VÝVOJ MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ V ČESKU

ZNÁRODNĚNÍ PO 2. SVĚTOVÉ VÁLCE Znárodnění proběhlo v několika fázích a bylo připraveno

vládnoucí komunistickou stranou v tzv. Košickém vládním programu.

Ten byl připraven KSČ (Gottwaldem) v r. 1943 v Moskvě za souhlasu E. Beneše (Londýn).

Benešovy dekrety: v první fázi poválečného vývoje Československa se veškeré legislativní aktivity prováděly prostřednictvím prezidentských dekretů.

Benešovy dekrety poválečné: Zkonfiskován a předán do státní správy majetek Němců,

Maďarů, zrádců a kolaborantů. Vysídlení Němců ze Sudet (asi 2,5 mil. obyvatel) a

Maďarů z jižního Slovenska. Další dekret je o úplném znárodnění průmyslu

energetického, uhelného, metalurgického, zbrojního a chemického.

V ostatních odvětvích byly znárodněny podniky nad 500 zaměstnanců, včetně soukromých bank a pojišťoven.

LIKVIDACE I DROBNÝCH ŽIVNOSTÍ

Přestože tehdejší nová Ústava 9. května zaručovala ochranu soukromého podnikání a závodů do 50 zaměstnanců, od podzimu 1948 a zvláště počátku roku 1949 docházelo k ostrému vystoupení proti živnostníkům (omezování přídělů surovin, zboží či pracovních sil).

Likvidace soukromých živností vyvrcholila v letech 1950-1952.

Postupně byla taky zkonfiskována rolníkům všechna půda.

Prakticky od konce druhé světové války až do roku 1990 soukromé podnikání na území ČR neexistovalo (tzv. „melouchaření“ se stalo součástí tzv. šedé ekonomiky)

Nastalo období centrálně řízené ekonomiky s centrálním plánováním.

[http://www.totalita.cz/sektor/zivnosti.php].

ROZVOJ PODNIKÁNÍ OD DEVADESÁTÝCH LET MIN. STOLETÍ

Rok 1989 znamenal – kromě převratných společenských a státoprávních změn – také zlom v oblasti podnikání. Centrálně přídělová ekonomika byla postupně přeměňována na tržní hospodářství.

Po roce 1989 obrovský boom podnikání. Současně k tomu přispěla i vlna privatizačního procesu státního majetku.

Boom vrcholil v r. 1993, kdy bylo registrována 1.044.635 živnostníků. K prudkému poklesu došlo v prvním čtvrtletí roku 1994 o zhruba 300 000. Příčinou tohoto markantního poklesu byl dopad nové daňové soustavy a zákonů o pojistném (zdravotní a sociální pojištění).

POČÁTKY V DEVADESÁTÝCH LETECH Slabou stránkou tohoto obrovského boomu byla nepřipravenost jak ze strany

podnikatelů, tak i ze strany státu (nedostatečná legislativa) a bankovního sektoru, která jak se ukázalo, se odrazila ve velkém množství nesplacených úvěrů (z důvodů nedostatečných garancí a malých zkušeností bankovních pracovníků).

Zřízení Konsolidační banky (KOB): 1991, plně vlastněná státem, na podporu transformace, restrukturalizace a rozvoje české ekonomiky.

Banka přebírá pod svou správu určité úvěrové pohledávky z doby centrálně plánované ekonomiky. Převzetím těchto úvěrů byl sledován především cíl pomoci domácím podnikům tím, že se rozloží jejich závazky v čase. Úvěrové pohledávky byly totiž v okamžiku převzetí restrukturalizovány - byla prodloužena jejich splatnost do roku 1999.

V roce 1992 ulehčila Komerční bance a Investiční bance od nemalé zátěže a očistila bilanci před jejich vstupem na zahraniční finanční trhy a jejich kupónovou privatizaci.

Na jaře 1998 KOB převzala od IPB část úvěrů na družstevní bytovou výstavbu v hodnotě 16 miliard Kč, které stát dotoval. V závěru roku 1998 pak v rámci podpůrných operací pro Českou spořitelnu převzala KOB od ČS úvěry v nominální hodnotě 10,4 miliardy Kč. Banky následně privatizovány.

LEGISLATIVNÍ SMRŠŤ V R. 1993

Klíčovým rokem z hlediska legislativního vývoje byl právě rok 1993, který přinesl zcela nové předpisy týkající se daní. Za spolupráce s OECD vznikla řada nových právních norem:

- nový Zákon o účetnictví - nový Obchodní zákoník - nový Živnostenský zákon - nová daňová soustava (dosud neexistující daň z

přidané hodnoty, ….) - zákony o pojistném: zdravotní pojištění a sociální

zabezpečení