adhd, add (lmd) – neklidné dítě
DESCRIPTION
Mgr. Lenka Bínová. ADHD, ADD (LMD) – neklidné dítě. ADHD, ADD - chápeme, jako následek zcela drobného poškození mozkových struktur (nedostatek – vybočení z normy), nebo jako sníženou schopnost některé oblasti mozku. ADHD – syndrom deficitu pozornosti s hyperaktivitou - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Mgr. Lenka Bínová
ADHD, ADD - chápeme, jako následek zcela drobného poškození mozkových struktur (nedostatek – vybočení z normy), nebo jako sníženou schopnost některé oblasti mozku. ADHD – syndrom deficitu pozornosti s hyperaktivitou
ADD – syndrom deficitu pozornosti
Není poškozen intelekt, ale děti s ADHD, ADD
vybočují ve svém vývoji a jednání z mezí běžného
průměru a v běžné školní výuce nedosahují výsledků
odpovídajících jejich schopnostem.
Příčina vzniku:
• v ranném vývoji – před, během nebo i po porodu• hereditární vlivy
Sekundárně• sociální prostředí• výchova
Tyto odchylky způsobují odlišnosti v chování
a jednání dítěte. Jde většinou o projevy
vrozené, neznamená to však, že je nelze
korigovat.
Důležitá je včasná diagnostika, na kterou
pak navazuje vhodná výchova jak v rodině,
tak i v MŠ a ZŠ.
Projevy, příznaky:•poruchy motoriky
•nálezy v testech měřící psychické
výkony•poruchy percepce (vnímání) – narušena je analyticko-syntetická činnost CNS
•specifické neurologické nálezy
•porucha řeči a sluchového vnímání
•impulzivita, hyperaktivita
•hypoaktivita
• neurotické rysy
• emoční poruchy – emoční labilita
• poruchy spánku a zažívání
• fyzický vývoj
• poruchy koncentrace pozornosti
• poruchy učení
• dysgrafie
• dysortografie
• dyspinxie….
Hypoaktivita • neobjevuje se impulzivita a hyperaktivita
• více problémů v pozornosti a percepčně
motorických úkolech
• obtíže v navazování sociálních vztahů
• neschopnost zaměřit pozornost na
určitou činnost
• velmi pomalé pracovní tempo
• poruchy učení
• „vypadají, jako že neumí“
Jak to vnímají a hodnotí učitelé:• často věnuje pozornost detailům, které
právě nejsou
důležité
• často dělá chyby z nedbalosti
• často problém udržet pozornost na hry a
úkoly
• často vypadá, že neposlouchá, co se mu říká
• často nepracuje podle instrukcí,
nedokončuje práci
• často má nepořádek na svém místě, ve
svých věcech
• často má problémy s organizováním svých
úkolů a
aktivit
• často oddaluje plnění školních úkolů, které
vyžadují
úsilí
• často zapomíná a ztrácí věci
• často se nechá rozptýlit cizími podněty
• často se vrtí, třepe rukama, nohama
• často opouští místo, nevydrží sedět
• často není schopen si klidně hrát ve volném
čase
• často vyhrkne odpověď, aniž doposlechne
otázku
• často má potíže ve skupinových činnostech
…….. kritéria americké
psychiatr. asociace
•Pro zvládnutí chování dítěte s ADHD je nutné používat
stále stejnou strategii – mít jasně daná srozumitelná
pravidla.
•K dobrému zvládnutí školní práce patří vytvoření
přehledného a strukturovaného studijního prostředí:
uspořádání lavic tak, aby se dítě s ADHD nerozptylovalo
okolními podněty a nerušilo souseda, pomoc s udržením
pořádku na lavici a dohled učitele, asistenta či
spolužáka na zapisování domácích úkolů a při přechodu
od jedné činnosti ke druhé.
•Dítě s ADHD by mělo sedět v předních lavicích, aby na
něj působilo co nejméně podnětů a aby bylo v dosahu
učitele, který je tak může častěji jemně usměrnit k
požadované činnosti.
•Při učení doma by neměla hrát hudba ani televize, na
pracovním stole by měly zůstat jen nejnutnější věci,
potřebné pro školní práci. Pokud dítě při psaní úkolů
nedokáže udržet pozornost, někdy pomůže vystřídat
učení na pár minut nějakou fyzickou aktivitou, která ale
také není zábavná – např. poslat dítě vynést odpadky.
•Je důležité mít stále na mysli, že pozornost dítěte kolísá
během dne zcela nezávisle na jeho vůli a že se výrazně
zhoršuje při aktivitách, které dítě nebaví. Proto je někdy
nutné dítě k takové činnosti stále motivovat, např. opakovaně
pochválit, když u úkolu vytrvá.
•Zapomínání by nemělo být zdrojem kritiky, psaní poznámek
a zhoršených známek.
•Při napomínání by se měla používat technika zpětné vazby –
je to hodnocení druhé osoby, které vychází z našich pocitů.
Např.: „nelíbí se mi že…, vadí mi, když… „. Důsledkem je to,
že nehodnotíme
(a neodsuzujeme) druhého, ale vyjadřujeme svůj pocit.
•Pro dítě je mnohem přijatelnější fakt, že vám něco vadí
(„Vadí mi, že máš v pokoji nepořádek“), než to, že něco
pokazilo
(„Jsi nepořádný“).
•Děti s ADHD někdy nemají vnitřní vnímání času a proto
často nedodrží časový limit. V tomto jim může pomoci
externalizace času.
•Podobným způsobem je vhodné zviditelnit také
důležitá pravidla a řešení různých problémů. Vhodné
jsou obrázky nebo kartičky s informacemi, které jinak
musíte dítěti s ADHD opakovat stále dokola, ale když je
má na očích, snáze si je zapamatuje.
•Pro děti s ADHD je typické horší ovládání emocí, které
může
i zdánlivě bezdůvodně vyústit v záchvat vzteku.
•Pokud dítě dobře znáte, lze těmto projevům z větší části
předejít, ale někdy se jim zcela nevyhnete. Postupy ke
zvládnutí vzteklého dítěte mají jedno společné: dítěti
bychom neměli věnovat větší pozornost, když se vzteká,
než když se chová správně. Záchvat vzteku může
představovat extrémní způsob, jak získat pozornost
rodiče nebo jinou výhodu.
Komplexní léčebný přístup, který má největší naději na
úspěch, může zahrnovat farmakoterapii, psychoterapii
ale musí zahrnovat režimová a výchovná opatření.
Kdy je vhodné navštívit odborníka s podezřením na ADHD:
1) Dítě je víc než 6 měsíců neklidné, nepozorné, impulzivní ve větší
míře, než ostatní stejně staré děti.
2) Rodiče jiných dětí častěji říkají, že vaše dítě má horší
sebeovládání, je aktivnější, impulzivnější a nepozornější v porovnání
s ostatními dětmi.
3) Na uhlídání dítěte musíte vynaložit víc času a námahy, než
ostatní rodiče – individuální přístup.
4) Ostatní děti si nechtějí hrát dítětem, protože je hyperaktivní,
dráždivější
nebo agresivnější.
6) Rodiče často ztrácí s dítětem trpělivost, používají i fyzické tresty,
cítí se v souvislosti s výchovou svého dítěte vyčerpaní a bezradní.
7) Považujete za nebezpečné nechat dítě chvilku o samotě.
Chování dětí s ADHD ( LMD ):
Novorozenec – neklid, dráždivost
na zevní podněty, poruchy
spánku, rytmu spánku a bdění,
poruchy zažívání.
Batole, předškolák –
hyperaktivita v kombinaci
s negativismem, obtíže
v podřízení se jakémukoliv
omezení, afektivní labilita, špatná
přizpůsobivost prostředí nebo
kolektivu.
Těkavost při hře…
V mateřské škole se děti s LMD
nezařadí, vyrušují, pošťuchují, dostávají se
do konfliktů, nejsou oblíbené.
Přechod do školy je pro ně obtížnější, delší,
protože nejsou zpravidla ještě dostatečně
zralé a potřebují odklad školní docházky
o jeden rok.
Rozumové nadání není rozhodující,
protože dítě není schopno pracovat na
úrovni svých třeba i velmi dobrých
schopností.
Školák – konflikty s učiteli i
spolužáky, školní neúspěch,
problémy s hyperaktivitou,
nesoustředěnost, neobratnost,
nerovnoměrnost ve výkonech.
V chování přetrvávající
infantilismus – přetrvávající
hravost.
Ve škole jsou nároky takového
rázu, že jim dítě s LMD sotva
může vyhovět.
Neklidné, zbrklé a hůře
ovladatelné vzbuzuje ve třídě
trvalé napětí, které ruší učitele při
práci a působí i na ostatní děti.
Dětským kolektivem nebývá
přijímáno.
Výkyvy ve školním výkonu a
prospěchu považuje někdy učitel
za lenost a nedostatek snahy
(„kdyby žák chtěl, tak by mohl“).
Často tak vznikne i konflikt mezi
učitelem a rodiči, kteří hledají vinu
v učiteli.
V rodině rušivé a nesprávně chápané projevy dítěte s LMD vedou k trvalému napětí, k nadměrně tvrdému výchovnému přístupu, k ambivalentním postojům, popř. až zavržení dítěte. Jako následek se u mnohých dětí s LMD objevují poruchy chování a sekundární neurotizace. Častěji prožívají úzkost, strach, pociťují nejistotu, bezradnost.
Dítě má potřebu s rodiči častěji komunikovat, vymáhat jejich pozornost. To však rodiče spíš dráždí!Dítě nesplňuje očekávání rodičů, je často trestáno a už s tím počítá.Rodina, která neví, že se u dítěte jedná o zvláštnosti typu LMD, má spíše tendenci se od něho odvracet, kárat, kritizovat, než mu účelně pomáhat překonat nejkritičtější dobu.
Zásady práce:• vytvořit klidné, citové, stálé prostředí
• netrestat dítě odmítáním, neláskou
• stanovit jasný řád (pravidelný režim,
uspořádání)
• stanovit hranice – co se smí a co nesmí,
může…
• jednotná výchova
• zaměřit se na kladné stránky osobnosti
– povzbuzovat, motivovat
• poskytnout dostatek pohybu, uvolnění
přebytečného
napětí – usměrňování aktivity
Postup při poruchách motoriky:• nenutit dítě do klidu, netrestat za neklid, umožnit změny polohy • poskytnout příležitost k pohybovému uvolnění, řízený pohyb• snažit se střídat činnosti – interval 10 - 15 min• posilovat pochvalou vhodné, společensky žádoucí chování• neklid korigovat neverbálně, dotykem, očním kontaktem• pevný režim, řád, stereotypy• nácvik jemné motoriky – uvolňovací cviky• v TV – pomoci, nesrovnávat s výkony druhých• v psaní – mírněji, tolerantněji hodnotit úpravu
Postup při poruchách koncentrace• odstranit ze zorného úhlu dítěte rušivé podněty, vybrat vhodné místo ve třídě• pracovat krátce, ale častěji, netrvat na předpisovém sezení• pokyny opakovat v klidu, zapojit více smyslů (slovní podnět, oční kontakt, dotek)• maximálně využít názorných pomůcek
Postup při emočních poruchách• klidný přístup, osobní příklad• impulzivní jednání netrestat, volit
indirektivní způsob• dávat přednost odměně před trestem, posilovat žádoucí chování• vymezit mantinely• stanovit přesná pravidla, co se očekává, co se smí a co se nesmí• naslouchat pocitům dítěte