arpok 20.-21.4.2009, olomouc

ARPOK20.-21.4.2009, Olomouc

Typologie studenta/žáka a pedagogická východiska

PhDr. Martin SeitlPhDr.Klára Bendová

Obsah•Student z hlediska vývojové psychologie•Pedagogická komunikace•Typy žáků/studentů

Školní věk• Ranný školní věk (6/7 – 8 let)• Střední školní věk (8/9 – 11/12 let)• Starší školní věk (11/12 – 15 let)

Ranný školní věk• Charakteristický změnou životní

situace (nástup do školy) a různými vývojovými změnami, které se projevují především ve vztahu ke škole

Střední školní věk• Přechod na druhý stupeň ZŠ• Začíná dospívat• Změny podmíněné sociálně ale i

biologicky• Příprava na dobu dospívání

Starší školní věk• Do ukončení ZŠ• Nazýváno jako období pubescence• Hormonální změny a jejich důsledky• Výrazné rozdíly mezi žáky • Dokončuje se vývoj CNS a dochází ke

změnám v myšlení• Emoční labilita, konfliktnost, uzavřenost,

nepředvídatelnost reakcí, atd.

Adolescence• 15 – 20 let• Ukončení povinné školní docházky – dovršení

přípravného profesního období• Plnoletost• Psychosociální moratorium• Vlastní tělo jako součást identity• Flexibilita a schopnost používat nové způsoby

řešení• Negativizmus

Pedagogická komunikace• „Profesionální komunikace učitele se

žákem při vyučovací hodině i mimo ni, jež má určité pedagogické funkce a je zaměřena na vytvoření příznivého psychologického klimatu“ (A.N.Leontjev, 1973)

• Verbální i neverbální projevy

Pedagogická komunikace• Dvousměrný proces (ping-pong)• „Jde o dávání a braní. Neshrábněte

míček. Střídejte se. Ať je míč v pohybu.“ (J. Andersonová, 1993)

Pedagogická komunikace

Principy pedagogické komunikace•Princip kooperace•Maxima kvantity•Maxima kvality•Maxima relevance•Maxima způsobu

% vyjádření přijaté informace•7% porozumění je odvozeno

z verbální komunikace•38% vyčteme z tónu hlasu •55% pochopíme z řeči těla

(Zdroj: Vybíral, Z. Psychologie lidské komunikace: Grada, Praha 2004.

Komunikační dovednosti•Aktivní naslouchání•Efektivní dotazování•Neverbální komunikace•Prezentace

Aktivní naslouchání• poslouchat soustředěně• všímat si signálů z řeči

těla a tónu hlasu • udržovat oční kontakt• ptát se a ověřovat si • dávat najevo, že

sledujeme, co druhý říká• dělat si poznámky• klást doplňující otázky

Zachytíme pouze 30%

toho, co slyšíme.

Efektivní dotazování• Zjišťovací - „Proč se domníváte, že..“• Rozvíjející - „Co by nastalo, když ….?“• Navrhovací - „Napadá vás, jak…?“• Uzavřené - „Jste spokojený/á?“

Příklad neefektivních otázek:• Agresivní - „Jak to, že jste to tak udělal?“• Sugestivní - „To nemyslíte vážně, že ne?“

Neverbální komunikace•tělesné pozice a postoje•výrazy tváře •tělesný kontakt •pohledy očí•gesta, pohyby hlavy•tón hlasu•oblečení, zdobnosti•proxemika

Prezentace„Prezentace je osobní přednesení uspořádaného sledu myšlenek – podporovaného vizuálními pomůckami – přehledné, zvládnutelné publiku.“Prezentace by měla být: poučná, zábavná, objevná a ne moc dlouhá

Postup:1. Vědět co říkat2. Říci3. Rekapitulovat

Prezentace• Příprava (co musíme říct a co je navíc,

přizpůsobení úrovni posluchačů, časový itinerář, technika, místnost, podpůrné materiály,…)

• Vlastní prezentace (pravidlo POP, struktura, prostor pro otázky a diskuzi, závěr a zhodnocení, poděkování, kontakt,…)

• Evaluace (zhodnocení pro sebe, výstupy pro další prezentace)

Zákon snižujícího se výsledkuOd určitého bodu je méně někdy více.

.

Časté chyby v komunikaci1. Nesoulad verbální a neverbální složky 2. Nejasnost a nekonkrétnost sdělení3. Přerušování a skákání do řeči4. Neposkytování zpětné vazby5. Nadměrné zobecňování, překrucování

skutečnosti, únik od tématu6. Neupřímnost7. Nenaslouchání8. Neochota domluvit se a najít řešení9. Strach, abychom se neshodili10. Upovídanost či nemluvnost

Komunikace ve výuce• Mít na zřeteli disproporci komunikace lektor-

posluchač• Převádět monolog na dialog či interakci• S předstihem zajistit organizační záležitosti• Snažit se trpělivě a pozorně naslouchat • Střídat informační zdroje a pomůcky, měnit

„kanály“• Předkládat informace v kontextu, ne jen

faktograficky• Vyzývat ke kladení otázek, k aktivitě, zapojení

Zákony učení 1. Zákon motivace2. Zákon opakování3. Zákon pozitivního transferu

4. Zákon zpětné vazby

Zážitková pedagogika• získání maximálních poznatků na základě

vlastních zkušeností• aktivita lektora i účastníků• modelové situace, případové studie, hra

Pedagogika prožitku• „Člověk dokáže mnohem více, než se

domnívá…“• „Jen málokdo si uvědomuje, čeho všeho je

možné dosáhnout prostřednictvím týmové spolupráce.“

Kolbův cyklus

Čím studenty/žáky zaujmout• Používejte prvky změny• Co nejvíce didaktických prostředků – typy

účastníků• Odpovídejte na otázku „k čemu mi to bude“• Používejte humor• Používejte metafory, příběhy• Znejte svou osobnost • Nepoučujte• Používejte otázky• Používejte pauzy

Temperament a žák• Temperament = „dynamické vlastnosti

osobnosti, které se souhrnně nazývají temperament. Jedná se o soubor vrozených vlastností projevujících se způsobem reagování, chování a prožívání. Temperament je spjat se vzrušivostí – tj. mírou odpovědi organismu na různé podněty a zároveň je to tendence organismu měnit nálady.“

Temperament a žák• Faktory temperamentu

−Zaměření na úkol (vytrvalost, roztěkanost, úroveň aktivity; děti soustředěně zapojené do výuky)

−Osobnostně-sociální flexibilita (přístupnost/stažení, pozitivní nálada; děti adaptabilní přátelské, dobrá spolupráce)

−Reaktivita (intenzita a reakční práh; negativní faktory; děti „jako na trní“)

Temperamentové typy• Thomas a Chessová (1977)• 2/3 dětí můžeme přiřadit do jedné ze 3

skupin:−Snadno zvladatelné (mírná až střední intenzita,

kladná odezva na novinky, sociálně orientované, vnímavé, většinou oblíbené, 40%)

−Obtížně zvladatelné („problémové“, nepravidelnost, negativní, malá přizpůsobivost na změny, tendence přehnaně reagovat, vznětlivé, nervózní, 10%)

−Pomalé (mírná negativní odezva na novinky, podpora, trpělivost, drží se zpátky, 15%)

Temperamentové typy• Caspi a Silva (1995)• 5 skupin dětí s podobným typem nebo

stylem chování−Nekontrolovatelné (drsné chování, problém udržet

pozornost)−Inhibované (stydlivé, bojácné)−Sebevědomé (vnímavé, společenské)−Stagnující (orientované na úkol, stydlivé, klidné)−Přizpůsobivé („průměrné“)

Typy žáků/studentů• Auditivní typ

(vnímá především sluchem)• Vizuální typ

(vnímá především zrakem)• Kynetický typ

(vnímá především dotykem a pocitově)

Typologie žáků/studentů• Přemítavý• Aktivista• Teoretik• Pragmatik

Nebo …Pozitivní • Opatrný varovatel• Konstruktivní kritik• Dodavatel energie, nálady a optimismu• Udržovatel orientace• Tlumitel konfliktů• Předkladatel otázek• Trpělivý vysvětlovatel

Negativní • Sebezpovědník• Povýšenec• Showman• Agresor• Mluvka• Autoritář• Svéhlavička• Mrtvý brouk• Zatrpklý melancholik• Vyhledávač svárů a konfliktů

Doporučená literatura:•Auger, M., Boucharlat, Ch. (2005). Učitel a problémový žák. Portál.•Hierhold, E. (2005). Rétorika a prezentace. Grada.•Keogh, B. (2003). Temperament ve třídě. Grada.•Nelešovská, A. (2005). Pedagogická psychologie v teorii a praxi. Grada.•Vágnerová, M. (2000). Vývojová psychologie. Portál.

Otázky