universitas bohemiae meridionalis budvicensis facultas ... · universitas bohemiae meridionalis...

Universitas Bohemiae Meridionalis Budvicensis

Facultas Pedagogica

Studia Kinanthropologica

1(issue)

Volume 20. 2019

ISSN 1213-2101

STUDIA KINANTROPOLOGIAVědecký časopis pro kinantropologii/ Scientific journal for kinathropology

Vydavatel/ Publisher:Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra tělesné výchovy a sportuUniversity of South Bohemia, Faculty of Education, Department of Sport Studies

MK ČR E 18825

Redakční rada/ Editorial Board

Předseda/ Editor – in – chief:Doc. PaedDr. Jan Štumbauer, CSc. – Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, České Budějovice

University of South Bohemia, Faculty of Education

Zástupce předsedy/ Deputy editor – in – chief:PhDr. Renata Malátová, Ph.D. – Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, České Budějovice

University of South Bohemia, Faculty of Education

Členové/ Members:Doc. PaedDr. Elena Bendíková, Ph.D. – Univerzita Mateja Bela, Slovenská republika

Matej Bel University, SlovakiaProf. Knut Arne Hagtvet, Ph.D. – Universitetet i Oslo, Norsko

University of Oslo, NorwayProf. PhDr. Václav Hošek, DrSc. – Palestra, Praha

Palestra, Praguedr hab. Ewa Ka�lamacka, prof. nadzw. – AWF im. Bronis�lawa Czecha w Krakowie

University of Physical Education in Krakowdr hab. prof. AJD Eligiusz Ma�lolepszy – Akademia im. Jana D�lugosza w Czestochowie

Jan D�lugosz University in CzestochowaProf. PhDr. František Man, CSc. – Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, České Budějovice

University of South Bohemia, Faculty of EducationProf. Renzo Pegoraro, MD. – Fondazione Lanza, Padova, Itálie

Fondazione Lanza, Padova, ItalyProf. Remco Polman Ph.D, CPsychol, AFBPsS, CSci. – Victoria University, Austrálie

Victoria University, AustraliaDoc. PaedDr. Emil Řepka, CSc. – Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, České Budějovice

University of South Bohemia, Faculty of EducationDoc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc. – Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, Brno

Masaryk University, Faculty of Sport StudiesProf. PaedDr. Iva Stuchlíková, CSc. – Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, České Budějovice

University of South Bohemia, Faculty of EducationDoc. PhDr. Jiří Suchý, Ph.D. – Univerzita Karlova, FTVS, Praha

Charles University, Faculty of Physical Education and SportProf. PaedDr. Jaromír Šimonek, Ph.D. – UKF Nitra, Slovenská republika

Constantine the Philosopher University in Nitra, SlovakiaProf. RNDr. Pavel Tlustý, CSc. – Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, České Budějovice

University of South Bohemia, Faculty of EducationPhDr. Tomáš Tlustý, Ph.D. – Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, České Budějovice

University of South Bohemia, Faculty of EducationProf. PhDr. Marek Waic, CSc. – Univerzita Karlova, FTVS, Praha

Charles University, Faculty of Physical Education and Sport

Tisk/ Printing:Tiskárna Typodesign s.r.o., Hany Kvapilové 10, České Budějovice

Náklad/ Number of copies:200 kusů/ 200 pieces

Studia Kinanthropologica 2019, XX, 1Studia Kinanthropologica, vědecký časopis pro kinantropologii. Vydává Jihočeská univerzita

v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, katedra tělesné výchovy a sportu. Od roku 2019 vy-chází třikrát ročně. Příspěvky jsou přijímány průběžně. Katedra tělesné výchovy a sportu začalavydávat odborné periodikum již v roce 1996, které od roku 2000 nese název Studia Kinanthropo-logica a splňuje požadavky na recenzovaný časopis. V roce 2010 Rada pro výzkum, vývoj ainovace zařadila Studia Kinanthropologica na Seznam recenzovaných neimpaktovanýchperiodik vydávaných v České republice, které uvedla v oborech Národního referenčního rámceexcelence (NRRE). Časopis je nadále uveden i v aktualizovaném Seznamu recenzovaných neimpak-tovaných periodik vydávaných v ČR v roce 2014. Časopis Studia Kinanthropologica je indexovánv databázi Medvik – Bibliographia medica Čechoslovaca (BMČ), Národní lékařské knihovny Praha.Dne 29. dubna 2016 byl zařazen do databáze ERIH PLUS (European Reference Index for theHumanities and the Social Sciences).

Adresa redakce: KTVS PF JU Jeronýmova 10, České Budějovice, 371 15tel. 387 773 170, fax 387 773 187Internet: http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/tv/studiaka.htmle-mail: [email protected]

Časopis Studia Kinanthropologica je určen pro zveřejňování původních sdělení, které souvisí s pro-blematikou sportovní kinantropologie. Cílem je podporovat rozvoj vědeckého poznání v oblasti struk-tury a funkce cílevědomých pohybových činností člověka, podporovat jejich rozvoj a sledovat účinkyu různých věkových skupin populace a to v podmínkách školní tělesné výchovy, sportu, sportovníhotréninku, aplikovaných pohybových aktivit, fyzioterapie, rekreace, zdravotní tělesné výchovy apod.Studia Kinanthropologica akceptuje příspěvky, které dosud nebyly publikovány a nejsou přijaty

k publikování v jiném časopisu. Všechny texty procházejí recenzním řízením a jsou posuzovány nejménědvěma nezávislými recenzenty. Recenzní řízení je oboustranně anonymní (redakce si vyhrazuje právona odstranění údajů identifikujících autora či recenzenta). Autoři jsou vždy vyrozuměni o výsled-ku recenzního řízení a instruováni k provedení případných změn v předloženém textu. Statě mohoubýt publikovány v jazyce českém, slovenském nebo anglickém. Autor je zodpovědný za odbornou,jazykovou a formální správnost příspěvku. O zveřejnění příspěvku rozhoduje redakční rada se zřetelemna vědecký význam a oponentské posudky. Za obsahovou a jazykovou správnost odpovídá autor, autořijednotlivých příspěvků.

Studia Kinanthropologica is scientific journal for kinathropology. Since 2019 the journalis published in three issues per year. The contributions are accepted continuously throughoutthe year. In 2010 the Government Council for Research and Development classified journal StudiaKinanthropologica as a ”Reviewed Journal”. It is also on the updated list from 2014. Studia Ki-nanthropologica journal is indexed in the database Medvik – Bibliographia Medica Čechoslovaca ofNational Medical library Prague, Czech Republic. Since April 2016 is this journal indexed inERIH PLUS database.

The address of editor´s office: KTVS PF JU Jeronýmova 10, České Budějovice, 371 15tel. +420 387 773 170, fax +420 387 773 187Internet: http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/tv/studiaka.htmle-mail: [email protected]

Scientific Journal for Kinanthropology is mainly a place for publishing reports of empirical stu-dies, review articles, or theoretical articles. Articles are published in Czech, Slovak, and/or Englishlanguage. The author (senior author) is responsible for special and formal part of the article. All textsare subject to review process and assessed by at least two expert referees. The review procedure isauthorless. Board of editors decide about article´s publishing having regard to scientific importanceand review process. For content and linguistic correctness is responsible author, authors of individualcontributions.

3

Obsah

J. BROĎÁNI, V. ŠUTKA, & Ľ. ŠIŠKAZáujmové preferencie adolescentov o jednotlivé oblasti športových aktivít . . . . 9

P. HORIČKA, & J. ŠIMONEKDiagnostika úrovne a vzťah komponentov agility vo vybraných kategóriáchv hádzanej . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

A. IZÁKOVÁ, G. ARGAJ, & K. HŮLKAKomparácia herného a technického prístupu k výučbe basketbaluv edukačnom prostredí telesnej výchovy a športu . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

A. KAŠPAROVÁ, & V. NOVOTNÁRytmické cítění u studentů UK FTVS a jeho posouzení v praxi . . . . . . . . . 35

P. MANDZÁK, & M. SLOVÁKOVÁÚroveň pohybových schopností 11 ročných žiakov s rozšírenou dotácioutelesnej a športovej výchovy na základnej školev banskobystrickom regióne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

M. MANDZÁKOVÁ & P. MANDZÁKVplyv skráteného zimného makrocyklu na zmeny výkonnosti u mladýchplavcov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

J. MICHAL, & S. STRAŇAVSKÁVyučovanie snowboardingu na stredných školách . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

J. NOVÁK, J. VOTÍK, M. ŠTORK, & V. ZEMANSrovnání normativů tělesné zdatnosti čs. populace z r. 1976 sesoučasnou sportující a nesportující populací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

V. NOVOTNÁ, A. KUBAŇ, & I. HOLÁPřínos pohybové skladby v procesu vzdělávání různých skupinpopulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

H. PAVLIČÍKOVÁ, & V. KUKAČKAVáclav Piloušek – osobnost českobudějovického sportovníhoa kulturního života . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

4

R. PEŘINOVÁMotorická docilita jako klíčový pojem při vytváření znalostní domény . . . . . . 89

P. PRAVEČKOVÁ, P. FOŘTEROVÁ, V. SÜSS, & M. MALÝSrovnání softballového nadhozu a hodu diskem s vybranýmiposilovacími cviky pomocí povrchové elekromyografie . . . . . . . . . . . . . . . 95

M. ROŠKOVÁ, & A. STEHLÍKOVÁPorovnanie agresivity a vybraných osobnostných charakteristíku športujúcej a nešportujúcej mládeže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

A. ŠVEPEŠOVÁEmigrace Václava Nedomanského a Richarda Fardy . . . . . . . . . . . . . . . . 117

POKYNY PRO AUTORY PŘÍSPĚVKŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125

5

Contents

J. BRODANI, V. SUTKA, & L. SISKAAdolescents preferences of individual areas of sport activities . . . . . . . . . . . 9

P. HORICKA, & J. SIMONEKDiagnostics and relationship of agility components in the selectedcategories in handball . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

A. IZAKOVA, G. ARGAJ, & K. HULKAComparison of gaming and technical approach to basketballteaching in the educational environment of physical education and sport . . . . 27

A. KASPAROVA, & V. NOVOTNAA sense of rhythm at students of UK FTVS and its assessment in practice . . . 35

P. MANDZAK, & M. SLOVAKOVALevel of physical abilities of 11 year old pupils with extended capitationof physical and sport education at the basic school in the regionof Banska Bystrica . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

M. MANDZAKOVA & P. MANDZAKThe impact of shortened winter macrocycle on the changes of youngswimmers perforance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

J. MICHAL, & S. STRANAVSKATeaching snowboarding in secondary schools . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

J. NOVAK, J. VOTIK, M. STORK, & V. ZEMANCzechoslovak physical fitness standards in 1976 compared to recentsporting and non-sporting population . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

V. NOVOTNA, A. KUBAN, & I. HOLAThe contribution of music and movement composition in the educationprocess of different population groups . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

H. PAVLICIKOVA, & V. KUKACKAVaclav Pilousek – a pillar of cultural and sports activitiesin Ceske Budejovice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

6

R. PERINOVAMotor Docility a Key Concept in Creating a Knowledge Domain . . . . . . . . . 89

P. PRAVECKOVA, P. FORTEROVA, V. SUSS, & M. MALYComparsion of softball windmill pitch and discuss throw withselected strengthening excercises by using the surface electromyography . . . . . 95

M. ROSKOVA, & A. STEHLIKOVAAggression and selected personal characteristics in the youthengaged/not engaged in sports – comparative study . . . . . . . . . . . . . . . . 105

A. SVEPESOVAEmigration of Vaclav Nedomansky and Richard Farda . . . . . . . . . . . . . . 117

AUTHOR INSTRUCTIONS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125

7

Studia Kinanthropologica, XX, 2019, (1), 9–15The Scientific Journal for Kinanthropology

ZÁUJMOVÉ PREFERENCIE ADOLESCENTOV O JEDNOTLIVÉ OB-LASTI ŠPORTOVÝCH AKTIVÍT

ADOLESCENTS PREFERENCES OF INDIVIDUAL AREAS OF SPORTACTIVITIES

J. Broďáni, V. Šutka, & Ľ. Šiška

Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Pedagogická fakulta, Katedra telesnej výchovy a športu

Abstract

The aim of the thesis was to point out differences in physical activity interest among high schoolstudents in terms of different age. 1064 students aged 16 – 18 were involved in the study. Physicalactivity interest was determined by a physical activity enjoyment scale (PACES) questionnaire inwhich respondents mentioned biggest interest, second and third biggest interest choosing from 10different areas of sports activities. The interest in sports activities at individual levels is expressed inpercentage terms and differences between students of different ages are assessed by chi-square test at5% level of statistical significance and the significance of effect size was judged by Cramer’s phi ϕc.All of the age – categories showed the biggest inetrest in collective sports, such as football, volleyball,basketball, and more. from 20 to 27%, but with an increasing age the interest rate declining. Thesecond biggest interest was in strengthening, aerobics, spinning from 17 to 20% and the third greatestinterest was other physical activities such as rafting, cycling, floorball, etc. from 17 to 22%. Thepercentage differences were most pronounced when assessing the biggest interest, but at all levels itwas not statistically significant p > 0,5, and also the intrinsic significance was low ϕc < 0,1. The resultshighlighted the differences in movement activity among students of different ages and can contributeto better management of school and extra-curricular activities and help to increase the joy of physicalactivity in adolescents. The paper is part of grant MŠ SR KEGA 003UKF-4/2016.

Keywords: adolescent; differences; physical activity; interst

Súhrn

Cieľom práce bolo poukázať na diferenciev záujme o pohybové aktivity medzi študentmi stredných škôlz hľadiska rozdielneho veku. Výskumu sa zúčastnilo 1064 študentov vo veku 16 – 18 rokov. Záujemo pohybové aktivity bol zisťovaný prostredníctvom dotazníka PACES (physical activity enjoymentscale) v ktorom respondenti uvádzali najväčší záujem, druhý a tretí najväčší záujem pri výbere z 10rôznych oblastí športových aktivít. Záujem o športové aktivity na jednotlivých úrovniach uvádzamev percentuálnom vyjadrení a rozdiely medzi študentmi rôzneho veku posudzujeme testom chí-kvadrátna 5% hladine štatistickej významnosti a vecnú významnosť effect size sme posudzovali Cramerovýmphi ϕc. Najväčší záujem prejavovali všetky vekové kategórie o kolektívne športy ako futbal, volejbal,basketbal a pod. od 20 do 27 % pričom so zvyšujúcim sa vekom tento záujem klesal. Druhý najväčšízáujem bol o posilňovanie, aerobic, spinning od 17 do 20 % a tretí najväčší záujem predstavovaliiné pohybové aktivity ako rafting, bicyklovanie, florbal a pod. od 17 do 22 %. Percentuálne rozdielyboli najvýraznejšie pri hodnotení najväčšieho záujmu avšak ani na jednej úrovni neboli štatistickyvýznamné p > 0,5 a tak isto aj vecná významnosť bola nízka ϕc < 0,1.Výsledky poukázali na rozdielyv záujme o pohybové aktivity medzi študentami rôzneho veku a možu prispieť ku lepšiemu riadeniuškolských a mimoškolských pohybových aktivít a napomôcť k zvýšeniu radosti z pohybových aktivítu adolescentov. Príspevok je súčasťou grantu KEGA 003UKF-4/2016 Pohybová aktivita a kvalitaživota žiakov stredných škôl.

Kľúčové slová: adolescent; diferencia; pohybová aktivita; záujem

9

ÚvodHistorické dôkazy uvádzajú, že športové a rekreačné činnosti sa vyvíjajú súčasne s ľudským rozvo-

jom. Každá aktivita, športová alebo rekreačná, bola založená na iný účel, avšak preukázateľne vplývajúna zdravie človeka (Kudláček, 2013).

Pohybová aktivita (PA) a zdravie sú preto jedny z najfrekventovanejších termínov v súčasnej kinan-tropológii a najmä v detstve a dospievaní je pravidelná PA nevyhnutná pre zdravý vývoj kostrovéhosystému a funkčnosti svalového aparátu (Valach, Frömel, Jakubec, Benešová, Salcman, 2017).

Adolescencia alebo dospievanie v najširšom ponímaní predstavuje obdobie od detstva až po dospe-losť. Človek prechádza mnohými fyzickými, emočnými, sociálnymi a mentálnymi zmenami v priebehutohto vývinového obdobia. Počas neho adolescenti čelia kľúčovým úlohám, medzi ktoré nepochybnepatrí formovanie vlastnej identity a vytvorenie pevnej základne nevyhnutnej pre chápanie seba saméhoaj sveta okolo (Romanová, Sollár 2016).

Telesný vzhľad je dôležitou súčasťou identity adolescentov. Adolescenti posudzujú a porovnávajúvlastné telo s aktuálnym štandardom atraktivity, tzn. s ostatnými adolescentmi a s ich aktuálnymideálom. Zaoberajú sa vo veľkej miere svojím telom, ide až o narcistické zameranie (Norris, Carroll,Cochrane, 1992).

Ak je adolescent so svojim telesným vzhľadom spokojný, vytvára oporu pre sebavedomie a pocit, žedosiahne sociálnu akceptáciu a prestíž. Ak je znevýhodnený estetickým alebo funkčným handicapom, jeriziko, že sa bude zvyšovať jeho neistota a negatívne sebahodnotenie. Oceňovanie vlastného zovňajškuje ovplyvnené sociálnym prostredím, ale aj ”módnymi” normami a stereotypmi a do veľkej miery jeovplyvnené telesnou zdatnosťou. (Rank et al., 2014; Sigvartsen, Gabrielsen, Abildsnes, 2016).

Mnoho autorov (Garcia, Pender, Antonakos, Ronis, 1998; Anderson, Baranowski, Watson, 2005;Norris et al., 1992) sa vo svojich štúdiách zhodne venujú aj PA adolescentov a zhodujú sa, že PA je jed-ným z najzávažnejších faktorov pri riešení otázok prevencie a verejného zdravia. Obdobie adolescenciesa podľa nich javí ako najviac rizikové, pretože v ňom zaznamenávajú najväčší pokles celkovej úrovnePA.

Broďáni, Spišiak, Paška (2015), Broďáni, Lipárová, Kráľ (2016) odporúčajú pravidelné pohybovéaktivity 3–5 krát týždenne a upozorňujú na pozitívnu interakciu medzi pravidelnou telesnou aktivitoua životnými oblasťami hlavne v skupinách stredoškolákov a vysokoškolských študentov. Množstvoa polarita interakcií fyzickej aktivity s jednotlivými oblasťami života úzko súvisí so špecifickosťouadolescentných skupín.

Základné piliere celoživotnej výchovy a vzdelávania sú šport a školská telesná výchova a prejavujúsa ako účinné prostriedky pri vytváraní aktívneho životného štýlu.Pokles záujmu študentov o školskéa mimoškolské pohybové aktivity je evidentný hlavne v posledných rokoch. Ak chceme, aby sa potrebapohybu stala súčasťou každodenného života, je potrebné vzťah k tejto aktivite rozvíjať už od detstva.Na vytvorenie pozitívneho vzťahu k pohybovým aktivitám je preto veľmi dôležité zisťovať, ktorépohybové aktivity mládež preferuje a rešpektovať jej záujmy (Lenková, Bebčáková, Boržíková, Durkáč,2010).

MetodikaDotazníkového prieskumu zameraného na zisťovanie záujmu o pohybové aktivity sa zúčastnilo

1064 adolescentov stredných škôl v Slovenskej republike vo veku 16–18 rokov.Výskumný súbor smediferencovali z hľadiska vekových kategórií a nebol diferencovaný podľa pohlavia. V skupine 16 ročnýchsa nachádzalo 360 žiakov, v skupine 17 sa nachádzalo ročných 328 žiakov a v skupine 18 ročných sanachádzalo 376 žiakov.

Na hodnotenie záujmu o pohybové aktivity bol použitý dotazník PACES - Physical Activity En-joyment Scale, v ktorom respondenti hodnotili najväčší, druhý najväčší a tretí najväčší záujem privýbere z 10 rôznych oblastí športových aktivít označených od 0 po 9 (Heesch, Masse & Dunn, 2006).

1– Turistika - zimná, letná, horolezectvo, cykloturistika2– Posilňovanie - aerobic, zumba, spinning3– Plávanie4– Kolektívne športové hry ako futbal, volejbal, basketbal, hokej5– Pohybové drobné netradičné hry6– Zimné športy - korčuľovanie, lyžovanie, zjazdové, bežecké

10

7– Gymnastika8– Atletika - rekreačný beh9– Úpolové športy (karate, aikido, judo, zápasenie, box. . .)0– Iné: Jazda na koni, tenis, rafting, bicyklovanie, florbal, badminton, snowboarding, korčuľovanie,inline

Pri spracovaní údajov sme použili základné deskriptívne štatistiky – rozptyl, početnosť n, prepočí-tanú na percentuálne hodnoty a následne graficky zobrazované pomocou stĺpcových grafov. Rozdielyz hľadiska veku v jednotlivých úrovniach záujmu boli posudzované testom chí-kvadrát na 5% hladineštatistickej významnosti. Vecná významnosť (0,10 malý efekt; 0,30 stredný efekt, 0,50 veľký efekt)bola posudzovaná Cramerovým phi - ϕc (Broďáni, 2011; Cohen, 1992; Preacher, 2010).

VýsledkyPri porovnávaní najväčšieho záujmu vo všetkých troch vekových kategóriách dominujú kolektívne

športy ako futbal, basketbal a pod., ktoré preferovalo u 16 ročných 27 % respondentov u 17 ročných23,5 % a u 18 ročných 20,2 % respondentov. Za kolektívnymi športami vekové kategórie 17 a 18ročných preferujú posilňovanie 20 resp. 21 % v kategórii 16 ročných sú to iné pohybové aktivityako tenis, rafting, bicyklovanie, florbal 16 %. Najmenej respondentov vo vštkých vekových kategŕiáchpreferuje pohybové drobné netradičné hry. Najväčší rozptyl hodnôt bol zaznamenaný v kategórii 17ročných 58, následne 16 ročný 52,4 a 18 ročný 46,5. Percentuálne sa vekové kategórie najviac líšiliv oblastiach posilňovanie, zumba aerobic 6,95 % resp. kolektívne športy 6,73 % (obr. 1).

Z pohľadu preferencií oblastí športových aktivíts najväčším záujmom neboli zaznamenané signifi-kantné rozdiely medzi všetkými vekovými kategóriámi χ2 (2, 1064) = 22,52, p = 0,21, ϕc = 0,15 aani medzi jednotlivými vekovými kategóriámi:

16 a 17 ročných χ2 (1, 688) = 10,81, p = 0,29, ϕc = 0,1317 a 18 ročných χ2 (1, 704) = 2,80, p = 0,97, ϕc = 0,0616 a 18 ročných χ2 (1, 736) = 8,25, p = 0,51, ϕc = 0,11

Obrázok 1./ Figure 1.Záujmové preferencie u 16–18 ročných adolescentov o jednotlivé oblasti športových aktivít - najväčšízáujem./ Interest preferences in individual areas of sports activities of 16 – 18 old adolescents – biggestinterst.

Vysvetlivky./ Notes. Oblasti športových aktivít: 1– Turistika zimná a letná, horolezectvo, cykloturis-tika; 2– Posilňovanie, aerobic, zumba, spinning; 3– Plávanie; 4– Kolektívne športové hry ako futbal,volejbal, basketbal, hokej; 5– Pohybové drobné netradičné hry; 6– Zimné športy ako korčuľovanie,lyžovanie, zjazdové, bežecké; 7– Gymnastika; 8– Atletika - rekreačný beh; 9– Úpolové športy (karate,aikido, judo, zápasenie, box. . .); 0– Iné: Jazda na koni, tenis, rafting, bicyklovanie, florbal, badminton,snowboarding, korčuľovanie, inline.

11

Druhý najväčší záujem prejavujú všetky vekové kategórie o športy ako posilovanie, aerobic, zumbau 16 ročných 20,3 %, u 17 ročných 16,8 % au 18 ročných 17,8 %, kde je však iba minimálny rozdieloproti iným športom ako tenis, rafting, bicyklovanie, florbal so 17,3 %. Tak isto aj u 16 ročných druhýnajväčší percentuálny podiel majú iné športy 16,4 % avšak u 17 ročných je to plávanie so 14,6 %.Oblasťou s najmenej percentami boli aj v tomto prípade pohybové drobné netradičné hry. Najväčšírozptyl hodnôt bol zaznamenaný u 18 ročných 36,4, následne 16 ročný 35,1 a 17 ročný 25,8. Najväčšípercentuálny rozdiel bol zaznamenaný v oblasti atletika 3,57 % (Obr. 2).

Z pohľadu preferencií oblastí športových aktivít s najväčším záujmom neboli zaznamenané signi-fikantné rozdiely medzi všetkými vekovými kategóriámi χ2 (2, 1064) = 15,01, p = 0,66, ϕc = 0,12 aani medzi jednotlivými vekovými kategóriámi:


Obrázok 2./ Figure 2.Záujmové preferencie u 16–18 ročných adolescentov o jednotlivé oblasti športových aktivít - druhýnajväčší záujem./ Interest preferences in individual areas of sports activities of 16 – 18 old adolescents-second biggest interest.


Tretí najvačší záujem prejavujú všetky vekové kategórie s pomerne veľkým percentuálnym od-stupom o iné pohybové aktivity ako tenis, rafting, bicyklovanie, florbal 16 ročný 24,7 %, 17 ročný 16,8% a 18 ročný 18,6 %. U 16 ročných nasledujú zimné športy 12,8 % u 17 ročných plávanie 14,3 % au 18 ročných je to turistika, cykloturistika, horolezectvo 13,8 %. Na tejto úrovni záujmu o pohybovéaktivity sme zaznamenali najmnešiu variabilitu hodnôt. Rozptyl u 16 ročných bol 33,6 u 17 ročných19 a u 18 ročných 21,7. Percentuálny rozdiel bol najväčší v oblasti iné športy 7,95 % (Obr. 3).

Z pohľadu preferencií oblastí športových aktivít s najväčším záujmom neboli zaznamenané signi-fikantné rozdiely medzi všetkými vekovými kategóriámi χ2 (2, 1064) = 20,20, p = 0,32, ϕc = 0,14 aani medzi jednotlivými vekovými kategóriámi:


12

Obrázok 3./ Figure 3.Záujmové preferencie u 16–18 ročných adolescentov o jednotlivé oblasti športových aktivít - tretí naj-väčší záujem./ Interest preferences in individual areas of sports activities of 16 – 18 old adolescents– third biggest interest.


DiskusiaAko naznačujú výskumy (Broďáni et al., 2016; Norris et al., 1992; Sigvartsen et al., 2016) vý-

znam pohybovej aktivity do budúcna porastie.Hlavne v mladom veku by mal človek dostať kvalitnúpohybovú prípravu, kedy poznanie jeho záujmu o jednotlivé oblasti športoých aktivít dáva predpo-klad odborného vedenia. Z celkového pohľaduvidíme obľúbenosť kolektívnych športov, čo potvrdzujúaj výskumy (Kudláček, Frömel, 2012; Kudláček, 2013; Valach et al., 2017). Záujem o kolektívnešporty so zvyšujúcim sa vekom klesá, čo môže byť spôsobené vyššou hravosťou mladších ročníkov ajvyššou radosťou z pohybu pri zapojení do hry (Moghaddaszadeh, Ahmadi, Belcastro, 2016). U 16ročných je aj rozdiel v obľube kolektívnych športov a ostatných oblastí pohybových aktivít najväčší.U 17 a 18 ročných je rozdiel medzi kolektívnymi športami a oblasťou posilňovanie, aerobic, zumbaa pod. minimálny. Minulý výskum (Broďáni,Šutka, Šiška, 2018) potvrdil, že kolektívne športy domi-nujú jednoznačne u chlapcov, dievčatá preferujú oblasť posilovanie, aerobic, zumba, spinning. Možmepredpokladať, že z tejto oblasti si chlapci vyberali posilovanie a dievčatá sa viac prikláňali na stranuaeróbnych aktivít zumba, spinning a pod. Oblasť iné: jazda na koni, tenis, florbal má obľúbenosť navšetkých troch úrovniach pomerne vysokú a tento fakt je spôsobený hlavne zaradením viac športov dojednej oblasti hlavne florbal sa dnes dostáva do povedomia a stáva sa z neho veľmi preferovaná pohy-bová aktivita a vo výskume (Babiar, 2012) dosiahol najvyššie preferencie. Turistika má tiež stabilnúpodporu na čo poukazuje aj výskum (Korvínová, 2004). Prekvapením je pomerne nízka obľúbenosť in-dividuálnych športov ako gymnastika, atletika a úpolové športy, čo je v miernom rozpore so zisteniamivýskumu (Babiar, 2012), ktoré, až na nižších úrovniach dosahujú vyššie percento. Naopak plávaniemá stabilné miesto v školských a mimoškolských pohybových aktivitách, čo je v zhode so zistením(Al-Shamli, 2011). Najnižšiu obľúbenosť majú pohybové drobné netradičné hry, avšak tento fakt môžebyť spôsobený neznalosťou danej oblasti a pri odbornom riadení môže byť situácia odlišná. Nespornávýhoda nášho výskumu je skúmanie preferencií pohybových aktivít až na troch úrovniach záujmu. Čosa týka prvej úrovne, čiže najväčšieho záujmu táto je podľa dosiahnutých percentuálnych podielov akoaj rozdielu medzi vekovými kategóriami najviac diferencovaná. Vidíme prevahu kolektívnych športov,následne oblasť posilňovanie, aerobic, zumba a iné pohybové aktivity. Na tejto úrovni je len minimálnapodpora individuálnych športov. Nepreukázali sa však štatisticky významné rozdiely medzi vekovými

13

kategóriami. Na druhej úrovni sa percentuálne podiely mierne vyrovnávajú, individuálne športy do-sahujú vyššiu obľúbenosť, znižuje sa podiel kolektívnych športov do popredia sa dostávajú plávaniea zimné športy. Tak isto sa nepreukázal štatisticky významný rozdiel medzi vekovými kategóriami.Tretia úroveň je najvyrovnanejšia, kde až 6 oblastí dosahuje podobné percentuálne podiely. Výraznej-šie vyčnievajú akurát iné pohybové aktivity u 16 ročných študentov s podielom až 24 %. Ani na tejtoúrovni záujmu sa nepreukázali štatisticky významné rozdiely medzi vekovými kategóriami.

ZáverZáverom môžeme konštatovať, že u stredoškolských študentov sú najobľúbenejšou pohybovou akti-

vitou kolektívne športy ako futbal, basketbal, volejbal avšak jej obľúbenosť je diferencovaná z pohľaduveku a postupne klesá. Dôraz musíme klásť aj na oblasť posilňovanie, aerobic, zumba, ktorá ma vysokýpreferenčný podiel na všetkých troch úrovniach záujmu a tak isto aj plávanie. Z hľadiska vekovýchkategórií môžeme pri riadení pohybových aktivít postupovať podobne, nakoľko sa nepreukázali vý-znamné rozdiely, treba však rešpektovať mierne percentuálne odchýlky zistené naším výskumom. Vý-sledky môžu napomôcť pri lepšom riadení školských a mimoškolských aktivít a zvýšiť radosť z pohybuu adolescentov.

LiteratúraAl-Shamli, A. K. (2011). Male Adolescents Sports Activities. Current Research Journal of SocialSciences, 3 (3), 224–228.

Anderson, C. H. B., Baranowski, T., & Watson, K. B. (2005). Adolescent Patterns of Physical ActivityDifferences by Gender, Day, and Time of Day. American Journal of Preventive Medicine, 28 (5),447–452.

Babiar, M. (2012). Porovnanie preferencií pohybových a športových aktivít žiakov vo vzťahu k zážit-kovému učeniu v prírodnom prostredí. Motus in verbo, I (1), 64–73.

Broďáni, J. (2011). Effect size pre chí kvadrát v MS Excel. In J. Broďáni, (Ed.), Šport a rekreácia(pp. 26– 32). Nitra: UKF.

Broďáni, J., Spišiak, M., & Paška, Ľ. (2015). The interaction of physical activity and quality of life ofadolescents. Journal of Physical Education and Sport, 15 (3), 518–524.

Broďáni, J., Lipárová, S., & Kráľ, M. (2016). The interaction of physical activity and the life qualityof students in mid and late adolescence. Physical Activity Review, 4 (1), 124–131. DOI: http://dx.doi.org/10.16926/par.2016.04.15.

Broďáni, K., Šutka, V., & Šiška, Ľ. (2018). Genderové rozdiely adolescentov v záujme o pohybovéaktivity. In J. Šimonek, (Ed.), Sport Science in Motion – Proceedings from scientific conference(pp. 167–173). Komárno, Slovakia: University J. Selyeho.

Cohen, J. (1992). A Power Primer. Psychological Bulletin, 112 (1), 155–159.Garcia, A., Pender, N. J., Antonakos, C. L., & Ronis, D. L. (1998). Changes in Physical Activity

Beliefs and Behaviors of Boys and Girls Across the Transition to Junior High School. Journal ofAdolescent Health, 22 (5), 394–402.

Heesch, K. C., Masse, L. C., & Dunn, A. L. (2006). Using Rasch modeling to re-evaluate three scalesrelated to physical activity: enjoyment, perceived benefits and perceived barriers. Health EducationResearch, 21 Suppl 1:i, 58–72.

Korvínová, K. (2004). Preferences in the sphere of outdoor activities, tourism and sports. In Physicalactivity in integrating Europe. Warszawa: Academy of physical education.

Kudláček, M. (2008). Sport preferences survey – future of martial arts. Archives of Budo, 4, 101–105.Kudláček, M., & Frömel, K. (2012). Sportovní preference a pohybová aktivita studentek a studentůstředních škol. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Kudláček, M. (2013). Increase of the effectiveness of school pe classes through sport preferences survey:contextual prediction of demanded sport activities. Acta Univ. Palacki. Olomuc., Gymn., 43 (1),41–48.

Lenková, R., Bebčáková, V., Boržíková, I., & Durkáč, P. (2010). Preferencie pohybových aktivít 15-ročných žiakov základných škôl. In M. Majherová, (Ed.), Pohybová aktivita v živote človeka pohybdetí (pp. 104–110). Prešov: Prešovská univerzita v Prešove.

14

Moghaddaszadeh, A., Ahmadi, Y., & Belcastro, A. (2016). Children and adolescent physical activityparticipation and enjoyment during active play . The Journal of sports medicineand physical fitness,57 (10), 1375–1381.

Norris, R., Carroll, D., & Cochrane, R. (1992). The effects of physical activity and exercise training onpsychological stress and well-being in an adolescent population. Journalof Psychosomatic Research,36 (1), 55–65.

Preacher, K. J. (2010). Calculation for the Chi-Square test: An interactive calculation tool for chi-square tests of goodness of fit and independence. (online). University of Kansas: [cit. 2011-02-22]Available from: http://people.ku.edu/∼preacher/chisq/chisq.htm.

Rank, M., Wilks, D. C., Foley, L., Jiang, Y., Langhof, H., Siegrist, M., & Halle, M. (2014). Health-related quality of life and physical activity in children and adolescents 2 years after an inpatientweight-loss program. Journal of Pediatrics, 165 (4), 732–737.

Romanová, M., & Sollár, T. (2016). Vnímaná športová kompetencia, aktuálna norma pohybovej ak-tivity a radosť z pohybovej aktivity v období adolescencie. In Broďáni, J. (Ed.), Šport a rekreácia(pp. 5–13). Nitra, Slovakia: UKF.

Sigvartsen, J., Gabrielsen, L., & Abildsnes, E., et al. (2016). Exploring the relationship between physi-cal activity, life goals and health-related quality of life among high school students: a crosssectionalStudy. BMC Public Health, 16, 709. DOI: 10.1186/s12889-016-3407-0.

Valach, P., Frömel, K., Jakubec, L., Benešová, D., & Salcman, V. (2017). Pohybová aktivita a sportovnípreference západočeských adolescentov. Tělesná kultura, 40 (1), 45–53.

Doc. PaedDr. Jaroslav Broďáni, PhD.Katedra telesnej výchovy a športu PF UKFTr. A. Hlinku 1, 949 74 Nitra, [email protected]

15


DIAGNOSTIKA ÚROVNE A VZŤAH KOMPONENTOV AGILITY VOVYBRANÝCH KATEGÓRIÁCH V HÁDZANEJ

DIAGNOSTICS AND RELATIONSHIP OF AGILITY COMPONENTS INTHE SELECTED CATEGORIES IN HANDBALL

P. Horička, & J. Šimonek

Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Pedagogická fakulta, Katedra telesnej výchovy a športu

Abstract

The aim of the paper was to identify the factors of the running (Illinois test) and reaction agility (Fitroagility check - FAC) agility, the acceleration and running speed, the explosive strength of the lowerlimbs and determine the degree of their mutual determination. The object of the survey was a set of 36handball woman players in 3 age categories. We tested and compared the level of selected indicatorsby age and by appropriate tests. We have fond the interdependence of the above mentioned indicatorsby correlation analysis. In youth category we have found the relationship between the Illinois test andthe running speed (run at 30 m) with rs = 0,766; p = 0,003 < 0,01; similarly in junior players betweenacceleration speed (rs = 0,762; p = 0,004 < 0,01) and running agility (rs = 0,832; p = 0,004 < 0,01);in women there was correlation between reaction agility with acceleration and running speed and alsowith explosive strength of the lower limbs (rs = 0,767; p = 0,004). We conclude that the conditionalityof running and reaction agility by physical abilities increases with the age.

Keywords: handball; running agility; reactive agility; testing

Súhrn

Cieľom príspevku je identifikovať podmieňujúce činitele bežeckej (Illinois test)a reakčnej (Fitro agi-lity check – FAC) agility, akceleračnej a bežeckej rýchlosti, explozívnej sily dolných končatín a určiťmieru ich vzájomnej determinácie. Objektom skúmania je súbor 36 hádzanárok v 3 vekových kategóri-ách. Prostredníctvom vhodných testov zisťujeme a porovnávame úroveň vybraných ukazovateľov podľaveku. Prostredníctvom korelačnej analýzy zisťujeme vzájomnú závislosť uvedených ukazovateľov. V ka-tegórii ml. dorasteniek sme zistili vzťah medzi testom Illinois a bežeckou rýchlosťou (beh na 30 m)s hodnotami rs = 0,766; p = 0,003 < 0,01; podobne u st. dorasteniek medzi akceleračnou rýchlosťou(beh na 10m; rs = 0,762; p = 0,004 < 0,01) a bežeckou agilitou (rs = 0,832; p = 0,004 < 0,01); u žienkoreluje reakčná agilita s akceleračnou a bežeckou rýchlosťou a tiež s výbušnou silou dolných konča-tín (rs = 0,767; p = 0,004). Konštatujeme, že podmienenosť bežeckej a reakčnej agility pohybovýmischopnosťami narastá s vekom.

Kľúčové slová: hádzaná; bežecká agilita; reakčná agilita; testovanie

ÚvodAgilita (z angl. agility) je základným komponentom športového výkonu v mnohých športoch, najmä

však v športových hrách a úpoloch. Tradičné definície agility hovoria, že agilita zahŕňa rýchlosť zmiensmeru pohybu športovca (Youngetal, 2002). Nové chápanie pojmu agilita zahŕňa dva subkomponenty;rýchlosť zmien smeru pohybu ako aj kognitívne faktory (Obr. 1).

V posledných štúdiách sa agilita definuje ako „rýchle pohyby celého tela so zmenou rýchlostialebo smeru pohybu reagujúce na určitý podnet” (Gamble, 2013) Táto definícia zahŕňa aj kognitívnezručnosti pri určovaní úrovne agility a týka sa iba otvorených zručností. Otvorené zručnosti nemôžubyť vopred naplánované, zatiaľ čo uzavreté zručnosti, ako napr. beh k métam alebo vopred určenátrasa behu a zmeny rýchlosti behu k rôznym métam, môžu byť vopred naplánované a naučené, pričom

17

sa vykonávajú automatizovane bez nutnosti reagovania na vonkajší stimulus (Sheppard & Young,2006). V športových hrách musia hráči počas zápasu rýchlo akcelerovať, spomaľovať a meniť smerpohybu. Tieto pohyby sú väčšinou reakciou na podnety ako napr. pohyb lopty alebo činnosť súperovhohráča(-ov). Berúc do úvahy, že kognitívne komponenty sú integrálnou súčasťou športového výkonu,ktorý vyžaduje reakciu na podnet, existujú rozdiely medzi hráčmi najmä v schopnosti „čítať hru” areagovať na tieto športovo-špecifické podnety.

Problematika rozvoja najmä reaktívnej agility je pre mnohých trénerov na Slovensku nová a po-merne neznáma. Tréneri väčšinou pracujú s celým kolektívom a z rôznych dôvodov nevenujú dostatokčasu individualizácii a špecializácii tréningového procesu (Ivanka et al., 2009). Moderný šport kladievysoké nároky nielen na rýchlosť a presnosť vykonania hernej činnosti, ale najmä na rozhodovacieprocesy, rýchlosť reakcie na vopred neznámy podnet ako aj predvídanie súperovej činnosti tak, abyhráč vyriešil úspešne každú hernú situáciu v útočnej i obrannej fáze hry.

Obrázok 1./ Figure 1.Univerzálne komponenty agility (Sheppard & Young, 2006)./ Universal agility components (Sheppard& Young, 2006).

Herné situácie majú premenlivý charakter a hráč ich musí vo veľmi krátkom čase identifikovaťa nájsť najvhodnejšie časové a priestorové riešenie. Rýchlosť reakcie s výberom má zásadný vplyvna kvalitu herného výkonu (Hůlka, Tomajko & Šajna, 2008). Pri rozvíjaní týchto schopností hrajúdôležitú úlohu aj percepčné komponenty, ktoré sú ich základom a zahŕňajú aj procesy rozhodova-nia a anticipáciu (Youngetal, 2002). Tieto sú však špecifické pre jednotlivé druhy športu a hráčskeposty. Na základe vyššie uvedeného Šimonek (2013) a Horička, Hianik & Šimonek (2014) uvádzajú,že agilita zahŕňa množstvo jednotlivých komponentov, ktoré sa rozdeľujú v princípe na tie, ktoré saviažu na rozhodovacie procesy a tie, ktoré sú určované rýchlosťou zmeny smeru pohybu, akcelerácie adecelerácie.

Všetky tieto aspekty zohrávajú veľkú úlohu aj v hádzanej. Vychádzajúc zo štruktúry herného vý-konu v hádzanej (obr. 2) podľa Wagnera, Finkenzellera & Duvillarda (2014) k faktorom individuálnehovýkonu pripojili napríklad faktor výživy športovca ale aj zranenia či choroby. Čo sa týka kolektívnehoherného výkonu za dôležité vnímajú kognitívne faktory. Osobitne vyčlenili vonkajšie faktory. V hád-zanej to za posledné roky boli práve zmeny v pravidlách hry, ktoré na jednej strane zatraktívnili hrupre oko diváka, no na strane druhej zvýšili nároky na herný výkon hráčov. Prejavuje sa to hlavnevyšším počtom útočných fáz v ktorých hráč dosiahnu viac gólov ako to bolo zvykom v minulosti.

Existuje významná odlišnosť medzi schopnosťou bežať so zmenou smeru pohybu podľa vopredznámej schémy (tzv. bežecká agilita, napr. beh okolo pevných prekážok) a športovo-špecifickou schop-nosťou agility vykonávanou na signály vyplývajúce špecificky zo športovej hry (pohyb lopty, súperaalebo spoluhráčov). Počas úvodných fáz tréningu agility pohyby pri zmene smeru pohybu, ktoré hrajúvýznamnú úlohu pri využívaní schopnosti agility, sa môžu rozvíjať opakovaním špecifických drilovýchcvičení, ktoré sú vopred dané a pri ktorých sa prekonávajú pevne stanovené prekážky (méty, slalomovétyče). Tento tréning behu so zmenou smeru je v podstate opakovanie uzavretých zručností, nakoľkopohyby sú vopred stanovené a nevyžadujú žiadnu reakciu s výberom ani rozhodovanie sa (Sheppard& Young, 2006).

18

Reaktívna agilita je podľa týchto autorov schopnosť rýchlo sa pohybovať a meniť smer pohybu akoreakcia na vopred neznámy(-e) podnet(-y). Dobrá úroveň oboch typov agility (bežeckej i reaktívnej)vyžaduje kombináciu rýchlostných schopností, dynamickej rovnováhy, dynamickej sily a koordinačnýchschopností).

Obrázok 2./ Figure 2.Štruktúra herného výkonu v hádzanej (Wagner, Finkenzeller, & Duvillard, 2014)./ Structure of matchperformance in Handball (Wagner, Finkenzeller, & Duvillard, 2014).

Rýchlosť väzby „percepcia-akcia” a rozhodovanie predstavujú kritické prvky rozvoja agility, ktoráintegruje rýchlostné schopnosti a agilitu v podmienkach basketbalového zápasu (Gamble, 2013). Pojemrýchlosti reakcie však chápeme v širšom kontexte tzv. „sociálnej kognície”. Bánovský (2017) tu repre-zentuje pohľad, vychádzajúci z predpokladu, že v sociálnej kognícii zohráva kľúčovú úlohu takzvanáteória mysle. Teda konštrukt, ktorý umožňuje predvídať a chápať správanie iných (ale i seba samých)na základe abstraktných, teoretických entít mentálnych stavov a príslušných zákonitostí, ktoré sa ichtýkajú.

V rôznych druhoch športu sa používa široká škála testov, ktoré merajú úroveň schopnosti zmeniťsmer pohybu (Brughelli et al., 2008; Little & Williams, 2005; Sheppard & Young, 2006). Testovéprotokoly sa líšia navzájom svojou zložitosťou a trvaním, na základe čoho sa mení aj štatistickávýznamnosť závislosti medzi testovým skóre pri rôznych kritériách zmeny smeru pohybu (Sporis etal., 2010). Pri výbere testového protokolu je potrebné brať do úvahy dve hlavné hľadiská: rozsah,v akom je protokol podobný požiadavkám súťažného zápasu, a tiež existencia noriem pre daný test,ktoré by poskytli možnosť porovnania dosiahnutých výkonov hráčov.

Medzi najčastejšie používané testy bežeckej agility (ktoré však nezahŕňajú výberovú reakčnú schop-nosť) patria: L-test, T-test, 22 m slalomový beh a Illinois test (Shepperd & Young, 2006).

MetodikaPri hľadaní štruktúry výkonu v agilite v hádzanej sme hľadali na výskumnom súbore 36 hádza-

nárok v kategóriách mladšie dorastenky (n12), staršie dorastenky (n12) a ženy (n12), podmieňujúcečinitele a ich rozsah vplyvu na úroveň bežeckej (Illinois test) a reakčnej agility (FAC). Prvý výskumnýsúbor tvorilo družstvo mladších dorasteniek s decimálnym vekom 14,54, s priemernou telesnou výškou164 cm a s priemernou telesnou hmotnosťou 51 kg. Druhý výskumný súbor tvorili staršie dorastenkys decimálnym vekom 16,80, s priemernou telesnou výškou 169 cm a s priemernou telesnou hmotnosťou64 kg. Tretí výskumný súbor tvorilo družstvo žien, hrajúce druhú najvyššiu ligu Slovenskej repub-

19

liky. Decimálny vek kategórie žien bol 25 rokov, priemerná telesná výška 171 cm a priemerná telesnáhmotnosť 64 kg. Všetky sledované družstvá absolvovali 4 tréningové jednotky týždenne v rozsahu90min.

Pre objasnenie podielu jednotlivých faktorov na štruktúre výkonu v agilite sme realizovali testo-vanie nasledovných ukazovateľov:

1. faktor – reakčná a akceleračná rýchlosť: 10m beh;2. faktor – bežecká rýchlosť: Beh na 30 m;3. faktor – bežecká agilita: Illinois test (Getchell, 1979),4. faktor – reakčná agilita: FITRO agility check (Hamar - Zemková, 2001);5. faktor – výbušnosť dolných končatín: trojskok z miesta(http://www.topendsports.com/testing/tests/reaction-light-board.htm)

Testovanie prebiehalo v súťažnom období (október) a v poradí, v ako sú testy uvedené.Vo všetkýchdružstvách bolo realizované na prvej tréningovej jednotke po súťažnom zápase (utorok) v športovej halepo dôkladnom rozcvičení v rozsahu 15min. Testy č. 1-3 boli merané pomocou elektronickej časomieryWitty Microgate, úroveň reakčnej agility bolo získané pomocou zariadenia Fitro agility check (FAC)podľa metodiky Hamara & Zemkovej (2001). Vo všetkých testoch bol realizovaný jeden zácvičný ajeden meraný pokus.

Pre potreby splnenia cieľov výskumu sme použili matematicko-štatistické metódy deskriptívnejmatematiky, neparametrické testy Mann Whitney U-test a korelačnú analýzu podľa Spearmana (Hen-del, 2004). Významnosť sme posudzovali na hladine významnosti 0,01. Základné charakteristiky mierypolohy uvádzame v tabuľke 1.

VýsledkyVo výsledkoch pozorujeme značné diferencie vo výkonoch z pohľadu jednotlivých testov i z pohľadu

kategórií. V akceleračnej rýchlosti (beh na 10m) v družstve mladších dorasteniek sme zistili priemernúhodnotu 2,09 s, u starších dorasteniek 1,97 s a u žien 2,03 s (tab. 1). V bežeckej rýchlosti (beh na30 m) sa najlepším časom preukázali mladšie dorastenky s priemerným časom 4,39 s. Ženy dosiahlipriemerný čas 4,43 s, čo znamená, že boli horšie o 0,4 s ako mladšie dorastenky. V teste na explozívnuvýbušnosť dolných končatín- trojskok sme zaznamenali najlepšiu priemernú hodnotu v kategórii žien5,52 m, najhorší výkon v tomto teste preukázali mladšie dorastenky s priemerom 4,99 m. V teste Illinoisdosiahli najlepšiu priemernú hodnotu ženy 15,83 s. Za nimi nasledujú s priemerným časom 16,83 smladšie dorastenky. Staršie dorastenky dosahovali v teste Illinois najhorší priemerný čas 16,99 s.

Tabuľka 1./ Table 1.

Základné charakteristiky polohy./ Basic characteristics of the measure of possition.

Percentily

Test Priemer Min Max 25th 50th (Median) 75th

Mladší dorast

Beh 10 m [s] 2,09 1,82 2,24 1,99 2,15 2,19Beh 30 m [s] 4,39 4,01 4,78 4,17 4,44 4,51Trojskok [m] 4,99 4,30 5,55 4,60 5,10 5,25

Illinois [s] 16,83 16,01 17,71 16,40 16,94 17,17FAC [ms] 1593,94 1425,25 1904,75 1512,31 1583,88 1646,38

Starší dorast


Illinois [s] 16,99 15,49 18,65 15,87 16,96 17,93FAC [ms] 1596,73 1263,00 1929,00 1415,88 1555,88 1855,06

Ženy


Illinois [s] 15,83 14,49 18,23 14,87 15,61 16,67FAC [ms] 1568,42 1386,00 1759,00 1488,63 1550,13 1658,63

20

V teste Fitro Agility Check, dosiahli najlepšiu priemernú hodnotu ženy 1568,42 m/s, v kategóriimladších dorasteniek sme namerali priemernú hodnotou 1593,94 m/s a v kategórii starších dorastenieksme z nameraných hodnôt zistili najhorší priemerný výkon 1596,73 m/s.

Veľkú variabilitu vo výkonoch (mediánoch) prekvapujúco pozorujeme aj v jednotlivých kategóriách.Predovšetkým v ukazovateľoch, ktoré sú limitované výlučne pohybovými schopnosťami (test č. 1 až 4,obr. 3.-6). Naopak v teste Fitro agility check je medián hodnôt u všetkých pozorovaných kategóriáchpomerne vyrovnaný (obr. 7).

Obrázok 3 a 4./ Figure 3 and 4.Beh na 10 m a 30 m./ 10 m and 30 m run.

Obrázok 4 a 5./ Figure 4 and 5.Test trojskok a Test Illinois./ Triple jump test and Illinois test.

Obrázok 7./ Figure 7.Fitro Agility Check./ Fitro Agility Check.

21

V prípade posudzovania vzťahov medzi sledovanými ukazovateľmi v kategórii mladších dorastenieksme zistili štatisticky významný vzťah v dvoch prípadoch: v teste beh na 30 m (bežecká rýchlosť) amedzi testom beh na 10 m (akceleračná rýchlosť) s hodnotami R = 0,688; p = 0,013 < 0,05; 5%hladina významnosti. V druhom prípade vzťah medzi behom na 30 m a testom Illinois s hodnotamiR = 0,766; p = 0,003 < 0,01; 1% vysoká hladina významnosti (tab. 2).


Spearman test- mladšie dorastenky./ Spearman test – younger cadets.

10m beh 30m beh trojskok Illinois FACCorrelation coefficient 1,000 0,688 –0,123 0,305 –0,74

10m beh Sig. (2–tailed) – 0,013 0,702 0,335 0,820N 12 12 12 12 12

Correlation coefficient 0,688 1,000 –0,158 0,776 0,21730m beh Sig. (2–tailed) 0,013 – 0,623 0,003 0,499

N 12 12 12 12 12Correlation coefficient –0,123 –0,158 1,000 –0,309 –0,541

trojskok Sig. (2–tailed) 0,702 0,623 – 0,328 0,069N 12 12 12 12 12

Correlation coefficient 0,305 0,776 –0,309 1,000 0,175Illinois Sig. (2–tailed) 0,335 0,003 0,328 – 0,587

N 12 12 12 12 12Correlation coefficient –0,074 0,217 –0,541 0,175 1,000

FAC Sig. (2–tailed) 0,820 0,499 0,069 0,587 –N 12 12 12 12 12

V prípade posudzovania vzťahov medzi sledovanými ukazovateľmi v kategórii starších dorastenieksme zistili štatisticky významný vzťah v troch prípadoch: v teste 30 m (bežecká rýchlosť) s testom behna 10 m (akceleračná rýchlosť) s hodnotami R = 0,587; p = 0,045 < 0,05; 5% hladina významnosti.Druhá štatisticky významná korelácia sa potvrdila medzi testom beh na 10m a testom Illinois s hod-notou R = 0,762; p = 0,004 < 0,01; 1% vysoká hladina významnosti. Poslednou vysoko významnoukoreláciou v družstve starších dorasteniek sa ukázala medzi testami beh na 30 m a testom Illinoiss hodnotou R = 0,832; p = 0,004 < 0,01; 1% vysoká hladina významnosti (tab. 3).


Spearman test- staršie dorastenky./ Spearman test - older cadets.

10m run 30m run Triple Jump Illinois FACCorrelation coefficient 1,000 0,587 –0,386 0,762 0,357

10m run Sig, (2–tailed) – 0,045 0,215 0,004 0,255N 12 12 12 12 12

Correlation coefficient 0,587 1,000 –,123 0,832 0,30130m run Sig, (2–tailed) 0,045 – 0,704 0,001 0,342

N 12 12 12 12 12Correlation coefficient –0,386 –0,123 1,000 –0,326 0,147

Triple Jump Sig, (2–tailed) 0,215 0,704 – 0,301 0,648N 12 12 12 12 12

Correlation coefficient 0,762 0,832 –0,326 1,000 0,273Illinois Sig, (2–tailed) 0,004 0,001 0,301 – 0,391

N 12 12 12 12 12Correlation coefficient 0,357 0,301 0,147 0,273 1,000

FAC Sig, (2–tailed) 0,255 0,342 0,648 0,391 –N 12 12 12 12 12

22

V prípade posudzovania vzťahov medzi sledovanými ukazovateľmi v kategórii žien sme zistili naj-viac štatisticky významných vzťahov (tab. 4). Vzťah akceleračnej rýchlosti (beh na 10 m) s bežeckourýchlosťou (beh na 30m) s hodnotou R = 0,813; p = 0,001 < 0,01; 1% vysoká hladina významnosti.Vzťah akceleračnej rýchlosti (beh na 10m) s výbušnosťou dolných končatín (trojskok), kde sa námpotvrdil negatívny vzťah s hodnotou R = -0,598, p = 0,040 < ako 0,05; 5% hladina významnosti. Po-sledný významný vzťah akceleračnej rýchlosti (beh na 10 m) s testom Illinois s hodnotou R = 0,694;p = 0,012 < 0,05; 5% hladina významnosti. Vzťah úrovne akceleračnej rýchlosti (beh na 10 m) sanepotvrdil iba s agilitou s výberom riešenia (Fitro Agility Check). (Beh na 30 m koreloval už so spo-mínaným behom na 10 m, ďalej s testom Illinois s hodnotou R = 0,839; p = 0,001 < 0,01; 1% vysokáhladina významnosti. Posledným významným vzťahom testu beh na 30 m a testom Fitro agility checks hodnotou R = 0,846; p = 0,001 < 0,01; 1% vysoká hladina významnosti.


Spearman test- ženy./ Spearman test - women.

10m run 30m run Triple Jump Illinois FACCorrelation coefficient 1,000 0,813 –598 0,694 0,574

10m run Sig, (2–tailed) – 0,001 0,040 0,012 0,051N 12 12 12 12 12

Correlation coefficient 0,813 1,000 –0,543 0,839 0,84630m run Sig, (2–tailed) 0,001 – 0,068 0,001 0,001

N 12 12 12 12 12Correlation coefficient –0,598 –0,543 1,000 –0,767 –0,760

Triple Jump Sig, (2–tailed) 0,040 0,068 – 0,004 0,004N 12 12 12 12 12

Correlation coefficient 0,694 0,839 –0,767 1,000 0,846Illinois Sig, (2–tailed) 0,012 0,001 0,004 – 0,001

N 12 12 12 12 12Correlation coefficient 0,574 0,846 –0,760 0,846 1,000

FAC Sig, (2–tailed) 0,051 0,001 0,004 0,001 –N 12 12 12 12 12

Vo vzťahovej analýze hodnotíme rozdiel výkonov pri porovnaní mladších a starších dorasteniekako vysoko štatisticky významný v prípade trojskoku (0,003 < 0,01) (tab. 5). V porovnaní staršíchdorasteniek a žien je štatistická významnosť (tab. 6) (0,019 < 0,05) v teste Illinois a v porovnanímladších dorasteniek a žien je vysoká štatistická významnosť opäť v teste Illinois (0,009 < 0,01)(tab. 7).


Mann Whitney U- test: mladšie dorastenky <> staršie dorastenky./ Mann Whitney U- test: youngercadets <> older cadets.

10m beh 30m beh Trojskok Illinois FACMann–Whitney U 43,500 45,500 20,000 71,500 66,000

Wilcoxon W 121,500 123,500 98,000 149,500 144,000Z –1,647 –1,530 –3,005 –0,029 –0,346

Asymp, Sig, (2–tailed) 0,100 0,126 0,003 0,977 0,729Exact Sig, [2�(1–tailed Sig,)] 0,101 0,128 0,002 0,977 0,755

23


Mann Whitney U- test: staršie dorastenky <> ženy./ Mann Whitney U- test: older cadets <> women.

10m beh 30m beh trojskok Illinois FACMann–Whitney U 61,500 47,500 51,000 31,500 72,000

Wilcoxon W 139,500 125,500 129,000 109,500 150,000Z –0,607 –1,415 –1,214 –2,339 0,000

Asymp, Sig, (2–tailed) 0,544 0,157 0,225 0,019 1,000Exact Sig, [2�(1–tailed Sig,)] 0,551 0,160 0,242 0,017 1,000


Mann Whitney U- test: mladšie dorastenky <> ženy./ Mann Whitney U- test: younger cadets <>women.

10m beh 30m beh trojskok Illinois FACMann–Whitney U 50,000 70,500 41,000 27,000 63,000

Wilcoxon W 128,000 148,500 119,000 105,000 141,000Z –1,272 –0,087 –1,793 –2,598 –0,520

Asymp, Sig, (2–tailed) 0,203 0,931 0,073 0,009 0,603Exact Sig, [2*(1–tailed Sig,)] 0,219 0,932 0,078 0,008 0,630

DiskusiaV súčasnosti neexistuje mnoho relevantných štúdií, ktoré by skúmali športovo špecifické testy re-

aktívnej agility a zmeny smeru rýchlosti (Change of Direction Speed CODS) na replikáciu reálnehošportového prostredia v hádzanej (Spasic et al., 2015). Bayraktar (2017) definoval vplyv lineárnejrýchlosti, zmien smeru rýchlosti(CODS) a rovnováhy vo výkonnosti v teste reaktívnej agility (Re-active aglity test, RAT) v družstvách ženskej hádzanej. Podľa očakávania zistil vzťah medzi lineárnourýchlosťou a COD. Preukázal vzťah rovnováhovej schopnosti pravej nohy k RAT, nie však ľavej nohy.Massuca et al., (2015) zistil významnosť rozdielov medzi skupinami hádzanárov podľa hráčskychpozícií v somatických ukazovateľoch, bežeckej rýchlosti, sily dolných končatín jednotlivo a pevnostizovretia ruky. K podobným záverom dospeli aj Rogulj et al. (2005), ktorí skúmali antrolopogické apsychologické ukazovatele u hádzanárov. Z hľadiska motorických schopností boli rozdiely zaznamenanév premenných na hodnotenie rýchlosti, agility a frekvencie pohybu nôh, kde prevládali krídla.

Charakter získaných výsledkov javí spoločné znaky vo všetkých sledovaných družstvách. Prip-úšťame, že ich mohlo ovplyvniť viacero faktorov: testovanie prebiehalo v dvoch družstvách po 2 dňochvoľna a v jednom po dni s TJ a teda rozdielnou mierom regenerácie organizmu. Predpokladáme však,že všetky diagnostikované faktory nie sú pri jedom vykonaní tak fyzicky náročné, aby v nich dochá-dzalo k znižovaniu úrovne vyvolanej únavou. Z tohto dôvodu sme realizovali štandardné agility testy.Výsledky preukázali značné diferencie vo výkonoch z pohľadu jednotlivých testov i z pohľadu kategó-rií. Podľa očakávania úroveň akceleračnej rýchlosti u sledovaných hádzanárok kulminoval v kategóriistarších dorasteniek a naopak u mladších bola jej úroveň najnižšia. V úrovni explozívnej sily dolnýchkončatín dominovali ženy pred staršími a mladšími dorastenkami. Podobne Hermassi et al. (2011)skúmali vzťahy medzi výkonom T-testu agility a vybranými kondičnými schopnosťami ako ukazova-teľmi výkonu u elitných hádzanárov v kategórii adolescentov. Podľa očakávania preukázali úzky vzťahagility (T-test) s väčšinou sledovaných ukazovateľov.

Predpokladáme, že svalový svalstvo je už dostatočne vyvinuté a tiež plne adaptované na dlhodobúsilovú prípravu.

Z pohľadu bežeckej agility (Illinois test) sme zistili opäť dominanciu žien. Predpokladali sme, žerýchlostné parametre sa prejavia aj v tomto teste agility, keďže jeho primárnym komponentom je práveakceleračná rýchlosť. Z tohto hľadiska sme očakávali zhodu v poradí jednotlivých kategórií s testomakceleračnej rýchlosti. Preto je úroveň výkonov v tomto teste u starších dorasteniek prekvapujúca.

24

Aj v reakčnej agilite (FAC) bola úroveň výkonov v kategórii žien najvyššia. Kognitívne schopnostisú v tejto kategórii z rovnakých dôvodov ako silové už relatívne uzavreté a pri vhodnej tréningovejstimulácii sú určujúcim faktorom vo výkonoch hráčok.

Vo vzťahovej analýze medzi sledovanými ukazovateľmi konštatujeme podľa očakávania štatis-ticky významný vzťah rýchlostných ukazovateľov (30 m beh resp. 10 m beh - bežecká a akceleračná(rs = 0,587; p = 0,045 < 0,05). Pri hodnotení oboch druhov agility sa preukázal významný vzťahbežeckej agility a akceleračnej rýchlosti (rs = 0,762; p = 0,004 < 0,01). V zhode s Horičkom, Hiani-kom & Šimonekom (2014) sa potvrdzuje vzťah týchto ukazovateľov podobne ako aj iných kolektívnychšportových hrách (futbal, volejbal a basketbal).

ZáveryKonštatujeme, že s nárastom veku hádzanárok stúpa determinanci a agility pohybovými schopnos-

ťami, a to najmä rýchlostnými a rýchlostno-silovými. Bežecká agilita (Illinois) bola limitovaná najmärýchlostnými schopnosťami (10 a 30 m beh) a rýchlostno-silovými (trojskok). Reakčná agilita (FAC)sa javí ako relatívne nezávislý komponent, vzťah sa preukázal len v kategórii žien k bežeckej rých-losti a výbušnosti dolných končatín. Rozvoj týchto schopností by mal byť preto primárnym zámeromv plánovaní tréningového procesu smerujúceho k rozvoju agility (Marques & Bidalilo, 2006).1

LiteratúraBairaktar, I. (2017). The influences of speed, codspeed and balance on reactive agility performance

in team Handball. International Journal of Environmental & Science education, 14 (3), 451–461.DOI: 10.12973/ijese.2017.2140.

Bánovský, J. (2017). Priama percepcia, sociálna kognícia a interaktívny obrat, (72 (8), 645–655.Brughelli, M. et al. (2008). Understanding Change in Direction Ability in Sport: A Review of Re-sistance Training Studies. Sports Medicine, 38 (12), 1045–1063. DOI: https://doi.org/10.2165/00007256-200838120-00007.

Calcagno, G., & Di Cagno, A. (2017). Are change of Direction Speed and Reactive Agility Useful forDetermining the Optimal Field Positionfor Young Soccer Players? In Journal of Sports Sciencenad Medicine, 16 (2), 247–253.

Gamble, P. (2013). Strength and Conditioning for Team Sports: Sport-Specific Physical Preparationfor High Performance. 2nd ed., London & New York, Routledge, Taylor & Francis.

Getchell, B. (1979). Physical Fitness: A Way of Life. 2nd ed. New York: John Wiley and Sons, Inc.Hamar, D., & Zemková, E. (2001). Posudzovanie disjunktívnych reakčno-rýchlostných schopností. (As-sessing disjunctive reaction abilities). (1sted). Bratislava: FTVŠ UK.

Harmessi, S., Fadhloun, M., Chelly, M., & Bensbaa, A. (2011). Relationship between agility T-testand physical fitness measures as indicators of performance in elite adolescent handball players.Pedagogics, psychology, medical-biological problems of physical training and sports, 5, 125–131.

Hendl, J. (2006). Přehled statistických metód zpravovávaní dát (Analýza a metaanalýza). Praha: Portál,spol. s r.o.

Horička, P., Hianik, J., & Šimonek, J. (2014). The relationship between speed factors and agility insport games. Journal of Human Sport and Exercise, 9 (1), 49–58. DOI: 10.4100/jhse.2014.91.06.

Hůlka, K., Tomajko, D., & Šajna, J. (2006). Úroveň rychlosti pohybových reakcí mladých basketba-listů ve srovnání s nesportujúcí populací. In Sborník referátů 6. mezinárodního semináře Efektypohybového zatížení v edukačním prostředí tělesné výchovy a sportu. Olomouc 12.-13.5.2006. K.Hůlka, F. Neuls. (Eds.), Univerzita Palackého: Fakulta tělesné kultury, Katedra sportů.

Little, T., & Williams, A. G. (2005). Specificity of Acceleration, Maximum Speed and Agility inProfessional Soccer Players. Journal of Strength and Conditioning Research, 19 (1), 289–296.

Marques, M. C., & Bidalilo J. G. (2006). In-season Resistance Training and D training in ProfessionalTeam Handball Players. Journal os Strength and Conditioning research, 20 (3), 563–571.

Massuca, L., Branco, B., Miarka, B., & Fragosso, I. (2015). Physical Fitness Attributes of Team-Handball Players are Related to Playing Position and Performance Level. Asian Journal of SportsMedicine, 6 (1). DOI: 10.5812/ASJSM.24712.

1 Príspevok vznikol s podporou vedeckého grantu VEGA č. 1/0454/16 s názvom -Komplexná pohy-bová schopnosť agilita a možnosti jej rozvoja vo vybraných športoch.

25

Rogulj, N., Srhoj, V., Nazor, M., Srhoj, L., & Čavala, M. (2005). Some Anthropologic Characteristicsof Elite Female Handball Players at Different Playing Positions. Collegium antropologicum, 29 (2),702–709.

Sheppard, J. M., & W. B. Young, (2006). Agility Literature Review: Classifications, Training andTesting. Journal of Sports Sciences, 24 (9), 919–932. DOI: 10.1080/02640410500457109.

Spasic, M., Krolo, A., Zenic, N, Delextrat, A., & Sekulic, D. (2015). Reactive Agility Performancein Handball; Development and Evaluation of a Sport-Specific Measurement Protocol. Journal ofSport Science and Medicine, 14 (3), 501–506.

Sporis, G. et al. (2010). Reliability and Factorial Validity of Agility Tests for Soccer Players. Journalof Strength and Conditioning Research, 24 (3), 679–686. DOI: 10.1519/JSC.0b013e3181c4d324.

Sternberg, J. R. (2002). Kognitivní psychologie. Praha: Portál.Svoboda, M. (1999). Psychologická diagnostika dospělých. Praha: Portál.Šimonek, J. (2013). Niekoľko poznámok k chápaniu pojmu agilita. Tel. Vých. Šport, 23 (1), 18–23.

Internetové zdrojeBarry, D. M. S. (2007). Executive function- definition and description. Encyclopedia of mental disor-

ders. Retrieved 04.01.2007, from http://www.minddisorders.com/Del-Fi/Executive-function.html.Wagner, H., & Finkenyeller, T., & Wurth, S., & Duvillard, S. (2014). Individual and Team Performancein Team-Handball: A Review. Retrieved 20.08.2018, from https://digitalcommons.ithaca.edu/cgi/viewcontent.cgi?referer=https://www.google.sk/&httpsredir=1&article=1013&context=ic theses.

Young, W. B. Using the Stroop effect to test our capacity to direct attention: A tool for navigating ur-gent transitions. Retrieved 09.02.2018, from http://www.topendsports.com/testing/tests/reaction-light-board.htm.

PaedDr. Pavol Horička, Ph.D.Katedra Telesnej výchovy a ŠportuPF UKFTr. A. Hlinku 1949 76 [email protected]

26


KOMPARÁCIA HERNÉHO A TECHNICKÉHO PRÍSTUPU K VÝUČBEBASKETBALU V EDUKAČNOM PROSTREDÍ TELESNEJ VÝCHOVYA ŠPORTU

COMPARISON OF GAMING AND TECHNICAL APPROACH TO BAS-KETBALL TEACHING IN THE EDUCATIONAL ENVIRONMENT OFPHYSICAL EDUCATION AND SPORT

A. Izáková,1 G. Argaj,2 & K. Hůlka3

1Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Filozofická fakulta, Katedra telesnej výchovy a športu2Univerzita Komenského v Bratislave, Fakulta telesnej výchovy a športu, Katedra športových hier3Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury, Katedra sportu

Abstract

The contribution presents a view of the didactic aspect of teaching sports games, in our case theteaching of sports game basketball. The authors pay attention to the didactic approach, which isnowadays in the development of didactics and practice. The aim of our contribution was to comparetwo selected approaches to basketball teaching in physical education and sports. It is gaming andtechnical approach. To each of approaches we have presented examples of how to practice basketballteaching by using selected methodological and organizational forms.

Keywords: basketball; physical education and sport; didactical approach to teaching

Súhrn

Príspevok prezentuje pohľad na didaktickú stránku vyučovania športových hier, v našom prípadena vyučovanie športovej hry basketbal. Autori venujú v príspevku pozornosť didaktickým prístupom,ktoré sa dnes presadzujú v doterajšom vývoji didaktiky a praxe. Cieľom nášho príspevku bolo porovnaťdva vybrané prístupyk výučbe basketbalu v edukačnom prostredí telesnej výchovy a športu. Ide o hernýa technický prístup. K jednotlivým prístupom sme uviedli príklady postupu realizácie vyučovaniabasketbalu s využitím vybraných metodicko-organizačných foriem.

Kľúčové slová: basketbal; telesná a športová výchova; didaktický prístup vyučovania

ÚvodŠportové hry patria už dlhodobo medzi najobľúbenejšie tematické celky v školskej telesnej a športo-

vej výchove. Táto všeobecne známa obľúbenosť športových hier v školskom prostredí je potvrdzovanádomácimi aj zahraničnými výskumami (Psotta & Velenský, 2001). Jednou z týchto športových hierje aj basketbal, ktorý napriek vysokej technickej náročnosti herných zručností, patrí spolu s futba-lom celosvetovo medzi najpopulárnejšie športové hry a stále viac a viac preniká aj do popoludňajšíchzáujmových telovýchovných foriem na všetkých typoch a stupňoch škôl (Velenský, 1999).

Už v samotnej histórii tejto športovej hry, ktorej vznik sa datuje od decembra 1891 v Springfielde,sa potvrdzuje, že basketbal patril medzi také pohybové aktivity, ktoré mali poskytovať na školáchpredovšetkým rozptýlenieštudentov rámci ich voľnočasových aktivít (Horička, 2014). Napriek tomubola táto hra od svojich počiatkov, pri množstve meniacich sa pravidiel, technicky veľmi náročná,keďže ide o zložitý komplex pohybov jednotlivých častí tela, vykonávaných súčasne alebo následne(Dobrý, 1986). Basketbal vyžaduje vysokú úroveň riadenia týchto pohybov, svalovú koordináciu, jemnúdiferenciáciu, ale vyžaduje aj vysokú úroveň pohybových schopností a špeciálnych zručností (Horička,2014). Dosiahnutie takejto požadovanej úrovne je aj jednou z úloh výučby športovej hry basketbalv edukačnom prostredí školskej telesnej a športovej výchovy. Je len na učiteľovi telesnej a športovej

27

výchovy, aké didaktické metódy a postupy si zvolí na jej dosiahnutie, príp. aký didaktický prístupvyučovania športových hier zvolí, aby čo najviac motivoval žiakov k učeniu a dosiahnutiu čo najlepšiehovýkonu.

V rámci didaktiky športových hier sa stretávame hneď s niekoľkými didaktickými prístupmi. Nemecet al. (2013), Psotta & Velenský, (2001) rozdeľujú prístupy vyučovania na základe obsahu a štruktúryučiva, spôsobov usporiadania učebných podmienok a didaktickej interakcie učiteľa. Ide o:

• neštruktúrovaný prístup,• integrovaný prístup,• technický prístup.

K nim sa pridáva ešte herný prístup vyučovania športových hier, ktorý preferujú napr. Martens(2006), Neumann & Popovic (2010).Neštruktúrovaný prístup, v zahraničí označovaný aj ako „laissez-fair” alebo ”ball-rollerapproach”,

je prístup, kedy sa vyučovanie športových hier nečlení do menších celkov a obsahom každej vyučovacejhodiny je zápas bez herného nácviku. Hoci existujú názory, že tento prístup podnecuje samostatnosťžiakov, musíme pripustiť fakt, že tento prístup nie je z hľadiska učenia dostatočne efektívny, pretožepoznatky z edukačného prostredia jasne ukazujú, že neustále opakovanie komplexného neštruktúro-vaného celku nestačí na efektívne zdokonaľovanie pohybových schopností a zručností žiaka. Ide totižo učenie na základe pokusu a omylu, ktorý vyžaduje príliš veľa času v praxi. Preto sa odporúča jehovyužitie skôr vo vyššom školskom veku (Nemec et al., 2013, Psotta & Velenský, 2001).Integrovaný prístup, ktorého súčasti sú:

• Prístup založený na postupnej integrácii kognitívnych a pohybových komponentov herného výkonu;• Taktický prístup založený na porozumení športovej hry;• Prístup založený na alosterickom modely učenia.

Integrovaný prístup, v zahraničí známi pod skratkou TGFU, „Teaching Games for Understanding”,je prístup vyučovania športových hier, ktorý je založený na rýchlejšom rozvíjaní herných činností aherných situácií, na postupnom prechode od učenia herných zručností v menej premenlivých podmi-enkach k praxi s variabilnejšími podmienkami. Zahrňuje tiežtaktické stránkyindividuálnych hernýchčinností pri riešení herných úloh obsiahnutých v herných situáciách. Výhodou tohto modelu je, žezvyšuje zapájanie žiakov do fyzickej aktivity a povzbudzuje ich, aby mysleli viac takticky a robililepšie rozhodnutia v hre (Nemec et al., 2013, Psotta & Velenský, 2001). Potvrdzujú to aj výskumyFrench & Thomas (1987), ktorí zistili, že sa ich subjekty vplyvom tohto prístupu zlepšili v kognitív-nych rozhodovacích a kontrolných prvkoch výkonnosti a znalosti z basketbalu v priebehu výskumnéhoobdobia.Technický prístup, často označovaný ako „tradičný” prístup k vyučovaniu športových hier, sa vy-

užíva najčastejšie v školskej telesnej a športovej výchove. V podstate je opozitom k predchádzajúcimprístupom, pretože jeho hlavným zámerom je zdokonaľovanie herných zručností mimo situácií vysky-tujúcich sa v reálnej hre žiaka (Nemec et al., 2013, Griffin, Mitchel & Oslin, 1997). Častým problémomv technickom prístupe vyučovania športových hier je, že sa žiaci nudia, pretože ide o drilové monotónneopakovanie cvičení, vyžadujúce si veľa času a žiaci trávia tento čas skôr čakaním, až na nich príderada, miesto toho, aby dostávali priestor riešiť problémy tak rýchlo, ako je to v skutočnej hre, ktorá sinaopak vyžaduje dobré taktické schopnosti, správne rýchle rozhodnutia, prostredníctvom ktorých sazvyšujú šance na výhru (Martens, 2006). Vo vyučovaní športových hier tu prevláda vyučovací postuppo častiach, z dôrazom na techniku, ktorá sa vyučuje individuálne (Hopper, 2001, Radu, 2010), príp.vo dvojiciach, čo má za následok síce „zručných” hráčov, ale v praxi, v samotnej hre „nepoužiteľných”,bez schopnosti samostatného rozhodovania sa. Väčšina orientácie vyučovacieho procesu je na učiteľa,nie na žiaka (Nemec et al., 2013, Psotta & Velenský, 2001).Herný prístup môžeme považovať za určitý typ holistického prístupu učenia sa športovým zruč-

nostiam, ktorý je zameraný najprv na pomoc športovcom pochopiť hru komplexne a objaviť ich úlohuv tejto hre (Martens, 2006). Je jedným z prístupov, ktorého využitie pri výučbe športovej hry basketbalzodpovedá súčasnému edukačnému prostrediu a jeho požiadavkám. Priekopníkom herného prístupubol Launder (2001). Jeho základom je výučba basketbalu, ktorá sa začína hrou (vlastnou hrou, prí-

28

pravnou hrou) a potom sa pokračuje učením jednotlivých herných činností. Ďalej sa v ňom vychádzaz princípov integrovanej hernej praxe (integrated game practice) a z analýzy didaktickej reality pri vy-učovacom procese. Jeho podstatou je spojenie učenia herných zručností s taktickou stránkou konaniahráča a s taktickým uvedomením si podstaty hry. Herný prístup charakterizujú tieto znaky (Martens,2006):

• Používajú sa len tie drilové cvičenia, ktoré sú spojené s vlastnou hrou.• Učí sa prostredníctvom reálnej hry a potom sa zdokonaľujú jej jednotlivé časti.• Hráč je centrom všetkých činností.• Tréningy sú zábavné, relevantné a sú pre športovca výzvou, ktorá zvyšuje vnútornú motiváciu.• Tréningy sú zamerané na rozvoj myslenia, porozumenia (hre) a rozvoj rozhodovacích schopností.

Niektorí autori používajú inú terminológiu v súvislosti s herným prístupom, napr. Steinhöfer &Remmert (1998) používajú termín priama vyučovacia metóda a v nej postupujú od prípravnej hryk minibasketbalu a nakoniec k basketbalu. Olosová, (2012), Psotta & Velenský, (2001) hovoria o výučbešportových hier s porozumením, príp. o taktickom prístupe, kde učenie taktických zručností umožňujerealizovať technické zručnosti v zápasových podmienkach. Význam tohto učenia zvýrazňuje Edukačnýprogram ASEP, (2007), na ktorý nadväzuje napr. aj Schowalter (2009). Ten odporúča napr. zaraďovaťdo praxe čo najviac prípravných hier a vytvárať ich rôzne varianty.

Na základe získaných teoretických poznatkov, v otázke prístupu k vyučovaniu športovej hry bas-ketbal, uvádzame podstatné rozdiely, výhody, pozitíva herného prístupu, v porovnaní s dnes ešte stálečastejšie v praxi využívaným tradičným, technickým prístupom.


Komparácia herného a technického prístupu k výučbe basketbalu./ Comparison of gaming and technicalapproach to basketball teaching.

Technický prístup Herný prístupPoužíva drilové cvičenia bez spojenia s hernou

situáciou.Používa len tie drilové cvičenia spojené s hernou

situáciou.Učenie od častí k celku, analyticko-syntetický

vyučovací postup.Učenie od celku k častiam synteticko-analytický

vyučovací postup.Orientácie vyučovacieho procesu je na učiteľa. Orientácie vyučovacieho procesu je na žiaka.

Nudné a demotivujúce hodiny telesnej ašportovej výchovy.

Zábavné hodiny telesnej a športovej výchovy,zvyšujúce motiváciu žiaka.

Rozvoj automatických reakcií bez hernéhomyslenia.

Rozvoj myslenia, porozumenia a schopnostirozhodovať sa.

Absentuje spolupráca učiteľ – žiak.Žiaci spolupracujú s učiteľom a pomáhajú mu

pri rozhodovaní.Žiaci nie sú vedení k vzájomnej pomoci pri

zlepšovaní herných zručností.Žiaci sú vedení k vzájomnej pomoci pri

zlepšovaní herných zručností.Preferovanie autoritatívneho vyučovacieho štýlu. Preferovanie kooperatívneho vyučovacieho štýlu.

Zdroj: vlastný (podľa Martens, 2006).

V súvislosti s riešením projektu KEGA č. 026UMB-4/2017, ktorý je zameraný na tvorbu učebnýchtextov a učebných pomôcok zaoberajúcich sa teóriou adidaktikou basketbalu, uvedieme v ďalšej častipríspevku ukážku postupu výučby športovej hry basketbal technickým prístupom a pre porovnanieherným prístupom. Skôr ako sme si zvolili postup výučby, formulovali sme si základné východiská prevyučovanie športovej hry basketbal s vybranými didaktickými prístupmi.

V technickom prístupe sme pri usporiadaní učiva použili:

29

• Analyticko-syntetický vyučovací postup (od častí k celku), čo znamenalo pri výbere metodicko-organizačných foriem, že výučba basketbalu začínala drilovými, prípravnými cvičeniami zameranýmina nácvik herných činností, s dôrazom na technickú stránku ich prevedenia a až oveľa neskôr sa začalauplatňovať prípravná a vlastná hra.• Osvojovanie technických zručností bolo nadradené rozvoju taktického myslenia.• Na vyučovaní sa preferoval príkazový a praktický riadiaci štýl.

Obrázok 1./ Figure 1.Metodicko-organizačné formy./ Methodical-organizational forms.

Prípravné cvičenia↓

Herné cvičenia↓

Prípravná hra↓

Vlastná hra

Príklad postupu pri výučbe technickým prístupom.

Obrázok 2./ Figure 2.Streľba – prípravné cvičenie./ Shooting – preparatory practice.1. krok./ Step 1.

STREĽBA - PRÍPRAVNÉ CVIČENIEPomôcky

Lopty, kuželeZameranie

Prípravné cvičenie zamerané na streľbu z miesta po prihrávke

Schéma OrganizáciaHráči vytvoria štvorice. Hráči sa postavia na určené méty, hráč 1je bez lopty a hráči 2, 3, 4 majú loptu. Cvičenie začína hráč 1bez lopty, ktorý sa uvoľňuje okolo prvej méty, zastavuje, chytáloptu, strieľa na kôš, doskakuje a potom sa zaradí do druhéhozástupu. Hráč 2 prihráva hráčovi 1 a po prihrávke realizujerovnakú činnosť ako hráč 1.Súťaživá forma cvičenia: Hráči musiadať na každej méte určený počet košov.Kľúčové bodyZastavenie pohybu na dve doby a presné dodržanie technikyprípravnej fázy.Hráči si musia prihrávať rýchlo a presne na určenú métu.

Poznámky Meníme pozície, z ktorých sa strieľa.

30

Obrázok 3./ Figure 3.Streľba – herné cvičenie./ Shooting-game practice.2. krok/. Step 2.

STREĽBA - HERNÉ CVIČENIEPomôcky

LoptyZameranie

Herné cvičenie zamerané na streľbu po prihrávkeSchéma Organizácia

Hráči vytvoria dva zástupy a postavia sa na určené méty.V prvom zástupe má každý hráč loptu, v druhom zástupe súhráči bez lopty. Cvičenie začína prvý hráč s loptou – prihrávapriamo prvému hráčovi v druhom zástupe, beží ho brániť(blokovať streľbu) a potom sa zaradí na koniec zástupu hráčovbez lôpt. Prvý hráč z druhého zástupu chytá loptu, strieľa,doskakuje loptu a zaradí sa na koniec zástupu hráčov s loptami.Kľúčové bodyRýchle chytenie lopty a rýchly pohyb streleckej ruky.

Poznámky Dôraz kladieme na útočný postoj bez lopty a rýchle zaujatie prípravnej fázy na streľbu.

Obrázok 4./ Figure 4.Streľba – prípravná hra./ Shooting - auxiliary play.3. krok./ Step 3.

STREĽBA - PRÍPRAVNÁ HRA

PomôckyLopty

ZameranieHerné cvičenie zamerané na streľbu z miesta po prihrávke,

bránenie hráča s loptou a bez loptySchéma Organizácia

Hráči vytvoria pätice. Dvaja hráči bránia a traja útočia.Útočníci sa postavia na určené méty a pomocou prihrávania sasnažia vytvoriť si vhodnú pozíciu na streľbu. Ten hráč, ktorý jevoľný strieľa. Keď je úspešný útočníci si vymenia pozície acvičenie pokračuje ďalej. Keď je streľba neúspešná všetci hráčidoskakujú: keď doskočia útočníci, tak útočia ďalej, keď doskočiaobrancovia hráči si vymenia úlohy.Kľúčové bodyHráči si musia prihrávať rýchlo a presne, snažia sa naznačiťstreľbu a prihrať voľnému spoluhráčovi.

Poznámky Meníme strelecké pozície, na ktorých stoja útočníci.

V hernom prístupe sme pri usporiadaní učiva použili:

• Synteticko- analytický vyučovací postup (od celku k častiam), čo znamenalo pri výbere metodicko-organizačných foriem, že výučba basketbalu začínala prípravnou hrou, na ktorú nadväzujú zložkyintegrovanej praxe (Dobrý, 2013).• Rozvoj taktického myslenia bol nadradený nad osvojovaním technických zručností.• Na vyučovaní sa preferoval didaktický štýl s riadeným a samostatným objavovaním.

31

Obrázok 5./ Figure 5.Integrovaná herná prax./ Integrated game practice.

Príklad postupu pri výučbe herným prístupom.

Obrázok 6./ Figure 6.Streľba – prípravná hra./ Shooting - auxiliary play.1. krok./ Step 1.

PRIHRÁVANIE A CHYTANIE LOPTY - PRÍPRAVNÁ HRA

PomôckyLopty

ZameraniePrípravná hra zameraná na prihrávanie a chytanie lopty,

bránenie hráča s loptou a bez lopty, prípravná hra 2:2Schéma Organizácia

Hráčov rozdelíme do dvoch družstiev a vytvoríme dvojicehráčov. V každom území sa hrá 2:2 bez driblingu.Územia:dvojbodová zóna I, trojbodová zóna I, trojbodová zóna II,dvojbodová zóna II.Kľúčové bodyNadviaž kontakt s obrancom a prudko zmeň rýchlosť a smerpohybu.

Poznámky Po dosiahnutí koša si hráči vymenia zóny.

Druhý krok výberu metodicko-organizačných foriem vo vyučovaní basketbalu s využitím hernéhoprístupu záleží od zvládnutia prvého kroku. V prípade, že žiak robí v prípravnej hre veľa chýb v ne-presnosti prihrávok aj bez tlaku obrancu, nasledujúcim krokom budú prípravné cvičenia.

32

Obrázok 7./ Figure 7.Prihrávanie a chytanie lopty– prípravné cvičenia./ Passing and catching the ball – preparatory practice.2A. krok./ Step 2A.

PRIHRÁVANIE A CHYTANIE LOPTY - PRÍPRAVNÉ CVIČENIE

PomôckyLopty

ZameraniePrihrávanie a chytanie lopty, prípravné cvičenie s premenlivými

podmienkamiSchéma Organizácia

Hráči sa postavia do zástupu, prvý hráč má loptu. Na signál sahráči ľubovoľne pohybujú na ihrisku a prihrávajú si v určenomporadí – prvý druhému, druhý tretiemu, posledný prvému atď.Kľúčové bodyNajskôr hráč chytí loptu, zastaví (skokom na dve nohy) a potomprihrá. Hráč, ktorý má dostať prihrávku sa uvoľňuje tak, aby bolvo výhodnej pozícii. Neskôr si hráči prihrávajú bez zastavenia.

Poznámky Cvičenie sťažujeme pridávaním ďalších lôpt.

V prípade, že žiak robí v prípravnej hre veľa chýb v nepresnosti prihrávok len pod tlakom obrancu,nasledujúcim krokom budú herné cvičenia.

Obrázok 8./ Figure 8.Prihrávanie a chytanie lopty – herné cvičenie./ Passing and catching the ball - game practice. 2B.krok/ Step 2B.2B. krok./ Step 2B.

PRIHRÁVANIE A CHYTANIE LOPTY - HERNÉ CVIČENIE

PomôckyLopty

ZameranieHerné cvičenie zamerané na zdokonaľovanie prihrávania a

chytania lopty, uvoľňovania sa bez lopty, uvoľňovania sa s loptouna mieste, bránenie hráča s loptou, bránenie hráča bez lopty

Schéma OrganizáciaVytvoríme pätice hráčov. Hráči sa postavia do dvojbodovéhoúzemia. Traja hráči sú útočníci a dvaja obrancovia. Útočníci siprihrávajú loptu v dvojbodovom území a obrancovia bránia.Útočníci nesmú driblovať. Po určitom čase vymeníme úlohy.Kľúčové bodyHráč bez lopty sa musí uvoľniť tak, aby vytvoril voľnýprihrávkový koridor. Hráč s loptou musí vidieť obochspoluhráčov.

Poznámky Upozorňujeme na uvoľňovanie sa s loptou na mieste pomocou obrátky.

33

ZáverPostupné presadzovanie herného prístupu vyučovania športových hier v edukačnom prostredí, a

teda aj športovej hry basketbal, je daný práve tým, že úspech v športe nie je daný len technickýmia taktickými zručnosťami, ale celkovým rozvojom hráčov (žiakov), do ktorého spadá aj úroveň ob-ratnosti, mentálnych schopností a komunikačných zručností. Je len na učiteľovi telesnej a športovejvýchovy, aký prístup k vyučovaniu si zvolí, keď zváži všetky podmienky danej školy.Ak učiteľ pochopívýhody a obsah vyučovania herného prístupu, odmenou mu budú žiaci, ktorí sa budú učiť a hraťbasketbal lepšie, ale budú sa z hry aj omnoho viac radovať. Hra totiž vytvára predpoklady pre tvorivémyslenie, tvorivé riešenie herných situácií, čo by mali učitelia podporovať a malo by byť ich prioritoupre zefektívnenie a zatraktívnenie vyučovania športových hier.

LiteratúraASEP. (2007). Coaching Basketball Technical and Tactical Skills.Champaign: Human Kinetics.Dobrý, L. (1986). Malá škola basketbalu. Praha: Olympia.Dobrý, L. (2013). Cesta do tajů herního přístupu v basketbalu. In Tělesná výchova a sport mládeže.

Praha: Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze, 79(4), 47–48.French, E. K., & Thomas, J. R. (1987). The Relationoff Knowledge Development to Children’s Basket-ball Performance. Získané 28.9.2018, z https://journals.humankinetics.com/doi/10.1123/jsp.9.1.15.

Griffin, L., Mitchel, S., & Oslin, J. (1997). Teaching sports concepts and skills. A tactical game ap-proach. Champaign: Human Kinetics.

Hopper, T. (2001).What is a TGFU approach to games teaching and what’s wrong with teaching skills?Tactic-to-skill games teaching. Získané 28.9.2018, z http://web.uvic.ca/∼thopper/WEB/articles/Joperd/Skillswrong.htm.

Horička, P. (2014). Basketbal. Teória a didaktika. Nitra: PF UKF v Nitre.Launder, A. (2001). Play practise: The Games Approach to teaching and coaching sport. Champaign:

Human Kinetics.Martens, R. (2006). Úspěšný trenér. Praha: Grada Publishing.Nemec, M., Adamčák, Š., Kučera, M., Kollár, R., Izáková, A., & Popelka, J. (2013). Športové hry –1. Časť. Banská Bystrica: Belianum.

Neumann, H., & Popovic, S. (2010). Spielend Basketball lernen. Wiebelsheim: Limpert Verlag.Olosová, G. (2012). Účinnosť taktického a technického prístupu k výučbe minibasketbalu na rozvojherného výkonu a pohybových schopností (Diplomová práca, Univerzita Komenského, Bratislava,Slovensko).

Schowalter, D. (2009). Coaching Youth Basketball. Champaign: Human Kinetics.Psotta, R., & Velenský, M. (2001). Aternativní pojetí vyučování sportovních her ve školní tělesné

výchově. In Pedagogická kinantropologie. Praha: Karolinum.Radu, A. (2010). Basketball. A guide to skills, techniques and tactics. Ramsbury, Marlborough: The

Crowood Press.Velenský, M. (1999). Basketbal. Praha: Grada Publishing, spol. s. r. o.

Mgr. Andrea Izáková, PhD.Katedra telesnej výchovy a športuFilozofická fakultaUniverzita Mateja BelaTajovského 4097401 Banská BystricaSlovenská republika

34


RYTMICKÉ CÍTĚNÍ U STUDENTŮ UK FTVS A JEHO POSOUZENÍV PRAXI

A SENSE OF RHYTHM AT STUDENTS OF UK FTVS AND ITS AS-SESSMENT IN PRACTICE

A. Kašparová, & V. Novotná

Univerzita Karlova v Praze, FTVS, Katedra gymnastiky

Abstract

The aim of the paper is to present the initial findings from the research of the dissertation aiming atthe creation of a set of tests that verify the rhythmic abilities of undergraduate students in the fieldof Physical Education and Sports. The tests are based on the content of the necessary competenciesof future teachers. In the dissertation thesis, a small scale of research will be realized, which will formthe basis for possible future standardization of the rhythmic abilities test battery.

The first use of the test battery in practice took place in the 2nd year of TVS UK FTVS studentswithin the semester course Rhythmic gymnastics. Testing revealed and pointed to the limits on whichit is desirable to modify the test battery in such a way that it can be used in common practice.

Task and individual test parameters are based on learning outcomes, which are the competenciesexpected from teachers and trainers in the area of skills acquisition in realizing the optimal blendingof motion and music. The results of the rhythmic abilities tests will be statistically processed due tothe possible reduction of the test battery and the verification of the non-overlapping of the tests whenassessing the individual components of the rhythmical and musical-motion abilities.

Keywords: music; rhythm; movement figure; test battery; teacher training

Souhrn

Cílem příspěvku je představit prvotní poznatky z výzkumu disertační práce zaměřené na vytvořenísouboru testů ověřujících rytmické schopnosti studentů vysokých škol v oblasti Tělesná výchova asport. Testy vycházejí z obsahu potřebných kompetencí budoucích pedagogů. V disertační práci buderealizován menší rozsah výzkumu, který bude tvořit základ pro možnou budoucí standardizaci testovébaterie rytmických schopností.

První použití testové baterie v praxi proběhlo ve výuce studentů 2. ročníků TVS UK FTVS v rámcisemestrálního předmětu Rytmické gymnastiky. Realizace testů odkryla a poukázala na limity, najejichž základě je žádoucí úprava testové baterie takovým způsobem, aby mohla být používána v běžnépraxi.

Parametry úloh a jednotlivých testů vycházejí z výstupů učení, tedy kompetencí, jež jsou očeká-vány od pedagogů a trenérů v oblasti osvojování dovedností při realizaci optimálního spojování pohybus hudbou. Výsledky testů rytmických schopností budou statisticky zpracovány z důvodu možné re-dukce baterie testů a ověření nepřekrývání testů při posuzování jednotlivých komponent rytmickýcha hudebně-pohybových schopností.

Klíčová slova: hudba; rytmus; pohybový vzorec; testová baterie; příprava učitelů

ÚvodRytmické cítění je pojem, se kterým se setkáváme v mnoha oblastech našeho života. A možná

i tím více, když si uvědomíme, z jakých dvou slov je tento pojem složený. Jedná se o rytmus acítění či cit. Tyto dva zdánlivě nedůležité pojmy nás však provázejí celým životem a jejich obsah jenaší nezbytnou výbavou. Souvisejí se správným fyzickým a psychickým vývojem, který v sobě nese

35

například správné dýchání, rozvoj řečových dovedností či paměti. Jsou také základním kamenem, nakterém staví technika jakéhokoli pohybu, sportovní aktivity a disciplíny, a s tím i spojený výkon.Schopnost rytmického cítění je tedy velice podstatnou schopností ve sportovní sféře, kterou bychomměli umět diagnostikovattak, abychom zjistili, zda určitý jedinec a v jaké míře, touto schopnostídisponuje, je schopen jí používat při realizaci svého pohybua zda je způsobilý tyto schopnosti dálepředávat a učit jí své svěřence.

Autoři Měkota a Novosad (2005) popisují aspekty rytmické schopnosti (akustické a vizuální) ačlení ji na schopnost rytmické percepce a rytmické realizace. Rytmické schopnosti vysoké úrovně jsoupovažovány za podporu učebních procesů a představují možnost rytmického způsobu pohybovéhoučení.

Doposud se testováním rytmického cítění zabývali odborníci výrazněji v hudební oblasti, kde jetoto testování spojeno se zkoumáním hudebních vloh a talentu v hudbě. Oblast tělesné výchovy jeopomíjena. Na základě odborných prací Váňové ve spolupráci se Skopalem a se Sedlákem (2007, 2013)a Holase (1985) můžeme vidět, poznat a inspirovat se, jakým způsobem bychom měli postupovatpři vytváření testů. Především musíme vycházet z definice pojmu rytmického cítění, které je tímzákladním předpokladem a součástí hudební sféry, jejíž existenci a důležitou roli chceme prokazovat iu sportujících jedinců.

Rytmické cítění je brané jako psychologická kategorie. To znamená, že se jedná o schopnost, tedyvnitřní strukturu, která se neprojevuje přímo a není tudíž přímo měřitelná. Tato schopnost se ukazujenavenek skrze činnosti a dovednosti, prostřednictvím kterých tuto schopnost můžeme měřit. Rytmickécítění se vyjadřuje skrze činnosti a dovednosti percepční, reprodukční a produkční. Tyto jednotlivéčinnosti a dovednosti musejí být testovány odděleně a při jednotlivých testech tedy nesmí docházetk jejich prolínání. Jednoduše řečeno, každý test by měl být zaměřen jen na dovednosti percepční čireprodukční nebo produkční. Nemělo by se stát, že například při testování percepčních dovedností budemuset proband zapojovat i své dovednosti receptivní (Sedlák a Váňová, 2013). Percepční dovednosti ačinnosti jsou založené na vnímání zkoušeného subjektu a na vnitřním zpracování a posouzení situace.

Reprodukční dovednosti a činnosti jsou založené na opakování již reprodukovaného (předvedeného).Produkční dovednosti a činnosti jsou založené na produkování rytmu či pohybu na základě určenéhoúkolu, zde vstupuje a hlavní úlohu hraje složka tvořivá.

Ve své disertační práci se zabývám možnostmi testování rytmického cítění u jedinců ve sportovníoblasti. Cílová skupina, na kterou je diagnostika zaměřena, jsou vysokoškolští studenti, a to konkrétněstudenti v oblasti vzdělávání Tělesná výchova a sport (TVS). Studenti vysokých škol jsou vybránizáměrně, protože jsou to právě oni, kdo se ve svém oboru vzdělávají směrem, ve kterém si musí tytoschopnosti osvojit a především s nimi musí umět disponovat v praxi a působit jimi na své svěřence.

Vzniklé testové položky by mohly lépe a přesněji ukázat, který student má schopnost rytmickéhocítění lépe osvojenou a rozvinutou, a také, které složky zmiňované schopnosti činí studentovi větší čimenší obtíže. Testování by tak mohlo napomoci tomu, aby bylo zjištěno, na které oblasti výuky se přirozvoji rytmického cítění více zaměřit a jakým způsobem tuto výuku změnit a zlepšit.

V rámci disertační práce byl proveden předběžný výzkum studie s omezeným počtem respondentů.Stal se východiskem pro další rozsáhlejší šetření, výzkum, který následně umožní proces standardizacevytvořených testů zaměřených na možnost posuzování úrovně rytmických schopností vysokoškolskýchstudentů v oblasti vzdělávání Tělesná výchova a sport. Při tvorbě parametrů úloh a jednotlivých testůbyly východiskem dané výstupy učení, tedy kompetence, které jsou očekávány od pedagogů a trenérů.

Výzkum disertační práce dílčím způsobem navazuje na výsledky disertační práce M. Brtníkové ob-hájené v r. 2009. Brtníková (2008) sestavila testovou baterii pro účely diagnostiky hudebně-pohybovýchschopností v předmětu Tělesná výchova pro studentky středních škol. Baterie testů byla sestavena z do-posud používané starší diagnostiky hudebně-pohybových dovedností, kterou realizovali Kos (1975),Mihule a Appelt (1963). Současně vycházela z dodnes používaných starších testů hudebnosti (Bentley,1966; Seashore 1915, 1936). Novější výzkumy v této problematice se zaměřovaly převážně na hod-nocení již získaných specifických pohybových dovedností a jen dílčím způsobem postihovaly vlastníúroveň rytmického cítění.

36

MetodikaPilotní použití testů v praxi bylo realizováno u souboru studentů v oblasti vzdělávání Tělesná

výchova a sport, mužů a žen ve věkovém rozmezí 19 – 26 let na UK FTVS, druhého ročníku ba-kalářského studia v prezenční formě studia. Výzkum byl uskutečněn ve výuce předmětů Rytmickágymnastika oboru TVS. Vlastní výzkum bude realizován se studenty dalších oborových vysokých škola pedagogických fakult v oblasti vzdělávání Tělesná výchova a sport.

Sestavení testové baterie předcházelo vymezení obsahové domény pokrývající daný měřený kon-strukt, dále vymezení dovedností a kompetencí budoucích pedagogů v oblasti cvičení s hudbou.

Následně byly vytvořeny testy pro hodnocení rytmických schopností posuzujících úroveň dovednostízaměřených na rytmické schopnosti, vytvořen design testových úloh – stanovení množství testovýchúloh, vytvoření konkrétních testových úloh, určení způsobu hodnocení, zpracování způsobu použití apravidel testových úloh.

Návrh a podoba testové baterie vychází ze spolupráce s odborníky ze sportovní a hudební oblastia z prací hudebních diagnostiků Holase (1985) a Váňové ve spolupráci se Skopalem a Sedlákem (2007,2013). Popis testů:

1) PERCEPČNÍ DOVEDNOSTI A ČINNOSTI

A) Melodická paměť – uslyšíte několik dvojic krátkých úryvků melodie. Vaším úkolem je určit, zda přiopakování úryvku z dvojice došlo ke změně některého tónu či nikoli. Pokud došlo ke změně některéhotónu, označte ji písmenem Z (změna). Pokud úryvek při opakování zůstal beze změny, tedy stejný,označte ho písmenem S (správně, stejně).

• 1 ukázka a následně 6 testových úkolů.

B) Tonální cítění – uslyšíte několikrát melodický úryvek známé písně Když jsem husy pásala. Určete,jestli je úryvek hrán správně či nesprávně. Pokud je píseň hrána správně bez změn melodie, zapište jipísmenem S. Pokud je melodie hraná nesprávně, označte ji písmenem Z.

• 2× ukázka správné varianty a následně 6 testových úkolů.

C) Rytmická paměť – uslyšíte 6 rytmických dvojic. Určete, zda je druhý úryvek z dvojice stejný nebose liší od prvního. Pokud jsou oba úryvky rytmicky stejné, označte je písmenem S. Pokud je druhýúryvek rytmicky změněný, označte ho písmenem Z.

• 1 ukázka a následně 6 testových úkolů.

Zvuková nahrávka percepčních testů je vytvořena se všemi zvukovými signály a instrukcemi, kteréprobanda provedou celým testem.

2) REPRODUKČNÍ DOVEDNOSTI A ČINNOSTI

A) Rytmizace na místě (bez pohybu) – proband opakuje tleskáním rytmické variace podle examinátorači zvukové nahrávky.

• 6 rytmizací.

B) Rytmizace v pohybu (pohyb v prostoru) – nahrávka metronomu – proband opakuje krátkou ryt-mickou sestavu v prostoru, kterou mu předvedl examinátor. Pomocným řídícím prvkem jsou úderymetronomu v tempu 114-115 MM.

• 6 pohybových cvičení.

C) Rytmizace s doprovodným prvkem (hudba a náčiní) – proband opakuje krátkou rytmickou pohy-bovou sestavu do hudebního doprovodu bez náčiní nebo s využitím ozvučných dřívek.

• 6 pohybových cvičení – 3 příklady jsou pouze s využitím hudby a 3 příklady jsou s využitímhudby i náčiní.

Manuál pro reprodukční testy: Doba nácvikujednotlivých testů probíhá vždy před každým testo-vým úkolem – sestavou. Nejvhodněji má proběhnout nácvik bezprostředně před puštěním nahrávkymetronomu či hudby. Examinátor sestavu předvede probandovi 3× se slovní rytmizací. Proband si jivyzkouší 3× nanečisto a osvojí si sestavu se správnou rytmizací. Poté se zahájí testování. Na základě

37

rozpoznání správného rytmu metronomu či hudby, aplikuje proband naučenou sestavu cvičení. Pro-band provádí sestavu (každé cvičení) s požadovanou délkou a počtem opakování. Předvádí 2 taktypředehry + testové cvičení opakovaně 3×. Proband svůj výstup rytmizuje nahlas. To znamená, že sisám volí, kdy na předloženou nahrávku zahájí cvičení, kdy začne počítáním předehry.

3) PRODUKČNÍ DOVEDNOSTI A ČINNOSTI

A) Tvorba s hudbou a s rytmizací nahlas (zvolená hudba má 3 tempa – pomalé, střední, rychlé)• na pomalé tempo vytvořte pohybový motiv na místě• na střední tempo vytvořte pohybový motiv se zařazením libovolného skoku• na rychlé tempo vytvořte pohybový motiv se zařazením běhu nebo tanečních kroků

U testu zaměřeného na tvorbu pohybových motivů je přesně určený počet taktů (počet dob), nakteré má proband vymyslet pohybový motiv.

Při použití různého tempa hudební předlohy je dodržováno klasické rozdělení na tempo pomalé(40 –70/min.), tempo střední (70 – 110/min.) a tempo rychlé (110 – 200 i více/min.).

HodnoceníZískané body neslouží k porovnání jednotlivých studentů mezi sebou a ke zjišťování, kdo je nej-

lepší. Diagnostika i bodové hodnocení je použito především k tomu, abychom zjistili, které činnostidělají studentům největší problémy, a kde jsou jejich největší nedostatky v teoretickém i praktic-kém vzdělání. Získané poznatky poukážou i na možné nedostatečné podněty ve výuce gymnastiky ahudebně-pohybové výchovy. Výuku bude možno, na základě výsledků výzkumu, nasměrovat přesnějia konkrétněji na dovednosti a činnosti, které budou podporovat rozvoj rytmického cítění.

Záznamové archyDo záznamových archů jsou zaznamenávány počty bodů v jednotlivých testech.Každá testová položka je hodnocena body, a to 1 bod = splnil (předvedl), 0 bodů = nesplnil

(nepředvedl). 1 bod znamená zcela bezchybné rytmické provedení. 0 bodů je uděleno probandovi,který provedl rytmický úkol s chybou nebo ho neprovedl vůbec.

U diagnostikovaných schopností není hodnocena kvalita prováděných pohybů, ale zaměřujeme sevýhradně na rytmickou stránku pohybu, tedy na to, zda proband provedl pohyb či rytmický vzorecrytmicky správně a bez chyb.

Každá skupina testových položek vyžaduje odlišnou časovou náročnost na přípravu a realizaci.První skupina percepční je ryze poslechová. Lze ji realizovat společně se všemi probandy. Druháskupina reprodukční je postavena na opakování úkonů, je nutno provádět hodnocení individuálně.Třetí skupina produkční je nejvíce časově i organizačně náročná. Především co se týče přípravy anácviku před samotným testováním. Zde je třeba počítat s časem, který probandi budou potřebovatpro fázi vlastního tvoření.

Výsledky a diskuseOd pilotní studie a testování jsme očekávali odhalení nedokonalostí vytvořených testů zaměřených

na rytmické cítění vysokoškolských studentů. Takovými nedostatky se mohl jevit věk, pohlaví, pod-mínky prostředí či kompozice testů. Od účastníků první fáze testování jsme získali zpětné informace,podle kterých dojde k úpravám položek testů.

Celá testová baterie se ukázala jako velmi časově náročná a v běžné praxi během semestrální výukypod vedením jednoho pedagoga velmi obtížně realizovatelná. Z těchto důvodů je zapotřebí všechnytestové položky zredukovat, především část reprodukčních činností a dovedností. Návrh úprav:

1. Percepční testyTyto testy obsahují 3 skupiny testů. Každá skupina obsahuje 6 testových úkolů. Tento počet

vzhledem k časové náročnosti a charakteru jednotlivých skupin můžeme po pilotní fázi testování naUK FTVS ponechat. Změna je však žádoucí u obtížnosti jednotlivých testových úkolů ve všech 3testových skupinách. Stávající úroveň, tedy předpokládaná a nastavená úroveň testových úkolů, jevzhledem k vysokoškolskému věku spíše snadná a je třeba provést její úpravu.

38

Vzhledem k tomu, že testování je zaměřené do oblasti sportu a tělesné výchovy, byla zvolena takováúroveň testových úkolů, která se po pilotním šetření ukázala být až příliš snadná.

U jednotlivých úkolů je třeba snížit rozdíly v hodnocení mezi správným a chybným provedenímúkolu na minimum tak, aby rozpoznání správné a chybné varianty úkolu bylo obtížnější a vyžadovaloprokázat úroveň hudebního sluchu probandů. Změny budou zaznamenány do popisu testů na audionahrávku.

2. Reprodukční testyTyto testy vyžadují změnu především z časových důvodů. Znovu je tu dodrženo rozdělení do

3 testových skupin se 6 testovými úkoly. V pilotním šetření se ovšem ukázalo, že je možné snížitpočet testových úkolů na polovinu při zachování projevení rytmických schopností probanda. Pokudjimi proband disponuje, prokáží se ihned a není třeba ho zdlouhavě testovat mnoha úkoly. Sníženípočtu na 3 testové úkoly a též mírné zvýšení obtížnosti by mělo přesněji a praktičtěji odpovídatvysokoškolskému věku oproti původnímu návrhu testů.

Navrhované změny:A) Rytmizace na místě – tleskání rytmických variant

Snížení počtu na 3 úlohy, mírné navýšení obtížnosti za pomoci hudebního pedagoga.B) Rytmizace v pohybu na metronom

Zvolená úroveň pohybového motivu odpovídá věkové kategorii a může být ponechána také z dů-vodu, že obtížnost jednotlivých pohybů není předmětem testování. Tím je pouze rytmické vyjádřenídaných pohybů.C) Rytmizace s doprovodným prvkem – hudba a náčiní

U této skupiny testů je stejná situace jako u skupiny B). Snížený počet testových úkolů a jejichcharakter by měl zajistit dostatečné posouzení rytmických schopností.

3. Produktivní testyTyto testy obsahují 3 testové položky. Každá z nich je orientovaná na jiné tempo (pomalé, střední,

rychlé).Tato část testování je vzhledem ke své organizaci v rámci vysokoškolské výuky velmi časověnáročná anepraktická.I zde je možné provést redukci pouze na testování středního tempa, které jev oblasti tělovýchovné praxe nejvíce využíváno.

Redukce testových položek je důležitá z hlediska časových důvodů. Také testové úkoly a cvičeníse vyznačují svou podobností. Snížení počtu je možné i proto, že smysl pro rytmus se u testovanýchjedinců projevuje ihned. Buď jím daný jedinec disponuje či nikoli.

Dosud provedené testování a poznatky umožňují upravit testovou baterii tak, aby další fáze testo-vání byla snáze aplikovatelná ve vysokoškolském prostředí během semestrální výuky nejen pro peda-gogy, ale také pro studenty. Získané výsledky a poznatky jsou důležité pro další etapu výzkumu, kteroubude porovnání testů faktorovou analýzou pro zjištění dimenzionality a konstruktové validity položektestů, provedení IRT modelu (Raschův model) a zjištění reliability. Tak budou získána východiska provhodnější a přesnější plánování budoucí standardizace testů.

Nově vzniklé testové úlohy budou základem pro budoucí testovou baterii, která již nebude zamě-řena zejména do hudební oblasti rytmických schopností, ale naopak dokáže propojit tuto oblast s po-hybovým projevem jedinců a stane se tak součástí posouzení úrovně a rozvoje hudebně-pohybovýchdovedností sportovní praxe, především v esteticko-koordinačních sportovních odvětvích. Možnost zlep-šit hudební, respektive rytmické vnímání a jeho specifické hodnocení, by tak mohlo být východiskemcíleného rozvoje rytmických schopností, pochopení a reprodukce rytmu a rytmizace pohybu, které byvedly k vyšší kvalitě pohybového projevu.Na tuto skutečnost poukazují i Novotná, Chrudimský a Holá(2016) ve svém příspěvku, ve kterém reagují na výsledky měření hudebních schopností u studentů UKFTVS podle baterie testů Arnolda Bentleyho (1966), které provedla a zpracovala Maroušková (2016)v akademickém roce 2015/2016.

ZávěrVytvořené testy, jejich návod k použití a výsledky budou zpracovány do manuálu, na CD nebo

DVD pro využití v praxi. Multimediální zpracování testových úloh se stane učebním a metodickýmmateriálem pro podporu rozvoje rytmického cítění a hudebně-pohybových schopnostívysokoškolských

39

studentů v oblasti vzdělávání Tělesná výchova a sport. Předpokládáme, že výsledky výzkumu diser-tační práce poskytnou nové poznatky o vybrané problematice a stanou se základem pro teoretickývýzkum v oblasti posuzování rytmických schopností, a pro praktické využití ve výuce a vzdělávání.1

LiteraturaBentley, A. (1966). Musical ability in children and itsmeasurement. London: Harrap.Brtníková, M. (2008). Modernizace hudebně pohybové výchovy. Disertační práce. Praha: UK FTVS.Holas, M. (1985). Úvod do hudební diagnostiky: určeno pro učitele hudební výchovy, učitele hudebnínauky na LŠU, učitele HV na SPgŠ. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Kos, B. (1975). Metodika výzkumu rytmických schopností sportovce. Teorie Praxe tělesné výchovy,23 (11).

Kos, B. (1975). Výzkum rytmických schopností sportovce. Teorie Praxe tělesné výchovy, 23 (12).Maroušková, Z. (2016). Problematika hudebnosti v gymnastických programech na UK FTVS. Nepub-

likovaná diplomová práce Praha: UK FTVS.Měkota, K. & Novosad, J. (2005). Motorické schopnosti. Olomouc: Univerzita Palackého.Mihule, J., & Appelt, K. (1963). Rytmus a jeho experimentální výzkum. In Sborník ITVS UK 4,

Praha: Univerzita Karlova.Novotná, V., Chrudimský J., & Holá, I. (2016). Úroveň komponent hudebnosti studentů Univerzity

Karlovy, Fakulty tělesné výchovy a sportu. In Bunc, V., & M., Bednář (Eds.). Pohybové aktivityve světle odkazu Karla IV. Praha: UK FTVS.

Seashore, C. E. (1915). The measurement of Musical talent. Music quarterly.Seashore, C. E. (1936). Objective Analysis of Musical Performance. New York.Sedlák, F., & Váňová, H. (2013). Hudební psychologie pro učitele. Praha: Karolinum 1.Váňová, H., & Skopal, J. (2007). Metodologie a logika výzkumu v hudební pedagogice. Praha: Karoli-

num.

Mgr. Alena KašparováFakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity KarlovyJosé Martího 269/31162 52 Praha 6 - Veleslaví[email protected]

1 Výzkum je součástí řešení grantového projektu č. 1162218 (Měření rytmického cítění u studentůvysokých škol v oblasti vzdělávání tělesná výchova a sport) Grantové agentury Univerzity Karlovya projektu PROGRES Q19 realizovaného UK FTVS.

40


ÚROVEŇ POHYBOVÝCH SCHOPNOSTÍ 11 ROČNÝCH ŽIAKOVS ROZŠÍRENOU DOTÁCIOU TELESNEJ A ŠPORTOVEJ VÝCHOVYNA ZÁKLADNEJ ŠKOLE V BANSKOBYSTRICKOM REGIÓNE

LEVEL OF PHYSICAL ABILITIES OF 11 YEAR OLD PUPILS WITHEXTENDED CAPITATION OF PHYSICAL AND SPORT EDUCATIONAT THE BASIC SCHOOL IN THE REGION OF BANSKA BYSTRICA

P. Mandzák, & M. Slováková

Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Filozofická fakulta, Katedra telesnej výchovy a športu

Abstract

The authors of the presented paper present partial results of the research aimed at monitoring changesin the level of physical abilities achieved by the BUBO intervention program in pupils at the secondlevel of elementary school. The research sample was made up of primary school pupils and pupils,where the compulsory physical and sport education is extended by one hour, and an interventionmotion program is applied with health-focused. The main research method was used part of theEurofit battery test. The data obtained were processed and evaluated statistically. On the basis ofthe obtained results, we can conclude, that the education with increasing hours of physical and sportseducation, there were no significant changes in the last tested year 2017/2018. From the point of viewof comparing the level of physical abilities, the level was increased in the control group, which wastested by the same methodology in the previous year 2016/2017.

Keywords: physical abilities; physical and sport education; intervention motion program; elderlyschool age

Súhrn

Autori predloženého príspevku prezentujú čiastkové výsledky výskumu zameraného na sledovaniezmien v úrovni pohybových schopnosti dosiahnuté vplyvom intervenčného pohybového programuBUBO u žiakov na druhom stupni základnej školy. Výskumnú vzorku tvorili žiaci a žiačky základnejškoly, kde v rámci predmetu telesná a športová výchova je rozšírená povinná dotácia o jednu hodinu,a v rámci vyučovania sa do hodín aplikuje intervenčný pohybový program so zdravotne zameranýmicvičeniami. Ako hlavná výskumná metóda bola použitá časť testov z batérie Eurofit. Získané údajeboli spracované a vyhodnotené štatisticky. Na základe získaných rezultátov môžeme konštatovať, ženapriek rozšírenej dotácii hodín telesnej a športovej výchovy nedošlo v poslednom testovanom roku2017/2018 k významným zmenám. Z pohľadu porovnania úrovne pohybových schopností sa zistilavyššia úroveň kontrolného súboru, ktorý bol testovaný rovnakou metodikou v predchádzajúcom roku2016/2017.

Kľúčové slová: Pohybové schopnosti; telesná a športová výchova; intervenčný pohybový program;starší školský vek

ÚvodVýsledky sledovaní v rokoch 1990 až 2010 poukazujú aj na to, že za posledných 20 rokov zásadným

spôsobom pribudlo detí, pre ktoré sú hodiny telesnej výchovy jediným miestom pohybu. V súčasnostije to približne 25 % chlapcov a dievčat, zatiaľ čo v minulosti to bolo iba 8,5 % chlapcov a 11,3 %dievčat. Oproti minulosti je to trojnásobný nárast u chlapcov a viac ako dvojnásobný u dievčat Antala(2010, 2014).

41

V edukačnom procese telesnej a športovej výchovy na základných školách sa stretávame s imple-mentáciou rôznorodých pohybových programov zacielených na motiváciu žiakov k pohybovej aktivitea zároveň na zvýšenie všeobecnej pohybovej výkonnosti, či rozvíjania pohybových schopností. Glo-bálne vnímame záujem sledujúci efektivitu rôznorodých intervenčných pohybových programov takdoma ako aj v zahraničí. Tannehill et al. (2015) sa vo svojej práci zaoberajú prípadovými štúdiami,ktoré ilustrujú celosvetové praktiky vytvorených programov na vyučovanie školskej telesnej a špor-tovej výchovy pre detí mladšieho školského veku ovplyvnené rôznymi didaktickými štýlmi. Zároveňposkytujú učiteľom načrtnuté základné komponenty, potrebné na ich tvorbu a realizáciu. Kibbe etal. (2011) v spolupráci so zdravotníkmi a pedagógmi dotknutých škôl publikujú dosiahnuté výsledkyo vplyve intervenčného pohybového programu s názvom „PA TAKE 10!”, s dôrazomna vzťah medzipohybovou aktivitou a schopnosťou detí základných škôl dosiahnuť želané študijné výsledky. Zúčast-není žiaci, dosiahli vyššiu úroveň pohybovej aktivity, čas potrebný na štúdium sa skrátil a vzdelávacievýsledky v oblasti čítania, matematiky a pravopis boli pozitívne ovplyvnené (p < 0,01). Podobnývýskum zrealizovali autori Demetriou & Höner (2012) v ktorom sa venovali intervenčnej pohybovejaktivite v školách. Vo výsledkoch popisujú zistenie pozitívnych zmien v úrovni pohybovej výkon-nosti, pohybovej aktivity a tiež vo vedomostiach o pohybových aktivitách. Autori Eather et al. (2013)potvrdili signifikantný vplyv intervenčného programu Fit-4-Fun na zdravotne orientovanú pohybovúzdatnosť a úroveň fyzickej aktivity sledovanú pomocou pedometrov. Veugelers et al. (2005) spracovalipríručku poskytujúcu veľký výber pohybových aktivít s možnosťami včleniť ich do školského dňa akonevyhnutnosť pre dosiahnutie študijných úspechov. Venujú sa aj programom zdravého stravovania afyzickej aktivity, ktoré môžu zlepšiť zdravie aj v kritickom období rastu a znížiť riziko chronickýchochorení v dospelom veku. V Českej republike bolo zrealizovaných množstvo projektov na podporuzvýšenia pohybovej aktivity a zdravia žiakov základných škôl. Jedným z nich je projekt „Hejbej se!Nedej se!”, ktorého účinnosť potvrdzujú vo svojej publikácii Gajdošová & Košťálová (2006). PodobneJonášová, Michálková & Mužík (2006) venovali svoju pozornosť projektom „Ve škole v pohybu”,„Učení v pohybu” a „Celý den v pohybu”, ktorých súčasťou bol kinestetický spôsob vyučovania. NaSlovensku tiež evidujeme množstvo pohybových programov na zvýšenie objemu pohybovej aktivityžiakov. Pohybovým programom BUBO zacieleným na rozvoj koordinačných a kondičných schopnostídetí prostredníctvom atletických a gymnastických cvičení ako aj loptových hier sa venovali Krška,Hubinák & Novotná (2010), ale aj Krull & Novotná (2015), Mandzák & Slováková (2018).

CieľCieľom nášho výskumu bolo zistiť a porovnať úroveň vybraných pohybových schopností 11 ročných

žiakov v rokoch 2017/2018 a 2016/2017, ktorí v rámci inovatívneho projektu mali navýšenú dotáciuhodín predmetu telesnej a športovej výchovy s obsahom zdravotne orientovaných cvičení.

MetodikaNáš experimentálny súbor tvorili žiaci základnej školy v Ružomberku, ktorých pravidelne testujeme

motorickými testami v piatom ročníku.Uvedená škola je od roku 2013 zapojená do experimentálnehovýskumného projektu, kde sa pravidelne v rámcihodín povinnej telesnej a športovej výchovy aplikujeintervenčný pohybový program BUBO zameraný na zdravotne orientované cvičenia. Pohybový pro-gram sa realizuje 24 týždňov v rozsahu vyučovania 3 hodín telesnej a športovej výchovy v každomroku. Hlavná časť hodín telesnej a športovej výchovy v primárnej edukácií sa skladáz dvoch častí. Prvúčasť tvorí obsahovo štandardný program, pričom druhú časť predstavujú cvičenia programu BUBO.Pohybové cvičenia sú dlhodobo zaraďovanédo hlavnej časti, v priemernom rozsahu 8 minút. Sledo-vaným zámerom rozvoj kondičných schopností (sila, vytrvalosť), kondično-koordinačných (rýchlosť,pohyblivosť) rôznymi hrami, cvičeniami a súťažami. Okrem toho sú do obsahu zaraďované cvičenias obsahom na posilnenie vnútorného stabilizačného systému, flexibility, rovnováhy a fyzickej kondí-cie. Na cvičenia s obsahom intervenčného pohybového programu sa používali pomôcky: kužele, gym-nastické kruhy, steppery, karimatky, paličky, rebríky, lopty, prekážky. Nakoľko sa uvedený programrealizuje dlhodobo, pre potreby nášho výskumu sme si vybrali vzorku 15 chlapcov a 15dievčat, ktoríboli testovaní na začiatku a na konci v aktuálnom školskom roku 2017/2018. Pre porovnanie smesi zvolili rovnaký súbor žiakov testovanýchv predchádzajúcom školskom roku 2016/2017 rovnakoumetodikou. Na začiatku sledovaného obdobia boli presne stanovené podmienky priebehu a organizá-cie programu na hodinách telesnej a športovej výchovy. Vstupné aj výstupné testovanie súboru bolo

42

realizované pracovníkmi KTVŠ UMB v Banskej Bystrici.Uvedenú vzorku probandov sme podrobilitestovaniu prostredníctvom vybranej batérie testov Eurofit podľa Moravec et al. (2002):

– predklon s dosahovaním v sede– skok do diaľky z miesta– výdrž v zhybe– vytrvalostný člnkový beh– beh 4× 10 m

V rámci opisných charakteristík deskriptívnej štatistiky sme v práci použili z mier polohy aritme-tický priemer (x) a z mier variability smerodajnú (štandardnú) odchýlku (SD). Normalita rozloženiadát bola vo všetkých štatistických analýzach overená Shapiro-Wilkovým testom. Na zistenie signifi-kantnosti rozdielov skúmaných ukazovateľov medzi vstupnými a výstupnými meraniami bol použitýpárový t-test. V prípade zamietnutia normality rozloženia dát pre nezávislé výbery Man –WhitneyhoU test. Pravdepodobnosť chyby I. druhu bola vo všetkých analýzach nastavená na hodnotu α = 0,05.Štatistická analýza bola realizovaná prostredníctvom software IBM® SPSS® Statistics V19.

Uvádzaný príspevok je čiastkovou úlohou v rámci riešenia výskumnej úlohy VEGA (1/0761/16),2016 – 2018. Z hľadiska množstva získaných dát a obmedzeného rozsahu prezentujeme výsledky lenz uvedených piatich testov. Výsledky získané z našich meraní sme podrobili štatistickému spracovaniua porovnaniu s výsledkami všeobecnej populácie žiakov základných škôl, ktoré realizovali autori BenceL. & Bence M. (2005) a Bence (2007).

Výsledky a diskusiaPre lepšiu prehľadnosť výsledkov v interpretácii sme si pomenovali jednotlivé testové súbory na-

sledovne:

• súbor žiakov testovaných v roku 2017/2018 – experimentálny súbor chlapcov,• súbor žiakov testovaných v roku 2016/2017 – kontrolný súbor chlapcov,• súbor žiačok testovaných v roku 2017/2018 – experimentálny súbor dievčat,• súbor žiačok testovaných v roku 2016/2017 – kontrolný súbor dievčat.

Jednou zo základných informácií o súboroch nám poskytla diagnostika základných somatometric-kých ukazovateľov všetkých žiakov zaradených do testovania. Výsledky sme komparovali s meraniamiCeloštátneho antropometrického prieskumu z roku 2001 spracovaného metódou LMS (www.uvzsr.sk).V experimentálnom súbore chlapcov bol na konci testovaného obdobia oproti vstupnému meraniuzistený priemerný nárast výšky o 3,57 cm, čo bolo viac ako v kontrolnom súbore. Celkovo však chlapcioboch súborov boli rovnako vysokí. Do konca testovaného obdobia bola u dievčatexperimentálnehosúboru zistená vyššia akcelerácia priemernej telesnej výšky ako v kontrolnom súbore. Porovnanímsme zistili rovnako aj ich celkovú priemernú výšku o 1,92 cm. Všetky výsledky párového posúdenianárastu priemernej výšky boli potvrdené ako štatisticky signifikantné na hladine p < 0,05, viď Table1. Vo výsledkoch telesnej hmotnosti sme zaznamenali výrazné zmeny hlavne u dievčat. V experimen-tálnom súbore (t.j. 2017/2018) nastalo zvýšenie priemernej hmotnosti o 4,06 kg a v druhom súboreo 2,24 kg. Za zmienku však stojí zistenie, že dievčatá experimentálneho súboru pri porovnaní s kontrol-nou skupinou z roku 2016/2017, dosahovali vyššiu priemernú hmotnosť o 8,05 kg. Tento rozdiel medziporovnávanými súbormi sme potvrdili ako štatisticky významný t = –2,45, p < 0,05. V porovnanís výskumom autorov Benceových (2005) zisťujeme, že náš výskumný súbor dievčat je v priemere vyššícca o 3 centimetre. Rovnako porovnanie preukázalo vyššiu priemernú hmotnosť v prospech našich sú-borov. Podobné hodnoty somatometrických ukazovateľov uvádza Antala (2012). U našich probandovsme zaznamenali vyššiu priemernú výšku a rovnako aj hmotnosť.

Pri hodnotách BMI indexu sme zistili, že experimentálny súbor dievčat na začiatku testovaniaspadal do kategórie nadmernej hmotnosti. Z pohľadu jednotlivých probandiek až štyri boli v kate-górii obezity a tri v kategórii nadmernej hmotnosti. Na konci sledovaného obdobia došlo v jednomprípade k poklesu hmotnosti. Ostatné dievčatá mali normálnu hmotnosť. V kontrolnom súbore smezistili nadhmotnosť len u jednej probandky. V kontrolnom súbore chlapcov, sme na začiatku testo-vaného obdobia zaznamenali dva prípady obezity. V o výstupnom testovaní sme zaznamenali dva

43

prípady obezity a pribudli dva prípady nadhmotnosti. V kontrolnom súbore sa traja chlapci pohy-bovali v kategórii obezity a v jednom prípade sme zistili nadváhu. Na konci obdobia pri výstupnomtestovaní došlo k určitým zmenám. V kategórii obezity sa nachádzali už len dvaja probandi a v pásmenadhmotnosti a dvaja v pásme obezity.

Tabuľka 1./ Table 1.Somaticé ukazovatele./ Somatical indicator.

Sex Prameters Experimental group Control group Bence, L. (2005, 2007�)

girlsHeight 154,09 152,11 149,79Weight 51,73 42,71 39,05

boysHeight 149,43 149,50 147,64�Weight 44,24 44,39 42,00�

Test predklon s dosahovaním v sedeV experimentálnom súborechlapcov sme v uvedenej pohybovej schopnosti zaznamenali na konci

testovaného obdobia priemerné zhoršenie o 1,96 cm, t.j. 15,68 ± 6,41 cm. Naopak v kontrolnom súborechlapcov bolo zaznamenané zlepšenie. V oboch prípadoch však ide o štatisticky nevýznamné zmeny.V súboroch dievčat, nastali pozitívnejšie zmeny medzi vstupnými a výstupnými hodnotami. V experi-mentálnej skupine sa preukázalo mierne zníženie úrovne výkonu o 0,29 cm čo znamená 21,64 ± 8,65 cm.V kontrolnom súbore sa priemerná hodnota výkonu na konci testovaného obdobia zvýšila o 0,93, t.j.28,50 ± 5,06 cm.

Obrázok 1./ Figure 1.Porovnanie vstupných a výstupných hodnôt v teste „predklon s dosahovaním v sede” (cm)./ Compa-rison of input and output values in ”bend to reach in sit” test (cm).

V rámci porovnania sa rozdiel priemerných hodnôt potvrdil významne na hladine štatistickej vý-znamnosti t = 2,55, p < 0,05 v prospech kontrolného súboru. Celkový priemerný rozdiel predklonumedzi skupinami bol až 6,73 cm. V porovnaní s výskumom Benceho (2007), ktorý uvádza výkon 11žiakov na úrovni 28,86 ± 3,02, konštatujeme že v našom testovaní dosahovali chlapci kontrolného aexperimentálneho súboru výrazne nižšiu úroveň pohyblivosti. Kontrolný súbor dievčat dosiahol vý-znamne vyššiu mieru pohyblivosti v porovnaní s výsledkami Benceho (2005) o 3,85 cm. Experimen-tálny súbor nami testovanými dievčatami sa pohyboval na nízkej úrovni v uvedenom teste, viď tab. 2.Z vyššie uvedeného vidieť, že kontrolné súbory sú na vyššej pohybovej úrovni ako súbory testovanév roku 2017/2018.

44

Tabuľka 2./ Table 2.Porovnanie vybraných testov pohybovej výkonnosti s Bencem (2007, 2005)./ Comparison of SelectedMotion Efficiency Tests.

Test pohybových schopnostíExperimental

groupControlgroup

Bence, L(2007, 2005)

girlsmean 15,93 19,93 24,58

Predklon s dosahovaním Sd 7,93 7,96 4,65

boysv sede mean 21,64 28,50 29,24

sd 8,65 5,06 6,14

girlsmean 147,07 161,50 158,06

Skok do diaľky Sd 20,39 22,81 19,24

boysz miesta mean 146,86 145,50 148,36

sd 20,39 48,50 19,76

girlsľah sed

mean 20,71 25,43 20,30Sd 6,24 2,59 4,09

boys mean 26,71 24,64 25,45sd 5,40 5,24 4,42

Test skok do diaľky z miestaVýsledky v tomto teste v oboch súboroch chlapcov sú rozporuplné. Napriek tomu, že tento vek sa

vo všeobecnosti považuje za vhodný na rozvoj výbušnej sily dolných končatín, chlapci v experimen-tálnom súbore dosiahli pri výstupnom meraní priemerný výkon 146,86 ± 20,39 cm a v kontrolnomsúbore 145,50 ± 48,50 cm, čo znamená, že výkony sa zhoršili oproti vstupným hodnotám (zhoršenieo 1,92 cm v kontrolnom a 0,50 cm experimentálnom súbore). Toto zistenie si vysvetľujeme nízkou mie-rou motivácie pre testovanie, čo potvrdzuje aj fakt, že v súboroch dievčat sme naopak zaznamenalipozitívne zmeny.

Obrázok 2./ Figure 2.Porovnanie vstupných a výstupných hodnôt v teste ”skok do diaľky z miesta” (cm)./ Comparison ofinput and output values in ”long jump from place” test (cm).

Dievčatá v experimentálnom súbore dosiahli v teste skok do diaľky z miesta priemerný výkon147,07 ± 23,56 cm čo je zlepšenie o 3,79 cm. Významnejšie zmeny boli však zistené v kontrolnom súboredievčat (r. 2016/2017), kde zlepšenie priemerného výkonu na konci školského roku bolo o 12,1 cm,(161,50 ± 22,81 cm). Výsledok tohto súboru v párovom teste v porovnaní so vstupom sa potvrdilsignifikantne na 5% hladine štatistickej významnosti (t = –2,57, p < 0,05). Napriek veľkému zlepšeniuvýsledok vzájomného porovnania výstupných výkonov medzi súbormi dievčat vyšiel nevýznamný.

V porovnaní s výskumom Benceho (2007) u chlapcov sme zaznamenali nižšiu úroveň výkonov ato v oboch súboroch, ktoré sme testovali v aktuálnych rokoch 2016 – 2018 viď. tabuľka 2. Zo skupínnami testovaných dievčat boli úspešnejšie v porovnaní so súborom Benceho (2005) len v kontrolnomsúbore. Dievčatá experimentálneho súboru dosiahli nižšiu priemernú úroveň, približne o 11,54 cm.

45

Test ľah-sedSilovú schopnosť brušných svalov sme diagnostikovali tretím testom, ktorý sme zaradili do nášho

výskumu. Keďže išlo o žiakov piateho ročníka, zaradili sme 30 sekundový interval zaťaženia. V súborochchlapcov sme zaznamenali vzhľadom k vstupným a výstupným hodnotám mierne zlepšenia. Vyššiumieru pozitívnej zmeny dosiahli chlapci experimentálneho súboru, kde ich priemerný výkon na konciškolského roku dosahoval 26,71 ± 5,84 opakovaní. Rozdiel na výstupe vzhľadom k vstupným výkonombol 2,21. V porovnaní medzi skupinami kontrolného a experimentálneho súboru sme významné rozdielynezaznamenali. V súboroch dievča, podobne ako aj v predchádzajúcich testoch, dosiahli uspokojivévýkony predovšetkým dievčatá kontrolného súboru, ktorý sme testovali v roku 2016/2017.

V rámci párového porovnania výsledkov v rámci jednej skupiny došlo k zlepšeniam v oboch sú-boroch (o 1,14 v experimentálnom a o 1,86 opakovaní v kontrolnom súbore). Vzájomné porovnaniepriemerných výstupných výkonov preukázalo rozdiel o 4,93 opakovania v prospech kontrolnej skupiny.Výsledky preukázali tento rozdiel ako štatisticky významný (t = –2,70, p < 0,05). V teste sily bruš-ných svalov naše súbory chlapcov dosahovali v porovnaní s Bencem (2007) približne rovnakú úroveňčo sa preukázalo aj v experimentálnom súbore dievčat. Výraznejšie odchýlky t.j. o 5,13 opakovaní,sme zaznamenali v kontrolnom súbore ktorý sme testovali v roku 2016/2017, viď tab. 2.

Obrázok 3./ Figure 3.Porovnanie vstupných a výstupných hodnôt v teste Ľah - sed (n)./ Comparison of input and outputvalues in ”Lie - sit” test (n).

Tabuľka 3./ Table 3.Porovnanie vybraných testov pohybovej výkonnosti s Bencem (2007, 2005)./ Comparison of SelectedMotion Efficiency Tests.

Tests MotionEfficiency

Experimentalgroup

Controlgroup

Bence, L.(2007, 2005)

girlsmean 6,10 30,83 6,40

Holding in Sd 3,16 17,54 6,68

boyspull-up mean 11,29 20,50 14,15

sd 7,02 16,80 11,15

girls4× 10m

mean 13,96 11,79Sd 5,27 0,77

boysmean 12,24 12,09

sd 1,67 1,85

girlsBeep test

mean 27,71 44,93 28,66Sd 14,74 13,01 14,09

boysmean 37,72 44,07 33,68

sd 20,05 22,41 1,29

Test výdrž v zhybeTeststatickej sily horných končatín preukázal, že oba súbory, ktoré boli testované v roku 2016/2017,

t.j kontrolné (chlapci a dievčatá) dosiahli lepšie výsledky ako probandi v experimentálnych. U chlapcov

46

v experimentálnej skupine sa preukázal pokles výkonnosti oproti vstupnému testovaniu (11,29 ± 7,02)t.j o 0,46 s. Naproti tomu sme v kontrolnej skupine zaznamenali výkonový progres na probanda v prie-mere o 1,02 s. (výstup 20,50 ± 16,81 s). Vo vzájomnom porovnaní boli lepší chlapci kontrolného súboru,kde rozdiel ich výkonu a chlapcov experimentálnej skupiny bol v priemere o 9,78 s. Napriek tomu ne-bol rozdiel štatisticky významný. Iné výsledky sme však zistili v súbore dievčat, kde opäť kontrolnýsúbor prevyšoval kvalitu výkonu experimentálneho súboru. Napriek pozitívnym zlepšeniam experimen-tálneho súboru zaznamenaným v priebehu výstupného testovania, zmeny v kontrolnej skupine bolivýznamnejšie. Potvrdil to aj párový test významnosti rozdielov priemerných hodnôt (30,83 ± 17,54 s,t = –3,47, p < 0,05). Rovnako významnosť sa potvrdila aj v porovnaní medzi experimentálnym akontrolným súborom dievčat (t = –3,47, p < 0,05). Súbory chlapcov a dievčat, ktoré uvádza Bence(2005, 2007), dosahovali v porovnaní s experimentálnym súborom z roku 2017/2018 lepšiu úroveň, čodokumentuje tabuľka 3.

V porovnaní s našim kontrolným súborom chlapcov a predovšetkým dievčat, testovaní probandipodľa Benceho (2007 a 2005) úrovňou zaostávajú, viď tabuľka 3.

Obrázok 4./ Figure 4.Porovnanie vstupných a výstupných hodnôt v teste Výdrž v zhybe (s)./ Comparison of input and outputvalues in ”Holding in pull-up” test (s).

Rýchlostný test 4 × 10 metrovV rýchlostnom teste sme zaznamenali zmeny vo všetkých testovaných súboroch. V experimentál-

nom súbore chlapcov sme zaznamenali na konci testovaného obdobia priemerné zlepšenie, ktoré saprostredníctvom použitého Mann–Whitneyho U testu potvrdilo štatisticky významne (12,91 ± 1,67 s,Z = –2,78, p < 0,05). Rovnaké zmeny nastali aj v kontrolnom súbore chlapcov. Vzhľadom k vzá-jomnému porovnaniu konštatujeme, že súbory dosahovali približne rovnakú úroveň, čo potvrdzujenevýznamnosť rozdielov. V súboroch dievčat sme zistili významné rozdiely.

Obrázok 5./ Figure 5.Porovnanie vstupných a výstupných hodnôt v teste „4× 10 m” (s)./ Comparison of input and outputvalues in ”4× 10m ” test (s).

47

Experimentálny súbor sa zlepšil na konci sledovaného obdobia o 1,24 s čo predstavuje výkon12,72 ± 3,28 s. Test významnosti potvrdil významnú signifikantnosť Z = –2,44, p < 0,05. Progresv rýchlostných schopnostiach sme zaznamenali aj kontrolnom súbore dievčat. Rozdiel medzi vstupnýma výstupným výkonom bol 0,42 s. V porovnaní medzi dievčatami testovanými v rokoch 2017/2018(t.j. s experimentálnym) súborom dosiahli nižší progres, pričom rozdiel priemerných hodnôt dosiaholštatistickú významnosť (t = 3,36, p < 0,05). V tomto teste môžeme konštatovať, že vo všetkýchsúboroch nastalo výkonnostné zlepšenie.

Vytrvalostný člnkový behV poslednom teste sme zisťovali vytrvalostné schopnosti sledovaných súborov. V súbore chlap-

cov dosiahli probandi experimentálneho súboru progresívne zmeny 37,72 ± 20,05 úsekov. Výsledkyporovnania priemerných hodnôt vstupu a výstupu napriek výraznejšej hodnote zlepšenia na konci tes-tovanéhoobdobia (5,84 úsekov) neboli signifikantné. V kontrolnom súbore nastali progresívne zmeny,ale rozdiel nebol významný. U dievčat sme väčší progres zaznamenali v kontrolnom súbore kde rozdielmedzi vstupnými a výstupnými testami bol o 4,29 úsekov. Porovnanie medzi kontrolným a experimen-tálnym súborom dievčat sa preukázala signifikantnosť priemerných rozdielov v prospech kontrolnéhosúboru (t = 3,27, p < 0,05). V komparácii s výskumom Bence (2007), vytrvalostný test potvrdilnajlepšiu dosiahnutú úroveň v kontrolnom súbore chlapcov a dievčat testovaných v roku 2016/2017.

Obrázok 6./ Figure 6.Porovnanie vstupných a výstupných hodnôt v teste „Beep test” (n)./ Comparison of input and outputvalues in ”Beep test” (n).

ZáverZ výsledkov, ktoré uvádzame v našom príspevku je evidentné, že kontrolné súbory chlapcov, ale

predovšetkým dievčat vykazujú vo vzájomnom porovnaní vyššiu výkonnostnú úroveň, ako súboryexperimentálne, testované v aktuálnom roku 2017/2018. Uvedenú skutočnosť si môžeme vysvetliťtým, že škola na ktorej výskum prebiehal, spolupracuje s miestnym basketbalovým klubom, ktorý sav rámci vyššie uvedeného projektu BUBO, spolupodieľa na hľadaní nových talentov pre uvedený športa vybraných žiakov a žiačky zaraďuje do mimoškolskej činnosti s neskoršou orientáciou na súťažnýšport. Vybrané testy preukázali vyššiu úroveň v úrovni výbušnosti dolných končatín, dynamickej sily,statickej sile horných končatín, v rýchlostnom teste a v úrovni vytrvalosti. Vzhľadom na výsledkyporovnávané s bežnou populáciou, ktorú prezentuje vo svojich prácach Bence (2005, 2007), môžemekonštatovať, že v experimentálnom súbore dievčat je pohybová úroveň schopností na nízkej úrovnitakmer vo všetkých testoch. V experimentálnom súbore chlapcov sme zaznamenali zvýšenú úroveňsily brušného svalstva a priemernú úroveň dynamickej sily dolných končatín.

Z uvedeného môžeme konštatovať, že implementácia intervenčného pohybového programu do roz-šírených hodín telesnej a športovej výchovy, vzhľadom na celkovú úroveň vybraných pohybovýchschopností žiakov v poslednom testovanom období, nepriniesla pozitívnejší progres. V tomto prípademôžeme len predpokladať, že tento stav výrazne ovplyvňuje aj vlastný režim mimo školského prostre-dia a životný štýl v rodinnom prostredí.

48

LiteratúraAntala, B. (2010). Pohybová výkonnosť detí a mládeže z hľadiska zapájania sa do telovýchovnej ašportovej činnosti. In Kol. Záverečná správa výskumnej úlohy VEGA 1/0048/08 Sekulárny trendv ukazovateľoch telesného rozvoja a pohybovej výkonnosti u 7- až 18-ročnej školskej populácie naSlovensku.

Antala, B. (2014). Telesná a športová výchova a súčasná škola. Bratislava: Národné športové centrumv spolupráci s Fakultou telesnej výchovy a športu Univerzity Komenského.

Bence, L. (2007). Telesný rozvoj a pohybová výkonnosť 10 – 14 ročných chlapcov v Liptovskej Lúžnejpo šiestich rokoch. Univerzita Mateja Bela. Banská Bystrica: FHV UMB.

Bence, L., & Bence, M. (2005). Telesný rozvoj a pohybová výkonnosť žiačok 5. – 9. Ročníka ZŠv Radvani – Banskej Bystrici. In Telesná výchova a šport na univerzitách v ponímaní študentovako objektu edukácie. Nitra.

Čillík, I., Kremnický, J., Kollár, R., & Mandzáková, M., (2016). Všeobecná pohybová výkonnosť, telesnývývin, držanie tela a mimoškolské pohybové aktivity žiakov základných škôl v banskobystrickomkraji. Belianum. Banská Bystrica: ffumb.

Demetriou, Y., & Honer, O. (2012). Physical activity interventions in the school setting: A systema-tic review. Psychology of Sport and Exercise. Volume 13, Issue 2, March 2012, z https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1469029211001592.

Eather, N., Morgan, P. J., & Lubans, D., R. (2013). Improving the fitness and physical activity levels ofprimary school children: Results of the Fit-4-Fun group randomized controlled trial. In: PreventiveMedicine, Volume 56, Issue 1, January 2013, z https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0091743512005440.

Gajdošová, J., & Košťálová, A. (2006). Hejbej se! Nedej se! edukační materiál pro učitele ZŠ s pohybo-vými aktivitami do vyučovaní a pracovními listy pro děti., October 2017, z https://www.is.muni.cz.

Jonášová, D., Michálková, J., & Mužík, V. (2006). Učení v pohybu aneb výuka pro neposedy. Brno:Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.

Kibbe, D. L., Hackett, J., Hurley, M., McFarland, A., Schubert, K. G., Schulz, A., & Harris, S. (2011).Ten Years of TAKE 10!®: Integrating physical activity with academic concepts in elementaryschool classrooms. Preventive Medicine. Volume 52, Supplement, 1 June 2011, Pages S43–S50. Zís-kané 10.04.2018, z https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0091743511000533?via%3Dihub.

Krška, P., Hubinák, A., & Novotná, N. (2010). Vplyv projektu BUBO na pohybovú výkonnosť detív materských školách. In EXERCITATIO CORPOLIS - MOTUS - SALUS Slovak journal of sportssciences. Banská Bystrica: Vydavateľstvo Belianum UMB FHV KTVŠ.

Krull, J., & Novotná, N. (2015). Možnosti rozvoja pohybových schopností žiakov primárnej edukácieintervenčným programom. Banská Bystrica: UMB FF.

Moravec, R., Kampmiller, T., & Sedláček, J. et al. (2002). EUROFIT: Telesný rozvoj a pohybovávýkonnosť školskej populácie na Slovensku. Bratislava: Slovenská vedecká spoločnosť pre telesnúvýchovu a šport.

Tannehill, D., Van der Mars, H., & Macphail, A. (2015). Building Effective Physical Education Pro-grams, Ireland.

Veugelers, P. J., & Fitzgerald, a. L. ”Effectiveness of School Programs in Preventing Childhood Obe-sity: A Multilevel Comparison”, American Journal of Public Health 95, no. 3, z http://www.edu.gov.on.ca/eng/teachers/dpa1-3.pdf.

Peter MandzákKatedra telesnej výchovy a športu, Filozofická fakulta, UMBTajovského 40974 01 Banská BystricaSlovenská [email protected]

49


VPLYV SKRÁTENÉHO ZIMNÉHO MAKROCYKLU NA ZMENY VÝ-KONNOSTI U MLADÝCH PLAVCOV

THE IMPACT OF SHORTENED WINTER MACROCYCLE ON THECHANGES OF YOUNG SWIMMERS PERFORMANCE

M. Mandzáková, & P. Mandzák

Filozofická Fakulta UMB, Katedra telesnej výchovy a športu

Abstract

The point of this research is the analysis of changes in efficiency of the young swimmers in thefour-month 2017 winter macrocycle and the comparison of their best performances with the specialstandards for sports classes and sports high-schools. Research group consisted of 17 swimmers in ageof 12 to 18. We have used four standardized tests for swimming skills, concrete – 3× 25 m, 4× 50 mFreestyle, 200 m Individual Medley and 400 m Freestyle, according to Ružbarský et al. (2003). In thiscomparison of individual performances of the swimmers with the special standards for sports classesand sports high-schools we have concluded, that in the tests 3× 25 m and 4× 50 m Freestyle, themajor part of the observed group fulfilled the performance standard. On the other hand, in the teston 200 m Individual Medley and 400 m Freestyle was successful only one swimmer in each test.

Keywords: sports training in the swimming; training cycle; sport efficiency; performance standards

Súhrn

Cieľom výskumu bolo analyzovať zmeny výkonnosti mladých plavcov počas štvormesačného zimnéhomakrocyklu 2017 a najlepšie výkony porovnať so špeciálnymi výkonovými štandardmi pre športovétriedy a športové gymnáziá. Výskumný súbor tvorilo 17 plavcov vo veku 12 až 18 rokov.V prácisme použili štyri štandardizované testy plaveckých schopností 3× 25m hlavným plaveckým spôsobom,4× 50m voľným spôsobom, 200m polohové preteky a 400m voľným spôsobom podľa Ružbarského etal. (2003). Výsledky potvrdili, že tréningové zaťaženie malo pozitívny vplyv, čo sa prejavilo progresomvýkonov skupiny vo všetkých testoch plaveckých schopností. Pri porovnávaní individuálnych výkonovplavcov so špeciálnymi štandardami pre športové triedy a športové gymnáziá, sme dospeli k výsledkom,že v testoch 3× 25m a 4× 50m VS väčšina skupiny splnila výkonový štandard, avšak v testoch 200mPP a 400m VS sa to podarilo len jednému plavcovi v každom teste.

Kľúčové slová: športový tréning v plávaní; tréningový cyklus; športová výkonnosť; výkonové štan-dardy

ÚvodŠportové plávanie je zamerané na rozhodujúci faktor, ktorým je športový výkon. Merítkom športo-

vého výkonu v plávaní je rýchlosť, prostredníctvom, ktorej bola zvolená trať zaplávaná v čo najkratšomčase. Ciele športového plávania nemožno dosiahnuť inak ako dlhodobou, cieľavedomou a systematickouprípravou. Za úspechmi športovca stojí okrem jeho vlastného úsilia aj úsilie celého tímu odborníkov načele s trénermi. V súčasnej dobe je potrebné začať s komplexnou a systematickou športovou prípravouzaloženou na vedeckých základoch už v rannom veku dieťaťa.

Vysokú úroveň plaveckej výkonnosti dosiahneme účelným riadením a manipuláciou s tréningovýmzaťažením. Ideálnou voľbou na prácu sú talentovaní jedinci, disponujúci všetkými predpokladmi nadosiahnutie vrcholového športového výkonu. Jedným z rozhodujúcich činiteľov v športovej prípraveje zaťaženie a adaptácia naň. Prostredníctvom zaťaženia ovplyvňujeme zvyšovanie úrovne športo-vej pripravenosti a tým aj rast výkonnosti. Na rozvoj potrebných schopností a vrcholového výkonu

51

v súťažiach, by tréner s plavcom mali zvoliť také tréningové zaťaženie, ktoré im prinesie požado-vané výsledky v závislosti od požadovaného typu a dĺžky športového výkonu v pretekoch (Maglischo,2003). Maximálny rozvoj všetkých špecifických plaveckých a výkonnosť ovplyvňujúcich prvkov sa zlu-čuje s technickou dokonalosťou, ktorej zameranie je skôr na pretekový výkon ako na opravovanie užosvojených pohybov. Snahou trénera je zapojiť plavca do plánovania tréningového procesu, preto jenevyhnutné určiť silné a slabé stránky, schopnosť plavca reagovať a adaptovať sa na rôzne tréningovécvičenia a sledovať vývoj plavcovej výkonnostnej úrovne podľa výsledkov tréningov, testov a prete-kov (Olbrecht, 2000). Informácie o úrovni výkonnostných predpokladov sú získané prostredníctvomtzv. diagnostických metód, ktoré chápeme ako metodické postupy. Vďaka nim získavame informácieo športovcoch, o tréningovom procese a o podmienkach, v ktorých prebieha. Pomocou týchto metódriadime tréningový proces (Neumann, Pfutzner & Berbalk, 2000). Diagnostika trénovanosti je procesnepretržitého a zámerného zisťovania a hodnotenia zmien aktuálnych stavov pripravenosti športovcav závislosti od tréningového zaťaženia a iných vplyvov za účelom zefektívnenia riadenia tréningovéhoprocesu s cieľom zvýšenia výkonu. Záťažovou diagnostikou je možné odhaliť silné, ale predovšetkýmslabé stránky výkonnosti športovca a posúdiť ich izolovane, ale aj vo vzájomných súvislostiach (Zhánel,Lenhert & Černošek, 2005). Metódy zisťovania trénovanosti musia byť platné, spoľahlivé, objektívnea dostatočne citlivé.Sledované ukazovatele musia mať komplexný charakter poskytujúci obraz o cel-kovej trénovanosti športovca. Frekvencia diagnostikovania sa musí uskutočňovať v intervale, ktoré sivyžaduje riadenie tréningového procesu. Výsledky trénovanosti športovcov musia byť poskytnuté do-statočne rýchlo, aby sa mohli použiť pre reguláciu tréningového zaťaženia, zistené údaje o trénovanostimusia byť zrozumiteľné a aplikovateľné pre športový tréning, vynaložený čas a úsilie na diagnostikumusí byť úmerný záverom použiteľných pre racionálne riadenie tréningu (Ružbarský, 2006; Turek &Ružbarský, 2007; Smerecká, Petrovič & Ružbarský, 2011a; Smerecká, Petrovič & Ružbarský, 2011b).

Zapojením plavca do vytvárania ročného tréningového cyklu vzrastá jeho zodpovednosť a kvalitauskutočnenej práce (Ružbarský & Turek, 2003).

V našej práci budeme sledovať zmeny výkonnosti u 12 až 18 ročných plavcov ovplyvnené plaveckýmtréningom počas štvormesačného zimného makrocyklu. Zistené najlepšie výkony v testoch počas tohtoobdobia porovnáme s výkonovými štandardmi pre športové triedy a športové gymnáziá podľa Ruž-barský, P. et al. (2003). Uvádzaný príspevok bol podporený finančným príspevkom z grantu VEGA(1/0761/16).

MetodikaPredpokladali sme, že vplyvom zaťaženia počas štvormesačného zimného makrocyklu v teste pla-

veckých schopností 3× 25m, 4× 50m VS a 200m PP, sa štatisticky významne zlepší výkonnosť skupinyplavcov(H1). Ďalej sme predpokladali, že vplyvom zaťaženia počas štvormesačného zimného makrocy-klu v teste plaveckej vytrvalosti 400m VS, sa výkonnosť skupiny plavcov štatisticky významne nezlepší(H2).

Výskumný súbor tvorilo 17 plavcov s aktívnou činnosťou v plaveckom a triatlonovom športovomklube Trian ŠK UMB v Banskej Bystrici. Vekový rozsah probandov bol od 12 do 18 rokov, pričomvýskumný súbor tvorilo 9 chlapcov a 8 dievčat.

Realizácia výskumu prebiehala v období od 29.8.2017 do 22.12. 2017 na 25 metrovom bazéne sošiestimi dráhami na FF UMB v Banskej Bystrici. Plavci, ktorí sa zúčastnili výskumu absolvovali7 tréningových jednotiek za týždeň, ktoré boli rozdelené do 4 dní. Trikrát do týždňa boli tréningydvojfázové. Streda bola charakteristická regeneráciou plavcov vo večerných hodinách prostredníctvomšportovej masáže a využitím sauny. Celkový čas strávených tréningom vo vodnom prostredí za týž-deň bol 8,5 hodiny. Testovanie plaveckých schopností prebiehalo raz týždenne každý utorok počaspoobedného tréningu. Testy plaveckých schopností sa v jednotlivých týždňoch striedali v tomto po-radí 3× 25m, 4× 50m VS, 200m PP a 400m VS. Plavci v čase trvania výskumu absolvovali každýtest plaveckých schopností 5 krát. Pred samotným testovaním probandi absolvovali rozcvičenie nasuchu v trvaní 10 min. a následne rozplávanie 600 metrov. Test rýchlostnej plaveckej schopnosti 3×25 metrov, plavci realizovali svojím hlavných plaveckým spôsobom a štartovali zo štartových blokov.Test špeciálnej plaveckej vytrvalosti 4× 50 metrov voľným spôsobom bol uskutočnený štartom z vody,odrazom od steny bazéna. Všetci zúčastnení plávali plaveckým spôsobom kraul a interval odpočinkumedzi 50 metrovými úsekmi bol 10 sekúnd. Test všestrannej plaveckej vytrvalosti 200 metrov polo-

52

hové preteky sme realizovali štartom zo štartových blokov. Počas tohto testovania sa rovnako akopočas plaveckej disciplíny 200 polohové preteky, striedali plavecké spôsoby po 50 metroch v poradímotýlik, znak, prsia, kraul. V teste plaveckej vytrvalosti 400 metrov voľný spôsob, plavci štartovaliz plaveckých blokov pričom plávali plaveckým spôsobom kraul. V testoch 4× 50 metrov voľný spôsoba 400 metrov voľný spôsob, plavci využívali kotúľové obrátky. Pri teste 200 metrov polohové preteky,obrátky prislúchali tejto plaveckej disciplíne podľa platných pravidiel FINA. Čas bol meraný pomocoustopiek s presnosťou merania na jednu stotinu sekundy. Meranie realizovali traja examinátori, kde zozískaných časov sme pre účely výskumu akceptovali strednú hodnotu merania. Na vyhodnotenie zís-kaných údajov sme použili percentuálne vyjadrenie a základné matematicko - štatistické operácie akoaritmetický priemer, smerodajnú odchýlku, maximálnu a minimálnu hodnotu a rozdiel priemernýchhodnôt. Normalitu rozloženia súboru sme overovali Shapiro – Wilkovým testom. Pre výpočet testuštatistickej významnosti sme použili parametrický párový T-test pre závislé výbery. Pre potvrdenieúčinnosti párového testu sme použili Effectsize s indexom d, kde sme výslednú hodnotu d, posudzovalipodľa Cohena (1996). V teste 3× 25m sa normalita rozloženia súboru nepotvrdila, preto sme pou-žili neparametrický Wilcoxonov test významnosti. Pre účinnosť testu bol použitý effectsize r, podľaCohena (1996).

Tabuľka 1./ Table 1.Základné parametre plavcov./ Characteristic of the research group.

Plavec1 Pohlavie2 Vek3 Výška4 Hmotnosť5Dĺžka aktívnej

činnosti6% absenciiv tréningu7

K.V. Žena 17 r. 165 cm 65 5 rokov 7,14 %S.N. Žena 16 r. 150 cm 52 8 rokov 11,62 %T.S. Žena 12 r. 156 cm 38 4 roky 12,79 %R.R. Žena 12 r. 152 cm 37 5 rokov 16,86 %K.T. Žena 13 r. 168 cm 55 7 rokov 10,46 %E.P. Žena 15 r. 173 cm 52 8 rokov 10,46 %M.P. Žena 15 r. 162 cm 55 5 rokov 6,98 %V.Č. Žena 15 r. 165 cm 51 8 rokov 16,27 %S.A. Muž 13 r. 164 cm 50 4 roky 24,42 %M.C. Muž 14 r. 171 cm 56 2 roky 15,11 %M.F. Muž 13 r. 167 cm 49 2 roky 16,86 %S.M. Muž 15 r. 190 cm 75 7 rokov 15,11 %L.P. Muž 17 r. 176 cm 57 9 rokov 13,95 %L.A. Muž 18 r. 194 cm 80 10 rokov 15,11 %A.B. Muž 16 r. 186 cm 75 7 rokov 25,58 %A.B1. Muž 17 r. 183 cm 66 5 rokov 11,62 %Š.P. Muž 12 r. 173 cm 52 6 rokov 9,30 %

Note. 1-swimmer, 2-sex, 3-age, 4-height, 5-weight, 6-duration of active swimming, 7-percentage ofabsence

Výsledky výskumuV zimnom makrocykle 2017 sledovaná skupina probandov absolvovala 84 tréningových jednotiek

vo vode, počas 69 dní zaťaženia. Celkový čas strávený tréningovým procesom vo vodnom prostredí bol106 hodín. 15 hodín regenerácie plavci strávili saunou a masážou. Všetci plavci, ktorí tvorili výskumnúskupinu sa zúčastnili 8 pretekov v rámci SR. Sledovaná skupina naplávala 252,5 kilometra. Tento objembol realizovaný v jednotlivých zónach zaťaženia podľa Sweetenham & Atkinson (2003). Z celkovéhonaplávaného objemu 252,5km bolo v zóne 1 realizovaných 187,4km, v zóne 2 + 3/ 45,44km a v zóne4 + 5/ 19,66km. Prvkové plávanie tvorilo 53,20km a obsahovalo 3 zložky, plávanie horných končatín,dolných končatín a plávanie techniky. Plavci naplávali z hľadiska percentuálneho podielu v aeróbnejzóne 1 = 74,22 % objemu. Odporúčaná norma podľa amerických autorov Sweetenhama a Atkinsona

53

(2003) je 70 %, teda mierne bola prekročená na úkor zmiešanej zóny 2 + 3 = 17,99 %/ odporúčanánorma Sweetenham & Atkinson (2003) = (20 %). V poslednej zóne 4 + 5 plavci naplávali 7,79 %objemu/ odporúčaná norma Sweetenham & Atkinson (2003) = (10 %).


Všeobecné a špeciálne tréningové ukazovatele v makrocykle 2017./ General a special indicators of thetraining load in the winter macrocycle 2017.

Dni zaťaženia (počet)/ Days of load (number) 69Jednotky zaťaženia vo vode (počet)/ Numbers of the training in the water 84Hodín vo vode (hod.)/ Time of the load in the water (hours) 106Celkový čas regenerácie (hod.)/ Time of the load (hours) 15Preteky celkovo (počet)/ Races (number) 8Celkový naplávaný objem (km)/ Numbers of the km in the water 252,5Objem naplávaný v pásme aeróbnej vytrvalosti (km) Zóna 1/ Numbers of the km inthe zone of the aerobic endurance

146,40

Objem naplávaný v pásme anaeróbnej vytrvalosti (km) Zóna 2 + 3/ Numbers of thekm in the zone of the anaerobic endurance

35,54

Objem naplávaný v pretekovom tempe + šprint (km) Zóna 4 + 5/ Numbers of thekm in race tempo

17,36

Prvkové plávanie (km)/ Elemental swimPlávanie horné končatiny (km)/ Swimming with upper limbs 8,60 +Plávanie dolné končatiny (km)/ Swimming with lower extremitties 21,8 +Technika (km)/ Technique (km) 22,78 =

53,20

Analýza zmien v teste 3× 25m hlavným plaveckým spôsobomV mesiacoch august až december sme v teste 3× 25m svojím hlavným spôsobom zaznamenávali

priemerné hodnoty časov celej skupiny plavkýň, smerodajnú odchýlku, maximálne a minimálne hod-noty a rozdiely skupiny medzi mesiacmi nasledujúcimi za sebou, viď. tabuľka 3. Najväčší rozdiel vovýkonnosti skupiny dievčat nastal pri porovnaní mesiacov október a november, pričom sa celá skupinazlepšila v priemere o 0,21 sekundy. Pri porovnaní mesiacov september a október však nastalo nepatrnézhoršenie celej skupiny a to o 0,09 sekundy. Najvýraznejší rozdiel výkonnosti z celej skupiny zazna-menala probandka M.P a to pri porovnaní mesiacov august a september. Jej zlepšenie predstavovalo1,48 sekundy. Naopak, najvýraznejšie zhoršenie zaznamenala plavkyňa S.N. pri porovnaní mesiacovseptember a október, čo bolo zapríčinené jej zlým zdravotným stavom.


Test 3× 25m ženy./ Test 3× 25m women.

Test N Mean SD Min Max Difference3× 25 aug 8 16,72 1,10 15,63 18,57

0,183× 25 sep 8 16,54 1,30 15,00 18,75

–0,093× 25 okt 8 16,63 1,16 14,88 18,66

0,213× 25 nov 8 16,42 1,07 15,36 18,29

0,123× 25 dec 8 16,30 1,01 15,29 18,20

Plavci sa pri porovnaní priemerných výsledkov skupiny jednotlivých mesiacov postupne zlepšovali.Najväčší rozdiel vo výkonnosti skupiny chlapcov nastal pri porovnaní mesiacov august a septem-ber, pričom sa celá skupina zlepšila v priemere o 1,07 sekundy. Najmenší rozdiel sme zaznamenali

54

v porovnaní mesiacov október a november. Najlepší rozdiel zlepšenia zaznamenal proband M.C. ato v porovnaní mesiacov august a september až o 3,83 sekundy. Ani u jedného probanda nenastalovýrazné zhoršenie výkonu pri porovnaní jednotlivých mesiacov, avšak plavec L.A. sa pri porovnanímesiacov október a november zhoršil najviac z celej skupiny čo predstavuje 0,65 sekundy. Wilcoxonovtest významnosti preukázal, že výsledky porovnania priemerných hodnôt motorického testu 3× 25 mrealizovaného v auguste a v decembri na konci sezóny v skupine chlapcov a dievčat (n = 17) potvrdilsignifikantnosť na hladine významnosti: T = 3,00, Z = –3,48, n = 17, p < 0,01. Effectsize d – 0,59potvrdil strednú účinnosť párového testu.


Test 3× 25m muži./ Test 3× 25m men.

Test N Mean SD Min Max Difference3× 25 aug 9 16,74 2,77 14,46 22,08

1,073× 25 sep 9 15,67 2,08 12,89 20,41

0,613× 25 okt 9 15,06 2,16 12,67 20,31

0,073× 25 nov 9 14,99 2,23 12,93 20,58

0,173× 25 dec 9 14,82 2,23 12,74 20,44

Analýza zmien v teste 4× 50m voľným spôsobomV mesiacoch august až december sme v teste 4× 50m plaveckým spôsobom kraul zaznamenávali pri-

emerné hodnoty časov celej skupiny plavkýň, smerodajnú odchýlku, maximálne a minimálne hodnotya rozdiely skupiny medzi mesiacmi nasledujúcimi za sebou, viď. tabuľka 5. Plavkyne sa pri porovnanípriemerných výsledkov skupiny jednotlivých mesiacov postupne zlepšovali takmer do konca. Najväčšírozdiel vo výkonnosti skupiny dievčat nastal pri porovnaní mesiacov august a september, pričom sacelá skupina zlepšila o 2,54 sekundy. Pri porovnaní mesiacov november a december nastalo zhoršeniecelej skupiny a to o 0,23 sekundy. Pri porovnaní individuálnych výkonov plavkýň, sme najväčší rozdielzaznamenali u probandky S.N., čo predstavuje zlepšenie o 6,52 sekundy. Takmer celá skupina plav-kýň, okrem probandky V.K., zaznamenala najväčšie zlepšenie výkonu v porovnaní mesiacov august aseptember. Zhoršenie, ktoré nastalo u plavkyne T.S., bolo v skupine dievčat najväčšie a predstavovalo1,73 sekundy v porovnaní mesiacov november a december.


Test 4× 50m VS ženy./ Test 4× 50m freestyle women.

Test N Mean SD Min Max Difference4× 50vs aug 8 42,34 3,69 36,20 47,62

2,544× 50vs sep 8 39,80 2,33 36,08 41,87

0,544× 50vs okt 8 39,26 3,40 33,52 42,45

0,694× 50vs nov 8 38,57 2,73 34,40 40,94

–0,234× 50vs dec 8 38,80 2,98 34,80 42,34

Plavci sa pri porovnaní priemerných výsledkov skupiny jednotlivých mesiacov postupne stále zlep-šovali. Najväčší rozdiel vo výkonnosti skupiny chlapcov nastal pri porovnaní mesiacov september a

55

október, pričom sa celá skupina zlepšila v priemere o 0,97 sekundy. V posledných dvoch porovnaniachboli síce hodnoty zlepšenia nižšie, ale takmer zhodné. Z čoho vyplýva, že zlepšenie výkonov skupinyv týchto mesiacoch bolo rovnomerné. Najvýraznejší rozdiel výkonov zaznamenal proband L.A., ktorýsa zlepšil v porovnaní mesiacov august a september o 5,22 sekundy. Významné zhoršenie individu-álneho výkonu sme pozorovali u plavca M.C., ktorý sa zhoršil o 3,88 sekundy v porovnaní mesiacovoktóber a november. Aj plavec A.B. v porovnaní mesiacov august a september, znížil svoj výkon o 3,18sekundy.


Test 4× 50m VS muži./ Test 4× 50m freestyle men.

Test N Mean SD Min Max Difference4× 50vs aug 9 40,01 6,37 34,27 55,51

0,774× 50vs sep 9 39,24 6,31 34,13 54,99

0,974× 50vs okt 9 38,27 4,78 33,84 49,95

0,434× 50vs nov 9 37,84 3,96 33,44 46,06

90,404× 50vs dec 9 37,44 4,97 31,95 48,76

Párový T – test významnosti preukázal, že výsledky porovnania priemerných hodnôt motorickéhotestu 4× 50 vs i 10“ realizovaného v auguste a v decembri na konci sezóny v skupine chlapcova dievčat (n = 17) potvrdil signifikantnosť na hladine významnosti: t = 5,11 p < 0,01. Effectsizepotvrdil d = 1,24 – vysokú účinnosť párového testu.

Analýza zmien v teste 200m polohové pretekyPlavkyne sa v teste 200m PP pri porovnaní priemerných výsledkov skupiny jednotlivých mesiacov

postupne len zlepšovali. Najväčší rozdiel vo výkonnosti skupiny dievčat nastal pri porovnaní mesiacovoktóber a november, avšak aj pri porovnaní mesiacov august a september bolo zlepšenie výrazné.Najmenšiu hodnotu zlepšenia 0,15 stotín sekundy dosiahla skupina v porovnaní mesiacov septembera október. Probandka M.P. zaznamenala najvýraznejší rozdiel výkonnosti s celej skupiny a to priporovnaní mesiacov október a november. Jej zlepšenie predstavovalo 20,3 sekundy. Tento výraznýprogres výkonu si vysvetľujeme krátkodobou účasťou na tréningoch v športovom plávaní v našomklube, a preto je nárast výkonnosti vyšší, ako u plavcov s dlhšou športovou prípravou pod našímvedením.


Test 200m PP ženy./ Test 200m Individual Medley women.

Test N Mean SD Min Max Difference200PP aug 8 196,88 16,86 171,70 218,60

3,79200PP sep 8 193,09 17,02 165,20 215,10

0,15200PP okt 8 192,94 17,14 165,10 215,00

4,19200PP nov 8 188,75 18,09 163,90 214,70

0,51200PP dec 8 188,24 17,51 163,40 213,00

56

Plavci sa pri porovnaní priemerných výsledkov skupiny jednotlivých mesiacov postupne stále zlep-šovali. Najväčší rozdiel vo výkonnosti skupiny chlapcov nastal pri porovnaní mesiacov september aoktóber, pričom sa celá skupina zlepšila v priemere o 2,27 sekundy. V porovnaní posledných dvochmesiacov sa skupina zlepšila len o 0,06 sekundy. Najvýraznejší rozdiel zaznamenal proband M.F.,ktorý sa zlepšil v porovnaní mesiacov august a september o 17 sekúnd. Avšak u probanda nastalo ajnajväčšie zhoršenie zo skupiny chlapcov v porovnaní posledných dvoch mesiacov. U väčšiny plavcov,ktorí si zhoršili výkon, toto zhoršenie nastalo v porovnaní mesiacov november a december.


Test 200m PP muži./ Test 200m Individual Medley men.

Test N Mean SD Min Max Difference200PP aug 9 184,12 25,30 155,20 241,00

3,38200PP sep 9 180,74 21,50 154,10 224,00

4,28200PP okt 9 176,46 19,39 154,30 214,50

2,27200PP nov 9 174,19 18,25 152,50 208,40

0,06200PP dec 9 174,13 19,52 151,10 213,00

Párový T – test významnosti preukázal, že výsledky porovnania priemerných hodnôt motorickéhotestu 200pp realizovaného v auguste a v decembri na konci sezóny v skupine chlapcov a dievčat (n = 17)potvrdil signifikantnosť na hladine významnosti: t = 4,50 p < 0,01. Effectsize potvrdil d = 1,09 vysokúúčinnosť párového testu.

Analýza zmien v teste 400m voľným spôsobomPlavkyne sa v teste špeciálnej vytrvalosti v porovnaní mesiacov august a september zhoršili len

o 0,07 sekundy a v ďalších mesiacoch výkonnosť skupiny len rástla. Najväčší rozdiel vo výkonnostiskupiny dievčat nastal pri porovnaní mesiacov november a december o 5,02 sekundy. Najvýraznejšírozdiel výkonov nastal u plavkyne E.P., jej zhoršenie v mesiacoch október a november bolo 15 sek-únd. Toto výrazné zhoršenie vysvetľujeme dlhotrvajúcimi zdravotnými problémami, ktorých prvotnézačiatky siahajú až do obdobia porovnania výkonov v mesiacoch september a október. Následne došlok výraznému zlepšeniu a uzdraveniu plavkyne, čo sa prejavilo aj porovnaním výkonov v mesiacochnovember a december, kedy sa zlepšila o 19,7 sekundy.


Test 400m VS ženy./ Test 400m freestyle women.

Test N Mean SD Min Max Difference400VS aug 8 358,91 24,64 322,00 384,30

–0,07400VS sep 8 353,98 24,27 319,00 383,90

2,14400VS okt 8 351,84 23,36 321,20 378,40

0,33400VS nov 8 351,51 16,34 324,80 370,40

5,02400VS dec 8 346,49 20,61 318,30 370,60

Plavci sa v teste 400m VS pri porovnaní priemerných výsledkov skupiny jednotlivých mesiacovzhoršili o 1,43 len v období porovnania októbra a novembra. Najväčší rozdiel vo výkonnosti skupiny

57

chlapcov nastal pri porovnaní mesiacov september a október, pričom sa celá skupina zlepšila v prie-mere o 7,48 sekundy. Významné bolo aj porovnanie výkonnosti posledných dvoch mesiacov, pričomvýkonnosť stúpla o 5,69 sekundy. Druhý najvýraznejší rozdiel výkonnosti zaznamenal plavec S.A.,v mesiacoch október a november jeho zhoršenie predstavovalo 40 sekúnd. Príčinou tohto prepaduvýkonnosti bola dlhotrvajúca absencia na tréningovom procese. V hľadaní príčin plavcovej absencieneboli zistené žiadne racionálne dôvody. Najvýraznejší rozdiel výkonov nastal u plavca M.F. a too 51,4 sekundy. Toto enormné zlepšenie vysvetľujeme plavcovou nevyrovnanou psychickou stránkouosobnosti, čo sa prejavuje aj na pretekových výkonoch plavca.


Test 400VS muži./ Test 400 freestyle men.

Test N Mean SD Min Max Difference400VS aug 9 341,70 49,55 295,90 451,20

1,38400VS sep 9 340,32 49,94 293,40 450,60

7,48400VS okt 9 332,84 34,12 290,10 399,20

–1,43400VS nov 9 334,27 29,61 289,00 387,00

5,69400VSdec 9 328,58 30,77 280,60 384,40

Párový T – test významnosti preukázal, že výsledky porovnania priemerných hodnôt motorickéhotestu 400vs realizovaného v auguste a v decembri na konci sezóny v skupine chlapcov a dievčat(n = 17) potvrdil signifikantnosť na hladine významnosti: t = 2,61 p < 0,05. Effectsize potvrdild = 0,63 – strednú účinnosť párového testu.

Porovnanie výkonov plavcov s výkonovými štandardmi podľa Ružbarský et al. (2003).Do porovnania sme zaznamenali najlepší čas na vybranú vzdialenosť, ktorý probandi dosiahli počas

trvania výskumu. Výkony sme porovnávali s časmi pre jednotlivé vekové kategórie podľa Ružbarskýet al. (2003). V teste rýchlostných plaveckých schopností 3× 25m z celkového počtu 17 plavcov splnilovýkonový štandard 14 plavcov. Plavci realizovali test vo svojom hlavnom plaveckom spôsobe, preväčšinu skupiny to bol plavecký spôsob kraul. Traja probandi, ktorí plávali plaveckým spôsobomprsia, nedokázali splniť výkonový štandard. Domnievame sa, že výkonové štandardy boli dominantnezostavené pre plavecké spôsoby kraul, motýľ a znak, čo potvrdzuje aj úspešnosť skupiny. V testevšestrannej plaveckej vytrvalosti 200PP sa podarilo len jednému plavcovi splniť výkonový štandard.Dosiahnuté časy probandov sme prostredníctvom programu Fina Points Calculator 6 prepočítali nabodové hodnoty a porovnali podľa veku a pohlavia plavcov s výkonnostnými triedami podľa Ružbarskýet al. (2003). V teste plaveckej vytrvalosti 400m VS splnil výkonový štandard len jeden plavec.

Záver a diskusiaCieľom tohto výskumu bolo analyzovať zmeny vo výkonnosti mladých plavcov počas štvorme-

sačného zimného makrocyklu v roku 2017 a porovnať najlepšie dosiahnuté výkony jednotlivcov sošpeciálnymi výkonovými štandardmi pre športové triedy a športové gymnáziá podľa Ružbarský etal.(2003).

Predpokladali sme, že tréningovým zaťažením aplikovaným na plavcov počas štvormesačného zim-ného makrocyklu, docielime pozitívne zmeny výkonnosti v testoch plaveckých schopností 3× 25m,4× 50m VS a 200m PP, čo sa prejaví v zlepšení priemerných časov skupiny na konci výskumu. V testeplaveckej vytrvalosti 400m VS sme predpokladali, že sa výkonnosť skupiny plavcov nezlepší. Výsledkyvýskumu potvrdili našu hypotézu H1, a naopak, vyvrátili hypotézu H2. Výskumnej skupine plavcova plavkýň sa podarilo vo všetkých testoch plaveckých schopností štatisticky významne zlepšiť. PárovéT-testy významnosti preukázali vo všetkých testoch plaveckých schopností, že výsledky porovnaniapriemerných hodnôt testov realizovaných v auguste a decembri na konci sezóny v skupine chlapcov

58

a dievčat potvrdili signifikantnosť. V jednotlivých testoch plaveckých schopností sme dosiahli rôznuúčinnosť párového T-testu podľa Effectsize d. V testoch 3× 25m a 400m VS to bola stredná účinnosťpárových testov, a v testoch 4× 50m VS a 200m PP sme zaznamenali vysokú účinnosť párovýchtestov.

V diskusii sme sa venovali porovnaniu najlepších dosiahnutých individuálnych výkonov 17 plavcovs výkonovými štandardmi podľa Ružbarský et al. (2003). V teste 3× 25m bola tréningová skupina akocelok najúspešnejšia, výkonový štandard sa podarilo splniť až 14 plavcom. V teste 4× 50m voľnýmspôsobom sa úspešnosť plavcov mierne znížila, štandardy splnilo 12 plavcov. V testoch 200m polo-hové preteky a 400m voľným spôsobom úspešne splnil štandard vždy len jeden proband v každomteste, z čoho usudzujeme, že výkonové štandardy v týchto testoch sú nastavené na pomerne vysokúvýkonnostnú úroveň. Z hľadiska porovnania objemu naplávaných km v jednotlivých pásmach inten-zity odporúčame zvýšiť ich počet v zmiešanej zóne anaeróbnej vytrvalosti a taktiež v pretekovej zóne4 + 5.

Záverom môžeme konštatovať, že tréningové zaťaženie aplikované na plavcov malo pozitívny vplyvna progres v ich výkonnosti počas štvormesačného makrocyklu.

LiteratúraMaglischo, E. W. (2003). Swimming fastest. Champaign Mountain View: Mayfield Publishing company.Neumann, G., Pfutzner, A., & Berbalk, A. (2000). Successful Endurance Training. Oxford: Meyersport

(UK) Ltd.Olbrecht, J. (2000). The science of Winning. Luton: Swimshop.Ružbarský, P., & Turek, M. (2003). Teória a didaktika plávania a základy športového tréningu. Prešov:

FHPV a PFPU.Ružbarský, P., Galis, J., Poláková, D., Samuelis, J., Skála, J., & Zusková, K. (2003). Učebné osnovyšportovej prípravy v plávaní. Nové Zámky: Crocus.

Ružbarský, P., & Turek, M. (2005). Performance prognosis in Swimming. Journal of Human Kinetics,14 (1), 75–85.

Ružbarský, P. (2006). Diagnostika trénovanosti v športovej príprave talentovanej mládeže.Konferenciao športovo talentovanej mládeži (pp. 22–27). Bratislava: NŠC a SOV.

Smerecká, V., Petrovič, J., & Ružbarský, P. (2011a). Diagnostika aeróbnej kapacity plavcov v prípravena Európsky olympijský festival mládeže 2011. Plavecká lokomoce a zatežováníve vode. Praha:FTVS Uk Praha. 122–128.

Smerecká, V., Petrovič, J., & Ružbarský, P. (2011b). Diagnostika anaeróbneho výkonu plavcov v prí-prave na EYOF 2011. Zborník vedeckých prác. Bratislava: FTVŠ UK Bratislava. 145.

Sweetenham, B., & Atkinson, J. (2003). Championships swim training. Champaign, IL: Human Kine-tics.

Tréningový denník trénera TRIAN ŠK UMB - 2017/2018 (osobný archív).Turek, M., & Ružbarský, P. (2007). Application of Swimming Test in Performance Monitoring. Re-search yearbook. Studiesin Physical Education and Sport, 13 (1), 153–156.

Zhánel, J., Lenhert, M., & Černošek, M. (2005). Diagnostika ve sportu. Tel. Vých. Sport., 15 (3–4),48–51.

PaedDr. Martina Mandzáková, PhD.Katedra telesnej výchovy a športu, Filozofická Fakulta UMBTajovského 40974 01 Banská BystricaSlovenská [email protected]

59


VYUČOVANIE SNOWBOARDINGU NA STREDNÝCH ŠKOLÁCH

TEACHING SNOWBOARDING IN SECONDARY SCHOOLS

J. Michal, & S. Straňavská

Univerzita Mateja Bela, Banská Bystrica, Filozofická fakulta, Katedra telesnej výchovy a športu,Slovenská republika

Abstract

The aim of the research was to point out through the analysis of secondary school pupils’ views onthe state of teaching and realization of snowboarding within the framework of school physical andsports education.The survey was attended by 551 pupils from secondary schools in Banská Bystrica,Liptovský Mikuláš, Poprad and Zvolen. In the research, we used the questionnaire created by us forsecondary school pupils. After the snowboard training, more than 78.23% of the respondents foundtheir improvement, of which the girls (87.24%) compared with the boys (71.75%). We can say thatsnowboarding is a sport and physical activity that can lead pupils to create a lasting relationship tophysical activity.

Keywords: snowboarding; physical and sports education

Súhrn

Cieľom výskumu, bolo poukázať prostredníctvom analýzy názorov žiakov stredných škôl na stav vyučo-vania a realizácie snowboardingu v rámci školskej telesnej a športovej výchovy. Výskumu sa zúčastnilo551 žiakov zo stredných škôl v Banskej Bystrici, Liptovskom Mikuláši, Poprade a Zvolene. Vo výskumesme použili nami vytvorený dotazník pre žiakov stredných škôl. Svoje zlepšenie po absolvovaní snow-boardového výcviku konštatovalo viac ako 78,23 % respondentov, z toho dievčat (87,24 %) oprotichlapcom (71,75 %). Môžeme konštatovať, že snowboarding je športom a pohybovou aktivitou, ktorámôže viesť u žiakov k vytvoreniu trvalého vzťahu k pohybovej aktivite.

Kľúčové slová: snowboarding; telesná a športová výchova

ÚvodPri reforme školského systému na Slovensku v roku 2008 sa podarilo prelomiť ľady a snowboar-

ding bol zaradený ako výberový predmet na základných a stredných školách. Školy tak už nemusiamať strach z toho, že vyučovaním snowboardingu porušujú predpisy a smernice. Hneď po prijatí no-vých učebných osnov, začali základné a stredné školy realizovať snowboardový výcvik. Niektoré školyzačali so snowboardovým výcvikom v rámci lyžiarskeho kurzu a niektoré išli cestou samostatnýchsnowboardových kurzov.

Snowboarding je súčasťou telesnej a športovej výchovy v rámci lyžiarskych kurzov, začína pozitívnevplývať na zdatnosť, posilnenie svalstva a rozvoj kondície. Spĺňa rovnaké ciele ako telesná a športovávýchova a snaží sa o rovnomerný rozvoj jedinca, ktorý musí rýchlo a správne reagovať, tým sa zapájado procesu po stránke psychickej ale aj fyzickej. Tu nastáva paralelné prepojenie cieľov snowboardingua telesnej a športovej výchovy. Po reforme školského vzdelávacieho systému je školská telesná výchovazaradená do oblasti Zdravie a pohyb a jej presný názov je Telesná a športová výchova. Ako uvádzajúAdamčák – Nemec (2010) telesná a športová výchova je hlavným prostriedkom všestranného teles-ného rozvoja žiakov. Realizácia úloh vyplývajúcich z cieľov telesnej výchovy je závislá od podmienok,obsahu, od úrovne žiakov a aj od úrovne učiteľa, jeho skúseností, veku, flexibility, od úrovne jehovedomostí, a pod. Učiteľ je základným činiteľom v celom vyučovacom procese. Vlastnosti učiteľovejosobnosti ovplyvňujú aj vzťah žiakov k učeniu vôbec. O potrebe zmeny obsahu a systému vzdelávania,

61

zmeny postavenia a statusu učiteľa a potrebnej transformácií vzdelávacieho systému sa diskutuje užroky nielen v médiách, ale aj v odbornej verejnosti (Beťák, 2012).

Melkus (2009), konštatuje, že zaradením snowboardingu do učebných osnov v sezónnych športochpre základné a stredné školy urobilo školstvo významný krok na zatraktívnenie telesnej a športovejvýchovy pre súčasnú generáciu mladých ľudí. Viacerí autori Bartík (2006), Michal (2009) uvádzajú zá-ujem žiakov základných a stredných škôl o zaraďovanie nových netradičných foriem pohybových aktivíta športov do školskej telesnej výchovy a konštatujú, že zaraďovanie takýchto aktivít je motivačnýmčiniteľom k vykonávaniu pravidelných pohybových aktivít.

Práve z tohto hľadiska je potrebné vedieť, aké záujmy a názory majú naše deti a mládež v oblastipohybových aktivít. Záujmami a postojmi k pohybovej aktivite, telesnej výchove a športu z oblastisezónnych činnosti sa zaoberalo viacero autorov Michal (2010), Beťák (2012) a ďalší. Král (2007)dotazníkom pre učiteľov na stredných školách v Banskej Bystrici a Brezno uvádza, že až 92 % učiteľovuviedlo, že žiaci na kurzoch majú záujem o snowboarding. Anketou u žiakov zistil, že až 82 % prejavilozáujem o vyučovanie snowboardingu. Michal (2010) na základných školách v okrese Žilina, zisťovalna vzorke 99 žiakov druhého stupňa záujem o snowboarding, lyžovanie a športovanie vo voľnom čase.Z výsledkov vyplýva, že vo voľnom čase preferuje lyžovanie 62 % a snowboarding 33 % žiakov aleza zaujímavejšie a pútavejšie pokladá 50 % žiakov lyžovanie a až 45 % snowboarding. Na základetohto zistenia autor konštatuje existenciu predpokladu, že žiaci, ktorí preferujú lyžovanie vyskúšajúsnowboarding, ba možno aj zmenia športovú orientáciu z lyžovania na snowboarding.

Cieľom výskumu, bolo poukázať prostredníctvom analýzy názorov žiakov stredných škôl na stavvyučovania a realizácie snowboardingu v rámci školskej telesnej a športovej výchovy po jeho zaradenído školského vzdelávacieho systému.

MetodikaVýskumu sa zúčastnilo 551 žiakov zo stredných škôl v Banskej Bystrici, Liptovskom Mikuláši, Po-

prade a Zvolene.Použili sme nami vytvorený dotazník pre žiakov stredných škôl. Jednotlivé odpovedežiakov sme analyzovali z pohľadu intersexuálnych vzťahov – medzi chlapcami a dievčatami. Dotaz-níky pre žiakov stredných škôl sme distribuovali v 2. polroku školského roku 2017/2018. Zaujímalinás názory žiakov na priebeh a úroveň snowboardového výcviku ako aj na úroveň osobných zručnosti,z oblasti snowboardingu. Samotné výsledky sú spracované pomocou základných štatistických metód.Pri spracovaní dotazníkov sme sa zamerali na vyjadrenie frekvenčného výskytu v percentách. Pou-žili sme vzťahovú analýzu sledovaného okruhu problematiky, hodnotenú pomocou Chi-kvadrátu nap < 0,05.

Výsledky a diskusiaJednou z úloh v rámci výskumu bolo zisťovanie vzťahu žiakov stredných škôl v Banskej Bystrici,

Liptovskom Mikuláši, Poprade a Zvolene k snowboardingu. Na základe výsledkov konštatujeme, žežiaci stredných škôl v okresoch Banskej Bystrice, Liptovskom Mikuláši, Poprade a Zvole nemajú po-zitívny vzťah k snowboardingu. Veľmi pozitívny vzťah k snowboardingu na stredných školách má39,74 % chlapcov a 46,23 % dievčat a skôr pozitívny vzťah k snowboardingu zaujalo 24,14 % chlapcova 15,63 % dievčat. Celkovo má pozitívne orientovaný vzťah k snowboardingu viac ako 63 % chlapcova viac ako 61 % dievčat. Chovanová (2011) konštatuje, že bol zaznamenaný výrazný záujem o snow-boarding nielen u chlapcov, ale aj u dievčat 10 – 15 ročných. Na základe prieskumu autorka odporúčazaujímať sa o názory a záujmy už žiakov stredného školského veku a motivovať ich k pohybovým akti-vitám. Zaradenie snowboardingu do učebných osnov pozitívne hodnotí Melkus (2009), Beťák (2012),ktorí zhodne konštatujú, že sa urobil dôležitý krok pre zatraktívnenie telesnej a športovej výchovy.

Správne realizovaný kurz svedčí o dobrej práci učiteľa. S efektivitou snowboardového výcviku úzkosúvisí aj ponímanie využitia času, z pohľadu samotných žiakov. Z výsledkov výskumu na strednýchškolách (obr. 1) nám vyplýva, že chlapci boli k hodnoteniu využitia času kritickejší ako dievčatá, čosa nám potvrdilo ako štatisticky významné na hladine významnosti p < 0,05. V celkovom výsledkumôžeme konštatovať, že s využitím času bolo úplne a čiastočne spokojných takmer 69,25 % chlapcova 79,42 % dievčat, čo považujeme z pohľadu práce učiteľov za pozitívne.

Jednou z úloh nášho výskumu bolo zistiť, ako hodnotili respondenti svoje snowboardové zruč-nosti pred začiatkom výcviku. Z výsledkov výskumu môžeme konštatovať (obr. 2), že snowboardového

62

výcviku sa zúčastnili nielen žiaci, ktorí už ovládajú základy jazdy na snowboarde a pokladajú sa mini-málne za pokročilých, ale aj 33,25 % chlapcov a 46,28 % dievčat, ktorí nevedeli vôbec snowboardovať.

Obrázok 1./ Figure 1.Využitie času počas snowboardového výcviku./ The use of time during the snowboard training.

Obrázok 2./ Figure 2.Sebahodnotenie snowboardových zručnosti pred kurzom./ Self-assessment of snowboard skills beforethe course.

Zaujímalo nás aj vlastné hodnotenie žiakov ich zmeny úrovne zručností po absolvovaní kurzusnowboardingu. Svoje zlepšenie (určite resp. asi áno) po absolvovaní snowboardového výcviku nastredných školách konštatovalo viac ako 78,23 % respondentov (obr. 3). Vyšší percentuálny podielkladných odpovedí zaznamenávame u dievčat (87,24 %) oproti chlapcom (71,75 %).

Ďalej nás zaujímal názor žiakov na kurz, ktorého sa zúčastnili. Žiaci mali možnosť výberu 4 od-povedí. Najviac žiakov na SŠ, až 61,31 % chlapcov a 63,28 % dievčat, považuje absolvovaný kurz zapestrý a zaujímavý, 20,86 % chlapcov a 25,42 % dievčat považuje kurz za striedavo pestrý a nudný(obr. 4). Z hľadiska intersexuálnych rozdielov sa nezaznamenali štatisticky významné rozdiely. Celkovomôžeme konštatovať, že snowboard je relatívne mladá športová disciplína, ktorá je u mládeže veľmipopulárna. Je dobré že učitelia dokážu prispôsobiť svoju výuku práve týmto novým trendom, ktorésú pre žiakov veľmi atraktívne a zaujímavé.

S tým, že u žiakov sa prejavila spokojnosť s vedením snowboardového výcviku úzko súvisí aj sku-točnosť, že na SŠ 84,25 % chlapcov a 88,24 % dievčat by si v budúcnosti (určite resp. asi áno) chcelozopakovať snowboardový výcvik a tak upevniť svoje zručnosti z tejto oblasti (obr. 5). Aj z tohto po-hľadu je zrejmé, že zaradenie snowboardového výcviku bolo správnym krokom pri zostavovaní novýchučebných osnov. Aj výsledky Nemca – Beťáka (2013) dokumentujú vysoký záujem žiakov o opätovnúorganizáciu kurzu aj v budúcnosti, čo potvrdzuje dlhoročnú tradíciu, zvyšovanie kvalitatívnej úrovnevyučovania zimných športov a význam týchto športov pre človeka. Takmer k totožným výsledkomdospel aj Michal (2010).

63

Obrázok 3./ Figure 3.Sebahodnotenie zlepšenia snowboardových zručnosti po kurze./ Self-assessment to improve skills afterthe course snowboard.

Obrázok 4./ Figure 4.Názor žiakov na pestrosť a zaujímavosť./ Point of view of the pupils on the variety and interest.

Autori Modrák – Nemčík (2006), Beťák (2012) konštatujú, že zavedenie snowboardingu sa stretlos pozitívnou odozvou nielen u žiakov, ale aj u vyučujúcich a takmer všetci žiaci prejavili záujemabsolvovať ďalší snowboardový kurz aj v budúcnosti. Vo výskume konštatuje Michal (2010), že až 89 %snowboardistov a 58 % lyžiarov sa vyjadrilo za opätovné zaradenie snowboardingu do výcvikovýchkurzov.

Obrázok 5./ Figure 5.Záujem o snowboardový výcvik v budúcnosti./ Interested in snowboard training in the future.

ZáverNami získané údaje nemajú reprezentatívny charakter a ich interpretácia má obmedzený význam,

považujeme ich za aktuálne vzhľadom k zavádzaniu snowboardu do škôl. Snowboardového výcvikusa zúčastňujú nielen žiaci, ktorí už vedia snowboardovať, ale aj žiaci, ktorí nevedia snowboardovať.

64

Svoje zlepšenie po absolvovaní snowboardového výcviku na stredných školách, konštatovalo viac ako78,23 % respondentov, z toho dievčat (87,24 %) oproti chlapcom (71,75 %).

Na základe našich výsledkov súhlasíme s názorom Modráka – Nemčíka (2006), Beťáka (2012), ktoríhovoria o snowboardingu ako o športe, ktorý je rýchlo sa rozvíjajúci a veľmi populárny pre mládežvďaka spojeniu dvoch dynamických činiteľov (princíp voľnosti a samostatnosti) a rýchlosti pri určitejdávke adrenalínu. Toto tvrdenie potvrdzuje aj fakt, že z pohľadu atraktivity zvolili žiaci strednýchškôl práve snowboarding za veľmi atraktívny šport v ich vzdelávaní.

Snowboarding sa za posledné roky stal veľmi populárnym nielen v zahraničí, ale aj na našichsvahoch. Mnoho mladých už snowboard preferuje viac ako lyžovanie, z dôvodu väčšej rýchlosti, po-hodlnosti a v neposlednom rade aj štýlu. Snowboarding nie je len o jazde na doske, ale aj o obliekanía dokonca aj o móde. V niektorých strediskách sa konajú akcie, kde sa prezentujú rôzne značky, čiuž dosiek, viazaní alebo priamo oblečenia. Ľudí a hlavne mladých láka aj mnoho extrémnych súťaží.Všetky tieto aspekty predurčujú ešte väčší záujem ako doposiaľ, a veríme, že nasledujúce roky to budeviesť len k zlepšeniu a snowboarding sa stane doménou aj ostatných, ktorí to doposiaľ nevyskúšali.

Snowboardovanie je športom a pohybovou aktivitou, ktorá môže viesť u žiakov k vytvoreniu tr-valého vzťahu k pohybovej aktivite a tým formovaniu zdravého spôsobu života. Na základe nášhovýskumu odporúčame:

• pri vyučovaní snowboardingu by mali učitelia využiť možnosti, ktoré im poskytujú štátne aškolské vzdelávacie programy;

• odporúčame, aby okrem základov snowboardingu učitelia zvládli základné technické činnosti nasvahu pri snowboardingu;

• venovať zvýšenú pozornosť vyučovaniu snowboardingu zo strany vyučujúcich. Ako vyplynuloaj z nášho výskumu, žiaci by chceli mať v rámci telesnej a športovej výchovy viac snowboardovýchkurzov. Je potrebné, aby žiaci zvládli základy snowboardingu.

LiteratúraAdamčák, Š., & Nemec, M. (2010). Pohybové hry a školská telesná a športová výchova. Banská Bys-

trica: FHV UMB.Bartík, P. (2006). Postoje žiakov 1. stupňa ZŠ k telesnej výchove a pohybovým aktivitám v regióne

Čadca. In Efekty pohybového zatížení v edukačním prostředí tělesné výchovy a sportu. Olomouc:FTK UP.

Beťák, B. (2012). Postoje žiakov gymnázia v Martine k telesnej výchove a športu. In Zborník prácz fakultného kola študentskej vedeckej aktivity 2012, vedy o športe. Banská Bystrica: KTVŠ FHVUMB.

Chovanová, E. (2011). Záujem školskej mládeže o lyžovanie a snowboarding. In Perspectives of phys-icaltrainingprocess at schools. Oberegg:SAS School Innsbruck – Austria.

Král, L. (2007). Súčasný stav a zmeny vo vyučovaní zjazdového lyžovania na školách v Banskej Bystricia v Brezne. In Mladá veda 2007. Banská Bystrica: FHV UMB.

Melkus, P. (2009). Metodika výcviku snoubordingu. Bratislava: Metodicko-pedagogické centrum.Michal, J. (2009). Snowboarding v školskej telesnej výchove. Športový edukátor, 2 (2), 57–66.Michal, J. (2010). Snowboarding ako súčasť telesnej výchovy. In Telesná výchova - prostriedok vytvá-rania vzťahu mladej generácie k pohybu a športu. Zvolen: Technická univerzita.

Modrák, M., & Nemčík, R. (2006). O potrebe zaradenia nácviku aj snowboardingu do učebných osnovpre žiakov ZŠ a SŠ. In Zborník prác z 11. vedecko-pedagogickej konferencie Zdravá škola. Prešov:Metodicko-pedagogické centrum.

Nemec, M., & Beťák, B. (2013). Voľnočasové aktivity žiakov a žiačok stredného školského veku sozameraním na zimné športy, In Technika a didaktika športov v prírode a turistiky. Bratislava:FTVŠ UK.

doc. PaedDr. Jiří Michal, Ph.D.Katedra telesnej výchovy a športuFilozofická fakulta Univerzita Mateja BelaTajovského 40, Banská Bystrica 974 11Slovenská [email protected]

65


SROVNÁNÍ NORMATIVŮ TĚLESNÉ ZDATNOSTI ČS. POPULACEZ R. 1976 SE SOUČASNOU SPORTUJÍCÍ A NESPORTUJÍCÍ POPU-LACÍ

CZECHOSLOVAK PHYSICAL FITNESS STANDARDS IN 1976 COMPA-RED TO RECENT SPORTING AND NON-SPORTING POPULATION

J. Novák,1,2 J. Votík,2 M. Štork3, & V. Zeman1

1Ústav tělovýchovného lékařství LF UK v Plzni2Katedra tělesné a sportovní výchovy FPE ZČU v Plzni3Katedra aplikované elektroniky FEL ZČU v Plzni

Abstract

BACKGROUND: Results of national physical fitness survey of Czechoslovak population were pub-lished in 1976. The survey was part of International Biological Program IBP. The results are used asstandards for evaluating fitness level and cardio-respiratory capacity of subjects till now. OBJECTI-VES: The aim of this study was to assess to what level the fitness data of recent non-sporting popu-lation differ from those, adopted like standards for Czechoslovak population 40 years ago. METHODS:Data base of all examinations performed in the period 1994 to 2015 was used for this study. Data werecollected from 2777 protocols (2015 men and 762 women). Besides the group of non-sporting subjects(who didn´t perform athletic activity in the competitions) the other subjects were divided into threegroups according to their prevalent athletic discipline: endurance – game sports – others. Followingdata were evaluated: maximal oxygen uptake VO2max and VO2max/kg, working capacity W170 andW170/kg and maximal performance on cyklo-ergometer Wmax and Wmax/kg. RESULTS: The valuesreached in individual groups of athletes and non-sporting subjects were compared to IBP standards.The results reached in the group of ”non-sporting subjects” don´t differ significantly from these stan-dards, however, in all sporting groups they were significantly higher. Compared to their developmentduring advanced age, decline of fitness characteristics related to age is stronger in unsporting subjectsthen in athletes. Regular training activity in athletes helps them to maintain their fitness parameters(VO2max, W170 and Wmax) on considerably higher level even in advanced age. CONCLUSIONS:Fitness characteristics of our „non-sporting population” don´t differ considerably from the standardsgiven in IBP study for healthy untrained population in respective age groups. However, similar fitnesscharacteristics of ”sporting” groups document that regular physical activity (athletic training) hasexpressively positive impact on their functional capacity. Their level of cardio-respiratory capacity iscomparable to several decades younger unsporting subjects. It could be presumed that such a highlevel of physical fitness plays important role as a preventive factor of morbidity and mortality of manyso called civilization diseases.

Keywords: physical fitness; cardio-respiratory capacity; fitness standards; International BiologicalProgram; spiroergometry

Souhrn

Východiska: Výsledky celostátního vyšetření tělesné zdatnosti čs. populace byly publikovány v r. 1976(v rámci Mezinárodního biologického programu IBP). Dodnes těchto výsledků využíváme jako norma-tivů k posuzování zdatnosti resp. kardiorespirační kapacity vyšetřených osob. Cíle: Cílem této studiebylo posoudit, do jaké míry se mění parametry tělesné zdatnosti nesportující populace dnešní doby vesrovnání s parametry, uváděnými jako normativy čs. populace před více než 40 lety (Seliger & Bartů-něk, 1976). Metodika: Z databáze vyšetření v letech 1994-2015 bylo použito 2777 protokolů (2015 mužůa 762 žen). Vedle souboru nesportujících (tj. závodně nesportujících) byli probandi ještě rozděleni do

67

tří skupin podle převažujícího sportovního zaměření: vytrvalostní sporty, sportovní hry a „ostatní”sporty. Hodnotily se parametry maximální spotřeby kyslíku VO2max, pracovní kapacity W170 a ma-ximálního dosaženého výkonu Wmax. Výsledky: Hodnoty dosažené v jednotlivých skupinách bylypodle věkových kategorií porovnány s uvedenými normativy IBP. Hodnoty dosažené u skupiny „ne-sportujících” (N) se od těchto normativů významněji neliší, u všech skupin „sportujících” (S) všakjsou významně vyšší. Ze vzájemného porovnání je rovněž patrné, že postupný pokles těchto parametrův závislosti na věku je výraznější u N než u S. U S je rovněž zřejmé, že pravidelná tréninková zátěžjim pomáhá udržet tělesnou zdatnost na významně vyšší úrovni i v pokročilejším věku. Závěry: Zesrovnání vyplývá, že sledované parametry zdatnosti naší „nesportující” populace se od normativů,uváděných ve studii IBP významněji neliší. Parametry „sportujících” skupin však dokumentují, žepravidelná pohybová aktivita tyto parametry významně pozitivně ovlivňuje, dokonce natolik, že i vevyšších decenniích se udržují na úrovni, převyšující úroveň podstatně mladších „nesportujících”. Lzepředpokládat, že se tak významnou měrou uplatňují jako preventivní faktor ve vztahu k morbiditě amortalitě řady tzv. civilizačních chorob.

Klíčová slova: kardiorespirační kapacita; Mezinárodní biologický program; normativy zdatnosti; spi-roergometrie, tělesná zdatnost

ÚvodKaždý pohyb vychyluje organismus z rovnovážného stavu. Pokud působí zátěž po delší dobu,

dochází podle její kvality a kvantity k adaptaci. (Kratochvíl, 2009)Specifickým projevem pohybového chování jsou tělesná cvičení, jejichž smyslem je fyzické, psy-

chické i sociální zdokonalování a rozvoj člověka. Tím pohyb přispívá svým nezastupitelným vklademk socializaci člověka a jeho osobnostní kultivaci. Jakmile přejde k automatizaci motorické činnosti,kterou člověk vykonává při organizované kontrole vědomí, vznikají pohybové návyky. Tyto jsou zá-kladním projevem každé sportovně pohybové aktivity a udávají smysl sportovní činnosti. Sportovněpohybové aktivity nejsou jen podpůrné doplňky života, ale stávají se přímo jeho uspokojivým smyslem(Blahutková, Řehulka, & Dvořáková, 2005).

Je otázkou, zda si tyto skutečnosti lidé v průběhu života s postačující naléhavostí uvědomují, čizda je sice berou na vědomí, ale z různých důvodů jim nepřikládají dostatečnou váhu. To pak vedek častému znepokojivému konstatování, že tělesná zdatnost současné populace ve srovnání s úrovnítělesné zdatnosti obyvatelstva před poměrně krátkou dobou několika decennií významně poklesla.

Jedním z důvodů, proč tomu tak je, a proč žijeme život tzv. pohybově pasivní, je nedostatek časuna pohybovou aktivitu, související s životním stylem dnešní „moderní” uspěchané doby. Není to všakdůvod jediný. Nesprávné návyky si do dalšího života lidé přinášejí již ze svých předškolních a školníchlet. Zde hraje významnou roli nedostatek impulzů k aktivnímu pohybu a pohybově náročnějším hrám,také nedostatek vhodných příkladů v bezprostředním rodinném, ale často i školním prostředí, kdy senaopak zcela opačně neustále zvyšuje nabídka i pestrost pohybově nenáročných, často jen pasivnězábavných aktivit převážně sedavého charakteru. Není divu, že tyto návyky se později přenášejí i dodalších let v dospělosti.

V 70tých letech minulého století proběhl na území bývalého Československa rozsáhlý průzkum, je-hož cílem bylo zjistit u mnohatisícového souboru náhodně vybraných osob normativy tělesné zdatnostia dalších parametrů (např. i výsledků vybraných motorických testů či antropometrických parametrů).Měření se shodnou metodikou bylo provedeno nejen u nás, ale pod hlavičkou Mezinárodního biolo-gického programu i v několika dalších státech (Novák, 2016). Normativy pro naši zdravou průměrnězdatnou populaci byly publikovány v r. 1976 (Seliger & Bartůněk, 1976). Od té doby žádná dalšípodobná studie neproběhla, proto dodnes těchto výsledků využíváme jako normativů k posuzovánízdatnosti resp. kardiorespirační kapacity vyšetřených osob.

Cílem této studie bylo a) posoudit, do jaké míry se mění parametry současné nesportující populaceve srovnání s parametry, uváděnými jako normativy čs. populace před 40 lety, a b) zhodnotit trendyvývoje vybraných parametrů tělesné zdatnosti ve vztahu k věku a různé pohybové aktivitě vyšetře-ných. Čerpali jsme z databáze vyšetřených osob současného Ústavu tělovýchovného lékařství LF UKv Plzni, která zahrnuje též výsledky vyšetření, prováděných v letech 1994-1998 na bývalém Oddělenítělovýchovného lékařství Fakultní nemocnice v Plzni.

68

MetodikaV rámci komplexního tělovýchovně lékařského vyšetření byly u všech vyšetřených zaznamenány

anamnestické údaje, provedeno základní antropometrické vyšetření, základní klinické vyšetření a zá-těžový test na bicyklovém ergometru (Novák et al., 2016). Pak následovalo závěrečné zhodnocenís předáním protokolu z vyšetření vyšetřované osobě s vysvětlením jednotlivých parametrů a prodis-kutováním případných otázek.

Při zátěžovém vyšetření se standardně držíme metodiky, použité v rámci výše uvedeného Mezi-národního biologického programu IBP (Seliger & Bartůněk, 1976). Vyšetřovaní absolvovali vždy třirozcvičovací tříminutové zátěže o submaximální intenzitě a na ně navazovala další každou půlminutupostupně zvyšovaná zátěž až do maxima, tedy do vyčerpání. Intenzita zatížení byla volena individu-álně podle předpokládané úrovně kardiorespirační kapacity vyšetřovaného. U většiny vyšetřených seúvodní rozcvičovací zátěže vztahovaly k tělesné hmotnosti vyšetřovaných tak, že první tříminutovýstupeň odpovídal 1 W/kg tělesné hmotnosti, druhý zátěžový stupeň 1,5 W/kg tělesné hmotnosti atřetí zátěžový stupeň 2 W/kg tělesné hmotnosti. Další zvyšování zátěže probíhalo každou půlminutuobvykle o 30 W (úměrně méně vzhledem k nižší tělesné hmotnosti u probandů žákovského věku).

Pokud u probandů na základě anamnestických údajů nebo podle jiných indicií můžeme předpoklá-dat nadprůměrnou kardiorespirační kapacitu, je ukládána intenzita zatížení vyšší, obvykle o 0,5 W/kgtělesné hmotnosti na jednotlivých submaximáních zátěžových stupních. Pokud naopak podle uvede-ných ukazatelů můžeme předpokládat podprůměrnou kardiorespirační kapacitu, intenzita submaxi-málních zátěží je nižší, zpravidla o 0.5 W/kg tělesné hmotnosti.

Spiroergometrické vyšetření u vyšetřených osob umožňuje posoudit úroveň kardiorespirační kapa-city, zařadit vyšetřovaného případně do některé skupiny dle NYHA (Šerf, Munclinger, & Hrudová,1984) a současně doporučit individuálně nejlépe vyhovující formu pohybové aktivity.

Zátěžový test ve FN byl prováděn na bicyklovém ergometru typu Lode, v zátěžové laboratoři naÚTL LF na bicyklovém ergometru typu Jaeger R900. Na obou typech uvedených ergometrů bylaintenzita zatížení garantována výrobcem. Nastavená zátěž (lze nastavit zadáním hodnoty zátěže naklávesnici počítače) byla frekvenčně nezávislá s doporučenou frekvencí otáček (šlápnutí do pedálů)okolo 60-70/min. Ve FN tuto frekvenci kontroloval tikot metronomu, u současného ergometru je zpětnávazba o frekvenci šlapání poskytována vyšetřovanému pomocí digitálního ukazatele umístěného na„řídítkách” ergometru.

V případě určitých diagnostických rozpaků jsou vyšetřované osoby odeslány ke konsiliárnímu vy-šetření. Často to bývá biochemické vyšetření (v případě podezření na metabolický syndrom u otylýchosob se zvýšenými klidovými či zátěžovými hodnotami TK) nebo kardiologické vyšetření (při některýchsuspektních nálezech na zátěžovém EKG).

Hodnotily se parametry nejvýstižněji charakterizující tělesnou zdatnost vyšetřovaných: maximálníspotřeba kyslíku VO2max, pracovní kapacita W170 a maximální dosažený výkon na ergometru Wmax.Maximální spotřeba kyslíku VO2max je hlavním měřítkem aerobní kapacity vyšetřovaného. Vyjadřujemaximální schopnost využívat kyslík z okolního prostředí pro krytí energetických nároků pohybovéaktivity. Pracovní kapacity W170 je definována jako předpokládaný výkon, kterého by vyšetřovanýdosáhl při tepové frekvenci 170/min. Byla zavedena jako test tělesné zdatnosti Wahlundem (1948).Metoda doznala širokého použití a dodnes patří k základním metodám zátěžové diagnostiky (Linroth1957, Placheta 1988, 1999). Podrobné informace k metodice stanovení uvedených tří parametrů zdat-nosti lze získat např. v publikaci Seligera a Bartůňka (1976), Vilikuse et al. (1999), Nováka (2015) adalších.

Z databáze vyšetření v letech 1994-2015 bylo použito 2777 protokolů (2015 mužů a 762 žen). Dosouboru „nesportujících” byli zařazeni všichni probandi, kteří buď vůbec nesportovali a k vyšetřenípřicházeli především s žádostí o radu, jak a jaké pohybové aktivitě se v nejbližší době věnovat, nebokteří pěstovali ve volném čase pohybovou aktivitu jen na rekreační úrovni a nebyli registrovanýmisportovci. Ostatní sportující probandi byli rozděleni do tří skupin podle převažujícího sportovního za-měření: individuální sporty s významným podílem vytrvalostní složky sportovního tréninku, sportovníhry a „ostatní” sporty, kam byli zařazeni sportovci, nezařazení do předchozích dvou souborů.

69

Charakteristika zkoumaných skupin

Skupina A: Vytrvalostní discipliny (n = 1066, 759 mužů a 307 žen)

Do této skupiny byli zařazeni sportovci, v jejichž přípravě hraje významnou roli objemový tréninks převážně aerobním krytím energetických nároků. Patří do ní následující sportovní odvětví: cyklis-tika, atletika – vytrvalostní běhy, běh na lyžích, biatlon, orientační běh, kanoistika, plavání, triatlon,koloběh a moderní pětiboj.

Ve všech uvedených odvětvích vedle cyklické vytrvalostní složky se ve výkonové struktuře uplatňujíobvykle i další výkonové předpoklady. Sportovcům a jejich trenérům je v závěrech vyšetření zdůrazňo-váno, že i ty nejpříznivější naměřené parametry svědčí pouze o předpokladech k vrcholnému výkonu,v žádném případě jej však negarantují. Průměrný věk uvedeného kontingentu vyšetřených mužů byl28 ± 14, žen 18 ± 9 let)

Skupina B: Sportovní hry (n = 607, 446 mužů a 161 žen)

Do této skupiny byli zařazeni sportovci, soutěžící ve sportovních odvětvích v individuálních čitýmových sportovních hrách. Patří sem následující sportovní odvětví: fotbal, lední hokej, házená,národní házená, basketbal, volejbal, vodní pólo, pozemní hokej, nohejbal, florbal, tenis, squash abadminton.

Ve všech uvedených sportovních hrách hraje více či méně významnou roli ve výkonové struktuřekondice hráče, předurčující schopnost hráče udržet vysokou výkonnostní úroveň po celou dobu utkání,příp. zopakovat maximální výkon při opakovaném utkání v krátkém časovém sledu. Někteří trenéřisi význam kondiční přípravy ve sportovních hrách dobře uvědomují a zejména v přípravném obdobívolí co nejefektivnější tréninkové prostředky, vedoucí k rozvoji hráčské kondice na co nejvyšší úroveň.V průběhu soutěže se pak již jen snaží dosaženou úroveň udržet, resp. zamezit jejímu příliš výraznémupoklesu.

Stejně jako u předchozí skupiny hrají významnou roli i další faktory určující výkon hráče. Průměrnývěk uvedeného kontingentu vyšetřených mužů byl 19 ± 6 let, žen 19 ± 7)

Skupina C: Ostatní sportovní odvětví (n = 777, 618 mužů a 159 žen)

Do této skupiny byli zařazeni sportovci, soutěžící ve sportovních odvětvích, v nichž ani vytrvalostani nějaká vyšší úroveň kondiční připravenosti nepředstavuje významnou složku struktury sportov-ního výkonu. Významnějšími předpoklady pro vrcholovou výkonnost v těchto odvětvích jsou schop-nosti rychlostní, silové či obratnostní (tedy technika provedení určitých obratnostních až artistickýchprvků). Neznamená to však nižší časovou náročnost tréninkové přípravy v těchto sportech, ta naopak jemnohdy vyšší než ve výše uvedených dvou skupinách. Do této skupiny jsou zařazeni sportovci následu-jících odvětví: sportovní a moderní gymnastika, sportovní střelba, lukostřelba, vzpírání, kulturistika,box, zápas, tae-kwon-do, judo, karate, krasobruslení, motorismus)

Sem patří i řada dalších sportovních odvětví a disciplin. Vzhledem k poměrně nevelkému významu,který sportovci této skupiny výsledkům zátěžového testu připisují, není z jejich strany velký zájemo toto vyšetření.

Průměrný věk uvedeného kontingentu vyšetřených mužů byl 24 ± 13 let, žen 21 ± 11 let)

Skupina D: „Nesportující” (n = 327, 192 mužů a 135 žen)

Tuto skupinu charakterizuje široká škála osob s velmi různým přístupem k pohybové aktivitě. Jsouzde se zařazeny především osoby soustavně využívající pohybovou aktivitu v rámci svých volnoča-sových činností, avšak nijak nesoutěžící ani ve veteránských kategoriích. Jedná se také o zájemceo objektivní kontrolu úrovně své tělesné zdatnosti, a to bez ohledu na to, jaké úrovně jejich pohybováaktivita aktuálně dosahuje.

Na opačném konci spektra osob zařazených do této skupiny jsou jedinci, kteří nikdy ve svém životěžádnou sportovní aktivitu soustavně nepěstovali a kromě školní tělesné výchovy a u některých kromětělesné přípravy v období vojenské základní služby se nikdy k jakékoliv formě zájmové pohybovéaktivity nedostali. Jedinou pohybovou aktivitou jsou u nich náhodné příležitosti o víkendu (chalupář-

70

ství, zahradničení) nebo o dovolené (např. turistika, jízda na kole, plavání či koupání). Průměrný věkuvedeného kontingentu vyšetřených mužů byl 28 ± 13 let, žen 28 ± 13 let).

Statistické hodnoceníU všech uváděných dat byly vypočteny následující statistické údaje: střední hodnota, medián,

maximum, minimum a směrodatná odchylka. Tam kde byly porovnávány dva soubory dat (např.naměřené hodnoty a dosud užívaná populační norma (Seliger & Bartůněk, 1976) a rozhodovalo se,zda jsou rozdíly ve výsledcích statisticky významné, byl použit t-test s předpokladem normálníhorozdělení u testovaných souborů. Bylo použito jednovýběrového t-testu (pokud byla známa jen středníhodnota normy) dle vztahu:

t = |x1–μ|·√n1s1

kde x1 je výběrový průměr, s1 výběrová směrodatná odchylka, n1 počet měření a μ známá středníhodnota normy. Vypočtená testová statistika t byla porovnána s kritickou hodnotou rozdělení, v ta-bulkách pro hladinu významnosti 0,05. Pokud je vypočtená hodnota t vyšší než tabulková hodnotalze statistický rozdíl považovat za významný.

V případě, že byly známy také statistické hodnoty normy x2 a s2 byla hodnota t vypočtena dlevztahu:

t = |x1–x2|√s21

n1+

s22

n2

přičemž počet stupňů volnosti je dán vztahem:

v =

[(s21

n1

)+(

s22

n2

)]2(

s21

n1

)2n1–1

+

(s22

n2

)2n2–1

Pak se postupovalo stejným způsobem, tj. pro vypočtený počet stupňů volnosti se porovnala ta-bulková a vypočtená hodnota t. Výpočty byly provedené v programu MATLAB (Zvára & Štěpán,2001; Tvrdík 2008; Zvárová 2016).

VýsledkyParametry charakterizující tělesnou zdatnost (W170, VO2max a Wmax, W170/kg, VO2max/kg a

Wmax/kg) dosažené v jednotlivých skupinách byly podle věkových kategorií porovnány s uvedenýminormativy IBP. Hodnoty dosažené u skupiny „nesportujících” se od těchto normativů významnějineliší, u všech skupin „sportujících” však jsou významně vyšší.

Grafy, dokumentující věkové trendy vývoje kardiorespirační kapacity jako nejvýznamnějšího para-metru, charakterizujícího zdatnost vyšetřovaných osob, ukazují u skupin mužů obr. 1 a obr. 2, u skupinžen obr. 3 a obr. 4. Dokumentují rozdíly těchto parametrů ve vztahu k normativům u jednotlivýchvěkových skupin. U sportujících skupin jsou proti normativu tyto rozdíly vesměs významné, naopaknaše závodně nesportující skupiny mužů i žen se po této stránce s uvedenými normativy praktickypřekrývají.

Porovnáme-li tyto trendy u skupiny nesportujících mužů s ostatními skupinami, je patrné, že po-stupný pokles těchto parametrů v závislosti na věku je u nesportující populace výraznější. U žen nelzetento trend jednoznačně dokumentovat vzhledem k malému počtu vyšetřených ve vyšších věkovýchkategoriích.

Závažné je konstatování, že kardiorespirační kapacita sportujících skupin, zejména vytrvalců ahráčů sportovních her, dosahuje i ve vyšších věkových kategoriích úrovně převyšující úroveň skupin„nesportujících” dokonce i o několik decennií mladších. Je zřejmé, že pravidelná tréninková zátěžpomáhá sportujícím skupinám udržet tělesnou zdatnost na významně vyšší úrovni i v pokročilejšímvěku.

71

Obrázek 1. a 2./ Figure 1. and 2.VO2max [l/min] a VO2max/kg [ml/min] u různých věkových skupin mužů: červeně – vytrvalci; modře– herní sporty; zeleně – ostatní sporty; černě – nezávodící sportovci; červeně čárkovaně – normativyIBP pro netrénovanou zdravou populaci)./ VO2max [l/min] and VO2max/kg [ml/min] in differentage groups (men): red – endurance athletes; blue – game sports; green – other sports; black – non-competitors; red dashed – IBP normatives for untrained healthy population).

Obrázek 3. a 4./ Figure 3. and 4.VO2max [l/min] a VO2max/kg [ml/min] u různých věkových skupin žen: červeně – vytrvalkyně: modře– herní sporty; zeleně – ostatní sporty; černě – nezávodící sportovkyně; červeně čárkovaně – normativyIBP pro netrénovanou zdravou populaci./ VO2max [l/min] and VO2max/kg [ml/min] in different agegroups (women): red – endurance athletes; blue – game sports; green – other sports; black – non-competitors; red dashed – IBP normatives for untrained healthy population).

DiskuzeTechnický pokrok společnosti v posledních 200 letech odstranil potřebu náročné fyzické aktivity

nutné k existenčnímu přežití a v mnohém zvýšil kvalitu života. Řada studií však potvrzuje, že pohybověaktivnější lidé mají kvalitu života vyšší. Tento rozpor je jeden z nejvýraznějších paradoxů evoluční ahistorické cesty druhu Homo sapiens (Horák, Dygrýn, Mitáš, & Obzinová, 2011).

Aby byl účinek pohybové aktivity (dále PA) na lidský organismus optimální, musí splňovat určitépožadavky. Z nich jednou z těch zásadních je pravidelnost. Jak tomu je s pravidelností PA u česképopulace uvádí studie Jansy, Kocourka, Votruby a Daškové (2005). Autoři se dotazovali, občanů ČR,jak pravidelnou mají PA. Z početného souboru mužů udalo 10,2 % dotázaných, že se PA nevěnujívůbec, 38,7 % jen zřídka, u žen odpověď „vůbec” uvedlo 13,7 % respondentek, 39,3 % jen zřídka. Jako„pravidelně” svoji PA označilo pouze 21,7 % mužů a 15,3 % žen

Novotný (2010) uvádí, že způsob života, který sebou přinesla civilizace (nedostatek pohybu, hypo-aktivita), přivádí každého jednotlivce k výraznému konfliktu mezi jeho vrozenou dispozicí k pohybu

72

a skutečným pohybovým režimem. Každý člověk se narodil pro pohyb, a tedy dle Švábíkové (2011)„sekundární hypokineze” nemá fyziologické opodstatnění. V současné době představuje sekundárníhypokineze natolik závažný problém, že z aktivního člověka se stává „homo sedentarius”. Pro cho-robný stav, související s přemírou sedavého životního stylu a projevujícího se již v mnoha směrechpatologickými příznaky, zhoršujícími kvalitu a zkracujícími délku života svého nositele, se již vžíváoznačení „sedentary death syndrome” (Lees & Booth, 2004).

Na pojem zdraví nelze nahlížet izolovaně, neboť je výsledkem interakcí mnoha jevů, které podmiňujíbytí člověka jako svéprávné a svobodné bytosti. Významnou roli s dopadem na zdraví hraje životnístyl každého člověka. Mezi základní prvky životního stylu patří výživa, fyzická aktivita, práce, sexuálníaktivita, duševní pohoda, sociální vztahy, odolnost stresu či různé závislosti, uvádějí Čeledová a Čevela(2010). Zdraví je třeba nejen upevňovat, ale také nechovat se tak, abychom si je spíše poškozovali.

Výsledky našeho souboru „nesportujících” vykazují parametry, které jsou téměř zcela v souladus normativy tělesné zdatnosti, stanovenými na základě IBP a uváděnými Seligerem a Bartůňkem(1976). Jedinci zařazení do této skupiny pochopitelně nejsou charakteristickými zástupci běžné popu-lace. Musíme si uvědomit, že komplexní tělovýchovně lékařské vyšetření si většina z těchto vyšetřenýchzaplatí buď zcela z vlastních prostředků nebo jen s částečným přispěním své zdravotní pojišťovny.Jedná se tedy obvykle o ty, kteří mají o svůj zdravotní stav hlubší zájem, než běžná populace, a řadaz nich také pokládá pohybovou aktivitu za součást svého životního stylu.

Podle očekávání jsou parametry závodně sportujících skupin vyšetřených výrazně příznivější. Jed-nalo se o výkonné, i když většinou nikoliv vrcholové závodníky, někdy motivované k periodickémuvyšetření trenéry, příp. vlastním zájmem o kontrolu svého zdravotního stavu a o výsledky, použitelnépři volbě tréninkových prostředků. V souladu s řadou mnoha dalších autorů lze i podle našich vý-sledků (zejména u mužů) konstatovat, že pravidelný trénink těmto sportovcům umožňuje udržet sisvoji zdatnost i ve vyšším věku na úrovni, které nedosahují ani mnozí výrazně mladší „nesportující”jedinci.

Na vyšších hodnotách W170 a W170/kg u žen ve srovnání s muži ve vztahu k populačním norma-tivům se mohou podílet další faktory, ovlivňující tepovou frekvenci. Tepová frekvence (TF) v klidui při zátěži nezávisí jen na vegetativní rovnováze a stavu trénovanosti vyšetřovaného, ale též na tě-lesné teplotě, předchozí stravě, cirkadiánním rytmu a dalších vlivech. Významně se na jejích změnáchpodílí i faktor psychický. Zatímco ve studii IBP se jednalo o náhodně vybrané populační vzorky oby-vatel pravděpodobně bez předchozí zkušenosti s cyklistickou zátěží, u naší skupiny „nesportujících”lze předpokládat, že mnohé z testovaných osob již zkušenosti s tímto typem zatížení měly. Tím pakodezva TF na standardní zatížení na bicyklovém ergometru, tedy její nižší hodnoty u našich skupinvyšetřených žen, mohla ovlivnit odvozené parametry pracovní kapacity W170 a W170/kg.

Tentýž faktor zřejmě vysvětluje skutečnost, že výsledky naší studie neprokazují pokles tělesnékondice ve srovnání s použitými normativy, jak by bylo možno při předpokládaných trendech k vše-obecnému poklesu zdatnosti naší populace očekávat. Náš soubor „nesportujících” zřejmě není svýmvztahem k pohybové aktivitě zcela totožný se vzorkem průměrně zdatné populace ve studii IBP. Jakbylo uvedeno v charakteristice skupiny, byly sem zařazeny osoby nepěstující nějaký sport závodníformou. To však neznamená, že by tito jedinci byli také zcela netrénovaní. Mnozí z nich se naopak zá-jmové PA rekreačního charakteru věnovali pravidelně, proto také z preventivních důvodů vyhledávalikomplexní tělovýchovně-lékařské vyšetření. U takových jedinců bylo možno očekávat nejen průměr-nou, ale dokonce i nadprůměrnou úroveň. Jako skupina pak tito „nesportující” i z tohoto důvodu zcelazapadali do průměru normativů dle IBP.

Na základě řady studií, vycházejících jak z objektivních měření, tak z dotazníkových průzkumů sestále častěji objevují tiskové zprávy, upozorňující na zhoršující se úroveň tělesné zdatnosti naší popu-lace, a to jak v dětském tak dospělém věku. Na základě Cacekovy studie (2014) tak např. zpravodajstvíČT uvádí: „Tříletý výzkum Fakulty sportovních studií přezkoumal fyzickou zdatnost české dospělépopulace. A výsledek? Minimum pohybu, úbytek svalové hmoty, nevyvážená strava, pomalá chůzenebo skrytý útrobní tuk obalující vnitřní orgány. Přitom posílené svaly by starším lidem pomohlyzabránit četným úrazům.” (ČT 2014). Obdobně na základě výsledků dotazníkové studie Kalmana etal. (2011), které se zúčastnilo 94 škol a 5686 respondentů – dětí mezi 11 a 15 lety, pod alarmujícímtitulkem uvedly novinky.cz (2011) citát autorů: „Pohybová aktivita dospělé i dětské populace v Českérepublice klesá, objektivně se zhoršuje fyzická zdatnost populace, dramaticky u dětí. Hlavním smys-

73

lem studie je poskytovat vědecky podložená data pro politické rozhodování v oblasti životního stylu azdraví. Řada dat nevyznívá pro české školáky a jejich zdraví příliš příznivě. Děti se s rostoucím věkemstále méně pohybují, přestávají sportovat a tráví stále více času u televize a počítače. Také klesákonzumace zeleniny a ovoce, nárůst naopak pozorujeme u nezdravých potravin. Důsledky takovéhochování můžeme pozorovat již dnes. Česká republika je jednou ze zemí se značně vysokým výskytemnadváhy a obezity.”

Tato konstatování nejsou nic nového – již před 15 lety uvedli Reibauerová a Gazík (2000), žez 25 379 mužů, povolaných do tehdy ještě povinné základní vojenské služby, je jen necelých čtrnácttisíc zcela zdravých a může sloužit bez omezení. Při odvodech do armády se připravoval návrh nazměkčení zdravotních kritérií. Rostoucí zdravotní problémy mladé generace již tehdy byly přisuzoványhlavně nezdravému životnímu stylu.

Snižující se zdatnost mladé dospělé populace dokládají i výsledky vybraných výkonnostních testůposluchačů ZČU, prováděné u posluchačů a posluchaček 1. ročníku studia tří fakult v letech 1997-2012 (tab. 1 a tab. 2). U všech skupin je patrný trend ke stále se snižující výkonnosti jak v Cooperově12minutovém běhu, tak v plavání na 100m. V současnosti se tyto testy již neprovádějí.

Tabulka 1./ Table 1.Výsledky vybraných motorických testů posluchačů 1. ročníku fakult ZČU (KTS ZČU v Plzni, 2015)./Results of selected motor tests (12 min run and 100m swimming) in 1st year students of WesternBoheamian University (men).

12-ti minutový běh –uběhnuté metry

rok muži FAV muži FST muži FEL muži FEK muži celkem1997 2510 2560 2533 2653 25642004 2438 2671 2497 2594 25502012 2220 2366 2286 2314 2297

plavání 100 metrů (s)rok muži FAV muži FST muži FEL muži FEK muži celkem

1997 118 125 122 113 1192004 126 130 127 121 1262012 140 131 137 127 134

Tabulka 2./ Table 2.Výsledky vybraných motorických testů posluchaček 1. ročníku fakult ZČU (KTS ZČU v Plzni, 2015)./Results of selected motor tests (12 min run and 100m swimming) in 1st year students of WesternBoheamian University (women).

běh 12-ti minutový(m)

rok ženy FAV ženy FST ženy FEL ženy FEK ženy celkem1997 2012 2067 2084 2088 20632004 1924 2169 1911 1915 19802012 1780 1945 1852 1780 1840

plavání 100 metrů (s)rok ženy FAV ženy FST ženy FEL ženy FEK ženy celkem

1997 143 138 138 132 1382004 146 151 137 149 1462012 166 164 137 162 157

Lze tedy souhlasit s názorem, že by bylo správné porovnávat parametry tělesné zdatnosti se sou-časnými normami funkčních hodnot zdravé populace (Máček & Máčková, 1996). Požadavek na revizi

74

těchto hodnot příp. na stanovení normativů nových se však zdá i nadále v současných podmínkáchmálo reálný. Na programu IBP, z jehož výsledků a tedy stanovených normativů dodnes vycházíme,pracovalo více než 100 osob, pro které plnění programu bylo během celých pěti až sedmi let hlavnípracovní náplní po značnou část roku (Máček & Máčková, 1996; Novák, 2017). Bylo by sice vynikající,kdyby bylo možné výsledky každých dvacet let revidovat, za stávajících podmínek to však možné není.

ZávěrZ našeho srovnání vyplývá, že sledované parametry zdatnosti „nesportující” populace v naší dvace-

tileté databázi se od normativů, uváděných ve studii IBP významněji neliší. Pokud tedy i nesportujícíjedinci zařazují pravidelně pohybovou aktivitu do svého volnočasového programu, dokáží si udržettělesnou zdatnost na úrovni, odpovídající normativům pro naši populaci.

Parametry „sportujících” skupin však dokumentují, že pravidelná pohybová aktivita tyto parame-try významně pozitivně ovlivňuje, dokonce natolik, že i ve vyšších decenniích se udržují na úrovni,převyšující úroveň podstatně mladších „nesportujících”. PA se tak významnou měrou uplatňuje jakopreventivní faktor ve vztahu k morbiditě a mortalitě řady tzv. civilizačních chorob.

Zlepšit stávající stav je jedním z cílů České unie sportu. Popularizace sportu pro všechny je jednouze základních priorit ČUS. Vypracování koncepce, jak stanovených cílů dosáhnout a prosadit je napůdě MŠMT a vlády ČR včetně časového harmonogramu jejich realizace bude snad určitým klíčemke zlepšení současné situace (Zimola & Jansta, 2015).

LiteraturaBlahutková, M., Řehulka, E., & Dvořáková, Š. (2005). Pohyb a duševní zdraví. Brno.Cacek, J., Grasgruber, P., & Hlavoňová, D. (2014). Vybrané aspekty zdatnosti dospělé populace Českérepubliky. Brno: Masarykova univerzita.

Čeledová, L., & Čevela, R. (2010). Výchova ke zdraví – vybrané kapitoly. Praha: Grada.ČT 24 (19. 5. 2014). Češi se nehýbou, varují odborníci na pohyb.Horák, S., Dygrýn, J., Mitáš, J., & Obzinová, K. (2011). Vybrané ukazatele pohybové aktivity dospě-

lých obyvatel olomouckého regionu. Tělesná Kultura, 34 (1), 38–48.Kopecký, M. (2003). Srovnání funkčního rozvoje současných dětí a mládeže ve věku 7-15 let s re-

ferenčními standardy funkčního rozvoje z roku 1987 v České republice. In Elektronický časopise-Pedagogium IV/2003 (pp. 27-40). Olomouc: PdF.

Kratochvíl, T. (2009). Sport a pohybová aktivita ostravské a krnovské mládež. Brno, Masarykova Uni-versita.

KTS ZČU (2015). Testování zdatnosti posluchačů ZČU (nepublikováno).Lees, S. J., & Booth F. W. (2004). Sedentary death syndrome. Canadian Journal of Applied Physiology,29 (4), 447–460.

Linroth, K. (1957). Physical working capacity in conscripts during military service. Acta MedicaScandinavica. Supplementum.

Máček, M. & Máčková, J. (1996). Platí ještě dnes hodnoty získané v Mezinárodním biologickémprogramu v letech 1968 až 1974? Medicina Sportiva Bohemica et Slovaca, 5 (1), 1–3.

Novák, J. (2015). Kardiorespirační zdatnost sportující populace. Plzeňský Lékařský Sborník. Supple-mentum 85, 7–12.

Novák, J. (2017). Mezinárodní biologický program (IBP) – vše začalo před 50 léty. Medicina SportivaBohemica et Slovaca, 26 (4), 203–205.

Novák, J., Štork, M., & Zeman, V. (2016). Spiroergometrie – významná vyšetřovací metoda při hod-nocení zdravotního stavu. Plzeňský Lékařský Sborník. Supplementum 86, 37–52.

Novinky.cz: Odborníci z Univerzity Palackého upozornili na katastrofální životní styl dětí. http://www.novinky.cz/veda-skoly/268023.

Placheta, Z. (1988). Submaximal exercise testing. Brno: Lékařská fakulta UJEP.Placheta, Z. et al. (1999). Zátěžová diagnostika v ambulantní a klinické praxi. Praha: Grada.Reibauerová, M., & Gazík, J. (2000). Tělesná zdatnost Čechů upadá. iDnes 17. 5. 2000, http://zpravy.

idnes.cz/telesna-zdatnost-cechu-upada-di3-/domaci.aspx?c=A000517074202.Seliger, V., & Bartůněk, Z. (1976).Mean values of various indices of physical fitness in the investigationof Czechoslovak population aged 12-55 years. Praha: ČSTV.

75

Šerf, B., Munclinger, M., Hrudová, J., & Drdová, Z. (1984). K otázce funkční klasifikace kardiakůpodle Nyha. Časopis Lékařů Českých, 123 (30), 942.

Švábiková, M. (2011). Hypokinetické trendy u současných dětí a jejich následky. Praha: UniversitaKarlova v Praze.

Tvrdík, J. (2008). Základy matematické statistiky. Ostrava: Přírodovědecká fakulta Ostravské univer-sity.

Vilikus, Z., Boudová, L., Baráčková, M., & Brandejský, P. (1999). Hodnocení kardiorespirační zdat-nosti v tabulkovém procesoru. Medicina Sportiva Bohemica et Slovaca, 8 (3), 79–83.

Wahlund H. Determination of the physical working capacity. Acta Medica Scandinavica. Supplemen-tum 215.

Tichá, L. A. (2015). Česká unie sportu představila na konferenci také svoji vizi Koncepce státnípodpory sportu. Sportuj s námi. Zpravodaj ČUS, 3, 3–4.

Zvára, K., & Štěpán, J. (2001). Pravděpodobnost a matematická statistika. Praha: Matfyzpress.Zvárová, J. (2016). Biomedicínská statistika I.

MUDr. Jaroslav Novák, Ph.D.Ústav tělovýchovného lékařství LF UK v PlzniLidická 1, 301 00 Plzeň[email protected]

76


PŘÍNOS POHYBOVÉ SKLADBY V PROCESU VZDĚLÁVÁNÍ RŮZ-NÝCH SKUPIN POPULACE

THE CONTRIBUTION OF MUSIC AND MOVEMENT COMPOSITIONIN THE EDUCATION PROCESS OF DIFFERENT POPULATIONGROUPS

V. Novotná, A. Kubaň, & I. Holá

Univerzita Karlova v Praze, FTVS, Katedra gymnastiky

Abstract

Gymnastics exercises connected with music in the form of movement composition find greater use asa part of specific learning programs developing movement creativity, acquiring music and movementskills and cooperation. The ability to create and present a movement composition in front of viewersis applied in the physical education at schools, in the sport area of Gymnastics for all, in the physicaleducation of people with specific needs and in the offer of physical activities for adults and seniors.

Principles of the creation process during creating the compositions and conditions for the realizationof music and movement composition for different groups of the population are based on theoreticalknowledge and analysis of long-term experience. The basis for creating the music and movementcomposition is knowledge of musical theory, creative work, movement theory. Creative work respectsthe following principles of the creation process: unity, gradation, contrast, repetition, variaty, andphrase. Differences between movement compositions are mainly given by a content of included exercisesadapted to the needs of individual groups of athletes (performers).

Keywords: creative work; gymnastics exercises; music; creativity; principles of creation process

Souhrn

Gymnastická cvičení spojená s hudbou do formy pohybové skladby nachází stále větší uplatnění jakosoučást programů specifického vzdělávání podporujícího rozvíjení pohybové tvořivosti, osvojováníhudebně-pohybových dovedností a tvůrčí spolupráce. Dovednost vytvořit a prezentovat pohybovouskladbu na veřejnosti se uplatňuje ve školní tělesné výchově, ve sportovním prostředí v oblasti Gym-nastiky pro všechny, v pohybovém vzdělávání osob se specifickými potřebami a v nabídce pohybovýchaktivit pro dospělé a seniory.

Na základě teoretických poznatků a analýzou dlouhodobých zkušeností byly vymezeny podmínkypro realizaci tvorby pohybových skladeb a principy pro tvůrčí činnost při tvorbě pohybových skladebpro různé skupiny populace. Východiskem pro vlastní tvorbu jsou znalosti z oblasti hudební teorie,tvůrčí činnosti a nauky o pohybu. Tvůrčí postupy respektují principy: celistvosti, gradace, kontrastu,opakování, variace a frázování. Odlišnosti mezi pohybovými skladbami jsou dány hlavně pohybovýmobsahem přizpůsobeným potřebám jednotlivých skupin cvičenců.

Klíčová slova: tvůrčí činnost; gymnastická cvičení; hudba; tvořivost; principy tvorby

ÚvodV současnosti se stále častěji setkáváme se spojováním pohybu s hudbou při různých příležitostech,

ať už jde o neformální společenská setkávání nebo organizované sportovní a kulturní akce (Frömel et al.,2002). Program gymnastického cvičení záměrně spojeného s hudbou, založený na společné spoluprácicvičenců na základě určité myšlenky a respektující dané principy tvůrčí činnosti, se stává pohybovouskladbou, hudebně-pohybovou kompozicí. Je nejen dlouhodobým tělovýchovně-vzdělávacím progra-

77

mem, ale i vhodnou a zajímavou formou, jak ukázat pohybovou činnost na veřejnosti (Novotná,Chrudimský & Holá, 2013).

Pohybová skladba se v průběhu let stala svým teoretickým zázemím a rozmanitými formami rea-lizace v praxi samostatným tělovýchovným a pohybově-vzdělávacím programem oboru Gymnastika,části Rytmická gymnastika. Využití šíře obsahu gymnastických činností obohacuje život jednotlivcepo stránce pohybové a estetické, ve formě společné pohybové skladby navíc i celou skupinu po stráncesociální a společenské. Kolektivní sdílení pohybu s hudbou ve skupině cvičenců posiluje pocity souná-ležitosti, podporuje kultivaci pohybového projevu, usnadňuje nácvik pohybové dovednosti, přispívák sebevědomí jednotlivců a podněcuje pohybovou tvořivost.

S pohybovými skladbami se setkáváme ve školní tělesné výchově, ve sportovním prostředí v oblastiGymnastiky pro všechny, v pohybovém vzdělávání osob se specifickými potřebami a v nabídce pohy-bových aktivit pro dospělé a seniory. Příprava hudebně-pohybového programu směřujícího k přípravětvorby a nácviku pohybové skladby je pro pedagoga a autora velmi náročnou činností, na kteroumusí být připraven jak po stránce teoretických východisek výběru odpovídajícího pohybového ob-sahu skladby a volbě hudební předlohy, tak po stránce znalostí tvůrčích přístupů při tvorbě pohybovéskladby. Teprve pochopení významu a možností působení pohybové skladby na jednotlivce i skupinu,spolu s opakovanou zkušeností z realizace a prezentace pohybové skladby, vytváří vnitřní kvalitu to-hoto tělovýchovného programu. Příspěvek vznikl v rámci projektu PROGRES Q19 řešeného na UKFTVS.

MetodikaCílem příspěvku je uvést teoretická východiska, která souvisí s významem, tvorbou a vzděláváním

v tělesné výchově a sportu prostřednictvím pohybové skladby jako kompozice hudby a pohybu. Bu-doucí pedagog – učitel, cvičitel nebo trenér by si měl v přípravě na své povolání osvojit určité znalosti,které mu umožní aplikovat pohybovou skladbu jako zajímavou formu gymnastické činnosti a využítdaný program pro rozvoj pohybové gramotnosti (Whitehead, 2010; Whitehead & Murdoch, 2006).

Posuzování výsledků jakékoli tvůrčí práce je komplikované (Váňová, 2001). Hodnotící kritéria kva-lity vytvořeného díla jsou ovlivňována subjektivním vnímáním diváka, rozhodčího, nebo odbornéporoty. Jednotlivé komponenty výkonu v pohybové skladbě nejsou přesně měřitelné. V soutěžích spor-tovních odvětví je situace jednodušší, hodnocení je dáno pravidly daného sportu nebo disciplíny arozpisem soutěže. Pro tvorbu pohybových skladeb a hodnocení předvedeného výkonu v soutěžích naúrovni Gymnastiky pro všechny je nutno vymezit určitá kritéria, která umožní posoudit jak úroveňtvůrčí práce, tak předvedení skladby na veřejnosti.

Dlouholetým pozorováním, zúčastněným i nezúčastněným, obsahovou analýzou skladeb (Hendl,2012) a opakovanou vlastní tvůrčí činností při tvorbě pohybové skladby bylo možno teoreticky charak-terizovat výkon v pohybové skladbě, určit kritéria, která jsou převážně platná pro tvorbu a hodnocenívšech pohybových skladeb, vyjádřit praktická specifika skladeb pro různé skupiny populace.

Pro oblast vzdělávání různých skupin populace jsou v příspěvku vyjádřeny poznatky o využití po-hybových skladeb v praxi, o významu pohybových skladeb pro kultivaci člověka, o přínosech pohybovéskladby pro pohybovou seberealizaci, o zásadách a principech tvůrčí činnosti při tvorbě pohybovýchskladeb a jejich hodnocení.

Výsledky a diskuse

Využití pohybových skladebV předmětu školní Tělesné výchovy může být použita forma pohybové skladby v rámci výuky ryt-

mické gymnastiky a hudebně-pohybové výchovy, v oblasti očekávaných výstupů učiva jako „tvořivá aesteticky zaměřená cvičení” nebo jako „estetická forma cvičení s hudbou a rytmickým doprovodem”(VÚP, 2013). Do obsahu pohybové skladby by měly být zařazeny už osvojené i nové dovednosti z ši-rokého inventáře gymnastických činností. Každoročně se koná „Soutěž o nejlepší pohybovou skladbu”pořádanou Asociací školních sportovních klubů (AŠSK, 2018) pro žáky základních a studenty střed-ních škol. Součástí je i soutěžní přehlídka pro skupiny osob se specifickými potřebami, z mateřskýchškol a tanečních oborů ZUŠ. Autory jsou žáci, studenti a učitelé. Pohybová skladba může být připra-vena i pro příležitost plesu, vánoční besídky, na závěr školního roku a podobně. Na tvorbě menšíchpohybových etud, částí i celých pohybových skladeb, se mohou tvořivě podílet všichni žáci, kteří

78

si prostřednictvím pohybové skladby rozvíjejí svou pohybovou tvořivost, osvojují si nové pohybovédovednosti v souladu s hudbou a učí se spolupráci ve skupině.

Ve sportovním prostředí v oblasti sportu pro všechny mládeže, v rámci Gymnastiky pro všechny,jsou pořádány soutěže a přehlídky pohybových skladeb gymnastických sportů – sportovní a modernígymnastiky, aerobiku, Teamgymu a různých druhů tance. Pohybové skladby jsou výsledkem dlou-hodobé sportovní přípravy a tréninku.Do obsahu pohybové skladby by měly být zařazeny specifickégymnastické a taneční dovednosti osvojované správnou technikou pohybu. Největší akcí pro mládež jemezinárodní festival Eurogym, pořádaný každé dva roky Evropskou gymnastickou federací EUG, nakteré jsou pohybové skladby významnou součástí prezentace tělovýchovné činnosti a přístupů k rea-lizaci programu Gymnastiky pro všechny. Některé skupiny dětí a mládeže se zúčastňují i Světovýchgymnaestrád.

Vytváření pohybové skladby pro osoby se specifickými potřebami (OSP) je často součástí pohy-bového vzdělávání a společné podpůrné terapie. Do obsahu pohybové skladby by měla být zařazenavybraná aplikovaná cvičení obohacující jedince vzhledem k jeho postižení, akcentující společné kladnéprožívání pohybu s hudbou. Obsah pohybové intervence, dlouhodobý nácvik pohybové skladby, sestává cílem pohybového tréninku přizpůsobeného jednotlivým postižením. Některé skupiny OSP sezúčastňují samostatně nebo v integraci se zdravými cvičenci školních přehlídek, Eurogymů a Gymna-estrád.

Mezi pohybové aktivity dospělých a seniorů, cvičení s hudbou, patří příprava, nácvik a vystoupenív pódiových a hromadných skladbách. Do obsahu pohybové skladby by měla být zařazena cvičeníumožňující komunikaci mezi cvičenci a pohybové sebeuvědomění, podporující tělesnou zdatnost, mo-tivující k pohybu a vytvářející podmínky pro kladné společné zážitky z pohybu, hudby a skladbysamotné (Novotná & Holá, 2016). Společné cvičení má u nás více než stoletou tradici a jeho vyvr-cholením jsou Všesokolské slety, na mezinárodní úrovni Světové gymnaestrády pořádané Mezinárodnígymnastickou federací každé čtyři roky. Pro seniory jsou pořádány každé dva roky festivaly GoldenAge 50+ v některé ze zemí Evropy. Pohybové skladby jsou nejen programem přiměřeného pohybovéhovzdělávání, ale umožňují cvičencům společnou účast v pohybové aktivitě spojené s hudbou, prožívánípohybového příběhu skladby, přináší přiměřeným způsobem osvojování specifického obsahu pohybovégramotnosti, pohybovou seberealizaci a uspokojení z pohybové aktivity.

Zásady pro tvorbu pohybové skladbyPokud autor vystoupení vytvoří kompozici pohybu úzce spojeného s hudbou na základě určité

myšlenky, s využitím zásad a principů pro tvůrčí činnost při tvorbě pohybové skladby, je výslednédílo nazýváno pohybovou skladbou. Můžeme ji definovat:

„Pohybová skladba je kompozice vytvořená záměrným spojením hudby a pohybu na základě určitémyšlenky. Zachovává formu, strukturu, tektoniku a principy tvorby.” (Novotná et al., 2012). Pohy-bová skladba má tři základní vzájemně úzce související složky: – pohybovou (vytvořenou z inventářegymnastických činností přiměřených věku a výkonnosti cvičenců); – hudební (vybranou a uprave-nou hudební skladbu podle myšlenky skladby, odpovídající věku a výkonnosti cvičenců, motivujícík pohybu a umožňující optimální soulad pohybu s hudební předlohou) a – choreografickou (formujícímyšlenkovou či dějovou strukturu skladby, ztvárnění pohybu v prostoru a změny půdorysného posta-vení cvičenců na ploše). Skladba může obsahovat i složky další (např. výtvarnou, literární, vokální,dramaturgickou, režijní, inscenační).

Tvorba pohybových skladeb je v praxi realizována na různých úrovních. Míra kvality práce jezávislá nejen na invenci a talentu autora a jeho dovednosti ztvárnit svou představu pohybem přimě-řeným pro danou skupinu cvičenců, ale také znalostí teoretických východisek pro tvorbu pohybovýchskladeb. Předpokladem pro tvorbu pohybové skladby jsou znalosti z hudební teorie a jejich aplikace dogymnastické praxe. Jsou to například pojmy: počítací doba, metrum, takt, rytmus, tempo, dynamika,tektonika, agogika, hudební motiv, hudebně-pohybový motiv a hudebně-pohybová improvizace.

Výběr pohybového obsahuVýběr cviků, které mají být začleněny do pohybového obsahu skladby, by měly prvořadě vycházet

z potřeby obohacovat osobnost cvičenců, podporovat zdravotní efekty zařazeného cvičení, ovlivňovatvybrané složky tělesné zdatnosti, vést k osvojování nových dovedností, kultivovat pohybový projev,umožňovat estetické prožívání hudby a pohybu, podněcovat pohybovou tvořivost, upevňovat pohy-

79

bovou paměť, vytvářet podmínky pro pohybovou a společenskou seberealizaci a přinášet účastníkůmradost a spokojenost z prováděné aktivity.

Principy tvorbyPrincipy tvorby pohybové skladby jsou shodné s postupy uplatňovanými i v dalších druzích tvůrčí

práce aplikované pro tvůrčí činnost při tvorbě pohybové skladby. Míra a zdařilost jejich použití patřík vnitřním kvalitám obsahu pohybové skladby. Jejich optimální použití usnadňuje cvičencům zvlád-nutí a zapamatování skladby. Jsou to principy: celistvosti, gradace, kontrastu, opakování, variace afrázování (Novotná et al., 2012).

Princip celistvosti je podmíněn souladem jednotlivých složek pohybové skladby – pohybu, hudby achoreografie. Logické uspořádání kompozice vyvolává ucelenou představu o celé skladbě, „o pohybovémpříběhu”. Umožňuje divákovi souvisle sledovat skladbu od začátku do konce a pochopit její myšlenkunebo záměr. Celistvost skladby může být podložená uspořádáním (tektonikou) hudební předlohy, nakterou navazuje pohyb a choreografie. Princip celistvosti v sobě zahrnuje i ostatní principy tak, abyjejich správné využití vytvořilo celkový dojem z předvedené skladby.

Princip gradace je realizován ve všech složkách pohybové skladby současně, nebo samostatně. Gra-dace pohybu navazuje většinou na dynamickou linii hudby. Je přípravou na vyvrcholení části nebocelé skladby. Rozlišujeme dvojí typ gradace, vzestupnou a sestupnou. Při vzestupné gradaci spějemek určitému vrcholu, postupně narůstá napětí, síla, energie. V pohybu se připravujeme na vyvrcholení– prvek obtížnosti, originalitu, výrazný pohyb celé skupiny nebo jinou zajímavost. Sestupná gradacevede opačným směrem, k postupnému uklidnění. Gradace vytváří výrazové a emocionální podněty. Veskladbě se oba typy gradace střídají podle výstavby celé skladby. Gradace může probíhat v prostoru(vazby pohybů se zvětšujícím rozsahem, vertikální změny, role jednotlivců a skupiny), v čase (tem-pové změny, náhlé změny), v síle (zvyšování a snižování napětí svalů, vnitřní dynamika jednotlivýchpohybů). Postrádá-li hudební předloha změny síly, napětí a tempa, může se i pohybové řešení stát mo-notónní, nezajímavé. Strojové odměřené tempo bez výrazné melodie ochuzuje emocionální a výrazovéprožitky. Dynamickými změnami pohybu můžeme vhodně narušit jednotvárný tok hudby a využitímgradace zvýraznit provedení. V pohybové skladbě je vhodné začlenit gradaci na konci skladby propocit vyvrcholení celého vystoupení.

Princip kontrastu zajišťuje, aby pohybová skladba nepůsobila bezvýrazně. Je možno využít kontrastnímomenty v hudební předloze, pohybu nebo choreografii. Tím vynikne ve skladbě to, čím chcemezaujmout diváka. Každé místo není ve skladbě stejně závažné, některé chceme zdůraznit, jiné jevyužito k prostorovým změnám, k uvolnění, k odpočinku, jako protiklad obtížných tvarů. Kontrastnízměny udržují diváka v aktivní pozornosti a vtahují ho do ”děje” skladby.

Princip opakování se často objevuje v hudební předloze, v její stavbě. Toto opakování můžeme zobraziti v pohybu a choreografii. Základem periodického principu je symetrické rozrůstání hudební myšlenkynapř. do relativně samostatně uzavřené osmitaktové věty (periody). Toto členění hudební předlohynám připadá zcela přirozené a snadno se v něm při cvičení orientujeme. Nejen pro cvičence, ale ipro diváka, který vidí skladbu často jen jednou, je návrat ke známé melodii a hudebně-pohybovémumotivu příjemný. Opakovaný hezký a zajímavý motiv se může stát charakteristický pro určitou částnebo celou skladbu. Opakování zařazené po další myšlence je nazýváno reprízou, návratem.

Princip variace je opakování s obměnou určitého pohybu, pohybového motivu, části, celků (popř. sledupohybů nebo určité techniky provedení cvičení), při zachování jednotnosti skladby. Rozvíjení a změnymotivů jsou rozpracováváním myšlenky skladby. Pomáhají udržet skladbu celistvou tak, aby se nestalapouhou skládankou nápadů. Variace nacházíme v hudbě, obměňovat můžeme pohyb i choreografii.

Princip frázování podporuje potřebu slučování vjemů do ucelených skupin, které jsou pro vnímánípřehlednější (např. tak jako spojování slov do vět). Frázování je založeno na potřebě střídat napětí auvolnění (např. nádech a výdech; tep srdce; tečkovaný rytmus) platné i pro změny svalového napětía uvolnění, pro vytváření pohybových fází. Někdy se fráze shoduje s hudebně-pohybovým motivem,může být i kratší nebo delší, podle výstavby skladby. Prostřednictvím frázování mohou být oddělovány

80

jednotlivé pohybové nápady a jejich rozvíjení. Vytvořené fráze musí mít přiměřenou délku, příliškrátké nenaplní přirozené očekávání diváka, neposkytují mu čas na vnímání pohybové struktury.Autor skladby nemusí vymýšlet v rychlém sledu stále něco nového, občas by měl průběh pohybůzastavit, zařadit výdrž, pauzu. Frázování podporuje rozčlenění skladby do určitých charakteristickýchčástí vyjadřujících dílčí myšlenky skladby.

Specifické motivy se uplatňuji v pohybové skladbě vedle principů tvorby v rámci ztvárnění hudebně-pohybových motivů i specifických motivů, které odlišují pohyb skupiny od pohybu jednotlivce. Jsounositelem toho, co dělá pohybovou skladbu společným cvičením, ve kterém se uplatňují různé role cvi-čenců. Ve skladbě dotvářejí kompozici hudby a pohybu. Ideový motiv vyjadřuje společným pohybemmyšlenkovou představu vycházející z hudební předlohy a z námětu skladby. Motiv interakce, komuni-kační motiv, je „pohybovým rozhovorem” mezi cvičenci. Je založen na vzájemné koordinaci cvičencůmezi sebou a mezi skupinami. Motivem spolupráce rozumíme spoluúčast a dopomoc cvičenců mezisebou při provedení určitého pohybového úkolu. (Novotná et al., 2012).

Hodnocení pohybových skladebVýkon v pohybové skladbě není založen na úrovni zařazených prvků gymnastické obtížnosti, ale

je dán úrovní součinnosti cvičenců (pohybovým souladem), koordinací mezi cvičenci (harmonickouspoluprací), synchronizací pohybu skupin (souhrou pohybových rolí) a naplněním principů tvorby(celistvosti, gradace, kontrastu, opakování, variace, frázování). Vlastní hodnocení skladby je rozdělenona posouzení obsahové hodnoty, technické hodnoty, estetické hodnoty a celkového dojmu.

Pokud skladby nesplňují kritéria hodnocení, je to důsledkem buď malé invence autora, nebo jehoneznalosti teorie tvorby hudebně-pohybové kompozice. V praxi se setkáváme s velkým množstvímpohybových skladeb postrádajících dostatečnou kvalitu, jak kompoziční, tak interpretační. Je opráv-něným požadavkem, aby na veřejnosti vystupoval připravený cvičenec, na úrovni, které může vzhledemke svým pohybovým předpokladům dosáhnout.

Posuzování pohybových skladeb je v oblasti gymnastiky pro všechny velmi složitou záležitostí. Pronestranné hodnocení neexistuje oficiální koncepce kritiky, tak jako v tanečním umění nebo v pravidlechsportovních soutěží. Hodnocení může vycházet pouze z předem stanovených kritérií. Autoři skladebby tedy měli znát předem dané požadavky a způsob jejich posuzování v přehlídce nebo v soutěžipohybových skladeb. Jen tak je možné zvýšit objektivitu hodnocení členů poroty nebo rozhodčích.

Odlišné je hodnocení podle typu soutěží. V autorských soutěžích je posuzována hlavně tvůrčíčinnost autora, originalita námětu a způsob jeho zpracování. V interpretačních soutěžích je zvýrazněnoposouzení úrovně zvládnutí pohybového obsahu skladby jednotlivcem a celou skupinou.

Význam pohybových skladebV procesu pohybového vzdělávání prostřednictvím pohybových skladeb dochází k získání nových

vědomostí z oblasti teorie hudby, pohybu a tělesné výchovy; k učení se dovedností založených na osvo-jování uvědomělého, řízeného, estetického a optimálně rytmizovaného pohybu (ne na napodobování);k pochopení struktury hudební předlohy a jejího ztvárnění pohybem; k upevňování souladu hudbya pohybu; k podněcování tvořivosti, zejména pohybové; k posilování pohybové paměti; k navozovánípodnětů ke spolupráci mezi cvičenci a k přijetí sociální role ve skupině; k používání principů uplatňo-vaných při tvůrčí práci a k syntetické tvořivé aplikaci osvojených dovedností gymnastiky a tance dospolečné pohybové skladby.

Spojování pohybů do větších celků (pohybových motivů) spojených s hudbou (hudebně-pohybovýchmotivů) zvyšuje vnitřní kvalitu tělovýchovného programu cvičení s hudbou, přispívá k vlastní tvorběpohybů, k pohybové improvizaci a ke zlepšování individuálního pohybového projevu. V praxi jsoupohybové skladby tělovýchovným programem, vzdělávacím programem, možností prezentace tělový-chovné činnosti na veřejnosti, zdrojem emocionálních a estetických prožitků, možnou alternativoupohybové seberealizace, specifickou nabídkou gymnastické a taneční činnosti pro jednotlivce a sku-piny, náplní volného času.

Pohybové skladby umožňují zapojovat jednotlivce do společných cvičení založených na prvcíchspolupráce a přátelství, podporovat sebeuvědomění jednotlivci i jeho sounáležitost k různě formovanýmskupinám. V pohybové skladbě má svou významnou roli každý jednotlivec, bez ohledu na své pohybovépředpoklady. Své začlenění do skupiny prožívá cvičenec pozitivně, v kolektivu není vystaven obavě

81

z nenaplnění určitého individuálního výkonu. Může pociťovat uspokojení z předvedení skladby, jejíúspěch vnímá i jako svůj úspěch. Společný zážitek obohacuje všechny účastníky vystoupení.

ZávěrVyužití pohybové skladby jako programu tělovýchovného vzdělávání je náročné z hlediska nároků

na přípravu výuky a tvůrčí invenci pedagoga, ale naopak, zábavnou formou ovlivňuje pohybovou tvo-řivost cvičenců pohybovým programem založeným na spolupráci a přátelství. Je zapotřebí rozšiřovatv praxi proces vzdělávání o atraktivní a odpovídající nabídky takových pohybových programů, kterébudou podporovat vytváření dlouhodobého kladného vztahu k pohybu.

LiteraturaAŠSK. (2018). Seznam a základní pravidla pro pořádání školních sportovních soutěží. Praha: AŠSK

ČR.Frömel, K., Stratton, G., Vasendovas, J., & Pangrazi, R. P. (2002). Dance as a Fitness Activity. The

Impact of Teaching Style and Dance Form. Journal of Physical Education, Recreation and Dance,73 (5), 26–30.

Hendl, J. (2012). Přehled statistických metod. Praha: Portál.Novotná, V., & Holá, I. (2016). Hlediska motivace k účasti v hromadné skladbě pro Světovou gymna-

estrádu. Studia Kinanthropologica, 17 (3), 363–368.Novotná, V., Chrudimský, J., & Šimůnková, I. (2013). Gymnastika v programech pohybových aktivit

Sportu pro všechny. Česká kinantropologie, 17 (1), 47–57.Novotná, V. et al. (2012). Gymnastika jako tvůrčí akt. Praha: Karolinum, a.s.Výzkumný ústav pedagogický. (2013). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha:

MŠMT ČR.Váňová, H. (2001). Myšlení v dětské hudební tvořivosti a jeho diagnostika. In Psychologické aspektyhudební výchovy. Sborník z konference (pp. 51–56). Olomouc: UP PedF.

Whitehead, M. (2010). Physical literacy: through out the life course. London: Routledge.Whitehead, M., & Murdoch, E. (2006). Physical Literacy and Physical Education: Conceptual Map-

ping. PE Matters, l(1), 6–9.

doc. PhDr. Viléma NovotnáFakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity KarlovyJosé Martího 269/31162 52 Praha 6 – Veleslaví[email protected]

82


VÁCLAV PILOUŠEK – OSOBNOST ČESKOBUDĚJOVICKÉHO SPOR-TOVNÍHO A KULTURNÍHO ŽIVOTA

VÁCLAV PILOUŠEK – A PILLAR OF CULTURAL AND SPORTS ACTI-VITIES IN ČESKÉ BUDĚJOVICE

H. Pavličíková1, & V. Kukačka2

1Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra společenských věd2Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra výchovy ke zdraví

Abstract

Among the notable figures respected for great versatility in the life of 20th-century České Budějovice,one can hardly overlook Václav Piloušek. Consistently successful in affecting the town’s politicalas well as social and cultural, and especially its sports life, his activities often extended beyondthe regional bounds and after the war it is not surprising to come across his name in the renewedCzech radio journalism, in particular related to Czech ice-hockey. In relative obscurity then remainsPiloušek’s resistance engagement during World War II when he unflaggingly supported Czech patrioticinitiatives and so his share in the formation of the Regional National Council in the last days ofwar was just logical delivery of his conviction and endeavour to recover freedom. He joined in thepostwar reconstruction in several spheres without leaving his position in health insurance company.Specifically, Václav Piloušek worked in the municipal authority of České Budějovice; moderated thelocal broadcasting of the Czechoslovak Radio; organised ice-hockey matches; trained the AC StadionČeské Budějovice team and spared no effort to provide his players with synthetic ice rink; the latterefforts mounted by him and other enthusiasts were crowned with success in 1945-1946. Václav Piloušeknever abandoned his activities, especially his sport pursuits, despite the negative impact exerted onhis professional career by the social and political changes of the 1950s.

Keywords: sport; hockey; culture; journalism; political life

Souhrn

Ve dvacátém století bychom v Českých Budějovicích mezi všestrannými osobnostmi neměli přehléd-nout Václava Pilouška. Dokázal ovlivnit společenskopolitický, kulturní a zejména sportovní českobu-dějovický život, jeho aktivity často překračovaly regionální rámec, a tak se s jeho jménem setkávámenejen v souvislosti s obnovou poválečné české rozhlasové žurnalistiky, ale zejména s českým hokejovýmživotem. Nepříliš známá je Pilouškova odbojová činnost v době druhé světové války, kdy neúnavněpodporoval české vlastenecké iniciativy, a tak jeho účast při utváření Krajového národního výboruv posledních dnech války byla jenom logickým vyústěním jeho přesvědčení a snah o znovunabytí svo-body. Do poválečné obnovy se zapojil v několika oborech, aniž opustil své zaměstnání v nemocensképojišťovně. Václav Piloušek působil v českobudějovické městské samosprávě, moderoval vysílání česko-budějovické redakce Československého rozhlasu, řídil hokejová utkání, trénoval hokejisty AC StadionČeské Budějovice a neúnavně usiloval o to, aby jeho hráči měli k dispozici zimní stadion s umělouledovou plochou, což se mu podařilo s několika dalšími dobrovolníky v letech 1945 – 1946 skutečněrealizovat. Své aktivity zejména v oblasti sportu Václav Piloušek neopustil ani po změně společensko-politických poměrů v padesátých letech 20. století, které negativně zasáhly zejména do jeho profesníhoživota.

Klíčová slova: sport; hokej; kultura; žurnalistika; politický život

83

ÚvodMezi kultovní knihy o historii jihočeského hokeje patří jak publikace Petra Turka Kniha o jiho-

českém hokeji (1990), tak obě knihy Ladislava Lhoty Velký příběh českobudějovického hokeje (2010)a Českobudějovické zlato, stříbro, bronz (2018). Zmiňujeme je v úvodu naší studie z toho důvodu,že se jejich autoři s velkým obdivem explicitně odvolávají na Václava Pilouška. Petr Turek v sou-vislosti s věnováním uvádí: „Památce českobudějovického hokejového buditele a nadšence VáclavaPilouška, který se mnou stál u zrodu myšlenky napsat tuto knihu.” (Turek, 1990, 4). Ladislav Lhotajednu z kapitol nazval „Od Pilouška k Prospalovi”. (Lhota, 2018, 153). Slova o zásluhách VáclavaPilouška tentokrát v oblasti rozhlasové reportérské práce bychom našli v encyklopedickém zpracováníhistorie československého rozhlasu. (Ješutová, 2003). Obdobně bychom mohli pokračovat v archivníchdokumentech z fondu Městského národního výboru v Českých Budějovicích, kde v zápisech z jed-nání nalezneme informace o přelomových dnech konce druhé světové války a úloze Václava Pilouškapři vzniku poválečné českobudějovické samosprávy. Stručnější jsou pak záznamy archivu Jihočeskéhodivadla, ale ani ty neopomíjejí jméno Václava Pilouška coby jeho intendanta v roce 1945. Již tentovýčet naznačuje, proč nemůžeme tuto osobnost opominout, když hovoříme v zásadě o jakékoli oblastiz historie českobudějovického společenského, kulturního a samozřejmě sportovního života. A i kdyžhlavním předmětem našeho zájmu bude v této studii význam Václava Pilouška zejména v dějináchčeského hokeje, další kontexty jeho rozmanitých bohatých aktivit, které jakoby mimoděk rámují jehoživot, nemůžeme přehlédnout.

Peripetiemi životaVáclav Piloušek se narodil 24. 12. 1910 v malé obci u Týna nad Vltavou – ve Lhotě pod Horami

(Turek, 1990, 151). Od studentských let se zapojoval zpočátku zejména do kulturního života v ČeskýchBudějovicích. Postupně se stal v roce 1929 redaktorem studentského časopisu Sdružení, v roce 1933začal působit jako režisér v divadelním spolku „Jednota Mayer”, jehož oficiální název zněl dramatickýodbor J. K. Mayer Svazu československé mládeže socialistické. V roce 1935 založil čtyřiadvacetičlennýrecitační soubor. (Kukrálová, 1995, 15). Ve třicátých letech však nezůstal Piloušek pouze u kulturníchaktivit, začal se zajímat o českobudějovický hokej zejména z hlediska organizačního, dnes bychomjeho aktivity mohli označit jako manažerské. Jako hokejový funkcionář totiž zastával postupně řadufunkcí od rozhodčího, trenéra, až po funkcionáře národního hokejového svazu. V roce 1938 působilkrátce zároveň i jako redaktor Jihočeského sportovního týdeníku. Začátek třicátých let byl pro VáclavaPilouška významný i z hlediska jeho profesního zaměření – stal se úředníkem nemocenské pojišťovny.„Úředníkem nemocenské pojišťovny se stává v roce 1932. Za okupace je jmenován do funkce před-nosty evidenčního oddělení, potom také nemocenského oddělení.” (Piloušková-Budilová, 2006, 65).Po skončení 2. světové války – od 1. 9. 1945 - zastával Václav Piloušek pozice náměstka ředitele aředitele okresní nemocenské pojišťovny, a to až do roku 1951. Rok 1945 se stal pro Václava Pilouškarokem vyvrcholení jeho snah v odbojové činnosti, kdy připravoval vznik Revolučního národního výboruv Českých Budějovicích, v němž se hned v prvních květnových dnech stal referentem pro propagacia zároveň se ujal rozhlasového vysílání nově vznikající českobudějovické redakce Československéhorozhlasu. Politické změny v padesátých letech znamenaly pro Václava Pilouška, funkcionáře národněsocialistické strany, vynucený odchod z funkce ředitele nemocenské pojišťovny. Začal pracovat na růz-ných pozicích v zemědělství na Prachaticku a Strakonicku, kde vystřídal práci traktoristy, agronoma,náměstka ředitele i ředitele ve Státní traktorové stanici Vodňany, v zemědělských družstvech v Ma-lovicích a Rábíně. A jak už bylo pro něj typické – i v nové nelehké situaci si našel zalíbení a dělalji s nadšením: „Václav Piloušek si zamiloval práci pod širou oblohou a tamní lidé si zamilovali jeho.Aktivní činnost v JZD Rábín neskončila ani odchodem do důchodu; dále pomáhal při kooperaci ajezdil jako dozor na sklizeň jablek do proslulé krskovny v Krtelích.” (Turek, 1990, 152).

Václav Piloušek zemřel ve Vodňanech 29. 6. 1985. (Turek, 1990, 151).

Hokejový trenér a funkcionářZda k zájmu o hokejové prostředí přivedli Václava Pilouška oba jeho mladší bratři, či to bylo

naopak, není jasné. František Piloušek (1912 – 1981) se stal útočníkem AC Stadion v sezónách 1930 –1932, brankář Josef Piloušek (1914 – 1996) působil v AC Stadion v letech 1933 – 1936. Na rozdíl odsvých bratrů Václav Piloušek hokej nikdy závodně nehrál, ale dlouhodobě se podílel na organizačnía manažerské práci v klubu. Pro lední hokej bylo v řadě sportovních klubů zejména ve třicátých a

84

čtyřicátých letech dvacátého století typické, že jeden člověk zastával několik funkcí najednou. I protonení příliš překvapivé, že se u Václava Pilouška jeho funkce často překrývají. Členem klubu se stalv–roce 1928, kdy začal výkonnostní vzestup českobudějovického hokeje a kdy byl založen AC StadionČeské Budějovice. Hned v roce 1928 se stalo mužstvo AC Stadion mistrem jižních Čech a VáclavPiloušek se zapojil do pomocných organizačních prací v zázemí mužstva. Už od roku 1930 se stalVáclav Piloušek hokejovým rozhodčím, ačkoli se uvádí, že nebyl vynikajícím bruslařem, a tuto pozicizastával až do roku 1950, a to často v neobvyklých podmínkách: „Svůj první zápas v prosinci 1930řídil ve vypůjčených kolumbuskách, přípravná utkání nejednou pískal bez bruslí.” (Lhota, 2010, 29).

Jako hokejový rozhodčí a člen vedení klubu byl Piloušek svědkem postupu AC Stadion do divizev sezóně 1937 – 1938, obdobně se organizačně podílel v letech 1938 – 1939 na kvalifikačních zápasecho nejvyšší hokejovou ligovou soutěž. To už postupně přebíral funkci trenéra, v níž s krátkými přestáv-kami působil až do roku 1954: trenérem byl v letech 1939 – 1943, 1944 – 1950 a 1951 – 1954. (Lhota,2018, 153). Je neoddiskutovatelné, že Pilouškovou trenérskou zásluhou byl postup mužstva do nejvyššísoutěže, kterou v té době byla Českomoravská liga – stalo se tak v sezóně 1941 – 1942. V této soutěžise AC Stadion udržel po následující tři ročníky, stále pod Pilouškovým trenérským vedením. V dobědruhé světové války, kdy působil jako trenér, zastával Piloušek zároveň i funkci předsedy AC Stadion,na této pozici zůstal i po skončení války a vykonával ji až do roku 1956. (Turek, 1990, 152–153).

Avšak do Pilouškovy dlouholeté a úspěšné manažerské práce zasáhly politické události padesátýchlet. Na jedné straně došlo u mužstva k formálním změnám názvu, nicméně direktivnost těchto změnbyla nebývalá a vedení klubu muselo respektovat politická rozhodnutí – klub byl v roce 1949 přejme-nován na Obchodní domy Stadion České Budějovice, v sezóně 1950 – 1951 následovala další změnanázvu, tentokrát na Sdružené komunální podniky České Budějovice. (Kopáček, 2006, 262). V roce 1951musel Václav Piloušek jako jeden z funkcionářů českobudějovické národně socialistické strany opustitpozici ředitele okresní nemocenské pojišťovny. Taková zásadní změna natolik zasáhla do jeho života, žena krátkou dobu přestal být trenérem – paradoxně se tak stalo právě v roce 1951, kdy českobudějovičtíhokejisté poprvé a naposledy získali titul mistra republiky. Ještě v roce 1951 se však Václav Piloušekk trénování vrátil a zůstal u mužstva jako trenér až do roku 1954. Tato specifická peripetie v Pilouš-kově působení u klubu je pamětníky hodnocena poměrně neurčitě takto: „Místo Václava Pilouška,jenž za poněkud nejasných okolností svůj milovaný klub na čas opustil, se stal oficiálním dirigentemhokejového souboru Jan Kališ.” (Lhota, 2010, 66).

Do celostátního hokejového hnutí se Václav Piloušek zapojil hned po skončení druhé světovéválky, v roce 1945 byl zvolen místopředsedou Československého svazu ledního hokeje a členem tre-nérské rady ústřední sekce hokejového svazu, v roce 1953 vedl s trenérem Eduardem Fardou přípravuB-týmu národního mužstva. (Turek, 1990; Lhota, 2010). Za svou práci pro český hokej obdržel v roce1958 vyznamenání Za zásluhy o rozvoj tělesné výchovy a sportu, v roce 1968 to pak bylo uznání1. stupně Za zásluhy o rozvoj československé tělesné výchovy. (Gut & Pacina, 1986, 331).

Známe-li zaujetí Václava Pilouška organizační prací v českobudějovickém hokeji, pak nás nepře-kvapí, že nechyběl - nejprve u vizí a plánů - a později i u realizace zimního stadiónu s umělou ledovouplochou v Českých Budějovicích, který byl vybudován v republice jako třetí, a to po Praze a Bra-tislavě. V roce 1946 se stal Piloušek předsedou Družstva pro výstavbu zimního stadiónu v ČeskýchBudějovicích. (Lhota, 2010, 59). „Myšlenkou vybudovat zimní stadión se taťka zabýval již za války.Hokej byla jeho velká láska. Vždyť již od svého mládí se všichni tři bratři hokeji věnovali. Taťka seo tom zmiňuje v článku k 50. výročí vzniku českobudějovického hokeje. Hráli tehdy na pískárně, za-mrzlé řece, ale protože měli dohromady jen jedny brusle na klíček, častěji jezdil Pepík, strejda Frantav botách chytal v bráně a taťka pískal. Brusle si od jednoho hráče AC Stadion koupil až mnohempozději, když tento dostal nové.” (Piloušková-Budilová, 2006, 65). Lhota (2010) uvádí, že se úvahyo vlastním hřišti s umělým ledem objevily u studentů z AC Stadion již začátkem čtyřicátých let, alez pochopitelných důvodů je zpozdila druhá světová válka. „16. 12. 1945 proběhla ustavující valnáhromada Družstva pro vybudování zimního stadionu, zvoleno představenstvo v čele s Ing. Železným aV. Pilouškem.. . Rolnická komise přidělila Družstvu parcelu z bývalého majetku německého sportov-ního klubu.” (Lhota, 2010, 50). Zejména z dobového regionálního tisku a z archivu Pilouškovy rodinyse dozvídáme další důležité informace o zahájení stavebních prací, které začaly v jarním období roku1946, kdy se postupně postavila plocha s trubkovým mrazicím systémem, základy, strojovna, osvětlení,mantinely, provizorní tribuny a šatny. S výjimkou technologie se vše provádělo brigádnicky, za velké

85

účasti sportovců a jejich přátel. Nikoho ani nenapadlo, aby žádal nějakou odměnu. Jedinou mechani-zací při stavbě byl starý traktor se dvěma vypůjčenými valníky. (Piloušková-Budilová, 2006). Stavebnípráce byly ukončeny v rekordně krátké době, a tak se první oslavy na počest nového stadiónu konalyv českobudějovické Lucerně 26. 10. 1946. Den po této významné akci následoval slavnostní programpřímo na novém zimním stadiónu, na kterém nechyběl Oldřich Zábrodský, místopředseda hokejovéhosvazu, jak dokládají informace z regionálního dobového tisku: „Neděle 27. října bude pro budoucnostv historii jihočeského sportu zapsána zlatým písmem. Otevřel se v Českých Budějovicích zimní stadion,který je prvým po pražském na českém venkově. Teprve budoucnost nám ukáže, jak obrovský význammělo toto jedinečné dílo jak pro náš český sport, tak pro celé město a kraj. Otevření mělo slavnostníráz. Slavnostní řečníci ocenili význam tohoto díla a vyzdvihli obětavost těch, kteří se o postavenízimního stadionu postarali. Promluvili předseda ONV Greiner, předseda MNV posl. Dr. Neumann,za ministerstvo školství Dr. Gergele, zástupci Svazu bruslařů a ledního hokeje a předseda StadionuV. Piloušek. Po těchto oficiálních proslovech následovalo symbolické přestřižení pásky, čímž byl stadionslavnostně otevřen a předán jak sportovcům, tak i veřejnosti. Iniciátor a duše celého podniku V. Pi-loušek odměněn byl vavřínovým věncem a mužstvo Stadionu předalo mu na ledě čestnou plaketu.”(Jihočech, 1946, 8).

Jako velký odborník v oblasti historie jihočeského hokejového sportu napsal Václav Piloušek v roce1983 Almanach jihočeského hokeje, který bohužel nikdy nevyšel knižně a zůstává nadále pouze v ruko-pise s ručně psanými poznámkami či hokejovými statistikami zpracovanými na mechanickém psacímstroji. Tato publikace (rukopis) je dosud nepřekonaným pramenem informací k dějinám jihočeskéhosportovního hokejového života.

Rozhlasový reportérVýznam jihočeských regionálních médií, tištěných periodik (Jihočeská pravda, Jihočech, Hlas lidu,

Naše svoboda) a rozhlasu - vysílače umístěného přímo v budově radnice - byl pro první poválečné dnyneoddiskutovatelný. Byla to média, která měla v prvních poválečných dnech nezastupitelnou úlohuv průběžném celodenním poskytování informací lidem vracejícím se z koncentračních táborů – čtenářia posluchači byli vyzýváni k podávání informací o pohřešovaných osobách, k pomoci s organizovánímprací na odklízení škod ve městě (výzvami k opatření potřebného materiálu, řemeslnických pracíapod.)

Václav Piloušek se podílel na rozhlasovém vysílání, dodnes jsou v archivu českobudějovické redakceČeské rozhlasu a regionálním tisku zaznamenány jeho vzpomínky na rozhlasovou redaktorskou a ko-mentátorskou práci: „Vysílač zřídili Němci a v posledních dnech před 5. květnem urychleně budovaliprovizorní studio na radnici. K vysílání se nedostali. Vysílání jsem zahájil 5. května večer. A násle-dovaly první pokyny všem občanům. Bylo mnoho co říci. A opět jsme hráli českou hudbu. Ale přišlapráce. Bylo třeba zařídit pravidelné zpravodajství i ostatní program. Po vpádu Němců do studia ajejich odchodu jsme se také vyzbrojili několika ručními granáty a samopalem. Při prvním vstupu bylpřítomen technik z pošty, který stanici obsluhoval. . . A to skromňoučké studio z bývalé strážnice vedvoře radnice v rozměrech 3,5 × 2 m se stalo naší technikou a studiem.” (Piloušek, 1975, 86). Z těchtovzpomínek vyplývá, že jihočeský vysílač, který se stal předchůdcem českobudějovické redakce Čes-koslovenského rozhlasu, zahájil vysílání 5. května 1945, poté se velmi krátce opět dostal do rukounacistům, ale již 9. května 1945 se z něj posluchači mohli dozvídat česká hlášení o postupech vojsk aosvobozování území jižních Čech. Příjezd Rudé armády do města reportážním způsobem komentovalz jednoho z oken radnice právě Václav Piloušek, tehdejší člen revolučního národního výboru, kterýv prvních týdnech po osvobození vysílání rozhlasu z budovy českobudějovické radnice řídil. (Pavličí-ková, 2014). Václav Piloušek se účastnil i jednání, na němž bylo rozhodnuto, že se prvním ředitelemrozhlasové stanice České Budějovice stal v srpnu 1945 Bohuslav Tvrdý (1897 – 1946), který předtím působil postupně v ostravské, košické a pražské redakci Československého rozhlasu. Okolnosti za-čátku působení Bohuslava Tvrdého popsal Piloušek při vyprávění pro svou rodinu takto: „Na den 5. a6. 6. 1945 byla do Prahy svolána programová konference Čs. rozhlasu. Také my jsme měli předložit plánvysílání., tzv. regionální program.. . Stačil jsem ještě během posledních hodin navštívit ministerstvoinformací, kde byl sekčním šéfem Ivan Olbracht. S ním jsem jednal o návrhu MNV v Č. Budějovicíchna obsazení rozhlasu. Zároveň jsem se dotázal, zda má více uchazečů o místo ředitele. Z obálky vyjmulžádost, kde žadatel z rodinných důvodů chtěl změnit místo. Zkušený rozhlasový pracovník, bývalý ře-

86

ditel košické redakce a později krátkovlnné stanice v Ostravě, dosavadní vedoucí programového ústředíB. Tvrdý. Byl jsem okamžitě rozhodnut. U Ivana Olbrachta jsem naklepal prohlášení, že národní vý-bor v Č. Budějovicích doporučuje na jmenování ředitelem jihočeského rozhlasu Bohuslava Tvrdého,prohlášení jsem orazítkoval a podepsal jako náměstek předsedy. A tak Bohuslav Tvrdý byl jmenovánk mé radosti prvním ředitelem jihočeského rozhlasu, a to od 1. 8. 1945.” (Piloušková-Budilová, 2006,68).

Jak vyplývá z Pilouškových vzpomínek, technické zařízení potřebné pro vysílání získali čeští tech-nici a redaktoři těsně před koncem války zabráním místnosti (strážnice) přímo v budově radnice,kam umístili němečtí vojáci vysílací zařízení, které přivezli z Brna. Další důležité informace obsahujezápis schůze národního výboru ze dne 27. 6. 1945 o jednání zástupců českobudějovického rozhlasu21. června 1945 na ministerstvu informací v Praze, jehož cílem bylo, aby rozhlasové zařízení brněn-ského rozhlasu, které bylo při postupu Rudé armády na Brno německým gestapem odcizeno a při-vezeno do Českých Budějovic, zůstalo ponechané právě v Českých Budějovicích. Právě toto zařízeníbylo pak členy Revolučního národního výboru začátkem května 1945 zajištěno a použito pro potřebyjihočeského rozhlasu. Zařízení brněnského rozhlasu skutečně v Budějovicích zůstalo a ministerstveminformací byly poskytnuty další technické prostředky. „Tím zajištěna jest činnost českobudějovickéhorozhlasu, kterou zahajuje oficiálně s vlastním programem dne 30. června 1945.” (Zprávy MNV, archiv).

K dalším organizačním změnám, které vedly k začlenění tohoto českobudějovického vysílače dostruktury československého rozhlasového vysílání, došlo 30. srpna 1945 na radnici v Českých Budějo-vicích, kde generální ředitel Československé rozhlasové společnosti Bohuslav Laštovička uvedl zásadypráce mimopražských redakcí rozhlasového vysílání: „Rozhlas je institucí státní, kterou diriguje mi-nisterstvo informací. Program musí být rozvržen tak, aby plně uspokojil všechny posluchače. . . Jsouto především duchovní hodnoty jihočeské oblasti, které budou vyjádřeny slovem. Síla českobudějo-vického rozhlasu nebude hudebnická. Má tedy jihočeský vysílač poslání myslitelské a rukodělné. Jeovšem nutné přinést věci národně a státně representativní.” (Jihočeská pravda, 1945, 3).

Odbojář a politikJak už jsme uvedli v úvodních částech naší studie, Václav Piloušek se v období druhé světové války

zapojil do odbojové činnosti zejména s tím cílem, aby byli českobudějovičtí občané v okamžiku blíží-cího se válečného vítězství připraveni vytvořit fungující svobodnou veřejnou samosprávu. Od začátkuroku 1945 se v Českých Budějovicích scházelo nezávisle na sobě několik skupin, které se soustředily navytvoření národního výboru a na postupné přebírání politické moci. Na základě rozvíjející se komu-nikace mezi několika ilegálními skupinami připravujícími vytvoření národního výboru vzniklo koncemdubna 1945 definitivní jádro národního výboru pod vedením MUDr. Rudolfa Bureše. „Dne 5. května1945 po volání pražského rozhlasu vystoupili z ilegality členové Krajového národního výboru v ČeskýchBudějovicích, jak se tehdy českobudějovický národní výbor nazýval (teprve až od roku 1946 se začalopsát o revolučním národním výboru).” (Pecha & Vondra, 1980, 128). Pro celkový politický rámec poskončení druhé světové války je důležité si uvědomit, že základní linii politického života v osvobozenérepublice determinoval Košický vládní program, v němž se mimo jiné stanovovalo působení čtyř po-litických stran - Komunistické strany Československa, Československé strany sociálně demokratické,Československé strana lidové a Československé strany národně socialistické. I proto Revoluční národnívýbor v Českých Budějovicích respektoval směrnici o politickém složení národních výborů a 22. 5. 1945v novém zasedání ustavil Místní národní výbor, v němž čtyři politické strany dostaly zastoupení poosmi členech a k nim přibylo 10 odborníků. Václav Piloušek se v něm stal prvním místopředsedou asoučasně referentem propagačním a kulturním. Činnost národního výboru, jak uvádí Piloušek (1975),byla velmi složitá, neboť bylo potřebné zajistiti pořádek a zabránit plenění opuštěného a německéhomajetku: „K tomu na pomoc bylo vyzváno četnictvo, hasiči a povoláni důstojníci naší českosloven-ské armády. Byla vyhlášena státní mobilizace vojska. V prvních dnech byly převzaty podniky státní,železnice, pošta, další průmyslové závody, věznice, pracovní úřad. Bylo také nutno převzít podniky,které byly opuštěny a hrozily škody z prodlení, u zemědělských podniků a hospodářství bylo nutnozajistit dobytek. . . Protože v mnoha obcích a městech kraje nebyly ustaveny národní výbory, fungovalRNV jako krajový nebo oblastní a dával pokyny k ustavování místních národních výborů.” (Piloušek,1975, 85).

87

ZávěrDá se s určitým zobecněním konstatovat, že Václav Piloušek dokázal svým nadšením a zaujetím

pro věc ovlivňovat zejména v období před druhou světovou válkou, v posledních měsících tohoto váleč-ného konfliktu, a zejména po jeho skončení, všechny základní oblasti českobudějovického společensko-kulturního a sportovního života, a to při plnění všech povinností, které vyplývaly z jeho náročnéhozaměstnání v okresní nemocenské pojišťovně. Proto bychom si měli tuto osobnost připomínat nejenz důvodů tradice a širokých souvislostí českobudějovické historie, ale i s ohledem na současnost, kterána tuto tradici, ať už v redakci Českého rozhlasu, nebo místním hokejovém klubu, stále navazuje.

Literatura35 let krajského studia Československého rozhlasu České Budějovice. (1980). České Budějovice: Čes-

koslovenský rozhlas.Českobudějovickou vysílačku přejímá Československá rozhlasová společnost. (1945). Jihočeská pravda,1 (15), 3.

Gut, K., & Pacina, V. (1986). Malá encyklopedie ledního hokeje. Praha: OlympiaJešutová, E. (2003). Od mikrofonu k posluchačům: z osmi desetiletí českého rozhlasu. Praha: Český

rozhlas.Kopáček, J. (ed.) (2006). Encyklopedie Českých Budějovic. České Budějovice: Nebe.Kovář, D. (2008). Muži v čele budějovické radnice. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek.Kukrálová, J. (1995). Odešel uprostřed pilné práce. Českobudějovické listy, 5 (151).Lhota, L. (2010). Velký příběh českobudějovického hokeje. České Budějovice: Růže.Lhota, L. (2018). Českobudějovické zlato, stříbro, bronz. Č. Budějovice: eSports.cz.Pavličíková, H. (2014). Periodický tisk v Českých Budějovicích v letech 1945 – 1948 (Diplomová práce,

FSV UK, Praha).Pecha, M., & Vondra, V. (1980). K některým otázkám posledních měsíců okupace na Českobudějo-

vicku. Jihočeský sborník, historický, 2 (3).Piloušek, V. (1975). Vzpomínka na činnost revolučního národního výboru v Českých Budějovicích.Výběr, 12 (2).

Piloušek, V. (1983). Almanach jihočeského hokeje. Rukopis, rodinný archiv.Piloušková-Budilová, J. (2006). Já a moje rodina. Soukromý tisk, rodinný archiv.Slavnostní otevření zimního stadionu. (1946). Jihočech, 13 (44), 8.Turek, P. (1990). Kniha o jihočeském hokeji. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství.Zprávy o schůzích MNV, nezpracováno - SOkA České Budějovice, fond MěNV České Budějovice.

PhDr. Helena Pavličíková, CSc.Katedra společenských věd PF JUJeronýmova 10371 15 České Budě[email protected]

88


MOTORICKÁ DOCILITA JAKO KLÍČOVÝ POJEM PŘI VYTVÁŘENÍZNALOSTNÍ DOMÉNY

MOTORDOCILITY AKEY CONCEPT IN CREATINGAKNOWLEDGEDOMAIN

R. Peřinová

Univerzita Karlova v Praze, FTVS, Katedra pedagogiky, psychologie a didaktiky TV a sportu

Abstract

The article presents fundamental research that contributes to a deeper understanding of the pheno-menon of motor docility. It is defined as movement learnability, the ability to learn new motor skills.Although the term ”motor docility” is used in kinanthropology, its theoretical concept is not yet welldefined. Building a knowledge area through a concept map will allow the creation of a structuredtheoretical framework, a scientific theory. It will then be possible to describe, explain and predict thephenomenon of motor docility. We are convinced that the validity of currently used motor docility testswill continue to be low until the theory improves, ie the theory of specific attributes to be measured.

Keywords: movement learnability; fundamental research; concept maps

Souhrn

Příspěvek představuje základní výzkum přispívající k hlubšímu poznání fenoménu motorické docility.Ta je definována jako pohybová učenlivost, míra schopnosti učit se novým pohybovým dovednostem.Přesto, že termín ”motorická docilita” je v kinantropologii užíván, jeho teoretický koncept není do-sud dostatečně explikován. Vybudování znalostní domény pomocí pojmové mapy umožní vytvořenístrukturovaného teoretického rámce, vědecké teorie. Po té bude možné fundovaně provádět deskripci,explanaci i predikci fenoménu motorické docility. Domníváme se, že dokud se nezlepší předmětná te-orie, tzn. teorie týkající se konkrétních atributů, které mají být měřeny, validnost dosud užívanýchtestů k zjištění úrovně motorické docility bude nadále nízká.

Klíčová slova: pohybová učenlivost; základní výzkum; pojmové mapy

ÚvodSnahou vědců je objevit epistemický systém, jehož prostřednictvím lze porozumět světu. Jednou

z možných cest v tomto hledání je pohled na problém jako problém vztahu mezi pojmy, pomocínichž popisujeme svět a vědeckými teoriemi, jejichž pomocí vysvětlujeme nebo predikujeme jevy da-ného (pojmy rozparcelovaného) světa. Zvláště pak ve vědě co nejpřesnějším definováním obsahu a irozsahu pojmů (parcel) popisujeme a vymezujeme naše aktuální znalosti (domněnky) o určitém vý-seku reálného světa. Ty pak lze dále rozšiřovat, ověřovat či vyvracet cíleným testováním. Konkrétnímpředmětem našeho zájmu a tohoto příspěvku je obsah i rozsah „parcel”, které postihují oblast moto-rické docility. Naším cílem je porozumět lépe lidskému učení, resp. jak se lidé učí novým pohybovýmdovednostem.

Motorická docilita - potřeba teorieDomníváme se, že většina českých výzkumů v kinantropologii ověřuje spíše metody, než teorie.

Dosud se naprostá většina badatelů (autorku textu nevyjímaje) soustředila na metodické a tech-nické aspekty motorické docility. Hlubší teoretická zamyšlení a propracované teorie v této oblastichybí. V minulosti byla vytvořena a podpořena výzkumy řada teorií věnující se motorické kontrole(Sherrington, 1906; Bernstein, 1967; Thelen, 1987; Gibson & Pick, 2000; Shumway-Cook, 2007) a

89

motorickému učení (Henry, 1960; Cratty, 1973; Čchajdze, 1970; Adams, 1971; Schmidt, 1991; Newell,1991; Wulf, 2016). Různé teorie motorického učení přistupují k problému z různých hledisek ať užkomplexně, či se soustřeďují na některé jeho oblasti např. motorické schopnosti a dovednosti, průběhučení, faktory ovlivňující učení, problematiku paměti, vůle při osvojování pohybových dovedností. . . .Teoretický koncept motorické docility, jako míry individuální schopnosti učit se novým pohybovýmdovednostem nebyl dosud dostatečně explikován. Termín motorická docilita v českém kinantropolo-gickém prostředí není nový. Pojem „speciální motorická docilita” vnesl do teorie motorického učeníLibra (1985). Motorickou docilitu charakterizoval jako „komplexní učební schopnost k provedení po-hybu jak v jeho strukturální složitosti, tak i v technické kvalitě pohybu” (s. 14). Termín ”motorickádocilita” (motor docility) lze nalézt u řady německých, polských i maďarských autorů (Hirtz, 1988;Raczek, 1990; Szopa, 2000; Mynarski, 2003). Také v české kinantropologii je již zavedeným termínem(ve svých pracích jej použili Libra, Rychtecký, Hošek, Belej, Junger, Benešová, Peřinová, Tůma, Va-lach a mnozí další), jeho interpretace však není jednoznačná a dostatečná. Současný stav nepostrádájistou obdobnost s historickou situací, v níž se svého času ocitla ”obecná inteligence”. Psychologovéhledali, zda jde o konstrukt kvalitativního či kvantitativního charakteru, rozvíjeli různé koncepce po-jetí inteligence (viz ”G-faktor” či ”fluidní a krystalická inteligence”, etc.) a hledali nástroje „měření”příslušných atributů. (Michell, 1999; Hunt, 2000). Motorická docilita se potýká s analogickými pro-blémy a nejen díky tomu, že bývá nazývána a v některých pramenech označována jako ”pohybováinteligence” (Boržíková, 2006). O odlišnostech v pojetí motorické docility referovali Benešová (2011),Peřinová (2013; 2016), Valach (2008). Domníváme se, že je třeba najít způsob jak se dozvědět víceo teoretickém konstruktu a ukotvit jej mezi současnými platnými teoriemi, tak aby bylo možné poslézeho zodpovědně operacionalizovat.

Obsah pojmu – rozsah parcel – teoretické metody zjištěníVětšina lidských znalostí je konstruována na osobní zkušenosti a přímém pozorování, ale i na zá-

kladě záznamů, dokladů o objektech či událostech. Vzhledem k rigoróznosti vědy a jejích potřeb, jenutno naše zkušenosti kategorizovat a užité pojmy přesně definovat. Faktem označujeme platný zá-znam o charakteristikách objektů či událostí, jehož validnost se dá ověřit. Artefaktem pak neplatnýzáznam, nebo nesprávný, který zkresluje charakteristiky objektů či událostí. Pojmem se rozumí vní-mané pravidelnosti nebo komplexy znaků (patterns) událostí, objektů či záznamů o událostech neboobjektech, které jsou označeny jmény. Propozice je tvrzení, výrok o vztahu dvou nebo více pojmů.Princip je obecnější entita, která říká, jak jsou objekty nebo události strukturovány, tj. z čeho seskládají a jak fungují (Mareš, 2011).

Abychom dostatečně pojmově objasnili „motorickou docilitu” (a následně pak mohli budovat vě-deckou teorii) lze využít sémantický diferenciál, jehož prostřednictvím bychom mohli získat rozdílyv konotaci u různých lidských individuí. To by mohlo přispět k následnému definování aktuálníhoobsahu termínu „motorická docilita”. Definování pojmů ve vědeckém jazyce považujeme za nezbytné.Na jejich základě lze budovat strukturovanou vědeckou teorii. Snaha je vybudovat přirozeně tako-vou teorii, která bude dostatečně silná a zároveň jednoduchá. Silou teorie je míněna její obsažnosta informativnost (to, nakolik je schopna vysvětlovat empirické jevy a predikovat je) a jednoduchostíjejí přehlednost a systematičnost. Jenže pozorovatelná skutečnost bývá zatížena (zvláště ve spole-čenskovědní oblasti) dalším „balastem” spolupůsobících vlivů a rozhodně netvoří přehledný systém.Systém je tedy třeba vybudovat za pomoci vědeckého jazyka (na základě definic a explikací) a pravidel(v rámci daného paradigmatu).1

Jelikož však sémantický diferenciál poskytuje pouze velmi omezené možnosti, je pouhým uvažo-vaným předstupněm dalšího kroku, jímž je vybudování sémantické sítě. Sítě, v níž je možné i pro-střednictvím grafové reprezentace vyjadřovat vztahy mezi uzly (entitami) pomocí hran (označenímvztahů). Zkonstruování pojmové mapy, k níž se lze dopracovat prostřednictvím systému „reprezentace

1 Neznamená to, že bychom se při definování pojmů a budování vědecké teorie nutně snažili jazykovoukonstrukci přirozeného jazyka vtěsnat do konstrukce formálního jazyka s nulovou vnitřní vágností.Násilná formalizace v této společenskovědní oblasti není na místě. (Znamenalo by to deformaci aokleštění významu.)

90

znalostí” expertů ze zvolených relevantních vědních oblastí umožní (za pomoci vhodného software)vybudování strukturovaného vědomostního prostoru, vědomostní domény.2

Pro tvorbu pojmových map D. B. Gowin teoreticky rozpracoval ideu o využití „myšlenkového le-šení”. Vytvořil systém, který nazval „epistemologické nebo znalostní V” (episte mological or knowledgeVee), neboť jeho schéma má podobu velkého písmene „v” (viz obr.). Sestává z 12 epistemologickýchprvků a každý z nich přispívá svým způsobem ke konstruování nových znalostí a smyslu těchto znalostí(Mareš, 2011).

Obrázek 1./ Figure 1.Govinův systém nazvaný „Epistemologické či znalostní V”./ Govin’s Knowledge Vee (cit. podle Mareš,2011, str. 223).

2 Vědomostního prostoru využívá i KST (Knowledge Space Theory), jejíž základní myšlenka spočíváv tom, že určitý výsek reality (oblast) můžeme popsat pomocí konečné množiny výroků, položek,otázek. Tato množina je pak nazývána vědomostní doménou, neboť zahrnuje vše čím je daná oblastdefinovaná (příp. vše co je důležité o oblasti vědět). Položkami domény se pak můžeme na danouoblast dotazovat a zjišťovat jak jí konkrétní lidé rozumějí. Zásadním je ovšem předpoklad vhodnostipoložek (otázek) a jejich úplnosti, tj. pokrytí celé oblasti. Využití KST či nějaké její modifikace jetaké zajímavou a lákavou možností jak dále pracovat s již hotovou, strukturovanou teorií.

91

V odborné literatuře se lze setkat také s označením znalostní mapy (knowledge maps) viz Nesbit& Adesope (2006), ale nejběžnější je označení pojmové mapy (concept maps).

Prostřednictvím pojmových map využijeme poznatků lidských expertů, získaných obecně přiroze-ným poznáním z oblasti pedagogiky, psychologie, neurofyziologie, sportu, sociologie, filosofie a meto-dologie vědy, sémantiky k vytvoření relevantních závěrů a poznání struktury zkoumaného fenoménu.Principiálně jde o inferenci, která představuje proces generování teorie, respektive hledání řešení nadbází znalostí a vstupními informacemi. Teoretickým cílem je vytvoření jakého si vědomostního pro-storu, domény, odrážející („označující”) určitý výsek reality (týkající se motorické docility) jíž by bylomožno popsat množinou výroků, položek.

Způsob budování teorieParadigmatická indukce, zakotvená v obvyklé „vědecké metodě”, byla do jisté míry kritizována

již Davidem Humem. Tato „hypotetická metoda” začíná s daty získanými pozorováním a jinými pro-středky. Pak přijde teorie a formulace hypotéz, které vysvětlují získaná data. Úspěšná hypotéza jetaková, která obstojí při testování a poskytuje předpovědi. Vědecký postup tedy vede od empirie k zo-becnění. Pokud je toto zobecnění a tedy teorie dobrá (a přežije další zkoušky) mohla by být využívánav podobných situacích bez ohledu na čas a místo. Problémem je, že empirické důkazy nestačí k roz-hodnutí se pro jednu z mnoha možných teorií vybudovaných na jejich základech. Ve skutečnosti můžebýt předloženo množství alternativních teorií, které daný soubor dat vysvětlují a které k němu sedí(pasují). (Důsledkem mohou být ad hoc hypotézy viz Einsteinova Kosmologická konstanta v rovnicíchobecné teorie relativity.) Dalším problémem, s nímž se vědecká teorie může potýkat, ilustruje příkladE. Schrödingera, který narazil na rozpor mezi teoretickou rovnicí a jejím experimentálním ověřením.Jím vytvořená rovnice popisovala atomové procesy. Její ověření však neuspělo kvůli tehdejšímu nedo-statečnému poznání elektronové struktury. Nesoulad či rozpor mezi empirickými fakty a generovanouteorií může být způsoben drobnými fakty, které se vysvětlí při dalším rozvíjení teorie. Popper problémindukce jak se zdá obešel teorií falzifikace. Ta je stále velmi vlivná (alespoň v českém kinantropolo-gickém prostředí). Leckdo ovšem asi snadno nepřistoupí na vypuštění indukce z metodologie vědy ana poněkud „zjednodušující” předpoklad o vztahu mezi vědeckými teoriemi a (údajně neutrálními aobjektivními) důkazy na nichž se zakládají.

Současné trendy v oblasti motorického učení jsou značně pragmatické a směřují spíše k snadnýmaplikacím, než k hlubšímu poznání. Domníváme se, že je především třeba vybudovat strukturovanýteoretický rámec, vědeckou teorii, která umožní deskripci, explanaci i predikci fenoménu motorickédocility. Dokud se nezlepší předmětná teorie, tzn. teorie týkající se konkrétních atributů, které majíbýt měřeny, validnost užívaných testů k zjištění úrovně motorické docility bude nadále nízká.

Výstavba teoretického rámce – domény – tvorba teorieNavrhujeme vydat se ve výzkumu cestou posílení dedukce a zvolit induktivně deduktivní přístup.

1. Nalézt a stanovit teoretickou bázi znalostí (vymezení základních termínů a tvrzení – včetně jejichdefinování) prostřednictvím pojmového mapování

2. Za pomoci vhodných pravidel a logických prostředků hledat vazby, vztahy, úrovně uspořádání3. Vytvořit teorii (aplikací pravidel a prostředků uvedených v bodě 2. na bázi z bodu 1) na jejímž

základě pak lze formulovat odvážné domněnky (třebas ve formě falzifikovatelných hypotéz)4. Na jejich základě (z hypotéz) odvodit důsledky, které by bylo možné pozorovat v reálném světě

jevů.5. Prostřednictvím pozorování (v praktické části výzkumu) srovnat odvozené důsledky s fakty pozo-

rování (pozorovaným jevy) a případně falzifikovat přijatou hypotézu.

Ad 1 a 2: Znalosti mohou být charakteru čistě obecného či vysoce specifického, mohou být vágní,nejistě heuristické, nebo nabývat podoby meta - znalostí. Mohou nabývat podoby poznatků (de-klarativně reprezentovaných znalostí) či pravidel (procedurálně reprezentovaných znalostí). Je třebazachovat princip modality spočívající v tom, že do stávajícího schématu (struktury) báze znalostí lzedále přiřazovat další bloky znalostí. Dalším principem, který by měl systém (schéma, struktura) udržetje požadavek sémantického sdružování znalostí. Předpokládaná báze znalostí bude zřejmě vzhledemk výše uvedenému širokému poli (dotazovaných) expertů značně rozsáhlá a získané údaje týkající se

92

oblasti motorické docility budou roztroušeny, proto je třeba aplikovat takový systém (schéma, struk-turu) který umožní jistou formalizaci a uspořádání znalostí (informací).

Ad 3 Analýzou získáme tři obecnější kategorie: hierarchické vztahy, asociace (řetězce, analogie,evidence) a vlastnosti (charakteristiky).

V současnosti jsme v pilotní fázi shromažďování dat a hledání vhodného software, který by spl-ňoval výše uvedené principy. Metoda „tužka-papír” využívaná v historii pojmového mapování bylanahrazena počítačovými programy, které však umožňovaly spíše dvourozměrné znázornění vztahů mezipojmy. Ty novější a složitější už umožňují vytvářet hypertextové pojmové mapy, dovolují propojovatněkolik pojmových map mezi sebou, dynamizovat vztahy atd. (Mach, 2018; Mareš, 2011). Fuzzy ko-gnitivní mapy (fuzzy cognitive maps) umožňují modelovat kauzální vztahy uvnitř složitých oblastí čisystémů, jež se navíc proměňují v čase (Hossain & Brooks, 2008). Dovolují pracovat nejen s kvantita-tivními, ale též s kvalitativními daty. Využívají tedy toho, co se v metodologické literatuře označujejako smíšený přístup.

ZávěrVěříme, že představená převážně teoretická práce, jejíž cílem je pokusit se redefinovat „motorickou

docilitu” nejen po stránce obsahové ale i struktury, posílí předmětnou teorii. Cestou, jíž se ubíráme jevybudování jakési teoretické ”mapy”, vědomostní domény, na základě teoretických (i praktických) zna-lostí, za spolupráce odborníků z různých oblastí pedagogiky, neurofyziologie, psychologie, sémantiky,filosofie, sociologie i sportu. Přesto, že v současnosti hledáme vhodný software, nástroj k vybudovánípojmové mapy, který by splňoval naše požadavky, již pracujeme na přípravě její konstrukce. Zároveňshromažďujeme data, která budou doménu sytit.

Doufáme, že přispějeme k hlubšímu poznání fenoménu motorické docility explikací teoretickéhokonceptu, vybudováním strukturovaného teoretického rámce. Tím vytvoříme podmínky pro pozdějšídeskripci, explanaci i predikci pohybové učenlivosti, tj. míry schopnosti učit se novým pohybovýmdovednostem.

LiteraturaBelej, M. (1994). Motorické učenie. Prešov: Ped. fakulta.Benešová, D. (2011). Dynamika změn aktivační úrovně jako komponenta motorické docility. (Diser-

tační práce, FTVS UK, Praha). Získáno z https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/107886.Boržíková, I. (2006). Diagnostika motorickej docility v školskej telesnej výchove. In Pavlov, I. (Ed.),Zborník prác z vedecko-pedagogickej konferencie učiteľov telesnej výchovy. Minerva 2006. (pp.63–73.). Prešov: MPC.

Fajkus, B. (2005). Filosofie a metodologie vědy: Vývoj, současnost a perspektivy. Praha: Academia.Hirtz, P. et al. (1988). Koordinative Fähigkeiten im Schulsport. Berlin: Volkund Wissen Volkseigener

Verlag.Hossain, S., & Brooks, L. (2008). Fuzzy Cognitive Map Modeling Educational Software Adoption.Computers and Education, 51, 1569–1588.

Hunt, M. (2000). Dějiny psychologie. Praha: Portál.Kuchyňka, P., & Raclavský, J. (2014). Pojmy a vědecké teorie. Brno: Masarykova univerzita.Libra, J. (1985). Speciální motorická docilita a učení. Praha: Karolinum.Mach, M. (2018). Mapování pojmů jako modelování tříd objektů. Teoretická studie. Pedagogika, 68 (1),

51–65.Mareš, J. (2011). Učení a subjektivní mapy pojmů. Přehledová studie. Pedagogika, 61, 215–245.Michell, J. (1999).Measurement in Psychology. A Critical History of Methodogical concept. Cambridge:

Cambridge University Press.Mynarski, W. (2003). Przeglad koncepcij strukturalizacji koordynacijnego potencjalu motorycznego

(implikacje dla dijagnosty kimotorycznej). Antropomotoryka, 25, 71–79.Nesbit, J. C., & Adesope, O. (2006). O. Learning With Concept and Knowledge Maps: A Meta-

Analysis. Review of Educational Research, 76 (3), 413–448.Peřinová, R. (2013). Analýza vztahu motorické docility, emocionální stability a reaktibility. (Disertační

práce, FTVS UK, Praha). Získáno z https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/143556/.Peřinová, R. (2016). Motorická docilita v osvojování herních dovedností. Studia Sportiva, 10 (2).

93

Raczek, J. (1990). Koordinativ-motorische Vervollkomnung und sportmotorische Lehrnerfol-ge imSporttunterricht und Nachwuchstraining. Leistungssport, 20 (5), 4–9.

Rychtecký, A., & Hošek, V. (1975). Motorické učení. Praha: SPN.Schmidt, R. A. (1999). Motor control and learning: a behavioral emphasis. Champaign: Human Kine-

tics Publishers.Szopa, J., Mleczko, E., & Žak, S. (2000). Podstawy antropomotoryki. Warszawa- Krakow: PWN.Tůma, Z. (1992). Technické základy pohybu jako východiska didaktiky struktur složitých pohybovýchčinností. (Disertační práce, FTVS UK, Praha). Získáno z https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120061860.

Valach, P. (2008). Tvorba gymnastických pohybových dovedností v procesu motorického učení. (Diser-tační práce, Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, Brno). Získáno z https://theses.cz/id/gs4e2c/?lang=en;furl=%2Fid%2Fgs4e2c%2F.

PhDr. Radka Peřinová, Ph.D.Univerzita Karlova v PrazeFakulta tělesné výchovy a sportuJosé Martího 31, 162 52 Praha [email protected]

94


SROVNÁNÍ SOFTBALLOVÉHO NADHOZU A HODU DISKEM S VY-BRANÝMI POSILOVACÍMI CVIKY POMOCÍ POVRCHOVÉ ELEKRO-MYOGRAFIE

COMPARSION OF SOFTBALL WINDMILL PITCH AND DISCUSSTHROW WITH SELECTED STRENGTHENING EXCERCISES BYUSING THE SURFACE ELECTROMYOGRAPHY

P. Pravečková,1 P. Fořterová, 2 V. Süss1, & M. Malý3

1Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Katedra sportovních her2Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Katedra sportů v přírodě3Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu

Abstract

Aim of the article is describe muscle activation of target kinetic chain in softball windmill throw,stand discuss throw and selected strengthening excercises (hang clean and hang snatch) by using theEMG and based on the EMG graph reveal differences or similarities of muscle activation in selectedexercises. We used two methods for describe and analyze of selected exercises. For external describe ofmovement we used kinematic analysis (2D) and for muscle activation EMG. Monitoring was assuredby 2 cameras located upright on performed movement. Dartfish was used to evaluate all kinematicvalues. There was found similar local muscle extremities and maximal muscle activities between stancediscuss throw and softball windmill pitch. Muscle activity measured in the forearm area was found tobe consistent in all measured exercises, and muscles of maximum free contractions (MVCs) reachedtheir dynamic phases.

Keywords: softball; pitching; discuss throw; snatch; clean; EMG; kinematic analysis

Souhrn

Cílem příspěvku je popsat zapojení svalů vybraného svalového řetězce při hodu spodním vzorcem(softballový nadhoz), při hodu diskem a při vybraných posilovacích cvicích (přemístění z visu, trhz visu) pomocí povrchové elektromyografie a na základě popisu křivky EMG ukázat rozdílné (podobné)zapojení v jednotlivých cvičeních. Pro popis a analýzu vybraných cvičení jsme použili dvě metody.K vnějšímu popisu pohybu jsme využili kinematickou analýzu (2D) a k popisu činnosti (aktivity)vybraných svalů povrchovou elektromyografii (EMG). Snímání bylo zajištěno 2 kamerami umístěnýmikolmo na prováděný pohyb (prostor). K vyhodnocení kinematických veličin byl použit program Dart-fish. Při hodu diskem z místa jsou v závěrečné fázi podobné lokální svalové extrémy a jejich maximálníhodnoty jako u nadhozu. V měřených svalech v oblasti předloktí byla nalezena souvislá svalová ak-tivita u všech měřených cvičení a u jejich dynamických fází dosahovaly svaly hodnot maximálníchvolních kontrakcí (MVC).

Klíčová slova: softball; nadhazování; hod diskem; trh; přemístění; EMG; kinematická analýza

ÚvodKlíčovými požadavky na provedení softbalového nadhozu jsou přesnost a správná technika. Rych-

lost je také podstatná, nicméně být úspěšný nadhazovač v dnešní době znamená udržet kvalitní tech-niku pohybu (Garman & Gromacki, 2011). Důležitost techniky popisuje Kirk (2007), který tvrdí,že softballový nadhazovač je schopný efektivně odházet několik zápasů během několika dní v řadě.U softballu,tak jako u většiny sportů, jsou somatické předpoklady velmi důležité, toto platí dvojnásobu nadhazovačů. Somatotypem je možné nadhazovače přirovnat k vrhačům v atletice. Lze předpokládat

95

klíčové zastoupení rychlých svalových vláken v těle a převahu mezomorfních komponentů. U délko-vých rozměrů můžeme spíše přihlížet k délce jednotlivých segmentů, i když samotná výška je velkouvýhodou. Pro nadhazovače je nejdůležitější tzv. síla explozivní (odraz na začátku nadhozu, švih pažív odhodové fázi). Pro nadhazovače a jeho samotný pohyb je nejdůležitější rychlost acyklická a tohlavně v otáčivém pohybu paže, kdy zrychluje až do samotného odhodu. Svou důležitost mají i vytr-valostní schopnosti, zápasy průměrně trvají 1,5 hodiny, ale není výjimkou, když se zápasy protahujío další směny a několikrát denně, i v průběhu několika dní (Malý, 2018). Popisem nadhozu a zvyšo-váním jeho efektivity se zabývali např. Maffet et al., 1997; Alderson & Elliot, 1999; Remaley et al.,2015; Oliver & Plummer, 2011. Nadhoz, respektive pohyb nadhazovače, lze rozdělit např. na základěpohybu nadhazovací paže do 6 fází (Maffet et al., 1997; Royas et al., 2009) – nápřah, „6” hodin, „3”hodiny, „12” hodin, „9” hodin, dokončení pohybu.

Pro naše účely (pravorukého nadhazovače) jsme zvolili následujících 8 kritických míst dle Süsse(2003): základní postavení (ZP), odraz levé nohy, dopad pravé nohy, top nápřah (paže „12” hodin),dopad levé nohy, paže „9” hodin, vypuštění míče (obrázek 1) a dokončení pohybu.

Obrázek 1./ Figure 1.Kinogram nadhozu a jeho fáze (Malý, 2018)./ Kinogram of pitch and its phases (Malý, 2018).

Běžnou součástí silových a kondičních plánů jsou vzpěračské cviky. Je to převážně dáno biomecha-nickými podobnostmi ve značném množství sportovních pohybů a tím, kolik můžeme vyvinout sílys ohledem na kvalitu oproti jiným cvikům. Jedná se o trh a nadhoz, které jsou s velkou oblibou častovyužívány pro rozvoj explozivní síly sportovců a které vyžadují kombinaci maximální síly a rychlosti.Tato cvičení a jejich variace prokázaly, že je u nich využito obrovské množství síly v porovnání s ostat-ními silovými cviky, jako je např. dřep, mrtvý tah nebo dřep s výskokem. Faktem je, že izometricképřemístění z půlky stehen zaznamenalo více než 3× větší produkci fyzické síly (měřeno v N · s–1)v porovnání s dřepem a mrtvým tahem (Hori, Newton, Nosaka & Stone, 2015; Hoffman, Cooper,Wendell & Kang, 2004; Stone, Byrd, Tew & Wood, 1980).

Přemístění a trh můžeme označit jako komplexní cviky, které využívají všech důležitých velkýchi malých svalů těla a které patří mezi explozivní atletické zdvihy rozvíjející explozivní sílu důležitoupro nadhoz.

Technika přemístění z visuU tohoto druhu přemístění zvedáme činku z místa stehen ve vzpřímené poloze těla. Zdvih činky

začíná mírným pokrčením v kolenou a předkloněním, které pokračuje následným dynamickým pro-pnutím kolen, vyšvihnutím boků a pomocí zádových svalů a svalů pletence ramenního zvedneme činkumírným pohybem vpřed okolo boků a to vše se současným dopadem chodidel na paty. Narovnané tělo,shrbená ramena a pokrčené lokty ve vzpažení znamenají konec aktivního provedeni cviku. Finálnípozici poznáme podle činky položené na ramenou a klíčních kostech, narovnaného postoje s loktylehce svěšenými pod osu činky (Malý, 2018).

96

Obrázek 2./ Figure 2.Kinogram přemístění a jeho fáze (Malý, 2018)./ Kinogram of clean and its phases (Malý, 2018).

Technika trhuV základním postavení by měla být chodidla od sebe vzdálená 15 až 30 cm, lehce vytočená směrem

ven, činku držíme před tělem v širokém úchopu (větší než šíře ramen). Výchozí pozicí je podřep s mír-ným předklonem trupu a rovnými zády, činka opřená o horní část stehen. Pohyb je zahájen svalovoukontrakcí dolních končetin, kdy dochází k hlubokému podřepu se současným pohybem natažených pažís činkou do vzpažení. Pak dochází k napnutí dolních končetin a vzpřímení trupu. Trh končí zamknutímloktů a přetočením zápěstí nad hlavou (Malý, 2018).

Obrázek 3./ Figure 3.Kinogram trhu a jeho fáze (Malý, 2018)./ Kinogram of snatch and its phases (Malý, 2018).

Technika modifikovaného hodu diskem z místaJedná se o rotační pohyb celého těla ze základního postavení (obrázek 4 – poloha 1) – širší stoj

rozkročný, kolena mírně pokrčená, disk před tělem v pravé ruce. Pak provedeme cvičný švih diskem(obrázek 4 – poloha 2 a 3) – přenesením hmotnosti na pravou nohu se současným zášvihem pravépaže s diskem za tělo pokračujeme do základního postavení s diskem u pravého ramene (poloha 3).Opakujeme švih pravou paží za tělo (poloha 4). Pak následuje rotační pohyb boků a přenesení hmot-

97

nosti těla na levou dolní končetinu s opožděným švihem paže vpřed do místa vypuštění disku (poloha5 a 6).

Obrázek 4./ Figure 4.Kinogram modifikovaného hodu diskem a jeho fáze (Malý, 2018)./ Kinogram of modified discus throwand its phases (Malý, 2018).

Metodika

Sledovaný souborSledovanou osobou je hráč extraligového týmu mužů a současně reprezentace ČR. Lze tedy říci, že

pro výzkum jsme vybrali vrcholového hráče softballu. Proband disponuje vysokou mírou koordinace apevnou fixací pohybového stereotypu jak při nadhozech, hodu diskem, tak i při vybraných posilovacíchcvicích. Sledovali jsme pravorukého hráče ve věku 22 let (výška 180 cm, hmotnost 85 kg), nebyl omezenzraněním ani jakoukoli jinou indispozicí. Pohybové dovednosti probanda byly na velmi vysoké úrovni.

Design výzkumuVýzkum má charakter kazuistické studie popisného charakteru relativního načasování pohybu při

softballových nadhozech, při hodu diskem a při vybraných posilovacích cvicích. Byly hodnoceny 3 po-kusy, které probíhaly v rozmezí od 10 s do 20 s. Při jednotlivých cvicích, resp. hodech, bylo dbánojak na techniku, tak i na co možná maximální úsilí v jejich provedení. Měření probíhalo v laboratořidoktorského studia UK FTVS (teplota 20°C, doba trvání 1 h), kde byly nalepeny elektrody a bylproveden test MVC, dále pak v posilovně UK FTVS (teplota 20°C, doba trvání 1 h) a na softballovémhřišti UK FTVS (teplota 25°C, doba trvání 1 h).

Charakteristika použitých metod a sledovaných proměnnýchPro popis a analýzu vybraných hodů jsme použili dvě metody. K vnějšímu popisu pohybu jsme

zvolili kinematickou analýzu (2D) a k popisu činnosti (aktivity) vybraných svalů povrchovou elektro-myografii (EMG). Snímání bylo zajištěno 2 kamerami SONY HDR-CX450OB s frekvencí snímkování25 Hz, umístěnými kolmo na prováděný pohyb (prostor). K vyhodnocení kinematických veličin bylpoužit program Dartfish. Výzkum byl schválen etickou komisí UK FTVS.

Povrchová elektromyografie (EMG) byla snímána pomocí přístroje MEGAWIN 6000. Pro nalepeníelektrod jsme použili doporučení NORAXON. Kůže byla před nalepením elektrod ošetřena čistýmalkoholem pro zajištění reliability měření. Test maximální volní kontrakce (MVC) byl u sledovanýchsvalů proveden 3× s přestávkou mezi pokusy 2 minuty. Testy byly vybrány podle doporučení Véleho(2006) a provedeny zaškoleným fyzioterapeutem. Vyhodnocení výsledků bylo v programu Megawin 3.1.Pro porovnání intenzity zapojení svalů při nadhozu, hodu diskem a posilovacích cvicích jsme použiliprocentuální vyjádření intenzity pomocí MVC. Vzhledem ke skutečnosti, že jsme měření prováděliv průběhu 3 hodin a nedocházelo k přelepení elektrod, je možné toto porovnání uskutečnit (Clarys

98

& Cabri, 1993; De Luca, 1993). Dále jsme sledovali výskyt lokálních extrémů u jednotlivých svalův jednotlivých cvicích.

Sledované svalyByl vyšetřován níže uvedený svalový řetězec s těmito svaly (vždy na levé i pravé straně). Svaly,

jejichž činnosti jsme sledovali a měřili, byly vybrány na základě jejich funkce, jak je uvádí Čihák(2001), Janda (1996) a Véle (2006): m. deltoideus (pars anterior clavicularis, pars scapularis, parsacromialis), m. biceps brachii (caput longum), m. triceps brachii (caput longum), m. pectoralis major(pars sternocostalis), m. serratus anterior, m. obliquus externus abdominis, m. trapezius, m. latissimusdorsi, m. carpi radialis a m. carpi ulnaris.

Výsledky a diskuzeU jednotlivých cvičení popisujeme svalovou aktivitu pomocí výskytu lokálních extrémů (v jed-

notlivých fázích pohybu), které jsou doplněny procentuálními hodnotami maximální volní kontrakce(MVC) a kinematickými daty v tabulkách.

NadhozPro informaci o kritických místech pohybu a o jejich stabilitě uvádíme hodnoty v tabulce 1. Hodnoty

koeficientu variace ukazují na stabilní provedení jednotlivých fází nadhozu s výjimkou dopadu levénohy (34,64 %), což může být způsobeno rozdílem ve 3. pokusu. Tato fáze je ale extrémně krátká,průměr doby trvání 0,03s.

Tabulka 1./ Table 1.

Kinematická data nadhozu./ Kinematic data of pitch.

délka jednotlivých fází nadhozu [s]kritická místa 1. pokus 2. pokus 3. pokus průměr SD KV [%]

ZP 0 0 0odraz levé nohy 1,06 0,80 0,78 0,88 0,16 17,75

dopad pravé nohy 0,52 0,50 0,52 0,51 0,01 2,25top nápřah (12 h) 0,10 0,10 0,08 0,09 0,01 12,37dopad levé nohy 0,04 0,04 0,02 0,03 0,01 34,64

paže 9 hod 0,06 0,06 0,06 0,06 0,00 0vypuštění míče 0,06 0,04 0,06 0,05 0,01 21,65

dokončení pohybu 1,00 1,00 1,00 1,00 0 0

Legenda. ZP – základní postoj, SD – směrodatná odchylka, KV – koeficient variace

Jako příklad zapojení činnosti svalů (m. trapezius, m. deltoideus pars scapularis, m. latissimusdorsi, m. serratus anterior) uvádíme graf 1, pomocí kterého můžeme popsat relativní načasování.Další lokální extrémy ostatních svalů popisujeme dále v textu.

První lokální maxima začínají těsně po fázi odrazu levé dolní končetiny (0,88 s) ve svalum. obliquusexternus abdomis, a to 79,1 % MVC. Před fází vrcholu nápřahu dosáhla maxima řada svalů od m.deltoideus pars anterior clavicularis (1,48 s) s největší naměřenou hodnotou ve skupině 77,1 % MVC,m. trapezius (1,48 s). Dále následoval samostatný m. pectoralis major (1,49 s) těsně po fázi vrcholunápřahu. Nejpočetnější skupinu tvoří svaly s maximální hodnotou těsně před fází „9 hodin” (1,57 s)v pořadí od m. latissimus dorsi s maximem 221 % MVC, m. deltoideu spars acromialis, m. tricepsbrachii a m. deltoideus pars scapularis. Poslední skupinu svalů tvoří m. serratus anterior s maximem412,3 % MVC, m. carpi radialis a m. biceps brachii s výskytem mezi fázemi „9 hodin” a vypuštění(1,6 s). M. carpi ulnaris uzavírá výsledky s maximem 73 % MVC přesně ve fázi vypuštění (1,62 s).Všechny výsledky MVC uvádíme souhrnně v tabulce 5.

99

Graf 1./ Graph 1.Průběh EMG aktivity vybraných svalů u nadhozu (upraveno, Malý, 2018)./ The Courses of EMGactivity of the selected muscles during pitch (modified, Malý, 2018).

Disk


Kinematická data hodu diskem z místa./ Kinematic data of stand discus throw.

délka jednotlivých fází hodu diskemkritická místa průměr [s] SD [s] KV [%]

nápřah 1 1,13 0,19 16,49disk před tělem 1,39 0,08 5,83

nápřah 2 1,09 0,08 6,97vypuštění 0,61 0,12 19,66dokončení 1,00 0,00 0,00

Pořadí lokálních extrémů začíná ve fázi těsně před vypuštěním disku (5,4 s) v m. carpi ulnariss hodnotou 53,3 % MVC. Desetinu před fází vypuštění (5,3 s) vychází největší skupina skládající se zesvalů m. deltoideus pars acromialis s lokálním maximem 131,7 % MVC, m. pectoralis major, m. carpiradialis, m. biceps brachii, m. serratus anterior, m. obliquus externus abdominis. Ve fázi vypuštění(5,4 s) má m. latissimus dorsis maximem 299,7 % MVC a m. trapezius 90,1% MVC. Výsledky zdeuzavírá skupina svalům. deltoideus pars anterior clavicularis s vrcholem 141,3 % MVC a m. deltoideuspars scapularis nejaktivnější těsně po fázi vypuštění (5,7 s).

Trh


Kinematická data trhu z visu./ Kinematic data of hang snatch.

délka jednotlivých fází trhuPrůměr [s] SD [s] KV [%]

přestávka mezi pokusy 4,01 2,56 63,961. fáze 0,57 0,11 19,842. fáze 0,95 0,07 7,383. fáze 0,89 0,16 17,57

U trhu nacházíme nejvíce lokálních extrémů mezi fázemi začátku pohybu (0,04 s) a přemístěnímčinky (1,24 s). Maxima jsou od sebe dělena setinami, a proto se o nich níže v práci budeme bavit jako

100

o jedné skupině. M. obliquus externus abdominis ve všech fázích vykazuje téměř konstantní zapojenís hodnotou 23,7 % MVC. Navazují svaly (0,84 s) v oblasti předloktí m. carpi radialis s maximem87,1 % MVC a m. carpi ulnaris 34,7 % MVC. Dále (0,88 s) m. deltoideus pars anterior claviculariss 86,5 % MVC., m. deltoideus pars scapularis v čase 0,9 s s maximem 79,3 % MVC. Navazuje skupinasvalů (0,94 s) m. serratus anterior s největší hodnotou 119,4 % MVC a m. latissimus dorsi 19,6 %MVC.M. deltoideus pars acromialis s 73,3 % MVC a m. triceps brachii už vykonávají největší maximatěsně před fází přemístění činky (1,14 s). Ve fázi přemístění činky (1,23 s) je pouze m. pectoralis majors 67,4 % MVC. Těsně po přemístění činky nad hlavu (1,3 s) dosahuje vrcholu m. trapezius 140,1 %MVC a vše zakončuje m. biceps brachii s 72,8 % maxima mezi fázemi přemístění činky a stojem(1,57 s).

PřemístěníU přemístění najdeme lokální extrémy - okamžik po fázi začátku pohybu (0,16 s) u m. serratus

anterior s 101,5 % MVC a m. carpi ulnaris 71,3 % MVC. O malinko později (0,44 s) naleznememaximum um. obliquus externus abdominis s hodnotou 33,8 % MVC. V momentu mezi fázemi začátkupohybu (0,16 s) a přemístěním činky (1,1 s) nalezneme skupinu svalů odskočených od sebe v setinovýchrozdílech. Začínající (0,46 s) m. deltoideus pars acromialis s maximem 119,2 %. Navazující (0,5 s)m. deltoideus pars scapularis s 63,8 % MVC. O okamžik později (0,54 s) následuje m. carpi radialiss 100,8 % MVC, m. deltoideus pars anterior clavicularis s maximální hodnotou 50,5 % v čase 0,6 s askupinu ukončuje (0,74 s) m. latissimus dorsi lokálním extrémem 40,1 % MVC.


Kinematická data přemístění z visu./ Kinematic data of hang clean.

délka jednotlivých fází přemístěníPrůměr [s] SD [s] KV [%]

přestávka mezi pokusy 3,13 0,59 18,891. fáze 0,92 0,17 18,992. fáze 0,99 0,17 16,823. fáze 0,96 0,12 12,30

Další skupinka je před fází přemístění činky začínající (0,86 s) m. triceps brachii (22,6 % MVC)přes m. biceps brachii s hodnotou 55,7 % MVC v čase 0,98 s a končící svalem (1,00 s) m. pectoralismajor s lokálním maximem 190,3 % MVC. Výsledky ukončuje v momentě přemístění (1,04 s) svalm. trapezius s maximem 70,5 % MVC.


Výsledky hodnocení pomocí maximální volní kontrakce (MVC)./ Evaluation results using maximumvoluntary contraction (MVC).

nadhoz trh přemístění disk% MVC

m. trapesius 61,6 140,1 70,5 90,1m. deltoideus scapularis 77,1 79,3 63,8 55,2

m. latisimus 221,0 19,6 40,1 299,7m. serratus 412,3 119,4 101,5 94,3

m. obligues ext. abd. 79,1 23,7 33,8 50,6m. pectoralis 95,0 67,4 190,3 129,9

m. deltoideus acromialis 106,1 73,3 119,2 131,7m. triceps brachii 95,9 41,3 22,6 133,4m. carpi radialis 166,2 87,1 100,8 97,7m. carpi ulnaris 73,0 34,7 71,3 53,3m. biceps brachii 82,9 72,8 55,7 95,7

m. deltoideus clavicularis 61,3 86,5 50,5 141,3

101

Největší podobnost mezi všemi cviky z pohledu MVC najdeme pravděpodobně u svalum. deltoideuspars scapularis. Hodnotu 412,3 % MVC získal sval m. serratus anterior jako nejvíce ze všech. Při trhuje 7 svalů s nálezem MVC mezi fázemi začátku pohybu a přemístění, čili hlavní dynamické fázi horníchkončetin, kdežto u přemístění to je pouze 5 svalů. U disku bylo naměřeno 6 svalů s MVC těsně předfází vypuštění, v nadhazování to byly 4 a to těsně před přechodem do fáze „9 hodin”. O těchto fázíchmůžeme hovořit jako o fázích, kde probíhá největší silové zapojení.

Obě pohybové struktury – nadhoz a hod diskem – opisují pomyslnou část kružnice. Disk v ro-vině horizontální a nadhoz v rovině vertikální. U disku je počáteční pozice fáze 2 nápřahu a končívypuštěním. V nadhazování toto prochází 3 fázemi a to od fáze vrcholu nápřahu až po vypuštění arychlost otočky je výrazně vyšší. Rychlost u hodu diskem je ovlivněna technikou hodu, kdy zmiňovanéopsání kružnice probíhá kolem těla (transverzální rovina), kdežto nadhoz probíhá v rovině sagitální,a s hmotností náčiní, která je u disku 3 kg a tím téměř 17× větší, než hmotnost softballového míče(177 g).

Při srovnání kinogramů obou hodů můžeme už na první pohled vidět velký rozdíl. U disku probíháveškerá výraznější svalová kontrakce těsně před a po vypuštění náčiní. Pravděpodobně je to dánomodelem cvičení, které je oproti závodní technice jednodušší a nám z pohledu procesu softballovéhotréninku přínosnější. Nicméně z 12 měřených svalů ve fázi začínající od okamžiku před fází „9 hodin”se účastní 8 svalů z celkového počtu. U disku je toto číslo větší i přes to, že jako závěrečný momentje určena fáze těsně před vypuštěním disku a patří tam 10 svalů. V obou dovednostech se zapojujespolečně 7 svalů a to m. deltoideus par sacromialis, m. biceps brachii, m. triceps brachii, m. serratusanterior, m. latissimus dorsi, m. carpi radialis, m. carpi ulnaris. S tím, že u obou cvičení m. latissi-mus dorsi přesáhl hranici 200 % MVC a m. deltoideus pars acromialis přesáhl hranici 100 % MVC.Jedinou výraznou neshodu můžeme vidět u m. serratus anterior, kde je rozdíl přes 300 % MVC au zbylých svalů se vyskytuje dostatečná podobnost. Závěrem můžeme říci, že výskyt lokálních ex-trémů a maximální volní kontrakce svalů jsou podobné v závěrečných fázích u nadhozu a hodu diskemz místa (z 10 možných svalů s lokálním extrémem je společných 7 a z toho u 6-ti se vyskytují podobnémaximální hodnoty).

K zajímavé neshodě došlo v práci Ramaley et al. (2015), kteří zkoumali EMG svalů předloktípro hlubší pochopení a k prevenci proti zranění. Zjistili, že m. flexor carpi ulnaris je při nadhozunejzatěžovanějším svalem a to až dvakrát více než ostatní měřené svaly. V naší práci byl, oprotiuvedené studii, aktivnější sval m. flexor carpi radialis a to nejen u nadhozu, ale u všech ostatníchměřených cvičení a takřka u všech cvičení vykazoval skoro dvojnásobnou hodnotu MVC oproti svalum. flexor carpi ulnaris.

ZávěrVýsledky měření ukazují, že se shodovalo zapojení (aktivace) svalových skupin, které dosahovali

podobné hodnoty v procentech MVC. Dále se potvrdilo, že svaly předloktí dosahují souvislé svalovéaktivity v okamžicích přemístění činky a ve fázi vypuštění náčiní. Mnozí trenéři do tréninkových jed-notek potažmo plánů již zařazují odhody jiných předmětů z různých pozic a to nejčastěji medicinbalů,tak jako to už dlouho zařazují do svých tréninkových plánů atleti specializující se na vrhy a hody.Z atletiky si trenéři softballu mohou brát inspiraci. Na základě výsledků této případové studie můžemeříci, že u tohoto nadhazovače, hod diskem z místa, ale pravděpodobně i různé další průpravná cvičenímohou mít kladný přínos do tréninkového procesu softballového nadhazovače. Ideální využití těchtoodhodů může být v nezávodních mezocyklech, stejně jako ostatní měřená cvičení (trh a nadhoz), kterátrenéři zařazují do tréninkových plánů, ať už z důvodu prevence proti zranění nebo zvýšení kondič-ních maxim. Ke zobecnění těchto tvrzení je potřeba pokračovat v této studii u dalších nadhazovačů avytvořit tak podmínky k zařazení do tréninkových plánů.

LiteraturaAlderson, J. A., & Elliot, B. (1999). Kinetics of the Windmill Softball Pitch for Women. In R. H.

Sanders, & B. J. Gibson (Eds.) 17 International Symposium on Biomechanics in Sports, School ofBiomedical and Sports Science, Edith Cowan University, 277–280.

Clarys, J. P., & Cabri, J. (1993). Electromyography and the study of sports movements: a review.Journal of Sports Science, 11 (5), 379–448.

Čihák, R. (2001). Anatomie. Praha: Grada.

102

DeLuca, C. J. (1993). The use of Surface EMG signal for performance evaluation of back muscles.Muscle and Nerve, 16 (2), 210–216.

Garman, J., & Gromacki, M. (2011). Softball skills & drills. Champaign, IL: Human Kinetics.Hoffman, J. R., Cooper, J., Wendell, M., & Kang, J. (2004). Comparsion of olypmic vs. Traditional

power lifting training program in football players. Journal of Strenght and Condition Research,18 (1), 129–135.

Hori, M. S., Newton, R. U., Nosaka, K., & Stone, M. N. (2015). Weighliftingexercisesenhanceathle-ticperformacethatrequireshighload speed strenght. National strenght and conditioning association,27 (4), 50–55.

Janda, V. (1996). Funkční svalový test. Praha: Grada.Maffet, M. W. et al. (1997).Shoulder Muscle Firing Patterns During the Windmill Softball Pitch. TheAmerican Journal of Sports Medicine, 25 (2), 3369–3374.

Malý, M. (2018). Srovnání softballového nadhozu s vybranými atletickými disciplínami pomocí povr-chové elektromyografie. Bakalářská práce. Praha: UK FTVS.

Kirk, W. (2007). The Softball Drill Book. Champaign, IL: Human Kinetics.Oliver, G. D., & Plummer, H. (2011).Ground reaction forces, kinematics, and muscle activations

during the windmill softball pitch. Journal of Sport Science, 29 (10), 1071–1077.Remaley, D. T. et al. (2015). Surface Electromyography of the Forearm Musculature During the

Windmill Softball Pitch. The Orthopaedic Journal of Sports Medicine, 3 (1), 1–8.Royas, I. L. et al. (2009). Biceps Activity During Windmill Softball Pitching Injury Implications

and Comparison With Overhand Throwing. The American Journal of Sports Medicine, 37 (3),558–565.

Stone, M. H., Byrd, R., Tew, J., & Wood, M. (1980). Relation ship between an aerobic power andolympic weightlifting performace. J. sports med. Phys. Fitness, 20 (1), 99–102.

Süss, V. (2003). Softball a baseball. Praha: Grada.Véle, F. (2006). Kineziologie. Praha: Triton.

Mgr. Petra Pravečková, Ph.D.Benecko 149512 37 [email protected]

103


POROVNANIE AGRESIVITY A VYBRANÝCHOSOBNOSTNÝCHCHA-RAKTERISTÍK U ŠPORTUJÚCEJ A NEŠPORTUJÚCEJ MLÁDEŽE

AGGRESSION AND SELECTED PERSONAL CHARACTERISTICS INTHE YOUTH ENGAGED/NOT ENGAGED IN SPORTS – COMPARA-TIVE STUDY

M. Rošková, & A. Stehlíková

Univerzita Mateja Bela Banská Bystrica, Filozofická fakulta, Katedra telesnej výchovy a športu

Abstract

The paper aims to contribute to our understaning of aggression occurring in sports environment byidentifying its manifestation factors among the youth engaged in sports. The research was a part of theVEGA 1/0760/16 project and it was aimed at gathering relevant data regarding the manifestationsof aggression within the sports environment. To estimate aggression level, B -D-I test (Buss-DurkeeInventory) was employed, while the Eysenck Personality Questionnaire (EPQ) was used to identifypersonality types. Due to the complexity of the topic, we decided to investigate and compare datafrom individual levels of subtests gathered for young individuals doing sports and a „control sample”represented by normal population; we also investigated levels of overall aggression and hostility. Alltypes of aggression were recorded much more frequently among the non-active youth group rather thanin sportsmen. However, statistically significant differences at a significance level of 0.05 were detectedonly in irritability, resentment and overall hostility. As regards personality characteristics, higher levelof extrovert behaviour and stability were recorded among the sportsmen rather than non-active group.Similarly, sanguine personality type prevailed among the youth engaged in sports, while choleric typedominated among those who did not do any sports.

Keywords: aggression; aggression; sports; youth; personality types

Súhrn

Cieľom nášho príspevku je rozšíriť poznatky týkajúce sa agresivity v športovom prostredí na základeidentifikácie faktorov jej prejavov u športovcov. Zameranie nášho príspevku ktorý je súčasťou výskum-ného projektu VEGA 1/0760/16, je získať relevantné informácie o súvislostiach prejavov agresivityvzhľadom na športové prostredie. Ako diagnostický nástroj pre zisťovanie úrovne agresivity sme sizvolil B-D-I test (Buss-Durkee Inventory) a na identifikáciu osobnostných typov Eysenckov dotazník.Vzhľadom na zložitosť vzťahov medzi agresivitou a športovou aktivitou sme pristúpili k zisťovaniu aporovnávaniu úrovni jednotlivých subtestov medzi skupinou športovcov a kontrolnou skupinou bežnejpopulácie., ako aj úrovňou celkovej agresivity a celkovej hostility. Z výsledkov nášho šetrenia vyplýva,že u skupiny nešportujúcej mládeže sme vo všetkých druhoch agresivity zaznamenali vyššie váženéskóre ako u športovcov. Ale štatisticky významný rozdiel na 5% hladine sme zaznamenali len v irri-tabilite, resentimente a v celkovej hostilite. Pri zisťovaní vybraných osobnostných čŕt, sme v našomsúbore zaznamenali vyššiu mieru extroverzie a stability u športujúcej mládeže ako u nešportovcov,čo sa potvrdilo v skupine športovcov prevládajúcim osobnostným typom sangvinik a nešportujúcejmládeže dominoval osobnostný typ cholerik.

Kľúčové slová: agresivita; agresia; šport; mládež; osobnostné typy

ÚvodAgresia tvorí základnú hnaciu silu, ktorú sa však musíme učiť regulovať a usmerňovať. Je dôle-

žité, v akých situáciách sa agresia vyskytuje, či je opodstatnená. V iných prípadoch môže pôsobiť až

105

deštruktívne. Prejavy agresie môžu byť rôzne, v závislosti od okolnosti (Smiková & Kopányová, 2013).Agresia je útočenie, napadnutie, agresívne je také správanie, pre ktoré je charakteristické násilie, útoč-nosť, deštrukcia, zámerné ubližovanie a poškodzovanie. Je to fyzická, verbálna alebo hanlivá útočnosť,často sprevádzaná deštrukčnými činmi výpadmi. Agresia je správanie zamerané na poškodenie druhéhočloveka (Boroš, 2001). Riešenie konfliktov, ale aj rôzne náročné životné situácie môžu u človeka viesťk agresii a agresívnemu správaniu. V súčasnosti sa sústreďuje veľká pozornosť na agresívne správaniedetí a mládeže. Rôzne prejavy agresivity môžeme sledovať už u detí na základných a stredných ško-lách. Gajdošová (2001) zaraďuje medzi hlavné faktory ovplyvňujúce vznik agresie faktory biologické,spoločenské, školské a najmä faktor rodiny, v ktorej dieťa vyrastá.

Výskumy agresívneho správania vo vzťahu k prostrediu ukázali, že ľudia sa častejšie stávajú agre-sívnymi, ak je agresívne správanie nejakým spôsobom posilňované. Mnohí psychológovia sa snažilinájsť odpoveď, vysvetliť, prečo sa ľudia správajú agresívne. Teórie poukazujú na dôležité aspekty astránky agresie, no naďalej nie je jednoznačné, nakoľko je agresia vrodená a do akej miery môže byťzískaná. Teórie agresie, môžeme rozdeliť na inštinktivistické, psychoanalytické, vysvetľujúce agresiuako naučené správanie a tie, ktoré k vzniku agresie pristupujú komplexne.

Na vzniku agresívneho správania sa bezpochyby podieľajú genetické vplyvy, ale predovšetkým sazdôrazňuje význam ich interakcie s prostredím a z tohto pohľadu ešte len kombinácia špecifickéhotemperamentu a prostredia podporujúceho agresivitu vedie k vzniku agresívneho správania (Myers,2010). Najdôležitejším východiskom poznania osobnosti športovca je podľa Slepičku, P., Hošeka, V. &Hátlovej, B. (2009) vývojový prístup. Spočíva v rešpektovaní faktu, že osobnosť športovca je určovanádlhodobým pôsobením troch skupín činiteľov:

1. vrodené anatomicko-fyziologické predpoklady športovcov;2. životné prostredie predšportové, športové a mimošportové;3. společenskovýchovné pôsobenie (sociálne učenie):

• nesystematické individuálne učenie napodobňovaním;• inštitucionálna systematická výchova a rozvoj výkonnosti.

Šport je úzko spätý s agresivitou. Táto agresivita je ponímaná skôr ako asertivita, teda schopnosťpresadiť sa. Často práve táto schopnosť prispieva k žiadanému výsledku uspieť a preto je vyžadovanátrénermi, rodičmi, divákmi. Agresívne správanie je však v každom športe limitované pravidlami predaný šport. Tieto pravidlá určujú čo je dovolené a čo nie. Za porušenie pravidiel existujú špecificképostihy pre športovcov. Veľakrát je však okolím športovca vytváraný tlak na porušovanie stanovenýchpravidiel v záujem dosiahnutia úspechu. Je ale šport fenomén, ktorý agresivitu mladých ľudí zvyšuje?

Väčšina agresií v športe je emocionálnych, majú vyprovokovaný charakter, napr. odveta, ale častésú aj agresie taktické, bez hnevu a zlosti, kde je poškodenie protivníka v rámci pravidiel plánovanýmprostriedkom k dosiahnutiu športového víťazstva. Dané agresie sa v športe málokedy vyskytujú v čistejpodobe, nakoľko mnoho emócií v agresívnom správaní športovca môže viesť k nezvládnuteľnému afektus konfliktným koncom a agresia bez emócií nie je pravou športovou bojovnosťou (Gregor, 2013).

V športe je jedinec postavený, podobne ako v živote, do situácií, ktoré od neho vyžadujú agresívnesprávanie v rôznych formách. Z daného hľadiska je teda agresivita chápaná ako neodlučiteľná súčasťšportového boja, ktorá má svoje opodstatnenie pri vyrovnávaní sa s prekážkami v športovom zápolení.Bez agresivity a útočnosti je športový boj ťažko predstaviteľný. Sú ale potom športovci agresívnejšíako bežná populácia aj mimo športového zápolenia?

Podľa Jarvisa (2006) doterajšie výskumy nepotvrdili vplyv športu na zvyšovanie agresivity u špor-tovcov v porovnaní s bežnou populáciou. Sližik (2006) vo svojom výskume konštatuje, že športováčinnosť konkrétne tréning v karate pôsobí u detí nie len v procese priameho potláčania agresivity,ale aj pri jej prevencii. Gregor (1999) vykonal porovnanie agresivity v osobnosti futbalistov a nešpor-tovcov vo veku 18 rokov. Hypotéza, že futbalisti budú agresívnejší ako nešportovci sa nepotvrdila.Pačesová & Putala (2017) skúmali úroveň agresivity plavcov, úpolových športovcov a nešportovcovv adolescentnom veku. Pri svojom výskume použili dotazník BPAQ (Buss & Perry, 1992) ktorý meriaštyri položky a to fyzickú agresiu, verbálnu agresiu, hnev a hostilitu. Výskumom zistili, že najvyššiamiera celkovej agresivity a verbálnej agresivity bola zistená u nešportovcov. Lemieux, Mckelvie &Stout (2002) vykonali porovnanie agresivity u 86 športovcov a 86 nešportovcov na univerzitách. Ná-

106

strojom na zisťovanie agresivity bol dotazník agresivity BPAQ vytvorený Bussom & Perrym (1992).Výskum nepotvrdil zvýšenú mieru agresivity v skupine športovcov.

Cieľom predloženého príspevku je komparácia jednotlivých subtestov B-D-I, celkovej agresivitya celkovej hostility v skupine športujúcej a nešportujúcej mládeže, ako aj na základe identifikácieosobnostných dimenzií zistiť temperamentové zastúpenie v sledovaných skupinách. Zameranie nášhopríspevku ktorý je súčasťou výskumného projektu VEGA 1/0760/16 „Vzťah agresivity a vybranýchosobnostných charakteristík športovcov v súvislosti k športovému zameraniu, výkonnosti a veku” jezískať relevantné informácie o súvislostiach prejavov agresivity vzhľadom na športové prostredie.

MetodikaRealizácia výskumu sa uskutočnila na stredných školách vo Zvolene a Banskej Bystrici, celkovú

vzorku tvorilo po 50 žiakov v každej skupine. Skupinu športovcov tvorili chlapci ktorí hrávajú hokej,futbal, florbal a hokejbal a zúčastňujú sa tréningov minimálne trikrát týždenne a tiež absolvujú ajsúťaže. Nešportovci boli chlapci ktorí nevykonávajú pravidelne žiadnu športovú činnosť. Vek žiakovsa pohyboval od 15 do 19 rokov. V našom prípade sme na identifikáciu úrovne agresívneho správaniapoužili štandardizovaný psychologický dotazník B-D-I, ktorý spadá pod štandardizované testy osob-nosti. Autori vychádzali z predpokladu, že agresivita je komplexný fenomén a že je teda potrebnéodlíšiť niekoľko podtried agresívneho správania. Vytvorili preto 8 tried, ktoré považujú za základnédruhy agresivity: fyzická agresia, nepriama agresia, irritabilita, negativizmus, resentiment, podozrieva-vosť, verbálna agresia a pocit viny. Hodnoty váženého skóre v jednotlivých subtestoch, ktoré presiahlihodnotu 5, svedčia o nadmernom výskyte jednotlivých druhov agresie a sú teda nežiaduce. Celkováagresivita je vyjadrená súčtom hodnôt subtestov 1 + 2 + 7 a celková hostilitaje vyjadrená súčtomhodnôt subtestov 3 + 4 + 5 + 6. Na identifikáciu osobnostných typov temperamentu sme použiliEysenckov dotazník (Gurský, 2008). Pri spracovávaní výsledkov výskumu sme v našej práci využilimetódy deskriptívnej štatistiky a to aritmetický priemer, rozsah (minimum, maximum). Okrem metóddeskriptívnej štatistiky sme využili aj metódy analytickej štatistiky, ktoré sme realizovali pomocouprogramov MS Excel 2010 a IBM SPSS Statistics 25. Normalitu rozloženia jednotlivých premenných(výsledkov subtestov B-D-I) v rámci skúmaných súborov sme zisťovali pomocou Shapiro-Wilkovhotestu pri 5% hladine významnosti. V prípade, keď bolo rozloženie premennej u oboch skúmanýchsúborov normálne sme na overenie hypotézy použili parametrický nepárový t-test. V prípade, keď roz-loženie premennej v jednom alebo u oboch súborov nebolo normálne použili sme na overenie hypotézyneparametrický Mann-Whitneyho U test. V oboch použitých testoch bola hladina významnosti naúrovni 5%.

Výsledky a diskusiaFyzická agresia je popisovaná ako presadzovanie svojich práv použitím fyzického násilia voči iným

osobám, zaraďujeme sem bitky, facky nie však deštrukciu predmetov. Skupina športovcov sa uká-zala ako menej agresívna v oblasti fyzickej agresie s priemernou hodnotou váženého skóre 3,32 boduv porovnaní so skupinou nešportovcov, ktorých priemerná hodnota váženého skóre dosiahla 3,8 bodu(Graf 1.). Ani v jednej skupine sme nezaznamenali zvýšené hodnoty fyzickej agresie. P-hodnota preobojstranný dvojvýberový t-test s rovnosťou rozptylov je 0,4 1 (0,4 1 > 0,05), čo znamená, že rozdielv stredných hodnotách premennej Fyzická agresia medzi porovnávanými skupinami nie je štatistickyvýznamný.

Priemerné hodnoty premennej u sledovanej skupiny športovcov a nešportovcov vykazujú štatis-ticky nevýznamný rozdiel. Predpokladáme, že tento výsledok mohol ovplyvniť fakt, že šport pôsobípozitívne na celkovú osobnosť mladého človeka, ktorý je disciplinovanejší, môžeme predpokladať, žepravidelné trénovanie pravdepodobne znižuje vybitie agresivity nežiaducim smerom, no zároveň nabíjapozitívnou energiou. Športovec je naučený dodržiavať pravidlá a aj keď v športe dochádza k fyzickýmstretom, športovec si uvedomuje, že v prípade agresívneho správania a porušovania pravidiel budesankcionovaný.Nepriama agresia je položka ktorá predstavuje také spôsoby správania ako sú kanadské žartíky, ná-

hle výlevy rozčúlenia, výbuch negatívneho afektu, ktorý nesmeruje na konkrétnu osobu, ide o podrazy,keď sa nič nedarí.

107

Graf 1./ Graph 1.Hodnoty váženého skóre fyzickej agresivity v teste B-D-I./ The values of the weighted score of physicalaggression in Test B-D-I.

Vyššie hodnoty váženého skóre sme zaznamenali u nešportovcov (5,19), čo sa považuje za miernezvýšenú hodnotu nepriamej agresie. U športovcov je hladina bodového skóre 4,4 (Graf 2.), ktorá jepod hodnotou zvýšenej normy. T-test nám ale ukázal, že rozdiel v stredných hodnotách premennejNepriama agresia medzi porovnávanými skupinami nie je štatisticky významný (p = 0,21 > 0,05).Skupina športovcov sa nám ukázala ako menej agresívna v oblasti nepriamej agresie v porovnaní soskupinou nešportovcov. Predpokladáme, že tento rozdiel môže byť spôsobený tým, že športovec siuvedomuje, že je súčasťou kolektívu, v ktorom zlá atmosféra spôsobuje zlý výkon, realizuje sa v športea nemá čas, nerieši malichernosti, kým nešportovcov rozčuľujú aj bežné maličkosti, sú viac hádaví,majú viac času na ohováranie, klebety či žartíky voči inej osobe.

Graf 2./ Graph 2.Hodnoty váženého skóre nepriamej agresivity v teste B-D-I./ The values of the weighted scores of theindirect aggression in Test B-D-I.

Irritabilita je popudlivosť, neadekvátna reaktivita aj na malé podnety, podráždenosť človeka, fr-flošstvo.

V našom subteste B-D-I skupina nešportovcov dosiahla hodnotu 5,02 bodov váženého skóre, čímmierne prekročila hraničnú hodnotu váženého skóre 5bodov a v skupine športovcov sme zaznamenalihodnotu váženého skóre 3,24 bodu. Podľa výsledku T-testu p = 0,01 < 0,05 je medzi porovnávanýmiskupinami štatisticky významný rozdiel. Výsledky naznačujú, že mládež ktorá sa venuje športovejčinnosti má nejaký cieľ, naplnenie svojho voľného času a to pozitívne ovplyvňuje ich prejavy irritabi-lity. Predpokladáme, že žiaci športovci sú naučení kontrolovať svoje emócie, hnev, zlosť, popudlivosť,nemôžu si dovoliť reagovať na provokácie, a tým, že sa pravidelne zúčastňujú tréningového procesu,sa zvyšuje ich trpezlivosť. Zvýšená telesná aktivita športovcov produkuje v tele „hormóny šťastia”endorfíny, a tým sa znižuje ich podráždenosť.

Negativizmus je charakterizovaný ako opozičné správanie voči autoritám, odmietanie spolupráce,až pasívna neochota a otvorený odpor voči pravidlám a zvyklostiam. V našom výskume sme neza-znamenali ani v jednej skupine zvýšené hodnoty váženého skóre, no zaznamenali sme vyššie hodnotyu nešportovcov (4,48) ako u športujúcej mládeže (3,68). Štatistickú významnosť rozdielu výsledkovsubtestu negativizmus sme overili pomocou dvojvýberového t-testu pre rovnosť rozptylov pri hladine

108

významnosti α = 0,05. Podľa výsledku testu p = 0,25 > 0,05 nie je medzi porovnávanými skupinamištatisticky významný rozdiel.

Graf 3./ Graph 3.Hodnoty váženého skóre Irritability v teste B-D-I./ The values of the weighted scores irritability inTest B-D-I.

V našej výskumnej skupine športovcov sa nachádzajú chlapci, ktorí sú neustále pod dohľadomtrénerov, ktorých rešpektujú a rešpektujú aj dané pravidlá v tíme. Tento rešpekt si prenášajú aj dobežného života v podobe rešpektu ku starším osobám a možno aj preto sa u nich vyskytli nižšiehodnoty váženého skóre negativizmu, ako u nešportovcov.

Graf 4./ Graph 4.Hodnoty váženého skóre negativizmu v teste B-D-I./ The values of the weighted scores of negativityin Test B-D-I.

Graf 5./ Graph 5.Hodnoty váženého skóre resentimentu v teste B-D-I./ The values of the weighted scores of resentmentin Test B-D-I.

Položky Resentimentu vystihujú žiarlivosť, pocit zlosti na svet, pocit ublíženia svetom, zatrpk-nutosť. V hodnotách váženého skóre sme v položke Resentiment (Graf 5.) zaznamenali u športovcov3,7 bodu a u nešportovcov 5,6 bodu, čo je v prípade v skupine nešportujúcej mládeže zvýšená hladinatejto formy agresívneho správania. Štatistickú významnosť rozdielu výsledkov subtestu resentimentusme overili pomocou dvojvýberového t-testu pre rovnosť rozptylov pri hladine významnosti α = 0,05.

109

Podľa výsledku testu p = 0,008 < 0,05 je medzi porovnávanými skupinami štatisticky významný roz-diel. Tento rozdiel by sme mohli prisudzovať faktu, že športovci sa cítia zaujímavejší, atraktívnejší ajpre opačné pohlavie, necítia zatrpknutosť, v športe našli spôsob sebarealizácie.Podozrievavosť predstavuje projekciu hostility na druhých ľudí, a to od nedôvery k ľuďom až

ostražitosti voči nim, s pocitom, že mi chcú ublížiť. Aj v danej položke presiahla miera váženého skóreu nešportovcov hodnotu 5 bodov (5,25), čo svedčí o zvýšenej podozrievavosti respondentov skupinynešportovcov. V skupine športovcov sa bodová hranica váženého skóre (4,92) nachádza tesne podnormou zvýšenej podozrievavosti. Podľa výsledku testu p = 0,63 > 0,05 nie je medzi porovnávanýmiskupinami štatisticky významný rozdiel. Predpokladom nižšieho skóre v tejto dimenzii u športovcovmôže zohrávať istú úlohu fakt, že v rámci kolektívnych športov je nutné si pre dosiahnutie dobrýchvýsledkov vytvoriť si so spoluhráčmi a trénerom dobré vzťahy, dôvery a spolupatričnosti.

Graf 6./ Graph 6.Hodnoty váženého skóre podozrievavosti v teste B-D-I./ The values of the weighted scores suspici-ousness in Test B-D-I.

V danej položke Verbálnej agresie ide o negatívny afekt, pre ktorý je charakteristické hulákanie,hádanie sa, obsahom je prehnané kritizovanie, preklínanie, nadávanie či vyhrážanie. Zaujímavosťounašich výsledkov je úplná zhoda priemernej hodnoty váženého skóre 5,88 (Graf 7.) a hlavne skutočnosť,že vážené skóre verbálnej agresie nepresiahlo 6 bodov ani v jednej výskumnej skupine. V tejto položkeje vážené skóre u našej populácie vyššie, ako je hraničná hodnota 5 bodov, uvádza sa až 7 bodov.Podľa výsledku testu p = 1,0 > 0,05 nie je medzi porovnávanými skupinami štatisticky významnýrozdiel. Gregor (2013) uvádza, že s prejavmi verbálnej agresie sa stretávame vo svete športu bežne,najčastejšie ide o zámerné znervózňovanie súpera pokrikovaním, kritizovaním rozhodcu, čo sa môževystupňovať až ku priamym urážkam na cti. Ďalej ako uvádza Gajdošová (2013) agresivita študentovna školách je už skôr pravidlom ako výnimkou, študenti sa čoraz vulgárnejšie vyjadrujú bežne aj predpedagógmi, a táto ústna agresivita často prerastá do fyzickej.

Graf 7./ Graph 7.Hodnoty váženého skóre verbálnej agresivity v teste B-D-I./ The values of the weighted scores verbalaggressiveness Test B-D-I.

Posledná položka Pocit viny bola do testu B-D-I pridaná z vedeckých dôvodov, ide o pocit špat-nosti k vlastnej osobe, kritickosti k sebe samému. Bodový priemer váženého skóre 5,16 u nešportovcov

110

a presiahol hraničnú hodnotu 5 bodov, u športovcov sme zaznamenali hodnotu 4,62, ktorá nepresahujezvýšenú hladinu tejto dimenzie. Podľa výsledku testu p = 0,41> 0,05 nie je medzi porovnávanými sku-pinami štatisticky významný rozdiel. Gregor (2013), uvádza že faktormi, ktoré ovplyvňujú pocit viny,sú etické zásady a sociálne normy človeka, ak človek vykoná niečo, čo je v rozpore s jeho presvedčením,môže trpieť pocitom viny, či je športovec, alebo nešportovec. V tomto prípade môžeme predpokladať,že okrem bežného života športovci musia v rámci športového zápolenie a pravidiel dodržiavať istéetické zásady a sociálne normy v rámci športového kolektívu a dodržiavania fair-play.

Graf 8./ Graph 8.Hodnoty váženého skóre pocitu viny v teste B-D-I./ The values of the weighted scores guilt in TestB-D-I.

Hodnotu celkovej agresivity získame na základe vyhodnotenia položiek fyzickej, nepriamej a ver-bálnej agresivity a ich následným súčtom. V subteste celková agresivita je možné dosiahnuť maximálne30 bodov, pričom hodnoty presahujúce 15 bodov sú indikátorom zvýšenej agresivity. V našom prípadesme nezaznamenali ani v jednej skupine zvýšené hodnoty váženého skóre. U športovcov sme zazname-nali 13,6 bodov a u nešportovcov 14,87 bodov (Graf 9.). Podľa výsledku testu p = 0,46 > 0,05 nie jemedzi porovnávanými skupinami štatisticky významný rozdiel. Je pozitívnym zistením, že ani jednanaša výskumná skupina nepresiahla hodnotu 15 bodov, ktorá je indikátorom zvýšenej agresivity. Mô-žeme teda súhlasiť, že biologická teória, postavená na tom, že pohyb tlmí agresívne prejavy, prispievak znižovaniu napätia a tenzií, ktoré sa v jednotlivcovi hromadia.

Graf 9./ Graph 9.Hodnoty váženého skóre celkovej agresivity v teste B-D-I./ The values weighted score of aggression ingeneral in Test B-D-I.

Hodnotu celkovej hostility získame na základe vyhodnotenia položiek irritability, resentimentu,negativismu a podozrievavosti a ich následným súčtom. V subteste hostilita je možné dosiahnuť maxi-málne 40 bodov, pričom hodnoty presahujúce 20 bodov sú ukazovateľom zvýšenej hostility. Športovcidosiahli úroveň 15,54 bodov váženého skóre a skupina nešportovcov 20,34 bodov, čo je indikátoromzvýšenej celkovej hostility. Výsledky testu p = 0,02 < 0,05 preukázali, že medzi sledovanými súbormi jesignifikantný rozdiel. Hostilita je prístupová – postojová reakcia ktorá trvá. Je obsiahnutá vo verbálnejreakcii a zahrňuje negatívne hodnotenie ľudí a udalostí.

111

Graf 10./ Graph 10.Hodnoty váženého skóre celkovej hostility v teste B-D-I./ The values weighted score of hostility ingeneral in Test B-D-I.

Podľa Eysencka (1947) in Hall, C., Lindzey, G. (2002) je osobnosť súhrnom aktuálnych lebo po-tencionálnych vzorcov správania organizmu, ktoré sú determinované dedičnosťou a prostredím. Zazáklad extroverzie – introverzie pokladá dynamiku kôrových procesov vzrušivosti – excitácie a útlmu– inhibície. U extrovertov je kôrová dynamika excitácie a inhibície pohyblivejšia a vzrušivosť menšia.Extrovert vyžaduje zmenu a kontakty s ľuďmi, ruch, má problémy v správaní (vyrušovanie, neposluš-nosť, hrubosť). Introvert je skôr typ stabilný s vyrovnaným priebehom neurofyziologických procesov aprevažujú u neho skôr osobnostné problémy (samotárstvo, roztržitosť, náladovosť, citlivosť a depresia).Osobnostná dimenzia extroverzia – introverzia sa týka vlastností osobnosti vzťahujúcimi sa k sociál-nemu prostrediu. Macák & Hošek (1987) tvrdia, že návyky, ktoré si pestujú športovci od detstva,teda byť v kolektíve, spoločnosti, mať kamarátov, byť bezprostredný, dávajú veľký predpoklad na to,aby z nich boli väčšej miere extroverti ako introverti. Výsledky nášho zistenia poukazujú na vyššiepercentuálne zastúpenie osobnostnej dimenzie extroverzie u športovcov (77,44 %), ako u nešportujúcejmládeže sme zaznamenali 63,20 %. Preukázali sme, že medzi sledovanými súbormi je štatisticky vý-znamný rozdiel p = 0,0012 < 0,05, čo nekorešponduje s výsledkami výskumu Zuzková, Stejskal, Malý& Durkáč (2010), ktorí nezistili rozdiel medzi športovcami a bežnou populáciou.

Graf 11./ Graph 11.Hodnoty extroverzie a introverzie u športovcov a nešportovcov./ Extrovert and introvert for thoseengaged in sports and a physically inactive youth.

Neuroticizmus predstavuje určitú črtu osobnosti, ktorá na bipolárnom kontinuu neurostabilita– neurolabilita predstavuje také psychické vlastnosti, ktoré sú podmienené reaktivitou vegetatívnejnervovej sústavy prejavujúcou sa oko emocionalita športovca, disponovanosť k úzkostnosti, sila vôlerýchlosť v myslení a správaní, senzorická citlivosť, úroveň aktivácie a podobne. Pri porovnaní mieryneurostability a neurolability sme väčšie zastúpenie psychickej neurostability zaznamenali v skupinešportovcov (61,44 %), ako u nešportovcov (39,84 %). Podľa výskumov Potquiter & Venter (1995)a Burgess (1997) zaoberajúcich sa úrovňou extroverzie a neuroticizmu u športujúcich osôb, došli

112

k záveru že rozdiel v hodnotách extroverzie medzi športovcami a nešportovcami nebol signifikantný,ale u nešportujúcich sa prejavila vyššia miera neuroticizmu.

Graf 12./ Graph 12.Hodnoty neurostability a neurolability u športovcov a nešportovcov./ Neurostability and neuroinstabi-lity for those engaged in sports and a physically inactive youth.

Graf 13./ Graph 13.Zastúpenie osobnostného temperamentového typu u športovcov./ Personality types in young peopledoing sports.

Graf 14./ Graph 14.Zastúpenie osobnostného temperamentového typu u nešportovcov./ Personality types in a physicallyinactive youth.

Zaznamenaním skóre neuroticizmu a extroverzie– introverzie do súradnicovéhosystému môžemeurobiťodhad temperamenu osobnosti. Po pretnutí súradníc týchto dvoch škál na osy x – neuroticizmusa osy y – extroverzie – introverzie, získame umiestnenie športovca na určitom mieste v jednom zoštyroch kvadrantov cholerik, sangvinik, flegmatik a melancholik. Na základe našich výskumov smezistili v skupine športovcov najvyšší výskyt 68 % v kvadrante sangvinik a 28 % v kvadrante cholerik.

113

Podobné percentuálne zastúpenie temperamentu sangvinik (61,50 %) a cholerik (15,40 %) uvádza vosvojom výskume v skupine športovcov – karatisov aj Sližik & Blahutková (2016).

V skupine nešportovcov prevládalo zastúpenie v kvadrante cholerik 56 % a v kvadrante sangviniksme zaznamenali 24 %. Môžeme konštatovať, že výsledky nášho výskumu korešpondujú s výsledkamivýskumov Vaněk, Hošek, & Svoboda (1974) a výskumom Zuzková et al., (2010). Gurský (2005) uvádza,že sangvinik má výrazné a navonok sa prejavujúce emócie, ktoré odzrkadľujú rýchlu adaptáciu nameniace sa vonkajšie podmienky a reakcie sú sprevádzané dostatočnou sebakontrolou. Na vysokúzáťaž reaguje dobre, rýchlo sa adaptuje, je stabilný a priaznivý typ pre akúkoľvek športovú činnosť.Novotná (2002) uvádza, že sangvinik má rýchlo striedajúce emócie so silnou intenzitou, ale je stabilnýa má dobrú vnútornú sebakontrolu.

ZáverV skupine športovcov sme zaznamenali v takmer vo všetkých položkách testu B-D-I nižšie vážené

skóre ako u nešportovcov. V subteste Verbálna agresia bola hodnota obidvoch skupín rovnaká. U ne-športovcov sme zaznamenali zvýšenú hodnotu váženého skóre v subtestoch Nepriama agresia (50,9),Irritabilita (5,02), Resentiment (5,6), Podozrievavosť (5,24), Pocit viny (5,14) a tiež Verbálne agresia(5,88) a u športovcov len v subteste Verbálna agresia (5,88).

Aj v celkovej agresivite mali nešportovci vyššie skóre ako športovci, ale ani jedna skupina nepre-siahla hodnotu 15 bodov, ktorá je indikátorom zvýšenej agresivity. Pri komparácii celkovej agresivitysme nezaznamenali medzi skupinami signifikantný rozdiel.

Zvýšenú hodnotu celkovej hostility 20,34 bodov sme zaznamenali u nešportovcov a rozdiel s prie-merným váženým skóre športovcov 13,6 bodov bol signifikantný.

V našom výskumnom súbore sme zaznamenali vyššiu úroveň extroverzie u športujúcej mládežeoproti nešportovcom a vyššiu mieru neurolability u nešportujúcej mládeže. Kým u športovcov prevládaltyp sangvinik (68 %) a nasledoval cholerik (28 %), u nešportovcov prevládal typ cholerik (56 %) apotom sangvinik len (24 %).

Na základe zistení môžeme konštatovať, že v našom súbore vo väčšine subtestov B-D-I, ako ajv celkovej agresivite sme zaznamenali u nešportovcov vyššie hodnoty ako u športujúcej mládeže.V celkovej hostilite boli tieto rozdiely ešte markantnejšie, kde sme zaznamenali zvýšené hodnotyu nešportovcov a medzi športovcami a nešportovcami bol významný rozdiel. K podobným zisteniamohľadom agresívneho správania vo svojom výskume dospeli aj Sližik (2006) kde sa venuje mladýmkaratistom a Pačesová & Putala (2017), ktorí porovnávali športovcov a nešportovcov.

Aj keď šport prináša vypäté situácie, veľa emócií a snahu po víťazstve, učí športovcov v priebehutréningov, ako aj v samotných súťažiach, sústredenosti, trpezlivosti, sebaovládania a spolupráce, čosa následne môže prejaviť aj na ich správaní a prejavoch agresivity, ako to ukazujú aj naše výsledky,že športovci vo väčšine subtestov agresivity dosiahli nižšie hodnoty oproti nešportovcom. Môžemepredpokladať že kooperácia s trénermi, ktorí na nich pôsobia aj po výchovnej a osobnostnej stránke, sospoluhráčmi, s ktorými tvoria jeden tím a celkovo športové prostredie, pôsobí pozitívne na športovcov ado určitej miery tlmí ich prejavy agresívneho správania. Samozrejme mali by sme brať do úvahy aj druhšportu a osobnosť trénera, ktorý so športovcami spolupracuje. V náväznosti s našimi predpokladmimožného kladného vplyvu športového prostredia na elimináciu agresivity, súhlasíme s autormi Slepička& Slepičková (2012), ktorí cez teóriu sociálneho učenia, zdôrazňujúcu vplyv kultúry, noriem a hodnôtna prejavy nežiaduceho agresívneho správania a ďalej uvádzajú, že ak je športovec, ale aj obyčajnýčlovek súčasťou prostredia, ktoré kladie dôraz na víťazstvo za každú cenu, kde sú prejavy agresivitysamozrejmosťou, potom je agresívne správanie posilňované, a naopak, ak sa v prostredí kladie dôrazna sebakontrolu a fair play, pozitívne to vplýva aj na redukciu agresivity.

LiteratúraBoroš, J. (2001). Základy sociálnej psychológie. Bratislava: IRIS.Burgess, S. (1977). Stimulus-seeking, Extroversion, Neuroticiscm in Regular, Occasional and Non-

Excercisers. Paper presented at the 1977 Annual Meeting of North American Society for the Psy-chology of Sport and Physica Activity.

Buss, A. H., & Perry, M. (1992). The Aggression Questionnaire. Austin: University of Texax at Austin.Získané 29. decembra 2017, z http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.455.5915&rep=rep1&type=pdf.

114

Gajdošová, E. (2001). Problémy žiakov v správaní spojené s agresivitou a šikanovaním v školách.Bratislava: MPC.

Gajdošová, E. (2013). Agresia a šikanovanie na školách. Bratislava: UK PF Katedra psychológie apatopsychológie.

Gregor, T. (1999). Porovnanie úrovne agresivity v osobnosti futbalistov a nešportovcov. In Telesnávýchova a šport, 9 (1), 51–54.

Gregor, T. (2013). Psychológia športu. Bratislava: Mauro.Gurský, T. (2008). Test osobnosti. In Špeciálna psychodiagnostika pre športovcov a trénerov Bratislava:

Získané 26. marca 2018, z http://www.top-fit.sk/testy/2-Test osobnosti.xls.Gurský, T. (2005). Psychlógia športu - čebné texty pre trénerov. Bratislava: SZTK.Hall, C. & Lindzey, G. (2002). Psychplógia osobnosti. Bratislava: SPN.Jarvis, M. (2006). Sport Psychology: A Student’s Handbook. New York: Routledge. Získané 29. de-

cembra 2017, z http://memberfiles.freewebs.com/37/84/82578437/documents/1841695815.pdf.Lemieux, P., Mckelvie, S. J., & Stout, D. (2002). Self-reported Hostile Aggression in Contact Athletes,

No Contact Athletes and Nonathletes. In Athletic Insight: The Online Journal of Sport Psychology,vol. 4, (3), Získané 29. decembra 2017, z https://www.researchgate.net/publication/255593015 Self-reported Hostile Aggression in Contact Athletes No Contact Athletes and Non athletes.

Macák, I. & Hošek, V. (1987). Psychológia telesnej výchovy a športu. Bratislava: SPN.Myers, D. (2010). Social psychology. New York: McGraw-Hill.Novotná, P. (2002). Sledování závislosti temperamentu a pohybové aktivity u mládeže (Diplomová

práca, Brno).Pačesová, P., & Putala, M. (2017). Úroveň agresivity plavcov, úpolových športovcov a nešportovcov.Telesná výchova a šport, 27 (1), 26–30.

Potquiter, J., & Venter, R. (1995). Relationship between adherence to exerise and scores on extrover-sion and neuroticism. Perceptual and motor Skills, 81, 520–522.

Slepička, P., Hošek, V., & Hátlová, B. (2009). Psychologie sportu. Praha: Karolinum.Slepička, P., & Slepičková, I. (2012). Kde hledat počátky moderního sportu. Geografické rozhledy,

4/11-12 str. Získané 13. mája. 2018, z http://www.ceskakinantropologie.cz/index.php/TestJournal/article/viewFile/130/41.

Sližik, M. (2006). Vplyv bojového umenia karate na rozvoj niektorých osobnostných vlastnostídetímladšieho školského veku. In: Násilie na školách. Zborník prác z 2. Ročníka medzinárodnej vedeckejkonferencie Ďuričove dni (pp 271–281). Banská Bystrica: PF UMB.

Sližik, M., & Blahutková, M. (2016). Štruktúra osobnosti z hľadiska temperamentu a emocionálnaodolnosť pretekárov v športovom karate. Studia Kinanthropologica, vol. 17, 443–450.

Smiková, E., & Kopányová, A. (2013). Pedagogické možnosti znižovania agresivity detí v školskomveku. Bratislava: MPC.

Vaněk, M., Hošek, V., & Svoboda, B. (1974). Studie osobnosti ve sportu. Praha: Universita Karlova.Zusková, K., Stejskal, T., Malý, T., & Durkáč, P. (2010). Osobnosť športovca z pohľadu vybranýchoblastí psychológie a športu. Prešov: Prešovská univerzita.

Mgr. Miroslava Rošková, PhD.FF KTVŠ UMB BBTajovského 40974 00 Banská [email protected]

115


EMIGRACE VÁCLAVA NEDOMANSKÉHO A RICHARDA FARDY

EMIGRATION OF VÁCLAV NEDOMANSKÝ AND RICHARD FARDA

A. Švepešová

Univerzita Karlova v Praze, FTVS, Katedra základů kinantropologie a humanitních věd

Abstract

Ice hockey in Czechoslovakia had specific position. This sport brought people together regardlessof political status, race, gender and nationality. This paper traces the development of two importantCzech ice hockey players Václav Nedomanský and Richard Farda during the Cold War. They decided toemigrate after a successful career in the Czechoslovak national ice hockey team and the CzechoslovakDomestic League. They emigrated in the same time to the Switzerland after few days they signeda contract with Canadian ice hockey team and they moved to Canada. Nedomanský´s and Farda´sdestinies were connected after emigration, but their life did not develop in the same way. This historicalresearch is based on archival sources and shows how the political situation influenced Czechoslovaksports emigration.

Keywords: Václav Nedomanský; Richard Farda; ice hockey; Czechoslovakia; emigration

Souhrn

Lední hokej, měl v Československu velmi specifickou pozici. Jednalo se o sport, který spojoval národybez ohledu na pohlaví, rasu a politickou příslušnost. Tento příspěvek si klade za cíl popsat životnídráhu Václava Nedomanského a Richarda Fardy v období studené války. Tito významní čeští hráči sepo úspěšné kariéře v československém národním hokejovém týmu i domácí ligové soutěži rozhodli emi-grovat. Emigrovali ve stejné době do Švýcarska, kde po několika dnech podepsali kontrakt s kanadskýmhokejovým týmem, na základě kterého se přesunuli do Kanady. Ač byl život Václava Nedomanského aRicharda Fardy po nějakou dobu propojen, nevyvíjel se v emigraci stejně. Tento historický výzkum seopírá o archivní dokumenty a ukazuje jak politická situace v československu ovlivnila československousportovní emigraci.

Klíčová slova: Václav Nedomanský; Richard Farda; lední hokej; Československo; emigrace

IntroductionThe revolution took place in Czechoslovakia in February 1948, which led the way for the country

to fall under Communist rule for a long 41 years. The opposition mainly came from the middle-class,whose private property was confiscated while production was nationalized. In the context of oppositionto the communist regime, mass migration to the West began. The waves of migration were associatedwith major political and international events. These can be divided into the post-February stage 1948- 1968 and the post-August stage, which began after the Warsaw Pact invasion of Czechoslovakia onthe night of 20 – 21 August 1968 up to the Velvet revolution in 1989, when the monopoly of theCommunist Party of Czechoslovakia finally ended.1

I wanted to provide new insights and conclusions with a thorough collection of archival sources andsecondary sources. For this historical research, I applied the qualitative method as it enabled me totarget all aspects of the social life and political background of this historical period. Due to the themeof the work, it is a historical research based on four fundamental steps: heuristic, criticism, synthesisand exposition.

1 Průcha, V. (2004). Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918-1992. Brno: Doplněk.

117

The ice hockey has always been fascinating topic in Czechoslovakia and Czech Republic. My goalis to link ice hockey history with specific human destinies between the years 1968 to 1989. Duringthe Iron Curtain a number of successful sports persons decided to emigrate from Czechoslovakia,because in the West was possible to find better conditions. The primary aim of this article is toprovide historical probe to the life in emigration. I decided to compare life of Václav Nedomanskýand Richard Farda, two successful ice hockey players from Czechoslovakia. They decided to emigratein the same time to the same country. Their lives abroad were connected for several years, but theircareer did not develop in the same way.

The sources used for this article have been various. The main source of my work is the Archivbezpečnostních složek (ABS). This archive is rich in materials on Czechoslovak history from 1948 to1989. It contains a number of important personal files. These materials bring a lot of knowledge. Itshows, above all, the connection between sports and social, political and cultural life in Czechoslovakiaduring the Cold war. Professional literature is not written about this topic. I use just basic informationfrom book Zlatá kniha ledního hokeje: historie a současnost nejrychlejší sportovní hry and Breakaway:From Behind the Iron Curtain to the NHL-The Untold Story of Hockey´s Great Escapes.

The main objective of the article is to help more complete understanding and historical recon-struction of the lives of Czechoslovak emigrants. The research asks the following questions: How wasthe sportspersons´ motivation to emigrate developing? How was the motivation of sportspersons toemigrate related to social and political inclusion in Czechoslovakia? What was everyday life like forsportspersons who had emigrated? Who supported sportspersons in exile?

Václav NedomanskýVáclav Nedomanský, born to Zdena and Václav Nedomanský 14 March 1944 in Hodonín, is a former

Czechoslovak hockey player and football player. He took his first steps in hockey career in his nativeHodonín and his journey continued into Slovan Bratislava, where he played in the 1962/63 season.2

Václav Nedomanský married four years younger wife Věra Civínová. She represented Czechoslovakiawith a 10 km race of cross-country skiing in 1969 in Finland. The son Václav was born in January1971.3

In Bratislava, Nedomanský studied at the Institute of Physical Education and Sport (hereinafterreferred to as „ITVŠ”). Later the Institute was renamed the Faculty of Physical Education and Sports.While at the same time studying he also played for Czechoslovak league tournament. In the secondyear of study, he was named the best sportsman of the Institute ITVŠ based onthe student surveyevaluated by a committee composed of representatives of departments, the Czechoslovak Youth Unionand professional assistants, who took into account sport and study results of the adept.4

Slovan Bratislava – ice hockey club based in Bratislava - was founded in 1921. Since the end ofthe Second World War, Slovan won several medals it the Czechoslovak hockey league. Slovan includedmany famous players such as Vladimir Dzurilla, Jozef Golonka, Jan Starší, Rudolf Tajnnár or PeterŠťastný. In the seasons 1959 - 1966, the club regularly achieved several second or third-place finishesin the championship in the Czechoslovak league. In the following years, this was the same despite afew breaks. In the 1978-79 season, Slovan achieved the only title in the Czechoslovak First Ice HockeyLeague – Czechoslovak league championship title.5

Václav Nedomanský was selected as league´s best hockey forward since the start of his career inSlovan Bratislava. In the 1964/65 season, he scored 31 goals in third place behind Zdeněk Špaček andJan Klapač. In the following season, he scored 39 goals in the second place and a year later he was thefirst to score 40 goals. He continued to play until the end of the 1973/4 season and won three timesfirst place, one second and third place.6

2 Archiv bezpečnostních složek. Švýcarsko OB r. č. 11529 Br., p. 1924.3 Archiv bezpečnostních složek. Cesta, OB r. č. 11517 BN, p. 50–53.4 Dubrovay, Š. (1964). Nedomanský nejlepším športovcom ITVŠ. Naša univerzita, Issue 9.–10., IV.5 Jenšík, M. (2011). Zlatá kniha ledního hokeje: historie a současnost nejrychlejší sportovní hry. Praha,

XYZ.6 Ibidem, Václav Nedomanský, získáno 20. září 2017, z http://www.eliteprospects.com/player.php

?player=42854.

118

He dressed Jersey for the first time in the 1964/65 season and the last time before his emigrationin 1974. For Czechoslovakia he scored 65 goals in 80 matches in the championship. He played in twowinter Olympic tournaments in 1968 and 72 and scored a total of thirteen times. He won one gold,four silver and three bronze medals at the Ice Hockey World Championship and silver and bronzemedals at the Olympic Games.7

Richard FardaRichard Farda, a Czechoslovak hockey player born in Brno started his hockey career in SK Zbro-

jovka Brno in the 1962/63 season. He was born on November 18, 1945. His father was Eduard Farda,a well-known Czechoslovakia ice hockey coach and mother, Lidmila Fardová, born Vostálová. Hishockey career due to military service started at the Dukla Jihlava where he played in 1963-1965 andthen played in the Physical Unit Ball Bearing Plant in Brno (Tělovýchovná jednota Závod kuličkovýchložisek Brno ”TJ ZKL Brno”) which he left due to emigration in 1974. In the 1970/71 season, he wonthe title of champion of the Czechoslovak ice hockey league together with the Brno team.8

Since 1965 he had been part of the Czechoslovak ice hockey team but he participated for the firsttime in the ice hockey world championship in the 1968/69 season. In 1972, he took part in the WinterOlympics, where he scored one goal and had 5 assists. He won one gold, two silver and three bronzemedals in the World Championship and one bronze medal in Olympic Games.9

Richard Farda was officially the engineer of the Ball Bearing Plant in Brno and his wife in thesame company held the position of an artist. They had son Richard. In Brno, the family applied tobe allowed leaving the country and travel to Switzerland. Their request was approved.10

Václav Nedomanský and his way to the emigrationVáclav Nedomanský applied to be allowed leaving the country several times during his career in

order to gain the necessary gaming experience. He had been told to get permission after the age of 30years, and perhaps for this reason he refused several offers from the National Hockey League (hereafterNHL). At the same time he was promised to leave Slovan Bratislava to any Czechoslovak team fromthe 1974/75 season.11

Having regard to his leaving country, the confidant ”D. Ferda” said: After the end of the WorldChampionship in Helsinki where representatives of NHL discussed with him, two unfamiliar managersfrom the Atlanta Fleyers club visited him in a Bratislava apartment and agreed with Vašek that Vašekwould ask again the central authorities of the Czechoslovak Union of Physical Education and Sports(ČSTV) about the possibility of going to America for two or three years with the whole family.12 Onthe basis of this, Nedomanský several times negotiated with ČSTV in Prague but the exit was notallowed.

Václav Nedomanský asked for a promised transfer to Brno, but it was rejected. He was calledup for military service in Jihlava despite the fact that he had missed a final exam at his college inBratislava in September 1974. He would therefore be entitled to shortened military service.As canbe seen from the source of the ”Černá”, the public assumed the transfer of Václav Nedomanský toBrno: Some students were questioning why especially Nedomanský emigrated when he had been toldto join TJ ZKL Brno, where his good conditions would be guaranteed. However, Hrstka (LubomírHrstka, the hockey player) wrote that he had informed them that Nedomanský was supposed to jointhe ZVS (basic military service) and was probably worried as he personally negotiated with a chairman

7 Ibidem.8 Jenšík, M. (2011). Zlatá kniha ledního hokeje: historie a současnost nejrychlejší sportovní hry. Praha,

XYZ.9 Ibidem; Richard Farda, získáno 20. září 2017, z http://www.eliteprospects.com/player.php?player

=78379, 20. 9. 2017, 13:00 hodin.10Archiv bezpečnostních složek. Cesta, OB r. č. 11517 Br, p. 77.11Pinchevsky, T. (2012). Breakaway: From Behindthe Iron Curtain to the NHL-The Untold Story ofHockey´s Great Escapes. John Wiley & Sons, New Jersey.

12Archiv bezpečnostních složek. Cesta, OB r. č. 11517 BN, p. 50–53.

119

of ÚV ČSTV Antonín Hampl and asked him whether he could join ZVS (basic military service) aftera holiday abroad.13

Instead of Brno, Václav Nedomanský had to move to Jihlava and attend basic military service.However, Nedomanský managed to negotiate a monthly postponement to the basic military servicebecause of holiday. Due to the circumstances, the family could sale the flat in Bratislava and theSIMCA-180 car. They subsequently reported their stay in Brno and applied for travelling abroad.Václav Nedomanský and his son and wife received an exit permit for holidays in Switzerland and Italyfrom 28th June 1974, after which Václav Nedomanský had to relocate to Jihlava. Whether this wasjust a coincidence or a deliberate act by ČSTV, itis not trace in the sources. The family travelled onlywith small luggage that did not attract too much attention. In Bern, Switzerland, Václav Nedomanskýapplied for asylum based on political reasons.14

In Switzerland he met his teammate from the representative team Richard Farda who was allowedto travel for fourteen days with his family to Switzerland. He crossed the border in Mikulov on July4, 1974 by Fiat car and was due to return back to Czechoslovakia on July 18, 1974.15

Václav Nedomanský and Richard Farda and their contract in CanadaUnlike Václav Nedomanský, Richard Farda, applied for asylum based on financial reasons. At the

beginning, this was not considered by Swiss authorities to be a serious reason and he and his familyfaced the risk to return to Czechoslovakia. Richard Farda and Václav Nedomanský, along with theirfamilies, were staying after arrival in the country in Eduard Bílek who emigrated in 1968. He helpedthem with the initial problems that occurred in Switzerland.16

In Bern, Nedomanský met representatives of the Canadian hockey team Toronto Toros acted atthe World Hockey Association (hereafter WHA). The WHA was trying to compete with the NHL. Thecontract was signed for five years. It is found that the amount received by signing the contract doesnot comply with the individual sources. We most commonly hear of financial rewards of 800,000,17

750,00018 and 450,000 Canadian dollars.19

According to archival documents, Richard Farda did not plan to travel to Canada, but in connectionwith signing the contract between Nedomanský and Toronto Toros has accepted a two-year bid forthe same hockey team. The financial award he received for this contract was lower than in the caseof Václav Nedomanský, but the exact amount again differs in the sources. Probably it was 80,000Canadian dollars.20

His wife and son Richard are permanently in Switzerland. They still struggle with foreign language.They have a teacher to help them to cope with the foreign language. Teacher´s name was not found.21

Richard Farda’s family then moved to Canada: Ludmila Fardová is much happier in Canada than shewas in Switzerland. On the one hand, Farda has ahigher salary - twice as high as he had in Switzerland,and on the other hand, Fardová is interested in being alone, away from a number of friends, againstwhom she had already expressed reservations in the CSSR.22

Nedomanský travelled to Canada with his wife and son in mid-July 1974 and two years played forthe Toronto Toros. The team then was renamed the Birmingham Bulls and during the 1977/78 seasonhe played in Detroit Red Wings, which was part of the NHL. His professional hockey career continuedto the New York Rangers and came to an end in the 1982/83 season in Saint Louis Blues. Later hewas still devoted to hockey as coach in Germany and Austria.23

13 Ibidem.14 Ibidem.15Archiv bezpečnostních složek. Karta emigrace Richard Farda.16Archiv bezpečnostních složek. Obrana, OB r. č. 11517 Br., p. 63.17Archiv bezpečnostních složek. Cesta, OB r. č. 11517 Br., p. 71.18Pinchevsky, T. (2012). Breakaway: From Behind the Iron Curtain to the NHL-The Untold Story ofHockey´s Great Escapes. John Wiley & Sons, New Jersey.

19Archiv bezpečnostních složek. Cesta, OB r. č. 11517 Br., p. 45.20 Ibidem.21 Ibidem, p. 70.22Archiv bezpečnostních složek. Emigrace, OB r. č. 11529.23 Ibidem.

120

Václav Nedomanský and his life abroadThe public believed that the residence of Richard Farda and Václav Nedomanský would be forma-

lized: It is assumed that both Nedomanský and Farda will later return to the Czechoslovak SocialistRepublic on the basis of a change of residence and public would believe that both had been sent abroadto gain experience so that they could not be penalized.24 They did not carry out this step, and VáclavNedomanský and Richard Fardadid not ask for themselves and their families to return to Czechoslo-vakia under the presidential amnesty.25

After emigration, Vaclav Nedomanský contacted his parents in Hodonín and asked them to takeover things from the flat in Bratislava which had not been taken. These were: clothing, furnishings,souvenirs, etc.26 In this matter, his father Václav Nedomanský went to Bratislava but the flat alreadyhad a new owner who refused to submit son´s things until authorities decide on how to process thisfurther.27

At the beginning Václav Nedomanský was looking for a way how to contact his parents. Many lettersand messages had been seized and many other information received from his close family friends hadbeen detected. As an example of the detention of the letter was the October 1974 event, when his fathergave a letter to Julie Blažková who promised to transmit a letter to Canadian coach Bill Harris, whoaccompanied his team to Czechoslovakia. At the end of November 1974, Václav Nedomanský contactedthe family via telephone and talked with his father about the transmitting the letter to the Canadiancoach: Václav Nedomanský junior immediately understood who was Julie Blažková and told his fatherthat he had wrongly done that the person (Julie Blažková) worked with them. Therefore, the letterwas not delivered. They further confronted several cases of mutual correspondence and found out thatmany letters were lost or were confiscated.28

Archive documents at the same time confirm the common practice of Czechoslovakia to declare theemigrants and their families to be dead. Probably on Friday, December 6, 1974, Vašek Nedomanskýcalled again at 2.00 pm. He says he has the newspaper in which he reads that his parents had a heavycar crash in the Czechoslovak Socialist Republic. Therefore they’re worried about them and they’recalling to Hodonin immediately. Father Nedomanský wondered where he took the message because inthe Czechoslovak Socialist Republic it is said to the contrary that Vasek and Farda are dead after thecar crash. Someone is deliberately expanding such panic messages to disturb the peace of the family.29

Richard Farda and his life abroadAccording to the archive sources, Richard Farda was not happy in Canada: he would very much

like to return to the Czechoslovak Socialist Republic. He is waiting for the amnesty and use it in orderto return. Farda also said that he would play in Canada this year (the testimony is January 1975)and then he would relocate to Europe - either Switzerland or NSR (West Germany) to be closer ourRepublic.30

After three-year hockey career in WHA, Richard Farda along with Václav Nedomanský returnedwith his family to Switzerland and lived in Zurich. Farda continued to play ice hockey and workedwith Jaroslav Krupička at the tennis club where he was teaching. He subsequently run tennis schooland trained bothSwiss and Czechoslovak children. Ludmila Fardová worked in Swiss AirCompany,and their son Richard played tennis.31

Lidmila Fardová, the mother of Richard Farda, received a foreign residence permit and thus shecould spend 60 days with her family in Switzerland. She left Prague on October 21, 1978 and flew withSwiss Airwhere Ludmila Fardová worked. She returned back to Czechoslovakia on 17 December 1978.After returning to her home State she was exhausted but: it was obvious that she controlled herself and

24Archiv bezpečnostních složek. Cesta, OB r. č. 11517 Br, p. 40.25There are no papers in the archives of the President’s office concerning Václav Nedomanský or

Richard Farda.26Archiv bezpečnostních složek. Cesta, OB r. č. 11517 Br, p. 60.27 Ibidem.28 Ibidem, p. 95.29 Ibidem.30Archiv bezpečnostních složek. Cesta, OB r. č. 11517 Br, p. 108.31Archiv bezpečnostních složek. Švýcarsko, OB r.č. 11529 BN.

121

offered evasive answers to the questions. Her attitude had the impression that she was instructed byKarel Podborský, a former worker of S-Stb Brno(State Security), whose daughter is Richard Farda’swife.32 About her stay with her son Lidmila Fardová said: In Zurich, where her son now lives, he waswaiting for her with the whole family at the airport. They came to me by a new car that her son hadreceived from club officials for whom he played ice hockey.33

At the time of the arrival of Lidmila Fardová, they lived in a three-room flat, which was furnishedwith only the finest things, because they did not know whether they would move or even return toCanada. Subsequently, Richard Farda became a coach of ice hockey in Switzerland and continuedhis coaching career in Kaufbeuren, Germany. In May 1989, Eduard Farda, the brother of RichardFarda, confirmed the desire to return to his home country. The interest to enhance relationship withCzechoslovakia is due to the fact that mother and siblings live in Brno and he would like to visitthem and allegedly because of his interest in creating a close relationship with the Zetor Brno icehockey team. His goal is also the friendly relations maintained with a hockey team from NSR (WestGermany), where he currently works as a coach.34After the Velvet Revolution, Richard Farda becamea coach in Czechoslovak Extraliga and later in the Czech Extraliga.35

ConclusionDuring the period of the Iron Curtain sportspersons from Czechoslovakia were trying to emigrate.

The motivations to emigrate are distinct. In the case of Richard Farda the main motivation was inthe financial wellbeing and maybe disagreement with regime. Václav Nedomanský´s motivation wasdeveloping. His dream was to play abroad at the beginning. After years he was thinking about movingback to his hometown Brno. But in the year 1974, Václav Nedomanský was in complicate situation.He was called up for military service and it was the main reason why he decided to emigrate. Thefinancial page and the personal professional growth in abilities were secondary reasons.

Emigration brought a number of problems for Czechoslovak emigrants. It is clear that the biggestproblem was the lack of language knowledge. Farda´s and Nedomanský´s families had private teachersand they solved this problem. Other problems were little money, housing, another education system,employment for wives or life without friends and family. Farda´s family decided not to travel withhim to Canada. They stayed in Switzerland and the separation was problematic for all. Farda´s andNedomanský´s family had main support in friend Bílek in Switzerland. After signing the contract withthe Canadian hockey team Toronto Toros, they helped to Farda and Nedomanský with necessities inCanada.

The footprint of the Václav Nedomanský in the NHL is very noticeable. The Big Nedo, as he wasnicknamed, is still a concept in overseas ice hockey. Richard Farda did not celebrate such successes asVáclav Nedomanský in the NHL but is inherently associated with Switzerland. He worked as a tennisand ice hockey coach. He had significant role for the Czechoslovak community in Switzerland.

BibliographyDubrovay, Š. (1964). Nedomanský nejlepším športovcom ITVŠ. Naša univerzita, 9.–10., (IV.).Jenšík, M. (2011). Zlatá kniha ledního hokeje: historie a současnost nejrychlejší sportovní hry. Praha,

XYZ.Pinchevsky, T. (2012). Breakaway: From Behind the Iron Curtain to the NHL-The Untold Story ofHockey´s Great Escapes. John Wiley & Sons, New Jersey.

Průcha, V. (2004). Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918-1992. Brno: Doplněk.

Internet sourceshttp://www.eliteprospects.com/player.php?player=42854.http://www.eliteprospects.com/player.php?player=78379.

32 Ibidem, p. 17.33 Ibidem, p. 17.34 Ibidem.35 Jenšík, M. (2011). Zlatá kniha ledního hokeje: historie a současnost nejrychlejší sportovní hry. Praha,

XYZ.

122

Archival sourcesArchiv bezpečnostních složek, Cesta, OB r. č. 11517 Br.Archiv bezpečnostních složek, Emigrace, OB r. č. 11529.Archiv bezpečnostních složek, Obrana, OB r. č. 11517 Br.Archiv bezpečnostních složek, Švýcarsko, OB r.č. 11529 BN.Archiv bezpečnostních složek, Karta emigrace, Výjezdní doložka Richard Farda.

Mgr. Alena ŠvepešováČechova 55České Budějovice, [email protected]

123

POKYNY PRO AUTORY PŘÍSPĚVKŮ

Časopis Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity je určen pro zveřejňování původních výzkumnýchstudií, teoretických studií, přehledových studií a předběžných sdělení, které souvisí s problematikoukinantropologie. Akceptuje příspěvky, které dosud nebyly publikované a nejsou přijaté k publikovánív jiném časopisu. Všechny texty procházejí recenzním řízení a jsou posuzovány nejméně dvěma odbor-níky. Recenzní řízení je anonymní. Statě mohou být publikovány v jazyce českém, slovenském neboanglickém. Autor je zodpovědný za odbornou, jazykovou a formální správnost příspěvku. O zveřejněnípříspěvku rozhoduje redakční rada se zřetelem na vědecký význam a oponentské posudky.

Struktura příspěvku představuje formální a obsahové členění v souladu s konvencí provědecké sdělení.

1. Titulní strana obsahuje

(a) Nadpis (název práce) má být stručný, výstižný, má poskytovat jasnou informaci o obsahu článku.Nemá přesáhnut 10 slov, 80-85 znaků včetně mezer. První se uvádí název práce v českém jazyce, podním v anglickém jazyce.(b) Jméno autora (autorů) se uvádí bez titulů, v pořadí jméno (iniciála), příjmení, např. R. Naul1,R. Telama2 & A. Rychtecký3. Příjmení se v případě potřeby opatří horním indexem.(c) Pracoviště autorů se uvede v pořadí indexů, např. 1University of Essen, Sportpädagogik, 2Uni-versity of Jyväskylä, Faculty of Physical Education and Sport, 3Univerzita Karlova v Praze, Fakultatělesné výchovy a sportu, Katedra pedagogiky, psychologie a didaktiky TV a sportu.(d) Abstract (krátký souhrn) se nejdříve uvádí v anglickém jazyce. Jasně stanoví cíl, stručný popisproblému, metody, výsledky a závěry. Doporučuje se rozsah 100 až 200 slov (Word – panel nabídek –Nástroje – Počet slov). Nemá se opakovat název článku a nemají se uvádět všeobecně známá tvrzení.(e) Klíčová slova v angličtině nemají přesáhnout 5 slov, doporučuje se používat klíčová slova platnápro databázi CAB, řadí se od obecnějších ke konkrétnějším, navzájem se oddělují středníkem.(f) Souhrn (neboli abstrakt) a klíčová slova v českém, resp. slovenském jazyce – platí stejná pravidlajako pro abstrakt a klíčová slova v anglickém jazyce.

2. Další strany

(a) Úvod obsahuje nejnutnější údaje k pochopení tématu, krátké zdůraznění, proč byla práce uskuteč-něna, velmi stručně stav studované problematiky. Je možné uvést citace autorů vztahující se k práci.(b) Metodika (metoda) umožňuje zopakování popsaných postupů. Podrobný popis metodiky se uvádítehdy, je-li původní, jinak postačuje citovat autora metody a uvést případné odchylky. Způsob získánípodkladových dat se popisuje stručně.(c) Výsledky zahrnují věcné, stručné vyjádření výsledků, zjištění, nálezů a pozorovaných jevů. Vedletabulek se doporučuje používat grafů. Graf nemá být „kopií” tabulky, má vyjadřovat nové skutečnosti.Tabulky mají shrnovat výsledky statistického vyhodnocení. Popis výsledků má být věcný, obsahovatpouze faktické nálezy, nikoliv závěry a dedukce autora.(d) Diskuze vyhodnocuje zjištěné výsledky, konfrontuje je s literárními údaji, zaujímá stanoviska, dis-kutuje o možných nedostatcích. Srovnává je s dříve publikovanými údaji, pokud mají s prací souvislost(uvádět jen autory, kteří mají k nové práci bližší vztah). Vyžaduje-li to charakter práce, je možné popisvýsledků a diskuzi spojit do jedné stati „Výsledky a diskuze”.

Pokud to autoři považují za účelné, může být zařazen do příspěvku závěr. Zahrnuje základníinformace o materiálu a metodice, stručně vystihuje nové a podstatné poznatky. Je nekritickým infor-mačním výběrem významného obsahu příspěvku, včetně hlavních statistických dat, nikoliv jen jehopouhým popisem. Má být psaný celými větami (ne heslovitě), nemá překročit 10 řádků.

Podle uvážení autora je možné na tomto místě uvést poděkování spolupracovníkům.(e) Literatura se uvádí pouze ta, která byla skutečným podkladem pro napsání příspěvku. Musí odpo-vídat publikačnímu manuálu APA (6. vydání, 2010) a řadí se abecedně podle jména prvních autorů.(f) Citace v textu. Je nutno rozlišovat podle počtu autorů. V případě dvou a méně autorů se vypisujívždy jména i rok (Palmer & Roy, 2008). V případě tří až pěti autorů se při prvním výskytu vypíšívšechna jména (Sharp, Aarons, Wittenberg, & Gittens, 2007). Následně se již používá pouze jménoprvního autora + et al. (Sharp et al., 2007). V případě šesti a více autorů se et al. používá již připrvním výskytu citace (Mendelsohn et al., 2010).

125

Schématické znázornění hlavních citací:• periodika (pravidelně vydávané žurnály, časopisy, sborníky apod.) ⇒ Autor, A., Autor, B., &Autor, C. (1998). Název článku. Název časopisu, ročník(číslo), stránky. DOI.

Scruton, R. (1996). The eclipse of listening. The New Criterion, 15 (3), 5–13.

Wooldridge, M. B., & Shapka, J. (2012). Playing with technology: Mother-toddler interaction scoreslower during play with electronic toys. Journal of Applied Developmental Psychology, 33 (5), 211–218.http://dx.doi.org/10.1016/j.appdev.2012.05.005.

Článek s více jak sedmi autory (časopis vycházející pouze jednou ročně, tzn. bez čísla):Miller, F. H., Choi, M. J., Angeli, L. L., Harland, A. A., Stamos, J. A., Thomas, S. T., . . . Rubin, L. H.(2009). Web site usability for the blind and low-vision user. Technical Communication, 57, 323–335.

• neperiodika (knihy, monografie, sborníky, skripta, brožury, manuály, audio-vizuální média apod.)⇒ Autor, A. (1998). Název díla. Místo vydání: vydavatel.

Rosenthal, R., Rosnow, R. L., & Rubin, D. B. (2000). Contrasts and effect sizes in behavioral research:A correlational approach. Cambridge: Cambridge University Press.

Calfee, R. C., & Valencia, R. R. (1991). APA guide to preparing manuscripts for journal publication.Washington, DC: American Psychological Association.

• část z neperiodika (kapitoly ve sborníku, knize apod.) ⇒ Autor, A., & Autor, B. (1998). Ná-zev kapitoly. In A. Editor, B. Editor, & C. Editor (Eds.), Název knihy (pp. xx–xx). Místo vydání:Vydavatel.

O’Neil, J. M., & Egan, J. (1992). Men’s and women’s gender role journeys: A metaphor for hea-ling, transition, and transformation. In B. R. Wainrib (Ed.), Gender issues across the life cycle (pp.107–123). New York, NY: Springer.

Herrmann, R. K., & Finkle, F. (2002). Linking theory to evidence in international relations. InW. Carlsnaes, T. Risse & B. A. Simmons (Eds.), Handbook of international relations (pp. 119–136).London: Sage.

• kvalifikační práce⇒ Autor, A. (2012). Název práce (Typ práce, Univerzita, Město, Země). Získánoz http://. . . .

Barua, S. (2010). Drought assessment and forecasting using a nonlinear aggregated drought index(Disertační práce, Victoria University, Melbourne, Austrálie). Získáno z http://vuir.vu.edu.au/1598.

Nepublikovaná kvalifikační práce:Considine, M. (1986). Australian insurance politics in the 1970s: Two case studies. (Nepublikovanádisertační práce). University of Melbourne, Melbourne, Austrálie.

• webová stránka ⇒ Titulek stránky. (1998). Získáno 9. říjen 2015, z http://. . . .

Studia Kinanthropologica - Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích - JU. (b.r.). Získáno 25. duben2017, z http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/tv/studia kinantropologica/index.php.

Do seznamu se zařazují všechny práce citované v textu, na práce uvedené v seznamu literaturymusí být v textu odkaz. Pro citaci příspěvku uveřejněného v tomto časopisu se používá plných názvů.U historických textů je požadována přesná citace (př.: poznámka pod čarou).

(g) Adresa prvního autora (kontaktní adresa) se uvádí jako poslední údaj v příspěvku. Obsahuje plnéjméno, příjmení, tituly, přesnou adresu s PSČ, číslo telefonu, faxu, příp. e-mail.

Technická úprava rukopisu

Příspěvky jsou přijímány ve formě zpracované textovým editorem, nejlépe Microsoft Word (popř.editorem s ním plně kompatibilním) při dodržení následujícího nastavení a úprav:– formát A4– všechny okraje 2,5 cm– název práce (česky, resp. slovensky a anglicky) 11, ostatní 10

126

– písmo pro název práce (česky, resp. slovensky a anglicky) Arial pro ostatní text Times New Roman– řádkování 1,0– odsazení prvního řádku odstavce 0,5 cm

Název práce, souhrn a klíčová slova (česky, resp. slovensky a anglicky), jméno autora (autorů). Nevelkými písmeny.– text a přílohy (tj. tabulky, grafy apod.) musí být zpracovány s využitím jednotek SI (ČSN 01 1300).– zkratky se používají pouze pokud se jedná o mezinárodně platnou symboliku. Prvně použitou zkratkuje nutno v závorce vysvětlit. V názvu práce není vhodné zkratek používat.– latinské názvy se píší kurzívou, netučné, a to i v názvu příspěvku. Na tabulky, grafy atd. musíbýt v textu odkazy. Předkládaný rukopis vědecké práce by neměl přesáhnout 15 stran včetně příloh.Tabulky, obrázky a grafy se zařazují do přílohy.– rozlišujte: 15% – patnáctiprocentní a 15 % – patnáct procent, dále pomlčku (–) a spojovník (-).Dlouhá se užívá pro vyjádření číselného rozpětí (5–11 let, 1918–1938), jako znaménko minus (–5, –0,3),jako prostá pomlčka v textu (utkání Sparta–Slavia, Praha 6 – Ruzyně) či pokud se používá k vytvořeníseznamu (odrážky). Spojovník užíváme tehdy, chceme-li vyjádřit, že jím spojené výrazy tvoří těsnývýznamový celek (Garmisch-Partenkirchen, je-li, technicko-ekonomický, Marie Curie-Sk�lodowska).– neužívejte, (s výjimkou) anglického textu, desetinnou tečku, ale desetinnou čárku. Desetinná číslapište ve tvaru: 9,8 či 0,678.

Tabulky – rozměry musí respektovat vymezenou stránku. Názvy tabulek a textů v tabulkách se uvádídvojjazyčně, tj. česky, resp. slovensky a anglicky, přičemž je možné využít indexování českých textův tabulce a uvést seznam anglických překladů pod tabulkou. Doplňující informace se uvádějí podtabulku.

Grafy, obrázky apod. jsou zpravidla samostatnými listy zpracovanými v kvalitě, která odpovídápožadavkům přímé předlohy pro tisk (černobílé obrázky a grafy a tomu odpovídající popisky, rozli-šení min. 300 dpi). Rozměry musí respektovat vymezenou stránku. Použité názvy a popisy musí býtuvedené rovněž dvojjazyčně, tj. česky, resp. slovensky a anglicky. Doplňující informace se uvádějí podobrázek či graf. Obrázky a grafy se nerámují.

Autoři, jejichž příspěvek má vazbu na projekt grantové agentury a je součástí dílčí nebo závě-rečné zprávy výzkumného projektu musí toto uvést. Např.: Empirická data byla získána v rámci řešenígrantového projektu např. GAČR (název a číslo).

Příspěvky k oponentnímu řízení pošlou autoři elektronickou poštou na adresu redakce: [email protected].

Po úpravách vyvolaných oponentním řízením pošlou autoři na adresu redakce opravené rukopisy(řádkování jednoduché) v elektronické podobě.Upozornění: Od roku 2011 je vybírán manipulační poplatek za příspěvek do časopisu Studia Ki-

nanthropologica ve výši 500 Kč nebo 20 e , číslo účtu: 104725778/0300, Specifický symbol: 1214.

127

INSTRUCTIONS FOR THE AUTHORS OF THE ARTICLES

Scientific Journal for Kinanthropology is mainly a place for publishing reports of empirical studies,review articles, or theoretical articles. Articles are published in Czech, Slovak, and/or English language.The author (senior author) is responsible for special and formal part of the article. All texts are subjectto review process and assessed by at least two expert referees. The review procedure is authorless.Board of editors decide about article´s publishing having regard to scientific importance and reviewprocess.

Most journal articles published in kinanthropology are reports of empirical studies, and thereforethe next section emphasizes their preparation.

Parts of a Manuscript

1. Title page consists of

(a) Title. A title should summarize the main idea of the paper simply and, if possible, with style. Itshould be a concise statement of the main topic and should identify the actual variables or theoreticalissues under investigation and the relation between them. The recommendated length for a title is 8to 10 words. A title should be fully explanatory when standing alone.(b) Author´s name and affiliation(c) Abstract. An abstract is brief, comprehensive summary of the contents of the article. A goodabstract is accurate, self-contained, concise and specific, nonevaluative, coherent and readable. Anabstract of a report of an empirical study should describe in 150 to 200 words

• the problem under investigation, in one sentence if possible;• the subjects, specifying pertinent characteristics, such as number, type, age, sex, and species;• the experimental method, including the apparatus, data-gathering, and complete test names, etc.• the findings, including statistical significant levels, and• the conclusions, and the implications or applications.

(d) Keywords. Not more than 5.

2. Next pages

(a) Introduction. The body the paper body of a paper opens with an introduction that presents thespecific problem under study and describes the research strategy. Definition of variables and formalstatement of your hypotheses give clarity. Because the introduction is clearly identified by its positionin article, it is not labeled.(b) Method. The Method section describes in detail how the study was conducted. Such a descriptionenables the reader to evaluate the appropriateness of your method and the reliability and the validityof your results. It also permits experienced investigators to replicate the study if they so desire. Methodsection is devided into labeled subsections. These usually include description of subject, the apparatus(measures or materials), and the procedure. If the design of the experiment is complex or the stimulirequire detailed description, additional subsections or subheadings to devide the subsections may bewaranted to help readers find specific information, include in this subsections only the informationessential to comprehend and replicate the study. Given insufficient detail, the reader is left withquestions, given to much detail, the reader is burneded with irrelevant information. Method sectionis usually devided into: Subject; Measures (Apparatus or Materials) and Procedure.(c) Results. This section summarizes the data collected and the statistical treatment of them. First,briefly state the main results or findings. Then report the data in sufficient detail to justify theconclusions. Mention all relevant results, including those that run counter the hypothesis. Do notinclude individual scores or raw data, with the exception, e.g. of single-subject designs or illustrativesamples.(d) Tables and figures. To report data, choose the medium that presents them clearly and economi-cally. Tables provide exact values and can efficiently illustrate main effects. Figures of professionalquality attract the reader´s eye and best illustrate interactions and general comparisons. Althoughsummarizing the results and the analysis in tables or figures may be helpful, avoid repeating the samedata in several places and using tables for data that can be easily presented in the text. Refer to alltables as tables, and to all graphs, pictures, or drawings as figures. Tables and figures supplemented

128

the text; they cannot do the entire job of communication. Always tell the reader what to look for intables and figures and provide sufficient explanation to make them readily intelligible.(e) Discussion. After presenting the results, you are in a position to evaluate and interpret their im-plications, especially with respect to examine, interpret, and qualify the results, as well as to drawinferences from them. Emphasize any theoretical consequences of the results and the validity of yourconclusions. When the discussion is relatively brief and straightforward, some authors prefere to com-bine it with the previous Result section, yielding Results and Conclusion or Results and Discussion).(f) Conclusion. Conclusion part contrary to Abstract is not obligatory. This part could also be insection Results and Conclusions.(g) References. Just as data in the paper support interpretations and conclusions, so reference citationdocument statements made about the literature. All citations in the ms. must appear in the referencelist, and all references must be cited in text. Choose refferences judiciously and cite them accuratly.The standard procedur for citations ensure that refferences are accurate, complete, and useful toinvestigators and readers. In references section follow the APA-Publication Manual (6th edition, 2010).(h) Appendix. Appendix is although seldom used, is helpful if the detailed description of certainmaterial is distracting in, or inappropriate to the body of this paper. Some examples of materialsuitable for an appendix are (1.) new computer program specifically designed for your research andunvalaible elsewhere, (2.) an unpublished test and its validation, (3.) a completed mathe-matical proof,(4.) list of stimulus material (e. g. those used in psycholinguistic research), or (5.) detailed descriptionof a complexe piece of equipment. Include an appendix only if it helps readers to understand, evaluate,or replicate the study.(i) Author´s address (contact address) – the author presents his/her address and address of his/herco-workers as the last information in the article. He/she presents family name, first name, degrees,complete address, City Code, telephon number and mainly e-mail.

Technical form of (hand) writing

Articles are basically accepted in the form of text editor, Microsoft Word or by editoring, keepingfollowing setting and arrangements:– form A4– all outsides 2.5 cm– size of letters 11, for the name of work a 10 for the other text– single lines– letters Times New Roman CE– distance from the first line of the column – 0.5 cm– gaps behind the headlines – 6 points– all headlines extra bald and situated in the centre, Tables can be presented direct in the manuscriptor mostly are presented as supplement enclosures of the article.

Dimensions of the tables (including title) can´t be over width and height of the page limited byabove mentioned page´s appearence. The name of the Table and all languages, in English and inCzech, it is possible to use English text in the Table and the list of Czech translations is presentedunder the table (or contrary).Figures (graphs, pictures, drawings, etc.) are regularly sheets in the quality replying to the require-

ments of the sample for print (black and white images and graphs with the corresponding descriptions,resolution min. 300 dpi). The figure´s dimension including all descriptions can´t be bigger than abovementioned page´s dimension. The name of figure and all descriptions used in figure are also in twolanguages – in English and Czech.

To the authors, whose articles are connected with the project of some Grant Agency, is recommen-ded to emphasize this fact (i. e. name of the project and its number).

Please note: From January 2011 there will be a handling fee of 500 Kč (or 20 e ) for articles acceptedby Studia Kinantropologica, Account number: 104725778/0300, Specific symbol: 1214.

e-mail: [email protected]://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/tv/studiaka.html

129

Upozornění

Od roku 2011 je vybírán manipulační poplatek za příspěvekdo časopisu Studia Kinanthropologica ve výši 500 Kč nebo 20 e .

Číslo účtu: 104725778/0300Specifický symbol: 1214

IBAN: CZ20 0300 0000 0001 0472 5778SWIFT (BIC) CEKOCZPP

Do zprávy pro příjemce uvádějte jméno prvního autora.

Please note

From January 2011 there is a handling fee of 500 Kč (or 20 e )for articles submited by Studia Kinantropologica.

Account number: 104725778/0300Specific symbol: 1214

IBAN: CZ20 0300 0000 0001 0472 5778SWIFT (BIC) CEKOCZPP

In a message for the recipient to enclose the name of the first of the author.

universitas bohemiae meridionalis budvicensis facultas ... · universitas bohemiae meridionalis...

Documents