tvary georeliÉfu
DESCRIPTION
TVARY GEORELIÉFU. GEOMORFOLOGIE - nauka o tvarech zemského povrchu a jejich vývoji GEORELIÉF – svrchní část litosféry - plocha styku litosféry s pedosférou , atmosférou a hydrosférou - podmořský a pevninský - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
TVARY GEORELIÉFU
• GEOMORFOLOGIE - nauka o tvarech zemského povrchu a jejich vývoji
• GEORELIÉF – svrchní část litosféry
- plocha styku litosféry s pedosférou, atmosférou a hydrosférou
- podmořský a pevninský - vznikl a je přetvářen vlivem endogenních (vnitřních) a exogenních (vnějších) pochodů - v současnosti i vliv člověka (antropogenní činnost) - mnoho tvarů vzniklo působením více geomorfologických činitelů – polygenetický původ. Je třeba posoudit, který činitel měl rozhodující vliv. - není-li žádný činitel dominantní – georeliéf polymorfní
PODMOŘSKÝ GEORELIÉF
• pevninský šelf (průměrně do 130 m až 200m) – pokračování pevniny pod mořskou hladinou, velmi malý sklon, pevninská z.kůra, ropa, zemní plyn, rybolov
• pevninský svah – klesá od okraje šelfů do hloubky až 3 km
• pevninské úpatí – přechod do oceánských pánví, sedimenty
• hlubokooceánské pánve (3-6 km) – oceánská kůra, podmořské hory (1 až 1,5km) – mohou vystupovat nad hladinu (ostrovy), guyoty – tabulové hory, často je pokrývají korálové útesy
• středooceánské hřbety (2-3 km ze dna) – souvislý pás rozlámaného pohoří mezi pánvemi, kopírují divergentní rozhraní litosférických desek
• hlubokooceánské příkopy (až 11 km) – většina v Tichém oceánu, Mariánský příkop 10 924
PEVNINSKÝ GEORELIÉF
• Členění podle nadmořské výšky :• prolákliny (záporná)• nížiny (0 - 200 m. n. m)• vysočiny (nad 200 m. n. m)
PEVNINSKÝ GEORELIÉF
• Členění podle výškových rozdílů v krajině:
• roviny (0 - 30m)• pahorkatiny (30 – 150m) , ploché p. (30-74), členité p.(75-149)
• vrchoviny (150 – 300m) , ploché v. (150-199), členité v.(200-299)
• hornatiny (300 – 600m) , ploché h. (300-449), členité h.(450-599)
• velehornatiny (nad 600 m)• Pozn. Relativní výškový rozdíl je rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším místem
na jednotkové ploše
ENDOGENNÍ TVARY Tvary tektonickéo klenby a pánve (vyklenuté oválné kupovité struktury – klenby, prohnuté
kruhové či oválné sníženiny – pánve)
o vrásová pohoří (horské hřbety-antiklinály vrásy a údolí-synklinály vrásy) – př. Švýcarský Jura
o příkrovová pohoří (složitá struktura vrásových příkrovů) – př. Alpy, Himálaj
o kerná pohoří (pohyby ker podél zlomů) – př. Ťan-šan
o vrásno-zlomová pohoří (kombinace vrás a zlomů) – př. Karpaty, Andy
o příkopové propadliny (pokles ker - protáhlé sníženiny, často zality vodou)- př. jezero Bajkal
o hrásti (výzdvih ker – protáhlé vyvýšeniny)
ENDOGENNÍ TVARY - VRÁSYo ANTIKLINÁLY – ohyby
vrás vyklenuté nahoru
o SYNKLINÁLY - ohyby vrás vyklenuté dolů
o Antiklinály – horské hřbetyo Synklinály – sníženiny (údolí)
Obr.1 – Antiklinála a synklinála vrásy
Obr.2-Synklinála Rainbow Basin, Barstow, California
ENDOGENNÍ TVARYTvary vulkanickéo sopečná pohoří (kuželovité vulkány, protáhlé lávové proudy, deskovité
lávové příkrovy) o sopky stratovulkány – 90%, budovány střídavě sypkými pyroklastiky a lávovými
proudy) – př. Etna, Vesuv, Stromboli, Mt. St.Helens, Pinatubo, Cotopaxi , štítové sopky – výlevné lávové, málo viskózní magma – př. Kilauea, Mauna
Loa, Mauna Kea tufové sopky – tvořeny nezpevněným materiálem (pyroklastiky, tefrou) –
sopečným prachem, popelem, pumami, tufy vznikají zpevněním tefry maary – explozívní krátery, sopky bez kužele – př. pohoří Eifel (DEU)o laháry (bahnotoky) – vznikají smícháním pyroklastik s vodouo batolity, lakolity, plutony – utuhnuté magma pod povrchem
MOUNT ST.HELENS – 18.5.1980URČETE, VE KTERÉM ZE STÁTŮ USA LEŽÍ SOPKA MT.ST.HELENS. V jakém leží pohoří? Jak se nazývá nejvyšší sopka pohoří? (AS 124)
Obr.3- animace Mount St. Helens den před erupcí (18.5.1980) a asi čtyři měsíce po erupci.
MAAROVÁ JEZÍRKA v pohoří EifelURČETE, VE KTERÉ ZE SPOLKOVÝCH ZEMÍ NĚMECKA JEZÍRKA LEŽÍ (AS 66,68)
Obr.4- 3 Dauner Maare (Gemündener-7,2 ha, Weinfelder-16,8 ha, Schalkenmehrener-21,6 ha), vpravo nahoře městečko Daun
EXOGENNÍ TVARY KRYOGENNÍ RELIÉF (GLACIÁLNÍ – ledovec, PERIGLACIÁLNÍ-mráz, NIVAČNÍ – sníh)
EOLICKÝ RELIÉF (modelovaný činností větru)
FLUVIÁLNÍ (ŘÍČNÍ) RELIÉF (je utvářen převážně činností tekoucích vod)
KRASOVÝ RELIÉF (vzniká působením vody v oblastech s krasovými horninami – vápence)
SVAHOVÝ RELIÉF (pohyby hmot ze svahu vlivem gravitace)
MARINNÍ (MOŘSKÝ) RELIÉF (modelován činností mořské vody)
ANTROPOGENNÍ RELIÉF (dotváření přírodních tvarů a vytváření nových tvarů člověkem)
KRYOGENNÍ RELIÉFGLACIÁLNÍ RELIÉF (činnost ledu) LEDOVCE – PEVNINSKÉ (Antarktida, Grónsko) a HORSKÉ (Himálaj, Alpy) - vznikají nad sněžnou čárou ze sněhu. (SNÍH→FIRN→FIRNOVÝ LED →LEDOVCOVÝ LED) KAR – ledovcový kotel, ze kterého ledovec vzniká TROG (ledovcové údolí) – tvaru U, vzniká erozivní činností ledovce FJORD – ledovcové údolí zatopené mořem, úzký protáhlý záliv (NOR, NZL) TILL – nevytříděný sediment (jílovitý, písčitý, kamenitý), který je součástí
morény MORÉNA – kamenný val vzniklý činností ledovce (čelní, boční, spodní,
střední,vnitřní), často bývá hrází LEDOVCOVÉHO JEZERA DRUMLIN – po ústupu ledovce pahorek doutníkového tvaru (N.IRL) OBLÍK – oválný pahorek vzniklý modelací hornin v podloží ledovce NUNATAK – skalnatý vrchol hory vystupující z pevninského ledovce (GRL) SANDR – výplavová planina před čelem ledovce ESKER – dlouhý úzký val, který kopíruje průběh toku
PERIGLACIÁLNÍ RELIÉF (činnost mrazu) - opakované tání a mrznutí, mrazové zvětrávání - KAMENNÁ MOŘE
TROG
Obr.5- ledovcové údolí tvaru U (trog) nedaleko osmitisícovky Kangchenjunga (8586) URČETE, KTERÉ HORY JSOU VYŠŠÍ NEŽ KAŇČENDŽUNGA 8598 (název i výška podle modrého atlasu, vysvětlete rozdíly v přepisu názvu i v nadmořské výšce), NA HRANICI KTERÝCH DVOU STÁTŮ HORA LEŽÍ?
FJORD
Obr.6 – Sognefjord (NOR) – 3. nejdelší na světě 204 km , VYHLEDEJTE V ATLASE (70) SOGNEFJORD A NĚKTERÉ DALŠÍ FJORDY
MORÉNA
Obr. 7 – boční moréna tvořená tillem (Hadley Glacier – USA,Washington)
EOLICKÝ RELIÉF- převládá v suchých tropických a polárních oblastech (málo vegetace)- vítr zdvihá a unáší prachové a pískové částice, kterými obrušuje skaliska a
kameny v krajině – větrná abraze (koraze). HRANEC – vzniká korazí, valoun s hladkými ploškami a ostrými hranami JARDANGY – drobné prohlubně a hřbítky v pískovcích (žlábkové, jamkovité) SKALNÍ MĚSTA, SKALNÍ OKNA, SKALNÍ BRÁNY, SKALNÍ ŘÍMSY – koraze méně
odolných hornin ve skalách – u nás oblasti Labské pískovce, Broumovsko, Český ráj, Kokořínsko
- při poklesu síly větru dochází k akumulaci materiálu a vznikají eolické sedimenty – spraše a váté písky
SPRAŠ – akumulace převážně prachových částic okolo překážek, SPRAŠOVÉ NÁVĚJE (návětrné strany) a SPRAŠOVÉ ZÁVĚJE (závětrné strany)
VÁTÉ PÍSKY – hlavně v pouštních oblastech, plošné pokryvy nebo přesypy ČEŘINY – podobají se vlnám na plošných pokryvech BARCHANY – přesypy (DUNY) srpovitého tvaru
FLUVIÁLNÍ RELIÉF- utvářen převážně činností tekoucích vod- hlavním zdrojem vody jsou atmosférické srážky RON – nesoustředěný povrchový odtok vody (déšť, tání sněhu) RONOVÉ RÝHY – na svazích STRŽE – prohlubováním ronových rýh- soustředěný odtok – vodní tok – protéká korytem ŘÍČNÍ KORYTA – tvar je dán intenzitou erozní, transportní a sedimentační
činností vodního toku- eroze (hloubková, boční)- transport (splaveniny, plaveniny)- sedimentace (bary – ostrůvky sedimentů, delty – u ústí toků) MĚLČINY (brody) a PROHLUBNĚ (tůně) VODOPÁDY – vytvářeny skalními stupni ŘÍČNÍ ÚDOLÍ – horní tok tvar V (hloubková eroze)- soutěsky a kaňony, peřeje
a vodopády, dolní tok tvar U (boční eroze) – neckovitá údolí, MEANDRY – zákruty řeky
ÚDOLNÍ NIVA – tok teče ve svých náplavách ŘÍČNÍ TERASY – plošiny, bývalá údolní dna NÁPLAVOVÉ KUŽELY – akumulační tvary při úpatí hor
KRASOVÝ RELIÉF- utvářen působením vody v oblastech s krasovými horninami- krasové horniny – rozpustné ve vodě (vápence, dolomity, sůl kamenná, sádrovec)- krasovění – koroze (chemické rozpouštění) puklin v krasových horninách- povrchové tvary: ŠKRAPY – ostrohranné prohloubeniny nebo drobné rýhy v podložním
masívu ZÁVRTY – okrouhlé sníženiny UVALY – sníženina ze spojení více závrtů POLJE – protáhlé uzavřené krasové sníženiny velké rozlohy s příkrými
svahy- povrchové tvary: JESKYNĚ – 95% krasového původu KRÁPNÍKY – stalaktity (visí ze stropu), stalagmity (narůstají ze země),
stalagnáty (srůstem stalaktitu a stalagmitu)
KRASOVÝ RELIÉF - STALAGNÁT
Obr. 8 – Krápníková jeskyně - Grotta di Ispinigoli, Dorgali, východní Sardinie, Itálie.
SVAHOVÝ RELIÉF- pohyby hmot ze svahu vlivem gravitace- důvody : narušení stability - podmáčení, otřesy,
odstranění vegetace atd. SESUVY – krátkodobé klouzavé svahové pohyby SKALNÍ ŘÍCENÍ – náhlý pohyb uvolněných skalních
bloků TEČENÍ – rychlý pohyb po svahu, např. BAHNOTOKY LAVINY – rychlý sesuv velkého množství sněhu po
svahu OSYP – nahromadění kamenné suti, hromadí se na
úpatí skály či svahu
SVAHOVÝ RELIÉF - OSYP
Obr. 9 – Osyp - velké kameny jsou níže položeny pod úbočím skály
MARINNÍ (MOŘSKÝ) RELIÉF- utvářen činností mořské vody- POBŘEŽÍ – ABRAZNÍ (převaha eroze) a SEDIMENTÁRNÍ (převaha
akumulace)- pobřeží – území od břehu k pevnině, na němž se projevují vlivy moře
ABRAZNÍ SRUBY (KLIFY) – pobřežní srázy
ABRAZNÍ TERASY – plošiny se skalním podkladem
PLÁŽ – oblast pobřeží s přínosem jemnozrnného materiálu (písek , štěrk)
KOSA – úzký a protáhlý písčitý výběžek do moře
MARINNÍ RELIÉF – KOSA A LIMAN
Obr. 10 – Jihovýchodní pobřeží Baltu . (AS 67)
• POJMENUJTE PODLE ATLASU (67) JEDNOTLIVÉ KOSY:
• zleva doprava: Helská kosa, Viselská kosa a Kuršská kosa s typickými limany Viselského a Kurského zálivu.
• liman – zátoka či jezero téměř nebo zcela odříznuté od moře.
ANTROPOGENNÍ RELIÉF- výrazný podíl lidské společnosti TVARY VYHLOUBENÉ : LOMY, PÍSKOVNY, ŠTĚRKOVNY, TĚŽEBNÍ JÁMY
TVARY NASYPANÉ : HALDY, VÝSYPKY, NÁSPY
TVARY PODZEMNÍ : TUNELY, ŠACHTY, ŠTOLY
TVARY ROVINNÉ : KOMUNIKACE, LETIŠTNÍ PLOCHY, VODNÍ NÁDRŽE
Jiné dělení antropogenních tvarů : těžební, průmyslové, zemědělské, vodohospodářské, sídelní, dopravní
TVARY RELIÉFU – samostatná práce Přiřaďte typy reliéfu k tvarům podle převládajícího činitele : vulkanický (V), glaciální (G), eolický
(E), fluviální (F), krasový (K), svahový (S), marinní (M), antropogenní (A)
tvar typ tvar typ tvar typ tvar typ tvar typ
abrazní terasa jardang lom polje stratovulkán
barchan kaňon maar ronová rýha strž
batolit kar meandr říční terasa škrap
drumlin klif moréna sandr till
duna kosa niva skalní římsa trog
esker krápník nunatak spraš uvala
fjord lahar oblík stalagmit váté písky
halda lakolit osyp stalagnát výsypka
hranec lavina pluton stalaktit závrt
TVARY RELIÉFU – samostatná práce - ŘEŠENÍPřiřaďte typy reliéfu k tvarům podle převládajícího činitele : vulkanický (V), glaciální (G), eolický
(E), fluviální (F), krasový (K), svahový (S), marinní (M), antropogenní (A)
tvar typ tvar typ tvar typ tvar typ tvar typ
abrazní terasa M jardang E lom A polje K stratovulkán V
barchan E kaňon F maar V ronová rýha F strž F
batolit V kar G meandr F říční terasa F škrap K
drumlin G klif M moréna G sandr G till G
duna E kosa M niva F skalní římsa E trog G
esker G krápník K nunatak G spraš E uvala K
fjord G lahar V oblík G stalagmit K váté písky E
halda A lakolit V osyp S stalagnát K výsypka A
hranec E lavina S pluton V stalaktit K závrt K
ZDROJE INFORMACÍ 1: Obr.1- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Syncline_and_anticline_norw.jpg >. Licence: Creative Commons
Attribution ShareAlike 3.0, Autor: TcieObr.2- [cit. 2013-02-02]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Rainbow_Basin.JPG > .Licence: Public domain, Autor: Wilson44691Obr.3- [cit. 2013-02-02]. < http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sthelens1-animation.gif >. Licence: Public domain, Autor:
Harry Glicken (původní zdroj – USGS), úpravy Cz-DavidObr.4- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Maare.jpg > .Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike
3.0, Autor: Martin SchildgenObr.5- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Glacier_valley,_near_Thangshing.JPG >. Licence: Creative
Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: AmarObr.6- [cit. 2013-02-02]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Sognefjord,_Norway.jpg>.Licence: Creative Commons Attribution
ShareAlike 3.0, Autor: WorldtravellerObr.7- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:LateralMoraine_6911.jpg>.Licence: Creative Commons Attribution
ShareAlike 3.0, Autor: Walter SiegmundObr.8- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Grotta_di_ispinigoli.jpg>.Licence: Creative Commons Attribution
ShareAlike 3.0, Autor: SehLaxObr.9- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gloppedalsura2.jpg>.Licence: Creative Commons Attribution
ShareAlike 3.0, Autor: JarvinObr.10- [cit. 2013-02-02]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Baltic_spits.png>.Licence: Creative Commons Attribution
ShareAlike 3.0, Autor: Miaow Miaow (vytvořeno: http://www.aquarius.geomar.de/make_map.html)
ZDROJE INFORMACÍ 2:
Litosféra. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2013-02-02]. Dostupné z WWW: Reliéf. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Reli%C3%A9f_%28geografie%29>Povrchové tvary.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Povrchov%C3%BD_tvar>Vulkanismus. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Vulkanismus>Sopka.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Sopka>Ledovce.<http://cs.wikipedia.org/wiki/Ledovce >Fjord.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Fjord >Svahový pohyb.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Svahov%C3%BD_pohyb>Osyp.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Osyp>
• Bičík, Ivan; Janský, Bohumír a kol. Příroda a lidé Země. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2004. 1. vydání, ISBN 80-86034-45-3
• Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5
• Kašparovský. Karel. Zeměpis I. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT,s. r. o.,2008.1. vydání, ISBN 978-80-253-0586-7• Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3• Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-902282-6-9• Reliéf. Dnešní svět-časopis pro moderní výuku. Praha : Vydává TERRA-KLUB, o. p .s. č.1, ročník 2012/2013. ISSN 1801-4119
• Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.