Výchozí teorie• Post-industriální společnost (Daniel Bell)• druhá modernizační transformace: rozvoj služeb, vědění • výrobu nahrazují služby (symbolické schopnosti, znalosti

místo fyzické síly)• vědění → úspěch a moc, vědění teoretické, tj. abstraktní a

do značné míry kodifikované• objevy a inovace ne náhodou, jen na základě teoretických

znalostí • vědění = osa, o niž se opírají nové technologie a ekonomický

rozvoj• univerzity → klíčovou institucí

• 70. Léta: postindustriální informační společnost

• informační technologie, informace• Tofflerovi: „supersymbolická ekonomika“ –

duševní práce, uvádění informací do pohybu• informace x vědění společnost vědění větší

pozornost lidem než technologiím, význam lidské dimenze

• společnost vědění: rozvoj založen na lidských zdrojích, na lidském potenciálu,člověk subjektem jednání

Vznik konceptu společnosti vědění a hlavní rysy

• zakladatel: Peter Drucker - The Age of Discontinuity (1969)

• 90. léta: koncept společnosti vědění vymezen komplexně (Nico Stehr: Knowledge Societies)

• H. Willke: „Všechny funkční oblasti společnosti závislé na vědění: Vědění neprodukuje a neužívá pouze vědecký systém, ale všechny funkční systémy společnosti vytvářejí a využívají vědění pro svou reprodukci (hospodářský, právní a zdravotní systém)“

1)Technologické změny

• vytváření infrastruktur druhého řádu – ICT, rychlejší, rozsáhlejší, levnější a efektivnější globální výměnu informací a vědění

• usnadnění produkce a rozšiřování nových poznatků

2) Změny v ekonomické struktuře:

• výrobky nenáročné na suroviny, vyžadují know – how• cena se odvíjí od vědění• materiálního zboží nehmotné, „vědomostní

obsah“ na úkor surovin a energie• především ve službách

3) Proměny profesní struktury a trhu práce

• zvyšování produktivity práce snižování poptávky po pracovní síle (zemědělství a průmysl)

• průmysl: vyšší kvalifikace a nároky• vědomostní pracovníci, vědomostní technologové =

vykonávají manuální práce, rozsáhlé teoretické znalosti, jen formálním vzděláváním, nikoli vyučením (počítačoví technici, zdravotní sestry, laboranti, fyzioterapeutové)

• → sociální změny: rozdíly mezi třídami a vrstvami (kapitál – vzdělání)

Sociální struktura

H. Willke - diferenciace sociální struktury:• Horní segment – 20% obyvatelstva, pracovníci

společnosti vědění, globálně mobilní, poptávka, zaměstnanost

• Prostřední segment – 60%, vysoce profesionalizováni, nuceni vzdělávat se, změny v požadavcích, nebezpečí propadu

• Spodní segment – 20%, se společností vědění se nesrovná, odkázáni na sociální pomoc