analÝza potŘebnosti sociÁln – ckÝch sluŽeb ......osoby s duševním onemocn ním asto nejsou...
TRANSCRIPT
ANALÝZA POTŘEBNOSTI
SOCIÁLNĚ – ZDRAVOTNICKÝCH
SLUŽEB PRO OSOBY
S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM
V LIBERECKÉM KRAJI
RECOVERY PRO VŠECHNY
Dokument vznikl v rámci projektu: Profesionalizace vnitřního fungování organizace Fokus Liberec o.p.s. Číslo projektu: CZ.03.3.48/0.0/0.0/15_031/0001835
RESUMÉ
Ukázali jsme, že není třeba přemýšlet nad ideolo-
gickým rámcem toho, co děláme, ale že naše
představa může být – jak to nazval Basaglia –
„Prakticky správná“, což je možné vidět v činech
lidí, jak to vnímá společnost. A přirozeně jsme se
pokusili ukázat, že systém lze změnit od skupin in-
stitucí a organizací, založených na jedno smyslo-
vém a téměř až svatém poznání, k systému
praktických postupů, které si vytvářejí vlastní vý-
znam přispěním denních činností lidí. Pomocí po-
dobných změn pak lze prolomit stará pouta
nemoci a dovolit, aby se objevil člověk.
Za zdmi
Deinstitucionalizace v Evropských příkladech
dobré praxe
2
Obsah
1. Záměr dokumentu ...........................................................................................................3
2. Zotavení z nemoci jako cíl pro plánování komunitní sítě péče .........................................5
3. Popis cílových skupin ......................................................................................................9
4. Řízení procesu transformace ...........................................................................................10
4.1 Komunitní plánování ...................................................................................................10
4.2 Krajská koordinační skupina pro reformu psychiatrické péče ......................................10
5. Plán integrace klientů do komunitní podpory dle okresů ...................................................12
6. Zapojení uživatelů a pečovatelů do procesů plánování .....................................................13
7. Základní údaje a charakteristika kraje, včetně počtu obyvatel v jednotlivých spádových
územích................................................................................................................................14
8. Zdravotní služby ...............................................................................................................15
8.1 Souhrn: .......................................................................................................................15
8.2 Ambulantní péče .........................................................................................................17
8.3 Lůžková psychiatrická péče ........................................................................................18
8.4 Následná lůžková péče ...............................................................................................19
8.4.1 Psychiatrická nemocnice Kosmonosy ...................................................................19
8.4.2 Psychiatrická nemocnice Horní Beřkovice ............................................................21
9. Sociální služby .................................................................................................................22
9.1 Souhrn – v Libereckém kraji se nachází ......................................................................22
9.2 Komunitní služby a týmy – sociálně zdravotní služby ..................................................23
9.3 Pobytové služby ..........................................................................................................26
9.4 Služby zaměstnávání a vzdělávání .............................................................................30
10. Další cílové skupiny ........................................................................................................33
10.1 Závislostní problematika ...........................................................................................33
Závislosti často vedou ke vzniku duševního onemocnění, proto byly mapovány i služby pro
závislé lidi. Do cílové skupiny např. gerontopsychiatrie a pedopsychiatrie, které nebyly
součástí této analýzy. .......................................................................................................33
11. Personál .........................................................................................................................35
12. Analýza stávající sítě ......................................................................................................35
13. Vzájemná provázanost, kooperace a kontinuita péče .....................................................37
14. Vize budoucí sítě služeb: ................................................................................................38
14.1 Plánované kroky – kraj – vize 4–10 let ......................................................................39
15. Indikátory měření úspěšnosti procesu transformace v kraji .............................................40
Poděkování …………………………………………………………………………………….. 41
3
Osnova komunitního plánu:
ČÁST I. ANALÝZA A MAPOVÁNÍ
1. Záměr dokumentu
Tento dokument volně navazuje na dokument, který byl vzat na vědomí zastupitelstvem
Libereckého kraje v roce 2016: Rozvoj psychiatrické péče v Libereckém kraji v období
2016–2022.
Východiska k perspektivě rozvoje komunitní sítě péče.
Komunitní péče duševního zdraví je kombinací podpory uživatelů, lidí ze sociálních sítí, rodiny,
přátel a odborníků. Komunitní služby duševního zdraví jsou sítí uvnitř širší sítě tvořenou své-
pomocí, rodinou, přáteli a dalšími neformálními zdroji a běžnými komunitními službami. Komu-
nitní duševní zdraví vyžaduje interdisciplinární a víceúrovňovou spolupráci. Existuje několik
vrstev integrace komunitní péče duševního zdraví: integraci zdravotnických a sociálních inter-
vencí, integraci komunitních a nemocničních týmů a integraci mezi různými služebními týmy
duševního zdraví (např. léčba duálních diagnóz).
Mezi běžné prvky modelů komunitních služeb duševního zdraví patří multidisciplinární přístup,
časová dostupnost, nízkoprahový vstup do služeb, místní dostupnost a flexibilita, procesní fle-
xibilita, která umožňuje, slevit z některých postupů zavedené praxe, když je to třeba
a péči tak individualizovat, domácí péče, nebo péče, v přirozeném prostředí klienta, zaměření
se na sociální potřeby, a psychologickou péči a blízkou spolupráci komunitních služeb s psy-
chiatrickými nemocnicemi v případě příjmu pacienta. Prostor pro komunitní péči o duševní
zdraví není omezen na vážné duševní nemoci (psychózy), ale zahrnuje všechny duševní po-
třeby – např. propojení na primární péči.
Popsaná východiska ukazují širší perspektivu při rozvoji nového komunitního systému
péče o duševní zdraví.
Od počátku je potřeba pracovat s rozměrem celé sítě. Vnímat jednotlivé složky, zvláště komu-
nitní a lůžkovou péči jako propojené partnery.
Analýza potřebnosti služeb pro lidi s duševním onemocněním v Libereckém kraji probíhala
v době, kdy se začíná rozbíhat reforma psychiatrické péče a transformace psychiatrických ne-
mocnic. Setkali se dva procesy, které se vzájemně ovlivnily a došlo k užitečnému propojení.
Transformační plány psychiatrických nemocnic, pokud mají skutečně obsahovat komponentu
transformace ústavní v komunitní péči, nesmí pracovat s psychiatrickou nemocnicí jako izolo-
vaným subjektem, ale musí být viděny v rámci sítě služeb v jejich „spádové oblasti“.
Práce na regionálních (krajských) plánech komplexní sítě – transformace sítě ve smyslu trans-
formace ústavní v komunitní služby musí jít paralelně s plánem transformace psychiatrických
nemocnic.
4
Je potřeba přejít od vidění služeb jako izolovaných komponent (pilíře) v propojený systém
vztahující se k potřebám jednotlivých cílových skupin, kde cílem je zotavení lidí.
Následující materiál představuje strukturu plánu na úrovni Libereckého kraje. Tedy souhrn
oblastí, kroků, cílů a opatření, které je zapotřebí mít na zřetely, pokud chceme jít cestou sku-
tečné transformace sítě péče o duševně nemocné.
5
2. Zotavení z nemoci jako cíl pro plánování komunitní sítě péče
Přístup zaměřený na zotavení poskytuje naději, že je možné žít kvalitní život v rámci běžné
komunity a společnosti i přes narušené psychické zdraví (ať dočasné nebo trvalé) skrze du-
ševní onemocnění. Je to přístup, který vychází z individuálních potřeb, respektuje práva a
přání nemocného a zásadně posiluje jeho vlastní odpovědnost. V procesu zotavení se posilují
vztahy, sociální vazby daného nemocného a jeho začlenění do komunity. Jde o proces celo-
stní, který respektuje nejen vliv nemoci a její příznaky, ale vnímá také vliv ostatních životních
událostí
a okolností ve všech oblastech života, které sehrávají důležitou roli v jeho kvalitě nejen u ne-
mocného.
• Zotavení je cesta klienta. Úkolem a posláním odborníků na duševní zdraví je podporovat
tuto cestu, a ne ji bránit.
• Léčba orientovaná na zotavení se zaměřuje na silné stránky uživatele služeb a využívá
existující zdroje v okolí klienta.
• Lidé se mohou zotavit i z těch nejvážnějších duševních problémů.
• Je mnoho způsobů, jak podpořit zotavování. Nejdůležitější je nabídnout naději.
• Základem úspěšného zotavení je společná cesta na všech úrovních léčby, respektující
přání klienta a participaci nemocného při samotném rozhodování o průběhu léčby.
• Nemocný není jen konzumentem nabízené péče, ale je zplnomocňován k řešení své
životní situace.
A proč se zaměřit na proces zotavení? Protože lidí s psychickými problémy přibývá a dlouho-
dobé hospitalizace, jež odtrhávají pacienty od reality nebo řešení příznaků nemoci pouhým
podáváním medikace bez sociální komunitní podpory dlouhodobě nic neřeší a pacienta/kli-
enta/člověka nenaučí přebírat kompetence a zodpovědnost za svá další životní rozhodnutí.
6
Vývoj počtu léčených pacientů v ambulantních psychiatrických zařízeních na schi-
zofrenie a neurotické poruchy v ČR
Schizofrenie (F20–F29) – tmavý ukazatel, Neurotické poruchy (F40–F48, F50–F59) – světlý
ÚZIS Psychiatrická péče 2016
Počet léčených pacientů v ambulantních psychiatrických zařízeních podle SMI psychi-
atrických diagnóz v Libereckém kraji 2016
ÚZIS Psychiatrická péče 2016 s. 44
Počet léčených
pacientů ve sledo-
vaném
roce – všechny dia-
gnózy
Schizofrenie
F20 – F29
afektivní poru-
chy
F30 – F39
neurotické poru-
chy
F40 – F48
F50 – F59
poruchy osob-
nosti
F60 – F63
F68 – F69
LK 21 523 1 935 3 799 9 183 881
7
Vývoj počtu léčených onemocnění podle vybraných diagnóz v Libereckém kraji
One-
mocnění
kódy
MKN-
10
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Orga-
nické du-
ševní
poruchy
F00 –
F09 1104 1042 1136 1217 1386 1182 1491 ---- 1110 1523
Poruchy
vyvolané
alkoho-
lem
F10 788 714 1002 856 844 1076 1087 ---- 860 1087
Poruchy
vyvolané
ostatními
psycho-
aktivními
látkami
F11 –
F19 261 272 365 598 320 367 587 ---- 431 590
Schi-
zofrenie
F20 –
F29 1603 1536 1577 1620 1810 1840 1966 ---- 1665 1935
Afektivní
poruchy
F30 –
F39 3197 2848 3019 3268 3813 3827 4037 ---- 3162 3799
Neuro-
tické po-
ruchy
F40 –
F48
F50 –
F59
6564 5784 6384 6791 8254 8402 9354 ---- 7570 9183
Poruchy
osob-
nosti
F60 –
F63
F68 –
F69
684 589 606 675 839 742 1015 ---- 948 881
Sexuální
poru-
chy/devi-
ace
F64 –
F66 133 138 96 118 186 155 142 ---- 127 95
Mentální
retardace
F70 –
F79 457 453 521 656 742 731 753 ---- 630 861
Vývo-
jové po-
ruchy v
dětství a
adol-
escenci
F80 –
F98 1150 790 1041 1462 1468 1543 1576 ---- 1310 ----
8
Zdroj: ÚZIS, Činnost oboru psychiatrie vč. AT a sexuologie v Libereckém kraji v roce 2013 a psychiatrická péče
2014–2016
Neurčená
duševní
porucha
F99 20 27 61 29 29 43 27 ---- 33 17
9
3. Popis cílových skupin
Abychom mohli definovat duševní nemoc, je nejprve důležité popsat duševní zdraví.
Tento pojem nevyjadřuje jen nepřítomnost nějaké poruchy. Duševně zdravý člověk by podle
Petra Styxe měl mít reálné představy o sobě, měl by umět akceptovat svoje slabé a silné
stránky, měl by se zajímat o druhé, ve svém jednání by se měl řídit vnitřním přesvědčením
spíše než vnějšími hodnotami, měl by uspokojovat své potřeby tak, aby nepoškozoval druhé
a v neposlední řadě by měl přiměřeně reagovat na rozmanité životní situace. (STYX, P. O
psychiatrii. Brno: Computer Press, 2003, s. 19)
„Duševní nemoc je pak nemoc projevující se poruchami prožívání a mezilidských vztahů.
Označení, jež je mnoha autory užíváno jako synonymum výrazu duševní porucha. Jednotlivé
duševní nemoci a skupiny příbuzných nemocí se rozlišují podle Mezinárodní klasifikace ne-
mocí Světové zdravotnické organizace (WHO) a podle Diagnostického a statistického manu-
álu duševních nemocí (DSM), který vydává Americká psychiatrická asociace (APA).“
(MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. Praha: Portál, 2003, s. 60)
Skupinu osob s duševním onemocněním tvoří lidé, které nemohou z důvodu vzniku a trvání
duševní nemoci uspokojovat své bio-psycho-sociální potřeby. U osob s duševním onemocně-
ním může docházet ke stavům, kdy kvůli nemoci nejsou schopny rozpoznávat důsledky svého
jednání, nejsou schopny toto jednání bezprostředně korigovat a mnohdy jim schází náhled na
závažnost svého stavu. Osoby s duševním onemocněním často nejsou schopny hájit svá
práva a zájmy. Duševní onemocnění s sebou přináší vysokou zátěž pro rodinu a nejbližší okolí
a také riziko stigmatizace (společenský předsudek, který člověku připisuje zpravidla záporné
vlastnosti).
V Libereckém kraji je 22 ambulantních psychiatrických pracovišť a 1 psychiatrické oddělení
nemocnice. V roce 2016 bylo v kraji celkem poskytnuto 84 532 tisíc ambulantních psychiatric-
kých vyšetření 21 523 pacientům, tj. proti předcházejícímu roku 2015 o 16,91 % více ošetření
a o 17,95 % více pacientů. Co se týká sledovaných diagnóz, tak bylo v roce 2016 v Libereckém
kraji vyšetřeno 1 935 pacientů se schizofrenií (dg. F20 – F29) a 3 799 pacientů s afektivními
poruchami (dg. F30 – F39). Na jednoho léčeného pacienta připadlo 6,8 vyšetření (ČR 4,5).
Celých 58,22 % pacientů jsou ženy. (ÚZIS, 2016)
Liberecký kraj má druhý nejnižší počet a kapacitu pracovníků na psychiatrických am-
bulantních pracovištích z celé ČR.
10
4. Řízení procesu transformace
4.1 Komunitní plánování
Cílem reformy psychiatrické péče je posun od institucionální péče k péči převážně komunitní.
Tomuto cíli napomáhá i komunitní plánování. Komunitní plánování je přístup, který říká co,
a proces, který říká, jak pracovat s komunitou v daném místě při řešení jejích potřeb.
Základem plánování komunitních služeb v Libereckém kraji je Krajská koordinační struktura
pro plánování sociálních služeb v Libereckém kraji (dále jen KKS), která byla vytvořena s cílem
zabezpečit dělné prostředí pro projednávání dokumentů týkajících se rozvoje sociálních slu-
žeb v Libereckém kraji, a to za aktivní účasti všech složek tzv. „triády“ = uživatelů, poskytova-
telů
a zadavatelů sociálních služeb za účasti politické reprezentace obcí i kraje.
Hlavním cílem zůstává koordinace a pružnost celého procesu plánování, zajištění dobrého
přenosu informací mezi všemi úrovněmi a vytvoření prostředí pro zapojení všech dotčených
aktérů. Jednotlivé skupiny KKS nejsou sice rozhodovacími orgány, ale přesto mohou výrazně
přispět ke zlepšení situace v oblasti sociálních služeb na celém území Libereckého kraje. Sta-
noviska KKS by měla být velmi důležitými podklady pro rozhodování orgánů kraje, měst i obcí.
KKS nemůže nést přímou odpovědnost za plánování, měla by ale být významným a neopo-
menutelným prvkem v procesu tvorby a projednávání plánů.
Stanoviska KKS by měla být velmi důležitými podklady pro rozhodování orgánů kraje, měst
i obcí.
4.2 Krajská koordinační skupina pro reformu psychiatrické péče
Pro plánování zdravotně sociálních služeb a implementaci reformy psychiatrické péče byla
Radou LK dne 10. 7. 2018 na svém 13. zasedání usnesením č. 1352/18/RK schválena Krajská
koordinační skupina pro implementaci reformy psychiatrické péče v Libereckém kraji.
Krajskou koordinační skupinu tvoří:
a. stálí členové:
MUDr. Jaromír Hons, Ph.D., primář psychiatrického oddělení Krajské nemocnice Liberec,
odborný garant implementace reformy psychiatrické péče pro oblast zdravotních služeb
PhDr. Jana Horáková, ředitelka Fokus Liberec, odborný garant implementace reformy psy-
chiatrické péče pro oblast sociálních služeb
Bc. Přemysl Holeš, krajský koordinátor
PhDr. Alena Riegerová, vedoucí odboru zdravotnictví Krajského úřadu Libereckého kraje
Mgr. Jolana Šebková, vedoucí odboru sociálních věcí Krajského úřadu Libereckého kraje
Mgr. Blanka Ptáčková, odborný zaměstnanec odboru zdravotnictví Krajského úřadu Liberec-
kého kraje
11
Mgr. Monika Musilová, odborný zaměstnanec odboru sociálních věcí Krajského úřadu Libe-
reckého kraje
b. přizvaní členové:
zástupci ambulantních psychiatrů pro dospělé a pro děti
zástupci klinických psychologů
zástupci sociálních služeb
zástupci osob s vlastní zkušeností s duševním onemocněním
další odborníci dle projednávané problematiky (např. zástupci zdravotní pojišťovny, minister-
stev, neziskových organizací, Policie ČR, městských Policií, Zdravotnické záchranné služby
LK atd.)
Zasedání a výstupy KKS
Krajská koordinační skupina zasedá podle potřeby, minimálně 6x ročně.
Jednání svolává a řídí krajský koordinátor.
Jednání je neveřejné.
Z jednání je pořizován zápis, který krajský koordinátor předkládá Ministerstvu zdravot-
nictví ČR (součást projektu „Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné“), dále
jsou zápisy ukládány na odboru zdravotnictví KÚ LK.
Zásadní rozhodnutí jsou přijímána, pokud možno konsenzuálně, mimořádně i per rollam.
O výstupech jsou pravidelně informováni členové rady kraje pro řízení resortu zdravot-
nictví a sociálních věcí.
12
5. Plán integrace klientů do komunitní podpory dle okresů
Souhrnná data za celý Liberecký kraj
Souhrnná tabulka, která dává přehled o tom, kolik klientů, s jakou diagnózou a z jakého okresu
je v současné době hospitalizováno v Psychiatrické nemocnici Horní Beřkovice a Psychiat-
rické nemocnici Kosmonosy. Použitá data jsou z transformačních plánů nemocnic.
Mapa Libereckého kraje znázorňuje počty hospitalizovaných klientů (bez OL) v jednotlivých
okresech a zároveň rozložení dostupných sociálních služeb.
PN Kosmonosy 2/2 1/1 0/2 1/0 3/0 0/2 0/0 0/0
PN Horní Beřkovice 11/4 1/4 1/0 6/6 3/1 0/4 0/0 0/0
PN Kosmonosy 8/8 1/2 2/4 1/1 1/0 1/2 0/0 0/0
PN Horní Beřkovice 1/0 0/0 0/1 0/0 0/0 0/0 0/0 0/0
PN Kosmonosy 7/14 1/1 3/11 3/3 2/3 1/3 0/0 0/0
PN Horní Beřkovice 0/0 0/0 0/0 3/1 0/0 0/1 0/0 0/0
PN Kosmonosy 13/11 0/1 3/5 4/5 5/0 2/3 0/0 0/0
PN Horní Beřkovice 0/0 0/0 0/0 1/1 0/0 0/0 0/0 0/0
Celkem 42/39 4/9 9/23 19/17 14/4 4/15 0/0 0/0
F5 F8 - F9
Počty pacientů v psychiatrických nemocnicích, nejblžších pro LK - krátkodobé/dlouhodobé hospitalizace
Souhrn z CENZU PN Kosmonosy a PN Horní Beřkovice
SMI F7 F0
F10,
F11-F19
F32-33,
F4
F60-F61,
F62-F69
Česká Lípa
Jablonec
Liberec
Semily
Okres
Psychitrická
nemocnice
své
po
mo
c
počet
obyv
úva
zky
zdra
votn
í
úva
zky
soci
áln
í
klie
nti
úva
zky
klie
nti
z to
ho
SM
I
úva
zky
klie
nti
z to
ho
SM
I
úva
zky
klie
nti
z to
ho
SM
I
úva
zky
lůžk
a
z to
ho
SM
I
úva
zky
lůžk
a
z to
ho
SM
I
úva
zky
klie
nti
z to
ho
SM
I
úva
zky
klie
nti
z to
ho
SM
I
úva
zky
klie
nti
z to
ho
SM
I
do
bro
voln
íci
pe
er
kon
zult
an
ti
103 145 1,3 1 20 2 14 14 3 11 11 106 2 3 8 5 2 4 4 1
90 376 1 1 10 1 9 9 36 11 1,5 12 10 1,25 5 2 6 12 8 1
173 948 1,5 1,5 49 8 35 35 5,35 17 15 241 14 2 15 15 3,6 9 5 8 10 8 2 2
73 915 2 20 2,3 10 3 5 38 36 186 24 7 25 23 2 10 3
441 384 3,8 5,5 99 2,3 10 3 16 96 94 8,35 28 26 569 51 10,5 52 48 9,85 32 15 16 26 20 2 3
sociálně
terapeutické
dílny
okresy
Česká Lípa
Jablonec nad Nisou
Semily
Liberec
jin
é
bydlení zaměstnávání
podporova
né
zaměstnává
ní / sociální
rehabilitace
chráněné
bydlení,
chráněné
byty 2)
domovy se
zvláštním
režimem
SMI
domovy
pro osoby
se ZP
podpora
samostanéh
o bydlení -
terén
sociální
rehabilitace -
T
CELKEM
Liberecký KRAJ
SOUHRN DLE OKRESŮ
rok 2018
pracovní
místa pro
SMI
ambulantní
služby 1)
aktivizační
centra
CDZ, terénní
týmy (TDZ) 1)
13
Následující tabulka přehledně shrnuje kapacity sociálních služeb v Libereckém kraji dle
okresů.
6. Zapojení uživatelů a pečovatelů do procesů plánování
Uživatelé péče a pečovatelé jsou do procesu plánování zapojování dle možností a podmínek,
které současná situace dovoluje. V LK nefunguje žádné svépomocné sdružení pacientů či
osob s duševním onemocněním, které by se mohlo ve větší míře vyjadřovat k procesům plá-
nování. Jednání KKS pro implementaci RPP jsou i jejich zástupcům přístupná, ale doposud se
jich účastnili spíše jednotlivci, kteří reprezentovali spíše svoji vlastní zkušenost.
Do konce roku 2018 je v plánu i se sdružením Dialogos (jejichž členové jsou součástí odborné
rady a výkonného výboru reformy psychiatrické péče) uspořádání dvou setkání pro osoby
s vlastní zkušeností i pečovatele, na kterých bude iniciována a podporována jejich spoluúčast
v procesu plánování.
14
7. Základní údaje a charakteristika kraje, včetně počtu obyvatel
v jednotlivých spádových územích.
Liberecký kraj je tvořen okresy Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily a od 1. 1.
2003 se na jeho území nachází 10 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (obce III.
stupně) a v rámci nich 21 územních obvodů pověřených obcí (obce II. stupně). Kraj se rozpro-
stírá na severu České republiky. Území zahrnuje sever České kotliny, Jizerské hory, západní
Krkonoše s Krkonošským podhůřím a východní část Lužických hor.
Dojezdové vzdálenosti
Když se podíváme na dojezdové vzdálenosti všech nejzazších koutů Libereckého kraje, zjis-
tíme, že dojezdová vzdálenost běžnou automobilovou dopravou ze statutárního města Libe-
rec, kde najdeme jediné krajské lůžkové akutní zařízení v kraji je pro:
Nejvýchodnější obec Čistá u Horek 77 km a 1hodina 8minut
Nejjižnější Bradlecká Lhota 50 km a 48 minut
Nejzápadnější Žandov 61 km a 58 minut
Nejsevernější Černousy 39 km a 38 minut
Dojezdové vzdálenosti do těchto obcí terénními týmy Sociální rehabilitace (Fokus Liberec, Fo-
kus Semily, Fokus Česká Lípa) nebo Podpory samostatného bydlení (Fokus Liberec, Fokus
Turnov, Fokus Česká Lípa) jsou:
Nejvýchodnější obec Čistá u Horek 33 km a 43 minut (SR – Fokus Semily) a 51 km
a 49 minut (PSB – Fokus Turnov)
Nejjižnější Bradlecká Lhota 20 km a 25 minut (SR – Fokus Semily) a 25 km a 30 minut
(PSB – Fokus Turnov)
Nejzápadnější Žandov 13 km a 18 minut (SR a PSB Fokus Liberec – tým Česká Lípa)
Nejsevernější Černousy 12 km a 12 minut (SR Fokus Liberec – tým Frýdlant)
Tyto terénní týmy můžeme vnímat jako „zárodky“ tzv. výjezdních multidisciplinárních týmů
Centra duševního zdraví, jehož součástí by měl být Psychiatr, Psycholog, Zdravotní sestra,
Sociální pracovník, PEER pracovník). Jak dokazuje časová dostupnost, reakční čas je daleko
příznivější, než kdyby např. zhoršený klient musel vyžadovat komplexnější zdravotně-sociální
péči, kterou může v kraji poskytnout pouze PO KNL.
15
8. Zdravotní služby
8.1 Souhrn:
Na území Libereckého kraje je jedno zdravotnické zařízení, jež disponuje 51 lůžky. Všechna
jsou akutní (z toho 24 pro léčbu závislostí na alkoholu). Konkrétně se jedná o Psychiatrické
oddělení Krajské nemocnice Liberec. Pro nedostatečnou kapacitu musejí pacienti Liberec-
kého kraje využívat i psychiatrické nemocnice sousedních krajů, protože v kraji se nenachází
již žádné další lůžkové psychiatrické zařízení. Jedná se o Psychiatrickou nemocnici Kosmo-
nosy, jež disponuje 504 lůžky (pod PN Kosmonosy spadá dislokované pracoviště Sadská s 87
lůžky), Psychiatrickou nemocnici Horní Beřkovice, která disponuje 507 lůžky; Dětskou psychi-
atrickou lůžkovou péči zajišťuje dětské psychiatrické oddělení Krajské nemocnice Liberec, jež
disponuje 25 lůžky. V Libereckém kraji je k dispozici 22 ambulancí pro dospělé a 5 pro děti.
Nenajdeme zde žádného gerontopsychiatra ani adiktologa.
Dle posledních dostupných údajů VZP z roku 2016, vychází v přepočtu na jednoho am-
bulantního psychiatra 19 135 obyvatel. Počet lékařů na 100 000 obyvatel je cca 5,5 lé-
kaře. Téměř polovina je ve věku 60 a více let.
Pro celé území Libereckého kraje poskytuje lůžkové služby pouze psychiatrické oddělení Kraj-
ské nemocnice Liberec s 51 lůžky. To přibližně vychází 1 lůžko na 8 630 obyvatel.
Kapacita zdravotních sester v psychiatrické péči vychází v přepočtu na 3 zdravotní sestry v
ambulancích na 100 000 obyvatel. U lůžkové akutní péče to je zhruba 10 sester na 100 000
obyvatel. Více jak 40 % sester je ve věku 60 a více let.
LIBERECKÝ KRAJ
SOUHRN DLE
OKRESŮ
ZDRAVOTNÍ SLUŽBY
stávající stav pro
rok 2018
okresy
počet
obyv úva
zky lé
ka
ři
úva
zky z
dra
vo
tní se
stry
pa
cie
nti
úva
zky K
lin
ický p
sych
olo
g
úva
zky z
dra
vo
tní se
stry
pa
cie
nti
úva
zky lé
ka
ři
úva
zky K
lin
ický p
sych
olo
g
úva
zky z
dra
vo
tní se
stry
pa
cie
nti
úva
zky lé
ka
ři
úva
zky z
dra
vo
tní se
stry
pa
cie
nti
úva
zky lé
ka
ři
úva
zky z
dra
vo
tní se
stry
pa
cie
nti
Česká Lípa 103 145 5,23 4,40 5,60 1,00 1,50 1,00 175,00
Jablonec nad Nisou 90 376 5,25 2,80 4,47
Liberec 173 948 6,57 4,00 8,29 7,80 17,00 596,00
Semily 73 915 2,36 1,40 2,84
CELKEM 441 384 19,41 12,60 5734,00 21,20 1,00 1,50 1,00 175,00 7,80 17,00 596,00 _ _ _
aktuní lůžka následná lůžka
ambulantní péče lůžková péče
ambulance
psychiatra
ambulance
klinických
psychologů
stacionáře
16
Zdravotní psychiatrická a psychologická péče
17
8.2 Ambulantní péče
Ambulantní psychiatrická péče je zajišťována na 22 místech pro dospělé pacienty a na 5 mís-
tech pro děti a dorost. Ambulantní péče o osoby s duševním onemocněním je v Libereckém
kraji zajištěna následovně:
Úvazky zdravotních pracovníku v ambulantní psychiatrické péči dle ORP
Tabulka sítě poskytovatelů psychiatrické péče dle IČZ (VZP 2. čtvrtletí 2016)
Okres
Počet psy-
chiatrů
Členění
L3, L2, L1
Počet psy-
chologů
Členění
Kliničtí, ve
zdravotnic-
tví
Počet sester
členění
Psychiat-
rická, všeo-
becná
Počet evido-
vaných pa-
cientů
Čekací
doba
Česká Lípa 6 L3 3 KP 4 S2 + 2 S1 2–3 měsíce
Jablonec 7 L3 3 KP 2 S1+2 S2
+1 S3 2–3 měsíce
Liberec
9 L3
+PO 15
L1,2,3
7 KP 2 S1+2 S2+
1 S3 + PO 2–3 měsíce
Semily 3 L3 1 KP 2–3 měsíce
Psychiatrické ambulance představují základní složku psychiatrické péče, která zajišťuje péči
pro většinu psychiatrických klientů. Dle definice v SRPP se jedná o zařízení s nízkým prahem,
dobrou dostupností, jehož součástí jsou též i samostatné ambulance klinického psychologa, a
v systému slouží jako vstupní brána do psychiatrické péče.
ORP Psychiatrie
pro dospělé
Dětská a doros-
tová psychiatrie
Klinický psycholog Zdravotní sestra
Česká Lípa 5,23 0,80 5,60 4,41
Nový Bor 0 0,00
Jablonec 3,92 1,0 4,47 2,75
Tanvald 0 0,00
Železný Brod 1,33 0,00
Liberec 5,57 1,80 8,29 2,98
Frýdlant 1 0,00 1
Semily 1 1,57 1,4
Jilemnice 0,93 0,00
Turnov 0,43 0,20 1,27 0,83
Kraj 19,41 3,80 21,20 13,37
Průměrný věk 55,9 55,6 50,3
18
Dostupnost primární ambulantní psychiatrické péče v Libereckém kraji je determinována po-
čtem a lokalizací ambulantních psychiatrů a klinických psychologů.
Jak vnímají své ambulantní lékaře/psychiatry jejich pacienti
Jako vzorek slouží 15 pacientů u 11 ambulantních psychiatrů. Jde o malý vzorek a k relevant-
nějšímu hodnocení by bylo zapotřebí zapojení více pacientů ambulancí. Objednací lhůta je
2-3 měsíce, ale někteří ambulantní psychiatři mají již stop stav a pacienti musí dojíždět
mimo Liberecký kraj. Doba věnovaná pacientům lékařem, se pohybuje v rozmezí 5–15 mi-
nut. Jednou pacient uvedl 40 minut. Čekací doba v čekárně 10–30 minut. Uvedený čas, který
pacientům věnuje lékař – dle pacientů uvedeno, že je dostačující. Někteří jsou za to i rádi, že
tam nemusí být déle. Čas se převážně vztahuje k nastavení nebo úpravě medikace.
Jak vnímají spolupráci s ambulantními psychiatry pracovníci přímé péče soc. služeb
Co se týče konzultací pacientů přímo v ambulanci, když je klient doprovázen nebo telefonické
konzultace stavu klienta/pacienta, byla spolupráce hodnocena v celku dobře. Problém nastává
ve chvíli, kdy klient/pacient či osoba s duševním onemocněním, která nevyužívá žádných so-
ciálních služeb a není schopna z důvodu zhoršení zdravotního (psychického) stavu se sama
dopravit do ambulance. Zde již často podpora ambulantních psychiatrů končí. Není ochota za
takovým to pacientem vyjet do terénu, a musí se zde přikročit k nedobrovolné hospitalizaci,
která ale také sama o sobě je složitým procesem a nezřídka kdy tato prodleva v pomoci má
za následek ještě prohloubení zhoršeného zdravotního stavu nebo nemocný svým chováním
zvyšuje např. útrapy rodinných příslušníků, kteří s nemocným sdílí domácnost.
K výše uvedenému nedostatku ambulantních psychiatrů, přidáváme i vyjádření VZP
v Analýze současného stavu financování psychiatrické péče (2018): „Ve sledovaném
období (2012–2017) rostl počet ambulantních pracovišť, přesto kapacita ambulantní
psychiatrické péče nepostačuje pro poskytování kvalitních a individualizovaných slu-
žeb pro stále rostoucí počet pacientů.
8.3 Lůžková psychiatrická péče
Dle SRPP je nezbytné zajistit akutní lůžkovou psychiatrickou péči v rozsahu 40 lůžek na 100
tis. obyvatel, a to navíc s podmínkou optimální dostupnosti do 60 minut veřejnou dopravou.
Zajistit dostatečný počet lůžek pro celý kraj pouze v Liberci je tak nereálné nejen pro překro-
čení doporučené doby dojezdu, ale také proto, že adekvátní počet lůžek by v rámci jednoho
psychiatrického oddělení nebylo reálné provozovat. V současné době část akutní lůžkové péče
suplují psychiatrické nemocnice Kosmonosy a Horní Beřkovice. Do budoucna je však žádoucí
opětovně posoudit potřeby LK ve vztahu k posílení kapacity akutních psychiatrických lůžek.
Vzhledem ke stávajícímu rozložení nemocnic v kraji a vlastnickým poměrům LK k nemocnicím
je vhodné primárně uvažovat o Nemocnici s poliklinikou Česká Lípa. (Rozvoj psychiatrické
péče v LK 2016)
19
Akutní a následná lůžka v LK a nejbližším využitelném okolí
Název zařízení Počet
lůžek Z toho akutní
Z toho ná-
sledná obložnost
Psychiatrická nemocnice Kos-
monosy 590
78 (pojišťovnou
nenasmlou-
váno)
512 90,62 %
Psychiatrická nemocnice Horní
Beřkovice 507 507
Psychiatrické oddělení Krajské
nemocnice Liberec 51 51 0 89,31 %
Dětské psychiatrické oddělení
Krajské nemocnice Liberec 25 25 0
Psychiatrické oddělení je v celém Libereckém kraji zřízeno pouze při Krajské nemocnici Libe-
rec, jeho aktuální kapacita je 51 lůžek (diferencováno dle vymezení účelu jejich využití, tj.
akutní příjmová stanice – 24 lůžek, léčebná rehabilitační stanice – 12 lůžek, střednědobá ús-
tavní odvykací léčba pacientů závislých na alkoholu – 10lůžek; detoxifikace – 5lůžek). Jedná
se o jediné zařízení poskytující akutní lůžkovou péči v kraji.
8.4 Následná lůžková péče
8.4.1 Psychiatrická nemocnice Kosmonosy
Psychiatrická nemocnice Kosmonosy, p.o., (dále: PNK) poskytuje kompletní spektrum odbor-
ných činností (včetně ambulantní formy) s výjimkou dětské psychiatrie.
PNK slouží duševně nemocným od 27. 4. 1869, nejprve jako filiálka Zemského ústavu pro
duševně choré v Praze (Kateřinky) pro následnou péči, od 1. 7. 1897 již jako samostatný ústav
s vlastní rozsáhlou spádovou oblastí, která se příliš neliší od dnešního regionu obvyklého pří-
jmů nemocných, který zahrnuje části tří krajů – Libereckého (okresy Liberec, Jablonec nad
Nisou, Semily), Královéhradeckého (okresy Jičín, Trutnov, část okresu Hradec Králové a Ná-
chod) a Středočeského (okresy Mladá Boleslav, Nymburk, část okresu Mělník, Kolín, Praha –
východ).
V současné době disponuje PNK v areálu Kosmonosy 504 lůžky, dalších 86 je pak v PO v Sad-
ské. Mimo to vlastní PNK budovu v Žižkově ulici v Mladé Boleslavi a budovu na náměstí Re-
publiky v Mladé Boleslavi – obojí s potenciálem poskytování ambulantní a stacionární péče.
20
Struktura pacientů z Libereckého kraje, pacienti ze skupiny SMI, bez ochranné léčby: SM
I
be
z p
acie
ntů
v O
L Věková skupina
18–64 let
Okres a počet
pacientů
Věková skupina
nad 65 let
Okres a počet
pacientů
50 (
celk
em)
Krátkodobá
hospitalizace
Česká Lípa – 1
Jablonec n. N. – 7
Liberec – 6
Semily - 10
20 (
celk
em)
Krátkodobá
hospitalizace
Česká Lípa – 1
Liberec – 1
Semily – 3
Střednědobá
hospitalizace
Jablonec n. N. – 3
Liberec - 2
Střednědobá
hospitalizace 0
Dlouhodobá
hospitalizace
Česká Lípa – 1
Jablonec n. N. – 5
Liberec – 7
Semily - 8
Dlouhodobá
hospitalizace
Jablonec n. N. – 4
Liberec – 7
Semily – 4
Z dalších cílových skupin je z Libereckého kraje hospitalizováno střednědobě či dlou-
hodobě:
Pacienti bez nařízené ústavní OL 18–64 let nad 65 let
F0 a G3 (organické poruchy a demence)
Česká Lípa – 1
Jablonec n. N. – 1
Semily – 1
Liberec - 2
Jablonec n.N. – 3
Liberec – 5
Semily – 3
Závislosti (F10, F11 – F19) Liberec – 2
Semily - 3 Semily – 1
Afektivní poruchy (F 30 – F39, bez F32 a
F33) 0
Česká Lípa - 1
Semily – 1
Neurotické poruchy (F4, bez F42) Liberec - 1 Liberec – 2
Mentální retardace (F7)
Česká Lípa - 1
Jablonec n. N. – 1
Semily - 1
Jablonec n. N. - 1
Lze předpokládat, že pacienti SMI v dlouhodobé či střednědobé léčbě z obou věkových skupin
potřebují pro návrat do života v běžné komunitě alespoň na přechodnou dobu sociální službu
chráněného bydlení s vyšší mírou podpory či službu DZR.
21
8.4.2 Psychiatrická nemocnice Horní Beřkovice
Původně Psychiatrická léčebna v Horních Beřkovicích byla založena v roce 1891 jako filiální
ústav tehdejšího Zemského ústavu pro choromyslné v Praze. V této podobě fungoval až do
roku 1919. Tehdy byl prohlášen jako samostatný, postupně byla vybudována řada pavilonů s
původním počtem lůžek 1000. V osmdesátých letech minulého století došlo k postupné repro-
filizaci lůžek a snižování jejich počtu, což vedlo ke zkvalitňování péče o nemocné.
Od 1. 7. 2013 změnila léčebna rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví svůj název na Psychi-
atrická nemocnice a od 1. 8. 2014 nese nemocnice nový název Psychiatrická nemocnice Horní
Beřkovice. Nachází se na hranicích Středočeského a Ústeckého kraje mezi Roudnicí nad La-
bem a Mělníkem.
V současné době je v nemocnici více než pět set lůžek a většina oddělení je po rekonstrukci.
Spádová oblast nemocnice je zhruba 1,5 milionu obyvatel a zahrnuje Ústecký kraj, část Libe-
reckého kraje a ze Středočeského kraje okresy Mělník a Kladno. Po dohodě je možno na spe-
cializovaná oddělení přijímat i pacienty z jiných oblastí.
22
9. Sociální služby
9.1 Souhrn – v Libereckém kraji se nachází
dle registru sociálních služeb je 24 poskytovatelů péče pro osoby s chronickým dušev-
ním onemocněním, kteří mají registrováno 47 služeb
fakticky primární cílovou skupinou osob s chronickým duševním onemocněním se zabý-
vají 4 organizace, které poskytují různé spektrum služeb, ambulantních, terénních i po-
bytových. Tři z nich poskytují služby zároveň osobám s mentálním či jiným
kombinovaným postižením
19 rezidenčních zařízení pro seniory
najdeme zde 1 hospic s celkovou kapacitou 28 lůžek
v kraji je registrováno 14 DZR (domov se zvláštním režimem). Primárně pro osoby s
chronickým psychiatrickým onemocněním není vymezeno žádné DZR.
osoby s duševním onemocněním jsou pravděpodobně i v DOZP (domovy pro osoby se
zdravotním postižením). Celkem je v kraji registrováno 10 zařízeních.
pobytové zařízení využitelné pro děti a mládež s chronickým duševním onemocněním
v LK není, ale pro určité potřeby je možné zařadit Dětský diagnostický ústav Liberec se
48 lůžky (spádová oblast pro Liberecký a Ústecký kraj). Mezi služby podporujících děti
a mládež ohrožené vznikem duševního onemocnění můžeme zařadit také pobytové od-
lehčovací služby a týdenní stacionáře dvou poskytovatelů v Jilemnici (DC Jilemnice) a
Benešově u Semil (Domov Tereza) a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Pa-
prsek a Středisko výchovné péče ČÁP při dětském diagnostickém centru v Liberci
adiktologické služby jsou poskytovány zejména dvěma organizacemi Most k Naději a
Advaita
je provozována 1 terapeutická komunita pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na
návykových látkách (Advaita)
Přehled o sociálních službách na území Libereckého kraje poskytuje Střednědobý plán rozvoje
sociálních služeb Libereckého kraje. V rámci každoročního Akčního plánu jsou v základní síti
sociálních služeb Libereckého kraje tyto přehledy eventuálně doplňovány dle podložených po-
třeb, viz Komunitní plánování. To se týká i poskytovatelů sociálních služeb, kteří mezi své
cílové skupiny zařadili osoby s chronickým duševním onemocněním.
23
9.2 Komunitní služby a týmy – sociálně zdravotní služby
MAPA Sociálních služeb pro SMI
Liberecký kraj v roce 2017/2018 podpořil navýšení počtu úvazků v terénních sociálních služ-
bách pro lidi s duševním onemocněním, a to v rámci „IP“ (Individuální projekty podpory za-
městnanosti) do všech okresů Libereckého kraje. Cílem je, aby byla síť služeb rovnoměrně
rozmístěná po celém kraji.
své
po
mo
c
počet
obyv
úva
zky
zdra
votn
í
úva
zky
soci
áln
í
klie
nti
úva
zky
klie
nti
z to
ho
SM
I
úva
zky
klie
nti
z to
ho
SM
I
úva
zky
klie
nti
z to
ho
SM
I
úva
zky
lůžk
a
z to
ho
SM
I
úva
zky
lůžk
a
z to
ho
SM
I
úva
zky
klie
nti
z to
ho
SM
I
úva
zky
klie
nti
z to
ho
SM
I
úva
zky
klie
nti
z to
ho
SM
I
do
bro
voln
íci
pe
er
kon
zult
an
ti
103 145 1,3 1 20 2 14 14 3 11 11 106 2 3 8 5 2 4 4 1
90 376 1 1 10 1 9 9 36 11 1,5 12 10 1,25 5 2 6 12 8 1
173 948 1,5 1,5 49 8 35 35 5,35 17 15 241 14 2 15 15 3,6 9 5 8 10 8 2 2
73 915 2 20 2,3 10 3 5 38 36 186 24 7 25 23 2 10 3
441 384 3,8 5,5 99 2,3 10 3 16 96 94 8,35 28 26 569 51 10,5 52 48 9,85 32 15 16 26 20 2 3
sociálně
terapeutické
dílny
okresy
Česká Lípa
Jablonec nad Nisou
Semily
Liberec
jin
é
bydlení zaměstnávání
podporova
né
zaměstnává
ní / sociální
rehabilitace
chráněné
bydlení,
chráněné
byty 2)
domovy se
zvláštním
režimem
SMI
domovy
pro osoby
se ZP
podpora
samostanéh
o bydlení -
terén
sociální
rehabilitace -
T
CELKEM
Liberecký KRAJ
SOUHRN DLE OKRESŮ
rok 2018
pracovní
místa pro
SMI
ambulantní
služby 1)
aktivizační
centra
CDZ, terénní
týmy (TDZ) 1)
24
V kraji i dle výše uvedeného poskytují služby osobám s vážným duševním onemocněním čtyři
organizace. Fokus Liberec, Fokus Semily, Fokus Turnov (všechny tři Fokusy jsou samostatnou
jednotkou) a sdružení Tulipán.
Fokus Liberec
Největší poskytovatel sociálních služeb osobám s vážným duševním onemocněním v kraji.
Zaměstnává 80 pracovníků, z toho 37 jsou pracovníci v přímé péči (sociální pracovník 7, další
odborný pracovník v sociálních službách 2, pracovník v soc. sl. 30 – mezi PSS jsou i zdravotní
sestry a PEER konzultanti). Jeho činnost zasahuje do tří ze čtyř okresů Libereckého kraje,
jedná se o okresy Liberec, Jablonec nad Nisou a Česká Lípa. Zaměřuje se téměř výhradně na
duševně nemocné klienty starší 16 let. Spektrum poskytovaných služeb je následující:
podpora samostatného bydlení terénní služba, kapacita 50 klientů slouží jako sociální
nácvik s cílem samostatného fungování v běžném prostředí
chráněné bydlení pobytová služba, kapacita 18 míst dosažení a udržení soběstačnosti
klientů ve všech ohledech
sociálně terapeutické dílny ambulantní služba, kapacita 22 klientů pracovní nácvik pro
výkon práce na chráněných pracovištích / arteterapie / sociální rehabilitace terénní
služba, kapacita 36 klientů flexibilní, individualizovaná podpora klientů s cílem jejich sta-
bilizace
chráněné zaměstnání (Liberec, Jablonec nad Nisou), kapacita 35 míst zaměstnávání
OZP na chráněných pracovištích a chráněných pracovních místech
volnočasový klub (Liberec, Tanvald), kapacita 25/10 klientů, svépomocné kluby se za-
měřením na volnočasové aktivity
nájemní bydlení (Liberec, Jablonec, Česká Lípa), kapacita 37 míst poskytnutí dvouletého
podnájmu vybaveného bytu klientům bez vlastního bydlení a bez finančních prostředků,
s podporou terénní služby – typicky po ukončení dlouhodobé hospitalizace v psychiat-
rické nemocnici
V roce 2018 přešly terénní sociální služby Fokusu Liberec (sociální služba podpora samostat-
ného bydlení a sociální rehabilitace) pod individuální projekty LK. Tato situace je jedním z li-
mitujících faktorů pro rozvoj CDZ – úvazky všech pracovníků v terénních sociálních týmech
jsou vázány v projektu do roku 2020. Současně se v celém LK nepodařilo pro terénní týmy
zajistit úvazek psychiatra. Jediné lůžkové psychiatrické oddělení v LK se potýká se zásadními
personálními problémy (výrazným podstavem psychiatrů i sester). Ambulantní lékaři byli opa-
kovaně žádáni o spolupráci, dosud však žádný neprojevil zájem. Podobně ani lékaři ze Sekce
mladých psychiatrů nebo lékaři v PN nemají zájem vykonávat praxi v LK. V České Lípě, je
nasmlouván minimální úvazek MUDr. Hnídka – lékaře s vlastní ambulancí, jehož role je kon-
zultační (lékař je zařazen dle zákona 108/2006 pod další odborné pracovníky v sociálních služ-
bách) nejedná se o lékaře, který by poskytoval terénní služby.
25
FOKUS Turnov
Zaměstnává 11 pracovníků z toho 10 v přímé péči (2 sociální pracovníci a 8 pracovníků v so-
ciálních službách).
Poskytuje:
podporu samostatného bydlení v okrese Semily a Železnobrodsku (s denní kapacitou
4 klientů)
centrum denních služeb (kapacita 15 míst) v Turnově
sociálně terapeutické dílny (25 míst) v Turnově
V roce 2018 přešla jedna terénní sociální služba Podpora samostatného bydlení a jedna am-
bulantní sociální služba Sociálně terapeutická dílna Fokusu Turnov, z.s. pod individuální pro-
jekty LK. Úvazky všech pracovníků těchto sociálních služeb jsou vázány v projektu do roku
2020. Ambulantní lékaři s naší službou spolupracují dle individuálních potřeb uživatelů. Ně-
které uživatele na žádost jich samotných nebo na žádost ambulantního psychiatra doprová-
zíme na pravidelné kontroly. Na těchto kontrolách konzultujeme zdravotní stav uživatele, jeho
možnosti samostatného života. Dále konzultujeme kroky, které jsme v rámci naší služby s
uživatelem podnikli a dále podnikat budeme. Obecně je však na území, které obstaráváme
ambulantních psychiatrů žalostný nedostatek. Např. někteří uživatelé musejí dojíždět za
léčbou do jiných měst (Jičín, Mladá Boleslav), protože lékař v místě bydliště již nepřibírá další
pacienty.
FOKUS Semily
Zaměstnává 10 pracovníků z toho 8 v přímé péči (1x sociální pracovník, 7x pracovník v soci-
álních službách).
a poskytuje službu:
sociální rehabilitace v okrese Semily a na Železnobrodsku
sociálně terapeutické dílny se zaměřením na nácvik pracovních dovedností v Semilech
FOKUS Semily, z.s. poskytuje službu sociálně terapeutických dílen (dále jen STD) od r. 2011
pro 15 klientů (max. denní kapacita) a od listopadu 2017 službu sociální rehabilitace (dále jen
SR) terénní a ambulantní.
Sdružení Tulipán
má registrovanou sociální službu
chráněné bydlení s kapacitou 3 lůžek v Liberci, pro široké spektrum OZP včetně osob
s vážným duševním onemocněním
Sdružení se dále mimo registrované sociální služby zaměřuje na podporu zaměstnanosti OZP.
Provozuje chráněné dílny a poskytuje různé služby, ve kterých podporuje a zaměstnává OZP
včetně osob s duševním onemocněním
26
V rámci svých dalších projektů a s podporou Operačního programu zaměstnanost (OPZ) pro-
vozuje Komunitní centrum pro osoby se zdravotním postižením (OZP) včetně osob s vážným
duševním onemocněním. Centrum bylo otevřeno začátkem letošního roku (2018)
s cílem nabídky různých aktivit a poskytnutí prostoru pro setkávání OZP i s veřejností. V plánu
jsou volnočasové, vzdělávací, terapeutické a jinak rozvojové aktivity.
9.3 Pobytové služby
Mezi hlavní pobytové služby využívané osobami s chronickým duševním onemocněním mů-
žeme zařadit služby chráněného bydlení a domovy se zvláštním režimem.
Domovy se zvláštním režimem
Domovy se zvláštním režimem poskytují své služby v rámci kraje ve 14 zařízeních, která nej-
sou primárně určena pro osoby s vážným duševním onemocněním z oblasti SMI. Péče je
v těchto zařízeních poskytována převážně osobám s různými typy demencí. Výjimku tvoří odd.
B DZR Sloup, kam jsou přijímáni muži se sníženou soběstačností z důvodu duševního one-
mocnění nebo závislosti na alkoholu, to znamená i klienti z oblasti dg. SMI. Je to oddělení o
20 lůžkách a poskytuje své služby mužům od 50 let. Oproti ostatním DZR je i toto výjimka,
protože ostatní se převážně zaměřují na seniory. Kapacita jednotlivých DZR se pohybuje od
16 do 60 lůžek.
Důležité je ke zdůraznění, že kapacita DZR je nedostačující a čekací listiny jednotlivých
DZR jsou i na několik měsíců.
Statistika
V roce 2017 bylo v rámci sociálních služeb (bez §55 Telefonické krizové pomoci) vykázáno,
že byla poskytnuta podpora 475 klientů s chronickým duševním onemocněním 906 klientů tr-
pící neurodegenerativním onemocněním (ALZ a jiné typy demencí), 31 osobám s poruchami
autistického spektra.
Domovy pro seniory
Jak bylo zmíněno výše, většina DZR se zaměřuje převážně na klienty seniorského věku a toto
zaměření se na DZR vyvolává dojem, že klienti s dg. z okruhu SMI musí být umísťováni pouze
do DZR. Přesto i v běžných domovech pro seniory se nachází lidí s dg. z okruhu SMI a jejich
soužití je možné. Záleží hlavně na přístupu a možnostech personálu a zejména na užší spo-
lupráci s ambulantními psychiatry, eventuálně s psychiatrickým oddělením KNL.
Počet klientů s psychiatrickou diagnózou v domovech pro OZP a týdenních stacioná-
řích
V září 2018 byly osloveny zařízení sociální péče – domovy pro osoby se zdravotním postiže-
ním a týdenní stacionáře v Libereckém kraji. Bylo zjištěno, že z celkové kapacity 347 lůžek,
má v těchto zařízeních (pozn. 1 zařízení na dotaz nereagovalo) cca 165 klientů nějaké psychi-
atrické onemocnění/je v péči psychiatra nebo bere nějaké psychiatrické léky. Napříč organiza-
cemi je však praxe velice odlišná. Některá zařízení pracují s diagnózami klientů a mají přehled
o jejich zdravotním stavu, načež jiná zařízení toto striktně oddělují a zdravotní stav/diagnózy
svých klientů neznají a nepracují s těmito údaji.
27
Péče o psychiatrické klienty je většinou zajištěna ve spolupráci s psychiatrem a praktickým
lékařem, psychiatrickými nemocnicemi a psychiatrickým oddělením. Jedno zařízení uvedlo,
že spolupracuje s organizací FOKUS Liberec. V případě změn či zhoršení psych. stavu ně-
která zařízení využívají telefonické konzultace. O víkendech a nočních hodinách, pokud je
nutno, je volána záchranná služba, popř. i policie.
Chráněné bydlení
V Libereckém kraji pro osoby s dg. z okruhu SMI poskytuje zejména Fokus Liberec. V malé
míře sdružení Tulipán.
Fokus Liberec
Poskytuje chráněné bydlení pro osoby s potřebou vyšší míry podpory. Jedná se o obvykle
osoby, které se opakovaně vraceli do psychiatrických nemocnic, a nedařilo se jejich začlenění
do komunity nebo byli kontinuálně hospitalizováni po řadu let. Bydlení je poskytováno komu-
nitní formou v Liberci a v České Lípě. Podpora je poskytována každý den včetně svátků 8
hodin o víkendech 5 hodin. (V České Lípě není podpora poskytována o víkendu). Celkový
počet míst je 22. V roce 2018 jsme registrovali 10 nepřijatých zájemců z důvodů kapacity. Ak-
tuálně je připraven plán pro transformaci komunitního bydlení v Liberci na malokapacitní DZR
pro 10 osob – s převahou jednolůžkových pokojů (dva dvoulůžkové) pro klienty dlouhodobě
žijící v chráněném bydlení, obvykle se somatickým onemocněním, počínající demencí nebo
sníženou mobilitou. V LK není dosud pro tuto klientelu k dispozici žádná služba.
Aktuálně probíhá výstavba 13 bytů (samostatných garsonek s příslušenstvím) v České Lípě
pro potřeby chráněného nebo nájemního bydlení. Investorem je soukromá osoba – podnikatel
dlouhodobě spolupracující s Fokusem Liberec.
Sdružení Tulipán
Služba chráněného bydlení je poskytována v bytě se 3 lůžky. Chráněné bydlení není vyme-
zeno pouze pro klienty s dg. z okruhu SMI, ale i pro cílovou skupinu osob s mentálním, kom-
binovaným a jiným zdravotním postižením. O službu tohoto typu je velký zájem. V polovině
roku 2018 měla čekací listina do služby CHB 15 zájemců. Na základě tohoto zájmu má sdru-
žení Tulipán v plánu rozšíření kapacity služby CHB o dalších 8 míst. Tento výhled, který je
podporovaný
i odborem sociálních věcí Libereckého kraje směřuje k roku 2020. Služba je zaměřena spíše
na menší míru podpory a je poskytována klientům, kteří jsou schopni již vetší samostatnosti.
Je k diskuzi, zda je vhodné propojování tolika různorodých cílových skupin.
Bydlení Nejideálnější formou bydlení je to vlastní s co nejmenší možnou mírou podpory. Na-
příklad se službou Podpora samostatného bydlení. Pokud klient nemá to štěstí a nevlastní
vlastní byt jsou možnosti omezené. Vše souvisí s aktuálním finančním příjmem daného člo-
věka. Pokud má dostatečně vysoký finanční příjem, je možnost si zajistit komerční bydlení.
Často ale příjmy osob s duševním onemocněním nejsou vysoké, je potřeba využít nabídku
obecních bytů, kde jsou nájmy oproti komerčním nižší, ale je tam často dlouhá čekací lhůta.
Fokus Liberec poskytuje sdílené tréninkové byty o kapacitě 21 míst v Liberci, 3 místa v Jab-
lonci nad Nisou a 10 míst v České Lípě. V těchto bytech je však nájemní smlouva ohraničena
dobou dvou let, po kterou klient za podpory služby hledá bydlení přímo v komunitě.
28
Liberec (104 000 obyvatel)
Statutární město Liberec je v oblasti bydlení pokrokovým místem, co se týká vstřícnosti k ob-
čanům, ale na druhou stranu má k dispozici velmi málo bytů. Celková kapacita bytového fondu
je cca 1200 bytů. Od roku 2015 jsou všechny byty města ve statutu bytů sociálních a jsou tedy
výlučně přidělovány na sociální bázi – osobám v bytové nouzi či ohroženým ztrátou bydlení,
ohroženým rodinám s dětmi, seniorům, lidem s nízkými příjmy, se znevýhodněním zdravotním
i sociálním aj., kteří nedokáží vlastními prostředky řešit své bytové potřeby v komerční sféře.
Byty ve vlastnictví SML mohou být též využity a přiděleny v rámci systému prostupného byd-
lení nebo Housing First, které se řídí zvláštní metodikou, jež je nedílnou součástí pravidel.
Sociální byty
• sociální standardního typu
• startovací byt
• pro příjmově vymezené osoby
• s věcně usměrňovaným nájemným
• byty zvláštního určení – bezbariérové/ upravitelné
• byty zvláštního určení – domy s pečovatelskou službou
• vstupní byty
Byty určené organizacím
• byty určené organizacím
Ubytování nízkého standardu, noclehárna
• ubytování nízkého standardu – poskytnutí přístřeší
• noclehárna
Prostupné bydlení v Liberci
jde o třístupňovou formu bydlení (krizové, tréninkové a sociální bydlení) spojenou s poskyto-
váním sociálních služeb pro jedince s žádnými nebo nízkými kompetencemi. Krizové bydlení
je realizováno v rámci nízkoprahových zařízení (noclehárna, azylové domy, dům na půl cesty,
ubytovny pro matky s dětmi), které kombinují pobytovou a terénní sociální službu a jsou spo-
jeny s intenzivní sociální prací. Tréninkové bydlení se již odehrává v městských bytech jako
krátkodobé nájemní bydlení a slouží ke stabilizaci životní situace. Nájemník musí mít mj. per-
spektivu stálého zaměstnání, aby byl schopen si bydlení udržet.
Housing First
Projekt Housing first je určen lidem, kteří dlouhodobě dlí mimo standardní bydlení a mainstre-
amové sociální služby je nejsou z různých důvodů schopny reintegrovat do bydlení (patří mezi
29
ně lidé, kteří jsou bez přístřeší, využívají dlouhodobě azylového bydlení nebo komerčních uby-
toven, opouštějí instituce, jako jsou dětské domovy, psychiatrické léčebny, výkon trestu od-
nětí svobody apod. a současně mají vysokou potřebu podpory). Jeho cílem je zprostředkovat
této cílové skupině nezásluhovým způsobem co nejdříve vlastní bydlení jako základní lidskou
potřebu a východisko pro důstojnou existenci (odtud název HF – bydlení především).
Zároveň má město k dispozici 21 tzv. Vstupních bytů, které jsou určeny pro organizace s plat-
nou registrací k poskytování sociálních služeb s působností v Liberci. Tyto organizace zastřeší
osoby sociálně handicapované, osoby se sníženými psychosociálními dovednostmi, osoby ži-
jící v rizikovém prostředí či vedoucí konfliktní způsob života, které jsou schopny s pomocí te-
rénních pracovníků řešit svou nepříznivou sociální situaci (jedná se o osoby propuštěné
z výkonu trestu, z výchovných zařízení, z ústavů sociální péče, z azylových domů, z domů
na půl cesty, pro příslušníky etnických skupin, uprchlíky, přistěhovalce apod.).
Nový Bor (12 000 obyvatel)
Největším problémem v oblasti bydlení se ukazuje jako ve většině obcí nedostatek městských
bytů dostupnějších pro obyvatele ohrožené sociálním vyloučením. V Novém Boru funguje sys-
tém nouzových a azylových bytů s návazností na městskou ubytovnu. Zde někteří obyvatelé
žijí i několik let a nedaří se jim prostoupit dál. Skrze nedostatek obecních bytů stěžuje získání
sociálního bytu i podmínka bezdlužnosti. V roce 2017 začal Nový Bor spolupracovat s agen-
turou pro sociální začleňování, kde jedním z témat je i bydlení.
Město Hrádek nad Nisou (7600 obyvatel)
Celkový počet bytů v majetku města je 160 (zejména v bytových domech), z toho 32 bytů má
statut bytů zvláštního určení (Domy s pečovatelskou službou) a 4 upravitelné byty. Tyto byty
(pro seniory a osoby se zdravotním postižením) jsou umístěny ve 4 objektech.
V současné době (7/2018) má Město Hrádek nad Nisou 1 volný byt, který probíhá rekon-
strukcí.
Jablonec nad Nisou (46 000 obyvatel)
Město disponuje 787 bytovými jednotkami, z nichž 430 využívá v rámci sociálního bydlení pro
seniory, ZP, rodiny s dětmi, děti opouštějící dětské domovy, opatrovance. Součástí sociálního
bydlení je městská ubytovna a krizová místnost. Pro potřeby tréninkového bydlení poskytlo
město jeden byt Fokusu Liberec, přednostně pro občany s duševním onemocněním s trvalým
bydlištěm v Jablonci.
Azylové domy
Jako poslední rezidenční službu, kde nezřídka kdy najdeme ubytované osoby s dg. z okruhu
SMI můžeme zařadit azylové domy.
V Libereckém kraji poskytuje možnost ubytování pro osoby bez přístřeší celkem 7 azylových
domů a 2 noclehárny. Ačkoliv se tyto služby nespecializují na cílovou skupinu osob s duševním
30
onemocněním, tak jsou běžnými klienty těchto zařízení. Pro některé byl pobyt na ulici spouš-
těčem nemoci, pro některé naopak důsledkem. V některých případech může být přítomnost
duševního onemocnění vylučujícím faktorem pro poskytnutí služby. Ne vždy je ale duševní
onemocnění možné rozpoznat ihned při příjmu klienta do služby. Azylové domy jsou provozo-
vány v České Lípě, Liberci a Jablonci nad Nisou. Dle jejich personálu, jsou služby dle potřeb
v kontaktu s ambulantními psychiatry. Na Liberecku a Jablonecku byl zmíněn nedostatek am-
bulantních psychiatrů podložený dlouhou čekací lhůtou.
9.4 Služby zaměstnávání a vzdělávání
Na podporu zaměstnávání a vzdělávání se v Libereckém kraji specializují zejména organizace
Rytmus Liberec a Sdružení Tulipán, pro které skupina osob s duševním onemocněním není
primární skupinou, ale tyto klienti mohou využívat jejich služby. V posledním roce se obě or-
ganizace zaměřují již více i na tuto cílovou skupinu klientů. Důvodem je zvyšující se počet
žadatelů o služby z okruhu dg. SMI.
Rytmus Liberec
V roce 2018 navázal bližší spolupráci s poskytovatelem služeb pro osoby s duševním one-
mocněním Fokusem Liberec, protože mezi žadateli o službu podporovaného zaměstnání při-
bývalo klientů z oblasti osob s duševním onemocněním včetně okruhu SMI. V současné době
(2018) se jedná cca o polovinu klientů ve službě Rytmusu. Služba je zaměřena na posílení
osobních kompetencí, schopností a dovedností člověka, aby mohl využívat běžné společen-
ské zdroje
a fungovat v přirozeném prostředí, zejména v oblasti zaměstnání a v návaznosti pak
i ve všech dalších oblastech kulturního a společenského života.
Cílem podpory uživatele služeb je:
získání a rozvíjení sociálních a pracovních dovedností
získání a udržení si zaměstnání v běžných podmínkách a maximálně se v něm osamo-
statnit
posilovaní a uplatňování práv a aktivní zapojení do občanské společnosti
Sdružení Tulipán
Sdružení provozuje chráněné dílny se zaměřením na výrobu různých keramických, reklam-
ních, textilních a jiných předmětů, zabývají se vázacími pracemi, úklidem a dalšími činnostmi.
Se zaměřením na podporu zaměstnanosti OZP a dalším skupinám včetně osob s duševním
onemocněním sdružení Tulipán v rámci dalších aktivit OPZ zřizuje od počátku 2018 tři pro-
jekty:
3K pro praxi – Koncepčně a komplexně ke kompetencím pro zaměstnání
Pracovní uplatnění není samozřejmost
Zaměstnání bez hranic
31
Projekty jsou zaměřeny na podporu zaměstnanosti a uplatnitelnosti osob s kumulací hendi-
kepů napříč Libereckým krajem.
Fokus Liberec
Podporuje zaměstnanost osob s duševním onemocněním hlavně vlastním zaměstnáváním ve
svém provozu (úklid, zahradnické práce, propagační činnosti, administrativa, recepce aj.), ve
dvou tréninkových kavárnách, které provozuje v Liberci a Jablonci nad Nisou a v řemeslné
dílně, která realizuje zakázky zejména pro město Liberec (oprava městských objektů) i za-
kázky pro veřejnost.
Zaměstnává 35 OZP a z toho je 16 osob s duševním onemocněním. Pro umístění klientů na
otevřený trh práce zahájil FOKUS Liberec spolupráci s Rytmusem o.p.s., který provází klienty
Fokusu Liberec přípravu na práci, pomáhá při vyhledání zaměstnavatele a podporuje klienta
přímo na pracovišti.
V rámci služby STD je možné využít podpory při tréninku pracovních dovedností jako je údržba
zeleně, práce s keramickou hlínou, výroba svíček, vaření, … postupně se rozbíhá řemeslný
program s nabídkou činností zejména pro mužskou klientelu.
Chráněné dílny v „komerční sféře“
Pokud vynecháme, např. dílny sdružení Tulipán a chráněné kavárny Fokusu Liberec, najdeme
v libereckém kraji několik dalších chráněných dílen. Ty převážně fungují v oblasti automobilo-
vého průmyslu, kompletace výrobků, balení, textilního zpracování. Tyto dílny, respektive pod-
mínky pro pracovní zařazení nejsou vždy vhodné pro osoby z oblasti dg. SMI.
Sociální podnikání
Sociální podnikání není v Libereckém kraji nijak rozšířené. I přes různé finanční pobídky, které
je možné využít v rámci Integrovaných regionálních operačních programů, vč. Integrovaných
programů rozvoje území, které např. nabízí města Liberec a Jablonec nad Nisou, fungují v kraji
pouze dva sociální podniky, TEXman ve Stráži nad Nisou u Liberce, který se již dlouhodobě
zaměřuje na výrobu lůžkovin a sociální podnik Charity v České Lípě, který se zaměřuje na
sezónní údržbu zeleně. Ten se ale dlouhodobě potýká s nedostatkem zakázek, který ohrožuje
stabilitu či další rozvoj tohoto sociálního podniku.
Další k zaměstnávání:
Po dobu trvání zkušební doby při nástupu do zaměstnávání by měla být osoba s duševním
onemocněním v „ochranném režimu“, kdy v případě neúspěchu se automaticky vrací do re-
žimu invalidního důchodu nebo nároku na dávky (příspěvku na péči, bydlení), pokud je na nich
před nástupem do zaměstnání existenčně „závislý“. Takto si troufne zkusit zaměstnání bez
obav ze ztráty existenčních jistot.
Tipy k možnostem systémové podpory při zaměstnávání:
zaměstnávání duševně nemocných (a dalších OZP) nastavit jako jednu ze zadávacích
podmínek při zadávání veřejných zakázek,
32
pracovní místa ve státní správě a samosprávných celcích – stát, kraje, obce by měly
jít při zaměstnávání OZP příkladem (např. starost o městskou zeleň, na základě více-
letých rámcových kontraktů upřesňovaných jednoletými prováděcími smlouvami, což
umožňuje víceletou perspektivu a garanci příjmu,
podporovat větší důvěru k zaměstnávání duševně nemocných (IPS) - o problematice
je s nimi nutno mluvit a vytvářet pobídkové nástroje k zaměstnávání osob s duševním
onemocněním
33
10. Další cílové skupiny
10.1 Závislostní problematika
Závislosti často vedou ke vzniku duševního onemocnění, proto byly mapovány i služby pro
závislé lidi. Do cílové skupiny např. gerontopsychiatrie a pedopsychiatrie, které nebyly sou-
částí této analýzy.
Klíčové subjekty krajské protidrogové politiky
• Protidrogová komise Rady Libereckého kraje – odborný a iniciativní orgán rady kraje
• Obce – na obcích s rozšířenou působností je dle zákona č. 379/2005 Sb. zřízena funkce
místního protidrogového koordinátora. Spolupráce s obcemi I. a II. stupně probíhá
v rámci komunitního plánování sociálních služeb obcí / regionů.
• Poskytovatelé protidrogových a dalších sociálních služeb – výčet poskytovatelů včetně
kontaktních údajů je uveden v Datovém centru sociálních služeb v Libereckém kraji
a v Mapě pomoci Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti
ČR.
• Další spolupracující subjekty: Krajská nemocnice Liberec, a. s. (Detox, Stanice pro léčbu
závislosti na tabáku, Stanice pro léčbu alkoholové závislosti, Záchytná stanice); Krajská
hygienická stanice LK se sídlem v Liberci; Policie ČR – krajské ředitelství a jednotlivé
územní obvody; Probační a mediační služba; Psychiatrická nemocnice Kosmonosy; Va-
zební věznice Liberec; Věznice Rýnovice a Stráž pod Ralskem a další.
Sociální služby v oblasti Adiktologie
V Libereckém kraji se poskytováním sociálních služeb v oblasti závislostí zabývají převážně
dvě organizace, Advaita, z.ú. a Most k naději o. s. V Liberci působí také organizace Anonymní
alkoholici. Ve věznicích v Jablonci nad Nisou, Stráži nad Nisou a vazební věznici Liberec pů-
sobí organizace Laxus z.ú. (se sídlem mimo Liberecký kraj), která poskytuje poradenství ob-
viněným
a odsouzeným. Primární prevenci na školách zajišťuje organizace Maják o.p.s. Osoby ohro-
žené závislostí na alkoholu mohou využívat také chráněné bydlení Charity v České Kamenici.
Zařízení se sice nachází již v Ústeckém kraji, ale blízko Libereckému a je vedeno v registru
sociálních služeb pro LK.
MOST K NADĚJI o. s.
Poskytuje služby K-centra, Dům na půli cesty, Terénní týmy: Působnost celý Liberecký kraj
(liberecko, českolipsko, jilemnicko, novoborsko):
Terénní služby poskytují poradenství, krizovou intervenci, Harm Reduction, osobní asistenci,
testování, … od 15 let věku. Službu využije cca 750 klientů za rok.
Dům na půli cesty (kapacita 10 lůžek) je pobytová služba poskytujíc podporu mladým lidem do
26 let, odcházející z ústavních zařízení a z výkonu trestu odnětí svobody.
34
V psychiatrických ambulancích zmiňována čekací lhůta 2-3 měsíce. Mezi klienty diagnos-
tikována schizofrenie 5x-10x do roka. Uveden zájem/potřebnost krizových sociálních lůžek pro
3-4 klienty ročně.
ADVAITA z. ú.
Působnost Liberec: Centrum ambulantních služeb Liberec od 15 let věku, více jak 500 klientů
za rok 2016 (poradenství, podpůrná skupina, skupina pro rodinné příslušníky, sociální pora-
denství atd.).
Působnost Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec n. N., Nové město pod Smrkem, Nový Bor, Semily,
Turnov v rámci poraden pro gambling a závislosti na návykových látkách využilo cca 100 osob.
Doléčovací program 49 osob za rok 2016.
Terapeutická komunita (15 lůžek) v Nové vsi (Chrastava) 24 klientů v roce 2016.
35
11. Personál
Personál služeb je v Libereckém kraji dlouhodobě poddimenzován. Ve zdravotních službách
je nedostatek psychiatrů. Psychiatrické oddělení krajské nemocnice Liberec, kde se nachází
jediné lůžkové zařízení akutní péče v kraji, je nyní 3 úvazky pod běžným stavem. Kdyby došlo
i na žádané obnovení psychiatrického oddělení akutní péče v Nemocnici Česká Lípa, není
jasné, odkud by mohl být přesunut personál, protože za současného stavu toto není možné
pokrýt s personálem, kterým disponuje psychiatrické odd. v KNL.
Co se týče personálu v psychiatrických ambulancích, zde dosahuje věk lékařů ve 40 % 60 let
a výše, proto se dá v následujících letech očekávat „generační“ výměna. Ale jako varování
může posloužit situace z minulého roku, kdy jeden z ambulantních lékařů nabízel svoji ambu-
lanci, nikdo nový se nenašel.
Zdravotních sester specializovaných v psychiatrii je pro potřeby komunitní péče nedostatek.
V současné době se řeší specializace zdravotních sester pro psychiatrii v komunitní péči do-
vzděláváním sester všeobecných, ale ne všechny mají o toto zájem. Nedostatek zdravotních
sester i všeobecných, ale můžeme dohledat ve většině nemocnic a ambulancí různého zamě-
ření Libereckého kraje, kde jsou často vypisovány inzeráty na nábor.
Sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách, kteří v Libereckém kraji působí jako klí-
čový pracovníci či case manažeři, jsou pro stávající stav dostačující. Pro další rozšiřování ne-
bude ale jednoduché personál zajistit. Sociálních pracovníků, kteří by case managament pozici
mohli zajišťovat je napříč LK nedostatek, to se netýká pouze služeb pro osoby s duševním
onemocněním. Pracovníci v sociálních službách jsou často nabíráni bez zkušeností a organi-
zace jim musí poskytovat další dovzdělávání a věnovat jim delší čas navíc, aby se zaškolili.
V tomto případě je nutné se dívat nejen na kvantitu, ale i na kvalitu, pro kterou není vždy
dostačující pouze všeobecný Kurz pracovníka v sociálních službách.
12. Analýza stávající sítě
Popis fungování systému vycházející ze zavedené praxe, procesů, zjištěných dat a zkušeností
v kraji. Cílem je podchytit místa a uzlové body, které následně bude možné procesně narovnat
a vytvořit funkční systém. Níže jsou uvedeny příklady možného zpracování:
Liberecký kraj nemá psychiatrickou nemocnici.
Má pouze jedno lůžkové psychiatrické oddělení o 51 lůžkách (v roce 2020 jich bude
60, téměř polovička z nich je vyčleněna pro detox a alkoholové závislosti), to je o 120
lůžek méně, než doporučuje SRPP
Pro následnou, ale někdy i akutní péči jsou využívány PN Kosmonosy a Horní Beřko-
vice v České Lípě
Pouze jediná organizace poskytující sociální služby je zaměřena primárně pouze na
osoby SMI,
36
další 4 poskytovatelé sociálních služeb (Fokus Turnov, Semily, Rytmus, Tulipán) které
pracují s touto cílovou skupinou, pracují zároveň s lidmi s mentálním postižením atd.
(různé cílové skupiny se ve službách prolínají)
Téměř celý kraj je pokrytý terénními službami typu Sociální rehabilitace či Podpory sa-
mostatného bydlení.
Jedna organizace zaměřující se na podporované zaměstnávání (IPS).
Fokus Liberec začleňuje i osoby dlouhodobě hospitalizované (10 i více let).
V průběhu roku došlo k navýšení úvazků sociálních služeb v rámci Individuálních pro-
jektů kraje (ve všech okresech do roku 2020). IP ale s sebou nesou nevýhodu v po-
době velké administrativní zátěže pro poskytovatele služeb.
IP měly podpořit rozšíření služeb na přechodnou dobu, než pokročí Reforma psychiat-
rie, která měla podporovat vznik CDZ.
Pro personální nejistoty a nezájem ze strany zdravotních služeb o vytváření CDZ,
se sociální služby v LK zaměřují na vytváření menších akceschopných terénních mul-
tidisciplinárních týmů, které budou schopny zajišťovat služby ve všech koutech kraje.
Je nedostatečná kapacita ambulantních psychiatrů, čekací doba 2-3 měsíce, někteří
lékaři mají STOP STAV.
Neochota většiny ambulantních lékařů vyjíždět do terénu k individuálním případům
(kromě lékařů, kteří mají nasmlouvánu péči v pobytových službách – DZR, DD)
Malá či téměř žádná angažovanost ambulantních psychiatrů v podpoře Reformy ve-
doucí k podpoře komunitní péče.
Chybějící systém rodinné a pacientské edukace o nemoci.
Chybějící svépomocné skupiny osob s vlastní zkušeností. Nyní se hledají řešení ve-
doucí k zapojení osob se zkušeností do aktivit Reformy
Nedostatek proaktivního kvalitního personálu pro přímou péči.
Cestou může být využití spolupráce s Technickou univerzitou Liberec, kde jsou obory
zaměřené na zdravotní sestry a sociální práci.
Dobrá spolupráce se soukromým sektorem v České Lípě v oblasti tréninkových bytů.
Byty v podnájmu od Měst Liberec a Jablonec pro Tréninkové bydlení a Chráněné byd-
lení.
Nedostatek pracovních příležitostí pro osoby s duševním onemocněním.
Nejsou příležitosti od ÚP, zaměření na zdravotně postižené všeobecně.
Největšími tahouny pro Komunitní péče Reformy jsou sociální služby (Fokus Liberec).
Aktivní začíná být sdružení Tulipán, ale prozatím mimo krajskou síť služeb (zaměřu-
jící se na volnočasové aktivity, zaměstnávání a destigmatizaci).
Podpora zdravotního a sociálního odboru Kraje v rozvoji sítě služeb pro osoby SMI.
37
13. Vzájemná provázanost, kooperace a kontinuita péče
Celkově se dá konstatovat, že síť služeb je značně fragmentovaná, nepropojená. Kon-
tinuita péče existuje minimálně. Jsou i značné rozdíly v přístupu a filosofii péče mezi
jednotlivými službami.
Spolupráce mezi ambulantními specialisty a specializovanými komunitními službami je
velmi nesystémová a závisí případ od případu.
Navázání bližší spolupráce mezi Fokusem Liberec a ambulantním psychiatrem MUDr.
Hnídkem v České Lípě, ale aktivita spolupráce zůstává nadále na Fokusu.
MUDr. Švarcová ze stacionáře v České Lípě účastnící se Krajských koordinačních sku-
pin – zaměření lékařky není na F2, ale převážně na neurotické pacienty a pacienty
s diagnózou F3, přesto je zájem o spolupráci s dalšími návaznými službami.
Započalo navazování a nastavování spolupráce s psychiatrickým oddělením Krajské ne-
mocnice Liberec se sociálními službami pro SMI.
Dlouhodobě funguje spolupráce terénních týmů LK s PN Kosmonosy a Horní Beřkovice,
vedoucí k několika podpořeným pacientům, kteří tak mohli přejít z PN do služeb komu-
nitní péče.
Začala spolupráce sociálních služeb pro SMI (Fokus Liberec a Semily, Tulipán) s orga-
nizací Rytmus, která se specializuje na podporované zaměstnávání v duchu IPS.
Absolutně chybí spolupráce s obvodními lékaři.
Navázání spolupráce s odborem školství v rámci primární prevence a středních škol LK.
Navázání spolupráce s projektem SPOLU, s cílem vytvořit vztah ke komunitní práci pro
studující oborů psychologie a do budoucna snad i medicíny, kteří pochází z LK.
Pro „nastartování“ mezioborové spolupráce probíhá příprava dvou mezioborových kazu-
istických workshopů nad případy osob s duševním onemocněním, které proběhnou
v září v České Lípě a v říjnu v Liberci za účasti sociálních služeb, ambulantních psychi-
atrů, zástupce psychiatrického oddělení, zdravotní záchranné služby, městské i státní
policie, zástupců obcí, úřadů práce, obvodních lékařů.
38
ČÁST II. NÁVRHOVÁ
14. Vize budoucí sítě služeb:
Červeně jsou označené služby, které v kraji schází a jejich realizace jsou diskutovány
s odborem zdravotnictví Libereckého kraje a regionálními poskytovateli služeb.
39
14.1 Plánované kroky – kraj – vize 4–10 let
Příklad:
Posílení všech terénních multidisciplinárních týmů o zdravotní složku (psychiatrická
sestra, lékař), ale i o sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách.
Podpora vzdělávání v tzv. přístupu Recovery (Zotavení).
Rozšíření multidisciplinárních týmů do Českolipského kraje.
Pokud bude vyřešen personální nedostatek, vznik 2 CDZ.
Funkční propojení multidisciplinárních týmu s lůžkovými zařízeními na jedné straně
a ambulantními službami i obvodními lékaři na straně druhé.
Vznik dalších DZR komunitního typu o max. počtu 10 lůžek na zařízení, takovéto v Libe-
reckém kraji 3 (pro osoby odcházející z PN po dlouhodobé léčbě, které ztratili sociální
a jiné dovednosti). Postupem času se mohou některé přetransformovat do chráněného
bydlení s nižší mírou podpory.
Rozvoj spolupráce s obcemi LK při poskytování bytů se zvláštním určením pro potřeby
osob s duševním onemocněním nebo organizacím, které by je zřizovali např. jako tré-
ninkové s podporou (chráněné bydlení). Prioritou je Semilsko, kde nejsou žádné poby-
tové služby
Rozšíření kapacit akutních lůžek na 80 a vznik nového psychiatrického oddělení ve vše-
obecné nemocnici v České Lípě
Vznik ambulancí s rozšířenou péčí specializované na adiktologii, pedopsychiatrii, geron-
topsychiatrii
Kroky uvedené ve výše uvedeném příkladu jsou již průběžně realizovány. V současné
době probíhá vzdělávání zdravotních sester Fokusu Liberec ve VFN Praha na pozici
psychiatrická sestra. Ve spolupráci s odborníkem na multidisciplinaritu je připravována
užší spolupráce terénních týmů Fokusů (Liberec, Semily, Turnov).S psychiatrickým
oddělením, je připravována spolupráce terénních týmů s Policí ČR
a zdravotnickou záchrannou službou při řešení problematiky nespolupracujících osob
s duševním onemocněním, které dosud vypadávaly ze systému péče. Také proběhl
workshop k multidisciplinaritě a další navazující aktivity.
40
15. Indikátory měření úspěšnosti procesu transformace v kraji
Překlápění poměru výdajů na ústavní a komunitní péči.
Redukce délky a počtů hospitalizací.
Nárůst komunitních služeb a redukce ústavní péče.
Nárůst počtu klientů integrovaných do komunity (včetně těch, kteří získávají práci na
běžném pracovním trhu)
Zvyšování vzájemné propojenosti a koordinace napříč jednotlivými službami.
Zapojování klientů do všech rozhodovacích procesů.
Zlepšení spokojenosti se službami ze strany uživatelů a jejich rodinných příslušníků.
41
16. Poděkování
Děkujeme Sociálnímu a zdravotnímu odboru Libereckého kraje za spolupráci při zpracování
Analýzy potřebnosti služeb pro osoby s duševním onemocnění v Libereckém kraji.
Názory, podněty a připomínky pracovníků byly pro nás důležitým zdrojem informací i moti-
vací v dalším postupným krokům.