Situace ve Francii ped revolucbyla nejvt evropskou mocnost vldl j absolutistick krlspolenost byla rozdlena na ti stavy: prvn stav tvoilo duchovenstvo (asi 1%) druh stav tvoila lechta (asi 2%)prvn a druh stav byl privilegovan neplatili dan tet stav tvoili vichni ostatn (dlnci, buroazie, inteligence, emeslnci, chudina,)

Ludvk XVI. (1774 1792)za jeho vldy se zhoruje ekonomick situace sttu: zvyuje se zadluenost (vlka v Americe) nkladn zpsob ivota u dvora cechovn monopoly a vnitn cla

dsledky dochz k padku absolutismuhrout se dosavadnopory panovnka (armda, ednick apart, crkev)

nastv veobecn nespokojenostdochz ke snaze o daovou reformu ministr financJacques Neckernavrhuje zdanit prvn a druh stav

problm toto opaten mohou uzkonit jen generln stavy panovnk je nesvolal ji od roku 1614

nakvten 1789svolal krl generln stavydoVersaillesvznikl spor o zpsob hlasovn podle stav (3 hlasy) nebo podle hlav zastnnch

17. ervna 1789 se tet stav prohlsil za Nrodn shromdno pr dn pozdji se pidal i prvn a druh stav9. ervence1789 se z Nrodnho shromdn stalo stavodrn nrodn shromdn cl: pijmout stavu a ukonit absolutismuskrl pedstral souhlas a tajn chystal protider do okol Versailles a Pae se zaalo stahovat vojsko

vrcholem pro Paany bylo, kdy byla dla z Bastily namena do dlnickch tvrtBastila = vznice politickch vz a symbol absolutismu14. ervence 1789 Paan zatoili na Bastilu a po tyech hodinch ji dobyli

PRVN FZE REVOLUCE (1789 1791) krl odvolal vojska a pijal trikolru za symbol revoluce

za krlovsk ednky pevzaly moc vznikl komuny = obecn radyna venkov vypukla selsk vlka proti feudlm dochzelo k vypalovn jejich obydl a vradnpoddan odmtali plnit sv povinnosti a odvdt dan

vznikaly Nrodn gardy ozbrojen dobrovolnci pipraveni prosadit stavu vdcem byl Markz de La Fayette (hrdina Americk revoluce) dochzelo k emigraci lechtyv srpnu 1789Nrodn shromdn zruilo feudalismus zruena daov privilegia rovnost ped zkonem zruena robota za vkup zruena odmr,

26. srpna1789 byla pijata Deklarace prv lovka a obana (vzor: Montesquie, Rousseau, americk stava)zaruovala svobodu, rovnost ped zkonem a nedotknutelnost soukromho vlastnictvprosazovala zsadu, e lid m nrok na odpor proti vldkrl musel podepsat deklaraci a pesdlit do Pae

dochzelo k problmm se zsobovnm Pae ty vystily v pochod paskch en do Versaillesv letech 1789 - 1791 Nrodn shromdn pijm rzn zkony petrvvaly ekonomick problmy a nboensk sporyv ervnu 1791 se Ludvk XVI. pokusil o tk byl vak poznn a vrcen do Paeradiklov chtj krle sesadit, umrnn se chtj dohodnout na kompromisu

v z 1791 byla pijata stava Francie se stala konstitun monarchipolitick moc byla rozdlena na vkonnou krl, zkonodrnou Nrodn shromdn a soudn volen soudciLudvk XVI. musel psahat vrnost stavna politick scn se objevilo nkolik politickch klub: Jakobni Cordelii Girondist

JAKOBNI vdcem Maxmilin Robespierrenzev podle kostela sv. Jakuba, ve kterm se spolen schzeliradikln inteligencea stedn buroazie

CORDELII vdci byli Jean Paul Marat a Georges Dantonvydvali noviny nazvan Ptel liduzastnci konstituce

GIRONDINI pvrenci republikyliberln buroazie, obchodnci, finannci a prmyslncipolitick kluby spolu soupeily o moc vNrodnm shromdn

mezitm v emigraci byla za podpory Rakouska a Pruska pijata Pilnick deklarace clem emigrace je obnovit ve Francii monarchii, a to i vojenskou silou

DRUH FZE REVOLUCE (1792 1793)na jae roku 1792 Francie vyhlsila Rakousku vlkuvznik prvn protifrancouzsk koalice Rakousko, Anglie a panlskov srpnu 1792 vPai vypuklo povstn v jeho ele byl Georges Dantonkrl byl sesazen a zajat konec monarchie moc pevzala komuna = revolun vborbyly vyhleny volby do Nrodnho konventu

postup intervent byl 21. z 1792 zastaven u Valmy velkou roli zde sehrla Marseillaisa [Marsejza], pse od Rna, kterou vymyslel vojk vpornskch oddlech (Rouget de Lisle)vele republiky stli Girondist byli neschopn eit vnitn problmy a ve Vende vypukly protirevolun vzpouryGirondist zaali eit problmy revolunm teroremna potku roku 1793 se rozhoel spor mezi Girondisty a Jakobny

krl byl odsouzen k trestu smrti a 21. ledna 1793 byl sat gilotinoukoncem roku byla popravena i krlovna Marie Antoinetta

TET FZE REVOLUCE (1793 1794)vervnu 1793 byli povstnm Girondist svreni zateno a popraveno 29 pedstavitel obdob jejich vldy se k Jakobnsk diktatura:zavdj vbory a komise: Vbor pro veejn blaho Vbor veejn bezpenosti Robespierre udroval ovzdu strachu

zavedli reformy: zruena feudln prva a povinnosti bez nhrady zavedena veobecn maxima cen zbo denn poteby (potraviny) zavedena i veobecn maxima mezdJakobni podali tak nvrh na novou stavu nebyla realizovnadolo k pokusu o odstrann kesanstvbyla vyhlena veobecn brann povinnost

na ervenec 1794 chystal Robespierre dal vlnu poprav odprci v Konventu odhlasovali jeho zaten a popravu gilotinounsledn byl zruen jakobnsk klub a ve, co Jakobni zavedli

VLDA DIREKTORIA (1794 1799)k moci se dostala buroazie, kter zbohatla za revoluce (Bahno, Girondist). roku 1795 byla pijatastava volebn prvo bylo zvisl na vi majetkuvkonn moc pela do rukou ptilennho direktoria zkonodrnou moc tvoila Rada ptiset a Rada starch tvoily KONVENTdirektorium nemlo oporu v lidu moc se udrovala pouze pomoc armdy a policie

Zahranin politika vobdob direktoriavojska vtzila, co vld dodvalo prestivrchnm velitelem armdy se roku 1796 stal Napoleon BonaparteFrancie anektovala budouc Belgii, ovldla beh Rna a zaala vlit proti Itlii vznikly tzv. dceinn republiky roku 1797 byla vCampo Formiu podepsna mrov smlouva mezi Itli a Franci

poslednm protivnkem Francie zstala AnglieNapoleon podnikl taen do Egypta a Srienejprve zvtzil vbitv pod pyramidami pak zaaly problmy (podneb, nemoci,)Napoleon pivezl do Egypta tak vdeckou expedici objevena ROSETTSK DESKAFrancouzi byli poraeni vbitv u Akry a nmon bitv uAbukru admirl Nelson9. listopadu 1799 provedl generl Bonaparte v Pai za pomoci armdy sttn pevrat