vychopňová michaela

MASARYKOVA UNIVERZITA

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Katedra ruského jazyka a literatury

Výuka správné ruské výslovnosti na českých základních

školách (na příkladu učebnic řady Pojechali)

Bakalářská práce

Brno 2015

Vedoucí práce: Vypracovala:

PhDr. Irina Hobzová Michaela Vychopňová

2

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím

pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s

Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se

zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem

autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V Brně dne 20.4. 2015 ............................................

Michaela Vychopňová

3

Poděkování

Chtěla bych touto cestou poděkovat PhDr. Irině Hobzové za její ochotu, vstřícný přístup

a v neposlední řadě za cenné rady a připomínky, které mi poskytla v průběhu

zpracování této práce.

4

OBSAH

ÚVOD ............................................................................................................................... 5

TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 6

1 Fonetika a fonologie ..................................................................................................... 7

1.1 Řečový aparát ........................................................................................................ 8

2 Suprasegmentální jevy ............................................................................................... 11

2.1 Dynamika a rytmus ............................................................................................. 11

2.2 Melodie ............................................................................................................... 12

2.2.1 Melodie klesající .......................................................................................... 12

2.2.2 Melodie stoupající ........................................................................................ 13

2.3 Přízvuk ................................................................................................................ 13

3 Systém hlásek v ruském a českém jazyce .................................................................. 16

3.1 Základní pojmy ................................................................................................... 17

3.2 Souhlásky ............................................................................................................ 17

3.2.1 Souhlásky znělé a neznělé ............................................................................ 18

3.2.2 Souhlásky měkké a tvrdé ............................................................................. 18

3.3 Samohlásky ......................................................................................................... 19

4 Ortoepie ...................................................................................................................... 20

4.1 Orotepické problémy při spojování hlásek ......................................................... 20

PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 22

1 Rozbor učebnic........................................................................................................... 23

1.1 Pojechali 1 ........................................................................................................... 42

1.2 Pojechali 2 ........................................................................................................... 47

1.3 Rychlý start ......................................................................................................... 49

2 Shrnutí ........................................................................................................................ 54

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 57

РЕЗЮМЕ ........................................................................................................................ 58

SEZNAM LITERATURY: ............................................................................................. 63

5

ÚVOD

Téma bakalářské práce s názvem ,,Výuka správné ruské výslovnosti na

českých základních školách (na příkladu učebnic řady Pojechali)“ bylo zvoleno z oblasti

fonetiky a fonologie ruského jazyka. V této práci se budeme zabývat analýzou učebnic

řady Pojechali (Pojechali 1, Pojechali 2 a Rychlý start). Zaměříme se na cvičení týkající

se výslovnosti, na způsob, jakým je výslovnost vyučována a na to, zda je v těchto

učebnicích věnován dostatečný prostor pro procvičování ruské výslovnosti.

Domníváme se, že učebnice ruského jazyka, jež má být průvodkyní pro ty,

kteří se rozhodli učit se ruštinu jako jeden z moderních světových jazyků, by měla být

moderní i konzervativní zároveň. Moderní tím, aby zachytila aktuální stav slovní

zásoby, jednak proto, že jazyk je zrcadlem společnosti, a jednak proto, aby vyjadřovala

současnou dobu – problémy a radosti lidského každodenního života, a konzervativní

proto, aby dbala na systém.

Tato práce je rozdělena na dvě části – část teoretickou a část praktickou.

V teoretické části si nejprve definujeme pojmy fonetika a fonologie, dále se

budeme podrobněji zabývat suprasegmentálními a segmentálními prvky a v poslední

části si přiblížíme ortoepii a vše, co s ní souvisí.

V praktické části se budeme zabývat rozborem prvních tří učebnic ediční řady

Pojechali (Pojechali 1, Pojechali 2, Rychlý start), abychom analyzovali metody

zaměřené na osvojení správné ruské výslovnosti při výuce ruského jazyka. Zajímá nás,

zda tyto první tři učebnice učebního souboru Pojechali, co se týká výuky výslovnosti

ruského jazyka, vyhovují našemu požadavku – aby učebnice byla moderní a

konzervativní zároveň.

6

TEORETICKÁ ČÁST

7

1 Fonetika a fonologie

V úvodu práce si objasníme význam fonetiky, co je jejím předmětem zkoumání,

čím se fonetika zabývá, a dále se zaměříme na správnou výslovnost při výuce ruského

jazyka. Fonetika (z řeckého phonetikos - ,,zvukový, hlasový“) ,,je jazykovědná

disciplína zabývající se materiální stránkou zvukových výrazových prostředků jazyka, a

to jak na nezobecněné úrovni poznání a popisu mechanismu vzniku řeči, její akustické

stavby a percepce zvukového signálu sluchem, tak na zobecněné úrovni hlásek a

prozodických prostředků, které jsou užívány v daném komunikačním společenství.“1

Fonetiku můžeme rozdělit na obecnou a dílčí. Obecná fonetika zkoumá

zákonitosti působící v různých světových jazycích a je základem pro fonetický rozbor

systému jakéhokoliv konkrétního jazyka. Jak ruský jazyk, tak i všechny jiné jazyky

národů světa, má svoje fonetické zvláštnosti, které tvoří fonetický systém ruského

jazyka.2 Dále lze obecnou fonetiku rozdělit na základě jejího zaměření, a to na

historickou, popisnou a srovnávací. Dílčí fonetika se zaobírá konkrétním jazykem,

v tomto případě jde o fonetiku ruštiny.3 Kromě toho můžeme fonetiku rozdělit také

podle vzniku a vnímání řeči, a to na artikulační (zabývá se artikulačními orgány,

tvořením jednotlivých hlásek i větších celků – slabiky, slova, věty) a akustickou

(zkoumá přenos zvuku, zvukové vlny).4

Fonetický systém je možno chápat jako suprasegmentální jevy, do kterých se

řadí melodie, rytmus a dynamika, dále pak segmentální prvky (samohlásky a souhlásky

foném).5

1KRČMOVÁ, M. Fonetika a fonologie [online]. 2008 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z:

http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/ff/js08/fonetika/ucebnice/ch03s01.html 2КЕДРОВА, Ф. Е. Русская фонетика [online]. [cit. 2015-02-10]. Dostupné z

www:<http://www.philol.msu.ru/~fonetica/index1.htm>. 3БУЛАНИН, Л. Л. Фонетика современного русского языка. Изд. 2-е. Москва: Книжный дом

<<ЛИБРОКОМ>>, 2009. ISBN 978-5-397-01256-0. Str. 10 4Studenties. 2. Fonetika a fonologie - pojmy [online]. 2010 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z:

http://studenties.blog.cz/1010/2-fonetika-a-fonologie-pojmy 5 OЛИВЕРИУС, З. Ф. Фонетика русского языка. 2. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství,

1972. Str. 9

8

Další disciplínu, která se zabývá systémovými akustickými jednotkami jazyka

z hlediska jejich funkce, nazýváme fonologie. Základní jednotkou fonologie je foném.

Pod pojmem foném rozumíme nejmenší prostředek zvuku, který je schopný rozlišit

význam (př. ten - den).6

1.1 Řečový aparát

Jak už bylo výše zmíněno, fonetika se zabývá zvukovou stránkou jazyka.

Procesem, jak řeč vzniká, se zabývá artikulační fonetika. Řečové ústrojí je nesmírně

důležité proto, aby se lidé mohli mezi sebou verbálně dorozumívat, a skládá se z mnoha

orgánů, přičemž každý orgán plní svou určitou funkci v lidském těle a výsledkem je

vytváření zvuků. Mluvní orgány, které se podílejí na artikulaci, můžeme rozdělit do tří

skupin: ústrojí dýchací, ústrojí hlasové a ústrojí artikulační.7

,,Člověk vytváří zvukový signál řeči pomocí několika skupin orgánů, jimž

budeme dohromady říkat mluvidla. Jsou to vesměs orgány, jejichž primární funkce

v lidském těle jsou různé a navzájem spolu často nesouvisejí, spojuje je však spoluúčast

na tvoření řeči.“8

Orgány spadající do řečového ústrojí můžou být buď aktivní (rty, jazyk, dolní

čelist, měkké patro, čípek a hlasivky), nebo pasivní (zuby, horní čelist, tvrdé patro a

alveoly).9

Teď se pokusíme definovat jednotlivá ústrojí podrobněji. Nejprve bych začala

ústrojím dýchacím, neboť právě toto ústrojí slouží k fyziologickému dýchání. Dýchání

můžeme rozdělit na tři typy: hrudní, při čemž významnou funkci při dýchacích

pohybech plní mezižeberní svaly, pak je to dýchání brániční, při kterém vykonává

6Studenties. 2. Fonetika a fonologie - pojmy [online]. 2010 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z:

http://studenties.blog.cz/1010/2-fonetika-a-fonologie-pojmy 7KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. Vyd. 3. Ostrava: Ostravská univerzita v

Ostravě, 2008. 214 s. ISBN: 978-80-7368-636-9. Str. 41 8PALKOVÁ, Zdena. Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum, 1994. ISBN 80-7066-843-1.

Str. 45 9ГОБЗОВА, И.Практические упражнения по фонетике русского языка. [online]. [cit. 2014-02-11].

Dostupné z www: <http://is.muni.cz/do/ped/kat/KRus/fonetika/go01.html>.

9

pohyby bránice, a nakonec dýchání smíšené, při kterém se na dýchání podílejí jak svaly

mezižeberní, tak i bránice. 10

Při řeči dochází ke změně fyziologického dýchání. Během dýchání je poměr

vdechu a výdechu zhruba 2:3, při řeči ale nastává změna – vdech se prudce zkracuje a

výdech prodlužuje (1:7 až 1:12) a také dochází ke zvětšení objemu vdechnutého

vzduchu. V průběhu řeči můžeme vědomě ovlivnit rytmus dýchání i množství

nadechnutého vzduchu oproti dýchání fyziologickému, které je reflexní.11

,,Mluvní projev se ve většině jazyků realizuje při výdechu, který lze dík

zásobnímu vzduchu v plicích podle potřeby prodloužit a který zajišťuje trvalý tlak

v hrtanu, což je důležité pro vznik hlasu. Jiné možnosti jsou pro nás exotické.“12

V hrtanu se nachází ústrojí hlasové. Za hlavní funkci si tento orgán člověka

klade vytvářet základní hlas, přičemž dochází k dalším úpravám a vzniká normální řeč.

Základem hlasového ústrojí jsou hlasivky, mezi nimiž se vytváří hlasivková

štěrbina.13Při výdechu jde proud z plic průdušnicí ven, přes hrtan a nadhrtanové dutiny.

Hrtan se považuje za první možné místo, kde může vzniknout zvuk. Zvuk vzniká

nejčastěji v důsledku toho, že se výdechovému proudu objeví v cestě překážka v podobě

hmoty hlasivek, které se rozkmitají. Tento proud, který utváří základ hlasu, lze

označovat jako základní tón. Složený tón, nazývaný hlas, vznikne až poté, kdy je

základní tón doplněn o svrchní harmonické tóny během průchodu hrtanem a dále pak

dalšími dutinami nad hrtanem.14 Ústrojí artikulační, označováno také jako modifikující,

je uloženo nad hrtanem a je složeno ze tří dutin: hrdelní, nosní a ústní.15Artikulační

ústrojí má na starost proměnlivost témbru neboli proměnlivost zvuku řeči. Nejčastěji

zvukové jednotky vznikají v dutinách nad hrtanem. 16

10KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. Vyd. 3. Ostrava: Ostravská univerzita v

Ostravě, 2008. 214 s. ISBN: 978-80-7368-636-9. Str. 41 11 Tamtéž, str. 41 12 Tamtéž, str. 42 13 Tamtéž, str. 42 14PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum, 1994, 367 s. ISBN 80-7066-843-1. Str.

45 15KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. Vyd. 3. Ostrava: Ostravská univerzita v

Ostravě, 2008. 214 s. ISBN: 978-80-7368-636-9. Str. 45 16PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum, 1994, 367 s. ISBN 80-7066-843-1. Str.

46

10

,, Výdechový proud – v podobě základního tónu nebo jako prostý proud vzduchu

– postupuje z hrtanu přes hrdelní a ústní dutinu a ven retní štěrbinou, případně ještě

současně uniká přes dutinu nosní. Pohyblivé části mluvidel – zejména jazyk, rty a měkké

patro – mohou jeho průchod uvolnit, zúžit nebo úplně uzavřít a mohou také měnit

velikost i tvar prostorů, kterými výdechový proud prochází. Tím vznikají zvuky různého

druhu. Plynulým pohybem různých částí artikulačního ústrojí se skladba souvislého

zvuku řeči průběžně mění. Právě tyto obměny popisujeme obvykle jako sled hlásek

určitého jazyka.“17

17 PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum, 1994, 367 s. ISBN 80-7066-843-1. Str.

46

11

2 Suprasegmentální jevy

Suprasegmentální jevy můžeme chápat jako fonologické jednotky, které se

uskutečňují až v rámci slabiky, slova nebo výpovědi, jinak řečeno v průběhu řetězce

segmentálních fonémů. Na rozdíl od fonémů segmentálních je nelze charakterizovat

z hlediska artikulačně akustického, neboť jsou nelineární.18

Mezi suprasegmentální prvky řadíme:

a) Dynamika – závisí na síle sousedních segmentů, zejména samohlásek

b) Rytmus – závisí na délce

c) Melodie – závisí na výšce tónu19

Dynamika a rytmus spolu úzce souvisí, avšak melodie je na nich zcela nezávislá.

Tyto suprasegmentální jevy nejsou specifické pro jeden segment (souhlásku nebo

samohlásku), ale pro celou větu.

Suprasegmentální prvky jsou nesmírně důležité a měl by se klást důraz na jejich

osvojení. Setkáváme se s nimi velmi často (v každém slově a frázi), neboť ovlivňují

význam slova a mají charakteristický ráz.

2.1 Dynamika a rytmus

Dynamika a rytmus v ruské řeči se podstatně odlišují od češtiny. Přízvučná slova

v ruštině se vyznačují mnohem větší délkou a sílou než přízvučná slova v češtině. U

nepřízvučných hlásek je to naopak, v ruštině jsou několikrát slabší a kratší než

v češtině.20

,, Přesto ani v ruštině nemůžeme říci, že by slovo, které je jádrem výpovědi,

centrem větného úseku, bylo vždy charakterizováno silnější přízvukem, převyšujícím

silou ostatní přízvučné slabiky téhož úseku. Bývá tomu sice tak, nikoli však pravidelně.

18KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. Vyd. 3. Ostrava: Ostravská univerzita v

Ostravě, 2008. 214 s. ISBN: 978-80-7368-636-9. Str. 119 19 OЛИВЕРИУС, З. Ф. Фонетика русского языка. 2. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství,

1972. Str. 21 20 Tamtéž, str. 23

12

Toto slovo však bývá vytýkáno vždy spíše charakteristickým melodickým průběhem,

kdežto ostatní slova téhož úseku nikoli.“21

2.2 Melodie

Jak už bylo zmíněno, melodie závisí od výšky tón sousedních segmentů

(zejména samohlásek). Melodie v ruštině se liší od melodie v češtině hlavně svou

výrazností, neboť rozsah tónů ruské melodie je mnohem rozsáhlejší než v češtině.

V současné ruštině se můžeme setkat se dvěma formami melodie, a to se stoupající nebo

klesající.22

2.2.1 Melodie klesající

S melodií klesající se můžeme setkat v citově neutrálních oznamovacích větách,

dále ve větách citově neutrálních rozkazovacích (pokud je sloveso ve způsobu

rozkazovacím) a nakonec v tázacích větách s tázacím slovem.23

Klesající melodie v ruském jazyce se od českého jazyka liší tím, že v češtině tón,

který začíná na přízvučné slabice, se postupně snižuje až do konce věty.

V ruském jazyce dochází u klesající melodie k výraznému snížení tónu na

přízvučné slabice slova s frázovým přízvukem (zejména se jedná o poslední slovo ve

větě) nebo na přízvučné slabice s logickým přízvukem (toto slovo se může nacházet jak

na konci, tak v polovině nebo na začátku věty) a část věty po přízvuku je vyslovována

na nízkém tónu.

Kromě toho se logický přízvuk vyjadřuje malou pauzou před přízvučnou

slabikou. Místo prudkého snížení tónu přízvučného slova s logickým přízvukem někdy

přichází nejprve zvýšení, potom snížení tónu.24

21ROMPORTL, M. Stručná fonetika ruštiny. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1973. 176

s. ISBN 17-162-73. Str. 141 22 OЛИВЕРИУС, З. Ф. Фонетика русского языка. 2. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství,

1972. Str. 34 23ROMPORTL, M. Stručná fonetika ruštiny. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1973. 176

s. ISBN 17-162-73. Str. 141 - 142 24 OЛИВЕРИУС, З. Ф. Фонетика русского языка. 2. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství,

1972. Str. 35

13

2.2.2 Melodie stoupající

Stoupající melodie se nachází v tázacích větách, ale jenom v těch, ve kterých se

jedná o otázku uzavřenou (tzn. lze na ni odpovědět pouze ano – ne), dále pak

v nedokončených syntagmech (tzn. v částech věty, ať už jednoduché nebo souvětí, před

pauzou).

Jak už bylo řečeno, stoupající melodie ruského jazyka se výrazně odlišuje od

jazyka českého. Melodie české tázací věty bez tázacího slova má dva druhy. První

varianta se charakterizuje zvýšením tónu poslední slabiky slova s frázovým přízvukem,

kdy předchozí slabiky toho slova vyslovujeme nízkým tónem.

Ve druhé variantě se slovo s frázovým přízvukem také vyslovuje nízkým tónem,

ale zvýšení nastává už na druhé slabice tohoto slova, ostatní slabiky (do konce věty) se

pomalu snižují.25

V ruském jazyce má stoupající melodie taktéž dvě varianty, které se však silně

odlišují od obou českých variant.

V první variantě se prudce zvyšuje tón přízvučné slabiky, zdůrazněného

frázovým nebo logickým přízvukem a v popřízvučné části se tón postupně snižuje.

Druhá varianta stoupající melodie ruského jazyka je charakterizována

postupným zvýšením tónu až do konce věty, přičemž začíná na slabice, na kterou padá

frázový nebo logický přízvuk.

Se stoupající melodií se také setkáváme při vyjmenovávání věcí, kromě

posledního vyjmenovávaného slova. 26

2.3 Přízvuk

Přízvuk můžeme definovat jako ,,выделение одного слога из такта“.27

Podobně jako slabika, tak i přízvuk je v konkrétním jazyce značně ,,pociťován“.

25 OЛИВЕРИУС, З. Ф. Фонетика русского языка. 2. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství,

1972. Str. 35 26 OЛИВЕРИУС, З. Ф. Фонетика русского языка. 2. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství,

1972. Str. 35

14

V komparaci s ostatními slabikami jej můžeme charakterizovat jako změnu slabiky

řečového celku (slova). Za jeho hlavní podstatu považujeme prominenci některé

slabiky, např. přízvučné i nepřízvučné slabiky se vyznačují určitou sílou, ale na rozdíl

od slabiky nepřízvučné, pro kterou je charakteristický rovný tón, se slabika přízvučná

vyznačuje větší sílou a její tón je kolísavý.28

Ve srovnání s českým přízvukem je pro ruský přízvuk charakteristická volnost a

pohyblivost. Ruský přízvuk se může objevit na kterékoliv slabice slova a též může dojít

v různých tvarech totožného slova ke změně přízvuku, tzn. může se objevit na libovolné

slabice. Na rozdíl od ruského přízvuku je pro český přízvuk typické, že se vždy objevuje

na první slabice určitého slova, tedy je stálý.29

Na základě zdůraznění přízvučné slabiky lze klasifikovat přízvuk na:

a) dynamický

b) kvantitativní

c) melodický

Dynamický přízvuk je charakteristický především sílou přízvučné slabiky.

Vyskytuje se např. v angličtině, češtině a ruštině. V ruském jazyce je dynamický

přízvuk doprovázen přízvukem kvantitativním. Pro kvantitativní přízvuk je typická

délka přízvučné slabiky. Melodický přízvuk se vyznačuje odlišností přízvučné slabiky

v průběhu tónu. S tímto typem přízvuku se setkáváme např. v litevštině či v čínštině.30

Ve většině případů jeden typ přízvuku doprovází druhý a kombinují se, málokdy

je příznačný pouze jeden určitý typ přízvuku. Jak už jsme se zmínili výše, přízvuk může

být na základě jeho umístění buď pohyblivý, nebo stálý. Co se týká přízvuku stálého,

setkáváme se s ním vždy na konkrétní slabice ve slově, v češtině je to vždy slabika

první, ve francouzském jazyce slabika poslední. Volný přízvuk může plnit též funkci

27 Tamtéž, str. 54 28KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. Vyd. 2., opr. Ostrava: Ostravská

univerzita v Ostravě, 2007 194 s. ISBN: 978-80-7368-405-1. 29CÍCHA, Václav. Metodika ruského jazyka. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982, 241

s. 30ГОБЗОВА, И.Практические упражнения по фонетике русского языка. [online]. [cit. 2015-02-15].


15

fonologickou – při změně přízvuku dochází k vytváření nových významových jednotek

(př. мука́ – му́ка).31

31KRČMOVÁ, M. Fonetika a fonologie: zvuková stavba současné češtiny. 2. přeprac. vyd. Brno:

Masarykova univerzita, 1994, 147 s. ISBN 80-210-0137-2. Str.52

16

3 Systém hlásek v ruském a českém jazyce

Hlásky dělíme zpravidla podle toho, jak se tvoří, tedy artikulují mluvidly. Na

základě artikulace je rozdělujeme na samohlásky a souhlásky. Toto dělení platí jak pro

český, tak pro ruský jazyk. ,,Při tvoření samohlásek výdechový proud, rozechvěný

hlasivkami, prochází ústy volně; chvění je pravidelné, vznikají tóny. Při tvoření

souhlásek výdechový proud musí překonávat různé překážky vytvořené mluvidly;

vznikají šumy. Samohlásky jsou zvučnější než souhlásky, a bývají proto zpravidla

jádrem slabiky, zvukové jednotky vytvořené jedním zesílením výdechového tlaku a

mající jeden vrchol zvučnosti.“32 Na druhou stranu však existuje v systému hlásek i řada

podstatných rozdílů. Jedná se o rozdíly jak fonetické, tak i rozdíly týkající se počtu

hlásek a jejich využití. U souhlásek hraje významnou roli především přítomnost

měkkých či tvrdých variant. Co se týká samohlásek, jde hlavně o přízvučné a

nepřízvučné samohlásky. Velký význam je v ruském jazyce přikládán také pozici, ve

které se konkrétní hláska nachází. Na rozdíl od češtiny, kde je přechod sousedních

hlásek poměrně rychlý, se v ruštině setkáváme s přechodem mnohem pomalejším (s

odchylkami).33

Ruský systém hlásek, konkrétně souhlásek, je bohatší než český. Nejvíce

charakteristickým rysem pro souhláskový systém v ruštině ve srovnání s češtinou je

pravidelnost měkkostních dvojic. Počtem samohlásek naopak čeština převyšuje ruštinu.

Počtem samohlásek naopak čeština převyšuje ruštinu. V českém samohláskovém

systému se vyskytuje navíc pět fonémů dlouhých a často se užívají dvojhlásky ou, au.

Stejnou funkci jako samohlásky mají ve slově slabikotvorné souhlásky r, l. V ruském

hláskovém systému se rozlišuje pět samohláskových foném pouze v přízvučné poloze,

v nepřízvučné některé splývají.34

32HAVRÁNEK, B. a kol. Příruční mluvnice ruštiny1, hláskosloví a tvarosloví. 3. vyd. Praha: Státní

pedagogické nakladatelství, 1976. s. 24-25. ISBN 14-396-76. 33ROMPORTL, M. Stručná fonetika ruštiny. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1973. s. 23.

ISBN 17-162-73. 34HAVRÁNEK, B. a kol. Příruční mluvnice ruštiny1, hláskosloví a tvarosloví. 3. vyd. Praha: Státní

pedagogické nakladatelství, 1976. s. 56. ISBN 14-396-76.

17

3.1 Základní pojmy

V této kapitole si objasníme několik základních termínů, které je nezbytně nutné

znát a pochopit rozdíl mezi nimi. Jedná se o pojmy: foném, hláska, grafém, morfém.

Foném = nejmenší zvuková jednotka jazyka, je schopná rozlišit význam slova.

Hláska = nejmenší zvuková jednotka řeči.

Grafém = nejmenší, dále už nedělitelná jednotka psaného jazyka.

Morfém = nejmenší jednotka jazyka nesoucí význam.35

3.2 Souhlásky

Ruský souhláskový systém, jak už jsme se zmínili výše, je velice bohatý -

rozeznáváme 36 souhláskových foném, přičemž existuje 15 párů tvrdých a měkkých

souhlásek, 3 souhlásky jsou vždycky tvrdé - «ш», «ж» a «ц» a 3 souhlásky jsou

vždycky měkké - «ч», «щ» a «й».36 Na rozdíl od ruštiny, v českém souhláskovém

systému existují jenom 3 dvojice, které jsou pouze obdobou měkkých a tvrdých

souhláskových ruských fonémů (d´ – d, t´ – t, n´ – n). V ruštině můžeme hovořit též o

párových souhláskových fonémech zdvojených a jednoduchých, zatímco v češtině o

zdvojených souhláskách hovoříme především tehdy, je-li potřeba významového

rozlišení, např. rac/ci – rac/i.

Souhlásky rozdělujeme podle způsobu tvoření, tzn. podle způsobu překonávání

překážky vytvořené mluvidly, a podle místa tvoření. V češtině na rozdíl od ruštiny

existují slabikotvorné souhlásky, a to r, l (krk, vlna), výjimečně i m (sedm). Ruština

nemá hrtanové h a kmitavé ř – souhláska h vznikla ve staré češtině z g, souhláska ř

z měkkého r´.37

35Studenties. 2. Fonetika a fonologie - pojmy [online]. 2010 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z:

http://studenties.blog.cz/1010/2-fonetika-a-fonologie-pojmy 36 ГОБЗОВА, И.Практические упражнения по фонетике русского языка. [online]. [cit. 2015-03-11].

Dostupné z www: <http://is.muni.cz/do/ped/kat/KRus/fonetika/go01.html>. 37HAVRÁNEK, B. a kol. Příruční mluvnice ruštiny1, hláskosloví a tvarosloví. 3. vyd. Praha: Státní


18

3.2.1 Souhlásky znělé a neznělé

Znělé a neznělé souhlásky se od sebe odlišují tím, že při tvoření znělých se

hlasivky chvějí = vzniká hlas, kdežto při tvoření neznělých hlasivky nekmitají = hlas

nevzniká.

Většina znělých i neznělých souhlásek jsou párové fonémy a odlišují se pouze

znělostí a neznělostí jediné souhlásky: |б-п|, |в-ф|, |г-к|, д-т|, |ж-ш|, |з-с|. Všechny

sonorní souhlásky jsou v ruštině považovány za nepárové fonémy (r, r´, l, l´, m, m´, n,

n´, j) a c, č´, ch, ch´; v češtině se taktéž jedná o souhlásky sonorní (r, l, m, n, n´, j) a c, č,

ř.38

3.2.2 Souhlásky měkké a tvrdé

Souhlásky měkké se ve srovnání se souhláskami tvrdými vyznačují vyšším

šumem. Ruština má tyto měkké a tvrdé párové fonémy: b´ - b, p´ - p, m´ - m, v´ - v, f´ -

f, d´ - d, t´ - t, n´ - n, z´ - z, s´ - s, l´ - l, r´ - r, g´ - g, k´ - k, ch´ - ch. Existuje několik

slov, které se od sebe liší pouze měkkostí a tvrdostí jedné souhlásky, např. цепь |cep´|

,,řetěz“ – цеп |cep| ,,cep“. Čeština má jen 3 dvojice měkkých a tvrdých párových

fonémů: d´ - d, t´ - t, n´ - n, např. hadi |had´i| - hady |hadi|.39 40

Výslovnost ruských měkkých souhlásek je pro Čechy poněkud obtížná. Největší

počet chyb se u Čechů objevuje ve výslovnosti měkkých retnic (b´, p´, m´, v´, f´), které

jsou pod vlivem českých souhláskových spojení bje, pje, mje, vje, fje často se píšících

bě, pě, mě, vě, fě. ,,Správnou výslovnost lze nacvičit tak, že vyslovíme j a ponechávajíce

jazyk v zaujaté poloze vyslovíme několikrát za sebou retnici, jejíž měkkou výslovnost

nacvičujeme.“41

38 HAVRÁNEK, B. a kol. Příruční mluvnice ruštiny1, hláskosloví a tvarosloví. 3. vyd. Praha: Státní

pedagogické nakladatelství, 1976. s. 28. ISBN 14-396-76. 39 Tamtéž, str. 31 40 ГОБЗОВА, И.Практические упражнения по фонетике русского языка. [online]. [cit. 2015-03-11].

Dostupné z www: <http://is.muni.cz/do/ped/kat/KRus/fonetika/go01.html>. 41 HAVRÁNEK, B. a kol. Příruční mluvnice ruštiny1, hláskosloví a tvarosloví. 3. vyd. Praha: Státní


19

Z tvrdých souhlásek je nejobtížnější pro Čechy výslovnost ruského l. ,,Při jeho

artikulaci se koneček jazyka opírá o rozhraní horních řezáků a dásně, hřbet jazyka je

prohnut směrem dolů ve tvaru lžíce, takže dutina ústní je značně zvětšena. Při artikulaci

českého l, tzv. středního, se koneček jazyka opírá výše, totiž o dáseň, a hřbet jazyka se

neprohýbá (charakteristický šum je vyšší než u rus. l, ale hlubší než u l´).“42

3.3 Samohlásky

V ruském jazyce rozeznáváme 6 samohlásek: |а|, |о|, |э|, |и|, |у|, |ы|. Čeština má

více samohlásek než ruština – 5 základních samohláskových foném, 5 dlouhých

samohlásek a řadí se k nim ještě |ou|, |au|. Základní rozdíl mezi češtinou a ruštinou je ve

využití délky a krátkosti čili kvantity samohlásek.43 V češtině se kvantita samohlásek

výrazně podílí i na významotvornosti slov, př. dráha – drahá – Draha.

Samohlásky můžeme rozdělit:

1. по подъему, который зависит от вертикального движения языка

2. по ряду, который зависит от горизонтального движения языка

3. по наличию или отсутствию лабиализации (огубления).44

Ряд передний средний задний

Подъем

верхний и ы у

средний э o

нижний a

Tabulka č. 145

42 HAVRÁNEK, B. a kol. Příruční mluvnice ruštiny1, hláskosloví a tvarosloví. 3. vyd. Praha: Státní


43 Tamtéž, str. 46 44 ГОБЗОВА, И.Практические упражнения по фонетике русского языка. [online]. [cit. 2015-04-11].

Dostupné z www: <http://is.muni.cz/do/ped/kat/KRus/fonetika/go01.html>. 45 ГОБЗОВА, И.Практические упражнения по фонетике русского языка. [online]. [cit. 2015-04-11].


20

4 Ortoepie

Ortoepii můžeme charakterizovat jako nauku o spisovném užívání spisovně

tvořených hlásek v souvislé řeči a o její modulaci. Ortoepická pravidla jsou součástí

normy spisovného jazyka a mohou být kodifikována. Aktivní znalost těchto pravidel

zajišťuje jak dobrou srozumitelnost řeči, tak i spisovnost a kultivovanost jejího znění.

4.1 Orotepické problémy při spojování hlásek

V českém jazyce se objevují na hranici slov, mezi předložkou a následujícím

jménem, mezi předponou a slovním základem a mezi částmi složeného slova. Obecně

platí, že čím více se značíme pečlivě vyslovovat, tím více se tyto hranice zvukově

signalizují.

,,Источниками отклонений от литературного произношения является:

а)родной диаелкт, б) письмо, в)неправильные навыки, г) дефекты органов речи.“46

Výslovnost nemusí být vždy chápána regionem jako spisovná dubleta. Jde

především o:

- dvojice vokálů – sousedící vokály v češtině patří vždy k různým slabikám

Tyto vokály by neměly splývat, např. přišli na autorské čtení; provázek se

zauzlil-

- konstanty a vokály patřící k různým slabikám – souhláska a samohláska

bývají v češtině většinou součástí jedné slabiky. Dochází tak mezi nimi

k plynulému přechodu a vzájemné ovlivnění je nepodstatné, např. rozevřel

oči, zánět oční rohovky atd.

- úskalí asimilace znělosti – týká se spojení: vlastní konsonant + jedinečné |l|,

|r|, |m|, |n|, |ň|, |j|, jež se spodoby znělosti neúčastní. V rámci jednoho slova se

Čech nemýlí, tzn. rozliší slova ve zvuku bez nácviku jako snění – znění,

sleva – zleva atd.

46 OЛИВЕРИУС, З. Ф. Фонетика русского языка. 2. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství,

1972. Str. 116

21

- úskalí asimilace místa a způsobu tvoření – pokud hovoříme v rychlejším

tempu, může ke sbližování výslovnosti sousedících souhlásek, zejména

pokud se jedná o souhlásky stejné nebo tvořením blízké. V běžné

výslovnosti je takové sbližování velice časté např. měkká, před domem,

půllitr.

- zjednodušování složitějších souhláskových skupin – čeština v podstatě

zachovává v kultivované výslovnosti všechny souhlásky ve skupinách, jen

v malém množství případech je ortoepické jejich vypouštění např. dcera -

[cera], džbán - [žbán].4748

47 KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. Vyd. 3. Ostrava: Ostravská univerzita v

Ostravě, 2008. 214 s. ISBN: 978-80-7368-636-9. Str. 183 - 187 48 БУЛАНИН, Л. Л. Фонетика современного русского языка. Изд. 2-е. Москва: Книжный дом

<<ЛИБРОКОМ>>, 2009. ISBN 978-5-397-01256-0.

22

PRAKTICKÁ ČÁST

23

1 Rozbor učebnic

Národní plán výuky cizích jazyků od školního roku 2006/2007 stanovuje

povinnost vyučovat na základní škole dva cizí jazyky. Tomuto plánu vstříc vychází

ediční řada sedmi učebních souborů ruského jazyka pro základní školy a víceletá

gymnázia – ПОЕХАЛИ. Každý učební soubor se skládá z učebnice, pracovního sešitu

s klíčem správných řešení, metodické příručky, CD a audiokazety. Dle autorů, ediční

řadu lze využít pro výuku ruského jazyka prakticky od jakéhokoliv ročníku (doporučují

od 3. ročníku základní školy).

Učebnice cizích jazyků, které věnují pozornost výučbě jazyka natolik

frekventovaného, jako je ruština představují výsledek rozhodnutí autorů pustit se do

nelehkého úkolu, který vyžaduje kromě pilné práce a nevyhnutné dlouhodobé přípravy i

notnou dávku pochybností, zda byla zvolena ta nejlepší kombinace metod výuky.

Předmětem předkládaného textu je analyzovat výuku správné ruské výslovnosti,

neboť špatná výslovnost brání porozumění, správná výslovnost naopak porozumění

usnadňuje, a tím logicky usnadňuje i komunikaci. Nácviku výslovnosti je potřeba

věnovat dostatečnou pozornost. Domníváme se, že rodilý mluvčí kteréhokoliv jazyka je

ochoten méně tolerovat chyby ve výslovnosti, než chyby gramatické. Nácvik

výslovnosti, při výuce cizího jazyka se nesmí odbýt.

Učební soubor Pojechali je pro účely našeho zkoumání zajímavý i z toho

důvodu, že patří k těm, kterým byla prodloužena platnost schvalovací doložky MSTS

pro výuku ruského jazyka na základních školách prvního a druhého stupně a nižších

ročnících víceletých gymnázií.49

Zajímá nás, zda první tři učebnice učebního souboru Pojechali, co se týká výuky

výslovnosti ruského jazyka, vyhovují našemu požadavku – aby učebnice byla moderní a

konzervativní zároveň.

49 Více informací viz: MSMT.CZ. Schvalovací doložky učebnic: Schvalovací doložky učebnic - říjen 2014

–k 17.10- 2014 [online]. [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: <http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-

cr/schvalovaci-dolozky-ucebnic-2013?highlightWords=dolo%C5%BEky>.

http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/schvalovaci-dolozky-ucebnic-2013?highlightWords=dolo%C5%BEky

http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/schvalovaci-dolozky-ucebnic-2013?highlightWords=dolo%C5%BEky

24

Údaje o cvičeních zaměřených na výslovnost z učebnic (Pojechali 1, Pojechali 2

a Rychlý start) jsme umístili do tabulky. Tabulka udává číslo lekce, číslo stránky a číslo

cvičení zaměřeného na osvojení správné výslovnosti, dále pak účel tohoto cvičení, na

jakou problematiku je zaměřené a jakou formou je výuka realizována (forma

procvičování). Barvy v tabulce korespondují s barvou učebnice, které se realizovaná

analýza týká. Analyzované údaje jsou znázorněny graficky.

Analýza metod zaměřených na osvojení správné výslovnosti při výuce ruského

jazyka, podle učebního souboru ПОЕХАЛИ(cvičení zaměřené na výslovnost)

číslo lekce,

číslo stránky,

číslo cvičení

Účel cvičení Na jakou problematiku je

zaměřené

Forma výuky,

forma

procvičování

PŘEDAZBUKOVÉ OBDOBÍ50

0/7

vzbuzení zájmu

o studium

ruského jazyka

jak pozdravit?

východiskem

k řečovým

situacím jsou

obrázky;

písnička

Чижик

1/8 – 9

nácvik

výslovnosti

hlásek a slabik

odlišných od

češtiny

nácvik výslovnosti přízvučných

samohlásekа, о, у, е, ы;

jotované samohlásky я

(лягушка);

souhlásky ш (шляпа); souhlásky

tvrdé л (колокол, колокола);

citoslovce bum, prásk

obrázky, texty

k poslechu:

hra na žábu,

Белые бараны,

Наши курочки

в окно,

Руки вымыты,

Жук,

Большие ноги,

hra na ozvěnu

2/10 – 11 seznámení s

prvními slovy

a jejich

výslovností

výrazy k tématu rodina,

ж, л, ш, щ, е, я, ы

obrázky;

poslech čtení,

jazykolamy

3/12 seznámení

se slovy

a jejich

výslovností

výrazy k tématu domácí zvířata obrázky,

označení

zvuků, které

vydávají

zvířata,

texty na

poslech:

Жук,

50 počáteční etapa ve výuce ruštiny, kdy hlavní důraz je kladen na osvojení základních prvků fonetického

systému ruského jazyka a pochopení odlišností zvukové stránky ruštiny a češtiny

25

Как поросёнок

говорить

научился

4/13 výrazy k tématu škola obrázky,

články

k poslechu,

5/14 Opakovací co všechno už umíš? obrázky

6/15

6/16 – 17

Výslovnost

slovíčka na přání k tématu jídlo

písničky: Каравай, Ёлочка,

О чижике;

taneček Раз два три носочки;

rozpočitadlo

Плыл по морю чемодан

obrázky

AZBUKOVÉ OBDOBÍ

7/19/1 seznámení

s ruskou

abecedou

naučit se azbuku poslech

písničky

Азбука

8/21/1

8/21/2

8/21/3

8/21/5

8/22/6

8/22/7

8/22/8

první písmena

čtení prvního

textu rusky

výuka nových

slov

správná

výslovnost

porovnání

č. a r. textu

čtení s důrazem

na rytmus

vyhledat

přízvuk

porovnat texty

К, О, Т, У, В

Кто тут?

po uslyšení ruského slova

zopakovat, v pracovním sešitě

vyhledat český význam

poslech úvodního textu

česky rusky

BY – BY ВУ – ВУ

TY – TY ТУ – ТУ

KY – KY КУ – КУ

nácvik čtení přízvučné slabiky

(velice silně, výrazně)

osvojit si skutečnosti, že

v ruštině může být přízvuk na

různých slabikách: ú -, -ú, --ú, -

ú-;

a) přízvučnou slabiku opakuj,

nepřízvučnou šeptej;

b) na přízvučnou slabiku tleskni

osvojování

pomocí rytmu;

nahrávka má

pomoci naučit

se správně

vyslovovat;

hra

poslech a čtení

nahrávka

hra

hra

osvojování

pomocí rytmu

26

8/23

Kde ťukali časně ráno vrabci?

rytmus, hra

9/24/1

9/24/2

9/24/3

9/25/6

9/25/9a

9/25/9b

9/26/10

9/27

nová písmena

výuka nových

slov

poslouchej a

vyhledej

nácvik čtení

s čistou ruskou

výslovností

nácvik

přízvučné

slabiky;

porovnání čtení

písmene я

nácvik intonace

otázky

najít a pochopit

význam

А, М, Н, Э, Я

osvojit si skutečnost, že:

a, o, sev ruštině čte krátce jako

nejasný zvuk [ǝ];

čárkou nad samohláskou se

v ruských slovech označuje

přízvuk a ne délka samohlásky

jako v češtině

na začátku slov a po

samohláskách [ja]: Ян, моя;

['a – bez j !]: Катя;

opakování se správnou intonací

co se říká tomu, kdo něco hledá

a blíží se k hledanému předmětu:

холодно, тепло, теплее, горячо

věnovat

pozornost

poslech

cvičení hrou

osvojování

poslechem a

čtením

poslech a čtení

poslech a čtení

poslech a

opakování

říkanka

10/28

10/28/2

10/28/3

10/29/6

učení důležitých

obratů;

osvojení nových

písmen

osvojení nových

slov

nácvik poslechu

umíš správně

vyslovit, tak

správně přečti

Как тебя зовут?

Бб, Дд, Зз, Ии, Ее

poslech úvodních rozhovorů

správné seřazení obrázků na

základě poslechu


před е aи jsou souhlásky vždy

měkké: ни, ня, неё;


přízvučné e na začátku slov,

obrázky

nahrávka

nahrávka

osvojení hrou –

pomocí slabik

jako tajné řeči:

požádat o vodu

jako žíznivý

člověk na

27

10/30/7

10/30/8

10/30/9

10/30/10

10/31/11

nácvik

přízvučné

slabiky

nácvik

přízvučné

slabiky

nácvik

přízvučné

slabiky

výslovnost o, a

před přízvukem

výslovnost

меня (miňá)

тебя (tibʼa)

a po samohláskách se čte jako

[je]:

Ева [jévǝ]

еду [jédu]

zdůraznění přízvučné slabiky




o, a se před přízvukem čte jako

krátké slabé a:

моя (majá)

poušti;

fandit jako

fanoušek na

fotbale,

uspat děťátko

jako laskavá

chůva;

navrhni, jak bys

chtěl přečíst;

hra na reportéra

čtení sám a ve

dvojici

hledej jména

poslech

poslech

11/34/2

11/35/3

11/35/7

11/36/10

11/39

nácvik nových

slov

nácvik

přízvučné

slabiky

nácvik melodie

otázky

výslovnost

po poslechu zvaž, která věta je

správná

zkus výslovnost napodobit

písničkaЕсли весело живётся

poslech

poslech

poslech

poslech

zpěv

12/40

12/40/2

12/41/3

výslovnost

nová slova

odpověď na

otázky

písmena Л л, Ш ш, Ч ч, ы, ь

čtení

poslech

poslech

28

12/41/6

12/41/7a

12/42/7b

12/42/9a

12/42/9b

12/43/11

12/43/12

12/43/13a

12/44/14a

12/44/15

12/45/17

12/47

12/47

12/47

výslovnost E

před přízvukem

výslovnost

tvrdého a

měkkého л

výslovnost

tvrdého a

měkkého л

výslovnost ы

výslovnost ы а и

výslovnost ш

výslovnost ш

měkký znak

měkký znak

nácvik

výslovnosti ч

melodie otázky

výslovnost ш

výslovnost ь а ч

výslovnost


e před přízvukem se čte jako i –

сестра (sistrá)

soustředění se na výslovnost

tvrdého a měkkého л

osvojit si skutečnost, že ruština

vždy rozlišuje výslovnostы а и

osvojit si skutečnost, že ruština

vždy rozlišuje výslovnostы а и


ш, ale i slabiky seш se v ruštině

vyslovují vždy tvrdě

osvojit si skutečnosti, že ш, ale i

slabiky seш se v ruštině

vyslovují vždy tvrdě

pochopit, že ь označuje měkkost

předcházející souhlásky,

pamatovat si, že velký měkký

znak neexistuje


nejen ч, ale i slabiky s ч se

v ruštině vyslovují měkčeji než

v češtině

zvládnout melodii otázky

písnička Это мама

poslech

čtení

hra – zazpívat

slabiky na

melodii písně

Pec nám spadla

hra – hledat

chyby v textu

čtení v rytmu

hra sestavování

jmen,

hra na vlak

hra na diváky

a hrdé rodiče

počítáním do

deseti

procvičování

čtením

rytmus

poslech

hra šeptaný

kánon

říkanka, zpěv,

tanec

zpěv

29

13/49/2

13/49/3

13/50/6

13/50/7

13/51/9a

13/519b

13/52/12a, b

13/53/13a, b

13/53/14

13/54/15c

13/54/16a

13/55/18

13/57

nová slova

výslovnost

výslovnost ц

výslovnost

výslovnost х

pohyblivý

přízvuk

výslovnost Ё

nacvičování

výslovnosti ё

výslovnost ж

výslovnost

пожалуйста

výslovnost

výslovnost

Výslovnost

osvojení

úvodní texty


nejen ц, ale i slabiky s цse

v ruštině vyslovují vždy tvrdě

číslovky do dvaceti

я хочу, ты хочешь, он хочет

pochopit, že Ё, stejně jako и, е, я

označuje měkkou výslovnost

předcházející souhlásky (čte se

ʼo)


nejen ж, ale i slabiky s ж se

v ruštině vyslovují tvrdě

úvodní text

Как я учил кошку говорить

poslech

poslech

čtení v rytmu

poslech

hrou, zasměj se

jako generál a

pak jako myška

přízvučnou

slabiku čti

hlasitě,

nepřízvučnou

šeptej

hra – jak čtou

něžné víly?,

jak čtou

medvědi?

přečti potichu a

po slabikách,

přečti v rytmu

říkanka

čtení

čtení potichu a

nahlas, hra na

spisovatele,

dramatizace

textu

rozpočitadlo

14/59/2a

14/60/5

poslech nových

slovíček

výslovnost

щ a ещё

nácvik správné výslovnosti


nejen щ, ale i slabiky se щ se

nahrávka

hra – hledej

slovo

30

14/61/7

14/61/8

výslovnost

přízvučné a

nepřízvučné

slabiky

výslovnost ю

v ruštině vyslovují vždy měkce

správně číst přízvučné

a nepřízvučné slabiky

osvojit si skutečnost, že ю

naznačuje měkkou výslovnost,

čte se jako ʼu(nečte se s j,

nejotuje se):

я люблю Колю

ю na začátku slova a po

samohlásce se čte jako ju:

Юлия – Júlie

pomocí značek

čtení

15/67/1

15/67/2

15/68/5

15/69/7

15/72

15/73

výslovnost

osvojení nových

slov

rozlišování

výslovnosti

тя, тья

rozlišování

výslovnosti сел

и съел

výslovnost

nacvičování

výslovnosti

nová písmena Ф ф, ъ

osvojení správné výslovnosti


я, е, ё,ю po měkkém a tvrdém

znaku se čte jako ja, je, jo, ju

rozdíl ve výslovnosti u slov

sednout a sníst

Считалка для мышки

písnička Козлик

čtení

nahrávka

čtení v rytmu

básnička,

obrázky

rozpočitadlo

poslech a zpěv

1/8/2

1/9/5

1/10/6

nacvičování

správné

výslovnosti

nacvičování

výslovnosti

nacvičování

výslovnosti

názvy měst, řek, pohoř, hor a

jezer

ruská lidová píseň На Кавказе

есть гора

nekonečná písnička Жила была

бабка,

Во поле береза стояла

hledání na

mapě

poslech a zpěv

poslech a zpěv

poslech a zpěv

2/12

2/13/1

výslovnost

nových slov

shrnutí pravidel

čtení a, o, e, я

pochopit, že je potřeba uvědomit

si zda se a, o, e, я nachází:

pod přízvukem, na první slabice

nahrávka

básnička

31

2/13/2b

2/14/3

2/16/7

2/17/9

2/19/12

2/20/13

2/21/14

2/23/20 – 21

nácvik

výslovnosti

výslovnost

nácvik

výslovnosti +

intonace otázky

nácvik intonace

při vyjádření

radosti

opakování

výslovnost

zdvořilostních

slov

výslovnost

výslovnost

před přízvukem či v ostatních

slabikách a podle toho

redukovat:

← 1.př. /

→

přízvukem přízvučná

[ǝ] [a] á [ǝ]

[ǝ] [a] ó[ǝ]

ʼ[ǝ] [i]éʼ[ǝ]

ʼ[ǝ] [i] яʼ[ǝ]

где обедал воробей?

[где абедǝл вǝрабей]?

в зоопарке у зверей?

в зǝапаркʼе в у звирей?

ничего [ничиго]

счасиье [щастʼйǝ]

счастливый [щисливый]…

úvodní rozhovory

нравитсья [нравицǝ]

úvodní rozhovory

píseň Каравай

Извините! Ничего!

slabikuj a soustřeď se na

výslovnost

poslech,

četba rozloženě

a potom jako

celé slovo

poslech

otázky na tělo

napodobování

intonace radosti

z dárků ruských

dětí

zpěv

poslech

básničky,

tvůrčí hra –

pantomima,

intonační

obměna

poslech a čtení

bajky

poslech,

čtení nahlas

32

článek Злое утро

s patřičnou

hereckou

intonací,

dramatizace

příběhu

3/26/1

3/28/3

3/29/7

3/32/11a

3/33/12c

3/36/20b

výslovnost ц

podobné slova

jako v češtině

dni, měsíce

výslovnost

výslovnost

výslovnost

předložky se

slovy, která

začínají na

samohlásku

výslovnost

fonetická rozcvička

zjistit, kterým slovům lze

rozumět

počítání do 100 s rodilým

mluvčím

názvy měsíců

zapamatovat si, že předložky se

slovy, která začínají

samohláskou čteme, jako jedno

slovo

в октябре (воктябре)

Волк и заяц

čtení veršů

poslech textu

poslech

poslech

poslech a čtení

poslech,

dramatizace,

čtení ve

dvojicích,

zahraní ve

dvojicích

4/39

4/39/1

4/40/3a

4/40/4a

4/42/7

výslovnost

opakování

procvičování

časování

Что я люблю...

výslovnost tvrdého л, výrazné

výslovnosti přízvučných slabik

a pravidla redukování

text Co mám rád

Co nemám rád

poslech

rýmovačka,

při nácviku

rýmovačky

vložit před

tvrdé л ještě г

poslech,

odpověz, o čem

se nemluvilo,

pokud si nevíš

rady, poraď se

se sousedem

poslech

rytmus sloves

převést do

pohybu

33

4/45/14

4/48/22

časování sloves

napodobování

intonace

osvojení výslovnosti i časování

hra – rytmicky

fandit a

tlesknout

poslech a čtení

básně

5/51

5/51/1

5/52/3a

5/52/3c

5/54/6

5/56/9b

5/56/10

5/61/17

5/62/19

opakování

výslovnost

výslovnost

Все куда-нибудь идут

redukování

intonace tázacích vět,

tvrdé л

Všichni někam jdou

otázky k textu

Горох

čtení úvodního textu

úvodní text

rozhovor

článek Наш учитель

poslech

napodobování

malých ruských

dětí, které

výrazně

redukují

nacvičování

intonace podle

poslechu a

grafů

poslech textu

hra – po kladné

odpovědi na

sebe se

sousedem

kývněte hlavou

báseň

nepřízvučné

slabiky šeptej,

přízvučné čti

důrazně

poslech

poslech,

hra – rozhovor

se sousedem

podle rolí

poslech

6/64

65/6/1

výslovnost

Антошка

Людоед а принцесса

písnička

poslech

pohádky

34

6/68/2a

6/70/6a

Zlatá brána – Воротца

У попа была собака

Весёлые путешественники

písnička

písnička

7/73

7/73/1

7/74/2b

7/75/4

7/77/7

7/77/8a

7/77/9a

7/79/13a

7/80/14

7/84

7/85

opakování

poslechová

rozcvička

Intonace

Портрет

velmi tvrdé slabiky +

redukování

text Portrét

podle slov v básni nakresli

panáčka

podle textu namaluj portrét

čtení se sousedem podle rolí

nacvičování středního rodu

rozhovor

povídka Rozmarné včely

verše

poslech

poslech,

opakování

veršů

rým, rytmus,

pohyb

poslech

hádanka

čtení a určení o

kom byla řeč

poslech

nahrávka

8/87

8/88/1

8/88/2

8/89/3a

8/91/7

8/93/10a

8/97/18

intonace

předložky

opakování

Город, где я живу, и места,

которые я люблю

nácvik intonace podle

intonačních grafů

plán města

Město, v němž bydlím

Куда он идёт?

intonace

vysvětlit cestu cizinci

poslech

poslech

nahrávky

poslech

rýmovačka

hra – uhodni

kdo kde pracuje

35

8/100/21d text Stopy poslech se

zavřenýma

očima

9/101/1a Теремок hra, zpěv

2/12/1

2/12/2

2/13/3

2/13/4

2/14/5

2/14/5b

2/14/6

vzbuzení zájmu

o ruský jazyk

naučit se

poslouchat

fonetické

cvičení

výslovnost

ruských

přízvučných

samohlásek

á, ó, ú

výslovnost и

výslovnost ы

výslovnost

ruských tvrdých

souhlásek ж (ž)

ш (š) ц (c)

pochopit obsah jednoduchého

ruského slyšeného textu

fonetickou rozcvičkou začínat

hodinu aspoň dva měsíce výuky,

nácvik jednotlivých částí

postupně

osvojit si skutečnost, že při

výslovnosti ruských samohlásek

je důležité zaokrouhlit rty jako u

hlásky u ale říct á, ó a rázně

otevřít ústa

osvojit si skutečnost, že ruské и

je měkčí a vyšší než je v české

výslovnosti,

v ruštině při spisovné

výslovnosti je jen střední i, mají

žáci výhodu v tom, že při diktátu

přesně slyší, kde je и a kde ы

ruské ыy je výrazně tvrdší a

tvoří se níže


ruské souhlásky ж (ž) ш (š) ц

(c) jsou na rozdíl od češtiny

vždy tvrdé,

pří výslovnosti pomůže vysunutí

spodní čelisti a přídech

pohybová hra

pohádka o řepě

poslech

napodobování

pípaní kuřete,

soustředění na

měkkost i u

dalších slabik

na známou

melodii zpívat

pi, pi, pi a

py, py, py

vyslovování

slabik,

napodobování

hlasem letu

brouka,

napodobování

zvuku parní

lokomotivy,

která jede do

kopce a táhne

náklad,

hra na práci

v drůbežárně –

na ruská kuřata

volej cyp-cyp

na česká pi pi,

36

2/15/7

2/15/8

2/15/9

2/16/10

2/16/11

2/16/12

2/16/13

2/16/14

2/17/15

2/17/16

2/17/17

výslovnost

měkké

souhlásky ч

výslovnost

měkké

souhlásky щ

(šč)

výslovnost

tvrdého л

nácvik

výslovnosti

měkkých

souhlásek

v ruštině je šč jedna hláska, je

vždy měkká a vyslovuje se

měkčeji než č v češtině

osvojit si skutečnost, že v češtině

je l střední,

ruština má л měkké a л tvrdé

zapamatovat si, že v ruštině je

15 párů měkkých a tvrdých

souhlásek; v češtině pouze 3

páry

di-dy, ti-ty, ni-ny

vyslovovat své jméno s ruskou

výslovností

nácvik výslovnosti slabik

na, no, nu

nácvik přízvučného ó

výslovnost bim – bam

дынь – дон

zaměřit se na výslovnost и, ы

upevnit výslovnost tvrdého ж (ž)

upevnit výslovnost tvrdého ш (š)

rytmický pokřik

s měkkými

slabikami

zkus přes

ššš…čovík

ššš…čestí

ššš…čeně

nacvičování

výslovnosti

pomocí hlásky

g (glo, glo,

glo),

držet jazyk za

dolními

předními zuby

a řeknout 10x

gul

vyslovování

slabik

hra – oko vidí

česká písmena,

ale ústa se snaží

o ruské hlásky a

slabiky

hra – jazyk

neznáš, ale

potřebuješ si

s někým velmi

důrazně

vyjasnit situaci

hra na slepice

poslech

hra na brouka

opakování

37

2/17/18

2/17/19

2/17/20

2/17/21

výslovnost ч (č) a ш (š)

výslovnost šč

výslovnost и, ы

výslovnost ы

jazykolamu 10x

říkanka

říkanka

jazykolam

Если бы да

кабы

3/18/1 výuka azbuky písnička

4/23

4/25/3

4/26/4

4/26/5

4/26/5a

4/26/5b

4/26/6

4/26/7

4/29/13

výuka azbuky

výuka azbuky

příprava na čtení

přízvučných a

nepřízvučných

slabik

výslovnost а, о

v nepřízvučných

slabikách

výslovnost я, е

intonace otázky

doplňovací

Кто тут?

а zjišťovací

Это Антон?

А, К, М, О, Т, Д, В, Н, У, Э, Е,

Я

z mála slov příběh

vyjádření emocí podle hlasového

zabarvení

zapamatovat si, že čárkou nad

samohláskou se v ruštině

označuje přízvuk a ne délka

samohlásky jako v češtině;

v jednoslabičných slovech se

přízvuk neoznačuje

zapamatovat si, že:

nepřízvučné a, o se vyslovuje za

přízvukem jako nejasný zvuk [ǝ]


nepřízvučné я, е za přízvukem

se čte krátce jako nejasný zvuk

[ʼǝ'] s náběhem na i,

předcházející souhláska se

vyslovuje měkce (znak ʼ

označuje měkkost předchozí

souhlásky)

naučit se ptát

snaha o ruskou výslovnost a

intonaci

Это мама

nahrávka

rytmus

poslech

úvodního textu

poslech

poslech

poslech

poslech

melodie otázky

poslech a

následné čtení

písnička

5/30 výuka azbuky Б, З, И, П, Р, С, Г, Й, Ы poslech článku

38

5/30/1a

5/32/2

5/32/3

5/32/5

5/33/6

5/33/7

5/33/9

5/36/15

nová slova

zapamatovat si

kde má slovo

přízvuk

čtení o, a

v první slabice

před přízvukem

melodie otázky

А тебя?

(v češtině se

nevyskytuje)

čtení písmena Б

čtení písmena З

výslovnost И, Ы

výslovnost Г

výslovnost Й

výslovnost Р П

výslovnost С

snaha zachytit, zda mezi

účastníky rozhovoru je Čech

zapamatovat si, že v ruštině

může být přízvuk na různých

slabikách


o, a v první slabice před

přízvukem se čte jako [a]

моя [majá]

Антон [antón]

intonace závisí na přízvuku

zachytit nač se tazatel ptá

odpovědi na otázky

pomocí slabik

pomocí slabik

pomocí slabik

pomocí slabik

přečti jásavě

Ой

rozhovor, jehož

smysl je určen

intonací

pomocí slabik

poslech

poslech

hra – na

přízvučnou

slabiku tleskni,

nepřízvučnou

šeptej

poslech a čtení

poslech a graf

poslech

poslech

6/38

6/38/1

nová písmena

zopakování

textů

z rychlokurzu

Л, Ц, Ч, Ш, ь

nácvik čtení měkkého [lʼ]

a tvrdého [l]

čtení Ш – čti vždy šy

čtení Ц – ци i иы čti vždy jako

cy

це – je vždy tvrdé

čtení Ч

poslech textu

pomocí slabik

pomocí slabik

pomocí slabik

pomocí slabik

opakováním

39

6/40/2

6/40/3

6/40/4

6/41/5b

6/42/6

nová slova

čtení е а я před

přízvukem

čtení ь – označuje měkkost

předchozí souhlásky

odpověď na otázky

е а я před přízvukem se čte jako

[i]

сестра [sistrá]

пятнадцать [pʼitnácǝt]

nauč se zpaměti rozpočitadlo

zvládnout melodii otázky

чай-чей-чий-

кач

poslech

poslech

poslech

nahrávka

7/46

7/47/1a

7/47/1b

7/48/1c

nová písmena

ё, ю

ё, ю na začátku

slova a po

samohlásce

ё, ю po

souhlásce

čtení х

zvuková podoba

ж а щ

zvuková podoba

щ

Ж, Щ, Х, Ё, Ю

pochopit, že platí stejná pravidla

jako pro čtení slabik s е, я

ёж, Юра [jož, júra]

моё, мою[majo, majú]

neplést si ho s latinkou

po х se v ruských slovech píše

и, а, у


nejen ж, ale i slabiky

sж se vyslovují vždy tvrdě,

жи [žy] же жё [žo],

stejně tvrdě se čte жё [že] i жо

[žo]


nejen щ, ale i slabiky se щ se

vyslovují vždy měkce

poslech

poslech

vzorové

výslovnosti

měkkých slabik

s ё, ю + čtení

pomocí slabik

pomocí slabik

pomocí slabik,

zasměj se jako

generál a pak

jako myš

pomocí slabik

pomocí slabik,

pravopisné

pravidlo

Ки-ги-хи!

40

7/49/3

7/49/4a

7/50/4b

7/50/5

opakování

pravidel čtení

hlásek a, o, е, я

čtení

přízvučných a

nepřízvučných

slabik

přízvuk

učit se rozumět poslechem


když jsou pod přízvukem, pak

se čtou jako a, o, е, я;

když jsou v 1. slabice před

přízvukem, pak a, o se čtou jako

[a], е, я, se čtou jako [i];

když jsou v ostatních slabikách,

pak a, o se čtou jako [ǝ], е, я, se

čtou jako ʼ[ǝ']

zapamatovat si, že některá ruská

slova mají pohyblivý přízvuk, tj.

i ve tvarech jednoho slova může

být přízvuk na různých místech

uvědomit si základní pravidla

čtení

a, o, е, я

Жи-ши-чи-ши!

píšu jen měkké

i

poslech

rozhovorů

rozložení slov

na slabiky

přízvučnou

slabiku čti

hlasitě,

nepřízvučnou

šeptej

čtení úvodních

rozhovorů

8/55

8/55/1a

8/56/1a

8/56/1b

8/56/2a

8/57/4

nová písmena

jak přepisovat

slova s písmeny

X, Ř, Q, W

nová slova

Ф, ъ

zapamatovat si, že tvrdý znak

sám o sobě neoznačuje žádnou

hlásku, píše se mezi předponou,

která končí souhláskou a

kořenem slova, který začíná

písmeny е, ё, я, ю,

po ъ se tato písmena čtou

[je], [jo], [ja], [ju]

X = кс: Максим

Ř = někdy ржРжевнице

někdy ршПршеров

Q = Квидо

W = Ванрер

úvodní článek

poslech

pomocí slabik

poslech

poslech

41

8/57/5

8/57/6

čtení я, е, ё, ю

soustředit se na

výslovnost

uvědomit si, že rozdíl mezi та,

тя,тья, тью ve výslovnosti musí

být patrný, a že po měkkém

znaku se čtou jako [ja], [je], [jo],

[ju]

Кто сел и всё съел?

čtení v rytmu

verš

9/63/

9/66/1

9/67/2

9/68/3

9/68/4

9/69/5

9/69/6

Людоед и принцесса

У попа была собака

Если весело живётся

На Кавказе есть гора

Во поле берёза стояла

Раз два три носочки

Жил был у бабушки

серенький козлик

poslech

zpěv

zpěv

zpěv

zpěv

zpěv

zpěv

10/71

10/72/1

10/72/3

10/74/10

10/75/11

úvodní text

С днём рождения

ustálené zdvořilostní vazby

Извините! Вежливый слон

básnička

bajka Ворона и лиса

poslech

poslech

poslech

naučit se

zpaměti

poslech

11/79/

11/80/1

11/80/3

11/86/13c

11/88/18a

fonetická

rozcvička

předložky se

slovem

úvodní text

Аты – баты rozpočitadlo

důraz na ruské ы

úvodní text – čemu jste

rozuměli?

zapamatovat si, že předložky se

slovy, které začínají na

samohlásku, se čtou dohromady

jako jedno slovo, i se vyslovuje

tvrdě

в июле [выюлʼǝ']

Волк и заяц anekdota

poslech

učení

poslechem

poslech

poslech

poslech a

dramatizace

12/90

12/90/1

12/914

fonetická

rozcvička

opakování

úvodní text

výslovnost tvrdého л

důraz na přízvučné slabiky

snaha zachytit, zda o zálibách

mluví děvče nebo chlapec

poslech

rýmovačka,

před tvrdé л

vložit ještě г

poslech

13/97

úvodní text

poslech

42

13/97/1

12/98/3

13/99/5

13/102

fonetické

cvičení

snaha o perfektní výslovnost při

vyprávění vtipů

rozhovor

krásná výslovnost

soustřeď se na

zvýrazněná

písmena

poslech

přednes

poslech básně,

rytmus pomáhá

14/107

14/107/1

14/109/4

14/111/9

fonetická

rozcvička

procvičování

intonace

úvodní text

čtení velmi tvrdě ы, ши, ла

úvodní text

poslech

pomůcka –

tvrdé slabiky

jsou vyznačené

tučně

poslech

obdivuj

miminko

15/117

15/118/1

15/118/3

15/125/18

fonetická

rozcvička

úvodní text

soustředit se výslovnost

označených hlásek

úvodní text

nácvik neutrálního oslovení

poslech

poslech

poslech

poslech

Výuka v učebním souboru Pojechali je rozdělena na předazbukové, azbukové a

poazbukové období. Dříve, než začneme vyhodnocovat výsledky analýzy, vyvstává

potřeba upřesnit, že v předazbukovém období výuka probíhá jen na základě řeči (žáci

pouze opakují a vyslovují); v průběhu azbukového období si žáci osvojují azbuku a

základy čtení a psaní; a cílem poazbukového období je, aby žáci zvládli jazyk

komplexně – ústní i písemnou řeč.

1.1 Pojechali 1

Učebnice POJECHALI 1 se zabývá dokonalým zvládnutím zvukové stránky

jazyka. Výuka v ní je rozdělena na předazbukové a azbukové období. Předazbukovému

období se věnuje prvních 6 lekcí, azbukové období zahrnuje 7 – 15 lekci. Za 15 lekcí

jsou umístěny texty z předazbukového období.

43

V předazbukovém období, coby počáteční etapě výuky ruštiny, je hlavní důraz

kladen na osvojení základních prvků fonetického systému ruského jazyka a na

pochopení odlišností zvukové stránky ruštiny a češtiny. Základní slovní zásobu si žáci

osvojují poslechem, východiskem k řečovým situacím jsou obrázky. Výuka spočívá v

osvojování cizího jazyka pomocí hry, rytmu a pohybu. Z toho důvodu učebnice

obsahuje písničky, říkanky, pohádky, rozpočítadla a jazykolamy. V této počáteční etapě

výuky ruské výslovnosti, kromě bohatého využívání ruské lidové tvořivosti, se žáci

hned od začátku seznamují s autentickými texty v interpretaci rodilých mluvčích, což je

přínosné z toho důvodu, že zejména mladší žáci jsou schopni odposlouchat od rodilých

mluvčích správnou, normativní výslovnost. Dále lze poznamenat, že výuka probíhá jen

na základě toho, že žáci pouze opakují a vyslovují, výuka je tedy zaměřena na zvukovou

realizaci jednotlivých písmen azbuky, zvláštnosti ruského přízvuku, redukci a její

význam, specifickou melodiku ruštiny a význam intonace řeči.

Nácvik výslovnosti jako samostatnou aktivitu zapojuje tato učebnice hned od

začátku u frází, které žáci musejí zvládnout (pozdravy, poděkování, prosby). Pozdravy,

které si žák má osvojit, jsou uvedeny na str. 7. Východiskem k řečovým situacím jsou

obrázky, nácvik výslovnosti má ulehčit písnička Чижик (melodie a možnost výslovnost

protáhnout napomáhá snazšímu docílení správné výslovnosti).

První lekce je zaměřena na nácvik výslovnosti přízvučných samohlásek а, о, у,

е, ы; nácvik výslovnosti jotované samohlásky я (лягушка); souhlásky ш (шляпа);

souhlásky tvrdé л (колокол, колокола). K osvojení výslovnosti napomáhají texty

k poslechu; hra na žábu a hra na ozvěnu přispívají k tomu, aby učení bylo zábavné.

Druhá lekce představuje seznámení s prvými slovy a jejich výslovností. Žák si

poslechem osvojuje výrazy k tématu rodina, články k poslechu jsou zaměřeny na

opakování osvojování výslovnosti souhlásek ж, л, ш, щ a hlásek е, я, ы.

Třetí lekce seznamuje s výslovností výrazů k tématu domácí zvířata. Osvojování

probíhá prostřednictvím zvuků, které zvířata vydávají. V článku na poslech je

soustředěna pozornost na opakování procvičování výslovnosti souhlásky ж.

Ve čtvrté lekci si žák oslovuje poslechem výrazy k tématu škola.

44

Pátá lekce je opakovací, východiskem k řečovým situacím jsou obrázky.

Šestá lekce se zaměřuje na výslovnost slovíček k tématu jídlo, je zaměřena na

osvojování výslovnosti prostřednictvím lidové tvořivosti – písničky Каравай, Ёлочка,

О чижике; taneček Раз два три носочки; rozpočítadlo Плыл по морю чемодан

(melodie a možnost výslovnost protáhnout napomáhá snazšímu docílení správné

výslovnosti).

Sedmou lekcí začíná azbukové období. Seznamování s grafickou podobou

jazyka začíná ve zvukové podobě – poslechem a zpíváním písničky Азбука.

Osmá lekce obsahuje osm cvičení zaměřených na výslovnost. Obeznámení

s prvními písmeny К, О, Т, У, В probíhá na základě článku, který je zaměřen na

osvojování prostřednictvím rytmu. Nácvik výslovnosti nových slov probíhá

posloucháním nahrávky, po uslyšení ruského slova žák zopakuje a následně

v pracovním sešitě vyhledá jeho český význam (zábavnější než psát nová slova do

slovníku a následně se je učit memorováním). Nahrávka má pomoci správně

vyslovovat. Další cvičení je zaměřeno na poslouchání úvodního textu (osvojování

správné výslovnosti prostřednictvím poslechu textu, který čte rodilý mluvčí. Další

formou je porovnání výslovnosti českého a ruského textu formou hry:

česky rusky

BU – BU ВУ – ВУ

TU – TU ТУ – ТУ

KU – KU КУ – КУ

Další cvičení vybízí k rytmickému čtení – přízvučnou slabiku má žák přečíst

velmi silně, výrazně (pohoupat ji). Cvičení č. 7 je zaměřeno na to, že v ruštině může být

přízvuk na různých slabikách. Zjistit, kde je přízvuk pomůže nahrávka, po jejímž

poslechu žák při čtení přízvučnou slabiku opakuje nahlas a nepřízvučnou šeptá. Dále má

poslouchat a opakovat slova, která již zná, a na přízvučnou slabiku má tlesknout.

V deváté lekci (osvojení písmen А, М, Н, Э, Я) při poslechu úvodních rozhovorů

je třeba identifikovat kolik И, Э, Я se nachází v textu. Nová slova se osvojují

poslechem a následně se vyhledávají v pracovním sešitě. Po poslechu dalšího cvičení

45

má žák zkontrolovat obrázky, zda se malíř při řazení obrázků nespletl. Cvičení č. 6 učí,

že čárkou nad samohláskou se v ruštině označuje přízvuk, nikoliv délka samohlásky

jako v češtině. Nácvik nepřízvučného a, o. Po poslechu je třeba přečíst s čistou ruskou

výslovností. Cvičení č. 9 je zaměřeno jednak na nácvik výslovnosti přízvučné slabiky, a

jednak na osvojení výslovnosti písmene я na začátku slov a po samohláskách [ja]: Ян,

моя; a ['a – bez j!]: Катя. Východiskem k nácviku správné výslovnosti je poslech, a

poté následuje čtení s důrazem na správnou výslovnost. Cvičení č. 10 slouží k nácviku

správné intonace při otázce. Východiskem je poslech.

V desáté lekci probíhá nácvik výslovnosti nových slov pomocí nahrávky

s následným vyhledáváním v pracovním sešitě, rovněž je zařazen poslech úvodních

rozhovorů; následuje nácvik výslovnosti е, и (před е, и jsou souhlásky vždy měkké a

přízvučné; e na začátku slov a po samohláskách čte jako je). Tuto úlohu učebnice řeší

formou slabik, které představují tajnou řeč, a žák má požádat o vodu jako žíznivý

člověk na poušti, fandit jako fanoušek na fotbale, či uspat děťátko jako laskavá chůva.

Úlohou hry na reportéra, který představuje nastupující mužstva, je opakování nácviku

správné výslovnosti přízvučné slabiky. Nácviku správné výslovnosti o, a před

přízvukem má napomoci poslech textu. Poslech textu má také naučit správné

výslovnosti меня (miňá); тебя (tibʼa) a nácvik intonace otázky.

Jedenáctá lekce poskytuje nácvik nových slov prostřednictvím poslechu. Poslech

úvodního textu je zaměřen na určení, která věta je správná. Cvičení č. 7 představuje

poslech nahrávky se zaměřením na přízvučnou slabiku, přičemž má žák napodobit

správnou výslovnost. Poslech nahrávky, která je zaměřena na nácvik melodie otázky,

má pomoci pochopit a dokázat napodobit správnou melodii otázky. Nakonec je zařazena

písnička Если весело живётся (nácvik výslovnosti pomocí písničky).

Dvanáctá lekce má za úlohu nácvik výslovnosti Л л, Ш ш, Ч ч, ы, ь. Nová slova

se jako vždy osvojují poslechem, poslouchá se také úvodní text s cílem následně

odpovědět na otázky.

Cvičení na procvičování výslovnosti Л л, Ш ш, Ч ч, ы, ь vyzývá, aby si žák

vzpomněl na další slova s těmi písmeny, dále aby našel k ruskému slovu významově

odpovídající slovo české. Jak vyslovovat e před přízvukem (сестра – sistrá) se

46

nacvičuje poslechem. Pomocí slabik гла, гло, глу se procvičuje výslovnost tvrdého л a

pomocí slabik ли, ля, ле výslovnost měkkého л.

Následující cvičení vyzývá, aby žák zazpíval slabiky na známou melodii Pec

nám spadla. Ruština vždy rozlišuje výslovnost ы а и, výslovnost probíhá

prostřednictvím říkanky a procvičováním slabik. V dalším cvičení má žák pochopit, že

ш, ale i slabiky se ш se v ruštině vyslovují vždy tvrdě. Nácviku správné výslovnosti má

pomoci hra o nákladním vlaku, který jede do kopce, a když už je na rovině, může

přidávat na rychlosti; a hra na diváky a hrdé rodiče. Dále si má žák zapamatovat, že

velký měkký znak neexistuje a má pochopit, že ь označuje měkkost předcházející

souhlásky, správnou výslovnost se má naučit prostřednictvím počítáním do deseti. Žák

se má naučit, že nejen ч, ale i slabiky sч se v ruštině vyslovují měkčeji než v češtině,

cvičení napomáhající osvojení správné výslovnosti vyzývá v rytmu jedoucího vlaku

opakovat чай – чей – чуть – чуть. Dále je zařazena nahrávka na zvládnutí melodie

otázky. Lekce končí nácvikem výslovnosti Л л, Ш ш, Ч ч, ы, ь prostřednictvím hry

šeptaný kánon, říkanky a písničky.

Třináctá lekce poskytuje nácvik výslovnosti nových slov poslechem. Dále

poukazuje na skutečnost, že nejen ц, ale i slabiky s ц se v ruštině vyslovují vždy tvrdě:

бегают две курицы

вот они на улице

Nácvik správné výslovnosti ц umožňuje i počítání do dvaceti. Dále pak lekce

udává cvičení s nácvikem výslovnosti х, které vyzývá k tomu, aby se žák zasmál jako

generál a následně jako myška. Domníváme se, že na základě takového cvičení si žák

spolehlivě zapamatuje, že ruské х je české ch (a nebude si ho plést s latinkou). Dále

lekce upozorňuje na skutečnost, že některá ruská slova mají pohyblivý přízvuk -

přízvučnou slabiku ve cvičení má číst hlasitě, nepřízvučnou šeptat. Lekce učí správné

výslovnosti Ё - stejně jako и, е, я označuje měkkou výslovnost předcházející souhlásky

(čte se ʼo). Správná výslovnost Ё se nacvičuje čtením slabik – jak by je četly něžné víly

a jak medvědi. Nácvik výslovnosti ж (ж i slabiky s ж se v ruštině vyslovují tvrdě) se

provádí opakování říkanky o broukovi.

47

Čtrnáctá lekce má za úlohu nácvik správné výslovnosti щ а ю. Ю označuje

měkkou výslovnost souhlásek, ale nejotuje se. Na začátku a po samohlásce se čte ju.

Dále pak lekce učí, že nejen щ, ale i slabiky se щ se v ruštině vyslovují vždy měkce. Učí

nová slovíčka poslechem a správné čtení přízvučné a nepřízvučné slabiky pomocí

značek.

Patnáctá lekce je zaměřena na výslovnost písmena Ф ф, ъ.

Nová slova se osvojují poslechem nahrávky, nechybí úvodního textu a cvičení

na osvojení skutečnosti, že я, е, ё, ю po měkkém a tvrdém znaku se čte jako ja, je, jo, ju.

Následuje poslech a následné čtení v rytmu, aby si žák uvědomil rozdíl ve výslovnosti u

slov sednout a sníst (сел a съел). Po poslechu se má žák pokusit o správnou výslovnost.

Na doplnění nácviku správné výslovnosti je navíc zařazeno rozpočitadlo – Считалка

для мышки a písnička Козлик.

1.2 Pojechali 2

Učebnice POJECHALI 2 se zaměřuje více méně na osobnostní přístup k žákům

a zároveň klade velký důraz na motivaci (cílová skupina žáků je vymezena rozlišením

učiva na základní, doplňující a rozšiřující), nicméně i tak se zde klade důraz na

zvukovou stránku jazyka. Žák má prostor pro samostatné učení i pro sebehodnocení.

Postupně se přidávají poznatky z ruské kultury. Samostatnou práci podporuje

srozumitelnost zadání jednotlivých úkolů. I když je zaměřena více na gramatiku,

nezapomíná na opakování výslovnosti. Opakování výslovnosti uvádí jako fonetické

rozcvičky.

První lekce začíná nacvičováním správné výslovnosti názvů měst, řek, pohoří,

hor a jezer pomocí mapy, prostřednictvím ruské lidové písně На Кавказе есть гора,

prostřednictvím nekonečné písničky Жила былабабка, písničky Во поле береза стояла

(poslech a zpěv).

Ve druhé lekci je zařazen poslech nahrávky k osvojení si obecných frází;

fonetická rozcvička na shrnutí pravidel čtení a, o, e, я. Nová slovní zásoba se osvojuje

poslechem, následuje cvičení: poslouchej slova a čti jako rozložené a pak jako celé

slovo; poslech úvodních rozhovorů; nácvik intonace otázkami na tělo; nácvik intonace

48

při vyjádření radosti napodobováním intonace radosti z dárků ruských dětí. K opakování

je zařazena píseň Каравай; dále pak výslovnost zdvořilostních slov Извините! Ничего!

– poslechem básničky. Osvojení správné výslovnosti má napomoci tvůrčí hra,

pantomima, intonační obměna. V lekci je zařazen poslech a čtení bajky (slabikuj a

soustřeď se na výslovnost), poslech a čtení nahlas s patřičnou hereckou intonací a

dramatizace příběhu článek Злое утро.

Třetí lekce je zaměřena na opakování výslovnosti ц – je podáno jako fonetická

rozcvička – čtení veršů. Nová slovní zásoba se osvojuje poslechem se zaměřením se na

cíl zjistit, kterým slovům lze rozumět. Následuje počítání do 100 s rodilým mluvčím

(poslech). Cvičení je zaměřeno na skutečnost, že předložky se slovy, která začínají

samohláskou, čteme jako jedno slovo – в октябре (воктябре). Nácvik výslovnosti

probíhá poslechem a čtením. Na zpestření je v lekci zařazen článek Волк и заяц, jeho

poslech a následná dramatizace, čtení ve dvojicích, zahraní ve dvojicích.

Čtvrtá lekce začíná poslechem Что я люблю. Zaměřuje se na nácvik správné

výslovnosti tvrdého л, výraznou výslovnost přízvučných slabik a pravidla redukování.

Praktickým východiskem je rýmovačka, při jejímž nácviku je doporučeno vložit před

tvrdé л ještě г. Následuje poslech úvodního článku se zaměřením na to, o čem se

nemluvilo. Pokud si žák neví rady, může se poradit se sousedem. Následuje poslech

článku – Co nemám rád, osvojení výslovnosti i časování (rytmus sloves je potřeba

převést do pohybu – rytmicky fandit a tlesknout), napodobování intonace po poslechu

básně.

Pátá lekce zařazuje poslech Все куда-нибудь идут, fonetické cvičení na

redukování. Cvičení vyzývá k napodobování malých ruských dětí, které výrazně

redukují. Dále pak následuje nacvičování intonace tázacích vět podle poslechu a grafů;

opakování výslovnosti tvrdého л, poslech článku Všichni někam jdou a hra – otázky

k textu – po kladné odpovědi na sebe se sousedem kývněte hlavou. Při čtení článku

Горох má žák předvést krásnou výslovnost. Následuje čtení úvodního textu s cílem

nepřízvučné slabiky šeptat, přízvučné číst důrazně a poslech článku Наш учитель.

Šestá lekce je zaměřena na nácvik výslovnosti prostřednictvím lidové tvořivosti

– písnička Антошка, pohádka Людоед а принцесса (poslech), Zlatá brána – Воротца,

písnička У попа была собака a písnička Весёлые путешественники.

49

Sedmá lekce začíná poslechem článku Портрет. Zaměřuje se na velmi tvrdé

slabiky + redukování (poslech a opakování veršů). Následuje poslechová rozcvička –

nová slovíčka jsou seřazená podle rýmu, rytmu, která doporučuje ověření pohybem, zda

žák slovu rozumí. Následuje poslech textu Portrét s cílem; podle slov v básni kreslení

panáčka; podle textu malování portrétu; čtení se sousedem podle rolí; nacvičování

středního rodu pomocí hádankami; rozhovor čtení a určení o kom byla řeč; a poslech

povídky Rozmarné včely.

Osmá lekce začíná poslechem článku Город, где я живу, и места, которые я

люблю; následuje nácvik intonace podle intonačních grafů, poslech článku Plán města,

článku Město, v němž bydlím, poslech se zavřenýma očima článku Stopy.

Devátá lekce obsahuje pohádku Теремок – výuka správné výslovnosti

prostřednictvím hry a zpěvu.

1.3 Rychlý start

Učebnice RYCHLÝ START vychází ze stávajících prvních dvou dílů učebnic a

podle slov autorů je koncipována tak, aby obsahově i metodicky odpovídala rychlejšímu

pracovnímu tempu žáků druhého stupně, kdy se zpravidla k výuce druhého cizího

jazyka přistupuje. Je vhodná i pro nižší ročníky víceletých gymnázií. Vychází se z toho,

že ruština i čeština jsou příbuzné slovanské jazyky mající hodně shodných prvků. Tato

učebnice rozvíjí komunikativní kompetence úrovně A1 SERR. Důsledně uplatňuje

osobnostní přístup k žákům, nezastupitelnou úlohu má motivace.

Tato učebnice je rozdělena na azbukové a poazbukové období. Azbukové období

je tvořeno lekcí 1 – 8. Začíná pohybovou hrou, která má vzbudit zájem o ruský jazyk,

následuje pohádka o řepě, jejíž úlohou je pochopit obsah jednoduchého ruského

slyšeného textu.

Druhá lekce je koncipována jako úvodní ústní rychlokurs ruské výslovnosti.

Navrhuje každou hodinu začínat fonetickou rozcvičkou (aspoň dva měsíce výuky),

přičemž jednotlivé části má žák nacvičovat postupně. Tato lekce je zaměřena na

50

výslovnost ruských přízvučných samohlásek á, ó, ú. Výslovnost и se nacvičuje

napodobováním pípaní kuřete, pozornost je soustředěna i na měkkost u dalších slabik.

Ruské ы (y) je výrazně tvrdší, žák má při nácviku výslovnosti na známou melodii zpívat

pi, pi, pi a py, py, py. Výslovnost ruských tvrdých souhlásek ж (ž) ш (š)ц (c) se provádí

vyslovováním slabik, napodobování hlasem letu brouka, napodobování zvuku parní

lokomotivy, která jede do kopce a táhne náklad, hrou na práci v drůbežárně, kde se na

ruská kuřata volá cyp-cyp a na česká pi pi. Výslovnost měkké souhlásky ч se nacvičuje

rytmický pokřik s měkkými slabikami; výslovnost měkké souhlásky щ (šč) má žák

zkusit přes ššš…čovík,ššš…čestí,ššš…čeně. Dále je věnována pozornost výslovnosti

tvrdého л (v češtině je l střední, ruština má л měkké a л tvrdé). Nacvičování výslovnosti

probíhá pomocí hlásky g (glo, glo, glo), a také držet jazyk za dolními předními zuby a

říct 10x gul. Pozornost je soustředěna také na nácvik výslovnosti měkkých souhlásek

vyslovováním slabik. Žák má vyslovovat své jméno s ruskou výslovností hra – oko vidí

česká písmena, ale ústa se snaží o ruské hlásky a slabiky, následuje nácvik výslovnosti

slabik na, no, nu hra (jazyk neznáš, ale potřebuješ si s někým velmi důrazně vyjasnit

situaci); nácvik přízvučného ó prostřednictvím hry na slepice; výslovnost bim – bam a

дынь – дон. Zaměřuje se na výslovnost и, ы (poslech), upevňuje výslovnost tvrdého ж

(hra na brouka), upevňuje výslovnost tvrdého ш opakováním jazykolamu 10x.

Výslovnost ч aш má zdokonalit říkanka, výslovnost и, ы jazykolam, výslovnost ы Если

бы да кабы.

V třetí lekci začíná výuka azbuky hravě písničkou.

Čtvrtá lekce učí písmena А, К, М, О, Т, Д, В, Н, У, Э, Е, Я (poslech). Je zde

zařazeno cvičení na vyučování pomocí rytmu:

Тук – тук – тук!

Кто вот тут?

Кто тут вот?

Тут вот кот.

Vyučování prostřednictvím rytmu se znásobí, když se úvodní text změní do podoby:

а) Тук – тук! Кто тут? Тут кот. Вот кто тут! Вот тут кот!

51

b) Тук – тук – тук! Кто тут? Тут кот. Кто вот тут? Вот кот тут.

Dále pak cvičení může sloužit třeba k tomu, aby se mohlo vyhledávat, kolik je

v textu nových písmen (К, О, Т, У, В), anebo pro pokročilejší žáky může být ukázkou,

jak málo slov stačí k vytvoření malého příběhu.

Následuje poslech úvodního textu s cílem vyjádřit emoce podle hlasového

zabarvení. Žák si má zapamatovat, že čárkou nad samohláskou se v ruštině označuje

přízvuk, nikoliv délka samohlásky jako v češtině; v jednoslabičných slovech se přízvuk

neoznačuje (poslech); dále si má zapamatovat, že nepřízvučné a, o se vyslovuje za

přízvukem jako nejasný zvuk [ǝ]; nepřízvučné я, е za přízvukem se čte krátce jako

nejasný zvuk [ʼǝ'] s náběhem na i, předcházející souhláska se vyslovuje měkce (znak ʼ

označuje měkkost předchozí souhlásky).

Je zařazen nácvik melodie otázky (poslech). Je zařazeno cvičení poslech a

následné čtení s cílem snažit se o správnou ruskou výslovnost a intonaci; a písnička Это

мама.

Pátá lekce učí Б, З, И, П, Р, С, Г, Й, Ы pomocí slabik, přečtením jásavého Ой a

výslovnost П rozhovorem, jehož smysl je určen intonací. Žák si má zopakovat, že

v ruštině může být přízvuk na různých slabikách, hrou – na přízvučnou slabiku tleskni,

nepřízvučnou šeptej. Má si zapamatovat, že o, a v první slabice před přízvukem se čte

jako [a] моя [majá], Антон [antón] – (poslech a čtení). Intonace závisí na přízvuku –

nácvik poslechem a na grafu.

Šestá lekce učí Л, Ц, Ч, Ш, ь poslechem textu. Je zaměřena na nácvik čtení

měkkého [lʼ], pomocí slabik a tvrdého [l]; na nácvik čtení Ш – (čti vždy šy pomocí

slabik); čtení Ц – (ци i цы čti vždy jako cy – pomocí slabik); це – je vždy tvrdé (nácvik

pomocí slabik); čtení Ч pomocí slabik a opakováním чай-чей-чий-кач; čtení ь –

označuje měkkost předchozí souhlásky (poslech); е а я před přízvukem se čte jako [i]

сестра [sistrá], пятнадцать [pʼitnácǝt] - nácvik poslechem. Žák se má naučit zpaměti

rozpočítadlo a zvládnout melodii otázky (nahrávka).

Sedmá lekce vyučuje Ж, Щ, Х, Ё, Ю. Žák má pochopit, že platí stejná pravidla

jako pro čtení slabik s е, я (poslech), poslech vzorové výslovnosti měkkých slabik s ё, ю

52

+ čtení: ёж, Юра [jož, júra] - nácvik pomocí slabik; моё, мою[majo, majú] - nácvik

pomocí slabik. Následuje nácvik výslovnosti х se v ruských slovech píše и, а, у –

nácvik pomocí slabik (zasměj se jako generál a pak jako myš). Žák si má zapamatovat,

že nejen ж, ale i slabiky sж se vyslovují vždy tvrdě: жи [žy] же жё [žo], stejně tvrdě se

čte жё [že] i жо [žo] – nácvik výslovnosti pomocí slabik; zapamatovat si, že nejen щ,

ale i slabiky щ se vyslovují vždy měkce – nácvik pomocí slabik. Žák si má zapamatovat

pravopisné pravidlo Ки-ги-хи! Жи-ши-чи-ши! píšě se jen měkké i. Lekce učí rozumět

poslechem (poslech rozhovorů). Následuje opakování pravidel čtení hlásek a, o, е, я –

zapamatovat si, že když jsou pod přízvukem, pak se čtou jako a, o, е, я; když jsou v 1.

slabice před přízvukem, pak a, o se čtou jako [a], е, я, se čtou jako [i]; když jsou

v ostatních slabikách, pak a, o se čtou jako [ǝ], е, я, se čtou jako ʼ[ǝ']. Lekce opakuje

čtení přízvučných a nepřízvučných slabik rozložením slov na slabiky, opakuje, že

některá ruská slova mají pohyblivý přízvuk, tj. i ve tvarech jednoho slova může být

přízvuk na různých místech (přízvučnou slabiku čti hlasitě, nepřízvučnou šeptej). Lekce

vyzývá k uvědomení si základních pravidel čtení a, o, е, я čtením úvodních rozhovorů.

Osmá lekce vyučuje nová písmena Ф, ъ poslechem. Vyzývá k zapamatování, že

tvrdý znak sám o sobě neoznačuje žádnou hlásku, píše se mezi předponou, která končí

souhláskou a kořenem slova, který začíná písmeny е, ё, я, ю, že po ъ se tato písmena

čtou [je], [jo], [ja], [ju] – nácvik výslovnosti pomocí slabik. Lekce učí jak přepisovat

slova s písmeny X, Ř, Q, W: X = кс: Максим, Ř = někdy рж Ржевнице, někdy рш

Пршеров; Q = Квидо; W = Ванрер. Žák si má zapamatovat, že rozdíl mezi та, тя,

тья, тью ve výslovnosti musí být patrný, a že po měkkém znaku se čtou jako [ja], [je],

[jo], [ju] – nácvik výslovnosti čtením v rytmu. Кто сел и всё съел? je verš, který

vyzývá k soustředění se na správnou výslovnost.

Od deváté lekce začíná poazbukové období. Výslovnost je upevňována

poslechem úvodních textů, které čte rodilý mluvčí a s nimi spojených různých cvičení,

prostřednictvím písniček, říkanek, her, jazykolamů, bajek a pohádek: Людоед и

принцесса (poslech); У попа была собака (zpěv); Если весело живётся (zpěv); На

Кавказе есть гора (zpěv); Во поле берёза стояла (zpěv); Раз два три носочки (zpěv);

Жил был у бабушки серенький козлик (zpěv).

53

Desátá lekce začíná poslechem úvodního textu. Učí ustálené zdvořilostní vazby

(poslech). Na podporu výuky správné výslovnosti slouží básnička Вежливый слон

(naučit se zpaměti) a bajka Ворона и лиса (poslech).

Jedenáctá lekce – poslech úvodního textu, Аты – баты rozpočitadlo (učení

poslechem) klade důraz na čtení ruského ы (vyslovuje se tvrdě). Žák si má zapamatovat,

že předložky se slovy, které začínají na samohlásku, se čtou dohromady jako jedno

slovo – в июле [выюлʼǝ'] – nácvik správné výslovnosti poslechem. Je zařazena

anekdota Волк и заяц (poslech a dramatizace).

Dvanáctá lekce – úvodní text poslech. Následuje výslovnost tvrdého л

prostřednictvím rýmovačky, je doporučeno před tvrdé л vložit ještě г. Nácvik důrazu na

přízvučné slabiky (poslech).

Třináctá lekce – poslech úvodního textu. Následuje fonetické cvičení, jehož

cílem je snaha o perfektní výslovnost při vyprávění vtipů a soustředění se na zvýrazněná

písmena. Následuje poslech rozhovoru, cvičení na přednes s krásnou výslovností,

poslech básně – správné výslovnosti napomáhá rytmus.

Čtrnáctá lekce začíná poslechem úvodního textu. Je zaměřená na čtení velmi

tvrdě ы, ши, ла pomůcka – tvrdé slabiky jsou vyznačené tučně. Poslechem úvodního

textu jako procvičování intonace (obdivuj miminko).

Patnáctá lekce – úvodní text – poslech. Poslech s cílem soustředit se výslovnost

označených hlásek, nácvik neutrálního oslovení poslechem.

54

2 Shrnutí

Domníváme se, že analyzované učebnice, co se týká výuky výslovnosti ruského

jazyka, splňují požadavek – moderní a konzervativní zároveň, protože:

zapojují nácvik výslovnosti jako samostatnou aktivitu hned od začátku zejména

u frází, které žáci musejí zvládnout tj. pozdravy, poděkování, prosby;

předazbukové období, kdy výuka probíhá jen na základě toho, že žáci pouze

opakují a vyslovují je zaměřena na zvukovou realizaci jednotlivých písmen

azbuky, zvláštnosti ruského přízvuku, redukci a její význam, specifickou

melodiku ruštiny a význam intonace řeči;

v počáteční etapě výuky je používána ruská lidová tvořivost, národní pohádky,

říkanky, jazykolamy a písně (díky melodii a možnosti protáhnout výslovnost je

pro žáky snazší docílit správné výslovnosti; žáci se hned od začátku seznamují s

autentickými texty v interpretaci rodilých mluvčích (zejména mladší žáci jsou

schopni odposlouchat od rodilých mluvčích správnou, normativní výslovnost);

pravidelně se k výuce výslovnosti v lekcích vracejí;

zaměřují se na problematické jevy – jednotlivé hlásky, souhláskové skupiny,

přízvuk, intonaci a frázování, tempo řeči, ráz, hláskovou spodobu;

trénují výslovnost kratších celků;

procvičují nějaký konkrétní jev;

známou slovní zásobu procvičují při mluvení a čtení nebo na smysluplných

slovech a frázích;

využívají procvičování poslechem a opakováním po rodilém mluvčím – CD,

DVD;

jsou uzpůsobeny k nacvičování výslovnosti poslechem a výběrem správné

varianty anebo spojování s kontextem – Кто сел и всё съел?;

výslovnost se trénuje na výslovnosti hlásek, jednotlivých slov, kratších frází,

připodobením – jak vyslovují něžné víly, jak vyslovují medvědi;

uplatňují se rovněž české reálie, zejména způsob přepisu a výslovnosti českých

jmen a názvů měst; používá se mapa;

55

k nácviku výslovnosti jsou používány hraní rolí, hry, spolupráce ve dvojicích,

skupinová práce, párové rozhovory, samostatná vystoupení žáků;

prioritně je zařazován nácvik poslechu s porozuměním;

výuka je orientována na řečové dovednosti žáků;

podporuje jejich samostatnost a iniciativu;

texty obsahují materiál, který lze využít v běžné konverzaci, příklady ve

cvičeních představují přípravu na konkrétní situace.

Domníváme se, že lze vyzdvihnout skutečnost, že: v předazbukovém období žák

jenom poslouchá a opakuje, nová slova jsou osvojována poslechem, nikoliv nudným

memorováním, takže jejich výuka může žáky bavit; poslech článků načtených rodilým

mluvčím – malé děti odposlouchají správnou výslovnost (je známý fakt, že když se

rodina přestěhuje do jiného státu, první se dokonale naučí ovládat cizí jazyk malé děti,

zatímco rodičům osvojování jazyka dělá problémy), kladně hodnotíme zařazování

fonetických rozcviček.

Snad jediná věc, která by se dala autorům vytknout, je to, že se mohli více

věnovat nácviku výslovnosti tvrdého л, avšak osvojit si ruskou výslovnost do té míry,

jako rodilý mluvčí, nelze.

34 %

Pojechali 1

25 %

Pojechali 2

41 %

Rychlý start

0

Grafické znázornění výskytu cvičení na osvojení správné ruské

výslovnosti při výuce ruského jazyka v učebnicích Pojechali 1,

Pojechali 2 a Rychlý start

56

Výpočet procent:

79 cvičení + 59 cvičení + 96 cvičení = 231 cvičení = 100 %

79/231 = 0,34 %

59/231 = 0,25 %

96/231 = 0,41 %

0,34 + 0,25 + 0,41 = 1

Nejvíce cvičení na osvojení správné ruské výslovnosti se vyskytuje v Rychlém

startu – 96 cvičení, poté v Pojechali 1 – 79 cvičení a nejméně v Pojechali 2 – 59 cvičení.

57

ZÁVĚR

Naše bakalářská práce se zabývala výukou správné ruské výslovnosti na českých

základních školách, přičemž jsme k naší analýze využili první tři díly učebnic ediční

řady Pojechali (Pojechali 1, Pojechali 2, Rychlý start). Cílem naší práce bylo zjistit,

jakým způsobem je výslovnost ruského jazyka vyučována a zda je v učebnicích

věnován dostatečný prostor výuce a následnému procvičování ruské výslovnosti.

Naše bakalářská práce je rozdělena do dvou částí – části teoretické a části praktické.

Teoretická část je zaměřena na předem nastudované poznatky, které jsou důležité

k vypracování praktické části. Je členěna na čtyři kapitoly. V první kapitole

charakterizujeme fonetiku a fonologii, dále je popsán řečový aparát. Druhá kapitola je

zaměřena na suprasegmentální jevy, tj. dynamiku a rytmus, melodii a závěr kapitoly

patří přízvuku. Ve třetí kapitole jsme charakterizovali systém hlásek ruského a českého

jazyka a jejich odlišností, dále jsme se zabývali souhláskami a samohláskami. Poslední

kapitola je věnována ortoepii.

V praktické části jsme rozebrali, jak už jsme se zmínili výše, první tři díly učebnic

ediční řady Pojechali. Údaje o cvičeních zaměřených na výslovnost z učebnic (Pojechali

1, Pojechali 2 a Rychlý start) jsme umístili do tabulky. Tabulka udává číslo lekce, číslo

stránky a číslo cvičení zaměřeného na osvojení správné výslovnosti, dále pak účel

tohoto cvičení, na jakou problematiku je zaměřené a jakou formou je výuka realizována

(forma procvičování). Barvy v tabulce korespondují s barvou učebnice, které se

realizovaná analýza týká. Analyzované údaje jsou znázorněny graficky.

Domníváme se, že analyzované učebnice, co se týká výuky výslovnosti ruského jazyka,

splňují požadavek – jsou moderní a konzervativní zároveň, podrobnější informace

nalezneme v kapitole Shrnutí.

58

РЕЗЮМЕ

В нашей бакалаврской работе Преподавание правильного русского

произношения в чешских начальных школах (на примере учебников серии

«Поехали») мы будем заниматься одной из областей фонетики и фонологии

русского языка.

Бакалаврская работа состоит из двух основных частей: теоретической и

практической. Теоретическая часть и практическая часть содержат несколько

отдельных подразделов.

В первой главе теоретической части мы уделяем внимание наукам,

которые рассматривают звуковую сторону языка. Используем термины фонетика

и фонология. Фонетика - это раздел языкознания, в котором изучаются звуки

речи. Предметом фонетики является весь план выражения в его звуковой форме.

Фонетика подразделяется на артикуляционную фонетику, которая изучает работу

органов речи при образовании звуков речи, и акустическую фонетику. Фонология

- это отдел языкознания, который изучает систему фонем языка и их изменения. В

конце первой главы мы занимаемся речевым аппаратом.

В фонетической системе языка следует выделять два типа элементов:

супрасегментные и сегментные элементы. Супрасегментные элементы мы

подробно рассматриваем во второй главе. Супрасегментные элементы включают

динамику, ритм и мелодию. Динамика и ритм в современном русском языке тесно

связаны друг с другом. Они сильно отличаются от динамики и ритма чешского

языка. Мелодия независима от динамики и ритма. Она особенно зависит от

соседних элементов, прежде всего гласных звуков. Мы классифицируем 2 вида

мелодии - нисходящая и восходящая. В конце второй главы рассматриваем

ударение, которое можно понимать, как выделение одного слова из такта.

В следующей главе мы занимаемся сегментными элементами. Эти

элементы содержат в себе согласные и гласные.

59

Все звуки в русском языке делятся на гласные и согласные. Гласных

звуков 6 - |а|, |о|, |э|, |и|, |у|, |ы| - это звуки речи, при образовании которых

воздушная струя свободно проходит через голосовые связки, они состоят в

основном из голосового тона при полном отсутствии шума. Согласных звуков 36 -

это звуки речи, при произнесении которых воздушная струя встречает различные

преграды, они состоят из шума или из голоса и шума.

Последняя часть теоретической части посвящена орфоэпии. Орфоэпию

можно характеризовать как совокупность правил, которые устанавливают единое

литературное произношение.

В практической части нашей бакалаврской работы мы будем

анализировать учебники серии Поехали (Поехали 1, Поехали 2 и Быстрый старт).

Мы сосредоточимся на упражнениях, касающихся произношения, на способе,

которым произношение преподается, и на том, есть ли в данных учебниках

достаточный простор для тренировки русского произношения.

Мы считаем, что учебник русского языка для людей, решивших изучать

русский язык как один из современных мировых языков, должен быть

современным и в то же время консервативным. Современный, таким образом,

чтобы перехватил актуальное состояние словарного запаса, потому что язык

является зеркалом общества, и для того, чтобы отразил текущий период -

проблемы и радости повседневной жизни человека, а консервативный из-за

соблюдения системы.

Предметом данного текста является анализ обучения правильному

русскому произношению, так как некорректное произношение препятствует

пониманию, в то время, как правильное произношение облегчает понимание и,

таким образом, упрощает коммуникацию в целом. Тренировке произношения

необходимо уделять достаточное внимание, так как мы предполагаем, что

носители какого-угодно языка относятся к ошибкам произношения менее терпимо

нежели к ошибкам грамматическим. Тренировка произношению при обучении

иностранному языка не может быть оставлена без внимания.

60

Для целей нашего исследования мы использовали первые три учебника

серии с целью анализировать методы, направленные на освоение правильного

произношения при обучении русского языка. Нас интересует, является ли

обучение в отношении произношения современным или консервативным.

Обучение на начальном уровне (перед азбукой, в течение и после

прохождения азбуки) основано на совершенствовании освоения звуковой стороны

языка. Обучение заключается в освоении иностранного языка по средствам игры,

ритма и движения. Учебные материалы содержат целый ряд песен, скороговорок,

игр и сказок.

Первая часть включает период до и во время изучения азбуки. Отдельные

лекции направлены на ознакомление учеников со звуковой стороной языка.

Ученики осваивают базовый словарный запас по средствам прослушивания,

основанием для речевых ситуаций служат картинки. Период изучения азбуки

начинается знакомством с графической формой языка.

Во втором учебнике реализуется индивидуальный подход к ученикам,

выбор материалов и методов работы приспособлен к психике учеников среднего

школьного возраста. Большое внимание уделяется мотивации учеников,

разделению учебных материалов на основные, дополнительные и расширенные в

зависимости от целевой группы учеников. Постепенно расширяются знания о

русской культуре. Ученик имеет большую свободу для самостоятельного

обучения и оценки собственного прогресса. Систематически делается акцент на

звуковой стороне языка. Понятность отдельных заданий дает возможность

работать самостоятельно.

Учебник Быстрый Старт выходит из имеющихся двух первых частей

учебников, концепция его методики и содержания включает ускоренный рабочий

темп учеников саршей начальной школы, где в основном в программу включается

второй иностранный язык. Такой подход подходит и для младших классов

многолетних гимназий. Развиваются коммуникативные компетенции уровня A1

SERR. Следовательно, применяется индивидуальный подход к ученикам.

Незаменимую роль играет мотивация, которая основывается на том, что русский и

чешский языки являются родственными славянскими языками, имеющими много

61

похожих элементов. Грамматика в русском языке проходится постепенно после её

освоения в родном языке. Учебники учитываются практические потребности

учеников – в большей мере используется и печатная, и прописная форма азбуки

(необходимость при тестах, заполнении различных форм и тд).

Данные об упражнениях, направленных на произношение в учебниках

(Поехали 1, Поехали 2 и Быстрый Старт) мы разместили в таблицу. Таблица

показывает номер лекции, номер страницы и упражнения, направленного на

освоение правильного произношения, а также назначение этого упражнения, на

какую проблематику оно направлено и в какой форме реализуется обучение. Цвеа

таблицы отвечают цвету отдельного учебника, которого касается реализованный

анализ. Анализированные данные изображены графически.

Мы считаем, что, в отношении произношения, анализированные учебники

отвечают оценке – современные и консервативные одновременно. Мы

установили, что:

включают тренировку произношения как самостоятельный вид

деятельсности с самого начала, в основном у фраз, которые ученики

должны освоить т.е. приветствия, благодарности и просьбы

период перед изучением азбуки, когда обучение проходит только на основе

того, что ученики повторяют и произносят направлена на звуковую

реализацию отдельных букв азбуки, особенности русского ударения,

редукции и ее значение. Специфическую мелодию русского языка и

значение интонации речи

на начальной этапе обучения используется русское народное творчество,

народные сказки, скороговорки и песни (благодаря мелодии и

возможности протягивать произнесение, ученика легче достигнуть

правильного произношения. Ученики с самого начала знакомятся с

оригинальными текстами в интерпретации носителей языка (главный

образом младшие ученики способны принять от носителей языка

правильное, нормативное произношение).

регулярно возвращаются к изучению произношения в лекциях

62

сосредоточиваются на проблемных аспектах – отдельных звуках, группах

согласных, ударении, интонации, темпе речи

тренируют произношение более коротких частей

тренируют какой-либо конкретный аспект

знакомые слова тренируют при говорении, чтении или на отдельные

словах и фразах

используют тренировку с помощью прослушивания и повторения за

носителем языка - CD, DVD

приспособлены в тренировке произношения с помощью прослушивания и

выбора верного варианта или соединения с контекстом - Кто сел и всё

съел?

произношение тренируется произнесением звуков, отдельных слов,

котортких фраз, сравнением – как говорят нежные феи, как говорят

медведи

применяются также чешские реалии, главным образом способ переписи и

произношения чешских имен и названий, используется карта

в тренировке произношения используются ролевые игры, работа в парах,

групповая работа, диалоги, индивидуальные выступления учеников

приоритетно включена тренировка прослушивания и понимания текста

обучение ориентировано на речевые умения учеников

поддерживает их самостоятельность и инициативу

тексты содержат материал, который можно использовать в повседневной

конверзации, примеры в упражнениях содержат подготовку к конкретным

ситуациям.

Возможно единственная вещь, на которую можно обратить внимание

авторов, это то, что они могли бы уделять большее внимание тренировке

произношения твердого Л, однако, освоить русское произношение до уровня

носителя языка, нельзя.

Наибольшее количество упражнений на правильное русское произношение

содержится в Быстром старте – 96 упражнений, затем в Поехали 1 – 70

упражнений и меньше всего в Поехали 2 – 59 упражнений.

63

SEZNAM LITERATURY:

Primární zdroje analýzy

ŽOFKOVÁ, Hana. Pojechali. 1. vyd. Praha: SPL - Práce ve spolupráci s

nakladatelstvím Albra, 2002, 91 s. ISBN 8086287580-.

ŽOFKOVÁ, Hana. Pojechali. 1. vyd. Úvaly: Albra, 2004, 123 s. ISBN 8086490882.

ŽOFKOVÁ, Hana. Pojechali!: rychlý start : učebnice ruštiny pro základní školy a

víceletá gymnázia : A1. 1. vyd. Úvaly: Albra, 2009, 150 s. ISBN 9788073610562

Českojazyčná literatura

CÍCHA, Václav. Metodika ruského jazyka. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické

nakladatelství, 1982, 241 s.

HAVRÁNEK, B. a kol. Příruční mluvnice ruštiny 1, hláskosloví a tvarosloví. 3. vyd.

Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1976. 588 s. ISBN 14-396-76.

Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky. Praha : Academia, 2007, s. 291

ISBN: 978-80-200-1523-5

KRČMOVÁ, M. Fonetika a fonologie: zvuková stavba současné češtiny. 2. přeprac.

vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1994, 147 s. ISBN 80-210-0137-2.

KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. Vyd. 3. Ostrava:

Ostravská univerzita v Ostravě, 2008. 214 s. ISBN: 978-80-7368-636-9.

PALKOVÁ, Zdena. Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum, 1994. ISBN 80-

7066-843-1.

ROMPORTL, M. Stručná fonetika ruštiny. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické

nakladatelství, 1973. 176 s. ISBN 17-162-73.

VESELÝ, J. Problematika vyučování ruštině jako blízce příbuznému jazyku. 1. vyd.

Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985. 179 s. ISBN 14-459-85

Ruskojazyčná literatura

БОНДАРКО, Л.В. Фонетика современного русского языка: учебное пособие.

Санкт-Петербург : СПБГУ, 1998. ISBN 5-288-01544-9.

64

БОРИСОВА, Е.В. Фонетика современного русского литературного языка:

трудные вопросы: учебное пособие для студентов филологических факультетов.

Борисоглебск: ГОУ ВПО "Борисоглебский государственный педагогический

институт", 2009. ISBN 978-5-85897-457-4.

БУЛАНИН, Л. Л. Фонетика современного русского языка. Изд. 2-е. Москва:

Книжный дом <<ЛИБРОКОМ>>, 2009. ISBN 978-5-397-01256-0.

OЛИВЕРИУС, З. Ф. Фонетика русского языка. 2. vyd. Praha : Státní pedagogické

nakladatelství, 1972.

ПЕТРЯНКИНА, В.И. Фонетика современного русского литературного языка:

учебное пособие. Москва :Прометей, 2005. ISBN 5-7042-1503-3.

Elektronické zdroje

ГОБЗОВА, И.Практические упражнения по фонетике русского языка. [online].

[cit. 2015-04-11]. Dostupné z www:

<http://is.muni.cz/do/ped/kat/KRus/fonetika/go01.html>.

КЕДРОВА, Ф. Е. Русская фонетика [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné z

www:<http://www.philol.msu.ru/~fonetica/index1.htm>.

KRČMOVÁ, M. Fonetika a fonologie [online]. 2008 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z:

http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/ff/js08/fonetika/ucebnice/ch03s01.html

Schvalovací doložky učebnic: Schvalovací doložky učebnic - říjen 2014 –k 17.10- 2014

[online]. [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: <http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-

cr/schvalovaci-dolozky-ucebnic-2013?highlightWords=dolo%C5%BEky>.

Studenties. 2. Fonetika a fonologie - pojmy [online]. 2010 [cit. 2015-02-10]. Dostupné

z: http://studenties.blog.cz/1010/2-fonetika-a-fonologie-pojmy

Slovníky

FILIPEC, Josef. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem

Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Vyd. 4. Praha:

Academia, 2005, 647 s. ISBN 8020013474.

KOPECKIJ, Leontij Vasil'jevič, Bohuslav HAVRÁNEK a Karel HORÁLEK. Velký

rusko-český slovník. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd,

1964, 538 s.

Lingea Šikovný slovník. Rusko – český a česko – ruský. Brno: Lingea, 2009

ISBN: 978-80-87819-69-2

http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/ff/js08/fonetika/ucebnice/ch03s01.html

65

MOKIJENKO V. M. Česko-ruský frazeologický slovník. 1. vyd. Olomouc: Univerzita

Palackého, 2002, 659 s. ISBN 8024404060.

PETRÁČKOVÁ, Věra a Jiří KRAUS. Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. Vyd. 1.

Praha: Academia, 1998, 834 s. ISBN 8020006079.

STEIGEROVÁ, Marie. Česko-ruský rusko-český kapesní slovník. 2. vyd. Olomouc:

Nakladatelství Olomouc, 2010, 896 s. ISBN 8071821853.

Šikovný slovník rusko-český, česko-ruský. 2. vyd. V Brně: Lingea, 2014, 720 s. ISBN

9788087819692.

vychopňová michaela

Documents