ZÁKLADY MORFOLOGIE(pro předmět Jazykové praktikum)

Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D.kamil.kopecky@upol.cz

Univerzita Palackého v Olomouci - Pedagogická fakulta

Kategorie vyššího a nižšího řádu

1. Gramatické kategorie vyššího řádu= rozdělení slov na slovní druhy

2. Gramatické kategorie nižšího řádu= jmenné a slovesné kategorie

GRAMATICKÉ KATEGORIEVYŠŠÍHO ŘÁDU

Slovní druhy (k. vyššího řádu)

1. Podstatná jména (substantiva)2. Přídavná jména (adjektiva)3. Zájmena (pronomina)4. Číslovky (numeralia)5. Slovesa (verba)6. Příslovce (adverbia)7. Předložky (prepozice)8. Spojky (konjunkce)9. Částice (partikule)10. Citoslovce (interjekce)

Slovní druhy (morfol. hledisko)Ohebná 1. Podstatná jména (substantiva)2. Přídavná jména (adjektiva)3. Zájmena (pronomina)4. Číslovky (numeralia)5. Slovesa (verba)Neohebná6. Příslovce (adverbia) … jdou stupňovat7. Předložky (prepozice)8. Spojky (konjunkce)9. Částice (partikule)10. Citoslovce (interjekce)

Slovní druhy (sémantické hledisko)Plnovýznamová – s lexikálním významem 1. Podstatná jména (substantiva)2. Přídavná jména (adjektiva)3. Zájmena (pronomina)4. Číslovky (numeralia)5. Slovesa (verba)6. Příslovce (adverbia)Neplnovýznamová – bez lexikálního významu7. Předložky (prepozice)8. Spojky (konjunkce)9. Částice (partikule)10. Citoslovce (interjekce)

1. Podstatná jména- Označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností,

stavů a dějů.- Skloňují se.- Dělíme je na:

Konkrétní x abstraktníObecná x vlastní

2. Přídavná jménaVyjadřují vlastnosti podstatných jmen nebo zpřesňují či vymezují jejich význam.

Lze je stupňovat!

Paradigmata: MLADÝ, JARNÍ, OTCŮV, MATČIN

2. Přídavná jména – stupňováníPravidelné stupňováníSladký – sladší – nejsladší.Nový – novější – nejnovější.Křehký – křehčí – nejkřehčí.Nepravidelné stupňováníDobrý – lepší – nejlepší.Dlouhý – delší- nejdelší.Zlý – horší – nejhorší. (zlý – zlejší – nejzlejší)Opisné tvaryZářící – více zářící – nejvíce zářícíUdivující – více udivující – nejvíce udivující

2. Přídavná jména – stupňováníNěkterá přídavná jména NELZE STUPŇOVAT:vzrušující, hasící, rychleschnoucí, domácí,psí, medvědí, kuřecí, letošní, absolutní, maximální

3. Zájmena1. OSOBNÍ- já, ty, on/ona/ono, my, vy, oni/ony/ona, se2. PŘIVLASTŇOVACÍ- můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj3. UKAZOVACÍ- ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám4. TÁZACÍ- kdo, co, jaký, který, čí5. VZTAŽNÁ- kdo, co, jaký, který, čí, jenž

3. Zájmena6. NEURČITÁ- někdo, něco, nějaký, něčí, leckdo, lecco, leckterý, ledakdo, kdokoli, cokoli, kterýkoli, jakýkoli, číkoli, kdosi, cosi, kterýsi, jakýsi, čísi, každý, všechen7. ZÁPORNÁ- nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný

Zájmena lze dále dělit na:1. Bezrodá (já, ty, my, vy, se)2. Rodová (on, ona, ono)

3. ZájmenaSkloňování1. Zvláštní (bezrodá – já, my…)2. Zájmenné (ten, náš)3. Adjektivní (jaký, který, čí… -> dle mladý, jarní)

Nesklonná – jeho/jejich.

4. ČíslovkyA.Určité (označují přesný počet – dva, dvakrát)B. Neurčité (několik, několikrát)

1. Základní (tři, dvacet, sto, několik)2. Řadové (první, poněkolikáté)3. Druhové, souborové a úhrnné (dvojí vs. dvoje vs. dvé/tré)4. Násobné (mnohokrát, trojnásobný, pětkrát)5. Podílové (pětina, osmina, milióntina)

4. ČíslovkySkloňování:A. Jmenné (dle substantiv)

- polovina (žena), tři, čtyři (kost/píseň), desatero (město), tisíc (stroj), milion (hrad)…

B. Složené (dle přídavných jmen)- první (jarní), druhý (mladý)

C. Zájmenné (dle zájmen)- jeden (ten)

D. Vlastní (číslovkové)- 5-99 (pět-pěti, padesát-padesáti..)

5. SlovesaVyjadřují děj, činnost, stav (či změnu stavu).Časují se.Určují se u nich mluvnické kategorie (slovesné)

A. Plnovýznamová slovesa- nesou význam samostatně (otevřít, jít, číst…)B. Pomocná slovesa- Sponová (být, bývat, stát, stávat se)- Modální (moci, muset, smět, chtít, mít)- Fázová (začít, přestat…)

5. SlovesaSlovesné tvary1. Neurčité (infinitní)- infinitiv, příčestí minulé a trpné, přechodníky- (lhát, bude zabit, je zakazován, je stavěn

apod.)

2. Určité (finitní)- označují všechny mluvnické kategorie

5. SlovesaReflexiva = zvratná slovesa, vznikají spojením slovesa a zvratného zájmena.myslet si, posadit se..

Reflexiva tantum = pouze zvratná slovesa, nelze oddělit zvratné zájmeno.dát se, smát se, umínit si…

Využití reflexiv se projevuje i ve větné stavbě:Koupit si knihu (si = předmět)Smát se mu. (se = součást přísudku)

5. Slovesa – neurčité slovesné tvary1. Infinitiv (vyjadřuje pouze rod a vid)nést, umřít, žít, dělat, myslet…2. Přechodníky (přítomné a minulé) Nesa, nesouc, nesouce…3. Příčestí minulé (činné)rozzářily, stavěly, dělaly…4. Příčestí trpné (je součást většího celku)je nesena, je stavěna, je vyrobeno, je čtena…

+ supinum (spat), gerundium (vedení, krytí)

6. PříslovceVyjadřují bližší okolnosti dějů, stupeň vlastnosti nebo míru předmětu.

Základní rozdělení odpovídá typům příslovečných určení:1. místa – dole, shora, lesem2. času – včera, zítra, dlouho, tehdy3. způsobu – pěšky, dobře4. příčiny – náhodou, proto, právem

6. PříslovcePříslovce lze stupňovat – podobně, jako adjektiva (pravidelně, nepravidelně)…

Dobře – lépe – nejlépe.Špatně – hůř/e – nejhůř/e.Blízce – blíž/e – nejblíž/eChytře – chytřeji – nejchytřejiHorce – horčeji – nejhorčeji (v praxi se nerealizuje)

Některé stupňovat nelze – absolutně, maximálně…

7. PředložkyVyjadřují vztah jmen k jiným větným členům.

A. Vlastní předložky – neodvozenés, v, z, k, do, od, nad, při, pod, u

B. Nevlastní předložky – odvozenémísto, kolem, uprostřed, vlivem

Přechody mezi slovními druhy:šel kolem – kolem domu – stál tam s kolem

8. SpojkySpojují věty či větné členy.

1. Souřadící (parataktické) - poměrya, i, ani, nebo, ba, ale, avšak, však, nýbrž, buď, anebo, či…

2. Podřadící (hypotaktické) - vztahyže, aby, zda, když, protože, poněvadž, aby, ačkoliv, leda, ledaže

9. ČásticeUvozují samostatné věty a dodávají jim různé významové a citové odstíny.

A. Výzvové (přací, tázací)ať, kéž, nechť, což, zdalipakB. Hodnotícíano, ne, zajistéC. Emocionálníbohužel, konečně, chraňbůh

Úlohu částic mohou mít i jiné slovní druhy: Že mu to dovolíš.

10. CitoslovceNapodobují zvuky, vyjadřují nálady, city, vůli…

A. Zvukomalebná (onomatopoická)Haf, bú, mňau, bum, žbluňk…B. Pocitová (subjektivní)Brr, fuj, hurá, krucifix…C. Kontaktová (vybízecí)Hej, ahoj, puťapuťa, hajej…

Mohou být větnými členy: Žába žbluňk do vody. Vrabec frnk na strom.

GRAMATICKÉ KATEGORIENIŽŠÍHO ŘÁDU

Jmenné kategorie

1. PÁD2. ČÍSLO3. ROD

Vzory nejsou kategoriemi, ale paradigmaty (= formální morfologie)

PÁD

1. Nominativ2. Genitiv3. Dativ4. Akuzativ5. Vokativ6. Lokál7. Instrumentál

Všechny pády mohou být bezpředložkové, kromě 6. pádu, který je povinně předložkový.

PÁD (syntaktické funkce)

1. Nominativ – podmět2. Genitiv – neshodné přívlastky, předmět + genitiv

partitivní, záporový, numerativní3. Dativ – předmět (dativ prospěchový) + PU4. Akuzativ - předmět5. Vokativ – mimo větnou strukturu6. Lokál – předmět nebo příslovečné určení7. Instrumentál – předmět, PU a část jmenné části

přísudku

ČÍSLO

A. Jednotné čísloB. Množné čísloC. Duál (duálové tvary)

+ singularia a pluralia tantum

ČÍSLO - DUÁL

Duál (dvojné číslo) označoval dvě skutečnosti, zanikl v 16. století, ale jeho tvary se zachovaly:1. Číslovky: dva, oba2. Části lidského těla: oči, uši, ruce, nohy, ramena, kolena…

ručičkama X ručičkaminohama X nohamiočima X okyušima X uchy

ROD (jmenný)

1. Mužský (maskulinum)+ životnost

2. Ženský (femininum)3. Střední (neutrum)

ŽIVOTNOST

Životnost se určuje prostřednictvím shody tvarů slov v konkrétních pádech:

A. NEŽIVOTNÁ = shoda 1. a 4. pádu č. j. a č. m.(sledujeme obě čísla!)mobil (1. pád) = mobil (4. pád)B. ŽIVOTNÁ = shoda 2. a 4. pádu č. j.psa (2. pád) = psa (4. pád)

Neplatí shoda mezi životností přirozenou a gramatickou!!! (např. sněhulák, kostlivec…)

ŽIVOTNOST

U některých slov dochází ke kolísání v životnosti:Ledoborci X ledoborceSledi X sleděSlanečci X slanečkyČinitelé X činitele

PARADIGMATA (vzory)

MUŽSKÉ VZORY:

A. Životné:PÁN, MUŽ, PŘEDSEDA, SOUDCEB. Neživotné:HRAD (LES), STROJ

Adjektivní vzory:HAJNÝPRŮVODČÍ

SOUDCE (1. pád sg.) – SOUDCE (4. pád sg.)SOUDCI (1. pád pl.) – SOUDCE (4. pád pl.)=> ŽIVOTNÉ

PARADIGMATA (vzory)

ŽENSKÝ RODŽENA, RŮŽE, PÍSEŇ, KOST

STŘEDNÍ RODMĚSTO, MOŘE, KUŘE, STAVENÍ

U některých slov dochází ke kolísání či ke zvláštnímu skloňování:kůň (stroj) x koňů/koní (píseň/kost) x koňům/koním atd.host (pán) x hosté/hosti (kost)pěstem/pěstím (píseň x kost)

Slovesné kategorie

1. OSOBA2. ČÍSLO3. ČAS4. ZPŮSOB5. ROD6. VID

Třídy a vzory nejsou kategoriemi, ale paradigmaty (= formální morfologie)

OSOBA

Vyjadřuje spojení podmětu a slovesa v přísudku.

ČÍSLO (u sloves)

Označuje shodu s nositelem děje, nikoli „jednost“ či „mnohost“.SINGULÁR x PLURÁL

Specifické formy plurálu1. Autorský plurál (plurál skromnosti) (myslíme, že…)2. Plurál majestatikus (my, Karel IV., král český…)3. Vykání (Paní, posaďte se)

ZPŮSOB

1. Oznamovací (indikativ)- konstatování skutečnosti… (psali, píšu)2. Rozkazovací (imperativ)- rozkaz, pokyn… (nes!, tiskni!, nesme!, neste!)3. Podmiňovací (kondicionál)- děj je uskutečnitelný za určitých podmínek (spal bych, pracoval by…)

ČAS

1. Přítomný čas (prézens)- děj probíhá v okamžiku promluvy (běžím, jím)

Prézens historický – časem přítomným popisujeme minulý děj (Šel po ulici a co nevidí!)

2. Minulý (préteritum)- děj proběhl před okamžikem promluvy- tvoří se z příčestí minulého + slovesa být

(šel jsem), v 3. osobě se vynechává (šel, šla… šli)

ČAS

3. Budoucí (futurum)- děj proběhne- Od nedokovaných sloves se tvoří složenou formou

Budu psát… Budu kreslit… Budu dělat..- Od dokonavých sloves se tvoří jednoduchou

formou Dopíšu… doručím… Udělám…

A. Analytický způsob… pomocí pomocných slovesB. Syntetický způsob… pomocí afixů

Budoucnost lze vyjádřit také tvary přítomnými v kombinaci s příslovci… Zítra píši test.

SLOVESNÝ ROD

Vyjadřuje, zda je činitel děje podmětem, nebo zda je z této pozice odsunut.

A. Činný rod (aktivum)Podmět je původcem děje. (Petr namaloval obraz.)B. Trpný rod (pasivum)Podmět vyjadřuje cíl děje, původce je jiným větným členem (Obraz je namalován Petrem.)

B1 Opisné pasivum (Dům je stavěn dělníky.)B2 Zvratné pasivum (Dům se staví.)

VID

Vyjadřuje ukončenost děje (vztah k ukončenosti děje)

A. Dokonavá slovesa (perfektiva)- děj je ukončen- Maminka upekla bábovku. Jirka koupil tablet.

B. Nedokovaná slovesa (imperfektiva)- děj není ukončen- Zpívám píseň. Píši knihu. Budu běhat.

VID

Existují i obouvidová slovesa, která v různých kontextech vyjadřují různou dokonavost či nedokonavost…

absolvovat (zítra absolvuji, právě absolvuji)obětovat, informovat apod.

TŘÍDY a VZORY (paradigmata)

1. E- nese, bere, maže, peče, umře/tře2. NE- tiskne, mine, začne3. JE- kryje, kupuje4. Í- prosí, trpí, sází5. Á- dělá