základy morfologie

46
ZÁKLADY MORFOLOGIE (pro předmět Jazykové praktikum) Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D. [email protected] Univerzita Palackého v Olomouci - Pedagogická fakulta

Upload: kamil-kopecky

Post on 12-Apr-2017

1.505 views

Category:

Education


2 download

TRANSCRIPT

Page 1: Základy morfologie

ZÁKLADY MORFOLOGIE(pro předmět Jazykové praktikum)

Mgr. Kamil Kopecký, [email protected]

Univerzita Palackého v Olomouci - Pedagogická fakulta

Page 2: Základy morfologie

Kategorie vyššího a nižšího řádu

1. Gramatické kategorie vyššího řádu= rozdělení slov na slovní druhy

2. Gramatické kategorie nižšího řádu= jmenné a slovesné kategorie

Page 3: Základy morfologie

GRAMATICKÉ KATEGORIEVYŠŠÍHO ŘÁDU

Page 4: Základy morfologie

Slovní druhy (k. vyššího řádu)

1. Podstatná jména (substantiva)2. Přídavná jména (adjektiva)3. Zájmena (pronomina)4. Číslovky (numeralia)5. Slovesa (verba)6. Příslovce (adverbia)7. Předložky (prepozice)8. Spojky (konjunkce)9. Částice (partikule)10. Citoslovce (interjekce)

Page 5: Základy morfologie

Slovní druhy (morfol. hledisko)Ohebná 1. Podstatná jména (substantiva)2. Přídavná jména (adjektiva)3. Zájmena (pronomina)4. Číslovky (numeralia)5. Slovesa (verba)Neohebná6. Příslovce (adverbia) … jdou stupňovat7. Předložky (prepozice)8. Spojky (konjunkce)9. Částice (partikule)10. Citoslovce (interjekce)

Page 6: Základy morfologie

Slovní druhy (sémantické hledisko)Plnovýznamová – s lexikálním významem 1. Podstatná jména (substantiva)2. Přídavná jména (adjektiva)3. Zájmena (pronomina)4. Číslovky (numeralia)5. Slovesa (verba)6. Příslovce (adverbia)Neplnovýznamová – bez lexikálního významu7. Předložky (prepozice)8. Spojky (konjunkce)9. Částice (partikule)10. Citoslovce (interjekce)

Page 7: Základy morfologie

1. Podstatná jména- Označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností,

stavů a dějů.- Skloňují se.- Dělíme je na:

Konkrétní x abstraktníObecná x vlastní

Page 8: Základy morfologie

2. Přídavná jménaVyjadřují vlastnosti podstatných jmen nebo zpřesňují či vymezují jejich význam.

Lze je stupňovat!

Paradigmata: MLADÝ, JARNÍ, OTCŮV, MATČIN

Page 9: Základy morfologie

2. Přídavná jména – stupňováníPravidelné stupňováníSladký – sladší – nejsladší.Nový – novější – nejnovější.Křehký – křehčí – nejkřehčí.Nepravidelné stupňováníDobrý – lepší – nejlepší.Dlouhý – delší- nejdelší.Zlý – horší – nejhorší. (zlý – zlejší – nejzlejší)Opisné tvaryZářící – více zářící – nejvíce zářícíUdivující – více udivující – nejvíce udivující

Page 10: Základy morfologie

2. Přídavná jména – stupňováníNěkterá přídavná jména NELZE STUPŇOVAT:vzrušující, hasící, rychleschnoucí, domácí,psí, medvědí, kuřecí, letošní, absolutní, maximální

Page 11: Základy morfologie

3. Zájmena1. OSOBNÍ- já, ty, on/ona/ono, my, vy, oni/ony/ona, se2. PŘIVLASTŇOVACÍ- můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj3. UKAZOVACÍ- ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám4. TÁZACÍ- kdo, co, jaký, který, čí5. VZTAŽNÁ- kdo, co, jaký, který, čí, jenž

Page 12: Základy morfologie

3. Zájmena6. NEURČITÁ- někdo, něco, nějaký, něčí, leckdo, lecco, leckterý, ledakdo, kdokoli, cokoli, kterýkoli, jakýkoli, číkoli, kdosi, cosi, kterýsi, jakýsi, čísi, každý, všechen7. ZÁPORNÁ- nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný

Zájmena lze dále dělit na:1. Bezrodá (já, ty, my, vy, se)2. Rodová (on, ona, ono)

Page 13: Základy morfologie

3. ZájmenaSkloňování1. Zvláštní (bezrodá – já, my…)2. Zájmenné (ten, náš)3. Adjektivní (jaký, který, čí… -> dle mladý, jarní)

Nesklonná – jeho/jejich.

Page 14: Základy morfologie

4. ČíslovkyA.Určité (označují přesný počet – dva, dvakrát)B. Neurčité (několik, několikrát)

1. Základní (tři, dvacet, sto, několik)2. Řadové (první, poněkolikáté)3. Druhové, souborové a úhrnné (dvojí vs. dvoje vs. dvé/tré)4. Násobné (mnohokrát, trojnásobný, pětkrát)5. Podílové (pětina, osmina, milióntina)

Page 15: Základy morfologie

4. ČíslovkySkloňování:A. Jmenné (dle substantiv)

- polovina (žena), tři, čtyři (kost/píseň), desatero (město), tisíc (stroj), milion (hrad)…

B. Složené (dle přídavných jmen)- první (jarní), druhý (mladý)

C. Zájmenné (dle zájmen)- jeden (ten)

D. Vlastní (číslovkové)- 5-99 (pět-pěti, padesát-padesáti..)

Page 16: Základy morfologie

5. SlovesaVyjadřují děj, činnost, stav (či změnu stavu).Časují se.Určují se u nich mluvnické kategorie (slovesné)

A. Plnovýznamová slovesa- nesou význam samostatně (otevřít, jít, číst…)B. Pomocná slovesa- Sponová (být, bývat, stát, stávat se)- Modální (moci, muset, smět, chtít, mít)- Fázová (začít, přestat…)

Page 17: Základy morfologie

5. SlovesaSlovesné tvary1. Neurčité (infinitní)- infinitiv, příčestí minulé a trpné, přechodníky- (lhát, bude zabit, je zakazován, je stavěn

apod.)

2. Určité (finitní)- označují všechny mluvnické kategorie

Page 18: Základy morfologie

5. SlovesaReflexiva = zvratná slovesa, vznikají spojením slovesa a zvratného zájmena.myslet si, posadit se..

Reflexiva tantum = pouze zvratná slovesa, nelze oddělit zvratné zájmeno.dát se, smát se, umínit si…

Využití reflexiv se projevuje i ve větné stavbě:Koupit si knihu (si = předmět)Smát se mu. (se = součást přísudku)

Page 19: Základy morfologie

5. Slovesa – neurčité slovesné tvary1. Infinitiv (vyjadřuje pouze rod a vid)nést, umřít, žít, dělat, myslet…2. Přechodníky (přítomné a minulé) Nesa, nesouc, nesouce…3. Příčestí minulé (činné)rozzářily, stavěly, dělaly…4. Příčestí trpné (je součást většího celku)je nesena, je stavěna, je vyrobeno, je čtena…

+ supinum (spat), gerundium (vedení, krytí)

Page 20: Základy morfologie

6. PříslovceVyjadřují bližší okolnosti dějů, stupeň vlastnosti nebo míru předmětu.

Základní rozdělení odpovídá typům příslovečných určení:1. místa – dole, shora, lesem2. času – včera, zítra, dlouho, tehdy3. způsobu – pěšky, dobře4. příčiny – náhodou, proto, právem

Page 21: Základy morfologie

6. PříslovcePříslovce lze stupňovat – podobně, jako adjektiva (pravidelně, nepravidelně)…

Dobře – lépe – nejlépe.Špatně – hůř/e – nejhůř/e.Blízce – blíž/e – nejblíž/eChytře – chytřeji – nejchytřejiHorce – horčeji – nejhorčeji (v praxi se nerealizuje)

Některé stupňovat nelze – absolutně, maximálně…

Page 22: Základy morfologie

7. PředložkyVyjadřují vztah jmen k jiným větným členům.

A. Vlastní předložky – neodvozenés, v, z, k, do, od, nad, při, pod, u

B. Nevlastní předložky – odvozenémísto, kolem, uprostřed, vlivem

Přechody mezi slovními druhy:šel kolem – kolem domu – stál tam s kolem

Page 23: Základy morfologie

8. SpojkySpojují věty či větné členy.

1. Souřadící (parataktické) - poměrya, i, ani, nebo, ba, ale, avšak, však, nýbrž, buď, anebo, či…

2. Podřadící (hypotaktické) - vztahyže, aby, zda, když, protože, poněvadž, aby, ačkoliv, leda, ledaže

Page 24: Základy morfologie

9. ČásticeUvozují samostatné věty a dodávají jim různé významové a citové odstíny.

A. Výzvové (přací, tázací)ať, kéž, nechť, což, zdalipakB. Hodnotícíano, ne, zajistéC. Emocionálníbohužel, konečně, chraňbůh

Úlohu částic mohou mít i jiné slovní druhy: Že mu to dovolíš.

Page 25: Základy morfologie

10. CitoslovceNapodobují zvuky, vyjadřují nálady, city, vůli…

A. Zvukomalebná (onomatopoická)Haf, bú, mňau, bum, žbluňk…B. Pocitová (subjektivní)Brr, fuj, hurá, krucifix…C. Kontaktová (vybízecí)Hej, ahoj, puťapuťa, hajej…

Mohou být větnými členy: Žába žbluňk do vody. Vrabec frnk na strom.

Page 26: Základy morfologie

GRAMATICKÉ KATEGORIENIŽŠÍHO ŘÁDU

Page 27: Základy morfologie

Jmenné kategorie

1. PÁD2. ČÍSLO3. ROD

Vzory nejsou kategoriemi, ale paradigmaty (= formální morfologie)

Page 28: Základy morfologie

PÁD

1. Nominativ2. Genitiv3. Dativ4. Akuzativ5. Vokativ6. Lokál7. Instrumentál

Všechny pády mohou být bezpředložkové, kromě 6. pádu, který je povinně předložkový.

Page 29: Základy morfologie

PÁD (syntaktické funkce)

1. Nominativ – podmět2. Genitiv – neshodné přívlastky, předmět + genitiv

partitivní, záporový, numerativní3. Dativ – předmět (dativ prospěchový) + PU4. Akuzativ - předmět5. Vokativ – mimo větnou strukturu6. Lokál – předmět nebo příslovečné určení7. Instrumentál – předmět, PU a část jmenné části

přísudku

Page 30: Základy morfologie

ČÍSLO

A. Jednotné čísloB. Množné čísloC. Duál (duálové tvary)

+ singularia a pluralia tantum

Page 31: Základy morfologie

ČÍSLO - DUÁL

Duál (dvojné číslo) označoval dvě skutečnosti, zanikl v 16. století, ale jeho tvary se zachovaly:1. Číslovky: dva, oba2. Části lidského těla: oči, uši, ruce, nohy, ramena, kolena…

ručičkama X ručičkaminohama X nohamiočima X okyušima X uchy

Page 32: Základy morfologie

ROD (jmenný)

1. Mužský (maskulinum)+ životnost

2. Ženský (femininum)3. Střední (neutrum)

Page 33: Základy morfologie

ŽIVOTNOST

Životnost se určuje prostřednictvím shody tvarů slov v konkrétních pádech:

A. NEŽIVOTNÁ = shoda 1. a 4. pádu č. j. a č. m.(sledujeme obě čísla!)mobil (1. pád) = mobil (4. pád)B. ŽIVOTNÁ = shoda 2. a 4. pádu č. j.psa (2. pád) = psa (4. pád)

Neplatí shoda mezi životností přirozenou a gramatickou!!! (např. sněhulák, kostlivec…)

Page 34: Základy morfologie

ŽIVOTNOST

U některých slov dochází ke kolísání v životnosti:Ledoborci X ledoborceSledi X sleděSlanečci X slanečkyČinitelé X činitele

Page 35: Základy morfologie

PARADIGMATA (vzory)

MUŽSKÉ VZORY:

A. Životné:PÁN, MUŽ, PŘEDSEDA, SOUDCEB. Neživotné:HRAD (LES), STROJ

Adjektivní vzory:HAJNÝPRŮVODČÍ

SOUDCE (1. pád sg.) – SOUDCE (4. pád sg.)SOUDCI (1. pád pl.) – SOUDCE (4. pád pl.)=> ŽIVOTNÉ

Page 36: Základy morfologie

PARADIGMATA (vzory)

ŽENSKÝ RODŽENA, RŮŽE, PÍSEŇ, KOST

STŘEDNÍ RODMĚSTO, MOŘE, KUŘE, STAVENÍ

U některých slov dochází ke kolísání či ke zvláštnímu skloňování:kůň (stroj) x koňů/koní (píseň/kost) x koňům/koním atd.host (pán) x hosté/hosti (kost)pěstem/pěstím (píseň x kost)

Page 37: Základy morfologie

Slovesné kategorie

1. OSOBA2. ČÍSLO3. ČAS4. ZPŮSOB5. ROD6. VID

Třídy a vzory nejsou kategoriemi, ale paradigmaty (= formální morfologie)

Page 38: Základy morfologie

OSOBA

Vyjadřuje spojení podmětu a slovesa v přísudku.

Page 39: Základy morfologie

ČÍSLO (u sloves)

Označuje shodu s nositelem děje, nikoli „jednost“ či „mnohost“.SINGULÁR x PLURÁL

Specifické formy plurálu1. Autorský plurál (plurál skromnosti) (myslíme, že…)2. Plurál majestatikus (my, Karel IV., král český…)3. Vykání (Paní, posaďte se)

Page 40: Základy morfologie

ZPŮSOB

1. Oznamovací (indikativ)- konstatování skutečnosti… (psali, píšu)2. Rozkazovací (imperativ)- rozkaz, pokyn… (nes!, tiskni!, nesme!, neste!)3. Podmiňovací (kondicionál)- děj je uskutečnitelný za určitých podmínek (spal bych, pracoval by…)

Page 41: Základy morfologie

ČAS

1. Přítomný čas (prézens)- děj probíhá v okamžiku promluvy (běžím, jím)

Prézens historický – časem přítomným popisujeme minulý děj (Šel po ulici a co nevidí!)

2. Minulý (préteritum)- děj proběhl před okamžikem promluvy- tvoří se z příčestí minulého + slovesa být

(šel jsem), v 3. osobě se vynechává (šel, šla… šli)

Page 42: Základy morfologie

ČAS

3. Budoucí (futurum)- děj proběhne- Od nedokovaných sloves se tvoří složenou formou

Budu psát… Budu kreslit… Budu dělat..- Od dokonavých sloves se tvoří jednoduchou

formou Dopíšu… doručím… Udělám…

A. Analytický způsob… pomocí pomocných slovesB. Syntetický způsob… pomocí afixů

Budoucnost lze vyjádřit také tvary přítomnými v kombinaci s příslovci… Zítra píši test.

Page 43: Základy morfologie

SLOVESNÝ ROD

Vyjadřuje, zda je činitel děje podmětem, nebo zda je z této pozice odsunut.

A. Činný rod (aktivum)Podmět je původcem děje. (Petr namaloval obraz.)B. Trpný rod (pasivum)Podmět vyjadřuje cíl děje, původce je jiným větným členem (Obraz je namalován Petrem.)

B1 Opisné pasivum (Dům je stavěn dělníky.)B2 Zvratné pasivum (Dům se staví.)

Page 44: Základy morfologie

VID

Vyjadřuje ukončenost děje (vztah k ukončenosti děje)

A. Dokonavá slovesa (perfektiva)- děj je ukončen- Maminka upekla bábovku. Jirka koupil tablet.

B. Nedokovaná slovesa (imperfektiva)- děj není ukončen- Zpívám píseň. Píši knihu. Budu běhat.

Page 45: Základy morfologie

VID

Existují i obouvidová slovesa, která v různých kontextech vyjadřují různou dokonavost či nedokonavost…

absolvovat (zítra absolvuji, právě absolvuji)obětovat, informovat apod.

Page 46: Základy morfologie

TŘÍDY a VZORY (paradigmata)

1. E- nese, bere, maže, peče, umře/tře2. NE- tiskne, mine, začne3. JE- kryje, kupuje4. Í- prosí, trpí, sází5. Á- dělá