zemĚdĚlskÉ strojesoscb.cz/zabezpeceno2/opvk/zemedelske_stroje_ii.pdf · bayleton 25 wp, bioton,...

ZEMĚDĚLSKÉ STROJE

II. díl

STROJE PRO OCHRANU A HNOJENÍ ROSTLIN

Publikace vznikla v rámci projektu OPVK „Začínáme s praxí již ve škole“ na Střední odborné

škole veterinární, mechanizační a zahradnické a Jazykové škole s právem státní jazykové

zkoušky v Českých Budějovicích, reg.č. CZ 1.07/1.1.14/01.0006

Ing. Václav Forejt

České Budějovice,2013

Jazyková korektura: Neprošlo jazykovou korekturou

Sazba: Ing Václav Forejt

Ing Václav Forejt

3

4 OBSAH

1 Ochrana rostlin 4

1.1 Úvod 5

1.2 Chemická ochrana rostlin a agrotechnické požadavky 5

1.3 Postřikovače 13

1.3.1 Hlavní součásti postřikovačů 15

1.4 Rosiče 32

1.5 Zmlžovače 33

1.6 Poprašovače 34

1.7 Moření osiva 34

1.8 Desinfekce půdy 34

1.9 Ekologická ochrana rostlin 34

2 Hnojení organickými hnojivy 37

2.1 Úvod 38

2.2 Organická hnojiva a agrotechnické požadavky 38

2.3 Vápnění 40

2.4 Stroje pro práci s chlévskou mrvou 41

2.5 Stroje pro práci s kompostem 42

2.5.1 Drtiče a štěpkovače 43

2.5.2 Vrstvení a překopávání kompostu 45

2.5.3 Prosévání kompostu 46

2.6 Stroje pro rozmetání organických hnojiv 46

2.6.1 Činnost rozmetadla 47

2.6.2 Kontrola nastavení dávky 53

2.7 Stroje na hnojení kapalnými hnojivy organického původu 56

2.7.1 Agrotechnické požadavky 56

2.7.2 Kejdovače a močůvkovače 56

3 Anorganická hnojiva 65

3.1 Úvod 65

3.2 Anorganická hnojiva a agrotechnické požadavky 65

3.3 Stroje pro rozmetání anorganických hnojiv 66

4 Seznam literatury 79

Zemědělské stroje 4 Stroje na ochranu rostlin

1 STROJE NA OCHRANU ROSTLIN


1.1 Úvod

Ochrana porostů ať už preventivní, nebo přímá, je pro získání výnosů stejně důležitá

jako správná příprava půdy. Co očekáváme od strojů používaných při aplikaci chemických

prostředků určených k ochraně rostlin?

Sjednocováním předpisů v rámci Evropské unie se zvyšují legislativní i technické

nároky nejen na samotné stroje, ale i na jejich obsluhu. Pro zemědělské odborníky je proto

velice důležité umět si zjistit klíčové informace a náležitě jim porozumět. Ochrana rostlin je

totiž pracovní operace, která může a nemusí být provedena a která se může, ale také nemusí

vyplatit (v závislosti na kvalitě provedení). Pojďme si nejprve vysvětlit jaké jsou metody

ochrany rostlin a od čeho se odvíjí způsob jejich chemické ochrany.

1.2 Chemická ochrana rostlin a agrotechnické požadavky

Tradičně lze metody ochrany rostlin rozdělit na přímé a nepřímé. Nepřímé metody

jsou vlastně určitým druhem prevence. Patří sem především dodržování agrotechnických

postupů, moření osiva a šlechtění rezistentních odrůd.

Přímé metody řeší aktuální výskyt problému a jeho následné potlačení. Opatření

vedená proti škůdcům nebo chorobám musí být načasována tak, aby při prvním ošetření došlo

k maximálnímu omezení jejich výskytu.

U přímých metod máme také ještě možnost volby. V zásadě se můžeme rozhodnout

mezi metodami biologickými, mechanickými, chemickými a velmi vzácně používanými

metodami termickými, které jsou energeticky velmi náročné. Jejich princip totiž spočívá v

tom, že ničí plevely proudem horkého vzduchu, předehřáté páry, nebo plamene. Biologické

metody využívají přirozené vazby predátor – kořist. Například slunéčko sedmitečné požírá

mšice. Zachycováním škůdců do různých lapačů jsou charakteristické mechanické metody.

V konvenčním zemědělství se příliš nevyužívají, známější jsou např. z lesů (boj s kůrovcem).

Lze je také využít jako indikátory výskytu škůdců. Chemické metody ochrany rostlin jsou

pro svou účinnost a aplikovatelnost v současnosti nejrozšířenější.

Způsob chemické ochrany rostlin se odvíjí od námi zvolené formy hospodaření. Ty

jsou v zásadě tři:

konvenční


integrované

ekologické

Ekologická forma hospodaření chemické přípravky ochrany rostlin prakticky

nevyužívá. O požadavcích na mechanizaci potřebnou pro tento druh hospodaření budeme

hovořit později.

Konvenční a integrované formy hospodaření využívají prostředky chemické ochrany

rostlin. V souvislosti s integrovanou formou hospodaření se také hovoří o tzv. precizním

hospodaření. Při této technologii chemické ochrany dochází k ošetření jen těch částí pozemku,

v nichž byl zjištěn zvýšený výskyt škůdce a ve zbývající části porostu se prostředek

neaplikuje buď vůbec, nebo ve snížené koncentraci.

Při konvenčním způsobu hospodaření je nejčastěji zmiňován požadavek na

rovnoměrnou aplikaci v celém porostu. Tím se vyvíjí tlak na zdokonalování automatizačních

prvků a trysek.

Pesticidy jsou souborně označované chemické přípravky používané k ochraně rostlin.

Mohou se používat preventivně, nebo slouží k hubení škodlivých činitelů, které se aktuálně

nachází v kontrolovaném porostu. Pro ničení houbových chorob používáme přípravky, které

označujeme jako fungicidy.

Insekticidy používáme při napadení rostlin hmyzem. Herbicidy nám pomáhají ničit

plevele. Méně známé jsou tzv. akaricidy. Jsou to chemické přípravky, které se používají

speciálně proti roztočům.

Každý pěstitel, který k.ochraně porostu používá chemické přípravky, vyžaduje

odpovídající účinnost. Vzhledem k administrativní a finanční náročnosti, která je s chemickou

ochranou rostlin spojena, by bylo nepříjemné zjistit, že námi použitý pesticid nebyl buď

účinný vůbec, nebo kontrolovaný porost dokonce poškodil.

V rostlinolékařství se setkáváme se třemi základními okruhy problémů týkajících se

zdraví rostlin:

Škůdci (mandelinka bramborová, mšice, dřepčík, sviluška atd.)

Choroby (plíseň, padlí, rzi)

Poruchy látkové výměny (nedostatek mikro a makro elementů)


Možná vás napadá otázka proč ještě členit původce poškozující zdraví rostlin? Žádná z

výše uvedených způsobů ochrany rostlin totiž není „širokospektrální“. I v případě používání

pesticidů musíme respektovat jejich možnosti. Pesticidy aplikujeme dvěma možnými způsoby:

Až po zjištění výskytu (zpravidla u většiny škůdců a méně významných

houbových chorob)

Preventivně (plísně)

Tabulka 1/1: Fungicidy obsahující síru.

Název: FUNGICIDY S OBSAHEM SÍRY

Používá se k

ochraně:

Ovocných stromů, keřů a zeleniny, zvláště proti různým druhům

padlí.

Vybrané

přípravky:

Sulikol K Sulka Thiovit

Používají se u: Padlí Mořidlo (např. česnek) Padlí

Poznámka: Používají se při teplotě 16 – 25°C, nejsou jedovaté pro včely.

Tabulka 1/2: Fungicidy obsahující měď.

Název: FUNGICIDY S OBSAHEM MĚDI

Používá se k ochraně: Proti houbovým chorobám s výjimkou padlí.

Vybrané přípravky: Kuprikol 50 Bordóská jícha

Používají se u: Vinná réva

Poznámka: Jsou třeba pečlivě dodržovat čistotu použitých postřikovačů.

Příprava bordóské jíchy: 10 litrů 1% bordóské jíchy připravíme tak, že 100g

roztlučené modré skalice necháme v plátěném řídkém pytlíku 12 hodin louhovat v 5 litrech

dešťové vody v plastové nádobě. V jiné 10-ti litrové nádobě rozpustíme v 5-ti litrech vody 100


– 150g hašeného vápna, aby vzniklo vápenné mléko, do kterého lijeme za stálého míchání

rozpuštěnou modrou skalici NE OBRÁCENĚ!

Tabulka 1/3: Organické fungicidy.

Název: ORGANICKÉ FUNGICIDY

Použití: K ochraně ovocných stromů, keřů a zeleniny

Vyb

ran

é p

říp

ravk

y:

Stolit 65,

Delan 700

WG, Dellan

750 SC

Klarinet 20 SC,

Rubigan 12

EC, Topas 100

EC

Akrobat

MZ, Aliette

80 WP,

Ridomil

MZ

Europaren

Multi,

Ronila 50

WG,

Rovral 50

WP

Novozir MN

80

Bayleton

25 WP,

Bioton,

Biool,

Karathane

LC.

Po

uží

vají

se

při

:

Strupovitosti

jádrovin,

skvrnitosti

listů

Strupovitosti a

padlí na

jabloních

Plíseň na

bramborách

Plíseň šedá a

moniliová

choroba

Strupovitosti

jádrovin,

plísňových

chorobách na

zelenině

včetně

brambor.

Proti padlí

na

okrasných

a ovocných

rostlinách.

Tabulka 1/4: Insekticidy.

Název: INSEKTICIDY

Použití: K ochraně ovocných stromů, keřů a zeleniny

Vyb

ran

é

pří

pra

vky:

Zolone Omite

30

Pirimor Bazudin 10

G

Diazinon 60

EC

Actelic 50

EC

Decis,

Karate

Po

uží

vají

se

pro

ti:

Proti savým a

žravým

škůdcům na

ovocných

rostlinách a

révě vinné

Svilušky mšice Roztočík

jahodníkový

Květilky,

drátovci,

ponravy,

houbomilka

česn.,

pochmurnatka

mrkvová

Obaleč

jabloňový,

květopas

jahodníkový

Hubí

veškerý

hmyz i

užitečné

roztoče.


Tabulka 1/5: Bakteriální insekticidy.

Název: BAKTERIÁLNÍ INSEKTICIDY

Vybrané

přípravky:

Dipel LS, Biobit Novodur FC

Používají se

proti:

Housenkám různých motýlů na

dřevinách

Housenkám na košťálové

zelenině

Poznámka: Obsahují Bacillus thuringiensis, jsou vhodné v zahradách

Tabulka 1/6: Herbicidy.

Název: HERBICIDY

Používá se k moření: Plevelů

Vybrané přípravky: Roundup, Dominátor Sarane 250 EC, Trastan T

Používají se : Totální herbicid K ničení dvouděložných plevelů

Tabulka 1/7: ostatní pesticidy.

Název: OSTATNÍ PESTICIDY

Vybrané

přípravky:

Basamit

Granulat,

hypermangan, Limacid Aversol,

Morsuvin

Používají

se :

K desinfekci

půdy – ničí

patogenní houby,

háďátka a různý

škodlivý hmyz

Ochrana

klíčících

rostlinek

K hubení

slimáků, plzáků

a hlemýžďů

K ochraně

stromků před

ohryzem zvěří

Otázka: Jak vypočítáme kolik gramů pesticidu potřebujeme na přípravu námi

zvoleného množství postřikové látky o požadované koncentraci?


Koncentrace postřikové látky se udává zpravidla v procentech. Někdy se také můžeme

setkat s jednotkou „ppm“. Pro vzájemný přepočet obou hodnot platí, že 0,1% = 1000 ppm.

Pro vlastní výpočet si nejprve musíme uvědomit, že 1g pesticidu, který rozpustíme ve 100 ml

vody představuje 1% (přesnější by bylo odměřit 99 ml vody + 1 gram pesticidu, ale

v reálných podmínkách obvykle odměrné válce nebývají po ruce). Tímto způsobem jsme

právě připravili 100 ml 1%-ní postřikové látky. Pokud 1 gram pesticidu rozpustíme v 1000 ml

vody získáme 1 litr 0,1%-ní postřikové látky. Pro urychlení výpočtu je níže uvedena tabulka.

Tabulka 1/8: Potřeba pesticidu.

předepsaná koncentrace

množství postřiku v litrech

v % v ppm 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 50 100

Jaká je potřeba pesticidu v gramech?

0,1 1000 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 50 100

0,2 2000 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 100 200

0,3 3000 3 6 9 12 15 18 21 24 27 30 150 300

0,4 4000 4 8 12 16 20 24 28 32 36 40 200 400

0,5 5000 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 250 500

0,6 6000 6 12 18 24 30 36 42 48 54 60 300 600

0,7 7000 7 14 21 28 35 42 49 56 63 70 350 700

0,8 8000 8 16 24 32 40 48 56 64 72 80 400 800

0,9 9000 9 18 27 36 45 54 63 72 81 90 450 900

1,0 10000 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 500 1000

Některé pesticidy jsou tekuté. V takovém případě pesticid nevážíme, ale lze

předpokládat, že 1g ≈ 1cm3. Kolik je 1cm

3 mililitrů? Z fyziky víme, že 1 dm

3 = 1 litr a také,

že 1 dm3 má 1000 cm

3 a 1 litr má také 1000 ml. 1cm

3 je tedy ekvivalentní 1 mililitru. Pro

názornost si představme dvě stejně velké nádoby o obsahu 1 litru (tedy 1 dm3). Když každou

z nich pomyslně rozdělíme na 10 stejných dílků, získáme dva shodné obrazce (viz obr.č.: )

Některé rostliny, např. zelí, mají na povrchu listů hladký voskový povrch. Postřik na

takových rostlinách špatně ulpívá, proto je vhodné přidávat do postřikové látky tzv. smáčedla.

Tyto přípravky lze koupit na trhu, nebo je možné je nahradit Jarem, případně lepem uvařeným

ze škrobové mouky.


Obrázek 1/1:Velikost obsahu 1 litru a 1 dm3.

Předpokládejme nyní, že jsme konvenční hospodáři a zkusme si představit, jaké by v

tom případě byly naše nároky na stroje určené pro chemickou ochranu.

Při přípravě postřiku bychom jistě ocenili možnost snadného odečtení stavu hladiny v

nádrži. Očekáváme tedy transparentnost a dobře čitelné rysky.

Obrázek 1/2a, 2b: Při výrobě nádrží jsou používány transparentní materiály.

Protože velikost kapek je velmi malá (udává se v µm), jsou trysky citlivé na nečistoty.

Dalším požadavkem jsou účinné filtry, které jednak zachycují případné nečistoty, jednak

neznesnadňují průchod přípravku přes filtr. V případě, že z jakéhokoli důvodu dojde k ucpání

postřikové trysky, je pro nás důležitá jejich snadná výměna, případně i čištění. Častým

100 mililitrů

100 mililitrů

100 mililitrů

100 mililitrů

100 mililitrů

100 mililitrů

100 mililitrů

100 mililitrů

100 mililitrů

100 mililitrů

100 cm3

100 cm3

100 cm3

100 cm3

100 cm3

100 cm3

100 cm3

100 cm3

100 cm3

100 cm3

1 dm 3 1 litr


přerušováním práce, rozebíráním a čištěním trysek však vznikají časové ztráty, které jsou pro

obsluhu nepříjemné.

Dalším požadavkem jistě bude těsnost nádrže. Pro rovnoměrné dávkování postřiku je

důležitý stálý tlak. Avšak při příliš vysokém tlaku vznikají příliš jemné kapky, které

jednoduše uletí a na rostlinách vůbec neulpí. Naopak, při nízkém tlaku se tvoří velké kapky,

které se na rostlinách neudrží a kapou na zem (jako při prudkém dešti). V obou případech

zůstává porost neošetřen. K dosažení stálého tlaku však potřebujeme konstantní (neměnnou)

rychlost. To si lze v praxi jen těžko představit. Pole bývají zvlněná, do kopce s plnou nádrží a

plným postřikovačem jedeme jinou rychlostí, než z kopce s téměř prázdným postřikovačem.

Také je nutné objíždět meliorační skruže, mokřiny, sloupy vysokého napětí a pomalu se otáčet

na souvrati. Potřebujeme tedy snadno a rychle nastavit pracovní tlak abychom dosáhli

rovnoměrného postřiku. U ručních postřikovačů považujeme jednoduchou obsluhu za

samozřejmost, u traktorových, či samochodných postřikovačů je požadována snadnost

obsluhy. Dalším požadavkem je zamezení odkapu trysek a konečně udržení stálé

koncentrace pesticidu v nádrži. Důsledkem by byla nedostatečná ochrana rostlin na počátku

postřiku a naopak, poškození rostlin na jeho konci.

Obrázek 1/3a, 3b: Postřikovače musí mít odpovídající světlost, rostliny jsou od kol

okláněny tzv. děličem porostu.

Ty součásti postřikovačů, které přichází do styku s postřikem nesmí podléhat korozi.

Současná výrobní technologie využívá kombinace plastů s odolnými keramickými nebo

kovovými materiály. Postřikovač sám o sobě musí dobře procházet porostem, pro který je

určen, proto mají samochodné postřikovače velkou světlost. Některé mohou být vybaveny tzv.

děliči porostu (viz obr. 1/3a, 3b).

Otázka: Proč mají traktorové postřikovače menší světlost než samochodné?

děliče porostu


Chemické ochranné prostředky lze používat ve formě:

Postřiku, rosení, zmlžování – přípravek se dostává na rostliny ve vodním

nebo jiném roztoku. Výhodou je dobrá přilnavost roztoku na rostliny a malá spotřeba

přípravku. Nevýhodou je velká spotřeba vody a práce s přípravou roztoku.

Poprašování – přípravek se dostává na napadené rostliny rozptýlený na jemné

prachové částečky. Nevýhodou je relativně velká spotřeba.

Moření – osivo se obaluje ochranným mořícím prostředkem, který ničí

zárodky chorob a škůdců na povrchu semene a současně zabraňuje infekci semen z půdy.

Desinfekce půdy – přípravek ničí škůdce, nebo jejich zárodky v půdě.

Nejčastěji se používá pára.

1.3 Postřikovače

Rozdělení postřikovačů

Ruční

Tažené

Poháněné od pojezdových kol

Poháněné vlastním motorem

Traktorové

Nesené

Závěsné

Motorové, Samochodné

Obrázek 1/ 4: Traktorový závěsný postřikovač.


Obrázek 1/ 5a, 5b:Samochodné postřikovače.

Postřikování je charakterizováno velikostí kapek 100 – 700 µm. Předpokládaná

spotřeba se pohybuje od 200 do 1000 l.ha-1

. Princip rozptylu postřikové kapaliny je

hydraulický – postřiková kapalina je do trysek vháněna pod tlakem 1 – 7 at. Tlak může být

vyvíjen dvěma způsoby:

postřiková kapalina prochází přímo čerpadlem a následně je vháněna do trysek

v zásobníku je zvyšován tlak vzduchu, který následně vhání postřikovou

kapalinu do trysek

Postřikování se nejčastěji využívá na veškeré polní porosty. Z toho vyplývají i

nedostatky tohoto postupu. Jsou to závislost na povětrnostních podmínkách, hustota porostu a

s tím související časová náročnost a výkon.

Povětrnostní podmínky – postřiky obecně se neaplikují za deště, těsně před a po dešti

a při rychlosti větru nad 4 m.s-1

. Na trhu jsou dostupné trysky s tzv. řízenou vzduchovou

podporou, které jsou schopné aplikovat postřik při rychlosti větru do 9 m.s-1

.

Hustota porostu – pokud je porost zahuštěn, postřiková látka se nedostane pod listy.

V praxi se jednoduše zvýší dávka postřiku.

Časová náročnost – odvíjí se od kvality postřiku a včasnosti zásahu.

Výkon – zde lze analogicky použít pořekadlo – kdo rychle dává, dvakrát dává.

Včasnost zásahu může ušetřit další nutnost chemického postřiku.


1.3.1 Hlavní součásti postřikovačů

Zásobní nádrže - jsou dnes vyráběny z plastů.

Obrázek 1/ 6: Boční pohled na tažený postřikovač.

Obsah nádrže se volí podle typu postřikovače. Ruční postřikovače mají obsah 1 – 16 l,

potažní 150 – 400 l, traktorové, samochodné 500 – 3000 l.

Obrázek 1/ 7a, 7b: Nádrže na pesticid.

Řada postřikovačů je vybavena kromě nádrže na postřikovací roztok i vyplachovací

nádrží a malou nádržkou s čistou vodou, která slouží k omytí rukou nebo zasažených částí.

Obrázek 1/8: Výpustní kohout čisté vody na mytí rukou (žlutá šipka) a kohout pro

rychlé plnění nádrže (zelená šipka).


Aby nedocházelo v průběhu práce k ucpávání trysek, jsou v zásobní nádrži umístěny

filtry, které mohou být tkané, nebo probíjené plastové s průměrem otvorů 0,6 – 0,8 mm. Filtry

mohou být umístěny také v sacím potrubí čerpadla, popř. u výtokového hrdla.

Obrázek 1/9: Filtr sací větvě

Míchadlo - zabezpečuje, že se po dobu pracovní operace nebude měnit koncentrace

postřiku. Míchadla mohou být:

Mechanická –používá se hřídel s rychlostí 100 – 180 ot.min-1

. Hřídel je umístěna ve

spodní části nádrže. K hřídeli jsou připevněny 2 – 4 páry radiálních lopatek. U kyvných

míchadel se používají jednoduché lopatky a hřídel se kývá rychlostí 15 – 50 kyvů. min-1

.

Hydraulická – promíchávají obsah nádrže vratným proudem tlakové kapaliny, který se

odděluje v regulačním ventilu z hlavního tlakového potrubí. Proud je vystřikován tryskou ve

spodní části nádrže.

Pneumatická – obsah je promícháván přetlakovým proudem vzduchu, který je veden

do spodní části nádrže.

Obrázek 1/ 10: Míchací a oběhové čerpadlo.


Čerpadlo - zabezpečuje, aby byl přípravek na ochranu rostlin rovnoměrně vháněn do

rozstřikovacích trysek.

Čerpadla rozdělujeme na:

zubová

o s vnějším ozubením

o s vnitřním ozubením a vložkou mezi ozubenými koly (srpkové)

o s vnitřním ozubením bez vložky mezi ozubenými koly (trochoidní)

šroubová

lamelová

pístová

o axiální

o radiální

Zubové čerpadlo je tvořeno dvěma, nebo více vzájemně zabíhajícími ozubenými koly

uloženými v pouzdře s velmi malou boční i radiální vůlí. Jedno ozubené kolo bývá hnací,

ostatní jsou od něj poháněna.

Zubové čerpadlo s nitřním ozubením bez vložky mezi ozubenými koly.

Čerpadlo se skládá ze dvou ozubených kol. Ozubené kolo s vnějším ozubením (A) má

vždy o jeden zub méně než ozubené kolo s vnitřním ozubením (B). Zuby jsou vyrobeny tak,

že se všechny stále dotýkají. Na levé straně jsou oddělené sací prostory a na pravé straně jsou

výtlačné prostory. Kapalina je při tomto smyslu otáčení trvale nasávána na levé straně a

pravou stranou je vytlačována ven.

Obrázek 1/11a, 11b: Ozubené kolo s vnitřním a vnějším ozubením.

A

B A


Obrázek 1/12:Zubové čerpadlo - detail.

Čerpadlo s vnitřním ozubením s vložkou mezi ozubenými koly

Tato čerpadla jsou tvořena poháněným ozubeným kolem s vnějším ozubením (1) a

ozubeným kolem s vnitřním ozubením (2). Vložka mezi ozubenými koly (3) odděluje sací a

výtlačný prostor čerpadla. Při otáčení ozubených kol (jak ukazuje šipka) je kapalina unášena

v mezerách zubů obou kol z prostoru sání do prostoru výtlaku. Protože ozubení v horní části

čerpadla do sebe zapadá, vytlačuje se kapalina z mezer zubů a proudí do výtlačného potrubí.

Obrázek 1/13: Zubové čerpadlo s vnitřním ozubením, s vložkou – detail.

A

B

1

2

3

sání

výtlak

sání

výtlak


Obrázek 1/14a, 14b: detail kol s vnitřním a vnějším ozubením a detail vložky mezi

ozubenými koly.

Čerpadlo s vnějším ozubením

Tato čerpadla jsou tvořena nejčastěji dvěma, mohou i více, vzájemně zabíhajícími

ozubenými koly (I), která jsou uložena v tělese s velmi malou boční i radiální vůlí (II). Jedno

ozubené kolo je hnací (III), druhé (ostatní) je od něj poháněno. Zuby vycházející ze záběru se

plní kapalinou, a tím dochází k nasátí kapaliny, která je dále dopravována zubovými

mezerami po obvodu výtlačného prostoru.

Obrázek 1/15a, 15b: Detail čerpadla s vnějším ozubením.

Otázka: nakreslete schémata zubových čerpadel, naznačte smysl otáčení a popište

funkci. Jaký je počet zubů u kol s vnitřním a vnějším ozubením a proč? Jaký je minimální

počet zubů při němž by čerpadlo ještě fungovalo?

1 2

3

III

I

II


Šroubové čerpadlo může mít jedno vřeteno, nebo dvě až čtyři vřetena. Při otáčení

koná vřeteno krouživý pohyb a posunuje kapalinu v trubce. Výhodou je plynulý průtok bez

pulsací a tichý chod.

Obrázek 1/16a, 16b: Šroubové čerpadlo.

Lamelová čerpadla využívají rotoru (R), který je excentricky umístěn ve válcovém

otvoru statoru (S). Čerpadlo během jedné poloviny otáčky nasává kapalinu a během druhé

poloviny ji vytlačuje. Na jednu otáčku připadá jedno vysunutí a jedno zasunutí lamel (L).

Obrázek 1/17: Lamelové čerpadlo - schéma.

Obrázek 1/18a, 18b: Lamelové čerpadlo – výukový model.

R

S

L

vřetena Ozubená

kola

S

L


Otázka: Proč dochází 1x k zasunutí a vysunutí lamel během jedné otáčky a čím je to

způsobeno?

Pístová axiální čerpadla jsou v principu velmi jednoduchá. Nakloněná deska

vyvolává vzhledem k hřídeli tangenciální sílu, která klade odpor při otáčení čerpadla.

Obrázek 1/19: Pístové axiální čerpadlo s kluzátkem.

Pístové axiální čerpadlo s nakloněnou deskou a otočným blokem válců je schématicky

načrtnuto na obrázku č.1/20:

Obrázek 1/20: Pístové axiální čerpadlo s otočným blokem válců.

Otázka: co se stane, když v pístovém axiálním čerpadle otočíme nakloněnou desku o

180°?

pružina klouzátko

rotující blok válců písty pevná nakloněná deska


Pístová radiální čerpadla mají válce uspořádány v rovině proložené osou hřídele,

podobně jako spalovací motory. Válce mohou být svislé, nebo vodorovné. Řadové pístové

čerpadlo funguje tak, že kapalina je přiváděna sacím potrubím, prochází kanály v hřídeli,

výstředníku a kluzátky přes sací ventil do válce nad píst. Při pohybu pístu vzhůru je kapalina

vytlačována přes výtlačný ventil do výtlačného kanálu.

Obrázek 1/21a: Pístové radiální čerpadlo.

U postřikovačů se nejčastěji setkáme s membránopístovým čerpadlem. Jeho výhodou

je zamezení úniku postřikové látky pod písty čerpadla.

Obrázek 1/22a, 1/22b: Membránopístové čerpadlo.

Otázka: při výměně oleje u membránopístového čerpadla jste si všimli, že se olej

změnil v emulzi. Co to pravděpodobně způsobilo?

sací

kanály

výfukové

kanály

membrána

písty

výtlačný

kanál

výtlačný

ventil

sací ventil

píst

kluzátko

sací

kanál

hnací

hřídel

výstředník


Obrázek 1/23: Membránopístové čerpadlo, které je poháněno od vývodového hřídele

traktoru přes hnací kloubový hřídel.

Druhy používaných čerpadel u postřikovačů jsou:

Pístová – jsou používána u výkonných motorových postřikovačů

Pístová jednoduchá – setkáme se s nimi u ručních postřikovačů. Fungují stejně

jako hustilky.

Pístová dvojčinná – mají dva pracovní válce, do nichž zasahují dva písty na

společné pístnici. Při jednom zdvihu pístnice dochází v jednom válci k sání a ve druhém k

výtlaku.

Obrázek 1/24: Membránopístové čerpadlo, které je poháněno od vývodového hřídele

traktoru přes hnací kloubový hřídel – pohled z druhé strany.


Obrázek 1/25: Míchací a oběhové čerpadlo.

Membránová – se používá jen u ručních postřikovačů

Zubová – můžeme se s nimi setkat u zamlžovačů určených pro čerpání

olejových roztoků, kterými je čerpadlo také zároveň mazáno.

Odstředivá – jsou používána i u letadlových postřikovačů.

Rozstřikovací trysky - na práci trysek závisí kvalita rozptylu a tedy i účinnost

postřiku. Výběr trysky je určen pracovním principem postřikové látky, záleží na tom zda se

jedná o systémový, nebo kontaktní pesticid. Dále výběr trysek závisí na prostupnosti plodiny,

počasí, vysoká rychlost pojezdu, vysoký tlak při postřiku a dále také záleží na typu ochrany

rostlin a požadovaném aplikačním množství.

Obrázek 1/26: Ztráty postřikové jíchy, k nimž dochází působením povětrnostních

podmínek.

horko a

sucho

vítr

odpar

odkap


Obrázek 1/27a, 27b: Z důvodu snadné obsluhy jsou na postřikovém rámu umístěny 3 –

4 rozstřikovací trysky.

V praxi jsou používány tyto hydraulické rozstřikovací trysky:

vířivé – tak jako dochází u vodních vírů k vířivému pohybu kapaliny, dochází i

ve vířivých tryskách ke spirálovitému otáčení postřikového prostředku. Touto odstředivou

silou vzniká kapkový obrazec – dutý kužel.

štěrbinové – na konci trysky je oválná štěrbina. Jako kapkový obrazec vzniká

vějíř. Jejich použití je v dnešní době nejčastější.

Obrázek 1/28a, 28b: Porovnání velikosti kapek u štěrbinové trysky s přisáváním vzduchu

(žlutá) a štěrbinové trysky bez přisávací komůrky (modrá). Modrá tryska tvoří v porovnání se

žlutou tryskou jemnější kapky, které jsou náchylnější podnosu.

Obrázek 1/29a, 29b: Porovnání kapkového spektra v závislosti na tlaku.


Obrázek 1/30: Vějíř vznikající při použití štěrbinové trysky s plochou šterbinou.

nárazové – výsledný kapkový obrazec je plochý vějíř.

deflektorové – jsou opatřeny tzv. rozptylovacím deflektorem. Flektovat =

ohýbat, rozptylovací deflektor usměrňuje paprsek postřikové kapaliny do požadovaného tvaru.

Obrázek 1/31: Tryska AirMixs plochou štěrbinou.

Další druhy trysek:

širokorozsahové

nízkoúletové

injektorové (trysky s přisáváním vzduchu)

koncové

nízkotlaké


vysokotlaké

jednootvorové

víceotvorové (např. trysky pro kapalná hnojiva)

Obrázek 1/32: Víceotvorové trysky.

Aplikační trubice

Obrázek 1/33a, 33b: aplikační trubice foto a nákres aplikační trubice s pěti otvory.

Kvalita rozptylu závisí na:

Pracovním tlaku – zde existuje přímá úměrnost – čím vyšší tlak, tím větší

rozptyl, vysoký pracovní tlak však způsobuje opotřebování trysek.

Průměru otvoru – čím menší otvor, tím větší rozptyl (pokud zahradní hadici

ucpete prstem docílíte vyššího rozptylu). Při postřiku vzniká celé spektrum kapek. Drobné

kapky snadno ulétnou, velké kapky často přináší plýtvání chemikáliemi. Spektrum velikostí

tříotvorová tryska šestiotvorová tryska


kapek závisí na úhlu rozstřiku, velikosti trysky, typu trysky a tlaku postřikové látky. Trysky

s menšími otvory vytváří menší kapky.

Objemu vířivé komůrky – čím menší objem, tím lepší je rozptyl. Se změnou

objemu vířivé komůrky se mění i tvar kužele. Vysouváním, nebo zasouváním jádra do

pouzdra se mění tvar kužele a tím i dostřik.

Stoupání a hloubce závitů v hlavě jádra – čím menší stoupání, tím lepší rozptyl.

Kvalitě opracování součástek trysky – čím přesněji je tryska opracována, tím

lepší je rozptyl.

Klasifikace spektra velikosti kapek podle Imag DLO

Tabulka 1/9: Klasifikace velikosti kapek.

Třída VMD* Velikost kapek µm

VF Velmi jemné < 150

F Jemné 150 – 200

M Střední 200 – 300

C Velké 300 – 400

VC Velmi velké 400 - 500

EC Extra velké >500

Volume Median Diameter = střední objemový průměr

Otázka: Do níže načrtnuté tabulky doplňte šipky „je větší ↑“ nebo

„je menší ↓“ a charakterizujte vztah mezi veličinou a rozptylem. Jak lze u trysky

ovlivnit tvar kužele?

Tabulka 1/10: Přímá a nepřímá úměra mezi veličinami, které ovlivňují kvalitu rozptylu.

Tlak Rozptyl Objem vířivé komůrky Rozptyl

Průměr trysky Rozptyl Stoupání závitu Rozptyl

Příručky na ochranu rostlin poskytují informace o množství kapaliny (l.ha-1

) a o

spektru kapek, se kterými je dosahováno optimálních výsledků, tato informace je sdělena


formou kódu. Např. kód 4M znamená, že je doporučeno množství 400 l.ha-1

s tryskami, které

vytvářejí kapky o velikosti pro střední (M) kvalitu postřiku.

Kola, nápravy a rám – Postřikovače mohou být vybaveny různými druhy kol.

Důležitá je světlost podvozku, pro snadný průchod porostem a nosnost pneumatik, která bývá

označována jako „LOAD INDEX – zátěžový index“, který odpovídá standardní pojezdové

rychlosti, za ní pak bývá uvedena ještě druhá a třetí nosnost. Ty odpovídají dalším

pojezdovým rychlostem.

Obrázek 1/34a, 34b, 34c: Kola a pneumatiky u postřikovačů.

Další součástí výbavy postřikovačů jsou pevné nebo odpružené nápravy, které

obsahují bubnové brzdy s vnitřním, nebo vnějším snímačem otáček.

Obrázek 1/35a, 35b: Snímač pojezdové rychlosti a brzda.

U návěsných postřikovačů jsou součástí rámu vlečná oka, dolní, popř. naváděcí tažná

oj, lze nastavit rozchod kol. Rám také slouží k upevnění elektrických kabelů nutných pro

provoz po pozemních komunikacích. Postřikovací rám slouží k nesení vlastního postřikovací

ústrojí a umožňuje aplikaci pesticidu na porost.


Obrázek 1/36: Pohled na postřikovací rám aplikačního ústrojí.

Zařízení zlepšující kvalitu postřiku

nízkoúletové trysky

trysky s přisáváním vzduchu

řízená vzduchová podpora

přepínání různých velikostí trysek během jízdy

využití vlastního či získaného elektrického náboje kapek

kombinace pesticidů s dalšími látkami

Nízkoúletové trysky – jsou trysky vytvářející takové kapkové spektrum, které není

unášeno z porostu pryč. Nevýhodou tohoto systému může být tvorba velkých kapek, které se

nedokáží udržet na rostlině a padají na zem. Výhodou je jejich cena a spolehlivost.

Asymetrická injektorová tryska s dvojitým paprskem – rozstřikuje postřikovou

jíchu ve dvou úhlech – 10°a 50°. To umožňuje smáčení celé rostliny bez ohledu na směr jízdy

porostem.

Obrázek 1/37: Směr výstřiku dvouštěrbinové trysky.

směr pojezdu


Řízená vzduchová podpora byla vyvinuta jako účinný nástroj proti úletu. Princip

tohoto systému tkví v tom, že ke kapkovému obrazci ze standardních trysek je přiváděn proud

vzduchu, který pomáhá malé kapky rovnoměrně umístit na rostliny. Tento systém umožňuje

aplikovat postřik i při vyšší rychlosti větru (9 m.s-1

). Tím se zlepšují podmínky pro včasnost

postřiku, vyšší účinnost a s tím spojená nižší spotřeba postřiku. Nevýhodou jsou vyšší

pořizovací náklady.

Obrázek 1/38: Schéma postřikovače s řízenou vzduchovou podporou. Žlutá šipka

naznačuje vlastní pesticid, modrá šipka usměrnění kapek díky řízené vzduchové podpoře.

Obrázek 1/39a, 39b: Řízená vzduchová podpora – foto, do vzduchových vaků Twin

systému je vzduch vháněn ventilátory.

Možnost přepínání různých velikostí trysek během jízdy je systém, který vychází z

předpokladu, že pro optimální práci trysek je nutný stálý tlak a tedy konstantní rychlost. Ta v

praxi není možná z několika důvodů. Jsou to: zvlněný terén, různá hmotnost postřikovače z

důvodu měnícího se objemu postřikové kapaliny a pohonných látek v nádrži, dále překážek na

poli a existence souvratí.

postřik

vzduch


Protože jsou trysky vybaveny protiúkapovou membránou, dochází při snížení rychlosti

ke snížení tlaku a tryska vypíná postřik. Naopak, při zvýšení rychlosti se zvyšuje tlak a

dochází k tvorbě velmi jemných kapek, které jsou unášeny z porostu pryč. Systém tedy sám

během jízdy přepíná mezi zvolenými tryskami v závislosti na rychlosti pojezdu.

Obrázek 1/40: Trysky mohou být při jízdě přepínány v závislosti na tlaku.

Využití vlastního či získaného elektrického náboje kapek. Podstata tohoto systému

spočívá v přitažlivé síle mezi částicí a ošetřovanou rostlinou. Tato síla nabývá na významu s

klesajícím rozměrem kapek. Projevuje se snížením úletu, urychlením jejich usazení na

rostlinách a snížením odparu nosiče z kapek. Významným přínosem je i zvětšení rychlosti

pohybu kapek a zvýšení pravděpodobnosti zachycení kapek rostlinami. Dosažené výsledky

účinností nejsou však ani u těchto postupů jednoznačné, protože kapky s elektrickým nábojem

obvykle nepokrývají ošetřovaný porost rovnoměrně.

Kombinace pesticidů s dalšími látkami. Jedná se o povrchově aktivní a o biologicky

účinné látky, které zvyšují pravděpodobnost zachycení kapek rostlinami, nebo zvyšují

biologickou účinnost látek.

Otázka: Jaká znáte z vaší praxe zařízení pro zlepšení kvality postřiku, jaké jsou podle

vás výhody a nevýhody těchto zařízení?.

1.4 Rosiče

Rozdělení rosičů

Ruční

Tažené

Poháněné od pojezdových kol


Poháněné vlastním motorem

Traktorové

Nesené

Závěsné

Samojízdné

Rosení je charakterizováno velikostí kapek 25 – 120 µm a použitím proudu vzduchu,

který má dvě funkce:

rozptyl (disperze) postřikové kapaliny – slouží k tvorbě malých kapek

transportní – napomáhá nasměrovat chemický postřik na porost a omezuje úlet

U rosičů je vždy řešen rozvod kapaliny i vzduchu. Existují dva způsoby aplikace.

První způsob používá jeden aplikační rám pro rozvod kapaliny i vzduchu, druhý způsob

využívá centrální tryskovou trubici. Rosiče jsou častěji používány v sadech a vinicích..

Obrázek 1/41: Rosič.

1.5 Zmlžovače

Zmlžování je charakterizováno velikostí kapkového spektra 25 – 150 µm. Při takto

malém kapkovém spektru je obtížné zamezit nadměrnému úletu. Zmlžování je proto vhodné

při ošetřování porostů v uzavřených plochách, jakými jsou např. skleníky, nebo fóliovníky.


1.6 Poprašovače

V zemědělské praxi dnes již nepoužívají. Výjimku tvoří letecké poprašovače, které

jsou využívány v lesnictví.

1.7 Moření osiva

Mořičky osiva

Pro moření osiva jsou používány:

Mořící bubny – jsou využívány pro moření malého množství osiva. Základem je

vodorovně otočný mísící buben. V plášti je umístěn plnící otvor. Uvnitř bubnu jsou přidělána

žebra pro lepší promíchávání směsi. Buben se naplní osivem a přidá se odpovídající množství

mořícího přípravku. Otáčením se docílí namoření osiva.

kontinuální mořičky – do míchacího zařízení se semena a mořicí přípravek přivádějí

přes dávkovače v daném poměru. Ze stroje vychází namořené osivo v nepřetržitém proudu.

1.8 Desinfekce půdy

Pro desinfekci menšího objemu půdy se mohou využívat vědra s horkou vodou,

kterými se půda před osetím prolije. Pro desinfekci např. skleníků, nebo pařenišť se používají

tzv. propařovače. Pára z vyvíječe je vedena pod tlakem 0,5 at tlakovou hadicí do rozvaděče.

Přes hroty je z rozvaděče vedena do půdy. Pára prochází půdou a ničí choroboplodné zárodky.

Takto připravené půdy jsou vhodné pro choulostivé druhy zeleniny a květin. Je možná i

aplikace pesticidů.

1.9 Ekologická ochrana rostlin

V ekologickém zemědělstvím nejde o „boj“ proti škůdcům, ale o posílení zdraví

rostlin a vytvoření podmínek, v nichž se bude dařit kulturním rostlinám a nikoliv plevelům. Je

proto kladen důraz na vyvážené hnojení, používání organických hnojiv, zpracování půdy,

sestavení osevního postupu a podporu přirozených nepřátel. Abychom však mohli podporovat

specifické predátory, musíme jim připravit podmínky. Řada z nich se živí nektarem a pylem a


včasná nabídka pylu na jaře podpoří jejich vývoj. Proto je potřeba podporovat osevní postupy

ve smyslu četnosti zastoupení různých druhů rostlin. Další možností je:

zakládání kvetoucích pásů

zakládání okrajových pásů

zakládání křovin a lesíků

Pro zakládání biotopů je důležité provést nejprve hlubokou orbu, nebo rigolování s

následnou předseťovou přípravou a setím. Po zapojení porostu následuje sázení keřů a stromů.

I v ekologickém zemědělství jsou používány prostředky na ošetřování rostlin. Jedná se

o povolené preparáty, které si může farmář připravit sám, nebo jsou k dostání na trhu.

Všechny ochranné prostředky mají jednu společnou vlastnost – častější aplikaci, tedy častější

využití postřikovače. Je tedy nutné si spočítat náklady na aplikaci ve vztahu ke škodám

způsobených chorobami, či škůdci. Při přímé regulaci plevelů jsou v obilovinách používány

prutové brány a v širokořádkových kulturách plečky. Při vláčení prutovými branami platí

zásada „čím menší plevele, tím větší účinek“. Každá pracovní operace má svá specifika. Při

prevenci zaplevelení v obilovinách se doporučují tyto zásady:

vláčením je nejúčinnější u drobnosemenných plevelů, pro hluboce kořenící je

téměř neúčinné

ozimý ječmen, žito a pšenici lze vláčet již na podzim

po velkých mrazech je vhodné porosty brzy na jaře nejprve „usadit“ válcem a

následně zvláčet. Tím, jak během zimy docházelo k oteplování a zámrazu, půda se hutnila a

kypřila a rostlinky se tak „povytahovaly“. Pokud bychom použili brány hned, hrozilo by

vyvláčení i kulturního porostu.

volba nářadí se řídí druhem půdy

nastavení tlaku prutů se provádí v závislosti na fázi růstu, citlivosti obiloviny a

půdním druhu

na těžkých půdách lze kromě prutových bran použít lehké hřebové brány,

protože dochází i k rozrušení půdního škraloupu

Pokyny pro plečkování kartáčovými plečkami:

odstraňují i vzrostlejší plevele

jsou použitelné pro všechny druhy půd


pracovní orgány mohou zasahovat do blízkosti rostliny, aniž by jí poškodily

je nutné dodržovat nízkou pracovní rychlost

Otázka: Navrhněte stroje potřebné pro rostlinou výrobu při ekologickém zemědělství.

Kalibrace postřikovače

kontrola čerpadla

Obrázek 1/42: Měřící kufr, průtokoměr s regulátorem tlaku a tlakoměrem

kontrola tlakoměru

Obrázek 1/43:Hydrogenerátor s cejchovaným a kontrolovaným tlakoměrem

kontrola postřikovacích trysek na rámu

Obrázek 1/44: Měřící plošina s odměrnými válci řízena počítačem

Zemědělské stroje 37 Hnojení organickými hnojivy

2 HNOJENÍ ORGANICKÝMI HNOJIVY


2.1 Úvod

Proč se vlastně hnojí organickými hnojivy? Není jednodušší dodávat rostlinám živiny

anorganickými hnojivy přímo na list, v množství, které je právě potřeba? V čem jsou

organická hnojiva tak unikátní, že potřebujeme drahé stroje, které navíc využíváme

maximálně 30 dnů v roce? Jsou všechna organická hnojiva rovnocenná?

Hnojení plodin je pracovní operace, při níž zemědělec nezískává žádný finální produkt.

Trh však nabízí velké množství strojů, při jejíchž výběru je nutné si rozmyslet, jaké máme

možnosti a potřeby. Pojďme si nejprve vysvětlit co se skrývá pod pojmem organická hnojiva.

2.2 Organická hnojiva a agrotechnické požadavky

Do skupiny organických hnojiv řadíme chlévský hnůj, kompost, rašelinu a rostliny,

které jsou používány jako tzv. zelené hnojivo. Půdní mikroorganismy rozkládají během roku

v půdě přítomné organické látky různého původu. Při rozkladu (mineralizaci) se uvolňují

minerální látky (důležité pro výživu rostlin – dusík, draslík atd.), oxid uhličitý a energie.

Oxid uhličitý se váže na vodu, čímž vzniká slabá kyselina uhličitá, která zpětně usnadňuje

rozpouštění živin v půdě. Část uvolněné energie uniká ve formě tepla, které půdu prohřívá.

Zbývající část energie je spotřebována při tvorbě humusu.

Na humusové látky může být přeměněna pouze malá část organické hmoty. Zde si

musíme alespoň okrajově vysvětlit o jaké látky se jedná. Jde o fulvokyseliny, huminové

kyseliny a humáty. Pro naše potřeby je důležité si pamatovat, že zatímco mineralizace

organické hmoty probíhá několik dní až let, humusové látky se rozkládají několik desetiletí

(fulvokyseliny) až několik tisíc let (huminy). Jedná se tedy o velmi stabilní látky. Humus

proto nemůže být zdrojem živin, ale jeho význam tkví ve:

Schopnosti poutat kationy (např. těžké kovy, čímž omezuje jejich

„dostupnost“ pro rostliny)

Zlepšování struktury a vlastností půdy

Ve vyšších nadmořských výškách, kde jsou chladnější klimatické podmínky a nižší pH

půdy, nemají půdní mikroorganismy vhodné podmínky pro svou činnost. Organická hmota,

kterou bychom do této půdy dodali, může mineralizovat, ale nebude humifikovat.

Za nepříznivých klimatických podmínek mohou plodiny na půdách s dostatkem

humusu prospívat lépe, než plodiny, které rostou na chudých půdách.


Rozumným používáním organických hnojiv můžeme zmírnit nepříznivé vlastnosti půd

– lehké, písčité půdy získávají schopnost lépe udržet vláhu a živiny, těžké půdy se zkypří,

provzdušní a stávají se méně zamokřenými. Tyto vlastnosti jsou příznivé nejen pro plodiny,

ale i pro mechanizaci, která je méně namáhána.

Záleží nejen na množství organické hmoty, kterou do půd dodáváme, ale i na její

kvalitě. Nejrychleji podléhá rozkladu zelené hnojení a kejda. Při hnojení rostlinami a kejdou

jsou do půdy rychle dodány organické látky pro mikroorganismy a následně pro rostliny.

Rychle je zlepšena půdní úrodnost, ale tvorba humusu téměř neprobíhá. Tato situace se

podstatně zlepší při použití chlévského hnoje. Suverénně nejvíce stabilních látek dodává do

půdy kompost.

V laické veřejnosti bývají zaměňovány pojmy chlévská mrva, chlévský hnůj a

kompost. Protože jde o tři samostatné kategorie, vyžaduje každá z nich i různý druh

mechanizace. Zjednodušeně řečeno, chlévská mrva je směs výkalů, moče a podestýlky.

Chlévský hnůj je mrva, která podlehla fermentaci bez přístupu vzduchu. Při zrání dochází

k úbytku živin činností mikroorganismů, ale získáváme organickou hmotu, která poskytuje

lehce až středně rozložitelné látky a stabilní sloučeniny.

Kompost získáváme z rychle se rozkládajících zbytků organického původu za

přístupu vzduchu. Souběžně z mineralizací vznikají i stabilní humusové látky.

V zahradách se často setkáme s tím, že se chlévská mrva kompostuje. Získané hnojivo

je kvalitnější než chlévský hnůj, avšak celá operace je poměrně pracná.

Kvalita hnoje závisí také používané podestýlce. Za kvalitní hnůj je považován hnůj se

slamnatou podestýlkou. Podestýlka poutá živiny chlévské mrvy a díky vysokému obsahu

celulózy rozšiřuje poměr C:N, který je u výkalů úzký. Pokud máme k dispozici málo slámy,

doporučuje se ji drobně nařezat. Velmi kvalitní je také hnůj z rašelinné podestýlky, která

dobře váže moč, čpavek a pevné výkaly. V minulosti se k podestýlání používalo i listí, nebo

tráva. Hnůj z této podestýlky není příliš kvalitní.

Porovnejme si nyní kvalitu hnoje od jednotlivých hospodářských zvířat. Každý majitel

skleníku, nebo pařeniště jistě rád použije hnůj koňský. Je vzdušný, rychle se rozkládá a

uvolňuje velké množství tepla. Pro tyto vlastnosti je vhodný do těžších půd. Velkou

výhřevností a rychlostí rozkladu je charakteristický i hnůj ovčí, nebo kozí. Na rozdíl od

koňského hnoje zde nehrozí nebezpečí tetanu.


Hovězí hnůj je dnes nejpoužívanější organické hnojivo. Obvykle se používá každé

čtyři roky (podle osevního postupu), na lehkých půdách se rozkládá rychleji (každé dva roky).

Staří hospodáři označovali vepřový hnůj jako studený. Tato vlastnost je způsobena

jeho pomalým rozkladem. Je proto použitelný pouze na lehčích půdách, kde vydrží déle, než

ostatní druhy hnoje.

Na menších plochách, nebo při intenzivním hospodaření se ještě využívají kompost a

rašelina. O kompostu jsme již hovořili.

V půdě nejdéle zadržuje vodu rašelina s hrubou strukturou, protože se pomaleji

rozkládá. Její negativní vlastností je kyselá reakce, je tedy vhodná spíše pro zahrady. Při

použití na kyselých půdách se doporučuje její neutralizace.

Na svažitých pozemcích, kde hrozí vodní eroze, při odplevelení, nebo ke zlepšení

písčitých půd je možné použít i tzv. zelené hnojení. V zahradách se používají vikvovité

rostliny, v osevním postupu se využívají rostliny, které v krátké době vytvoří velké množství

zelené hmoty – hořčice nebo svazenka, a zároveň nevytváří mohutný kořenový systém. Při

následném zpracování půdy by docházelo k velkému namáhání strojů.

Avšak i při sebelepším hnojení mohou rostliny trpět podvýživou a dávat nízké výnosy.

Proč? Vláhy i hnojiv je dostatek a přesto se pěstovaným plodinám nedaří. Ruku v ruce

s hnojením půdy musí jít i úprava půdní reakce.

2.3 Vápnění

Reakce půdy závisí na množství volných vodíkových iontů (H+) v půdě. V rozborech

se reakce označuje značkou pH (mnemotechnická pomůcka – počet H+ iontů) za níž

následuje číslo. To udává typ půdní reakce.

6,6 – 7,1 neutrální půda

pH < 6,5 kyselá

pH > 7,2 zásaditá

Pokud je půda kyselá, rostliny nemohou přijímat draslík, fosfor a čpavkový dusík a

hladovějí.

K vápnění nejčastěji používáme pálené vápno (těžké půdy), nebo mletý vápenec

(lehčí půdy).


2.4 Stroje pro práci s chlévskou mrvou

Stroje používané ke shrnování chlévské mrvy jsou popsány v samostatné kapitole. O

hnojení organickými hnojivy však nemůžeme hovořit bez znalostí základních faktů o přípravě

hnojiště.

Založení polního hnojiště podléhá legislativě. Polní hnojiště jsou zakládány na

rovných pozemcích a vznikají vrstvením chlévské mrvy do hromad trojúhelníkového, nebo

lichoběžníkového profilu o šířce základy cca 4 m a výšce max. 3 m. Mezi jednotlivými

hnojišti je vzdálenost 15 - 20 m. Chlévská mrva je k hnojištím dopravována traktory, nebo

nákladními auty.

Obrázek 2/1. Prakticky založené hnojiště na místě bývalé silážní jámy šetří náklady na

dopravu.

Na místě je vrstvena čelním nakladačem, který musí zároveň s vrstvením mrvy zajistit

i její udusání. V opačném případě by docházelo k nadměrné ztrátě živin.

Obrázek 2/2. Závěsný nakladač.


Dobře vyzrálý hnůj je tmavá, snadno rýpatelná, mírně mazlavá hmota, která může

slabě páchnout amoniakem. Po vyzrání (2 – 3 měsíce) je nakládán a rozmetán. Z technického

hlediska je linka pro výrobu chlévského hnoje energeticky náročná. Každá z jednotlivých

operací (dovoz, vrstvení a dusání, nakládání a odvoz) musí mít svůj energetický zdroj a není

možné k jedinému energetickému zdroji postupně připojovat ostatní stroje.

2.5 Stroje pro práci s kompostem

Komposty jsou zakládány na rovných, vodohospodářsky zabezpečených plochách.

Jsou to vrstvené hromady drceného materiálu, které mají v průřezu tvar lichoběžníku o

základně přibližně 2 metry a výšce přibližně 1,5 m.

Obrázek 2/3. Kompostiště.

Od toho se odvíjí i požadavky na používané stroje. Kompostovací linka se skládá

z těchto pracovních operací:

Drcení, štěpkování výchozího materiálu

Zakládání a vrstvení kompostu

Překopávání

Prosévání

Ostatní (nakládka, balení)

Každá z výše uvedených operací může mít vlastní energetický zdroj, nebo je možné

na jeden energetický zdroj připojovat potřebné nářadí. Jako energetický zdroj je nejčastěji

používán kolový traktor, nebo čelní nakladač. Podmínkou pro používání traktoru je

možnost zařazení velmi pomalé pojezdové rychlosti. Čelní nakladač má sice možnost plíživé


pojezdové rychlosti, ale nabízí se otázka, zda je možné k němu připojit potřebné stroje.

Abychom získali kvalitní kompost, je potřeba organickou hmotu řádně nadrtit. To zajišťují:

2.5.1 Drtiče a štěpkovče

Drtiče jsou stroje, které zpracovávají větve do průměru 4 cm, dále trávu, listy, zbytky

květin, obilí, kukuřičné palice a dokonce i katrony.

Obrázek 2/4 Plnění drtící linky.

Obrázek 2/5 Drtící linka. Obrázek 2/6 Mobilní drtič kompostu.

Obrázek 2/7 Vynášecí dopravník. Obrázek 2/8 Drtící ústrojí.


Štěpkovače produkují z dřevních zbytků štěpku o objemu až 50 mm3. Organické

zbytky mohou být čerstvé, suché nebo proschlé a od toho se odvíjí naše požadavky. Stroje by

neměly být nadměrně hlučné, neměli by se často ucpávat a měly by být zachovány podmínky

bezpečné práce.

Obrázek 2/9 Rozdrcený materiál propadává síty podle velikosti.

Drtiče a štěpkovače rozdělujeme podle energetického zdroje:

Připojitelné (např. k malotraktoru)

S elektromotorem

S benzínovým motorem

Zatímco elektromotory jsou nabízeny v tzv. hobby programu, pro zemědělské

odborníky mají hlavní význam stroje s benzínovým motorem a stroje připojitelné

k energetickému zdroji.

Podle pracovního ústrojí se dělí na stroje s:

Rotujícími kladívky a protiostřím

Roujícími noži v rovině s osou otáčení

Rotujícími noži, které jsou kolmé na osu otáčení

Podle druhu podavače je dělíme na stroje s:

Nuceným podáváním – materiál je posunován soustavou podávacích válců, které

mohou, nebo nemusí být poháněny od nožového setrvačníku.

Samopodáváním – materiál je vtahován působením pohybu nožů


Podle způsobu přepravy dělíme drtiče a štěpkovače na:

Převozné – jsou vybaveny jedno, dvouosým podvozkem. U dvouosého

podvozku je zajištěna lepší přepravovatelnost, je však také nutné zajistit potřebnou stabilitu.

Převozný s vlastní pohonnou jednotkou.

Nesené – na tříbodovém závěsu traktoru.

Přenosné – jsou vybaveny párem koleček. Používají se zejména v hobby

programech. S hmotností do 30 kg jsou použitelné na krátké vzdálenosti.

Samojízdné – bývají upravené nákladní automobily.

2.5.2 Vrstvení a překopávání kompostu

Kompost jako organický odpad je kyprý materiál v různém stupni rozkladu. Nejprve

se vrství zakládka do požadovaného tvaru. Během zrání kompostu je potřeba kompost

překopávat a provzdušnit a to tak, aby nedocházelo k nerovnoměrnému rozvrstvení materiálu

a aby bylo aerobní prostředí v celém profilu zakládky. Komposty vykazují různou vlhkost a

objemovou hmotnost, v závislosti na použitém materiálu. V úvodu kapitoly jsme hovořili o

energetickém zdroji.

Podle připojení k energetickému zdroji rozdělujeme překopávače na:

Nesené – je zavěšen na tříbodovém závěsu. Hlavní část tvoří rám, ke kterému je

připevněn most s rotorem. Pomocí hydraulického válce je možné přestavovat překopávač

z přepravní polohy do polohy pracovní. Rotor je poháněn od vývodového hřídele traktoru

kloubovým hřídelem s pojistnou spojkou.

Tažené – jeho výhodou je dobrá stabilita při práci. Je připojen do spodního závěsu

traktoru. Část hmotnosti je na tažném prostředku a část hmotnosti leží na nápravě. Rotor je

poháněn od vývodového hřídele traktoru kloubovým hřídelem s pojistnou spojkou.

Tlačené – je zavěšen na tříbodovém závěsu. Rotor je poháněn od vývodového

hřídele traktoru kloubovým hřídelem s pojistnou spojkou. Překopávaný kompost sune do

strany, takže vytváří novou hromadu.


Samojízdné

o s elektromotorem

o se zážehovým motorem

o se vznětovým motorem

Samojízdné překopávače využívají pro pohyb pojezdová kola, nebo pásy. Překopávací

ústrojí je tvořeno tunelem s pracovním rotorem se šnekovicí.

2.5.3 Prosévání kompostu

vibrační prosévací síta – pracují na principu šikmo uložených rovinných sít.

Výhodou jsou vysoká životnost, energetická nenáročnost a spolehlivost.

rotační třídiče – pracují na principu šikmo uložených válcových sít. Prosévací

síta jsou poháněna přes převodovku elektromotorem.

rotační rošty – jako TEK s bramborami.

Z výše uvedeného vyplývá, že organická hnojiva jsou objemné materiály s různou

hustotou a strukturou. Požadavky na rozmetadla organických hnojiv jsou v zásadě dva:

zásobník organických hnojiv a vlastní rozmetací zařízení, jehož úkolem je rovnoměrně

rozvrstvit hnojivo na dané ploše v přijatelném čase. Při příliš pomalém rozmetávání bychom

přicházeli o minerální látky v hnojivu a také by se mohly zpozdit agrotechnické lhůty

následných operací. Příliš velký zásobník by neúměrně zatěžoval půdu a traktor, příliš malý

zásobník by prodražoval celou operaci velkými přejezdy. Jak tedy fungují rozmetadla

organických hnojiv?

2.6 Stroje pro rozmetání organických hnojiv

Příklad: Pan Horký plánuje hnojení polí během roku. Má několik možností: stroje si

za úplatu půjčit, koupit staré stroje a opravit je, koupit nové, nebo si objednat službu. Zeptá se

vás na radu, protože se domnívá, že na rozdíl od něj máte o těchto strojích větší přehled.


Napadá vás jak byste panu Horkému poradili? Jako budoucí odborníci byste se jistě

pana Horkého zeptali, jak velkou rozlohu obhospodařuje, jestli chová skot, prasata, nebo

drůbež a jaké plodiny bude pěstovat?

Předpokládejme, že pan Horký plánuje hnojení polí jednou za 4 roky a hospodaří na

celkové výměře 400 ha. Ročně tedy musí pohnojit 100 ha. Obvykle se dávka statkových

hnojiv pohybuje okolo 300 q.ha-1

. Jednoduchým výpočtem zjistíte, že bude potřebovat 3 000

tun hnoje, tzn. 300 rozmetadel o nosnosti 10 tun. Rozmetadlo se používá asi 25 – 30 dnů

v roce, tzn. že denně naplní a rozveze10 rozmetadel.

Příklad se touto odpovědí zdá být vyřešen. Pan Horký si musí spočítat, která

z možností je pro něj nejpřijatelnější a podle toho se rozhodnout. Avšak pan Horký si vás váží

jako odborníků a požádá vás, zda byste mu takové rozmetadlo neuměli zkonstruovat. Je

schopen vám zajistit potřebný materiál, ale je na vás, jak si s celou problematikou poradíte.

V první řadě je třeba si uvědomit jak rozmetadla fungují.

2.6.1 Činnost rozmetadla

Na dně zásobníku rozmetadla je umístěn jeden, nebo dva dopravníky, které posunují

hnojivo k frézovacímu bubnu. Jak? Hnací hřídel převádí točivý moment od motoru do

převodové skříně.

Obrázek 2/10a, 2/10b. Hnací hřídel.

V převodové skříni je točivý moment přenesen na pohyb dna a zároveň frézovacího

bubnu, popřípadě rozmetacích lopatek. Pohyb dna může být přerušovaný, nebo kontinuální.

K přerušovanému pohybu je využíván rohatkový mechanismus, který je levnější a lepší pro


nastavení různé rychlosti pohybu dna (dávky na ha), ale není možné použít zpětný chod, který

je výhodný pro údržbu a opravy.

Obrázek 2/11: Jednoosý rozmetací přívěs.

Princip rohatkového mechanismu

Rohatkový mechanismus začíná u klikového kotouče. Na klikovém kotouči je

připevněno dělené ojniční táhlo (dělené je z důvodu přidané tahové pojistky). Jak se klikový

kotouč otáčí provádí excentricky uložený čep ojničního táhla kyvný pohyb a pohybuje

kyvným ramenem se západkou.

Obrázek 2/12. Rohatkový mechanismus.


Pro lepší názornost si představme, že se někomu snažíme vysvětlit pohyb parní

lokomotivy. (Dlaň je klikový kotouč, ojniční táhlo je předloktí a kyvné rameno je kost pažní.)

Kruhový pohyb je převeden na pohyb kyvný. Západka pootáčí rohatkovým kolem, když jde

ojniční táhlo „dopředu (táhne)“. Když se ojniční táhlo vrací zpět, západka se posune o více

zubů a rohatkové kolo „stojí“.

Regulace rohatkového mechanismu může být docílena:

1. změnou poloměru klikového kotouče

2. změnou délky ojničního táhla, část táhla je opatřena regulační kulisou (např.

řetězem)

3. zakrýváním části rohatky krycím omezovacím plechem, který přizvedne

západku, ta se pohybuje po plechu a ne v rohatce

Převodové ústrojí

Kontinuální pohyb je docílen převodovým ústrojím pomocí šnekového mechanismu,

nebo s použitím redukčních ozubených kol čelních nebo kuželových. Ještě je možné využít

různé převodové poměry a zpětný chod. Ozubená kola se mohou navzájem měnit (levnější

varianta), nebo přeřazovat pomocí páky (převodovka).

Obrázek 2/13a, 2/13b: Pro pohyb dna a frézovacích lopatek je využíván točivý

moment z hnací hřídele traktoru.

Frézovací buben a rozmetací lopatky

Frézovací buben a rozmetací lopatky jsou poháněny převodovým ústrojím.


Obrázek 2/14: Rozmetací lopatky a vertikální frézovací bubny.

Obrázek 2/15a, 2/15b: Horizontální frézovací bubny.

Několikrát jsme se zmínili o tom, že využitelnost rozmetadel během celého roku je

relativně malá. Nejprve se tedy musíte rozhodnout pro způsob použití. Podle způsobu použití

rozdělujeme rozmetací vozy na:

Jednoúčelové – jedná se o vozy, které jsou speciálně vyrobeny na rozmetání

statkových hnojiv a k jinému účelu se nepoužívají.

Víceúčelové – někteří výrobci nabízí upravený valník, na který je možné podle

potřeby namontovat rozmetací zařízení s potřebným příslušenstvím.

Obrázek 2/16a, 2/16b. Víceúčelové vozy.


Organické hnojivo v zásobníku může být odebíráno dvěma způsoby:

Dříve se používala rozmetadla s tzv. posuvným rozmetacím zařízením.

Rozmetací zařízení se během jízdy posouvalo ve směru jízdy proti nákladu stroje. Pro

vysokou poruchovost se od této konstrukce upustilo.

Dnes se používá výhradně pevné rozmetací zařízení s pohyblivým dnem.

Obrázek 2/17a, 2/17b. Pohyblivé dno může být tvořeno jedním, nebo dvěma

pohyblivými dopravníky.

Pohyblivé dno korby dopravuje materiál k rozmetacímu ústrojí, které může být:

Horizontální

o v provedení se dvěma vodorovnými rozdružovacími válci a 2 disky

o v provedení se dvěma vodorovnými rozdružovacími válci 4 disky

Vertikální

Obrázek 2/18. Pohyblivé dno rozmetadla – Ewartův řetěz


Podle způsobu rozmetání dále rozdělujeme rozmetací vozy na:

Vozy, které rozmetají v šíři stroje – tyto vozy jsou použitelné zejména

v ovocných sadech, vinicích, nebo chmelnicích

Vozy s rozmetáním do strany – tyto vozy jsou vhodné na plošné rozmetání

Zařízení k nastavení dávky na jednotku plochy

Dávka hnojiv se na jednotku plochy nastavuje:

Změnou rychlosti posunu nákladu k rozmetacímu zařízení

Změnou pojezdové rychlosti tažného prostředku. Zde je důležité si uvědomit,

že množství rozmetaného hnojiva je nepřímo závislé na pojezdové rychlosti. Tedy – čím

pomaleji traktor s rozmetadlem pojede, tím více hnojiva rozmetá na jednotku plochy.

Kombinace výše popsaných konstrukčních řešení. V praxi se používá nejčastěji.

Její výhodou je široké rozmezí seřizování dávky.

U rozmetadel se dvěma dopravníky je možné jeden z dopravníků vypnout

pomocí spojky a rozmetat hnojivo pouze z poloviny korby. Po vyprázdnění jedné poloviny

nákladu se zapne druhý dopravník a rozmetá se zbytek hnojiva.

Obrázek 2/19 Převodovka pro pohyb podlahového dopravníku s rotačním

hydromotorem


Přívěsy rozmetacích vozů

Přívěsy jsou:

Jednoosé – mají lepší manévrovací schopnost zejména v těžkém terénu. Část

váhy vozu a tedy i nákladu se přenáší na závěs traktoru. S postupným vyprazdňováním

prostoru se jeho těžiště posouvá dozadu a tlak na závěs se zmenšuje.

Dvouosé – mají vyšší nosnost, jejich manévrovatelnost je však těžší.

Trojosé – s řiditelnou první a poslední nápravou. Mají dobrou

manévrovatelnost.

Obrázek 2/20: Trojosý rozmetací přívěs.

Průjezdnost v těžkém terénu je možné zlepšit použitím hnané nápravy. Princip spočívá

v převedení kroutícího momentu z vývodového hřídele traktoru kloubovým hřídelem přes

diferenciál na nápravu návěsu. Hnaná náprava podstatně zvyšuje součinitel využití tažného

výkonu traktoru.

2.6.2 Kontrola nastavení dávky

Pro kontrolu nastavení požadované dávky hnojiva na jednotku plochy existuje

v učebnicích vzorec ((3,6 x 104 x hmotnost nákladu v korbě q)/(pojezdová rychlost km/h x čas

potřebný k vyprázdnění vozu sec x šířka rozhozu m)), který se však v praxi nevyužívá.

Ke kontrole je třeba znát přibližnou hmotnost používaného hnojiva a plochu, na kterou

je hnojivo rozmetáno. Plocha se vypočítá jako obsah obdélníku o šířce záběru a délce pojezdu.


Malá zemědělská technika

Malá zemědělská technika byla vždy považována za „Popelku“ mezi zemědělskými

stroji. Dnes však její obliba stále roste. Používá se jak v městech, tak i na vesnicích.

V ekologickém zemědělství, na rekreačních plochách a má svou nezastupitelnou funkci i

v sadech a vinicích. A upřímně – dokážete si představit staré dobré rozmetadlo RUR třeba na

golfovém hřišti? Můžeme tedy říci, že neplatí úměra: malá plocha = malá technika.

Ekologické zemědělství

Při ekologickém způsobu hospodaření lze zpracovat chlévskou mrvu dvěma způsoby.

První možností je ji často rozmetávat v tenké vrstvě. Tato varianta sice více využívá

mechanizaci, ale také se zvyšují náklady a není vždy proveditelná. Duhou možností je

chlévskou mrvu skladovat. Nevýhodou jsou ztráty dusíku (uniká do vzduchu ve formě

amoniaku) a uhlíku (uniká ve formě oxidu uhličitého). Aby nedocházelo při skladování

chlévské mrvy k nadměrným ztrátám, doporučuje se skladovaná mrva řádně utužit a ovlhčit.

Tím se zamezí pronikání kyslíku do materiálu a omezí se prodýchávání živin.

Při rozmetání hnoje jsou doporučovány tyto zásady:

Přesně dodržovat potřebnou dávku hnojiva

Dodržovat osevní postup

Aplikovanou dávku co nejdříve zapravit do půdy, do takové hloubky, aby byl

omezen přístup vzduchu, čímž se zpomalí rozkladné procesy

Rekreační plochy (golfová hřiště, parky, zahrady, ostatní zeleň)

Hnojení travních ploch se provádí současně s přípravou půdy. Na základě půdního

rozboru se zapravují organická i anorganická hnojiva a to nejméně 14 dní před výsevem do

hloubky 5 – 8 cm. Další přihnojování závisí na intenzitě sečení. Při častém sečení se

doporučuje hnojení organickými hnojivy po 3 – 5 letech. Po rozmetání je vhodné kompost

zavláčet.

Stálezelené jehličnany a dřeviny hnojíme polovičními dávkami, než opadavé dřeviny.

Hnojení dřevin v uličním stromořadí provádíme v několika dávkách. Živiny v hnojivu by

měly být rychle dostupné. Ideální je použít injektáž.


Sady a vinice

V sadech může k nedostatku dusíku dojít pouze na zatravněných, málo hnojených

pozemcích. Peckoviny jsou citlivější pouze na nedostatek vápníku, avšak při nadměrném

vápnění se mohou projevit příznaky nedostatku hořčíku, železa a boru.

Vinná réva potřebuje štěrkovité nebo kamenité půdy, které se rychle prohřívají. Na

půdách bohatých humusem nemá réva takovou cukernatost. Pro svůj růst potřebuje zásaditou

půdní reakci (pH 6,5 – 8).


2.7 Stroje na hnojení kapalnými hnojivy organického původu

2.7.1 Agrotechnické požadavky

Stroje a zařízení pro aplikaci močůvky musí zajišťovat správné dávkování v širokém

rozmezí, musí umožňovat účelné usměrnění kapaliny, tak aby byla zajištěna její maximální

působnost v požadovaném prostoru. Tím se zabrání ztrátám a sníží se spotřeba účinných látek.

V neposlední řadě je nutné zajistit, aby prací mechanizačních prostředků a působením kapalin

nedocházelo k poškozování rostlin.

2.7.2 Kejdovače a močuvkovače

Mechanizační prostředky pro hnojení močůvkou jsou určeny k podpovrchovému

hnojení beztlakovými, nebo nízkotlakovými stroji. Skládají se z nádrže, plnícího zařízení,

dávkovače a zařízení pro zapravení hnojiva do půdy.

Na trhu jsou dostupné:

Traktorové fekální návěsy

Automobilové fekální nástavby

Fekální nástavby na nosiče nástaveb

Obrázek 2/21a, 2/21b: Automobilová a traktorová fekální nástavba.

Nádrže – mají různý tvar a velikost.jejich konstrukce se řídí požadavkem zamezit

korozním účinkům kejdy.

Dávkovače – konstrukční požadavek na dávkovače je správné a rovnoměrné

dávkování kejdy (močůvky) nezávisle na výšce hladiny v nádrži. Tento požadavek je řešen

různými principy. Používáme dávkovače:

Gravitační


Pneumatické

Hydraulické

Speciální

V gravitačním dávkovači vytéká kapalina výtokovým otvorem samospádem. Průměr

výtokového otvoru lze měnit. Pro lepší představu si nádrž představme jako barel s čajem.

Pokud je barel plný, naplníme hrnek velmi rychle. Jak se hladina čaje v barelu snižuje,

zpomaluje se i rychlost, kterou čaj vytéká. Pokud navíc barel hermeticky uzavřeme (abychom

udrželi čaj co nejteplejší), vzniká při vypouštění čaje nad hladinou podtlak. Přesto, že víme,

že je barel téměř plný, z kohoutku žádný čaj nevytéká. Pokud povolíme víko, bude mít opět

vzduch volný přístup nad hladinu kapaliny a my si můžeme čaj natočit. Pokud bude čaje

v barelu už málo, prostě jej nakloníme, což u močůvkovače udělat nemůžeme. Jak je tento

problém konstrukčně řešen? Hermeticky uzavřenou nádrží s přepouštěcí trubicí, která

dosahuje nade dnem nádrže do určité výšky. Pojďme si to blíže vysvětlit.V hermeticky

uzavřené nádrži dosahuje kapalina horní úrovně a přepouštěcí trubice, která je přivedena

shora, je do úrovně hladiny také plná kapaliny, od hladiny výš je naplněna vzduchem. Jak

hladiny kapaliny v nádrži klesá, vzniká nad hladinou podtlak. Množství kapaliny se stále

snižuje, hodnota podtlaku stále roste. Když hladina kapaliny klesne až pod spodní okraj

přepouštěcí trubice, začne do nádrže pronikat vzduch. Nad hladinou však bude stále částečný

podtlak. Výtok kapaliny bude bržděn úměrně hodnotě tohoto podtlaku. Gravitační dávkovač

je pro svou jednoduchost poměrně spolehlivý, jeho nevýhodou je malá výtoková rychlost a

malý tlak kapaliny.

Obrázek 2/22: Princip gravitačního dávkovače.

kapalina

vzduch

Vypouštěcí

ventil

Přepouštěcí

trubice


Princip pneumatického dávkovače je opačný. Vraťme se k našemu příkladu

s barelem čaje. Máme hladinu čaje v hermeticky uzavřeném barelu. Otevřeme výtokový otvor,

čaj vytéká, hladina v barelu se snižuje, v prostoru nad hladinou se tvoří podtlak, který

zpomaluje rychlost vytékání čaje, až náhle čaj téci přestane. My však místo abychom použili

přepouštěcí trubici, začneme do prostoru nad hladinou čaje vhánět například brčkem (za

předpokladu, že barel stále zůstává hermeticky uzavřen. Nad hladinou vzniká přetlak, který

vytlačuje kapalinu z nádrže do vypouštěcího ventilu. Výtoková rychlost tedy závisí na

velikosti přetlaku nad hladinou kapaliny (čím intenzivněji budeme např. brčkem vhánět

vzduch nad hladinu čaje, tím větší bude vznikat tlak na hladinu a bude se zvyšovat výtoková

rychlost. My však ještě potřebujeme vyřešit výtokové množství. V praxi se musíme

rozhodnout, zda chceme natočit rychle plný hrnek čaje, protože máme žízeň, nebo nám

z nějakého důvodu stačí malé množství čaje, ale s vysokou rychlostí (něco jako postřikovač).

Výtokové množství (dávka) tedy závisí nejen na výtokové rychlosti, ale i na průřezu

výtokového otvoru. Součástí pneumatických dávkovačů je kompresor, seřizovací pružinový

ventil, uzavírací ventil, vypouštěcí ventil, pojistný ventil a manometr. Tento dávkovač

umožňuje práci i s vyššími dávkami a tlaky kapalin, je však vhodný pouze pro větší stroje.

Obrázek /23: Princip pneumatického dávkovače.

Hydraulický dávkovač – dodává do hydraulického okruhu maximálně potřebné

množství kapalného hnojiva pod tlakem 300 - 500 kPa. Kapalina protéká přes seřizovací

ventil, kterým nastavujeme provozní tlak a přes dávkovací trysku. Požadované množství

hnojiva je tedy dáno průřezem dávkovací trysky, která je vyměnitelná, a tlakem kapaliny.

Přebytečné množství kapaliny odtéká přes seřizovací ventil zpět do nádrže. V tuto chvíli

musíme opustit náš příklad s barelem čaje a podívat se pod kapotu automobilu se spalovacím

kapalina

vzduch vypouštěcí

ventil

manometr

pojistný ventil

seřizovací a

přepouštěcí ventil

uzavírací

ventil kompresor


motorem a tlakovým mazáním. Čerpadlo načerpá určité množství maziva, které vhání přes

pojistný ventil na určená mazací místa. Pojistný ventil zabezpečí, aby do mazacího kanálu

nešlo více oleje, protože by se tím zvyšoval tlak, který by mohl poškodit mazací systém.

Přebytečná část oleje je vrácena zpět do olejové vany.

Obrázek 2/24: Princip hydraulického dávkovače.

Mezi speciální dávkovače můžeme zařadit hadicové čerpadlo. Základem konstrukce je

hřídel s nosnými kotouči, ve kterých jsou otočně uloženy válečky. Přes válečky jsou napnuty

pryžové hadice tak, aby ve styku s válečky byly zalomeny. Mezi sousedními válečky vznikají

uzavřené prostory. Při rotaci bubnu se nasává a vytlačuje dávka kapaliny uzavřená mezi

válečky. Skutečná dávka pak závisí na počtu otáček bubnu, které lze měnit. Výhodou tohoto

dávkovače je jednoduchá konstrukce, snadné opravy a velká provozní spolehlivost při

přesném dávkování. Pokud počítáme pro každou zapravovací radličku jednu hadici na

čerpadle, docílíme velmi dobré rovnoměrnosti na všech radličkách. S tímto druhem čerpadla

se také můžeme setkat u mazání motorových pil.

Obrázek 2/25: Hadicové čerpadlo.

olej

kapalina

vzduch

dávkovací

tryska

seřizovací a přepouštěcí ventil

čerpadlo


Rozstřikovače

Rozstřikovače jsou určeny pro plošné povrchové hnojení kapalnými hnojivy. Vlastní

rozstřikovač je tvarovaný výrobek, na který ústí výtokové potrubí, vedoucí od dávkovače.

Vhodně volená pracovní plocha rozstřikovače umožní v závislosti na výtokové rychlosti

kapaliny její rovnoměrné rozstříknutí do hnojeného pásu, který je široký 3 – 4 m.

Obrázek 2/26a, 2/26b: Rozstřikovače používané při aplikaci kejdy na slámu (26a) a na

poli (26b).

Obrázek 2/27: Při rozstřikování kejdy po povrchu dochází k úniku cenného dusíku.

Z důvodu ztráty cenného dusíku nabízí výrobci různé aplikátory kejdy. Uvádíme

pouze některé.

Hadicový aplikátor – je aplikátor s vlečenými hadicemi s vestavěným řezacím

ústrojím, který zajišťuje přesné rozprostření. Stabilní odpružená vedení udržují


hadice v přesných vzdálenostech a optimálně se přizpůsobují povrchu lehkým

tlakem. Jsou určena pro samochody, nebo cisterny s tříbodovým závěsem.

Obrázek 2/28: Hadicový zapravovač.

Vibrační radlicový zapravovač – vykonává současně více pracovních operací.

Používá se na polích, kde zůstává sláma, nebo strniště po sklizni. Kejda je

čerpána z cisterny do rozdělovače, tam jsou delší částice zmenšeny a přesně

dávkovány do jednotlivých hadic. Specielně vyvinuté vyprazdňovaní zařízení

umožňuje optimální promíchání s ornicí. Aby se zamezilo ucpání slámou, jsou

vibrační radlice uspořádány symetricky ve čtyřech řadách.

Injektorový aplikátor – v první řadě zapravovače jsou umístěny kotouče, které

rozruší ornici.v další řadě jsou umístěny injektory, které dávkují kejdu a

následně je vzniklá brázda opět uzavřena kotouči. Výměnou pracovních

koncovek za rovné disky se stane z polního aplikátoru diskový injektor vhodný

pro aplikaci kejdy do travních porostů.

Obrázek 2/29a, 2/29b: Injektorový aplikátor – ze zadu a z boku.


Diskový injektor s hydraulickými válci – je vhodný do všech typů půd.

Zapravuje kejdu bez stébel. Pro zajištění lepšího kopírování terénu je ovládání

každého diskového injektoru napojeno na hydraulický válec. Tím si v nerovném

terénu zachovává každý diskový injektor svou pracovní hloubku.

Obrázek 2/30: Diskový injektor.

Lyžinový zapravovač – je vhodný pro travní porosty. Poskytuje přesnost

dávkování v příčném i podélném směru. Odpružené lyžiny se přizpůsobí terénu.

Rostliny jsou lyžinou vychýleny ke straně a kejda je přivedena přímo na půdu

pod listy. Nedochází ke znečišťování listů a jsou minimalizovány i ztráty

amoniaku, protože po aplikaci se vychýlené rostliny vrací zpět a zastiňují dávku

kejdy svými listy.

Botkový vibrační zapravovač – je vhodný pro pole i travní porosty. Kejda je

zapravována do půdy pomocí hladkých botiček do hloubky několika centimetrů.

Vibrační botky uvolní případné kaménky. Aby nedocházelo k ucpání botek např.

slámou, jsou botky umístěny ve dvou řadách za sebou. Je doporučován do

svahů.

Jako další aplikátory můžeme uvést např.:

Aplikátory s deflektory

Aplikátory s kultivátory (S profil)

Aplikátory s diskovými incorporátory

směr jízdy směr jízdy pohled

shora

pohled z

boku


Plnící zařízení

Nádrže mechanizačních prostředků pro hnojení kapalnými hnojivy se mohou plnit:

prostým naléváním

Obrázek 2/31: Plnící otvor fekálové nástavby.

přečerpáváním kapaliny plnícím otvorem

Obrázek 2/32: Plnící otvor pro přečerpání.

Vakuokompresorem - vytvořením potřebného podtlaku v nádrži.

Obrázek 2/33: Vakuokompresor.


hydraulické dávkování - využívá k plnění čerpadlo dávkovače.

injektory. Princip injektoru spočívá v tom, že je kapalina přiváděna pod

maximálním tlakem do centrální trysky umístěné v komoře injektoru. Proud

kapaliny vytéká velmi vysokou rychlostí z trysky do difuzeru a vytváří tak

v komoře injektoru podtlak, kterým je kapalina nasávána ze zásobní nádrže.

Výkonnost injektorů se pohybuje mezi 100 – 200 l.min-1

.

Nízkotlaké rozstřikování:

Kejda se napouští stacionárním čerpadlem shora do cisterny zásobníku. Výhodou

tohoto způsobu rozstřikování je, že, lze aplikovat hustou kejdu, nevýhodou je, že hustá kejda

vytéká z cisterny pomalu a také je nerovnoměrně dávkována. Na dně cisterny je míchadlo,

které zabraňuje usazování sedimentu na dně cisterny.

Vysokotlaké rozstřikování

Močůvka je nasávána do cisterny pomocí vakuokompresorů . Při vyprazdňování je

cisterna tlakována, čož urychluje aplikaci kejdy a její rovnoměrnou dávku po celém

pozemku.Výhodou je tedy rovnoměrnost dávky, kejdu je možné roztřikovat na větší

vzdálenost (komposty). Nevýhodou zůstává energetická náročnost, důležitá je také těsnost

nádrže.

Obrázek 2/34a, 2/34b: Děliče.

Obrázek 2/35a, 2/35b: Axiální hydromotor.

Zemědělské stroje 65 Rozmetadla průmyslových hnojiv

3 Anorganická hnojiva

3.1 Úvod

V kapitole o rozmetadlech organických hnojiv jsme již hovořili o významu

organických hnojiv, jejich vlivu na agrotechnický a fyzikální stav půdy. Průmyslová hnojiva

mají svůj význam, mohou však být účinná pouze na dobře organicky prohnojených a

provápněných půdách s dostatkem humusu. Samozřejmostí by mělo být dodržování

agrotechnických termínů, pěstování odolných odrůd a jejich účinná ochrana.

Velký význam má hnojení dusíkatými hnojivy. Při nedostatku dusíku má např.

zelenina nižší obsah bílkovin. Naopak – nadměrný obsah dusíku v půdě zhoršuje

skladovatelnost brambor a ovoce. Rostliny mají vysoký obsah dusičnanů, které následně

mohou způsobit nedostatečné okysličování krve. Navíc mezi obsahy jednotlivých prvků

v rostlinách existují vztahy. Např. přebytek draslíku má za následek nedostatek vápníku a

hořčíku. Aby nedocházelo k negativním důsledkům používání průmyslových hnojiv, je

potřeba přihlížet k jejich vlastnostem a používat je s mírou.

3.2 Anorganická hnojiva a agrotechnické požadavky

Průmyslová hnojiva působí na půdní reakci různě, podle toho, kterou část z dodaného

hnojiva rostliny spotřebují, a kterou ponechávají v půdě. Např. ze síranu amonného rostliny

potřebují amonnou skupinu a v půdě zůstává síranový anion, který způsobí pokles pH.

V tabulce č.: 3/1 je uveden přehled vybraných hnojiv podle jejich vlivu na půdní reakci.

Jak lze vyjádřit obsah živin v průmyslových hnojivech? Nejčastěji se vyjadřuje

v prvcích (draslík, vápník, fosfor) v hmotnostních procentech. Také je možné vyjádřit obsah

živin v oxidech (oxid vápenatý, oxid fosforečný), opět v hmotnostních procentech. Někdy

potřebujeme přepočítat obsah živin z prvků na oxidy a opačně. V tom nám pomohou atomové

a molekulové hmotnosti. My se jich nelekneme a odměnou nám budou přepočítávací

koeficienty, které nám pomohou celý výpočet urychlit, jak napovídá tabulka č.: 3/2 .Dusík

v tabulce není uveden, protože se nepřepočítává!

Příklad : máme-li granulovaný superfosfát, můžeme si v návodu přečíst, že obsahuje

19% oxidu fosforečného P2O5. Výpočtem (viz tabulka) zjistíme, že podíl fosforu v oxidu

fosforečném je 0,44. (19 * 0,44 = 8,31). Teď už víme, že granulovaný superfosfát obsahuje


8,31% fosforu. Naopak víme-li, že draselná sůl obsahuje 50% draslíku, můžeme jednoduchým

přepočtem zjistit, že obsahuje 60,1% K2O.

Tabulka 3/1: Rozdělení hnojiv podle vlivu na půdní reakci.

Hnojiva

Podle vlivu na půdní reakci

Kyselá Neutrální Zásaditá

Dusíkatá Síran

amonný

Ledek amonný s vápencem,

močovina, rohovinová moučka

Ledek vápenatý,

dusíkaté vápno

Draselná Kainit, síran

draselný,

draselná sůl

Fosforečná Superfosfát Fosfáty Kostní moučka

Vápenatá Sádra Pálené vápno, mletý

vápenec, odpad. vápno

komplexní Cererit, NPK

Tabulka 3/2: Podíl prvku v oxidu.

prvky počet atomů atomová

hmotnost molekulová hmotnost

molární hmotnost

podíl prvku v oxidu

násobek prvku v oxidu

P2O5 P 2 30,9 61,8 141,3

0,44 2,29 O 5 15,9 79,5

(61,8/141,3) (141,3/61,8)

K2O K 2 39,1 78,2 94,1

0,83 1,20 O 1 15,9 15,9

CaO Ca 1 40,1 40,1 56

0,72 1,40 O 1 15,9 15,9

MgO Mg 1 24,3 24,3 40,2

0,60 1,65 O 1 15,9 15,9


Dusíkatá hnojiva

Dusík má největší vliv na dosažení vysokých výnosů. Z půdy je rychle vyplavován do

nižších orničních a podorničních vrstev a je tedy potřeba ho rostlinám dodávat. Z dusíkatých

hnojiv působí nejrychleji ledky, pak následují hnojiva s amoniakálním dusíkem a nejpomaleji

uvolňují dusík organická hnojiva. Dusíkatá hnojiva používáme v první polovině vegetačního

období. Přehled dusíkatých hnojiv je uveden v tabulce č.: 3/3.

Tabulka 3/3: Dusíkatá hnojiva.

Název Obsah

N v % ve formě

Dále

obsahuje

Vhodný

pro půdy poznámka

Ledek vápenatý 15 Ledkové 20% Ca spíše

kyselé

Síran amonný 20 Čpavkové 20% S alkalické

Ledek amonný

s vápencem

27,5 1/2 v ledkové,

1/2 v čpavkové

7,5 %

CaCO2

kyselé

Ledek amonný

s dolomitem

27,5 1/2 v ledkové,

1/2 v čpavkové

7,5 %

CaCO2

kyselé Obsahuje také

hořčík

Močovina 45 organické Nehodí se do písčitých,

zamokřených půd

Dusíkaté vápno 20 kyselé

DAM 390 30

Fosforečná hnojiva

Zásobní hnojení fosforem se využívá při výsadbě ovocných stromů a vinné révy.

Kyselina fosforečná se do spodních vrstev ornice splavuje pomalu. Aby mohla být kořenovým

systémem dobře využita, je potřeba ji zapravit v celém profilu ornice. Kyselina fosforečná je


dobře využitelná na spíše alkalických půdách s dostatkem humusu. Přehled fosforečných

hnojiv je uveden v tabulce č.: 3/4

Tabulka 3/4: Fosforečná hnojiva.

Název Obsah P v % Dále obsahuje

Superfosfát granulovaný 8

Trojitý superfosfát granulovaný 20

Mletý fosfát 11

Kostní moučka 6,5 - 13 3 – 5% N

Dopofos 6,4

Hydrofon 11 50% CaO, 3% MgO

Otázka: vypočítejte procentické obsahy P2O5 u hnojiv uvedených v tabulce č.:.3/2

Draselná hnojiva

Draslík je ve vodě snadno rozpustný, půda jej však dobře poutá, takže se do spodních

vrstev téměř nesplavuje. Proto se draselnými hnojivy může hnojit již na podzim a musí se

promísit v celém profilu ornice. Některá draselná hnojiva však obsahují chlor, který negativně

ovlivňuje klíčení semen a poškozuje kořínky mladých rostlin. Na kyselých půdách musíme

hnojení draselnými hnojivy doplňovat vápněním. Přehled draselných a hořečnatých hnojiv je

uveden v tabulce č.:3/5

Tabulka 3/5: Draselná hnojiva.

Název Obsah K v % Dále obsahuje

Draselná sůl, dvě varianty 33 a 50 Na, Mg, S, Ca, Cl!

Kamex 33 3,6% Mg

Síran draselný 42 17% S, 0% Cl

Kainit 11 - 14 34% Cl!, 17% Na

Kieserit 15 – 16,2


Otázka: vypočítejte procentické obsahy K2O u hnojiv uvedených v tabulce č.:.3/2.

Vápenatá hnojiva

Vápník v půdě zmírňuje kyselost a tím podporuje činnost půdních mikroorganismů.

Následky přílišného vápnění naši předkové vystihli úslovím: „vápno obohacuje otce, ale

ochuzuje syna“. Samotné vápnění bez hnojení organickými a draselnými hnojivy způsobí

pokles půdní úrodnosti v pozdějších letech. Přehled vápenatých a hořečnatovápenatých hnojiv

je uveden v tabulce č.: 3/6.

Tabulka 3/6: Vápenatá hnojiva.

Název Obsah Ca v % Dále obsahuje

Mletý vápenec 35

Dolomitický vápenec 23 15% Mg

Pálené vápno 60

Lihovarská šáma 15

Sádra 10 - 12

Otázka: vypočítejte procentické obsahy CaO u hnojiv uvedených v tabulce č.:3/2.

3.3 Stroje pro rozmetání anorganických hnojiv

Průmyslová hnojiva, na rozdíl od statkových, mají různé fyzikálně mechanické

vlastnosti. Vlastnost významně ovlivňující sypkost hnojiva je vlhkost. Dalšími důležitými

vlastnostmi jsou struktura hnojiva, jeho hmotnost, vazkost a hrudkovitost. Rozmetadla

anorganických hnojiv se skládají ze zásobníku, dopravníku, čechrače, rozmetacího ústrojí a

hřídele pohonu.


Obrázek 3/36a, 3/36b: Rozmetadlo anorganických hnojiv.

Rozmetací ústrojí může být:

Křídlové – podstatou je kovový hřídel, na němž jsou navlečeny hvězdicové články

(křidélka) střídavě s levou a pravou šroubovicí. Hřídel je uložen ve spodní části

zásobní skříně. Při otáčení vynáší hnojivo k výpadní štěrbině. Tento druh rozmetadla

je lehký a nenáročný na obsluhu. Po ukončení hnojení je však důležité jej řádně

vyčistit.

Řetězové – je složeno z jednotlivých článků řetězu, který se pohybuje v dolní části

zásobní skříně. Články jsou opatřeny šikmo vybíhajícími rameny, která vynáší hnojivo

na rozdělovací desku.

Ježkové – je složeno z posuvné skříně a vyhrnovacího ježkového válce.

Kotoučové – ze zásobní skříně je hnojivo dopravováno dopravníkem na rozmetací

kotouč.

Talířové – na spodní straně nádrže je umístěn vynášecí talíř. Rozmetadla jsou vhodná

na dobře sypká hnojiva.

V praxi se nejčastěji setkáme s rozmetaly s talířovým odstředivým rozmetacím

ústrojím. Princip takového rozmetadla je schematicky nakreslen na obr. č.3/37:

Hřídel pohonu

rozmetacího

ústrojí

Talíř

rozmetacího

ústrojí

zásobník

Šroubový

dopravník čechrač


Obrázek 3/37: Princip talířového rozmetacího ústrojí.

Otázka: uměli byste nakreslit a popsat jednotlivé části rozmetadla aniž byste studovali

následující text?

Rozmetací lopatky

Pohon rozmetacích kotoučů může být mechanický, odvozený od vývodového hřídele

traktoru, nebo hydraulický s napojením hydromotoru na vlastní hydraulický obvod nebo na

vnější obvod hydraulické soustavy traktoru. Na vrchní části rozmetacích kotoučů jsou lopatky

jejichž tvar a poloha mají značný vliv na počáteční rychlost části hnojiva, a tím i na šířku

záběru. Lopatky předsazené dopředu udělují částicím největší počáteční rychlost. Pro lepší

zapamatování si představme místo zakřivené lopatky předsazené dopředu svoji dlaň. Pokud

potřebujeme část pozemku vysít ručně, budeme paží dělat půlkruh od strany ke středu těla.

Dlaň pak dělá stejný pohyb jako zakřivená lopatka předsazená dopředu.

Obrázek 3/38: Druhy rozmetacích lopatek.

radiální

lopatky

tangenciální a

zakřivené lopatky

předsazené dozadu

tangenciální a

zakřivené lopatky

předsazené dopředu

Radiální lopatky

s tzv. hraniční

lopatkou

hradítko

dopravník

usměrňovač

hnojiva

rozmetací

kotouče


Obrázek 3/39a, 3/39b, 3/39c, 3/39d: Druhy rozmetacích lopatek.

Otázka: pokuste se sami nakreslit dva rozmetací kotouče se smyslem otáčení a šířkou

záběru. Bude smysl otáčení kotoučů doprava, doleva, proti sobě – do středu, proti sobě - od

středu? Měla by ostatní konstrukční řešení nějaký význam?

Obrázek 3/40a, 3/40b: Smysl otáčení dopředu a dozadu.

Záběr

dvoukotoučovéh

o rozmetadla

překrytí

záběrů

Rozmetání do středu

Záběr

dvoukotoučového

rozmetadla

překrytí

záběrů

Rozmetání od středu


Výrobci dnes nabízí velké množství rozmetadel. Je možné se setkat s rozmetadly s tzv.

systémem Trend. Jde o patentovaný systém, který dovoluje dosažení vysoké přesnosti pokrytí

s minimální potřebou ladění stoje s ohledem na použité hnojivo, či povětrnostní podmínky.

Odpadá zde tedy nutnost použití uzávěr, deflektorů apod. Pro přesnou aplikaci využívá

systém Trend čtyřnásobného překrytí (rozmetací lopatky mají smysl otáčení do středu), který

vzniká tak, že oba rozmetací kotouče pokrývají stejný obrazec o 180° a v jednom pojezdu

vrhá rozmetadlo dvojnásobek nastaveného záběru (až k oběma sousedním kolejovým řádkům).

Další vylepšení přináší tzv. systém Σpsilon. Zlepšení spočívá v novém profilu radiální

lopatky. Profil této lopatky připomíná řecké písmeno epsilon. Tento profil přináší několik

výhod. Jsou to:

Přesně nasměrovaný tok hnojiva

Udržení dvou drah hnojiva po celou dobu odstředivého zrychlení

Čtyřnásobné překrytí hnojiva na disk

Obrázek 3/41a, 3/41b: Systém Σpsilon

Tento systém navíc přináší inovaci i při hraničním rozmetání. Na rozmetacím talíři je

po celou dobu práce upevněna specifická krátká hraniční lopatka, která zabezpečí, aby

nedošlo k pohnojení sousedního pozemku.

Obrázek 3/42: Hraniční lopatka.


Možnost měnit dávku hnojiva umožňují i radiální lopatky, u nihž je možné měnit úhel

ke středu rozmetacího talíře.

Obrázek 3/43: Systém dávkování hnojiva pomocí změny úhlu u rozmetacích lopatek.

Dávkovací zařízení

Dávkovací zařízení rozmetadel je nejčastěji hradítkové, seřiditelné na potřebný stupeň

dávkování.

Obrázek 3/44: U systému Σpsilon je nastaveno místo dopadu hnojiva na disk.

Nastavením páky na stupnici se zvětšuje, nebo zmenšuje šířka rozhozu.

Hradítko je umístěno na boční stěně násypky, výrobce udává, že nedochází ke změně

dávky na hektar, k níž by mohlo dojít vlivem většího tlaku hnojiva, pokud by se hradítko

nacházelo ve spodní části násypky.


Obrázek 3/45a, 3/45b:Štěrbinové hradítko pro nastavení dávky hnojiva s čechračem

Obrázek 3/46:Rozmetací kotouč s mechanickým nastavením rozhozu hnojiva

Obrázek 3/47:Přesný secí stroj s dávkováním průmyslových hnojiv při setí

Otázka: zkuste najít, nakreslit a vyjmenovat výhody, které poskytují další systémy

používané u rozmetadel průmyslových hnojiv?


Obrázek 3/48: Rozmetadlo s pneumatickým rozmetacím ústrojím.


Rozmetadla s pneumatickým rozmetacím ústrojím

Rozmetadla s pneumatickým rozmetacím ústrojím jsou samojízdná, jednoúčelová

nebo také konstrukčně řešená jako adaptér na univerzální podvozky automobilů, nejčastěji

Tatry. Používají se při velkoplošném vápnění půd. Princip rozmetadla s pneumatickým

rozmetacím ústrojím je patrný na obrázku č.: 3/7.

Tabulka 3/7: Legenda k obrázku č.:

1 Sací filtr kompresoru 19 Kloubová spojka neumatického rozvodu

2 Vznětový motor 20 Klapka pro ruční odvzdušnění rozvodu

3 Lamelové rotační kompresory 21 Klapka první pracovní větve pneumatického rozvodu

4 Výtlačné potrubí 22 Kloubová spojka pneumatického rozvodu

5 Odlučovač 23 Kloubová spojka přepravního potrubí

6 Manometry 24 Klapka druhé pracovní větve pneumatického rozvodu

7 Filtr manometru 25 Klapka pro ruční odvzdušnění nádrže

8 Čidla hladinozraku 26 Potrubí k ovládání klapky rozprašovací hubice

9 Plnící hrdlo 27 Uzavírací kohout a přípojka k ovládání rozvaděčů

10 Filtr odvzdušňovacího potrubí 28 Rozvaděč

11 Provzdušňovací zařízení 29 Rozvaděč k ovládání klapky rozprašovače

12 Výtlačné potrubí 30 Hlavní vedení tlakového vzduchu

13 Tlakový zásobník 31 Pojistný ventil

14 Štěrbinové regulační hradítko 32 Uzavírací ventil

15 Klapka rozprašovacího potrubí 33 Odlehčovací ventil

16 Rozprašovací potrubí 34 Odvod kondenzátů s výpustnými kohouty

17 Rozprašovací hubice

18 Druhá větev pneumatického rozvodu

Plnění tlakového zásobníku

Tlakový zásobník je plněn dvěma způsoby:

Volným sypáním vápna do plnícího hrdla

Přetlakovým principem


Při přetlakovém principu je třeba nejprve uzavřít klapky (20, 21, 24, 15) a hadicí se

spojí kloubová koncovka (19 nebo22) se vzduchovým rozvodem přepravního zásobníku

cisternového vozu. Dále se kloubová koncovka přepravního potrubí (23) spojí s přepravním

potrubím cisternového vozu.

Dále je potřeba zapnout kompresor a otevřít klapku pro odvzdušňování nádrže (25).

Tím e umožněn proud tlakového vzduchu do cisterny, kde vzniká přetlak, který víří materiál

(např. vápno) a tlačí jej hadicí a potrubím (23) do tlakového zásobníku rozmetadla (13).

Po naplnění vypneme kompresory, musíme odvzdušnit přetlakový prostor, uzavřít

kloubové koncovky (19, 22, 23), uzavřít klapku pro ruční odvzdušnění nádrže (25) a otevřít

klapku první pracovní větve pneumatického rozvodu (21). Tím je rozmetadlo připraveno

k pracovní operaci.

Vyprazdňování zásobníku

V tlakovém zásobníku rozmetadla je umístěno provzdušňovací zařízení (11), který víří

materiál proudem vzduchu z první pracovní větve pneumatického rozvodu (21), čímž

zabraňuje jeho usazování. Zvířený materiál proudí účinkem přetlaku do výtlačného potrubí

(12) a dále přes štěrbinové hradítko (14) do rozprašovacího potrubí (16). Regulovaný proud

vzduchu přiváděný do rozprašovacího potrubí (16) druhou pracovní větví pneumatického

rozvodu (18), zvyšuje, nebo snižuje intenzitu rozhozu.

Otázka: pochopili jste systém plnění a vyprazdňování tlakového zásobníku tak, že

byste byli schopni jej zjednodušeně, ale přesně nakreslit?

Zemědělské stroje 79 Seznam literatury

4 Seznam literatury:

Agrotop Spray Technology, Injektorové trysky a příslušenství pro ochranu rostlin.

Reklamní materiály. 2013.

Bílek, K., Bierdermann, I.: Zemědělské stroje, díl 1., SZN, 1970, Praha.

Bílek, K., Bierdermann, I.: Zemědělské stroje, díl 2., SZN, 1971, Praha.

Ezechiel, M., Zichová, J., Pytloun, L.: Ekologie a ochrana životního prostředí. VOŠZa

a SZeŠ Mělník, 2012, Mělník.

Freund, M.: Řízená vzuchová podpora vítězí. http://www.agromanual.cz/ cz/clanky/

mechanizace/ rizena-vzduchova-podpora-vitezi.html 4.6.2013

Golasovský, K.:Zemědělské stroje, SZN, 1986, Praha.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Chl%C3%A9vsk%C3%BD_hn%C5AFj, chlévský hnůj,

17.4.2013.

http://cs.wikipedia.org/wiki/kompost, 17.4.2013.

http://eshop.krtkuv-raj.cz/zahrada/rady-do-zahrady/obecne-zasady-ochrany-rostlin/

Chemická ochrana rostlin, obecné zásady Krtkův ráj.cz 4.6. 2013

http://etex.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=64&idkapitola=50, stroje pro

drcení a štěpkování organických zbytků, 17.4.2013.

http://etex.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=64&idkapitola=52, Stroje pro

překopávání kompostu, 17.4.2013.

http://etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=64idkapitola=43. Stroje pro

chemickou ochranu rostlin. 4.6.2013.

http://www.agrotip.cz/bogballe/trend.php, Trend – unikátní patent. 23.8.2013.

http://www.dspeng.cz/index.php?pag=2&teg=1&feg=3, DSP Engeneering s.r.o.

aplikátory kejdy, 23.8.2013.

http://www.strojeslovakia.sk/polnohospodarske-stroje/917-prekopavace-kompostov,

17.4.2013.

http://www.zsz.wbs.cz/hnojeni-prumyslovymi-hnojivy-9.html. Zemědělské stroje a

zařízení 1. část. Stroje na hnojení průmyslovými hnojivy. 4.6.2013.

Hůla, J., Kovaříček, P.: Uplatnění techniky při zakládání porostů plodin a hnojení

v jarním období. http://www.agroweb.cz/uplatneni-techniky-pri-zakladani-porostu-

plodin-a-hnojeni-v-jarnim-obdobi. 4.6.2013.

http://www.agromanual.cz/cz/clanky/mechanizace/rizena-vzduchova-podpora-vitezi.html%204.6.2013

http://www.agromanual.cz/cz/clanky/mechanizace/rizena-vzduchova-podpora-vitezi.html%204.6.2013

http://cs.wikipedia.org/wiki/Chl%C3%A9vsk%C3%BD_hn%C5AFj

http://cs.wikipedia.org/wiki/kompost

http://eshop.krtkuv-raj.cz/zahrada/rady-do-zahrady/obecne-zasady-ochrany-rostlin/

http://etex.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=64&idkapitola=50

http://etex.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=64&idkapitola=50

http://etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=64idkapitola=43

http://www.agrotip.cz/bogballe/trend.php

http://www.dspeng.cz/index.php?pag=2&teg=1&feg=3

http://www.strojeslovakia.sk/polnohospodarske-stroje/917-prekopavace-kompostov

http://www.agroweb.cz/uplatneni-techniky-pri-zakladani-porostu-plodin-a-hnojeni-v-jarnim-obdobi.%204.6.2013

http://www.agroweb.cz/uplatneni-techniky-pri-zakladani-porostu-plodin-a-hnojeni-v-jarnim-obdobi.%204.6.2013

Zemědělské stroje 80 Seznam literatury

Kolektiv autorů, Tvorba zeleně, sadovnictví – krajinářství. VOŠZa a SZeŠ Mělník,

2011, Mělník.

Kraus, Z.: Malá zemědělská mechanizace, Institut výchovy a vzdělávání Mze ČR, 1996,

Praha.

Návod na používání: Návěsné postřikovače 724, 732 a 740. John Deere Fabriek Horst

B.V., Německo, 2005.

Neubauer, K. a kol.: Zemědělské stroje, SZN, 1963, Praha.

Neuerburg, W., Padel, S.: Ekologické zemědělství v praxi, Nadace pro organické

zemědělství FAO, Mze ČR, 1994, Praha.

Obrázky v kapitolách: Stroje pro hnojení a Ochrana rostlin jsou vybrány z archivu

Ing. Václava Forejta.

Olšan, I.: Jak dodržet optimální kapkové spektrum?

http://www.agromanual.cz/cz/clanky/ mechanizace/jak-dodrzet-optimalni-kapkove-

spektrum. 4.6.2013.

Plíva, P.: Malá mechanizace pro kompostování. http://biom.cz/cz/odborne-

clanky/mala-mechanizace-pro-kompostovani, 17.4.2013.

Roh, J.: Hydraulické mechanismy zemědělských strojů, 1. vydání, SZN, 1989, Praha.

Růžičková, J., a kol.: Sadovnictví. Nakladatelství KVĚT, 1996, Praha.

Sulky – inovace u rozmetadel hnojiv. Reklamní materiál. 2013.

Šrot, R.: 1000 dobrých rad zahrádkářům, 11. vydání, Nakladatelství Brázda, 2002,

Praha.

Trunečka, K.: Technika a technologie ochrany rostlin v integrované rostlinné produkci.

http://www.agroweb.cz/zemedelska-technika/technika-a-technologie-ochrany-rostlin-v-

integrované-rostlinne-produkci. 4.6.2013.

Vaněk, V., Kolář, L., Pavlíková, D.: Úloha organické hmoty v půdě.

http://biom.cz/czt/odborne-clanky/uloha-organické-hmoty-v-pude, 17.4.2013.

http://www.agromanual.cz/cz/clanky/

http://biom.cz/cz/odborne-clanky/mala-mechanizace-pro-kompostovani

http://biom.cz/cz/odborne-clanky/mala-mechanizace-pro-kompostovani

http://www.agroweb.cz/zemedelska-technika/technika-a-technologie-ochrany-rostlin-v-integrované-rostlinne-produkci.%204.6.2013

http://www.agroweb.cz/zemedelska-technika/technika-a-technologie-ochrany-rostlin-v-integrované-rostlinne-produkci.%204.6.2013

http://biom.cz/czt/odborne-clanky/uloha-organické-hmoty-v-pude

zemĚdĚlskÉ strojesoscb.cz/zabezpeceno2/opvk/zemedelske_stroje_ii.pdf · bayleton 25 wp, bioton,...

Documents