walter scott: guy mannering (edinburgh 1815)...walter scott: guy mannering (edinburgh 1815)...

motto:

„.... právník bez dějin a literatury je řemeslník, pracující zedník, má-li však znalosti z těchto oborů, může se nazývat architektem.“

walter scott: guy mannering (edinburgh 1815)

navrhování staveb I: výkon profese architekta

fa čvut 04. 12. 2020 / 10:45/12:15FAKULTA ARCHITEKTURY

ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO

V PRAZE

souvislost architektury/ urbanismu s právem

νομος (nomos)

způsob, obyčej, zvyk, mrav, zásada, zvláštnost, řád – veřejné mínění – zákon, právo

navrhování staveb I: výkon profese architekta / jak souvisí výkon profese s právem


νομος (nomos)


ale také:

obydlí, sídlo, sídliště, krajina, pastvina, provincie – držba

obé je výronem činů, činností, konů, konání (jimiž jsou i ne-činnost / ne-konání/!/) směřujících k určité míře (nikoliv absolutní) uspořádanosti – řádu [ordō / χωρα (chora)] a jež úzce souvisí s pohybem/změnou a tedy také tomu odpovídající mírou nejistoty/neurčitosti/neuspořádanosti [xaos (chaos)]



νομος (nomos)


ale také:



zá-kon

co je skryto za konáním, co je společně sdíleným, protože vzájemně srozumitelným (pravidelně se opakujícím) základem a rámcem chování/jednání – pravidlem



νομος (nomos)


ale také:



zá-kon

co je skryto za konáním, co je společně sdíleným, protože vzájemně srozumitelným (pravidelně se opakujícím) základem a rámcem chování/jednání – pravidlem

odtud proto pravidlo:

neznalost/nevědomost zákona neomlouvá


architektura a urbanismus – obdobně jako právo – tematizují

roz-hraní / roz-mezí / okraj

(lidské) bytosti jsou definovány ohraničením, okrajem, horizontem – jsou organismem okraje [forman, godron]

prostupování horizonty, rozhraními a mezemi je nutnou (integrální) součástí jejich existence – pobytu ve světě; překračování (rozlišovacích) horizontů a rozhraní má začasté formu přechodových rituálů [van genep] osobnostních – sociálních či komunitních – materiálních – tj. upravovaných pravidly






prostupování a překračování těchto okrajů – mezí – horizontů – rozhraní – krajů nebo končin směrem vertikálním (často i horizontálním) je obvykle spojeno s proměnou kvality popisované skutečnosti; sestupováním (pronikáním a zvětšováním měřítka) směrem k detailu se objevují stále nové a nové typy (druhy) roz(mezí) / hranic / rozhraní, nové a nové horizonty, v nichž architektura/urbanismus, ale i právo jsou způsobem jejich pojmenování a uchopení, jejich popisu a jejich zvládání specifickými nástroji [τεχνη (techné)]; v souvislosti s architekturou a urbanismem (mající bezprostřední souvislost s právem) se jedná například o rozhraní/rozmezí mezi

• přírodním a kulturním






prostupování a překračování těchto okrajů – mezí – horizontů – rozhraní – krajů nebo končin směrem vertikálním (často i horizontálním) je obvykle spojeno s proměnou kvality popisované skutečnosti; sestupováním (pronikáním a zvětšováním měřítka) směrem k detailu se objevují stále nové a nové typy (druhy) roz(mezí) / hranic / rozhraní, nové a nové horizonty, v nichž architektura/urbanismus, ale i právo jsou způsobem jejich pojmenování a uchopení, jejich popisu a jejich zvládání specifickými nástroji [teχnh (techné)]; v souvislosti s architekturou a urbanismem (mající bezprostřední souvislost s právem) se jedná například o rozhraní/rozmezí mezi

• přírodním a kulturním • krajinným a urbanizovaným







• přírodním a kulturním • krajinným a urbanizovaným • veřejným a soukromým







• přírodním a kulturním • krajinným a urbanizovaným • veřejným a soukromým • osvětím a bytostí







• přírodním a kulturním • krajinným a urbanizovaným • veřejným a soukromým • osvětím a bytostí

dá se říci, že čím je pospolitost/společenství/společnost komplexnější, tím významnější je téma rozhraní a specifických způsobů rozhodování v jeho „blízkosti“ (s nutnou dávkou individuace v obecném)

„selže-li okraj, prostor nikdy neožije.“ch. alexander, s. ishikawa, m. silverstein: a pattern language: towns – buildings – construction, oxford university press, n.y. 1977

„od samého počátku své existence patřil lidský druh k organismům okrajů.“ r.t.t. forman, m. godron: krajinná ekologie, academia, praha 1993


„(228) Jestliže stavitel/architekt (itinnum) postavil někomu dům a dohotovil jej, dá mu tento jako

odměnu dva šekely stříbra za jeden sar plochy domu.

* * * * *

navrhování staveb I: výkon profese architekta / historie regulace



* * * * *

(229) Jestliže stavitel/architekt postavil někomu dům a své dílo neudělal pevně a dům, který postavil

spadne a usmrtí majitele domu, bude tento stavitel/architekt usmrcen.




* * * * *



(230) Jestliže usmrtil dítě majitele domu, bude usmrceno dítě tohoto stavitele/architekta.




* * * * *




(231) Jestliže usmrtil otroka majitele domu, dá majiteli domu otroka za otroka.




* * * * *





(232) Jestliže zničil majetek, vše, co zničil, nahradí; a poněvadž dům, který postavil, neudělal pevně

a tento dům spadl, postaví ze svých vlastních prostředků dům, který spadl.




* * * * *





(232) Jestliže zničil majetek, vše, co zničil, nahradí; a poněvadž dům, který postavil, neudělal pevně

a tento dům spadl, postaví ze svých vlastních prostředků dům, který spadl.

(233) Jestliže stavitel/architekt postavil někomu dům a neudělal své dílo pevně a zeď spadne, tento

stavitel/architekt pevně vystaví tuto zeď ze svých vlastních prostředků.“


„(218) Jestliže lékař (asūm) provedl plnoprávnému občanu bronzovým nožem obtížnou operaci a

způsobí, že plnoprávný občan zemře, nebo bronzovým nožem otevře oční oblouk plnoprávného

občana a zničí jeho oko, uříznou mu jeho ruku.

(219) Jestliže lékař provedl otroku neplnoprávného občana bronzovým nožem obtížnou operaci a

způsobí, že zemře, nahradí otroka za otroka.“







„(225) Jestliže dobytčí nebo oslí lékař (asūm alpim, nebo imerim) provedl dobytčeti nebo oslu

obtížnou operaci a usmrtí jej, zaplatí majiteli dobytčete nebo osla čtvrtinu jeho kupní ceny.“







„(225) Jestliže dobytčí nebo oslí lékař (asūm alpim, nebo imerim) provedl dobytčeti nebo oslu

obtížnou operaci a usmrtí jej, zaplatí majiteli dobytčete nebo osla čtvrtinu jeho kupní ceny.“

„(5) Jestliže soudce (daiānu) rozsoudil spor, vydal rozhodnutí, vyhotovil tabulku s pečetěmi, avšak

později svůj rozsudek změnil, tohoto soudce usvědčí ze změny rozsudku, který vydal, a výrok, který

je předmětem tohoto sporu, zaplatí dvacatero násobkem a ve stavu soudců ho zbaví soudcovského

křesla a nebude se soudci při soudu zasedati.“


• činnosti s významným vlivem na zdraví, život, majetek a životní prostředí občanů a

společnosti

ÚVOD: ŠIRŠÍ PRÁVNÍ A VĚCNÉ

SOUVISLOSTI VÝKONU PROFESE

ARCHITEKTA / INŽENÝRA /

PROSTOROVÉHO/ÚZEMNÍHO

PLÁNOVAČE / KRAJINÁŘSKÉHO

ARCHITEKTA / DESIGNÉRA

navrhování staveb I: výkon profese architekta / příčiny regulace profese


společnosti

• činnosti vyžadující vysoký stupeň kvalifikace a vyžadující dlouhodobé školení a

odbornou praxi









společnosti


odbornou praxi

• činnosti tvůrčí s vysokým stupněm individuálního autorského přínosu









společnosti


odbornou praxi


• činnosti poskytované v neanonymním plnění vždy konkrétnímu adresátovi v konkrétní

zakázce









společnosti


odbornou praxi



zakázce

• činnosti laikem pro svoji komplexnost a složitost obtížně posuzovatelné, které však

mohou způsobit škody na majetku a zdraví zvláště velkého rozsahu









společnosti


odbornou praxi



zakázce

• činnosti laikem pro svoji komplexnost a složitost obtížně posuzovatelné, které však

mohou způsobit škody na majetku a zdraví zvláště velkého rozsahu

• činnosti nezávislé/!/, neboť se často pohybují na hranici mezi zájmy soukromými a

veřejnými








profesní odpovědnost autorizované osoby podle stavebního zákona a podle zákona o výkonu povolání má svůj obecný základ v

ustanovení § 5, § 433 a § 2950 občanského zákoníku: která výslovně stanovují, že

A) „Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.“

[§ 5 odst. 1 ObčZ – odborná péče a nedostatek oprávnění k činnosti]

navrhování staveb I: výkon profese architekta / architektova odpovědnost podle občz





B) „Kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.“

[§ 433 odst. 1 ObčZ – ochrana slabší strany]






B) „Kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.“

[§ 433 odst. 1 ObčZ – ochrana slabší strany]

C) „Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.“

[§ 2950 ObčZ – škoda způsobená informací nebo radou]


navrhování staveb I: výkon profese architekta / co znamenají pojmy „architekt“ a „inženýr“

a r c h i t e k t

je velmi starého původu; Vitruvius jím v souladu s řeckou tradicí rozumí „prvního tesaře“


a r c h i t e k t


základ slova však tvoří jednak pojem

α ρ χ ή

počátek, původ, příčina, základ;


a r c h i t e k t



α ρ χ ή

počátek, původ, příčina, základ; jednak pojem

τ ι κ τ ω

počít, rodit, růst (prsl: orsto, orsti) / vznikat, utvářet / býti u zrodu a růstu tvaru – u počátku tvaru

počátek (arché, ken-/čen-, kono) / konec (telos, ken-/čen-, kono-)


a r c h i t e k t



α ρ χ ή


τ ι κ τ ω



společný etymologický základ obou těchto slov - ken, kono (po-čъno, po-čęti) / počátku / pro-, pre-, pra- / řecké - či - / latinské

pro-, per, prae-

početí, rození, růst

spjaty s místem a jeho překonáním svým počátkem a koncem vymezují bytí/pobyt zde a nyní


a r c h i t e k t



α ρ χ ή


τ ι κ τ ω



společný etymologický základ obou těchto slov - ken, kono (po-čъno, po-čęti) / počátku / pro-, pre-, pra- / řecké - či - / latinské

pro-, per, prae-

početí, rození, růst

spjaty s místem a jeho překonáním svým počátkem a koncem vymezují bytí/pobyt zde a nyní

odtud pak αρχιτεκτων jako ten, jenž je spjat s počátkem pobytu člověka zde a nyní, jako ten, kdo je spjat vždy s původním, počátečním,

základním projevem bytí jakožto tvaru

<utváření>


i n g e n i o

pojem inženýr, jak jej dnes užíváme a jak mu rozumíme, je data

podstatně mladšího a poměrně nedávného, objevuje se systematičtěji

v evropském kontextu až v 16. století


i n g e n i o




odvozuje se od latinského

i n g e n i u m

mající řadu významů: přirozenost, povaha / bystrost, důvtip, nadání či vloha, duch anebo duševní síla


i n g e n i o





i n g e n i u m


v románských jazycích pak je užíván pojem

i n g e n i o

důvtip, důmysl, duch, rozum, vynalézavost, obratnost, ale zároveň také stroj, válečný stroj, přístroj, střela


i n g e n i o





i n g e n i u m


v románských jazycích pak je užíván pojem

i n g e n i o

důvtip, důmysl, duch, rozum, vynalézavost, obratnost, ale zároveň také stroj, válečný stroj, přístroj, střela

ve španělštině se objevuje slovo „engendrar“, „engeñar“, „engeñero“, „engeño“ ve smyslu osoby obsluhující válečné stroje sloužící k dobývání nebo

obraně, tedy rozuměl se jím původně ten, kdo „..vymýšlel, navrhoval a řídil práce a stavby k dobývání a hájení neb opevňování míst k účelům vojenským“; je odvozeno pravděpodobně ze španělského „ingenio“ (stroj), od něhož odvozeno „ingeniero“ jakožto řidič válečných strojů

postupně se prosadil ve francouzském prostředí [„ingénieur“ – Larousse uvádí jako první doložené datum výskytu tohoto pojmu rok 1556 – „engin“ –

„machine de guerre“], resp. v anglickém jazykovém okruhu [„engineer“ – Collins Concise Dictionary uvádí mezi jinými významy též „a member of that branch of the armed forces concerned with the construction and demolition of bridges, roads etc.“)]


„Initio tu Domine terram fundasti: et

opera manuum tuarum sunt caeli.“ [žalm 102.26]


„Initio tu Domine terram fundasti: et

opera manuum tuarum sunt caeli.“ [žalm 102.26]

[hwawōn]


화원

základy architektury (stavitelství) a urbanismu podle vitruvia:

základní předpoklady kvality spočívají v

- ideovém usměrnění (ordinatio, řecky taxis – ταξις)

- rozvržení (dispositio, řecky diathesis – διαθεσις)

- eurythmii (ευρυθμια)

- symetrii (συμμετρια)

- ladnosti/půvabu/kráse (decor, řecky kallos – καλλος)

- hospodářské rozvaze (distributio, řecky oikonomia – οικονομία)

navrhování staveb I: základy architektury podle vitruvia









ideovým usměrněním se rozumí přiměřenost, vyrovnanost jednotlivých součástí díla, celková proporcionalita v jeho hmotové přiměřenosti – rozměrovosti (quantitas, řecky posotés – ποσοτης), jejímž základem je měřítko, poměrová míra (modulus)











rozvržením se rozumí vhodné rozmístění jednotlivých prvků v rámci celku, účelná a kvalitní kompozice (qualitas), jež se realizuje nákresy rozvrhu (řecké

ideai – ίδεαί), a to půdorysem (ichnografia – ίχνογραφία), nárysem (orthografia – ορθογραφία) a prostorovým pohledem (skenografia – σκενογραφία)













eurytmií se rozumí ladný vzhled díla a příjemný dojem z jeho členění vhodnou střídou prvků














symetrií se rozumí správný poměr (úměrnost) mezi jednotlivými částmi díla vzhledem k jeho celku (soulad)















ladností se rozumí vyváženost zjevu díla z účelově užitých součástí při dodržení jejich vnitřní zákonitosti
















hospodárností se rozumí rozumný poměr mezi potřebami stavebníka a kvalitou stavby, to jest rozumný poměr mezi úsporností a kvalitou
















hospodárností se rozumí rozumný poměr mezi potřebami stavebníka a kvalitou stavby, to jest rozumný poměr mezi úsporností a kvalitou

v případě stavby i města musí být výsledkem vhodně založené osídlení, na bezpečném místě, ve zdravém prostředí, dobře uspořádané nejen vůči vůči

světovým stranám a klimatu, ale zejména k dobrému užívání; nejen pro stavby platí ono tré pravidelně opakované, avšak velmi často v praxi

nerespektované:

- utilitas (uživatelská přívětivost a příhodnost, potřebnost a užitečnost)

- firmitas (mechanická pevnost a trvanlivost, odolnost a spolehlivost, stálost)

- venustas (ladnost a pohlednost, sličnost a půvab, jedním slovem: krása)


„Vědomosti architektovy (stavitelovy), jehož úsudkem jsou hodnocena díla vytvářená jinými uměními, jsou vyzbrojeny celou řadou věd a všestranným vzděláním. Vědomosti tyto rodí se z praxe (fabrica) a z teorie (rationatio). Praxe je stálé a běžné rozvažování na podkladě získaných zkušeností, jež z jakéhokoliv materiálu provádí rukou dílo k dosažení pojatého plánu. Teorie pak dovede vypracované věci demonstrovat důvtipem (ingenium) a vědeckým propočtem. Proto stavitelé, kteří se bez teoretického vědeckého vzdělání věnovali jenom výcviku v manuální obratnosti, nemohli dosáhnout plného docenění svých výkonů; ti, kteří na druhé straně spolehli jenom na teorie a na pouhé vzdělání vědecké, vypadají, jako by sledovali stín, a ne věc samu. Naproti tomu ti, kteří se dobře vyučili obojímu, dosáhli rychleji s uznáním vytčeného cíle, jakoby vyzbrojeni všemi zbraněmi. …

navrhování staveb I: požadavky na architekty podle vitruvia


Stavitel musí být znalý umění literárního, aby si pomocí záznamů mohl učiniti paměť spolehlivější. Dále musí míti vědomosti v zacházení s rydlem, aby nákresy objektů dovedl snáze předvésti zamýšlený vzhled díla. Geometrie pak poskytuje stavitelství řady pomůcek; především učí používati při rýsování kružidla a pravítka, jimiž se dají daleko snáze provádět na staveništích nárysy budov, a směry pravých úhlů, rovin apřímek … Je nutno znát také velmi mnoho z dějepisu … Filosofie zajisté zdokonaluje stavitele velikostí ducha, aby nebyl nadutý, nýbrž raději přívětivý, řádný, poctivý a bez lakoty, což je nejhlavnější: bez poctivosti a bez mravní čistoty nelze totiž vytvořit žádné dílo; … Mimoto filosofie poučuje o přírodě, což se řecky jmenuje fysiologia (φυσιολογια). A je nezbytné, aby se s fysiologií seznámil velmi bedlivě, poněvadž se mu naskýtá mnoho různých otázek povahy přírodovědné. ... Stavitel se také musí vyznat v hudbě, aby rozuměl zvukovým zákonům a matematické teorii zvuku a aby mimoto dovedl správně zařídit vyrovnané napětí balist, katapult a škorpionů. … Lékařskou vědu je ovšem třeba znát vzhledem k inklinací podnebních pásem, jimž Řekové říkají klimata (κλιματα), a pro správné použití ovzduší a míst, jež jsou zdravá a choroboplodná, jakož i vod; neboť bez těchto předpokladů nelze vybudovat žádné zdravé sídliště. Je také nutno znát právní předpisy, pokud jsou nezbytné u staveb, hraničících s veřejnými a cizími pozemky … Stavitelé je musí znát proto, aby se mohli o věc postarat předem, než stavby zařídí, aby se hlavám rodin po dokončení prací nezanechávaly rozepře a aby při sepisování smluv bylo možno postarat se obezřetně i o stavebníka, i o podnikatele stavby; sepíše-li se totiž odborně stavební smlouva, dojde k vypořádání obou stran bez úskoku. ...



Stavitel musí být znalý umění literárního, aby si pomocí záznamů mohl učiniti paměť spolehlivější. Dále musí míti vědomosti vzacházení s rydlem, aby nákresy objektů dovedl snáze předvésti zamýšlený vzhled díla. Geometrie pak poskytuje stavitelství řady pomůcek; především učí používati při rýsování kružidla a pravítka, jimiž se dají daleko snáze provádět na staveništích nárysy budov, a směry pravých úhlů, rovin apřímek … Je nutno znát také velmi mnoho z dějepisu … Filosofie zajisté zdokonaluje stavitele velikostí ducha, aby nebyl nadutý, nýbrž raději přívětivý, řádný, poctivý a bez lakoty, což je nejhlavnější: bez poctivosti a bez mravní čistoty nelze totiž vytvořit žádné dílo; … Mimoto filosofie poučuje o přírodě, což se řecky jmenuje fysiologia (φυσιολογια). A je nezbytné, aby se s fysiologií seznámil velmi bedlivě, poněvadž se mu naskýtá mnoho různých otázek povahy přírodovědné. ... Stavitel se také musí vyznat v hudbě, aby rozuměl zvukovým zákonům a matematické teorii zvuku a aby mimoto dovedl správně zařídit vyrovnané napětí balist, katapult a škorpionů. … Lékařskou vědu je ovšem třeba znát vzhledem k inklinací podnebních pásem, jimž Řekové říkají klimata (κλιματα), a pro správné použití ovzduší a míst, jež jsou zdravá a choroboplodná, jakož i vod; neboť bez těchto předpokladů nelze vybudovat žádné zdravé sídliště. Je také nutno znát právní předpisy, pokud jsou nezbytné u staveb, hraničících s veřejnými a cizími pozemky … Stavitelé je musí znát proto, aby se mohli o věc postarat předem, než stavby zařídí, aby se hlavám rodin po dokončení prací nezanechávaly rozepře a aby při sepisování smluv bylo možno postarat se obezřetně i o stavebníka, i o podnikatele stavby; sepíše-li se totiž odborně stavební smlouva, dojde k vypořádání obou stran bez úskoku. ...

Stavitel ... nemusí a ani nemůže být znalý čtení a psaní jako Aristarchos, nesmí však být bez literárních znalostí vůbec; nemusí být ani takovým hudebníkem jako Aristoxenos, ne však k hudbě cizí. Ani malířem jako Apellés, avšak ne nezkušený v kreslení; ani sochařem jako Myrón nebo Polykleitos, avšak ne neznalý umění sochařského. Ani zase lékařem jako Hippokratés, avšak nesmí se k lékařství stavět nevšímavě. Ani nemusí a nemůže nadprůměrně vynikat v ostatních vědách, nesmí v nich však být nevzdělaný.“

Marcus Vitruvius Pollio: Deset knih o architektuře


„Dříve však, než postoupím dále, měl bych, myslím, vysvětliti, jakého bych chtěl architekta míti. Nebudu totiž předváděti tesaře, abys ho srovnával s vrcholnými muži z ostatních vědních oborů. Ruka tesařova slouží totiž architektovi jen jako nástroj. Za architekta prohlásím toho, kdo dovede stejně tak věc v mysli a v duchu podle spolehlivých a obdivuhodných pravidel a postupů vymeziti jako provésti technicky všecko to, co pohybem břemen a sloučením různých těles dá se co nejlépe uzpůsobiti pro nejvážnější lidskou potřebu. A aby to dovedl, musí pochopiti a poznati věci nejlepší a nejhodnotnější. Takový tedy bude architekt. ...

Staviteli nejsme však zavázáni jenom za to, že nám dal bezpečná a vítaná útočiště proti žáru slunečnímu a proti zimě a sněhu, ačkoliv toto není dobrodiním nejmenším, nýbrž i za to, že vynalezl pro veřejnost i pro soukromí mnoho nepochybně a značně užitečných a pro životní potřeby zas a zase nejvýše příhodných věcí...“

Leone Battista Alberti: Deset knih o stavitelství

navrhování staveb I: požadavky na architekty podle albertiho

(autorské) dílo architektonické (včetně urbanistického)

je osobitým tvůrčím původním řešením konkrétního investičního záměru pro konkrétní lokalitu ve sdělitelné formě

projektu stavby / územně plánovací-urbanistické dokumentace, a to jako strukturální a funkční celek

❖ tvarový a barevný,

navrhování staveb I: výkon profese architekta / co je architektonickým dílem





❖ materiálový a konstrukční,







❖ technický a technologický,







❖ technický a technologický,

❖ dispoziční a provozní / uživatelský;

nepředstavuje tedy pouze vnější tvar sám, nýbrž veškeré prvky, které jako tvůrčí autorský projev vedly k určitému

osobitému řešení - vnímatelnému výsledku


specifické znaky autorského díla architektonického (včetně urbanistického) v oboru krajinářském v souladu s

předchozími kritérii a s požadavky na celostnost díla (celek strukturální a funkční):

❖ práce s živým a proměnlivým materiálem a tvarem [cyklická/periodická/sezónní proměnlivost tvaru /

cyklická/periodická/sezónní proměnlivost barevnosti]

navrhování staveb I: výkon profese architekta / co je architektonickým dílem krajinářským





❖ výchozí a (formálně) konečná podoba řešení

[vývojová/růstová proměnlivost tvaru / dispozičního uspořádání]








❖ specifika biotechnického a biotechnologického řešení

[přírodní složky (voda, půda, horninové podloží, ovzduší-klima, biota, zejména les) / krajinné složky

(morfologie / vegetační stupňovitost / relativní členitost reliéfu / výjimečnost typu reliéfu / biogeografie

/ struktura bodů-linií-ploch-matric)]








❖ specifika biotechnického a biotechnologického řešení

[přírodní složky (voda, půda, horninové podloží, ovzduší-klima, biota, zejména les) / krajinné složky

(morfologie / vegetační stupňovitost / relativní členitost reliéfu / výjimečnost typu reliéfu / biogeografie

/ struktura bodů-linií-ploch-matric)]

❖ provozní / uživatelská specifika

[pravidelná údržba / obnovná údržba / komplexní obnova]


specifika autorského díla architektonické

(včetně díla urbanistického)

celostnost díla pochopitelně netvoří pouze prvky autorskoprávně jedinečné, nýbrž i prvky „volné“, to jest takové

prvky, které samy o sobě a izolovaně sice autorskoprávní ochraně nepodléhají (obvykle materiál, technologie,

provozní a dispoziční pravidla a obdobně), avšak užity jedinečně a autorsky původně v celku autorského

architektonického díla jsou nepochybně součástí individuálního architektonického řešení stavby / urbanistického

řešení území








řešení území

§ 2 odst. 3 autorského zákona:

„právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části“








řešení území



• architektonické (urbanistické) dílo vzniká postupným vývojem v jednotlivých fázích








řešení území




• architektonické (urbanistické) dílo se skládá z různých částí








řešení území




• architektonické (urbanistické) dílo se skládá z různých částí

• architektonické (urbanistické) dílo je však dílo celistvé


navrhování staveb I: výkon profese architekta / předpoklady architektovy vzdělanosti a praxe – rozsah profesní činnosti

ČÁST PRVNÍ – ARCHITEKTURA / URBANISMUS

A. základní tematické okruhy

a) ateliérová tvorba

b) navrhování, nástroje a metody projektování

c) urbanismus a územní plánování

d) krajinářská architektura

e) stavitelství – stavební materiály, konstrukce a technologie, statika a dynamika

f) teorie a dějiny architektury a umění

g) památková péče a ochrana životního prostředí

h) technické zařízení a technika prostředí staveb, infrastruktura sídel, krajinné plánování

i) příprava a realizace staveb

B. výčet typických studijních programů

a) architektura a urbanismus

b) územní plánování

c) krajinářská architektura

C. rámcový profil absolventa

a) s ohledem na typ studijního programu absolventi prokazují v odpovídající šíři a míře podrobnosti:

1. znalosti architektonických disciplín a konkrétní odborné specializace (architektura, urbanismus, krajinářská architektura), a to včetně širších kulturních a environmentálních

souvislostí

2. znalosti technických a technologických, uměleckých, ekologických, sociologických, demografických a ekonomických disciplín, včetně disciplín seznamujících s psychickými a

fyzickými potřebami uživatele architektonického díla, relevantní pro architektonickou praxi

3. znalosti právních předpisů relevantní pro architektonickou praxi

4. znalosti o užívání prostředí osobami s omezenou možností pohybu a orientace

oblasti vzdělávání – i / část i – architektura/urbanismus

b) s ohledem na typ studijního programu absolventi umí v odpovídající šíři a míře podrobnosti:

1. analyzovat a syntetizovat problémy v rámci stavební organizace a stavební výroby a v rámci architektonické praxe

2. vykonávat projektové a plánovací činnosti v souvislosti s poskytováním souvisejících odborných služeb

3. vypracovávat územně plánovací dokumentaci včetně územně plánovacích podkladů

4. vypracovávat projektovou dokumentaci staveb, s výjimkou staveb inženýrských

5. vypracovávat projektovou dokumentaci zahradních a krajinářských úprav včetně územně plánovacích podkladů a příslušných částí územně plánovací dokumentace

6. provádět stavebně architektonické nebo urbanistické průzkumy

7. vydávat odborná stanoviska

8. zpracovávat dokumentaci a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí, a to pro účely řízení před státními orgány

9. vypracovávat projektovou dokumentaci interiéru staveb

10. provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby

c) s ohledem na typ studijního programu se absolvent uplatní například:

1. v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi

2. jako autorizovaný architekt po složení zkoušky odborné způsobilosti nebo v kanceláři autorizovaného architekta

3. na stavebních úřadech

4. u pořizovatelů

5. na úřadech památkové péče

6. v orgánech ochrany přírody a krajiny

7. ve vedení realizace jednoduché stavby, při provádění geodetického měření pro projektovou činnost

8. v zastupování stavebníka, popřípadě navrhovatele při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení

9. při výkonu odborné funkce v orgánech veřejné správy na úseku územního plánování nebo stavebního řádu

D. relevantní charakteristické profese

autorizovaný architekt

oblasti vzdělávání – i / část i – architektura/urbanismus

náležitosti vzdělání a praxe [příloha nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství]


motto:

„Štětec nám slouží jako malířský nástroj, není možné stát se naopak sluhou štětce. K malbě užíváme tuše, ale nelze se naopak nechat tuší zneužívat. Používání štětce a tuše je všední, běžnou záležitostí. Když ale někdo neví, jak s nimi zacházet, jak by mohl dosáhnout nejvyššího mistrovství?“

Kuo s´: Vznešené hodnoty lesů a potoků

nástrojové sestavy profese:nástroje učňovské [náčiní praktické činnosti]

kladivo: vášeň pro obor a soustředěná energie / schopnost vydat energii v příhodný čas / soustředěné konání

měřidlo: (o délce 24 palců znázorňujících počet hodin dne) – intelektuální schopnost uspořádávat / výraz určitého konkrétního řádu věcí / uspořádanost /

strukturovanost / rozloženost v čase

dláto: vzdělávání jakožto opracovávání / obrábění hmoty, materiálu, resp. „obrábění“ jako kultivace osobnosti

[tedy nabytá znalost a dovednost rozpoznat, analyzovat a rozlišovat, to jest vhodným způsobem nabytých znalostí a dovedností užívat – tudíž nástroj oba

předchozí nástroje vyvažující]

každý z těchto nástrojů prověřuje absolutní kritéria, dvě z nich

vzájemně protikladná, jimž třetí nástroj určuje jejich vztah a

uvádí je do rovnováhy


nástrojové sestavy profese:nástroje tovaryšské [náčiní zkoušení a ověřování]

olovnice: vertikalita / propojení země a nebe / „osa světa“ / schopnost svobodného konání, růstu a vývoje / schopnost inovací a připravenost ke změnám

krokvice: horizontalita / souvislost s omezeními, která klade svět / limity a hranice / opora a pevnost / síla a stabilita

úhelník: rovnováha mezi vertikalitou a horizontalitou / mezi svobodou a omezením / mezi stabilitou a růstem

[všechny tyto nástroje pak představují individuální schopnost tříbení mravnosti – lidské a profesní etiky, které jsou základními atributy skutečného

profesionála]


nástrojové sestavy profese:nástroje mistrovské [náčiní projektování a zralého tvůrčího myšlení]

tužka: individuální tvůrčí akt / myšlenka / idea / nástroje propojující profesionálovu ruku, oko a mozek

skirret: zákonitosti / omezení / to, co vymezuje rozhraní/meze/hranice / pravidla, zákonitosti, omezení a rozhraní/hranice/meze tvůrčího úsilí

kružítko: rovnováha/vyváženost/ proporce mezi tvůrčím činem a jeho zákonitostmi a omezeními / šíře založená schopnost myslet, rozumět a rozhodovat se

[schopnost aktivně propojovat nabyté znalosti a vědomosti se svými vrozenými schopnostmi a nabytými dovednostmi umožňuje celistvé (profesní) myšlení;

plánování a projektování je neredukovatelné na pouhé technikálie]


navrhování staveb I: výkon profese architekta / předpoklady a náležitosti

navrhování staveb I: výkon profese architekta / struktura ateliéru

podstata maslowovy pyramidy potřeb

▪ potřeby povahy deficitní

jsou potřeby tvořící samu základnu pyramidy a jsou vývojově starší; jedná se zejména o potřeby

▪ fyziologické

▪ bezpečí

▪ sounáležitosti a

▪ úcty

▪ potřeby povahy růstové

jsou potřeby tvořící vrchol pyramidy a jsou vývojově mladší; jedná se zejména o potřeby

▪ seberealizace a

▪ sebepřesahu

i při úvahách o přístupu k plánování města nebo projektování staveb v širším sociálně kulturním kontextu je nutno

přihlédnout k podmínkám jejich uspokojování a je nezbytné minimalizovat restrikce směřující k jejich omezení

uspokojení níže položených – a tudíž vývojově starších – potřeb bývá obvykle nezbytnou podmínkou pro rozvoj a

uspokojování potřeb vývojově mladších, a jejich uspokojení je tudíž zpravidla naléhavější, avšak uspokojování vyšších

(vývojově mladších) potřeb (potřeba krásy, potřeby duchovní či metafyzické) mohou – zejména v mezních situacích, za

nichž je uspokojování vývojově starších potřeb nějak omezeno – napomáhat k překonání deficitů v uspokojování těchto

vývojově starších potřeb


podstata transakční analýzy erica berna

strategie mezilidské komunikace (transakce) mezi jednotlivými osobami a vnitřní dynamikou intelektuální a emocionální složky

osobnosti, jakož i motivace k činům a prožívání, které transakční analýza vysvětluje pomocí metafory tří hladů:

• hladu po struktuře, jenž se projevuje v potřebě strukturalizace času a životního prostoru (strukturálně bohaté a podnětné

prostředí), přičemž vysoká míra strukturalizace a důvěrná znalost je způsobilá chránit před strachem z neznámého (osudu,

deprivujícího prostředí)

• hladu po podnětech, jenž se projevuje jednak těsnými uspokojujícími sociálními kontakty, jednak senzoricky bohatým

uspokojujícím prostředím; nedostatek podnětů může působit senzorické deprivace jedinců i societ

• hladu po pozici/uznání, jenž vyjadřuje snahu spočívat ve stejných, zajetých životních (pracovních, sociálních) pozicích (i prostředí),

a to dokonce i tehdy, když jsou nepohodlné a neproduktivní; pozice jsou určovány různými faktory, zejména zvnitřněnými životními

scénáři a posíleny sociálním okolím, ale i sociálně podnětným spoluprožívaným prostředím; proměna societou očekávaných reakcí

určitého typu může vyvolávat odmítavé reakce

přestože je transakční analýza primárně zaměřena na osobnostní složky (vývoj ega v sociálním kontextu), je inspirativní i pro úvahy

architektonicko-urbanistické v kontextu kulturně-civilizačním


certifikace projektů a staveb [certifikační systémy breeam, leed, dgnb, hqe, pdc-pq, sbtool etc.]: kriteriální soustava

certifikační kritéria pro posuzování a certifikaci staveb

• environmentální kvality, jimiž se rozumí dopady existence, provozu, popřípadě odstranění stavby nebo souboru staveb na prostředí, především pak na

jeho přírodní složky – smyslem a účelem je tyto zátěže minimalizovat; čím menší zátěž prostředí, tím vyšší hodnocení

• všeobecně kvality hospodárnosti (ekonomické), jimiž se rozumí jednak výše pořizovacích nákladů stavby nebo souboru staveb, náklady budoucího

provozu, údržbu a předpokládané opravy těchto staveb a náklady na jejich případné změny, v případě předpokládané kratší životnosti stavby rovněž

náklady spojené s její likvidací, zejména možnosti recyklace a jiného opakovaného využití; do tohoto soubor patří zpravidla rovněž otázky

podnikatelského zhodnocení investice; čím přiměřenější náklady na pořízení a provoz poskytované kvalitě, tím vyšší hodnocení

• kvality sociální (sociokulturní), jimiž se rozumí zejména příznivé sociální prostředí budovy, zvolený uživatelský standard a uživatelská přívětivost se

zvláštním přihlédnutím k typologii stavby a požadavkům s tím spojených (bydlení, administrativa, produkce); čím sociálně i uživatelsky příznivější

prostředí stavby, tím vyšší hodnocení

• kvality technické a technologické, zejména volba a využití vhodných, energeticky i jinak úsporných a přiměřeně účelu stavby trvanlivých technologií

(materiálů a konstrukcí, technické a technologické vybavenosti); čím efektivnější, zejména úspornější technologie a technická řešení, tím vyšší

hodnocení

• kvality procesní, zejména návrh a projekt stavby nebo souboru staveb a aplikace shora uvedených požadavků v procesu návrhu a projektu; čím

promyšleněji a účelu lépe odpovídajícím způsobem jsou aplikovány v projektu uvedené požadavky a čím vyšší míra úspornosti, tím vyšší hodnocení

________________________________________________________________________________________

• kvality místa, jimiž se rozumí volba umístění staveb v území, a to kvality přírodně krajinné, kvality kulturně civilizační, zejména urbánní a

architektonické (včetně například kvalit památkových), kvality sociální (sociální různorodost, sociální soudržnost a stabilita) a podobně; čím

příznivější prostředí přírodní i vystavěné, čím lépe je stavba do prostředí vkomponována a umožňuje efektivnější provoz, tím vyšší hodnocení

certifikace projektů a staveb [certifikační systémy breeam, leed, dgnb, hqe, pdc-pq, sbtool etc.]: kriteriální soustava

souhrnný přehled certifikačních a atestačních systémů staveb[rámcový přehled podává například dokument „building sustainability assessment and benchmarking – an introduction“ vydaný v únoru 2017 společně un habitat a

gnsh–global network for sustainable housing]

• breeam [british research establishmenťs environmental assessment (bre–velká británie)]

• leed [leedership in energy and environmental design (gbci–green building certification institute–spojené státy)]

• nabers [national australian built environment rating system (austrálie)], který je určen pro jednotlivé stavby (budovy) a jejich soubory a pro fáze projektové přípravy i provádění

staveb

• dgnb [deutche gesellschaft für nachhaltiges bauen (německo)]

• hqe [haute qualité environnementale – association hqe (paris-francie)]

• pdc [perfil de calidad – [instituto valenciano de la edificación (ive) (španělsko)]

• qsand [quantifying sustainability in the aftermath of natural disasters (ifrc–international federation of the red cross & brer–building research establishment)], který je určen

pro relativně širokou škálu – infrastrukturu, prostorové plánování, jednotlivou výstavbu nebo rozsáhlejší development

• ccm [common carbon metric, vytvořený sdružením pod označením sustainable buildings and climate initiative of un–environments (unep–sbci)], který je určen pro jednotlivé

stavby (budovy) a jejich soubory, popřípadě pro širší územní vymezení části osídlení (sousedství)

• cent/tc 30 [comité européen de normalisation/technical committee 350], který je určen obecně pro udržitelný rozvoj (environmentální, sociální i ekonomický) a pro celý životní

cyklus staveb (budov), jejich souborů, ale i dalších produktů

• decorum [domestic energy, carbon counting and carbon reduction model (oxford institute for sustainable development–oisd & low carbon group /prof. rajat gupta/)], který je

určen především urbánním účelům – částem měst (lokalitám) a městskému prostředí obecně

• lotus [vietnam green building council (vgbc)], který je určen pro širokou škálu staveb a jejich souborů, resp. částí osídlení, a to jak pro novostavby (lotus nc– new

construction), tak pro obnovu staveb již existujících (lotus mfr–major renovation projects), například pro nerezidenční stavby, pro bytové domy

• passivhaus certification (passivhaus institut), připravený pro jednotlivé stavby (budovy a jejich soubory)

• sbtool [sustainable building tool [iisbe–international initiative for sustainable built environment, vytvořený ve španělsku a portugalsku na základě italského certifikačního

systému ipi–italian protocollo italia), resp. sbat [sustainable building assessment tool]; na osnově zahraničních vzorů byl pro certifikační systém sbtool vyvinut v roce 2010

také národní nástroj pro certifikaci kvality budov aplikovaný na místní podmínky sbtoolcz (česká republika)

certifikace projektů a staveb [certifikační systémy breeam, leed, dgnb, hqe, pdc-pq, sbtool etc.]: souhrnný přehled

čtená, citovaná a odkazovaná literatura:

renzo piano: povolání architekta

nicholas carr: skleněná klec – automatizace a my

josef pieper: co znamená filozofovat?

edward osborne wilson: smysl lidské existence – evoluce a náš vnitřní konflikt

bruno queysanne: filozofie a architektura, filozofie architektury

eduardo souto de moura: rozhovory se studenty

marcus vitruvius pollio: deset knih o architektuře

spiro kostof: architect

konrad paul liessmann: vzdělání jako provokace

david abrahm: kouzlo smyslů – vnímání a jazyk ve více než lidském světě

matt ridley: racionální optimista – o evoluci prosperity

kuo-s´: vznešené hodnoty lesů a potoků

kirk william macnulty: svobodné zednářství – symboly – tajemství – význam

abraham maslow: o psychologii bytí

eric berne: transakční analýza v psychoterapii – klasická příručka k jejím základům

r. h. coase: the problem of social cost

jan jehlík: rukověť urbanismu

roman koucký: elementární urbanismus

jiří plos, jan jehlík et al.: metodika zadávání územních plánů, část b – metodika

jiří plos: zákon o výkonu profese autorizovaných architektů, inženýrů a techniků – komentář a výklad náležitostí a podmínek samostatného výkonu profese

jiří plos

walter scott: guy mannering (edinburgh 1815)...walter scott: guy mannering (edinburgh 1815)...

Documents