téma: využití prvků waldorfské školy v tradiční škole · 2 antroposofie a waldorfská...
TRANSCRIPT
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Pedagogická fakulta
Centrum DVPP
Závěrečná práce
Téma:
Využití prvků waldorfské školy v tradiční
škole
Vypracovala: Mgr. Štěpánka Hanusová
Odborný konzultant: Mgr. Margareta Garabiková Pártlová, Ph.D.
České Budějovice 2018
Prohlášení
Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím
pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.
Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se
zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve
veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých
Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva
k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž
elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb.
zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby
kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází
kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských
kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích dne: Podpis:
Anotace
Cílem závěrečné práce je popsat důležité prvky waldorfské pedagogiky, zvlášť slavnosti
a rituály. Prostřednictvím rozhovorů s respondenty se pokusím najít vhodná témata, která
by se dala použít v tradiční škole.
Klíčová slova: waldorfská pedagogika, antroposofie, slavnosti, rituály, Rudolf Steiner
Abstract
The aims of my final work are to describe the important elements of the waldorf
pedagogy with regard to celebrations and rituals and to find suitable topics which may be
applied in the traditional schools. To accomplish my goal I made a survey among waldorf
teachers.
Key words: waldorf pedagogy, Antroposophy, celebrations, rituals, Rudolf Steiner
Poděkování
Děkuji Mgr. Margaretě Garabikové Pártlové, Ph.D. za odborné vedení, podněty
a připomínky při zpracování závěrečné práce. Zároveň bych chtěla poděkovat všem
učitelům za laskavost a čas, který mi věnovali při přípravě rozhovorů.
Obsah 1 Úvod ................................................................................................................................... 7
2 Antroposofie a waldorfská pedagogika ............................................................................. 8
2.1 Historie a současnost waldorfských škol ve světě i u nás ........................................... 9
2.2 Obecná charakteristika waldorfských škol .................................................................. 9
2.3 Základní rysy waldorfské pedagogiky ........................................................................ 10
2.3.1 Charakteristika ŠVP ............................................................................................. 11
2.4 Projekty ve waldorfské škole ..................................................................................... 12
2.5 Učitel waldorfské školy a systém jeho přípravy a vzdělávání ................................... 13
2.6 Cíle studia .................................................................................................................. 14
3 Slavnosti ve waldorfské škole .......................................................................................... 16
3.1 Svátky v rytmu roku ................................................................................................... 16
3.1.1 Svatováclavská slavnost – 28. září ...................................................................... 17
3.1.2 Michaelská slavnost – 29. září ............................................................................ 17
3.1.3 Martinská slavnost – 11. listopad ....................................................................... 18
3.1.4 Advent ................................................................................................................ 18
3.1.5 Svátek sv. Mikuláše – 6. prosince ....................................................................... 19
3.1.6 Svátek sv. Lucie – 13. prosince ........................................................................... 20
3.1.7 Tříkrálová slavnost – 6. ledna ............................................................................. 20
3.1.8 Masopust ............................................................................................................ 20
3.1.9 Vynášení Smrtky a vítání jara ............................................................................. 21
3.1.10 Velikonoce ........................................................................................................ 21
3.1.11 Letnice – „líbezné svátky“ ................................................................................ 22
3.1.12 Svatojánská slavnost – 24. června .................................................................... 23
3.2 Měsíční slavnosti ....................................................................................................... 24
3.3 Rytířské slavnosti ....................................................................................................... 24
3.4 Duhový festival .......................................................................................................... 25
3.5 Stolky ročních dob ..................................................................................................... 25
4 Pedagogický výzkum ........................................................................................................ 26
4.1 Výzkumná otázka ....................................................................................................... 26
4.2 Výzkumný design ....................................................................................................... 27
4.3 Výsledky výzkumu a jejich analýza ............................................................................ 30
4.4 Diskuse ....................................................................................................................... 41
5 Závěr................................................................................................................................. 43
6 Seznam literatury ............................................................................................................. 44
7 Seznam příloh .................................................................................................................. 46
7
1 Úvod
Cílem této závěrečné práce je představit waldorfskou pedagogiku (a s ní spojenou
antroposofii) a vykonat pedagogický výzkum zaměřený na zapojování prvků waldorfské
pedagogiky v tradiční škole.
Závěrečná práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou.
Záměrem teoretické části je vymezit pojmy antroposofie a waldorfská pedagogika, stručně
charakterizovat základní rysy waldorfské pedagogiky a systém vzdělávání waldorfských
učitelů.
Velký prostor je věnován koloběhu roku a s ním souvisejícím slavnostem.
Výběr popisovaných waldorfských slavností se řídil osobní zkušeností a důraz byl kladen na
rovnoměrné pokrytí všech ročních období.
Praktická část má za cíl zmapovat reálné využití prvků waldorfské pedagogiky v tradiční
škole. Realizace praktické části je založena na souboru výzkumných otázek, ze kterých bude
zpracován výzkumný vzorek. Ten projde závěrečnou analýzou a bude vyhodnocen v diskusi.
8
2 Antroposofie a waldorfská pedagogika
Zakladatelem waldorfské pedagogiky a antroposofie byl Rudolf Steiner, filozof, pedagog,
vizionář, který se narodil v roce 1891 v Kraljevci na chorvatském pomezí Rakouska-Uherska.
Jeho otec byl železničním úředníkem rakouské dráhy a jeho rodina se velmi často stěhovala.
Rudolfovo dětství bylo ovlivněno technickým světem strojů a vynálezů a zároveň světem
víry a církevních tradic. Tyto odlišné světy se snažil celý život propojovat a jako velmi citlivý
člověk v něm hledal harmonii. V roce 1879 maturoval na reálném gymnáziu ve Vídni. Poté
tamtéž studoval přírodní vědy a matematiku na polytechnické univerzitě. Současně
prohluboval znalosti německých dějin, literatury a filozofie. V jeho životě byl silně ovlivněn
mysliteli 19. století, zejména J.W. Goethem. Od roku 1889 pracoval ve Výmaru v Goethově
a Schillerově archívu a připravoval k vydání Goetheho přírodovědné spisy. Zaujaly ho jeho
poznatky z botaniky, rostlinné morfologie, nový pojem metamorfóza. Toto studium
pomohlo Steinerovi překlenout propast mezi novodobým myšlením a jeho duchovním
názorem. V roce 1897 pracoval jako učitel v Dělnické vzdělávací škole v Berlíně.
Od roku 1902 přednášel jako člen Teosofické společnosti o východních naukách, křesťanství
a mystice. Postupně začal budovat vlastní soustavu filozofických názorů, vědu o podstatě
člověka, jeho duchovním životě, který má kořeny v křesťanské i přírodní mystice, s prvky
východní, egyptské a řecké filozofie. Toto zajímavé a pro mnohé lidi hluboké až těžko
pochopitelné učení zvané Antroposofie odráželo i určité Steinerovy mystické zážitky, které
ho provázely již od dětství. Svobodová, Jůva (1995)
Jeho myšlenky trojčlenné společnosti, svobody, rovnosti a bratrství jsou pro někoho
pouhou utopií, pro jiné výzvou a nadějí do budoucna.
Jisté však je, že tyto krásné duchovní ideje byly Steinerem zhmotněny v jeho pedagogické
a didaktické koncepci, která přetrvala takřka sto let.
V roce 1919 byl Rudolf Steiner pověřen Emilem Moltem, osvíceným mecenášem
a majitelem továrny na tabákové výrobky Waldorf – Astoria, aby založil první svobodnou
waldorfskou školu ve Stuttgartu.
9
2.1 Historie a současnost waldorfských škol ve světě i u nás
Do vypuknutí 2. světové války bylo v Německu zřízeno osm waldorfských škol. Další vznikaly
v Holandsku (Haag), ve Velké Británii (Londýn), ve Švýcarsku (Basilej, Curych), Norsku (Oslo),
Portugalsku (Lisabon) a Maďarsku (Budapešť). V roce 1938 byly tyto školy v Německu
zakázány, ale po válce byly znovuobnovovány. Již v roce 1952 existovalo ve
Spolkové republice Německo 25 waldorfských škol. Pol (1995)
Dnes existuje po světě 1817 waldorfských mateřských škol a 1150 w. základních škol a lyceí.
Nejvíce základních w. škol je v Německu (242) a v západním světě. Waldorf World List
(2018). Těmto školám se nikdy nedařilo ve společenských systémech s totalitními rysy. Byly
a jsou jakýmsi indikátorem svobody ve společnosti. Téměř se nevyskytují v islámském světě.
Byly zakázány ve fašistických zemích a také v České republice mohly vznikat až po pádu
komunistického režimu. V roce 1991 byly zakládány první waldorfské školy u nás v Příbrami,
Písku, Semilech, Brně, Ostravě, Olomouci. K roku 2018 je v České republice 21 waldorfských
základních škol a lyceí. Jako poslední bylo otevřeno v dubnu 2018 Lyceum v Českých
Budějovicích. www.iwaldorf.cz
2.2 Obecná charakteristika waldorfských škol
Waldorfské školy patří mezi školy volné (svobodné), jednotné a všeobecné. Tyto školy jsou
přístupné všem dětem bez ohledu na jejich sociální, ekonomickou, rasovou či náboženskou
příslušnost. Snahou je vytvořit dostatečný prostor pro všechny žáky – schopné i méně
schopné. Pol (1995)
Pro život a práci ve w. školách platí zásada, že spolupráce žáků (studentů) jasně převažuje
nad jejich vzájemnou soutěživostí.
Významným prvkem organizace školy je, že se na jejím životě podstatnou měrou podílejí
i rodiče žáků. Účastní se všech důležitých okamžiků školy – svátků, slavností, výletů a někdy
spolupracují i při vyučování. Vališová a Kasíková (2007)
Velká důležitost je ve w. školách přikládána sociální stránce výchovy. Pol konstatuje, že
„komunita třídy, ve které se každý člen může rozvinout za stejných podmínek jako ostatní
10
a může se s ostatními od vstupu do školy až do puberty srovnávat, vede k dosažení zdravé
rovnováhy.“ (Pol 1995, s. 19)
2.3 Základní rysy waldorfské pedagogiky
Pol vychází ze Steinerových poznatků vývojové psychologie dítěte a popisuje tři stupně ve
vývoji dítěte, tzv. tři sedmiletí:
1. sedmiletí 0-7 let, cíl vyrovnat se s tělem, se sebou samým, naučit se funkcím, položit
základ pro život
2. sedmiletí 7-14 let, cíl rozvinout emocionální rovnováhu, prožít a rozvinout cítění,
rozvinout schopnosti pro myšlení
3. sedmiletí 14–21 let, cíl rozvinout individualitu, zdokonalit analytické a kritické
schopnosti, dosáhnout sebediscipliny a nezávislosti. Pol (1995)
Velmi důležitý je pro dítě denní rytmus. „Každé dítě žije v rytmu probouzení a usínání,
přijímání a zapomínání. Přihlížíme-li v rozvrhu hodin a v utváření učebního plánu k rytmu
dne a k většímu rytmu roku, pak dospějeme ke zvláštnostem umění výchovy, například
výuka v epochách posiluje soustředění, umělecká cvičení slouží jako školení vůle, mluvené
slovo působí na citový život.“ (Carlgren 1991, s. 49)
V rytmické části děti opakují pomocí rytmu např. násobkové řady, vyjmenovaná slova
apod., ve výukové části se děti dozvědí nové informace k danému probíranému předmětu
a vyprávěcí část slouží k seznámení se s příběhy českých a světových literárních děl, které
daný předmět propojí i s ostatními událostmi a souvislostmi okolního světa.
Denní rytmus navazuje na rytmus roční, jako je například slavení svátků v průběhu roku.
K typickému vyučování ve w. školách patří tzv. epochové vyučování. Epocha trvá 110 minut.
Má část rytmickou, vyučovací a vyprávěcí. Na začátku epochy se učitel s žáky přivítá,
nastává promluva, pak společná hra na flétny. Poté učitel seznámí žáky s programem dne,
žáci vše společně nahlas zopakují. Následuje hlavní vyučovací předmět, kde se uplatňují
prvky dramatizace, kreativity žáků, vyvození dané látky žáky, zapsání poznatků do
epochových sešitů. Na závěr učitel vypráví pohádku, pověst nebo příběh ze Starého zákona.
11
Takto koncentrovaná organizace výuky obecně podporuje soustředění žáků, umožňuje
hlubší ponoření do tématu a vyučování v mezipředmětových souvislostech. Její členění
dává dlouhému časovému úseku rytmus a pestrost, která pracuje s koncentrací dítěte.
Následující vyučovací hodiny po pětačtyřiceti minutách tematicky navazují na epochové
vyučování.
Ve waldorfských školách není rozdíl mezi tzv. hlavními předměty (Český jazyk, matematika,
cizí jazyky) a předměty, které dítě rozvíjí v jiných oblastech. Jsou rozvíjeny ruční práce
a řemesla, práce s kovem a dřevem, modelování i svobodná umělecká tvorba. Důraz je
kladen i na rozvoj pohybu, je vyučována eurytmie – „viditelná řeč“, jako součinnost těla
a ducha.
2.3.1 Charakteristika ŠVP
Výuka je založena na zákonitosti vývojových kroků dítěte a mladého člověka, proměn
a rozvoje jeho vztahu ke světu a jeho schopnosti učit se. Učební plán, metody a obsahy
výuky jsou přizpůsobeny tomuto vývoji. Výkony žáků nejsou motivovány známkovým
hodnocením, vysvědčení má formu slovního hodnocení, které charakterizuje všechny
přednosti i nedostatky dítěte, jeho pokroky i obtíže v uplynulém školním roce. Pouze
v 8. a 9. ročníku se z důvodu požadavku přijímacího řízení na střední školy převádí slovní
hodnocení na hodnocení známkové.
V učebním plánu se projevuje snaha o soulad mezi vědou, uměním a duchovními
hodnotami.
Podle Richtera (2013) je vyučování v prvních letech školní docházky zaměřeno na prožívání
světa. V první třídě provází učitel děti světem pohádek, ve druhé třídě jsou to bajky
a legendy, ve třetí třídě se žáci seznamují s příběhy ze Starého Zákona, ve čtvrtém ročníku
jsou to obrazy stvoření světa podle severské mytologie, případně je dobré připojit pověsti
z různých krajů (Krakonoš, Enšpígl, příběhy z Kocourkova).
V metodách učiva hrají důležitou roli obraz, rytmus a pohyb.
12
2.4 Projekty ve waldorfské škole
V každém školním roce probíhá mnoho projektů, na kterých participují žáci, učitelé i rodiče.
Některé jsou otevřeny i veřejnosti, Adventní a Velikonoční jarmark je velmi oblíbený
a navštěvovaný.
Další jsou slavnosti při příležitosti křesťanských svátků: Michaelská, Martinská, Vánoční,
Tříkrálová, Velikonoční, Svatojánská.
V rámci tradičních slavností vycházejících z lidových i místních tradic se koná Masopust,
Vynášení smrtky, Rytířská slavnost, Duhové divadlo.
Mezi projekty jednotlivých tříd patří Adventní spirála, Měsíční slavnosti, ročníkové práce
žáků vyšších tříd.
Učitelé, žáci a rodiče z každé třídy mají na starost jednu slavnost během roku.
1. třída Velikonoční jarmark – úkolem je vymyslet téma, datum, čas, příprava školy,
zajistit materiál, zajímavé lidi, občerstvení, doprovodný program (koncert, zpívání,
divadlo)
2. třída Vánoční jarmark (podobně jako velikonoční jarmark)
3. třída Masopust – zajistit masky, masopustní průvod, zamluvit místo, kde se bude
konat masopustní veselice
4. třída Vynášení Smrtky – připravit Moranu, vyrobit ze dřeva kostru, ušít šaty, vycpat
slámou a ozdobit ji korály z vyfouknutých vajec
5. třída Olympijské hry – téma: Řecko – žáci připravují olympiádu pro ostatní
waldorfské školy (putovní soutěž mezi školami)
6. třída Rytířské slavnosti – připravit si šaty pro rytíře a dámy, vytvořit vlastní erb,
naučit se středověký tanec, organizace slavností na středověkém hradě či tvrzi,
zajistit občerstvení, popř. doprovodný program (hudba, šermíři)
7. třída pomáhá průběžně ostatním třídám, hlavně mladším žákům (tento věk je
nejproblematičtější i ve waldorfských školách)
8. třída Duhový festival – setkávání ostatních waldorfských škol v Písku, žáci 8. a 9.
tříd hrají na různých scénách v Písku divadelní představení (přístupné veřejnosti),
13
zajistit organizaci, ubytování a stravování účastníků z jiných měst, domluvit
pronájem scén (velmi dobrá spolupráce s městem)
9. třída pomáhá 8. třídě s přípravou Duhového festivalu, který je organizačně
nejnáročnější akcí a zároveň vyvrcholením celoroční práce ve škole a průběžně se
zapojují do aktivit pro mladší děti (Michaelská, Martinská slavnost, Mikulášská
nadílka apod.)
2.5 Učitel waldorfské školy a systém jeho přípravy a vzdělávání
"Opravdu plodně však mohou vychovávat pouze ti učitelé, kteří díky pronikavému poznání
člověka rozumí souvislosti svých metod s vývojovými silami, které se projevují v určitém
životním údobí. Není skutečným učitelem a vychovatelem, kdo si osvojil pedagogiku jako
vědu o práci s dětmi, nýbrž ten, v němž pedagog procitl poznáním člověka.“
(Steiner, Zdražil 2010, s. 13)
Řízení školy zajišťuje kolegium učitelů, které společně rozhoduje o provozních i odborných
otázkách. Setkává se pravidelně na týdenních konferencích, kde je čas pro studium
pedagogických textů, místo pro výměnu názorů, diskuse a získávání nových zkušeností. Jsou
zde stanoveny konkrétní úkoly pro jednotlivé zaměstnance školy, řeší se pedagogické
otázky, metodické a didaktické záležitosti jednotlivých tříd. Také probíhá rozhovor o dítěti
– pokud je nějaký výchovný či jiný problém – jak se dítě projevuje, jak vypadá, může být
i fotografie dítěte, jeho práce, jak funguje rodina. Výsledkem rozhovoru o dítěti by měla být
terapie, jak s dítětem pracovat přímo ve škole, někdy poté dochází i k samovolné proměně
dítěte.
Každý den před vyučováním probíhá ve sborovně ranní kruh. Účast všech učitelů není
povinná. Učitelé stojí kolem společného stolu, nejdříve probíhá promluva jednoho z učitelů,
poté se všichni chytnou za ruce a společně zpívají. Prostřednictvím tohoto „duchovního
cvičení“ dochází ke zklidnění a koncentraci na nový vyučovací den a k posílení kolegiality.
Velmi důležité je ve waldorfské škole postavení třídního učitele. Je průvodcem žáků po
celou dobu jejich školní docházky, od 1. do 9. třídy. Kromě přípravy na své vyučování má
14
třídní učitel další úkoly: častý styk s rodiči, zvláštní péči o děti, které zůstávají pozadu
v některých předmětech, podílí se spolu se svými žáky a jejich rodiči na projektech školy.
Devět let školní docházky je dlouhá doba a žáci procházejí řadou pronikavých změn a s nimi
i jejich třídní učitel.
V prvním sedmiletí školní docházky probíhá láskyplné pečování o dítě v tělesné blízkosti.
V druhém sedmiletí je sepětí učitele s žáky založeno na společných zážitcích, radostech
i bolestech.
Třetí sedmiletí se duševní spojenectví učitel – žák zaměřuje na společný duchovní obsah,
přátelství a společné nadšení ze spolupráce. Carlgren (1991)
Waldorfské školy mají vlastní systém vzdělávání učitelů v rámci postgraduálního
specializovaného studia – semináře waldorfské pedagogiky. Studijní program má podobu
dálkového studia a probíhá formou víkendových seminářů, které se konají zhruba jednou
měsíčně (tři roky, celkem 24 víkendů) a letních soustředění v délce zhruba dva týdny
v každém roce. Předpokladem k přijetí do studijního programu "Waldorfský učitel“ je
ukončené nebo probíhající vysokoškolské studium.
2.6 Cíle studia
Studenti získají základní vědomosti z antroposoficky prohloubené antropologie
a psychologie dítěte. Vedle toho jsou uvedeni do problematiky vyučování jednotlivých
předmětů, jež vyučuje třídní učitel, po stránce obsahové i metodické. Předměty jsou
probírány v souvislosti vývoje dítěte a vyučování v různých ročnících. Dále jsou rozvíjeny
osobní schopnosti především prostřednictvím uměleckých předmětů.
V posledním roce zpracují studenti diplomovou práci, kterou na závěr studia obhájí
v prezentaci. Předpokladem pro absolutorium studia je pravidelná účast na kurzech,
seminářích a cvičeních, stejně jako aktivní vypracovávání referátů a písemných
samostatných prací k určeným tématům. Student dále absolvuje dvě výukové praxe.
Výsledky praxí jsou hodnoceny písemnými zprávami mentorů.
Činnost waldorfských škol v České republice koordinuje zejména České sdružení pro
waldorfskou pedagogiku, ve spolupráci s Asociací waldorfských škol České republiky vydává
časopis Člověk a výchova a antroposofickou literaturu.
15
Pol konstatuje, že „učitelům jsou ve waldorfských školách svěřeny nezvykle široké
kompetence – mnohem širší, než bývá pravidlem v případě kompetencí učitelů běžných
škol. Současně je na ně kladena nezvykle velká odpovědnost.“ (Pol 1995, s. 145)
16
3 Slavnosti ve waldorfské škole
3.1 Svátky v rytmu roku
Lidové písně, říkadla, zvyky a obyčeje mají svůj hluboký symbolický význam. Lidé tak
intuitivně oslovovali a sytili své duše, podobně jako tak dodnes činí lidové pohádky. Podle
Šottnerové „lidová obřadnost-tradice, zvyky a rituály člověka provázejí od pradávna. Byly
silným prostředkem ke stmelování rodiny, obce i celého národa.“ (Šottnerová 2008, s. 7)
Hlavně děti mají snové, obrazné myšlení, žijí ve svém světě tvarů, barev a vůní. Cítí
jednotlivé nálady v roce, stejně jako naši předci rozumějí řeči přírody, pokud jim to
umožníme. Během roku bychom, my, dospělí lidé, měli vědomě vnímat a prožívat
symboliku ročních svátků. Teprve když sami rytmus roku vnitřně procítíme, můžeme
předávat dětem něco ze svého vlastního prožívání. Tím můžeme dětem dát spoustu
bohatých vnitřních zážitků… Slavnostní okamžiky nám umožňují prožívat dva druhy času:
čas všední a čas sváteční. Každý z těchto časů má svůj vlastní rytmus a své vlastní
zákonitosti. V čase svátečním činíme jiné věci než v čase všedním, každodenním. Takto
rytmicky prožívaný čas má velký význam, dovolí nám, abychom se mohli na něco těšit, něco
očekávat a poté ve slavnostním okamžiku prožít pocit naplněného očekávání.
Zdroj: JANSKÁ, Irena, BEJŠÁKOVÁ, Pavla, Věneček říkadel, básniček, písniček, her,
vyprávěnek a nápadů pro (nejen) rodiče waldorfských školek (i škol) Jaro, 2003, s. 1
17
3.1.1 Svatováclavská slavnost – 28. září
Svátek sv. Václava slavíme s dětmi (bez rodičů) ráno ve třídách nejblíže k 28. 9. Vyprávěním
Legendy o svatém Václavovi si připomínáme jeho skutky, vztah k naší zemi a úrodě. V tento
den pečeme s dětmi poprvé chléb z vlastnoručně namleté mouky. Pro tuto slavnost
připravíme dětem krásné jablko. To je symbolem úrody a zároveň se jím posilníme na boj
s drakem, který nás čeká následující den při Michaelské slavnosti.
3.1.2 Michaelská slavnost – 29. září
Svátek svatého Michaela nemá v Čechách velkou tradici, proto ho musíme každým rokem
znovu opatrně a nově utvářet na základě rozšiřování vlastního poznání zákonitosti přírody
a kulturních souvislostí.
Michael stojí na přechodu léta a podzimu, tzn. v období, kdy vše vnější ve své nádheře
uvadá, ale o to více sílí to duchovní, vnitřní. Tento přechod vyžaduje vždy mnoho sil. Lze
pozorovat, že i v přírodě působí síly, které jako by chtěly zabránit dalšímu pokroku a rozvoji
a postava Michaela tak může dávat impuls k odvaze k boji, k překonání těchto sil. Obrazně
můžeme tyto síly zániku vyjadřovat jako draka, se kterým za pomoci Michaela zápasíme.
Proto je dobré dětem vyprávět o statečném princi, který dostal slunečné dary (korunu, meč
a šerpu) a vysvobození se z jeho moci. Další vhodné pohádky jsou: O ovečkách a vlkovi,
O třech prasátkách, Červená Karkulka, O sedmi kůzlátkách. Dalším motivem je železo, které
k nám na zem v michaelské době padá v podobě meteoritů. Železo bylo vždy pro naše
předky symbolem síly vlastního Já a fyzických schopností člověka. Prožitek motivů lidské
síly, odvahy a rozhodnosti ve společně vyprávěných legendách pomáhal vždy člověku
snášet různé obtíže, jež mu přinášelo období nastávajícího podzimu a zimy. I v tomto
případě nám mohou posloužit pohádky nesoucí podobné poselství, např. Železný Jan,
Železná kamna od bratří Grimmů nebo Neohrožený Mikeš od Boženy Němcové.
Michaelský svátek se slaví v době, kdy dozrávají plody a kdy se zároveň v člověku formuje
něco jako vnitřní plod, semínko, které si neseme do zimy a ze kterého budeme muset v zimě
žít a vydržet. Proto v tomto období sbíráme různé plody, můžeme společně s dětmi uvařit
polévku z různých druhů zeleniny, upéci první chléb nebo ozdobit slavnostní stůl ovocem.
18
Poté vyrážíme s dětmi na draka, což už je tak trochu pro děti tajemství. Děti 1. a 2. třídy jsou
oblečeny do pláště a s mečem v ruce vyrážejí na cestu lesem a jdou si pro jablko a zlatou
korunu. Po cestě mohou plnit různé úkoly, které jim připravili starší žáci. Prožívají si tak boj
s vlastním strachem a uvědomují si odvahu.
3.1.3 Martinská slavnost – 11. listopad
Martinská doba je dobou vnitřních světel. Svatého Martina slavíme 11. listopadu.
„Martinovo milosrdenství je v začínající době chladu, prázdnoty a opuštěnosti prozářením
a útěchou.“ (Krček 2011, s. 8)
Několik dní před slavností vyrábíme s dětmi lucerny, které nám posvítí na cestu k pokladu,
kterým jsou zlaté podkovičky. V den slavnosti pečeme dopoledne martinské rohlíčky,
kterými podělíme naše blízké. V odpoledních hodinách slavíme již s rodiči, a to nejprve
zpívanou hrou ve třídách, pohádkou O děvčátku a hvězdách a poté hledáním martinského
pokladu na zahradě. Pak se objeví i opravdivý kůň s Martinem v sedle, někdy po nich
najdeme jen zapomenutou kouzelnou podkovu. Také si připomeneme legendu o svatém
Martinovi.
3.1.4 Advent
V létě se vše otevírá světu, aby přijalo sluneční teplo a světlo. V zimě je tomu naopak, vše
se uzavírá do vnitřního prostoru a otevírá se duše, aby v ní mohlo zazářit vnitřní slunce.
Advent znamená příchod, očekávání přicházejícího. Je to nálada velkého tajemství. Sluneční
světlo téměř pohaslo, ale světla uvnitř přibývá. Všechny vnější vjemy v přírodě utichají, aby
uvnitř mohlo něco klíčit. Děti mohou v této době zažít takové lidské kvality jako čekat,
uklidnit se a cítit to tajemné. Jít vstříc zážitkům, které přijdou za čtyři týdny. V dnešní době
už děti zřídka mohou zažít ten pocit, na něco čekat, na něco se těšit, po něčem toužit…
Adventní čas je časem tmy a světla. Světlo v době krátkých zimních dnů působí více než kdy
jindy. Světla přibývá pomalu, je v něm vývoj, což odpovídá živé duši dětí. O Vánocích pak
přijde plnost světla. (Vavřincová, Malá encyklopedie Vánoc)
První adventní sobotu se ve waldorfské škole koná vánoční jarmark. Sejdou se učitelé,
rodiče a děti, aby společným setkáním zahájili adventní období. Jarmark zahajuje tradičně
19
sbor rodičů zpěvem adventních písní a pak se již všichni mohou občerstvit v bufetu
spoustou dobrot od maminek, čajem z čajovny, děti mohou vyrábět dárečky v dílničkách
(svíčky, vánoční řetězy, ozdoby, přáníčka…). A všichni si ještě mohou nakoupit drobné
dárečky a navštívit adventní koncert či divadelní představení.
Adventní spirála je komorní slavnost pro děti za přítomnosti rodičů, která se koná
1. adventní neděli ve zšeřelé jen svitem svíčky osvětlené a jehličím provoněné třídě. Na
zemi se vytvoří spirála z chvojí. Nejprve se usadí rodiče na židle a lavičky, pak se pomalu
usazují děti na polštářky kolem spirály. Paní učitelka vypráví o Marii, která se vydala na
dlouhou cestu a my budeme chvíli putovat s ní. Pak zazní housle a píseň (např. Z nebe posel
vychází) a slavnostně přichází anděl, který nese velkou hořící svíci do středu spirály. Anděl
vede dítě pomaličku do středu, kde si zapálí svůj svícínek, a zpět, kde ho předá paní učitelce
a sedne si na polštářek kolem spirály. Takto se vystřídají všechny děti. Poslední jde do středu
spirály anděl a když vyjde ven, zapálí první adventní svíčku na adventním věnci a zmizí.
Slavnost končí tím, že se děti za zpěvu písní (Moje malé světýlko, chci abys svítilo…) zvedají
z polštářků, odcházejí a na závěr svá světýlka zhasnou (schovají do srdíčka).
Nejsoustředěnější cestu k sobě samému vystřídá zážitek bohatství, který si děti přinášejí ze
středu.
3.1.5 Svátek sv. Mikuláše – 6. prosince
Je svátkem, který se v české tradici uchoval až do dnešních dnů. Co znamená obraz sv.
Mikuláše – po levici s čertem, po pravici s andělem? Co říká tento obraz naší duši? Čert
žaluje – vyzrazuje hříchy a nekalé skutky…láskyplný anděl „přebíjí“ tyto činy skutky dobrými
a čistými…. a Mikuláš s otevřenou zlatou knihou stojí mezi nimi. Je symbolem tohoto
vysokého, vznešeného, neúplatného myšlení. Pokud necháme dítě prožít pravdivě tento
obraz, pak mu umožníme si uvědomit, že vše, co děláme, má svůj smysl. Důsledkem
takového prožití může být pohled do minulosti, přemýšlení nad svými skutky, zpytování,
sebereflexe.
Tento svátek zajišťují žáci 9. třídy v doprovodu třídního učitele. Děti dostávají dárky –
perníčky, oříšky (symbol skutků, které potřebují vůli), uhlí (skutky, které se musí spálit).
20
3.1.6 Svátek sv. Lucie – 13. prosince
Všechny dívky i paní učitelky, které se jmenují Lucie, se převlečou za bílé Lucky, vezmou
peroutky, košťata a mouku a vymetají smetí a hříchy ze všech koutů ve třídách.
Na závěr Adventu se koná měsíční slavnost, kde celá škola zpívá vánoční písně.
3.1.7 Tříkrálová slavnost – 6. ledna
Ve škole probíhá školní akademie, kde každá třída vystupuje s vlastním představením. Také
se představují tři králové jako symbol světové moudrosti, přinášejí své dary: zlato jako
symbol své královské hodnosti a nejvyššího poznání, kadidlo jako symbol oběti, která se
v ohni přeměňuje a myrhu jako symbol Kristovy nesmrtelnosti. Tečkou za celým obdobím
je slavnost Hromnic – 2. 2., které se také nazývá „obdobím světel“. Zbytky všech svíček se
za účasti dětí symbolicky slévají do jedné veliké, která se pak užívá při dalších oslavách.
3.1.8 Masopust
Je to velmi starý předkřesťanský svátek spojený s očekáváním návratu jara. Název masopust
je překladem latinského „carne vale“ – sbohem maso. Období masopustní hýřivosti v jídle
následuje po adventním půstu a předchází půst před Velikonocemi. O masopustu se lidé
přestrojují do různých masek a nebyl původně jen lidovou zábavou, ale lidovou magií
k zajištění zdaru v příštím roce, bohaté úrody, plodnosti a hojnosti. Žáci si vyrábějí masky
a různé jednoduché hudební nástroje. V úterý před Popeleční středou vyjdou v průvodu
městem, zpívají a tančí, pak následuje veselice. Šottnerová (2008)
„Panímámo, pečte šišky neb koblížky, medvědáři jsou, než vy si je napečete, oni tu budou.“
Z Čech
„Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu, proč bychom se hádali, když jsme se tak
shledali poznovu?“ píseň z Plzeňska
Po půlnoci začínala Popeleční středa s ní přísný půst….
21
3.1.9 Vynášení Smrtky a vítání jara
Obraz jara a Velikonoc je velkým mezníkem v celém koloběhu ročních svátků. Spící příroda
se probouzí k novému rozkvětu. Smrt je překonána a přichází další etapa života. Znovu
prožíváme a plně vnímáme náladu Velikonoc: ukřižování, smrt, zmrtvýchvstání, nový
život…jejich vědomé zpracování je určeno nám, dospělým. Dětem je předkládáme formou
obrazů. A tím je Jarní slavnost, která je pro děti srozumitelná a stravitelná. Šottnerová
(2004)
Žáci 4. třídy s paní učitelkou mají za úkol vytvořit postavu Morany, Smrtky, která
symbolizuje umírající zimu. Její hlavu, tělo a ruce vycpou slámou z vlastní loňské sklizně
obilí, ušijí šaty, uváží šátek, navlečou korále z vyfouknutých vajíček. Ostatní třídy 1. stupně
se připravují nácvikem písní, říkadel, tanců s tématikou vyhánění zimy a vítání jara – Smrtná
neděle, Smrt chodí po vsi, Smrtko bílá, Vrby se nám zelenají, Jarní slunce (Petr Eben, Václav
Čtvrtek), Hřej, sluníčko, hřej.
Sněženka: Jan Čarek
„Kdyby se dívenka, jmenovala sněženka, měla by tvářičky bělounké jak sníh. Jak jsi bílá, něžná, sněženko má sněžná. Inu, jak bych byla, jiná nežli bílá, když jsem se tak blízko sněhu včera narodila.“ (Čarek 1971)
Na Smrtnou neděli (nebo pátek před ní) žáci z 1. stupně spolu se svými třídními učiteli jdou
ven na zahradu, zpívají a tancují písně o jaru. Vyvolávají Smrtku, když vyjde, děti ji ozdobí
barevnými pentlemi a korály. Děti se seřadí do dvojic a v čele průvodu jdou čtvrťáci, kteří
nesou Moranu k řece. Nakonec udělají zlatou bránu, poté co projde Smrtka, jdou k řece
a hodí ji do vody.
3.1.10 Velikonoce
Velikonoce jsou svátky vznikajícího, rozkvétajícího života v přírodě. Podobají se tím životu
dítěte a přinášejí dětem radostné pocity. U malých dětí ještě nespojujeme Velikonoce
s obrazy smrti a zmrtvýchvstání.
22
Děti zpívají jarní a velikonoční písně. Vyrábějí z barevného transparentního papíru jarní
výzdobu oken. Společně osejí mističku s hlínou a radostně očekávají, až osení vzejde
a zazelená se. Před Velikonocemi děti, učitelé a rodiče pořádají každoroční velikonoční
jarmark pro veřejnost, na kterém je možné zakoupit tradiční velikonoční pečivo – vrkoče,
jidáše, preclíky, malovaná vajíčka a zdobené perníčky. Připraveny jsou i dílničky, ve kterých
si děti mohou uplést pomlázku, namalovat vajíčka, ozdobit perníčky apod. Nachystáno je
samozřejmě také domácí občerstvení od maminek a ke koupi spousta krásných výrobků od
uměleckých řemeslníků.
Při prožitku pocitu naplnění a hojnosti člověk přirozeně vnímal, že se jedná pouze o dar,
který nedostává vždy automaticky, většinou spíše pouze výjimečně. V tom cítíme velkou
podobnost s podzimním obdobím, konkrétně s martinskými a michaelskými motivy.
Vrcholící jaro má symbolů více, jedním z nich je vedle vajíčka – symbolu nově se rodícího
života právě velikonoční zajíc – symbol altruismu, skromnosti, pokory, čistoty a překonání
tělesného pokušení (býval zobrazován u nohou Panny Marie).
Nás, lidi moderního světa, mohou tyto svátky, s nimiž se setkáváme v období všeobecně
jarního bujení a pohybu, podněcovat také ke snaze o nalezení vnitřního řádu a konkretizaci
dříve stanovených cílů. Všechny obrazy, které nám poskytují tradiční činnosti tohoto
období, jako by vyprávěly o tomtéž – vynášení Smrtky, pečení jidášů, mazanců a beránků,
řehtání řehtačkami, pletení pomlázek, otloukání píšťaliček, zasazení semínka své vlastní
rostlinky, o niž je nutno pečovat, aby nezahynula.
3.1.11 Letnice – „líbezné svátky“
Tyto pohyblivé křesťanské svátky se slaví 50 dnů po Velikonocích.
Letnice jsou mezi jiným také svátkem nového duchovního společenství jako symbol
budoucího uspořádání.
Na kříži z vrbových proutků můžeme volně zavěsit čtyři skupiny po třech proutcích. Na ně
umístíme v různých výškách tři holubice jako symbol Ducha svatého v bílé, jemně červené
a světle modré barvě, které se vzhůru stoupajícím teplem hořících svíček pomalu kývavě
pohybují.
23
S dětmi lze obnovovat i jinou tradici nacházející se v období Letnic – otevírání studánek. Aby
Země mohla opravdu vydechnout, přicházejí lidé se svou pomocí a vyčistí studánku,
pramen, aby zdravá čistá síla mohla volně proudit ven. Strážcem takové síly je pro děti víla
ze studánky. Dary, jež od ní dostanou nejen v podobě vody, ale především čerstvých lesních
bylin, je později přenesou rovnou do svatojánské doby.
Miroslav Bukeš: Otvírání studánek
„I studánky chtějí býti čisté,
tak jako, děti, vy jste, i jim se stýskalo už po
jaru. Nejedna studánka malá se o pramínek
bála, aby nezapadl do kalu. Do bláta a do
kamení, tak jako člověk do toužení, ani
trochu vláhy by v ní nezbylo. Vždyť každá
studánka v lese na hladině nebe nese.
Kdyby jí nebylo, o zem by se rozbilo.“
(Šottnerová 2007, s. 80)
3.1.12 Svatojánská slavnost – 24. června
Je to den narození Jana Křtitele, protipól k vánočním svátkům má smysl, když je naplněna
trojnost duchovního poznání lidského ducha, ducha přírody a ducha Kristova. Duchovno
přírody nás musí opět oslovit – to je svatojánská nálada.
V čase, kdy se jaro mění v léto, se slaví s dětmi na konci školního roku svátek svatého Jana.
V přírodě nastává letní slunovrat, Zemi ovládá Slunce, Země uvolňuje všechny síly ze svého
nitra na povrch. Dává je volně k dispozici všemu živému a jako by se chtěla spojit se Sluncem
i celým vesmírem.
Konec června je obdobím prožívání nejhlubšího výdechu Země, kdy zemské síly jsou zcela
uvolněny, rostliny jsou v plné síle, kvetou a některé mají i zvláštní, snad čarovnou moc
(Třezalka tečkovaná neboli krev svatého Jana).
24
V tuto dobu chodíme s dětmi do přírody, na louku, do lesa nebo na zahradu a pozorujeme,
poznáváme rostliny, jejich léčivé či naopak nebezpečné účinky na lidské tělo, léčivé byliny
sbíráme, sušíme, založíme si herbář.
Můžeme s rodiči uspořádat svatojánskou slavnost jako oslavu konce školního roku, zapálit
svatojánský oheň, do kterého děti házejí slámu, do níž zašeptají, co špatného provedly
a chtějí to napravit. Na ohni se uvaří v kotlíku čaj z bylinek, které děti nasbíraly. Společně si
děti vyprávějí, co všechno prožily během celého školního roku a připravují se na letní
prázdniny.
3.2 Měsíční slavnosti
Jednou za měsíc pořádá waldorfská škola měsíční slavnost. Jde vlastně o představení
určitého tématu, kterému se jednotlivá třída věnovala celý měsíc. Děti prezentují naučené
téma formou básniček, písniček, dramatizací a předvádějí ho před rodiči a žáky ostatních
tříd.
3.3 Rytířské slavnosti
Tyto slavnosti nesouvisí s během roku, ale s vývojem dítěte. Patří mezi přechodové rituály.
Konají se v 6. třídě, kdy děti přecházejí do 3. sedmiletí.
Ve 2. pololetí 6. třídy probíhá epocha středověku, která žáky připravuje po všech stránkách
na tyto slavnosti. Žáci se seznamují se středověkou kulturou, bitvami, životem panovníků,
šlechty i obyčejného člověka. Diskutují o tom, jak by se měl chovat správný rytíř a dáma.
Sestavují si svůj vlastní erb, připravují si oděv, učí se středověký tanec, hrají na flétny
a zpívají středověké písně. Zkoušejí lukostřelbu a základy šermu.
Na konci května jsou šesťáci na hradě či zřícenině poblíž školy pasováni králem a královnou
(ředitel a třídní učitel) na rytíře (chlapci) a dámy jsou uváděny ke dvoru (dívky). Tento
v podstatě iniciační rituál nenásilně převádí dívky a chlapce z období dětství do dospívání.
25
3.4 Duhový festival
V 8. třídě žáci secvičí ročníkové divadlo. Divadelní hře se věnují 2. pololetí školního roku.
Vyberou si klasické dílo (Shakespeare, J. K. Tyl) a zahrají ho v původní, neupravené podobě.
Tento festival se koná na přelomu května a června v Písku, kam se sjedou všechny
waldorfské školy z České republiky a účastníci hrají na různých scénách ve městě. Je zván
i profesionální host. Tento projekt je podporován městem Písek a hojně navštěvován
veřejností.
3.5 Stolky ročních dob
Třídní učitelé 1.stupně vytvářejí ve své třídě stolky ročních dob, které jsou živým obrazem
toho, co se právě teď odehrává v přírodě… Při uspořádání tohoto stolku bychom se jako
učitelé neměli nechat příliš ovlivňovat a svazovat jakýmikoli pravidly a zásadami. Roční
stolek by měl dýchat svým vlastním životem, být odrazem našich pocitů. Kouzlem ročního
stolku je, že můžeme beze slov pomocí barev a symbolů vyjádřit i hluboké duchovní
myšlenky.
Na stolek umístíme různé přírodniny – větvičky, kytičky, mech, minerály…
Jako podklad použijeme lehkou, různě barevnou látku, například hedvábí. K vytvoření
nálady nám pomohou barvy – teplá červená pro Velikonoce, zlatožlutá pro Janské období,
růžová v michaelské době, modrá pro adventní a vánoční čas.
Stolek ročních dob můžeme vytvářet s dětmi nebo ho trochu tajemně proměňovat v době,
kdy nejsou děti přítomny. Jednotlivé obrazy na ročních stolcích by se měly proměňovat
vzájemným prolínáním. Nikdy by se stolek neměl proměnit celý, vždy by v něm mělo něco
zůstat z minulého a postupně přecházet do budoucího….
26
4 Pedagogický výzkum
Cílem mého pedagogického výzkumu je zjistit, jaké rituály probíhají ve waldorfské škole
a které z nich by se daly použít ve výuce v klasické škole. Pokud tyto rituály probíhají
i v tradiční škole, pokusím se je porovnat.
Podle Kaščáka lze rituály vnímat „jako prostředek zabezpečující kontakt člověka s něčím
mimo jeho zkušenost, např. rituál modlitby jako prostředek kontaktu s Bohem. V jiném
smyslu lze rituály vnímat jako sociálně regulované aktivity, které nesměřují k magickým
a náboženským obsahům, ale k světským a zároveň mimozkušenostním obsahům.“ (Kaščák
in Švaříček a kol. 2014, s.313)
Waldorfská základní škola navazuje na řadu rituálů prováděných ve waldorfské mateřské
škole. Ať se jedná o každodenní přechodové mikrorituály či o rituály přechodové, které
pomáhají dítěti při přechodu z jednoho sociálního stavu do druhého.
4.1 Výzkumná otázka
Jako hlavní výzkumnou otázku jsem si stanovila:
• Jak se dají využít prvky waldorfské pedagogiky v tradiční škole?
• Jak se na výuku učitelé připravují?
• Jakou roli v jejich práci hraje antroposofie?
Dále jsem se zabývala otázkou rituálů v tradiční a waldorfské škole a některými slavnostmi
(Masopust, Vynášení Morany a Rytířské slavnosti), jejich propojením s výukou, srovnáním
jejich přípravy a průběhu ve waldorfské a tradiční škole.
27
4.2 Výzkumný design
Jako metodu získávání dat v kvalitativním výzkumu jsem si vybrala zúčastněné pozorování.
V terénním výzkumu jsem se seznámila s prostředím waldorfských škol, učiteli a žáky. Tento
předvýzkum byl pro mě důležitý, protože ve své praxi jsem v alternativní škole nepracovala.
Při této praxi jsem se seznámila s několika waldorfskými učiteli, kteří byli ochotni vést se
mnou polostrukturované rozhovory.
„Zúčastněné pozorování lze definovat jako dlouhodobé, systematické a reflexivní sledování
probíhajících aktivit přímo ve zkoumaném terénu s cílem objevit a reprezentovat sociální
život a proces.“ (Švaříček 2014, s. 143)
Pozorování jsem se účastnila ve dvou waldorfských školách, a to v Českých Budějovicích
a v Písku.
Vzhledem k mým časovým možnostem jsem toto pozorování omezila pouze na šest
vyučovacích hodin (3 epochy) ve třetí třídě, 1 měsíční slavnost a 1 jarní slavnost v Českých
Budějovicích.
V Písku jsem pobývala týden. Byla jsem přítomna 10 ti vyučovacím hodinám (5 epoch) ve
třetí třídě, ranních kruhů a jarní slavnosti – Vynášení Morany (viz Příloha č. 2). I když mé
zúčastněné pozorování bylo spíš krátkodobé, nasbírala jsem během této doby dost
informací, ze kterých jsem mohla dále čerpat.
Pozorování jsem zaměřila na průběh samotného vyučování (epochy), zejména na rytmus
hodiny a rituály ve třetí třídě. Dále jsem pozorovala Jarní slavnost vynášení Smrtky jako
formu rituálu v rytmu roku. Sledovala jsem i přípravu na přechodový rituál Rytířské
slavnosti.
Vlastní výzkum jsem prováděla formou polostrukturovaných rozhovorů.
Zadané otevřené otázky měly komparativní charakter, porovnávala jsem učitele
z waldorfské školy a učitele, respektive vychovatelku ze školy tradiční. Při volbě
respondentů jsem postupovala tak, že jsem oslovila 4 zkušené waldorfské učitele, dva
učitele 3. a 4. třídy z českobudějovické waldorfské školy a dva učitele 4. a 6. třídy z písecké
svobodné školy. V tradiční škole jsem oslovila 3 učitelky z tradičních základních škol, které
absolvovaly tříletý waldorfský seminář a uplatňují prvky w. pedagogiky ve své výuce. Dál
28
jsem oslovila paní vychovatelku v družině tradiční maloměstské Základní školy, která má
zkušenosti s konáním některých lidových slavností (Masopust, Vynášení Smrtky) a paní
učitelku 4. třídy ZŠ, kterou zaujala myšlenka rytířských středověkých slavností a na základě
toho vytvořila s dětmi projekt „Rytíři“.
Všechny otázky nebyly identické, protože waldorfský učitel má v určitých situacích jiné
zkušenosti a možnosti než učitel ve škole tradiční. V případě odlišnosti otázek jsem zvolila
variantu A pro waldorfské učitele a variantu B pro učitele tradiční školy.
Na úvod mého výzkumu jsem čtyřem respondentům z waldorfských škol a třem
respondentkám, které využívají prvků waldorfské školy, položila tyto otázky:
1. Co Vás vedlo k rozhodnutí učit ve waldorfské škole?
2. Čím Vás obohatila w. pedagogika a antroposofie? Pronikal/a jste do této filozofie
snadno?
3. Co se Vám na vyučování ve w. škole líbí nejvíce?
4. Co si myslíte o blízké spolupráci rodičů dětí a učitele?
5. Na 1. stupni w. školy jsou důležitou součástí ročního rytmu slavnosti. Která z nich je
Vám osobně nejbližší a proč?
6. Příprava učitele ve w. škole je velmi časově náročná. Jak zvládáte propojit pracovní
a osobní život? Pomáháte si s kolegy navzájem?
7. Myslíte si, že lze smysluplně využít některé prvky w. školy v tradiční škole? Uveďte,
prosím, některé z nich.
K tématu mikrorituálů a rituálů týkajících se epochového vyučování jsem si vybrala čtyři
respondentky. Tři učí v tradiční základní škole, ale využívají prvky w. pedagogiky, jedna
respondentka učí ve waldorfské škole.
29
Připravené otázky k polostrukturovanému rozhovoru zněly takto:
1. Jak dlouho Vám zabere příprava na jednu epochovou/vyučovací hodinu? Z jakých
studijních materiálů čerpáte?
2. Jaké rituály a mikrorituály jsou podle Vás důležité pro dítě během vyučovacího dne?
V další části kvalitativního výzkumu jsem se zabývala rituály a zvyklostmi v rámci slavností
během roku, konkrétně přípravou Jarních slavností a Masopustu. Formou rozhovorů jsem
zjišťovala společné i rozdílné rysy v přístupu dvou učitelů waldorfské školy a vychovatelky
z družiny v tradiční škole.
Byly položeny tyto otázky:
1. Ve čtvrté třídě se připravujete na slavnost Vynášení Morany. Jak Vaše příprava
probíhá?
2. A: Jak Vám tato slavnost zasahuje do výuky?
B: Spolupracují s Vámi při přípravě učitelé?
3. Jak na tuto slavnost reagují děti? Líbí se jim tato slavnost? Popřípadě podílejí se na
přípravě i rodiče dětí?
4. A: Třetí třída ve waldorfské škole má v rámci slavností na starosti Masopust. Jak se
na něj připravujete?
B: Jak se připravujete ve družině na slavení Masopustu?
V poslední části mého výzkumu jsem se zaměřila na přechodový rituál Rytířské slavnosti,
který probíhá ve waldorfské škole na konci května a symbolicky převádí dítě z fáze dětství
do fáze dospívání. Ve waldorfské škole má na starost tyto slavnosti 6. třída.
Tento rozhovor byl veden se dvěma respondenty, třídními učiteli v 6. a 4. třídě, konkrétně
s panem učitelem z písecké svobodné školy (6. třída) a s paní učitelkou z tradiční základní
školy (4. třída).
30
Cílem rozhovoru bylo porovnat přípravu na tyto slavnosti ve waldorfské a v tradiční základní
škole. Věková nesourodost žáků obou skupin byla dána tím, že paní učitelka 4. třídy tradiční
základní školy byla ochotná se mnou spolupracovat a udělat tento projekt se svojí třídou.
Připravené otázky k rozhovorům:
1. Jak dlouho trvá příprava Rytířských slavností? Jak se připravujete Vy jako učitel, děti
a jak se podílejí rodiče?
2. Do jakých vyučovacích předmětů příprava těchto slavností zasahuje?
3. Co Vás na této slavnosti zaujalo?
4. Je pro žáky tato slavnost přínosem, co se jim líbí?
4.3 Výsledky výzkumu a jejich analýza
Co Vás vedlo k rozhodnutí učit ve waldorfské škole?
Všechny respondenty, které jsem oslovila, vedla k tomuto rozhodnutí potřeba změny
přístupu k výchově a vzdělání dětí. Jeden respondent učí celý svůj profesní život jen ve
waldorfské škole, srovnání s výukou v tradiční škole nemá. Pouze z vlastní zkušenosti žáka,
který prošel klasickým českým školstvím. Ostatních tři respondentky učily nějakou dobu
v tradiční škole, ale tato výuka je nenaplňovala. Když se k nim dostala informace o studiu
waldorfského semináře, neváhaly a začaly w. pedagogiku studovat. Další tři respondentky
stále učí v tradiční škole, ale také studovaly či studují w. seminář.
Čím Vás obohatila w. pedagogika a antroposofie? Pronikal/a jste do této filozofie snadno?
Všichni respondenti odpovídali, že studium w. semináře je velmi obohatilo po všech
stránkách. Hlavně je zaujal jiný úhel pohledu na dítě, než nabízí klasická škola. Celostní
31
přístup, epochové vyučování, velmi propracovaná psychologie dítěte, jednotlivé vývojové
etapy a jejich charakteristika. Někteří respondenti také zmiňují, že antroposofie jim
pomohla nalézt a prohloubit smysl jejich života, odpovědět na důležité životní otázky.
Antroposofie není podle většiny respondentů snadno a rychle pochopitelná filozofie,
k jejímu pochopení a procítění je třeba dostatek času a soustředěnosti. Důležité je správné
vedení ve w. seminářích. Všichni respondenti studovali w. seminář, kde se jim dostalo
dostatek informací. To ovšem nestačí, důležitá je neustálá práce na sobě prostřednictvím
Steinerových knih, společných setkání a dalších seminářů. Podle jedné respondentky
mohou být také problémy s překlady Steinerových knih do češtiny. Někteří respondenti
uvádějí, že upřednostňují aplikaci antroposofie přímo v praxi.
Co se Vám na vyučování ve w. škole líbí nejvíce?
U této otázky dával každý respondent přednost něčemu jinému. Věra tvrdila, že prostředí
školy, používání přírodních materiálů. Dále chování žáků, příprava učitelů. Jitka
upřednostňovala epochové vyučování, eurytmii, kreslení forem. Hanka zmínila kolegialitu
učitelů, jejich vzájemnou pomoc při všech činnostech ve w. škole. Z obecných charakteristik
je to celková atmosféra školy, výchova k lidskosti.
Co si myslíte o blízké spolupráci rodičů dětí a učitele?
Všichni respondenti se shodli, že spolupráce rodičů a učitelů je velmi důležitá. Ve
waldorfských školách mají většinou s rodiči dobré zkušenosti, pomáhají škole s výrobou
různých pomůcek, například vytvářejí slabikáře pro své děti, šijí skřítky. Dále pomáhají
s přípravou slavností. Většina respondentů zmiňuje Steinerovu zásadu spolupráce dítě,
rodič, škola. Ovšem dva respondenti zmiňují i negativní reakce některých rodičů, kdy více
věří svému dítěti než zkušenému učiteli.
Na 1. stupni waldorfské školy jsou důležitou součástí ročního rytmu slavnosti. Která z
nich je Vám osobně nejbližší a proč?
Na tuto otázku odpovídali respondenti různě. Jitka, která se připravuje na přestup z tradiční
ZŠ na waldorfskou zmiňuje, že svým druhákům v tomto školním roce připravila Martinskou
32
slavnost, která se jim moc líbila. Hance je nejbližší Michaelská slavnost pro svou hloubku
prožitku a obsah. Stanislav popisuje Rytířské slavnosti, které u nich ve škole mají vždy velký
ohlas. Ladě je nejbližší Vynášení Smrtky a Velikonoce jako symbol jara a nového života. Věra
zmiňuje více slavností, které připravuje pro své žáky v tradiční škole. Komorní Adventní
spirálu, Vánoce, kdy se děti zklidní, veselý Masopust, kterého se účastní celá škola a pak má
vztah k Letnicím, ve kterých vidí příležitost, jak pomoci přírodě. Marta má ráda Adventní
jarmark, pořádaný již tradičně waldorfskou školou. Janě je blízká Michaelská slavnost jako
symbol odvahy a překonávání vlastního strachu a nalezení odvahy k činu. Současně má také
oblíbenou Vánoční spirálu pro její klidnou, někdy až posvátnou atmosféru. Blanka popisuje
dvě slavnosti, které pořádají v družině tradiční školy, a to Vynášení Moreny a Masopust,
který má v jejím rodném městě velkou tradici.
Příprava učitele ve waldorfské škole je velmi časově náročná. Jak zvládáte propojit
pracovní a osobní život? Pomáháte si s kolegy navzájem?
Na tuto otázku odpovídalo šest respondentek, Blanka a Stanislav neodpovídali.
Jitka popisuje, že se na waldorfském semináři jako budoucí w. učitelé učili respektovat
rytmus života – udělat si čas pro sebe, přesně si jej vymezit. Každý den má podle
antroposofie svoji kvalitu. Ve w. škole je velmi důležité sepětí mezi kolegy, nově nastupující
učitel má k dispozici učitele – průvodce. Důležitá je konstruktivní kritika od kolegů, praktické
rady a typy, které slouží ke zlepšení osobního růstu učitele. Obvyklé jsou vzájemné
hospitace. Vnímá, že bude časové nasazení ve w. škole velmi náročné, ale věří, že budou
nápomocni rodiče a že bude moci kdykoliv požádat o radu jakéhokoliv kolegu.
Podle Hanky je příprava w. učitele velmi náročná, na druhou stranu je tento způsob práce
velmi naplňující. Myslí si, že je velmi zásadní, aby pro waldorf dýchala celá rodina. Pak vše
může dobře plynout bez ohledu na jakoukoliv náročnost.
Lada si myslí, že bez pomoci kolegů nelze tuto práci dělat. Je potřeba předávat si své
zkušenosti a materiály.
Věra také konstatuje, že příprava na výuku je časově náročná. Má dospělé děti, tak se může
věnovat škole. Její zajímavou myšlenkou je, že se tak dá někdy řešit i krize středního věku,
kdy vlastní děti vyletí z hnízda a člověk se najednou cítí nevyužitý. Věra se cítí využitá na sto
procent, a i když se někdy cítí unavená z práce, dobrý pocit a nadšení dětí jí za to stojí.
33
Marta zdůrazňuje, že je velmi důležitá spolupráce s ostatními učiteli. Kolegialita, zkušenosti
předávané ústní formou, hlubší poznatky na týdenním kolegiu. Třídní učitel za celý školní
rok posbírá zkušenosti, poznatky, vyrobí si pomůcky a vše uloží do krabice, aby jí předal
dalšímu kolegovi…Podle Marty se vše nedá propojit s rodinným životem, hlavně některé
víkendové akce.
Jana též zmiňuje, že pomoc kolegů a předávání zkušeností je nedílnou součástí práce. Méně
zkušení kolegové mají též doprovázející či uvádějící učitele, se kterými se pravidelně radí
a konzultují. Své zkušenosti si předávají i v rámci pravidelných pedagogických setkání všech
w. učitelů.
Myslíte si, že lze smysluplně využít některé prvky waldorfské školy v tradiční škole?
Uveďte, prosím, některé z nich.
Na tuto otázku odpovídalo šest respondentek, Blanka a Stanislav neodpovídali.
Tři respondentky, Jitka, Hanka a Věra, učí v tradiční škole, absolvovaly w. seminář a zařazují
prvky w. školy do výuky. Tyto respondentky se rozpovídaly s nadšením.
Jitka učí druhým rokem v tradiční škole a zapojuje do výuky v rytmické části hodiny
končetiny – dupání, tleskání, pytlíčkování, směr dopředu, dozadu. Místo počáteční
průpovědi na začátek hodiny používá krásnou básničku nebo písničku, kterou pravidelně
obměňuje dle témat po celý školní rok. Podle Jitky je dobré respektovat rytmus hodiny,
vyučování, měsíce, celého školního roku. Začít vyučování písničkou, básničkou, zařazovat
jazykolamy, pohyb (rytmická část), pak by měla následovat výuková část, nakonec
vypravování. Soustředit se na mluvené slovo a podporovat fantazii, představivost.
Respektovat nádech a výdech, střídat činnosti náročné na pozornost a uvolňující. Hodně
malovat. Samozřejmostí je podání si ruky s dětmi při příchodu do třídy, ranní úvodní rituál
pozdravení se po zvonění. Jitka se těší, až místo klasického zvonění bude moci použít
zvoneček a jiné rytmické nástroje, řečení data, uvedení jména, kdo má dnes svátek. Dětem
píše narozeninovou básničku. V den svých narozenin mají na hlavě korunu a oblečen plášť
– mají svůj velký den. Předčítá dětem knihu na pokračování. Do výuky a chodu třídy se snaží
zapojovat i rodiče žáků.
34
Hanka učí v podstatě „po waldorfsku“. Vnímá, že dětem tento celostní přístup vyhovuje
stejně jako jí. Má pocit, že každé ráno přichází do „zdravé“ třídy. Pro Hanku je velmi důležité
vystupovat jako autentická bytost, možná důležitější než dokonalá příprava na hodinu. Děti
poznají pravdu, to je podle Hanky potřeba si uvědomit. Hance se nelíbí, když vyučování
probíhá bez emocí. Učitel se musí nechat svými žáky poznat. Pak už záleží na nich, zda ho
přijmou jako svého učitele a průvodce nebo ne. Zároveň si Hanka uvědomuje, že taková
role vyžaduje neustálou práci na sobě. Být waldorfským solitérem na tradiční škole s sebou
ovšem určitě nese různá úskalí a často zbytečná nepochopení ze strany vedení nebo kolegů.
Věra využívá prvky w. školy dennodenně. Ráda používá přírodní materiály, výzdobu, ve
výuce různá rytmická cvičení, osobní básně (na každé dítě vymyslí básničku), skřítky,
násobkové řady, tvořivou řeč. Také s dětmi hodně zpívá a hraje na flétny. Má individuální
přístup ke každému dítěti, v každém se snaží něco objevit, pro něco ho nadchnout. To podle
Věry může a měl by udělat každý učitel, nejen waldorfský. Je to sice hodně práce, ale
odměnou jsou spokojené děti i rodiče. Věra by ráda děti neznámkovala, protože známky
jsou leckdy zavádějící, ale podle Věry náš školský systém ani společnost nejsou na takovou
změnu připravené.
Další tři respondentky, Lada, Marta a Jana učí ve waldorfské škole. Jejich odpovědi byly spíš
pesimistické.
Ladě přijde, že je to jako vytržení z kontextu. Podle ní jde waldorfu o to, aby učitel věděl,
proč zrovna tohle dělá. Co tím chce dosáhnout. I na tradiční škole je mnoho učitelů, kteří
velmi tvořivě přistupují k vyučování a vědomě vytvářejí program pro konkrétní třídu.
Mohou se inspirovat ve w. škole. Podle Lady je ale vybírání si líbivých metod, postupů jako
vykrádání waldorfské pedagogiky. Jako vybírání rozinek z vánočky...
Marta si myslí, že lidský, láskyplný, empatický a spolupracující přístup k dětem i kolegům
lze uplatnit v jakémkoli školství i jiných oblastech práce.
Jana konstatuje, že některé prvky w. pedagogiky se různým způsobem vytrženě používají.
Podle ní zřejmě také fungují, ale chybí pochopení pedagoga, proč se to a kdy dělá/aplikuje
tzn., že něco chybí, celek není celkem…pro Janu je těžké říci, co to do budoucna znamená,
co to může způsobit.
35
Jak dlouho Vám zabere příprava na jednu epochovou/vyučovací hodinu? Z jakých
studijních materiálů čerpáte?
Na tuto otázku odpovídaly dvě respondentky, shodují se, že příprava na vyučování je časově
náročná.
Jitka se na vyučovací hodiny se připravuje velmi zodpovědně, jako budoucí w. učitel nic
nepodceňuje. Pro w. učitele je typická příprava tabule – w. učitel kreslí obrázek přes celou
tabuli – snový, bez obrysů, linek. Takto podporuje fantazii. Podle Jitky zkušený w. učitel
musí respektovat nádech a výdech, vnímat pozadí všeho, co předává, chápat souvislosti,
propojenosti, vnitřní význam všeho, co s dětmi dělá.
Lada konstatuje, že je to různé. Připravuje se na celou epochu a pak konkrétně na týden,
pak na jednotlivé dny, podle toho, jak se daří. Tedy od čtvrt hodiny do dvou hodin. Někdy
je to obtížné, ale člověk má určitý pocit naplnění a užitečnosti.
Jaké rituály a mikrorituály jsou podle Vás důležité pro dítě během vyučovacího dne?
Na tuto otázku odpovídaly pět respondentů, tři učí v tradičních základních školách a dva ve
waldorfské škole.
Jitka uvádí, že je jich celá řada. Prvním rituálem, který ve své učitelské praxi využívá, je
podání ruky a pozdravení, tento uvítací rituál praktikuje s dětmi od 1. třídy a děti ho berou
jako samozřejmost. Při průpovědi zapaluje svíčku, dále pravidelně zařazuje písničky,
básničky, hru na hudební nástroj. Podle Jitky je důležité vytvořit si jasné znaky pro
přechodové činnosti – čím jemnější zvuk, tím lépe (zazvonění na zvoneček, zvonkohra,
triangl). Jitka respektuje tři vyučovací části hodiny – rytmickou, výukovou a vypravovací,
střídá nádech a výdech. Důležité je podle Jitky nechat vše nové projít nocí, nechvátat,
nechat děti klást otázky, hledat odpovědi. Při výukové části dbát na soustředění, zajistit klid
na práci. Hanka podotýká, že naprosto zásadní je určitě podání ruky. Musí to být
samozřejmě myšleno opravdově. Pokud dítěti podáte ruku jen proto, že se to "má", ztrácí
tato činnost smysl. Z podání ruky můžete vyčíst mnoho. Poznáte, v jakém rozpoložení
přichází žák na vyučování, stisk ruky prozradí žákův převažující temperament. Dále Hanka
uvádí, že pro waldorfskou školu je typické vyučování z hlediska temperamentu. Učitelé by
měli podle Hanky při vyučování "nakrmit" všechny temperamenty. Naučit se oslovovat
36
choleriky, melancholiky, sangviniky i flegmatiky například v rámci jedné vyučovací hodiny,
chce hodně praxe a trpělivosti. Výsledky, které se po čase dostaví ovšem stojí za to.
Zapalování svíček a absenci zvonění na waldorfských vnímá Hanka také velmi pozitivně.
Věra si myslí, že malé děti a děti na 1. stupni potřebují pevný řád, a tedy i rituály. Každá
paní učitelka nějaké používá. Věra z těch waldorfských přijala například individuální
zdravení s každým dítětem i rodičem, pokud dítě do školy doprovází. Podle Věry hned
nastává přátelštější atmosféra a mnohé problémy se samy rozplynou. K dalším Věřiným
rituálům patří promluva na začátku dne, ať formou básničky, písničky nebo nějakého
příběhu. Během hodin Věra s dětmi zpívá, recituje básničky, rytmizuje, dramatizuje, a tím
se dětem učení dostává přirozeně pod kůži.
Lada považuje za důležité ty rituály, které přijaly děti za své. Začátek vyučování, oslava
narozenin, začátek vyprávění...Podle Lady by dětem neměly být vnucovány, ale potřebují
je pro svou orientaci v čase, pro svůj rozvoj vůle a jistoty. Lada podotýká, že rituály mohou
účinně bojovat s chaosem v dětské duši. Záleží na každé třídě a učiteli, které rituály u nich
zdomácní.
Stanislav popisuje učitelský rituál, tzv. ranní kruh. Probíhá každý den před vyučováním ve
sborovně. Učitelé stojí kolem společného stolu, nejdříve probíhá promluva jednoho
z učitelů, poté se všichni chytnou za ruce a společně zpívají. Podle Stanislava
prostřednictvím tohoto „duchovního cvičení“ dochází ke zklidnění a koncentraci na nový
vyučovací den a k posílení kolegiality.
Ve čtvrté třídě se připravujete na slavnost Vynášení Morany. Jak Vaše příprava probíhá?
Lada uvádí, že tyto svátky má nejraději. Jsou pro ni začátkem jara, symbolem znovuzrození.
Zpívají se krásné písně, je to krajový zvyk, folklor...Tuto slavnost s kolegy ve škole postupně
vyvíjeli k určitému ustálenému rituálu. Čerpali z místních zdrojů, z knihy NÁŠ ROK,
z časopisů Věneček atd.
Jana popisuje, že příprava na tuto slavnost zabrala minimální čas, jednak proto, že není
náročná na přípravu a je uskutečněna spolu s 1., 2. a 3. třídou. Většinou se s kolegy
domlouvají, jaké písně budou zpívat a ty pak ve třídách nacvičují. Inspirují se často
z Věnečků (sborníky pro rodiče dětí z waldorfských škol).
37
Blanka zmiňuje, že tuto slavnost dělají už deset let a připravuje se na ní celá družina. První
oddělení má na starost přípravu Mořeny, vybírá recyklovatelné materiály, které se rozpustí
ve vodě. Druhé oddělení se učí písničky, básničky o jaru (Petrklíč, Vozilo se na jaře, Kde jsi
jaro, kde jsi, Zima už je za dolama atd.) Blanka uvádí, že tento svátek slaví se začátkem
kalendářního jara, tj. kolem 20. března.
A: Jak Vám tato slavnost zasahuje do výuky?
Lada vysvětluje, že tyto jarní svátky se slaví na 1. stupni. Čtvrtá třída má na starosti přípravu
Mořeny, tj. výrobu dřevěné kostry, ušití šatů, ozdobení šátkem, korály z vyfouknutých vajec.
Všechny třídy 1. stupně nacvičují jarní písně a tance, kterými pak Moranu vyvolávají. Podle
Lady se na tuto slavnost všichni pečlivě připravují a radostně ji očekávají.
Jana uvádí, že u nich na škole má na starost přípravu Mořeny družina. Na Janě jako učitelce
4. třídy pak je připravit scénář slavnosti – co se bude zpívat, tančit, dramatizovat.
B: Spolupracují s Vámi při přípravě učitelé?
Blanka konstatuje, že učitelé na 1. stupni o této slavnosti ví, s dětmi také zpívají písně
a recitují básně o jaru. Někdy vyprávějí dětem, proč se tato slavnost dříve slavila, jaký byl
její význam, takže děti už vědí, o čem je řeč. Pokud má učitel z 1. stupně čas, připojí se
k družinové vycházce.
Jak na tuto slavnost reagují děti? Líbí se jim tato slavnost? Popřípadě podílejí se na
přípravě i rodiče dětí?
Podle Lady je tato slavnost u dětí i učitelů oblíbená, všichni se těší na příchod jara. V pátek
před Smrtnou nedělí žáci a učitelé 1. stupně na školní zahradě vyvolávají Mořenu a pak ji
dva zdatní čtvrťáci nesou k Otavě. Lada podotýká, že ve městě o Mořeně ví i veřejnost, která
se k oslavám také připojuje jako divák.
Jana popisuje, že tento svátek její škola slaví na Smrtnou neděli, tedy dva týdny před
Velikonocemi. Zúčastňují se děti, rodiče, učitelé i veřejnost. Všichni se sejdou u Malého jezu
a za zpěvu jarních písní, tanců a dramatizací Mořenu hodí do Malše.
38
Blanka uvádí, že dětem se slavnost moc líbí. Za pěkného počasí jde celá družina na vycházku
k řece Stropnici do Tereziina údolí. Dvě nejzdatnější děti nesou Mořenu – paní Zimu. Po
cestě děti zpívají jarní písničky, také případně sbírají odpadky a čistí les. Když dojdou k řece,
hodí do ní Mořenu a dívají se, kam pluje. Podle Blanky někteří aktivní rodiče a prarodiče
pravidelně pomáhají, například s dřevěnou kostrou Mořeny, poskytnou materiál, například
papír, stuhy atd.
A: Třetí třída ve waldorfské škole má v rámci slavností na starosti Masopust. Jak se na něj
připravujete?
Marta popisuje, že příprava Masopustu ve waldorfské škole souvisí s epochou řemesel, se
kterými se děti postupně seznamují v druhém pololetí školního roku. Učí se
i o zapomenutých řemeslech, například o tkalci, řezbáři, kováři. Jako řemeslníci vystupují
žáci v masopustních maskách. Podle Marty si vyrábějí i hudební nástroje z papíru. Pak
společně vyjdou na koledu, zpívají a hrají na hudební nástroje, a nakonec se veselí ve školní
družině.
Věra zmiňuje, že ve škole připravují Masopust, s dětmi vyrábí různé masky a připravují se
na koledu – hrají na flétny a jiné hudební nástroje a zpívají. Věra učí na základní škole
s rozšířenou hudební a výtvarnou výukou, takže tyto slavnosti se samy nabízejí. Díky Věřině
nadšení se zapojují i ostatní třídy 1. stupně a v období Masopustu připravují v aule naší
školy pro všechny žáky a učitele masopustní koledu. S koledou pak jdou i na městský úřad
a do Domova pro seniory, kde se jejich představení vždy setká s úspěchem. Na oplátku
městská část pořádá pro děti Karneval s občerstvením.
B: Jak se připravujete ve družině na slavení Masopustu?
Blanka s nadšením popisuje, že příprava Masopustu je v družině velká událost, která se řeší
hned po Vánocích. Malý družinový masopust připravují už osmnáctým rokem, je to tradice,
na kterou se těší děti nejvíc. Sama Blanka je z masopustní rodiny, tak má tento svátek v krvi.
Zde jsou typičtí koledníci s klobouky, na kterých je nalepeno 365 barevných růžiček
z krepového papíru jako počet dnů v roce. Při přípravě pomáhají děti i jejich rodiny. Je to
pro všechny čest mít v rodině malého koledníka. Tyto klobouky se dědí. Koledníků je čtrnáct
39
jako zastavení na křížové cestě. Další děti jsou rybníkáři, konšelé, výběrčí, rychtář, hejtman.
Nejdůležitější je Matka koledy, vede masopust a je to největší a nejzkušenější žák družiny.
Blanka vypráví, že při přípravě masopustu dětem nenásilně vysvětlují symboliku
masopustu, co je to koleda, kdo ji tvoří. Vyvrcholením snažení je páteční masopustní koleda
na náměstí, která se koná před Velkým masopustem. Děti obcházejí místní obyvatele,
udělají jim kolečko, všem se tato slavnost moc líbí, děti se cítí důležitě a těší se na další
masopust. Na závěr mají v jídelně občerstvení a karneval, které zajišťuje město.
Jak dlouho trvá příprava Rytířských slavností? Jak se připravujete Vy jako učitel, děti a jak
se podílejí rodiče?
Stanislav popisuje, že na slavnost se připravují žáci 6. třídy celé druhé pololetí školního roku.
Na konci května vše vyvrcholí o víkendu slavnostmi na nedaleké zřícenině, kde jsou žáci
pasováni králem a královnou (ředitel, třídní učitel) do stavu rytířského (chlapci) a dámy
(dívky) jsou uváděny ke dvoru. Podle Stanislava je bohatý i doprovodný program jako
divadlo, šermíři, střelba z luku, koncerty. Stanislav vše jako třídní učitel šesté třídy zaštiťuje,
aby vše na sebe navazovalo. Rodiče žáků pomáhají organizovat program, například zajistí
šermíře a jiné středověké aktivity. Zajistí také občerstvení.
Marie tvrdí, že příprava zabrala zhruba týden, ovšem intenzivně. Je potřeba shromáždit
materiály, ukázky, domluvit se s dětmi na pomůckách, které si mají přinést z domu. Rodiče
dětem připravili vše potřebné, dále se do projektu nezapojovali.
Do jakých vyučovacích předmětů příprava těchto slavností zasahuje?
Stanislav uvádí, že se žáci v epochovém vyučování zabývají středověkou problematikou,
v dějepisu probírají středověké bitvy, panovníky, architekturu a kulturu. V hudební výchově
zpívají a hrají středověké písně, v literatuře čtou a recitují středověké autory, v hodinách
výtvarné výchovy si vytvářejí vlastní erby, v ručních pracích šijí košile. Marie popisuje, že
vlastivěda, český jazyk, výtvarná výchova, tělocvik, matematika (přepočítávání starých
délek), hudební výchova.
40
Co Vás na této slavnosti zaujalo?
Podle Stanislava je to slavnost, která nesouvisí s během roku, ale s vývojem dítěte. V 6. třídě
nastává pro dítě přechod do 3. sedmiletí, tedy z období dětství do dospívání. S těmito
slavnostmi jsme začali před 11 lety. Marie oceňuje, že je to krásný ucelený komplex, který
rozhodně přináší dětem více prožitků, vjemů a informací než zaměření se na středověk
pouze v rámci vlastivědy.
Je pro žáky tato slavnost přínosem, co se jim líbí?
Podle Stanislava se žákům Rytířské slavnosti moc líbí a celé pololetí se na ně důkladně
připravují. Chtějí, aby se jim slavnostní den povedl, aby vyšlo počasí. Je to pro dívky i chlapce
velký den, kdy se oficiálně stávají dospívajícími a patří už mezi ty starší.
Marie zmiňuje, že žákům vyhovovalo hlavně to, že se některé části slavností odehrávaly
venku. Taktéž se jim velice líbila výroba vlastních štítů, na které jsou nyní velmi pyšní a které
nám krásně ozdobily třídu.
Na sedmnáct výzkumných otázek odpovídalo celkem osm respondentů, sedm žen a jeden
muž. Čtyři respondenti byli waldorfští učitelé, dva z českobudějovické waldorfské základní
školy a dva z písecké svobodné základní školy. Další tři respondenti byli učitelé z tradiční
základní školy a po absolvování waldorfského semináře uplatňovali prvky waldorfské
pedagogiky ve výuce. Poslední respondentkou byla vychovatelka z družiny v tradiční
základní škole, která má zkušenosti s konáním lidových slavností.
Odpovědi respondentů byly různě obsáhlé, od velmi stručných až po podrobně
vypracované. Záleželo na tématu, které danému respondentovi vyhovovalo. Na některé
otázky byly odpovědi rozdílné, což bylo dáno rozdílným postojem respondentů k určitému
tématu.
Kvalitativním pedagogickým výzkumem se podařilo porovnat názory jednotlivých
respondentů.
41
4.4 Diskuse
Na hlavní výzkumnou otázku mi odpovědělo šest respondentů – 3 respondentky
z waldorfské školy a 3 respondentky, které učí v tradiční škole a absolvovaly waldorfský
seminář. Odpovědi byly rozdílné.
Respondentky z waldorfské školy na otázku odpovídaly spíš vyhýbavě. Ve využití waldorfské
pedagogiky v tradiční škole nevidí velký význam, mají spíš obavy, aby se antroposofický
duch výuky a výchovy nerozplynul v touze po alternativě a originalitě. Naopak tři
respondentky z tradičních škol, které využívají prvky waldorfské pedagogiky tvrdí, že lze
velice dobře propojovat tradiční a waldorfskou školu, například používat různé rituály,
výukové metody, vnímat a respektovat individualitu dítěte, prožívat slavnosti.
Rozpor mezi těmito dvěma skupinami vidím v tom, že waldorfští učitelé jsou zcela ponořeni
do své práce a studia antroposofie. Také si zřejmě nedokáží představit, že i současná
tradiční pedagogika se neustále vyvíjí a obohacuje se o alternativní prvky.
Další zjištění se týkalo přípravy jak waldorfských, tak tradičních učitelů na výuku. Zde byly
odpovědi podobné v tom, že příprava na vyučování je velmi časově náročná
a propracovaná.
K problematice studia antroposofie a vztahu k této filozofii zaujal každý respondent své
osobní stanovisko, všichni byli jednotní v názoru, že je antroposofie obohatila a přispěla i
ke změně vnímání pracovního a osobního života.
Co se týče rituálů, respondenti popisovali různé, na některých se většinou shodli a všichni
potvrdili, že jsou pro vývoj dětí důležité.
Na příkladu slavností (Masopust, Vynášení Morany, Rytířské slavnosti) jsem zjistila, že tyto
slavnosti se zaujetím a nadšením připravují jak waldorfští, tak tradiční učitelé. Děti z obou
typů škol je velice rády prožívají a podílejí se na jejich přípravě spolu s rodiči.
Ve waldorfských školách je důležitá duchovní nadstavba, propojení s antroposofií, která
není dítěti prezentována jako filozofie nebo náboženství, ale je dítětem vnímána skrze
postoje waldorfského učitele. Ten se neustále v tomto směru vzdělává, pravidelně se
zúčastňuje seminářů a společných setkání s ostatními učiteli.
I tradiční učitel by měl vnímat individualitu a originalitu žáka, více spolupracovat s rodiči
a zapojovat je do dění ve škole. Dále posilovat vzájemnou spolupráci a kolegialitu, stále se
42
sebevzdělávat a pracovat na sobě nejen odborně, ale i psychosociálně, popřípadě
duchovně. Na 1. stupni ZŠ lze slavit některé slavnosti, používat některé rituály, ale vždy by
měl mít učitel na paměti, že vše, co dělá, má nějaký hlubší smysl, neměl by tyto prvky
využívat izolovaně, na což waldorfští učitelé poukazovali.
43
5 Závěr
Cílem závěrečné práce bylo popsat rituály a prvky waldorfské pedagogiky a zjistit, zda by se
daly použít v tradiční škole.
V teoretické části jsem popsala základní rysy waldorfské pedagogiky, projekty, učitele ve
waldorfské škole a systém jejich vzdělávání. Dále jsem se věnovala slavnostem v rytmu
roku waldorfské školy.
V praktické části jsem se zabývala pedagogickým výzkumem v této oblasti, prostřednictvím
zúčastněného pozorování a polostrukturovaných rozhovorů s respondenty jsem zjišťovala
postoje waldorfských a tradičních učitelů k rituálům, slavnostem a k výuce.
Odpovědi jednotlivých respondentů byly v mnohém shodné, například názory na výuku,
vzdělávání, potřebu rituálů.
Vyskytly se i rozdílné odpovědi u hlavní výzkumné otázky, týkající se použití prvků
waldorfské pedagogiky v tradiční škole. Respondentkám z tradičních škol se daří
propojovat tradiční a waldorfskou školu. Naopak odpovědi waldorfských učitelů byly spíše
pesimistické, učitelé vyjádřili obavy, pokud se budou prvky waldorfské pedagogiky používat
izolovaně, bez širších souvislostí a s absencí duchovní podstaty. To by měl mít na paměti
každý učitel, který se na tuto dráhu rozhodne vydat.
Celý tento proces poznávání antroposofie a waldorfské pedagogiky prostřednictvím knih,
pobytu ve waldorfských školách a rozhovorů s waldorfskými i tradičními učiteli nebyl
jednoduchý a rychlý, nicméně mě určitě obohatil v přístupu k profesnímu životu, k vnímání
žáka jako individuality a celkově zamyšlením se nad vývojem českého školství i celé naší
společnosti.
Myslím si, že našemu školství, společnosti a našim dětem by v dnešní přetechnizované době
prospěla oduševnělost, duchovní a morální hodnoty spjaté s waldorfskou školou
a antroposofií.
44
6 Seznam literatury
CARLGREN, Frans. Výchova ke svobodě: pedagogika Rudolfa Steinera : obr. a zprávy ze svět. hnutí svobodných waldorfských škol. Praha: Baltazar, 1991. ISBN ibsnibsn80-9003072-6.
ČAREK, Jan: Čarokruh, Albatros, Praha, 1971
HRDLIČKOVÁ, Alena. Alternativní pedagogické koncepce: [Určeno pro posl. pedag. fak.].
České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1994. ISBN ,isbn80-7040-104-4.
GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 2., rozš. české vyd. Přeložil Vladimír
JŮVA, přeložil Vendula HLAVATÁ. Brno: Paido, 2010. ISBN isbn978-80-7315-185-0.
GRUNELIUS, Elisabeth M. Výchova v raném dětském věku: školky s waldorfskou
pedagogikou. Praha: Baltazar, 1992. ISBN ,isbn80-900307-3-4.
KOEPKE, Hermann. Tři stupně ve vývoji školního dítěte: sedmý, devátý a dvanáctý rok života
z hlediska waldorfské pedagogiky : praktické podněty pro rodiče a pedagogy. Praha:
Asociace waldorfských škol ČR, 2013. ISBN ,isbn978-80-905222-2-0.
KRČEK, Josef. Vánoce: putování do Betléma. Ilustroval Renáta FUČÍKOVÁ. Praha: Albatros,
2011. ISBN isbn978-80-00-02856-9.
MAŇÁK, Josef a Vlastimil ŠVEC. Cesty pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2004.
Pedagogický výzkum v teorii a praxi. ISBN ,isbn80-7315-078-6.
PRŮCHA, Jan. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. Praha: Portál, 2001. Pedagogická
praxe. ISBN ,isbn80-7178-584-9.
PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 3., rozš. a aktualiz. vyd.
Praha: Portál, 2001. ISBN isbn80-7178-579-2.
POL, Milan. Waldorfské školy: izolovaná alternativa, nebo zajímavý podnět pro jiné školy?.
Brno: Masarykova univerzita, 1995. Věda do kapsy. ISBN isbnibsn80-210-1097-5.
RICHTER, Tobias, ed. Vzdělávací plán pro 1. až 12. ročník waldorfské školy: pedagogické
pojetí a vzdělávací cíle. Praha: Asociace waldorfských škol ČR, 2013. ISBN ,isbn978-
80905222-5-1.
SMOLKOVÁ, Táňa. Dítě v úctě přijmout--: vzdělávací program waldorfské mateřské školy.
Praha: Maitrea, 2007. ISBN isbn80-903761-2-6.
STEINER, Rudolf, ZDRAŽIL, Tomáš: Anthroposofie a pedagogika, Asociace waldorfských škol
ČR 2010
45
SVOBODOVÁ, Jarmila a Vladimír JŮVA. Alternativní školy. Brno: Paido, 1995. Edice
pedagogické literatury. ISBN ,isbn80-85931-00-1.
ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Jaro: [zvyky, obyčeje, náměty, návody, pohádky, příběhy a hry].
Ilustroval Jitka TLÁSKALOVÁ. Olomouc: Rubico, 2007. ISBN isbn978-80-7346-074-7.
ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Lidové tradice: původ lidových tradic, zvyky, pověry, pranostiky,
říkadla a hry. Olomouc: Rubico, 2009. ISBN isbn978-80-7346-096-9.
ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Velikonoce: původ, zvyky, hry, pohádky, návody a náměty. Vyd. 2.
Olomouc: Rubico, 2004. ISBN ,isbn80-7346-044-0.
ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Vyd. 2.
Praha: Portál, 2014. ISBN isbn978-80-262-0644-6.
VALIŠOVÁ, Alena a Hana KASÍKOVÁ. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007.
Pedagogika (Grada). ISBN ).isbnibsn978-80-247-1734-0.
VAVŘINOVÁ, Valburga. Malá encyklopedie vánoc. 2. vyd. Praha: Libri, 2001. ISBN
,isbn807277-077-2.
Internetové zdroje:
www.iwaldorf.cz, stránky Asociace waldorfských škol České republiky
Waldorf World List 2018 https://www.freunde-
waldorf.de/.../waldorfworldwide/waldorf.../.
46
7 Seznam příloh
Příloha č. 1
Rozhovor č. 1
Jitka, 42 let, 8 let praxe v malotřídce, 2. třída ZŠ, připravuje se na přechod do waldorfské
školy
Otázka č. 1: Co Vás vedlo k rozhodnutí učit ve waldorfské škole?
Po chvilkové pauze (3/4 roku), kdy jsem učila na malotřídce a rozhodovala jsem se, zda
i nadále pracovat ve školství, mě oslovil kamarád z českobudějovické waldorfské školy
a pozval mě na návštěvu. Absolvovala jsem dvě hospitace, oslovila mě celková atmosféra
školy a rozhodla jsem se pro studium waldorfského semináře. Po roce studia jsem našla
odvahu vstoupit do waldorfských učitelských řad a vyzkoušet si tak aplikovat tuto filozofii
v praxi. Od září budu na w. škole v Českých Budějovicích učit prvňáčky.
Otázka č. 2: Čím Vás obohatila w. pedagogika a antroposofie? Pronikala jste do této
filozofie snadno?
Vnímám, že tato filozofie klade důraz na životní síly, rytmus a dívat se na obsah, nejen na
formu. Zaujal mě jiný úhel pohledu na svět a na dítě, duchovní nadstavba antroposofie,
slavnosti, úzká spolupráce dítě-rodič-škola, pohled na moderní technologie. V antroposofii
jsem úplný začátečník, není jednoduché obsáhnout všechny oblasti této filozofie. Stejně tak
bude pro mě nové učit co nejvíce waldorfsky a přetransformovat tak všechny své zkušenosti
v souladu s tímto úhlem pohledu.
Otázka č. 3: Co se Vám na vyučování ve w. škole líbí nejvíce?
Líbí se mi epochové vyučování, ale v praxi jsem ho zatím nevyzkoušela. Dále eurytmie – děti
v pohybu objevují kvalitu hlásek, celkově je kultivuje, kreslení forem, kladení důrazu na
řemesla a rukodělné činnosti, rytmus, práce s vypravováním, rozmanitá témata
47
v jednotlivých ročnících, vzájemné propojení okruhů vycházející z vývojových potřeb dítěte,
slavení slavností.
Otázka č. 4: Co si myslíte o blízké spolupráci rodičů dětí a učitele?
Spolupráce s rodiči je přínosná, nejen jejich zájem o vlastní dítě, ale také při přípravě
slavností, při tvorbě pomůcek. Rodiče například šijí skřítky počítálky, vyrábějí dětem první
slabikáře… Sama jsem byla přítomna dvou schůzek s rodiči budoucích prvňáčků,
absolvovala jsem jako průvodce dětí zápis. Čeká na mě ve školce ještě pasování budoucích
prvňáčků a v červnu společný výlet.
Otázka č. 5: Na 1. stupni w. školy jsou důležitou součástí ročního rytmu slavnosti. Která
z nich je Vám osobně nejbližší a proč?
S mými dětmi jsme se v tomto školním roce připravovali na Svatomartinskou slavnost,
vyrobili jsme s dětmi koruny a byli jsme se podívat na náměstí na Martina na bílém koni,
což pořádalo město a církevní obec. Dětem se akce moc líbila. Na Dušičky jsme vyráběli
lucerničky.
Otázka č. 6: Příprava učitele ve w. škole je velmi časově náročná. Jak zvládáte propojit
pracovní a osobní život? Pomáháte si s kolegy navzájem?
Na waldorfském semináři jsme se jako budoucí w. učitelé učili respektovat rytmus života –
udělat si čas pro sebe, přesně si jej vymezit. Každý den má podle antroposofie svoji kvalitu.
Ve w. škole je velmi důležité sepětí mezi kolegy, nově nastupující učitel má k dispozici
učitele – průvodce. Důležitá je konstruktivní kritika od kolegů, praktické rady a typy, které
slouží ke zlepšení osobního růstu učitele. Obvyklé jsou vzájemné hospitace. Vnímám, že
bude časové nasazení ve w. škole velmi náročné, ale věřím, že budou nápomocni rodiče
a že budu moci kdykoliv požádat o radu jakéhokoliv kolegu.
48
Otázka č. 7: Myslíte si, že lze smysluplně využít některé prvky w. školy v tradiční škole?
Uveďte, prosím, některé z nich.
Učím druhým rokem v tradiční škole a zapojuji do výuky v rytmické části hodiny končetiny
– dupání, tleskání, pytlíčkování, směr dopředu, dozadu. Místo počáteční průpověi na
začátek hodiny používám krásnou básničku nebo písničku, kterou pravidelně obměňuji dle
témat po celý školní rok. Je dobré respektovat rytmus hodiny, vyučování, měsíce, celého
školního roku. Začít vyučování písničkou, básničkou, zařazovat jazykolamy, pohyb (rytmická
část), pak by měla následovat výuková část, nakonec vypravování. Soustředit se na mluvené
slovo a podporovat fantazii, představivost. Respektovat nádech a výdech, střídat činnosti
náročné na pozornost a uvolňující. Hodně malovat. Samozřejmostí je podání si ruky s dětmi
při příchodu do třídy, ranní úvodní rituál pozdravení se po zvonění. Těším se, až místo
klasického zvonění budu moci použít zvoneček a jiné rytmické nástroje, řečení data,
uvedení jména, kdo má dnes svátek. Dětem píši narozeninovou básničku. V den svých
narozenin mají na hlavě korunu a oblečen plášť – mají svůj velký den. Předčítám dětem
knihu na pokračování. Snažím se zapojovat rodiče do výuky, například rodiče nám pomáhali
při pečení božích milostí a koblížků na posvícení. S dětmi jsme založili kvásek a pekli chleba.
Byli jsme se podívat u pár rodičů v jejich zaměstnání.
Otázka č. 8: Jak dlouho Vám zabere příprava na jednu epochovou/vyučovací hodinu? Z
jakých studijních materiálů čerpáte?
Na vyučovací hodiny se připravuji velmi zodpovědně, jako budoucí w. učitel nic
nepodceňuji. Například typická je příprava tabule – w. učitel kreslí obrázek přes celou tabuli
– snový, bez obrysů, linek. Takto podporuje fantazii. Zkušený w. učitel musí respektovat
nádech a výdech, vnímat pozadí všeho, co předává, chápat souvislosti, propojenosti, vnitřní
význam všeho, co s dětmi dělá.
Otázka č. 9: Jaké rituály a mikrorituály jsou podle Vás důležité pro dítě během
vyučovacího dne?
Je jich celá řada. Prvním rituálem je podání ruky a pozdravení, tento uvítací rituál praktikuji
s dětmi od 1. třídy a berou ho jako samozřejmost. Při průpovědi zapaluji svíčku, dále
49
pravidelně zařazuji písničky, básničky, hru na hudební nástroj. Důležité je vytvořit si jasné
znaky pro přechodové činnosti – čím jemnější zvuk, tím lépe (zazvonění na zvoneček,
zvonkohra, triangl). Respektuji 3 vyučovací části hodiny – rytmickou, výukovou
a vypravovací, střídám nádech a výdech. Důležité je nechat vše nové projít nocí, nechvátat,
nechat děti klást otázky, hledat odpovědi. Při výukové části dbát na soustředění, zajistit klid
na práci.
Rozhovor č. 2
Hanka, 35 let, učitelka 1. stupně ZŠ, 10 let praxe, učí v tradiční škole a ve výuce využívá prvky
w. školy, nyní je na rodičovské dovolené
Otázka č. 1: Jak dlouho učíš na w. škole? Co Vás vedlo k rozhodnutí učit ve waldorfské
škole?
Nejsem členkou waldorfského kolegia. Absolvovala jsem tříletý waldorfský seminář, kde
jsem se seznámila s antroposofií Rudolfa Steinera, waldorfským přístupem k vyučování
a mnoha velice inspirativními lidmi.
Otázka č. 2: Čím Vás obohatila w. pedagogika a antroposofie? Pronikala jste do této
filozofie snadno?
Obohatila. Po všech stránkách. Vlastně mi pomohla najít cestu ke svým žákům, ukázala mi,
že taková cesta nevede skrz učitelský zápisník a „číslování“ dětí. Naučila a stále mě učí vidět
to důležité. Pomohla mi oprostit se od kostnatého systému a určitě ze mě udělala mnohem
šťastnějšího a svobodnějšího člověka.
Určitě ne. Je potřeba dostatek času a klidu k takovému studiu. Problémem jsou také ne
příliš šťastné překlady Steinerových knih do češtiny. Ve waldorfských kruzích se říká, že to
nejmenší, co můžeš pro Steinera udělat, je naučit se německy. A já jsem pro něj zatím
neudělala ještě ani to.
Studium bylo zaměřeno především na celostní rozvoj osobnosti učitele. Ve středu všeho
stála otázka Může se učitel stát umělcem ve výchově? Odpovědi na tuto otázku jsme během
tří let hledali prostřednictvím nejrůznějších uměleckých činností, plnění různorodých úkolů,
studia antroposofických knih nebo nastudování autorské divadelní hry apod. Velice
50
zajímavé bylo proniknout do procesu vyučování typického pro waldorfské prostředí,
seznámit se s epochovým vyučování, náplní jednotlivých ročníků, zjistit jak, proč a v jakém
období jsou volena různá témata. Jednotlivé přednášky měli v režii zkušení čeští i zahraniční
pedagogové, odborníci, umělci a psychologové.
Otázka č. 3: Co se Vám na vyučování ve w. škole líbí nejvíce?
Moc se mi líbí celostní přístup waldorfských učitelů k osobnosti žáka. To, že své svěřence
mezi sebou neporovnávají a snaží se v každém vidět to jedinečné.
Hodně blízká je mi také absence známkování. Líbí se mi, že každý žák je v podstatě
porovnáván pouze sám se sebou. Jedině tak se může utvořit fungující kolektiv. Pamatuji si
ze základní školy, jak spolužák Jan a spolužačka Mirka, měli (jako jediní) na vysvědčení
v prvním pololetí první třídy velikou baňatou trojku. Všichni jsme se jim posmívali a takto
ocejchovaní pro mě zůstali vlastně až dodnes, přestože Mirka vystudovala dvě vysoké školy
a dnes je majitelkou prosperující firmy. Známkování dětí je, z mého pohledu, rakovina, která
prolézá celým školským systémem skrz naskrz.
Dále se mi moc líbí waldorfskými učiteli hodně využívaná forma tematické výuky. Ta je mi
velmi blízká.
Otázka č. 4: Co si myslíte o blízké spolupráci rodičů dětí a učitele?
Vnímám ji jako nezbytnou a pro dítě naprosto zásadní. Zažila jsem kdysi slavnost, kdy jsou
dětem předávány čítanky. Čítanky na waldorfské školy vyrábějí rodiče. Píší je podle
předepsaného vzoru, ilustrují je a pak předávají nastávajícím čtenářům. Vznikají překrásná
díla a troufám si říci, že je rodičem vyrobená čítanka takovým malým celoživotním
pokladem. To je jeden z příkladů, proč tvrdím, že spolupráce rodiny a učitele je velmi
důležitá. Dát dítěti pocítit pospolitost a vzájemnou spolupráci je velkým vkladem pro jeho
budoucí život.
51
Otázka č. 5: Na 1. stupni w. školy jsou důležitou součástí ročního rytmu slavnosti. Která
z nich je Vám osobně nejbližší a proč?
Jednoznačně michaelská se všemi mraky na nebi, které mívají tvary andělů, s drakem, který
je poražen. Mám ráda, když se příroda a podzim začne uzavírat, zjednodušují se linie. Mám
ráda náladu přicházející zimy.
Otázka č. 6: Příprava učitele ve w. škole je velmi časově náročná. Jak zvládáte propojit
pracovní a osobní život? Pomáháte si s kolegy navzájem?
Ano, je velmi náročná, na druhou stranu je tento způsob práce velmi naplňující. Myslím, že
je velmi zásadní, aby pro waldorf dýchala celá rodina. Pak vše může dobře plynout bez
ohledu na jakoukoliv náročnost.
Otázka č. 7: Myslíte si, že lze smysluplně využít některé prvky w. školy v tradiční škole?
Uveďte, prosím, některé z nich.
Ano, učím v podstatě „po waldorfsku“. Vnímám, že dětem tento celostní přístup vyhovuje
stejně jako mě. Mám pocit, že každé ráno přicházím do „zdravé“ třídy. Je pro mě velmi
důležité vystupovat jako autentická bytost, možná důležitější než dokonalá příprava na
hodinu. Děti poznají pravdu, to je potřeba si uvědomit. Nelíbí se mi, když vyučování probíhá
bez emocí. Učitel se musí nechat svými žáky poznat. Pak už záleží na nich, zda ho přijmou
jako svého učitele a průvodce nebo ne. Já se přijatá cítím. Zároveň si však uvědomuji, že
taková role vyžaduje neustálou práci na sobě. Být waldorfským solitérem na tradiční škole
s sebou ovšem určitě nese různá úskalí a často zbytečná nepochopení ze strany vedení nebo
kolegů.
Otázka č. 9: Jaké rituály a mikrorituály jsou podle Vás důležité pro dítě během
vyučovacího dne?
Naprosto zásadní je určitě podání ruky. Musí to být samozřejmě myšleno opravdově. Pokud
dítěti podáte ruku jen proto, že se to "má", ztrácí tato činnost smysl. Z podání ruky můžete
vyčíst mnoho. Poznáte, v jakém rozpoložení přichází žák na vyučování, stisk ruky prozradí
žákův převažující temperament. Vyučování z hlediska temperamentu je pro waldorfskou
52
školu také typické. Učitelé by měli při vyučování "nakrmit" všechny temperamenty. Naučit
se oslovovat choleriky, melancholiky, sangviniky i flegmatiky například v rámci jedné
vyučovací hodiny, chce hodně praxe a trpělivosti. Výsledky, které se po čase dostaví ovšem
stojí za to.
Rozhovor č. 3
Stanislav, 44 let, učitel 2. stupně ZŠ Svobodná Písek, praxe 20 let ve w. škole, aprobace
Matematika – fyzika
Otázka č. 1: Co Vás vedlo k rozhodnutí učit ve waldorfské škole?
Na waldorfské škole v Písku učím 20 let, od vysoké školy. Už na VŠ jsem začal dělat dálkově
seminář w. pedagogiky. K tomuto alternativnímu směru mě dovedla paní Alena Hrdličková
z katedry pedagogiky v Českých Budějovicích. Ve 4. ročníku pedagogické fakulty jsem
absolvoval náslechy a praxi v písecké škole a pobyt a atmosféra v této škole rozhodly o mém
dalším učitelském směřování.
Otázka č. 2: Čím Vás obohatila w. pedagogika a antroposofie? Pronikal jste do této
filozofie snadno?
Antroposofie a osoba Rudolfa Steinera mi přinesly velký vhled do mého vnitřního života,
odpovědi na některé otázky, které jsem dříve nebyl schopen nikde najít. Ztotožnil jsem se
se Steinerem v harmonii těla a ducha, vědy, filozofie a náboženství. Já jsem na pedagogické
fakultě studoval přísně exaktní vědy a na některé otázky jsem dostal odpověď až díky
antroposofii. Tímto ovšem nechci říci, že popírám vědecké myšlení, ale vnímám je v širších
souvislostech. W. pedagogika mě obohatila hlavně celostním pohledem na dítě, jeho vývoj.
Waldorfský učitel musí celý život pracovat sám na sobě, aby byl dobrým příkladem
a průvodcem dítěti v jeho výchově a vzdělávání. Učitelství je nejen řemeslo, ale i umění.
Otázka č. 3: Co si myslíte o blízké spolupráci rodičů dětí a učitele?
Spolupráce s rodiči je ve w. škole velmi důležitá. Steiner kladl velký důraz na propojení
školy, rodiny a dítěte, kde dítě je tím ústředním článkem, kterému jako rodiče a učitelé
ukazujeme cestu životem. Rodiče se aktivně zapojují do příprav na slavnosti během roku,
53
každý měsíc pořádáme rodičovské schůzky, kde si mimo jiné rodiče zkusí to, co dělají ve
škole jejich děti (například hru). Je snaha o vytvoření společenství rodičů, aby se rodiče
v jedné třídě znali.
Otázka č. 5: Na 1. stupni w. školy jsou důležitou součástí ročního rytmu slavnosti. Která z
nich je Vám osobně nejbližší a proč?
V letošním školním roce jsem třídním učitelem v 6. třídě, mám se svými žáky a jejich rodiči
na starosti „Rytířské slavnosti“, které mám osobně moc rád. Je to slavnost, která nesouvisí
s během roku, ale s vývojem dítěte. V 6. třídě nastává pro dítě přechod do 3. sedmiletí, tedy
z období dětství do dospívání. S těmito slavnostmi jsme začali před 11 lety.
Jak dlouho trvá příprava Rytířských slavností? Jak se připravujete Vy jako učitel, děti a jak
se podílejí rodiče?
Celé 2. pololetí školního roku se žáci zabývají středověkou problematikou, v dějepisu
probírají středověké bitvy, panovníky, architekturu a kulturu. V hudební výchově zpívají
a hrají středověké písně, v literatuře čtou a recitují středověké autory, v hodinách výtvarné
výchovy si vytvářejí vlastní erby, v ručních pracích šijí košile atd. Na konci května vše
vyvrcholí o víkendu slavnostmi na nedaleké zřícenině, kde jsou žáci pasováni králem
a královnou (ředitel, třídní učitel) do stavu rytířského (chlapci) a uváděny jako dámy ke
dvoru (dívky). Bohatý je i doprovodný program jako divadlo, šermíři, střelba z luku,
koncerty. Tento den si všichni užijí. Jako třídní učitel šesté třídy zajišťuji, aby vše na sebe
navazovalo. Rodiče žáků pomáhají organizovat program, například objednají šermíře a jiné
středověké aktivity. Zajistí také občerstvení.
Je pro žáky tato slavnost přínosem, co se jim líbí?
Žákům se Rytířské slavnosti moc líbí a celé pololetí se na ně důkladně připravují. Chtějí, aby
se jim slavnostní den povedl, aby vyšlo počasí. Je to pro dívky i chlapce velký den, kdy se
oficiálně stávají dospívajícími a patří už mezi ty starší.
54
Otázka č. 9: Jaké rituály a mikrorituály jsou podle Vás důležité pro dítě během
vyučovacího dne?
Kromě každodenních rituálů spojených s epochovým vyučováním, zdravením při příchodu
a při odchodu ze školy, mě napadá učitelský rituál. Tento rituál mám moc rád a začínám tak
svůj učitelský den. Každý den před vyučováním probíhá ve sborovně ranní kruh. Účast všech
učitelů není povinná. Učitelé stojí kolem společného stolu, nejdříve probíhá promluva
jednoho z učitelů, poté se všichni chytnou za ruce a společně zpívají. Prostřednictvím
tohoto „duchovního cvičení“ dochází ke zklidnění a koncentraci na nový vyučovací den
a k posílení kolegiality.
Rozhovor č. 4
Lada, 57 let, učitelka v ZŠ Svobodná Písek, praxe 33 let
Otázka č. 1: Co Vás vedlo k rozhodnutí učit ve waldorfské škole?
Touha poznávat a hledat optimální přístup k dětem a kreativní způsoby vyučování.
Studovala jsem w. pedagogiku v Praze se zahraničními lektory a 14 dní jsem byla na praxi
v Mnichově a mé nadšení stále stoupalo. Pak přišla nabídka z waldorfské školy v Písku.
Otázka č. 2: Čím Vás obohatila w. pedagogika a antroposofie? Pronikala jste do této
filozofie snadno?
Obohatila můj přístup k životu, k dětem, k lidem k přírodě, ke své minulosti i budoucnosti.
Byla jsem vychovávána v ateistické rodině, proto mi chvíli trvalo uvědomovat si duchovní
souvislosti.
Otázka č. 3: Co se Vám na vyučování ve w. škole líbí nejvíce?
Líbilo se mi vše, hlavně cíl, atmosféra, výchova k lidskosti. Velká úcta a vědomí
odpovědnosti mne však na počátku velmi svazovaly.
Otázka č. 4: Co si myslíte o blízké spolupráci rodičů dětí a učitele?
Osobnější vztah mi vyhovuje. Nemám zásadně špatné zkušenosti.
55
Otázka č. 5: Na 1. stupni w. školy jsou důležitou součástí ročního rytmu slavnosti. Která
z nich je Vám osobně nejbližší a proč?
Asi velikonoční s vynášením Smrtky. Je to začátek jara, krásné písně, krajový zvyk,
folklor...Tato slavnost se postupně vyvíjela k určitému ustálenému rituálu. Čerpali jsme
z místních zdrojů, z knihy NÁŠ ROK, z časopisů Věneček atd. Tyto jarní svátky se slaví na
1. stupni. Čtvrtá třída má na starosti přípravu Mořeny, tj. výrobu dřevěné kostry, ušití šatů,
ozdobení šátkem, korály z vyfouknutých vajec. Všechny třídy 1. stupně nacvičují jarní písně
a tance, kterými pak Moranu vyvolávají. Na tuto slavnost všichni pečlivě připravují
a radostně ji očekávají.
Otázka č. 6: Příprava učitele ve w. škole je velmi časově náročná. Jak zvládáte propojit
pracovní a osobní život? Pomáháte si s kolegy navzájem?
Bez pomoci kolegů si neumím představit svoji práci. I já se snažím předávat své zkušenosti
a materiály.
Otázka č. 7: Myslíte si, že lze smysluplně využít některé prvky w. školy v tradiční škole?
Uveďte, prosím, některé z nich.
Je to jako vytržení z kontextu. Nevím, jaké prvky...Na waldorfu jde o to, aby učitel věděl,
proč zrovna tohle dělá. Co tím chce dosáhnout. I na tradiční škole je mnoho učitelů, kteří
velmi tvořivě přistupují k vyučování a vědomě vytvářejí program pro konkrétní třídu.
Mohou se inspirovat u nás. Ale vybírání si líbivých metod, postupů je jako vykrádání
waldorfské pedagogiky. Jako vybírání rozinek z vánočky...
Otázka č. 8: Jak dlouho Vám zabere příprava na jednu epochovou/vyučovací hodinu? Z
jakých studijních materiálů čerpáte?
To je různé. Připravuji se na celou epochu a pak konkrétně na týden a pak na jednotlivé dny,
podle toho, jak se daří. Tedy od čtvrt hodiny do dvou hodin. Někdy je to obtížné, ale člověk
má určitý pocit naplnění a užitečnosti.
56
Otázka č. 9: Jaké rituály a mikrorituály jsou podle Vás důležité pro dítě během
vyučovacího dne?
Ty, které přijaly za své. Začátek vyučování, oslava narozenin, začátek vyprávění...Neměly by
jim být vnucovány, ale potřebují je pro svou orientaci v čase, pro svůj rozvoj vůle a jistoty.
Rituály mohou účinně bojovat s chaosem v dětské duši. Záleží na každé třídě a učiteli, které
rituály zdomácní.
Rozhovor č. 5
Věra, 55 let, 2. třída Základní školy, Praha
Otázka č. 1: Jak dlouho učíte na w. škole? Učila jste v tradiční základní škole?
Byla jsem na w. škole na praxi 2 týdny v rámci w. semináře. Učím v tradiční základní škole
celý svůj profesní život, z toho jsem šest let učila v malotřídce.
Otázka č. 2: Čím Vás obohatila w. pedagogika a antroposofie? Pronikala jste do této
filozofie snadno?
Celý můj život mě přitahoval přírodní směr, alternativní metody ve výuce, takže to byly
osobní motivace a v mých padesáti letech nastal zlom a já se rozhodla jít studovat
waldorfský seminář. Studium mi hodně dalo, hlavně pro mě osobně, pomohlo ukotvit mojí
duši, najít smysl života. Do studia antroposofie bylo pro mě složité proniknout, ponořit se
do její hloubky, naučit se plně koncentrovat a přepínat z tohoto ponoru do normálního
života. Ale dá se to naučit a kvůli obohacení duševního i běžného života to určitě stojí za to!
Otázka č. 3: Co se Vám na vyučování ve w. škole líbí nejvíce?
Hned se mi líbilo prostředí školy, používání přírodních materiálů, chování žáků, příprava
učitelů.
Otázka č. 4: Co si myslíte o blízké spolupráci rodičů dětí a učitele?
Spolupráce s rodiči je velmi důležitá, a to nejen ve waldorfských školách. Já mám se
spoluprací rodičů dobré zkušenosti, učitel musí rodičům dát najevo, že mu jde o dobro jejich
57
dětí, že je má rád. Rodiče pomáhají s různými věcmi, například šijí skřítky, pytlíčky na
počítání.
Otázka č. 5: Na 1. stupni w. školy jsou důležitou součástí ročního rytmu slavnosti. Která z
nich je Vám osobně nejbližší a proč?
Ve své výuce s dětmi slavíme Advent a Vánoce, dětem připravuji Adventní spirálu, která je
vede ke zklidnění a zamyšlení, což je potřeba v dnešní až příliš konzumní době. Dále
připravujeme Masopust, s dětmi vyrábíme různé masky a připravujeme se na koledu –
hrajeme na flétny a jiné hudební nástroje a zpíváme. Učím na základní škole s rozšířenou
hudební a výtvarnou výukou, takže tyto slavnosti se samy nabízejí. Zapojili jsme i ostatní
třídy 1. stupně a v období Masopustu připravujeme v aule naší školy pro všechny žáky
a učitele masopustní koledu. S koledou pak jdeme i na městský úřad a do Domova pro
seniory, kde se naše představení vždy setká s úspěchem. Na oplátku naše městská část
pořádá pro děti Karneval s občerstvením. Pak mám také ráda Letnice, kdy chodím s dětmi
do přírody, uklízíme ji od plastových odpadků a když narazíme na potůček, snažíme se ho
také zbavit větví a různého nepořádku. Při této příležitosti dětem vysvětluji, proč je důležité
udržovat přírodu a vodu čistou, jak je pro nás voda důležitá.
Otázka č. 6: Příprava učitele ve w. škole je velmi časově náročná. Jak zvládáte propojit
pracovní a osobní život? Pomáháte si s kolegy navzájem?
Ano, příprava na výuku je časově náročná. Já už mám dospělé děti, které mě moc
nepotřebují, tak se mohu věnovat svým školním dětem. Možná se tak dá řešit i krize
středního věku, kdy vlastní děti vyletí z hnízda a člověk se najednou cítí nevyužitý. Já se
cítím využitá na sto procent. I když se někdy cítím unavená z práce, dobrý pocit a nadšení
dětí mi za to stojí.
Otázka č. 7: Myslíte si, že lze smysluplně využít některé prvky w. školy v tradiční škole?
Uveďte, prosím, některé z nich.
Já prvky w. školy využívám dennodenně. Ráda používám přírodní materiály, výzdobu, ve
výuce různá rytmická cvičení, osobní básně (na každé dítě vymyslím básničku), skřítky,
58
násobkové řady, tvořivou řeč. Také hodně zpíváme a hrajeme na flétny. Mám individuální
přístup ke každému dítěti, v každém se snažím něco objevit, pro něco ho nadchnout. To
může a měl by udělat každý učitel, nejen waldorfský. Je to sice hodně práce, ale odměnou
jsou spokojené děti i rodiče. Ráda bych děti neznámkovala, protože známky jsou leckdy
zavádějící, ale náš školský systém ani společnost na to ještě nejsou připravené.
Otázka č. 9: Jaké rituály a mikrorituály jsou podle Vás důležité pro dítě během
vyučovacího dne?
Myslím si, že malé děti a děti na 1. stupni potřebují pevný řád, a tedy i rituály. Každá paní
učitelka nějaké používá. Já z těch waldorfských přijala například individuální zdravení
s každým dítětem i rodičem, pokud dítě do školy doprovází. Hned nastává přátelštější
atmosféra a mnohé problémy se samy rozplynou. K dalším mým rituálům patří promluva
na začátku dne, ať formou básničky, písničky nebo nějakého příběhu. Během hodin
zpíváme, recitujeme básničky, rytmizujeme, dramatizujeme, dětem se učení dostává
přirozeně pod kůži.
Rozhovor č. 6
Marta, 50 let, Základní waldorfská škola České Budějovice, 3. třída
Otázka č. 1: Co Vás vedlo k rozhodnutí učit ve waldorfské škole?
Zájem o antroposofii a jiné výukové metody, doporučení kamarádky učitelky.
Otázka č. 2: Čím Vás obohatila w. pedagogika a antroposofie? Pronikala jste do této
filozofie snadno?
W. pedagogika mě obohatila velmi – způsobem přístupu k dětem (respektování jejich
vývoje po všech stránkách). Výuka tzv. na míru každému věku, temperamentu, individuální
přístup, vedení ke spolupráci, kreativní výuka, umělecké předměty, zajímavé akce
a slavnosti. Působení na w. škole mě dostalo až ke studiu waldorfské pedagogiky, což vede
k práci na sobě a k náhledu na svět jinak než dosud. Pochopila jsem mnoho faktů z různých
oblastí praktickou formou, jinak, než jsem zažila v dětství na své základní škole, naučila jsem
59
se spoustu dovedností z různých uměleckých oblastí. Zajímám se o novou literaturu, která
se týká antroposofie. Také jsem ve w. škole poznala mnoho zajímavých osobností, díky nimž
se dále rozvíjím a posouvám na své cestě životem, nejen duchovně. V antroposofii se stále
vzdělávám, snažím se jí pochopit ze zkušeností při práci ve škole, ze seminářů, společných
konferencí, při pozorování ostatních kolegů. Ještě jsem do ní nepronikla naprosto, jsem na
cestě. Líbí se mi, že zasahuje do všedních oblastí života – škola, lékařství, stravování atd.
Otázka č. 3: Co se Vám na w. škole líbilo hned a s čím jste se naopak musela postupně
sžívat?
Hned jsem ocenila spolupráci, zájem jeden o druhého (mezi kolegy), řešení společných věcí
na kolegiu, důležitost každého člověka ve škole (společné dílo, nikdo se nepovyšuje),
přirozené předávání zkušeností, dovedností, neustálé sebevzdělávání. Od začátku jsem se
cítila v novém kolektivu bezpečně, příjemně a jako nedílná součást společného cíle. Naopak
sžívat jsem se musela s větším pracovním nasazením (časovou investicí), v den, kdy je
kolegium (1krát týdně), kdy se věci týkají školy (chodu, dětí atd.) řeší společně. Je to moc
potřebné, ale někdy unavující po celém dni v práci, pokračovat do večerních hodin
v soustředění.
Otázka č. 4: Co si myslíte o blízké spolupráci rodičů dětí a učitele?
Jako pozitivum vnímám, že se řeší věci kolem dětí a školy konstruktivně a s pochopením
všech stran (škola, dítě, rodič), oceňuji přátelská setkání a jednání. Jako negativum je někdy
obtížné uspokojit všechny představy rodičů tak, aby to bylo v souladu s w. pedagogikou,
řádem školy, každý rodič potřebuje něco jiného, řeší své priority. Toto je nejtěžší úkol
učitele.
Otázka č. 5: Na 1. stupni w. školy jsou důležitou součástí ročního rytmu slavnosti. Která z
nich je Vám osobně nejbližší a proč?
Ráda prožívám s dětmi a kolegy všechny slavnosti, pokud mi to čas a soukromý život dovolí.
Na w. škole se často propojuje soukromí s prací, akce o víkendu. Velmi společensky zajímavá
60
je třeba akce Adventní jarmark. Nejvíce mě vždy zaujme jakýkoliv pobyt či výlet s dětmi
mimo školu – například škola v přírodě ve 4. třídě.
Otázka č. 6: Příprava učitele ve w. škole je velmi časově náročná. Jak zvládáte propojit
pracovní a osobní život? Pomáháte si s kolegy navzájem?
Velmi důležitá je spolupráce s ostatními učiteli. Existuje zde velká kolegialita, zkušenosti si
předáváme ústní formou, hlubší poznatky na týdenním kolegiu. Třídní učitel za celý školní
rok posbírá zkušenosti, poznatky, vyrobí si pomůcky a vše uloží do krabice, aby jí předal
dalšímu kolegovi… Vše se nedá propojit s rodinným životem, hlavně některé víkendové
akce.
Otázka č. 7: Myslíte si, že lze smysluplně využít některé prvky w. školy v tradiční škole?
Uveďte, prosím, některé z nich.
Myslím, že lidský, láskyplný, empatický a spolupracující přístup k dětem i kolegům lze
uplatnit v jakémkoli školství i jiných oblastech práce.
Otázka č. 8: Třetí třída ve waldorfské škole má v rámci slavností na starosti Masopust. Jak
se na něj připravujete?
Příprava Masopustu ve waldorfské škole souvisí s epochou řemesel, se kterými se děti
postupně seznamují v druhém pololetí školního roku. Učí se i o zapomenutých řemeslech,
například o tkalci, řezbáři, kováři. Jako řemeslníci vystupují i žáci v masopustních maskách.
Vyrábějí i hudební nástroje z papíru. Pak společně vyjdou na koledu, zpívají a hrají na
hudební nástroje a nakonec se veselí ve školní družině.
61
Rozhovor č. 7
Jana, 42 let, Základní waldorfská škola České Budějovice, 4. třída
Otázka č. 1: Co Vás vedlo k rozhodnutí učit ve waldorfské škole?
Duchovní základ w. pedagogiky, individuální přístup k dítěti s ohledem na důležitost
celého společenství třídy, vzájemná spolupráce a komunikace. Všestranný rozvoj bytosti
a výuka zážitkem a rozvojem vlastního úsudku.
Otázka č. 2: Čím Vás obohatila w. pedagogika a antroposofie? Pronikala jste do této
filozofie snadno?
W. pedagogika mne stále obohacuje o nové pohledy na člověka a jeho vývoj i na další oblasti
života. Do antroposofie jsem určitě úplně snadno nepronikla.
Otázka č. 3: Co se Vám na w. škole líbilo hned a s čím jste se naopak musela postupně
sžívat?
Atmosféra školy – celého společenství a metody výuky. Těžší je stále hlubší pronikání do
duchovních základů antroposofie.
Otázka č. 4: Co si myslíte o blízké spolupráci rodičů dětí a učitele?
Osobní kontakt s rodiči je důležitý pro lepší pochopení bytosti dítěte. Na druhou stranu
osobní kontakt s rodiči s sebou nese různé možnosti úskalí, a to i negativní a nepříjemné.
Rodiče mohou mít dojem, že mohou tzv. do všeho mluvit, většinou jsou zaměřeni pouze na
své dítě bez ohledu na celek třídy, často se stává, že důvěřují více názoru dítěte než učitele,
byť může být názor dítěte zjevně manipulativní.
Otázka č. 5: Na 1. stupni w. školy jsou důležitou součástí ročního rytmu slavnosti. Která z
nich je Vám osobně nejbližší a proč?
Osobně mám ráda Michaelskou slavnost vzhledem k překonávání vlastního strachu
a nalezení odvahy k činu. Současně mám také oblíbenou Vánoční spirálu pro její klidnou,
62
někdy až posvátnou atmosféru a pro určité poselství zažehnutí vnitřního světla kontrastující
s vnější „temnotou“.
Otázka č. 6: V letošním roce vedete 4. třídu: Jak jste se připravovala se žáky na Vynášení
Morany? Jak dlouho Vám trvala příprava? Z čeho (literatura, zkušenosti kolegů) jste
čerpala na přípravu této slavnosti?
Příprava na tuto slavnost zabrala minimální čas, jednak proto, že není náročná na přípravu
a je uskutečněna spolu s 1., 2. a 3. třídou. Většinou se s kolegy domlouváme, jaké písně
budeme zpívat a ty pak ve třídách nacvičujeme. Inspirujeme se často z Věnečků (sborníky
pro rodiče dětí z waldorfských škol).
Otázka č. 7: Příprava učitele ve w. škole je velmi časově náročná. Jak zvládáte propojit
pracovní a osobní život? Pomáháte si s kolegy navzájem?
Pomoc kolegů a předávání zkušeností je nedílnou součástí práce. Méně zkušení kolegové
mají též doprovázející či uvádějící učitele, se kterými se pravidelně radí a konzultují. Své
zkušenosti si předáváme i v rámci pravidelných pedagogických setkání všech w. učitelů.
Otázka č. 8: Myslíte si, že lze smysluplně využít některé prvky w. školy v tradiční škole?
Uveďte, prosím, některé z nich.
Některé prvky w. pedagogiky se různým způsobem vytrženě používají. Zřejmě také fungují,
ale chybí pochopení pedagoga, proč se to a kdy dělá/aplikuje tzn., že něco chybí, celek není
celkem…pro mne je těžké říci, co to do budoucna znamená, co to může způsobit.
63
Rozhovor č. 8
Blanka, 40 let, vychovatelka ve školní družině „U klouzajícího sluníčka“ při ZŠ, 20 let praxe
Otázka č. 1: Jak se připravujete na slavnost Vynášení Morany? Jak Vaše příprava probíhá?
Tuto slavnost děláme už deset let a připravuje se na ní celá družina. První oddělení má na
starost přípravu Mořeny, vybíráme recyklovatelné materiály, které se rozpustí ve vodě.
Druhé oddělení se učí písničky, básničky o jaru (Petrklíč, Vozilo se na jaře, Kde jsi jaro, kde
jsi, Zima už je za dolama atd.) Tento svátek slavíme se začátkem kalendářního jara, tj. kolem
20. března. Za pěkného počasí jdeme celá družina na vycházku k řece Stropnici do Tereziina
údolí. Dvě nejzdatnější děti nesou Mořenu – paní Zimu. Po cestě zpíváme jarní písničky,
také případně sbíráme odpadky a čistíme les. Když dojdeme k řece, hodíme do ní Mořenu
a díváme se, kam pluje.
Otázka č. 2: Spolupracují s Vámi při přípravě učitelé? Z jakých materiálů čerpáte?
Učitelé na 1. stupni o této naší slavnosti ví, s dětmi také zpívají písně a recitují básně o jaru.
Někdy vyprávějí dětem, proč se tato slavnost dříve slavila, jaký byl její význam, takže děti
už vědí, o čem je řeč. Je to pro nás důležité. Pokud má učitel z 1. stupně čas, připojí se k naší
družinové vycházce. Používáme různé články z internetu, ze zkušenosti vlastní i ostatních,
například jak se svátek slavil dříve, informují nás i prarodiče našich žáků, také literaturu,
například Lidové tradice od Dagmar Šottnerové a další.
Otázka č. 3: Jak na tuto slavnost reagují děti? Líbí se jim tato slavnost? Případně podílejí
se na přípravě i rodiče dětí?
Dětem se tato slavnost moc líbí, je to pro ně změna. Rády zpívají, něco vyrábějí. Nejvíce je
zajímá, kam se Mořena dostane, jestli dopluje do moře. Někteří aktivní rodiče i prarodiče
nám pravidelně pomáhají, například s dřevěnou kostrou Mořeny, poskytnou materiál,
například papír, stuhy.
64
A ještě jedna otázka navíc: Ve Vašem městě je velká tradice Masopustu, který má i tradici
v družině. Můžeš tuto slavnost popsat?
Malý družinový masopust připravujeme už osmnáctým rokem, je to tradice, na kterou se
těší děti nejvíc. Sama jsem z masopustní rodiny, tak mám tento svátek v krvi. U nás na jihu
jsou typičtí koledníci s klobouky, na kterých je nalepeno 365 barevných růžiček z krepového
papíru jako počet dnů v roce. Při přípravě pomáhají děti i jejich rodiny. Je to pro všechny
čest mít v rodině malého koledníka. Tyto klobouky se dědí. Koledníků je 14 jako zastavení
na křížové cestě. Další děti jsou rybníkáři, konšelé, výběrčí, rychtář, hejtman. Nejdůležitější
je Matka koledy, vede masopust a je to největší a nejzkušenější žák družiny. Při přípravě
masopustu dětem nenásilně vysvětlujeme symboliku masopustu, co je to koleda, kdo ji
tvoří. Vyvrcholením našeho snažení je páteční masopustní koleda na náměstí, která se koná
před Velkým masopustem. Děti obcházejí místní obyvatele, udělají jim kolečko, všem se
tato slavnost moc líbí, děti se cítí důležitě a těší se na další masopust. Na závěr mají v jídelně
občerstvení a karneval, který zajišťuje město.
Rozhovor č. 9
Marie, 32 let, učitelka 4. třídy tradiční ZŠ, 5 let praxe
Co Vás na Rytířských slavnostech zaujalo?
Oceňuji, že je to krásný ucelený komplex, který rozhodně přináší dětem více prožitků, vjemů
a informací než zaměření se na středověk pouze v rámci vlastivědy.
Jak dlouho trvá příprava Rytířských slavností? Jak se připravujete Vy jako učitel, děti a jak
se podílejí rodiče?
Příprava projektu Rytíři mi zabrala zhruba týden, ovšem intenzivně. Bylo potřeba
shromáždit materiály, ukázky, domluvit se s dětmi na pomůckách, které si mají přinést
z domu. Rodiče dětem připravili vše potřebné, dále se do projektu nezapojovali.
65
Do jakých vyučovacích předmětů příprava těchto slavností zasahuje?
Určitě vlastivěda, český jazyk, výtvarná výchova, tělocvik, matematika (přepočítávání
starých délek), hudební výchova.
Je pro žáky tato slavnost přínosem, co se jim líbí?
Žákům vyhovovalo hlavně to, že se některé části slavností odehrávaly venku. Taktéž se jim
velice líbila výroba vlastních štítů, na které jsou nyní velmi pyšní a které nám krásně ozdobily
třídu.