U nás v kraji

str. 4 str. 5str. 3Deset let existence kraje:rozhovor

s ředitelkou

krajskéhoúřadu

Silničáři čekají krutou

zimu

V Chotělicích opravují krajský

ústav sociální

péče

Čtvrtletní zpravodaj Královéhradeckého kraje | prosinec 2010 | číslo 4/2010 | IX. ročník | zdarma

Královéhradecký kraj slaví desáté narozeniny

Pomyslných deset svíček na narozeninovém dortu letos sfoukne Královéhradecký kraj a vstoupí tak do druhé dekády své existence. Právě v roce 2000 vznikly v České republice krajské samosprá-vy a převzaly na sebe povin-nosti a pravomoci někdejších okresních úřadů a některé ze závazků státu. Uplynulých deset let rozděluje několik zásadních mezníků, které ovlivnily celý region i život jeho obyvatel.

„Nejdůležitější milníky v historii regionu určitě před-stavují vstup Česka do Ev-ropské unie, výstavba dálnice D11 nebo krizové situace, které musela krajská samo-správa řešit – povodně či následky orkánu Kyril,“ řekl hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc.

Vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004 se změnilo mnoho i pro oby-vatele kraje. Zejména se ote-vřely možnosti pro podporu mnoha projektů, které by pravděpodobně bylo jinak jen obtížné realizovat.

Kraj díky evropským dotacím modernizuje silnice druhé a třetí třídy, které převzal před deseti lety od státu v dezolátním stavu, rozvíjí sociální služby i zdra-votnictví, kulturu či oblast školství.

Nejvýznamnější doprav-ní stavbou v kraji, ale i jeho dlouhodobou bolístkou je dálnice D11. V posledních letech se tuto komunika-ci podařilo dovést až těsně před krajské město, nad jejím dalším pokračováním ale visí velký otazník. „Kraj se snaží

stát přesvědčit, aby protaže-ní dálnice zařadil mezi své priority. Máme zpracovanou studii, podle které by se na fi nancování stavby mohly podílet soukromé fi rmy, kraj rovněž inicioval obnovení kontrolních dnů na dálnici D11 a vymohl ustanovení vládního zmocněnce pro její dokončení,“ dodal hejtman Franc.

V letošním roce dokázal kraj překlenout složité období ekonomické krize a udržet v rovnováze všechny důleži-té oblasti své působnosti. V minulých letech pak region úspěšně zvládnul krizové situace – například povodně na jaře 2006, následky orkánu Kyril před třemi lety či sanaci nelegální skládky chemické-ho odpadu v obci Libčany na Královéhradecku.

Přijďte si prohlédnout hradecký pivovar a navštívit hejtmana

Pracovna hejtmana Králo-véhradeckého kraje, zasedací místnosti krajské rady či sál zastupitelstva v Regiocentru Nový pivovar, kam se každý den lidé nedostanou, budou mít v sobotu 18. prosince ote-vřené dveře pro všechny.

Den před desátými naro-zeninami Královéhradeckého kraje pořádá krajský úřad den

otevřených dveří. Den vzniku Královéhradeckého kraje se datuje k 19. prosinci 2000, kdy proběhlo ustavující zase-dání krajského zastupitelstva. Oslavy desátých narozenin kraje začnou 17. prosince slavnostním setkáním všech krajských zastupitelů od roku 2000 a budou pokračovat až do března příštího roku.

Letošním rokem se za-vršuje prvních deset let, po kterých se snaží být Králo-véhradecký kraj na straně svých obyvatel a snaží se řešit

jejich problémy. Zároveň se otevírá další období existence našeho regionu. Kraje začaly psát svou historii se vstupem společnosti do jednadvacá-tého století a oněch uplynu-lých deset let bylo nabitých událostmi – v čele Česka se vystřídalo několik vlád, naše země vstoupila do Evropské unie, rozkvět eurozóny nyní vystřídaly potíže s dopady hospodářské krize.

Královéhradecký kraj se dokázal s každou změnou – dobrou i obtížnou – vyrovnat po svém. Nyní se snaží o to, aby všechna svá odvětví sta-

SLOVO HEJTMANA

bilizoval a co nejlépe dále rozvíjel. Letos se poprvé do-pracoval k rozpočtu, který bude v lehkém přebytku.

Chceme, aby kraj posky-toval lidem svou podporu a prosperoval i v následu-jících letech. Mým přáním do Nového roku pak je, aby se vám všem žilo v našem regionu co nejlépe a nejspo-kojeněji, aby pro vás byl rok 2011 co možná nejúspěšnější a aby se našemu kraji v bu-doucích deseti letech dařilo alespoň tak jako v těch uply-nulých.

Lubomír Franc, hejtman

V kraji se rozzářily vánoční stromy

a objevily betlémy

Ve městech a obcích se rozzářily vánoční stromy a v kostelech objevily betlémy. Keramické i dřevěné postavičky, které zobra-zují narození Ježíška, vystavili například v kostele Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové žáci výtvarného oboru ZUŠ Habrma-nova.

Královéhradecký hejtman Pavel Bradík převzal 21. ledna od prezidenta re-publiky krajský znak a prapor kraje.

V prvním a čtvrtém poli čtvrceného štítu znaku je stříbr-ný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve druhém modrém poli

je emblém tvořený zlatým unciálním písmenem G z původní podoby znaku Hradce Králové. Třetí pole je modré se zlatou korunou českých královen. Podle heraldických pravidel se jedná o znak mluvicí, z hlediska heraldiky poměrně ceněný.

Královéhradecký kraj hostil pre-zidenta republiky Václava Klause na první třídenní návštěvě kraje. Na svých setkání se například pravidelně setkával s hradeckých biskupem Dominikem Dukou,

který se letos stal p r a ž -s k ý m a r c i b i s -k u p e m a hlavou

české katolické církve. Prezident Klaus se do kraje stále vrací: pravidelně podniká srpno-vou Svatovavřineckou pouť na Sněžku, jeho ofi ciální prezidentská návštěva se uskutečnila také v roce 2008.

V lednu se rodí krajská samosprá-va. Krajský úřad nejdříve působil v Kongresovém centru Aldis v Hradci Králové. Odtud se stěhoval do budovy ve Wonkově ulici, kde sídlil do roku 2007, a postupně působil na několika dalším místech v krajském městě. Jednou z tradičních lednových akcí, které časově souvisí se zrodem kraje, zůstávají návštěvy hejtmana u prvních dětí narozených na Nový rok.

U nás v kraji | prosinec 2010 | strana 2

Co potkalo kraj během prvních deseti let ...

Radní Královéhradecké-ho kraje komunikují se svými kolegy z obecních,

městských i krajských samospráv. V roce 2003 se uskutečnilo setkání s radními sousedního Pardubického kraje v Kladrubech. Členové krajské vlády každý rok pořádají setkání se starosty měst a obcí v kraji, na kterých infor-mují o své práci a hledají prostor pro řešení společných problémů.

Od roku 2004 postupně startuje myšlenka přeměny chátrají-cího hradeckého pivovaru na nové sídlo kraje, kde nyní úřad působí. Se samotnou stavbou se pak začalo v roce 2005.

Krajský úřad se do nové budovy, která získala titul Stavba roku, stě-hoval v roce 2007.

Koncem března 2006 zasáhly část kraje jarní povodně, které se prohnaly regionem a zapla-vily řadu domů. Nebyly naštěstí tak ničivé jako v jiných krajích a nenapáchaly škody, jaké voda nadělala v předchozí dekádě v roce 1997 a 1998. Další krizo-vou situací tohoto roku bylo obje-vení skladu chemického odpadu v Libčanech na Hradecku.

Od konce roku slouží řidičům nový úsek dálnice D11, který spojil dosavadní konec autostrády u Podě-brad s jižními hranicemi kraje. Od té doby se podaři-lo zprovoznit několik stovek nových metrů dálnice, která dosud stále končí v polích před Hradcem Králové.

Na podzim roku 2008 se konaly třetí krajské volby, po kterých nahradil hejtma-

na Pavla Bradíka (ODS), jenž sloužil v úřadu dvě volební období, současný královéhradecký hejtman Lubomír Franc (ČSSD).

Na jaře 2009 se hejtman vložil do řešení sporu o pozemky pro dokončení obchvatu České Skalice. Tento problém se podařilo v první polovině roku odblokovat: na kraj-ském úřadu došlo k podpisu smluv, které odstranily překážky vedoucí k dokončení této význam-né stavby. Od podzimu 2009 již obchvat slouží řidičům na cestě mezi Hradcem Králové a Ná-chodem.

Od letošního června mohou lidé cestovat po celém kraji na jednu jízdenku. V kraji se uskutečnila malá revoluce v dopravní obslužnosti, když se podařilo spustit systém integrované, optimalizované dopravy.

2001 2002

2003

2004 2005

2006 2007

2008

20092010

strana 3 | prosinec 2010 | U nás v kraji

Základem úspěchu je dobrý tým

Je absolventkou brněnské právnické fakulty a mnoho let působila ve veřejné správě, konkrétně deset let na Okres-ním úřadu v Hradci Králové. Před tím pracovala jako pod-niková právnička.

Dnes vzpomíná na začátky krajských zřízení, na dobu,

kdy pro pět lidí byl k dispo-zici jeden počítač a kdy se stavělo sídlo pro nově vzni-kající úřad.

Jejím pracovním mottem je: „Základem velkého úspěchu je dobrý tým vzá-jemně spolupracujících pro-fesionálů. Základem dobrého podniku jsou její spokojení a kvalifi kovaní zaměstnanci“.

Jistě si vzpomínáte na začátky vzniku krajů. Můžete nám je popsat?

Protože jsem pracovala na okresním úřadu ve funkci vedoucí referátu vnitřních

Krajský úřad je „Přátelským místem“ pro lidi s handicapem

Titul „Přátelského místa“, kde naleznou pomoc lidé se zdravotním handicapem, získal Krajský úřad Králové-hradeckého kraje. Jeho za-městnanci totiž absolvovali odborná školení, na kterých se naučili profesionálně po-skytovat služby klientům s nejrůznějšími typy zdra-votního omezení. Certifi kát „Přátelského místa“ předali

Rozhovor s ředitelkou Krajského úřadu Královéhradeckého kraje Ivanou Křečkovou, která vede tuto instituci od jejího vzniku.

17. listopadu Královéhradec-kému kraji zástupci Českého červeného kříže.

„Cílem Krajského úřadu Královéhradeckého kraje je poskytovat co nejlepší služby a umět co nejlépe vyhovět i klientům, kteří trpí různými zdravotními omezeními. Jsem velmi ráda, že se náš úřad mohl zařadit jako jeden z prvních mezi Přátelská místa

z projektu Českého červené-ho kříže,“ uvedla ředitelka královéhradeckého krajského úřadu Ivana Křečková.

Zaměstnanci krajského úřadu absolvovali školení, na kterém se naučili pomáhat zdravotně postiženým lidem. Aby se dokázali co nejlépe vcítit do jejich problémů a porozumět jim, nasadili si například na 20 minut na oči

speciální klapky, a zakusili tak stejné pocity, jako lidé, kteří přišli o zrak. Krajský úřad je rovněž díky výtahům, speciálním plošinám a dalším stavebním úpravám zcela bezbariérový.

Kromě Královéhradecké-ho kraje získalo titul „Přátel-ské místo“ ještě pět dalších organizací. Cílem projektu Českého červeného kříže je

vytvořit národní síť certifi ko-vaných poskytovatelů služeb, u kterých bude mít klient s nejrůznějšími typy omezení garanci profesionálního pří-stupu a dostupnosti služeb. Poskytovatelům certifi kát usnadňuje přístup ke klientům, umožňuje oslovit i zákazníky se specifi ckými potřebami a zvyšuje kvalifi kaci perso-nálu.

věcí, měla jsem na starosti i agendu voleb. Celkem logicky jsem tedy připravo-vala i první krajské volby, včetně ustavujícího zasedání zastupitelstva kraje. V té době pokračovala reforma veřejné správy a očekávalo se zrušení okresních úřadů. Nicméně

bezprostředně po 1. 1. 2001, kdy vznikly krajské úřady, bylo z hradeckého okresního úřadu delimitováno 15 za-městnanců a v průběhu ledna 2001 dalších 27 z jednotli-vých detašovaných pracovišť ministerstev. Takže krajský úřad mohl začít v podstatě ihned fungovat, i když s ome-zeným počtem agend i úřed-níků.

Bylo pro vás výzvou stát se první ředitelkou nově vznikajícího KÚ?

Jistě a velkou. Když jsem obdržela tuto nabídku,

nechala jsem si sice čas na rozmyšlenou, ale velmi krátký. Jsem totiž znamením Střelec a jednám poměrně rychle a rázně. Je pravda, že jsem za výzvu považo-vala i to, že budu u vzniku něčeho nového, budu si moci vybrat svoje spolupracovníky

a vlastně sama sobě dokázat, že vše zvládnu.

Samozřejmě k rozhodnutí přispěl i ten fakt, že se na mé osobě shodli lídři tehdejších vítězných politických stran a neměli obavu mi úřad svěřit.

Změnili se vaši spolupra-covníci během uplynulých deseti let?

Za deset let nepochybně došlo i k obměně kolegů. Ten největší příliv zaměstnan-ců následoval po 1. 1. 2003, tedy již při zmíněném zániku okresních úřadů. V průběhu let

jsem začala vnímat, že musím být odpovědná za stále větší skupinu lidí – svých spolu-pracovníků. Musím však říct, že moji nejbližší kolegové, se kterými jsem začínala, pořád perfektně fungují a patří mezi profesionály našeho úřadu. Mohu se na ně naprosto spo-lehnout a za to jim patří můj velký dík.

Co vám ředitelský post přinesl pozitivního a na co byste nejraději zapomněla?

Manažerská práce mě stále baví, naplňuje moje profesní představy, vidím v ní konkrétní smysl a dodává mi energii. I když ne vždy se dařilo a pár bezesných nocí jsem také zažila. Mrzí mě, že jsem musela opustit svůj pedagogický post na Univer-zitě Hradec Králové. Sedm let jsem zde externě působila a přednášela základy práva. Mimo to jsem se poměrně in-tenzivně věnovala i lektorské činnosti. Tu jsem velmi rychle po příchodu na krajský úřad musela z časových důvodu také ukončit.

Jak hodnotíte činnost krajského úřadu?

Krajský úřad Králové-hradeckého kraje patří mezi kvalitní úřady, o čemž jistě svědčí i získané ceny. Náš úřad se pravidelně umísťuje na příčkách prestižní Národní ceny kvality. Například v minulém roce jsme v rámci tohoto programu obdrželi ocenění Perspektivní orga-nizace, v předminulém roce zase Čestné uznání za stálé zlepšování služeb, které po-skytujeme lidem. Proces hodnocení kvality služeb

byl zahájen již v roce 2004. Tehdy začal krajský úřad vy-užívat model CAF - nástroj řízení kvality.

Vzpomenete si i na nějakou milou nebo veselou příhodu, která provázela první dny krajských úřadů?

Vzpomínám si na první návštěvu tehdejší náměstkyně ministra vnitra Yvonne Strec-kové. Po pěti minutách roz-hovoru s ní se na mě upřeně podívala a řekla: „Vás já jsem učila.“ Byl to pro mě naprostý šok. Nemohla jsem pochopit, že si mě pamatuje v tom množ-ství studentů, kteří jí prošli rukama. Obdivovala jsem v tu chvíli její vynikající paměť na studenty. K osobě paní profe-sorky Streckové se váží i další vzpomínky nás všech ředitelů krajských úřadů. Především se nám velmi intenzivně věnova-la – pomáhala nám nejenom osobními odbornými konzulta-cemi, ale připravovala pro nás mnoho vzdělávacích akcí. Se svým profesionálním přístu-pem pedagoga nám pomohla orientovat se v manažerské roli. Tento úkol byl vlastně jejím pracovním mottem. A myslím si, že se jí ho poda-řilo úspěšně dokončit.

Jak se dá skloubit rodinný život s kariérou ma-nažerky?

Určitě se skloubit dá a není frází, že hodně záleží na partnerovi a rodinném zázemí, které jsem vždy měla a naštěstí stále mám. Přesto jsem si někdy povzdechla, že bych byla raději ředitelem než ředitelkou. S výhodou „domá-cího“ servisu, který by za mě obstaral někdo jiný.

U nás v kraji | prosinec 2010 | strana 4

Pacienty opočenské nemocnice budou

léčit v Náchodě a Rychnově

V nemocnici v Opočně skončí během první polo-viny příštího roku všechny její lůžkové části. O paci-enty se postarají nemocnice v Náchodě a v Rychnově nad Kněžnou. Podle návrhu, se kterým přišla zdravotnická komise kraje složená výhrad-ně z odborníků kraje a který na začátku prosince schvá-lili krajští zastupitelé, tak krajské zdravotnictví ušetří na provozu malé nemocni-ce zhruba 25 milionů korun ročně a další desítky milionů korun, který by bylo nutné použít na rekonstrukci opo-čenského zařízení.

V Opočně budou lidem i nadále sloužit nemocniční ambulance a zůstane tam také posádka krajské zdravotnické záchranné služby. „Přiblížit vybavení opočenské nemoc-

Silničáři jsou připraveni i na velmi krutou zimu

Před rokem udeřila v Královéhradeckém kraji zima a sníh se začal sypat na krajské silnice i v nižších polohách výjimečně brzy. Přestože loňská zima byla poměrně výlučná a letos v lednu dokonce způsobila na silnicích Královéhradeckého kraje kalamitu, krajští silni-čáři hlásí, že jsou připraveni zvládnout i podobně extremní zimu jako loni.

Kraj vyzval stát k navýšení

financí na sociální službyK navýšení státního roz-

počtu o několik set milionů korun na fi nancování soci-álních služeb vyzval poslan-ce a senátory krajský radní Miroslav Uchytil. Současný návrh totiž počítá s tím, že kraje na tyto účely dostanou o 800 milionů korun méně než v letošním roce. Defi cit ve fi nancování sociálních služeb by podle Uchytila ohrozil klienty ústavů sociální péče a domovů důchodců i lidi, kteří se o ně starají.

„Tím, že stát i v sociální oblasti bude poskytovat méně fi nancí, ohrožuje nejpotřeb-nější obyvatele celé republi-ky, kteří se nemohou nikterak bránit. Jedná se o občany mentálně i fyzicky postižené a o početnou skupinu seniorů,“ uvedl v otevřeném dopise po-slancům a senátorům radní Uchytil, který má na starosti sociální oblast.

Vyzval zákonodárce, aby se napříč politickým spektrem pokusili navýšit fi nancování sociálních služeb. Navržený státní rozpočet na příští rok totiž na tuto oblast počítá s pouze 6,1 miliardy korun pro celou Českou republiku, což je o 800 milionů korun méně

nice současným požadavkům na poskytování zdravotnic-kých služeb by představovalo investici v desítkách milionů korun a i tak by nemocnice poskytovala pouze omezené služby. Přesun lůžkové části opočenské nemocnice zajistí do budoucna zachování kva-litní akutní i následné péče s kompletním zázemím pro celý region Rychnovska,“ uvedla Jana Třešňáková, krajská radní odpovědná za zdravotnictví.

Zdravotníci, kteří léčí v Opočně, by měli najít práci v náchodské a rychnovské nemocnici, jichž se změny v opočenské nemocnici také dotknou. „V Náchodě přibude dalších asi dvacet lůžek ná-sledné péče a o dalších zhruba pět lůžek víc pak má být v její jaroměřské pobočce. V rych-

novské nemocnici po drob-nějších stavebních úpravách vznikne asi dvacet nových lůžek následné péče a rehabi-litace a deset lůžek interny,“ uvedl ředitel Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje Martin Scháněl.

Úkol navrhnout optimální řešení budoucnosti opočenské pobočky Oblastní nemocni-ce Náchod dostala odborná skupina zdravotnických expertů od krajských zastu-pitelů letos v září. Odborná skupina složená z manažerů krajského zdravotnického holdingu, odborníků z kraj-ských oblastních nemocnic, zástupců Fakultní nemocnice Hradec Králové, hradecké pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny či krajské záchran-né služby vznikla právě kvůli tomuto zadání zastupitelů.

než v roce letošním. Králové-hradecký kraj by tak přišel o zhruba 60 milionů korun.

„Chápu snahu současné vlády o snížení defi citu stát-ního dluhu, který se pochopi-telně týká každého obyvatele, ale podle mého názoru není možné takto dramaticky sni-žovat podíl státu v přímých sociálních službách,“ dodal Uchytil.

Uvedl rovněž, že pokles ve fi nancování sociálních služeb by měl i negativní dopad na pracovníky příspěvkových organizací kraje, měst, charit a dalších organizací. Napří-klad v Královéhradeckém kraji pečuje o seniory a posti-žené v třísměnném provozu na 2500 sociálních pracov-níků. Platy v sociální oblasti navíc patří k těm nejnižším.

Uchytil upozornil také na to, že rozpočet Královéhra-deckého kraje je čím dále tím napjatější a nemůže si dovolit navyšování jakýchkoli kapitol o desítky milionů korun. Podstatný vliv na hospodaře-ní Královéhradeckého kraje přitom má výše příspěvků, které kraj dostává od státu na fi nancování jednotlivých resortů.

Ve skladech měli na začátku listopadu složeno na 20 tisíc tun soli a stejné množ-ství dalšího inertního materi-álu, z garáží může v případě potřeby vyrazit na silnice 110 sypačů s radlicemi, 10 sněho-vých fréz a 40 nakladačů.

„V kraji bude během letošní zimy opět nepřetržitě sloužit 16 dispečerských sta-novišť. Délka udržovaných úseků silnic zůstává stejná,

nebude se tedy letos snižo-vat ani měnit. Během loňské zimy krajští silničáři zasaho-vali během 99 zimních dnů a spotřebovali 13 tisíc tun soli a s jejím nedostatkem nebyl problém. Průměrná zima vyjde krajský rozpočet na zhruba 200 milionů korun, což byly náklady na údržbu silnic v zimě 2009/2010,“ uvedl krajský radní Josef Ješina.

Ve skladech silničářů zbylo z loňské zimy 2,2 tisíce tun soli, kterou vysypou na silnice během nadcházející zimy. „Další potřebnou sůl jsme předkoupili předem za výhodnější letní ceny. Dosud se nám nikdy nestalo, že bychom měli problém s jejím nedostatkem i díky předna-smlouvaným tisícům tun,“ uvedl Miloš Štěpán, ředitel SUSHK.

Krajští silničáři z SUSHK provádí zimní údržbu na celkem 3.753 kilometrech silnic. V majetku Králo-véhradeckého kraje jsou silnice druhých a třetích tříd o celkové délce 3.322 kilo-metrů.

Zimní údržba v číslech (předloňská a loňská zima)

2008/2009 2009/2010

Celk. náklady (mil. Kč) 200 177 194 582

Počet posypových dnů 91 99

Počet kalamitních dnů 0 5

K hraničnímu přechodu Olešnice

povede nově opravená silnice

Kompletně rekonstruova-ná silnice povede do konce příštího roku k hraniční-mu přechodu mezi Olešnicí v Orlických horách a polským Lewinem Klodzkim. Mo-dernizace vozovky bude stát více než 100 milionů korun. Královéhradecký kraj získal se svými polskými partnery fi nance na tuto stavbu z pro-gramu Evropské unie určené-ho na přeshraniční spoluprá-ci mezi Českou republikou a Polskem.

„Přípravné práce na opravě silnice začaly již letos, většina fi nancí z poskytnuté evropské dotace se ale proinvestuje až v příštím roce. Řidiči budou mít po modernizaci vozovky jízdu do Polska pohodlnější a bezpečnější. Díky rekon-

strukci se výrazně zlepší do-pravní dostupnost obou zemí. Nová silnice usnadní cesto-vání turistům a zjednoduší lidem i dojíždění do zaměst-nání,“ řekl krajský radní pro oblast dopravy Josef Ješina.

Silničáři zmodernizují v příštím roce více než devět kilometrů přeshraniční ko-munikace spojující Lewin Klodzki s Olešnící a pře-stavba bude popkračovat přes Sedloňov až ke křižovatce se silnicí II/309. Vozovku zesílí a vybudují zde odvodnění. V současné době je tato komuni-kace ve velmi špatném stavu a lidé proto častěji volí k cestě mezi Českem a Polskem buď přechod v Náchodě, nebo téměř 70 kilometrů vzdálený přechod v Bartošovicích.

První část projektu integrace obyvatel

vyloučených lokalit se blíží k závěru,

kraj bude v její podpoře pokračovat

A jaké jsou výstupy projektu? Podpořili jsme terénní sociální práci pomocí 14 pracovníků v sedmi územích, vyškolili jsme terénní sociální pracovníky a pracovnice pomocí jedineč-ného akreditovaného kurzu a pomocí kurzu motivačních rozhovorů, realizovali jsme cyklus kazuistických semi-nářů. Zrealizovali jsme také průzkum potřeb v sociálně vyloučených lokalitách, díky kterému jsme vytvořili Strate-gii integrace sociálně vylou-čených lokalit v Královéhra-deckém kraji 2011 – 2016.

„ Z á -k l a d n í m impulzem pro tvorbu s t r a t e -gie byla a b s e n c e kval itat iv-ních údajů

o stavu sociálně vylouče-ných lokalit v Královéhra-deckém kraji,“ uvedl krajský radní zodpovědný za sociální oblast Miroslav Uchytil.

Kraj získal z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR částku 19 132 640 Kč na rea-lizaci navazujícího dvouletého projektu Podpora sociální in-tegrace obyvatel vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji II, který trvá od 1.11.2010 do 31.10.2012.

Cílem projektu je podpořit sociální integraci příslušníků vyloučených lokalit v Králo-véhradeckém kraji do společ-nosti a na trh práce. Projekt navazuje a rozvíjí úspěšně nastartované aktivity projektu Podpora sociální integrace obyvatel vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji I. svými aktivitami reaguje na potřeby cílové skupiny zjiště-né provedeným Průzkumem potřeb obyvatel vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji.

Z průzkumu mimo jiné vyplynulo, že terénní práce napomáhá se zapojením do společnosti, a proto by měla být nadále podporována. Projekt se nově zaměřuje na terénní práci ve venkovských

vyloučených lokalitách, kde je všeobecně malá nabídka služeb pro tuto cílovou skupinu. Cílená práce s klí-čovými aktéry obcí a dalších zainteresovaných institu-cí povede ke zvýšení zájmu o tuto problematiku a k lepší sociální integraci.

„Klíčovými aktivitami projektu je terénní práce v deseti vyloučených lokali-tách v Královéhradeckém kraji (Hradec Králové, Holohlavy, Smiřice, Broumov, Rychnov nad Kněžnou, Slatina nad Zdobnicí, Kostelec nad Orlicí, Čermná nad Orlicí, Boro-hrádek, Doudleby, Náchod, Nový Bydžov, Jaroměř, Úpice, Vysoké Veselí, Údrnice), zvýšení kvality terénní práce pomocí vzdělávacího kurzu, seminářů pro romské poradce a zástupce samospráv a cyklu kazuistických seminářů pro terénní pracovníky a pracovní skupiny na místní úrovni na téma integrace vyloučených osob,“ dodal radní Uchytil.

Eva Šebová

Královéhradecký kraj realizuje již druhým rokem projekt, který prostřednictvím

podpory terénní práce ve vyloučených lokalitách, vzděláváním terénních pracovníků/

pracovnic a představitelů samospráv a vytvořením koncepčního dokumentu integrace

obyvatel vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji podporuje integraci obyvatel

vyloučených lokalit do společnosti a na trh práce. Celková podpora sociální integrace

v rámci projektu činí 14 159 952 Kč. Projekt trvá od 1. 2. 2009 do 31. 1. 2011.

Královéhradecký kraj nabídne další vzdělávání pracovníkům sociálních služeb

Královéhradecký kraj navázal na několikaletou tradici a opět nabídne pra-covníkům sociálních služeb na svém území příležitost dále se vzdělávat.

„Dalším vzdělávacím pro-jektem, na který se Králové-hradeckému kraji podařilo z Evropského sociálního fondu získat zhruba 20 milionů korun, chceme i v následujících dvou letech podpořit zvyšování kvality sociálních služeb na našem území prostřednictvím vzdělávání jejich pracovníků“ uvedl krajský radní zodpověd-ný za sociální oblast Miroslav Uchytil.

Projekt přinese pracovní-kům poskytovatelů sociálních služeb a sociálních odborů pestrou nabídku vzdělávání v tématech z oblasti přímé práce s klientem a vzdělávání zaměřené na rozvoj komuni-kačních dovedností a osob-nostní rozvoj.

Aktivita „Kvalifikační vzdě-lávání pracovníků v sociálních službách“ umožní poskyto-vatelům sociálních služeb v pozici zaměstnavatelů zajis-tit svým zaměstnancům nabytí odborné způsobilosti pro výkon tohoto povolání pro-střednictvím akreditovaného kvalifikačního kurzu.

Akreditované vzdělávací programy projekt nabídne také vedoucím pracovníků působícím v sociálních služ-bách.

Nově je do projektu zařa-zena tvorba, pilotní ověření a následná realizace dvou vzdělávacích programů dalšího vzdělávání. Cílem této aktivity je rozšířit nabídku akreditovaných vzdělávacích programů v oblastech sociál-ní práce s příjemci příspěvku na péči, plánování sociálních služeb a případové sociální práce.

Veškeré vzdělávací akti-vity budou realizovány do-davatelsky prostřednictvím vzdělávacích programů akre-ditovaných MPSV. Již nyní se mohou zájemci s konkrétními tématy připravovaného vzdě-lávání seznámit na webových stránkách Královéhradec-kého kraje či na stránkách sociálních projektů Králo-véhradeckého kraje. Vlastní vzdělávání bude zahájeno v průběhu prvního čtvrtletí následujícího roku.

Projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím OP Lidské zdroje a zaměstna-nost a státního rozpočtu České republiky.

Kraj získal miliony na zlepšování sociálních služeb

Zhruba 23 milionů korun získal Královéhradecký kraj z fondů Evropské unie na další zlepšování kvality a do-stupnosti sociálních služeb. Projekt nabídne zejména množství konzultací a se-minářů, nabídne i možnost využít dobrovolníky.

„Z Evropského sociálního fondu jsme získali na další dva roky 23 miliónů korun, díky kterým dále zlepšíme dostupnost a kvalitu soci-álních služeb v kraji. Naším cílem je zlepšit orientaci oby-vatel v nabídce sociálních služeb, pomoci poskytova-

telům při zlepšování kvality a dostupnosti sociálních služeb a podpořit spolupráci zadavatelů a poskytovatelů na místní úrovni“ řekl Miroslav Uchytil, krajský radní pro so-ciální oblast. Projekt podpoří strategické plánování rozvoje sociálních služeb v Králo-véhradeckém kraji, zejména v oblastech dopravní do-stupnosti sociálních služeb, dostupnosti odlehčovacích služeb a zejména při zavedení víceletého financování sociál-ních služeb. Projekt nabídne poskytovatelům množství konzultací a seminářů, přede-

vším v oblastech komunikace s klienty, plánování a zajištění dostupnosti sociálních služeb a informování o nabídce soci-álních služeb. Dále poskytne možnost využít dobrovolníky pro zlepšení kvality a dostup-nosti sociálních služeb, a to především díky dobrovolnic-kým agenturám.

Více informací o plá-novaných aktivitách je na internetových stránkách www.socia ln iprojekty.cz . Projekt je financován z Ev-ropského sociálního fondu prostřednictvím OPLZZa státního rozpočtu.

strana I | příloha „Sociální projekty v kraji“ | U nás v kraji

Na stránkách příohy „Sociální projekty v kraji“ najdete reportáže z projektů, které jsou financovány z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost

Aktivity pro vyloučené lokalityBěhem letních prázdnin

připravily terénní pracovnice z Kostelce nad Orlicí ve spolu-práci s městským úřadem pro své klienty poznávací výlet do pražské zoologické zahrady. Akce se konala pro děti ze so-ciálně slabých rodin. Atraktivi-ta výletu stoupla i tím, že řada z nich byla v našem hlavním městě poprvé v životě. Akce se zúčastnilo 18 romských dětí a devět matek dětí a blízkých příbuzných, kteří se po celý den o děti starali a zodpovídali za ně.

Co je pro jiné samozřej-mostí, nemusí být samozřej-mostí pro naše klienty. Jízda vlakem, metrem a autobusem byla zdlouhavá a náročná. Těm nejmenším se cesto-vání líbilo, zejména metro a spousta eskalátorů, které pro ně byly téměř stejně poutavé jako samotná ZOO.

Děti se shodly na tom, že

nejkrásnější na celé ZOO byly pavilony s tučňáky a žira-fami, lední medvěd a cvičený lachtan. Nadšení v dětech vyvolala i lanová dráha.

Kontinuitu práce s dětmi ze sociálně slabých rodin zajišťuje činnost dětského kroužku, který se koná celý rok i během školních prázd-nin. V létě kroužek navštěvuje více dětí než během školního roku. Program si tvoří hodně děti sami. Nejraději tančí a jsou velmi muzikální, nejedno z nich má výrazný sportovní nebo umělecký talent.

Odpolední dětskou dis-kotéku navštívilo 35 dětí spolu s rodiči. Kroužek se stále koná každé pondělní a středeční odpoledne až do prosince.

Na podzim Město Koste-lec plánuje ještě jeden výlet. Jaký konkrétně? To zatím necháme jako překvapení…

Nikdo jiný je s jejich původem a celou

početnou rodinou neubytujeSociálně vyloučená loka-

lita v Holohlavech u Hradce Králové byla v polovině tohoto měsíce vystěhována. Vzhle-dem k tomu, že tito obyvate-lé jsou takřka neubytovatelní, stačí jim k bydlení minimum.

Takoví nájemníci si totiž ne-stěžují – nemají komu. Takoví nájemníci nevolají po svých právech – nikdo je neslyší. Takoví nájemníci nevyžadují žádné investice do objektu. Takoví nájemníci pouze platí nájem, často neúměrně vysoký stavu prostoru, který jim byl přidělen k bydlení. Nemají bohužel na výběr, nikdo jiný je s jejich původem a celou početnou rodinou neubytuje. V Hradci Králové jsme se setkali se situací, kdy jiný

Nízkoprahové zařízení pro děti DoPatra pomáhá

Duha o. p. s. v Novém Bydžově v lednu 2010 roz-šířila svoje služby o Níz-koprahové zařízení pro děti a mládež DoPatra. „Cílem NZDM DoPatra je zlepšit kvalitu života dětí, mládeže a mladých dospělých před-cházením nebo snížením so-ciálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života. Umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé so-ciální situace,“ uvádí Ing. Ště-pánka Holmanová, ředitelka organizace.

Od 11. 1. 2010, kdy bylo NZDM otevřeno, ho navštívilo celkem 223 zájemců ve věku 6-26 let, z toho se již 138 stalo klienty, kteří zde našli bezpečný prostor pro trávení volného času. V NZDM DoPatra fungují dva nízkopra-hové kluby - Klub Čas a Klub Čásek. Klub Čas je určen pro klienty ve věku 15-26 let. Klub Čásek je určen pro děti a mládež ve věku 6-14 let. Z poskytovaných služeb klienti nejvíce využívají pomoc se školou, skupinové aktivity, práci na PC či volnočasové aktivity. Velké pozornosti se těší také taneční a dramatický kroužek „Děti z města“, který je zaměřen na hudebně po-hybové aktivity, dramatizace pohádek i vlastních scének. „Děti z města“ sklízí úspěchy na tanečních soutěžích, vy-

stupují v domovech důchod-ců, nemocnicích, školních besídkách apod.

V průběhu roku se realizo-valy preventivní akce zaměřené na environmentální výchovu, lidská a dětská práva, šikanu, kyberšikanu, sexuální výchovu, dopravní výchovu apod. Od

měsíce srpna probíhá v NZDM DoPatra realizace projektu finanční gramotnosti, který je podpořen Československou obchodní bankou a.s. Klienti si vyzkoušeli vyplňování po-dacích lístků k doporučenému dopisu, vkladních a výběrných lístků, příkazů k úhradě a tr-valých příkazů k úhradě. Tyto aktivity byly přípravou na hru „Umím to s penězi“, která je praktikována od měsíce října. Na počátku si každý vylosoval svoji „neradostnou“ situaci (dluhy na nájmu, půjčka v bance, půjčky u nebankovní

společnosti, exekuce na plat apod.), kterou se pokusí po dobu čtyř měsíců uspokojivě zvládnout. Fiktivní finanční prostředky klienti získávají za splněné aktivity v klubu, tyto jsou jim následně připsány na účet. Z tohoto fiktivní-ho příjmu pak hradí měsíční

výdaje dle své situace. Většina klientů, zapojených do tohoto projektu, již zjistila, že „bez práce nejsou koláče“ a že bez splněných úkolů v tomto projektu neobstojí.

Pro další rok činnosti NZDM DoPatra jsou naplá-novány navazující preven-tivní akce v oblasti sexuální výchovy, šikany či lidských práv, kde je cílem vštípit kli-entům nejenom jejich práva, ale hlavně povinnosti, které z každého práva vyplývají.

Hana Kočířovávedoucí NZDM DoPatra

U nás v kraji | příloha „Sociální projekty v kraji“ | strana II

Projekt „Učení je hra!“ pomáhá

romským dětem z NáchodaPo celý rok realizuje ná-

chodské občanské sdružení Dokořán, o.s. projekt orien-tovaný na pomoc, podporu a rozvoj romských dětí v oblasti mimoškolního vzdě-lávání s názvem „Učení je hra!“. Projekt je velice pří-nosný dětem, které navště-vují nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Archa, sociál-ním pracovníkům organizace i učitelům základních škol.

Od 1. ledna do 31. pro-since je v klubu Archa reali-zován projekt „Učení je hra!“, který se zaměřuje na mimo-školní vzdělávání převážně romských dětí z Náchoda ve věku od 10 do 18 let. Hlav-ními projektovými aktivitami jsou doučování v předmě-tech český jazyk, matemati-ka, anglický a německý jazyk, přírodopis, zeměpis a čtení. Sociální pracovníci dětem pomáhají také s vypracová-ním domácích úkolů. Dalšími aktivitami jsou besedy s od-borníky např. na téma sexu-alita nebo pomoc drogově závislým.

Probíhá také tzv. pro-jektové učení, jehož náplň tvoří zeměpisně, literárně, hudebně, přírodovědně, his-toricky a společensky smě-rované soutěže. Uskutečnilo se pět jednodenních výletů a jeden letní týdenní pobyt

v Broumovských stěnách. V průběhu realizace projektu si děti mohly vyzkoušet různé indoorové i outdoorové čin-nosti.

„Původně bylo plánová-no, že se do projektu zapojí 20 dětí. Tento počet se nám podařilo navýšit na 40 dětí. Navíc se ho zúčast-nilo 17 osob sekundární cílové skupiny z řad rodičů a učitelů,“ uvedla vedoucí klubu Michaela Exnerová. „Za veliký úspěch považujeme

soukromý majitel pronajímal rodinám s dětmi garáže bez vody a elektřiny za šest tisíc korun měsíčně.

Když občanům v Ho-lohlavech začala praktic-ky padat střecha na hlavu, majitel objekt uzavřel. Okna i dveře byly zazděny a nájem-níci vystěhováni. Jednalo se o asi 11 rodin. Podle terén-ních pracovníků občanského sdružení Romodrom, které v dané lokalitě působí, se devět rodin z Holohlav pře-sunulo do sousedních Smiřic. „Životní úroveň se některým obyvatelům přestěhováním na Zderaz mírně zvedla,“ popsal situaci terénní sociál-ní pracovník. V dané lokalitě nejčastěji řeší exekuce, neza-

městnanost, vysoké zadlu-žení. Nemají práci, z jejíhož výdělku by závazky spláceli. Práci neseženou ze stejného důvodu jako ubytování a také proto, že nemají dostateč-né vzdělání. Navíc sociální systém je natolik štědrý, že chodit do práce se nevy-plácí. Nakonec se zadlužují také proto, že nejspíš věří, že svým závazkům utečou.

Problémem zůstává za-čarovaný kruh. I přesto, že v lokalitě najdeme rodinu nebo jednotlivce, který je motivo-ván a chce komunitu opustit a postavit se na vlastní nohy, často rychle naráží na „cejch“ sociálně vyloučené-ho občana.

O. s. Romodrom

případ jedné klientky, kterou jsme podporovali v dokončení základní školy a hlavně v tom, aby pokračovala v učení dál. Přihlásila se na střední školu, připravili jsme ji na přijímačky a dneska nám chodí děkovat, že jsme ji podrželi a povzbu-zovali, škola jí moc baví,“ dodala Exnerová. Významný posun pozorují pracovníci i v chování dětí v přístupu k trávení jejich volného času. „Mají velký zájem o aktivní trávení volna, chtějí tancovat, sportovat, jezdit na výlety, méně času stráví u počítače a bezcílně na ulici,“ řekla Mi-chaela Exnerová.

Sociálním pracovníků se podařilo v rámci projektu navázat spolupráci se sedmi třídními učitelkami. Vedoucí klubu sdělila, že mají od učitelů pozitivní ohlas. Ti pozorují zlepšení dětí v doučovaných předmětech, lepší připrave-nost. Děti už nejsou ve škole tolik pasivní, protože nezaos-távají za ostatními spolužáky. „Díky této spolupráci můžeme

pružně reagovat na aktuální potřeby dětí.“

Jelikož ho realizátoři hodnotí jako velice úspěšný a přínosný, chtějí v projektových aktivitách pokračovat i nadále. Projekt „Učení je hra!“ byl v roce 2010 podpořen Úřadem vlády částkou 213 tisíc korun a pro rok 2011 se podařilo získat nadační pří-spěvek ze sbírkového projektu Pomozte dětem! ve výši 226 tisíc korun.

Michaela Exnerová

Nadějné ráno v hradeckém domově pro matky s dětmiV Domově pro matky

s dětmi v Hradci Králové zhaslo poslední světlo v prvním patře. Dům se ponořil do spánku, jen dvě pracovnice, které mají noční službu zůstávají vzhůru. Jedna se pustila do úklidu klubu Mariánek, druhá si rozložila na stůl papíry a pootevřela dveře kancelá-ře, aby zaslechla každý ne-patřičný zvuk, který by avi-zoval jakoukoliv nečekanou událost.

Paní Jana sice zhasla, aby její dcera mohla klidně spát. Sama však zůstala sedět u stolu a ponořila se do vzpomínek. Je to v tomto domě jejich poslední noc. Zítra začne nová etapa jejího života a života dcery Petry. Neumí si představit, kde by teď byly, nebýt pomoci pra-covnic tohoto zařízení. Po-slední roky jejího života byly tak silně protkány utrpením a bolestí.

Je to už dávno, co se vdala a až po několika letech manželství se splnila její touha po dítěti narozením dcery Petry. Bohužel její ob-rovskou radost brzy rozcupo-valo hrubé chování manžela. Alkohol, nadávky, posléze i fyzická napadení se stala denním postrachem pro ni a později i její dceru. Ve chvíli, kdy zmlátil prutem i tříletou holčičku, rozhodla se Jana utéct do nejbližšího azylové-ho domu. Její manžel utopil v alkoholu veškerý společný majetek.

Azylové bydlení poskytlo Janě bezpečí před agresivním manželem, ale bohužel, před nemocí se jí utéci nepoved-lo. Onemocněla rakovinou. Aby mohla nastoupit léčbu v Hradci Králové, požádala o pobyt v Domově pro matky s dětmi, který provozuje Ob-lastní charita Hradec Králové. Přestala doufat ve své vyléče-ní, měla za sebou zkušenost

z chemoterapie a ozařování, kterou již nechtěla opako-vat, přestože další léčba byla nutná. Obávala se delší hos-pitalizace v nemocnici, jejíž následkem by musela šesti-letá Petra na dočasnou dobu do diagnostického ústavu. Volba mezi šancí na vyléčení a obavou z dočasného od-loučení s dcerou do ústavní péče…

Janu se podařilo motivo-vat k léčbě a ve spolupráci s dobrovolníky zajistit péči o dceru po dobu její nezbyt-né hospitalizace v nemocni-ci. Nalezla novou sílu prát se s nemocí. Pokud to její zdra-votní stav umožňoval, zapojo-vala se do aktivit resocializač-ních klubů domova. Zejména klub vaření a šití byl pro ni zároveň pracovní terapií.

Petra si zvykla na novou školu a druhou třídu ukon-čila s vyznamenáním. Našla si nové kamarády a zapojila se do mnoha aktivit. Velkou

podporou jí byla téměř kaž-dodenní docházka do vol-nočasového klubu Mariánek. Nemoc Jany se podařilo pozastavit, ale v léčení bylo nutné pokračovat dál.

Jana měla i nadále velkou starost o budoucnost své dcery, protože postrádala veškerý kontakt se svými pří-buznými. Pracovnice domova ji nabídly zprostředkování cesty za její matkou a pří-buznými vzdálenými 150 km. Cestu provázela obava ze setkání s blízkými, se kterými nebyla v kontaktu celé čtyři roky. Rodina na ni zanevřela kvůli jejímu manželovi. Ne-dorozumění a téměř žádná komunikace postavily mezi ní a rodinou tlustou zeď. Jana se ale rozhodla pře-kročit práh strachu z nepři-jetí a byla nesmírně šťastna, dojemné setkání prolomilo během chvíle všechny obavy a překážky. Jana s dcerou strávila se svými příbuznými

celé odpoledne a odjížděla s pocitem vděčnost, že znovu našla svoji rodinu a vzájemné odpuštění, že nalezla oporu u svých nejbližších, kteří by se v případě potřeby o její dceru postarali.

Po téměř ročním pobytu v královéhradec-kém Domově pro matky s dětmi provázeném léčbou se povedlo ve spolupráci s obecním úřadem v jednom z moravských měst pro Janu a její dceru sehnat návazné bydlení. Tím se jí splnil sen konečně bydlet ve svém bytě, který si zařídí podle svých představ.

Zítra ráno i s dcerou odchází s pocitem, že v tomto domě nalezla nejenom soci-ální pracovníky, ale skuteč-né přátele a znovu nalezla jistotu ze všech nejcennější, přijetí a lásku vlastní rodiny.

Z. KoutníkováA. Maclová

Aktivity Farní charity Dvůr Králové nad LabemObčanská poradna

Občanskou poradnu, která ve Dvoře Králové nad Labem funguje již šest let, mohou navštívit lidé, kteří potřebují řešit svou tíživou životní situaci a nedokážou to vlastními silami. Poradna se pak stává především průvodcem po celou dobu jejich obtíží. Je pro klienty zázemím, které jim nabízí bezplatnou, důvěrnou a ne-strannou pomoc. Poradna mimo jiné zajišťuje, aby občané netrpěli neznalostí svých práv a povinností, ne-znalostí dostupných služeb nebo neschopností účinně vyjádřit své potřeby. Snaží se podporovat sociální za-členění klienta a chránit ho před sociálním vyloučením. Role poradny je významná zejména vzhledem ke zrani-telnějším skupinám popu-lace (např. osamělí rodiče, nezaměstnaní, lidé žijící na hranici existenčního minima, národnostní menšiny apod.).

Je zde poskytováno po-radenství v oblasti bydlení, sociálních dávek, pracov-ního práva, majetkoprávní, dluhové problematiky, rodin-ného práva atd.

Velmi často navštěvují

občanskou poradnu lidé, kteří se dostali do tíživé finanční situace a nejsou schopni ji řešit sami ani s pomocí svého okolí. Obrací se na občanskou poradnu s žádostí o radu, jak žádat o splátkový kalendář, jak jednat s věřitelem, exekuto-rem, jak lze dosáhnout povo-lení oddlužení (tzv. osobního bankrotu) apod. Pokud klienti po propočítání jejich příjmů a výdajů na povolení oddluže-ní dosáhnou, poradci jim asi-stují při vyplnění návrhu, upo-zorňují je na to, co vše musí k podání návrhu přiložit, na co si musí dát pozor, na co ne-zapomenout; provází klienta celým tímto procesem.

Jelikož poslední dobou se do poradny dostavuje stále více klientů v otázce dluhové pasti, zapojila se naše ob-čanská poradna do projektu Dluhová prevence, který při-pravil Krajský úřad Králové-hradeckého kraje. Projekt je hrazen z prostředků MVČR. Jednou z aktivit projektu je realizace dluhového poraden-ství v občanských poradnách Královéhradeckého kraje. Naše poradna uskutečnila od března 2010 dosud již téměř 300 hodin odborného dluho-vého poradenství a podpořila

tak ty, kteří to v té chvíli nutně potřebovali.

Praxe preventivních pro-

gramů v nízkoprahovém

klubu Střelka

„Prográmky“, jak se v Níz-koprahovém klubu pro děti a mládež Střelka označují pra-videlná tematická setkání, si kladou za cíl oddalovat, bránit nebo snižovat výskyt sociálně patologických jevů, a zároveň zvyšovat schopnost dětí, které se jich účastní, činit informo-vaná a zodpo-vědná rozhod-nutí. Poskytují dětem prostor pro vzájemné sdílení zkuše-ností a učí je pojmenovávat problém. Tyto aktivity sekun-dárně přispívají k sociálnímu začlenění dětí a mládeže mezi své vrstevníky.

Pr inc ipem návštěvy pro-grámku je, tak jako v celém klubu, možnost a n o n y m i t y a dobrovol-

nosti. Jako základ pro motiva-ci uživatelů k aktivní účasti na skupině používají pracovníci Střelky poutavé formy práce, jako jsou skupinové diskuse, psychohra, arteterapie, exkurze, zpracování ankety po městě, praktický nácvik různých vyhrocených situací a podobně.

Nikdy se dopředu nedá očekávat, zda se téma odehra-je ve smíšených skupinách, po dvojicích či samostatně. Není samozřejmostí, že všechna

témata řeší děvčata i kluci dohromady. Například téma „Mentální anorexie“ si vy-žadovalo diskrétnější formy práce, stejně tak téma „Kluci versus holky“ se odehrávalo částečně v oddělených sku-pinách.

Osobou zodpovědnou za realizaci tématu je vždy jeden z pracovníků klubu. Efektivitu programů však zvyšuje cílená spolupráce s jinými odborníky. Ti mohou do klubu přijít nebo pozvat skupinu na besedu či exkurzi do pracoviště. Tímto spolu-pracovníkem se může stát dobrovolný hasič, strážník městské policie, lékař, pra-covník pro sociálně-právní ochranu dětí, kurátor, učitel, mladý člověk, který prošel úspěšně svými potížemi, dále někdo, kdo se věnuje zajímavému koníčku, hudeb-ník, psychoterapeut apod. Příklady některých témat zre-alizovaných ve Střelce v roce 2009-2010: Kdo jsem?, První pomoc s Bennym, Zá-vislost, Otazníky na silnici, Šikana, Chudoba ve světě - má mě to zajímat?

Za Farní charitu Dvůr Král.Mgr. P. Kupková Mgr. K. Litošová

strana III | příloha „Sociální projekty v kraji“ | U nás v kraji

Volnočasový klub Vješák - Dobruška

V lednu 2010 byla zahá-jena činnost volnočasového klubu Vješák. Jde o místo pro každého ve věku 12 – 20 let, kdo se nechce nudit. Jde nám totiž o to, že v našem městě je celá řada mladých lidí, kteří by rádi něco podnikali a zrovna třeba nenavštěvují ZUŠ nebo některý ze sportovních oddílů, které jsou zde k dispozici. A právě pro tyto mladé jsme vytvořili prostředí, kde se mohou společně scházet a užívat si volný čas. Je zcela jedno, z jaké jsou školy, jaké mají názory, pohled na život, co rádi dělají, jakou poslou-chají hudbu…

Vješák je otevřen každé úterý a čtvrtek od 16 do 19 hodin ke všem nabízejícím vol-nočasovým aktivitám. Mimo to v rámci klubu probíhají ještě jednorázové akce, které jsou zaměřeny například na před-nášky a diskuse o tématech, které se blíží životu mladých lidí (vztahy, nebezpečí skrývají-cí se v drogách, herních auto-matech...). Mezi další oblíbené jednorázové akce patří filmové kluby, turnaje ve stolním fot-bálku nebo šipkách a sobotní

Terénní sociální práce v NáchoděJiž sedmým rokem

v Náchodě působí dva terénní sociální pracov-níci Jarmila Šenková a Pavel Varga, kteří se snaží pomoci sociálně vylouče-ným občanům plně se za-členit zpět do společnosti.

Největším problémem lidí žijících na okraji společ-nosti v Náchodě je přede-vším zadluženost, která úzce souvisí s dalšími problémy, jako jsou exekuce a s tím spojená ztráta střechy nad hlavou, časté záškoláctví, nízké vzdělání dospělých, psychický propad z dlou-hodobé nezaměstnanosti a demotivace práci hledat.

V Náchodě se proje-vuje sociální vyloučenost v oblasti sociální i prosto-rové. Terénní pracovníci pracují v přirozeném pro-středí pro klienty, přímo v místě jejich bydliště. Pomoc a práce s lidmi spočívá především v motivování ke změně. Terénní pracovníci pomáhají klientům v zajišťo-vání potřebných dokumen-

večery deskových her.V lednu 2010 jsme při-

pravili nejen pro mladou generaci v Dobrušce, ale také pro děti a celé rodiny našeho města ledovou plochu na hřišti u ZŠ Fr. Kupky. V průběhu téměř celého měsíce si mohla ve-řejnost užívat kluziště, které zde chybělo již několik po-sledních let. Snažíme se také spolupracovat s dalšími volnočasovými kluby a níz-koprahovými centry v našem regionu.

Nyní připravujeme otevře-ní hudební zkušebny, kde se budou moc mladí návštěvní-ci rozvíjet v oblasti hudební-ho umění. Mládež se bude moci učit hrát individuálně a nebo tvořit hudbu spo-lečně v rámci skupiny. Do budoucna bychom rádi při-pravili ještě více aktivit, kde by se mladí lidé mohli sami aktivně zapojit do tvůrčí čin-nosti a mohli tak vlastnoruč-ně přispět rozkvětu našeho města. Velmi děkujeme všem našim sponzorům a jejich podpoře.

Roman Falta

Prázdninový zážitek pro rodiny z KC Amaro Phurd - Pražská

V druhé po-lovině prázdnin se rodiny z Ko-munitního centra Amaro Phurd – Pražská, které je jedním ze středisek Ob-čanského sdru-žení Salinger, vydaly na spo-lečný výlet do ZOO ve Dvoře Králové nad Labem. Akci pro 78 klientů předcházela spousta příprav, na kterých se výraznou měrou podíleli sami klienti. „Dospělí klienti si akci nejen vymysleli, ale také zajis-tili seznam všech účastníků, byli velmi aktivní při přípravě programu a také se na akci fi-nančně podíleli,“ uvedla Lucie Kašparová, sociální pracov-nice komunitního centra. Za dobu fungování centra hraje tato akce prim v mnoha ohle-dech. Jednak je to první vý-jezdová akce pro celé rodiny, dále se nám dařilo motivovat a aktivizovat klienty k přípravě akce a v neposlední řadě měl

tento výlet neskutečně po-zitivní ohlas na všech fron-tách. Jedna z matek k tomu dodává: „Výlet se nám moc líbil, a když bude možnost, určitě pojedeme znova.“

Tato akce ukázala, že systematická a dlouhodobá práce s romskou klientelou je velmi důležitá a nese svoje ovoce, zejména pak v oblasti aktivizace klientů. Společně strávený čas mimo komunitní centrum také velmi pomáhá budovat důvěru klientů vůči pracovníkům, což se odráží v další spolupráci.Mgr. Silvie Hendrychová –

vedoucí služby

U nás v kraji | příloha „Sociální projekty v kraji“ | strana IV

tů, prosazování svých práv a vštěpování jejich povin-ností v každodenním životě. Častým jevem mezi těmito lidmi je předlužení.

Rodiny či jednotlivce učí terénní pracovníci pracovat s měsíčním rozpočtem a předcházet tak vzniku dluhů u neseriózních nebankovních institucí. Poradenský servis se také týká vzdělávání v rámci rekvalifikačních kurzů nabí-zených úřadem práce, hledání vhodné práce pro každého jednotlivce za spolupráce

úřadu práce a potencionál-ních zaměstnavatelů.

Terénní pracovníci úzce spolupracují se základní-mi a středními školami, s úřadem práce, zaměstnava-teli, správou budov, s jednot-livými odbory na městském úřadě a s občansko-právními poradnami.

Vymanění se ze sociálního vyloučení je běh na dlouhou trať, kde závisí na jednotlivci, jak zodpovědně se zapojí do řešení svých problémů a do běžného života.

Helpion zaměstnává sociálně vyloučené z Rychnova

V listopadu 2010 za-hájila obecně prospěšná společnost Helpion, o.p.s. v Rychnově nad Kněžnou realizaci projektu s názvem „Pracovat můžu, ale kde?“. Projekt je zaměřen na vy-tvoření nabídky konkrétní pomoci lidem z regionu Rychnov nad Kněžnou, kteří jsou dlouhodobě nezaměst-naní, nacházejí se v hmotné nouzi a u nichž se důsled-ky dlouhodobé nezaměst-nanosti výrazně projevují v dalších oblastech života (např. neschopnost udržet si odpovídající bydlení, ztráta pracovních návyků, zadluže-ní apod.).

Projektem „Pracovat můžu, ale kde?“ nava-zuje společnost Helpion na svou dosavadní práci s cílovou skupinou lidí dlou-hodobě odkázaných na dávky hmotné nouze, kteří v Helpionu od roku 2009 vy-konávají veřejnou službu (tj. v tomto případě úklid veřej-ných prostranství města za účelem zachování původní výše příspěvku na živoby-tí a obnovení pracovních návyků). Společnost Helpion zajišťuje a koordinuje výkon

veřejné služby na základě smlouvy s městem Rychnov nad Kněžnou. Na podzim roku 2009 provedli pracovníci Helpionu mezi klienty veřejné služby zjišťování potřeb formou rozhovorů, v závěrech průzku-mu se jako nejnaléhavější ob-jevuje potřeba vytvoření vhod-ných pracovních míst.

Projekt „Pracovat můžu, ale kde?“ nabízí klientům insti-tutu veřejné služby z regionu obce s rozšířenou působností Rychnov nad Kněžnou kon-krétní formy pomoci.

Nabídka 14 nových star-tovacích pracovních míst, a to osm míst v terénu (úklid a údržba veřejných pro-stranství města) a šest míst v rukodělné dílně (výroba de-korativních předmětů, neod-borná práce). Zaměstnanci na startovací pracovní místa jsou vybíráni z dosavadních klientů institutu veřejné služby, při výběru vhodných klientů spo-lupracuje společnost Helpion se sociálním odborem města Rychnov nad Kněžnou a s úřadem práce v Rychno-vě. Klienti jsou zaměstnáni v běžném pracovním poměru na plný úvazek, se mzdovým ohodnocením ve výši minimál-

ní mzdy. Nabídka poradenství a edukačních činností – tuto podporu mohou čerpat jak klienti vybraní na startovací pracovní místa, tak i ostatní klienti Helpionu (tj. ti, kteří se nestanou zaměstnanci a zůstanou na veřejné službě). Poradenství je zaměřeno na řešení problémových oblastí, které klienti sami pojmenují a se kterými žádají o pomoc (např. dluhové poraden-ství, exekuce, oblast bydlení, pomoc s vyřizováním záleži-tostí s úřady, právní pomoc s vyřizováním podání apod.). Edukační činnosti zahrnují Job klub, který pomáhá klien-tům připravit se na konkrétní situace spojené s uplatněním na trhu práce, a kurz základ-ních dovedností a znalostí pro práci s počítačem.

Vzhledem k zájmu lidí z cílové skupiny o aktivity pro-jektu a o pomoc při řešení své situace na trhu práce je velmi pravděpodobné, že se na spo-lečnost Helpion budou klienti obracet i po skončení projek-tu, a proto již v jeho průběhu bude nezbytné hledat zdroje na pokračování v poskytování těchto služeb.

Martina Smudková

strana 5 | prosinec 2010 | U nás v kraji

Díky aukci ušetří kraj více než

13 milionů korun za plynVíce než 13 milionů korun

ušetří Královéhradecký kraj za dodávku plynu na rok 2011 díky elektronické aukci na dodavatele plynu, která se v říjnu konala v sídle kraje. Do soutěže pro 98 příspěvko-vých organizací a obchodních společnosti kraje se přihlásilo pět fi rem. Celkově kraj stála roční spotřeba plynu v kraj-ských organizacích více než 58 milionů korun.

Již vyvolávací cena elek-tronické aukce znamenala téměř 14 procent úspory. „Vyvolávací cena elektronic-ké aukce, se kterou se fi rmy přihlásily do soutěže, byla o více než osm milionů korun nižší než dosavadní celkové roční náklady. Ukazuje se, že centrální elektronická aukce na dodávku plynu či elektřiny může být velice efektivním způsobem úspory výdajů pro krajskou správu. Uspořené peníze použije kraj v krajském rozpočtu a bude

Díky projektu SMART bude

krajský úřad fungovat efektivněji

Efektivnější fungování krajského úřadu, zlepšení práce úředníků a jejich další vzdělávání, lepší služby pro veřejnost – to vše zajistí projekt Smart kraj = smart region, na který Králové-hradecký kraj získal fi nance z Evropské unie. Projekt, na který z evropských fondů přijde krajskému úřadu zhruba 20 milionů korun, potrvá do konce roku 2012.

„Chceme, aby veřejná správa poskytovala lidem co nejlepší služby v co nej-lepší kvalitě. Projekt Smart v tomto směru kraji význam-ně pomůže a obyvatelé budou díky němu s prací krajského úřadu ještě spokojenější. Úřad díky dotaci z Evropské unie ušetří peníze, které by jinak do vytvoření strategických dokumentů, koncepce a vzdě-lávání musel vložit. Naším cílem je, aby Krajský úřad Královéhradeckého kraje po-

Přes padesát starostů v kraji

odsloužilo svým obcím již 20 letVíce než padesát starostů

na radnicích v Královéhra-deckém kraji mohlo slavit před říjnovými komunálními volbami kulaté výročí: přesně 53 mužů a žen totiž letos na podzim odsloužilo ve sta-rostenských funkcích svým obcím již 20 let.

„Práce starosty v malé obci je velice pestrá a spíše než o politiku a úředničinu v ní jde o odhodlání vzít věci doslova do ruky, nebát se ma-nuální práce i každodenních starostí.

Jednou se připravuje vý-stavba kanalizace a chodníků či se řídí obecní zastupitelstvo, jindy se odklízí sníh. Řemeslo starosty je ale náročné hlavně psychicky,“ popisuje Josef Hejzlar, starosta Bačetína na Rychnovsku, který je ve

funkci 20 let a svůj post letos již neobhajoval.

Mezi nejdéle sloužící sta-rosty v kraji patřil na podzim například Josef Serbousek, který vedl radnici v Javornici na Rychnovsku od roku 1980 či Josef Vašina z Myštěvsi, který řídí obec od roku 1982.

„Starostové, kteří řídí své obce tak dlouhou dobu, mají jistě zaslouženou důvěru lidí. Rozhodně jim patří můj obdiv a zasloužený dík. Lidé z radnic jsou nejbližšími part-nery kraje a rád přiznávám, že jako šéf krajské samosprá-vy se snad mohu považovat za jednoho z nich. Pro jejich náročnou práci mám pocho-pení, které vychází z velice podobných zkušeností,“ říká královéhradecký hejtman Lubomír Franc.

Chotělice: kraj zkvalitňuje sociální služby i zvelebuje kulturní dědictví

Dělníci koncem listopadu za pomoci jeřábu vyzvedli novou konstrukci krovu věže zámku v Chotělicích a usadili ji na místo staré konstrukce, která musela být kvůli znač-nému poškození nahrazena. Tato náročná operace je sou-částí „rekonstrukce a moder-nizace hlavního objektu ÚSP Chotělice“, který poskytuje pobytové sociální služby celkem 80 klientům, trpícím mentálním či kombinovaným postižením.

Rekonstrukce a moder-nizace navázala na dříve re-alizované dispoziční změny prvního a druhého patra. Je logickým završením postup-né rekonstrukce a moderni-zace hlavního objektu ústavu. Jejím předmětem byla přede-vším rekonstrukce střešního

pláště a vestavba podkroví. V důsledku její realizace dojde k přesunu sociálního

zázemí zaměstnanců ústavu do rekonstruovaných prosto-rů podkrovní vestavby. Část prostorů podkrovní vestavby bude využita jako relaxační místnost pro pohybově zdat-nější klienty. Královéhradec-ký kraj tak kromě zkvalitňo-vání a humanizace sociálních služeb pracuje i na zvelebo-

vání kulturní-ho dědictví.

Cho tě l i c -ký zámek sice není zapsa-nou kulturní památkou dle zákona o státní p a m á t k o v é péči, přesto

však je v oblasti Pocidliní jedinou zámeckou stavbou v novorenesančním archi-

tektonickém stylu. Zámek je dvoukřídlou budovou na pů-dorysu písmene „L“. V nároží tohoto bývalého šlechtického sídla se nachází věž zakonče-ná „helmicí“. Původní projekt předpokládal omezený rozsah její rekonstrukce. Statický posudek však poukázal na nutnost výměny celé kon-strukce krovu věže. Nová konstrukce tedy byla zhoto-vena na zemi a jeřábem znovu usazena na původní místo.

Královéhradecký kraj za celou rekonstrukci a moder-nizaci hlavního objektu ÚSP Chotělice zaplatí přibližně 9 milionů korun; z toho 75% pokryje dotace ze státního rozpočtu, zbytek pokryje kraj ze svého rozpočtu.

Otakar Kalendaskytoval kvalitní služby ve-řejnosti, aby úředníci zvládali svou práci co nejlépe a aby byla zajištěna vize další práce úřadu i do příštích let,“ řekl náměstek hejtmana Josef Tá-borský.

Díky projektu Smart budou vytvořeny nové procesy řízení úřadu, díky nimž bude fungovat lépe a efektivněji. V rámci projektu vzniknou strategie - například infor-mační, personální a fi nanční, dále strategie komunikační a marketingová. V neposled-ní řadě projekt umožní další vzdělávání úředníků a také provedení průzkumů spoko-jenosti obyvatel kraje s fun-gováním krajského úřadu.

Projekt Smart kraj = smart region je fi nancován z pro-středků Evropského sociál-ního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a kraj-ského rozpočtu.

mít přesnou představu, kolik a kde se ušetří,“ řekl Vladimír Derner, náměstek královéhra-deckého hejtmana, který od-povídá za oblast majetku.

Dražba cen plynu pro krajské příspěvkové organi-zace kraje trvala 30 minut, během kterých fi rmy postup-ně podhazovaly nižší ceny. Například již po zhruba sedmi minutách aukce se soutěžená cena za plyn snížila o zhruba dva miliony korun, tedy na více než 17-ti procentní úsporu oproti celoroční spo-třebě plynu. Devět minut před skončením prvního kola již dosahovala úspora kraje téměř dvacetiprocentní úsporu z roční spotřeby plynu a po 28 minutách byla již úspora přes 22 procent.

Aukce se účastnily školy, nemocnice, ústavy sociální péče či správa a údržba silnic: celkem 98 příspěvkových organizací a obchodních spo-lečností kraje.

Most v Nechanicích

čeká rekonstrukce

Řidičům, kteří často pro-jíždějí po frekventované silnici přes Nechanice na Královéhradecku, zpříjemní cestu kompletně rekonstruo-vaný most. Silničáři ho zmo-dernizují v průběhu příští-ho roku za necelých sedm milionů korun.

Většinu fi nancí na opravu mostu kraj získal z fondů Evropské unie. Při rekon-strukci dostane most v celé délce novu vozovku, silničáři rovněž vyztuží a zesílí nosnou konstrukci a zajistí její odvod-nění. Stavební práce na mostu by měly začít na jaře a potr-vají několik měsíců. Po dobu rekonstrukce bude most uza-vřený a řidiči, kteří pojedou z Nechanic směrem na Nový Bydžov, budou muset počítat s objížďkou.

U nás v kraji | prosinec 2010 | strana 6

Dobrý záchranář? Dostane se na správné místo ve správný čas

Co obnáší práce dispeče-ra zdravotnického operač-ního střediska?

Moji rodiče, zvláště tatínek, by vám s úsměvem odpověděli krátce, trošku s nadsázkou a výstižně: „Te-lefonování.“ Práce operátorů zdravotnického operačního střediska spočívá samozřej-mě v komunikaci. Hovoříme s lidmi nemocnými, s klienty ať už v akutním stavu, který může přímo nebo potenci-onálně ohrožovat člověka na životě, tak i s lidmi, kteří potřebují pouze radu či neví, kam se se svými potížemi - - i chronickými a nejen zdra-votními - obrátit. Často hovo-říte pouze se svědky událos-ti, protože volající u klienta buď vůbec není, nebo klient nemůže z různých důvodů hovořit. Dále je samozřejmě důležitá komunikace s perso-nálem traumacentra, ostatních nemocnic, specializovaných ambulancí, s posádkami sa-nitních vozidel v celém kraji. Neméně významná je koor-dinace sanitních vozů tak, aby byla neodkladná péče stále dostupná pro všechny obyvatele v kraji, organiza-ce vzletů letecké záchranné služby, spolupráce s hasiči a policií, zajišťování sekun-dárních transportů na vyšší i nižší zdravotnická praco-viště, často i mimo kraj. A samozřejmě vnitroústavní komunikace s managemen-tem zdravotnické záchranné služby. Zkrátka celé vlastní operační řízení.

Jaký je to pocit komu-nikovat každý den s lidmi,

kteří se ocitají v mezních si-tuacích a potřebují pomoc?

Smysluplný. Občas se cítíte bezmocně. Občas máte skutečně radost. Někdy máte po směně dobrý pocit, jindy jste naprosto stresovaný. Smutný. Pocit beznaděje. Pocit užitečnosti. Přispění k záchraně lidského života či zabránění rozvoji chorobných následků různých onemocně-ní.

Jak dlouho už jste dis-pečerkou operačního stře-diska? Utkvěl vám v paměti některý konkrétní případ?

Začínala jsem u zdra-votnické záchranné služby v Plzeňském kraji hned po škole v roce 2002. Pracovala jsem zde do roku 2006 a poté jsem odcestovala „na zku-šenou“ do světa. V Králové-hradeckém kraji pracuji jako záchranářka/operátorka od dubna 2008. V paměti mám několik situací. Jak už to v životě bývá, někdo vám utkví v paměti více, někdo méně. Jsou někteří lidé, na které nelze zapomenout, zůstanou

s vámi dlouho, a to z různých důvodů - ať už je to způsob jednání, specifi cké potíže či komplikovaná situace v daném regionu.

Co dělá dispečera zá-chranářů opravdu dobrým? Jaký na to máte recept vy?

Máte recept na to jak být dobrý? Sem s ním! Jako pro mnoho dalších profesí i u té naší je dobré mít hrstku talentu. Je potřeba umět se

výborně koncentrovat, dobře zvládnout několik věcí najed-nou, slyšet, že kolega „nabírá“ právě tu samou dopravní nehodu, co řešíte vy nebo například má „na drátě“ paci-enta v závažnějším stavu než vy sám v tom samém rajónu. Co dál? Umění komunikace, asertivita, klid, přehled v or-ganizaci práce zdravotnické záchranné služby, orientace v mapách, znalost techniky, rychlé rozhodování. Zkrátka umět dostat správné pro-středky na správné místo a ve správný čas. Opravdu velmi často operátoři pracují pod určitým stresem ze stran jak

laické veřejnosti, což je sa-mozřejmě pochopitelné, tak často i pod tlakem zdravot-nického personálu nemoc-nic, které mají naopak potíže s přetížením lůžek či objed-náním na specializované vy-šetření. Já sama se stále učím, vždy je co zlepšovat a u téhle profese se nesmí „usnout na vavřínech“.

Předpokládám, že jste rovněž zdravotnice, dostala jste se při nějaké situaci sama přímo do terénu?

Domníváte se správně. Nicméně tohle můžete říci o všech operátorkách a operá-torech všech krajských zdra-votnických středisek. Všichni musíme mít vyšší zdravotnic-ké vzdělání. Je důležité umět si představit, co člověk vola-jící na tísňovou linku prožívá, ať už jde o dopravní nehodu, bolest břicha či chřipku. Já osobně pracuji „půl na půl“ - dva týdny v měsíci jezdím jako zdravotnický záchranář v Nové Pace a další dva týdny v měsíci pracuji jako operá-torka střediska záchranářů v Hradci Králové.

Jak byste porovnala tuto zkušenost s komunikací přes telefon?

Poskytování přednemoc-niční neodkladné péče přímo pacientovi v terénu a komu-nikace s člověkem v tísni či s lidmi na místě události je neporovnatelná. Pokud bych se odvážila zde porovnávat co je těžší či složitější, dostala bych se velmi rychle do sporu možná nejen s kolegy, ale zřejmě i s veřejností. Pro laiky jsme často „spojovatel-

ky“. Povědomí, že na druhé straně telefonu sedí záchranář nebo zdravotní sestra se spe-cializačním kurzem, kteří jsou schopni a ochotni poradit, po-skytnout základní důležitou první pomoc již po telefonu, není moc rozšířené.

Často lidé volající na tís-ňovou linku stále opakují: Neptejte se a pošlete hlavně sanitku! Myslí si: Sanitka přiveze záchranáře a ti nám pomohou. To, že jde často o minuty, během kterých mohou pomoci pouze ti, kteří jsou na místě události, a to s telefonicky asistovanou první pomocí či s telefonic-ky asistovanou neodkladnou resuscitací, ke které je ope-rátor systematicky a jasně navede, je pro ně někdy těžké ve stresu pochopit. Zároveň je občas pro volající i nepo-chopitelné, že zatímco s nimi hovoříme, dokážeme posádku vyslat do terénu, aniž bychom přerušili hovor.

Můj názor je takový, že práce operátora je práce pod velkým tlakem, ve stresu, o kterém se dá říci, že je pro-longovaný, kdežto u posádky ve výjezdu se střídá klid - čekání na výjezd - a nárazo-vé, někdy ale až neskutečně vypjaté stresové situace. Jsou to dvě různá zaměstnání, která skutečně nelze porovnávat. Jejich propojenost je jasná, jejich potřeba pro záchranu lidského života relevantní.

Co je pro vás největší motivací do další práce?

Milý a fajn pocit z dobře odvedené práce. Pochvala. Naplnění z pomoci druhým.

28. října kraj rozdal záchranářům první záslužné medaileV Den vzniku samo-

statného českého státu ve čtvrtek 28. října rozdělil Královéhradecký kraj na Ma-sarykově náměstí v Hradci Králové první sadu zásluž-ných medailí. Kraj tak poprvé tímto způsobem ocenil práci dvou desítek záchranářů či policistů za službu či skvělou reprezentaci integrovaného záchranného systému kraje.

„Záslužné medaile kraje vznikly během letošního

roku. Chtěli jsme určitým způsobem ocenit a upozornit na výjimečné výsledky práce záchranářů, kteří slouží lidem v našem kraji,“ řekl králové-hradecký hejtman Lubomír Franc.

Jednadvacet medailí, o jejichž rozdělení rozhodli na své schůzi 9. září krajští za-stupitelé, tak ve státní svátek dostali od vicehejtmana Josefa Táborského zdravotníci, dob-rovolní i profesionální hasiči

či policisté.Ocenění kraje

převzala napří-klad dispečerka krajské zdravot-nické záchranné služby kraje Dana Bejrová, která zvítězila v mezi-národní soutěži operátorů a posádek zdravot-nických záchranných služeb. Medaile putovala také do Chlumce nad Cidlinou členům

tamního sboru dobrovolných hasičů, kteří byli vloni první na mistrovství světa hasič-ských sportů mládeže.

Říká Dana Bejrová, která pracuje ve Zdravotnické záchranné službě Královéhradeckého kraje. Letos zvítězila v soutěži Zlaté

sluchátko o nejlepšího dispečera zdravotnických operačních středisek.

U nás v kraji

čtvrtletní informační zpravodaj Královéhradeckého krajeEvid. číslo MK ČR E 13773Vydavatel: Královéhradecký kraj, Pivovarské nám. 1245Hradec Králové, 495 817 111unasvkraji@kr-kralovehradecky.cz.Texty a foto: archiv redakce.

Redakční rada: Imrich Diosze-gi, Helmut Dohnálek, Rudolf Dus, Jiří Hošna, Miloslav Plass, Marian Slodičák, Táňa Šormová, Jiří Veselý.Tisk a distribuce: NOVOTISK s.r.o.

strana 7 | prosinec 2010 | U nás v kraji

... čas předvá-n o č n í , čas roz-j í m á n í a také h o d -n o c e n í uplynu-

lého. Sem určitě patří i ohléd-nutí za deseti lety, které mají za sebou krajské samosprávy. Co přineslo těchto deset let a jak je vnímat očima zastupi-tele za opoziční stranu?

Členové klubu KSČM se od samého počátku podíleli na činnosti samosprávných orgánů kraje jako zastupitelé i členové výborů. Uvítali jsme přesun mnoha kompetencí na kraje, ale s povinnostmi měla přijít i práva a dosta-

Kra je za svoji d e s e -t i l e t o u existenci z a u j a l y p e v n é postavení v hie-

rarchii samosprávy a státní správy. Významnou roli sehrály v uplynulých letech v oblasti rozvoje. Zejména správa a distribuce fi nančních prostředků z operačních pro-gramů Evropské unie je po-stavila na místo nejvýznam-nějšího aktéra regionálního rozvoje v České republice.

Celkově snad lze hodno-tit desetileté působení krajů veskrze pozitivně. Přál bych krajům do dalších let, aby přijímaná rozhodnutí mohla být činěna více z odborných a regionálních hledisek než z těch politických.

Helmut Dohnálek

K r á -l o v é h r a -decký kraj se dožívá deseti let. Možná to bylo deset t u č n ý c h

let. Jaké budou ty další? Příští rok, první rok jeho

dalšího desetiletí, může být v oblasti ekonomiky trochu bojem o přežití. Od roku 2008 veřejné rozpočty drtí dopady ekonomické krize. Příjmy kraje se vloni kvůli nevybraným daním propad-ly o stovky milionů korun a letošní rok není o mnoho lepší.

Propad daňových příjmů kraje kvůli hospodářské krizi může být pro krajské hos-podaření velice nepříznivý. S dopady ekonomické krize nemůžeme počítat, ale lze na ni být připraven. Dobrý hospodář dokáže s takovou nepřízní bojovat. Situaci ale zhoršují okolnosti, které za

Je tu čas adventní,… Kraj přinesl užitečné projekty

Po deseti letech musí kraj znovu

bojovat o svůj životBudoucí roky prověří kvalitu krajů

přírodní nebo chcete-li ne-zaviněné, považovat nemů-žeme.

Jednou z nich je zadlu-ženost kraje z minulých let: právě v této nelehké době splácíme závazky, které se „nasekaly“ v dobách, kdy bylo co ušetřit. Další a tou největší ranou však je ne-přízeň centrálních institucí státu.

Stát se otočil zády ke své odpovědnosti za evropské projekty kraje, nejistotu šíří v dopravě, především doprav-ní obslužnosti na železnici, ve zdravotnictví, nečekaný výpadek desítek milionů korun je v sociální oblasti a další. Abychom mohli re-alizovat například krajské projekty s evropskou podpo-rou, musíme desítky milionů korun doplatit za stát.

S odpovědností za kraj a jeho obyvatele budeme poctivě bojovat za jeho zdraví i v dalších letech.

Josef Táborský

tek fi nancí. To se nestalo. Naše práce vždy vycházela a vychází z kontaktů s občany, z jejich potřeb a názorů. Naši dobře odborně připravení zastupitelé vycházeli vstříc oprávněným potřebám lidí, žijících v našem krásném kraji, jak jim ukládal volební program KSČM.

Ne vždy se nám dařilo prosazovat naše názory a návrhy, ale vždy jsme při-spívali k racionálnímu řešení problému bez ohledu na to odkud pocházelo. Bylo by tak snadné jen kritizovat postupy a návrhy „vládnoucích“ koalic, ale komu by to pro-spívalo? Obyvatelům kraje rozhodně ne.

Bohužel jsme se setkávali s odmítáním našich návrhů

jen proto, že je předložili ko-munisté. Mechanické odmít-nutí, bez přemýšlení. Takové pohrdání opozicí, která stále zastupuje poměrně velké pro-cento občanů našeho kraje, může být krůčkem k pohrdá-ní lidmi. A to snad v dnešní době nikdo nechce.

A co dál? Za celý klub krajských zastupitelů za KSČM mohu slíbit jediné - poctivou práci pro důstoj-ný a spokojený život všech obyvatel kraje. „Příliš mnoho myslíme a příliš málo cítíme, víc než stroje potřebuje-me lidskost, víc než chyt-rost potřebujeme laskavost a mírnost. Bez toho zvlčímea ztratíme všechno,“ napsal Ch. Chaplin. Krásné svátky.

Táňa Šormová

Krajské samosprá-

vy významně

ovlivňují život

v celé republice

V těchto dnech si Královéhra-decký kraj p ř i pomíná d e s e t i l e t é výročí svého trvání. Je to

samozřejmě důvodem ohléd-nout se s odstupem zpět, zamyslet se nad tím, co se v minulých letech povedlo. Zároveň bychom se ale stejně jako při oslavě narozenin v lidském životě měli podívat směrem dopředu.

Druhé desetiletí fungová-ní krajů bude úplně jiné než to první. Kraje již nebudou muset bojovat o své místo na slunci, za sebou již mají své dětské nemoci prvních let své existence. Po deseti letech své činnosti si vydobyly solidní postavení v systému státní správy i samosprávy. Ač na ně již od počátku byly kladeny nemalé nároky v mnoha oblastech, lze před-pokládat, že další léta budou ještě mnohem složitější.

Přestože doufáme, že celo-světová ekonomická krize je již na svém ústupu, víme, že její dopady do běžného fun-gování mnoha věcí kolem nás můžeme čekat teprve v letech příštích. Musíme si přiznat, že máme problémy ufi nan-covat donedávna poměrně

D e s e t let od v z n i k u krajů je čas se o h l é d -n o u t . Zas tup i -t e l s t v o

převzalo kraj ve stavu, který vyžadoval velké investice. Jednak do zdevastovaných silnic, jednak do zdravot-nictví. Muselo být řešeno sídlo kraje. Do roku 2008 za vedení ODS kraj vždy hospo-dařil s přebytkem rozpočtu.

Přijaté úvěry byly na-smlouvány za velmi výhod-ných podmínek a byly vždy využity na investiční akce. I za současného vedení kraje jsou stále takto výhodné

úvěry zapojeny do rozpočtu a to v celkové výši přes 600 milionů korun. Pokud jde o dluhovou službu, ta je v současné době do šesti procent, metodika minister-stva fi nancí uvádí možnost dluhové služby do třiceti procent bez ohrožení fi nanční disponibility.

Lze konstatovat, že kraj od svého vzniku hospodařil zdravě, podařilo se výrazně zlepšit technický stav kraj-ských nemocnic, výrazně se zkvalitnila sociální péče, bylo investováno do obnovy komunikací.

Věřím, že i pod součas-ným vedením bude kraj roz-víjet dlouhodobě započaté a plánované projekty.

Jan Michálek

stabilní systémy zdravot-nictví, sociálních služeb či školství. Systémy, v nichž se daly díky demografi ckému vývoji problémy předvídat již léta a jen díky probíha-jící konjunktuře mohlo být jejich řešení našimi vládami tak dlouho odkládáno bez vážnějších následků. Dnes všechny tyto oblasti budou vyžadovat výrazné reformy, které povedou i k omezení sítě poskytovaných služeb.

Kraje v příštích letech budou méně administrátory a distributory evropských peněz do regionu, více budou naopak hospodáři s omezený-mi rozpočty, které nebudou stačit na vše, co nám mohly v letech hojnosti posky-tovat. Tato nová role bude sice méně populární, ale její dobré provedení bude pro občany podstatně zásadnější než tomu bylo u rolí dosa-vadních.

Přeji proto kraji k jeho kulatým narozeninám, aby se této nové role zhostil nejen s nasazením tak typic-kým pro věk náctiletých, ale i s rozvahou, vstřícností a dostatečným pochopením i pro ty, kteří s ním ve všech oblastech řešení budoucích problémů nejspíše nebudou hned a úplně souhlasit.

Jiří Veselý

Nejvyšším orgánem krajské samosprávy je jeho zastupitelstvo, které má v Krá-

lovéhradeckém kraji 45 členů. Právě zastupitelé ovlivňují podobu rukopisu, který

píše dějiny tohoto kraje. Během desetiletého života kraje se v královéhradeckém

krajském zastupitelstvu vystřídalo na 97 mužů a žen. Jsou to lidé, které do ve-

dení kraje posílají při krajských volbách jejich sousedé ze všech koutů našeho

regionu, obyvatelé tohoto kraje. Tato stránka je po tři roky prostorem, na kterém

oslovují čtenáře krajského čtvrtletníku právě zástupci jednotlivých stran zastou-

pených v krajském „parlamentu“.