zdravotnÍ potÍŢe uŢivatelŮ drog koŢnÍ a podkoŢnÍ onemocnĚnÍ: i. zÁnĚty potnÍch ŢlÁz...
TRANSCRIPT
ZDRAVOTNÍ POTÍŢE
UŢIVATELŮ DROG
MUDr. Renata Školoudová
KOŢNÍ A PODKOŢNÍ ONEMOCNĚNÍ:
I. ZÁNĚTY POTNÍCH ŢLÁZ (lokalizované, generalizované) - miliaria
pustulosa, miliaria profunda, miliaria rubra
II. MYKOZY DK (plísňová onemocnění prstŧ, nehtŧ, plosek DK)
III. POVRCHOVÉ KOMPLIKACE po paraaplikaci drog (hematomy,
otoky)
IV. HLUBŠÍ KOMPLIKACE PO APLIKACI DROG (abscesy, flegmony)
V. ÚRAZY KŮŢE A PODKOŢÍ (řezné rány, bodné rány, popáleniny,
kousnutí od psŧ)
VI. NERVOVÉ PORUCHY vedení v prŧběhu vřetenního a loketního
nervu
VII. PARAZITÁRNÍ NAPADENÍ KŮŢE (vši, muňky, blechy, štěnice,
koţojed, svrab)
VIII. INFEKČNÍ POHLAVNÍ NEMOCI s koţní problematikou
I. ZÁNĚTY POTNÍCH ŢLÁZ
Změna (otrava) krve po aplikacích změní pot. Pot je lepivý, aţ kamenotvorný - porucha prŧchodnosti
potních ţláz.
Prŧchod potu ţlázou omezený aţ nemoţný.
Okolí vývodu potní ţlázy je zánětlivě změněno
Podle charakteru změny jsou potníčky
pojmenovány.
Potní ţláza onemocní ojediněle, anebo skupinově,
anebo generalizovaně.
I. ZÁNĚTY POTNÍCH ŢLÁZ
Jak na to?
vyšší příjem nápojŧ (především vody)
sprchování celého těla
slunce, voda, vzduch
I. ZÁNĚTY POTNÍCH ŢLÁZ
Ošetření:
DEZINFEKCE:
dezinfekčními
roztoky
slanou vodou
rŧţovým
roztokem
hypermanganu
odvarem
z dubové kŧry
MASTI:
Braunovidon
Ichthoxyl
Ondřejova mast
Dermazulen
ZÁVĚR HOJENÍ:
kalciová mast
Traumaplant
Infadolan
Dubová kŧra
gel
čerstvá
banánová
slupka
I. ZÁNĚTY POTNÍCH ŢLÁZ
Při úporném komplikovaném prŧběhu a při
generalizaci zánětŧ potních ţláz jsou vhodná
antibiotika celkově i místně.
Posílení jater Lipovitanem, Silymarinem.
Posílení těla hořčíkem a kterýmikoli vitaminy.
Antialergika Analergin proti svědění.
Obvyklá doba hojení defektŧ přibliţně 6 aţ 8
týdnů.
II. KOŢNÍ MYKOZY
Nejčastěji na DK, HK, v koţních záhybech
Ideálně – slunce, voda, vzduch
Koupele ve slané vodě
Protiplísňové masti
III. POVRCHOVÉ KOMPLIKACE PO
PARAAPLIKACI NÁVYKOVÝCH LÁTEK
Ošetření:
MODŘINY:
dezinfekce
místa
obklad se
silnější vrstvou
masti Ibalgin
Duo na čtverec,
převázat
ZTUHLOST V
OKOLÍ
APLIKACE:
dezinfekce
místa
obklad se
silnější vrstvou
masti (Ibalgin
duo, Traumaplant,
Dubová kŧra gel)
DŘEVNATĚNÍ
CÉVNÍ:
masáţe gelem z
dubové kŧry,
gelem z kaštanŧ
obklady s
Traumaplantem
IV. HLUBŠÍ KOMPLIKACE PO
APLIKACI NÁVYKOVÝCH LÁTEK
FLEGMONY:
chladné obklady
obklady s mastí (Ibalgin duo,
Ondřejova mast,
Traumaplant)
při šíření
zánětu
antirevmatika a
antibiotika
ABSCESY:
obklady s
Višněvského
balzámem, se
silnější vrstvou
Ichtoxylu – pro
urychlení
otevření
abscesŧ.
otevřené
abscesy kryjeme
savými čtverci,
po dezinfekci
ošetříme
Braunovidonem
dokončení
hojení zvládne
Ondřejova
mast,
Dermazulen,
Traumaplant.
podle potřeby
přidáme
antirevmatika a
antibiotika.
V. ÚRAZY KŦŢE A PODKOŢÍ
Krvácivé rány ošetříme po dezinfekci
Gelasponem – staví krvácení.
Pro hojení ran uţijeme antibiotické masti-
(alkoholici), Traumaplant, Ondřejovu mast,
Dermazulen.
Po pokousání člověkem či psem přidáme
antirevmatika a antibiotika.
VI. NERVOVÉ PORUCHY V PRŦBĚHU
VŘETENNÍHO A LOKETNÍHO NERVU HK
Otrava nervů po aplikacích do HK.
Mazání kaštanovým gelem.
Cvičení s prsty – zatínání pěstí, svírání
krouţkŧ, měkkých balonkŧ, sbírání drobných
předmětŧ z podloţky.
Masáţe kaštanovým gelem, mastmi, které
povzbuzují prokrvení pokoţky.
Vitaminy B, hořčík, vápník, bioflavonoidy.
Léčení trvá dlouhou dobu (týdny, měsíce).
VII. PARAZITÉ KŦŢE
VŠI – Diffusil
MUŇKY – Diffusil
ZÁKOŢKA SVRABOVÁ – Infectoscab, gel
z dubové kŧry, Dermazulen
Podrážděnou kůži klidníme sprchováním a
antialergiky.
PROJEVY CHRONICKÉ CÉVNÍ NEDOSTATEČNOSTI:
I. BÉRCOVÉ VŘEDY DK
II. PORUCHY CITLIVOSTI DK
III. OTOKY HK (hřbety a prsty); otoky DK
perimaleolární (okolo kotníkŧ), celých lýtek, stehen
IV. PORUCHY TOKU LYMFY
V. EMBOLIZACE v cévní periferii po aplikaci tablet a
znečištěných drog do ţil
I. BÉRCOVÉ VŘEDY
Chronické
Nesmí vysychat
Vhodné krytí LomatuellemH
Okolí se promasírovává gelem z dubové kŧry.
Zinková mast není výhodná, dusí okraje rány, špatně
se odstraňuje.
Dezinfekce tzv. salinou (slaná voda – 5g na 1 litr
vody), dezinfekčními roztoky.
Nejčastější je přiloţení Braunovidonu, vhodné
kombinovat s Traumaplantem.
Menší hlubší defekty (po metadonu do ţil) reagují
dobře na Ichthoxyl.
II. PORUCHY CITLIVOSTI DK
Brnění, pálení, mravenčení, necitlivost.
MASÁŢE kaštanovým gelem.
SPRCHY střídavě chladnou a horkou vodou.
CHŮZE naboso.
CVIČENÍ – mávání nohama.
ROZHÝBÁVÁNÍ prstŧ.
III. OTOKY HK NA PAŢÍCH,
HŘBETECH RUKY, PRSTECH
OTOKY DK KOLEM KOTNÍKŦ,
NA LÝTKÁCH, NA STEHNECH
Horké otoky bývají ze zánětů krevních cév,
chladné otoky ze zánětů lymfatických cév.
Vhodné odeslání na interní vyšetření – sono
cévní.
Otoky symetrické = oboustranné okolo
kotníkŧ, na lýtkách a stehnech na DK
z dŧvodŧ ledvinové či srdeční nedostatečnosti
– nutné hlubší vyšetření.
IV. PORUCHY PRŦTOKU LYMFY
Hojí se velmi těžko.
Masáţe kaštanovým gelem.
Pití vylouhovaného nápoje z květŧ kaštanu.
Rozhýbávání končetin (více postiţeny hk).
Lymfodrenáţe, lymfomasáţe.
Léky:
Aescin
Acylpyrin
Hořčík
Nápoj z květŧ kaštanu
V. EMBOLIZACE PO APLIKACI TABLET
DO ŢIL
Hojí se zánětem cévy (srdeční výstelky).
Závaţná komplikace.
Průběh záleţí na místě a velikosti vmetku.
Hospitalizace častá.
Prevence:
hydratace
med – ředí krev
vitamin C
V. EMBOLIZACE PO APLIKACI TABLET
DO ŢIL
Hojí se zánětem cévy (srdeční výstelky).
Závaţná komplikace.
Průběh záleţí na místě a velikosti vmetku.
Hospitalizace častá.
Prevence:
hydratace
med – ředí krev
vitamin C
ZÁNĚTY HORNÍCH A DOLNÍCH CEST DÝCHACÍCH:
I. ANGINY
II. ZÁNĚTY NOSOHLTANU
III. ZÁNĚTY PRŮDUŠEK (asthmoidní potíţe)
IV. ZÁNĚTY PLIC
ZÁNĚTY HORNÍCH A DOLNÍCH CEST DÝCHACÍCH:
Podle nálezu a průběhu:
hospitalizace
antibiotika
antialergika
léky pro regulaci kašle a zahlenění
puškvorec
TRÁVICÍ POTÍŢE:
I. PÁLENÍ ŢÁHY
II. NEVOLNOSTI A ZVRACENÍ, BOLESTI
V EPIGASTRIU (ţaludek, plexus solaris)
III. PORUCHY STŘEVNÍ PASÁŢE (prŧjmy,
zácpa, plynatost, křeče střevní, vředové potíţe
gastroduodenální)
IV. ZÁNĚTY JATER ( + iritace slinivky břišní)
TRÁVICÍ POTÍŢE:
Remedium Cardinale:
popíjení douškŧ vody po celý den, uţívání jedlé sody,
rozhýbávání bránice, po jídle a pití alkoholu zŧstat
v polosedě.
Léky:
pro úpravu ţaludečních šťáv
proti zácpě – Pancreolan forte
proti prŧjmu – Endiaron, Carbo adsorbens (pozor na
příliš vysoké dávky)
Lipovitan, Silymarin
Hospitalizace
ÚRAZY:
I. HORNÍCH KONČETIN (prsty, zápěstí,
předloktí, rameno)
II. DOLNÍCH KONČETIN (kotníky, kolena,
lýtková a holenní kost)
III. HRUDNÍKU (zhmoţdění hrudníku, zlomeniny
ţeber)
Antirevmatické masti
Traumaplant
Kaštanový gel
Gel z dubové kŧry
MOČOPOHLAVNÍ POTÍŢE:
I. PÁLENÍ při močení
II. VÝTOKY u ţen
III. BOLESTI v bederní krajině
MOČOPOHLAVNÍ POTÍŢE:
Léčení:
čaje ze zlatobýlu, vrbovky – muţi, kontryhele –
ţeny
čaje z tmavého ovoce (brusinky, černý rybíz,
maliny)
antibiotika (Zinnat)
opásání beder
gynekologicko – urologické kontrolování
MOČOPOHLAVNÍ POTÍŢE:
Léčení:
čaje ze zlatobýlu, vrbovky – muţi, kontryhele –
ţeny
čaje z tmavého ovoce (brusinky, černý rybíz,
maliny)
antibiotika (Zinnat)
opásání beder
gynekologicko – urologické kontrolování
ONEMOCNĚNÍ TŘÍSEL:
I. ZDUŘENÍ A ZÁNĚTY tříselných uzlin
II. FLEGMONY řečiště cévního
III. EMBOLIZACE cévního oběhu
ONEMOCNĚNÍ TŘÍSEL:
Preventivní kontrolování tříselné
krajiny uţivatelŧ je velmi výhodné.
Včasné podpoření vyprázdnění
lymfatických uzlin třísel, masáţe tříselné
krajiny mastmi, chladivé obklady mezi
aplikacemi.
Ibalgin Duo mast
Traumaplant
SRDEČNÍ POTÍŢE:
I. ZMĚNY SRDEČNÍHO RYTMU (tachykardie,
extrasystoly)
II. PŘÍZNAKY CHLOPENNÍCH VAD (šelesty,
IE)
SRDEČNÍ POTÍŢE:
Srdeční rytmus se chová úměrně
aplikacím drog:
závisí na typu, na dávce, na době, na četnosti
uţití
na osobě uţivatele, na jeho věku, na síle
obranyschopnosti, na jeho zavodnění.
EPILEPTICKÉ ZÁCHVATY:
Metabolické onemocnění mozku při
uţívání škodlivin.
Záchvaty varují před pokračováním ţivotního
tempa uţívání škodlivin.
Velí uţivateli: ZMĚŇ TO!
EPILEPTICKÉ ZÁCHVATY:
I. Jsme u nemocného – kontrolujeme jeho
hlavu, aby byla v bezpečí.
II. Křeče necháme volně proběhnout.
III. Mluvíme na nemocného klidně a
dodáváme pocit bezpečí.
IV. Po záchvatu je vhodný studený obklad
na čelo a zátylek, nápoj s hořčíkem a
kalciem, ibalgin proti bolesti hlavy.
V. Opatrnost po záchvatu – bezpečná
vzdálenost od klienta – mŧţe být
agresivní a desorientovaný, paranoidní.
EPILEPTICKÉ ZÁCHVATY:
RZS voláme:
při poranění hlavy
pokračují-li další záchvaty za sebou –
tzv. status epilepticus
VIROVÉ ZÁNĚTY JATER, POHLAVNÍ NEMOCI, HIV:
TESTOVÁNÍ
PORADENSTVÍ
ODKAZOVÁNÍ JINAM
KOMUNIKACE S
KLIENTY
hlad klientů po smysluplné komunikaci
Dělejme šťastnými ty, kdo jsou
blízko, a ti, kdo jsou daleko,
přijdou.
Verba movent (docent);
exempla trahunt.
(Slova hýbají, učí; příklady táhnou.)
1.
JEDNEJTE S MYŠLENKOU NA
KONEC ŢIVOTA
2.
PRVNÍ DOJEM, PRVNÍ SETKÁNÍ,
PRVNÍ SLOVA – DBEJTE NA NĚ,
SLOVA JAKO LÉKY, NIKOLI JAKO
ÚTOČNÉ ZBRANĚ
3.
ULEVUJTE KAŢDÉMU
SVOU PŘÍTOMNOSTÍ
SVÝM ZÁJMEM
SVÝM NASLOUCHÁNÍM
SVÝM POROZUMĚNÍM
SVOU OCHOTOU K POMOCI
4.
UČTE SE OD SVÝCH
NEMOCNÝCH
NECHTE JE MLUVIT O JEJICH ŢIVOTĚ.
HIPPOKRATES: “NENÍ DŦLEŢITÉ, JAKOU
NEMOCÍ ONEMOCNĚL URČITÝ ČLOVĚK,
ALE JAKÝ ČLOVĚK ONEMOCNĚL
URČITOU NEMOCÍ“.
KE KAŢDÉMU ČLOVĚKU JE JINÝ KLÍČ.
OBVYKLÁ CHYBA JE, ŢE RADÍME A
UJIŠŤUJEME DŘÍVE, NEŢ VÍME!
ČASTO SE STANE, ŢE ČLOVĚK JE
SCHOPEN SVŦJ PROBLÉM ŘEŠIT SÁM,
KDYŢ SE MU PODAŘÍ HO JASNĚ A
KONKRÉTNĚ ZFORMULOVAT.
NEMOCNÍ OBTÍŢNĚ ZVLÁDAJÍ
PROBLÉMY VE SVÉM ŢIVOTĚ.
NA PROBLÉMY REAGUJÍ ROZVOJEM
ROZMANITÝCH NEMOCÍ.
5.
LASKAVOST, OHLEDUPLNOST,
SOUNÁLEŢITOST
TOUHA POMOCI KLIENTOVI, NIKOLI PO
MOCI NAD KLIENTEM.
6.
PEČUJTE O SEBE, ABY
VYHOŘELÝ NEVEDL VYHOŘELÉ
SYNDROM VYHOŘENÍ
Medicina ulice je a bude medicinsko-sociálním problémem.
Medicina ulice je snaha ulehčit lidem v těžkých chvílích jejich života, usnadnit jim smíření s jejich daným stavem, kdy uţ sama medicina je bezmocná.
Klienti jsou ti, kteří ztratili svŧj ráj a trpí chudobou, útlaky, neštěstími.
Zahánějí svá zoufalství drogami, alkoholem, sexem a jinak...
SYMPTOMY VYHOŘENÍ
TĚLESNÉ PŘÍZNAKY
POCITY ÚNAVY AŢ VYČERPÁNÍ
POCITY CHLADU AKRÁLNĚ, DECHOVÁ
TÍSEŇ
BOLESTI HLAVY
GASTROINTESTINÁLNÍ OBTÍŢE
NESPAVOST
POCITY ZKRÁCENÍ DECHU
DIVNÉ POCITY NA KŦŢI
NEJRŦZNĚJŠÍ TĚLESNÉ BOLESTI
(BOLEST DOLNÍCH ZAD)
SYMPTOMY VYHOŘENÍ
PSYCHICKÉ A EMOČNÍ PŘÍZNAKY
PŘEDRÁŢDĚNOST NA JINDY NEUTRÁLNÍ
PODNĚTY
PLAČTIVOST
VIDITELNĚ NEVYPROVOKOVANÉ ZÁCHVATY
ZLOSTI A HNĚVU
OBJEKTIVNĚ PATRNÝ SMUTEK
PODRÁŢDĚNÝ TÓN HLASU, NEKONTROLOVANÉ
VERBÁLNÍ PROJEVY ZLOSTI
PODEZÍRAVOST AŢ VZTAHOVAČNOST
VYHÝBÁNÍ SE PRACOVNÍM POVINNOSTEM
LETARGIE
Kdo kdysi „hořel“ pro svou práci
vyhoří, kdyţ:
• měl vadné ohniště
• přikládal příliš mnoho
• neudrţoval dostatečně oheň
Udrţujte svůj „oheň“:
• uměním přijmout stres
(orientační reflex, poplachová fáze, fáze
rezistence, zhroucení)
• očkujte se stresem
• poznávejte svoje stresory = očkovací
látky
Pozor na: • grandiozitu =
velikášství (nadměrné představy o sobě samém, je možné být dokonalý)
• diskontaci = sebezavrţení (dokonalý být nelze, tak nestojím za nic)
• představy o chování druhých lidí
• předsudky, jak by druzí měli ţít
• neproduktivní sebelítost
• autoagresivní postoje • staţení se do izolace
Mějte:
• pravdivou sebereflexi = poznávejte rádi
sami sebe
• realistické poţadavky
• snahu o dobré sociální kontakty v práci i
doma
„Člověk potřebuje několik
pohlazení denně, jinak mu
vysychá mícha.“
(Eric Berne – zakladatel transakční analýzy)
„Člověk potřebuje několik
pohlazení denně, jinak mu
vysychá mícha.“
(Eric Berne – zakladatel transakční analýzy)
POHLAZENÍM JE NEJEN
FYZICKÝ KONTAKT, ALE TÉŢ
PŘIJETÍ A OCENĚNÍ SEBE I
DRUHÝCH V PSYCHOSOCIÁLNÍ
ROVINĚ.
KÉŢ JE NAŠE KOMUNIKACE S
IUD NAVŢDY VZÁJEMNÝM
POHLAZENÍM.
Na konci ţivota jejich i na konci
ţivota našeho zůstane příjemná
vzpomínka jedněch na druhé a
ţádný pocit viny.
Nejsilnějším patogenem člověka je
člověk.
Nejúčinnějším lékem člověka je
člověk.
Pane, udělej ze mne
nástroj svého pokoje
abych přinášel
lásku, kde je nenávist
odpuštění, kde je uráţka
jednotu, kde je nesvornost
víru, kde je pochybnost
pravdu, kde je blud
naději, kde je zoufalství
radost, kde je smutek
světlo, kde vládne tma.
Pomoz mi, abych netouţil
po útěše, ale těšil,
po porozumění, ale rozuměl,
po lásce, ale miloval.
Vţdyť, kdo dává, ten dostane,
kdo odpustí, tomu se odpustí,
kdo umírá, vstane k ţivotu.
(prosba sv. Františka z Assisi, m.j. ošetřovatele malomocných)