Vstupní školení do jaderné elektrárny Dukovany

2009

ii

Politika bezpe�nosti a ochrany životního prost�edí �EZ, a. s. 1. Bezpe�nost a ochrana životního prost�edí pat�í k našim nejvyšším prioritám a je nad�azena požadavk�m

výroby a provozním harmonogram�m. 2. Bezpe�nost je integrální sou�ástí �ízení spole�nosti spolu s využíváním systému managementu jakosti. 3. P�i zajiš�ování bezpe�nosti a ochrany životního prost�edí plníme právní p�edpisy �eské republiky i obecn�

p�ijaté mezinárodní bezpe�nostní principy. 4. Naším závazkem je trvalé hodnocení a zvyšování bezpe�nosti a ochrany životního prost�edí s ohledem na

stávající úrove� v�dy a techniky. 5. Základem bezpe�nosti a ochrany životního prost�edí je p�edcházení a minimalizace bezpe�nostních rizik.

Jsou založena na vytvá�ení systémových podmínek pro bezpe�ný a spolehlivý provoz všech za�ízení a bezpe�nost personálu.

6. Pro zvýšení bezpe�nosti se zam��ujeme na ov��ené, mezinárodn� uznávané a ekonomicky p�ijatelné technologie šetrné k životnímu prost�edí.

7. P�i �ízení bezpe�nosti a ochrany životního prost�edí uplat�ujeme u našich za�ízení odstup�ovaný p�ístup s d�razem na jadernou a technickou bezpe�nost, radia�ní, požární a fyzickou ochranu, havarijní p�ipravenost, bezpe�nost a ochranu zdraví p�i práci.

8. Systematickou pé�í o vzd�lání, výcvik a dovednosti zam�stnanc� zvyšujeme jejich kvalifikaci, profesionální chování, a snižujeme možnost lidské chyby.

9. Usilujeme o trvalé zvyšování kultury bezpe�nosti jako nedílné sou�ásti firemní kultury. 10. Procesy významné z hlediska bezpe�nosti a ochrany životního prost�edí zajiš�ujeme �ízeným zp�sobem a

zavádíme a dokumentujeme pro n� nejefektivn�jší pracovní postupy. 11. ízení bezpe�nosti a ochrany životního prost�edí provádíme prost�ednictvím konkrétních, m��itelných

a termínovaných cíl�, aby bylo ú�inné a ekonomicky efektivní na všech úrovních. 12. Hodnocení a výb�r dodavatel� a obchodních partner� provádíme z hlediska jejich kvalifikace a p�ístupu

k bezpe�nosti dodávek a služeb. 13. Pro napl�ování této politiky využíváme provozní zkušenosti, stanovujeme konkrétní cíle, požadované

hodnoty a bezpe�nostní programy, a zajiš�ujeme zdroje pro jejich realizaci. 14. Pln�ní politiky bezpe�nosti a ochrany životního prost�edí pravideln� hodnotíme a výsledky t�chto hodnocení

využíváme k její aktualizaci a k hledání možností dalšího zlepšování. Výsledky hodnocení rovn�ž využíváme k informování orgán� státní správy, územních orgán� i ve�ejnosti.

Politika jakosti �EZ, a. s. 1. Management jakosti je integrální sou�ástí �ízení spole�nosti. 2. Jakost ur�uje zákazník – vytvá�íme takové podmínky, aby naše výrobky a služby pln� vyhovovaly

požadavk�m a p�áním našich zákazník�. 3. Jakost chápeme i jako spole�enskou odpov�dnost v��i zákazník�m, našim vlastník�m, a prost�edí, ve

kterém p�sobíme. 4. Vyžadujeme vysokou kulturu práce a odpov�dnost všech našich zam�stnanc�. Vytvá�íme prost�edí dobré

vzájemné spolupráce a d�v�ry mezi zam�stnanci a útvary spole�nosti. Každý náš zam�stnanec, každá naše �innost ovliv�uje p�ímo nebo nep�ímo jakost výrobk� a služeb.

5. Vytvá�íme a udržujeme takový systém �ízení, který stanoví jednozna�né pravomoci a odpov�dnosti orgán� spole�nosti a vedoucích zam�stnanc�, vymezuje rozhraní mezi jednotlivými útvary spole�nosti a preferuje týmovou spolupráci.

6. Vyžadujeme vysokou kvalitu dodávek, a proto provádíme výb�r a hodnocení obchodních partner� z hlediska jejich zp�sobilosti plnit specifikované požadavky.

7. Jakost pravideln� hodnotíme stanovenými ukazateli ve všech našich �innostech. Máme navrženy, zavedeny, zdokumentovány a ov��eny efektivní pracovní postupy pro �innosti s významným vlivem na jakost a ekonomické výsledky spole�nosti.

8. Trvalé zlepšování a inovace našich proces�, výrobk� a služeb je cestou k zajišt�ní vysoké úrovn� jakosti p�i sou�asném dosažení konkurenceschopnosti naší spole�nosti.

ii

iii

PRINCIP SAMOKONTROLY Samokontrola je pracovní praxe spo�ívající v tom, že pracovník v�dom� a uvážliv� p�ezkoumává zamýšlenou �innost a o�ekávanou reakci na ni p�edtím, než s ní za�ne.

Princip samokontroly - Z postup, musí být uplat�ován ve všech �innostech, které se považují za d�ležité pro bezpe�nost a spolehlivost elektrárny

Používej p�i své práci Z postup

1. Zastav se - identifikuj za�ízení, objekt �

2. Zamysli se - p�ezkoumej zamýšlené �innosti a o�ekávané reakce �

3. Zrealizuj - prove zamýšlené �innosti �

4. Zkontroluj - porovnej skute�nou reakci na �innost s reakcí o�ekávanou �

K �EMU JE P�ÍRU�KA UR�ENA P�íru�ka je ur�ena pro samostudium k získání znalostí pro absolvování test� ov��ení všeobecné zp�sobilosti. Úsp�šné absolvování test� je podmínkou pro samostatný pohyb zam�stnanc� ve st�eženém prostoru jaderné elektrárny dle p�id�leného stupn� oprávn�ní.

P�íru�ka je �len�na na moduly, ve kterých jsou popsány zásady správného chování, zásady bezpe�nosti a povinnosti zam�stnanc� v elektrárn�.

P�edpokládá se, že si zam�stnanci tuto p�íru�ku prostudují p�ed absolvováním vstupního nebo periodického školení. P�íru�ka je každému zam�stnanci b�žn� dostupná a m�žete jí získat u svého nad�ízeného, zam�stnavatele nebo na internetové adrese www.cez.cz.

iii

iv

Obsah 1. Princip výroby elektrické energie

2. Dispozi�ní uspo�ádání

3. Organiza�ní uspo�ádání

4. Fyzická ochrana

5. Bezpe�nost a ochrana zdraví p�i práci

6. Jaderná bezpe�nost a kultura bezpe�nosti

7. Požární ochrana

8. Radia�ní ochrana

9. Havarijní p�ipravenost

10. Ochrana životního prost�edí

11. Nakládání s odpady

12. Jakost - kvalita

13. �ízení prací p�i údržb� a opravách

14. Zdvihací za�ízení

P�íloha: Tabulka tís�ového volání

Poznámka: V pr�b�hu školení jsou probírány události a p�íklady nesprávných �inností a porušení p�edpis� p�i práci v elektrárn� (zp�tná vazba provozních zkušeností).

Podmínky, které je pot�eba splnit pro získání povolení k samostatnému vstupu do st�eženého prostoru elektrárny:

Následující podmínky se nevztahují na jiné typy povolení ke vstupu (nap�. návšt�vy): � existence smluvního vztahu s �EZ, a. s., resp. kompetence pro kontrolní �innosti � bezúhonnost, potvrzená výpisem z rejst�íku trest� � platné „Osv�d�ení o psychické zp�sobilosti ke vstupu do st�eženého prostoru JZ“ � úsp�šné absolvování vstupního školení ukon�ené testem

Nejpozd�ji v den konání vstupního školení mít správn� a úpln� vypln�né formulá�e a ty p�edat organizátorovi vstupního školení:

� „Kvalifika�ní list a pov��ení k výkonu �innosti zam�stnance dodavatele“ � „Žádost o p�id�lení identifika�ní karty pro samostatný vstup do elektrárny“ � „Prohlášení žadatele“ � „Prohlášení zam�stnavatele“

P�i vy�izování vstupu na hlavní vrátnici dodat výpis z rejst�íku trest� ne starší t�í m�síc� (v p�ípad�, že má pracovník vstup do druhé lokality (EDU-ETE), potvrzení o uložení výpisu v této lokalit�.)

Dodavatel garantuje zdravotní zp�sobilost a odbornou zp�sobilost svých zam�stnanc� po celou dobu výkonu �inností v elektrárn�.

iv

1

1. Princip výroby elektrické energie

Základní princip výroby elektrické energie v jaderné elektrárn� Klasické tepelné i jaderné elektrárny využívají k výrob� elekt�iny energii páry. Páru získávají oh�evem vody. Klasické tepelné elektrárny získávají teplo pro oh�ev vody spalováním uhlí, oleje nebo plynu.

Jaderná elektrárna se liší hlavn� tím, že namísto spalování fosilních paliv (uhlí, olej, plyn) v kotlích využívá pro oh�ev vody teplo uvol�ované p�i št�pení jader uranu v jaderných reaktorech.

Složení atomu Atom má svoji vnit�ní strukturu - obsahuje kladn� nabité jádro tvo�ené nukleony (souhrnný název pro neutrony a protony obsažené v jád�e) a záporn� nabitý obal, který jádro obklopuje - je tvo�en souborem elektron�.

P�íklad atomu hélia se dv�ma protony a dv�ma neutrony v jád�e a dv�ma elektrony v obalu.

Jádro atomu jaderného paliva (izotop uranu 235U) je tvo�eno 92 protony a 143 neutrony - obsahuje tedy 235 nukleon�.

pára turbína

zdroj tepla generátor

spot�ebi�

1

2

Palivo v jaderné elektrárn� Hlavní složkou paliva v jaderné elektrárn� je izotop uranu 235U, jehož jádro se dá pom�rn� snadno rozšt�pit a uvoln�ná energie využít pro výrobu tepla a elektrické energie. Vlastní provedení uranového paliva je ve form� malých tablet nazývaných pelety, které jsou na sebe naskládány a vytvá�í tak sloupec št�pného materiálu. Vše je umíst�no v hermeticky uzav�ené kovové trubce pln�né héliem - mluvíme pak o palivovém proutku. Soubor palivových proutk� tvo�í palivovou kazetu. Palivové kazety jsou umíst�ny ve vymezené �ásti prostoru reaktoru nazývané "aktivní zóna".

Model: �ez palivovou a regula�ní kazetou

Št�pná �et�zová reakce a vznik tepla v jaderném reaktoru K uvoln�ní jaderné energie dochází p�i št�pení jader atomu uranu po vniknutí neutronu do jádra.

Energie neutronu vstupujícího do jádra zp�sobí ve v�tšin� p�ípad� rozšt�pení jádra atomu na dv� �ásti - tzv. odšt�pky neboli št�pné fragmenty. P�i tomto procesu se uvolní velké množství energie a sou�asn� se uvol�ují 2 - 3 neutrony. Ty mohou za ur�itých podmínek št�pit další jádra atomu uranu. Št�pení se tak stále udržuje - �íkáme tomu št�pná �et�zová reakce.

obálka palivové kazety

palivové proutky

palivové tablety v proutcích

neutron neutrony

odšt�pky uvoln�ná energie

2

3

Odšt�pky se od sebe rozletí velkou rychlostí a na nep�edstaviteln� krátké dráze se zabrzdí srážkami s okolními atomy prost�edí paliva. Pohybová energie odšt�pk� se tak m�ní v energii tepelnou a jaderné palivo se siln� oh�ívá (teplota uvnit� palivového proutku dosahuje až 1200 °C).

Št�pná reakce probíhá v aktivní zón� reaktoru v uranovém palivu v ní uloženém. K �ízení št�pné reakce je nutné regulovat množství neutron�. To se provádí pomocí regula�ních kazet s obsahem bóru a kyselinou boritou, která se p�idává do chladící vody. Izotop bóru 10B je totiž významný pohlcova� neutron�. Zm�nou koncentrace kyseliny borité a stejn� tak zm�nou polohy regula�ních kazet se neutrony bu pohlcují více - tím se snižuje po�et št�pení a výkon reaktoru klesá - nebo v opa�ném p�ípad� p�i menším pohlcení neutron� se po�et št�pení zvyšuje a výkon reaktoru roste.

Vzniklé teplo se neustále odvádí chladící chemicky upravenou vodou, která proudí prostorem aktivní zóny a cirkula�ními smy�kami primárního okruhu mezi reaktorem a parogenerátory.

Voda se v reaktoru oh�ívá až na 300°C. Vysoký tlak vody v celém primárním okruhu (více než 12 MPa) zaru�uje podstatné zvýšení bodu varu, takže nedochází k jejímu varu, což je základní podmínka pro zajišt�ní optimálního režimu p�estupu tepla z paliva do chladiva.

Princip výroby páry a p�em�ny její tepelné energie v energii elektrickou Horká voda z reaktoru proudí do parogenerátoru, ve kterém odevzdá prost�ednictvím teplosm�nné plochy vytvo�ené z trubek, svoji tepelnou energii do vody sekundárního okruhu a ochlazená se op�t vrací do reaktoru.

Na obrázku je schéma primárního okruhu

1. reaktor

2. parogenerátor

3. hlavní cirkula�ní �erpadlo

4. hlavní uzavírací armatura

5. kompenzátor objemu

6. barbotážní nádrž

7. elektrooh�íváky kompenzátoru objemu

8. sprchy kompenzátoru objemu

9. aktivní zóna

10. palivová kazeta

11. elektropohony regula�ních kazet

12. absorp�ní �ást regula�ní kazety

13. palivová �ást regula�ní kazety

A.– pára na turbínu

B.– voda do parogenerátoru

258 °C, 4,7 MPa

A

223 °C

B

273°C

12,75 MPa

300 °C

3

4

St�ny trubek parogenerátoru tvo�í zárove� bariéru proti pronikání primární (radioaktivní) vody do sekundární (neradioaktivní) vody. Sekundární voda se v parogenerátoru m�ní v páru a tato pára o vysokém tlaku a teplot� proudí do parní turbíny.

V parní turbín� pára z parogenerátoru p�sobí na její ob�žné lopatky a roztá�í tak její rotor - �ást tepelné energie p�em��uje na rota�ní mechanickou energii. Po odevzdání �ásti tepelné energie v turbín� vlhká a zchladlá pára vystupuje z turbíny do kondenzátoru. V kondenzátoru p�edá pára nevyužitou �ást tepelné energie p�es teplosm�nnou plochu do chladicí vody. Odvod tepla z páry zp�sobí její kondenzaci – pára se m�ní v kondenzát. Kondenzát se potom n�kolikastup�ov� oh�ívá, upravuje se jeho chemický režim a pomocí �erpadel je dopravován zp�t do parogenerátoru, aby op�t p�ijal tepelnou energii z primárního okruhu a p�em�nil se v páru.

Oteplená chladící voda z kondenzátor� je cirkula�ním chladícím okruhem vedena do chladících v�ží k ochlazení. Cirkula�ní chladící okruh je polouzav�ený na rozdíl nap�íklad od primárního okruhu. Chladící voda v n�m cirkuluje mezi kondenzátory a chladícími v�žemi. V chladicích v�žích je oteplená voda z kondenzátor� rozst�ikována a po speciální vestavb� stéká do bazénu pod v�žemi. Proti rozst�ikované a stékající vod� proudí chladný vzduch a vodu ochlazuje. Protože �ást vody tohoto okruhu uniká do ovzduší ve form� páry z chladících v�ží, je neustále dopl�ována vodou z dalešické p�ehrady.

S rotorem turbíny je pevn� spojen generátor, který rota�ní mechanickou energii m�ní na energii elektrickou. Elektrická energie, vyrobená v generátoru, je jako výsledný produkt elektrárny transformována na nap�tí vhodné k p�enosu a vyvedena do rozvodny Slav�tice. Z ní do p�enosové elektriza�ní soustavy našeho státu.

Schéma sekundárního a cirkula�ního chladicího okruhu

1. vysokotlaký díl turbíny 2. nízkotlaký díl turbíny 3. generátor 4. transformátor 5. separátor p�ih�íva� 6. kondenzátor 7. kondenzátní �erpadlo 1. stupn� 8. bloková úpravna vody 9. kondenza�ní �erpadla 2. stupn�

10. oh�íva� nízkotlaké regenerace 11. tepelná úprava vody 12. napájecí �erpadlo 13. oh�íva� vysokotlaké regenerace 14. chladicí v�ž 15. �erpadla cirkula�ní chladicí vody A.– pára z parogenerátoru B.– voda do parogenerátoru

15,75 kV

400 kV

20°C

31°C 38°C

223°C

258°C, 4,7 MPa

4

5

Pohled do reaktorového sálu (na n�která za�ízení primárního okruhu)

Pohled do strojovny (na n�která za�ízení sekundárního okruhu)

zavážecí stroj paliva

otev�ený bazén vým�ny paliva (horní �ást šachty reaktoru)

turbína

generátor

oh�íva� nízkotlaké regenerace

protihlukový kryt z p�vodních rota�ních budi�� a pomocných budi��

5

6

2. Dispozi�ní uspo�ádání Jaderná elektrárna Dukovany ve svém komplexu zahrnuje velké množství r�zných technických za�ízení technologických celk� a �adu pomocných za�ízení. Projektem jsou ú�eln� rozmíst�ny tak, aby jejich funkce z provozního, pracovního a bezpe�nostního hlediska byly efektivní.

Letecký pohled na elektrárnu s ozna�ením n�kterých objekt�

8 17 4 2 1 6 2 1 16

16 6 27 11 14 7 9 11 13 39

6

7

Za�ízení a pracovišt� v objektech elektrárny 1. Budova reaktor� (sou�ást hlavního výrobního bloku): v elektrárn� jsou dv� tyto budovy. V každé

budov� jsou umíst�ny 2 reaktorové bloky sestávající z jaderného reaktoru, parogenerátor�, potrubí primárního okruhu, havarijních systém� a dalších pomocných systém� umíst�ných v hermeticky uzav�ených železobetonových kobkách. Pracovní prostory v t�chto budovách spadají do kontrolovaného pásma (KP) a d�lí se na obsluhované (OP), poloobsluhované (PP) a neobsluhované (NP). 1. a 2. reaktorový blok a 3. a 4. reaktorový blok jsou spojeny do tzv. dvojblok�.

2. P�í�ná etažérka (dv� p�í�né etažérky jsou sou�ástí jednoho hlavního výrobního bloku): bloková dozorna (�ídicí centrum jednoho reaktorového bloku), nouzová dozorna, rozvodna 6 kV, po�íta�e, kabelové kanály.

3. Podélná etažérka (sou�ást hlavního výrobního bloku): spole�ná dozorna, nádrže napájecí vody s odply�ova�i, zásobní nádrže technické vody, hlavní parní kolektor a kabelové kanály.

4. Strojovna (sou�ást hlavního výrobního bloku): elektrárna má dv� odd�lené strojovny. Jedna je vždy spole�ná pro dva reaktorové bloky. Nejd�ležit�jším za�ízením jsou turbosoustrojí (vždy �ty�i v každé strojovn�). Dalšími za�ízeními jsou kondenzátory, oh�íva�e nízkotlaké a vysokotlaké regenerace, separátory-p�ih�íva�e páry, parovody, �erpadla, je�áby a další.

5. Ventila�ní komín (sou�ást hlavního výrobního bloku): vypoušt�ní plynných p�e�išt�ných produkt� z hlavního výrobního bloku

6. Provozní budova (sou�ást hlavního výrobního bloku): kryt, speciální prádelna (PBI), bufet (PB2), odborná pracovišt� obsluh, hygienická smy�ka pro p�echod do kontrolovaného pásma, šatny, pracovišt� osobní dozimetrické kontroly (PB1), laborato�e a kancelá�e.

7. Budova pomocných aktivních provoz� (sou�ást hlavního výrobního bloku): shromažování, t�íd�ní a zpracování nízkoaktivních odpad�. Pat�í do kontrolovaného pásma.

8. Centrální �erpací stanice: jsou zde soust�ed�ny �erpací stanice cirkula�ní chladicí vody, technické vody ned�ležité, technické vody d�ležité a požární vody.

9. Centrální p�íjem a dílny údržby, kryt, bufet, výdejna ná�adí, sklady.

10. �isticí stanice pr�myslových vod: �išt�ní pr�myslových odpadních vod v�etn� odolejování.

11. Dieselgenerátorová stanice: 6 dieselgenerátor� pro zajišt�ní napájení nejd�ležit�jších spot�ebi�� v p�ípad� výpadku napájení vlastní spot�eby elektrárny.

12. Rozvodna 400 kV: vyvedení vyrobené elekt�iny do rozvodny Slav�tice.

13. Mezisklad vyho�elého jaderného paliva a sklad vyho�elého paliva: slouží pro do�asné uložení použitého paliva po dobu 50 let v kontejnerech Castor.

14. Chemická úpravna vody: technologie na výrobu demineralizované vody, sklady.

15. Kompresorová stanice a stanice zdroje chladu: centrální výroba stla�eného vzduchu a chladu pro ventila�ní a klimatiza�ní systémy.

16. Chladicí v�ž: chlazení vody cirkula�ního chladicího okruhu.

17. Administrativní budova 1: kryt, jídelna, bufet, kancelá�e

18. Administrativní budova 2: kryt, kancelá�e, bufet budova výcvikového st�ediska budova informa�ního centra

19. KORD I: kancelá�e, zdravotní st�edisko.

20. KORD II: kancelá�e dodavatel�, pošta, bufet.

7

8

21. ídicí centrum ochrany elektrárny: technický systém fyzické ochrany elektrárny, jeho správa a údržba.

22. Sklad

23. Sociální p�ístavek: kancelá�e, šatny, bufet

24. Stavební údržba

25. TESKO I: psychologické pracovišt�, kancelá�e dodavatel�

26. TESKO II a III: dopravní kancelá�, kancelá�e dodavatel�

27. Úpravna chladicí vody

28. Úložišt� radioaktivních odpad�: provozovatelem je státní organizace Správa úložiš� radioaktivních odpad�, úložišt� je ur�eno pro skladování nízkoaktivních odpad� z elektráren Dukovany a Temelín.

29. Vrátnice (vstupní objekt): vystavování identifika�ních karet, informace, vstup do st�eženého prostoru, zdravotní st�edisko, celot�lový po�íta�

30. Hasi�ský záchranný sbor podniku

31. Zpracování radioaktivních odpad�: linka pro t�íd�ní a úpravu radioaktivních odpad� pro skladování na úložišti

32. �isticí stanice odpadních vod a 2 reten�ní nádrže: �išt�ní odpadních vod vypoušt�ných z elektrárny a záchyt p�ípadných únik�

33. Parkovišt� (velká kapacita)

34. Autobusové nádraží

35. Parkovišt� (malá kapacita)

36. Nákladní vjezd

37. Záložní vjezd

38. Areál He�manice: sklady a dílny dodavatel�

39. Pomocná kotelna: neslouží p�vodnímu ú�elu, p�estav�na na t�íd�ní odpad�

40. Venkovní sklad odpad� (šrotišt�): shromažování a t�íd�ní odpad�

8

9

3. Organiza�ní uspo�ádání

Základní organiza�ní uspo�ádání akciové spole�nosti �EZ, a. s. Akciová spole�nost �EZ, a. s. má v �ele generálního �editele.

D�lí se na divize. Divize se d�lí na úseky. Úseky se d�lí na sekce a odbory.

Jaderná elektrárna Dukovany a jaderná elektrárna Temelín pat�í do divize výroba.

Organiza�ní uspo�ádání sm�ny v lokalit� Dukovany Za vlastní provoz elektrárny odpovídá odbor �ízení provozu EDU. Hlavní náplní odboru je p�íprava a �ízení provozu. Provoz elektrárny Dukovany zajiš�uje 7 sm�n z nichž 1 je záskoková. Vedoucím sm�ny je sm�nový inženýr.

Vedoucími jednotlivých blokových dozoren, odkud je �ízen a kontrolován provoz blok� jsou vedoucí reaktorového bloku.

Zjednodušené organiza�ní uspo�ádání sm�ny je z�ejmé z následujícího obrázku.

VALNÁ HROMADA DOZOR�Í RADA

PEDSTAVENSTVO

divize výroba divize investice

divize distribuce

Centrála:

� divize generálního �editele

� divize finance

� divize výkonného �editele

o divize správa

o divize personalistika

divize international

divize obchod

9

10

Zam�stnanci zabezpe�ující pé�i o za�ízení � Pracovník útvaru pé�e o za�ízení je zam�stnanec �EZ, a. s., odpov�dný za stav sv��eného

za�ízení.

� Garant dodavatele je zam�stnanec �EZ, a. s., uvedený ve smlouv� o dílo, který má za úkol být v kontaktu s dodavatelem.

� Specialista profesní p�ípravy a pracovník útvaru pé�e o za�ízení je zam�stnanec �EZ, a. s., zabezpe�ující kontrolu nad �innostmi dodavatel� oprav, údržby, revizí, test�, apod.

Zam�stnanci zabezpe�ující opravy a údržbu za�ízení elektrárny � Vrchní p�ípravá� je zam�stnanec dodavatele tzv. Logického Celku /LC Reaktorovna–Škoda

Jaderné Strojírenství, LC Strojovna–Škoda Power, LC Venkovní objekty-�EZ-ENERGOSERVIS, LC Elektro a SK� - I+C Energo/ odpov�dný za p�ípravu P-p�íkazu. U ostatních Logických Celk� a za�ízení je to zam�stnanec �EZ, a. s., odpov�dný za p�ípravu P-p�íkazu.

� Realiza�ní p�ípravá� je zam�stnanec dodavatele LC nebo subdodavatel LC /LC Reaktorovna–Škoda Jaderné Strojírenství, LC Strojovna–Škoda Power, LC Venkovní objekty-�EZ-ENERGOSERVIS, LC Elektro a SK� - I+C Energo/ zajišující technologickou �ást údržby a oprav daného za�ízení, zkoušku, test, kontrolu a úplnou dokumentaci k úkolu pracovního p�íkazu. U ostatních Logických Celk� a za�ízení je to zam�stnanec �EZ, a. s., zajišující technologickou �ást údržby a oprav daného za�ízení, zkoušku, test, kontrolu a úplnou dokumentaci k úkolu pracovního p�íkazu.

� Vedoucí práce je zam�stnanec dodavatele pov��ený vedením pracovní skupiny pro výkon �inností na úkol pracovního p�íkazu. Odpovídá za realizaci celého rozsahu prací podle úkolu pracovního p�íkazu v požadované kvalit� a �ase. Odpovídá za dodržování zásad bezpe�nosti práce, požární bezpe�nosti, radia�ní ochrany, technické a jaderné bezpe�nosti. Je obvykle jedinou osobou oprávn�nou pro p�ebírání za�ízení z provozu do údržby, komunikaci s obsluhou v pr�b�hu údržby a p�edání za�ízení do provozu.

operátor primárního okruhu

operátor sekundárního okruhu

operátor primárního okruhu

operátor primárního okruhu

operátor primárního okruhu

operátor sekundárního okruhu

operátor sekundárního okruhu

operátor sekundárního okruhu

sm�nový mistr primárního

okruhu

sm�nový mistr sekundárního

okruhu a venkovních

objekt�

sm�nový mistr m��ení a regulace

sm�nový mistr

elektro

sm�nový inženýr

vedoucí reaktorového bloku �. 1

vedoucí reaktorového bloku �. 4

vedoucí reaktorového bloku �. 3

vedoucí reaktorového bloku �. 2

10

11

4. Fyzická ochrana

Cíl fyzické ochrany elektrárny Cílem fyzické ochrany elektrárny je zabránit neoprávn�ným manipulacím s jaderným za�ízením a jadernými materiály a ochrana majetku provozovatele elektrárny.

Toho je dosahováno prost�ednictvím:

� zamezení p�ístupu neoprávn�ných osob k citlivým za�ízením JE (fyzické bariéry) � administrativních a technických opat�ení pro režimové chování oprávn�ných osob � zjišt�ní neoprávn�ného p�ístupu a sledování režimového chování osob � zabrán�ní neoprávn�ného p�ístupu a neoprávn�ného chování

Soubor prost�edk� fyzické ochrany elektrárny je tvo�en technickým systémem fyzické ochrany, administrativními a technickými opat�eními, fyzickou ostrahou a pohotovostní ochranou.

�len�ní prostor� v elektrárn� z hlediska fyzické ochrany Areál elektrárny je rozd�len mechanickými bariérami na prostory se specifickým režimem.

St�ežený prostor je ohrani�en železobetonovou vn�jší bariérou kolem celé elektrárny - jsou v n�m umíst�ny d�ležité objekty a za�ízení.

Chrán�ný prostor je ohrani�en vnit�ní bariérou z drát�ného plotu uvnit� st�eženého prostoru - jsou v n�m umíst�ny objekty velmi d�ležité z hlediska provozu elektrárny.

Vnit�ní prostor je ohrani�en plášt�m budov (t�etí bariéra) uvnit� chrán�ného prostoru - jsou v n�m umíst�ny nejd�ležit�jší za�ízení elektrárny jako reaktor, bezpe�nostní systémy, d�ležitá �erpadla ap.

11

12

Identifika�ní ozna�ení osob ve st�eženém prostoru elektrárny Ve st�eženém prostoru elektrárny musí být osoby ozna�eny osobní identifika�ní kartou umíst�nou viditeln� na horní polovin� od�vu. P�i p�evlékání od�vu musí být p�emíst�na na svrchní od�v.

Karta je majetkem elektrárny a každý držitel je povinen ji chránit p�ed poškozením, ztrátou �i zneužitím.

V kart� jsou zakódovány informace umož�ující p�ístup držitele karty do ur�ených zón (stupe� oprávn�ní).

Ztrátu karty jste povinni bezodkladn� nahlásit na telefony 3142 nebo 3139, resp. bezpe�nostnímu pracovníkovi.

Obdobn� jsou identifika�ními kartami vybavena vozidla. Barevn� jsou odlišena vozidla elektrárny (barva modrá), vozidla dodavatel� (barva zelená) a vozidla pro jednorázový vjezd - návšt�va (barva bílá). Na kart� je uvedena registra�ní zna�ka vozidla.

POZOR! Uvnit� st�eženého prostoru je osoba bez viditelného ozna�ení identifika�ní kartou považována p�i aktivitách zásahových sil za narušitele fyzické ochrany elektrárny.

Identifika�ní karta s fotografií oprav�uje držitele k samostatnému pohybu ve st�eženém prostoru. Barvu bílou mají zam�stnanci elektrárny, barvu oranžovou zam�stnanci externích dodavatel�, jednorázová náhradní karta má oranžovou barvu (bez fotografie). Ke kart� obdržíte kontrolní PIN (4-místný).

Identifika�ní karta bez fotografie oprav�uje držitele k pohybu ve st�eženém prostoru pouze s doprovodem oprávn�né osoby. Identifika�ní karty bez fotografie jsou p�id�lovány návšt�vám nebo exkurzím.

Stupe� oprávn�ní identifika�ní karty Stupe� oprávn�ní je zakódován v identifika�ní kart� a ur�uje objekty, do kterých m�že držitel karty vstupovat a zda tam m�že vstupovat sám, s doprovodem, nebo sám m�že doprovázet. Stupe� oprávn�ní se ud�luje na základ� požadavku garanta žadatele a výsledku ov��ení spolehlivosti osoby žadatele.

Pozor: Nepokoušejte se vstupovat do prostor, do nichž nemáte oprávn�ní ke vstupu.

12

13

Platnost identifika�ní karty Základní doba platnosti oranžové karty pro samostatný pohyb je 1 rok. Podmínky pro prodloužení jsou:

� absolvování periodické p�ípravy dodavatel� ukon�ené testem � trvání smluvního vztahu, resp. kontrolní kompetence � platné „Osv�d�ení o psychické zp�sobilosti ke vstupu do st�eženého prostoru JZ“ � bezúhonnost

Pokud držitel identifika�ní karty neprošel vstupním turniketem 30 dn�, jeho karta automaticky ztrácí platnost a je nutné ji osobn� obnovit ve výdejn� karet na hlavní vrátnici od�vodn�ním absence. Pokud absence vstupu trvá déle než 60 dn� , musí obnovu platnosti karty potvrdit garant realizace nebo personální útvar (zam�stnanci �EZ, a.s.).

Když zapomenete identifika�ní kartu doma Každý držitel karty m�že ve výdejn� karet obdržet (po identifikaci totožnosti) náhradní identifika�ní kartu bez fotografie s oranžovým pozadím a bílým nápisem NÁHRADNÍ KARTA. Karta má platnost max. 5 dn�. Stupe� oprávn�ní je totožný s originální identifika�ní kartou, kontrolní PIN kód je nový.

Podobn� lze obdržet náhradní kartu vozidla.

P�edm�ty (materiály), které je zakázáno vnášet do st�eženého prostoru Do st�eženého prostoru je zakázáno vnášet:

� zbran� všeho druhu � st�elivo � trhaviny � alkohol � drogy � další nebezpe�né p�edm�ty (obranný sprej) � p�ístroje a za�ízení nesouvisející s vykonávanou �inností ve st�eženém prostoru

Za zbran� ve smyslu tohoto zákazu se považují st�elné zbran� všeho druhu, bodné zbran� jako nože, dýky a všechny ostatní p�edm�ty, které je možno použít k útoku na osobu.

Za zbra� se v tomto slova smyslu nepovažují kapesní zavírací nože s malou �epelí (do 7 cm).

Fotop�ístroje a kamery je možno vnášet do st�eženého prostoru a použít pouze na zvláštní povolení p�i dodržení specifického režimu.

Mobilní telefony se zabudovaným fotoaparátem je možno vnášet pouze na toto povolení bez práva fotoaparát použít.

13

14

P�edm�ty, nesouvisející s pracovní �inností, je možno uložit do sk�ín�k na hlavním vstupu do elektrárny. Klí� od sk�ín�k se vydává na recepci po p�edložení identifika�ní karty nebo pr�kazu totožnosti.

Vnášení a vynášení p�edm�t� z elektrárny U p�edm�t�, souvisejících s pracovní �inností, které chceme vnést do st�eženého prostoru elektrárny je nutno vyplnit formulá� (zabezpe�í garant z databáze LN B07). Stejný formulá� se použije pro vynesení p�edm�t� z elektrárny. Jedná se o v�ci zam�nitelné s materiálem používaným v elektrárn� (majetek elektrárny).

Zajišt�ní fyzické ostrahy a pohotovostní ochrany elektrárny Fyzickou ostrahu elektrárny zajiš�ují uniformovaní bezpe�nostní pracovníci a pohotovostní ochranu zásahová jednotka Policie �R.

Pravomoci bezpe�nostních pracovník� a zásahové jednotky Policie �R ve vztahu k vaší osob� Bezpe�nostní pracovníci jsou ve st�eženém prostoru oprávn�ni k t�mto úkon�m:

� kontrolovat osoby, zavazadla a vozidla, � ov��ovat zp�sobilost osob – alkohol a drogy, � požadovat od osoby vysv�tlení, které m�že p�isp�t k objasn�ní skute�ností d�ležitých pro

ochranu elektrárny, � odebrat v�c pronášenou p�es kontrolní stanovišt� bez pot�ebných doklad�, � omezit nebo do�asn� znemožnit volný pohyb osob, � používat hmat� a chvat� sebeobrany, p�ípadn� st�elnou zbra� za podmínek zákonem

stanovené nutné obrany.

Zásahová jednotka Policie �R je oprávn�na k provedení služebního zákroku k odvrácení útoku vedeného proti jaderné elektrárn�.

14

15

Kontroly p�i vstupu do a výstupu z elektrárny Každá osoba vstupující do st�eženého prostoru elektrárny je povinna nejprve projít radia�ní kontrolou (žlutý rám). P�ed vstupem do kontrolního rámu se identifikuje p�iložením identifika�ní karty ke sníma�i. Po dobu m��ení (3 s) svítí žlutá kontrolka a konec m��ení je signalizován zvukem. Potom vstupující osoba projde automatickým detektorem kov� a podrobí vnášený materiál kontrole v rentgenovém za�ízení, p�ípadn� se podrobí prohlídce p�enosným detektorem kov� nebo fyzické prohlídce. P�ed kontrolou v detektoru je nutné vyjmout všechny kovové p�edm�ty z od�vu (v�etn� t�ch, které obsahují staniol – cigarety, žvýka�ky) a mobil a položit je na plato. Plato se položí na dopravník rentgenu.

Následn� prob�hne identifikace osoby v turniketu, jejíž sou�ástí je snímání identifika�ní karty a biometrická kontrola (kontrola rozm�r� dlan� pravé ruky).

Doba kontroly v turniketu je �asov� omezena. P�i biometrické kontrole je nutné sledovat sd�lení na displeji a �ídit se jimi. V p�ípad� problém� kontaktujte bezpe�nostního pracovníka. Ten identifikuje p�í�inu zamítnutí p�ístupu a informuje o dalším postupu. Po pr�chodu vstupním turniketem se namátkov� kontroluje zp�sobilost osoby na požití alkoholu nebo omamných a psychotropních látek.

Poznámka: Rentgenové za�ízení neovliv�uje potraviny, CD, diskety, elektronické p�ístroje.

detektor kov�

rentgen

dopravník

sníma� identifika�ní karty

zahájení kontroly – �ervená

ukon�ení kontroly - zelená

biometrický sníma�

sníma� identifika�ní karty

Detektor radioaktivních látek Detektor kov� a rentgen Turnikety a biometrická

kontrola

Každá osoba vystupující ze st�eženého prostoru elektrárny je povinna projít radia�ní kontrolou (žlutý rám). P�ed vstupem do kontrolního rámu se identifikuje p�iložením identifika�ní karty ke sníma�i. Následuje pr�chod turniketem podobn� jako p�i vstupu (ale bez biometrické kontroly a bez zadávání kódu), pr�chod kontrolním rámem pro zabrán�ní neoprávn�ného vynášení p�edm�t� a p�ípadn� kontrola vynášených v�cí.

Kontroly na hranicích vnit�ních fyzických bariér Kontroly oprávn�nosti p�ístupu osoby do kontrolované zóny probíhají v turniketech typu V nebo B, p�ípadn� dve�ních uzáv�rech.

Postup správného pr�chodu turniketem V je obdobný jako u vstupního turniketu. Turniket však obsahuje oto�nou klec, která se musí po vstupu uzav�ít. Pozor, doba automatické kontroly v turniketu je omezena. V p�ípad� nesprávného postupu p�i pr�chodu nebo p�ekro�ení �asu není oto�ná klec pro pr�chod uvoln�na. Celý postup pr�chodu musí být po výstupu z klece opakován a to v tomtéž, nebo sousedním turniketu.

15

16

Turnikety typu B se používají tehdy, když procházející osoba nese velký p�edm�t, veze vozík, atd. se kterým by neprošla turniketem. P�icházející osoba stiskne tla�ítko „žádost o vstup“, které za�ne blikat �erven�. Po akceptaci žádosti operátorem se blikající �ervená barva tla�ítka zm�ní na trvalou zelenou, dve�e se automaticky odjistí a osoba m�že vstoupit. Po zm�n� barvy na zelenou musí procházející osoba otev�ít dve�e do 15 sec., potom se op�t automaticky uzamknou. Další postup je shodný, tj. p�iložení karty ke sníma�i a volba kódu a otev�ení druhých dve�í.

Na vstupech do d�ležitých objekt� (dieselgenerátorové stanice, centrální �erpací stanice aj.) se používají dve�ní uzáv�ry. Nutnou podmínkou pr�chodu uzáv�rem je vlastnictví speciálního klí�e ke konkrétnímu zámku a p�id�lení p�íslušného stupn� oprávn�ní na identifika�ní kart�. Identifikací oprávn�né osoby ve sníma�i IK se na cca 40 sec vyblokuje elektronická detekce p�ístupu a lze bez poplachu odemknout zámek. Každý pr�chod dve�ním uzáv�rem je nutno ukon�it op�tovným uzam�ením dve�í. V opa�ném p�ípad� bude vyhlášen poplach s následnou aktivací složek fyzické ochrany elektrárny.

telefon klávesnice

sníma� karty

Turnikety typu V Telefon, klávesnice a sníma� turniketu V

Turniket „P“ Turniket „P“ (p�enosný) je používán u vchod� a vrat do strojovny p�i provád�ní prací ve strojovn�, nap�. pravidelné generální opravy. Korektní pr�chod turniketem je obdobný s pr�chodem jinými turnikety s tím rozdílem, že procházející osoba musí nejd�íve stisknout tla�ítko pro vstup nebo výstup a teprve poté p�iloží identifika�ní kartu a navolí sv�j kód. Rozsvícení zelené kontrolky signalizuje povolení pr�chodu.

Tento typ turniketu je v provozu vždy za p�ítomnosti bezpe�nostního pracovníka.

16

17

Vjezd a výjezd vozidla do nebo ze st�eženého prostoru Vjezd vozidla do kontrolního koridoru je �ízen sv�tly dopravního semaforu (oboustrann�).

P�i pr�jezdu vozidla kontrolním koridorem zastaví �idi� vozidlo na vymezeném míst� (místo je vyzna�eno bílou �arou na vozovce). Potom provede p�edepsané úkony v tomto po�adí:

� p�iloží ke sníma�i osobní identifika�ní kartu,

� provede bioidentifikaci (kontrola obrysu dlan�),

� p�iloží ke sníma�i identifika�ní kartu vozidla,

� p�iloží ke sníma�i na rámu radia�ní kontroly svoji identifika�ní kartu a realizuje automatizovanou dozimetrickou kontrolu osoby,

� po identifikaci osoby a vozidla umožní pracovník�m fyzické ostrahy kontrolu vozidla a své osoby.

Každé vjížd�jící a vyjížd�jící vozidlo se automaticky kontroluje na kontaminaci radioaktivní látkou.

Podmínky pro transport materiálu do a z elektrárny Transport materiálu bude povolen po ov��ení p�íslušných doklad� (formulá�, dodací list, výdejka, atd.) bezpe�nostním pracovníkem.

Nestandardní stav (neobvyklá situace) v oblasti fyzické ochrany Jsou to situace po zjišt�ní:

� poškození za�ízení fyzické ochrany, � nálezu cizího (podez�elého, nebezpe�ného) p�edm�tu, � zm�n v chování osob (zdravotní problémy, alkohol, drogy), � probíhající kriminality nebo jejích následk�, � narušení zakázaného letového prostoru (válec nad elektrárnou o pr�m�ru 4 km do výšky cca 1,5 km), � p�ijetí teroristické hrozby (telefonem, dopisem, atd.).

Chování osob p�i zjišt�ní nestandardní situace Každá osoba p�ítomna ve st�eženém prostoru, resp. areálu elektrárny, je vnit�ní legislativou zavázána ohlásit výše uvedené neobvyklé situace na ur�ené místo. Pro efektivní odstran�ní negativního vlivu konkrétní odchylky je d�ležitá rychlost a jistota jejího zjišt�ní, v n�kterých p�ípadech i sou�innost nálezce odchylky. Platí zásada lépe ohlásit zbyte�nost, než nevid�t v�bec nic a být lhostejný. Krom� teroristické hrozby , která má specifický zp�sob ohlášení, je optimální využít tyto spojovací cesty:

OHLAŠOVACÍ MÍSTO: �ídicí centrum technického systému fyzické ochrany

Telefon: EDU - 3139, 3141, 4939, 568866130 (�ísla jsou u každého telefonu)

V p�ípad� nouze lze volat kamkoliv na známé �íslo (SI, 1111-úst�edna, dozorny – blokové dozorny) nebo použít p�ímého spojení s �ídicím centrem telefonem nebo interkomem instalovaným v turniketu.

17

18

�ešení problém� s turniketem K problém�m dochází p�i pr�chodu turnikety, kdy se nerozsvítí zelená kontrolka – volno (a neuvolní se oto�ná klec). To m�že být zp�sobeno:

� neplatnou kartou (nerozsvítí se žlutá ledka klávesnice, resp. �ervené ledky obrysu dlan� na displeji biosníma�e),

� vadnou kartou (mechanicky poškozená), � nesprávným kódem (pouze 1x oprava), � p�ekro�ením stupn� oprávn�ní (zakázaná zóna), � zm�nou hmotnosti držitele karty (resp. t�žká taška).

Zásady chování:

� Nepokoušejte se násilím nebo dalšími manipulacemi poškodit �i p�ekonat mechanické zábrany.

� Informujte telefonem bezpe�nostního pracovníka (ozve se po zvednutí sluchátka). � Dbejte rad a pokyn� bezpe�nostního pracovníka.

�ešení problém� s bezpe�nostními pracovníky Bezpe�nostní pracovníci mohou v ur�itých p�ípadech omezit Váš pohyb po elektrárn�. Mohou nastat situace, kdy Vám nebudou moci vysv�tlit p�í�iny omezení. Jejich chování má cíl chránit zdraví a životy osob v�etn� ochrany majetku spole�nosti.

Vždy se podrobte požadavk�m bezpe�nostních pracovník� nebo policist�. Jsou oprávn�ni k vynucování p�edepsaného chování v definovaných situacích. Na vysv�tlování a p�ípadné stížnosti je dost �asu až následn�.

18

19

5. Bezpe�nost a ochrana zdraví p�i práci

Definice bezpe�nosti a ochrany zdraví p�i práci Je to oblast bezpe�nosti zam��ená na vytvá�ení vhodných pracovních podmínek a používání stroj�, technických za�ízení, p�ístroj� a ná�adí a využívání staveb pro zabrán�ní vzniku pracovních úraz�, nemocí z povolání a omezení jejich následk� na zdraví a životy.

Systém bezpe�nosti a ochrany zdraví p�i práci Je to �ást celkového systému �ízení, která zahrnuje organiza�ní strukturu, plánovací �innosti, odpov�dnosti, praktiky, procesy (postupy), a zdroje p�i vývoji, uplat�ování, napl�ování, p�ezkoumávání a udržování politiky bezpe�nosti a ochrany p�i práci a tím p�ispívá k �ízení rizik bezpe�nosti, která jsou spojena s �inností organizace.

Politika bezpe�nosti a ochrany životního prost�edí P�edstavenstvo �EZ, a. s., si pln� uv�domuje a bez výhrad p�ijímá odpov�dnost ve smyslu platné legislativy i mezinárodních závazk� �R za zajišt�ní:

� bezpe�nosti svých výrobních zdroj�, � ochrany jednotlivc� spole�nosti a ve�ejnosti, � ochrany životního prost�edí, � jakosti.

Pro napln�ní této odpov�dnosti se �EZ, a. s., zavazuje vytvo�it a rozvíjet odpovídající podmínky a dostate�né lidské i finan�ní zdroje, ú�inné �ídící struktury a kontrolní mechanismy.

P�edstavenstvo �EZ, a. s., proto vyhlásilo Politiku bezpe�nosti a ochrany životního prost�edí a Politiku jakosti.

Ob� politiky jsou v plném zn�ní na stran� ii.

Strategické cíle v oblasti bezpe�nosti a ochrany zdraví v EDU Strategickými cíly je:

� zabezpe�ení dlouhodob� ustáleného nebo zlepšujícího se trendu úrazovosti zam�stnanc� elektrárny a dodavatel� v prostorách elektrárny,

� zabezpe�ení minimalizace vznik� nemocí z povolání, provozních nehod a havárií, � dodržování rozhodnutí státního odborného dozoru v oblasti bezpe�nosti a ochrany zdraví

p�i práci, � stanovení funk�ního informa�ního systému pro stanovenou oblast, zejména pro zjišování,

hlášení a odstra�ování bezpe�nostních závad a šet�ení p�í�in pracovních úraz�, � prov��ování a hodnocení stavu úrovn� bezpe�nosti a ochrany zdraví p�i práci, � ú�elné vynakládání prost�edk� k zabezpe�ení úkol� v oblasti bezpe�nosti a ochrany zdraví

p�i práci.

19

20

Úkoly pro spln�ní cíl� Pro spln�ní cíl� jsou stanoveny tyto hlavní úkoly:

� kontrolní �innost, � hodnocení a prevence rizik, � šet�ení úraz�, � kategorizace prací, � výchova v oblasti BOZP, � používání osobních ochranných prost�edk�, � zajišt�ní zdravotní pé�e, � bezpe�né nakládání s nebezpe�nými chemickými látkami a p�ípravky.

Úkoly v oblasti BOZP jsou rozpracovány v p�íslušných dokumentech a musí být pravideln� p�ezkoumávány a revidovány.

Elektrárna Dukovany - Bezpe�ný podnik �eský ú�ad bezpe�nosti práce ud�lil v roce 1999 elektrárn� Dukovany osv�d�ení o zavedení systému �ízení bezpe�nosti práce s právem používat vedle svého obchodního jména titul „BEZPE�NÝ PODNIK“.

Systém �ízení bezpe�nosti práce má prvky podle obrázku.

Základním dokumentem je Politika bezpe�nosti a ochrany životního prost�edí.

Základním principem je neustálé zlepšování systému �ízení bezpe�nosti práce.

Ukazatelé úrovn� bezpe�nosti práce v elektrárn� Hlavními ukazateli úrovn� pro oblast BOZP jsou:

� úrazovost zam�stnanc� elektrárny, � úrazovost zam�stnanc� dodavatel�, � ukazatel WANO (organizace provozovatel� jaderných elektráren), � nemoci z povolání, � kontrolní �innost, � statistiky odborného dozoru nad bezpe�ností a hygienou práce.

20

21

Základní povinnosti dodavatelských organizací � zajistit pravidelné zdravotní prohlídky svých zam�stnanc�, � zam�stnávat pouze pln� kvalifikované pracovníky, � zajistit pravidelná školení zam�stnanc� z vnit�ních p�edpis� elektrárny, � zajistit zam�stnanc�m schválené ochranné pom�cky, � zajistit, aby �innosti a práce jeho zam�stnanc� byly organizovány a provád�ny tak, aby

sou�asn� byli chrán�ni také zam�stnanci dalšího zam�stnavatele, � spolupracovat p�i zajišt�ní bezpe�ného, nezávadného a zdraví neohrožujícího pracovního

prost�edí pro všechny zam�stnance na pracovišti,spolupracovat v oblasti BOZP s útvarem BOZP elektrárny.

Základní povinnosti vedoucích zam�stnanc� �EZ, a. s. a dodavatel� � nep�ipustit, aby zam�stnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem

a zdravotní zp�sobilosti, � provád�t kontroly v oblasti BOZP, � stanovovat nápravná opat�ení pro odstran�ní nedostatk� v oblasti BOZP, � prosazovat a zajiš�ovat bezpe�nostní požadavky, pravidla a principy v oblasti BOZP, � plnit úkoly v pé�i o bezpe�nost a ochranu zdraví p�i práci, � zajistit odstran�ní neshod s bezpe�nostními požadavky, pravidly a principy v oblasti BOZP, � informovat zam�stnance o rizicích vyplývající z provád�né �innosti, � zajiš�ovat školení a ov��ování znalostí zam�stnanc� o právních a ostatních p�edpisech

k zajišt�ní BOZP.

Základní povinnosti zam�stnanc� �EZ, a. s. a dodavatel� � dbát podle svých možností o svou vlastní bezpe�nost, o své zdraví i o bezpe�nost a zdraví osob,

kterých se bezprost�edn� dotýká jeho jednání, � odmítnout výkon práce, o níž mají d�vodn� za to, že vážn� ohrožuje život nebo zdraví jich

samých nebo jiných osob, � dodržovat vnit�ní p�edpisy elektrárny, � provád�t pouze práce, pro které mají platnou kvalifikaci, � vstupovat na pracovišt� pouze ur�enou trasou, � zdržovat se pouze na ur�eném pracovišti, � provád�t pouze práce, na které byl zpracován „spis p�ípravy“ a specifikované úkolem

pracovního p�íkazu (viz kapitolu „ízení prací p�i údržb� a opravách v JE“).

�ízení rizik Zákoník práce stanoví, že zam�stnavatel je povinen vytvá�et podmínky pro bezpe�né, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prost�edí vhodnou organizací bezpe�nosti a ochrany zdraví p�i práci a p�ijímáním opat�ení k prevenci rizik.

To znamená, že: � Zam�stnavatel je povinen vyhledávat rizika (poškození zdraví), zjiš�ovat jejich p�í�iny a

zdroje a p�ijímat opat�ení k jejich odstran�ní nebo minimalizaci. � K tomu je povinen pravideln� kontrolovat úrove� bezpe�nosti a stav technické prevence.

21

22

P�íklady mechanických rizik � nechrán�né pohyblivé �ásti za�ízení, � �ásti za�ízení s nebezpe�nými povrchovými plochami, � pohyblivé dopravní prost�edky, pohyblivé pracovní prost�edky - doprava b�emen, � nekontrolované pohyblivé �ásti - jiskry, st�epiny.

P�íklady elektrických rizik � dotyk osob s živými �ástmi, � p�iblížení osob k živým �ástem.

P�íklady rizik pád� � uklouznutí na zne�ist�ném povrchu, � pád z výšky, � pád do hloubky.

P�íklady ostatních rizik v jaderné elektrárn� � prach, � chemické látky, � hluk, � vibrace, � ionizující zá�ení (nap�íklad radioaktivních látek nebo roentgenovo zá�ení), � neionizující zá�ení (nap�íklad ultrazvukové nebo infra�ervené zá�ení), � fyzická zát�ž, � teplo, � psychická zát�ž, � zraková zát�ž, � biologické �initele.

Výskyt rizikových faktor� Nelze-li výskyt biologických �initel� a p�ekro�ení nejvyšších p�ípustných hodnot rizikových faktor� vylou�it, je zam�stnavatel povinen omezovat jejich p�sobení technickými, technologickými a jinými opat�eními, kterými jsou zejména úprava pracovních podmínek, doba výkonu práce, z�ízení kontrolovaných pásem, používání vhodných osobních ochranných pracovních prost�edk� nebo poskytování ochranných nápoj�.

V kontrolovaném pásmu je zakázáno jíst, pít a kou�it; pro tyto ú�ely zam�stnavatel vyhradí zvláštní prostory. Vstupovat do kontrolovaného pásma lze jen s osobními ochrannými pracovními prost�edky ur�enými pro výkon práce v kontrolovaném pásmu.

P�íkladem je likvidace azbestových rošt�.

Zakázané práce podle Zákoníku práce Zakázány jsou práce s 2-naftylaminem a jeho solemi, 4-aminobifenylem a jeho solemi, benzidinem a jeho solemi, 4-nitrodifenylem, azbestem a polychlorovanými bifenyly, s výjimkou mono- a dichlorovaných bifenyl�, a práce s p�ípravky obsahujícími více než 0,1 % 2-naftylaminu a jeho solí, 4-aminobifenylu a jeho solí, benzidinu a jeho solí nebo 4-nitrodifenylu nebo více než 0,005 % polychlorovaných bifenyl�. Zákaz t�chto prací neplatí, jde-li o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce p�i likvidaci nepot�ebných zásob, odpad� a za�ízení, která obsahují tyto látky a p�ípravky, a práce p�i zneškod�ování uvedených látek, pokud vznikají jako nežádoucí pr�vodní látka p�i zpracování jiné látky nebo p�ípravku.

22

23

Práce zakázané ženám a mladistvým Práce zakázané ženám a mladistvým jsou uvedeny v Zákoníku práce a souvisejících p�edpisech.

V p�ípad�, že je žena pracující v elektrárn� t�hotná, musí to oznámit svému p�ímému nad�ízenému. Ten posoudí spole�n� se závodním léka�em zda vyhovují pracovní podmínky národní legislativ�. Pokud pracovní podmínky neodpovídají požadavk�m pro práci t�hotné ženy, je povinen vedoucí zam�stnanec tuto ženu p�evést na jiné vhodné pracovišt�.

Mladiství nesm�jí a to ani z d�vodu p�ípravy na povolání a dále t�hotné a kojící ženy a ženy do konce devátého m�síce po porodu pracovat v kontrolovaném pásmu.

Zásady bezpe�né práce v jaderné elektrárn� V jaderné elektrárn� se podle zahrani�ních zkušeností používá „Systém 4 Z“:

Zastav se – identifikuj objekt a za�ízení,

Zamysli se – p�ezkoumej zamýšlené �innosti a o�ekávané reakce,

Zrealizuj – prove zamýšlené �innosti,

Zkontroluj – porovnej skute�nou reakci na �innost s reakcí o�ekávanou.

Ú�elem systému je provád�t práce s rozvahou, promyšlen�, kvalitn� a s co nejnižším rizikem poškození zdraví a nehod.

Kultura bezpe�nosti Je to zp�sob chování osob pracujících v jaderné elektrárn� s ohledem na bezpe�nost. Projevuje se rozvahou, promyšlením úkolu, komunikací s ostatními, kontrolami, vyhodnocením úkolu, dodržováním p�edpis�, atd. s ohledem na d�ležitost bezpe�nosti (viz kapitola 6).

Zakázané �innosti v jaderné elektrárn� 1. Spoušt�t, zastavovat, vypínat, zapínat a regulovat svévoln� stroje a za�ízení. 2. M�nit bez souhlasu odpov�dného pracovníka provozní, bezpe�nostní a ochranná za�ízení. 3. Provád�t stavební, montážní a údržbové práce za provozu bez náležitého pou�ení o zásadách

bezpe�ného chování na daném pracovišti a s možnými místy a zdroji ohrožení. 4. Zahajovat údržbové, montážní a stavební práce bez �ádného písemného p�edání daného pracovišt�

a bez zajišt�ní pracovišt�. 5. Provád�t stavební, montážní a údržbové práce bez schváleného technologického nebo pracovního

postupu, které musí obsahovat opat�ení k zajišt�ní bezpe�nosti a ochrany zdraví p�i práci, mimo drobné a jednoduché práce, kdy nemusí být technologický postup zpracován.

6. Pracovat osamocen� na pracovištích, kde není v dohledu nebo doslechu další pracovník, které v p�ípad� nehody poskytne nebo p�ivolá pomoc, pokud není zajišt�na jiná ú�inná forma kontroly nebo spojení.

7. Vykonávat práce v nebezpe�ných prostorech a na složitém za�ízení bez náležitých bezpe�nostních opat�ení, náležitého seznámení a pou�ení o postupu prací.

8. Vstupovat do uzav�ených prostor, nádrží a pr�lez�, pokud výskyt zdraví škodlivých a výbušných látek p�esahuje p�ípustnou koncentraci a nejsou u�in�na ú�inná bezpe�nostní opat�ení.

23

24

9. Provád�t práce ve výškách, aniž by byly bezpe�n� zajišt�ny prostory, nad kterými se pracuje. 10. Vykonávat práce, pokud není vystaven bezpe�nostní p�íkaz „R“, „B“ nebo „Z/P“, pokud musí být

pro tyto práce vystaven.

Používání mobil� a vysíla�ek v prostorách jaderné elektrárny Na základ� provozních zkušeností je v elektrárn� stanoven z á k a z používání radiostanic v provozuschopném stavu v ur�eném prostoru (vyza�ování elektromagnetických vln p�i vysílání ruší provoz technologického za�ízení). Znamená to, že radiostanice b u d e v tomto prostoru v y p n u t a . Zákaz se netýká používání svolávacích p�ijíma��. Dot�ené prostory jsou v okruhu 5 m (u stend�) výrazn� ozna�eny výstražnou tabulkou "Zákaz používání radiostanic".

Na základ� provozních zkušeností je také stanoven zákaz udržování mobilních telefonních p�ístroj� v provozuschopném stavu v ur�eném prostoru (vyza�ování elektromagnetických vln p�i zapnutém p�ístroji ruší provoz technologického za�ízení). Znamená to, že mobilní telefonní p�ístroj musí být v tomto prostoru vypnut, tzn. p�erušeno energetické napájení p�ístroje. Zákaz se netýká používání telefonních p�ístroj� typu freeset.

Zákaz provozu mobilních telefonních p�ístroj� se týká všech prostor a místnosti v t�chto objektech obou hlavních výrobních blok�:

� strojovna, � podélná etažérka, � p�í�ná etažérka, � dieselgenerátorová stanice.

Vstupy do prostor jsou ozna�eny výstražnými tabulkami „Zákaz používání mobilního telefonu“ dopln�nou nápisem „VYPNI MOBILNÍ TELEFON“

Boj proti alkoholismu a toxikománii � Všechny osoby, které vstupují do objektu elektrárny jsou povinny být ve st�ízlivém stavu

a nesmí být pod vlivem návykových látek. � Všem osobám v objektu elektrárny je zakázáno požívat alkoholické nápoje nebo jiné návykové

látky. � Všechny osoby jsou povinny dodržovat zákaz vnášení alkoholických nápoj� do objekt�

elektrárny vyjma úschovných sk�ín�k na hlavní vrátnici. � Všechny osoby jsou povinny podrobit se stanoveným zkouškám a vyšet�ení ke zjišt�ní vlivu

alkoholických nápoj� nebo jiných návykových látek. � Zam�stnanec, který zjistí, že se v jeho okolí pohybuje osoba podez�elá na požití alkoholu, �i

jiných návykových látek, oznámí tuto skute�nost svému nad�ízenému p�ípadn� bezpe�nostnímu pracovníkovi.

Poskytování první pomoci Poskytnutí první pomoci p�i úrazu nebo zdravotních potížích je povinností každého ob�ana. Zásady první pomoci si musí osvojovat a pravideln� cvi�it všichni zam�stnanci. Na všech pracovištích jsou rozmíst�ny lékárni�ky. Jsou ozna�eny na p�ední stran� symbolem �erveného k�íže. Ke každé události je nutné p�ivolat odbornou zdravotní pomoc. Na elektrárn� je nep�etržitá zdravotní služba.

P�ivolat zdravotní pomoc je možné nap�íklad telefonicky. Pohotovost má �íslo telefonu 155 (p�i volání z místní sít� elektrárny) nebo p�i volání z ve�ejné sít� 561 10 1550.

24

25

Bezpe�nostní zna�ky V elektrárn� se používají r�zné bezpe�nostní zna�ky. Každá osoba je povinna znát a respektovat jejich význam a na�ízení.

P�íklady n�kterých zna�ek:

Zna�ky zákazu:

zákaz kou�ení zákaz otev�eného

ohn� zákaz vstupu

Informativní zna�ky:

první pomoc nosítka bezpe�nostní

sprcha výplach o�í

P�íkazové zna�ky:

p�íkaz - ochrana o�í p�íkaz – ochranná

p�ilba p�íkaz – ochrana

sluchu

Zna�ky výstrahy:

nebezpe�né ionizující

zá�ení nebezpe�í poleptání nebezpe�í otravy,

zadušení

25

26

Osobní ochranné pracovní prost�edky Jsou to p�edm�ty nebo pom�cky, ur�ené k používání zam�stnanci pro ochranu p�ed riziky, která by mohla ohrozit jejich život, bezpe�nost nebo zdraví p�i práci. Za osobní ochranné prost�edky jsou rovn�ž považovány pracovní od�v a obuv, poskytované v prost�edí, ve kterém podléhá od�v a obuv mimo�ádnému opot�ebení nebo zne�išt�ní.

Vedoucí zam�stnanci odpovídají za vybavení pod�ízených zam�stnanc� osobními ochrannými pom�ckami (OOPP), seznámení s používáním poskytnutých OOPP a hodnocení rizik pro poskytování OOPP.

Všichni zam�stnanci jsou odpov�dní za používání p�id�lených OOPP, b�žné udržování p�id�lených OOPP, hospoda�ení a ochranu p�ed poškozením a používání p�id�lených OOPP.

Zam�stnanc�m externích dodavatel� nebo cizím osobám elektrárna poskytuje OOPP v p�ípad� stáže, exkurze, návšt�vy, kontroly a v kontrolovaném pásmu.

Používání osobních ochranných pracovních prost�edk� K základním ochranným pracovním prost�edk�m na elektrárn� pat�í: Ochranný od�v k ochran� proti:

� mechanickému poran�ní (odolnost proti trhání, od�ru, dostate�ná pevnost), � pro�íznutí a probodnutí (odolnost proti pronikání), � vlhkosti (vodot�snost), � chladu (izolace proti chladu), � kontaminaci radioaktivními látkami (nepropustnost, snadná dekontaminace), � ú�ink�m p�i sva�ování (neho�lavost, odolnost proti sálání, v��i roztavenému kovu), � nebezpe�ným chemikáliím (chemická odolnost, nepropustnost), � špatné viditelnosti (reflexní nebo jasné barvy), � ušpin�ní a pot�ísn�ní (pokrytí t�la), � el. proudu (el. izolace, snížená ho�lavost), � zachycení pohybujících se �ástí.

Ochranná obuv se musí používat p�i všech �innostech v elektrárn� p�i kterých hrozí úraz nohou:

� stavební a bourací práce, � lešená�ské práce, � práce ve skladech, � práce p�i manipulaci s t�žkými p�edm�ty

Údržbá�ské práce nelze provád�t v otev�ené obuvi, sandálech nebo sportovní obuvi. Obuv musí být vždy v dobrém stavu. Ochranné brýle je nutno nosit všude tam, kde to p�ikazují bezpe�nostní zna�ky a tam, kde hrozí nebezpe�í úrazu o�í, zvlášt� kde mohou odlétávat �áste�ky materiálu �i nebezpe�né chemikálie. Jsou to práce:

� s obráb�cími stroji na kovy a d�evo (vrta�ky, soustruhy, brusky a pod.), � s nast�elovacím ná�adím, � s rozprašováním tekutin, � s kyselinami a zásadami, jejich roztoky, dezinfek�ními látkami a žíravinami (v�etn� pojiv

obsahujících vápno), � s lasery, � s motorovými �et�zovými pilami a k�ovino�ezy; tryskání, � odstra�ování �ástí materiál�, p�i níž vznikají st�epiny nebo úlomky (sekání), � práce v elektrických rozvodnách dle �SN.

26

27

Chráni�e sluchu; je nutno nosit všude tam, kde to p�ikazují bezpe�nostní tabulky a tam, kde hrozí nebezpe�í poškození sluchu nadm�rným hlukem, zvlášt� pak na rizikových pracovištích se zvýšenou hlu�ností a dále p�i práci s:

� kompresory a pneumatickým ná�adím, � d�evozpracujícími stroji a za�ízeními, � motorovými �et�zovými pilami a k�ovino�ezy, � vst�elovacím ná�adím, � rozbrušovacími stroji.

V elektrárn� jsou tato pracovišt� s rizikem hluku:

� strojovny I a II, � nízkotlaká kompresorová stanice, � vysokotlaká kompresorová stanice, � stranice zdroje chladu, � centrální �erpací stanice I a II, � �erpací stanice Jihlava.

U vstup� do t�chto prostor jsou samoobslužné zásobníky s chráni�i sluchu.

Ochranné rukavice je nutno nosit všude tam, kde hrozí poran�ní rukou nebo prst�: � p�i manipulaci s p�edm�ty s ostrými hranami (výjimku tvo�í práce na strojích, kde mohou

být rukavice zachyceny), � p�i práci s ru�ním ná�adím, která je zdrojem vibrací, � p�i práci s kyselinami a zásadami, jejich roztoky, dezinfek�ními prost�edky, žirovými

a �istícími prost�edky, � p�i práci venku v chladném a deštivém po�así, � dielektrické rukavice pro práci v blízkosti za�ízení pod nap�tím.

Ochranné p�ilby je nutno používat všude tam, kde to p�ikazují bezpe�nostní tabulky „Ochranná p�ilba“. Používání ochranné p�ilby je stanoveno:

� v celém chrán�ném prostoru (za vnit�ní barierou), v�etn� kontrolovaného pásma mimo dozoren, administrativních prostor a provozních budov, p�i�emž za administrativní prostory jsou považovány i dílny,

� v technologických prostorech mimo chrán�ný prostor, pokud jsou ozna�eny bezpe�nostní tabulkou „Vstup jen v ochranné p�ilb�“,

� p�i práci ve stísn�ných a snížených prostorech, nap�. v kabelových a potrubních kanálech,

� p�i ostatních �innostech u kterých je používání ochranných p�ileb stanoveno jinými p�edpisy (pažení výkop�, pracovníci kolejové dopravy, vst�elova�i aj.),

� p�i práci ve výškách nebo nad volnou hloubkou. P�i t�chto �innostech musí být p�ipevn�na k hlav� pomocí upínacího �emínku pod bradou.

� pro exkurze v celém prostoru vn�jší bariéry - ve st�eženém prostoru, � zam�stnanci, kte�í mají ochranné p�ilby uloženy v šatnovacích prostorách uvnit�

chrán�ného prostoru, mohou p�icházet a odcházet na tato pracovišt� (za�átek a ukon�ení sm�ny) p�ístupovou cestou bez ochranné p�ilby.

Ochranné p�ilby musí být ozna�eny na �elní stran� identifika�ním štítkem, na kterém musí být název organizace resp. její logo, jméno a p�íjmení zam�stnance. V kontrolovaném pásmu �EZ-EDU se používají výhradn� p�ilby žluté barvy typu SCHUBERTH, které elektrárna poskytuje i zam�stnanc�m dodavatelských organizací.

27

28

Mimo kontrolované pásmo platí zákaz používání p�ileb žluté barvy.

Dále se používají další ochranné prost�edky, jako nap�íklad: � ochranné masky, polomasky a respirátory, � ochranné prost�edky pro práce ve výškách, � ochranné prost�edky pro práce v kontrolovaných pásmech elektrárny

(poskytuje elektrárna dodavatel�m bezplatn�).

Bezpe�nostní p�íkazy Bezpe�nostní p�íkazy jsou technická a organiza�ní opat�ení pro zajišt�ní bezpe�nosti p�i práci v prostorách se zvýšeným rizikem:

B – p�íkaz pro práce na elektrických za�ízeních s nap�tím vyšším než nízkým a v jejich blízkosti,

R – p�íkaz pro práce se zvýšeným radia�ním rizikem (v kontrolovaném pásmu)

Zajišovací p�íkazy Z/P je zajiš�ovací p�íkaz, který sdružuje požadavky na zajišt�ní a definuje kroky pot�ebné pro bezpe�né zajišt�ní za�ízení:

� elektro, � systému kontroly a �ízení, � strojního.

Práce, na které se musí vystavovat speciální povolení Jsou to práce se zvýšeným rizikem, zejména:

� práce se zvýšeným nebezpe�ím (viz kapitolu ízení prací), � práce s otev�eným ohn�m (viz kapitolu Požární ochrana), � práce v kabelových prostorech (viz kapitolu ízení prací), � práce v prost�edí s nebezpe�ím výbuchu

Bezpe�nostní p�íkazy, zajiš�ovací p�íkazy, povolení práce se zvýšeným rizikem a povolení práce se zvýšeným nebezpe�ím musí být vystaveny p�edem a jsou sou�ástí „spisu p�ípravy“ (souboru dokumentace k zadanému pracovnímu úkolu – viz kapitolu 12 – ízení prací).

Bezpe�né pracovišt� Takové pracovišt� se vyzna�uje:

� po�ádkem a �istotou, � �ádným stavem stroj� a za�ízení, � pravideln� provád�nými revizemi elektrického ná�adí a elektrických spot�ebi��, � �ádným stavem pracovního ná�adí, � vhodným uspo�ádáním pracovišt�, � ú�elnou komunikací mezi zam�stnanci jiných dodavatel� a provozovatele, � bezpe�nou, ú�elnou a efektivní manipulací s materiálem, � bezpe�ným skladováním materiál�, � p�edepsaným zajišt�ním prací ve výškách, zpracováním a využíváním technologických postup�.

28

29

Ozna�ení pracovišt� Každé montážní, údržbové a stavební pracovišt� musí být ozna�eno tabulkou s uvedením t�chto údaj�:

� název akce (�íslo úkolu pracovního p�íkazu), � dodavatelská firma (zhotovitel), � termín akce (zahájení, plánované ukon�ení), � jméno vedoucího práce ( �íslo telefonu), � jméno zam�stnance �EZ, a.s. zabezpe�ujícího dozor (�íslo

telefonu).

Formulá� tabulky je k dispozici u garant� a umís�uje se nejlépe na stabilní stojan.

Vyžaduje-li to bezpe�nost pracovišt� (hrozí-li riziko pro ostatní osoby) nebo je-li to stanoveno bezpe�nostními p�edpisy, musí být montážní, údržbové a stavební pracovišt� ohrani�eno �ervenobílou výstražnou páskou.

Ozna�ení vedoucího práce

Každý vedoucí práce (dle úkolu pracovního p�íkazu) musí být ozna�en rozlišovací páskou oranžové barvy s �erným nápisem „VEDOUCÍ PRÁCE“.

Ozna�ení skládky materiálu Skladování materiálu musí být p�edem projednáno a odsouhlaseno s p�íslušným správcem a zástupcem provozu a to jak v technologických provozech, tak i na venkovních plochách.

Každá skládka materiálu musí být �ádn� ozna�ena tabulkou s údaji:název akce (�íslo úkolu pracovního

p�íkazu), � dodavatelská firma (zhotovitel), � termín akce (zahájení, plánované ukon�ení), � jméno vedoucího práce (�íslo telefonu).

Vyžaduje-li to bezpe�nost stanovišt� (hrozí-li riziko pro ostatní osoby), nebo je-li to stanoveno bezpe�nostními p�edpisy, musí být skládka ohrani�ena �ervenobílou výstražnou páskou.

29

30

Pracovní úrazy Pracovní úraz je jakékoliv poškození zdraví nebo smrt, které byly zam�stnanci zp�sobeny nezávisle na jeho v�li krátkodobým, náhlým a násilným p�sobením vn�jších vliv� p�i pln�ní pracovních úkol� nebo v p�ímé souvislosti s ním.

Každý pracovní úraz a to i v p�ípad�, že úraz nezp�sobil pracovní neschopnost delší než t�i kalendá�ní dny, musí být objektivn� vyšet�en. Šet�ení a sepsání záznamu provádí nad�ízený poškozeného zam�stnance. Povinností poškozeného zam�stnance je úraz oznámit svému nad�ízenému a spolupracovat p�i jeho vyšet�ení. Na vyšet�ování pracovních úraz� zam�stnanc� dodavatel� se zú�ast�uje útvar BOZP elektrárny.

Základní požadavky p�i obsluze a práci na elektrických za�ízeních Základními legislativními p�edpisy pro obsluhu a práci na elektrických za�ízeních EDU jsou:

� Vyhláška �ÚBP a �BÚ �. 50/78 Sb., o odborné zp�sobilosti v elektrotechnice,

� �SN EN 50110-1 Obsluha a práce na elektrickém za�ízení,

� Podniková norma energetiky PNE 33 0000-6.

Platná ustanovení výše uvedených p�edpis� v místních podmínkách EDU upravuje místní provozní bezpe�nostní instrukce elektro (MPBI-E) A 049j.

Všechny výše uvedené p�edpisy jsou závazné jak pro zam�stnance �EZ, a. s., tak pro zam�stnance externích dodavatelských firem.

Všichni pracovníci, provád�jící �innosti (obsluhu nebo práci) na elektrickém za�ízení musí mít odpovídající kvalifikaci podle vyhlášky 50/78 Sb. a musí být p�ed zahájením t�chto �inností vyškoleni z MPBI-E A049j. Pokud si organizace nevyškolí zam�stnance samy, mohou si proškolení objednat prost�ednictvím p�íslušného garanta �EZ, a. s.

Veškerá pracovní �innost dodavatelských organizací na elektrických za�ízeních smí být provád�na pouze na „pracovní p�íkaz“, resp. na „úkol pracovního p�íkazu“ v�. „p�íkazu B“ nebo „záznamu o pou�ení“ dle zásad MPBI-E a se souhlasem sm�nového mistra elektro.

Nakládání s nebezpe�nými chemickými látkami a p�ípravky Nebezpe�né chemické látky a chemické p�ípravky (NChLP) jsou látky nebo p�ípravky, které za podmínek stanoveným zákonem �. 356/2003 Sb. mají jednu nebo více nebezpe�ných vlastností. Jsou: výbušné, oxidující, extrémn� ho�lavé, vysoce ho�lavé, ho�lavé, vysoce toxické, toxické, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci a nebezpe�né pro životní prost�edí.

Zásady nakládání s nebezpe�nými chemickými látkami a p�ípravky

� Nakládaní s nebezpe�nými chemickými látkami a p�ípravky v �EZ, a. s. musí být zajišt�no zp�sobilými zam�stnanci, tj. zam�stnanci, kte�í byli prokazateln� seznámeni s nebezpe�nými vlastnostmi chemických látek a chemických p�ípravk� se kterými nakládají, zásadami ochrany zdraví a životního prost�edí p�ed jejich škodlivými ú�inky a zásadami první p�edléka�ské pomoci. Toto seznámení provádí osoba odborn� zp�sobilá pro nakládání s NChLP.

� Odb�r NChLP ze skladu Objednatele m�že provád�t taktéž pouze zp�sobilý zam�stnanec. Ten je povinen p�evzít i bezpe�nostní list.

� V p�ípad�, že zhotovitel používá vlastní NChLP, musí být bezpe�nostní listy p�ílohou vypracovaného technologického nebo pracovního postupu. Kopie bezpe�nostních list� musí

30

31

zhotovitel p�edat útvaru obchodu objednatele, aby mohly být d�ležité bezpe�nostní informace zapracovány do informa�ní sít� objednatele a prost�edek schválen k používání.

� P�i práci s NChLP musí být zabezpe�eno neší�ení škodlivin na pracovišti nap�. lokálním odsáváním.

� P�i �innostech s NChLP v�tšího rozsahu nebo trvalého charakteru musí být zm��eny jejich koncentrace v ovzduší pracoviš�. Výsledky m��ení koncentrací musí zhotovitel p�edložit objednateli (útvar zadavatele + útvar BOZP).

� Skladování NChLP na pracovištích je povoleno v množství pouze pro provozní pot�ebu. � Pro skladování nebezpe�ných látek a p�ípravk� pro provozní pot�ebu musí být pracovišt�

vybaveno neutraliza�ními prost�edky pot�ebnými pro likvidaci celkového množství chemikálií.

� Skladovací místo musí být zabezpe�eno proti úniku NChLP (záchytné vany apod.). � Skladovací místo NChLP musí být ozna�eno symbolem nebezpe�nosti dané látky. � Obaly NChLP musí být ozna�eny podle platné legislativy, výstražnými symboly

nebezpe�nosti a ozna�ením v �eském jazyce. � Na pracovišti musí být k dispozici bezpe�nostní listy pro používané a skladované NChLP.

31

32

6. Jaderná bezpe�nost a kultura bezpe�nosti

Definice jaderné bezpe�nosti Stav a schopnost jaderného za�ízení a osob obsluhujících jaderné za�ízení zabránit nekontrolovatelnému rozvoji št�pné �et�zové reakce nebo nedovolenému úniku radioaktivních látek nebo ionizujícího zá�ení do životního prost�edí a omezovat následky nehod.

�innosti d�ležité z hlediska JB V podmínkách �EZ, a. s., jsou definovány jako �innosti vyžadované platnými obecn� závaznými právními p�edpisy v oblasti využívání jaderné energie a ionizujícího zá�ení, jejichž nesprávné, resp. nekvalifikované provád�ní m�že snížit úrove� jaderné bezpe�nosti, radia�ní ochrany, fyzické ochrany nebo havarijní p�ipravenosti.

P�íkladem je provád�ní dohledu nad stavem bezpe�nostn� významného za�ízení.

Státní dozor nad jadernou bezpe�ností Státní dozor nad jadernou bezpe�ností vykonává Státní ú�ad pro jadernou bezpe�nost (SÚJB) se sídlem v Praze.

Jeho p�sobnost stanovuje zákon �. 18/1997 Sb. v platném zn�ní – „Atomový zákon“.

Vybrané podmínky bezpe�ného provozu jaderné elektrárny � Udržet t�snost hlavního tlakového okruhu chladícího systému reaktoru.

� Odstavit reaktor za abnormálního provozu p�i stavech, které by mohly vést k havarijním podmínkám.

� Udržet dostate�né množství chladiva pro chlazení AZ p�i normálním a abnormálním provozu.

� Zabránit radioaktivním únik�m z ozá�eného paliva dopravovaného nebo skladovaného v JE.

� Odvád�t rozpadové teplo z ozá�eného paliva skladovaného v JE.

Principy zajišt�ní jaderné bezpe�nosti – hloubková ochrana Ú�elem je zabránit úniku radioaktivních látek a ionizujícího zá�ení do životního prost�edí.

32

33

Kultura bezpe�nosti Je to soubor postoj� a charakteristik organizací a jednotlivc�, které zajišují, že problém�m bezpe�nosti je v�nována nejvyšší priorita, jakou si jejich význam zasluhuje.

Podstatou kultury bezpe�nosti je dosažení toho, aby problematice bezpe�nosti byla v�nována maximální pozornost jak samotnou provozující organizací (spole�ností), tak i jednotlivci.

Kultura bezpe�nosti se týká osobní angažovanosti a odpov�dnosti všech zam�stnanc� zapojených do jakékoliv �innosti mající vztah k bezpe�nosti provozu jaderných elektráren.

Cílem rozvíjení kultury bezpe�nosti je prevence selhání �lov�ka.

Profesionální p�ístup k napln�ní principu kultury bezpe�nosti zam�stnanci prokazují p�edevším svým kritickým postojem k zadání (pochopení) a p�esným a opatrným p�ístupem p�i pln�ní sv��ených úkol�, to vše s podporou a provedením odpovídající komunikace. Svým uv�dom�lým a odpov�dným jednáním a chováním tak dodržují zásady JB naformulované výstižn� a srozumiteln� následujícím „Desaterem jaderné bezpe�nosti“.

Program QLV – zlepšování kvality lidského výkonu Program zlepšování QLV je komplexní program, který obsahuje �adu soub�žných proces�, postup� a �inností, které jsou organizovány na r�zných úrovních �ízení. Jsou to nap�íklad:

� používání a dodržování provozních p�edpis�, � systém nápravných opat�ení, � šet�ení provozních událostí a stanovení ko�enových p�í�in, � atd.

Cílem programu QLV je postupn� zavád�t a rozvíjet organiza�ní nástroje (nap�íklad porady p�ed prací, efektivní komunikace, dotazovací p�ístup, atd.), které umožní �ízeným zp�sobem snižovat pravd�podobnost vzniku lidské chyby p�i práci v jaderné elektrárn� a sou�asn� budovat ochranné bariéry, zvyšující odolnost systém� jaderné elektrárny proti vzniku nebo rozvoji událostí (nehod) zp�sobených lidskou chybou.

O�ekávaným cílem je vysoká profesionalita zam�stnanc� pracujících v jaderné elektrárn� a vylou�ení možných negativních dopad� provozu jaderné elektrárny na bezpe�nost, životní prost�edí a zdraví lidí.

Práce na otev�ené technologii Otev�enou technologií se myslí stav za�ízení, p�i kterém je možný náhodný pád cizích p�edm�t� (ná�adí, ne�istot, atd.) do technologického za�ízení. Zejména je d�ležité zabránit pád� p�edm�t� do otev�eného primárního okruhu, nebo jeho d�sledky mohou mít velmi nebezpe�ný vliv na provoz technologie z hlediska jaderné bezpe�nosti.

Hlavní opat�ení p�i demontáži, oprav� a zp�tné montáži jsou kontroly na p�ítomnost cizích p�edm�t�.

P�i p�erušení prací je to zakrývání otev�ené technologie vhodnými kryty, po�ádek na pracovišti a organiza�ními opat�eními.

33

34

Co m�žete ud�lat pro jadernou bezpe�nost a kulturu bezpe�nosti V souladu s uvedenými požadavky „Desatera jaderné bezpe�nosti“ a „Z-postupu“ je to p�edevším: � Posuzovat stav za�ízení na kterém se má pracovat. � Veškeré práce provád�t s v�domím priorit bezpe�nosti. � P�i opravách zajistit provozuschopnost systém� d�ležitých z hlediska JB. � Práce provád�t rozvážn� a plynule. � Rozpoznávat nep�íznivé stavy a situace. � P�i práci postupovat podle platných p�edpis� a program�. � Dodržovat pravidla práce na otev�ené technologii.

Desatero jaderné bezpe�nosti 1) Rozhoduj se bezpe�n� - konzervativní uvažování znamená výb�r „bezpe�ného zp�sobu �ešení“.

Výsledky Tvého rozhodování musí být vždy p�ijatelné z hlediska požadavk� bezpe�nosti.

2) Dodržuj, co je psáno - dodržování standardních pravidel i v p�ípad� vzniku neo�ekávaných situací je nejlepší obranou v��i možným opomenutím nebo p�ehmat�m. Informuj nad�ízeného o vzniku neo�ekávané situace.

3) Minimalizuj rizika - udržování r�zných administrativních i technických bariér zajiš�uje minimalizaci rizik ohrožení lidského zdraví a okolního prost�edí. Pokud n�jaká bariéra nefunguje, je t�eba ji okamžit� obnovit nebo nahradit.

4) Vyvaruj se chyb - p�estože lidé v�dí jak d�lat v�ci správn� a používají k tomu správné p�edpisy, ob�as se nevyhnou náhodným chybám. Mnoha drobným poruchám, které vznikají z nedbalosti, lze zabránit vhodnými nástroji (nezávislá kontrola, sebekontrola, apod.).

5) Zeptej se, pokud si nejsi jistý - p�i pochybnosti o tom, zda jsi správn� pochopil požadavky, aktuální stav za�ízení, souvislosti, pokyny a zadání, se radši zeptej. Nesnaž se �ešit problémy sám.

6) P�emýšlej o tom, co d�láš - p�i práci provádíš rozhodnutí, �innosti nebo zásahy, které je nutné posuzovat v širších souvislostech. Pokud nedokážeš obhájit to, co d�láš, p�eruš práci.

7) Bu opatrný - každá �innost nebo zm�na musí být p�ed jejím provedením posouzena n�kým, kdo má dostate�né znalosti na to, aby byl schopen vid�t širší souvislosti.

8) Neutíkej p�ed problémy - ne�ešení problému m�že zp�sobit výskyt ješt� v�tšího problému. Je nezbytné pe�liv� vážit možné d�sledky náb�hu bloku s neodstran�nými nedostatky, pokra�ování provozu bloku (bez omezení) se známými problémy, apod.

9) Hledej ko�enové p�í�iny - identifikace ko�enové p�í�iny umož�uje odhalit skryté problémy. Pojmenování ko�enové p�í�iny umož�uje stanovit efektivní nápravné opat�ení pro její odstran�ní.

10) D�lej v�ci jednoduše - používej a vyžaduj jasné a jednoduché pokyny. V život� je spousta oblastí nejednozna�ných, proto se snaž pokyny zjednodušit, aby byly jednozna�né. P�i použití tohoto pravidla se pohybuj vždy na bezpe�né stran�.

34

35

7. Požární ochrana

Definice požární ochrany Je to soubor opat�ení k zabrán�ní vzniku nebo rozší�ení požáru, schopnost bránit ztrátám na životech a zdraví osob a ztrátám na majetku v p�ípad� požáru.

Požární ochrana zahrnuje:

� preventivní �innost (zabránit vzniku požáru), � represivní �innost (zabránit ší�ení požáru).

Preventivní �innost je zajiš�ována zejména organiza�n� preventivními opat�eními (zákazy, p�íkazy, omezení, kontrolní �innost, školení, apod.) a stavebn� preventivními opat�eními (d�lení stavebních objekt� do úsek�, požárn� d�licí konstrukce - st�ny, stropy, dve�e, požární ucpávky).

Represivní �innost je zajiš�ována požárn� bezpe�nostními za�ízeními (automatická požární signalizace, automatické hasicí za�ízení, hasicí p�ístroje, požární hydranty, požární dve�e, požární klapky, apod.) a p�edevším profesionální požární jednotkou elektrárny, která je v kterékoliv dob� p�ipravena a vycvi�ena provést efektivní požární zásah pomocí své techniky.

Ozna�ení požární jednotky jedoucí k požáru Hasi�i mají p�i výjezdu k zásahu na vozidle zapnutý výstražný systém - blikající modrý maják, zapnutou sirénu a rozsvícená potkávací sv�tla. P�i tom mají p�ednostní právo pr�jezdu. Povinností každé osoby je uvolnit cestu a p�ístupy.

Prost�edky požární ochrany Po areálu elektrárny jsou rozmíst�ny v�cné prost�edky požární ochrany a požárn� bezpe�nostní za�ízení, kterými je možno hasit nerozvinutý požár nebo omezit ší�ení požáru.

Jsou to:

� p�enosné a pojízdné hasicí p�ístroje, � požární hydranty, � požární dve�e.

Typy p�enosných hasicích p�ístroj� Jsou to:

� vodní, � p�nové (v EDU se nepoužívají), � CO2 (nesprávný název sn�hový), � práškové, � halonové.

Všechny typy hasicích p�ístroj� musí být 1x ro�n� revidovány.

35

36

halonový práškový CO2 vodní

Použití hasicích p�ístroj� Vodní jsou vhodné pro hašení pevných ho�lavých látek. Nesmí se použít pro hašení elektrických za�ízení pod nap�tím. Jsou nevhodné pro hašení ho�lavých kapalin.

CO2 jsou vhodné pro hašení všech druh� požár�. Nelze je použít pro hašení lidí (velmi nízká teplota hasiva) a pro hašení voln� ložených sypkých látek.

Práškové jsou vhodné pro hašení pevných, kapalných i plynných ho�lavých látek i elektrických za�ízení pod nap�tím. Nejsou vhodné pro hašení za�ízení, kterým škodí zbylý prášek po hašení (elektronika, ložiska, atd.).

Halonové p�ístroje jsou vhodné pro hašení ho�lavých kapalin, plyn� i elektrických za�ízení pod nap�tím.

Je zakázáno používat hasicí p�ístroje k jiným ú�el�m než hašení, p�emís�ovat je a jakkoliv je poškozovat nebo porušovat plomby.

Požární hydranty Slouží pro hašení vodou a proto je nelze používat pro hašení elektrických za�ízení pod nap�tím. Hydranty se pravideln� 1x ro�n� revidují. Je zakázáno používat je k jiným ú�el�m než hašení a jakkoliv je poškozovat.

Požární dve�e Požární dve�e jsou za�ízením, které zabra�uje ší�ení požáru po stanovenou dobu. Aby plnily tuto funkci, musí být uzav�eny. Jedná se p�edevším o t�žké dve�e na schodištích, v kabelových kanálech, elektrických rozvodnách apod. Dve�e na schodištích jsou v p�evážné v�tšin� rovn�ž dve�mi požárními.

Požární dve�e v chrán�ných únikových cestách jsou opat�eny samouzavíracím mechanismem, všechny požární dve�e jsou ozna�eny nápisem „Zavírejte požární dve�e“.

Je zakázáno zajiš�ovat požární dve�e v otev�ené poloze bez povolení útvaru PO EDU.

36

37

Základní povinnosti osob pohybujících se a pracujících v elektrárn� Mezi základní povinnosti osob v oblasti požární ochrany pat�í:

� dodržovat zákazy a plnit p�íkazy týkající se požární ochrany, respektovat a nepoškozovat bezpe�nostní zna�ení,

� po�ínat si p�i pracovní �innosti tak, aby nemohlo dojít ke vzniku požáru, � nepoškozovat a nezneužívat požárn� bezpe�nostní za�ízení a v�cné prost�edky požární

ochrany (požární hydranty, hasicí p�ístroje, požární signalizaci, stabilní hasicí za�ízení, požární dve�e, požární klapky, apod.),

� nepoužívat elektrické tepelné spot�ebi�e bez povolení útvaru PO EDU, � neukládat materiál, který by mohl bránit zásahu nebo evakuaci a ponechávat komunikace a

východy z objekt� a místností volné, � d�sledn� dbát na uzavírání protipožárních dve�í, � nepoškozovat požárn� d�lící konstrukce (zejména požární st�ny, stropy, p�epážky

v kabelových kanálech a elektrorozvodnách) a v p�ípad� porušení je bezodkladn� ut�snit, � kou�it pouze v ur�ených a ozna�ených prostorách, � neskladovat ho�lavé kapaliny a plyny na pracovištích bez souhlasu útvaru PO EDU, � hlásit hasi��m elektrárny (provozní tel. �íslo 150) každé nežádoucí ho�ení, � dbát, aby pracovišt� po ukon�ení denní �innosti bylo v požárn� nezávadném stavu (aby byly

ho�lavé kapaliny a plyny p�emíst�ny do ur�ených sklad�, odpadový materiál uklizen do ur�ených nádob, ut�sn�no protipožární d�lení, tlakové lahve s ho�lavými a ho�ení podporujícími plyny byly odstran�ny do ur�ených prostor, apod.),

� ho�lavé kapaliny nevylévat do kanalizace a neukládat je na pracovištích bez povolení útvaru PO EDU,

� nezarovnávat materiálem požárn� bezpe�nostní za�ízení (hasicí p�ístroje, požární hydranty, apod.), � každé použití hasicího p�ístroje neprodlen� nahlásit útvaru PO, které zajistí jeho vým�nu.

Práce s otev�eným ohn�m Mezi práce s otev�eným ohn�m pat�í:

� sva�ování plamenem nebo elektrickým obloukem a odporem, � �ezání kyslíkem nebo plamenem, � oh�ívání, žíhání, kalení, drážkování, rovnání, pájení nebo jiné zpracování kov� za použití

otev�eného plamene, � letování s letovací lampou, práce s benzínovou nebo plynovou lampou, práce s plynovými

ho�áky a další podobné, � rozbrušování kov�, � jakákoli jiná práce, p�i které vzniká otev�ený ohe�.

Ve v�tšin� prostor� elektrárny se tyto práce mohou provád�t pouze na základ� „Povolení“ vydaného útvarem PO EDU. Platnost povolení je maximáln� 14 dn�. Bez povolení nelze práce zahájit!

Základní povinnosti osob p�i práci s otev�eným ohn�m Práce s otev�eným ohn�m se provádí pouze na základ� úkolu Pracovního p�íkazu a „Povolení“. Pokud je pro tuto práci vyžadována speciální kvalifikace, smí dot�ená osoba zahájit práci jen tehdy, je-li držitelem p�íslušného oprávn�ní.

Zam�stnanec, který práci provádí, je mimo jiné povinen:

� dbát všech pokyn� správce nebo kontrolních orgán� a dodržovat všechny podmínky stanovené v „Povolení“,

37

38

� v�novat zvláštní pozornost nebezpe�í výbuchu ho�lavých plyn� a par p�i úniku z okolních za�ízení a pokud se práce provád�jí v blízkosti takovýchto za�ízení zajistit m��ení koncentrace ho�lavých plyn� ve vzduchu a pokud se pohybuje v rozmezí od 25 a více % spodní hranice výbušnosti, ukon�it práci a informovat p�íslušného uživatele za�ízení,

� po skon�ení práce spole�n� s osobou provád�jící požární dohled p�i práci provést kontrolu pracovišt� a jeho p�ilehlých prostor a prokazateln� p�edat pracovišt� i p�ilehlé prostory této osob�,

� p�i p�erušení práce na dobu delší jak 1 hod. zajistit zapnutí elektrické požární signalizace (EPS), p�ípadn� stabilního hasicího za�ízení (SHZ), pokud byla p�ed zahájením práce vypnuta,

� po ukon�ení denního výkonu odstranit z pracovišt� všechny ho�lavé a ho�ení podporující plyny na ur�ená místa.

Zajišt�ní požárního dohledu Pokud realiza�ní firma požaduje zajišt�ní požárního dohledu p�i práci s otev�eným ohn�m a po skon�ení práce (je-li uvedeno v „Povolení“), požádá o tento dohled telefonicky (tel. 3237) minimáln� 1 den p�ed zahájením práce.

�innosti se zvýšeným a vysokým požárním nebezpe�ím Tyto �innosti popisuje Zákon o požární ochran�. V elektrárn� jsou to zejména:

� �išt�ní palivových kazet pomocí ho�lavých kapalin, � �išt�ní kontakt� elektrických rozvad��� pomocí ho�lavých kapalin, � odmaš�ování v uzav�ených prostorách a nádobách pomocí ho�lavých kapalin, � natírání barvami všech t�íd nebezpe�nosti v nedostate�n� v�tratelných prostorech, � sva�ování, nava�ování, tepelné d�lení a další zp�soby zpracování kov�, p�i kterém je

používáno svá�ecí za�ízení; dále pak broušení a pájení, � lepení t�žkých lepenek pomocí otev�eného ohn�, � lepení podlahových krytin p�i užití ho�lavých lepidel, � d�lení a opracovávání d�eva za výskytu d�evného prachu.

Na tyto �innosti musí být zpracován pracovní postup a bez jeho schválení útvarem PO EDU nesmí být práce zahájena.

Základní povinnosti osob p�i �innostech se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpe�ím p�i použití ho�lavých kapalin V p�ípad� nezbytné nutnosti použití ho�lavé kapaliny je každý pracovník povinen:

� použít ho�lavou kapalinu pouze na základ� p�íkazu nad�ízeného pracovníka a v souladu s pracovní �inností,

� dbát zvýšené opatrnosti p�i práci s t�mito kapalinami, � práci provád�t podle stanoveného a odsouhlaseného technologického postupu, � neprovád�t tyto práce v blízkosti (min. 15 m ) prací s otev�eným ohn�m, � neprovád�t tyto práce v uzav�ených prostorách sou�asn� s pracemi s otev�eným ohn�m, � neukládat na pracovišti v�tší množství ho�lavé kapaliny než je t�eba na 1 sm�nu, � používat prost�edky a ná�adí, které ur�uje technologický postup, � p�i práci v uzav�ených prostorách dbát na �ádnou ventilaci a používat elektrická za�ízení v

p�íslušném stupni krytí a používání nejisk�ícího ná�adí a ochranných pom�cek nevytvá�ejících statickou elekt�inu, zajistit pr�b�žné m��ení koncentrace ho�lavých a výbušných plyn� v ovzduší,

� po ukon�ení denního výkonu zbytky ho�lavých kapalin a prázdné obaly odstranit do ur�ených sklad� a na ur�ená místa mimo objekt,

38

39

� zbytky ho�lavých kapalin nevylévat do kanalizace, � p�i p�ípadném rozlití ho�lavé kapaliny ji ihned vyt�ít do sucha a použitý �isticí materiál ihned

odstranit mimo objekt do neho�lavé, uzavíratelné nádoby, � p�i práci s ho�lavými kapalinami nekou�it a nepoužívat otev�ený plamen, � v p�ípad� nutnosti uložit v objektu nezbytné množství ho�lavých kapalin je t�eba si vyžádat

stanovisko útvaru PO EDU, � dodržovat stanovené limity ho�lavých kapalin a zp�sob jejich uložení.

Základní povinnosti osob p�i �innostech se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpe�ím p�i použití ho�lavých plyn� V p�ípad� nutnosti použití ho�lavých plyn� je každý pracovník povinen:

� dbát zvýšené opatrnosti p�i práci s t�mito plyny, � práci provád�t podle stanoveného a odsouhlaseného technologického postupu, � svá�ecí soupravy ozna�it firmou provád�jící práce se svá�ecí soupravou, � tlakové lahve s plyny pevn� uchytit, � v technologických objektech (mimo ur�ených sklad� plyn�) neukládat zásobní lahve s

ho�lavými plyny, � plynové svá�ecí soupravy po ukon�ení denního výkonu uložit na ur�ené místo, � p�i práci s ho�lavými plyny nekou�it, � po ukon�ení a p�erušení práce uzav�ít ventil lahve s ho�lavým plynem, � svá�ecí plynové soupravy nechat min. 1x ro�n� zkontrolovat technologem svá�ení elektrárny,

který soupravu ozna�í svojí zna�kou (bez této kontroly nesmí být svá�ecí souprava použita), � po ukon�ení práce (denn�) veškeré tlakové lahve z p�echodných svá�ecích pracoviš� odstranit

na ur�ená místa, � dodržovat stanovené limity ho�lavých plyn� a ho�lavých kapalin v objektech elektrárny.

Zna�ky používané v požární ochran� V požární ochran� se používají zna�ky podle �SN obvykle s dopl�ujícím nápisem.

P�íklady:

Nebezpe�í požáru Nebezpe�í výbuchu Zákaz výskytu otev�eného ohn�

Zákaz kou�ení v elektrárn� Ve všech prostorách elektrárny je vyhlášen zákaz kou�ení.

Kou�ení je povoleno POUZE na ur�ených místech, která jsou vybavena popelníky a ozna�ena tabulkou „Kou�ení povoleno“.

Zákaz kou�ení platí i pro venkovní prostory elektrárny ve st�eženém prostoru a na autobusových zastávkách na pozemcích elektrárny. Porušení tohoto zákazu je ze strany elektrárny hodnoceno jako závažné porušení pracovní kázn�. Kontrolou tohoto zákazu jsou pov��eni hasi�i, pracovníci BOZP a každý vedoucí zam�stnanec v rámci svých pracovních a kontrolních povinností.

39

40

Povinnosti osob p�i vzniku požáru Mezi povinnosti osob p�i vzniku požáru pat�í:

� provést opat�ení pro záchranu osob z ohroženého prostoru, � uhasit vzniklý požár pomocí hasicích p�ístroj� a požárních hydrant�, � nahlásit vznik požáru na ohlašovnu požár� EDU (tel. �íslo 150), � spolupracovat s hasi�skou jednotkou a �ídit se p�íkazy velitele požárního zásahu, � podnikovým hasi��m je t�eba ohlásit každé nežádoucí ho�ení, i když bylo v zárodku

zlikvidováno.

Ohlášení vzniku požáru Ohlášení požáru je možné pomocí tla�ítkových hlási�� požáru, telefonicky nebo hovorovým za�ízením.

150

� rozbít krycí sklo hlási�e � zmá�knout tla�ítko tak, aby

trvale blikalo � vy�kat u hlási�e p�íchodu

hasi�� � �ídit se pokyny velitele

hasi��

� vy�kat p�ihlášení hasi�� � oznámit místo vzniku

požáru � oznámit co ho�í � oznámit svoje jméno a

telefonní �íslo, odkud je voláno

� vy�kat zp�tného dotazu hasi�� u telefonního p�ístroje, z kterého bylo hlášení podáno

� �ídit se pokyny velitele hasi��

� uvést do �innosti � oznámit místo požáru � oznámit co ho�í � oznámit svoje jméno � �ídit se pokyny velitele

hasi��

Požární poplachové sm�rnice Jsou vyv�šeny v každém objektu a vymezují povinnosti osob v p�ípad� vzniku požáru. Obsahují postup po zjišt�ní požáru, zp�sob vyhlášení poplachu a krizová telefonní �ísla.

40

41

Požární �ád Upravuje základní zásady zabezpe�ování požární ochrany na místech, kde se vykonávají �innosti se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpe�ím. Obsahuje upozorn�ní na nebezpe�í požáru a opat�ení k jeho minimalizaci.

Požární evakua�ní plán Upravuje postup p�i evakuaci osob a materiálu z objekt� ohrožených požárem. Ur�uje osoby, které organizují evakuaci. Grafické �ásti požárních evakua�ních plán� jsou vyv�šeny na únikových cestách z objekt�, ve kterých se shromažuje v�tší po�et osob a obsahují základní informace o sm�ru úniku a místech shromážd�ní evakuovaných osob.

41

42

8. Radia�ní ochrana

Radia�ní ochrana je souhrn technických a organiza�ních opat�ení vedoucích k omezení ozá�ení osob a životního prost�edí p�i normálním i abnormálním provozu jaderného za�ízení a za vzniku havarijních podmínek, které mohou vést k radia�ním nehodám.

Základní pojmy z RO Radioaktivita je jev, kdy se jádra atom� ur�itého prvku samovoln� p�em��ují na jádra jiného prvku, p�i�emž je uvol�ováno vysokoenergetické zá�ení. Jádra vykazující tuto vlastnost se nazývají radionuklidy. Proces samovolné p�em�ny nelze ovlivnit, zpomalit, zrychlit, zrušit.

Radioaktivní látka je jakákoliv látka, která obsahuje jeden nebo více radionuklid�.

Ionizující zá�ení je zá�ení schopné vyvolat ionizaci. Je to zá�ení, které prochází tuhými látkami, �lov�k je svými smysly nerozpozná.

Kontaminace je nežádoucí zne�išt�ní radioaktivní látkou.

Dekontaminace jsou �innosti provád�né za ú�elem odstran�ní radionuklid� zne�is�ujících povrch p�edm�t�, za�ízení, místností nebo t�la.

Monitorování je cílené m��ení a hodnocení veli�in charakterizujících ozá�ení, pole zá�ení nebo radionuklidy a zaznamenávání a interpretace výsledk� t�chto m��ení pro ú�ely usm�r�ování ozá�ení.

Zdroje ionizujícího zá�ení v JE Hlavním zdrojem ionizujícího zá�ení v jaderné elektrárn� jsou:

� št�pné produkty, vznikající v aktivní zón� jaderného reaktoru p�i št�pné �et�zové reakci, � voda primárního okruhu, � radioaktivní odpady, � použité palivo.

Jaderná elektrárna má vybudovaný ú�inný systém bariér, který brání úniku a ší�ení radioaktivních látek – viz kapitola „Jaderná bezpe�nost a kultura bezpe�nosti“.

Systém radia�ní ochrany v JE Systém zahrnuje zejména:

� radia�ní kontrolu provozu, která provádí kontrolu pracovního prost�edí, technologie, provozních médií a výpustí do životního prost�edí,

� radia�ní kontrolu osob, která monitoruje osobní dávky pracovník�, � radia�ní kontrolu okolí, která sleduje vliv jaderné elektrárny na životní prost�edí.

Ú�inky ionizujícího zá�ení na lidský organismus Ionizující zá�ení m�že vyvolat p�sobením na lidský organismus negativní zm�ny. Tyto zm�ny, které mají r�zný charakter, závisí na velikosti ozá�ení (se zvyšováním dávky se zvyšuje bu závažnost nebo pravd�podobnost zm�ny). U nízkých dávek se škodlivost zá�ení obtížn� prokazuje, u vyšších dávek se zvyšuje pravd�podobnost poškození organismu i po delším �asovém období.

Ionizující zá�ení p�sobí na organismus �lov�ka n�kolika cestami: � vn�jší ozá�ení (je zdroj zá�ení mimo t�lo), � vnit�ní ozá�ení (p�i vniknutí RA látky do t�la nap�. s potravou nebo vdechnutím).

V jaderné elektrárn� radia�ní ochrana využívá taková technická a organiza�ních opat�ení, která vedou k omezení ozá�ení fyzických osob a ochran� životního prost�edí.

42

43

Areál EDU je z hlediska požadavk� na ochranu pracovník� p�ed IZ a z hlediska výskytu radioaktivních látek rozd�len na:

� kontrolované pásmo, � sledované pásmo, � ostatní prostory v areálu JE.

Kontrolované pásmo (KP) Kontrolované pásmo se vymezuje jako ucelená �ást pracovišt�, zpravidla stavebn� odd�lená s takovým zajišt�ním, aby do ní nemohly vstoupit nepovolané osoby. Na vchodech nebo ohrani�ení se kontrolované pásmo ozna�uje znakem radia�ního nebezpe�í a upozorn�ním „Kontrolované pásmo se zdroji ionizujícího zá�ení, vstup nepovolaným osobám zakázán“.

Do kontrolovaného pásma mohou vstupovat jen osoby zdravotn� zp�sobilé a pou�ené o tom, jak se tam mají chovat, aby neohrozily zdraví své ani zdraví ostatních osob. U radia�ních pracovník� se takové pou�ení uskute��uje v rámci jejich p�ípravy prokazatelným zp�sobem a nejmén� jednou ro�n�.

Do kontrolovaného pásma nesmí vstupovat t�hotné ženy a osoby mladší 18 let, krom� osob, které se p�ipravují na výkon povolání se zdroji IZ.

Kontrolované pásmo se vymezuje všude tam, kde se o�ekává, že za b�žného provozu nebo za p�edvídatelných odchylek od b�žného provozu by ozá�ení mohlo p�ekro�it 3/10 základních limit� pro radia�ní pracovníky stanovené Vyhl. 307/2002 Sb. v platném zn�ní.

V KP je zavedeno trvalé monitorování a vyhodnocování radia�ní situace. Osoby vstupující do KP jsou trvale dozimetricky sledovány a jsou vybaveny osobními ochrannými pom�ckami.

Do kontrolovaného pásma jsou v EDU zahrnuty:

� prostory hlavních výrobních blok� (HVB1 a HVB2) (1),

� prostory budov aktivních pomocních provoz� (BAPP1 a BAPP2) (7),

� objekty zpracování radioaktivních odpad� (ZRAO) (31), ukládání radioaktivních odpad� (URAO) (28) (pouze otev�ená jímka),

� objekt meziskladu vyho�elého paliva (MSVP) a objekt skladu použitého paliva (SVP) (13),

� �ást prostor v provozních budovách 1 a 2 (hygienické smy�ky, chemické laborato�e, pracovišt� útvaru radia�ní kontroly, speciální prádelna) (6),

� speciální laborato�e (celot�lový po�íta� pro kontrolu vnit�ní kontaminace v objektu vrátnice a pracovišt� radia�ní kontroly okolí v M. Krumlov�).

Ozna�ení kontrolovaného pásma

KONTROLOVANÉ

PÁSMO

Kontrolované pásmo je ozna�eno výstražnou zna�kou s dopl�ujícím nápisem „Kontrolované pásmo“.

Pozn.: Tento symbol se rovn�ž používá pro ozna�ení zdroj� ionizujícího zá�ení nebo za�ízení, které obsahuje nebo m�že obsahovat zdroj ionizujícího zá�ení a p�i ozna�ení prostoru p�echodného kontrolovaného pásma p�i nedestruktivních defektoskopických kontrolách pomocí proza�ování.

43

44

Sledované pásmo (SP) Sledované pásmo se vymezuje tam, kde se o�ekává, že za b�žného provozu nebo za p�edvídatelných odchylek od b�žného provozu by ozá�ení mohlo p�ekro�it obecné limity stanovené Vyhl. 307/2002 Sb. v platném zn�ní.

Vstup do sledovaného pásma mají pouze osoby s p�íslušným oprávn�ním – odborn� a zdravotn� zp�sobilé a pou�ené o možném riziku práce.

Ve sledovaném pásmu se zajiš�uje pouze monitorování pracovišt�.

Do sledovaného pásma v JE Dukovany jsou trvale zahrnuty: � objekt pomocné kotelny – 39, � objekt úložišt� radioaktivních odpad� (ÚRAO) (vlastníkem objektu je státní organizace

SÚRAO Praha) – 28.

Pozn. Na ÚRAO je vymezeno jak KP (otev�ená jímka), tak SP.

Ozna�ení sledovaného pásma Na vchodech nebo ohrani�ení se sledované pásmo ozna�uje znakem radia�ního nebezpe�í a upozorn�ním „Sledované pásmo“.

SLEDOVANÉ PÁSMO

Kontrolované a sledované pásmo v EDU

Obrázek: žlut� (sv�tlé stínování) – kontrolované pásmo (1, 6, 7, 13, 28, 31, 36)

zelen� (tmavší stínování) – sledované pásmo (39, 28)

44

45

Povolení vstupu do kontrolovaného pásma Podmínky pro práci v KP EDU:

� v�k minimáln� 18 rok�, � zdravotní zp�sobilost doložená platnou léka�skou prohlídkou, � aktuáln� platné proškolení pro práci v kontrolovaném pásmu, zakon�ené úsp�šným testem.

V kontrolovaném pásmu m�že pracovat pouze osoba, která: � má platné povolení ke vstupu do kontrolovaného pásma, � je vybavena p�edepsanými ochrannými pom�ckami pro KP, � je vybavena prost�edky osobní dozimetrické kontroly.

Osobní ochranné pom�cky pro KP Ochranné pom�cky slouží k zabrán�ní kontaminace povrchu t�la nebo vniknutí radioaktivních látek do t�la pracovníka. Elektrárna je poskytuje všem pracovník�m, kte�í vstupují do kontrolovaného pásma.

Základní ochranné pom�cky jsou:

� žlutá kombinéza (pracovní od�v), � bílá pracovní obuv, � žluté spodní prádlo, � žluté ponožky, � žlutá p�ilba.

Základní ochranné pom�cky v�etn� ochranné p�ilby jsou ur�eny pouze pro kontrolované pásmo a mimo n� se nesmí používat.

V p�ípad� prací se zvýšeným radia�ním rizikem se používají navíc dopl�kové nebo speciální ochranné pom�cky (rukavice, respirátory, TYVEK …).

Vybavení prost�edky osobní dozimetrické kontroly Systém radia�ní ochrany zahrnuje monitorování osob a sledování osobních dávek pracovník�. Pro práci v KP jsou všichni pracovníci vybaveni:

� filmovým dozimetrem (interval vyhodnocení 1 m�síc), � elektronickým osobním dozimetrem pro operativní monitorování

dávek.

Pracovník je povinen prost�edky osobní dozimetrické kontroly nosit trvale na pracovním od�vu na referen�ním míst� – levá strana hrudníku.

Na obrázku je vid�t filmový a elektronický osobní dozimetr.

Hygienické smy�ky Hygienické smy�ky (HS) jsou sou�ástí KP EDU a slouží pro:

� p�evlékání osob z civilního od�vu do od�vu ur�eného pro kontrolované pásmo a opa�n�,

� osobní hygienu osob pracujících v KP, � kontrolu kontaminace osob a drobných p�edm�t� p�i odchodu z KP, � pro p�ípadnou dekontaminaci osob.

Dodržováním pravidel ur�ených pro režim hygienických smy�ek je zamezeno ší�ení p�ípadné kontaminace mimo kontrolované pásmo.

45

46

Hygienické smy�ky jsou umíst�ny:

� v provozní budov� 1, ve 2. pat�e - hygienická smy�ka (bez šatná��) pro muže, � v provozní budov� 2, ve 2. a 3. pat�e - hygienická smy�ka pro muže a ve 4. pat�e pro ženy.

Zásady radia�ní hygieny V kontrolovaném pásmu je zakázáno:

� kou�it, jíst a pít, � používat kosmetické prost�edky, � vstupovat a pracovat s otev�eným poran�ním, od�rkami nebo popáleninami, � používat WC bez p�edchozího umytí rukou a jejich dozimetrické kontroly, � vstupovat/vystupovat do/z KP v pracovním od�vu jiném než ur�eném, � vynášet p�edm�ty, pom�cky, materiál bez �ádné dozimetrické kontroly, � používat jiné, než papírové kapesníky.

M��ení kontaminace osob na hranicích st�eženého prostoru EDU Na hranicích st�eženého prostoru EDU (hlavní vrátnice a záložní vjezd) jsou instalována portálová za�ízení radia�ní kontroly PM-7, která jsou ur�ena k m��ení kontaminace osob na vstupu a výstupu do/z areálu EDU.

Postup p�i pr�chodu monitorem PM-7: P�ed vstupem do monitoru se pracovník identifikuje p�iložením identifika�ní karty ke sníma�i. Potom vstoupí do monitoru, kde se na 3 sekundy zastaví. M��ení je indikováno žlutou kontrolkou. V p�ípad�, že není kontaminován, ozve se gong a pracovník opustí monitor. V p�ípad� nam��ené kontaminace se ozve alarm (stálý zvýšený tón) a rozsvítí se �ervené sv�tlo na panelu. Kontaminované místo se znázorní �erveným bodem na siluet� postavy na panelu. Pracovník signalizaci kontaminace oznámí pracovník�m ostrahy G4S.

Upozorn�ní: Do monitoru nevstupujte v t�sné blízkosti za sebou. Celý postup p�em��ení osoby a pr�chod monitorem trvá cca 3 sekundy.

Obrázek: Monitory PM-7 na vstupu a na výstupu z areálu EDU

Indika�ní panel

Sníma� identifika�ní karty

46

47

P�ísp�vek jaderné elektrárny k ozá�ení obyvatel Ionizující zá�ení je všude kolem nás a p�sobí trvale na každého obyvatele Zem�. Z hlediska vzniku se zdroje ionizujícího zá�ení d�lí na:

� p�irozené, � um�lé.

P�irozené zdroje ionizujícího zá�ení vznikají p�írodními procesy bez ovlivn�ní lidskou �inností. Mezi p�irozené zdroje ionizujícího zá�ení pat�í radioaktivní látky obsažené v p�d�, vod�, vzduchu, vestavebních materiálech a v potravinách. Na p�irozených zdrojích má nejv�tší podíl radon. Mezi p�irozené zdroje za�azujeme i radioaktivní látky nebo jejich zá�ení p�icházející na Zemi z vesmíru, které nazýváme kosmické zá�ení.

Um�lé zdroje ionizujícího zá�ení vznikají lidskou �inností a pat�í mezi n� nap�. rentgenová diagnostika, používání radioizotop� v léka�ství a v pr�myslu, pokusné jaderné výbuchy a jaderná energetika.

P�ísp�vek JE je velmi malý a dosahuje zlomk� procent ve srovnání s ostatními zdroji ozá�ení.

1. kosmické zá�ení

2. radon

3. zá�ení zemské k�ry

4. vnit�ní zdroje

5. pr�myslové zdroje

6. léka�ské aplikace

7. zá�ení vzniklé �inností jaderných za�ízení

47

48

9. Havarijní p�ipravenost

Definice havarijní p�ipravenosti Havarijní p�ipravenost je schopnost rozpoznat vznik mimo�ádné události, která ve svém d�sledku m�že vést k narušení bezpe�nosti jaderné elektrárny a p�i jejím vzniku plnit opat�ení stanovená p�íslušnými havarijními p�edpisy.

Z hlediska havarijní p�ipravenosti rozlišujeme tyto stavy provozu:

� nominální stavy (plánované), � abnormální stavy (neplánované), � neobvyklé události, � mimo�ádné události.

Mimo�ádná událost Mimo�ádná událost je událost d�ležitá z hlediska bezpe�nosti JE, která vede nebo ve svém d�sledku m�že vést k ohrožení jaderné, radia�ní, požární, fyzické, technické nebo ekologické bezpe�nosti jaderné elektrárny nebo bezpe�nosti pracovník�.

Vnit�ní havarijní plán Vnit�ní havarijní plán je dokument jaderných elektráren, schválený Státním ú�adem pro jadernou bezpe�nost, který obsahuje soubor všech plánovaných opat�ení k likvidaci a omezení následk� mimo�ádné události. Popisuje zejména vytvo�ení technicko organiza�ních a personálních podmínek pro zjiš�ování vzniku mimo�ádných událostí, posuzování jejich závažnosti, vyhlašování mimo�ádné události, �ízení a provád�ní zásahu, zp�soby omezení ozá�ení zam�stnanc� a dalších osob, p�ípravu zam�stnanc� a dalších osob a ov��ování havarijní p�ipravenosti.

Závaznost vnit�ního havarijního plánu Je závazný pro zam�stnance jaderné elektrárny a všechny ostatní osoby, které se zdržují v areálu jaderné elektrárny.

Typy mimo�ádných událostí a kdo je stanoví V p�ípad� nahlášení/zjišt�ní vzniku události, stanoví její typ a závažnost sm�nový inženýr. Pro pot�eby zajišt�ní rychlého ocen�ní jsou mimo�ádné události z hlediska svého vzniku principiáln� rozd�leny do t�í základních typ�:

Technologické události Události, jejichž p�í�iny vycházejí z provozu jaderného reaktoru a navazujících technologických systém�.

Radia�ní události Události, jejichž p�í�iny vyplývají z nekontrolovaného ší�ení radioaktivních látek nebo ionizujícího zá�ení do pracovního nebo životního prost�edí.

48

49

Ostatní události Ostatní události jsou takové, jejichž p�í�iny vyplývají z jiných rizik, nap�íklad teroristické výhružky, narušení fyzických bariér, hromadné nebo smrtelné úrazy spojené s provozem jaderné elektrárny, ekologické havárie, p�írodní katastrofy apod. Zahrnují všechny ostatní události ovliv�ující bezpe�nost elektrárny.

Rozd�lení mimo�ádných událostí podle závažnosti � Prvním stupn�m je klasifikována mimo�ádná událost, která vede nebo m�že vést

k nep�ípustnému ozá�ení zam�stnanc� a dalších osob nebo nep�ípustnému uvoln�ní radioaktivních látek do prostor jaderného za�ízení nebo pracovišt�, která má omezený, lokální charakter a k jejímu �ešení jsou dosta�ující síly a prost�edky obsluhy nebo pracovní sm�ny.

� Druhým stupn�m je klasifikována mimo�ádná událost, která vede nebo m�že vést k nep�ípustnému závažnému ozá�ení zam�stnanc� a dalších osob nebo k nep�ípustnému uvoln�ní radioaktivních látek do životního prost�edí, které nevyžaduje zavád�ní neodkladných opat�ení k ochran� obyvatelstva a životního prost�edí. Její �ešení vyžaduje aktivaci zasahujících osob držitele povolení a k jejímu zvládnutí jsou dosta�ující síly a prost�edky držitele povolení.

� T�etím stupn�m je klasifikována mimo�ádná událost, která vede nebo m�že vést k nep�ípustnému závažnému uvoln�ní radioaktivních látek do životního prost�edí, vyžadujícímu zavád�ní neodkladných opat�ení k ochran� obyvatelstva a životního prost�edí, stanovená ve vn�jším havarijním plánu a v havarijním plánu kraje. Událost t�etího stupn� je radia�ní havárií a její �ešení vyžaduje krom� aktivace zasahujících osob držitele povolení a zasahujících osob podle vn�jšího havarijního plánu, pop�ípad� havarijního plánu kraje zapojení dalších dot�ených orgán�.

Závažnost mimo�ádné události hodnotí sm�nový inženýr na základ� kritérií pro klasifikaci mimo�ádných událostí. Sm�nový inženýr má však právo nadhodnotit danou mimo�ádnou událost o jeden stupe� výše a zárove� má právo aktivovat pot�ebné složky organizace havarijní odezvy i d�íve, než jsou napln�na daná kritéria.

Ohlášení mimo�ádné události V p�ípad�, že je zjišt�na jakákoli mimo�ádná událost, nebo je jenom podez�ení jejího vzniku, má každá osoba v elektrárn� za povinnost tuto skute�nost neprodlen� oznámit svému nad�ízenému nebo p�ímo sm�novému inženýrovi na telefonní linku 2206.

P�íklady mimo�ádných událostí:

� únik neznámého média v kontrolovaném pásmu, � smrtelný úraz p�i pln�ní pracovních povinností v prostorách elektrárny, � ekologická havárie zp�sobená únikem ropných látek nebo chemikálií, � požár nebo výbuch, v jehož d�sledku je znemožn�na kontrolní nebo manipula�ní �innost

obslužného personálu, � osoba násiln� p�ekonávající bezpe�nostní bariéru elektrárny.

49

50

Vyhlášení mimo�ádné události Všechny mimo�ádné události vyhlašuje sm�nový inženýr, p�ípadn� �lenové havarijního štábu elektrárny.

1. stupe� se vyhlašuje provozním rozhlasem. Sou�asn� mohou být použity hlasité dorozumívací stanice, telefony a radiostanice, p�ípadn� vybrané vnit�ní (objektové) sirény a majáky.

2. stupe� se vyhlašuje provozním a závodním rozhlasem. Sou�asn� mohou být použity hlasité dorozumívací stanice, telefony, p�ípadn� vnit�ní (objektové) sirény a majáky ve vybraných prostorech (objektech).

3. stupe� se vyhlašuje spušt�ním všech venkovních poplachových sirén v areálu elektrárny a všech vnit�ních objektových sirén a maják�. Sou�asn� je použito hlášení v provozním a závodním rozhlase. Dále mohou být využity i další prost�edky varování jako hlasité dorozumívací stanice, telefony a mobilní prost�edky.

Ve všech t�ech výše uvedených p�ípadech jsou v hlášení uvedeny postižené prostory, kterých se vyhlášená opat�ení týkají, a pokyny pro �innost zam�stnanc� a dalších osob nacházejících se v postižených prostorách. Tyto pokyny jsou pro všechny zam�stnance a další osoby nacházející se v dot�ených prostorách závazné.

Vyhlášení mimo�ádné události závodním a provozním rozhlase p�edchází stanovený upoutávací gong.

Umíst�ní sirén a signál, kterým se vyhlašuje mimo�ádná situace 3. stupn� V elektrárn� jsou rozmíst�ny koncové prvky vnit�ního varovacího systému:

� vnit�ní objektové sirény a majáky, � venkovní sirény - elektrické rota�ní.

Pro vyhlášení mimo�ádné události 3. stupn� se používá kolísavý tón sirén trvající 140 s, opakující se po zhruba minutové pauze. Varovací signál zazní celkem 3-krát.

Vnit�ní objektové sirény s majáky Venkovní sirény

1 min. 1 min.

50

Obecné povinnosti osob v elektrárn� v p�ípad� vyhlášení mimo�ádné události Zachovat klid a rozvahu a nepodléhat panice. P�i ukázn�ném postupu je postaráno o bezpe�nost všech pracovník�.

�lenové organizace havarijní odezvy postupují podle svých zásahových instrukcí a operativních p�íkaz� sm�nového inženýra (�len� havarijního štábu).

Ostatní personál je povinen:

� postupovat dle pokyn� sm�nového inženýra, havarijního štábu, v míst� zásahu velitele zásahu pop�. bezpe�nostní služby G4S,

� v p�ípad� nutnosti opušt�ní pracovišt� p�i vyhlášení mimo�ádné události, zabezpe�it své pracovišt� proti vzniku p�ípadných úraz� a následným škodám (vypnout elektrické a plynové spot�ebi�e, uhasit otev�ené ohn�, vypnout ventila�ní za�ízení a uzav�ít okna),

� v p�ípad� vzniku mimo�ádné události spojené s únikem radioaktivních látek požít jodovou profylaxi v p�edepsaném dávkování a to 2 tablety,

� v p�ípad� vyhlášení ukrytí personálu, odebrat se do p�id�leného krytu nebo na shromaždišt� a tam se �ídit pokyny krytových resp. shromažovacích družstev,

� v p�ípad� vyhlášení evakuace použít ozna�ené únikové trasy v budovách. Je-li evakuace provád�na po p�edchozím ukrytí personálu, �ídit se pokyny krytových resp. shromažovacích družstev,

� v p�ípad� opoušt�ní budovy za ú�elem evakuace nepoužívat výtah.

Základní druhy ochran zam�stnanc� a ostatních osob, které elektrárna zabezpe�uje pro p�ípad vzniku mimo�ádné události Pro p�ípad vzniku mimo�ádných událostí jsou v elektrárn� za ú�elem zabezpe�ení ochrany zam�stnanc� a ostatních osob trvale zabezpe�ována tato ochranná opat�ení:

1. vybavenost havarijními ochrannými prost�edky 2. shromážd�ní a ukrytí 3. evakuace

Elektrárna vlastní dostatek havarijních ochranných prost�edk� (HOP) pro všechny zam�stnance a ostatní osoby, nacházející se v areálu elektrárny. Rovn�ž kapacita úkryt� posta�uje pro ukrytí všech zam�stnanc� i ostatních osob v areálu elektrárny.

51

Havarijní ochranné prost�edky Mezi základní havarijní ochranné prost�edky v elektrárn� pat�í:

Overal TYVEK s rukavicemi a návleky na nohy. Je ur�en k zabezpe�ení ochrany t�la p�ed povrchovou kontaminací radioaktivními látkami.

Overal TYVEK Balení jodidu draselného (celkem 4 tablety)

51

52

Respirátor zabezpe�uje ochranu horních cest dýchacích proti radioaktivnímu prachu a radioaktivním aerosol�m.

Jodová profylaxe je prost�edkem ochrany štítné žlázy p�ed ú�inky vnit�ní kontaminace t�la radioaktivním jódem.

Dávkování jodidu draselného (obchodní zna�ka „Kalijev jodid“) V p�ípad� mimo�ádné události spojené s únikem radioaktivních látek do ovzduší je dávka pro dosp�lou osobu 2 tablety na prvních 24 hodin. Další použití p�ípravku je pouze na pokyn. Používání vyšší dávky nebo p�ed�asné použití je zcela neú�elné a mohlo by i ohrozit zdraví.

Cíl ukrytí zam�stnanc� a ostatních osob po vyhlášení mimo�ádné události Ukrytí je ur�eno k zabezpe�ení ochrany zdraví zam�stnanc� a ostatních osob nacházejících se v elektrárn� a k zabezpe�ení jejich evidence a to zejména v p�ípad� vzniku mimo�ádné události, spojené s nep�ípustným únikem radioaktivních látek.

Ukrytí m�že být v p�ípad� pot�eby využito i p�i ostatních mimo�ádných událostech.

Vstup do krytu Pohled do krytu

Umíst�ní kryt� a jejich kapacita V elektrárn� je celkem 7 kryt� a nachází se na následujících místech :

kryt �.1 pod provozní budovou I kryt �.2 pod provozní budovou II kryt �.3 pod budovou hasi�ského záchranného sboru elektrárny kryt �.4 pod administrativní budovou I kryt �.5 za objektem centrálních dílen pod budovou výdejny ná�adí kryt �.6 za objektem autodopravy kryt �.7 pod administrativní budovou II

Celková projektovaná kapacita t�chto úkryt� je 2450 osob, což s rezervou sta�í pro ukrytí veškerého personálu v areálu elektrárny v�etn� všech zam�stnanc� dodavatel�.

52

53

V p�ípad� vyhlášení ukrytí osob v hlavní pracovní dobu jsou zp�ístupn�ny všechny kryty a shromaždišt�. Jedná-li se o zabezpe�ení ukrytí osob mimo hlavní pracovní dobu (odpolední a no�ní sm�na, svátky a víkendy) jsou zp�ístupn�ny pouze kryty pod AB I a provozní budovou II.

Pro zam�stnance dodavatel� jsou prioritn� ur�eny kryty �. 6 (za objektem autodopravy) a �. 5 (za objektem centrálních dílen pod výdejnou ná�adí).V p�ípad�, že se pracovníci nacházejí ve velké vzdálenosti od ur�eného krytu, je nutno vyhledat kryt nebo shromaždišt�, které je umíst�no v blízkosti pohybu osob.

V jednotlivých krytech je p�ipravena dostate�ná zásoby havarijních ochranných prost�edk� a prost�edk� jodové profylaxe pro vykrytí p�ípadné pot�eby ukrývaných osob.

Pro evidenci ukrývaných osob jsou v krytech k dispozici �te�ky identifika�ních karet. V p�ípad�, že se do krytu dostaví osoba bez identifika�ní karty, je její povinností tuto skute�nost nahlásit veliteli p�íslušného krytu, který provede evidenci ukryté osoby náhradním zp�sobem.

Dispozice kryt� (I.-VII) a shromaždiš� (A, B) v elektrárn� Dukovany

Ú�el a umíst�ní shromaždiš Shromaždišt� jsou ur�ena p�edevším pro soust�ed�ní osob v prostorech mimo st�ežený prostor elektrárny p�ed p�ípadnou evakuací a to zejména v situacích, kdy není možno se bezpe�n� voln� pohybovat v prostorách elektrárny.

Shromaždišt� jsou umíst�na v následujících objektech: A) v atriu Kordu 1 a 2 v prostoru u lékárny B) v chodb� Potrubní haly v he�manickém areálu.

Jednotlivá shromažovací místa nemají stanovenou kapacitu osob. Jsou vybavena havarijními ochrannými prost�edky, tabletami KI (jodidu draselného) podobn� jako kryty. �innosti spojené s organizací shromažování v t�chto prostorách zabezpe�uje bezpe�nostní služba G4S.

Na obrázku je shromaždišt� v atriu Kord 1 a 2.

53

54

Ú�el evakuace Evakuace je �ízený p�esun zam�stnanc� a dalších osob mimo ohrožené prostory elektrárny, p�ípadn� mimo areál elektrárny za ú�elem ochrany evakuovaných p�ed nežádoucími ú�inky p�ípadných mimo�ádných událostí.

V p�ípad� nutnosti budou evakuováni všichni zam�stnanci a ostatní osoby v elektrárn� s výjimkou nezbytného sm�nového personálu a pracovník� ur�ených k likvidaci vzniklé mimo�ádné události.

Obvykle se evakuace provádí po p�edchozím ukrytí v krytech a shromážd�ní personálu na shromaždištích.

Pro zajišt�ní evakuace jsou smluvn� zajišt�ny dopravní prost�edky smluvních p�epravc�.

Umožní-li to situace, mohou zam�stnanci a ostatní osoby nacházející se v areálu elektrárny použít k evakuaci p�id�lený služební automobil nebo vlastní auto. P�itom jsou povinni �ídit se pokyny sm�nového inženýra a sm�nového havarijního štábu a dodržet ur�enou evakua�ní trasu.

Organizace havarijní odezvy a její �ízení Organizace havarijní odezvy je �ást p�edem ur�ených a vyškolených zam�stnanc� �EZ, a. s., kte�í v p�ípad� vyhlášení mimo�ádné události podle klasifika�ního systému událostí d�ležitých z hlediska bezpe�nosti vykonávají p�edem stanovené �innosti vedoucí k potla�ení projev� mimo�ádné události a stabilizování bezpe�nostního stavu JE.

Pohotovostní organizace havarijní odezvy (POHO) je skupina specialist�, ur�ená k �ízení složek organizace havarijní odezvy elektrárny v p�ípad� vzniku, trvání a odstra�ování následk� mimo�ádné události, p�edevším 2. a 3. stupn�. �lenové POHO mají na�ízenu nep�etržitou pohotovost – p�i aktivaci jsou povinni dostavit se neprodlen� na stanovené místo, v mimopracovní dob� nejpozd�ji do 60 minut.

Technické podp�rné st�edisko slouží pro zajišt�ní technické podpory blokové dozorny postiženého bloku, p�edevším p�i technologických mimo�ádných událostech. �lenové technického podp�rného st�ediska mají stejný režim pohotovosti jako �lenové sm�nového havarijního štábu, ale aktivováni jsou již p�i 1. stupni mimo�ádné události z technologických p�í�in. zajiš�uje technickou podporu operativnímu personálu blok� a zpracování hodnotících zpráv a doporu�ení pro havarijní štáb

Zásahová instrukce Podrobný písemný postup �innosti pracovníka nebo pracovní skupiny p�i vzniku mimo�ádné události a v pr�b�hu její likvidace. Je ur�ena pro konkrétního pracovníka nebo pracovní skupinu, za�azené do organizace havarijní odezvy.

Kontroly funk�nosti varovacích sirén Funk�nost varovacích sirén a maják� vnit�ního varovacího systému elektrárny je pravideln� prov��ována 2 x v kalendá�ním roce, není-li ur�eno jinak. V areálu elektrárny sirény i p�i zkouškách vydávají kolísavý tón 140 s, vždy však pouze 1x. Kontrola je vždy p�edem ohlášena rozhlasem a ostatními dostupnými prost�edky.

54

55

10. Ochrana životního prost�edí

Ochrana životního prost�edí v EDU Ochrana životního prost�edí je v EDU zam��ena zejména na ochranu vod, ovzduší a problematiku vzniku a nakládání s odpady. Pro napln�ní Politiky bezpe�nosti, jejíž sou�ástí je i ochrana ŽP, a pro zvýšení image a konkurenceschopnosti na trhu zavedla EDU v souladu s normou �SN EN ISO 14001 systém �ízení ochrany životního prost�edí - Environmental Management System (EMS), který EDU v souladu s touto normou každoro�n� obhajuje.

Politika bezpe�nosti a ochrany životního prost�edí P�edstavenstvo �EZ, a. s., si pln� uv�domuje a bez výhrad p�ijímá odpov�dnost ve smyslu platné legislativy i mezinárodních závazk� �R za zajišt�ní:

� bezpe�nosti svých výrobních zdroj�, � ochrany jednotlivc� spole�nosti a ve�ejnosti, � ochrany životního prost�edí, � jakosti.

Pro napln�ní této odpov�dnosti se �EZ, a. s., zavazuje vytvo�it a rozvíjet odpovídající podmínky a dostate�né lidské i finan�ní zdroje, ú�inné �ídící struktury a kontrolní mechanismy.

P�edstavenstvo �EZ, a. s., proto vyhlásilo Politiku bezpe�nosti a ochrany životního prost�edí a Politiku jakosti.

Ob� politiky jsou v plném zn�ní na stran� ii.

Charakteristika systému EMS (systém enviromentálního managementu)

� Je to prevence zne�iš�ování životního prost�edí, která znamená poznání a �ízení jednotlivých rizik (aspekt�) p�sobících na životní prost�edí.

P�íklad: riziko úniku ropných látek do �eky Jihlavy

� Neustálé zlepšování - snižování zát�že životního prost�edí prost�ednictvím vyty�ování cíl� a cílových hodnot a kontrolou jejich dosahování.

P�íklad:

Cíl Cílová hodnota

Rekonstrukce olejových chladi�� turbín

Obsah ropných látek ve vodách odtékajících do reten�ních nádrží z prostoru olejových chladi�� < 0,20 mg/l

Podíl dodavatel� na ochran� životního prost�edí Zam�stnanci dodavatelských organizací mohou svým chováním významn� ovlivnit p�sobení elektrárny na životní prost�edí. Samoz�ejmostí (smluvn� dohodnutou) je dodržování vnit�ních p�edpis� elektrárny z oblasti ochrany životního prost�edí a nakládání s odpady a uplat�ování smluvních sankcí v p�ípad� jejich hrubého porušení.

P�íklad: zam�stnanci dodavatelské firmy zp�sobili únik ropné látky. Elektrárna uplatní smluvní pokutu až do výše 50 000 K�.

55

11. Nakládání s odpady

Definice odpadu, p�vodce Odpad je každá movitá v�c, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a p�ísluší do n�které ze skupin odpad� uvedených v Katalogu odpad�.

P�vodce je právnická nebo fyzická osoba oprávn�ná k podnikání, p�i jejíž �innosti odpady vznikají.

Pro odpady vznikající p�i �innostech souvisejících s p�edm�tem podnikání v �EZ, a. s., vystupuje jako p�vodce i osoba oprávn�ná k nakládání s nimi - �EZ, a. s. To platí i v p�ípad�, že odpady vznikají p�i �innosti dodavatelské firmy na za�ízení �EZ, a. s., p�ípadn� p�i pracích pro �EZ, a. s., na základ� smluvního vztahu.

Pro odlišení osob, kterým odpad vzniká, se podle interní dokumentace tyto osoby ozna�ují pojmem díl�í p�vodce.

Nakládání s odpady a radioaktivními odpady Nakládáním s odpady (pro ú�ely této p�íru�ky) rozumíme jejich shromažování, t�íd�ní, zpracování, skladování, úprava a p�edávání k odstran�ní oprávn�né osob�, resp. ukládání v p�ípad� radioaktivních odpad�. Nakládání s odpady vznikajícími v kontrolovaném pásmu (KP) a mimo KP je �ízeno interní dokumentací.

56

Základní rozd�lení odpad� Odpady vzniklé v kontrolovaném pásmu:

� kapalné nebo pevné � kontaminované nebo potenciáln� nekontaminované

Odpady vzniklé mimo kontrolované pásmo:

� nebezpe�né � ostatní � komunální

Nebezpe�ný odpad Je to odpad obsahující jednu nebo více nebezpe�ných vlastností uvedený v Seznamu nebezpe�ných odpad� (Katalog odpad�).

P�íklad: zá�ivkové trubice, oleje, �edidla, barvy a plechovky od barev, mastné hadry, chemikálie, azbest, atd.

Tento odpad se shromažuje v objektu 22 (str. 6).

Ostatní odpad Je to odpad, který nebyl zne�išt�n látkami s nebezpe�nými vlastnostmi nebo nebezpe�nými odpady

P�íklad: kovy, sb�rový papír, d�evo, plasty, sklo, atd.

Komunální odpad Je to odpad vznikající p�i nevýrobní �innosti právnických nebo fyzických osob oprávn�ných k podnikání v prostorách elektrárny.

P�íklad: kancelá�ský odpad shromažovaný v koších (mimo t�íd�ný a nebezpe�ný odpad).

56

57

T�íd�ní a shromažování odpadu Prvotní t�íd�ní vzniklého odpadu provádí osoba, které vznikl - jeho díl�í p�vodce. Odpad se shromažuje na trvalých nebo do�asných stanovištích, která mohou být ve�ejn� p�ístupná (mimo nebezpe�ných odpad�) nebo nep�ístupná. Stanovišt� jsou vždy ozna�ena. Nebezpe�né odpady se vždy p�edávají na stanovených p�edávacích místech.

Shromážd�ný a rozt�íd�ný odpad je p�edáván oprávn�né osob� k odstran�ní.

Obecná pravidla pro nakládání s odpady � minimalizovat vznik odpad�, � vzniklé odpady t�ídit dle jednotlivých druh�, � zajiš�ovat p�ednostn� využití odpad� p�ed jejich odstran�ním, � zajiš�ovat vždy takový zp�sob odstran�ní odpad�, který zajistí vyšší ochranu lidského zdraví

a je šetrn�jší k životnímu prost�edí, � nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze stanoveným zp�sobem, � nakládat s nebezpe�nými odpady s ohledem na jejich nebezpe�né vlastnosti, � nakládat s odpady pouze v za�ízeních, která jsou k nakládání s odpady ur�ena, � p�edávat odpad pouze oprávn�né osob�, � �edit nebo mísit jednotlivé druhy odpad� je zakázáno, výjimku povoluje orgán kraje, � odpady za�azovat podle druh� a kategorií v souladu s katalogem odpad�, � nebezpe�né odpady ozna�it p�edepsaným zp�sobem, � zajiš�ovat odborné nakládání s odpady za podmínek stanovených zákonem o odpadech, � shromažovat odpady ut�íd�né podle jednotlivých druh� a kategorií, � zabezpe�it odpady p�ed nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem.

Zajišt�ní shromažovacího místa zhotovitelem (dodavatelem a díl�ím p�vodcem odpadu) Pokud dodavatel �innosti pro �EZ, a. s., jako díl�í p�vodce odpadu pot�ebuje shromažovací místo pro velký objem odpadu, požádá formou žádanky na práci v ISE-PassPortu Odd�lení odpady a dekontaminace o p�id�lení kontejneru.

Odpady vzniklé v kontrolovaném pásmu Prvotní t�íd�ní provádí p�vodce bezprost�edn� po vzniku odpad� podle:

� aktivity na kontaminované a potenciáln� nekontaminované

� podle druhu.

T�íd�ní odpad� v KP podle druhu Vznikající odpad se d�lí na:

1. drobný lisovatelný (textil, papír, plasty, atd.), 2. drobný nelisovatelný (kousky d�eva, betonu, skla), 3. drobný kovový (do 3 kg, sou�ástky, kabely, atd.), 4. rozm�rný nekovový (d�ev�né podlážky, prkna, atd.), 5. rozm�rný kovový (armatury, �erpadla, plechy z izolací, atd.), 6. odpad s nebezpe�nými vlastnostmi (vy�azené baterie, zá�ivky, atd.), 7. znehodnocené organické kapaliny (ropné látky, organická rozpoušt�dla, atd.), 8. ostatní odpad (sudy s kaly).

57

58

Nakládání s odpady v KP Odpady skupin 1 až 3 ukládá jejich díl�í p�vodce na ozna�ených stabilních nebo do�asných sb�rných stanovištích do ozna�ených pytl� a nádob. Odpady skupin 4 až 8 se dopravují do „p�edávacího místa“ v budov� pomocných aktivních provoz� 1 nebo 2, místnosti �. 302.

Odpad který je kontaminovaný nepochybn�, shromažuje jeho p�vodce v p�ipravených �ervených pytlích s nápisem „Kontaminovaný odpad“. Zajiš�uje také jeho p�em��ení a p�edává jej na p�edávacím míst�.

Kapalné radioaktivní odpady jsou prost�ednictvím speciální kanalizace shromažovány a na speciální vodoo�istce zahuš�ovány na radioaktivní koncentrát. Následn� se po zapracování do bitumenové matrice v technologii „Zpracování radioaktivních odpad�“ p�edávají k uložení na úložišti radioaktivních odpad�.

Kontejnery pro zaolejované hadry ve strojovn� Kontejnery pro �isté a špinavé hadry ve strojovn�

Venkovní sklad odpadu (šrotišt�)

58

59

12. Jakost - kvalita

Pojem kvalita - obecn� Kvalita je podle mezinárodní normy ISO 9000 definovaná jako stupe� spln�ní požadavk� souborem inherentních znak�, tj. p�i�azených vlastností, které charakterizují výrobek.

Kvalitní výrobek nebo služba jsou takové, se kterými je zákazník spokojený. Spokojenost zákazníka znamená spln�ní jeho požadavk� které jsou stanoveny nap�. ve smlouv�, p�edpokládají se a nebo jsou obecn� závazné. Zahrnuje také vlastnosti dodaného výrobku nebo služby nap�íklad:

� mechanické, elektrické, chemické nebo biologické znaky,

� spolehlivostní znaky (bezporuchovost, pohotovost, výkon, rychlost),

� funk�ní znaky,

� smyslové znaky (týkající se �ichu, hmatu, chuti, zraku nebo sluchu),

� ergonomické znaky (fyziologické).

Jakost se rovná spokojený zákazník, ne pokusný králík.

Politika jakosti Politika jakosti �EZ, a. s. je uvedena v plném zn�ní na stran� ii.

Požadavky legislativy V oblasti jaderné energetiky se pro pojem kvalita nadále používá pojem jakost v souladu s platnou legislativou.

Požadavky na zajišt�ní jakosti jsou stanoveny tzv. Atomovým zákonem (zákon �. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího zá�ení …) v § 4 odstavci 8 – „každý, kdo provádí nebo zajiš�uje �innosti související s využíváním jaderné energie nebo radia�ní �innosti, musí mít zaveden systém jakosti zp�sobem a v rozsahu stanoveném provád�cím p�edpisem s cílem dosažení jakosti p�íslušné položky.

Provád�cím p�edpisem, který definuje požadavky na systém jakosti v jaderné elektrárn� je vyhláška �. 132/2008 Sb., o systému jakosti p�i provád�ní a zajiš�ování �inností souvisejících s využíváním jaderné energie a radia�ních �inností a o zabezpe�ování jakosti vybraných za�ízení s ohledem na jejich za�azení do bezpe�nostních t�íd (dále V132).

Systém jakosti v jaderné elektrárn� Systém jakosti v JE Dukovany a JE Temelín je zaveden a zdokumentován pro tyto �innosti:

� umís�ování jaderného za�ízení, � výstavba jaderného za�ízení, � uvád�ní jaderného za�ízení do provozu, � provoz jaderného za�ízení, � vy�azování jaderného za�ízení z provozu.

59

60

V odpovídající mí�e je systém jakosti zaveden a zdokumentován také pro d�ležité �innosti související:

� s navrhováním a provád�ním rekonstrukcí jaderného za�ízení a jeho �ástí, � s navrhováním, výrobou, montáží, údržbou, opravami a ov��ováním vybraných za�ízení

v�etn� materiál� k jejich výrob�, � s nakládáním s náhradními díly vybraných za�ízení.

Systém jakosti zahrnuje nejen �innosti vykonávané p�ímo zam�stnanci �EZ, a. s., ale také �innosti provád�né dodavatelským, pop�. subdodavatelským zp�sobem.

Vybraná za�ízení Vybraná za�ízení jsou v JE Dukovany a JE Temelín taková, která jsou d�ležitá z hlediska jaderné a technické bezpe�nosti. Jsou rozd�lena podle d�ležitosti do 3 bezpe�nostních t�íd. Vybraným za�ízením jsou zejména za�ízení primárního okruhu a bezpe�nostních systém�.

Plán jakosti Plán jakosti je dokument dodavatele, kterým dodavatel prokazuje schopnost plnit požadavky zákazníka (�EZ, a. s.) na dodávaný výrobek nebo službu. Popisuje metody, zdroje a sled �inností souvisejících s konkrétní dodávkou.

Zákaznický audit Zákaznický audit je nástroj, pomocí n�hož se zákazník (�EZ, a. s.) opakovan� ubezpe�uje o zp�sobilosti konkrétního dodavatele splnit všechny jeho požadavky v rámci dodávky.

P�ísp�vek dodavatel� k jakosti v jaderné elektrárn� Všichni zam�stnanci dodavatele, podílející se na �innostech v JE Dukovany a JE Temelín, p�ispívají k jakosti tím, že:

� provád�jí požadované �innosti napoprvé správn� a v�as,

� spl�ují požadovanou kvalifikaci,

� dodržují a chovají se podle stanovených zásad (legislativa, bezpe�nostní p�edpisy, dokumentace �EZ, a. s., vlastní dokumentace dodavatele …),

� nesou plnou odpov�dnost za výsledky své �innosti.

Integrovaný systém �ízení v �EZ, a. s. Od roku 2008 je v �EZ, a. s., zavád�n integrovaný systém �ízení (IS). Je to zp�sob �ízení spole�nosti založený na procesním modelu se sjednocenými (integrovanými) požadavky na jakost, bezpe�nost a ochranu životního prost�edí, který p�ináší záruky pln�ní ekonomických, bezpe�nostních a dalších požadavk� (nap�. norem EN ISO 9001, 14001, IAEA GS-R-3) a je doporu�ovaný Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA) organizacím provozujícím jaderné elektrárny.

Vrcholovým dokumentem pro IS je Standard �EZ_ST_0002 – Požadavky na integrovaný systém �ízení, jeho rozpracování do konkrétních podmínek �EZ, a. s., je provedeno v Manuálu integrovaného systému �ízení.

60

61

13. �ízení prací p�i údržb� a opravách

Podmínky, které musí splnit dodavatel, aby mohl pracovat na za�ízení jaderné elektrárny

� uzav�ená smlouva o dílo, � spln�ní legislativních požadavk� (Atomového zákona, atd.), � zam�stnanci zp�sobilí pro práci v elektrárn�.

Podmínky, které musí spl�ovat zam�stnanci dodavatel� � zdravotní a psychická zp�sobilost pro daný typ �innosti v elektrárn�, � kvalifikace (platná osv�d�ení) pro daný typ �innosti, � povolení vstupu do elektrárny, � další podmínky - školení a povolení (ISE – PassPort, vstup do kontrolovaného pásma, atd.),

ISE - PassPort Je to informa�ní systém (po�íta�ový program), který se používá pro �ízení celé �ady aplikací nap�íklad pro nákup, personalistiku a také pro �ízení prací. Využívají jej zam�stnanci �EZ, a. s. i dodavatelé.

Spis p�ípravy Je to soubor nutné dokumentace, vytvo�ené pro opravy, testování, zkoušky a kontroly na za�ízení elektrárny. Je souhrnným pojmem pro pracovní p�íkaz a jeho pr�vodní dokumentaci (Zajiš�ovací p�íkaz, B-p�íkaz, R-p�íkaz, Povolení práce s otev�eným ohn�m, Povolení vstupu do kabelových kanál�, Povolení práce se zvýšeným nebezpe�ím, atd.).

Úkol pracovního p�íkazu Je to základní dokument pro práci, který popisuje �innost (práci) jedné pracovní skupiny vykonávanou na definovaném pracovním míst� a p�i definovaném zajišt�ní bezpe�nosti. Zpracovává jej pov��ený zam�stnanec elektrárny v systému ISE-PassPort a pracovní skupina jej obdrží v papírové form�. Bez n�j nelze práci zahájit!

Obecné povinnosti dodavatel� � realizovat veškeré akce pouze na úkoly pracovních p�íkaz� a zavád�t do informa�ního

systému objednatele data o pr�b�hu díla. Jedná se zejména o zahájení, ukon�ení, p�ípadné p�erušení prací na jednotlivých akcích v�etn� d�vodu p�erušení;

� akceptovat vzájemn� dohodnuté p�esuny harmonogramu v rámci operativních požadavk�, které bude objednatel uplat�ovat prost�ednictvím koordinátora prací p�i opravách;

� dodržovat povinnosti vyplývající z p�íslušných metodik pro práci v informa�ním systému ISE-PassPort.

61

62

D�ležité povinnosti p�i �ízení a provád�ní prací dodavateli � Zajistit seznámení svých zam�stnanc� se všemi p�edpisy souvisejícími s pracemi v elektrárn�

v�etn� restrik�ních opat�ení p�i jejich porušení.

� P�ed nástupem na práci provést u všech dot�ených zam�stnanc� pou�ení na pracovišti. To je sou�ástí p�ejímky za�ízení p�ed opravou a o jejím uskute�n�ní se provede zápis v podpisové �ásti formulá�e úkolu pracovního p�íkazu. Viz dále.

� Pracovat pouze na �ádn� p�evzatém pracovišti – p�evzetí pracovišt� k provedení prací a jeho zp�tné p�edání do provozu se potvrzuje v podpisové �ásti formulá�e úkolu pracovního p�íkazu.

� P�i provád�ní požárn� nebezpe�ných �inností se �ídit platnými dokumenty k zajišt�ní požární ochrany.

� P�i realizaci údržbových prací v kontrolovaném pásmu se �ídit platnými dokumenty k zajišt�ní radia�ní ochrany.

� Dodržovat p�i jakékoliv �innosti v objektech elektrárny ustanovení o ozna�ení pracovních od�v� názvem své firmy a o zajišt�ní po�ádku na pracovišti.

� Dodržovat p�edpisy platné pro nakládání s odpady.

� Dodržovat zásady havarijní p�ipravenosti.

� Zajistit ozna�ení svého pracovišt� v objektech objednatele a �ádné ozna�ení voln� loženého materiálu a jeho zabezpe�ení pro realizaci akce.

� Zajistit pr�b�žn� úm�rný úklid a po�ádek na pracovišti.

� Dodržovat zásady ochrany životního prost�edí.

� Využívat p�ípravky, nástroje a m��idla jen s platnou dokumentací (revize, certifikáty).

� Pracovat pouze na zajišt�ném a p�evzatém za�ízení dle technologických p�edpis� a pracovních postup� a v souladu se Spisem p�ípravy.

� Klást d�raz na �istou montáž, zejména potrubních tras, tlakových nádob a dalších za�ízení.

� Mít na pracovišti úkol pracovního p�íkazu a pracovní (technologický) postup.

� Dodržovat zákaz používání radiostanic a mobilních telefon� ve stanovených prostorech elektrárny.

� Plní-li na jednom pracovišti úkoly zam�stnanci dvou a více zam�stnavatel� (dodavatel�), jsou zam�stnavatelé povinni vzájemn� se písemn� informovat o rizicích a vzájemn� spolupracovat p�i zajiš�ování bezpe�nosti a ochrany zdraví p�i práci.

� Nahlásit vždy za�átky a konce prací ovliv�ujících za�ízení radia�ní kontroly v kontrolovaném pásmu i mimo kontrolované pásmo:

� p�i kterých se používají defektoskopické a jiné zá�i�e nebo rentgeny, � svá�e�ky, brusky, ultrazvuk, p�ípadn� za�ízení s p�íkonem vyšším než 1 kW a pod., � u kterých nelze vylou�it rušení elektrických obvod� za�ízení radia�ní kontroly

a falešnou signalizaci p�ekro�ení referen�ních úrovní.

Dále je doporu�eno mít na pracovišti technickou dokumentaci nutnou k provedení díla.

62

63

Povinnosti zam�stnanc� dodavatele � pracovat pouze a p�esn� dle úkolu pracovního p�íkazu a jeho spisu p�ípravy, � vstupovat pouze na vyhrazené a p�edané pracovišt� po ur�ené p�ístupové cest�, � p�i práci p�esn� dodržovat schválené pracovní (technologické) postupy, � respektovat všechny pokyny sm�nového personálu a dalších odpov�dných zam�stnanc�

elektrárny, � dodržovat „Montážní desatero“ - viz dále.

Podmínky pro zahájení práce Podmínkou pro zahájení prací je existence dokumentace spisu p�ípravy. Akci lze zahájit teprve po spln�ní všech bezpe�nostních podmínek, stanovených spisem p�ípravy, po pou�ení skupiny na pracovišti (viz dále) a „otev�ení“ úkolu pracovního p�íkazu (zahájení prací) v ISE-PassPort.

Pou�ení p�ed prací Provádí vedoucí práce na pracovišti. Obsahem pou�ení p�ed prací je popis situace na pracovišti z hlediska bezpe�nosti, požární ochrany, radia�ní ochrany, havarijní p�ipravenosti, fyzické ochrany, zajišt�ní za�ízení a postupu práce. Zam�stnanci potvrzují, že byli pou�eni na zadní stranu formulá�e úkolu pracovního p�íkazu.

Porada p�ed prací Jde o formu p�ípravy p�ed prací v p�ípadech složit�jších a náro�n�jších údržbá�ských �inností nebo �inností, p�i kterých došlo v minulosti ke vzniku události s dopadem na bezpe�nost elektrárny. Nenahrazuje pou�ení p�ed prací, ale m�že být s ním spojena. Poradu p�ed prací vede vedoucí práce zpravidla mimo pracovišt� podle podklad� dodaných zadavatelem. Jde o diskuzi zú�astn�ných s cílem zredukovat po�et možných chyb p�i práci.

Montážní deník Je to dokument, který z�izuje dodavatel a který slouží ke styku mezi dodavatelem a objednavatelem. Zapisují se do n�j všechny okolnosti a �innosti d�ležité pro pln�ní smlouvy. Zápisy provádí vedoucí práce, autorský dozor a technický dozor objednatele. Vedoucí práce p�edkládá montážní deník denn� technickému dozoru objednatele.

Práce se zvýšeným nebezpe�ím � dotahování matic p�írubových spoj� za provozu, � montáž a demontáž zaslepovacích p�írub (desek) p�i zajiš�ování a odjiš�ování za�ízení

p�ed opravou nebo po oprav�, � ut�s�ování net�sností za provozu metodou FURMANITE, � práce p�i použití zajišt�ní za�ízení pomocí „zamrazování“, � ostatní práce na potrubí pod tlakem, � práce v tlakových nádobách, nádržích, � odstran�ní net�sností na potrubí zapáskováním, pop�ípad� nasazením objímky, � Práce se zdroji iniciace v prostorech s nebezpe�nou výbušnou atmosférou

Na práce se zvýšeným nebezpe�ím musí být p�edem vystaveno povolení, které je sou�ástí spisu p�ípravy. Jinak nelze práce zahájit!

63

64

Bezpe�nostní a zajišovací p�íkazy Bezpe�nostní p�íkazy jsou technická a organiza�ní opat�ení pro zajišt�ní bezpe�nosti p�i práci v prostorách se zvýšeným rizikem:

B – p�íkaz pro práce na elektrických za�ízeních s nap�tím vyšším než nízkým a v jejich blízkosti,

R – p�íkaz pro práce se zvýšeným radia�ním rizikem (v kontrolovaném pásmu),

Z/P – zajiš�ovací p�íkaz pro práce vyžadující uvedení definované množiny za�ízení do požadovaného stavu v definovaném po�adí.

Zajišování za�ízení Za�ízení elektro, strojní a systém kontroly a �ízení je nutno p�ed prací na nich zajistit. Proces zajiš�ování je postup, který zahrnuje vytvá�ení „Požadavk� na zajišt�ní“, „Zajiš�ovacích p�íkaz�“ (u systému kontroly a �ízení navíc „M-p�íkaz“), „Kontrolních seznam�“, p�edávání pracovišt�, atd. Nástrojem zajiš�ování je systém ISE-PassPort.

Celý proces zajiš�ování až po p�edání pracovišt� dodavateli provádí pov��ení pracovníci elektrárny. Zajišt�né za�ízení p�edává zam�stnanec útvaru provozujícího za�ízení vedoucímu práce. Vedoucí práce si ov��í správnost zajišt�ní a potvrdí to svým podpisem. Po ukon�ení prací p�edává vedoucí práce zajišt�né pracovišt� provozovateli, který je odjistí a za�ízení uvede do provozu.

Ozna�ení zajišt�ného za�ízení Zajišt�né za�ízení se ozna�uje tabulkami s dopl�kovým popisem:

Tabulka se používá pro ozna�ení

technologického za�ízení, u kterého je zd�razn�n zákaz neoprávn�né manipulace

z jiných d�vod� než zajišt�ní na Z/P p�íkaz.

Tabulky se používají k ozna�ení technologie bezpe�nostních

systém� ve stavu p�ipravenosti k provozu.

Tabulky zd�raz�ují zákaz neoprávn�né manipulace.

64

65

NEZAPÍNEJ !PRACUJE SE

Rozvad�� ..........................................................

Techn. �. ............................................................

Typ zajišt�ní .......................................................

Datum: Podpis:

Rozvad�� ..........................................................

Techn. �. ............................................................

Typ zajišt�ní .......................................................

Datum: Podpis:

Tabulka se používá pro ozna�ení za�ízení, zajišt�ného na Z/P

p�íkaz. Nepoužívá se v rozvad��ích MaR a elektro.

Tabulka se používá pro ozna�ení vývod� v rozvad��ích.

Ukon�ení díla Ukon�ení realizace díla je spln�no dokon�ením všech požadovaných prací, specifikovaných v p�edm�tu smlouvy v�etn� hrubého úklidu a odstran�ní odpad�. Dále musí být ukon�en úkol pracovního p�íkazu v systému Passport. Ukon�ení díla je dokumentováno p�edáním veškeré dokumentace zadavateli akce. Testování za�ízení po údržb� se provede podle p�íslušných metodik. P�evzetí díla potvrdí objednatel p�i vyhodnocení úkol� P-p�íkaz� v systému PassPort a podpisem "Zjiš�ovacího protokolu".

Vyhodnocení díla Dodavatel si sám sleduje, hodnotí a stanovuje nápravná opat�ení ve vztahu k pln�ní konkrétních podmínek sjednaných v jednotlivých smlouvách o dílo, jednotlivých úkolech pracovních p�íkaz� a samostatných pracovních p�íkazech dle své dokumentace jakosti.

Dodavatel je pravideln� hodnocen pov��enými zam�stnanci elektrárny podle vnit�ního p�edpisu elektrárny.

Postup p�i nekvalitním pln�ní V p�ípad� nespln�ní sjednaného pln�ní (kvalita, termíny) nebo p�i prokázaném narušení p�edem sjednaných podmínek a pravidel budou uplatn�ny sankce podle p�íslušné smlouvy o dílo.

Nakládání s lešením Požadavkem na stavbu lešení je sou�innostní úkol pracovního p�íkazu. Na základ� toho vypracuje dodavatelská firma technickou dokumentaci. Teprve po dodání dokumentace se m�že za�ít s montáží lešení.

P�i montáži lešení se musí dbát, aby se lešenové trubky, podlážky a fošny nedotýkaly impulsního potrubí, kabelových lávek, izolací a dalších technologických za�ízení. Po skon�ení montáže se lešení ozna�í identifika�ní tabulkou. Provoz na

65

66

lešení smí být zahájen až po jeho úplném dokon�ení, vystrojení a p�evzetí vedoucím práce, které vedoucí práce potvrdí do identifika�ní tabulky. Demontáž lešení se provede podobn� na úkol pracovního p�íkazu.

Sou�ásti lešení se smí skladovat pouze na ur�ených místech.

Odborné prohlídky zabezpe�uje dodavatel lešení 1x za 14 dn�. Realizaci prohlídky vyzna�í na „identifika�ní tabulce lešení“, kterou je lešení ozna�eno s uvedením data kontroly, jména a podpisu pracovníka, který lešení kontroloval.

Podmínky pro práci v kabelových kanálech Kabelové prostory a kabelové kanály, jako místa s velkou koncentrací ho�lavých hmot, se vyzna�ují zvýšeným požárním nebezpe�ím a vyžadují zvýšenou pozornost a opatrnost p�i jakýchkoliv pracích.

Povolení vstupu do kabelových prostor� je doklad s vyzna�ením základních údaj� o druhu a zp�sobu práce a s ur�ením pracovního prostoru. "Povolení" vystavuje pov��ený zam�stnanec - správce elektro na základ� úkolu pracovního p�íkazu jmenovit� na vedoucího práce a na nezbytn� nutnou dobu, nejdéle však na 1 týden. V p�ípad� delší pracovní �innosti bude vystaveno "Povolení" nové.

Vedoucí práce musí p�ed prací v kabelovém kanále m. j. nahlásit požadavek na vypnutí/zapnutí elektronické požární signalizace, nahlásit nástup na práci a pou�it všechny �leny skupiny o režimových, bezpe�nostních a protipožárních opat�eních.

Každý nov� položený kabel musí mít samolepicí štítky s názvem pokládající organizace rozmíst�né po kabelu v každém požárním úseku pro p�ípadné reklamace pokládky nebo nedostate�ného dot�sn�ní a nást�iku protipožárních p�epážek.

Do kabelových kanál� mohou vstupovat nejmén� 2 zam�stnanci vybavení p�enosnou svítilnou.

Montážní desatero Je to shrnutí základních ustanovení, která musí znát a dodržovat každý zam�stnanec, pracující v elektrárn�.

1. Pracuj zásadn� na p�íslušný zahájený úkol pracovního p�íkazu a v souladu s pracovním postupem - zajišt�né za�ízení je navrženo práv� pro tento pracovní postup. Veškeré zm�ny p�edem projednej s technickým dozorem nebo koordinací. Vykonávej pouze �innosti na které máš kvalifikaci. Práce se zvýšeným nebezpe�ím vykonej jen na základ� písemného povolení až po vykonání všech opat�ení, stanovených v tomto povolení. Zm�ny podmínek na pracovišti vyžadují nové povolení.

2. Není-li Ti jasná �innost dle úkolu pracovního p�íkazu, vyžádej si pot�ebné informace u technického dozoru, sm�nového dispe�era údržby nebo p�íslušného provozního personálu.

3. P�evezmi d�sledn� a odpov�dn� za�ízení do opravy, seznam se se zp�sobem zajišt�ní a nejbližším okolím. Uv�dom si, že i na bloku v GO je �ást za�ízení v provozu a pod elektrickým nap�tím. Dbej, aby okolní technologické za�ízení bylo po ukon�ení tvé pracovní operace ve stejném stavu jako na jejím za�átku. Potrubní trasy v�etn� izolace nejsou montážní plošiny, chra� okolní za�ízení elektro a systému kontroly a �ízení.

4. Ozna� pracovišt� logem své firmy. Pokud to umož�uje situace ohra je (vyzna�) vhodným prost�edkem. Z�ízení pracovišt� pro p�edvýrobu na pracujícím bloku projednej p�edem s uživatelem a správcem stavební �ásti. Pokud ke své �innosti pot�ebuješ náhradní díly a materiál, který musí být skladován na pracovišti p�ípadn� v jeho blízkosti �ádn� ho zabezpe� a ozna�. P�edem se domluv na uložení materiálu. Neukládej ho na vyzna�ené komunikace, vyžádej si odkládací plán nebo se informuj u vedoucího odstávky.

66

67

5. Dodržuj d�sledn� zásady ochrany životního prost�edí, po�ádek na svém pracovišti, dodržuj p�edepsanou �istotu montáže, vznikající odpady ukládej na ur�ených místech p�íslušn� p�et�íd�né. Uklízej pracovišt� po ukon�ení každé pracovní operace a pracovního dne. Zabra� ší�ení ne�istot mimo pracovní místo.

6. P�i p�erušení práce zabezpe� za�ízení, montážní otvory, montážní prost�edky a náhradní díly proti poškození nebo ztrát�.

7. Dbej na bezpe�nost práce - dodržuj bezpe�nostní p�edpisy, �ádn� zabezpe� otev�ené otvory, dodržuj protipožární opat�ení a p�edpisy p�i pracích v kontrolovaném pásmu, obzvlášt� týkající se práce na otev�eném primárním okruhu, vynášení p�edm�t� z kontrolovaného pásma a prací na R p�íkaz.

8. Používej zásadn� ná�adí a pom�cky v �ádném stavu. Elektrické ná�adí a elektrické spot�ebi�e v�etn� prodlužovacích p�ívod� musí být pravideln� revidovány. P�enosné elektrické ná�adí a osv�tlení musí mít p�edepsané krytí a musí být pro nap�tí podle prost�edí, ve kterém bude použito.

9. Informuj v�as o všech okolnostech zásadn� ovliv�ujících pr�b�h tvé �innosti v informa�ním systému ISE-PassPort nebo sm�nového dispe�era údržby, pop�ípad� technickému dozoru. Ud�láš-li chybu, p�iznej ji, p�eruš �innost a neprodlen� informuj sm�nového dispe�era údržby nebo technický dozor.

10. P�i ukon�ení díla zkontroluj: � všechny p�edepsané operace a kompletnost díla, � ozna�ení za�ízení, � p�íslušnou realiza�ní dokumentaci a odevzdej ji technickému dozoru, �ádn� ukli

pracovišt�, ukon�i úkol pracovního p�íkazu a p�edej pracovišt�.

Zajišt�ní informovanosti dodavatel� o vnit�ních p�edpisech elektrárny Vnit�ní p�edpisy elektrárny, které jsou závazné pro dodavatele se souhrnn� nazývají „Závazná dokumentace dodavatel�“. Tyto p�edpisy jsou dodavatel�m k dispozici na internetové adrese www.cez.cz, kde se dodavatel zaregistruje a následn� je mu umožn�n p�ístup k dokumentaci.

Restrikce ze strany elektrárny p�i porušení pravidel práce na za�ízení P�i zjišt�ní porušení nebo nedodržování p�edpis� dle klasifikace mohou být v��i zam�stnanc�m a organizacím, kte�í se takového porušení p�edpis� dopustili uplatn�ny sankce:

Organizaci zhotovitele, jejíž zam�stnanec se porušení dopustil:

� smluvní pokuta dle výše sjednané ve smlouv� o dílo, v maximální výši do 50.000,-K�

Zam�stnanci zhotovitele, který se porušení dopustil:

� do�asné omezení vstupu ve st�eženém prostoru elektrárny (nap�. do kontrolovaného pásma),

� do�asný zákaz vstupu do st�eženého prostoru elektrárny, nebo

� trvalý zákaz vstupu do st�eženého prostoru elektrárny.

67

68

Formulá� úkolu pracovního p�íkazu ISE-PassPort – p�ední strana

68

69

Formulá� úkolu pracovního p�íkazu ISE-PassPort – zadní strana

69

70

14. Zdvihací za�ízení v JE Zdvihací za�ízení jsou vyhrazená za�ízení podle Vyhlášky �ÚBP �.19/1979 Sb.

V EDU jsou používány: � zdvihadla a je�áby � pohyblivé pracovní plošiny � výtahy (trvalá sou�ást budov) � regálové zaklada�e

Provoz jednotlivých zdvihacích za�ízení se �ídí p�edevším návody výrobc� jednotlivých zdvihacích za�ízení.

Bližší podmínky pro provoz zdvihacích za�ízení v EDU jsou pro jednotlivé druhy za�ízení stanoveny následujícími základními p�edpisy:

1. Provozní �ád zdvihadel a je�áb� v jaderných elektrárnách – systém bezpe�né práce 2. Provozní �ád pohyblivých pracovních plošin v jaderných elektrárnách – systém bezpe�né

práce 3. Provozní �ád výtah� v jaderných elektrárnách – systém bezpe�né práce 4. Provozní �ád regálových zaklada�� v jaderných elektrárnách – systém bezpe�né práce

Výše uvedené p�edpisy stanovují konkrétní požadavky zejména na: � organizaci provozu t�chto za�ízení � jednotlivé osoby ú�astníci se provozu t�chto za�ízení (povinnosti, kvalifikace atd.) � podmínky používání t�chto za�ízení dodavateli

Provoz je�áb� se zvýšenými riziky je �ešen samostatnými p�edpisy navazujícími na provozní �ád zdvihadel a je�áb� – jedná se o následující bezpe�nostní instrukce:

� Místní provozní p�edpis pro provoz je�áb� na reaktorovém sále � Místní provozní p�edpis pro provoz je�áb� na strojovn� � Transport t�žkých b�emen na reaktorovém sále � Doprava osob na je�ábech

Zdvihací za�ízení v EDU jsou ve správ� skupiny TTZ, která: � vede evidenci je�ábník� a vaza��, obsluhovatel� pohyblivých pracovních plošin � provádí jejich školení z p�edpis� platných v EDU � provádí kontrolu dodržování p�edpis� pro provoz zdvihadel, je�áb� a pohyblivých pracovních

plošin, m�že odebrat oprávn�ní k obsluze v EDU � zajiš�uje opravy zdvihadel, je�áb� a pohyblivých pracovních plošin

Pracovníky skupiny TTZ v EDU lze kontaktovat na telefonním �ísle: 3921

70

Stát

ní li

nka

EDU

: 561

10

xxxx