vùda,v¯zkum a univerzita karlovaiforum.cuni.cz/iforum-4125-version1-forumcerven2007.pdfspolek...

VùDA, V¯ZKUMA UNIVERZITA KARLOVA

Obsah

EDITORIAL 1

STALO SEDûní na Univerzitû Karlovû 2

VùDA PRO PRAXIVûdci zlep‰ují ná‰ Ïivot 4

HISTORICKÉ KALENDÁRIUM 6

VùDA A V¯ZKUM NA UKRozhovorBohuslav Ga‰:Vûdci musejí publikovat,publikovat a publikovat! 8Václav Hampl:Vûdu a v˘zkum mÛÏeme hodnotit z rÛzn˘ch úhlÛ 11Stanislav ·tech: Kam na UK dospûl projekt pfienosu poznatkÛ a technologií do praxe? 15AnketaV˘zkumníci na Univerzitû Karlovû 16Stanislav ·tech:V˘stavba minikampusÛ se stává skuteãností 19Jifiina Potoãná: Pfiekonávání byrokratické bariéry aneb Není tfieba se bát papírování 20FotoreportáÏKde se rodí objevy 22RozhovorLadislav Rob:Velk˘ úspûch ãeské vûdy na evropském hfii‰ti 28

VùDA A V¯ZKUM V KONTEXTURozhovorMilo‰ V. Novotn˘: Mladí, nad‰ení a talentovaní studenti pfiedstavují jedineãn˘ lidsk˘ potenciál 31Ivan Wilhelm: Evropská unie vûdu nepodceÀuje 33Jaromír Plá‰ek: Podpora vzdûlávání, vûdy a v˘zkumu ze spoleãného rozpoãtu EU 36Bohuslav Ga‰: Impaktní faktor a faktory z nûj odvozené 38Jak hostují profesofii? 40

HISTORIE VùDY A V¯ZKUMUJosef PetráÀ: Idea univerzity: od vzdûlávání polyhistorÛ k profesním vûdcÛm 42FotoreportáÏObrazová stezka historií vûdy 44Michael Heyrovsk˘: Jaroslav Heyrovsk˘ – Ïivot podle pfiedsevzetí 47

STUDENTI A VùDA Nadûje z univerzitních laboratofií a pracoven 49Katefiina Kadlecová:V‰ude dobfie – tak co doma? 52Jifiina Potoãná: Grantové korálky 55

KVÍZVûda za velikou louÏí 56

SAP UKSpolek absolventÛ a pfiátel Univerzity Karlovy v Praze – Carolinum 58

ZÁBAVA 60

CONTENTS 61

TITULNÍ STRANAV˘stavba detektoru ATLAS se dostala do pokroãilé fáze.Na projektech Evropské organizace pro jadern˘ v˘zkum(CERN) se dlouhodobû podílejí i profesofii a studenti UK.Foto: www.atlas.ch (CERN copyright)

2218

Editorial

1

po sérii monotematick˘ch ãísel vûnova-n˘ch problematice rozvoje univerzity,jejím nakladatelsk˘m aktivitám neboimplementaci novely vysoko‰kolskéhozákona se koneãnû dostáváme k tématuobzvlá‰tû blízkému v‰em akademick˘mpracovníkÛm, totiÏ k vûdecké práci.To jesamozfiejmû téma nesmírnû obsáhléa bude prospû‰né se k nûkter˘m jehoaspektÛm podrobnûji vrátit v nûkterémz budoucích ãísel Fora. VÏdyÈ zahrnujenejen obrovské mnoÏství nov˘ch vûdec-k˘ch poznatkÛ, ale i problematiku mezi-národní vûdecké komunikace, v poslednídobû hodnû diskutované moÏnostikomerãního vyuÏití v˘sledkÛ vûdecképráce, potfiebu adekvátního financovánía s tím související stále naléhavûji poci-Èovanou nutnost hodnocení vûdeckév˘konnosti a kvality. V Ïádném pfiípadûnelze pominout ani velmi zásluÏnou,obtíÏnou a ne vÏdy doceÀovanou prácitûch, ktefií jsou nadáni schopností(a chutí) v˘sledky moderní vûdy „pfieklá-

dat“ z vûdecké terminologie do „nor-mální“ fieãi a zpfiístupÀovat je tak tûm,ktefií je penûzi ze sv˘ch daní pomáhajífinancovat.Ve v‰ech tûchto aspektech se navíc pro-jevuje rÛznorodost metodologick˘chpfiístupÛ, publikaãních zvyklostí a stylÛuvaÏování a vyjadfiování mezi obrovskou‰ífií v‰ech oborÛ, které se na sedmnáctifakultách na‰í univerzity pûstují. NenívÏdy jednoduché si navzájem porozu-mût. Jsem ale pevnû pfiesvûdãen, Ïeprávû komunikace mezi odli‰n˘mi oboryje jedním z podstatn˘ch intelektuálníchpfiínosÛ univerzity, která právû od uni-verzálnosti poznání získala své oznaãení.Mám-li mluvit konkrétnûji: heterogen-nost pfiístupÛ v rÛzn˘ch vûdních oblas-tech se nedávno nepfiíjemnû projevila vev˘raznû pomalém zpracování oponent-sk˘ch posudkÛ ve spoleãenskovûdnísekci na‰í interní grantové agentury GAUK. Za úspûch lze povaÏovat dramatick˘vzestup poãtu podan˘ch Ïádostí ve spo-leãenskovûdní sekci bezprostfiednû poúpravû podmínek, aby více odpovídalyrealitû jednotliv˘ch oborÛ. O to stude-nûj‰í sprchou byla neuvûfiitelnûnepruÏná reakce velké ãásti oponentÛv této sekci. Dnes, kdy je v‰e uspokojivûdofie‰eno, chci podûkovat v‰em, kdo seo to zaslouÏili.Vûfiím, Ïe v pfií‰tích letechuÏ pobûÏí inovovan˘ mechanismus GAUK hladce ve v‰ech sekcích a bude stálelépe slouÏit zejména na‰im doktorsk˘mstudentÛm jako platforma, díky níÏ semohou nauãit, Ïe nestaãí jen geniálnínápady mít, ale je také tfieba pro jejichrealizaci zajistit potfiebné zdroje.

Tû‰í mû, Ïe nûkteré z tûch na‰ich t˘mÛ,které neuspûly v posledním kole sou-tûÏe o v˘zkumné zámûry (celkov˘ v˘sle-dek UK byl vynikající), se pustilys velk˘m elánem do pfiípravy podstatnûambicióznûj‰ích projektÛ do 7. rámco-vého programu Evropské unie. I zdebude konkurence znaãná, ale vûfiím, Ïe(novû i s pfiispûním oddûlení vûdy rek-torátu, které profesionálnû pomáhás administrativou) mnohé z t˘mÛ uspûjía zv˘‰í jiÏ tak velmi solidní úãast UKv rámcov˘ch programech EU.Milí ãtenáfii, vûfiím, Ïe toto ãíslo Foradobfie ilustruje, Ïe UK je v˘konnoua stále se zlep‰ující vûdeckou institucí.ProtoÏe kontakt studentÛ s Ïivoucí,aktivnû a kvalitnû provozovanou vûdouje základním atributem moderní univer-zity, velmi se tû‰ím na dal‰í rozvojvûdecké práce na UK v celé její fascinu-jící ‰ífii.

prof. RNDr.Václav Hampl, DrSc.rektor Univerzity Karlovy v Praze

VáÏené ãtenáfiky a ãtenáfii univerzitního ãasopisu Forum,

FORUM 2/2007, se‰it 8, âasopis Univerzity Karlovy v PrazeVydává: UK. Redakce: 116 36 Praha 1, Ovocn˘ trh 3, Odbor vnûj‰ích vztahÛ. Redakci fiídí: doc. M. ·obr, prorektor pro vnûj‰í vztahy. Odpovûdní redaktofii:V. Hájek, K. Hamanová, K. Kadlecová, M. Pafiízková, O. Sysel. Telefon: 224 491 248, fax: 224 491 309, e-mail: [email protected]. Grafická úprava: L. DoleÏel.NevyÏádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo na úpravu autorsk˘ch pfiíspûvkÛ a jejich krácení.Vychází: ãtvrtletnû. Forum UK je roz‰ifiovánozdarma na akademické pÛdû.Toto ãíslo vy‰lo v ãervnu 2007. Registrace MK âR 72 79.Ti‰tená verze: ISSN 1211-1724.

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:25 Stránka 1

Stalo se

2

● UK podepsala dohody o spolupráci s University of Melbourne

Rektor UK Václav Hampl a vice-chancellor University of Melbourneprof. Frank Larkins podepsali 1. bfiezna 2007 univerzitní dohodyo pfiímé spolupráci mezi Univerzitou Karlovou v Praze a australskouUniversity of Melbourne. Domluvili téÏ podmínky pro studentskév˘mûny mezi obûma institucemi. Zatím se chce k dohodû pfiipojit ãtrnáct fakult UK.

● Charta 77 oslavila tfiicet let od vznikuFilozofická fakulta uspofiádalav˘stavu k 30. v˘roãí podepsáníCharty 77. Náv‰tûvníci si mohliprohlédnout nejen 242 podpisÛa portrétních fotografií prvníchzvefiejnûn˘ch signatáfiÛ, ale i dal‰ínepublikované archivní doku-

menty.Vedle autentického obrazu vzniku Charty 77 obsahovalaexpozice také doklady následující komunistické kampanû protichartistÛm.V˘stavu slavnostnû zahájila signatáfika Charty 77 a pfiedsedkynûCentra pro otázky migrace Dana Nûmcová: „Charta 77 bylajakousi matefiskou ‰kolou dialogu, pluralitního my‰lení, respektuk hodnotám pfiesahujícím zájmy jednotlivce. Byla ‰kolou prak-tické demokracie a obãanské sluÏby spoleãnosti v jejím legitim-ním nároku na ve‰kerá práva a svobodn˘ Ïivot. Podle méhonázoru Charta 77 své poslání naplnila,“ fiekla Nûmcová.Originální podpisové lístky zabavila 6. ledna 1977 Státní bezpeã-nost u Václava Havla, Pavla Landovského a Ludvíka Vaculíka, kdyÏse je snaÏili pfiedat parlamentu a federální vládû. Prohlá‰ení pakumístila jako jeden z dÛkazÛ do vy‰etfiovacího spisu StBa následnû do archivu bezpeãnostních sloÏek.

● Prezident jmenoval osmnáct nov˘ch profesorÛ UKPrezident Václav Klaus pfiedal 16. dubna v praÏském Karolinujmenovací dekrety 68 nov˘m vysoko‰kolsk˘m profesorÛm, kterénavrhly vûdecké a umûlecké rady vysok˘ch ‰kol.Vedle blahopfiáníKlaus pfiipomnûl, Ïe profesorsk˘ titul a poslání s ním spojenénemají pfiispívat pouze k práci v daném oboru, ale k rozvoji celéspoleãnosti. Jmenování profesorÛ se zúãastnila i ministrynû ‰kol-ství Dana Kuchtová. „Obracím se na profesory, aby se vahou svéosobnosti zasadili o to, abychom pokraãovali v reformû ‰kolství,“fiekla Kuchtová akademikÛm. Podle ní nesmí o smûfiování ‰kolstvírozhodovat jen politici, ale musí b˘t sly‰et také názor „vzdûla-n˘ch elit“. Mezi nov˘mi profesory je fiada lékafisk˘ch odborníkÛ,specialisté na matematiku, informatiku nebo dûjiny umûní.„Velice si cením dne‰ního jmenování, protoÏe je to hmatateln˘záÏitek. Jeho zisk je zavazující k práci nejen pro pacienty, ale taképro na‰e studenty,“ fiekl pediatr Milan Bayer, kter˘ profesorsk˘titul získal na návrh vûdecké rady UK.

●V Karolinu probûhlo Evropské diskusní fórumUniverzita Karlova ve spolupráci s Francouzsk˘m velvyslanectvímzahájila první setkání v rámci cyklu pfiedná‰ek o budoucnostiEvropské unie. Úvodním tématem byla mezinárodní role EU.V zaplnûné posluchárnû nejdfiíve vystoupila Nicole Gnesotto, fiedi-telka Institutu bezpeãnostních studií EU a jedna z nejvût‰íchodbornic na evropskou bezpeãnost vÛbec. Následovala pfiedná‰kaJifiího ·edivého, námûstka vicepremiéra pro evropské záleÏitosti.Evropské diskusní fórum vzniklo v roce 2001. Série pfiedná‰ekvyvrcholí v ãervnu 2009 zároveÀ s ãesk˘m pfiedsednictvím EU.

● Îivou diskusí mezi rektorem a studenty oslavil program Erasmus 20 let existence

DùNÍ NA UNIVERZITù KARLOVù

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 2

Stalo se

3

● Gynekologicko-porodnická klinika otevfiela novû zrekonstruovaná oddûlení

Rozsáhl˘ projekt rekonstrukceGynekologicko-porodnické kliniky1. LF UK aVFN zahrnoval obnovuonkologického oddûlení, oddûlení‰estinedûlí a Centra fetální medi-cíny (diagnostika a léãba nenaroze-ného plodu). Opravená a novû

vybavená oddûlení zajistí ãerstv˘m matkám nejen ‰piãkovou péãi,ale i pobyt v pfiíjemném, moderním prostfiedí.

● Erika Abrams pfievzala ãestn˘ doktorát UKJiÏ od roku 1977 se Erika Abramssoustavnû vûnuje písemné pozÛ-stalosti Jana Patoãky a jeho spisypfiekládala do francouz‰tiny.Právû za tuto ãinnost získalaãestn˘ doktorát UK. JiÏ v roce1992 ãeská vláda ocenila úsilí

Eriky Abrams Medailí Jana Amose Komenského a Akademie vûdâeské republiky Zlatou medailí Franti‰ka Palackého.V roce 2006obdrÏela Abrams cenu Magnesia litera za zásluhy o ãeskou lite-raturu. Erika Abrams je také od roku 1994 nositelkou Grand prixnational de la Traduction francouzského ministerstva kultury.

● Mezinárodní konference uctila Jana PatoãkuOd 22. do 28. dubna probûhla v Praze mezinárodní filozofickákonference Jan Patoãka 1907–1977. Ta uctila nejv˘znamnûj‰íhoãeského filozofa 20. století Jana Patoãku u pfiíleÏitosti stéhov˘roãí jeho narození a tfiicátého v˘roãí jeho úmrtí. Konferencese zúãastnilo pfies 80 odborníkÛ z 21 zemí svûta.V rámci konfe-rence probûhlo i 37. v˘roãní zasedání mezinárodní filozofickéspoleãnosti Husserl Circle.

● Univerzita slavila 659. v˘roãí zaloÏeníRektor Václav Hampl pfiipomnûl na slavnostním zasedání ve Velkéaule Karolina zakladatele UK a bezmála 33 generací profesorÛ,ktefií zde pÛsobili. ZdÛraznil, Ïe toto v˘roãí není jen dÛvodk oslavám, ale pfiedev‰ím ãas pro sebereflexi. „Na‰e alma materslaví sice 659 let, ale pofiád je mladá a plná Ïivota,“ fiekl rektor.V rámci oslav pfievzal kardinál Miloslav Vlk pamûtní list za dlou-holetou podporu a v˘znamn˘ podíl na zkvalitnûní v˘uky KTF UK,za spolupráci s univerzitou a celoÏivotní zasazování se zaochranu základních hodnot lidského Ïivota.

● Studentské oslavy máje pfiilákaly tisíce náv‰tûvníkÛVyvrcholením studentsk˘ch oslav máje byl letos 1. a 2. kvûtna velk˘open-air festival na praÏském V˘stavi‰ti. Tfietí roãník obnovenéhoMajálesu nabídl v˘razné zmûny – hlavní program ve dvou dnech,

vût‰í v˘bûr hudebních ÏánrÛ, vícedoprovodn˘ch akcí a úãast mnohaãesk˘ch i zahraniãních kapel(napfiíklad Clawfinger, Dog EatDog, MP & The Nihilists, GaiaMesiah, Vypsaná fixa, TheProstitutes nebo MIG 21). Tov pozitivním smyslu ovlivniloi náv‰tûvnost. UÏ první den totiÏpfii‰lo pfies 12 000 lidí. Králem

PraÏského Majálesu byl slavnostnû korunován za pfiítomnosti rek-tora Václava Hampla Kampusák (Karel Tfiináctist˘ ãtyfiicát˘ osm˘).

●V Karolinu probûhla v˘stava o bûlorusk˘ch volbáchStudenti Filozofické fakulty zor-ganizovali v˘stavu fotografiío prezidentsk˘ch volbáchv Bûlorusku na jafie 2006.„Chceme rok po zfal‰ovan˘chbûlorusk˘ch volbách znovu upo-zornit na problémy této zemû.

Mediální pozornost totiÏ brzy po volbách opadla, pfiestoÏe per-zekuce opozice v Bûlorusku nadále pokraãuje. Napfiíklad prezi-dentsk˘ kandidát Aljaksandr Kazulin byl nedlouho po volbáchodsouzen na pût a pÛl roku do vûzení,“ zdÛvodnili svou snahuorganizátofii v˘stavy, která skonãila v poslední dubnov˘ den.

● UK vyhrála âeské akademické hryV celkovém pofiadí ‰kol získali sportovci Univerzity Karlovy 179bodÛ. Na 2. místû je Masarykova univerzita Brno (129 b.) a tfietískonãili studenti Technické univerzity Liberec (110,5 b.).

●Tradiãní rektorsk˘ sportovní den se letos konalv parném dni 16. kvûtna

Zdroj: Redakce ve spolupráci s iforum.cuni.cz

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:A

RC

HIV

UK

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 3

Vûda pro praxi

4

●T̆ m z MFF UK vym˘‰lí dal‰í moÏnosti, jak získatenergii ze Slunce

Problematika tenãení neobnoviteln˘ch zdrojÛ energie zamûst-nává nejeden geniální vûdeck˘ mozek a podnítila mnoho odbor-n˘ch i pseudoodborn˘ch debat. T̆ m optické spektroskopieKatedry chemické fyziky a optiky Matematicko-fyzikální fakultyUK pfiem˘‰lí, jak energetick˘ ofií‰ek rozlousknout. „MoÏn˘mfie‰ením je jaderná fúze – opak jaderného ‰tûpení. Vody mámepfiece jenom víc neÏ uranu.Ale fúzní reaktor zatím nikdo posta-vit neumí. I kdyÏ jeden pouÏiteln˘ by tu byl – Slunce,“ fiíká Mgr.Jan Alster, jeden ze ãlenÛ t˘mu.Na povrch Zemû dopadá z nejbliÏ‰í hvûzdy obrovské mnoÏstvíenergie ve formû elektromagnetického záfiení. A jak ji získat?Umûlou fotosyntézou. Správn˘ fotosyntetick˘ aparát má dvûãásti: anténní komplex a reakãní centrum.Anténa zachycuje slu-neãní svûtlo a dopravuje získanou energii do reakãního centra.To ji zpracovává do pouÏitelné formy – v pfiípadû umûlé foto-syntézy to mÛÏe b˘t tfieba vodík, jiné palivo metanolového typunebo rovnou elektrická energie. Základem tedy je mít dobrouanténu.A takovou se právû snaÏí sestavit t˘m matfyzákÛ.„Hledáme vhodné látky, které by se daly do antény zabudovata zlep‰it tak její vlastnosti,“ fiíká Alster.Antény aparátu na umû-lou fotosyntézu se inspirují zelen˘mi sirn˘mi bakteriemi – jsouzaloÏené na bakteriochlorofylov˘ch agregátech. Molekuly bakte-riochlorofylu jsou schopné se samy organizovat – na rozdíl od

sloÏit˘ch komplexÛ rostlinn˘ch antén. Ale aby fungovaly lépe, jetfieba do nich pfiidat dal‰í molekuly. Jaké? Úkol pro Alstera a jehokolegy. Zkoumají, jak zv˘‰it schopnost antény zachycovat svûtlo.(Na rozdíl od bûÏn˘ch fotovoltaick˘ch ãlánkÛ s úãinností nûko-lika procent se i tak úãinnost záchytu fotonu u antény pohybujekolem 50 %.)Chemiãtí fyzikové se také snaÏí ideálnû upravit spektrální obor,kde anténa svûtlo zachycuje. Laicky – zkoumají, jakou by mûla mítanténa ideální barvu. Jan Alster uÏ se tû‰í, aÏ alternativní zdrojeenergie pfievládnou nad tûmi klasick˘mi: „Je to pofiád jenomzákladní v˘zkum, ale snad uÏ se za pár (desítek) let doÏijemedoby, kdy budou auta jezdit na vodík, vût‰ina stfiech bude zelenáa ropa bude patfiit minulosti.“

● Farmakoekonomika chce zkvalitnit lékovou politiku

V souãasnosti nabízíevropsk˘ farmaceutick˘trh víc neÏ sto tisíc léãiv.Na jejich v˘robu a distri-buci se vynakládá sto mili-ard eur roãnû. Velkáspotfieba a v˘daje si Ïádajínové pfiístupy v hodnocenílékÛ nejen z hlediska kli-nického, ale i ekonomic-kého. Proto se Katedrasociální a klinické farmacieFarmaceutické fakulty UKpodílí na evropském pro-jektu EURO-MED STAT,kter˘ se mimo jiné snaÏí

vytvofiit jednotnou mezinárodní databázi. Ta by umoÏnila lep‰ímonitorování cen, v˘dajÛ a uÏití lékÛ v celé EU. „Hledáme sjedno-cující kritéria mezi mnoÏstvím spotfiebovan˘ch lékÛ a finanãnímináklady na nû. KdyÏ spotfieba neroste, ale finanãní indikátor ano,znamená to jediné – zvy‰uje se cena léku.To má z celospoleãen-ského hlediska velké dopady a jedná se o aktuální problém,“ fiíkáPharmDr. Lenka Práznovcová, vedoucí oddûlení lékové politikyFarmaceutické fakulty.Projekt, do kterého se se sv˘mi studenty zapojila, chce prosadituplatnûní nové vûdní disciplíny – farmakoekonomiky. Fungujev Austrálii, Kanadû a Nizozemí a stará se právû o vyváÏen˘ pfiístupk lékÛm z klinického i finanãního hlediska.V âesku by pomohla namnoha místech: Ministerstvo zdravotnictví by mohlo zavést objek-

VùDCI ZLEP·UJÍ NÁ· ÎIVOTVstávají vám pfii placení úãtÛ za elektfiinu hrÛzou vlasy na hlavû? Laboratofie, badatelny a pracovny na UniverzitûKarlovû jsou plné lidí, ktefií se s tím snaÏí nûco dûlat.V tomto ãísle vám pfiedstavíme, jak probíhá bádání pro optimistiãtûj‰í budoucnost na Matematicko-fyzikální fakultû, Farmaceutické fakultû v Hradci Králové a na Filozofické fakultû UK.

Kyvety s nûkolika rÛzn˘mi vzorky antén. KaÏdá má mírnû jiné sloÏení, a protoi jinou barvu. Samozfiejmû pfievaÏuje zelená (jsou zaloÏené na zeleném bakteriochlorofylu).

Lenka Práznovcová se snaÏí za pomoci farmakoekonomiky zefektivnit vyuÏívání lékÛ

FOTO

:AR

CH

IV L

ENK

Y P

RÁ

ZN

OV

CO

VÉ

FOTO

:AR

CH

IV JA

NA

ALS

TER

A

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 4

Vûda pro praxi

5

tivní kritéria pro urãování cen lékÛ, nemocnicím by se usnadnilv˘bûr lékÛ od pozitivních listÛ a mohla by vzniknout nová insti-tuce, kde by t˘m odborníkÛ provádûl kompletní hodnocení léãiv.Podle doktorky Práznovcové âeské republice lidé s patfiiãn˘mvzdûláním v této problematice chybûjí. Chce tento stav zmûnita vytvofiit na Farmaceutické fakultû pro farmakoekonomiku lep‰ízázemí. Proã je její obor dÛleÏit ,̆ vysvûtluje na konkrétním pfií-padu: „âeská republika má vysok˘ v˘skyt diabetu. K dispozici jemnoho klasick˘ch, osvûdãen˘ch lékÛ. ZároveÀ ale pfiicházejímedikamenty nové, vãetnû biotechnologick˘ch, které jsou hodnûdrahé. Potfiebujeme odborníky na farmakoekonomiku, ktefií byrozhodli nejen o tom, jestli je nov˘ lék vhodn ,̆ ale i jaká budecena, jestli ji budou hradit poji‰Èovny a jaká bude pfiípadnû míraspoluúãasti pacienta.“ Doktorka Práznovcová tvrdí, Ïe pokudchceme drÏet krok s evropsk˘mi trendy v oblasti farmakoeko-nomiky, je nezbytné, abychom racionálnû vyhodnotili v‰echnyaspekty daného léku. Podle ní je neÏádoucí, aby byl tfieba proléãbu rakoviny k dispozici jen finanãnû dostupn˘ úãinn˘ lék, aleneprosadil by se pfiípravek sice o hodnû draÏ‰í, ale mnohem úãin-nûj‰í. „Touto problematikou se zab˘vám deset let. Pfiála bych si,aby se u nás brzy vyuÏily poznatky farmakoekonomiky tak, aby-chom mûli pro na‰e pacienty dostatek kvalitních lékÛ. Doufám,Ïe k tomu projekt EURO-MED STAT pfiispûje,“ dodává.

● Slavisté se snaÏí o dialog a bourání bariér mezi národy

Na konci fiíjna 2007 se bude v Praze konat uÏ tfietí Konferencemlad˘ch slavistÛ. Je to projekt studentÛ a doktorandÛ Ústavu sla-vistick˘ch a v˘chodoevropsk˘ch studií Filozofické fakulty UK.Mladí odborníci z rÛzn˘ch zemí si tu vymûÀují poznatky a pfied-stavují v˘sledky sv˘ch v˘zkumÛ.V˘sledky jejich práce v‰ak mífiíi mezi ‰ir‰í vefiejnost prostfiednictvím sborníkÛ. Loni vydan˘

sborník pfiibliÏoval souãasn˘ stav oboru pod názvem Slavistikadnes: trendy a perspektivy. Letos jsou na programu konferencetémata jako jazyková politika slovanského areálu, bilingvismusslovansk˘ch EvropanÛ nebo stereotypy v národním vûdomí slo-vansk˘ch etnik.A právû to by podle jednoho z organizátorÛ kon-ference, PhDr. Marka Pfiíhody, mûlo oslovit i lidi mimo univerzitu:„Chceme vedle prezentování v˘sledkÛ bádání naru‰it a trochukorigovat nûkteré zaÏité pfiedstavy a stereotypy, které mezi lidmio jednotliv˘ch národech panují. Tfieba speciální sekce vûnovanáRusku ukazuje, jak se pfii pohledu na tuhle zemi vyhnout nekri-tick˘m pohledÛm, ale i rusofobním postojÛm.“Mladí Chorvati, ktefií se konference zúãastnili loni, zase sepsalisérii ãlánkÛ, kde kriticky a neotfiele hodnotí souãasnost svéhonároda i jeho nedávnou minulost. Organizátofii konference chtûjícelkovû zbavit ná‰ geografick˘ prostor exkluzivity a nahlíÏet hov evropsk˘ch souvislostech a vzájemn˘ch kontaktech. „Je zfiejmé,Ïe se dnes slavistika nachází na kfiiÏovatce,“ fiíká Pfiíhodaa dodává: „Projekt by mûl sv˘m mezinárodním rozmûrema zapojením mlad˘ch badatelÛ rÛzn˘ch specializací a vûdeck˘chzájmÛ zv˘‰it informovanost o ãinnosti studentÛ, ktefií se zab˘vajíslovanskou filologií. Interdisciplinární a mezinárodní charaktercelé akce by mûl pfiispût k budování praÏské slavistiky jakomoderního filologického pracovi‰tû a k jejímu zapojení doevropského badatelského kontextu.“Co se dûje na poli slavistiky akademické i té Ïité, se budememoci uÏ brzy doãíst na konferenãním webu www.slavkonf.cz,kter˘ bude pravidelnû aktualizován a bude uÏivatelÛm poskyto-vat nejen informace o pfiedchozích roãnících a aktuálních akcích,ale i elektronickou podobu publikovan˘ch pfiíspûvkÛ a kontakt naúãastníky konference. V rámci vytvofiené internetové stránkyorganizátofii pfiedpokládají zaloÏení ‰irokého diskusního fóra.

(redakce)

FOTO

:AR

CH

IV M

AR

KA

P¤

ÍHO

DY

Spoluorganizátor Konference mlad˘ch slavistÛ Marek Pfiíhoda doufá, Ïe tato akce neosloví jen pár odborníkÛ.

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 5

Historické kalendárium

6

*125 letAntonín Boháã5. 3. 1882, Li‰ice – 27. 12. 1950, Praha

Statistik a demograf, od roku 1929soukrom˘ docent populaãní vûdy naPfiF. Zakladatel ãeské demografie.Zorganizoval první i druhé sãítání liduv âeskoslovensku (1921, 1930). AutorHlavního mûsta Prahy, 1923.

✝120 letFerdinand Karl Arlt18. 4. 1812, Horní Krupka – 7. 3. 1887, VídeÀ

Lékafi, v letech 1849–1856 fiádn˘ profe-sor oãního lékafiství na LF.Spoluzakladatel oãního lékafiství.Zavedl stupnici písmen pro urãení zra-kové ostrosti.Autor prÛlomového dílaDie Krankheiten des Auges I-III,1851–1856.

✝30 letJan Patoãka1. 6. 1907, Turnov – 13. 3. 1977, Praha

Filozof, v letech 1968–1972 fiádn˘ pro-fesor filozofie na FF. V˘znamn˘ ãesk˘filozof 20. století, vytvofiil vlastní verzifenomenologie.V˘raznû ovlivnil my‰leníãeského disentu, jeden z prvních tfií mluvãích Charty 77. Zemfiel pov˘slechu StB. Autor Pfiirozeného svûtajako filosofického problému, 1936,a Kacífisk˘ch esejí o filosofii dûjin, 1975.

*175 letAugust Breiski25. 3. 1832, Klatovy – 25. 5. 1889, VídeÀ

Lékafi, v letech 1874–1882 fiádn˘ profe-sor porodnictví a gynekologie na LF.Zakladatel vûdecké gynekologiev âechách.Autor díla Die Krankheitender Vagina, 1879.

✝40 letJaroslav Heyrovsk˘20. 12. 1890, Praha – 27. 3. 1967, Praha

Fyzikální chemik, od roku 1926 fiádn˘ profesor fyzikální chemiena PfiF. Zakladatel ãeské elektrochemické ‰koly. TvÛrce polaro-grafie, metody elektrochemické kvantitativní a kvalitativní ana-l˘zy (1922), spoluvynálezce polarografu (1925). Autor PouÏitípolarografické methody v praktické chemii, 1930. NositelNobelovy ceny za chemii, 1959. âlen KâSN, 1932, âAVU, 1938,a âSAV, 1952.

✝340 letJan Marcus Marci z Kronlandu13. 6. 1595, Lan‰kroun – 10. 4. 1667, Praha

Lékafi, pfiírodovûdec a filozof, od roku1636 profesor lékafiské praxe na LF.V˘znamn˘ evropsk˘ pfiírodovûdec17. století. Nejv˘znamnûj‰í ãesk˘ pfií-rodovûdec tohoto období, prvníãesk˘ fyzik. Jako první uãinil fiaduobjevÛ, které jsou spojovány s jin˘mivûdci. Zakladatel spektroskopie,jeden ze spoluzakladatelÛ embryolo-gie. Teorií epilepsie a fyziologick˘chzákladÛ psychické ãinnosti anticipoval19. století. Autor díla Thaurnantias:

Liber de arcu coelesti deque colorurn apparentiurn naturaortu et causis, 1648.

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 6

Historické kalendárium

7

*140 letOtakar Kutvirt29. 3. 1867, PlzeÀ – 25. 7. 1929, Praha

Lékafi, od roku 1920 fiádn˘ profesornemocí u‰ních, nosních a krãních na LF.Jeden ze zakladatelÛ a organizátorÛãeského u‰ního lékafiství.Autor U‰níholékafiství I–II, 1919–1923.

*125 letVincenc Lesn˘3. 4. 1882, Komárovice – 9. 4. 1953, Praha

Orientalista, od roku 1930 fiádn˘ pro-fesor indické filologie na FF. Zakladatelmoderní ãeské indologie, organizátorvûdeckého Ïivota. Autor dûlBudhismus, 1896, a RabíndranáthThákur, 1937. âlen âAVU, 1940,a âSAV, 1952.

✝40 letRadim Kettner5. 5. 1891, Praha – 9. 4. 1967, Praha

Geolog, od roku 1926 fiádn˘ profesorgeologie na PfiF. Zakladatel moderníãeské geologie a ãeské geologické‰koly, organizátor vûdeckého Ïivota.Autor V‰eobecné geologie I–IV,1952–1955. âlen KâSN, 1940, âAVU,1946, a âSAV, 1952.

✝80 letJan Jano‰ík26. 6. 1856, Vrbátky – 8. 5. 1927, Praha

Lékafi, od roku 1893 fiádn˘ profesorhistologie, embryologie, od roku 1894anatomie na LF. Zakladatel moderníãeské anatomie a ãeské anatomické‰koly. Pfiispûl k objasnûní v˘voje lid-sk˘ch orgánÛ, objevil pfiedledvinu.Autor Histologie a mikroskopické ana-tomie, 1892, a Anatomie ãlovûka I–II,1897–1901. âlen âAVU, 1902.

*125 letKarel Domin4. 5. 1882, Kutná Hora – 10. 6. 1953, Praha

Botanik, od roku 1919 fiádn˘ profesor systematické botaniky naFF, od roku 1920 na PfiF. V letech 1935–1939 poslanec NS.Organizátor vûdecké ãinnosti. Jako rektor (1933/34) prosadilnavrácení historického majetku UK vãetnû star˘ch insignií.AutorKlíãe k úplné kvûtenû republiky âeskoslovenské (spolu s J. Pod-pûrou), 1928. âlen KâSN, 1916, a âAVU, 1924.

✝340 letRodrigo de Arriaga17. 1. 1592, Logron~o – 7. 4. 1667, Praha

Teolog a filozof, od roku 1654 profesorteologie na TF. V˘znamn˘ evropsk˘myslitel 17. století, jeden z nej-v˘znamnûj‰ích pfiedstavitelÛ jezuitské filozofie. Autor dûl Cursus philo-sophicus, 1632, a Disputationes theo-logicae I–VIII, 1643–1655.

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:Ú

DA

UK

Autor ãlánku pÛsobí jako odborn˘ pracovník v Ústavu dûjin UniverzityKarlovy a Archivu Univerzity Karlovy. Specializuje se na dûjiny ‰kolstvía moderní ãeské dûjiny.

PhDr. Jifií Pfienosil

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 7

Vûda a v˘zkum na UK

8

Co v‰echno má prorektor pro vûdeckoua tvÛrãí ãinnost na UK na starosti?Jak název funkce napovídá – vûdeckoua tvÛrãí ãinnost. Ale váÏnû a konkrétnûji:rektor mû povûfiil, abych mûl dohled nadv˘zkumem, kter˘ se provádí na univer-zitû. A to aÈ uÏ tím, kter˘ je financovánv˘zkumn˘mi zámûry univerzity, tak takétím, kter˘ je financován úãelov˘mi pro-stfiedky mimo ministerstvo ‰kolství nebomimo ná‰ stát, tfieba z prostfiedkÛ rámco-v˘ch programÛ Evropské unie.Také se sta-rám o grantovou agenturu na‰í univerzity,GA UK, která rozdûluje 90 milionÛ korunmezi v˘zkumné projekty navrÏené stu-denty. Je to vpravdû pûkná sumiãka a jes tím spojeno hodnû práce, aby v‰echnobylo správné a spravedlivé.V tomto rocezpracováváme návrhy více neÏ 800

nov˘ch projektÛ. Pro srovnání – tfiebaGrantová agentura âR mûla loni asi 1 800pfiihlá‰ek standardních projektÛ. Tûchna‰ich 800 projektÛ musíme zvládnouts daleko men‰ím personálním obsazením.

V‰echny ty peníze jdou opravdu studen-tÛm?Ano, je to nové pravidlo. V‰echny grantyjsou urãené pro studenty magisterskéhonebo doktorandského studia. V projektumusí b˘t student fie‰itel. Samozfiejmû máv t˘mu svého ‰kolitele a pfiípadnû dal‰ístudenty ãi pracovníky.

Zmínil jste v˘zkumné zámûry. Pfied nûko-lika lety bylo kolem nich dost rozruchu...Ano. ·lo v principu o dobr˘ úmysl státuvybrat ty nejlep‰í instituce a z vefiejn˘chprostfiedkÛ financovat jejich v˘zkum.TakÏe se vypsala jakási supersoutûÏ, kdeinstituce musely pfiedloÏit svojev˘zkumné zámûry na pût aÏ sedm let,odhadnout i potfiebné peníze a angaÏovatlidské zdroje.V roce 2004 se se‰lo mnohopfiihlá‰ek, kaÏdé byli pfiifiazení tfii oponentia vûfiilo se, Ïe se tak vyberou ty nejlep‰ízámûry. JenÏe jak je tomu v kaÏdém sub-jektivním posuzování, kaÏd˘ oponent jejin ,̆ a kdyÏ se vám nad projektem se‰litfieba tfii pfiísní, mûl Ïadatel smÛlu. Z finan-cování tak vypadly i velice kvalitní insti-tuce ãi t˘my. Stát ÏadatelÛm vzkázal, abyto zabalili a dûlali rad‰i nûco jiného.Na‰tûstí bylo pak pfiijato pár dodateãn˘chopravn˘ch mechanismÛ a koncem loÀ-ského roku bylo vypsáno druhé kolov˘zkumn˘ch zámûrÛ. Dal‰í nev˘hodousystému je fakt, Ïe je znaãnû rigidnía vûdci mají své pracovní úvazky pevnûvázané na v˘zkumn˘ zámûr.Teì, kdyÏ bylvypsán nov˘ 7. rámcov˘ program EU,nemají uÏ prostû na nûj kapacitu. TakÏeprojekty do rámcového programu podá-vají vût‰inou jen ti, jejichÏ v˘zkumn˘zámûr nebyl financován.

Trápí vás teì právû toto nejvíc?V tûchto dnech mi spí‰ leÏí v hlavû, jakkoneãnû „dorazit“ nové kolo na‰ichgrantÛ GA UK. Projekty se podávají vetfiech sekcích – pfiírodovûdecké, lékafiskéa sociálnûvûdní.A právû kolegové z oboruspoleãensk˘ch vûd ne a ne v‰e dotáhnoutdo konce. V ostatních sekcích jsou protento rok projekty posouzeny a peníze najejich financování rozdûleny.Ale ve spole-ãenskovûdních oborech se mi nedafií pfie-svûdãit zpravodaje a oponenty, aby cel˘proces dotáhli do konce v rozumné dobû.ZpÛsobuje to pnutí v akademické vefiej-nosti a z toho nemám radost.

âím to, Ïe zrovna tyto obory jsou tak„nedisciplinované“?Zatím se neodvaÏuji dûlat závûry. MoÏnáje to tím, Ïe dosud nejsou zvyklé o penízesoutûÏit.

Obãas mÛÏeme zaslechnout argument, Ïenemá cenu financovat v˘zkum a vûdce,ktefií jen nûkde nûco smolí a pak to sepí‰ípro pár zasvûcencÛ… Jak byste vûdu bránil?Mohu bez pfiehánûní tvrdit, Ïe v˘zkum jenároãná a tvrdá práce.Aktivní v˘zkumníkpracuje ãasto bez ohledu na pracovnídobu. Jak jinak neÏ v˘zkumem pfiijít nanové léky, na nové postupy pfii operacíchnebo na nové plasty? âlánky a knihy, kterévûdec sepí‰e, nejsou pfiece zbyteãné –v˘sledky v˘zkumu se tím dostanou meziostatní lidi. A úãinn˘m médiem, jakv˘sledky sdûlit okolnímu svûtu, jsou tzv. impaktované ãasopisy. Databáze Webof Science, kde se informace o tûchtoãasopisech shromaÏìují, je dostupná nainternetu. Do ãasopisÛ mÛÏe nahlédnoutkaÏd˘ a v˘sledky konkrétní práce jsou takviditelné pro cel˘ svût. Uvefiejnit ãlánekv tûch nejlep‰ích ãasopisech není nic jed-noduchého. Ty mají totiÏ pfiísná kritériapro pfiijetí ãlánku a velik˘ pfietlak poda-n˘ch publikací. Na‰i vûdci se pfiesto

VùDCI MUSEJÍ PUBLIKOVAT, PUBLIKOVAT A PUBLIKOVAT!„âeská vûda potfiebuje více propojit s praxí a taky se nesmí bát spojení s podnikovou sférou,“ fiíká prorektor provûdeckou a tvÛrãí ãinnost UK Bohuslav Ga‰. Je pfiesvûdãen ,̆ Ïe Univerzita Karlova je nejlep‰í univerzitní vûdecképracovi‰tû v zemi, pfiesto neusíná na vavfiínech a snaÏí se na univerzitû vûdu a pfiístup k ní dále rozvíjet.

FOTO

:VLA

DIM

ÍR ·

IGU

T

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 8


9

musejí snaÏit proniknout do tûch nejlep-‰ích ãasopisÛ. Potfiebujeme se dostat dokvalitních médií, abychom se ocitli na svû-tové ‰piãce.Teì je v této souvislosti pro-blém se spoleãenskovûdními obory, prokteré neexistuje pfiíli‰ mnoho takov˘chtoimpaktovan˘ch ãasopisÛ.Ale i mezi spole-ãenskovûdními obory jsou rozdíly.Zatímco napfiíklad ekonomové nemajíproblém, historie nebo filozofie nemajítakové ãasopisy skoro Ïádné. V tûchtooborech není zvykem publikovat v ãasopi-sech a ani to není úãelné – filozof nemÛÏemy‰lenky kouskovat periodicky. Pro nûj jedÛleÏitá kniha, do které shrne v˘sledkydlouhodobého bádání. Dosud bohuÏelb˘vá zvykem v mnoha vûdních disciplí-nách uvefiejÀovat v˘sledky do rÛzn˘chsborníkÛ, které se vydají v fiádu nûkolikadesítek ãi set kusÛ.To je ne‰Èastná cesta,jak zvefiejÀovat v˘sledky v˘zkumu. Vûdciby mûli publikovat co „nejglobálnûji“.

Jak funguje aplikace v˘sledkÛ v˘zkumu dopraxe na UK? Jste spokojen˘?V celém tomto státû jsme bohuÏel pofiádpozadu. Dlouho se tady myslelo, ÏepomÛÏe, kdyÏ budeme vûdce pfiesvûdão-vat, aby kromû publikací je‰tû investovalisvÛj ãas do psaní patentÛ a shánûní firem,aby zaãaly jejich nápady realizovat.Ale tonení dobrá cesta.Vûdec má chytrou hlavu,která pfiijde na nûco nového, v tom jejnikdo nenahradí. Vût‰inou se v‰ak uÏnestará, aby byl jeho v˘sledek komercio-nalizován. Stejnû se ale musíme vyhnoutdruhému extrému, aby cel˘ v˘zkumneskonãil pokaÏdé a v˘hradnû jen publi-kací. Mûl by tu b˘t t˘m lidí, kter˘ by zva-Ïoval, zda ten ãi onen v˘sledek stojí zakomercionalizaci.Tihle lidé by mûli krou-Ïit kolem vûdcÛ a snaÏit se jejich v˘sledkydostat k firmám.

UÏ na UK takové lidi máte?Ano, první vla‰tovka je tu – na univerzitûvzniklo díky úsilí prorektora ·techaa samozfiejmû mnoha dal‰ích lidíCentrum pro pfienos poznatkÛ a techno-logií, které se snaÏí chytré vûci komercio-nalizovat.Vypadá to, Ïe bude fungovat.

Jak si vlastnû Univerzita Karlova jakovûdecká instituce stojí v porovnání

s jin˘mi vûdeck˘mi pracovi‰ti nebo ostat-ními vysok˘mi ‰kolami?Vûfiím, Ïe docela dobfie. Aspirujeme na to,abychom mohli b˘t „v˘zkumnou univerzi-tou“. Právû tento segment bude vydûlenze v‰ech univerzit, jak uvedl premiérMirek Topolánek ve svém nedávném pro-jevu. A v˘zkumné univerzity se rozpoznajíne podle toho, Ïe to o sobû fiíkají, alepodle v˘sledkÛ. UÏ po nûkolik let se tvofiízárodek systému hodnocení v˘zkumn˘chinstitucí. Je to databáze v˘sledkÛ v˘zkumupodporovaného z vefiejn˘ch zdrojÛs názvem Rejstfiík informací o v˘sledcích(RIV). AÏ do souãasnosti brali vûdci jakootravnou povinnost vyplÀovat formuláfies v˘sledky v˘zkumu za cel˘ rok.Ale jak seukazuje, takto nashromáÏdûné v˘sledkyslouÏí pro vyhodnocení „v˘zkumnéhov˘konu“ instituce. A v budoucnosti sepodle toho mohou univerzity a dal‰í insti-tuce roztfiídit na v˘zkumné a na ty, kterépeníze na v˘zkum z vefiejn˘ch prostfiedkÛdostávat nebudou.

Jak si v tomhle pomyslném Ïebfiíãku stojíUK?Jak se fiíká, sebechvála smrdí. Formulovalbych to takto: snaÏíme se b˘t nejlep‰í.

Co by se je‰tû mûlo podle vás ve finan-cování vûdy zmûnit nebo zlep‰it?Mûl by se novelizovat Zákon ã. 130o podpofie v˘zkumu a v˘voje z vefiejn˘chprostfiedkÛ. Pfiedev‰ím aby se pravidlafinancování nastavila podle reáln˘chv˘sledkÛ v˘zkumu. UÏ se na tom pracujea asi pfied rokem probûhla na toto témadiskuse odborné vefiejnosti. Vûdci dalinajevo, jak si budoucí nastavení pfiedsta-vují. Doufám, Ïe souãasná vláda situacidobfie vyhodnotí a nastaví pravidla, abyv‰e fungovalo lépe i díky ekonomick˘mnástrojÛm. Kdo bude lépe pracovat,dostane více penûz.To je podle mû fér.

Teì to takhle nefunguje ani trochu?Do jisté míry ano, ale nov˘ systém by mûlzaruãit, Ïe bude fungovat pfiímá zpûtnávazba mezi v˘sledky a financováním.

Z mnoha stran pofiád sl˘cháme, Ïe dovûdy proudí málo penûz. Co by pro zlep-‰ení situace mûli udûlat sami vûdci?

Myslím, Ïe zezdola se toho mnoho zmûnitnedá. Ze strany státu je tfieba nastavitmechanismy, které budou stimulovatdobr˘ v˘zkum, jehoÏ v˘sledky budoupokud moÏno pfienosné do praxe. Musejíexistovat pravidla pro odpovídající ohod-nocení ‰piãkové práce. A dále, peníze nav˘zkum pfiece nemusejí b˘t pouze z vefiej-n˘ch prostfiedkÛ, tedy z daní poplatníkÛ.Mûly by pfiicházet, dokonce z vût‰í ãásti,ze soukrom˘ch firem. Ty ale nebudousponzorovat v˘zkum z pouhé lidumilnosti– musejí vidût, Ïe v˘zkum na ‰kolách jekvalitní a Ïe je pro nû lep‰í zadat ho tamneÏ si dûlat vlastní.

A mÛÏe to fungovat?Ano, musí. UkáÏu vám to tfieba na pfiíkladu svého v˘zkumného t˘mu.Pracujeme na docela atraktivních vûcech– v˘voj elektromigraãních separaãníchmetod, které se dají pouÏít tfieba na ana-l˘zu DNA nebo bílkovin. Na jedné konfe-renci asi pfied ‰esti lety mû oslovila jednafirma, jestli s ní chceme spolupracovat.Souhlasili jsme, fakulta uzavfiela s firmousmlouvu a spolupráce probíhá aÏ donynûj‰ka.Ale nemyslete si, není to tak jed-noduché: kaÏd˘ t˘den máme s pracovníkyfirmy telefonní konferenci, kde se refe-ruje, co se za tûch sedm dní udûlalo.A samozfiejmû nelze fiíct: „PromiÀte, jájsem tenhle t˘den tak trochu leno‰il…“ÚÏasné je to, Ïe v˘sledky na‰eho v˘zkumuje zajímají a potfiebují je.To se nám i mno-hem lépe pracuje. Je to úplnû jiná situace,neÏ kdyÏ dostanete v˘zkumn˘ grantz vefiejn˘ch penûz. Úfiedníci, ktefií spravujívá‰ grant, va‰e v˘sledky nepotfiebujía vlastnû je ani moc nezajímají. Hlavní kri-téria jsou pouze formální: od‰krtne sepoãet publikací a posoudí se správnosthospodafiení s finanãními prostfiedky.Grantové agentury netlaãí vûdce, abyjejich v˘zkum k nûãemu byl. Je jen najejich dobré vÛli, jestli budou produkovatv˘sledky, které pfiinesou uÏitek. Proto siná‰ stát stûÏuje, Ïe tak málo tvofiíme propraxi – v poãtu patentÛ jsme bohuÏel nachvostu celé Evropy. Necítíme potfiebuv˘sledky vyuÏít. KdyÏ uÏ publikujeme,vûfiíme, Ïe si nás nûkdo najde.V mém pfií-padû to sice tak zafungovalo, ale roz-hodnû by byla chyba povaÏovat to za

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 9


10

pravidlo. Proto zde musí b˘t útvar typuna‰eho Centra pro pfienos poznatkÛa technologií.

KdyÏ jsme mluvili o grantech, v˘zkum-n˘ch zámûrech a rámcov˘ch programech,dá se vÛbec vûda plánovat na pûti- nebosedmiletky? PrÛlomové objevy asi ne...KdyÏ pracujete na vyuÏití nanotechnologiínebo na ochranû Ïivotního prostfiedí,musíte plánovat dlouhodobû. PrÛlomovéobjevy si samozfiejmû nedokáÏeme naplá-novat dopfiedu, ale cílenû orientovan˘v˘zkum je nutnost. KdyÏ o nûjakém pro-blému víme, Ïe trápí tfieba Evropu,a chceme ho vyfie‰it, je dobré na nûm pra-covat právû na principu víceleté kon-cepce.

Vûda je v‰ak rÛznorodûj‰í…Jistû. A to si uvûdomila i Evropská unie.Kromû bûÏn˘ch projektÛ cílenéhov˘zkumu v 7. rámcovém programupoprvé pfiipravila program s názvemIdeas, ve kterém chce rozdûlit 7,46 mili-ardy eur. Pfiihlásit projekt mÛÏe kdokoli,

kdo si myslí, Ïe jeho my‰lenka je exce-lentní a pfiinese v˘sledky. Pfiihlá‰ky pakposuzuje European Research Council,respektive jeho posuzovací panel. SoutûÏse vyhla‰uje kaÏd˘ pÛlrok a právû teì jeurãena mlad˘m vûdcÛm, „postdokÛm“,ktefií neskonãili doktorská studia pfied vícneÏ devíti lety. KdyÏ soutûÏ byla vyhlá-‰ena, oãekávali organizátofii, Ïe se pfiihlásípár tisíc projektÛ z celé Evropy. Nakonecse jich se‰lo neuvûfiiteln˘ch 9 167.Konkurence bude obrovská. Je vidût, Ïemy‰lenka v˘zkumu „zespoda nahoru“ jevelmi atraktivní.

Zúãastnil se taky nûkdo z na‰í univerzity?Ano, máme v soutûÏi devût projektÛ.

Dá se podle vás vûda a v˘zkum nûjak„prodávat“ ‰iroké vefiejnosti?Ano, i to je velmi dÛleÏité. Nedávno jsmese dohodli s ostatními vysok˘mi ‰kolamiv Praze a 30. listopadu uspofiádáme Dnyvûdy na praÏsk˘ch vysok˘ch ‰kolách.Chceme pfiedstavit na‰i práci a pfiístup-nou formou vysvûtlit ‰iroké vefiejnosti

a hlavnû mlad˘m lidem, Ïe vûda je uÏi-teãná, atraktivní a na vysok˘ch ‰koláchi na ‰piãkové úrovni. Projektu se zúãastníUniverzita Karlova, âeské vysoké uãenítechnické, Vysoká ‰kola ekonomická,Vysoká ‰kola chemicko-technologickáa âeská zemûdûlská univerzita.

Kdybyste mûl jmenovat tfii hlavní cíle,kter˘ch byste chtûl dosáhnout ve svéfunkci prorektora pro vûdu a v˘zkum,které by to byly?Tfii cíle jako tfii pfiání u zlaté rybky? Taktedy aspoÀ ty nejvíce konkrétní:

- Chci co nejvíc pomoci vûdcÛm, ktefií sezapojili do 7. rámcového programu. Jes tím velká spousta práce, a proto jsmevyhlásili soutûÏ a na‰li poradenskou firmu,která vûdcÛm radí s vyplnûním dotazníkÛa v‰ech tûch formuláfiÛ pfiihlá‰ek. ChcemevûdcÛm pomoci ovládnout evropsk˘grantov˘ „newspeak“.

- Rád bych pofiádnû rozbûhl novou formuGrantové agentury UK, která bûÏí nanové webové aplikaci. UÏ Ïádná lejstra,v‰e se vyplÀuje elektronicky. Myslím, Ïena‰e webová aplikace pro zpracování pro-jektÛ je docela sofistikovaná – a budeje‰tû lep‰í.

- Chci pfiesvûdãit pracovníky na‰í univer-zity, Ïe v˘zkumy nestaãí jen provádût.Musí se o nich dozvûdût okolní svût.Proto musejí publikovat, publikovat a pub-likovat... A to v médiích, která mají glo-bální dosah. Jde to, dokonce i vespoleãenskovûdních oborech.

Autor: redakce

PÛsobí jako prorektor UK pro vûdeckoua tvÛrãí ãinnost. Vyuãuje na katedfie fyzikálnía makromolekulární chemie Pfiírodovûdeckéfakulty UK. Je vedoucím skupiny elektromi-graãních separaãních procesÛ. Na Web ofScience je 85 jeho publikací, na které je 1 248ohlasÛ (h-index = 20). Je pÛvodcem devítipatentÛ, z toho osm bylo realizováno. Pracujejako Deputy Editor ãasopisu Electrophoresis.

prof. RNDr. Bohuslav Ga‰,CSc.

FOTO

:VLA

DIM

ÍR ·

IGU

T

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 10


11

Zcela objektivní „metr“ na vûdeckou prácineexistuje a snad ani existovat dost dobfienemÛÏe. Nezb˘vá tedy neÏ sáhnoutk nástrojÛm moÏná ne vÏdy zcela ideálním,nicménû disponujícím – zvlá‰tû na úrovnicel˘ch institucí – velmi pouÏitelnou vypoví-dací schopností. Podívejme se, co se o sobûmÛÏeme dozvûdût ve svûtle nûkolikarespektovan˘ch zpÛsobÛ hodnocenív˘zkumn˘ch univerzit.

Povûz mi, zrcadlo, která univerzita jena svûtû nejkrásnûj‰íV posledních letech jsme svûdky raketo-vého a velmi pravdûpodobnû nevratnéhonástupu vlády mezinárodních hodnoceníuniverzit.Tento trend odstartovalo v roce2003 hodnocení provedené Ústavem provysoké ‰kolství ‰anghajské univerzity JiaoTong, dnes známé jako Academic Rankingof World Universities (ARWU)1. Od té

doby je na základû témûfi stejn˘ch kritériíprovádûno kaÏdoroãnû, takÏe dnes uÏ jemoÏno ho vyuÏít i pro sledování trendÛv ãase. O dva roky pozdûji se pfiidalo hod-nocení redakcí ãasopisu The Times HigherEducation Supplement (THES)2. Dnes jsoutyto dva Ïebfiíãky sice ãasto (a v nûãemoprávnûnû) kritizovány, nicménû celosvû-tovû jsou respektovány jako autoritativnízdroj informací o kvalitû univerzit. Oba sesnaÏí hodnotit univerzity komplexnû, takÏekromû v˘uky se hodnû zamûfiují i na kvalituvûdecké práce.A co se z tûchto ÏebfiíãkÛ dozvídáme o na‰íuniverzitû? To tro‰ku závisí na tom, jestlimáme blíÏ k pohledu, Ïe láhev je z pÛlkyprázdná, anebo z pÛlky plná.V roce 2006(zatím poslední hodnocení) jsme se v obouÏebfiíãcích umístili kolem 250. místa3.UváÏíme-li, Ïe International Association ofUniversities eviduje na celém svûtû pfies

17 000 vysok˘ch ‰kol, znamená to, Ïe jsmemezi 2 % nejlep‰ích.V ARWU jsme jedináãeská vysoká ‰kola, která se dostala dopublikované první pûtistovky. V THES jev první pûtistovce kromû nás je‰tû VUTBrno na 428.místû.Mezi univerzitami b˘va-lého V˘chodního bloku jsme mezi tfieminejlep‰ími. K je‰tû lep‰ímu umístûní námmÛÏe pomoci pfiedev‰ím více publikacív impaktovan˘ch ãasopisech (dÛleÏité kri-térium v obou hodnoceních), zejména vevysoce respektovan˘ch ãasopisech jakoNature a Science (dÛleÏité v ARWU),a jejich vût‰í citovanost. Nedobfie dopa-dáme v kritériích poãtu nositelÛNobelov˘ch cen a vysoce citovan˘ch vûdcÛmezi na‰imi uãiteli a absolventy.

SíÈ (impaktované) vûdyDÛraz kladen˘ v ARWU i THES na impak-tované publikace a jejich citaãní ohlas nás

VùDU A V¯ZKUM MÒÎEME HODNOTITZ RÒZN¯CH ÚHLÒVáclav Hampl

Po období komunistické totality, kdy byla vysoko‰kolská v˘uka násilnû oddûlována od aktivního vûdeckéhov˘zkumu, je UK opût vnímána – a cílenû se chce profilovat – jako plnohodnotná univerzita. Co si pod tímto termínem pfiedstavit? Instituci, kde se kvalitního vzdûlání dosahuje kaÏdodenním kontaktem studentÛ s tûmi,kdo poznatky, které vyuãují, také pomáhají generovat. DÛleÏitou souãástí snahy o dobrou v˘zkumnou univerzitu jetaké monitorování stavu, ve kterém se na poli vûdecké práce nacházíme, a pozorování trendÛ.

OBR. 1: PUBLIKACE UK DLE WOS DLE ROKÒ A V P¤EPOâTU NA T¯DENNÍ PRODUKCI.

■ Publikace ■ Publikace / t˘den

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 11

pfiivádí k dnes asi nejspolehlivûj‰í metodûhodnocení vûdy, a to je bibliometrické vyu-Ïití databáze Web of Science (WoS),

komerãnû provozované americkou spoleã-ností Thompson Scientific4. Zde lze naléztnejen bibliografické záznamy a vût‰inou

i abstrakta v‰ech vûdeck˘ch sdûlení publi-kovan˘ch v tzv. impaktovan˘ch ãasopisech(coÏ je jen jiné oznaãení právû pro ãasopisysledované touto databází), ale i odkazy naãlánky, které danou publikaci citovaly, i naty, které cituje ona. Na rozdíl od ratingÛuniverzit, které sledují i v˘uku,WoS infor-muje v˘luãnû o vûdecké práci. Jeho hlavnínev˘hodou je, Ïe v souãasné dobû pokr˘váspoleãenskovûdní obory jen velmi rudi-mentárnû, i kdyÏ pokrytí pfiírodovûdn˘cha lékafisk˘ch oborÛ je vynikající.Z podstatyvûci WoS mûfií pfiedev‰ím základní v˘zkum,podstatnû ménû v˘zkum aplikovan ,̆ natoÏv˘vojové aktivity.S vûdomím, Ïe na chvíli prakticky ztrácímeze zfietele spoleãenskovûdní obory, sepodívejme, co nám WoS mÛÏe fiíct o UK5.První dÛleÏitou informací je poãet publikacív impaktovan˘ch ãasopisech. Ten v roce2006 ãinil pro celou UK 2 034 pfiijat˘chtextÛ. K tomuto ãíslu dospûla na‰e univer-zita v˘razn˘m rÛstem zhruba od polovinydevadesát˘ch let. To nyní tvofií pfiibliÏnûãtyfinásobek hodnoty, na které se UK kon-stantnû drÏela pfied rokem 1989.Potû‰itelné je, Ïe ani v leto‰ním roce setento rÛst nezastavil – údaje za cel˘ rokpochopitelnû je‰tû nemohou b˘t k dispo-zici, ale pfiepoãet na t˘denní produkci hojasnû dokumentuje (obr. 1).To je v‰ak pouze srovnání s vlastní nedá-vnou historií. Jak dopadá srovnání s dal‰ímivûdeck˘mi subjekty v âR? Obr. 2 ukazuje,Ïe v souãasné dobû tvofiíme zhruba tfietinuve‰keré roãní produkce âR do WoS.Tentoná‰ podíl bûhem posledního desetiletí kon-tinuálnû narÛstá (z ani ne pûtiny v roce1995).Druhou tfietinu dnes tvofií ústavy AVâR (cca 20 % jejich produkce je spoleãnás UK).Tfietí nejvût‰í „producent“ záznamÛdo WoS v âR je Masarykova univerzitav Brnû, pfiispívající dnes cca 7 %. Ostatnívysoké ‰koly pfiispívají je‰tû ménû. Je ov‰emtfieba pfiipustit, Ïe v tempu nárÛstu nás MUv posledních letech mírnû pfiedbíhala.Celkov˘ vûdeck˘ v˘kon UK souvisí pfiede-v‰ím s její velikostí, ale do jisté míry i s efek-tivitou – v prÛmûrném poãtu publikací naakademického pracovníka za posledníchpût let nás mezi vysok˘mi ‰kolami v âRpfiedãí pouze V·CHT (3 oproti na‰im 2).Toje dáno pfiedev‰ím tím,Ïe publikace V·CHTnejsou „fiedûny“ pracovníky v humanitních


12

OBR. 2: PODÍL UK,AV âR A MASARYKOVY UNIVERZITY NA CELKOVÉ PRODUKCI PUBLIKACÍ V âR (DLE WOS)

OBR. 3: PRODUKTIVITA V¯ZKUMN¯CH INSTITUCÍ V âR V LETECH 2001–05

Na vodorovné ose je dotace na vûdu a v˘zkum pfiepoãtená na akademického pracovníka,na svislé poãet publikací ve WoS na akademického pracovníka.

● AV âR ■ UK ▲ MU

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 12


13

oborech, ktefií do WoS prakticky nepfiispí-vají. Stejnû jako na UK se ov‰em spoleãen-skovûdní obory pûstují na AV âR, jejíÏprÛmûr je 2,7 záznamÛ ve WoS na vûdec-kého pracovníka (obr. 3). V tomto smyslumáme je‰tû co dohánût. To je obzvlá‰tûpatrné pfii srovnání s pfiedními svûtov˘miuniverzitami, kde se poãet impaktovan˘chpublikací na akademického pracovníka zaposledních pût let pohybuje (jistû, pfii pod-statnû bohat‰ím financování) od 10 (Tokyo)pfies cca 17 (Stanford, Princeton) a 21(Oxford, Cambridge, MIT) aÏ po harvard-sk˘ch 25. Není pak divu, Ïe celková WoSprodukce tfieba (oproti nám men‰í)oxfordské univerzity je proti nám zhrubadvouapÛlnásobná. Zde je také potenciálníprostor pro na‰e humanitní vûdce, protoÏena Oxfordu byla v roce 2006 celá ãtvrtinazáznamÛ ve WoS v ãásti t˘kající se spole-ãenskovûdních oborÛ, zatímco na UK setyto obory podílely necel˘mi pûti procenty.Je také tfieba uvést, Ïe prÛmûrná produkceimpaktovan˘ch publikací na akademickéhopracovníka na UK v posledních letechmírnû, ale konzistentnû roste (obr. 4).

Nature, Science a citaceCelková produkce záznamÛ do WoS jezásadním údajem o kvantitû vûdecké práce,ale jen hodnû málo vypovídá o jejich kva-litû6. Jakkoliv se kvalita vûdy mûfií obtíÏnû,uznávan˘mi pfiístupy je poãet publikacív nejrespektovanûj‰ích ãasopisech typuNature a Science na jedné stranû a nadruhé citovanost publikací ve WoS.Pfii pohledu na publikace pracovníkÛ UKv Nature (a jejích klonech jako NatureMedicine apod.) a Science se manû vyba-vuje úsloví o jednookém králi mezi slep˘mi.Je pravda, Ïe podíl UK na tvorbû ãlánkÛ protyto dva ãasopisy za poslední dekádu nikdyneklesl pod 30 % pfiíspûvkÛ z celé âR (vût‰inou spí‰e 40–50 %, letos zatím pfies60 %), Ïe v tomto ukazateli drÏíme kroks AV âR (letos zatím mírnû vedeme) a Ïeostatní vysoké ‰koly v âR, aÏ na ojedinûlév˘jimky, v Nature a Science praktickynepublikují. Ve srovnání se svûtem je v‰akpoãet tûchto publikací z UK celkovû nízk .̆Napfiíklad zatímco na‰e celková produkcepodle WoS pfiedstavovala v roce 2006 34 %v˘konu evropské jedniãky Oxfordu, na‰etvorba pro Nature a Science dosáhla

úrovnû pouze 6 % Oxfordu.Ten byl scho-pen „protlaãit“ do Nature nebo Scienceskoro 2,5 % v‰ech sv˘ch publikací (podleWoS), na UK to bylo necelé pÛlprocento.Druh˘m uÏiteãn˘m mûfiítkem kvalityvûdecké práce je její citovanost ostatnímiautory. Nev˘hodou kritéria citovanosti jeznaãná oborová rÛznorodost v citaãníchzvyklostech a také to, Ïe se nehodí pro sle-dování souãasného stavu, ale spí‰e prozpûtn˘ pohled (citací pfiib˘vá se stáfiím pub-likace). Pfiesto stojí za to se na sebe tímtoprizmatem podívat.Poãkáme-li dostateãnû dlouho,doãkáme sev oblasti prÛmûrné citovanosti jedné publi-kace z UK ãísla 12,coÏ znamená,Ïe dvanáctdal‰ích autorÛ citovalo (a také to pfiiznalo)ve své práci z publikace, která vznikla podzá‰titou na‰í univerzity.To je hodnota,kterényní dosahujeme u publikací z roku 1995.Mlad‰í publikace zatím nasbíraly citacíménû, napfi. publikace z roku 2002 jsouzatím citovány prÛmûrnû sedmkrát. Dopûti let je 80 % na‰ich publikací citovánoalespoÀ jednou a je zajímavé, Ïe zb˘vajících20 % pak uÏ není citováno nikdy.Ponechávám kaÏdému na vlastní úvaze, zdapûtina produkce, která uÏ nikdy nestojínikomu za zmínku (ani jejím vlastním auto-rÛm v následn˘ch pracích), není pfiíli‰mnoho.Podívejme se na druh˘ konec spektra, napráce, které jsou citovány hodnû.Pfiedev‰ím je v˘zvou, Ïe zatím Ïádn˘ ná‰vûdec není v prestiÏní databázi (opût pro-vozované Thompson Scientific) nejcitova-nûj‰ích vûdcÛ planety. Nejcitovanûj‰í prací,kde je uvedena afiliace autorÛ k CharlesUniversity, je Abe et al. v ãasopise Lancetz roku 1992, která byla dosud citována víceneÏ sedmsetkrát. Je to rozsáhlá multicen-trická studie s mnoha desítkami spoluau-torÛ, mezi nimi také z na‰í 1. LF. Druhánejcitovanûj‰í práce je naopak pfiehledn˘ãlánek jediného autora, prof. Janského,v Biological Reviews z roku 1973, citovanázatím 563x. První padesátka nejvíce citova-n˘ch prací obsahuje shodou okolností ty,které byly citovány více neÏ 150x.Nejmlad‰í prací v této padesátce je dal‰ímulticentrická studie pod vedením dr.Abe,opût v Lancetu, tentokrát z roku 2005,citovaná 369x.Pro pfiedstavu o pracích, které jsou cito-

vány slu‰nû, i kdyÏ ne nezbytnû ‰piãkovû,jsem si arbitrárnû vybral hranici 25 a vícecitací. Do deseti let od publikace dosáhnetéto pomyslné mety kaÏdá desátá z na‰ichprací. I toto je údaj, kter˘ pro univerzituaspirující na svûtovou tfiídu nepovaÏuji zauspokojiv .̆Moderním bibliometrick˘m ukazatelem,kter˘ lépe neÏ absolutní citovanost odráÏícelkovou hodnotu vûdecké práce, je tzv. h-index. Ten je definován jako poãetpublikací h, z nichÏ kaÏdá je citovaná ales-poÀ h-krát. Souhrnn˘ h-index UK zaobdobí 2001–2005 rovn˘ 52 tedy znamená,Ïe mezi publikacemi z tohoto období je 52takov˘ch, které byly citovány alespoÀ 52x.V âR má sice v uvedeném období h-indexvy‰‰í jen AV âR (o jednu) a ostatní ãeskévysoké ‰koly jsou v˘raznû níÏe (25–30a ménû), zato ve svûtû snadno najdemehodnoty kolem 150 (Tokyo, Cambridge)a 180 (Stanford, MIT) aÏ 230 (Harvard).

V ãeském rybníãkuV posledních letech zesílila snaha Vlády âR,respektive její Rady pro v˘zkum a v˘voj(RVV), zv˘‰it efektivitu ãeské vûdy financo-váním pfiedev‰ím tûch pracovi‰È, která jsouproduktivní. Ta je ov‰em tfieba nejprveidentifikovat, a proto se RVV intenzivnûzab˘vá hodnocením vûdy. Vzhledem kesnaze srovnat v‰echny heterogenní vûdníobory jde o velmi nesnadn˘ úkol. MÛÏemev‰ak fiíct, Ïe s kaÏd˘m dal‰ím rokem (a tedyupravenou verzí) je tento systém hodno-cení smysluplnûj‰í. Do znaãné míry vyuÏíváWoS tam, kde je to moÏné, a pfiidává krité-

OBR. 4: PRÒMùRN¯ POâETPUBLIKACÍ VE WOS

PrÛmûrn˘ poãet publikací ve WoS pfiipadajícína jednoho akademického pracovníka UKv posledních letech mírnû roste.

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 13

ria pro hodnocení humanitních oborÛ.SloÏit˘m problémem zÛstávají relativní váhyjednotliv˘ch typÛ v˘stupÛ vûdecké práce.Omezením tohoto hodnocení je absencesrovnání se svûtem7.Jak nás tedy vidí poslední hodnocení RVV?Pfiedev‰ím je tfieba uvést, Ïe cílov˘m krité-riem RVV je efektivita vloÏen˘ch pro-stfiedkÛ (lépe dopadají „laciné“ obory).ZdenejenÏe Ïádná na‰e fakulta neskonãila v tzv.ãervené zónû nulové produktivity, ale jenjedna jediná (KTF) je ve Ïluté zónû pod-prÛmûrné efektivity. Vût‰ina na‰ich fakult(devût) je v zelené zónû nadprÛmûrné (naãeské pomûry) vûdecké efektivity.Pro úãely hodnocení vûdeckého v˘konua jeho kvality se spí‰e hodí jeden z „meziv˘-sledkÛ“ hodnocení RVV, totiÏ poãet v˘stupÛváÏen˘ jejich typem. V tomto ukazateli jesedm z na‰ich fakult v první padesátce z 1080 hodnocen˘ch institucí, z toho MFF

vÛbec první a PfiF tfietí. Jako celá univerzitavedeme pfied v‰emi ostatními V·, i kdyÏ zda-leka ne o tolik, kolik by se mohlo ãekat nazákladû na‰eho náskoku ve WoS (obr. 5).

Peníze, peníze, peníze…Finanãní prostfiedky na vûdeckou práci jsousamozfiejmû nutnou podmínkou jejího pro-vozování. V situaci jejich rozdûlování nazákladû soutûÏe je ale jejich získání takémoÏno vyuÏít jako zpûtnou vazbu o tom,jak ti, ktefií o pfiidûlení penûz rozhodují, vní-mají vûdeckou potenci daného pracovi‰tû.DluÏno fiíci, Ïe v tomto parametru (pfii pfie-poãtu na akademického pracovníka) jsmev rámci âR aÏ pátí (obr. 3). Lze samozfiejmûvinit nedostateãnou objektivitu nûkter˘chmechanismÛ financování vûdy v âR (zvlá‰tûsilnou kritiku si vyslouÏilo pfiedminulé kolov˘zkumn˘ch zámûrÛ). Ale stojí za to sezamyslet i nad tím, zda je ve v‰ech oborech

peãlivá starost o financování vlastníchv˘zkumn˘ch nápadÛ dostateãnû „zarytapod kÛÏi“ kaÏdého vûdce.Zvlá‰tní kapitolou je úspû‰nost v získáváníprostfiedkÛ na vûdu od EU. Instituce v âRjsou obecnû kritizovány pro relativnû slab‰íúspû‰nost, coÏ má ale i dÛvody souvisejícís mechanismy financování. Mezi ãesk˘mi V·v‰ak UK jednoznaãnû vede v úspû‰nostiv 6. rámcovém plánu, kde se jejím pracovi‰-tím podafiilo získat skoro 40 % v‰ech pro-stfiedkÛ, které skonãily na ãesk˘ch V·, tedydvakrát víc, neÏ získala druhá nejúspû‰nûj‰ívysoká ‰kola. S podstatnû vylep‰enou cen-trální podporou sloÏitého aplikaãníhoa administrativního procesu dûláme maxi-mum pro to, abychom v rozjíÏdûjícím se 7. rámcovém plánu byli je‰tû úspû‰nûj‰í.


14

Autor ãlánku je od roku 2006 rektoremUniverzity Karlovy, pfiedtím byl tfii roky pfiedse-dou Akademického senátu UK. Ve svév˘zkumné práci se zamûfiuje na regulaci plic-ních a placentárních cév.V 90. letech minuléhostoletí se podílel na v˘zkumu plicních cév nalékafiské fakultû University of Minnesota v USA.

prof. RNDr.Václav Hampl,DrSc.

OBR. 5: SOUHRNNÉ V¯SLEDKY âESK¯CH VE¤EJN¯CH VYSOK¯CH ·KOL V POSLEDNÍM HODNOCENÍ RVV.

1 http://ed.sjtu.edu.cn/ranking.htm | 2 http://www.topuniversities.com/worlduniversityrankings/ | 3 248.místo v THES a ve skupinû od 201.do 300.místa v ARWU.V˘poãtem podle v˘‰e jednotliv˘ch ‰kál vycházípro UK v ARWU 263. místo. | 4 http://scientific.thomson.com/index.html | 5 Ve‰keré údaje z WoS o UKvycházejí z vyhledávání fietûzce „Charles univ“ v poli „organizace“.To znamená, Ïe nejsou zachycenypublikace, které tuto formulaci afiliace autora neobsahují. Údaje jsou platné k 7. 5. 2007. | 6 Kromû toho,Ïe pro sám vstup mezi impaktované ãasopisy je nutno splnit jisté minimální standardy. | 7 Srovnání sesvûtem je nepfiímo pfiítomné pouze prostfiednictvím vyuÏití oborov˘ch mediánÛ impakt faktoru ãasopisÛ.

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 14


15

V tomto krátkém zamy‰lení bych rád pfied-stavil alespoÀ nûkteré dosavadní zku‰enostis uplatÀováním v˘sledkÛ na‰ich v˘zkum-níkÛ. Pfiedev‰ím probûhl pomûrnû nároãn˘selektivní proces v‰ech existujících koope-rací, respektive smluvních vztahÛ s mimo-univerzitním svûtem. Z v˘chozích cca 3 000hospodáfisk˘ch vazeb fakult a souãástí uni-verzity jsme postupnû podle hrub˘ch evalu-aãních kritérií vyãlenili asi stovku, k nimpfiidali aktuální v˘sledky na‰eho v˘zkumua nakonec kritérii hodnocení pro‰lo kolemtfiiceti nejvíce nadûjn˘ch projektÛ (nadûj-n˘ch z hlediska potenciální komercializace).Ve spolupráci s vedením fakult a fakultnímikoordinátory se podafiilo na devíti fakultáchdefinovat deset pilotních projektÛ (stavk 19. 6. 2007).Tûmto projektÛm se dostalopeãlivého servisu – vnûj‰ího marketingu(vyhledávání vhodn˘ch zájemcÛ o nabízen˘produkt, technologii nebo sluÏbu), leckdyprávního rozboru nebo dokonce podporyv patentovém fiízení a také podpory organi-zaãnû-logistické. Finanãní nároky na tutoãinnost nejsou zanedbatelné. Marketingovéãi právní studie se pohybují v fiádu stovektisíc korun, podobné je to s náklady napatentové fiízení; v pfiípadû zaloÏení a roz-jezdu spin-off firem (spoleãností zaloÏen˘chuniverzitou) uÏ musíme hovofiit minimálnûo milionech korun.U Ïádného z velmi nadûjn˘ch „produktÛ"nelze v nejbliÏ‰í dobû oãekávat nûjak˘v˘razn˘ zisk. Dá se fiíci, Ïe v této chvíliinvestujeme do budoucnosti (nejbliÏ‰íhorizont ziskÛ pro univerzitu je odhado-ván v fiádu 5–8 let). Jaké jsou tedy kon-krétnûj‰í v˘sledky?Dokázali jsme, Ïe existuje relativnû dobr˘potenciál ve tfiech kategoriích: sluÏby,patentyi spin-off firmy. V oblasti sluÏeb se jedná

o spoleãenskovûdní obory, i kdyÏ projektz FTVS je na pomezí medicíny, tûlesné kul-tury a Ïivotního stylu. Dal‰í z nabízen˘chproduktÛ je z oblasti psychologick˘ch sluÏebpro vût‰í firmy (personalistika). Zde lzesamozfiejmû oãekávat velmi nadûjn˘ pomûrnáklady vs. v˘nosy, protoÏe investice dov˘zkumné fáze nejsou tak vysoké jako u pfií-rodních nebo lékafisk˘ch vûd.V absolutníchãíslech se v‰ak potenciální v˘nosy zase nepo-hybují v nijak závratné v˘‰i.Ukazuje se tak, Ïei spoleãenskovûdní obory mohou nacházetuplatnûní v komerãní praxi.V souãasné dobûjsme u tûchto dvou projektÛ jiÏ ve fázidokonãovací (uzavírání smluv s komerãnímipartnery pro plynulé trÏní uplatnûní).Agenda patentÛ pokr˘vá ãtyfii projektyzastupující pfiírodní vûdy,medicínu a farmacii.Velmi zjednodu‰enû lze hovofiit o procesu,kter˘ má tfii fáze: patentovou re‰er‰i (zji‰Èo-vání, zda jde opravdu o originální, dosudnikde nechránûn˘ objev), patentové fiízení vespolupráci s renomovan˘mi právníkya koneãnû závûreãnou etapu licenãního ujed-nání.Ve dvou pfiípadech jiÏ patentové fiízenípokroãilo tak,Ïe umoÏnilo vést paralelnû jed-nání o licenãním ujednání. A jen v jednompfiípadû jsme teprve ukonãili patentovoure‰er‰i a dokonãuje se zpracování patentovépfiihlá‰ky. Je tfieba pfiiznat, Ïe cel̆ tento pro-ces je velice nákladn˘ (v pfiípadû, Ïe se mápatentová ochrana vztahovat na komerãnûsmyslupln˘ trh, tj. minimálnû na Evropua nejen na âR),ale získání patentové ochranyje‰tû pfiíli‰ mnoho neznamená. Rozhodnépro finanãní pfiínos je,zda se v pfiíslu‰né dobûpodafií na patentovan˘ v˘sledek, technologiiãi pfiístroj uzavfiít licenci s v˘robcem ãikomerãním uÏivatelem. NemÛÏeme tedyje‰tû v této chvíli soudit, kolik penûz pfiine-sou na‰e ãtyfii patenty. Jisté v‰ak je,Ïe UK má

zejména v pfiírodních vûdách zajímav˘ rezer-voár originálních v˘sledkÛ.Jak˘msi bonbónkem nebo tfie‰niãkou nadortu, alespoÀ v médiích a v obecnémpovûdomí, jsou v‰ak spin-off firmy, tedy(alespoÀ zpoãátku) malé spoleãnosti, kterézaloÏila univerzita. Za cca 20 mûsícÛ pro-jektu jsme vygenerovali tfii takové pfiípady(v oblasti farmacie, pfiírodních vûd a lékafi-ské technologie).V jednom pfiípadû se v‰akjedná o spoleãnost, která se zaãala budovatve spolupráci s pracovi‰tûm 1. LF a âVUTje‰tû pfied zahájením projektu CPPT.V souãasné dobû se tak jiÏ pfiipravujesmluvní aparát mezi obûma V·. V dal‰íchdvou pfiípadech se dokonãují nebo doplÀujístudie proveditelnosti. V pfiípadû doporu-ãení spoleãnost zaloÏit bude tfieba nejenzajistit vhodnou zakladatelskou smlouvouv‰estrannû uÏiteãné vztahy s univerzitou,alezváÏit i poãáteãní vklad a pomoc pfii roz-bûhnutí firmy (kritická záleÏitost u v‰echspin-off spoleãností).Oãekáváme, Ïe v nejbliÏ‰í dobû vyuÏijemezku‰eností nabyt˘ch bûhem projektovéfáze budování CPPT UK k funkãnímu pro-vozu a podpofie dobr˘ch v˘sledkÛ vûdy naUK. A v horizontu nûkolika let doufámev získání finanãních prostfiedkÛ, které budemoÏné investovat do podpory vlastní vûdya v˘zkumu.

KAM NA UK DOSPùL PROJEKT P¤ENOSUPOZNATKÒ A TECHNOLOGIÍ DO PRAXE?Stanislav ·tech

Pfied dvûma roky (Forum 3/05, s. 19–21) jsme vás informovali o zahájení projektu Centra pro pfienos poznatkÛa technologií UK (CPPT). Univerzita Karlova se tak konkrétními ãinnostmi zapojila do tzv. inovaãního transferu.Díky projektové podpofie jsme dospûli do stadia, kdy je jiÏ pfiipraveno zaloÏení CPPT jako samostatné souãástiUK. Fakulty jsou prÛbûÏnû informovány a mají moÏnost vyuÏívat podporu CPPT pro své nápady. Probíhá systematické vzdûlávání v tzv. knowledge managementu, tj. v dovednostech vyuÏívání a uplatÀování nov˘chpoznatkÛ v praxi, zejména komerãní praxi.

Autor ãlánku pÛsobí na Univerzitû Karlovû jakoprorektor pro rozvoj.Do jeho agendy spadá pfií-prava investiãních akcí a rozvoj a modernizaceuniverzity. PÛsobí také jako vedoucí Katedrypedagogické a ‰kolní psychologie PedF UK.

prof. PhDr. Stanislav ·tech,CSc.

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 15


16

Prof. RNDr. Jaroslav Ne‰etfiil, DrSc.PÛsobí na katedfie aplikované matematiky MFF UK. Je fieditelemInstitutu teoretické informatiky, zaloÏil a fiídí DIMATIA Centre.Je i v˘tvarníkem.1,2) To je obtíÏná otázka. Hlavním v˘stupem mé práce je rozvojmatematiky a informatiky na UK, v âR a ve svûtû v kontextu roz-voje spoleãnosti.To prosím není ani fráze, ani nafoukanost.Myslímsi dokonce, Ïe takovou odpovûì je tfieba od vûdeckého pracov-níka nebo od opravdového profesora poÏadovat.Taková ãinnostse projevuje rÛzn˘m zpÛsobem: v˘ukou, ‰kolením, publikacemi,fie‰ením problémÛ (vûdeck˘ch i jin˘ch), fiízením práce a vûdeckéaktivity (domácí i zahraniãní), shánûním prostfiedkÛ a snûním.To vlastnû odpovídá i na va‰i druhou otázku.3) Bedlivû urãitû ne. Ale jsem ve stálém kontaktu s pfiednímiodborníky v zahraniãí, s kolegy i nadûjn˘mi studenty. Hodnû ces-tuji a v zahraniãních diskusích se rychle vyjeví, co je novéhoa podstatného.4) Necítím nebo nevnímám Ïádn˘ tlak, to je pfiíli‰ silné slovo.Alev˘voj je to dobr˘ a správn .̆Také to není nic nového. Lidé se vÏdypokou‰eli uplatnit své v˘sledky v co nejlep‰ích souvislostech,a tedy v pfiedních ãasopisech.A vÏdy to bylo obtíÏné a bylo tfiebasnahy, vytrvalosti i ‰tûstí.Teì je v tom pouze trochu více statistikya instituciálnosti.5) Ne, pro ‰piãkovou práci v základním v˘zkumu v m˘ch oborechnení potfieba studentÛ. Ale pro setrval˘ stav, pro budoucnost, jeúãast studentÛ zásadní. Nadaní studenti mají v˘zkumnou prácivelmi rádi, protoÏe vûdí nebo správnû tu‰í, Ïe to je ta opravdováãinnost.VÏdy jsem mûl skvûlé studenty.6) Z nejrÛznûj‰ích zdrojÛ domácích (univerzitních, ministersk˘chi jin˘ch) a zahraniãních (z EU i mimoevropsk˘ch). Je dÛleÏité mítrÛznorodost zdrojÛ, vÏdycky nûco nevyjde a práce musí pokra-ãovat. RÛzné zdroje také nutnû vedou k vût‰í aktivitû. Získávánípodpory pro v˘zkum je v‰ak celosvûtovû velmi obtíÏné a zabírámnû i m˘m kolegÛm mnoho ãasu, moÏná zbyteãnû mnoho.7) âas mi samozfiejmû nûkdy zb˘vá.Ale nemám rád koníãky ani

záliby. Co dûlám, dûlám naplno a rád hledám souvislosti rÛzn˘chãinností. Îiji jeden Ïivot, kter˘ nedûlím na zábavu a práci, nechcib˘ti ve svém vlastním Ïivotû amatérem. Myslím si, Ïe se Ïenou sechováme badatelsky i pfii správû na‰eho domku nebo nazahrádce.8) Myslím si, Ïe je oceÀována dobfie nebo podobnû jako jinde.Samozfiejmû je moÏno chtít více, ale stûÏováním si ztrácíme zby-teãnû energii a ãas. PfiekáÏky nás vedou k podnikavosti.To bychsamozfiejmû nefiíkal, kdyby mne práce netû‰ila a nepfiiná‰ela miuspokojení.

Prof. MUDr. Jan Star ,̆ DrSc.PÛsobí jako pfiednosta Kliniky dûtské hematologie a onkologieUK 2. LF a FN Motol v Praze. Jeho hlavním odborn˘m zájmemje diagnostika a léãba dûtské leukémie a transplantace kostnídfienû.1,2) Jsem lékafi, klinick˘ pracovník, v souãasné dobû pfiednostavelké kliniky. Cel˘ Ïivot jsem dûlal klinickou medicínu, fie‰il akutníi chronické problémy pacientÛ a uvaÏoval, jak zlep‰it diagnostikua léãbu onemocnûní, kter˘m jsem vûnoval zvlá‰tní pozornost.Toje hlavnû dûtská akutní leukémie a léãebná metoda transplantacekostní dfienû. Mûl jsem ‰tûstí, Ïe jsem se bûhem tfiicetileté profe-sionální kariéry mohl aktivnû podílet na obrovském pokroku,kter˘ zaznamenala diagnostika a léãba dûtské akutní leukémie, a nazavedení transplantace kostní dfienû jako léãebné metody v âR.Jedno i druhé by nebylo moÏné bez zapojení ‰piãkov˘ch vûdcÛ dotéto problematiky.Hematologie je známá úspû‰nou aplikací metodmolekulární biologie do klinické praxe. RovnûÏ první úãinné lékytzv. „cílené léãby“ pÛsobící na bunûãné úrovni se uplatÀují právûv hematologii a onkologii.V souãasné dobû mám ménû ãasu na kli-nick˘ v˘zkum neÏ dfiíve, nicménû úloha jednoho z hlavních koor-dinátorÛ mezinárodní léãebné studie dûtské akutní lymfoblastickéleukémie mû znaãnû zamûstnává. Na domácím poli se snaÏím sla-dit potfieby a zájmy vûdeck˘ch a klinick˘ch pracovníkÛ, aby spolu-práce vedla k pokroku, kter˘ bude mít klinick˘ v˘stup.

V¯ZKUMNÍCI NA UNIVERZITù KARLOVùV˘uku na Univerzitû Karlovû nav‰tûvuje v souãasnosti pfies 45 tisíc studentÛ.Tomu samozfiejmû musí odpovídatpoãetní stav pedagogického sboru, kter˘ se o kultivaci vûdûní a znalostí nov˘ch generací stará.Vût‰ina vyuãujícíchv‰ak vedle pfiedná‰ek a semináfiÛ pracuje na vlastních vûdeck˘ch projektech. âtyfii z nich, pÛsobící v rozliãn˘choborech a na rÛzn˘ch fakultách, se podûlili o své nejen badatelské zku‰enosti.

1) Patfiíte mezi nejv˘znamnûj‰í odborníky ve svém oboru na Univerzitû Karlovû. Mohl byste struãnû popsat zamûfiení své vûdecké a v˘zkumné práce?

2) Co je hlavním v˘stupem va‰í práce?3) Sledujete bedlivû v˘sledky kolegÛ ãi konkurentÛ? Sledujete také ohlas sv˘ch prací?4) Jak vnímáte souãasn˘ tlak publikovat pfiedev‰ím v tzv. impaktovan˘ch ãasopisech? Je obtíÏné ve va‰em oboru

publikovat v nejlep‰ích z nich?5) Jsou souãástí va‰eho t˘mu i studenti? Jste pfiesvûdãen o tom, Ïe skuteãnû ‰piãková práce není moÏná bez

zapojení studentÛ do v˘zkumu? Jak se studenti stavûjí k v˘zkumné práci?6) Z jak˘ch zdrojÛ je vá‰ v˘zkum financován? Bylo obtíÏné získat finance?7) Zb˘vá vám nûjak˘ ãas na záliby ãi koníãky?8) Je u nás v˘zkumná a vûdecká práce ve spoleãnosti dostateãnû oceÀována? Pfiiná‰í vám osobnû va‰e práce uspokojení?

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 16


17

3) Mám ‰tûstí, Ïe mohu jako klinik úzce spolupracovat s kolekti-vem nadan˘ch a velmi v˘konn˘ch vûdeck˘ch pracovníkÛ na‰í kli-niky. Jejich práce je velmi úspû‰ná i v mezinárodním mûfiítkua právû v tûchto t˘dnech pociÈujeme poprvé dÛsledky pfiíméhokonkurenãního boje s podobnû zamûfien˘mi zahraniãními t˘my, jeÏsi dosud osobovaly urãit˘ monopol na tento v˘zkum, kter˘ bylnámi prolomen. Zahraniãní kolegové to nelibû nesou.4) Publikování v impaktovan˘ch ãasopisech je nutnou souãástí‰piãkové v˘zkumné práce. Nelze provádût smyslupln˘ v˘zkum bezjeho obhajoby pfied nároãn˘mi recenzenty, plnû orientovan˘miv problematice. Na druhé stranû, úãty z v˘zkumu a vlastní práceby se mûly skládat i na domácí scénû publikováním v domácíchãasopisech. Publikovat v ãasopisech s vysok˘m impaktem je velká,ãasto nenaplnûná v˘zva. Rozhodující je kvalita v˘zkumu. Pfii rov-nocenné práci více t˘mÛ jsou v snadnûj‰í roli domácí „borci“, coÏjsou pro vût‰inu hematologick˘ch ãasopisÛ ameriãtí kolegové.5) Postgraduální studenti jsou integrální souãástí v˘zkumnéhot˘mu na na‰í klinice. Vedoucí lékafii t˘mu, profesor Trka, docentHru‰ák a profesor Eckschlager, od samého vzniku v˘zkumn˘chlaboratofií v druhé polovinû devadesát˘ch let minulého stoletízapojovali studenty do vûdecké práce.TakÏe se dá fiíci, Ïe vûda nana‰í klinice na nich stojí od samého poãátku. Zájem studentÛ jeznaãn˘; v leto‰ním roce jsme nebyli ani zdaleka schopni vyhovûtv‰em uchazeãÛm o místo v t˘mu.6) Hlavním zdrojem prostfiedkÛ pro v˘zkum jsou granty IGA, GAâR a GA UK. V˘znamnou pomocí umoÏÀující stabilizovat kádrmlad˘ch v˘zkumn˘ch pracovníkÛ je v˘zkumn˘ zámûr M·MT, kter˘se nám podafiilo v roce 2005 získat. Pfiístrojové vybavení labora-tofií je ãasto získáváno ze sponzorsk˘ch darÛ prostfiednictvímnadaãních fondÛ Kapka nadûje a Národ dûtem. Je-li t˘m stabilizo-van ,̆ sledující na sebe navazující a související v˘zkumné projektya obhajující svou práci formou publikací v impaktovan˘ch ãasopi-sech, je ‰ance na získání grantové podpory znaãná. Grantov˘systém vytvofien˘ v âR sehrál zásadní pozitivní roli ve vytvofienína‰eho v˘zkumného t˘mu.7) Volného ãasu mám málo, s pfiib˘vajícími lety a funkcemi stáleménû. Musím velmi zvaÏovat, jak ho smysluplnû vyuÏít.8) Situace v oceÀování vûdecké práce a postavení vûdcÛ ve spo-leãnosti se v prÛbûhu posledních patnácti let zlep‰ila a pozitivnítrend trvá. Jsem optimistou. Osobnû si velmi váÏím skuteãnosti, Ïejsem mohl b˘t aktivním úãastníkem návratu ãesk˘ch vûdcÛ domezinárodního spoleãenství a konkurence.

Doc. RNDr. Jan Tachezy, Ph.D.Vede katedru parazitologie na PfiF UK.1) Na‰e pracovní skupina pÛsobí na katedfie parazitologie PfiF UKa je zamûfiena na studium parazitick˘ch prvokÛ, zejména tricho-monád, které pÛsobí sexuálnû pfienosné onemocnûní ãlovûkaa skotu, a dále giardií, parazitujících v tenkém stfievû rÛzn˘ch hos-titelÛ.Tyto organismy studujeme z rÛzn˘ch úhlÛ, a to jak z pohledujejich patogenního pÛsobení na hostitele a úãinku antiparazitár-ních lékÛ, tak z velmi obecného hlediska fungování neobvykl˘cheukaryotick˘ch bunûk, které tito prvoci pfiedstavují. V souãasnostinás nejvíce zajímá evoluãní pÛvod, biogeneze a funkce specific-k˘ch organel tûchto prvokÛ – hydrogenosomÛ a mitosomÛ.2) Vûdecké publikace a vy‰kolení parazitologové.3) Jistû. Pokud si máte udrÏet ‰ir‰í pfiehled v oboru, musíte sle-dovat odbornou literaturu vãetnû prací kolegÛ ãi konkurentÛ.Ohlas va‰ich textÛ je pak dÛleÏit˘m hlediskem pro hodnocenívûdecké práce.4) KdyÏ se fiekne impakt faktor, mnoh˘m badatelÛm naskoãí husíkÛÏe a zaãnou argumentovat, v ãem je tento ukazatel zavádûjící.Domnívám se v‰ak, Ïe impakt faktor je jeden z velmi dobr˘chukazatelÛ toho, pro jak ‰iroké vûdecké publikum je daná prácezajímavá a jaká je její kvalita. Publikovat v ãasopisech s vysok˘mimpaktem, jako je Nature nebo Science, je obtíÏné ve v‰ech pfií-rodovûdn˘ch oborech, ale ve v‰ech oborech je to moÏné.NepodceÀuji v˘znam kvalitních, úzce specializovan˘ch prací neboprací dÛleÏit˘ch z lokálního hlediska, které je tûÏké publikovatv ãasopisech s vysok˘m impakt faktorem. Nicménû se domnívám,Ïe vysoko‰kolsk˘ profesor by si mûl klást i obecnûj‰í otázky,jejichÏ fie‰ení lze publikovat v ãasopisech (alespoÀ v pfiírodníchvûdách) s vysok˘m impaktem bez ohledu na obor.5) ·piãková vûdecká práce je pochopitelnû moÏná i bez zapojenístudentÛ. Staãí se podívat na Rockefellerovu univerzitu v NewYorku, která se mÛÏe pochlubit tfiiadvaceti nositeli Nobelovyceny, vychovává v‰ak jen minimum studentÛ. Hlavní experimentá-torskou silou jsou mladí vûdeãtí pracovníci po ukonãení doktor-ského studia, tzv. postdoci, ktefií mají jiÏ urãitou zku‰enost,pfiehled v oboru a otevfienou hlavu. Je jistû dobfie, Ïe vût‰inana‰ich absolventÛ Ph.D. studia odchází na zku‰enou do zahraniãí,na druhou stranu doufám, Ïe bude sílit zájem zahraniãníchpostdokÛ o práci v na‰ich laboratofiích.Zapojení studentÛ je nezbytnou investicí do budoucnosti. Prácev laboratofii na vlastním projektu je pro nû vût‰inou atraktivnûj‰íneÏ teoretické pfiedná‰ky a jistû i bûhem studia mohou dosáh-nout ‰piãkov˘ch v˘sledkÛ. Jedna z nejlep‰ích prací z na‰í labora-tofie, která byla nedávno oti‰tûna v prestiÏním ãasopise PNAS,byla pfieváÏnû dílem na‰ich magistersk˘ch a Ph.D. studentÛ.6) Zdrojem financování na‰ich projektÛ je Grantová agenturaâeské republiky, Grantová agentura Akademie vûd a V˘zkumn˘zámûr M·MT. RovnûÏ jsme vyuÏívali zahraniãních zdrojÛ, jako jeFogarty International Research Collaboration Award. Získat pro-stfiedky od grantov˘ch agentur není snadné, ale platí, Ïe pokud jeprojekt opravdu kvalitní, je ‰ance relativnû vysoká a hodnoceníférové. Získat tzv. institucionální prostfiedky na v˘zkum od M·MTje v‰ak velmi obtíÏné, pfiiãemÏ hodnocení je neprÛhledné.

FOTO

:AR

CH

IV JA

NA

STA

RÉH

O

Leukemické buÀky v kostní dfieni pacientÛ s leukémií

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 17


18

Domnívám se, Ïe systém institucionálního financování v˘zkumuby se mûl radikálnû zmûnit.7) SnaÏím se utrhnout alespoÀ trochu ãasu na záliby, jako je hrana violoncello, fotografování a jachting, bohuÏel v posledníchletech se mi to moc nedafií. Stejnû tak bych si pfiál mít více ãasuna rodinu.8) Na první otázku bych je‰tû pfied deseti lety bez zaváhání fiekl,Ïe ne. Dnes si myslím, Ïe se situace v mnohém zlep‰ila. Posunulijsme se jiÏ dostateãnû daleko od pfiede‰lého reÏimu, kdy „pracu-jící inteligence“ byla vÏdy tak trochu podezfielá. Lidé si zaãali uvû-domovat, jak je dÛleÏité investovat do vzdûlání a v˘zkumu, pokudnechceme zÛstat jen trÏním prostorem pro technologicky vyspû-lej‰í zemû. K ocenûní vûdecké práce spoleãností v˘raznû pfiispí-vají vynikající osobnosti jako Antonín Hol ,̆Václav Paães ãi VáclavHofiej‰í, ktefií ukazují, Ïe i u nás lze dosáhnout vynikajícíchv˘sledkÛ. Na druhou otázku odpovídám jednoznaãnû ano, pro-toÏe mû vûdecká práce prostû baví. Jen kdyby bylo kolem ménûadministrativy…

Prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc.PÛsobí na FF UK v âeském egyptologickém ústavu. Je ãlenemfiídícího v˘boru Mezinárodní asociace egyptologÛ, ãestn˘m ãle-nem Nûmeckého archeologického ústavu a Rakouského arche-ologického ústavu a ãlenem komise UNESCO pro památkystarého Egypta a Núbie.

1) Zamûfiení mé vûdecké práce je velmi úzce spjato s archeolo-gick˘m v˘zkumem âeského egyptologického ústavu v Egyptû.Jinak tomu ani nemÛÏe b˘t, neboÈ jde o dlouhodob˘ a pomûrnûrozsáhl˘ v˘zkum v Abúsíru, v samém centru pyramidov˘ch polí,nejprestiÏnûj‰í památkové oblasti Egypta.

Cílem na‰í práce je systematické shromaÏìování, vûdecké zpra-covávání a publikování nov˘ch archeologick˘ch a epigrafick˘chpramenÛ vztahujících se zejména k období Staré fií‰e, naz˘vanénûkdy dobou stavitelÛ pyramid (zhruba 3. tis. pfi. Kr.). Rozsaha archeologická rozmanitost na‰í koncese v Abúsíru nám v‰akdovoluje tento ãasov˘ rámec pfiekraãovat; vedle královsk˘chpyramid a hrobek velmoÏÛ ze Staré fií‰e se nám podafiilo objevitdosud neznámé pohfiebi‰tû s obrovsk˘mi ‰achtov˘mi hrobyvysok˘ch hodnostáfiÛ z konce egyptské Pozdní doby a poãátkuPrvní perské okupace (asi polovina 1. tis. pfi. Kr.).âinnost na‰eho t˘mu nezahrnuje pouze archeologické vykopávkyv Egyptû. Vûnujeme se bádání o dûjinách Egypta a v˘chodníhoStfiedomofií, staroegyptskému umûní, egyptskému jazyku vãetnûkoptologie, kulturnímu dûdictví starého Egypta aj.2) Za bezmála pÛlstoletí ãesk˘ch egyptologick˘ch v˘zkumÛv Egyptû se na‰emu t˘mu podafiilo dosáhnout v˘znamn˘ch vûdec-k˘ch v˘sledkÛ vãetnû opravdu velk˘ch archeologick˘ch objevÛ.Také organizujeme mezinárodní workshopy, vydáváme sborníky,podílíme se na práci mezinárodních egyptologick˘ch grémií. JdevÏdy o t˘movou práci, jak ukazuje napfi. na‰e nejnovûj‰í velkádvousvazková publikace The Pyramid Complex of Raneferef. I.The Archaeology, II. The Papyrus Archive pfiipravená pod m˘mvedením.Za velmi dÛleÏitou souãást své práce povaÏuje ná‰ t˘m prezen-taci v˘sledkÛ své ãinnosti populární formou co nej‰ir‰í vefiejnostiu nás i v cizinû. âiníme tak systematicky formou pfiedná‰ek, pub-likací, rozhlasov˘ch pofiadÛ, televizních filmÛ a v˘stav.3) Na‰e v˘zkumná ãinnost v Egyptû rozhodnû nepostrádá prveksoutûÏe, konkurence. Jsme zde souãástí velkého mezinárodníhovûdeckého egyptologického spoleãenství, které kdysi bylo domé-nou zejména BritÛ, FrancouzÛ a NûmcÛ. Dnes v‰ak v Egyptû pra-cuje vedle egyptsk˘ch také na tfii sta zahraniãních t˘mÛ a jen napyramidov˘ch polích jich je nûkolik desítek. Víme o sobû a svépráci a soutûÏíme mezi sebou o prvenství v aplikaci nov˘chv˘zkumn˘ch metod, o co nejefektivnûj‰í multidisciplinární fie‰eníúkolÛ, o kvalitu v˘sledkÛ a publikací. âesk˘ egyptologick˘ t˘m siv této soutûÏi zatím vede úspû‰nû a má dnes v mezinárodní egyp-tologii velk˘ respekt.4) V mezinárodní egyptologii nemáme impaktované ãasopisy.Pfiesto v‰ak mezi mnoha egyptologick˘mi periodiky existujezhruba desítka tûch, kde moÏnost publikovat ãlánek uÏ samao sobû vypovídá o jeho kvalitû.V tûchto ãasopisech publikují svépráce i ãe‰tí egyptologové.V egyptologii, podobnû jako v dal‰ích spoleãenskovûdních obo-rech, v‰ak základní publikaãní v˘stup pfiedstavuje monografie. I tav‰ak mÛÏe b˘t z hlediska svého v˘znamu rÛzného druhu a je tfiebapfii hodnocení vûdecké práce tuto skuteãnost velmi pfiesnû rozli-‰ovat. Nûkteré egyptologické monografie jsou napfi. v˘sledkem aÏnûkolik desítek let probíhajícího v˘zkumu a stávají se pak základnípomÛckou a pramenem pfii dal‰ím bádání.5) Studenti se na na‰em v˘zkumu uÏ dlouhou dobu podílejí, a tonepochybnû k oboustrannému prospûchu. Jde pochopitelnûo vybrané, talentované studenty, ktefií zpoãátku pomáhají men-‰ími re‰er‰ními pracemi a postupnû se vypracují aÏ k doktorsk˘m

FOTO

:KA

MIL

VO

DùR

A

Prof. Miroslav Verner s Ahmadem el-Kerétím na v˘zkumu v oáze Bahríja

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 18


Pro kampusov˘ komplex ústavÛ LF v Plzni byla vypracována zátû-Ïová urbanistická studie a celá akce rozvrÏena do etap.V rámcinové Dokumentace programu obnovy a rekonstrukce materi-álnû-technické základny v leto‰ním roce poãítáme s projekto-v˘mi a pfiípravn˘mi pracemi a v roce následujícím s v˘stavbouprvní stavby. JiÏ nyní se snaÏíme pfiipravit kvalitní projekty z OPERDF (Operaãní programy Evropsk˘ch fondÛ regionálního roz-voje), coÏ nám pomÛÏe zajistit prostfiedky na dal‰í etapy v˘stavby.V Hradci Králové se pro spoleãn˘ kampus LF a FaF v souãasnédobû fie‰í v˘kup pozemkÛ, aby UK vlastnila jejich podstatnouãást, coÏ by umoÏnilo financování ze státního rozpoãtu. Bylavypracována pfiedbûÏná studie s variantami v˘stavby.Programové (investiãní) financování poãítá se zafiazením dílãíchakcí od v˘kupu pozemkÛ pfies pfiípravné a projektové práce aÏpo prostfiedky na první stavbu.Koneãnû se jiÏ v minulém roce pohnuly ledy i kolem minikam-pusu Albertov. Tfii fakulty – 1. LF, PfiF a MFF – ve svém návrhujednoznaãnû formulovaly jako prioritu mezioborovou spolu-práci ve dvou velk˘ch oblastech – v pfiírodních a lékafisk˘ch

vûdách (Biocentrum) a ve studiu globálních zmûn(Globcentrum). K zaloÏení centra se budou snaÏit vyuÏít jiÏustaven˘ch skupin pÛsobících v ekologick˘ch, biologick˘ch, kli-matologick˘ch, geochemick˘ch, geobiologick˘ch, geofyzikálnícha geografick˘ch oborech pûstovan˘ch na PfiF a MFF.Tento pro-jektov˘ námût je prioritou UK formulovanou v AktualizaciDlouhodobého zámûru. Pro jeho budoucí financování lze jenv malé mífie vyuÏít prostfiedkÛ Evropsk˘ch strukturálních fondÛ.Vedení UK proto rozhodlo o systematické podpofie projektualbertovského kampusu. Ta by mûla mít podobu personální(vyãlenûní pracovníkÛ RUK pro souãinnost s fakultními pracov-níky) i logistickou (v nejbliÏ‰ích dnech bude zadáno vypracovánístudie proveditelnosti).

V¯STAVBA MINIKAMPUSÒ SE STÁVÁ SKUTEâNOSTÍStanislav ·tech

O snaze UK pfienést ãást sv˘ch aktivit do minikampusÛ jsme informovali jiÏ ve FORU 3/05, které se vûnovaloprávû rozvoji na‰í univerzity. Od té doby, zvlá‰tû v posledních nûkolika mûsících, se pfiíprava tûchto investiãníchprojektÛ posunula opût o nûkolik krokÛ dále. (Podrobnosti k tématu vizte na http://iforum.cuni.cz/iforum-4034.html.)

projektÛm.Ti nejúspû‰nûj‰í pak získávají pracovní úvazky v rámcina‰eho vûdecko-v˘zkumného zámûru.Vût‰inou jsou na‰i studentictiÏádostiví a o moÏnost podílet se na fie‰ení nároãn˘ch úkolÛsami aktivnû usilují.6) Ná‰ v˘zkum je financován z vefiejn˘ch zdrojÛ prostfiednictvímM·MT. V nároãné soutûÏi jsme získali sedmilet˘ vûdecko-

-v˘zkumn˘ zámûr.Mnozí ãlenové na‰eho t˘mu získali granty GA âR.U mezinárodních projektÛ se na financování podílejí také na‰i zahra-niãní partnefii. Podafiilo se nám získat i prostfiedky od soukrom˘chsponzorÛ cílenû urãené buì na podporu v˘zkumu, nebo na propa-gaci jeho v˘sledkÛ.Získávání prostfiedkÛ od sponzorÛ je v‰ak obtíÏnéa z hlediska jejich objemu nejde o prostfiedky zásadního v˘znamu.Snad i v na‰í spoleãnosti soukromí sponzofii ãasem pochopí, Ïevûdeck˘ v˘zkum je pfiinejmen‰ím stejnû dÛleÏit˘ jako sport.7) BohuÏel, mnoho ãasu na mé soukromé záliby nezb˘vá. Pokudmám volnou chvíli, rád podnikám turistické v˘lety do lesÛ a hor.8)V poslední dobû se snad i u nás zaãíná prosazovat názor, Ïe bezvût‰í podpory vûdeckého v˘zkumu, zejména v oblasti pfiírodnícha technick˘ch vûd, na‰e malá zemû v budoucí svûtové soutûÏineobstojí.Nebylo by v‰ak moudré pfiitom spoleãenské vûdy dlou-hodobû odsouvat na okraj.Mám-li b˘t upfiímn ,̆ nevím, zda mohu mluvit o uspokojení ze svévûdecké práce. Ano,mám ji rád a plnû se jí vûnuji, jsem rád, kdyÏ semi podafií vyfie‰it vûdecké problémy, pfiípadnû dodrÏet termínypublikaãních v˘stupÛ, ale s odstupem ãasu mnohdy o v˘sledcích svépráce pochybuji a kladu si otázku, zda jsem nemohl úkol splnit lépe.

Autor ãlánku pÛsobí na Univerzitû Karlovû jako prorektor pro rozvoj.

prof. PhDr. Stanislav ·tech, CSc.

FOTO

:KA

MIL

VO

DùR

A

Abúsír

19

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 19


20

Pfied kaÏdou ãinností, a nemyslím zde jenakademickou sféru, bychom si mûli nej-prve zodpovûdût nûkolik otázek. Codûláme nebo chceme dûlat, proã a zajakou cenu to dûláme. Cenou nemyslímfinanãní ohodnocení, ale nûco dalekovzácnûj‰ího – ãas. Peníze se dají nûjak˘mzpÛsobem sehnat vÏdy, ale ãas bûÏí stálestejnû rychle a vûdci zatím nevymysleli,jak jej zpomalit anebo alespoÀ vrátit zpût.Rozhodne-li se tedy nûkdo zaãít bádatv urãitém oboru nad nûjak˘m problé-mem, bude potfiebovat nejdfiíve ãasa následnû peníze. Pak se hledání obojíhobude samozfiejmû pravidelnû stfiídat,popfiípadû prolínat. Spoustu ãasu lze u‰et-fiit tím, Ïe ãlovûk úspû‰nû pfiekoná první,tj. byrokratickou bariéru.

Zdolávání byrokratick˘ch bariérNástrahy byrokracie ale vÏdycky tvofií

dvû ãásti – vnitfiní a vnûj‰í. První byro-kratickou bariéru musí pfiekonat ãlovûksám v sobû. Potfiebuji peníze na v˘zkum?Tedy si musím stanovit, co pro jejich zís-kání potfiebuji udûlat, koho a jak uhra-nout, co musím vyplnit a podepsat,pfiípadnû dát potvrdit nûk˘m jin˘m.Vztahují se na mû vÛbec dané podmínky?Pokud ne, stojí to za to je nûjak obejít,ale aby z toho nebyl prÛ‰vih? A pokudmû hodnotící komise a oponenti poslézevyberou a peníze pfiidûlí, co v‰echnobudu muset dodrÏet, aby mi je zasenûkdo nevzal?Rozhodnu-li se nakonec jít do boje, ãekámû bariéra druhá – vnûj‰í, objektivní.V na‰ich zemûpisn˘ch soufiadnicích stálepfietrvává názor, Ïe s podáváním granto-v˘ch pfiihlá‰ek je nesmírnû mnoho prácea v˘sledek neodpovídá vynaloÏenémuúsilí. Ráda bych s tûmito názory polemi-

zovala. Nikoli ve smyslu, Ïe formuláfiejin˘ch zemí, jin˘ch institucí atd. jsou je‰tûsloÏitûj‰í, je‰tû záludnûj‰í, a tak tedy díky-bohu za ty na‰e, které máme. To je sicepravda, ale je to lacin˘ argument. Osobnûse domnívám, a také to v‰em zájemcÛmo radu fiíkám, Ïe na zdolání jakékoliadministrativní bariéry jim postaãí zv˘-‰ená pozornost, realistické odhadnutívlastních sil, kvalit a vûdomostí a taképovûdomí o tom, kam se pfiípadnû obrá-tit pfii nedostatku informací ãi inspirace.Na Univerzitû Karlovû naleznou zájemcio odbornou pomoc fiadu specializova-n˘ch pracovi‰È schopn˘ch dobfie poradita vysvûtlit v‰e potfiebné, co ten kter˘pojem ãi poloÏka znamenají a jak s nimizacházet. Takovéto poradce lze najít naúrovni odborn˘ch oddûlení jednotliv˘chfakult, kam k nim má potenciální ÏadatelnejblíÏe.

P¤EKONÁVÁNÍ BYROKRATICKÉ BARIÉRYANEB NENÍ T¤EBA SE BÁT PAPÍROVÁNÍJifiina Potoãná

Shánûní finanãních prostfiedkÛ pro vûdecké projekty mÛÏeme pfiirovnat ke snaze otevfiít konzervu.A to pomûrnûsofistikovanou konzervu, neboÈ peníze musejí b˘t poskytovány jen na smysluplné zámûry. Pfiesto bychom senemûli nechat odradit zasekl˘m byrokratick˘m víãkem. Následující text se vám pokusí poskytnout návod, jak sesnadnûji dostat ke k˘Ïenému obsahu – penûzÛm na v˘zkum.

STATISTICKÉ P¤EHLEDY GA UK ZA LÉTA 2002–2006

sekce rok 2002 v mil. rok 2003 v mil. rok 2004 v mil. rok 2005 v mil. rok 2006 v mil.Kã Kã Kã Kã Kã

poãet poãet pfiidûleno poãet poãet pfiidûleno poãet poãet pfiidûleno poãet poãet pfiidûleno poãet poãet pfiidûlenopodan˘ch pfiijat˘ch podan˘ch pfiijat˘ch podan˘ch pfiijat˘ch podan˘ch pfiijat˘ch podan˘ch pfiijat˘ch

A spoleãenské

vûdy 78 27 3.144 57 21 2.878 98 45 6.581 81 48 8.144 75 37 6.050

B pfiírodní

vûdy162 51 6.586 186 54 8.033 278 83 14.331 220 96 16.128 203 77 12.324

C lékafiské

vûdy106 32 7.284 93 30 7.325 167 56 14.338 111 63 15.375 101 31 8.579

Rektorské

projekty* 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9 3 1.775 10 3 1.728

celkem

nové projekty346 110 16.996 336 105 18.236 543 184 35.250 421 210 41.422 389 148 28.681

celkem nové

i pokraãující 568 332 49.050 548 317 49.520 543 184 35.250 578 367 73.775 699 457 89.100

projekty

* Projekty rektorské soutûÏe byly podávány aÏ od roku 2005

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 20


21

Ptejte se nejdfiív na domácí fakultûI kdyÏ v nûkter˘ch pfiípadech nemajík dispozici celkové globální pfiehledy, majífakulty nespornou v˘hodu v znalosti míst-ních pomûrÛ a v neposlední fiadû znajívzájemné vztahy a moÏnosti na jednotli-v˘ch pracovi‰tích stejné fakulty. Dal‰íporady pak lze realizovat na jednotliv˘chodborech rektorátu v souladu s jejichpracovními náplnûmi. I kdyÏ zde je ponû-kud sloÏitûj‰í situace, zejména s ohledemna kapacitní moÏnosti. Nedovedu si napfi.pfiedstavit, Ïe v leto‰ním roce, kdy kon-

krétnû v na‰em odboru do‰lo do internígrantové agentury 819 Ïádostí o nov˘projekt, by mûl kaÏd˘ z ÏadatelÛ potfiebuse jednou ãi vícekrát dotázat na nûcopfiímo u zdroje.Ostfiílen˘m grantov˘m matadorÛm b˘vávût‰inou v‰e jasné, ale zaãínající grantovíbojovníci mohou skuteãnû u nûkter˘chúskalí tápat. Nelze totiÏ pfiedpokládatu ‰piãkového lékafie, chemika ãi teologa,Ïe bude téÏ v˘born˘m právníkem aneboekonomem.TotéÏ platí i naopak. Nûkterévûdy svádí sv˘m zamûfiením laikyk domnûnce, Ïe je obsáhnou uÏ tím, Ïeumí ãíst, a to je zárukou snadné a kvalitníorientace v problematice. Tyto postojevzbuzují zkraje veselí a pozdûji zoufalství,kdyÏ nûco probíhá jinak, neÏ si pfiíslu‰n˘nad‰enec pfiedstavoval.

Univerzální fie‰ení dotazÛ?V odboru pro vûdu a v˘zkum jsme nûko-likrát uvaÏovali, Ïe v situacích, kdy senajednou oãekává velk˘ objem dotazÛ kekonkrétní problematice, vypracujemenûco jako „kuchafiku“ sumarizujícízákladní okruh problémÛ s návodem, jakje fie‰it. Opakovanû se v‰ak stalo, Ïedotazy z fakult nebyly natolik obecné, abyjejich odpovûdi mohla vyuÏít i jiná praco-vi‰tû UK, a kdyÏ se pak dûlaly variace navariace, nebylo to ani pfiehledné, ani ele-gantní. Nicménû i nyní, zejména ve spolu-práci s ekonomick˘m odborem RUK, sev pfiípadû potfieby vystaví na pfiíslu‰né

webové stránce odboru pfiehled základ-ních potfiebn˘ch údajÛ pro fie‰itelek poÏadované problematice.Na závûr snad jen jedno konstatování.Naivnû jsem se domnívala, a pfiíslu‰níodborníci mû v tom vehementnû utvrzo-vali, Ïe elektronika je budoucností svûta,potaÏmo i v˘zkumu a v˘voje. U‰etfií v‰empapír i administrativní ãinnosti, v‰e budelep‰í, rychlej‰í, pfiehlednûj‰í, operativnûj‰í,zejména v˘kaznictví, hodnotící zprávy,návrhy projektÛ... a mohla bych dlouzepokraãovat. KdyÏ se v‰ak nesmûle roz-hlédnu kolem sebe, je realita dost odli‰ná.Spotfieba papíru roste, poÏadují se novépfiehledy s hlub‰í vypovídací hodnotoua ve více kopiích. Poãítaãe a jejich pro-gramy Ïijí sv˘m vlastním Ïivotem a obãass námi dlouze koketují, mnohdy vyhoví,ale nûkdy se jim chce aÏ na opakovanépokusy. Nûkteré materiály je tfieba vyho-tovit jak v elektronické, tak i papírovépodobû, neboÈ není dofie‰ena otázkaelektronick˘ch podpisÛ.To v‰e lze nazvat postupn˘m pfiekonávánímbyrokratick˘ch bariér. Nicménû nervozitaa strasti jsou rázem zapomenuty, kdyÏv‰echna fiízení úspû‰nû skonãí, finanãní prostfiedky jsou pfiidûleny a v˘zkum volásvého nad‰ence do laskavé náruãe.

AKTUÁLNÍ ROK 2007

sekce rok 2007 v mil.Kã

poãet poãet pfiidûlenopodan˘ch pfiijat˘ch

A spoleãenské

vûdy 299

B pfiírodní

vûdy339 133 23.783

C lékafiské

vûdy174 70 19.093

Rektorské

projekty*0 0 0

celkem

nové projekty812

celkem nové

i pokraãující 937 328 68.719

projekty

* pouze dílãí údaje k datu 11. 5. 2007

není roz- hodnuto

není roz- hodnuto

není roz- hodnuto

není roz- hodnuto

CELKOVÉ FINANâNÍ PROST¤EDKY P¤IDùLENÉ

GRANTOVÉ AGENTU¤E UKPRO JEDNOTLIVÁ SLEDOVANÁ LÉTA

rok v Kã

2002 50.000.000,-

2003 50.000.000,-

2004 35.250.000,-

2005 75.000.000,-

2006 90.000.000,-

2007 90.000.000,-

Autorka ãlánku pracuje jako vedoucí Odborupro vûdu a v˘zkum na rektorátû UniverzityKarlovy.

JUDr. Jifiina Potoãná

FOTO

:KA

TE¤

INA

KA

DLE

CO

VÁ

Snad si bûhem vyplÀování formuláfiÛ nezkazíte zrak a obrazy pozorované v mikroskopu budou ostré.

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 21


22

Název laboratofie:Laboratofi NMR PfiF UK

Zamûfiení laboratofie:Nukleární magnetická rezonance (NMR) je jednou ze základníchfyzikálních metod bûÏnû pouÏívan˘ch k urãení chemické struk-tury látek. NMR spektroskopie vyuÏívá magnetick˘ch vlastnostíjader nûkter˘ch izotopÛ.Tato metoda je na rozdíl od jin˘ch ana-lytick˘ch metod nedestruktivní a vzorek lze vyuÏít k dal‰ímuzpracování. V na‰í laboratofii se zab˘váme pfiedev‰ím NMRspektroskopií vysokého rozli‰ení v kapalném stavu. Na‰e praco-vi‰tû slouÏí pfiedev‰ím jako servisní pro potvrzování v˘sledkÛpráce syntetick˘ch t˘mÛ PfiF UK a umoÏÀuje rovnûÏ samostat-nou práci studentÛm s NMR spektrometrem.

Stránka vznikla s pomocí Mgr. Simony Hybelbauerové

NMR spektrometry Varian, UNITY INOVA 400 MHz a VNMRS 300 MHz(supravodivé magnety a konzole)

Rotorky slouÏící pro vkládání mûfieného vzorku umístûného v NMR kyvetûdo sondy NMR spektrometru

Ovládací pult NMR operátorÛ

O v˘zkumné ãinnosti na Univerzitû Karlovû jste se mohli na stránkách pfiedchozích i následujících doãíst mnohé.Jak si stojíme v porovnání s ostatními v˘zkumn˘mi stfiedisky, kam vûda a v˘zkum smûfiují a jak jsme na tomv mezinárodním srovnání.Abychom se v‰ak nevzná‰eli pouze v abstraktním prostoru úvah, grafÛ a idejí, pojìmese podívat pfiímo do nûkolika laboratofií, které bádání prakticky provozují. U instituce velikosti UK samozfiejmûnelze nahlédnout do v‰ech v˘zkumn˘ch míst, která by si to zaslouÏila. Snad se na dal‰í dostane v pfií‰tích ãíslechFora nebo na stránkách i-Fora.

KDE SE RODÍ OBJEVY…

2

1

3

1

2

3

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 22


23

Název laboratofie:Spoleãná Laboratofi biologie nádorové buÀky (LBNB) 1. LF UKa FgU AV âR

Zamûfiení laboratofie:LBNB se snaÏí zavádût nejnovûj‰í metody v oblasti bunûãnéa molekulární biologie, fyziologie, biochemie a histochemie –napfiíklad izolaci membránov˘ch a cytosolárních proteinÛa jejich charakterizaci, techniky fluorescenãní spektroskopie, kul-tivaci bunûk, anal˘zu vybran˘ch signálnû transdukãních mecha-nismÛ, anal˘zu exprese vybran˘ch genov˘ch produktÛ apod.Neménû dÛleÏit˘m cílem je spolupráce pfii ‰kolení studentÛa doktorandÛ UK v biochemii a bunûãné a molekulární biologiia fyziologii, vãetnû zapojení tûchto studentÛ a doktorandÛ dospoleãn˘ch v˘zkumn˘ch projektÛ.

Na pfiípravû stránky spolupracoval prof. MUDr.Aleksi ·edo, DrSc.

V t˘mu LBNB pracují pregraduální i postgraduální studenti z 1. LF a PfiF UK– biochemické a bunûãnûbiologické anal˘zy nemají institucionální hranici.

Práce s buÀkami kultivovan˘mi in vitro má pfiesná pravidla, která chrání jakbuÀky, tak experimentátora. Laborantka Kvûta pasáÏuje transfekované buÀkymozkového nádoru.

Konfokální mikroskop je vlastnû jak˘si tomograf na bunûãné úrovni. Umí„rozfiezat“ obraz buÀky na jednotlivé vrstvy a tak pfiesnû urãit, co kdev buÀce je. Postgraduální studentka Jarmila se právû snaÏí tento potenciálstroje vyuÏít.

1

2

3

2

3

1

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:V

LAD

IMÍR

·IG

UT

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 23


24

Název laboratofie:Katedra fyziky povrchÛ a plazmatu, skupina fyziky povrchÛ,MFF UK

Zamûfiení laboratofie:Práce ve skupinû se zamûfiují na studium povrchov˘ch vlastnostípevn˘ch látek. Povrchem v tomto pfiípadû chápeme vrstvuo tlou‰Èce 1–3 nm, tedy jen nûkolik atomov˘ch rovin. Povrchovévlastnosti hrají velmi dÛleÏitou roli v mnoha technologick˘chprocesech – jedná se napfiíklad o integrované souãástky, kata-l˘zu, ochranu povrchÛ, tfiení a mnoho dal‰ích. Kromû toho, Ïev na‰ich aparaturách dokáÏeme urãit chemické sloÏení a geome-trickou i elektronovou strukturu povrchu nejrÛznûj‰ích materi-álÛ, je moÏné pfiímo ve vakuu pfiipravovat modelovéexperimenty. Dûje, které se odehrávají na povrchu, jsou velmisloÏité a právû modelové experimenty nám umoÏÀují studovatjen ãást procesu za definovan˘ch podmínek a odhalit tak jehopodstatu. PoznatkÛ pak mÛÏeme vyÏít pfii návrhu nov˘ch mate-riálÛ. Metody, které pouÏíváme, vyÏadují pouÏití velmi vysokéhovakua (tedy velmi nízké tlaky – men‰í neÏ 10-10 torru).Vakuumnám zároveÀ umoÏÀuje vytvofiit atomárnû ãist˘ povrch, a je tedynutnou podmínkou modelov˘ch experimentÛ.

Stránka vznikla s pomocí Prof. RNDr. Juraje Glosíka, DrSc.,a RNDr. Katefiiny Veltruské, CSc.

1

2 3

612 – Aparatura vybavená fotoelektronov˘mi spektroskopiemi a dal‰ímimetodami umoÏÀuje urãit sloÏení povrchu vãetnû chemick˘ch vazeb, elek-tronovou a geometrickou strukturu. Pfii opravách a údrÏbû je nutné apara-turu zavzdu‰nit a otevfiít. K dosaÏení ultravysokého vakua je po vyãerpánínutné aparaturu vypéct – proto je omotána topn˘mi pásy a alobalem.V popfiedí je vkládací komora, která umoÏÀuje vkládat vzorky bez pfieru‰enívakua pomocí magnetického transferu.

3624 – Detail aparatury vybavené metodou SIMS (hmotnostní spektrometriesekundárních iontÛ), která je schopna urãit chemické sloÏení první atomárnívrstvy s vysokou citlivostí a s pomocí odpra‰ování iontÛ urãit zmûny ve slo-Ïení vzorku v závislosti na vzdálenosti od povrchu – tzv. hloubkov˘ profil.

629 – RHEED – aparatura slouÏící zejména ke studiu struktury umoÏÀujesledovat v˘voj vrstev bûhem jejich pfiípravy – uspofiádaného rÛstu. Naobrázku vidíme detail jejího okénka.

1

2

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 24


25

Fotoionizací za atmosférického tlaku (APPI) pomocí zafiízení pro pfiímouinfuzi (svûtl˘ pfiedmût v horní ãásti snímku) je vzorek zavádûn do zamlÏovaãeumístûného ve vyhfiívaném bloku. Následnû je vystaven UV záfiení, ãímÏvznikají ionty. Ty dále vstupují do hmotnostního analyzátoru, kde dojdek jejich rozdûlení.

Studentka Lenka Nespû‰ná pfiipravuje vzorek do mikrostfiíkaãky pro nástfiikna GC-MS.

Rameno autosampleru pfiipravené uchopit nádobku se vzorkem a pfienést jik místu, kde dojde k nástfiiku do chromatografické kolony.

1

2

3

Název laboratofie:Laboratofi hmotnostní spektrometrie Katedry organickéa jaderné chemie PfiF UK

Zamûfiení laboratofie:Hmotnostní spektrometrie (MS) je velmi úãinná fyzikálnû-che-mická metoda pro urãování hmotností molekul a jejich ãástí popfievedení na kladné ãi záporné ionty. Lze ji pouÏít k identifikacineznám˘ch látek, pfiípadnû k jejich kvantifikaci. Tato analytickátechnika v sobû spojuje pfiedev‰ím ojedinûlou citlivost, pfiesnosta selektivitu. Laboratofi slouÏí hlavnû jako servisní oddûlení orga-nické anal˘zy a reaguje na potfieby ostatních laboratofií chemickésekce. Jedná se zejména o charakterizaci produktÛ a mezipro-duktÛ rÛzn˘ch chemick˘ch procesÛ, pfiípadnû urãování ãistotylátek. Pfii v˘zkumu samém se zab˘váme napfiíklad anal˘zou pfií-rodních látek, léãiv, metabolitÛ, polutantÛ Ïivotního prostfiedí.Studujeme strukturu radiofarmaceutick˘ch pfiípravkÛ.

Stránka vznikla s pomocí RNDr. Martina ·tíchy a Lenky Nespû‰né

1

2 3

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:V

LAD

IMÍR

·IG

UT

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 25


26

Název laboratofie:Technologická laboratofi katedry fyziky kondenzovan˘ch látekMFF UK

Zamûfiení laboratofie:Aparatura pfiedstavuje moderní implementaci Czochralskéhometody pro taÏení kovov˘ch krystalÛ z taveniny. Ohfiev taveninyje realizován pomocí tfií elektrick˘ch obloukÛ, zaji‰Èujících dosta-teãnou homogenitu ohfievu.Tavenina je umístûna na vodou chla-zené mûdûné lodiãce, elektrické oblouky jsou zaji‰tûny pomocízahrocen˘ch wolframov˘ch elektrod. Cel˘ proces taÏení probíhápod ochrannou atmosférou ãistého argonu. Po roztavení a tep-lotní stabilizaci taveniny je do ní vnofien zárodek krystalu a tenje pak za stálé rotace z taveniny zvolna vytahován (cca 1cm/hod).Tím je zaruãeno postupné pfiirÛstání krystalu k zárodku.Celková doba taÏení je obvykle 8–10 hodin. Krystal taÏen˘v této aparatufie mÛÏe dosáhnout maximální velikosti osmi cen-timetrÛ délky pfii prÛmûru jednoho centimetru.

Stránka vznikla s pomocí doc. RNDr. Pavla Svobody, CSc.

Pohled postranním okénkem do pece na rostoucí krystal. Oblouky jsouskryty za hranou lodiãky. Jsou vytaÏeny asi 2 cm krystalu.

Pohled do nitra pece na zahfiátou taveninu pfied vnofiením zárodku. Teplotataveniny je cca 1 600 °C. Kolem taveniny je vidût trojice symetricky umístû-n˘ch obloukÛ.

Pfiedem pfiipravená slouãenina, ze které budeme táhnout krystal, v lodiãcev peci pfied záÏehem obloukÛ. V popfiedí jsou vidût dvû ze tfií elektrod, tfietíelektroda je skryta za zárodkem.

Po zaÏehnutí obloukÛ nastavuji proudy jednotliv˘ch obloukÛ pro homogeni-zaci teploty taveniny.

1

2

3

4

3

1

2

4

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 26


27

Název laboratofie:Femtosekundová laboratofi, Oddûlení kvantové optiky a optoe-lektroniky, Katedra chemické fyziky a optiky MFF UK

Zamûfiení laboratofie:Femtosekundová laserová laboratofi dovoluje provádût experi-menty laserové spektroskopie s ãasov˘m rozli‰ením lep‰ím neÏ70 fs (femtosekunda je 1 fs = 10-15 s; 1/1 000 000 000 000 000 = 10-15 sekundy). Je tak moÏné sledovat ultrarychlé procesyv mikrosvûtû. Postup vût‰iny mûfiení lze pfiirovnat k fotografo-vání bleskem, kdy svûteln˘ záblesk zachytí pohybující se tûlesov urãitém okamÏiku a v urãité poloze.V laserové spektroskopiis vysok˘m ãasov˘m rozli‰ením se pouÏívají ultrakrátké laserovépulsy: jeden ultrakrátk˘ svûteln˘ puls ovlivní napfiíklad optickévlastnosti látky, jejichÏ ãasov˘ v˘voj je pak zaznamenáván pomocídal‰ího pulsu. Soustfiedíme se pfiedev‰ím na studium dynamikyelektronÛ v polovodiãích a polovodiãov˘ch nanokrystalech(kousky polovodiãe s rozmûry jednotek nanometrÛ, tj. 10-9 m).V˘sledky jsou dÛleÏité pro dal‰í miniaturizaci a zrychlení elek-troniky, ale také pro rozvoj fotoniky, spintroniky (nov˘ typ „elek-troniky“, kdy se informace pfiená‰í a uchovává pomocí spinuelektronu) a kvantov˘ch poãítaãÛ.

Stránka vznikla s pomocí prof. RNDr. Petra Malého, DrSc.

Celkov˘ pohled na laboratofi. V levé ãásti jsou lasery, které generují femto-sekundové pulsy, jeÏ se ‰ífií do pravé ãásti, kde je vlastní experimentálníuspofiádání. Zcela vpravo je tzv. optická zpoÏìovací dráha. Stfiíbrné hadicepfiivádûjí helium do kryostatu, kter˘ umoÏÀuje provádût mûfiení v teplotnímrozsahu 10–350 K (cca -260 aÏ 50 stupÀÛ Celsia).

Detail uspofiádání: optick˘ pfieru‰ovaã svazku (vpfiedu). Svazek je tvofienfemtosekundov˘mi pulsy vycházejícími z laseru s vysokou opakovací frek-vencí 82 MHz.

Detail uspofiádání: dûliã svazku. Polopropustné zrcadlo dûlí kaÏd˘ puls nadva, které postupují rÛzn˘mi smûry. Tím vznikají dva ãasovû pfiesnû syn-chronizované pulsy, kter˘ch lze pouÏít pro mûfiení.

Základ aparatury – femtosekundov˘ laser na bázi krystalu titan-safír s fiídícíelektronikou

1

2

3

4

1

2

34

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:V

LAD

IMÍR

·IG

UT

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 27


28

Vá‰ astrofyzikální t˘m byl ve fináleDescartovy ceny uÏ vloni, vy‰lo to ale aÏtentokrát. Co pro vás tato cena znamená?Samozfiejmû mám velikou radost, Ïe senám to povedlo. Je to v˘znamné uznánív evropské vûdû.A hlavnû jsme rádi za typeníze, které jsme dostali – stavíme nov˘velk˘ teleskop, takÏe z penûz od Evropskékomise mÛÏeme zaplatit zrcadla, která donûj potfiebujeme. Bude jich 960 a celkovûvytvofií plochu s prÛmûrem 40 metrÛ.

Pro vítûze je urãen milion eur. Vy jste hoale cel˘ nedostali…Suma se dûlila tfiemi, takÏe jsme dostaliãástku s tou legraãní koncovkou: 333,33tisíc eur. Zbytek si rozdûlili dal‰í dva vítû-zové – t˘m, kter˘ zkoumá moÏnosti eko-nomicky pfiijatelné v˘roby vodíku z vody,a kolegové, ktefií se zab˘vají samovolnousmrtí bunûk.Vá‰ t˘m HESS pomocí teleskopÛ potvrdilhypotézu, Ïe kosmické gama záfiení

pochází z vybuchujících supernov –objektÛ, které vzniknou, kdyÏ umfiehvûzda. Pr˘ jste ale objevili i nûco, ãemuse fiíká temná hmota. Co to je?Bûhem jednoho pozorování v˘buchusupernovy jsme narazili na zvlá‰tní vûc.Objekt, kter˘ produkoval záfiení kvantagama, ale nebyl vidût – nezachytily hooptické dalekohledy ani radiové tele-skopy. A pak jsme objevili je‰tû nûkoliktakov˘ch. Podrobnû je teì zkoumáme

VELK¯ ÚSPùCH âESKÉ VùDY NA EVROPSKÉM H¤I·TINa zaãátku bfiezna se Bruselem, centrem Evropské unie, nenesly jen politické debaty, ‰ustûní smluv a adminis-trace ãi pfiesvûdãování lobbistÛ. Na své si pfii‰li i vûdci. Evropská komise jim totiÏ uÏ posedmé udûlovalaDescartovu cenu za vûdu a v˘zkum. Letos dostaly hlavní cenu hned tfii v˘zkumné mezinárodní t˘my. âlenem projektu HESS, kter˘ zkoumá vesmírné záfiení, je i prof. Ladislav Rob a jeden z jeho studentÛ Dalibor Nedbal –oba z Ústavu ãásticové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK. (Podrobnosti o zamûfiení projektunajdete v boxu na protûj‰í stranû.)

Teleskopy mífií na vût‰inou bezmraãné namibijské nebe

Kvantum gama vytváfií pfii vstupu do atmo-sféry Zemû elektromagnetickou kaskádu.

Morfologie nûkter˘ch zdrojÛ kvant gamav blízkosti Galaktického centra

Nové zdroje kvant gama v Galaktické rovinû.

FOTO

:AR

CH

IV L

AD

ISLA

VA R

OB

A

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 28

29

a snaÏíme se zjistit nûco víc. Ve vesmírunejsou jen záfiící tûlesa jako hvûzdy nebokomety, 95 % je právû tahle temnáhmota.

Mezinárodní t˘m HESS sestává z nûkolikadesítek lidí z mnoha zemí. Jak jste se dalidohromady?

Od roku 1994 jsem se sv˘mi studentyspolupracoval s Francouzi a mûli jsmejeden teleskop v Pyrenejích. Jin˘ mûliNûmci na Kanársk˘ch ostrovech. Potomse ukázalo, Ïe jeden teleskop uÏ nestaãí –supernovy byly vidût jen jako bod,nemohli jsme zjistit nic detailnûj‰ího.A tak se daly dvû party dohromady.

Souãasné ãtyfii teleskopy jsou mnohempfiesnûj‰í a umoÏÀují nám sledovat v˘bu-chy mnohem lépe. Víme tfieba, ze kteréãásti supernovy pfiichází záfiení víca odkud ménû, a mÛÏeme tak situaci lépeporovnávat s nûkter˘mi teoretick˘miodhady kolem supernov.

Proã stojí va‰e teleskopy právû v Namibii?Svûtlo, které pozorujeme, je velice slabé,a nesmí se nám proto absorbovat nûkdev mracích. Namibie patfií k tûm místÛm naZemi, kde je oblaãnosti velmi málo, takÏeje pro ná‰ v˘zkum ideální. Navíc je na jiÏnípolokouli a jedinû odtamtud je vidût dostfiedu na‰í Galaxie. To je místo, kdemÛÏeme pozorovat nejvíc supernov. Dûjíse tam právû ty boufilivé procesy, kterépotfiebujeme zkoumat.Teleskopy stojí v pustinû asi dvû hodinycesty od hlavního mûsta NamibieWindhoeku. Kdo je stabilnû obsluhuje?Máme pronajatou nedalekou farmu, spo-lupracujeme i s místní univerzitou. Namístû je pofiád nûkolik technikÛ a stfií-dáme se po dvou nebo tfiech na smûnách.Na‰e práce je ale moÏná, jen kdyÏ nesvítímûsíc, jinak nevidíme nic.A takov˘ch nocíje zhruba ãtrnáct do mûsíce.

V Namibii pracuje i vá‰ student DaliborNedbal. Jak se k projektu dostal?Dalibor vystudoval Matematicko-fyzikálnífakultu u nás v Ústavu ãásticové a jadernéfyziky. UÏ v diplomové práci dûlal anal˘zu

VÍTùZN¯ ASTROFYZIKÁLNÍ PROJEKT HESSMezinárodní projekt HESS prokázal hypotézu, Ïe kosmické gama záfiení pochází z v˘buchÛ supernov. Podafiilo se to pomocí ãtyfi teleskopÛ pracujících odroku 2004 v Namibii.

Kosmické záfiení tvofií elementární ãástice a kvanta gama. Pokud mají tyto ãástice elektrick˘ náboj, pak jsou jejich trajektorie ve vesmíru zakfiivené kvÛli mag-netick˘m polím, a „nepamatují“ si tak místo svého vzniku. Ke zkoumání jsou vhodná kvanta gama, která se pohybují po pfiímce.Trvá nûkolik tisíc let, neÏ sedostanou k Zemi a díky ochranné atmosféfie se zastaví nûkolik kilometrÛ nad jejím povrchem.Tam vyprodukují elektromagnetickou kaskádu sloÏenou z elek-tronÛ, pozitronÛ a kvant gama. Elektrony a pozitrony vyzafiují tzv. ãerenkovské svûtlo, které dopadne na Zem a vytvofií tam svûtelnou skvrnu o prÛmûru 120 m. Záblesk trvá nûkolik miliardtin vtefiiny.Teleskopy projektu HESS registrují právû fotony tohoto záfiení a pomocí velk˘ch parabolick˘ch zrcadel, detektorÛa fotonásobiãÛ mÛÏou pak vûdci zjistit, odkud ãástice pfiiletûly a spektrum jejich energií. Právû díky tomuto postupu vûdci z projektu HESS zjistili, Ïe zdrojemjsou vybuchující supernovy – zbytky po odumfiel˘ch hvûzdách. Od roku 2004 zmapovali velkou ãást stfiedu Galaxie a objevili pfies dvacet zdrojÛ záfiení gama.

Teleskopy stojící v Namibii mají prÛmûr 12 metrÛ, kaÏd˘ tvofií soustava 380 zrcadel o prÛmûru 60 centimetrÛ.Vût‰inu z nich dodala ãeská firma z Turnovapodle návrhu optika Milana Sonského.

Název projektu HESS má dva dÛvody.Victor Franz Hess byl rakousk˘ fyzik, kter˘ v roce 1912 objevil kosmické záfiení pfii sv˘ch letech balonem. Pfiedev‰ímje to ale zkratka slov High Energy Stereoscopic System, ãesky Vysoce energetick˘ stereoskopick˘ systém.

Podrobnûj‰í informace k projektu mÛÏete najít na adrese www.mpi-hd.mpg.de/hfm/HESS.

Ladislav Rob

FOTO

:WW

W.M

PI-H

D.M

PG.D

E

FOTO

:ON

D¤

EJ S

YSE

L

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 29


30

dat z kosmického záfiení. Jako doktorandajsem mûl moÏnost nûkam ho vyslat.A takv projektu HESS analyzuje data z tele-skopÛ.

A i dal‰í âe‰i mají na projektu HESS svojezásluhy – zrcadla pro teleskopy vyrábífirma z Turnova. To byl vá‰ nápad?VÛbec ne! To bylo sloÏitûj‰í. Já jsem sezab˘val mnoho let fyzikou elementárníchãástic, ale nov˘ urychlovaã pro ‰v˘carsk˘CERN se teprve stavûl. Pak jsem potkalskupinu francouzsk˘ch astrofyzikÛ,se kter˘mi jsme potom spolupracovaliv Pyrenejích. Byl mezi nimi i mÛj znám .̆Pozval mû na jejich schÛzi, mluvili jsmeo teleskopech a nûkdo z legrace fiekl: „Vyâe‰i dûláte dobré sklo, ne? Tak udûlejte tazrcadla!“ Nic jsem o tom nevûdûl, alepoptal jsem se a vznikla v˘borná spolu-práce s turnovskou firmou Kompas.

V âesku se ãasto fiíká, Ïe se na vûdunedává dost penûz. PociÈujete to nûjak? Je pravda, Ïe se v âeské republice vûnujena vûdu asi tfiikrát míÀ neÏ ve svûtû. Na‰e

pracovi‰tû má ale na‰tûstí dobré pod-mínky. Jsou tu kvalitní lidé, ktefií dokáÏounapsat Ïádost o grant tak, Ïe ho dosta-neme. Z evropsk˘ch penûz i z âeskégrantové agentury. Ta tfieba ãásteãnûfinancovala ten teleskop v Pyrenejích.

Je vedle projektu HESS je‰tû nûco, naãem teì pracujete?Ne, to bych musel mít minimálnû dvûhlavy!

Autor: redakce

DESCARTOVA CENA za vûdu a v˘zkum René Descartes (1596–1650) byl francouzsk˘ filozof, matematik a pfiírodovûdec. Cenu, která nesejeho jméno, zaãala udûlovat Evropská unie v roce 2000 za v˘zkum ve v‰ech vûdních disciplínáchvãetnû humanitních vûd a ekonomie a snaÏí se pro ni získat stejnou prestiÏ, jakou má cena Nobelova.Rozdíl je v tom, Ïe evropské ocenûní má podpofiit mezinárodní spolupráci, a proto se udûluje jen smí-‰en˘m t˘mÛm z nûkolika zemí. Finanãní odmûnu 1 milion eur musí vítûzové pouÏít na svÛj dal‰ív˘zkum.

Evropská komise, která cenu vyhla‰uje, obvykle upfiednostÀuje projekty, které uÏ mají pfiím˘ pfiínos propraxi nebo se tomu blíÏí. Poroty v minul˘ch roãnících se ale snaÏily ocenit i odváÏné vûdecké nápady,u kter˘ch jejich praktické uplatnûní nebylo jisté.Tfieba právû v˘zkumy vesmíru.

Tento rok byli tfii vítûzové vybráni ze 13 nominovan˘ch t˘mÛ, které byly navrÏeny z 66 pfiihlá‰en˘chprojektÛ. Cenu udûlila porota, jíÏ pfiedsedala Claudie Haigneré, b˘valá francouzská ministrynû a kos-monautka Evropské kosmické agentury. Mezinárodní porotu tvofií 22 v˘znamn˘ch vûdcÛ z celé fiadyoborÛ. V minulosti ocenûní získaly i dal‰í projekty s ãeskou úãastí. Badatelé pod vedením AntonínaHolého z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie vûd âR spolupracovali na v˘voji nov˘ch lékÛproti viru HIV a získali prestiÏní cenu v roce 2001. Jan Vondrák a jeho kolegové z Astronomickéhoústavu zase participovali na projektu, kter˘ byl ocenûn v roce 2003.T̆ kal se mûfiení pro pfiesné urão-vání polohy Zemû.

Okolní krajina nahlíÏená skrze zrcadla jednoho z teleskopÛ

Slavnostní uvedení projektu HESS do provozu probûhlo 2. fiíjna 2004.

FOTO

NA

TÉT

O S

TR

AN

ù:W

WW

.MPI

-HD

.MPG

.DE

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 30

Vûda a v˘zkum v kontextu

31

Patfiíte mezi nejv˘znamnûj‰í odborníky vesvém oboru na svûtû a jste jedním z nej-více citovan˘ch vûdcÛ ãeského pÛvodu.Co stimuluje va‰i práci a kam smûfiuje?Na zaãátku mé vûdecké ãinnosti mnepfied lety zaujaly dvû vûci: nesmírná sloÏi-tost biologick˘ch procesÛ a její odrazv biochemickém sloÏení bunûk. A takéfyzikální a chemické metody studia tûchtojevÛ. UÏ jako student jsem ãasto pfiem˘‰-lel, jak by ‰lo získat souãasnû více infor-mací o detailním sloÏení biologick˘chobjektÛ v˘zkumu a o dynamice bioche-mick˘ch pfiemûn. Studoval jsem na brnûn-ské univerzitû biochemii, ale srdce jsemmûl tak trochu analytické, coÏ vysvûtlujemé poãáteãní inklinace k chromatografiia elektroforéze. Na Akademii vûd v Brnûjsem se pak chopil pfiíleÏitosti studovatchromatografii spí‰e z fyzikálního a princi-pielního hlediska.

Tfiíbení va‰eho vzdûlání v‰ak neprobíhalojen na území âeskoslovenska…Moje orientace na biochemické problémy

se vytfiíbila bûhem mé stáÏe ve ·védsku,zvlá‰tû pak smûrem na lékafiskou vûdu.Snad v tom bylo i trochu recese, neboÈ tobyla právû ta oblast, která mi byla tehdej-‰ím politick˘m systémem v âeskosloven-sku odepfiena. A kdyÏ jsem se stal sv˘mvlastním pánem na Indiana University,bylo mnû i m˘m prvním studentÛm zcelajasné, Ïe analytická chemie a biochemie seznamenitû doplÀují.To bylo vlastnû úplnûna poãátku v˘voje oblasti, které se dnesglobálnû fiíká bioanalytická chemie. Zájemo detailní vysvûtlení molekulárníchaspektÛ biologického procesu inspirujenové analytické pfiístupy, zatímco nenadálámoÏnost nov˘ch analytick˘ch zpÛsobÛmûfiení ãasto pfiiná‰í kvalitativnû novéúdaje o systému. Tato jednoduchá spoji-tost se ukázala produktivní pro mne i profiadu m˘ch b˘val˘ch spolupracovníkÛ pfiiv˘voji kapilární chromatografie a elektro-forézy, nov˘ch pfiístupÛ k biomolekulárníhmotové spektrometrii ãi pfii objevu sav-ãích feromonÛ. âasem jsme se tak pfiesu-nuli do jin˘ch oblastí, které dnes pro

vefiejnost vykrystalizovaly pod nov˘mijmény jako glykomika, proteomika, meta-bolomika, bioinformatika atd. V‰echnyv‰ak mají své bioanalytické zázemí.Dodnes mne fascinuje sloÏitost bioche-mick˘ch procesÛ, zvlá‰tû pak jejich nále-Ïitá selektivita „chemické komunikace“,tedy interakce feromonÛ, hormonÛ ãi gly-koproteinÛ v Ïivé hmotû.

Po sovûtské okupaci v roce 1968 jstez na‰í zemû emigroval a vût‰inu své pro-fesionální kariéry strávil v USA na IndianaUniversity. Teì po pádu komunismu uÏmáte po témûfi dvû desetiletí moÏnost sevracet a porovnávat v˘zkumnou práci veSpojen˘ch státech a u nás. Jak si stojíme?·kody zpÛsobené totalitními systémy, aÈjiÏ fa‰isty, nebo komunisty, byly znaãné.Netfieba pfiipomínat dopad odlivu nejge-niálnûj‰ích mozkÛ z Hitlerova Nûmeckana nûmeckou chemii ãi fyziku po mnohonásledujících desetiletí. âeskoslovenskárepublika ztrácela mnoho skvûl˘ch lidíemigrací prakticky jiÏ od konce tfiicát˘ch

MLADÍ, NAD·ENÍ A TALENTOVANÍ STUDENTI P¤EDSTAVUJÍ JEDINEâN¯ LIDSK¯ POTENCIÁLStejnû jako se li‰í jednotlivé vûdecké obory, tak i zemû, v nichÏ se v˘zkum provádí, mají svá specifika. Profesor Novotn˘detailnû nahlédl na zpÛsob vedení vûdy v âesku a v USA. Právû tam, na univerzitû v Indianû, dodnes pÛsobí.

Profesor chemie a biochemie na Indiana University Milo‰ V. Novotn˘Milo‰ V. Novotn˘ obdrÏel 8. bfiezna 2007 ãestnouvûdeckou hodnost doktor honoris causa pfiírodních vûd.

FOTO

NA

TÉT

O S

TR

AN

ù:A

RC

HIV

UK

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 31


32

let. Postupná degradace vysok˘ch ‰kol nainstituce témûfi v˘hradnû zamûfiené narutinní v˘uku rovnûÏ zpÛsobila znaãnéztráty. I kdyÏ se dnes ãasto v âesku fiíká,Ïe uÏ pfiece od Sametové revoluce uply-nula fiada let a vûci by mûly b˘t lep‰í,v˘chova velkého poãtu vûdeck˘ch pra-covníkÛ na povel není zcela moÏná.Zvlá‰tû kdyÏ pro jedince chybí náleÏitépodnûty, finanãní prostfiedky, kvalitní pro-story pro laboratofie a v neposlední fiadûkvalitní pfiístrojové vybavení. Tyto okol-nosti budou je‰tû dlouho podmiÀovatrozdíly mezi rÛzn˘mi zemûmi, pokud jdeo vûdeckou infrastrukturu a hlavnû pakvûdecké v˘sledky spoleãenského dopadu.V zemích b˘valého v˘chodního blokunavíc sehrálo roli paradoxní rozdûlenívûdeck˘ch laboratofií mezi vysoké ‰kolya akademie vûd po sovûtském vzoru.I pfies principielní nedostatky takovéhozpÛsobu praktikování vûdy je v‰ak nutnépfiiãíst âSAV nûkterá pozitiva v nedávnominulé éfie. Napfiíklad kdyÏ pfiibrala dosv˘ch fiad klíãové vûdecké pracovníky,ktefií byli z vysok˘ch ‰kol suspendováni.Dne‰ní ani b˘valá Akademie vûd v‰aknejsou ekvivalentem americk˘ch národ-ních laboratofií, jak se fiada lidí v âeskumylnû domnívá. Stále vûfiím, Ïe se budouvysoké ‰koly a ústavy Akademie víc sbli-Ïovat a snad i dojde k ãásteãnému spo-jení. Je také ‰koda, Ïe v dobûbezprostfiednû po roce 1989 se lépenevyuÏilo sympatií západních státÛ pfiirychlém navazování stykÛ a podpory.Dnes jiÏ typick˘ náv‰tûvník âeska nevidídÛvod k pomoci; hlavní svûtové dûní seposunulo jinam.

Dají se naopak najít nûjaké dÛvodyk optimismu?Jistû. Mnohé. Pfii sv˘ch ãast˘ch náv‰tûváchvidím mírnû prosperující spoleãnost, kdevyrÛstá nová vûdecká generace, která uÏminulostí zatíÏená není. Mladí vûdci cestujína symposia a stáÏe a získávají poznatkyzcela otevfienou cestou.V nûkter˘ch obo-rech se uÏ i vyrovnávají svûtové ‰piãce.âesk˘ národ znovu získává ve svûtûdobré jméno pro svÛj du‰evní potenciála tvofiivost. Já sám si sv˘ch nov˘ch odbor-n˘ch kontaktÛ v âesku velice váÏím. Sezdravou dávkou sebevûdomí se mladíãe‰tí vûdci dnes stávají Evropany v ryzímslova smyslu.

Kam by se tedy na‰e vûda mûla ubírat?Je strategicky dÛleÏité propagovat novésmûry v˘zkumu, stejnû jako drÏet krok sesvûtem v jiÏ zaveden˘ch oborech. Nebyloby asi únosné pro relativnû malou zemipokr˘vat celé spektrum vûdecké ãinnosti,jak musí vût‰í zemû. Zdá se tedy logicképfiidávat tam, kde jiÏ tradiãnû silné para-metry existují a kde je také potenciál prak-tického vyuÏití ve prospûch spoleãnosti.Jako pfiíklad bych uvedl nûkteré smûry bio-logického v˘zkumu, lékafiské vûdy nebotechnologie biokompatibilních materiálÛ,tedy tam, kde jiÏ ãe‰tí pracovníci zazname-nali urãité úspûchy. Zde se v‰ak drÏímoblastí blízk˘ch pfiírodním vûdám a nechcitímto nic zobecÀovat na jiné obory, kdenemám pfiehled. Jinou otázkou také je, jakse tradiãnû „roz‰katulkovan˘“ systém ães-k˘ch v˘zkumn˘ch institucí vypofiádás celosvûtov˘m trendem k interdisciplinár-nímu v˘zkumu a vzdûlání.

Va‰í laboratofií pro‰lo mnoho desítekstudentÛ a mlad˘ch vûdcÛ po ukonãeníPhD. studia. Nûktefií se mezitím stali svû-tov˘mi ‰piãkami v oboru. To je typicképro americké prostfiedí, v nûmÏ je vût‰inav˘zkumu provádûna na univerzitácha profesor kromû v˘zkumné ãinnostije‰tû vychovává spoustu studentÛ.V âesku jsou na mnoha ústavech pra-covní skupiny tvofieny seniory a jen obãasje oÏiví pfiítomnost doktorského stu-denta. Myslíte, Ïe je moÏné dûlat skuteãnû ‰piãkovou práci bez v˘raznéhozapojení studentÛ do v˘zkumu?

V USA se univerzity zhruba dûlí na insti-tuce, které zdÛrazÀují pfiedev‰ím v˘zkum,a jiné instituce, jejichÏ hlavní úkol je kva-litní vzdûlání.Toto hrubé rozdûlení je his-toricky podmínûno rÛznû pro rÛzné státyãi geografické oblasti. Pfii znaãné konku-renci se tak rÛzné univerzity, aÈ vût‰í ãimen‰í, snaÏí drÏet svého primárníhoposlání. Máme instituce vysoce i ménûkvalitní, instituce státní i soukromé.Naprosto v‰ak bez korelace k jejich vefiej-nému uznání. Indiana University, na kteréjiÏ 35 let pÛsobím, zdÛrazÀuje ‰piãkov˘vûdeck˘ v˘zkum. Ale ponûvadÏ jsmestátní univerzita, musíme rovnûÏ dosta-teãnû pokr˘t na‰e vzdûlávací poslání, jakoje v˘chova bûÏn˘ch lékafiÛ, právníkÛ, eko-nomÛ, uãitelÛ ãi dal‰ích kvalifikací se spí‰emístním posláním. Ve v˘chovû mlad˘chvûdcÛ a umûlcÛ se v‰ak musíme pohybo-vat ve svûtov˘ch dimenzích. Kritéria sezde stávají absolutními. V˘chova mlad˘chvûdcÛ je dÛleÏit˘m a sloÏit˘m procesem,kter˘ se dle mého názoru nejlépe reali-zuje na vysoké ‰kole, i kdyÏ lze vûdu provozovat pochopitelnû i jinde. Mladí,nad‰ení a talentovaní studenti pfiedstavujíjedineãn˘ lidsk˘ potenciál, neboÈ mohouvyspût v pfií‰tí geniální fie‰itele velk˘chvûdeck˘ch úkolÛ, nositele nov˘ch my‰le-nek a vynálezÛ. Naproti tomu seniofii vev˘zkumu se pfiedev‰ím opírají o mnoha-leté zku‰enosti a znalost literatury, av‰akjen zfiídka mají elán a „naivní originalitu“typickou pro zapálené studenty.

Jak probíhá spolupráce pfiímo ve va‰ílaboratofii?Postdoci a studenti spolupracují v jakésizajímavé symbióze a uãí se jeden oddruhého. Právû dnes více neÏ kdykolivjindy je tfieba tyto mladé a nadané jed-notlivce podchytit a podpofiit v jejichãasto rozdíln˘ch zájmech ãi zpÛsobechv˘zkumu.Dle mého názoru jsou vûdeck˘ v˘zkuma vysoko‰kolské vzdûlání ve velice blíz-kém vztahu. Finanãní podpora v˘zkumnéãinnosti nám zpravidla pfiichází z jin˘chzdrojÛ, zatímco univerzity musí vytvá-fiet optimální podmínky a prostfiedík v˘chovû mlad˘ch adeptÛ vûdy.Vûdeck˘v˘zkum je dÛleÏitá sloÏka univerzitníhovzdûlávacího procesu.

FOTO

:AR

CH

IV M

ILO

·E V

.NO

VOT

NÉH

O

Jedna z v˘zkumn˘ch laboratofií Milo‰e V. Novotného naIndiana University

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 32


33

Ze sv˘ch zku‰eností ve svûtû mohupotvrdit, Ïe kvalita ãeského vzdûlání naúrovni základních roãníkÛ vysok˘ch ‰kolbyla a stále je zdrav˘ svûtov˘ prÛmûr, ne--li lep‰í. Kde v‰ak stále je‰tû pokulháváme,je vûdecká v˘chova a specializovaná v˘ukana úrovni studia doktorandského.

Z jak˘ch zdrojÛ je vá‰ v˘zkum financo-ván? Profesofii na americk˘ch univerzi-tách tráví vût‰inu svého ãasu sepisovánímv˘zkumn˘ch projektÛ a Ïádostí o granty...Vût‰ina m˘ch financí na v˘zkum pocházíz federálních grantÛ, nûco taky od státuIndiana, kde se momentálnû tû‰íme oblibûpro na‰e spojení s biologick˘mi a medi-cínsk˘mi smûry. Tedy právû tam, kde sestát drÏí nadûjí na ekonomické pfiínosyv budoucnosti. Z prÛmyslu pfiicházejí jenzfiídka men‰í ãástky. Je to jinak, neÏ seãasto lidé v âesku domnívají.Ale myslím,Ïe je to tak zdravûj‰í.Na tom, Ïe ameriãtí profesofii tráví spou-stu ãasu sepisováním Ïádostí ãi zpráv, jehodnû pravdy. Velké projekty potfiebujípeníze ve v‰ech kategoriích a zdá se, Ïenikdy není penûz dost. Není to v‰ak úplnûztracen˘ ãas. Konkurence u federálníchgrantÛ je totiÏ znaãná a tento zpÛsobpráce nás ãasto pfiinutí k vytfiíbení my‰le-nek a formulaci jasnûj‰ích plánÛ. Opakemtoho by jistû bylo jakési „intelektuální zle-nivûní“ dobfie zaveden˘ch vûdeck˘ch pra-covníkÛ, taková uÏ je obecnû lidská povaha.

Chtûl byste nûco vzkázat ãesk˘mv˘zkumn˘m pracovníkÛm?Îe si nesmírnû váÏím tûch, ktefií se zaobtíÏn˘ch podmínek doby minulé udrÏelina ‰pici. Mám také upfiímnou radostz nov˘ch úspûchÛ mlad‰í generace.Tû‰ímse na dal‰í interakce s ãesk˘mi kolegyv pfiíbuzn˘ch oborech.

Autor: Bohuslav Ga‰

Poohlédneme-li se za v˘vojem strukturyv˘zkumu v Evropû v období posledníhoroku ãi dvou, musíme si uvûdomit, Ïe akti-vity orgánÛ EU v této oblasti se nepfie-hlédnutelnû zvy‰ují. Zcela zfiejm˘mfaktem je otevfiení 7. rámcového pro-gramu.Ten je mnohem ‰ífie oborovû kon-cipován, je zabezpeãen více neÏdvaapÛlkrát vy‰‰ím rozpoãtem ve srov-nání s pfiedchozím rámov˘m programem,posiluje v˘zkum ve spoleãenskovûdníchoborech, ale také otevírá svoje prostfiedímal˘m a stfiedním podnikÛm, s favorizacímezinárodní spolupráce v rámci EU a dal-‰ích zemí. Tento program je v‰ak pouzejedním z nástrojÛ, jakkoli v˘znamn˘m,zapadajících do celkové koncepce postup-ného pfiebudování Evropského v˘zkum-ného prostoru (EVP). Nejde pfiitomo samoúãelnou snahu zmûnit tento prostor. V fiadû dokumentÛ se uvádí, Ïehlavním cílem je zv˘‰ení konkurence-schopnosti evropského regionu v sou-ãasné globální otevfiené soutûÏi. To másamozfiejmû zcela jasn ,̆ neobyãejnû dÛle-Ïit˘ v˘znam nejen hospodáfisk ,̆ ale i soci-ální, kulturní a dal‰í. Je proto potfieba si

s plnou váÏností uvûdomit, Ïe rolev˘zkumu je pro dal‰í v˘voj EU zcelazásadní a stejnû zásadní jsou z institucio-nálního hlediska i univerzity.Není pfiitom pochyb, Ïe v˘zkum je oblastãinnosti znaãnû nákladná nejen z hlediskafinanãního, ale i personálního, a protonemÛÏe b˘t v evropském mûfiítku dosta-teãnû zabezpeãován pouze v rámci jed-notliv˘ch zemí. Tím se stává stáledÛleÏitûj‰ím tématem evropské integrace,jehoÏ v˘znam je s absencí dal‰ích, jasnûdefinovan˘ch témat spoleãn˘ch zájmÛdále posilován.Tak vzniká stále ambicióz-nûj‰í plán prohlubování a restrukturali-zace EVP a koordinace národníchprogramÛ v˘zkumu. Do této diskusesamozfiejmû zasahuje akademická obecnejen prostfiednictvím sv˘ch nadnárod-ních struktur, ale i ovlivÀováním postojÛpolitick˘ch orgánÛ, kter˘m budou pfiíslu-‰et koneãné rozhodovací kompetence.V této situaci je proto nanejv˘‰ úãelné,abychom se dokázali zorientovat, odhadlitrendy dal‰ího v˘voje a pokusili se defi-novat svoji strategii. To mÛÏe platit prokaÏdou vysokou ‰kolu nebo v˘zkumnou

je profesorem analytické chemie a biochemiena Indiana University, kde pracuje od roku1971. Na téÏe univerzitû je fieditelem Ústavupro v˘zkum feromonÛ a rovnûÏ fiídí Národnícentrum pro glykomiku a glykoproteomiku.

Prof. Milo‰ V. Novotn˘, PhD.

EVROPSKÁ UNIE VùDU NEPODCE≈UJEIvan Wilhelm

FOTO

:WW

W.A

TLA

S.C

H (

CER

N C

OPY

RIG

HT

)

UÏiteãnost nadnárodní spolupráce se ukazuje na projektech Evropské organizace pro jadern˘ v˘zkum (CERN), s níÏspolupracuje i MFF UK. DÛleÏitou roli zastává napfiíklad pfii tvorbû detektoru ATLAS. Takto by mûl vypadat podzemnítunel LHC a jeskynû s detektorem ATLAS.

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 33


34

instituci, která se chce ve v˘zkumnémprostoru v˘znamnûji pohybovat, ale pfie-dev‰ím pro celou âeskou republiku, kteráse tomuto procesu nemÛÏe vyhnout,a tudíÏ by mûla b˘t pfiipravena tento proces více ãi ménû v˘znamnû ovlivnit.Jak˘m tématÛm se tedy otevírá v sou-ãasnosti diskuse?

Kam v˘zkum smûfiujePfiednû je to otázka nov˘ch zadání, kterájsou v˘zkumnému sektoru naléhavû svûfio-

vána. Jde pfiedev‰ím o pokraãovánív fietûzci od nového poznatku k jeho moÏ-nému praktickému uplatnûní, coÏ je obvy-kle popisováno jako inovace. Úmyslnû pí‰io fietûzci, protoÏe nejde o jeden krok,kter˘ by mohl celou proceduru systémovûzabezpeãovat. To se musí dít pomocívytvofiení struktur, které dosud buì neexi-stují, anebo jsou pfiíli‰ slabé na plné zvlád-nutí tohoto úkolu. Je nasnadû, Ïe se jednáo pfiímou cestu pro vstup finanãních pro-stfiedkÛ podnikatelské sféry do v˘zkumu.

Posílení v˘zkumu by se tak mûlo t˘kat pfiedev‰ím inovaãního, resp. v˘vojovéhostupnû a následnû realizace jak ve v˘robû,tak v obchodû. K tomu má b˘t také trhvybaven pfiedev‰ím personálnû tvÛrãímiodborn˘mi pracovníky. K celkovému zv˘-‰ení hustoty sítû v˘zkumn˘ch pracovi‰Èmífií cíle 7. rámcového programu i vyuÏitíprostfiedkÛ evropsk˘ch fondÛ.Tyto zdrojemají také souãasnû zlep‰it situaci v regio-nech, které z nejrÛznûj‰ích dÛvodÛv˘zkumnou infrastrukturu postrádají.

Schematick˘ obrázek detektoru ATLAS a jeho jednotliv˘ch ãástí

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 34


35

Má-li tedy docházet k jistému systematic-kému vkládání investic do v˘zkumu, pakby mûlo také probíhat periodické hodno-cení v˘sledkÛ v˘zkumu a porovnáváníreálného stavu s oãekáváním, se kter˘mbyly investice do v˘zkumu vkládány.To jesamo o sobû dosti sloÏité téma, kterémuse ov‰em nelze vyhnout.

Vûda nestojí jen na penûzíchVelmi ãasto je v souvislosti s posilovánímevropského v˘zkumu poukazováno na

nutnost zvy‰ování finanãních prostfiedkÛna v˘zkum. Srovnání ãíseln˘ch údajÛ jasnûukazuje, Ïe to je bezesporu oprávnûné.Ménû ãasto se v‰ak souãasnû uvádí, Ïenedostateãné personální zabezpeãenív˘zkumu je zejména v fiadû zemí EU, âRnevyjímaje, mnohem hrozivûj‰í. Je protopotfieba hledat cesty, jak zajistit potfiebn˘poãet kvalitních pracovníkÛ v˘zkumu.Zvy‰ování poãtu doktorandÛ a kvalitydoktorsk˘ch studijních programÛ je protozfiejm˘ poÏadavek.Av‰ak nesmí se opomí-jet ani odstraÀování bariér mobility vûdec-k˘ch pracovníkÛ v rámci celé EUa vytváfiení podmínek pro motivaci star-‰ích, ktefií dobfie naplÀují kritéria v˘zkum-n˘ch v˘konÛ, aby mohlo personálnívybavení v˘zkumu dále sílit.K tomu je v‰akpotfieba splnit fiadu legislativních opatfienía harmonizovat sociální podmínky prácevûdeck˘ch pracovníkÛ. Îe nejde pouzeo etick˘ kodex vûdeckého pracovníka, jeevidentní.V souvislosti s financováním v˘zkumuv rámci EU je nezbytné vyjasnit podmínkypro ‰piãkov˘ v˘zkum a moÏnosti jejichzabezpeãení. ·piãkov˘m v˘zkumem bymûla b˘t oznaãována ta ãást v˘zkumn˘chpracovi‰È, která splÀuje nejvy‰‰í kritériakvality. Obvykle to jsou velmi dobfie etab-lované t˘my pfiedstavující ‰piãkovévûdecké a v˘zkumné v˘kony v alespoÀstfiednûdobém horizontu. Zaji‰tûní vhod-n˘ch podmínek pro taková pracovi‰tû bymûlo b˘t pfiedmûtem speciálních pro-gramÛ podpory. Jedním z takov˘ch „pro-jektÛ excelence“ by mohl b˘t projektEvropského technologického institutu,kter˘ se v souãasnosti pfiipravuje. Jinouaktivitou v tomto smûru je ãinnostEvropského vûdeckého fóra pro v˘zkum-nou infrastrukturu (ESFRI), zfiízenéhov roce 2002 ze zástupcÛ akademické obceãlensk˘ch zemí EU. To pfiipravilo návrhpûtatfiiceti konkrétních projektÛ vût‰inoujiÏ existující v˘zkumné infrastruktury, nakterou by mûla b˘t soustfiedûna pozor-nost jak orgánÛ národních, tak i EU.Podafií-li se tento program selektivní pod-pory realizovat, vznikne síÈ pracovi‰Ès ambicí stát se ‰piãkov˘m pracovi‰tûm vesvém oboru.Nûkteré z navrhovan˘ch pro-jektÛ mohou b˘t ménû úspû‰né, stejnû taknové návrhy se jistû budou o excelenci

ucházet.V kaÏdém pfiípadû by v‰ak tentoprogram mûl ovlivnit evropsk˘ v˘zkum nanûkolik let.Je tedy zfiejmé, Ïe témat k otevfiené dis-kusi je více neÏ dost.Akademická obec byse mûla shodnout, jak˘m smûrem jepotfieba orientovat dal‰í v˘voj v˘zkumu,a své zámûry pak konfrontovat s pfiedsta-vami reprezentace státu. V kaÏdém pfií-padû by se v závûru této debaty mûly obûstrany shodnout nejen na pfiedstavácho úloze a v˘stupech v˘zkumu, ale i na pod-mínkách, které je nutné respektovat prosplnûní této úlohy, a tyto závûry pokládatza závazné. Dal‰í nutnou podmínkou propfiijetí závûrÛ je otázka koordinace na‰ichprogramÛ rozvoje s programy jin˘ch zemía s programy EU. To mÛÏe b˘t velmiv˘znamn˘ vklad âR pro jednání o dal‰íkoncepci v˘zkumu EU v roce 2009, kdybude âR pfiedsednickou zemí a kdy sesouãasnû pfiedpokládá diskuse o restruk-turalizaci rozpoãtu EU. VyuÏijeme tuto‰Èastnou shodu náhod alespoÀ ãásteãnû,nebo se budeme radûji nadále vûnovatna‰im malichern˘m sporÛm?

Autor ãlánku pÛsobí jako vládní zmocnûnec pro evropsk˘ v˘zkum.V letech 2000–2006 bylrektorem Univerzity Karlovy, pfiedtím ‰est letjejím prorektorem.

Prof. Ing. Ivan Wilhelm, CSc.

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:W

WW

.AT

LAS.

CH

(C

ERN

CO

PYR

IGH

T)

Fotografie z pokroãilého stadia v˘stavby detektoruATLAS v únoru 2007. Podrobnûj‰í informace o zapo-jení MFF do projektu mÛÏete najít v âeskoslovenskémãasopisu pro fyziku, ã. 2, str. 187–196.

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 35


36

Napfiíã EU panuje shoda v názoru, Ïedaného cíle nelze dosáhnout bez náleÏitéfinanãní podpory vzdûlávání, v˘zkumua inovací. Aby se evropská ekonomikamohla zmûnit v ekonomiku pfieváÏnû zna-lostní s podstatnû vy‰‰í konkurence-schopností, bude tfieba zv˘‰it produktivituEvropy pfii získávání nov˘ch znalostí.Rozpoãet EU má ‰est kapitol1 a celkováv˘‰e finanãního rámce pro období2007–2013 ãiní 864,3 mld. €. Podporavzdûlávání, v˘zkumu a v˘voje je souãástíkapitoly UdrÏiteln˘ rozvoj, na kterou je propfií‰tí rok urãeno 44,2 % rozpoãtu. Tatokapitola se dûlí na dvû odli‰nû zamûfienépodkapitoly, jimiÏ jsou Konkurence-schopnost pro rÛst a zamûstnanosta SoudrÏnost pro rÛst a zamûstnanost.Podkapitola Konkurenceschopnost jepfiímo orientována na podporu vûdya v˘zkumu a zahrnuje následující tfii pro-gramy:1) 7. rámcov˘ program pro v˘zkum, tech-

nick˘ rozvoj (FP7);2) rámcov˘ program pro konkurence-

schopnost a inovace (CIP)3) program celoÏivotního vzdûlávání.Podkapitola SoudrÏnost je zfietelnû zamû-fiena na podporu regionÛ a její kostrutvofií tfii Fondy EU, které jsou nástrojempro realizaci politiky hospodáfiské a soci-ální soudrÏnosti Evropské unie. Jejichcílem je sniÏovat rozdíly mezi úrovní roz-voje regionÛ a ãlensk˘ch státÛ EU.Strukturální fondy mají tfii souãásti, jimiÏ

jsou Evropsk˘ fond pro regionální rozvoj(ERDF), Evropsk˘ sociální fond a FondsoudrÏnosti (FS). Pomocí tûchto fondÛ lzev rÛzné mífie podporovat také vûdua v˘zkum v regionech, zejména rozvojinfrastruktury a spolupráci mezi v˘zkum-n˘mi institucemi a v˘robními podniky.V níÏe uvedené tabulce jsou uvedenyfinanãní prostfiedky vyãlenûné v rozpoãtuEU na kapitolu UdrÏiteln˘ rozvoj.

7. rámcov˘ program pro v˘zkuma technick˘ rozvoj 7. rámcov˘ program pro v˘zkum a tech-nick˘ rozvoj jsou, striktnû vzato, dva soubûÏné programy dvou rÛzn˘chEvropsk˘ch spoleãenství, a to Evropskéhospoleãenství pro v˘zkum, technick˘ roz-voj a demonstrace2 a Evropského spole-ãenství pro atomovou energii(Euroatom)3. Oba programy se v˘raznûli‰í velikostí (prostfiedky plánované na 7. rámcov˘ program Euroatomu ãiní jen5,1 % celkového rozpoãtu FP7) a tími v˘znamem pro dal‰í v˘voj vûdya v˘zkumu v EU.7. rámcov˘ program Evropského spole-ãenství pro v˘zkum, technick˘ rozvoja demonstrace se dûlí na pût tzv. specific-k˘ch programÛ, jimiÏ jsou:

Spolupráce (Cooperation) My‰lenky (Ideas) Lidé (People) Kapacity (Capacities)

Spoleãné v˘zkumné stfiedisko (JointResearch Centre).Dal‰í informace o tûchto programecha jejich cílích mÛÏete nalézt na informaã-ních stránkách UK4, kde se nacházejí téÏodkazy na originální materiály Evropskékomise.Rozpoãet 7. RP na celé období2007–2013 bude ãinit 53,272 mld.€ (v cenách roku 2006), tj. pfiibliÏnû 6,2 % celkového rozpoãtu EU. Rozdûlenítéto sumy mezi 7. rámcov˘ programSpoleãenství Euroatom a specifické programy 7. rámcového programuSpoleãenství pro vûdu a v˘zkum ukazujediagram na protûj‰í stranû.7. rámcov˘ program navazuje kontinuálnûna svého pfiedchÛdce FP 6, zejména co set˘ãe témat specifického programuSpolupráce, kter˘ch je deset (Zdraví;Potraviny, zemûdûlství a biotechnologie;Informaãní a komunikaãní technologie;Nanovûdy, nanotechnologie, materiálya nové v˘robní technologie; Energie;Îivotní prostfiedí a klimatické zmûny;Doprava a letectví; Sociálnû-ekonomickéa humanitní vûdy; Vesmír; Bezpeãnost).Kompletní informace o tematick˘chokruzích projektÛ, které bude FP7 pod-porovat, jsou vÏdy souãástí konkrétníhoPracovního programu, jenÏ je souãástív˘zvy k pfiedkládání projektÛ5. Dal‰í sou-ãástí v˘zvy jsou Pokyny pro Ïadatele,v nichÏ jsou upfiesnûny formy grantÛ spo-jen˘ch s rÛzn˘mi aktivitami programu

PODPORA VZDùLÁVÁNÍ, VùDY A V¯ZKUMUZE SPOLEâNÉHO ROZPOâTU EUJaromír Plá‰ek

Na summitu Evropské rady v Lisabonu v bfieznu roku 2000 se evrop‰tí politici shodli na potfiebû zv˘‰it prosperituUnie. Stanovili strategick˘ cíl zmûnit její ekonomiku v takovou, která se bude opírat o znalosti, aby mohla dosáh-nout nejvût‰í konkurenãní síly na svûtû. Souãasnû by mûla dosahovat trvalého rÛstu, nabídnout více pracovníchmíst i jejich lep‰í kvalitu a pfiispût k sociální soudrÏnosti.

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Celkem 2007–2013

UdrÏiteln˘ rozvoj 51 207 52 415 55 616 54 924 55 368 56 876 58 303 382 139

Konkurenceschopnost 8 404 9 097 9 754 10 434 11 295 12 153 12 961 74 098

SoudrÏnost 42 863 43 318 43 862 43 860 44 073 44 723 45 342 308 041

PLÁNOVAN¯ V¯VOJ ROZPOâTU EU V KAPITOLE UDRÎITELN¯ ROZVOJ (MIL. €)

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 36


37

(formami grantÛ se rozumí Kolaborativníprojekty, Sítû excelence, Koordinaãnía podpÛrné akce atd.), vãetnû procentuálnív˘‰e Finanãního pfiíspûvku Spoleãenství na uznatelné náklady projektu.Grantov˘ systém FP7 je zaloÏen na prin-cipu neziskovosti a spolufinancování.Úãastníci vykazují celkové uznatelnénáklady organizace vynaloÏené na fie‰eníprojektu a Spoleãenství ãást tûchtonákladÛ podle dan˘ch pravidel refunduje.Finanãní pfiíspûvek Spoleãenství budeu naprosté vût‰iny grantÛ zaloÏen naúhradû uznateln˘ch nákladÛ (reimburse-ment of eligible costs), a to plné nebo ãás-teãné, podle typu grantu. PfiíspûvekSpoleãenství mÛÏe v‰ak mít i podobufinancování pevnou sazbou (flat-ratefinancing) nebo financování pau‰álnímiãástkami (lump-sum financing), pfiiãemÏfinancování pevnou sazbou bude UK vyu-Ïívat pfii vykazování nepfiím˘ch nákladÛ(tj. reÏie pracovi‰tû). Podle souãasn˘chpravidel ãiní pevná sazba pro vykazovánív˘‰e nepfiím˘ch nákladÛ 60 % z uznatel-n˘ch pfiím˘ch nákladÛ. Pfiedpokládá se, Ïepo zpracování celouniverzitní metodikyvykazování nepfiím˘ch nákladÛ a nezbyt-n˘ch úpravách úãetního systému pfiejdeUK na model úhrady reáln˘ch nepfiím˘chuznateln˘ch nákladÛ. Ten by mûl b˘tfinanãnû v˘hodnûj‰í neÏ financovánípevnou sazbou.V pfiípadû kooperativníchprojektÛ a sítí excelence budeSpoleãenství spolufinancovat institucímvysoko‰kolského vzdûlávání 75 % uznatel-n˘ch pfiím˘ch i nepfiím˘ch nákladÛ. V sou-ãasné dobû se jedná o zpÛsobu úhradypfiíspûvkÛ tuzemsk˘ch úãastníkÛ z úãelo-v˘ch prostfiedkÛ ze státního rozpoãtu.V pfiípadû projektÛ specifick˘ch pro-gramÛ My‰lenky a Lidé hradí Spoleãenstvíuznatelné náklady v plné v˘‰i.

Rámcov˘ program pro konkurence-schopnost a inovace (CIP)Rámcov˘ program pro konkurenceschop-nost a inovace, kter˘ je plánován rovnûÏna sedm let, pfiedstavuje snahu spojit podjednu stfiechu nûkolik ne zcela sourod˘chprogramÛ a vytvofiit jedno místo na pod-poru zavádûní v˘sledkÛ vûdy a v˘zkumudo praxe. Sestává ze tfií podprogramÛ,jimiÏ jsou Podnikatelsk˘ a inovaãní pro-

gram (EIP), Program na podporu infor-maãní politiky a Program pro Evropus inteligentní energií (IEE).V˘zkum finan-covan˘ v rámci CIP bude jednoznaãnûv˘zkumem aplikovan˘m. Nelze vylouãit,Ïe i na UK se najdou pracovi‰tû, která by se zde mohla prosadit (napfiíkladv oblasti informaãních technologií).Nepochybnû se v‰ak z pohledu UK vzhle-dem k zamûfiení univerzitních pracovi‰Èjedná o záleÏitost okrajovou.

Fondy Evropské unieProjekty financované prostfiednictvímfondÛ se od ostatních typÛ projektÛfinancovan˘ch z rozpoãtu EU li‰í tím, Ïetuzem‰tí Ïadatelé jiÏ nemusí soutûÏit seÏadateli z dal‰ích zemí. âeská republikamÛÏe v období 2007–2013 z fondÛ EUãerpat pfiibliÏnû 26,7 mld. €, coÏ je zhruba752,7 mld. Kã6.Ve‰keré projekty spolufinancované z fondÛEU jsou realizovány prostfiednictvímtematick˘ch a regionálních operaãníchprogramÛ7, z nichÏ jsou univerzitnímuprostfiedí nejbliÏ‰í tematické operaãníprogramy V˘zkum a v˘voj pro ino-vace, Lidské zdroje a zamûstnanosta Vzdûlávání pro konkurenceschopnost.Program V˘zkum a v˘voj pro inovace jeãtvrt˘m nejvût‰ím ãesk˘m operaãnímprogramem; z fondÛ EU je pro nûj vyãle-nûno 2,07 mld. € (cca 58,39 mld. Kã), coÏãiní pfiibliÏnû 7,76 % ve‰ker˘ch pro-stfiedkÛ urãen˘ch z fondÛ EU pro âeskourepubliku. Z ãesk˘ch vefiejn˘ch zdrojÛ máb˘t navíc financování programu nav˘‰enoo dal‰ích 0,36 mld. €.Vût‰ina pracovi‰È UKse v‰ak do tûchto operaãních programÛnemÛÏe zapojit, neboÈ jsou urãeny procelé území âeské republiky s v˘jimkouHlavního mûsta Prahy.Pouze pro Prahu jsou naopak urãeny dvaspeciální regionální operaãní programy –OP Praha Adaptabilita (OPPA) a OPPraha Konkurenceschopnost (OPPK)8,na které je na celé období 2007–2013vyãlenûno 415,9 milionÛ € (cca 11,7 mld.Kã).Tyto operaãní programy mají kombi-novan˘ charakter regionálních i tematic-k˘ch programÛ, a t˘kají se proto ‰ir‰í‰kály problémov˘ch oblastí neÏ tematicképrogramy urãené pro ostatní regiony na‰írepubliky.

OPPA nabízí podporu vzdûlávacích pro-gramÛ a kurzÛ zejména v oblastech infor-maãních a komunikaãních technologií,komunikaãních dovedností, udrÏitelnéhorozvoje a jazykov˘ch znalostí a doved-ností. Dále podporuje budování kapacitlidsk˘ch zdrojÛ ve v˘zkumu a v˘voji, vzdû-lávání a poradenství pfii zakládání nov˘chfirem, podporu rozvíjení spolupráce ‰kol,podnikÛ, vysok˘ch ‰kol a institucí z oblastiv˘zkumu a v˘voje i rozvíjení distanãnícha kombinovan˘ch forem studia, zvy‰ováníkvalifikace pedagogick˘ch pracovníkÛapod.V rámci OPPK se jedná napfiíklad o pod-poru rozvoje inovaãních center, partner-

Struktura rozpoãtu 7. rámcového programu

1 http://ec.europa.eu/budget/budget_detail/index_en.htm

1. UdrÏiteln˘ rozvoj – 44,2 % 2. Zachování a vyuÏívání pfiírodních zdrojÛ –

43,6 % (znaãná ãást této kapitoly se t˘káv˘dajÛ na Spoleãnou zemûdûlskou politiku)

3. Obãané, svoboda, bezpeãnost a právo – 1,0 %4. EU jako globální partner – 5,4 %5.Administrativa – 5,7 %6. Kompenzace pro Bulharsko a Rumunsko – 0,1 %Procenta z celkového rozpoãtu, uvedená ujednotliv˘ch kapitol, se t˘kají návrhu pro rok2008.2http://register.consilium.europa.eu/pdf/en/06/st03/st03666-re01.en06.pdf

3http://register.consilium.europa.eu/pdf/en/06/st13/st13802.en06.pdf

4http://www.cuni.cz/UK-2435.html5http://cordis.europa.eu/fp7/dc/index.cfm6http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/eu_financni_vztahy_k_eu.html

7http://www.strukturalni-fondy.cz/operacni-programy-2007-2013

8http://www.strukturalni-fondy.cz/praha

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 37


38

Historická procházka impaktova-n˘m svûtemMálokdo si na místû dokáÏe vzpomenout,jak je pfiesnû definován pojem impaktova-ného ãasopisu. Ale skoro v‰ichni si uvû-domují postupnû narÛstající tlak, abyv˘sledky své práce publikovali právûv ãasopisech, které do této témûfimagické kategorie spadají. Mnozí v‰akargumentují, Ïe je to zbyteãné (nemoÏné).TakÏe jak to vlastnû v‰echno je?V roce 1960 Eugene Garfield zaloÏil TheInstitute for Scientific Information (ISI).Tento ústav zaãal nabízet bibliografickéinformace o ãasopisech, zejména o jejichvzájemné citovanosti. Bylo moÏné tedynejen vyhledávat ãlánky pojednávajícío urãité problematice, ale navíc autofiimohli z databáze zjistit, jak jsou jejichãlánky citovány ostatními autory. To jesamozfiejmû pro autory skvûlá moÏnost,jak zjistit dopad (impakt) jejich práce. ISIv roce 1992 koupila firma The ThomsonScientific & Healthcare a v souãasnédobû provozuje bibliografické produktyspoleãnost The Thomson Corporation.Bibliografické informace jsou dnesdostupné pfies webovou aplikacis názvem ISI Web of Knowledge a jsoupod názvem Web of Science obsaÏeny vetfiech databázích: Science Citation Index(SCI), Social Sciences Citation Index(SSCI) a Arts and Humanities CitationIndex (AHCI). V‰echny tyto databázeumoÏÀují vyhledávání ãasopisov˘chãlánkÛ pokroãilou formou, napfiíkladzadáním klíãov˘ch slov, jména autora,adresy instituce autora, roku vydání,názvu ãasopisu apod. A jako prémie jeu kaÏdého nalezeného ãlánku nejen

poãet jeho citací v jin˘ch ãláncích, aletaké pfiesná informace o tom, v kter˘chãláncích je dan˘ text citován. Dal‰í klik-nutí umoÏní podívat se na ony citujícíãlánky, u kter˘ch je také udáno, kdo jecitoval atd.Toto v‰e se zdá b˘t nesmírnûuÏiteãné a chvályhodné, tak proã jekolem citovanosti a „impaktÛ“ tolik roz-ruchu?

MoÏnost zmûfiit vûdeck˘ v˘kon?MoÏnost snadno zjistit, kolikrát je danápráce citována v pracích jin˘ch autorÛ,a dokonce i kolikrát jsou v‰echny prácedaného autora citovány u jin˘ch autorÛ,dala okamÏitû siln˘ impuls scientometrii– metodû, která slouÏí k hodnocenív˘sledkÛ vûdecké a v˘zkumné práce.K ãemu je tfieba hodnotit v˘sledkyvûdecké a v˘zkumné práce? V systému,kter˘ je dnes v na‰í spoleãnosti nastaven,existují dva hlavní dÛvody. Za prvé scien-tometrie slouÏí k ohodnocení pracov-níkÛ vûdeck˘ch a v˘zkumn˘ch institucía pfiípadnû vymûfiení jejich platu ãipostupu v jejich kariéfie (napfi. habilitaãnínebo jmenovací fiízení – tenure). Zadruhé: v systému finanãní podpory vûdya v˘zkumu z vefiejn˘ch zdrojÛ, ãili danípoplatníkÛ, by se poplatník rád dovûdûl,jak bylo s jeho penûzi naloÏeno, tedy zdapeníze vloÏené do v˘zkumu pfiineslynûjak˘ v˘sledek.Pro hodnocení vûdecké a v˘zkumné akti-vity pracovníkÛ se v poslední dobû slibnûroz‰ifiuje tzv. HirschÛv index (h-index).Ten oznaãuje kvantitativní ohodnocenícitovanosti vûdeck˘ch ãlánkÛ publikova-n˘ch dan˘m pracovníkem. H-index jed-notlivce lze zjistit z citaãního ohlasu

ství v˘zkumn˘ch ústavÛ, Akademie vûdâR, vysok˘ch ‰kol a podnikÛ nebo o pod-poru zakládání technologicky orientova-n˘ch firem. Návrh OPPK obsahuje tfiiprioritní osy rozdûlující operaãní pro-gram na logické celky. Prioritní osy sedále dûlí na tzv. oblasti podpory, kterévymezují, jaké typy projektÛ mohou b˘tv rámci urãité prioritní osy podpofieny.Z hlediska UK je v˘znamná zejménaPrioritní osa 2 – Inovace a podnikání, nakterou je z fondÛ EU vyãlenûno 58,9 mil.€, tj. 20,0 % celkové podpory OPPK.Pfiedpokládané oblasti podpory se v tétoprioritní ose t˘kají napfiíklad rozvoje ino-vaãní infrastruktury (vûdeck˘ch parkÛ,inkubátorÛ, inovaãních center, centerexcelence), vytváfiení partnersk˘ch vazebmezi v˘zkumn˘mi ústavy, Akademií vûdâR, vysok˘mi ‰kolami a podniky, rozvojeinovaãních schopností existujících pod-nikÛ, podpory zakládání technologickyorientovan˘ch firem, zlep‰ení sluÏeb propodnikání, aplikace cílen˘ch forem pora-denství, vzdûlávání a marketingu apod.Z pfiedcházejícího v˘ãtu je s ohledem navysokou koncentraci vysok˘ch ‰kola ústavÛ AV âR v Praze zfiejmé, Ïe pfiínosfondÛ EU pro akademické institucev hlavním mûstû republiky bude oprotiporovnateln˘m mimopraÏsk˘m institucímpomûrnû mal .̆ Jedná se o nepfiíjemn˘dÛsledek toho, Ïe pravidla EU nepostihujítriviální fakt, Ïe financování ‰kol a vûdec-k˘ch a v˘zkumn˘ch ústavÛ v Praze seodvíjí od HDP celé âeské republiky,nezávisle na tom, zda HDP v rámci Prahypfiesahuje ãi nepfiesahuje 75 % prÛmûruEU. Podle souãasn˘ch pravidel Ïádn˘region EU nemá po pfiekroãení uvedenéhranice nárok na podporu z konvergen-ãních fondÛ, z nichÏ mimo jiné plynouprostfiedky na v˘‰e zmínûné tematickéoperaãní programy.

IMPAKTNÍ FAKTOR A FAKTORY Z NùJ ODVOZENÉBohuslav Ga‰

Jen málo témat dokáÏe tak spolehlivû rozproudit diskusi v hlouãku akade-mikÛ jako problematika impaktního faktoru. Skoro v‰ichni vûdí, Ïe tentopojem uÏ vût‰inou nesouvisí s nárazem (impaktem) meteoritu na Zemkdesi v pou‰ti, n˘brÏ má cosi vypovídat o kvalitû vûdeck˘ch ãasopisÛ (nebo snad o autorech ãlánkÛ v ãasopisech...?).

Autor studie pÛsobí na Matematicko-fyzikálnífakultû UK, kde se zab˘vá biofyzikou bunûãn˘chmembrán a aplikacemi optick˘ch metod v biologickém v˘zkumu. Pracuje také jako externízamûstnanec Odboru pro vûdu a v˘zkum RUK.

Prof. RNDr. Jaromír Plá‰ek,CSc.

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 38


39

(citaãního indexu) jeho jednotliv˘chprací. Je oznaãován h a je to poãet ãlánkÛmajících citaãní index rovn˘ ãi vy‰‰í neÏh. Má-li napfi. desát˘ nejcitovanûj‰í ãlánekdaného autora citaãní index 12 a jede-náct˘ ãlánek citaãní index 7, pak prodaného pracovníka je h-index roven 10.Ve webové aplikaci ISI Web of Knowledge nedávno pfiibylo tlaãítko, kte-r˘m lze u daného autora zjistit h-indexjedin˘m kliknutím.Kdykoli se pomocí lidsk˘ch prostfiedkÛpomûfiují aspekty ponûkud subtilnûjipostiÏitelné (v˘sledky vûdy a v˘zkumu,jízda v krasobruslení, kvalita filmÛ ve fil-mov˘ch soutûÏích), vyvolává to kontro-verze. Ale scientometrie vycházejícíz bibliografie je na tom pomûrnû dobfie –kdo sice pracuje skvûle, ale nekomuni-kuje se svûtem a nechává si v‰e pro sebe,pracuje zbyteãnû. Ukazuje se, Ïe v˘sledkybibliografické anal˘zy a hodnoty h-indexuautora velmi dobfie korelují s dal‰ími atri-buty úspû‰né v˘zkumné práce: meziná-rodní spoluprací, poãtem vynikajícíchstudentÛ v t˘mu, mnoÏstvím získan˘chgrantov˘ch prostfiedkÛ, pfiípadnû kon-takty s firmami, které jsou schopnyv˘sledky vûdy a v˘zkumu uvést do den-ního Ïivota.

I ãasopisy mezi sebou soutûÏíA je‰tû jednu vûc umoÏÀuje strukturaãasopiseck˘ch dat v databázích firmyThomson: zjistit tzv. impaktní faktorãasopisu. Impaktní faktor je dnes uÏ vût-‰inovû akceptovan˘ zpÛsob hodnocenív˘znamnosti vûdeck˘ch ãasopisÛ. JekaÏd˘ rok zvefiejÀován v Journal CitationReport (JCR), dostupném rovnûÏ v ISIWeb of Knowledge. Impaktní faktorãasopisu se vypoãítá z jeho citovanostiv jin˘ch ãasopisech v prÛbûhu „okénka“dvou let. Napfiíklad v souãasné dobû jsoudostupné impaktní faktory pro rok 2005,které se vypoãetly jako:

impaktní faktor daného ãasopisu = A/B,kde A = kolikrát byly ãlánky z danéhoãasopisu publikované v letech 2003–2004citovány jin˘mi sledovan˘mi ãasopisyv roce 2005 a B = celkov˘ poãet ãlánkÛ,které v ãasopise vy‰ly v období let2003–2004.

Úãelem impaktního faktoru není samo-zfiejmû mûfiit kvalitu ãlánkÛ v ãasopise, jakto ãasto mnozí interpretují, ale kvalituãasopisu. A vydavatelé a redakãní radyãasopisÛ kaÏd˘ rok napjatû sledují, jak˘impaktní faktor bude mít jejich Ïurnál.A ze strany autorÛ: publikovat svÛj ãlánekv ãasopise s vysok˘m impaktním fakto-rem se nepodafií kaÏdému, protoÏe peerreview process v tûchto ãasopisech jevelmi pfiísn˘ – mohou si dovolit odmít-nout velkou vût‰inu nabídnut˘ch ãlánkÛ(tfieba i 90 %) a publikovat pouze ty nej-lep‰í. MoÏnost v˘poãtu impaktního fak-toru ãasopisu v databázích SCI a SSCI sestala u nás tak v‰eobecnû známou a dis-kutovanou, Ïe se ãasopisÛm zahrnut˘mv tûchto databázích zaãalo fiíkat „impak-tované ãasopisy“.Toto v‰e si uvûdomuje stát, kdyÏ má roz-dûlovat peníze daÀov˘ch poplatníkÛ napodporu v˘zkumu a v˘voje jednotliv˘minstitucím zab˘vajícím se v˘zkumem:vysok˘m ‰kolám, v˘zkumn˘m ústavÛm, fir-mám. KaÏdoroãnû je zvefiejÀováno nawebov˘ch stránkách Rady pro v˘zkuma v˘voj www.vyzkum.cz hodnocenívûdeck˘ch a v˘zkumn˘ch institucí, jejichÏchod je podporován z vefiejn˘ch pro-stfiedkÛ. Zaãíná pfievaÏovat názor, Ïepeníze se nadále nebudou rozdûlovatpodle „zvykového práva“ ãi podle toho,co instituce naslibují, Ïe vyzkoumají,a o kolik penûz si fieknou, ale podle jejichv˘sledkÛ. Z tohoto pfiístupu vychází i ofi-ciální Metodika hodnocení VaV a jejichv˘sledkÛ, která se bude je‰tû upfiesÀovat.KaÏd˘ v˘sledek instituce je bodovû ohod-nocen podle svého druhu. Nejvût‰í váhumají v˘sledky relevantní a globální: (1)v impaktovan˘ch ãasopisech, (2) v pfiihlá‰-kách patentÛ, (3) ve spoleãensk˘ch obo-rech i v knihách. âlánky v lokálních ãikonferenãních sbornících sice v principumohou b˘t dobré (vût‰inou nejsou), aleprotoÏe mají pouze lokální dopad, jsouchápány jako nadbyteãné a mají velmi níz-kou váhu. Publikovat tedy v˘sledky vesbornících, aÈ uÏ mají jakékoliv ISBN/ISSN,je ztráta ãasu a energie.A aÈ se nám to líbínebo ne, tento koncept je cesta, jak eko-nomick˘mi prostfiedky povzbudit nepfiíli‰lichotivé v˘sledky v˘zkumu v tomto státûa uvést je do fáze realizace.

Autor ãlánku pÛsobí jako prorektor UK provûdeckou a tvÛrãí ãinnost.Vyuãuje na Katedfiefyzikální a makromolekulární chemie Pfiírodo-vûdecké fakulty UK.

prof. RNDr. Bohuslav Ga‰,CSc.

U ãasopisÛ s vysok˘m impaktním faktorem si mÛÏeteb˘t jistí, Ïe pod kreativní a zajímavou obálkou se skr˘váneménû poutav˘ obsah.

Nature a Science. Jedny z nejprestiÏnûj‰ích vûdeck˘chãasopisÛ. Po oti‰tûní sv˘ch v˘zkumÛ na jejich stránkáchtouÏí nejeden ãesk˘ vûdec.

FOTO

NA

TÉT

O S

TR

AN

ù:O

ND

¤EJ

SY

SEL

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 39


40

Mezinárodní vûdecká spolupráce je jednímz ãasto probíran˘ch akademick˘ch témat.Jednou z jejích forem je institut hostujícíchprofesorÛ. Aby uãitel bûÏnû pÛsobící nazahraniãní univerzitû statut hostujícíhoprofesora získal, nemusí se py‰nit profe-sorsk˘m titulem na domovské fakultû.V na‰ich zemích se hostující profesofii fiadív akademické hierarchii pfiibliÏnû mezi úro-veÀ docenta a fiádného profesora. OprotibûÏn˘m akademick˘m kvalifikacím se takéli‰í trvalostí – jde pouze o titul pfiechodn ,̆drÏitelé jej mohou uÏívat pouze po dobu,kdy pÛsobí na fakultû, která jejich jmeno-vání navrhla (zpravidla navrhuje jmenovánívûdecká rada). Samotné pracovní oznaãení„hostující profesor Univerzity Karlovy“mÛÏe pak udûlit pouze rektor. Uãitelé tímzískávají stejná práva a povinnosti jakoostatní ãlenové akademické obce, ov‰ems jednou v˘jimkou: nemohou volit do aka-demického senátu.Pfiesto v‰ak záleÏí právû na iniciativû jed-notliv˘ch fakult, zdali se pokusí a dokáÏouzahraniãní vûdecké kapacity pfiilákat.Jejich úspû‰nost za posledních sedm letv tomto ohledu dokládá tabulka na pro-tûj‰í stranû.Na zku‰enosti z vyuãování na UniverzitûKarlovû jsme se zeptali FrederickaJelineka z The Johns Hopkins Universityv Baltimore a Ladislava Volicera pÛsobí-cího na University of South Florida

v Tampû. Oba byli v loÀském roce jmeno-váni hostujícími profesory na UniverzitûKarlovû, mají v‰ak více spoleãného. Obase narodili v âesku a oba na‰li pozdûji svéhlavní vûdecké pÛsobi‰tû v USA.

Co vás pfiivedlo k rozhodnutí uãit naUniverzitû Karlovû?Frederick Jelinek: Za prvé pob˘vámrád v Praze, za druhé m˘tus staroslavnéhouãení Karlova a za tfietí dlouholeté stykys „UFALem“ (Ústav formální a aplikovanélingvistiky).

Ladislav Volicer: Rád uãím a vyuãovatv ãe‰tinû byl zajímav˘ úkol, zvlá‰tû pfiedãtrnácti lety. PfiestoÏe jsem ve Spojen˘chstátech mûl moÏnost mluvit ãesky, nemûljsem dobrou slovní zásobu pro odbornoupfiedná‰ku. Dostal jsem ale od pfiátelãeské uãebnice a to mi velice pomohlo.Samozfiejmû mû potû‰ilo, Ïe jsem mohlpfiedná‰et na Karlovû univerzitû, kde jsemv roce 1959 promoval. Po promoci jsemtu chtûl zÛstat, ale s politick˘m ‰kralou-pem (matka byla zavfiená) to ne‰lo.A o deset let pozdûji jsem ode‰el z âes-koslovenska úplnû.

Jak dlouho uÏ na Univerzitû Karlovûuãíte? Co konkrétnû vyuãujete?FJ: UÏ to ani nemohu spoãítat. Uãím vût-‰inou rÛzné aspekty rozpoznávání fieãi,tedy svÛj hlavní obor. Zaãal jsem pravi-delnû pfiedná‰et v Centru VilémaMathesia, pak jsem proÏil sabbatical(„voln˘“ rok urãen˘ pro akademickoupráci) na UFAL v roce 2001 a nakonecjsem je‰tû uãil dva krátké mûsíãní kurzy.LV: První pfiedná‰ku jsem mûl v roce1993 a od té doby pfiedná‰ím asi jednouza dva tfii roky. PÛsobím na 3. lékafiskéfakultû v rámci v˘uky farmakologie.Specializuji se na zmûny zpÛsobené stár-nutím a hlavnû mozkové poruchy zpÛso-bující demenci. To souvisí s tím, Ïe jsem

byl pfiednostou oddûlení pro pacientys demencí a zkoumal jsem, jak nejlépepeãovat o pacienty s pokroãilou formoutéto nemoci.

Jak ãasto do CR jezdíte?FJ: Tfiikrát nebo ãtyfiikrát do roka. Jednakuãit, jednak spolupracovat na v˘zkumu,kter˘ financujeme z grantÛ od americkéNational Science Foundation a odGrantové agentury âeské republiky.LV: Do âeska jezdím aÏ tfiikrát do roka.Bydlím teì v zimû na Floridû a v jarnímsemestru uãím na University of SouthFlorida.V létû a na podzim pak pob˘vámv Praze, která je v˘bornû poloÏená z hle-diska cest po Evropû a okolí.

Je na va‰í domovské univerzitû instituthostujícího profesora roz‰ífien?FJ: Nefiekl bych, Ïe je velmi roz‰ífien, alenûkolik cizích profesorÛ tam pÛsobívÏdycky. Napfiíklad tam uÏ dvakrát hosto-val na mé pozvání profesor Jan Hajiã.LV: Na University of South Florida je ãty-fiicet programÛ pro hostující profesory.Nedá se pfiíli‰ generalizovat, protoÏekaÏdá katedra má jiné uspofiádání. Navícse to odvíjí od toho, kolik na hostujícíprofesory dostanou penûz.

Vidíte rozdíl v pfiístupu studentÛ k v˘uceoproti va‰í domovské univerzitû?FJ: Myslím, Ïe pfiístup ke studiu je v USAintenzivnûj‰í. Studenti nemají vedlej‰ízamûstnání, jejich studium (mluvímo postgraduálním) je plnû finanãnû pod-pofieno a oãekává se, Ïe dokonãí doktorátza pût ãi ‰est let.LV: Hlavní rozdíl je ve zkou‰kách, kteréjsou v USA v˘luãnû písemné. Taky veSpojen˘ch státech není mnoho studentÛ,ktefií vypadnou ze studia. Myslím si, Ïe tozpÛsobují pfiísnûj‰í kritéria pro pfiijetí nafakultu, zvlá‰tû na lékafiskou a taky veteri-nární lékafiství a klinickou psychologii.

JAK HOSTUJÍ PROFESO¤I?Zaslechneme-li spojení „hostující profesofii“, mnoh˘m z nás vytane na mysli humoristická kniha kritika a novelistyDavida Lodge. Jaké jsou ale zku‰enosti nefiktivních vyuãujících, ktefií se vydají prohlubovat znalosti studentÛi mimo svou domovskou univerzitu?

Ladislav Volicer a Frederick Jelinek

FOTO

:AR

CH

IV L

AD

ISLA

VA V

OLI

CER

A A

AR

CH

IV U

K

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 40


41

Lze srovnat zpÛsob v˘uky na UniverzitûKarlovû a na va‰í domovské univerzitû?FJ: Odpovûì se ãásteãnû skr˘vá uÏv reakci na minulou otázku. Navíc jsou aleu nás pfiedepsané formální zkou‰ky: kvali-fikaãní, generální a obhajoba disertace.LV: Myslím si, Ïe v‰echna pracovi‰tûKarlovy univerzity nejsou stejná.Napfiíklad 3. LF má integrovan˘ sylabusa jiné mají pfiedmûty zvlá‰È.Velk˘ rozdíl jetaké v tom, Ïe v USA studenti nejdfiívestudují obecn˘ bakaláfisk˘ programa teprve potom ãtyfii roky medicíny.

Co by se mûlo na UK (ãi v âR) zmûnit,aby se zlep‰ila úroveÀ v˘uky a vûdeckéhov˘zkumu?FJ: Asi stipendia a po dokonãení studiaplaty vyuãujících. Aby si ti nejlep‰í mohlidovolit zÛstat na univerzitû a neodcházelido mnohem lépe placen˘ch zamûstnání,která mnohdy nesouvisejí s látkou, nadkterou bádali.LV: âesko by mûlo pfiijmout fakt, Ïev‰echna pracovi‰tû a univerzity nemohoub˘t stejné.V USA jsou ‰koly, které vyuãujíjenom bakaláfie nebo mají jen dvoulet˘program. Ne kaÏd˘ mÛÏe vystudovat uni-verzitu, ale je zapotfiebí dal‰ího vzdûlánípo stfiední ‰kole pro co nejvût‰í poãet lidí.Karlova univerzita by mûla b˘t stfiediskemv˘uky a v˘zkumu, kter˘ by byl lépe doto-ván neÏ jiná pracovi‰tû. Taky by ov‰emvyuãující nemûli mít v‰ude stejné platy,aby pak kvalitní lidé nechtûli pfiejít na lep‰ípracovi‰tû.

Nabízí UK dostateãnû zajímavé pod-mínky, aby pfiilákala i dal‰í hostující profe-sory ãi zahraniãní vyuãující na krat‰ív˘ukové moduly?FJ: Moje vlastní podmínky podporovanégranty jsou v˘borné a rozhodnû postaãína pfiilákání mû samého. Také moji stu-denti a zaãínající spolupracovníci trávírádi ãas v Praze a nevynechají pfiíleÏitostzdrÏovat se na univerzitû. ZúãastÀují setotiÏ pfiedná‰ek a diskusí s jin˘mi stu-denty a v˘zkumníky. Já sám pak mÛÏu,a vyuÏívám toho, diskutovat s pfiednímiodborníky, ktefií jsou na Karlovû univer-zitû v lingvistice na vysoké úrovni.LV: Nevím o Ïádném programu Karlovyuniverzity, kter˘ by lákal hostující profe-

sory. Já se úãastním v˘uky jenom proto, Ïetu mám pfiátele, ktefií o mnû ví. MojepÛsobení je v˘luãnû dobroãinné. Jako hos-tující profesor jsem nedostal Ïádnouúhradu na cestu nebo pobyt – Titel ohneMittel.

Jak se dívají v USA na evropskou vûdu?Není vnímána jako sice star‰í, ov‰emchud‰í sestra?FJ: Chud‰í sestra ano, ale teì se NationalScience Foundation snaÏí, abychom se odEvropanÛ nauãili, co znají. Ná‰ poslednígrant v rámci programu Program forInternational Research and Education jepfiímo urãen k podpofie del‰ích náv‰tûvprofesorÛ i studentÛ v Evropû.LV:ZáleÏí, na jaké úrovni vûda je.Nûkteréobory mají v˘borné pracovníky, ktefií jsouv cizinû uznáváni a vítáni. Myslím si, Ïe bybylo v˘hodné podpofiit spoleãné projektyse zahraniãními v˘zkumníky. Napfiíklad jápracuji s lidmi z Amsterodamu a byl jsemtam ãlenem obhajovací komise. Taky byasi bylo dobré dostávat posudky projektÛze zahraniãí, kde je mohou lidé snázeposoudit ve svûtovém kontextu.

Autor: redakce

Jméno: Fakulta Jmenován od

Prof. Dr. Jur. Rainer Arnold PF 04. 09. 2000

Prof. MUDr. Richard Balon 3. LF 04. 09. 2000

Prof. Dr. Dr. med. Reinhard P. Rychlik 1. LF 10. 01. 2000

Prof. Jaques Sarles, M.D., DERBH LFPl 10. 04. 2000

MUDr. Zdenûk Slavík, D.M., FRCPCH LFPl 20. 03. 2000

Prof. Dr. Rainer Rienmüller 2. LF 04. 06. 2001

Martin Alda, FRCP 1. LF 01. 07. 2002

Prof. M.D.Torello M. Lotti 2. LF 15. 04. 2002

Norman Sartorius, M.D., FRCPPsych 3. LF 01. 07. 2002

Prof. MUDr. Pavel Kuãera 3. LF 22. 11. 2004

Prof. Michel Billiard, M.D. 1. LF 06. 05. 2005

Prof. Michael A. R. Freeman, M.D., F.R.C.S. 1. LF 06. 06. 2005

Prof. Pavel Hamet, M.D., Ph.DF., CSPQ, FRCP 1. LF 06. 06. 2005

Prof. Dr. Med. Eckhard Petri, Ph.D. 1. LF 06. 06. 2005

Prof. Christoph Wanner, M.D. 1. LF 06. 06. 2005

Prof. MUDr. Ladislav Volicer, M.D., Ph.D. 3.LF 15. 05. 2006

Prof. Frederick Jelinek, Dr.h.c. MFF 20. 11. 2006

HOSTUJÍCÍ PROFESO¤I NA UK

Narodil se v roce 1932 v Praze, od roku 1950studoval v New Yorku, pozdûji na bostonskéMIT. Tam, stejnû jako na mnoha dal‰í prestiÏ-ních univerzitách, také vyuãoval. Témûfi tfiidesetiletí pracoval pro IBM.Ve svém v˘zkumuse zamûfiuje pfiedev‰ím na aspekty rozpozná-vání fieãi, teorii informace a na porozumûnía rozbor textu. Stal se prÛkopníkem v imple-mentaci statistick˘ch modelÛ do procesÛ roz-poznávání fieãi. V souãasnosti pÛsobí na TheJohns Hopkins University, kde je fieditelemCenter for Language and Speech Processing.

Prof. PhDr. Frederick Jelinek,dr. h. c.

Narodil se roku 1935 v Praze, vystudovalobecné lékafiství na Univerzitû Karlovû, dokto-rát získal v âeskoslovenské akademii vûd. Meziroky 1968 a 1969 pracoval na Ludwig--Maximilians-Universität München, poté senatrvalo usadil v USA.Tam vyuãoval donedávnana University of Boston, nyní pÛsobí na Schoolof Aging Studies, University of South Florida.Patfií mezi pfiední odborníky na léãbu demence.Pfies tfiicet let pracoval jako lékafi v geriatrickémcentru Veterans Hospital v Bostonu.

Ladislav Volicer, M.D., Ph.D.

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 41

Historie vûdy a v˘zkumu

42

Pfiedev‰ím stfiedovûk˘ archetyp vzdûlávánína studiu generale, scholastika, uplatÀovalratio a logos v teoretickém my‰lenív jiném smyslu racionalismu neÏ modernívûdecké bádání. To se opfielo o experi-ment v pfiírodovûdn˘ch disciplínách a pfii-znávalo matematické deskripci povahuv˘povûdi o samotné povaze svûta (zaznûloto uÏ u Kopernika, plnû se prosadilo v díleNewtonovû a stalo se charakteristick˘mpro vûdu 17. aÏ 19. století).Tento pfiístupvedl také k novodobé klasifikaci vûd, kterése odli‰ovaly od stfiedovûk˘ch nauk tím, Ïesmûfiovaly k celostní uãenosti. Staré uni-verzitní programy (ordo lectionum) je‰tûv období humanismu smûfiovaly k celost-nímu vzdûlávání, tehdej‰í uãenci byli svéhodruhu polyhistory. Poznatky z roz‰ifiují-cího se spektra speciálních vûdních discip-lín bylo moÏné, stejnû jako ve stfiedovûku,na univerzitû získat spí‰e v doplÀkov˘chmimofiádn˘ch lekcích, nikoli v obligátnímordo lectionum (programu pfiedná‰ek).Platí to tím spí‰ o praÏské univerzitû, kdeod husitství do roku 1622 existovala jen

jediná fakulta – fakulta svobodn˘ch umûní.Novovûké bádání prohlubující znalostispeciálních vûd bylo zpoãátku spí‰e sou-kromou zálibou v‰estrannû vzdûlan˘chmistrÛ. Tak tomu bylo s astronomick˘mv˘zkumem Tadeá‰e Hájka ve druhé polo-vinû 16. století; Hájek se v Praze zaslouÏilo vytvofiení mezinárodní skupiny uãencÛoscilující mezi císafisk˘m dvorem a univer-zitou. I jeho kolega Adam ZaluÏansk˘vytvofiil své prÛkopnické studie z rostlinnéfyziologie a morfologie mimo programv˘uky a bez vlivu na její náplÀ. Stejnû jemoÏno jmenovat anatomické studie JanaJesenského a dal‰í pozoruhodné v˘sledkybádání. A platí to i pro dobu pozdûj‰í.Nelze pominout vznik velké sbírky pfií-strojÛ a pfiírodních exponátÛ, proslulépraÏské klementinské Museum mathema-ticum, otevfiené v roce 1723 jako prvnívefiejné muzeum ve stfiední Evropû, jeÏslouÏilo mimo jiné k doplnûní ‰kolsk˘chv˘kladÛ z matematiky, fyziky, mechaniky,optiky, astronomie, mineralogie a jin˘chpfiírodních nauk.

Na poãátku zmûn v pojetí vzdûlání se roz-‰ífiil v‰estrann˘ humanistick˘ zájemo poznání svûta.V souvislosti s civilizaãnímipromûnami zobecnûlo ve stfiedních a vy‰-‰ích spoleãensk˘ch vrstvách vzdûlání narÛzné úrovni.A byl to pfiedev‰ím knihtisk,kter˘ pfievratnû roz‰ífiil informaãní moÏ-nosti (s jistou nadsázkou to lze srovnávats dne‰ní expanzí informaãních systémÛ).Univerzity nestíhaly roz‰ífiit onu sumuvzdûlání a uãenosti, na kterou mûly dfiívetémûfi monopol.Vedle univerzit s právemgenerálních studií a udílení gradÛ zaãalatedy od 16. století vznikat v Evropû obo-rovû specializovaná státní ãi privátní uãení,zvaná akademie, která se stále víc zamûfio-vala na technické a pfiírodovûdné obory.A nejen to; magistfii ãi doktofii, postrádajícíatmosféru nového badatelského ducha nauniverzitách, se od 17. století sdruÏovaliv uãen˘ch spoleãnostech, rovnûÏ nûkdynaz˘van˘ch akademie. Tím se roz‰ifiovalprostor pro teoretické bádání a aplikovan˘v˘zkum.Pfii sledování v˘voje novodobého v˘zkumu

IDEA UNIVERZITY: OD VZDùLÁVÁNÍ POLYHISTORÒ K PROFESNÍM VùDCÒMJosef PetráÀ

Pfii úvahách o souãasném poslání univerzitního vzdûlávání není na ‰kodu pfiipomenout promûnu ideje obsaÏené vtomto starobylém pojmu.To, co se nemûní, by mûla b˘t svoboda bádání a v˘uky. Jinak se, vedle tradic a nûkter˘chrituálÛ, ono spoleãenství zvané tradiãnû univerzita zmûnilo od základu.

Laboratofi medicínské chemie v Karolinu. Vyobrazení od M. Hermanna z roku 1836.

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 42


43

se nelze vyhnout posouzení úlohy státu.Ten zejména od 18. století nejen podporo-val podle sv˘ch potfieb diferencované obo-rové vûtve ‰kolství (industriální, technické,vojenské), ale svému zájmu podfiizoval rov-nûÏ univerzity, ãasto aniÏ by respektovaljejich dávné korporativní tradice a svo-body. Zákonodárství v poslední ãtvrtinû18. a poãátkem 19. století stfiedoevropskéuniverzity unifikovalo, v správním ohledubyrokratizovalo. Mûlo to samozfiejmûomezující vliv na dávné peregrinatio, svo-bodu pohybu ãlenÛ evropsk˘ch korporací.Stát se snaÏil podle sv˘ch potfieb, ãi spí‰epodle pfiedstav vládních radÛ, regulovatv˘uku a bádání na univerzitách. Zejménaprosazoval doplnûní programu o apliko-vané pfiírodní vûdy a disciplíny zodborÀu-jící správu, zkrátka o praktické oboryv˘znamné z hlediska organizace spoleã-nosti.Hodno pozornosti je, Ïe v habsburskémonarchii vycházely ãasto reformní snahyuniverzitní v˘uky z konceptuální shodypanovnického dvora a samotn˘ch profe-sorÛ.Bylo tomu tak i na univerzitû praÏskév 70. aÏ 80. letech 18. století. Bûhemkrátké doby dvou desetiletí byla na medi-cínû se státní podporou zaloÏena bota-nická zahrada, chemická laboratofia vlastní kliniky, které umoÏnily roz‰ífiitvedle teoretick˘ch lekcí moderní v˘uku.Na filozofické fakultû s vydatnou státnípodporou vznikla specializovaná sbírka –klementinsk˘ vefiejn˘ kabinet pfiírodnin(Museum Naturae Pragense), dále fyzikálníkabinet, kter˘ po oddûlení od univerzityv roce 1815 zdûdil polytechnick˘ ústav(dne‰ní âVUT). Zmodernizována byla kle-mentinská hvûzdárna a meteorologickástanice, která v roce 1775 zahájila evrop-sky unikátní dosud nepfieru‰enou fiadumeteorologick˘ch pozorování.Nelze ov‰em pominout nedostatkya nûkdy i bezradnost pfiekotn˘ch reforemstudia. Trvalo dal‰ího víc neÏ pÛl století,neÏ se konstituovala moderní univerzitnívûda, jeÏ se stala na dlouhou dobu mode-lem v˘uky. Z podnûtÛ anglick˘ch a fran-couzsk˘ch osvícencÛ vy‰ela prÛkopnickou práci vykonal novohuma-nistick˘ smûr poãátkem 19. století, jehoÏtvÛrãím duchem byl Humboldt.Novohumanismus obnovil ideu univerzity

jako autonomní korporace, která mávzdûlávat prostfiednictvím vûdy a spojovatvyuãování s novodob˘m bádáním, i jakoinstituce, jeÏ by mûla smûfiovat k zobec-Àování poznatkÛ jednotliv˘ch specializova-n˘ch disciplín, k celku vzdûlání.V habsburské monarchii byl programodvozen˘ z oné ideje podmínûn státnímireformami ministra Thuna roku 1849.V následujícím období se postupnûmodernizuje skladba univerzitní v˘ukys dÛrazem na posílení vûdy v zavádûn˘chsemináfiích. Ty se staly dílnami vûdeckév˘uky a kolébkou „vûdeck˘ch ‰kol“, namedicínû se spojila klinická praxe s pracív laboratofiích teoretick˘ch ústavÛ.Postupem doby se specializovaly disciplíny,pfiib˘valo samostatn˘ch kateder a spolus tím se nezbytnû projevila divergenceúrovnû v˘uky jednotliv˘ch oborÛ, aÈ uÏv rámci jedné univerzity, nebo ve srovnánímezinárodním. Vytvofiil se pojem prestiÏ-ních „vûdeck˘ch ‰kol“ jednotliv˘ch profe-sorÛ, coÏ pÛsobilo na pohyb uãitelÛi studentÛ. Konkrétnû pfiipomínám praÏ-

skou lékafiskou ‰kolu od 40. do poãátku80. let 19. století, která v nûkter˘ch obo-rech mûla vliv na tradiãnû elitní, státempreferovanou lékafiskou fakultu ve vídeÀ-ské metropoli.A to nehovofiím o v˘znamu‰koly, kterou bûhem svého praÏskéhopÛsobení zaloÏil experimentální fyzikErnst Mach.Pfii sledování v˘voje univerzitní vûdy od 19. století nelze pfiehlédnout profesionali-zaci intelektuálních povolání. Na vysok˘ch‰kolách, nejen na univerzitách,moderní státpoÏaduje vzdûlávání rostoucího poãtu spe-cializovan˘ch odborníkÛ v urãit˘ch povolá-ních.A chce mít garanci, Ïe ‰kola pfiísn˘mi(rigorózními) zkou‰kami ovûfií jejich zna-losti jako pfiedpoklad svolení k v˘konubudoucího kvalifikovaného praktika.

Autor ãlánku je vûdeck˘m pracovníkemÚstavu dûjin UK a Archivu UK.

Prof. PhDr. Josef PetráÀ

Podobizna Jana Kleina, správce matematického muzea v Klementinu, která byla namalována v polovinû 18. století.

FOTO

:REP

RO Z

KN

IHY

PA

MÁ

TK

Y U

NIV

ERZ

ITY

KA

RLO

VY

FOTO

:REP

RO Z

KN

IHY

PA

MÁ

TK

Y U

NIV

ERZ

ITY

KA

RLO

VY

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 43


44

OBRAZOVÁ STEZKA HISTORIÍ VùDYVûdci nemívali vÏdy k dispozici elektronové mikroskopy, superpoãítaãe, internetové databáze a dal‰í pomÛcky,které si dnes spojujeme s vûdeck˘m poznáním.A pfiestoÏe nûkteré postupy se pfiíli‰ nezmûnily, jiné by zfiejmû dávn˘m badatelÛm pfiipadaly stejnû futuristicky bláznivé jako nám lodû s warpov˘m pohonem ve Star Treku.

Fotografie zachycují vykopávky hrobkyPtah‰epsesovy v Abusíru mezi lety 1965–1974.

Archeologie – práce jemná…

…hrub‰í…

…i tûÏce mechanizovaná

1

1

2 3 4

2

3

4

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 44


45

Nákresy a poznámky Lubora Niederla (1865–1944) ke skythské kultufie

Nákresy Dany Kalvodové (1928–2003) k asijskému divadlu

Ústav pro histologii a embryologii. Fotografick˘ pokoj

1

2

3

3

2

1

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:A

RC

HIV

UK

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 45


46

Na Oddûlení pro v‰eobecnou fyziologii se provádí thermoelektrické mûfiení koÏní teploty.

Ústav organické chemie pfiednosty prof. Frejka.Posluchaãi pfii elementární mikroanal˘ze

Chemick˘ ústav prof. Rudolfa Brdiãky (1906–1970) na Albertovû v Praze (1950)

Nákres povrchu Mûsíce z písemné pozÛstalostiprofesora Vojtûcha ·afafiíka (1829–1902)

1

2

3

4

1

2

3

4

FOTO

NA

TÉT

O S

TR

AN

ù:A

RC

HIV

UK

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 46


47

Jaroslav Heyrovsk˘ (1890–1967) se naro-dil 20. prosince 1890 v Praze jako pátédítû v rodinû Leopolda Heyrovskéhoa jeho manÏelky Kláry, rozené Hanlové.Leopold Heyrovsk˘ byl první profesorfiímského práva na ãeské Karlo--Ferdinandovû univerzitû, pfiítel T. G.Masaryka. Jeho otec i dûd byli právníci,mlad˘ Jaroslav v‰ak nejevil o tento rodov˘obor zájem. Odmaliãka ho poutalanerostná, rostlinná i Ïivoãi‰ná pfiíroda, narodinn˘ch v˘letech s mlad‰ím bratremLeopoldem sbírali pfiírodniny, které si doma ukládali pod razítkem „Pfiíro-dopisné sbírky bratfií Heyrovsk˘ch“.Jednou si z prázdnin pfiivezli do Prahy zra-nûnou veverku, která se po uzdravenístala rodinn˘m miláãkem. Vedle pfiírodo-vûdy se Jaroslav rád vûnoval hudbû – hrátna klavír se nauãil u Berty ·kroupové,vnuãky skladatele Franti‰ka ·kroupa. Poukonãení obecné ‰koly postoupil Jaroslavna Akademické gymnázium, kde se stalajeho oblíben˘m oborem fyzika, pozdûjik jeho zálibám pfiibyla astronomie.

Chemie se tehdy na ‰kolách nevyuãovala,bratfii v‰ak provádûli chemické pokusydoma, ãasto k nelibosti okolí. OtecLeopold v‰ak mûl pro nev‰ední zájmysv˘ch synÛ pochopení – jednou pfiinesldomÛ od laboranta z fyzikálního ústavurentgenovou lampu a kluci Heyrovsk˘chposílali toho roku pfiíbuzn˘m a znám˘mnovoroãenky se snímky koster ruky neboleklé akvarijní rybiãky.V roce 1904 získal Nobelovou cenou(první udûlena v roce 1901) pro oborchemie anglick˘ fyzikální chemik WilliamRamsay za objev a izolaci prvkÛ vzácn˘chplynÛ. Popis Ramsayov˘ch v˘zkumÛ, uve-fiejnûn˘ v tisku, Jaroslava zaujal natolik, Ïeurãil jeho pozdûj‰í Ïivotní cíl – práci vefyzikální chemii. Po maturitû v roce 1909se pfiihlásil na Filozofickou fakultu ãeskéKarlo-Ferdinandovy univerzity. Zvolilobor chemie, fyzika a matematika.ProtoÏe se bûhem prvního roku studia sespeciálním oborem fyzikální chemienesetkal, prosil Jaroslav otce, aby muumoÏnil pokraãovat ve studiu na lond˘n-

ské University College, kde uãil SirWilliam Ramsay. Otec oceÀoval váÏnostsynova odhodlání a pfies znaãnou finanãnízátûÏ jeho prosbu vysly‰el. Jaroslav sezaãal intenzivnû uãit anglicky; na podzim1910 pak odjel do Anglie a nastoupil stu-dium na vytouÏené univerzitû. Do roku1913 stihl je‰tû nav‰tûvovat pfiedná‰kyprofesora Ramsaye, neÏ ten ode‰el dopenze. Na místo Ramsaye nastoupil fyzi-kální chemik F. G. Donnan, zamûfien˘ nav˘zkumy v elektrochemii. Jaroslav, kter˘v témÏe roce získal hodnost bakaláfie vûd(BSc), se stal Donnanov˘m demonstráto-rem pro rok 1913–14, coÏ rozhodloo Heyrovského specializaci na elektro-chemii.Za námût pro Heyrovského doktorskoudisertaci urãil Donnan problém elektro-chemického potenciálu hliníku. Práce natéto tematice byla pfieru‰ena svûtovouválkou, kdyÏ byl Heyrovsk˘ v létû 1914doma na prázdninách. Místo návratu doAnglie byl Jaroslav odveden do sanitnísluÏby 28. pû‰ího pluku rakousko-uherské

JAROSLAV HEYROVSK¯ – ÎIVOT PODLEP¤EDSEVZETÍMichael Heyrovsk˘

Jaroslav Heyrovsk˘ se skupinkou spolupracovníkÛ fyzikálnû chemického ústavu na stfie‰e budovy chemick˘ch ústavÛv roce 1929

Demonstrace polarografu bûhem pfiedná‰ky JaroslavaHeyrovského v USA v roce 1933

FOTO

NA

TÉT

O S

TR

AN

ù:A

RC

HIV

MIC

HA

ELA

HEY

ROV

SKÉH

O

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 47


48

armády a nastoupil do lazaretÛ nejprvev âechách v Tábofie a pak v Szegeduv Maìarsku. Nepfiíli‰ nároãná sluÏbav lazaretech dovolila Jaroslavovi pokraão-vat na disertaãní práci zapoãatév Lond˘nû, takÏe kdyÏ byl v roce 1918 kekonci války odvelen do Prahy, odbyl sije‰tû ve vojenské uniformû rigoróznízkou‰ky a obhájil doktorskou práci napraÏské univerzitû. Pfii zkou‰ce byl jehoexaminátorem z fyziky profesor BohumilKuãera, autor metody získávání elektro-kapilárních kfiivek, tj. závislostí povrcho-vého napûtí rtuti na potenciálu, váÏenímrtuÈov˘ch kapek. Na otázku o elektroka-pilaritû rtuti Heyrovsk˘ odpovûdûl popsá-ním Kuãerovy metody a profesor hovyzval, aby se jako fyzikální chemikv budoucnosti vûnoval jejímu upfiesnûní.Druh˘ den po zkou‰ce Heyrovsk˘ nav‰tí-vil Kuãerovu laboratofi a seznámil ses jeho experimentálním zafiízením. Poválce, od roku 1919, pÛsobil Heyrovsk˘jako asistent ústavu anorganické chemieprofesora Braunera. Vedle péãe o stu-denty a v˘zkumu amfoterity kyseliny hli-nité se vûnoval studiu Kuãerovy metody.Sbírání kapek rtuti a jejich váÏení bylozdlouhavé, ov‰em Heyrovsk˘ je nahradilrychlej‰ím mûfiením doby kapky (ãas odobjevení se malé kapiãky v ústí kapilárydo odkápnutí velké kapky), téÏ úmûrnépovrchovému napûtí.Zjistil, Ïe z elektrokapilárních kfiivek jemoÏno stanovit rozkladná napûtí slouãe-nin nûkter˘ch kovÛ, a o sv˘ch v˘sledcíchreferoval na schÛzi Jednoty ãesk˘ch mate-matikÛ a fyzikÛ na jafie 1921, je‰tû za pfií-tomnosti profesora Kuãery.Ten nedlouhopotom pfiedãasnû zemfiel. Heyrovsk˘ serozhodl, ve snaze získat více elektroche-mick˘ch informací, mûfiit pfii postupnûmûnûném napûtí vedle doby kapky taképroud procházející rtuÈovou kapkovouelektrodou. První mûfiení toho druhuprovedl 10. února 1922 a ukázalo se, Ïez takto získané kfiivky lze urãit druha mnoÏství látky obsaÏené v roztoku, donûhoÏ kapka odkapává.Kfiivka byla pfiitomdokonale reprodukovatelná. Ten den lzetedy oznaãit jako den vzniku polarogra-fické metody, i kdyÏ název polarografie bylzaveden pozdûji. Heyrovsk˘ si jasnû uvû-domil ‰iroké moÏnosti, jaké sk˘tá elektro-

l˘za se rtuÈovou kapkovou elektrodoupro základní i uÏit˘ v˘zkum. Od toho dnese s ve‰kerou energií vûnoval rozvíjenítohoto nového vûdního oboru po cel˘svÛj dal‰í Ïivot. Nikdy ho neopustil pocitvdûãnosti zesnulému profesoru Kuãerovi,Ïe ho k celoÏivotnímu poslání pfiivedl.V roce 1920 byl Heyrovsk˘ jmenovándocentem fyzikální chemie na Karlovûuniverzitû, o rok pozdûji na základû tfiíprací o kyselinû hlinité získal titul doktoravûd (DSc) lond˘nské univerzity. Prácio elektrol˘ze se rtuÈovou kapkovou elek-trodou uvefiejnil Heyrovsk˘ nejprvev roce 1922 v Chemick˘ch listech, násle-dující rok ji roz‰ífiil a publikoval v anglic-kém znûní v ãasopise PhilosophicalMagazine. Nová metoda budila pozornosta okolo Heyrovského se utváfiela skupinastudentÛ i zájemcÛ z jin˘ch oborÛ. Je‰tûv roce 1923 se pfiihlásil ke spoluprácimlad˘ fyzikální chemik z Japonska, doktorMasuzo Shikata. S ním se Heyrovsk˘zúãastnil diskuse Faradayovy Spoleãnostiv Lond˘nû, kde oba hovofiili o elektrol˘zese rtuÈovou kapkovou elektrodou. Abyurychlili pomûrnû zdlouhavá mûfiení,navrhli jejich automatizaci s fotografick˘mzáznamem kfiivek a pro pfiístroj zazname-návající proud pfii postupnû mûnûnémpolarizujícím napûtí vkládaném na elek-trody zavedli název polarograf.Jejich popis prvního polarografu byl uve-fiejnûn v roce 1925 jako jedna z jedenáctipraÏsk˘ch polarografick˘ch prací vezvlá‰tním ãísle ãasopisu Recueil desTravaux Chimiques des Pays-Bas, vûnova-ném k sedmdesát˘m narozeninám ães-kého chemika profesora BohuslavaBraunera.Tím byl uãinûn první krok praÏ-ské polarografické ‰koly do vûdeckéhosvûta.Od roku 1926 byl Heyrovsk˘ fiádn˘mprofesorem fyzikální chemie, prvním protento obor na Karlovû univerzitû, a jiÏpfiedtím, od roku 1922, fieditelem novûzfiízeného ústavu fyzikální chemie.V nûmse scházeli domácí i zahraniãní vûdeãtípracovníci, aby se seznámili s polarografií.Z Polska pfiijel Wiktor Kemula, z ItálieGiovanni Semerano, z Francie EdgarVerdier, z SSSR Emilie Varasova, z USA O. H. Müller – ti se pak stali ‰ifiiteli pola-rografie ve sv˘ch zemích.

Cestu polarografie do svûta pomáhalotvírat i mûsíãník Collection ofCzechoslovak Chemical Communications– des Travaux Chimiques de Tchécoslo-vaquie, kter˘ od roku 1929 vydávali profesofii Votoãek a Heyrovsk .̆Ti pfieklá-dali pÛvodní ãeské chemické práce doangliãtiny a francouz‰tiny, aby se s nimimohli seznámit zájemci v cizinû. Vût‰inazákladních prací z polarografie vy‰lav tomto ãasopise. Celkov˘ poãet pracívûnovan˘ch polarografii v celosvûtovémmûfiítku dosáhl 1 000 v roce 1940 a 12 300 koncem roku 1960. Po roce1945 byla polarografie ve svûtû pátou nej-ãastûji uÏívanou analytickou metodou.Polarografy, komerãnû vyrábûné od roku1929 v âechách, se postupnû objevovalyna trhu od rÛzn˘ch svûtov˘ch v˘robcÛvûdeck˘ch pfiístrojÛ.V âeskoslovensku byl v dubnu roku 1950zaloÏen Polarografick˘ ústav pod vedenímJaroslava Heyrovského, kter˘ hned v roce1951 uspofiádal v Praze první meziná-rodní polarografick˘ kongres. Dal‰í velképolarografické kongresy se konaly v roce1959 v Cambridgi, v roce 1964v Southamptonu a v roce 1966 znovuv Praze a poté v Kyotu. Polarografick˘ústav byl mezi prvními ústavy, které bylyvãlenûny do novû zaloÏené âeskosloven-ské akademie vûd.Heyrovsk˘ sám pfiedná‰el o polarografiipfii rÛzn˘ch pfiíleÏitostech v mnohazemích.Od roku 1934 byl za objev a v˘vojpolarografie opakovanû navrhován naNobelovu cenu; koneãnû v roce 1959 bylyhlasy nûkolika navrhovatelÛ pfiijatya v prosinci toho roku mu byla veStockholmu ‰védsk˘m králem udûlenacena za chemii.Tím se dostalo celoÏivotnícílevûdomé práci Jaroslava Heyrovskéhonejvy‰‰ího ocenûní.Zemfiel v Praze 27. bfiezna 1967.

Autor ãlánku pracuje v Ústavu fyzikální che-mie J. Heyrovského AV âR, vystudoval oborchemie na MFF UK. Zab˘vá se v˘zkumemdûjÛ na obnovovan˘ch rtuÈov˘ch elektrodách.Je synem Jaroslava Heyrovského.

Michael Heyrovsk˘, PhD.

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 48

Studenti a vûda

49

Ve vûdeck˘ch oblastech spolupracuje univerzita s Akademií vûdâR, s ústavy Ministerstva zdravotnictví âR a dal‰ími v˘zkumn˘miinstitucemi. Zajímalo nás, jak se doktorandÛm na UK vede, kolikúsilí a penûz stojí vûda, jaké mají zku‰enosti a kam se s titulemPh.D. chystají.„Kdyby mû to nebavilo, tak bych to nedûlal,“ shrnuje jednodu‰epráci na své dizertaci Jan Chrom ,̆ lingvista z Filozofické fakulty.Zkoumá teoretické pojetí psaného jazyka a dÛsledky, které má najazyk jako takov .̆ ¤íká, Ïe jako doktorand a vûdec obecnû se ãlo-vûk musí Ïivit hlavnû sv˘m zaujetím pro vûc. Na tom se shodnei se sv˘mi kolegy – Martinem Chovancem z 1. lékafiské fakultya Zuzanou Vackovou, která studuje Farmaceutickou fakultuv Hradci Králové. Stipendia pro doktorandy jsou podle nich nízká.Martin dokonce zvaÏoval, jestli si vûdu vÛbec mÛÏe dovolit,a Zuzana si ke svému pûtitisícovému stipendiu pro studentku prv-ního roãníku pfiivydûlávala o víkendech jako pomocnice v lékárnû.Teì uÏ jí pomáhá grant. Jan vyuÏil své perfektní znalosti ãe‰tinya vedle práce pro Ústav pro jazyk ãesk˘ AV âR doplÀuje stavsvého konta docela ‰tûdr˘mi odmûnami za korektury.

Znalosti a entuziasmusVûda si zkrátka Ïádá zaujaté nad‰ence. Zuzana Vacková, kterázkoumá vliv biotransformaãních enzymÛ a tzv. lékov˘ch trans-

portérÛ na v˘voj lidského plodu, chodí do laboratofie i o víken-dech a ãasto si nosí práci domÛ.V˘zkum ji baví a naplÀuje, i kdyÏãasto nepfiiná‰í jen úspûchy. Zuzana v nûm vidí moÏnost rozvojea zisk nov˘ch poznatkÛ.I Martina Chovance jeho práce uchvátila. Dizertaci v oboru bio-logie dlaÏdicov˘ch epitelÛ a karcinomÛ hlavy a krku úspû‰nûobhájil uÏ pfied rokem a poznal, Ïe vûda si Ïádá ãlovûka celého.Mûl ‰tûstí na ‰kolitele, kter˘ podnûcoval jeho zájmy. „KdyÏ sevám podafií odpovûdût si na jednu otázku, objeví se hned dvûnové.A to je teprve zaãátek,“ fiíká Chovanec.Vûdecká práce doktorandÛ mÛÏe b˘t velmi t˘mová, ale i hodnûosamûlá.Vacková na farmaceutické fakultû sice patfií do v˘zkum-ného t˘mu, ale kaÏd˘ jeho ãlen pracuje na vlastním projektu.Nemají pracovní schÛzky, problémy spolu konzultují za pochodua scházejí se v pauze jen tehdy, je-li tfieba vyfie‰it nûco zásadního.V˘zkumn˘ samotáfi je i lingvista Jan Chrom˘ – syntaxí se prokou-sává sám. T̆ mové práce si v‰ak uÏívá jinde. V oddûlení jazykové kultury Ústavu pro jazyk ãesk˘ AV âR vytváfiejí s kolegy tzv. internetovou jazykovou poradnu (www.ujc.cas.cz). Na pro-jektu se podílí víc lidí a pracovní schÛzky jsou nutností. Osvûdãily sejim i dvoudenní v˘jezdní semináfie,které pofiádají jednou za pÛl roku.Meetingy a brainstorming, jak je vidût, jsou zapotfiebí i v ãistû bada-telském prostfiedí Akademie vûd âR, nejen v soukrom˘ch firmách.

NADùJE Z UNIVERZITNÍCH LABORATO¤ÍA PRACOVENMagisterské vzdûlání jim nestaãí. Rozhodli se, Ïe stráví na fakultû dal‰í roky a budou pokraãovat v bádání.Doktorandi.Tuto formu studia umoÏÀuje v souãasnosti ‰estnáct ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy.

Mgr. Zuzana VackováPostgraduální studentka Farmaceutické fakulty v Hradci KrálovéUniverzity KarlovyTéma dizertaãní práce: Studium biotransformaãních enzymÛ a tzv. lékov˘ch transportérÛ v pla-centární bariéfie. Zuzana Vacková sleduje roli tûchto proteinÛ v ochranûplodu pfied cizorod˘mi látkami, mezi nûÏ patfií i léãiva.Cíl v˘zkumu: Zjistit, jak˘m zpÛsobem mÛÏe b˘t funkce v˘‰e zmínûn˘ch proteinÛ ovliv-nûna podáváním nûkter˘ch lékÛ bûhem tûhotenství.¤ekla o práci vûdce na univerzitû: „Na‰e v˘zkumná práce i provoz laboratofií a jejich roz‰ifiování jsou plnûzávislé na financích získan˘ch prostfiednictvím grantov˘ch projektÛ.Prozatím se nám vÏdy dafiilo získávat pro v˘zkumné zámûry dostatekpenûz. MnoÏství prostfiedkÛ, které mÛÏe b˘t mezi Ïadatele rozdûleno, jebohuÏel omezené, a proto b˘vají i kvalitní projekty ãasto zamítnuty.“

FOTO

:AR

CH

IV Z

UZ

AN

Y V

AC

KOV

É

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 49

Studenti a vûda

50

V lékafiském t˘mu Martina Chovance senûãemu podobnému fiíká siesta. Lékafii sesejdou v laboratofii, aby probrali nevû-decké novinky. Vût‰inou ale, a není seãemu divit, sklouznou rychle do odbor-n˘ch sfér. Proberou experiment, v˘sledkya cíle. Nadto se plánovitû serióznû schá-zejí na poradách o dal‰ím smûfiovánív˘zkumu.

Zkusit, jak to chodí za kopeãkyVelká ãást studentÛ doktorského pro-gramu byla – uÏ tfieba v magisterské ãástivysoko‰kolského maratonu – na zku‰enév zahraniãí. Jan s Martinem se vydali do

Nûmecka. Martin se tam podíval do nûko-lika laboratofií zfiízen˘ch pfii klinick˘chpracovi‰tích zamûfien˘ch na onkologiihlavy a krku – tedy do míst, kde se speci-alizují na stejnou problematiku jako on.Poznal, Ïe Nûmci se snaÏí, aby vûda sou-znûla s praktickou medicínou.Vût‰ina kli-nik má vlastní velmi dobfie vybavenoulaboratofi. A v takovém prostfiedí neníproblém probudit v mlad˘ch lékafiíchzájem o v˘zkum.Jan pob˘val na univerzitû v Lipsku pfiedtfiemi lety.Tehdy s lingvistikou teprve zaãí-nal. Zaujalo ho, Ïe se v Nûmecku soustfie-dili na úplnû jiné vûci neÏ v âesku. A tak

za hlavní pfiínos pro svÛj vûdeck˘ ÏivotpovaÏuje dobrou znalost nûmãiny. To sena první znalost mÛÏe zdát banální, ov‰emjako lingvistovi se mu znaãnû roz‰ífiilokruh odborn˘ch publikací, které je scho-pen bez problémÛ prostudovat.Nejdále se za studiem podívala Zuzana –strávila ãtyfii mûsíce na Univerzitûv Kuopiu ve Finsku, kde pracovala nadiplomové práci. Chtûla se dostat co nej-dál od domova a vyzkou‰et si, jak seo sebe dokáÏe postarat v cizí zemi. „Tahlezku‰enost mû jednoznaãnû posílilaa dodala mi sebevûdomí. Teì uÏ by promû nebyl problém ucházet se o práci nazahraniãním vûdeckém pracovi‰ti,“ fiíká.

Publikuj, nebo zemfie‰Práce vûdce pod univerzitními kfiídlyi mimo nû skr˘vá slu‰n˘ poãet úskalí.Financemi poãínaje a ãasovou nároãnostíkonãe. Hodnû se mluví i o plagiátorství.Vykrádání prací kolegÛ a chlubení secizím pefiím v âesku není, zdá se, ojedi-nûl˘ jev. Hrozit to mÛÏe va‰í útlé baka-láfice, ale i projektu, kter˘m se zab˘váteroky. Jan Chrom˘ takovou nepfiíjemnouosobní zku‰enost nemá. Ví ale o lidech,ktefií cizí my‰lenky vûdomû vydávají zasvé. „MÛÏe to b˘t dáno taky drsn˘m pra-vidlem Publish or perish (Publikuj, nebo

Jan Chrom˘Postgraduální student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Téma dizertaãní práce: Teoretická pojetí psaného jazyka a dÛsledky, které tato pojetí mají pronazírání a popis jazyka jako takového.Praktick˘ pfiíklad z oboru: Souãasná lingvistika se zab˘vá pfiedev‰ím mluven˘m jazykem, v âeskérepublice napfiíklad nedávno vznikl korpus mluvené ãe‰tiny.Vût‰inou si alelingvisté neuvûdomují, Ïe zpÛsob popisu, kter˘ na mluvenou ãe‰tinu apli-kují, byl zhotoven jen pro jazyk psan˘ a Ïe s tímhle popisn˘m aparátemmusí nutnû urãitá specifika mluveného jazyka zjednodu‰ovat nebodokonce ignorovat. To má potom dÛsledky pro na‰e poznání – napfi.základní pfiedstava o syntaxi je cele v zajetí psaného jazyka.¤ekl o práci vûdce na univerzitû: „Podle nedávné zprávy âTK by se do rozhodování o budoucnosti vysok˘ch‰kol mûl zapojit soukrom˘ sektor. ¤ekl bych, Ïe to znamená, Ïe souãasnávláda v˘zkum nejen nepodporuje, ale navíc je‰tû privatizuje. Jistû je zapo-tfiebí spolupráce s firmami, ale neumím si pfiedstavit nic hor‰ího, neÏ Ïebudou soukromé firmy prostfiednictvím sv˘ch penûz vysokou ‰kolu ovlá-dat.V˘zkum problémÛ, které by se oznaãily napfi. jako nedÛleÏité, neprak-tické nebo dokonce neprodejné, by byl zastaven, naopak by se zintenzivnilv˘zkum tam, kde by to vyhovovalo zájmÛm firem. Systém firma fieknea ‰kola ãi ústav udûlá je cesta do záhuby.“

FOTO

:AR

CH

IV JA

NA

CH

ROM

ÉHO

FOTO

:AR

CH

IV Z

UZ

AN

Y V

AC

KOV

É

V˘zkum Zuzany Vackové snad pomÛÏe zv˘‰it ‰anci dûtí, aby se narodily zdravé.

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 50

Studenti a vûda

51

je s tebou ve vûdecké sféfie ámen – pozn.red.). Mnû osobnû se stalo maximálnû to,Ïe jsem v úvahách do‰el k velice podob-n˘m závûrÛm, které uÏ nûkdo pfiedtímpublikoval,“ dodává. Doktorandi se sho-dují: pro dne‰ní vûdu je charakteristické,Ïe na podobném projektu pracuje víc lidía rÛzn˘ch t˘mÛ a je vûcí náhody, kdo svév˘sledky publikuje dfiív.I student doktorského programu jednousvou almu mater opustí, nebo alespoÀdokonãí postgraduální studia. Ideálnû potfiech letech, maximálnû v‰ak po osmirocích nejprve prezenãního nebo kombi-novaného a posléze pouze kombinova-ného systému. A co pak? Zaãlenit se dopracovního procesu v mimo‰kolních labo-ratofiích, ve státních institucích nebov ãistû komerãní sféfie? Jako inbreeding seoznaãuje situace, kdy student s ãerstv˘mPh.D. titulem zÛstane vûrn˘ svému akade-mickému pracovi‰ti a z univerzitní pÛdyvÛbec neodejde. „Kdyby mi univerzitanabídla práci, pfii které bych mohla dálrozvíjet své dovednosti a uplatnila v‰e, cojsem se nauãila, asi bych o tom uvaÏovala.Myslím si ale, Ïe podstatou postgraduál-ního studia je vychovávat odborníky, ktefiíjsou schopni získané znalosti uplatnita dále roz‰ifiovat na jin˘ch pracovi‰tích.âesk˘ch i tfieba zahraniãních,“ komentuje

moÏnosti po ukoãení studia farmaceutkaZuzana.Lingvista Jan by se pÛsobení na univerzitûnebránil:podle nûj by mûlo b˘t pro ãlovûka,kter˘ dosáhl urãitého vzdûlání, povinnostítoto vzdûlání pfiedávat dál – tfieba pfiím˘mkontaktem se studenty na univerzitû.A jakvidno, Jan není z tûch, koho by lákadlo lep-‰ích penûz zviklalo: „KaÏdopádnû chcizÛstat ve vûdû, velmi nerad bych obûtovalsvÛj ãas pofidérním firemním zájmÛm!“Doktor medicíny Martin uÏ má postgra-duál za sebou. A je tedy zajímavé zjistit,kde skonãil on… Pokraãuje v práciu svého profesora na 1. LF a dál se vûnujepráci zapoãaté v rámci dizertace. A jespokojen˘: „Ná‰ t˘m se rozrostl o novénad‰ené a velmi nadûjné lidi. Problematikase v˘raznû prohloubila. Je pro mû radostb˘t malou souãástí velkého dûní!“

Pukrle i v˘smûchJak uÏ bylo fieãeno, vûda si Ïádá nad‰ence.Jak ale na v˘zkumn˘ entuziasmus reagujeokolí? V tom se názory rÛzní. Zuzana jespokojená. Pfiipadá jí, Ïe spoleãnost vnímávûdeckou ãinnost pozitivnû, i kdyÏ jinedokáÏe náleÏitû finanãnû ocenit. Janzastává opaãn˘ názor: „Míru spoleãensképrestiÏe vûdcÛ povaÏuji za velmi nízkou.Jsme velkému procentu spoleãnosti spí‰

k smíchu – aÈ uÏ kvÛli tomu, Ïe vydûlá-váme málo penûz, nebo Ïe se zab˘vámevûcmi, které jsou v‰eobecnû odsuzoványjako nepraktické.“ AÈ je zku‰enost jaká chce, mlad˘ch vûdcÛnavzdory v‰em pfiekáÏkám neub˘váa jdou dál za sv˘mi ideály a touhou popoznání nûãeho nového. Tfieba uÏ na‰imrodiãÛm pomÛÏou v nemoci onkologickév˘zkumy Martina Chovance, my sami sekoneãnû zorientujeme v tajích rodnéhojazyka s pomocí Jana Chromého a na‰edûti se narodí zdravé díky v˘sledkÛmbádání Zuzany Vackové.

Autor: redakce

MUDr. Martin ChovanecZamûstnanec Anatomického ústavu Univerzity Karlovy v Praze 1. lékafi-ské fakultyTéma dizertaãní práce:Biologie dlaÏdicov˘ch epitelÛ a karcinomÛ hlavy a krku. Problematika gly-kobiologie, tedy studium endogenních lektinÛ (galektinÛ) a cukern˘chmolekul za fyziologick˘ch dûjÛ a v prÛbûhu maligní transformace.Pfiínos v˘zkumu:Nûkteré ze studovan˘ch znakÛ se zdají b˘t zajímavé pfii identifikaci kme-nov˘ch bunûk tûchto epitelÛ a pfii popisu biologick˘ch vlastností z nichvycházejících nádorÛ. Nûkteré z nich mají potenciál ke klinickému uplat-nûní v onkologii hlavy a krku.¤ekl o práci vûdce na univerzitû:„Postgraduální studium mû v mnohém obohatilo. Ne‰lo jen o roz‰ífienípoznání a získání akademického titulu. Nauãil jsem se samostatné práciod pfiípravy experimentu po jeho prezentaci. Mûl jsem moÏnost nav‰tívitzajímavé konference a seznámit se s fiadou v oboru v˘znamn˘ch lidí.“

FOTO

:AR

CH

IV M

ART

INA

CH

OVA

NC

EFO

TO:V

LAD

IMÍR

·IG

UT

V˘zkum není pro kaÏdého. Poznáte, na co se díváte?...Exprese galektin-3-reaktivních glykoepitopÛ (Gal-3-RE),proliferaãního markeru Ki67 a antiapoptotického prote-inu ΔNp63α v dlaÏdicov˘ch karcinomechhrtanu. Grading (G1, G3). Keratinizace (KER).Pfiítomnost galektin-3-reaktivních glykoepitopÛ pfiedsta-vuje nezávisl˘ prognostick˘ parametr pfieÏití u karci-nomÛ hlavy a krku.

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 51

Studenti a vûda

52

Erasmus a spol.Pfies Socrates/Erasmus je nejlep‰í odjetv prÛbûhu studia co nejdfiíve a ideálnûnaplnit pobyt psaním bakaláfiské nebodiplomové práce. Vût‰ina ‰kol totiÏ pokandidátech na stáÏ poÏaduje konkrétníprojekt, kter˘m se budou v pfiestávkáchmezi veãírky a v˘lety zab˘vat, a k tomu sezávûreãné práce v˘bornû hodí. Navíctakov˘ klid na psaní a pfiem˘‰lení, jak˘vám tyto pomûrnû dobfie finanãnû doto-vané pobyty i na ‰piãkov˘ch evropsk˘chuniverzitách pfiinesou, v âR zavalenídomácími povinnostmi prostû nenajdete.¤eknûme, Ïe strávíte pÛl roku nebo rokvenku, pfiijedete a chcete znovu pryã.Dal‰í rok jedete tfieba na Nov˘ Zélandv rámci programu Work&Travel, ale jakoau-pair do Lond˘na uÏ se vám nechcea jazykové kurzy v zahraniãí vám pfiipadajíjako ztráta ãasu...

A také uÏ byste se rádi vûnovali praxi vesvém oboru.AÈ uÏ máte po promoci nebopfied ní, zkuste se pfiihlásit na zahraniãnístáÏ ve spoleãnosti podle va‰eho odbor-ného zamûfiení, kterou více neÏ stovceãesk˘ch studentÛ kaÏdoroãnû poskytujeorganizace AIESEC. Máte-li to ‰tûstí a jstemedik nebo mediãka, není nic snaz‰íhoneÏ stát se ãlenem ãeské vûtve meziná-rodní organizace IFMSA a pak uÏ si jenvybrat pracovi‰tû za hranicemi.

Nabízí se v‰ak je‰tû jedna moÏnost.MÛÏete dál rozvíjet akademické znalosti,díky ãemuÏ se vyplní va‰e touhy listovatnepfiebern˘m mnoÏstvím knih bohat˘chzahraniãních univerzit a nav‰tûvovat pfied-ná‰ky kapacit, o kter˘ch jste dosud jenãetli. Navíc se stanete alespoÀ na nûkolikmûsícÛ souãástí multikulturních student-sk˘ch komunit. Ov‰em jak na to? Chcete-li poznat nejlep‰í terciární vzdûlá-vací systém svûta, jeìte do USA. Nejvíc

V·UDE DOB¤E – TAK CO DOMA?Jedním z nejdÛleÏitûj‰ích pfiínosÛ vysoko‰kolského studia je moÏnost odjet na krat‰í ãi del‰í dobu na zahraniãnístáÏ. Z minul˘ch ãísel FORA víte, Ïe nejsnaz‰í cestou je program Socrates/Erasmus, pfies kter˘ v‰ak lze vyjet jenjednou za studium.A co potom? Tento ãlánek se pokusí pfiiblíÏit va‰e moÏnosti studijních i v˘zkumn˘ch pobytÛa odborn˘ch stáÏí v zahraniãí a snad vám poskytne i ‰petku know-how pfii fie‰ení problémÛ v praxi.

Zdroje informacíUniverzita Karlova: www.cuni.cz a stránky va‰í fakultyAIESEC: http://www.aiesec.org/czech-republic/DÛm zahraniãních sluÏeb: http://www.dzs.cz/Fulbrightova komise: http://www.fulbright.cz/index.shtmlIFMSA: http://www.ifmsa.cz/Nadání Josefa, Marie a ZdeÀky Hlávkov˘ch: http://www.hlavkovanadace.cz/Fond mobility UK: http://www.cuni.cz/uk-43.html

Proã nezkusit pracovat v princetonské fyzikální laboratofii Josepha Henryho? Katedra fyziky Princeton University odkojila uÏ osm drÏitelÛ Nobelovy ceny, dal‰ích devût na oddûlenífyziky uãilo nebo uãí. MoÏná se k nim pfiidá i Aakash Pushp. V kvûtnu publikoval v Nature, nedávno mu pfiijali ãlánek v Science.

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 52

Studenti a vûda

53

informací o studiu ve Státech najdete nawebov˘ch stránkách Fulbrightovy komise,díky níÏ lze vyjet na roãní postgraduálníi graduální studium nebo na krat‰í dobu.Ale pozor – poÏadavky jsou velminároãné a doba pfiípravy úspû‰ného pro-jektu vãetnû skládání jazykového testuTOEFL se blíÏí minimálnû ‰esti mûsícÛm.Jisté je, Ïe webové stránky Komise J. W. Fulbrighta vám nabídnou pfiehlednadací, na nûÏ se mÛÏete obrátit s prosbouo finanãní pomoc pfii shánûní penûz na stu-dijní nebo v˘zkumnou cestu do zahraniãí(http://www.fulbright.cz/odkazy.shtml).Nechcete-li právû do USA, prozkoumejtenabídku mezivládních dohod a meziná-rodních smluv Domu zahraniãních sluÏebpfii M·MT âR.

Meziuniverzitní dohodyUniverzita Karlova má k dne‰nímu dni

uzavfieno hned 188 meziuniverzitníchdohod, tj. ideálnû 188 destinací pro stáÏe-chtivé ãleny komunity UK. Dohody jsousice urãeny zejména pro v˘mûnu peda-gogÛ, ale i studenti si nûkdy pfiijdou nasvé.Vyjet ven tímto zpÛsobem se vyplatí:vût‰inou na pobyt pfiispûje jak domovská,tak hostitelská organizace, navíc si Ïadatelo zahraniãní pobyt ãasto mÛÏe upravovatdélku pobytu, jak to jemu vyhovuje nej-lépe. Mnoho stipendijních pobytÛ a jazy-kov˘ch kurzÛ pro studenty b˘váorientováno na nûmecky mluvící zemûa bÛhvíproã o nû není takov˘ zájem, jak˘by si po právu zaslouÏily, takÏe vzhÛru doboje o místa!Skvûl˘ nápad je také zvolna se rozvíjejícíprogram co-tutelle, kter˘ je urãen dokto-randÛm. Ti mohou vypracovat ãást svédisertaãní práce na zahraniãních pracovi‰-tích a pod vedením odborníkÛ jak

z Univerzity Karlovy, tak (zatím) z Belgie,Francie, Nûmecka nebo Polska. Mladívûdci tak mají moÏnost porovnat rÛznáprostfiedí pro v˘zkum a zlep‰ovat toãeské nov˘mi podnûty, zvlá‰tû budou-linadále pÛsobit v akademické sféfie.

Fond mobility: pfiípadová studiePomûrnû snadné, ale finanãnû zcela jistûnejnároãnûj‰í je pokusit se získat stáÏ pfiesFond mobility Univerzity Karlovy. Ten jeurãen hlavnû vyuãujícím a doktorandÛm,ale i studentÛm magisterského studia,zejména pak tûm, ktefií mají vlastnív˘zkumn˘ projekt. V˘hodou cesty pfiesFond mobility, kter˘ má mimochodem uzá-vûrku pfiihlá‰ek jen dvakrát roãnû (ta pfií‰tíje 18.10.2007!), je, Ïe máte prakticky volnéruce pfii v˘bûru univerzity, termínu i délkypobytu. MÛÏe se totiÏ stát, Ïe se vámzachce na Princeton University, jako se

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:K

AT

E¤IN

A K

AD

LEC

OVÁ

PrestiÏní univerzity pfiipravují studentÛm prestiÏní v˘zkumné prostfiedí. Pfiístroj Aakashe Pushpa (scanning tunneling microscope) stál 600 000 dolarÛ.

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 53

Studenti a vûda

54

zachtûlo mnû, ale pfies Fulbright to jaksinevyjde – a co pak s projektem, rozdûla-nou prací, získan˘mi americk˘mi kontaktya zku‰enostmi? Prostû to zkusíte znovapfies matefiskou univerzitu – a ono se topovede.Poãítejte s tím, Ïe vám univerzita pomÛÏe.

AÈ uÏ pracovníci Odboru pro zahraniãnístyky RUK, ktefií ke mnû byli vÏdy velmivstfiícní, nebo koordinátofii zahraniãníchv˘mûn na va‰í fakultû (kvality tûch naFakultû sociálních vûd, díky nimÏ teìsedím v knihovnû princetonské univerzity,uÏ byly mnohokrát prokázány pfii vyhod-

nocování statistik studentsk˘ch v˘jezdÛ).Ale v˘jezd vám nespadne do klína sám odsebe. Obrovskou ãást práce budete musetudûlat vy sami. Fond mobility totiÏ nav˘jezdy pfiispívá maximálnû padesáti pro-centy pfiedpokládan˘ch finanãníchnákladÛ; poãítá se s tím, Ïe zbytek seÏe-nete sami z vlastních fondÛ, ale je‰tû lépez rÛzn˘ch grantÛ a od nadací (jménavybran˘ch nadací vizte v boxu). A vybe-rete-li si ‰kolu, s níÏ nemá UK uzavfienoudohodu, budete platit buì ‰kolné, a to senedoplatíte, nebo poplatky za v˘zkumn˘pobyt (tedy vyuÏívání univerzitních poãí-taãÛ, knihoven, zdravotního systému aj.).Myslím, Ïe mohu prozradit, kolik poplatkyza pouh˘ pobyt bez moÏnosti nav‰tûvovatpfiedná‰ky a semináfie ãiní na jednéz deseti nejlep‰ích univerzit svûta,Princeton University: je to 750 dolarÛmûsíãnû, tj. cca 16 000 korun.Ve stínu tétoãástky se ukáÏe, Ïe napfiíklad cena letenkyopravdu není rozhodující (mimochodem,na letenku pfiispívá pau‰ální ãástkou 10 000 Kã Hlávkova nadace, která Ïada-tele hodnotí nejen podle kvality projektua dosaÏen˘ch akademick˘ch úspûchÛ, alei z hlediska jejich sociální situace).Peníze nepeníze, pokud nabídnete projekt,o kter˘ má zahraniãí zájem, mÛÏete se naãas stát souãástí ‰piãkové vzdûlávacía v˘zkumné instituce. StáÏ obohatí nejenvá‰ Ïivot osobní a akademick ,̆ pfiípadnûosvûÏí vá‰ strukturovan˘ Ïivotopis, ale pfii-nese velk˘ benefit i samotné UniverzitûKarlovû, kterou se po pfiíjezdu kaÏd˘z nás, aÈ vûdomû nebo nevûdomû, snaÏípfiizpÛsobit ideálÛm vidûn˘m za kopeãky.Pfieji vám v‰em, abyste se pfies úskalí zmí-nûná v tomto ãlánku pokusili zahraniãnístáÏ získat, abyste se nenechali odraditpfiekáÏkami a aby vám v‰echno vy‰lo.

Autorka pravidelnû spolupracuje s redakcíFORA UK. Je novináfikou na volné nozea absolventkou FF (ãesk˘ jazyk a literatura)a FSV UK (mediální studia); na FSV studujeinterní doktorandsk˘ program Mediální studia.Na Princeton University strávila duben a kvû-ten 2007.

Katefiina Kadlecová

Things to check aneb ·krtejte si s námi

Pokud to myslíte se zahraniãní stáÏí váÏnû, mûli byste co nejdfiíve, nejlépe uÏ rok pfied plánovan˘modjezdem, zaãít prom˘‰let budoucnost a od‰krtávat kolonky.

1) Vyberte si zahraniãní ‰kolu a program, kter˘ vás zajímá, kontaktujte zástupce instituce, nejlépe jak„úfiedníky“, tak profesory, a zjistûte své moÏnosti.

2) Najdûte program nebo organizaci, pfies kterou vyjedete, a na základû jejích poÏadavkÛ vypracujteprojekt.

3) Je‰tû jednou promyslete projekt a dotáhnûte ho do podrobností; znáte pfiece to pfiísloví Co mÛÏe‰udûlat z âech, neodkládej na zahraniãí.V opaãném pfiípadû budete trpce litovat, aÏ budete místov˘letu do Tokia dfiepût v laboratofii…

4) Prachy, prachy, prachy! Vypracujte si podrobn˘ finanãní plán a poãítejte s tím, Ïe pro zaãátek musítemít nutnû na‰etfieno nûkolik desítek tisíc korun (ubytování a poplatky za studium se zpravidla platíz velké ãásti pfiedem). Nûkteré nadace nebo granty vám mohou dát peníze aÏ po návratu nazákladû pfiedloÏen˘ch úãtenek, tak neriskujte, Ïe budete za hranicemi spolu s veverkami a skunkyprohledávat kontejnery.

5) Myslete na to, Ïe kromû víz potfiebujete do mnoha destinací oãkování. Informace o povinn˘ch vak-cínách najdete tfieba na www.domuvezdravi.cz, poãítejte v‰ak i s mnohem pfiísnûj‰ími poÏadavkysamotn˘ch ‰kol.Ty v USA zpravidla vyÏadují pro studenty ubytované na koleji vakcínu proti menin-gitidû (A+C), tzv. MMR vakcínu (spalniãky, pfiíu‰nice, zardûnky), tetanus, hepatitidu B, test na tuber-kulózu a obãas i na syfilis. Mezi jednotliv˘mi oãkováními a testy musejí b˘t pauzy, zaãnûte protovysedávat po ordinacích uÏ tfii mûsíce pfied odjezdem!

6) Získejte vízum, ujistûte se, Ïe máte po ruce pasové fotografie, kupte letenku a modlete se, abystesi nezapomnûli doma nic dÛleÏitého. Po dobu stáÏe radûji schovávejte doklady o zaplacení; nikdynevíte, zda se vám nebudou hodit. Doporuãuji také zapisovat si poznámky o náplni stáÏe…a nepropást v zahraniãí ani jedinou moÏnost vzdûlat se, pobavit se, zasportovat si a udûlatUniverzitû Karlovû dobré jméno!

FOTO

:KA

TE¤

INA

KA

DLE

CO

VÁ

Tyto barely drÏí pokusné místnosti princetonské fyzikální laboratofie na vzduchovém pol‰táfii, izolované od pohybÛZemû. Dal‰ím vlivÛm vnûj‰ího prostfiedí brání zvukotûsné dvefie.

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 54

Studenti a vûda

55

Uplynulé zimní a jarní mûsíce se naodboru vûdy nesly ve znamení otázeka odpovûdí a prach nedostal ‰anci usaditse na na‰ich telefonech. Hovory samékolísaly od pfiíjemnû vfiel˘ch po vlaÏné,z nûkter˘ch dokonce ãi‰el chlad, napûtí,rozãarování, ov‰em i nadûje. Obãasi vdûk, abych nûkomu nekfiivdila.Vyzkou‰ely jsme si, jak asi vypadá fungo-vání linky dÛvûry, urgentního voláníu hasiãÛ nebo právní poradny. Od kaÏ-dého by se mohl vzít kousek.Co vyvolalo takov˘ zájem o pracovniceGrantové agentury Univerzity Karlovy?Celou tsunami dotazÛ spustila nováúprava interního grantového systému naUK; nadále bude pfieváÏná vût‰ina úkonÛspojen˘ch s podáváním grantov˘ch pfiihlá-‰ek probíhat jen v elektronické podobû.Vzhledem k faktu, Ïe systém vznikáa dolaìuje se „za pochodu“, se obãasnûco více ãi ménû zadrhne. Pak nastupujíodborníci, aby problémy urovnali. Jak sejednotlivé kroky vyvíjejí a na sebe nava-zují, seznamují se s nimi jak pracovníciadministrativy, tak i potenciální fie‰itelé.Ne v‰ichni v‰ak chápou jednotlivé krokystejnû, a tak se vysvûtluje a vysvûtluje.Pokud bych mûla najít drtivé vût‰inûdotazÛ spoleãného jmenovatele, troufalabych si fiíci, Ïe pramení z nevûdomostianebo mnohdy z lenosti se s nûãímpodrobnû seznámit a hlavnû se nad tímzamyslet. Chápu, Ïe se mnozí radûji dobe-rou hned k v˘sledku a nebaví je zdlouhavéprokousávání se nepfiíli‰ záÏivn˘m textem,vysvûtlivkami nebo odkazy.Ale ani správnáodpovûì na otázku vytrÏenou z kontextunedává odpovûì v souvislostech a plné‰ífii, naopak mÛÏe tazatele je‰tû více zmást.Proto zde uvedu nûkolik nejbûÏnûj‰íchdotazÛ, s nimiÏ jsme se v‰echny v prÛbûhuv˘‰e zmínûného období potkaly.

Kde lze na internetu najít podmínky –Grantov˘ fiád a Vyhlá‰ení?Na webov˘ch stránkách GA UK:Grantov˘ fiád na adresehttp://www.cuni.cz/UK-2446.html;Vyhlá‰ení na adresehttp://www.cuni.cz/UK-1322.html.

Kdy bude vyhlá‰eno nové kolo nebomûsíc zpoÏdûní?Vyhlá‰ení nového kola je vÏdy vystavenona webov˘ch stránkách GA UK ihned pojeho schválení vedením UK. Zvefiejnûnoformou Opatfiení rektora UK.

GA UK je skuteãnû jen pro studenty?Ano – vizte ãl. 6, odst. 2 Grantovéhofiádu UK.

Jak se dostat do aplikace – kde získatãíslo osoby?âíslo osoby je souãástí prÛkazu studentaUK, podrobnosti lze nalézt na webov˘chstránkách GA UKhttp://www.cuni.cz/UK-2446.html.

Co je to anotace projektu?Struãn˘ popis projektu, charakter a prÛ-bûh prací pfiedpokládan˘ch pfii fie‰enínavrhovaného projektu v kalendáfinímroce, pfiíp. pfiedstava pro dal‰í roky.

Jak v aplikaci vyplÀovat finanãní poÏa-davky na projekt? Kam vypsat v‰echnyúdaje a jak zacházet s pfiílohami?Pfiímou souãástí elektronické pfiihlá‰kyprojektu v rámci aplikace GA UK jsouvysvûtlivky, z nichÏ se Ïadatel mÛÏedozvûdût dal‰í podrobnosti.

Jak je to s v˘‰í stipendia a kdo v‰echnoho mÛÏe získat?Vizte ãl. 5 Zásad vnitfiního grantovéhosystému UK, které byly zvefiejnûny formouOpatfiení rektora UK. K dispozici je nastránkách http://www.cuni.cz/UK-2446.html.

Jak a kam vepsat doporuãení projektufakultou?Bylo dohodnuto vpisovat vyjádfienífakulty k anotaci projektu.

Jak a kde se lze seznámit s oponent-sk˘mi posudky svého projektu?KaÏd˘ navrhovatel projektu má moÏnostpo pfiihlá‰ení na svÛj úãet zjistit vewebové aplikaci bliÏ‰í podrobnostio vyhodnocení svého projektu oponenty.

Obecnû ÏadatelÛm o projekt GA UKdoporuãuji podrobnû si prostudovatwebové stránky GA UKhttp://www.cuni.cz/UK-2446.html.

TakÏe co poradit budoucím zájemcÛmo získání penûz z interní grantové agen-tury UK? Napfied vzít do ruky návod,potom sekyrku (telefon), fieãeno uprave-n˘mi slovy klasika.

Pfieji v‰em hodnû ‰tûstí!

GRANTOVÉ KORÁLKYJifiina Potoãná

Autorka ãlánku pracuje jako vedoucí Odborupro vûdu a v˘zkum na rektorátû UniverzityKarlovy.

JUDr. Jifiina Potoãná

FOTO

:KA

TE¤

INA

KA

DLE

CO

VÁ

Chcete-li se probádat aÏ k takovémuto chaosu, nene-chejte se odradit byrokratick˘mi pfiekáÏkami.

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 55

Kvíz

56

1. Aãkoli podle Lisabonského programu Evropské unie z roku2002 mají ãlenské zemû EU v ideálním pfiípadû investovat dovûdy a v˘zkumu 3 % HDP, ãeská vláda poãítá do pfií‰tích lets kulantnû fieãeno nepfiesvûdãiv˘mi 0,59 %.Vypadá to, Ïe náskokUSA (a to nejen v nejlépe patrné oblasti technologií) se budezvy‰ovat… DÛvod je zfiejm .̆ USA financují vûdu a v˘zkum…

a) …7 procenty HDP stejnû jako tfieba Finskob) …3 % HDP jako Japonskoc) …2,5 % HDPd) …4 % HDP

2. Vysoká ‰kola je v USA základem v˘chovy mlad˘ch vûdcÛ.A v âR také, vÏdyÈ máme hned 14 univerzit a desítky vysok˘ch‰kol! Ale Ameriãané mají tzv. postsekundárních institucí pfieci jentrochu víc neÏ my… Kolik?

a) více neÏ 3 700b) cca 8 000c) pfies 500d) 1 230

3. Respektovan˘ Ïebfiíãek hodnocení svûtov˘ch univerzit (pfii-pravuje ho Univerzita Jiao Tong v ·anghaji) staví UniverzituKarlovu po roce 2006 do tfietí stovky. âtyfii z pûti aplikovan˘chkritérií pro umístûní tûsnû souvisejí s kvalitou v˘zkumu univer-zity; pát˘m je velikost instituce. Jaké univerzity stojí díky svémuv˘zkumu a vûdeckému potenciálu na stupních vítûzÛ?

a) 1. Harvard (USA), 2. Princeton (USA), 3. MIT (USA)b) 1. Oxford (VB), Cambridge (VB), University College

Lond˘n (VB)c) 1. Harvard (USA), 2. Cambridge (VB), 3. Stanford (USA)d) 1.Yale (USA), 2. Jyväskylä (Finsko), 3. Jiao Tong (âína)

4. Univerzity USA své zemi vûdou a v˘zkumem v˘znamnû pfii-spívají. Kromû technologick˘ch ‰kol MIT a CALTECH vev˘zkumu dominuje i osmiãka nejstar‰ích a nejváÏenûj‰ích ame-rick˘ch soukrom˘ch univerzit: Brown, Columbia, Cornell,Dartmouth, Harvard, Pennsylvania, Princeton aYale. Souhrnnû sejim jiÏ od poãátku 30. let minulého století fiíká Ivy League nebolibfieãÈanová liga. Proã?

a) protoÏe bfieãÈan slouÏil jako slab˘ jed, kter˘m sportovcitûchto univerzit trávili protivníky

b) bfieãÈan neboli hedera se pnul po zdech star˘ch univer-zitních budov

c) je to poklona ¤ecku; antiãtí bohové mûli na hlaváchvûnce z vavfiínu, kter˘ vypadá jako bfieãÈan

d) protoÏe tyto ‰koly s bfieãÈanem experimentovaly v dobûhospodáfiské krize v kuchyních a menzách

5. Zmínûné univerzity Ivy League mají ve sv˘ch absolventechvelmi ‰tûdré dárce. KdyÏ se k penûzÛm získan˘m od soukrom˘chosob, firem a vlády pfiidá zisk ze ‰kolného, disponují slu‰nousumou.Tipnûte si, kolik kaÏdoroãnû investuje do v˘zkumu jednaz nich, Princeton University v New Jersey?

VùDA ZA VELIKOU LOUÎÍVáÏení ãtenáfii,

toto FORUM se zab˘vá vûdou a ta je, aÈ dûláme co dûláme, na nejlep‰í úrovni ve Spojen˘ch státech americk˘ch.Ty od dob tzv. studené války nesmírnû posílily svoji hegemonii v kvalitû terciárního vzdûlávání a tím si pojistilyNobelovy ceny, vûdecké patenty a spousty penûz na dlouhá léta. Dne‰ní kvíz nám pfiedstaví USA ve svûtû rekordÛa kuriozit, ale i seriózních statistik.

V pseudoantické Clio Hall, postavené roku 1893, sídlila do roku 1963 princetonskákatedra hudby. Nyní je vyuÏívána pro administrativní úãely.

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 56

Kvíz

57

a) 30 milionÛ dolarÛ (630 mil. Kã)b) 2 miliony dolarÛ (42 mil. Kã)c) více neÏ 140 milionÛ dolarÛ (2 miliardy 940 mil. Kã)d) kolem 100 milionÛ dolarÛ (2 miliardy Kã)

6. Zatímco âesko se mÛÏe pochlubit dvûma Nobelov˘mi cenami(1959 za chemii pro Jaroslava Heyrovského a 1984 za literaturupro Jaroslava Seiferta), ve Spojen˘ch státech americk˘ch se jed-notlivé univerzity pfiedhánûjí, na jaké studovalo více ocenûn˘ch.Která univerzita vychovala za jedno století od ustavení Nobelovyceny, 1901–2002, nejvût‰í poãet jejích nositelÛ?

a) Harvard (USA) – 28 b) Cambridge (Velká Británie) – 23 c) Stanford University (USA) – 47 d) California Institute of Technology (USA) – 19

7. Nobelova cena se kaÏdoroãnû udûluje v ‰esti kategoriích: vefyzice, chemii, fyziologii nebo medicínû, ekonomii, Nobelova cenamíru a za literaturu.V roce 2006 se o tûchto ‰est cen podûliloosm muÏÛ. Kolik z nich je obãany USA?

a) v‰ichni vûdci, tzn. ‰est je z USAb) v‰ech osmc) ani jedend) pût; ceny za mír, literaturu a ekonomii pfiipadly obãanÛm

asijsk˘ch státÛ

8. USA jsou proslulé obskurními soudními procesy: tlou‰tíciÏalují fietûzce rychlého obãerstvení kvÛli své obezitû, kufiácisoudcÛm tvrdí, Ïe netu‰ili, Ïe si ãasem vykoledují rakovinu plic.Jak se USA brání moÏn˘m Ïalobám ve v˘zkumu zahrnujícím lid-ské bytosti, tfieba skupinu ‰kolákÛ (a to i v pfiípadû napfi. hloub-kového rozhovoru nebo krátkého dotazníku)?

a) USA mají etické principy podobné tûm v âR, stupeÀochrany je nízk˘

b) se Ïiv˘mi lidmi se vÛbec nesmí pracovat, a to ani v soci-ologickém v˘zkumu

c) vûdci musejí mimo jiné pfiedloÏit v˘zkum ke schválenínûkolika komisím a sloÏit test zpÛsobilosti k v˘zkumu

d) pravidla v˘zkumu s úãastí lidí jsou souãástí legislativy, aleje moÏno zaplatit vládû a zákon se neaplikuje (za jed-noho zkoumaného ãlovûka 30 dolarÛ)

9. Zatímco tzv. undergraduates, tedy studenti bakaláfiskéhocyklu, za své vzdûlání na nejlep‰ích americk˘ch univerzitách platíaÏ 40 000 dolarÛ (840 000 Kã) roãnû, studenti navazujícího M.A.a PhD. cyklu, tzv. graduates, zdaleka neplatí tolik.A kolik tedy?

a) 20 000 dolarÛ (420 000 Kã) roãnûb) studují vût‰inou zadarmo a je‰tû za to dostanou zaplaceno

– napfiíklad studenti ekonomie na Stanford Universityv Kalifornii aÏ 35 000 dolarÛ (735 000 Kã) roãnû

c) ti humanitní platí stejnû jako undergrads, jejich penízepak dostanou pfiírodovûdnû zamûfiení studenti magister-ského cyklu

d) platí symbolick˘ch 1 000 dolarÛ (21 000 Kã), za které sena konci roku uspofiádá ples

10. Zfiejmû nejprestiÏnûj‰í a jeden z nejãastûji citovan˘ch impak-tovan˘ch ãasopisÛ svûta nepochází odnikud jinud neÏ z USA.Jeho rivalem je britsk˘ ãasopis Nature s impakt faktorem 29.273.Americk˘ t˘deník ho v‰ak impakt faktorem 30.927 (oba zmûfienypro rok 2005) pfiedstihl. Jak se tento t˘deník jmenuje?

a) ABCb) Sciencec) Medicine Todayd) Doctor in da House

Autor: redakce

Doktorand ústavu chemie na Princeton University Matthew Grace má stejnû jako vût‰ina ostatních zdej‰ích studentÛ magisterského a doktorského cyklu k dispozicivlastní pracovnu.

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:K

AT

E¤IN

A K

AD

LEC

OVÁ

Správné odpovûdi:1c,2a,3c,4b,5c,6a,7a,8c,9b,10b

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 57

SAP UK

58

16. bfiezna 2007 v 15 hodin se ãlenové na‰eho Spolku se‰li nazbraslavském zámku, kde je instalována sbírka orientálníhoumûní Národní galerie v Praze. Díky vstfiícnosti fieditelky sbírkyPhDr. Heleny Honcoopové jsme si prohlédli expozici japonskéhov˘tvarného umûní a fiemesel, dále pak pfiedev‰ím unikátní sbírkuumûní ãínského. Zasvûcenou prÛvodkyní krátkodobé v˘stavyTisíce kvûtÛ s podtitulem Textilní umûní Orientu nám byla PhDr. Zdenka Klimtová, kurátorka v˘stavy. V˘stava zahrnujev‰echny v˘znamné techniky v˘roby a zdobení textilií znám˘chorientálních kultur.Asijské textilní umûní bylo pro Evropu po sta-letí nejen zdrojem obdivu, ale zvlá‰tû inspirací pro odûvní tvorbu.Lákavá byla moÏnost si na v˘stavû obléknout a vyzkou‰et tradiãníjaponské kimono.

11. dubna 2007 v 16 hodin se konalo XVII. valné shromáÏdûníSpolku absolventÛ a pfiátel Univerzity Karlovy – Carolinum. âle-nové Spolku v zaplnûné Malé aule Karolina kromû splnûnínezbytn˘ch procedurálních povinností v˘roãního jednání se

zájmem vyslechli vystoupení J. M. profesora Václava Hampla.Rektor informoval o dûní na Univerzitû Karlovû v uplynulémroce, mimo jiné o úspû‰ích mezinárodní spolupráce a zapojenína‰ich studentÛ do v˘mûnn˘ch programÛ SOCRATES a ERAS-MUS. Zajímavé bylo srovnání v˘voje ekonomick˘ch a statistic-k˘ch ukazatelÛ i umístûní Univerzity Karlovy v porovnánísvûtov˘ch univerzit. (O této problematice si mÛÏete podrobnûjipfieãíst v textu rektora Václava Hampla v tomto ãísle Fora nastranû 13 – pozn. red.)

Hodnocením roãní ãinnosti Spolku Carolinum se zab˘valav˘roãní zpráva profesora Jifiího Tichého, která pokraãovala vyty-ãením budoucího programu na‰eho spolku vãetnû kontroly hos-podafiení za loÀské období a schválení nového rozpoãtu. Hostemjednání byl profesor Jaroslav Smolka z Akademie múzick˘chumûní s pfiedná‰kou, která pfiipomnûla leto‰ní v˘znamné v˘roãíLudwiga van Beethovena – 190 let od umûlcova úmrtí.Skladatelova rozsáhlá tvorba a Ïivotní osudy zasazené do dûjin-

SPOLEK ABSOLVENTÒ A P¤ÁTEL UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE– CAROLINUM

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 58

SAP UK

59

n˘ch souvislostí tehdej‰í Evropy pfielomu 18. a poãátku 19. sto-letí dokládají skuteãnou v˘jimeãnost této osobnosti. Jak v názvupfiedná‰ky uvedl profesor Smolka: Ludwig van Beethoven – prvníhudební velikán evropsk˘ch dûjin. Pfiedná‰ka s hudební temati-kou pfiedznamenala veãerní koncert, kter˘ Spolek uspofiádal pfiipfiíleÏitosti valného shromáÏdûní. Violoncellistu EvÏena Rattayedoprovodila klavíristka Ludmila âermáková.

3. kvûtna 2007 v 17 hodin pfiijal pozvání Spolku Carolinum profesor Jaroslav Krejãí, emeritní profesor univerzity z britskéhoLancasteru, aby proslovil k na‰im ãlenÛm pfiedná‰ku na témaSouãasná modernita a její antropologické dimenze. Po dokonãeníPrávnické fakulty Univerzity Karlovy se Jaroslav Krejãí vûnoval stu-diu ekonomie, kterou také pfiedná‰el. Dále studoval sociologiia historii, pozdûji se zamûfiil na spoleãenskou vûdu, která v sobûintegrovala právo, ekonomii, politologii, historii, kulturní antropo-logii a náboÏenská studia. V roce 2002 vydalo praÏské Sociologickénakladatelství jeho stûÏejní, celoÏivotní dílo PostiÏitelné proudydûjin. Spis na oborovém pomezí sociologie a historie podrobnûzachycuje v˘voj lidsk˘ch civilizací a jejich vzájemné vztahy. ProfesorKrejãí seznámil posluchaãe právû s tímto syntetizujícím pohledema pfiístupem se snahou integrovat vûdní disciplíny ke zkoumánív˘voje spoleãnosti i s v˘hledem západní kultury do budoucna.

26. kvûtna 2007 jsme uspofiádali v˘let za umûlecko-historic-k˘mi památkami KromûfiíÏe, zapsan˘mi na Listinû svûtového

kulturního a pfiírodního dûdictví UNESCO. Neménû zajímavábyla rovnûÏ náv‰tûva v loÀském roce novû otevfienéhoArcidiecézního muzea v Olomouci, které vlastní jednu z nejkva-litnûj‰ích stfiedoevropsk˘ch sbírek starého malífiství.V˘klad vedlprofesor Jan Royt.

27. ãervna 2007 v 18 hodin vás srdeãnû zveme na Zahradníslavnost, jejíÏ souãástí bude slavnostní pfiedání Ceny SpolkuCarolinum autorÛm vynikajících studentsk˘ch prací. OceÀovánípozoruhodn˘ch studentsk˘ch prací se jiÏ od roku 2003 stalonedílnou souãástí na‰eho spolkového programu. Je potû‰itelnépozorovat dal‰í úspûchy a profesionální v˘voj laureátÛ CenySpolku Carolinum, ktefií od jejího prvého roãníku uspûli v na‰ísoutûÏi, a to v oblasti medicíny, matematiky, demografie, biologie,psychologie s dÛrazem na sociální práci i sociologie. Hodnûzdaru popfiejme také ocenûn˘m pracím leto‰ního roãníku!

Kontakt: Spolek absolventÛ a pfiátel Univerzity Karlovy – Carolinum,116 36 Praha 1,Ovocn˘ trh 3 (budova Nové Astorie, pfiízemí, kanceláfi ã. 10)tel.: +420 224 491 326, fax: +420 224 811 878Bankovní spojení: KB Praha 1, ãíslo úãtu 510836300257/0100 E-mail: [email protected], www: http://www.sapuk.cuni.cz/

FOTO

NA

TÉT

O D

VOU

STR

AN

ù:A

RC

HIV

UK

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 59

Zábava

60

Americk˘ vûdec Richard Philips Feynman (1918–1988) patfiil k v˘znamn˘m badatelÛm dvacátého století. V roce 1965 získal Nobelovucenu za fyziku za rozvinutí kvantové elektrodynamiky. Kromû pfiínosu v oblasti kvantové mechaniky (vytvofiil napfiíklad tzv.Feynmanovy diagramy, které jsou grafick˘m vyjádfiením matematick˘ch vztahÛ popisujících chování systémÛ interagujících ãástic) stáltaké u zrodu dnes velmi populárního vûdeckého odvûtví – nanotechnologií. Proslul v‰ak nejen jako vûdec, ale také jako vynikající peda-gog a velice vtipn˘ ãlovûk.V˘voj souãasného poznání komentoval slovy: „Rozvoj vûdy a pokrok poznání se stávají stále obtíÏnûj‰ími.Na experimentování…“ Dokonãení najdete v tajence.

Tajenku zasílejte na adresu:[email protected] do 1. 9. 2007.

Jednoho v˘herce odmûníme knihou z nakladatelství Karolinum.

V tajence z ãísla 1/07 jste mohli vylu‰titv˘rok francouzského osvícence Denise Diderota:BOJTE SE âLOVùKA, KTER̄P¤EâETL JEN JEDNU KNIHU.

Z úspû‰n˘ch fie‰itelÛ byla vylosovánaa kniÏní dar po‰tou obdrÏí:paní Lenka Tyrichtrová z Prahy 8.Gratulujeme!

UKF_22007_tisk 13.6.2007 17:26 Stránka 60

EDITORIAL 1

NEWSPast months at Charles University 2

RESEARCH IN PRACTICEThe scientists improve our lives 4

TODAY IN HISTORY 6

SCIENCE AND RESEARCH AT CHARLES UNIVERSITYInterviewBohuslav Ga‰: First and foremost, the researchers must publish 8Václav Hampl: On approaches to the evaluation of science and research 11Stanislav ·tech: On the current status of the science in practice project 15PollResearchers at Charles University 16Stanislav ·tech: Minicampuses become reality 19Jifiina Potoãná: No fear of red tape: How to overcome the bureaucracy 20Photo StoryWhere discoveries take place 22InterviewLadislav Rob:A great success of Czech science in Europe 28

CONTEXTS OF SCIENCE AND RESEARCHInterviewMilo‰ V. Novotn˘:Young, talented and zealous students are the essential asset 31Ivan Wilhelm:The EU does care about science 33Jaromír Plá‰ek: Education, science and research support from the EU budget 36Bohuslav Ga‰: Impact factor and related measures 38When the professors are changing places 40

HISTORY OF SCIENCE AND RESEARCHJosef PetráÀ:The idea of university: from polymaths to professional scientists 42Photo StoryHistory of science in pictures 44Michael Heyrovsk˘: Jaroslav Heyrovsk˘ – a life of principle 47

STUDENTS AND RESEARCH A hope dwells in the university labs and workrooms 49Katefiina Kadlecová:The world welcomes us – so why stay home? 52Jifiina Potoãná:A few words about grants 55

QUIZThe science on the other side of the Atlantic 56

ALUMNIAssociation of Graduates and Friends of Charles University – Carolinum 58

FUN AND PUZZLES 60

CONTENTS 61

ON THE COVERThe work on the ATLAS detector has progressed. CharlesUniversity professors and students take part in the projectsconducted by European Council for Nuclear Research (CERN).Photo: www.atlas.ch (CERN copyright)

Contents

61

3328

·er˘ch, Jifií:Michael Rentz fecit.Michael Jindfiich Rentz,dvorní rytechrabûte ·porka (vãetnû CD s nûmeck˘m textem)Praha, Karolinum 2007, váz., 520 str.,1. vydání, cena 1 500 Kã.Velká monografie pfiedstavuje poprvé ‰ir‰í vefiejnosti rytce,kter˘ pfii‰el na poãátku 20. let 18. století z Norimberka doâech, aby zde vytvofiil rozsáhlé ilustrátorské dílo v kniháchvydávan˘ch F. A. ·porkem.Po boku Matyá‰e Bernarda Braunaa Petra Brandla se tak pfiímo v kukském ohnisku zafiadil mezi

nejlep‰í umûlce ãeského baroka.Autor sleduje v˘voj a promûny Rentzova stylu v jedno-tliv˘ch cyklech i voln˘ch listech, podchycuje tvorbu dal‰ích dvou desetiletí po smrtihrabûte, porovnává umûlcovy kvality v rámci âech a konfrontuje jeho ilustrátorskoupráci s grafickou produkcí pfiedev‰ím Nûmecka a Francie. Rentzovu tvorbu dokládáv knize pfies 300 reprodukcí, sbûratelÛm grafiky poslouÏí v druhé ãásti knihy kompletnísoupis umûlcova díla, obsahující pfies 700 poloÏek.ISBN 978-80-246-1229-4

Vágnerová, Marie:V˘vojová psychologie II., Dospûlost a stáfiíPraha, Karolinum 2007, broÏ., 464 str.,1. vydání, cena 290 Kã.Publikace je vysoko‰kolskou uãebnicí urãenou pro studujícípsychologie a pfiíbuzn˘ch oborÛ. Je zamûfiena na porozumûnípodstatné ãásti lidského Ïivota, dospûlosti a stáfií. Klade dÛrazna pochopení souvislostí rÛzn˘ch v˘vojovû podmínûn˘ch pro-mûn a na stûÏejní mezilidské vztahy, které jsou pro Ïivotdospûlého urãující.Tyto promûny lze sledovat jak prostfiednic-

tvím zmûn jednotliv˘ch psychick˘ch funkcí, zejména kognitivních a emotivnû-regulaãních,tak prostfiednictvím promûny podoby základních sociálních rolí dospûlosti: profesní, part-nerské a rodiãovské. Stárnutí a stáfií je interpretováno jako komplexní proces, kter˘ másvou sloÏku somatickou, psychickou i sociální. Promûna psychick˘ch funkcí je vÏdy indivi-duálnû specifická a je do urãité míry dána jiÏ pfiedchozím prÛbûhem Ïivota. Psychick˘v˘voj je koncipován jako cyklus na sebe navazujících promûn.ISBN 978-80-246-1318-5

Kuklík, Jan:Do poslední pencePraha, Karolinum 2007, broÏ., 474 str.,1. vydání, cena 360 Kã.Kniha pfiedního ãeského právního historika Jana Kuklíka pojed-nává o ãeskoslovensko-britsk˘ch majetkov˘ch a finanãníchjednáních od 30. let aÏ do zaãátku 80. let minulého století.V‰ímási zejména, jak byly politické vztahy mezi obûma státy ovlivÀo-vány nevyfie‰en˘mi problémy zpÛsoben˘mi pomnichovskoupÛjãkou, váleãn˘m úvûrem poskytnut˘m na ãinnost prozatímní

ãeskoslovenské vlády, váleãn˘m hospodafiením okupantÛ v Protektorátu a zejména ãesko-slovensk˘m znárodnûním a dal‰ími majetkoprávními zásahy v letech 1945–1948.V závûreãné ãásti kniha analyzuje souvislosti mezi uzavfiením ãeskoslovensko-britské náhra-dové dohody z roku 1982 a navrácením ãeskoslovenského mûnového zlata zadrÏovanéhonûkolik desetiletí Tripartitní komisí. Celá práce je zaloÏena na studiu pÛvodních pramenÛv ãesk˘ch a britsk˘ch archivech a fiada skuteãností je u nás publikována vÛbec poprvé.ISBN 978-80-246-1332-1

Funda, Otakar A.:JeÏí‰ a m˘tus o KristuPraha, Karolinum 2007, broÏ., 368 str.,1. vydání, cena 300 Kã.Tato studie je psána z konsekventnû religionistického pohledu.To znamená, Ïe její autor se bez vázanosti na kfiesÈanskou vírua její vûrouku snaÏí uchopit téma konsekventnû historicko-kri-tickou metodou jako kterékoli jiné historické téma. Pfiistupujeke kfiesÈanství jako k lidskému jevu lidsk˘ch dûjin a kultury.Ve svém pokusu o rekonstrukci minul˘ch událostí nepoãítá

s nadpfiirozen˘mi zásahy. Nevykládá vznik kfiesÈanské víry boÏím zjevením, resp. zjevenímvzkfií‰eného Krista, n˘brÏ psychick˘m procesem, kter˘ se odehrál v myslích JeÏí‰ov˘chpfiívrÏencÛ, poté co se je‰tû plni JeÏí‰em hlásané vize pfiíchodu boÏího království rozu-tekli v bolesti a ve zklamání po JeÏí‰ovû zatãení a ukfiiÏování. Brzy se pak znovuv Jeruzalémû shromáÏdili, spojeni svou zjitfienou vizí, próto-vírou, Ïe BÛh JeÏí‰e vyv˘‰ila Ïe ukfiiÏovan˘ záhy pfiijde jako Syn ãlovûka a království, které zvûstoval, nastolí.V tétoprvní fázi mûlo spoleãenství JeÏí‰ov˘ch pfiívrÏencÛ po jeho ukfiiÏování charakter Ïidovskésekty. Teprve v dal‰ím procesu prochází zejména v helénistickém prostfiedí tato próto--víra JeÏí‰ov˘ch pfiívrÏencÛ závaÏn˘mi transformacemi. JeÏí‰ je vyznán jako Kristus, jakosyn boÏí, jako vzkfií‰en ,̆ jako kyrios-Pán a spasitel. Jeho kfiíÏ je pochopen jako mesiá‰skáudálost, jako obûÈ za lidské viny. Ke konci 1. století, pfiedev‰ím pod vlivem gnose, zaãínajípak první teologické úvahy o Kristu jako o vtûleném Logu a o jeho jednotû s Bohem,která bude pozdûji postupnû stále více chápána ontologicky.ISBN 978-80-246-1276-8

Bahr, Ehrhard:Dûjiny nûmecké literatury 3. ãástPraha, Karolinum 2007, broÏ., 540 str.,1. vydání, cena 350 Kã.Bahrovy tfiísvazkové Dûjiny nûmecké literatury zahrnujícíobdobí od raného stfiedovûku po souãasnost patfií dnes jiÏ keklasick˘m pracím literární historie. Dûjiny vy‰ly poprvé kon-cem 80. let jako zhu‰tûn˘ pfiehled literatury a literární vûdypro studenty v Americe. Pfiedev‰ím díky vysoké uÏivatelskéhodnotû se poté ujaly také mezi studenty germanistiky i laiky

v Nûmecku. Cel˘ text byl pro vydání, ze kterého vychází ná‰ pfieklad, aktualizován a upra-ven. KaÏdé literárnû historické období je pojednáno v samostatné kapitole specialistouna dané období. Základem v˘kladu je historická interpretace reprezentativních dûl. Cílemtûchto literárních dûjin je nejen ukázat kontinuitu a promûny literárních forem a ÏánrÛ,ale sledovat také pÛsobení literatury ve spoleãnosti.To také zohledÀují v˘bûrové biblio-grafie jednotliv˘ch spisovatelÛ vãetnû doporuãené literatury pro zájemce o dal‰í studium.Ve tfietím, závûreãném a nejobsáhlej‰ím svazku Dûjin nûmecké literatury jsou pfiedstavenyliterární dûjiny období realismu, naturalismu, impresionismu, secese, expresionismu, lite-ratura v dobû fa‰ismu a literatura souãasná aÏ do 90. let. Bibliografie je doplnûnao seznam ãesk˘ch pfiekladÛ.ISBN 978-80-246-1357-4

âern ,̆ Jan M.:Boj za právoPraha, Karolinum 2007, broÏ., 1200 str.,1. vydání, cena 340 Kã.Nové vydání edice dokumentÛ z období 1848–1860 (první vydání1893), které pfiipravil spisovatel a sekretáfi Muzea království âes-kého Jan M. âern ,̆ obsahuje více neÏ 300 politick˘ch textÛ.Bezprostfiednû seznamují ãtenáfie s promûnami probíhajícími jakv habsburském státû, tak s formováním novodobé ãeské spoleã-nosti a její politiky v roce 1848 a v obdobích následujících. První

ãást publikace obsahuje dokumenty z revoluãního roku 1848 a roku 1849, od událostízaãínajících sjezdem ve Svatováclavsk˘ch lázních (bfiezen 1848) aÏ po rozpu‰tûní ústavo-dárného fií‰ského snûmu 7. bfiezna 1849. Druhá ãást se vûnuje 50. letÛm 19. století,tj. dobû tzv. Bachova absolutismu. Jednotlivé dokumenty autor uvádí struãn˘m historic-k˘m v˘kladem.Vychází v edici Prameny k dûjinám ãeského my‰lení.ISBN 978-80-246-1159-4

Hrala, Milan:Ruská moderní literatura 20. stoletíPraha, Karolinum 2007, váz., 768 str.,1. vydání, cena 450 Kã.Ruská moderní literatura let 1890–2000 analyzuje jedno z nej-sloÏitûj‰ích období literárních dûjin.V celkovém proudu pfiiná‰ív˘klad jednotliv˘ch smûrÛ, skupin a jejich v˘znamn˘ch pfiedsta-vitelÛ od vzniku moderny aÏ po postmodernu, a to na základûnov˘ch poznatkÛ, uvolnûn˘ch archivních a jin˘ch materiálÛ, pub-likovan˘ch v Rusku i v zahraniãí. Navazuje na tradici ãeské

rusistiky, jak se vytvofiila jiÏ za První republiky a obnovila zejména v 60. letech. Kniha jeurãena ‰irokému okruhu zájemcÛ, zahrnujícímu ãtenáfie, které toto období a jeho hod-noty zajímají, ale také uãitele, nakladatelské a osvûtové pracovníky i studenty filologick˘choborÛ, hlavnû rusistiky vãetnû pfiekladatelské.ISBN 978-80-246-1201-0

Aurelius,Augustinus:O boÏí obci – 1. a 2. dílPraha, Karolinum 2007, váz., 896 str.,1. vydání, cena 675 Kã.První ãást spisu (kniha I.–X.) je pfiedev‰ím apologetická –obrací se proti pohanství: bohové nejsou dárci pozemskéhoblaha; krut˘mi válkami i vnitfiním rozkolem trpûla fií‰e uÏpfied Kristem a její velikost byla odmûnou za starofiímskéctnosti. K tûmto ctnostem v‰ak nevedlo mnohoboÏství; vûã-nou blaÏenost pak nedává ani filozofie. V druhé ãásti díla(kniha XI.–XXII.) Augustin podává v rámci svûtov˘ch dûjinmohutn˘ obraz BoÏí obce, tedy spoleãenství spravedliv˘chvyznavaãÛ pravého Boha, putujících tímto svûtem uprostfiedpfiíslu‰níkÛ obce pozemské, kterou zaloÏili padlí andûlé tím,Ïe strhli ãást lidstva ke hfiíchu. Ve stfietu obou obcí – boÏía pozemské – tj. v zápase mezi kfiesÈanstvím a pohanstvím,jde pfiedev‰ím o du‰e lidí. Jedná se tak o zcela novou teoriidûjinného v˘voje. Proti starovûké pfiedstavû o cyklickémpohybu stále se obnovujícího svûta staví Augustin lineárnípojetí v˘voje – dûjiny smûfiují od prvotního hfiíchu k posled-nímu soudu, kter˘ s koneãnou platností rozhodne

o posmrtném osudu v‰ech lidí.ISBN 978-80-246-1284-3

VYBRANÉ PUBLIKACE NAKLADATELSTVÍ KAROLINUM

vùda,v¯zkum a univerzita karlovaiforum.cuni.cz/iforum-4125-version1-forumcerven2007.pdfspolek...

Documents