trávicí trakt a psychosomatika

Trávicí trakt a psychosomatika

Funkční abdominální potíže Žaludeční vřed a vřed a vřed na

dvanáctníku Kolitis ulceroza

Trávící soustava – anatomie, fyziologie

Trávící soustava

• Základem trávicí soustavy je dlouhá trubice, jejíž stěna je tvořena vazivem hladkým svalem a uvnitř je vystlána sliznicí → trávicí trubice.

• Procesy v trávicí soustavě: Trávení neboli digesce – rozštěpení

makromolekulárních látek na menší celky pomocí enzymů.

Vstřebávání neboli resorbce – vstřebávání malých molekul buňkami střevních sliznic do krve nebo mízy.

Trávící soustava

Trávící soustava (dutina ústní)

• Dutina ústní (cavum oris) – je ohraničena otvorem ústním, rty, tvářemi a patrem. Spodinu tvoří jazyk, který je připojen svaly k dolní čelisti.

• Význam dutiny ústní:Příjem potravy Mechanické zpracování potravy Zvlhčení potravy


• V dutině ústní se potrava rozmělňuje a zároveň se mísí se slinami.

• Sliny jsou vylučovány třemi páry slinných žláz (příušní, podčelistní a podjazykové).

• Sliny obsahují: 99 – 99,5 % vody 0,5 – 1% organické ionty a některé typy

bílkovin → nejznámější glykoprotein mucin.


• Slinné žlázy vylučují také enzym α amylázu (dříve označovanou jako ptyalin). Tento enzym katalyzuje štěpení škrobu a glykogenu z potravy na disacharid a maltózu.

• Sliny obsahují některé protilátky – molekuly imunoglobulínu A.

Trávící soustava (hltan, jícen)

Po spolknutí potrava přechází do hltanu. Aby nevnikla potrava do dýchací trubice, dochází reflexně k přechodnému uzavření hrtanu hrtanovou příklopkou.

Trávící soustava (hltan, jícen)

• Jícen – trubicový orgán, dlouhý asi 25 – 28 cm, jehož stěna obsahuje podélně i okružně uspořádané vrstvy hladké svaloviny.

• Stahem obou vrstev se vytváří tlak na vnitřní obsah jícnu, uvolněním se tento tlak snižuje. Střídáním těchto dějů dochází k tzv. peristaltickým pohybům.

Trávící soustava (žaludek)

• Žaludek (gaster) – je plochý vakovitý orgán, který leží v horní třetině břišní dutiny pod brániční klenbou. Žaludek dospělého člověka obvykle přijme 2 – 3 litry potravy, může vzrůst až na 5 litrů.


• Zpracování potravy v žaludku pobíhá dvojím způsobem:

Mechanicky – prostřednictvím stahů mohutné hladké svaloviny žaludku, která potravu dále rozmělňuje a promíchává se žaludeční šťávou.

Chemicky – působením žaludeční šťávy. Je řízeno nejen nervově, ale také hormonálně. Uplatňuje se při něm hormon → gastrin.


• Žaludeční šťáva - je bezbarvá řídká tekutina: 99% vody Obsahuje kyselinu chlorovodíkovou HClNěkteré enzymy a hlen mucin. • Přítomnost HCL způsobuje poměrně velkou

kyselost (nízké pH) žaludečního obsahu – pH 2 – 4.


• Žaludeční enzymy se primárně vytváří v neaktivních formách (tzv. proenzymech nebo zymogenech) – nemohou poškodit buňky, které je produkují.

• K nejvýznamnějším produktům žaludečních žláznatých buněk patří pepsinogen, z něhož se vytváří aktivní enzym pepsin (skupina proteáz) štěpící bílkoviny.

Trávící soustava (tenké střevo)

• Tenké střevo (intestinum tenue) je široké 3 – 3,5 cm. a dlouhé 3 – 5 m.

• Sliznice tenkého střeva je bohatě zřasena a opatřena velkým počtem jemných výběžků – tzv. klků, do nichž vstupují zakončení priferních nervů a také krevní, popř. mízní vlásečnice. Klky jsou pokryty resorpčním epitelem tvořeným buňkami → enterocyty.


• V tenkém střevě dochází k definitivnímu strávení potravy i k následnému vstřebávání (resorpci) většiny živin.

• Trávenina je v tenkém střevě transportována pomocí peristaltických pohybů a také tzv. segmentačních pohybů → prstencovité stahy.


• Počátečním oddílem tenkého střeva je dvanáctník (duodenum), do něhož ústí vývody ze slinivky břišní a ze žlučníku.


• Další dva oddíly tenkého střeva jsou svinuty v četné kličky:

Lačník (jejunum) – horní oddíl střeva dlouhý 1 – 1,5 metrů. Je místem nejintenzivnějšího trávení a vstřebávání.

Kyčelník (ileum) – dolní oddíl tenkého střeva, dosahuje délky 2 -2,5 metrů.


• Při trávení v tenkém střevě se významně uplatňují enzymy ze slinivky břišní. Kromě nich však samo tenké střevo vytváří střevní šťávu. Jejím základem je hlenovitý (mucinózní) sekret z tzv. Brunnerových žlázek ve dvanáctníku.

• Při dalším průchodu tenkým střevem se tato slabě zásaditá tekutina (pH=7,5 – 8) obohacuje enzymy.

Trávící soustava (tlusté střevo)

• Tlusté střevo – měří zhruba 1, 5 metru a jeho šířka činí 5 – 7 cm.

Začíná v pravé kyčelní jámě slepým střevem, které vybíhá v 10 – 15 cm červovitý přívěsek – apendix.

Pokračuje tračníkem – vzestupný tračník – příčný tračník – sestupný tračník – esovitý tračník .

Konečník - konečný úsek slepého střeva.

Funkční abdominální potíže (Somatoformní autonomní

funkční potíže)

Funkční abdominální potíže

Klinický obraz: diagnostika je v některých případech sporná. K hlavním klinickým příznakům patří:

Dysfagie; nekardiální hrudní bolesti; dyspepsie; meteorismus; bolesti v podbřišku; průjem; zácpa; inkontinence.


Symptomy dráždivého žaludku (F45,31): epigastrické bolesti, nechutenství, pocit plnosti, nevolnost, zvracení, nadýmání v nadbřišku, nadměrné říhání.

Symptomy dráždivého střeva (F45,32): bolesti v podbřišku či nevolnost, nadýmání atd.


Vyvolávající situace: většinou se mluví o zatěžujících životních událostech, které obtížím bezprostředně předcházejí:

ženy: obtíže v rodině, které se náhle objevily; muži: starosti s ohledem na výkonost a práci; rozchody/ztráty, např. úmrtí v rodině,

odstěhování, poruchy sociální integrace;


profesní vzestup: ztráta dosavadních sociálních kontaktů, nové a vyšší nároky;

nadcházející životní rozhodnutí (a s nimi související změny).

Primární osobnost a psychodynamika: neexistuje jednotná osobnostní striktura pacientů s funkčními žaludečními obtížemi. Mnoho pacientů trpí zjevnou depresí či úzkostným onemocněním.


Zvláštnosti ve vztahu mezi lékařem a pacientem: pacient si zpravidla stěžuje na somatické symptomy a je afektivně uzavřený. Nejistota na straně pacienta – mám pocit, že trpí vážnou chorobou. Nejistota na straně lékaře – obavy z chybné diagnostiky.


Základní psychosomatická péče: vyloučení organické příčiny; postupně vyjasňovat obtíže; popsat – najít spouštěče obtíží; aplikace uvolňovacích metod (autogenní

trénink, progresivní svalová relaxace atd.); přerámování – změna životního stylu.

Žaludeční vřed a vřed dvanáctníku


• Peptický vřed žaludkuEtiologie – slizniční defekt v trávicím traktu,

samonatrávení sliznice vlastní pepticky žaludeční šťávou.

Klinický obraz – bolest – spíše s kratším odstupem po jídle.

Léčba – úprava životosprávy, farmakoterapie, chirurgické řešení.


• Peptický vřed dvanáctníku (bulbu duodena)

Etiologie – slizniční defekt v trávicím traktu.Klinický obraz – bolest na lačno (také v

noci), kterou nemocní tiší požitím stravy nebo napitím mléka.

Léčba – úprava životosprávy, farmakoterapie, chirurgické řešení.


Etiologie: Multikauzální – bakteriální (helicobacter pyroli), genetická, zvýšená hladina pepsinogenu, psychosomatické faktory.


Vyvolávající situace: ztráta pocitu bezpečí (přestěhování,

rozchody atd.);nárůst odpovědnosti a požadavků

souvisejících se zráním (např. začátek povolání, povýšení);

ohrožení pasivně-orálních uspokojení.


Osobnostní predispozice ke vzniku vředové choroby: podstatná část pacientů trpí konfliktem mezi nevědomými, infantilními přáními ohledně závislosti na straně jedné a usilováním o nezávislost a úspěch na straně druhé.


Rozlišuje se pět typů osobnosti: „Psychicky zdravý“ typ pacienta s

vředem: onemocnění jednorázově při přetížení způsobeném masivním specifickým duševním zatížením. Jinak spíše neuroticky depresivní, ale dobře kompenzovaný.


„Pseudozávislý, charakterově neurotický“ typ pacienta s vředem: úspěšný, ctižádostivý, směřující vzhůru, snadno vznětlivý pacient, který nechce přijmout žádnou pomoc, přitom na sebe bere veškerou zodpovědnost.


„Sociopatický“ pacient s vředem: pasivní přání jsou vědomá: pacient je extrémně závislý na lidech, kteří o něho pečují; zčásti „asociální pacient“ (neurotici v důchodu, alkoholici). Malá selhání vedou k onemocnění.


„Psychosomatický pacient s vředem“: nevýrazné osobnosti s malou fantazií, se strnulým a mechanickým způsobem života; vztahová prázdnota. Na nespecifické konflikty reagují tělesnou symptomatikou.


„Normopatický pacient s vředem“: příliš přizpůsobivý; pracovník nebo zaměstnanec v chronickém sebezničujícím stavu, např. v důsledku dvojího zaměstnání.


Základní psychosomatická péče: pacienti s vředem často trvají na somatickém chápáním nemoci. Za základní psychosomatickou péči se považuje:

nejprve se pacienta optat na provázanost obtíží s průběhem dne;

při akutních projevech nemoci pacienta podporovat a doprovázet, v období bez symptomů se snažit zjistit konflikty;


zjistit, zda se vyskytuje závislost na alkoholu a nikotinu, popř. deprese;

problémy s komplikací chápat jako výraz maladaptivního vztahového kruhu pacienta.

Ulcerózní kolitida Postihuje výlučně tlusté střevo, zánět je

souvislý, začíná vždy v konečníku a šíří se směrem vzhůru.

Zánět neproniká do hloubi stěny, postižena je jen sliznice.

Je to zánět krvácivý, teprve v pokročilých případech se vytvářejí slizničních defekty – vředy.

Ulcerózní kolitida Klinický obraz: krvácivý průjem;u těžšího stavu teploty; trpí celkový stav, nemocní hlubnou; mimostřevní příznaky: kloubní bolesti, kožní

změny, oční záněty; průběh je vleklý – období vzplanutí, období

klidu.

Ulcerózní kolitida

Etiologie: multi-kauzální, geneticky a psychosomaticky spolupodmíněná.

Ulcerózní kolitida

Vyvolávající situace: skutečné, fantazijní či hrozící odloučení od klíčové osoby:

odchod z rodičovského domu; přestěhování; úmrtí důležité osoby; rozchod s partnerem; kroky vedoucí k osamostatnění; nesouhlas na straně druhých lidí.

Ulcerózní kolitida Osobnostní predispozice k ulcerózní kolitidě:

žádná specifická osobnost. Často výrazná problematika vlastní hodnoty

pacienta. Labilní pocit vlastní hodnoty je často skrýván

za fasádou ambicí a korektnosti. Může být zvnitřněn obraz lidí podporující

druhé (milující matky).

Ulcerózní kolitida Rozlišuje se dva typy osobnosti: Otevřený závislý typ pacienta s kolitidou:

upíná se na druhé lidi a otevřeně projevuje svá přání ohledně závislosti.

Pseudozávislý tpy pacienta s kolitidou: zdůrazňuje svůj nezávislý způsob života. Popírá závislost tím, že si zvolí určitého ústředního partnera, který se na pacienta upíná.

Ulcerózní kolitida Psychosomatický péče: vybudování důvěrného vztahu mezi

lékařem a pacientem; pacient by měl být aktivně podporován

ve chvíli, kdy se vypořádává se zatíženími vyplývající z onemocnění;

lékař by měl předjímat možná zklamání.

Ulcerózní kolitida Z diagnostické hlediska je v rámci

psychosomatické péče nutné vyjasnit, zda: v rámci akutních projevů netrpí pacient

depresemi/úzkostmi; pacient prožívá spíše pasivně-rezignující, a nikoliv

aktivně-kooperující styly pro vypořádání se s obtížemi;

se pacient na základě tělesné symptomatiky sociálně izoluje;

Ulcerózní kolitida na základě svých subjektivních představ o

průběhu nemoci pacient rozvíjí ireálně úzkosti;

pacient mluví o zatěžujících událostech, jejichž zdolávání představuje pro pacienta aktuálně velké obtíže a které bezprostředně předcházely propuknutí obtíží;

se pacient sociálně izoluje a používá fobicko vyhýbavé strategie.

Crohnova choroba Jedná se o zánětlivé onemocnění, které

postihuje trávicí trubici od žaludku až po konečník, nejčastěji tenké a tlusté střevo.

Postižení není souvislé, je diskontinuální.Místem, které bývá nejčastěji postiženo, je

konečná část tenkého střeva a přilehlé slepé střevo.

Zánět proniká celou střevní stěnou.

Crohnova choroba

Klinický obraz: Na sliznici se vytvářejí vředy, někdy velmi

hluboké, časté jsou píštěle. Měkké a řídké průjmy často bez příměsí

hlenů a krve. Necharakteristické bolesti v oblasti břicha

spojené s nevolností a nutkáním ke zvracení.

Crohnova choroba

Osobnostní predispozice ke vzniku vředové choroby: žádná specifická osobnost.

Často výrazná problematika vlastní hodnoty pacienta.

Labilní pocit vlastní hodnoty je často skrýván za fasádou ambicí a korektnosti.

Může být zvnitřněn obraz lidí podporující druhé (milující matky).

Crohnova choroba

Etiologie: Nevyjasněna: pravděpodobně jsou genetické, imunologické, infekční, výživově podmíněné a psychosomatické faktory.

Crohnova choroba

• Osobnostní predispozice ke Crohnově chorobě:

výrazná podobnost s osobností pacientů trpící s ulcerózní kolitidou;

pacienti mohou být častěji depresivnější, úzkostnější a rigidnější, ale také o něco nezávislejší a agresivnější než pacienti s kolitidou.

Crohnova choroba

Vyvolávající situace: obdobné jako u pacientů s kolitidou.

Psychosomatická péče: obdobná jako u pacientů s kolitidou.

Děkuji za pozornost

trávicí trakt a psychosomatika

Documents