téma 4: zisk a vztahy mezi zÁkladnÍmi · nákladové funkce nákladové funkce p ředstavují...

Téma 4:ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELIČINAMIOsnova:1. Výnosové funkce2. Nákladové funkce

Ing. Pavel Kovařík – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

2. Nákladové funkce3. Metody konstrukce nákladových funkcí4. Analýza bodu zvratu 5. Výpočty p ři různorodé produkci (globální modely)6. Provozní páka

Modely náklad ů, tržeb a zisku

Každé podnikání je postaveno na ekonomických modele ch, které hodnotí vzájemné vazby mezi:

– výnosy (V)– náklady (N)– ziskem (Z)– cenou výrobku (p)– vyrobeným množstvím (q)

Veličiny popisujícízákladní ekonomický

model podniku


– vyrobeným množstvím (q)

Je třeba pochopit souvislosti t ěchto veli čin tak, aby podnik dokázal odpov ědět na otázky:

Jaký objem produkce musíme prodat abychom nebyli ve ztrátě?Jaká musí být cena výrobku, abychom dosáhli zisku?Při jakých fixních a variabilních nákladech budeme dosahovat zisku?

model podniku

Modely náklad ů, tržeb a zisku

Nákladový model (nákladová funkce)– vyjadřuje závislost celkových nákladů na objemu produkce *

Model výnos ů (výnosová funkce)– vyjadřuje závislost celkových výnosů na objemu produkce *

Model zisku (zisková funkce)


Model zisku (zisková funkce)– vyjadřuje závislost zisku na objemu produkce *

* Objem produkce je v peněžním vyjádření „Kč“ nebo v počtu kusů

Model ZISKU vyplývá z modelu náklad ů a modelu výnos ů a je rozdílem (rozdílovou funkcí) mezi VÝNOSY a NÁKLADY

1. Výnosové funkce


1. Výnosové funkce

Téma 4:ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMI VELI ČINAMI

Výnosové funkce

Výnosové funkce p ředstavují závislost výnos ů na objemu výkon ů (množství produkce)

Výnosové funkce:Funkce celkových výnos ů

– celkové výnosy jsou dány objemem produkce a cenou produkce


Funkce průměrných výnos ů– průměrné výnosy jsou celkové výnosy, vztažené na měrnou

jednotku produkce (např. průměrný výnos na 1 kus výrobku)

Funkce marginálních (mezních) výnos ů– marginální výnosy říkají jak se změní výnosy, pokud se objem

produkce zvětší o malý přírůstek (např. podnik vyrobí o 1 kus výrobku více)

Výnosové funkce

Funkce celkových výnos ů

Funkce průměrných výnos ů

V = f(q)

vV

q

f q

q= = ( )


Funkce marginálních výnos ůq

Vv

∂∂=′

q … je objem (množství) produkce. Objem produkce je nezávislá veličina na nákladech, výnosech a zisku podniku


V teorii se nej častěji pracuje s prodejní cenou , která je konstantní v celém rozsahu produkce. Potom funkce celkových výnos ů je lineární a funkce pr ůměrných a marginálních výnos ů budou konstanty rovné cen ě za jednotku produkce

Výnosy – V


Objem výroby – q (K č nebo Ks)

Výnosy – V(Kč)


2. Nákladové funkce


2. Nákladové funkce


Nákladové funkce

Nákladové funkce p ředstavují závislost výše náklad ů na libovolných faktorech, které podmi ňují či ovliv ňují vynaložení náklad ů. V užším pojetí jde o závislost výše náklad ů na objemu (rozsahu) produkce .

Rozlišujeme dva typy náklad ů:• Fixní náklady

Nadproporcionální

Nákladová funkcetypu S -křivka

(Kč)


• Fixní náklady• Variabilní náklady

– proporcionální

– nadproporcionální

– podproporcionální,

– nákladová funkce typu S-křivka

Podproporcionální

Nadproporcionálnítypu S -křivka

Proporcionální

Nák

lady

–N

–(Kč

Objem výroby – q (Kč nebo Ks)

Variabilnínáklady

Fixnínáklady

Variabilní nákladové funkce

Proporcionální náklady• v závislosti na objemu produkce rostou náklady

rovnom ěrně, proporcionáln ě tj. se stejn ě velkými přírůstky. Celkové náklady pak mají rostoucí lineární funkci

Nadproporcionální náklady


Nadproporcionální náklady• v závislosti na objemu produkce rostou náklady

nadproporcionáln ě, progresivn ě, mají pak celkové náklady progresivn ě rostoucí nelineární funkci (konvexní pravoto čivá parabola)

Variabilní nákladové funkce

Podproporcionální náklady• v závislosti na objemu produkce rostou náklady

podproporcionáln ě, degresivn ě, mají pak celkové náklady degresivní klesající nelineární funkci (konkávní levoto čivá)

Nákladová funkce typu S -křivka


Nákladová funkce typu S -křivka• Někdy v závislosti na objemu produkce se se m ění

charakter náklad ů tak, že p ři nižších objemech produkce je růst náklad ů podproporcionální, p ři st ředních objemech proporcionální a p ři větších objemech nadproporcionální. Nákladová funkce má potom tvar „S-k řivky “

Funkce celkových náklad ů

Nadproporcionální

Nákladová funkcetypu S-k řivka

Proporcionální

Nák

lady

–N

–(Kč)

Variabilnínáklady


Podproporcionální

Nák

lady

Objem výroby – q (Kč nebo Ks)

Fixnínáklady

Nákladové funkce

Funkce celkových náklad ů

Funkce průměrných náklad ů

N = f(q)

nN

q

f q

q= = ( )


Funkce marginálních náklad ů

q q

q

Nn

∂∂=′

q … je objem (množství) produkce. Objem produkce je nezávislá veličina na nákladech, výnosech a zisku podniku.

3. Metody konstrukce nákladových funkcí



Metody konstrukce nákladových funkcí

Metoda klasifika ční analýzy :– kvalifikovaným posouzením se rozt řídí náklady na náklady

fixní a variabilní. Zjistí se součty nákladů v obou jednotlivých skupinách a to ve spojení s údaji o objemu výroby a délce sledovaného období umožní provést výpočet parametrů nákladové funkce

Metody pracující s údaji z více p ředchozích období:


Metody pracující s údaji z více p ředchozích období:– vycházejí z informací o skutečných celkových nákladech

a o celkových objemech výroby v daném podniku za více období

Metoda dvou obdobíGrafická metodaMetoda nejmenších čtverc ů

Metoda klasifika ční analýzy

Příklad:Ve sledovaném m ěsíci se v podniku, kde se vyrábí jeden druh výrobku, vyrobilo 2 000 kus ů výrobku. Bylo zjišt ěno následující složení náklad ů:

– Spotřeba materiálu 2 000 000 Kč– Mzdy pracovníků ve výrobě 300 000 Kč– Mzdy administrativních pracovníků 100 000 Kč


– Mzdy administrativních pracovníků 100 000 Kč– Odpisy 700 000 Kč– Nájemné 250 000 Kč– Spotřeba technologické energie 200 000 Kč– Spotřeba energie na osvětlení 50 000 Kč– Doprava 100 000 Kč– Reklama 100 000 Kč


Řešení p říkladu:

Variabilní a převážně variabilní náklady 2 600 000 Kč

– Spotřeba materiálu 2 000 000 Kč VN– Mzdy pracovníků ve výrobě 300 000 Kč VN– Spotřeba technologické energie 200 000 Kč VN– Doprava 100 000 Kč VN


Fixní a převážně fixní náklady 1 200 000 Kč

– Mzdy administrativních pracovníků 100 000 Kč FN– Odpisy 700 000 Kč FN– Nájemné 250 000 Kč FN– Spotřeba energie na osvětlení 50 000 Kč FN– Reklama 100 000 Kč FN


Řešení p říkladu:• Měsíční fixní náklady (FN) = 1 200 000 Kč• Variabilní náklady (VN) na 1 kus výrobku (q)

2 600 000 Kč / 2 000 Ks = 1 300 Kč

Lineární nákladová funkce:


N = FN + VN * q

N = 1 200 000 + 1 300 * q

q … je objem (množství) produkce.

Metoda dvou období

Předpokládáme lineární závislost mezi náklady a objem em produkce. Parametry p římky (nákladové funkce) se spo čítají ze dvojice vybraných bod ů (bodů ze dvou časových období) a následn ě řešíme dv ě rovnice o dvou neznámých.

Příklad: Ve sledovaném podniku se vyrábí jeden druh výrobku. Máme údaje o objemech výroby (q) a o celkových nákladech (N)


Máme údaje o objemech výroby (q) a o celkových nákladech (N) za dvě období.Rok 2010 q = 150 ks a N = 800 tis. KčRok 2011 q = 110 ks a N = 650 tis. KčRok 2012 očekáváme q = 130 ks

Odhadněte nákladovou funkci (N = FN + VN * q) a stanovte předpokládanou výši nákladů pro rok 2012?

Metoda dvou období

Řešení p říkladu:Rok 2010 800 000 = FN + 150 * VN Rok 2011 650 000 = FN + 110 * VN

Řešením rovnic dostáváme: FN = 237 500 Kč VN = 3 750 Kč


VN = 3 750 Kč

Nákladová funkce: N = 237 500 + 3 750 * q

Pro rok 2012 platí p ři q = 130 ks jsou celkové náklady 725 000 K č

Grafická metoda

• Grafická metoda konstrukce nákladového modelu je metodou orienta ční. Vychází se z naměřených hodnot, které se zobrazí v grafu a dle trendu zobrazených bod ů

Nák

lady

–N

(Kč)

........

. .........

. .


trendu zobrazených bod ů se usuzuje na tvar funkce, která zachycuje závislost náklad ů na objemu výroby

Nák

lady


......

...........

......

Metoda nejmenších čtverc ů

Statistická metoda regresní analýzy , která se snaží proložit napozorované body nejlepší k řivkou (funkcí s nejmenším rozptylem tj. sou čtem druhých mocnin odchylek skute čných hodnot a hodnot ležících na p římce)

N (

Kč)

... ...... .. N = 15 000 + 59,50 * q


Nák

lady

–N

(K


.......

. ..

.............

. ..

......

N = 15 000 + 59,50 * q

Odhadovaná k řivkavývoje náklad ů

4. Analýza bodu zvratu



Ziskové funkce

Zisk = Výnosy – Náklady

(1) Z = (p * q) – (FN – VN * q)

(2) Z = (p – VN) * q – FN


(2) Z = (p – VN) * q – FN

p - je cena produktuFN - fixní náklady na celou produkci qVN - variabilní náklady na jeden produktu (jednotku)

Analýza bodu zvratu

Bod zvratu je úroveň objemu výroby a prodeje v daném období, při které jsou výnosy na úrovni nákladů:

Výnosy = Náklady ; ZISK = 0

p * q = FN + VN * q

Výnosy

Náklady

Výn

osy,

Nák

lady

(Kč)

V > NZiskBod zvratu

V = N

Cena „ pBZ“


p * q = FN + VN * q

q = FN / (p – VN)

Bod zvratu je kritické množství objemu výroby a prodeje, které odděluje ztrátové podnikání od podnikání ziskového (p – VN) je příspěvek na úhradu

fixních náklad ů k tvorb ě zisku

Objem výroby – q(Kč nebo Ks)

V < NZtráta

Cena „ pBZ“

Objem výroby „q BZ“

Analýza bodu zvratu

Výnosy

Náklady

Výn

osy,

Nák

lady

(Kč)

V > NZisk

Bod zvratu„BZ“V = N


Objem výroby – q(Kč nebo Ks)

V < NZtráta

Cena „ pBZ“

Objem výroby „ qBZ “

Bod zvratu

Příklad:Kapacita výrobního za řízení je 200 t produkce za m ěsíc. Fixní náklady jsou FN =150 000 K č za měsíc a variabilní nákladyVN = 2 000 Kč/t produkce. Prodejní cena je v daném období konstantní a činí p = 5 000 K č/t

Celkové náklady N = 150 000 + 2 000*q


Celkové náklady N = 150 000 + 2 000*qCelkové výnosy V = 5 000*qCelkový zisk Z = (5 000 – 2 000)*q - 150 000

• Jaké je kritické množství produkce (Bod zvratu q BZ)? • Kdy bude dosaženo maximálního zisku?

Příklad řešení:

Jaké je kritické množství produkce (Bod zvratu q BZ)?

qBZ nastává když:Výnosy = Náklad ům

Bod zvratu


5 000*q = 150 000 + 2 000*q3 000 * q = 150 000

q = 50 t

Kdy bude dosaženo maximálního zisku?Maximální zisk nastává při plném využití kapacity, tj. při q = 200 t

400

600

800

1000

1200

tis. Kč

Výnosy

Náklady

Zisk

bod zvratu

Bod zvratu


-400

-200

0

200

400

0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200

Produkce v t

tis. Kč

bod zvratu

2

4

6

8

10

12tis

. Kč/

q

Bod zvratu


-8

-6

-4

-2

0

2

0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200

Produkce v t

tis. Kč

Prům ěrné náklady

Prům ěrný zisk

Marginální náklady

5. Výpočty p ři různorodé produkci



Výpočty p ři různé produkci(globální modely)

• Různorodá produkce = výrobk ů je více druh ů; Objem produkce je souhrnn ě vyjad řován v K č pomocí cen; Ukázka globální nákladové funkce (na p říkladu funkce lineární):

N = FN + VN * q– q – objem produkce v Kč za období– N – odhad celkových nákladů v Kč za období


– N – odhad celkových nákladů v Kč za období– FN – odhad fixních nákladů v Kč za období– VN – odhad variabilních nákladů v Kč na jeden produkt

• Výpočet bodu zvratu: V = N

qBZ = FN / (1 – VN)

Globální modely

Příklad:Podnik vyrábí více druh ů výrobk ů, a to v t ěchto proporcích:

• 1/2 hodnoty z celkového objemu výroby tvo ří výrobek A a 1/2 výrobek B. Variabilní náklady výrobk ů na 1 Kč jejich ceny jsou: VN(h) A = 0,60 Kč a VN (h)B = 0,20 Kč.


• Celkové fixní náklady podniku jsou 200 000 K č za měsíc.

Vypočítejte bod zvratu v K č pro tento podnik?

Globální modely

• Pomocí váženého aritmetického pr ůměru vypo čítáme hodnotu parametru h za celou r ůznorodou produkci:

VN(h) = 0,6 * 0,5 + 0,2 * 0, 5 = 0,4

• Výpočty bodu zvratu:qBZ = FN / (1 – VN(h))q = 200 000 / (1 – 0,4) = 334 000 Kč


BZqBZ = 200 000 / (1 – 0,4) = 334 000 Kč

qBZ tohoto podniku odpovídá tedy m ěsíčním výrobám výrobku A za 167 000 K č a výrobku B rovn ěž za 167 000 Kč

6. Provozní páka



Porovnání dvou spole čností

ALFA s.r.o.• Výrobce specializovaných

katalog ů pro zákazníky• Vlastní tiska řské zařízení,

které provozuje v pronajaté výrobní hale

• 15 zaměstnanc ů

BETA s.r.o.• Prodejce specializovaných

katalog ů pro zákazníky• Výrobu katalog ů zadává

externím tiskárnám. Provozovna je malá kancelá ř


• 15 zaměstnanc ů– 10 výrobních– 5 režijních*

• Cena katalogu 2 500K č

• Roční prodej 10 000ks

kancelá ř• 5 zaměstnanc ů

– 5 režijních*

• Cena katalogu 2 500K č

• Roční prodej 10 000ks

* Režijní pracovníci = vedení, prodejci, finance a logistika zajišťující běh firmy

Rozvaha spole čnost ALFA s.r.o.k 31.12.2012

AKTIVA CELKEM 8 930 000 K č PASIVA CELKEM 8 930 000 K č

Dlouhodobý majetek 6 500 000 Kč Vlastní kapitál 5 750 000 Kč

Tiskařský stroj 6 000 000 Kč Základní kapitál 4 500 000 Kč

Ekonomický software 500 000 Kč Rezervní fondy 250 000 Kč



Oběžná aktiva 2 430 000 Kč Výsledek hospodaření 1 000 000 Kč

Zásoby - Tonery, papíry 1 000 000 Kč Cizí zdroje 3 180 000 Kč

Pohledávky za zákazníky 750 000 Kč Krátkodobé závazky 180 000 Kč

Peníze v bance 680 000 Kč Bankovní úvěry 3 000 000 Kč

Rozvaha spole čnost BETA s.r.o.k 31.12.2012

AKTIVA CELKEM 3 140 000 K č PASIVA CELKEM 3 140 000 K č

Dlouhodobý majetek 150 000 Kč Vlastní kapitál 2 650 000 Kč

Tiskařský stroj 0 Kč Základní kapitál 1 500 000 Kč




Oběžná aktiva 2 990 000 Kč Výsledek hospodaření 1 000 000 Kč

Zásoby - výroby 1 480 000 Kč Cizí zdroje 490 000 Kč

Pohledávky za zákazníky 820 000 Kč Krátkodobé závazky 490 000 Kč

Peníze v bance 690 000 Kč Bankovní úvěry 0 Kč

Výkaz zisku a ztráty - ALFA s.r.o. k 31.12.2012Tržby za prodej zboží 0 Kč

Náklady vynaložené na prodané zboží 0 Kč

Obchodní marže 0 KčTržby za prodej vlastních výrobků 25 000 000 Kč

Výkonová spotřeba - materiál 10 000 000 Kč

Výkonová spotřeba - pronájem haly 3 000 000 Kč

Výkonová spotřeba - služby režijní 500 000 Kč

Přidaná hodnota 11 500 000 Kč 46%Osobní náklady - výrobní 3 216 000 Kč


3 216 000 Kč

Osobní náklady - režijní 2 814 000 Kč

Daně a poplatky 150 000 Kč

Odpisy dlouhodobého nehm. a hmotného majetku 1 083 333 Kč

Provozní výsledek hospoda ření 4 236 667 Kč 17%Nákladové úroky 210 000 Kč

Finanční výsledek hospoda ření -210 000 KčDaň z příjmů za běžnou činnost 765 067 Kč

Výsledek hospoda ření za účetní období 3 261 600 Kč 13%

Výkaz zisku a ztráty - BETA s.r.o. k 31.12.2012Tržby za prodej zboží 25 000 000 Kč

Náklady vynaložené na prodané zboží 18 000 000 Kč

Obchodní marže 7 000 000 KčTržby za prodej vlastních výrobků 0 Kč

Výkonová spotřeba - materiál 0 Kč

Výkonová spotřeba - pronájem haly 0 Kč

Výkonová spotřeba - služby režijní 300 000 Kč

Přidaná hodnota 6 700 000 Kč 27%Osobní náklady - výrobní 0 Kč


0 Kč

Osobní náklady - režijní 2 814 000 Kč

Daně a poplatky 150 000 Kč

Odpisy dlouhodobého nehm. a hmotného majetku 25 000 Kč

Provozní výsledek hospoda ření 3 711 000 Kč 15%Nákladové úroky 0 Kč

Finanční výsledek hospoda ření 0 KčDaň z příjmů za běžnou činnost 705 090 Kč

Výsledek hospoda ření za účetní období 3 005 910 Kč 12%

ALFA s.r.o. a BETA s.r.o.

Příklad:Spočítejte u obou spole čností:

• Fixní a variabilní náklady z výsledovky za rok 2012 ?

• Variabilní náklady na jeden produkt (katalog)?


• Variabilní náklady na jeden produkt (katalog)?

• Spočítejte bod zvratu q BZ pro ALFA a BETA

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

Nák

lady

v t

is. Kč

Průběh fixních a variabilních náklad ů

ALFA - VN

BETA - VN


0

5 000

10 000

15 000

20 000

0 2 500 5 000 7 500 10 000 12 500 15 000 17 500 20 000

Nák

lady

v

Počet výrobk ů

ALFA - VN

ALFA - FN

BETA - FN

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

50 000

Tržb

y a

nákl

ady

v tis

. Kč

Celkové náklady a tržby

ALFA - N

BETA – NSpolečná křivka tržeb pro ob ě spole čnosti


0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

0 2 500 5 000 7 500 10 000 12 500 15 000 17 500 20 000

Tržb

y a

nákl

ady

v

Počet výrobk ů

20 000

25 000

30 000

35 000

Tržb

y, n

ákla

dy v

tis

. Kč

Body zvratu obou spole čností

ALFA - N

Společná křivka tržeb pro ob ě spole čnostiBETA – N


0

5 000

10 000

15 000

2 500 5 000 7 500 10 000 12 500

Tržb

y, n

ákla

dy v

Počet výrobk ů

„ qBZ pro ALFA“„ qBZ pro BETA

5 000

10 000

15 000

20 000

Zis

k v

tis. Kč

Body zvratu a tvorba zisku

ALFA - ZISK

BETA – ZISK


-10 000

-5 000

0

5 000

0 2 500 5 000 7 500 10 000 12 500 15 000 17 500 20 000

Zis

k v

Počet výrobk ů

„ qBZ pro ALFA“

„ qBZ pro BETA

ALFA s.r.o. a BETA s.r.o.

Příklad řešení:• Fixní a variabilní náklady z výsledovky za rok 2012 ?

– ALFA:• Fixní náklady (FN) = 8 522 400 Kč• Variabilní náklady (VN) = 13 216 000 Kč

– BETA:• Fixní náklady (FN) = 3 994 090 Kč


• Fixní náklady (FN) = 3 994 090 Kč• Variabilní náklady (VN) = 18 000 000 Kč

• Variabilní náklady na jeden produkt (katalog)?– ALFA = Jednicové VN = 1 322 Kč– BETA = Jednicové VN = 1 800 Kč

• Spočítejte bod zvratu q BZ pro ALFA a BETA– ALFA = 7 232kusů; BETA = 5 706kusů

Provozní páka

Provozní páka = citlivost zisku na výnosy

• Z = V – N = p * q – (FN + VN * q) = (p – VN) * q – FN

• Závislost zisku Z na q bude tím výrazn ější, čím větší bude rozdíl mezi cenou a variabilními náklady ( p – VN), a tudíž čím menší bude podíl fixních náklad ů


čím menší bude podíl fixních náklad ů

• Při nákladov ě odlišných výrobních variantách se bude varianta s relativn ě menšími VN a relativn ě většími FN vyzna čovat vyšší citlivostí zm ěny zisku na zm ěnu objemu výroby a prodeje - tzv. vyšší stupe ň provozní páky

• Vyšší stupe ň provozní páky znamená vysokou citlivost zisku na výkyvy objemu výroby a prodeje

Provozní páka

Příklad:• Podnik zvažuje t ři (navzájem se vylu čující) varianty

strojního vybavení. P ři variant ě A by byly fixní náklady za rok 14 300 K č a variabilní náklady 5,72 K č na kus produkce, p ři variant ě B fixní náklady za rok 57 200 K č a variabilní náklady 2,86 K č na kus produkce, p ři variant ě C fixní náklady za rok 143 000 K č a variabilní náklady 1,43 Kč na kus produkce


1,43 Kč na kus produkce • Výrobní kapacita by byla p ři variant ě A 80 000 kus ů

ročně, při B 120 000 kus ů ročně a při C 250 000 kus ů ročně

• Stanovte, pro jaké objemy produkce jsou vhodné jednotlivé varianty strojního vybavení?

Provozní páka

Příklad řešení:• Výpočet q1: NA = NB

14 300 + 5,72 * q = 57 200 + 2,86 * qq1 = 15 000 kusů za rok

• Výpočet q2: NB = NC57 200 + 2,86 * q = 143 000 + 1,43 * qq = 60 000 kusů za rok


q2 = 60 000 kusů za rok

• Pokud bude podnik toto vybavení používat na malé ro ční objemy produkce do 15 000 kus ů za rok, bude nejvýhodn ější vybrat variantu A; p ři výrobách mezi 15 000 kusů a 60 000 kusů za rok by byly nejnižší náklady při variant ě B a nad 60 000 kus ů ročně při variant ě C

Provozní páka

Příklad řešení: • Při jednotlivých variantách (v po řadí od A do C, tzn.

s rostoucím podílem fixních náklad ů) se mění strmost ziskové p římky, která je dána variabilními náklady

• Se strmostí k řivky roste stupe ň provozní páky; roste citlivost zisku na výkyvy produkce


Téma 5: NÁKUPNÍ, PRODEJNÍ A MARKETINGOVÁ ČINNOST

Osnova:1. Nákup


1. Nákup2. Řízení zásob3. Logistika4. Prodej a marketing

1. Nákup


1. Nákup


Základní funkce a úkoly nákupu

• Základním posláním nákupu je zajistit efektivní pořízení materiál ů, zařízení (běžných i investi čních) a služeb pro výrobní i nevýrobní procesy ( činnosti) podniku

V požadovanémČASE


V požadovanéKVALITĚ

Při optimálníchNÁKLADECH*

* Optimálním nákladem není nejnižší cena, ale nejnižší celkové nákladyživotní cyklu výrobku (Total Costs of Ownership)

Základní funkce a úkoly nákupu

Materiály a za řízení• Suroviny pro výrobu• pomocné materiály• Náhradní díly pro opravy• Obalový materiál • Doplňkový materiál

(kancelá řské pot řeby)

Služby• Služby výrobní povahy

– Opravy strojů– Údržba a čištění strojů– Pracovní síla (agentury)

• Služby nevýrobní povahy


(kancelá řské pot řeby)• Běžná zařízení

– Telefony– Osobní počítače

• Investi ční zařízení– Servery– Výrobní linky– Automobily

– Marketingové služby– Právní a účetní služby – Poradenské analýzy– Pojištění a bankovnictví– Pronájmy kanceláří– Pronájmy automobilů– Služby HW a SW (ICT)

Nákupní marketing

• Nákup musí být aktivním článkem v procesu pln ění hlavních (strategických) cíl ů podniku. Nákup nesmí být „pouhým“ administrativním místem

• V sou časnosti se prosadila koncepce nákupního marketingu , který zajiš ťuje pro podnik pot řebné informace a používá podobných nástroj ů jako marketing


informace a používá podobných nástroj ů jako marketing a obchod zam ěřený na zákazníka

• Zkoumá nákupní trhy a vyhodnocuje informace pot řebné k volb ě dodavatel ů, zjiš ťuje informace pot řebné k rozhodování o velikosti a frekvenci dodávek zásob, o jejich výši a o pot řebných logistických procesech

Nákupní marketing

• Pracovníci nákupu musí vytvo řit a využívat informa ční základnu o vstupech , které nakupuje a o dodavatelích , které jednotlivé vstupy (materiál – služby – za řízení) dodávají

• Pracovníci zajiš ťující nákupní činnosti musí být odborn ě kompetentní

– Kompetentnost v odborné rovině (vím co nakupuji)

jak


– Kompetentnost v obchodní rovině (vím jak nakupuji)

• V sou časném managementu p řevažuje koncept: Dodavatel = partner a spojenec, resp. férový protih ráč

• Marketingový mix = souhrn marketingových nástroj ů, u nákupního marketingu jde o nákupní marketingový mix

Kodex – IWAY spole čnosti IKEA

Základní pravidla chování IKEA, nebo chcete-li kode x IKEA, se nazývá „ Jak IKEA nakupuje výrobky pro za řízení domácností “ a uvádí, co mohou dodavatelé od IKEA o čekávat, a co IKEA o čekává od svých dodavatel ů. Je založen na mezinárodních konvencích a deklaracích a zahrnuje rovn ěž ustanovení Deklarace základních lidských práv a svob od OSN (1948),


ustanovení Deklarace základních lidských práv a svob od OSN (1948), deklaraci Mezinárodní organizace práce k základním pri ncip ům a práv ům při práci (1998), a Deklarace z Rio de Janeira o životní m prost ředí a rozvoji (1992). Zahrnuje oblast pracovních podmínek, aktivní prevence dětské práce, životního prost ředí a odpov ědného lesního hospodá řství a řadu dalších. Dodavatelé jsou navíc odpov ědní za to, že sd ělí informace o kodexu IKEA svým zam ěstnanc ům a subdodavatel ům a že požadovaná opat ření ve svých podnicích opravdu p řijmou a uskute ční.

www.ikea.com/ms/cs_CZ

Nákupní marketingový mix

1. INFORMAČNÍ A KOMUNIKA ČNÍ MIX • Informa ční soubory o cenách, produktech, dodavatelích,

dodacích podmínkách • Výzkum dodavatel ů, volba dodavatel ů, komunikace

s dodavateli, jejich hodnocení, rozhodování o další ch vztazích s dodavateli a jejich rozvojem

• Péče o dlouhodobé partnerství s dodavatelem


• Péče o dlouhodobé partnerství s dodavatelem

2. VÝROBKOVÝ MIX • Posouzení kvality, sortimentu, funk čnosti, spolehlivosti,

úspornosti, substituce, spln ění norem standardizace • U poskytovaných služeb posouzení rozsahu služeb,

pružnost a pohotovost pln ění, garance, opravy(SLA … Service Level Agreement – Dohoda o rozsahu poskytované služby)

Nákupní marketingový mix

3. CENOVÝ A KONTRAKTA ČNÍ MIX • Výše a zm ěny cen, vztah cena - užitná hodnota, cenová

pružnost, platební, dodací a logistické podmínky, d aňové a celní sazby, cenová vst řícnost, ochota jednat o cenách, rabatová politika, ceny substitut ů

4. LOGISTICKÝ A DODÁVKOVÝ MIX


4. LOGISTICKÝ A DODÁVKOVÝ MIX • Dodávková cesta: články, spolehlivost, rizika, pružnost,

hospodárnost, náklady, ztráty na dodávkové cest ě, řešení poruch, velikost dodávek

• Vlastní logistika: doprava, manipulace, balení, manipula ční jednotka, software, poradenství, skladování, technika a technologie, organizace, pohyb dodávek v rámci podniku


finetubes.co.ukINCOTERMS

Marketingový nákupní proces a jeho fáze1. Poznání pot řeby – nákupní impuls2. Identifikace rozsahu pot řeby – nákupní rozhodnutí 3. Specifikace výrobku nebo služby 4. Zadání naší pot řeby u dodavatel ů - poptávka5. Hodnocení nabídek – nákupní výzkum trhu (dodavate lů) 6. Volba dodavatele (dle p ředložených nabídek)


7. Rozhodnutí a formulace podmínek dodávek (zadání objednávky)

8. Logistické aktivity p ři vstupu dodávky do podniku 9. Kvantitativní a kvalitativní p řejímka dodávky10. Případné řešení reklamací11. Finanční vypo řádání a úhrada dodávky 12. Hodnocení výkonu dodavatele

Strategické řízení nákupu

• Dlouhodobá nákupní strategie podniku je základním předpokladem nezávislosti podniku na svých obchodních partnerech (dodavatelích) a dlouhodobé udržení svojí pozice na trhu

• Možné priority p ři řízení nákupu (ukazatele hodnocení)– celkové minimální náklady


– celkové minimální náklady– zrychlování obratu zásob– maximální materiálová hospodárnost– minimalizace rizika nekrytí potřeb– pružná kombinace více dodavatelských zdrojů

• Strategické řízení nákupu musí zahrnovat systém hodnocení a rozvoje dodavatel ů

Dodavatelský audit

• Dodavatelský (zákaznický) audit slouží k posílení vztah ů mezi dodavatelem a zákazníkem, zvyšuje d ůvěryhodnost dodavatele a ověřuje jeho schopnost dodávat výrobky a služby dle smluvního ujednání (specifikace)– OT – On Time – v požadovaných časech– IQ – In Quality – v požadované kvalitě– OB – On Budget – v dohodnutých cenách


– OB – On Budget – v dohodnutých cenách

• Dodavatelský (zákaznický) audit je v mnoha podnicíc h nedílnou sou částí výb ěru, schvalování a dlouhodobého hodnocení dodavatel ů– Dodavatelské manuály– Systémové požadavky dle norem (ISO + specifika oborů)

2. Řízení zásob


2. Řízení zásob


Úkol řízení zásob

• Zajistit dostate čnou úrove ň zásob nezbytnou pro plynulou výrobu, prodej a celkový chod organizace. Zajistit eliminaci výkyv ů v dodávkách a následného dopadu na výrobu, prodej a chod podniku

• Zásoby by m ěly být udržovány na co nejnižší úrovni (zásoby váží kapitál – sou část majetkové struktury)


Strategické řízení zásob: • Řízení pot řeb zásob (součást řízení aktiv podniku)• Jaký objem finan čních zdroj ů bude pot řeba na nákup

a udržování výše zásob (součást finan čního řízení podniku)

Operativní řízení zásob: • Udržování konkrétních druh ů zásob v požadované výši,

struktu ře, kvalit ě a čase

Řízení zásob

Základní bilan ční rovnice zásob

ZDROJE = POTŘEBY

Zdroje = Z p + D Zdroje = Zásoba (počáteční) + Dodávka (v období)

Potřeby = M + Zk


Potřeby = M + ZkPotřeby = Spot řeba (zásob) + Zásoba (konečná)

Zp + D = M + Zk

Z toho: D = M + Zk – Zp

* Zásoba na počátku období (Zp) Spotřeba zásob (M) za období Zásoba na konci období (Zk)Celková výše dodávky (D) v období

Druhy zásob a jejich optimalizace

Druhy zásob• Běžná (obratová) - pořízení najednou, čerpání v dávkách • Pojistná – eliminace výkyv ů na stran ě vstupu i výstupu

Optimalizace zásob• Minimalizace celkových náklad ů na dodávky, skladování

a udržování zásob


a udržování zásob • Náklady na dodávku : stejné pro každou dodávku

(příprava dodávky, komunikace, pr ůzkum trhu, p řejímka, kontrola, fakturace)

• Náklady na skladování a udržování zásob : náklady vázanosti prost ředků (úroková míra), provoz sklad ů, evidence, pojišt ění, ostrahy, náklady z rizika (znehodnocení, poškození, ztráta využitelnosti, apo d.)

Optimalizace zásob (náklad ů)

Celkové náklady na dodání, skladování a udržování

Nák

lady

(Kč)

Náklady na dodávky (rostou s poklesem velikosti dodávky čímž narůstá četnost menších dodávek)


Počet dodávek v čase*

Náklady na skladování a udržování zásob(klesají s poklesem velikosti dodávky nebo ť je skladováno menší množství zboží na sklad ě, dochází k častějším nákup ům)

Optimální po četdodávek za období * Počet dodávek je dán velikostí dodávek a jejich četností

Optimalizace zásob

Příklad:• Celková ro ční pot řeba dodávky ur čité suroviny do

podniku (D) je 1 480 tun, náklady na 1 dodávku zásob (Nd) 2 000 Kč a roční náklady na skladování 1 tuny zásob (N s) jsou 200 K č.D = 1 480 tunNd = 2 000Kč / dodávku


Nd = 2 000Kč / dodávkuNs = 200Kč / tunu

• Vypočítejte optimální velikost jedné dodávky (d OPT), resp. optimální po čet dodávek za rok dle požadované celoro ční pot řeby

Optimalizace zásob

Řešení p říkladu:• Pro výpo čet optimální velikosti jedné dávky se použije

tzv. Harris ův-Wilson ův vzorec:

sdOPT NNDd /**2=


• Optimální velikost jedné dávky d OPT

dOPT = √2 * 1 480 * 2 000 / 200 = √29 600 = 172 tun

• Počet dodávek za rok = 1 480 / 172 = 8,6; po zaokrouhle ní je optimální po čet dodávek ro čně 9; při roční pot řebě 1 480 tun a optimální velikosti jedné dávky 172 tun

sdOPT NNDd /**2=

Moderní p řístupy k řízení zásob

JIT (JUST-IN-TIME)• Přísná kontrola kvality • Pravidelné a spolehlivé dodávky • Blízkost výroby • Spolehlivá komunikace • Operativní informace o pr ůběhu výroby • Spolupráce dodavatele a odb ěratele


• Spolupráce dodavatele a odb ěratele

• Metoda ABC: rozt řídění sortimentu materiál ů v zásobách na tři skupiny podle jejich celoro ční spot řeby

• Postupy a metody řízení jednotlivých skupin (skupiny A, B a C) jsou diferencovány dle významnosti dané skup iny; ABC tak p řispívá k dosahování pozitivních ekonomických efektů

Moderní p řístupy k řízení zásob

Metoda ABC : rozt řídění sortimentu materiál ů v zásobách na tři skupiny podle jejich celoro ční spot řeby. Postupy a metody řízení jednotlivých skupin (skupiny A, B a C) jsou diferencovány:

• A: 5 - 15 % druh ů zásob má 60-80% podíl na celkové spot řebě

• B: 15 - 25 % druh ů zásob má 15 -25% podíl na celkové


• B: 15 - 25 % druh ů zásob má 15 -25% podíl na celkové spot řebě

• C: 60 - 80 % druh ů zásob má 5–15% podíl na celkové spot řebě

• Podnik se následn ě může zaměřit na zefektivn ění proces ů nákupu a výroby pro podnik d ůležitých položkách zásob a jejich dodavatelích

Metoda ABC při řízení zásob

4000

5000

6000

7000

8000

9000

10000

Hod

nota

zás

ob v

tis.

Kč

ABC Analýza zásob (členění hodnota zásob / produktová skupina)

Skupina A

Skupina B

Rozdílný p řístup k řízenínákupu zásob a dodavatel ů


0

1000

2000

3000

4000

Hod

nota

zás

ob v

tis.

K

Skupina B

Skupina C

3. Logistika


3. Logistika


Logistika

• Logistika: řeší organizaci a řízení rozmís ťování materiálu a zboží (tj. pohyby, transportní procesy), v četně souvisejících informací, které jsou zaznamenávány

• Řídí veškerý materiálový a informa ční tok podnikem (včetně toku od dodavatel ů a k odb ěratelům)

• Logistika zahrnuje : dopravu, p řekládku a manipulaci,


• Logistika zahrnuje : dopravu, p řekládku a manipulaci, skladování, balení, distribuci na místa pot řeby, p řípravu, úpravu a kompletaci dodávaného produktu, zajiš ťování výše uvedených p říslušných informací (v četně evidence a kontroly)

• Logistické řetězce: slad ěné posloupnosti logistických systém ů, jimiž prochází materiálový tok

4. Marketing a prodej


4. Marketing a prodej


Prodej a Marketing

• Prodejní činnost podniku včetně prodejního marketingu zjiš ťuje pot řeby zákazník ů na trhu a prodejem produkt ů a služeb je uspokojuje

• Prodej a marketing zahrnuje: výzkum trhu, komunikacise zákazníky (v četně působení na n ě za účelem podpory prodeje), logistiku prodeje, tvorbu cen a další


Marketingová koncepce řízení • Je filozofie podnikatelského myšlení, která d ůsledn ě

respektuje pot řeby zákazníka a jejich uspokojení • Je nedílnou sou částí strategického řízení podniku

Marketing

Marketingové řízení:• Plánování

– marketingová situační analýza– stanovení marketingových cílů– formulování marketingových strategií– sestavení marketingového plánu

• Realizace


• Realizace– vytvoření marketingové organizace – realizace plánu

• Kontrola– měření výsledků a porovnávání s plánem– hodnocení a analýza zjištěných marketingových výsledků

Marketingový výzkum

• Výzkum trhu – d ůležitá sou část marketingu• Marketingový výzkum zahrnuje:

– příprava výzkumu– sběr informací– analýza informací – prezentace výsledků

• Metody získávání informací:


• Metody získávání informací:– dotazování (ústní, telefonické, písemné)– pozorování

• Analýza dat: matematicko-statistické metody• Objekt marketingového výzkumu = nákupní chování• Při výzkumu nákupního chování se používá segmentace

zákazníků do cílových skupin pro efektivní oslovení

Marketingový mix – „4P“

• Marketingový mix je marketingový nástroj ovliv ňující nákupní rozhodování zákazník ů

• Prvky marketingového mixu: Výrobek (Product)Cena (Price)Distribuce (Place)


Distribuce (Place)Komunikace (Promotion)

www.m-journal.cz

Marketingový mix – „4C“

Snaha o trvalé získání zákazníka vedla k vytvo ření konceptu 4C, kterým je dopl ňován klasický model 4P:

Prvky konceptu 4C:Hodnota pro zákazníka (Customer Value )Celkové náklady pro zákazníka na získání a užití výrobku (Total Customer Cost )


(Total Customer Cost )Pohodlí pro zákazníka (Convenience )Oboustranná komunikace (Communication )

Výrobek

• Pro zákazníka má výrobek obvykle komplexní charakte r, mluvíme o komplexním výrobku

• Životní cyklus – vyjad řuje tržní reakce na výrobek v průběhu času (pronikání, rozši řování, ustálení, ústup )

• Výrobkový mix je sortiment (souhrn) výrobk ů, které


• Výrobkový mix je sortiment (souhrn) výrobk ů, které podnik nabízí na trh zákazník ům

• Sortiment je sestaven a upravován v zájmu plnění podnikových cíl ů a na základ ě úsp ěšnosti výrobk ů

• Výrobková analýza je d ůležitý analytický nástroj posouzení a řízení sortimentu výrobk ů

Hodnocení výrobku

Kalkulace úplných náklad ů

• podle rentability po čítané ze zisku (Zisk/Tržby)

Kalkulace p římých náklad ů• podle rentability po čítané

z hrubého rozp ětí (Hrubé rozp ětí/Tržby)

cena výrobku


celkové náklady

přímé náklady

režieZISK

HRUBÉ ROZPĚTÍ

Cena

Pro podnik je cena množství pen ěz vydaných zákazníkem na zakoupení produktu

Pro zákazníka je to hodnota, kterou mu vlastnictví a užívání produktu p řináší

Základní principy tvorby cen jsou:


Základní principy tvorby cen jsou:• podle náklad ů• podle poptávky• podle konkurence

Pozor na cenovou elasticitu (neboli pružnost) poptá vky!

Distribuce

• Distribu ční politika je soubor postup ů a operací (v četně jejich návazností a prolínání), jimiž se výrobek dostává z místa svého vzniku do místa svého užití k zákazníkovi

• Distribuce umís ťuje zboží na trhu tzv. distribu ční cestou

• Distribu ční cesta m ůže být p římá nebo nep římá,


• Distribu ční cesta m ůže být p římá nebo nep římá, s mezi článkem, resp. mezi články, jimiž mohou být prost ředníci či zprost ředkovatelé

Komunikace

• Marketingová komunikace zahrnuje: zám ěrné a cílené vytvá ření a používání informací k p ůsobení na zákazníky (k ovliv ňování jejich kupního chování)

Složky marketingové komunikace :• Reklama – neosobní komunikace se zákazníkem

prost řednictvím médií• Podpora prodeje – časov ě omezený program s cílem


• Podpora prodeje – časov ě omezený program s cílem okamžitého nár ůstu prodej ů

• Osobní prodej – p římá osobní komunikace se zákazníkem• Public relations – vytvá ření kladné p ředstavy o podniku

v pov ědomí zákazník ů• Přímý marketing – p římý (nikoli osobní) kontakt se

zákazníkem (katalogový prodej, zásilkový prodej, telemarketing, teleshopping)

Složky marketingové komunikace:

• Event marketing – po řádání a využívání nevšedních akcí (her, kulturních a sportovních událostí) k upoutání potenciálního zákazníka

• Guerillový marketing – nekonven ční cesty k oslovení potenciálních zákazník ů; zákazník v ěnuje kampani pozornost, aniž by si byl v ědom, že jde o komunikaci

• Virální marketing – šíření reklamního sd ělení e-maily,


• Virální marketing – šíření reklamního sd ělení e-maily, SMS, ICQ apod.

• Mobilní marketing – využívá nástroj ů mobilní komunikace (SMS, MMS, …) ve form ě např. sout ěží, bonus ů a odm ěn

• Product placement – umís ťování produkt ů přímo do d ěje televizních a filmových p říběhů

Product placement


Řízení prodeje a marketingu


Credit Scoring

• Každá spole čnost musí velmi citliv ě řídit riziko spojené s úhradami pohledávek od svých zákazník ů– vysoké riziko (nedostatečná kontrola) může vést k nedobytným

pohledávkám a tvorbě opravných položek a poklesu zisku– nízká míra rizika (přehnaná kontrola) může vést ke ztrátě

příležitostí potenciálních obchodů a poklesu výnosů

• Úspěch závisí na maximalizaci výnos ů od zákazník ů


• Úspěch závisí na maximalizaci výnos ů od zákazník ů a snížení dopad ů neprovedených plateb a nedobytných pohledávek na výsledky hospoda ření podniku

• K dosažení tohoto vyváženého vztahu je nutné implementovat systém (interní – externí) na hodnocen í bonity stávajících a potenciálních zákazník ů

Téma 6: VÝROBA

Osnova:1. Vymezení výroby a výrobního systému


1. Vymezení výroby a výrobního systému2. Členění výrob3. Produk ční funkce4. Výrobní kapacita5. Nové výrobní systémy6. Produktivita podnikových systém ů

1. Vymezení výroby a výrobního systému


1. Vymezení výroby a výrobního systému

Téma 6: VÝROBA

Vymezení výroby a systému výroby

VÝROBA• soubor cílev ědomých činností, p ři nichž vzájemným

působením výrobních faktor ů dochází k p řeměně vstupních prvk ů na produkci

VÝROBNÍ SYSTÉM


VÝROBNÍ SYSTÉM • soubor všech prvk ů a vztahů mezi nimi, s jejichž pomocí

se uskute čňuje výroba


budweiser-budvar.cz

Vymezení výroby a systému výroby

• S výrobou velmi úzce souvisí nákup, doprava a skladování a správa a kontrola t ěchto oblastí

• Výroba zásadním zp ůsobem ovliv ňuje efektivnost podniku a jeho konkuren ční schopnost

• Převyšuje -li poptávka nabídku, jediným omezením pro


• Převyšuje -li poptávka nabídku, jediným omezením pro výrobu jsou výrobní a finan ční kapacity

• Pokud jsou pro podnik základním omezením požadavky trhu, m ělo by plánování výroby vycházet z plánování prodeje

2. Členění výrob


2. Členění výrob

Téma 6: VÝROBA

Členění výroby

a) Podle charakteru technologického procesu

b) Podle diferencovanosti produkt ů a vyráb ěného množství– Výroby hromadné– Výroby sériové


– Výroby kusové

Samostatná výroba se člení na:– Hlavní výrobu (hlavní produkty)– Vedlejší výrobu (výroba polotovarů a náhradních dílů)– Doplňkovou výrobu (zpracování odpadů a využití volné kapacity)

3. Produk ční funkce


3. Produk ční funkce

Téma 6: VÝROBA

Produk ční funkce

• Produk ční funkce vyjad řuje:– závislost mezi vstupy a výstupy podniku – závislost produkce na rozsahu vstup ů (výrobních faktor ů)

• Modelem je funkce, která vyjad řuje vztah mezi rozsahem vstup ů (výrobních faktor ů) a výstupem, tj. produkcí, výrobky, resp. její hodnotou


výrobky, resp. její hodnotou

• Tvar produk ční funkce je ovlivn ěn tím, jak se m ění produktivita vstup ů v závislosti na velikosti objemu výroby

• Produk ční funkce ovliv ňuje nákladovou funkci (inverzní vztah obou funkcí). Roste výkon výroby, umo řují se fixní náklady a pr ůměrné celkové náklady klesají

Obj

em v

ýrob

y

Produk ční funkce p ři neměnné produktivit ě

Produk ční funkce


Množství vstup ů

• Produktivita vstup ů v závislosti na velikosti objemu výroby se nemění -> Produk ční funkce je lineární

Obj

em v

ýrob

y

Produk ční funkce p ři klesající produktivit ě

Produk ční funkce


Množství vstup ů

• Produktivita vstup ů v závislosti na velikosti objemu výroby klesá -> Produk ční funkce je degresivní

Obj

em v

ýrob

y

Produk ční funkce p ři rostoucí produktivit ě

Produk ční funkce


Množství vstup ů

• Produktivita vstup ů v závislosti na velikosti objemu výroby roste -> Produk ční funkce je progresivní

Obj

em v

ýrob

y

Produk ční funkce p ři prom ěnlivé produktivit ě

Produk ční funkce

Rostoucí

Neměnné

Klesající


Množství vstup ů

• Produktivita vstup ů v závislosti na velikosti objemu výroby prom ěnliv ě mění -> Produk ční funkce je tvar „S-k řivka“

Rostoucí

4. Výrobní kapacita


4. Výrobní kapacita

Téma 6: VÝROBA

Výrobní kapacita

Vyjad řuje maximální výrobní schopnost konkrétního výrobního za řízení za určité období a za určitých podmínek výroby.

Výrobní kapacita Qp závisí na:

1) Výkonností výrobního za řízení (Vp) – počty kus ů za hodinu


p

2) Využitelným časovým fondem (Tp) – počty hodin

Výrobní kapacita je dána sou činem výkonnosti a využitelného časového fondu:

Qp = Vp * Tp

Výkonnost výrobního za řízení

Výkonnost výrobního za řízení (Vp) vyjad řuje maximáln ě dosažitelné množství produkce za jednotku provozní doby za obvyklých provozních podmínekV každé výrob ě vznikají ztráty, které neumož ňují dosáhnout maximálního teoretického výkonu výroby.

Ztráty ve výrob ě lze rozd ělit do čtyř základních oblastí:


Ztráty ve výrob ě lze rozd ělit do čtyř základních oblastí:– Plánované ztráty - preventivní údržba, úklid, vývoj, zkoušky– Operační ztráty - nastavování strojů, změna produkce, nedostatek materiálu a lidí, špatná obsluha, výpadky zařízení, úzká hrdla– Výkonové ztráty - špatné nastavení strojů, úmyslné zpomalení, selhání, prodloužení výrobního cyklu– Nekvalita výroby: vada materiálu, nepřesnost výroby, opravy

Využitelný časový fond

Využitelný časový fond (Tp)Je třeba brát v úvahu dobu, po kterou dané za řízení mohlo nebo m ělo být v činnosti. Využitelný časový fond se vypo čítává z kalendá řního fondu (Tk), kterým je celá délka sledovaného období, vyjád řená ve dnech nebo v hodinách

• Nominální časový fond (Tn) je kalendá řní fond po


• Nominální časový fond (Tn) je kalendá řní fond po odečtení nepracovních dní

• Časový fond oprav (Topr ) je doba po níž za řízení nevyrábí z důvodu opravy (plánované nebo neplánované)

Využitelný časový fond (Tp) = (Tn - Topr )

Hodnocení ú činnosti řízení výrobního procesuHodnocení ú činnosti výrobního procesu probíhá na základ ě srovnání mezi: Skute čně dosaženými a plánovanými (normovanými) výsledky. Srovnání se provádí pomocí pom ěrných čísel: skute čná úrove ň / plánovaná úrove ň a vyjad řuje se v %

Celkové využití výrobní kapacity integrální využití (%)


Celkové využití výrobní kapacity integrální využití (%)

kc = = (Qs / Qp) * 100

* Qs = to co se skute čně vyrobiloQp = to co se mohlo vyrobit (plánovalo) vyrobit

Hodnocení ú činnosti řízení výrobního procesuCelkové využití výrobní kapacity integrální využití se také může hodnotit p řes díl čí (analytické) výkonové a časové koeficienty (v %)

kc = k i * ke

Splnění normy výkonnosti - intenzivní složka . Koeficient


Splnění normy výkonnosti - intenzivní složka . Koeficient výkonového využití kapacity:

k i = (Vs / Vp) * 100

Využití stanoveného časového fondu - extenzivní složka . Koeficient časového využití kapacity:

ke = (Ts / Tp) * 100

0%

5%

10%

15%

20%

25%

Společnost ALFA - Rentabilita ROCE

Snížení ziskovosti vloženého kapitálu (ROCE) m ůže být dáno ztrátami ve výrob ě

a souvisejících procesech:• nevyrábíme dle norem výkonu• máme ztrátové časy na linkách• vyrábíme velké množství zmetk ů• nemáme výrobky pro zákazníky


-5%

0%

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

ROCE - Rentabilita kapitálu (EBIT/(VK+Dl.K))

Zlepšování využití výrobních kapacit podniku je jed ním z hlavních nástroj ů jak dosahovat lepších ekonomických výsledk ů podniku

Využití výrobní kapacity

Příklad:• Kapacitní výkon linky na výrobu jogurt ů (Vp) je 1 tuna

produkce za hodinu. Využitelný časový fond ( Tp) je 10 000 hodin za rok. Ve sledovaném roce tento výrobní systém vyprodukoval 8 000 tun ( Qs), přičemž výrobní zařízení bylo v provozu 9 000 hodin ( Ts)

Vypočítejte:


Vypočítejte:• výrobní kapacitu za rok ( Qp)• celkové (integrální) využití výrobní kapacity ( kc)• časové (extenzivní) využití výrobní kapacity ( k i)• výkonové (intenzivní) využití výrobní kapacity ( ke)

Využití výrobní kapacity

Řešení p říkladu:• Qp = 1 * 10 000 = 10 000 t za rok• kc = 8 000 / 10 000 = 80,0 % • vs = 8 000 / 9 000 = 0,888 t/hod. – skute čný výkon za řízení• k i = 0,888 / 1 = 0,888 = 88,8 %• ke = 9 000 / 10 000 = 90,0 %


• ke = 9 000 / 10 000 = 90,0 %

Analytický rozpad: kc = k i * ke = 0,889 * 0,9 = 0,72 = 79,9% = 80%

Celkové (integrální) využití výrobní kapacity ( kc) bylo na úrovni 80%, z čehož časové (extenzivní) využití výrobní kapacity ( k i) bylo na úrovni 88,9% a výkonové (intenzivní) využití výr obní kapacity (ke) na úrovni 90% plánovaných možností

5. Nové výrobní systémy


5. Nové výrobní systémy

Téma 6: VÝROBA

Nové výrobní systémy

• Přechod od dosavadní opera ční koncepce řízení k nové koncepci procesní

• Zaměření na procesy jako celky a na řízení jejich efektivnosti

• Roste význam informací a znalostí za podpory modern ích informa čních a komunika čních prost ředků (ICT)

• Velký potenciál pro zvýšení produktivity - úspora meziopera čních časů, tzn. eliminace operací


• Velký potenciál pro zvýšení produktivity - úspora meziopera čních časů, tzn. eliminace operací nepřidávajících hodnotu

• Je třeba vytvo řit plynulý tok operací p řidávajících hodnotu, tzv. filozofie Just-in-Time

• Podniky využívající tuto filozofii ozna čujeme jako podniky sv ětové t řídy (World Class Company)

Charakteristiky nových výrobních systém ů• Štíhlé, bezztrátové procesy

• Úplný Just-in-Time (úplná eliminace ztrát)

• Řízení kvality

• Řízení zákazníkem

Znalostní organizace


• Znalostní organizace

• Štíhlé řízení

• Úplná zam ěstnanecká ú čast

• Integrace dodavatel ů

• Dokonalá informa ční podpora štíhlých systém ů

6. Produktivita podnikových systém ů


6. Produktivita podnikových systém ů

Téma 6: VÝROBA

Produktivita podnikových systém ů

• Produktivita je účinnost využívání výrobních faktor ů (vstup ů) ve výrob ě, obecn ě vyjád řená pom ěrem

(výrobní) výstup / (výrobní) vstup

• Pro řízení podniku mají hlavní význam ukazatele produktivity práce :


přidaná hodnota____________________________________

pracovníci nebo odpracované hodiny

• Celková produktivita a parciální produktivityhodnota výstupu (tržby) / ekonomické náklady spot řeby a vázání vstupu (všech druh ů nebo ur čitého druhu)

Ledovec náklad ů na kvalitu

ZMETKY PENÁLE

PŘEDĚLÁVKYZÁRUČNÍ OPRAVY

STAHOVÁNÍ VADNÝCH VÝROBK Ů

PROMARNĚNÝ ČAS PRACOVNÍKŮNADMĚRNÉ ZÁSOBY


NÁSLEDKY CHYBNÝCH ROZHODNUTÍ PROSTOJE

NEVYUŽITÉ KAPACITY

NEREALIZOVANÉ ZAKÁZKY

ZTRÁTA ZÁKAZNÍK ŮZTRÁTA JMÉNA

Téma 7: FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU

Osnova:1. Finanční řízení a jeho základní úkoly2. Finanční analýza


2. Finanční analýza3. Finanční plánování4. Čas a riziko ve finan čním řízení5. Strategické finan ční rozhodování6. Krátkodobé financování (řízení pracovního kapitálu)

7. Hodnotová kritéria pro m ěření výkonnosti podniku

1. Finanční řízení a jeho základní úkoly


1. Finanční řízení a jeho základní úkoly


Finanční toky podniku a zainteresované strany

PODNIK

Management Věřitelé

Banky

Zákazníci

Stát


PODNIK

VlastníciZaměstnanci

DodavateléOstatnízainteresované

strany

Strategie a finan ční řízení

Finanční řízení podporuje dosahování strategie podniku, která se dle časového hlediska d ělí na:

Cíle dlouhodobé• Růst tržní hodnoty podniku

Cíle střednědobé

MISE a VIZE


Cíle střednědobé• Dosahování p řiměřeného zisku

Cíle krátkodobé• Zajišt ění platební schopnosti podniku

STRATEGIE

CÍLE a PLÁNY

Finanční řízení a jeho úkoly

• Základním úkolem finan čního řízení je zajišt ění dostate čného množství kapitálu z finan čních trh ů(peníze od investor ů a bank) , koordinace pen ěžních tok ů v podnikání (řízení cash flow ) a to vše s cílem dosáhnout co nejlepšího zhodnocení kapitálu (dosažení zisku) při zachování platební schopnosti podniku (likvidita)


• Při dosažení všech výše uvedených cíl ů je úkolem finan čních manažer ů nalézt takovou variantu získaného kapitálu, jeho umis ťování do majetku podniku a rozdělování vytvo řeného zisku , která v dlouhodobém horizontu povede k maximalizaci hodnoty podniku

2. Finanční analýza


2. Finanční analýza


Finanční analýza

• Finanční analýza je analytický postup, který vede k zjišt ění a vyhodnocení finan ční situace podniku

• Předmět zájmu finan ční analýzy je:– krátkodobá finanční situace (platební schopnost v horizontu)– dlouhodobá finanční situace (schopnost hradit dlouhodobé

závazky v horizontu nad 1 rok)– efektivnost fungování podniku (dosahovaná výnosnost)


– efektivnost fungování podniku (dosahovaná výnosnost)

• Finanční analýza poskytuje informace z minulostipro rozhodování o budoucnosti podniku

• Uživatelé finan ční analýzy:– interní uživatelé (management a vlastníci podniku)– externí uživatelé (banky a investoři)

Interní finan ční analýza

• Interní finan ční analýza – podnikový finan ční analytik má k dispozici veškeré údaje z informa čního systému podniku. Jím zpracované výstupy slouží na podporu rozhodování a pro finan ční plánování

• Interní zdroje informací: – Účetní finanční výkazy podniku (Y, H1/2, Q1/4, M1/12)


– Účetní finanční výkazy podniku (Y, H1/2, Q1/4, M1/12)– Účetní informace z manažerského účetnictví – Podnikové statistiky– Předpovědi vývoje (prodej a marketing)

Intern ě zpracovaná analýza p řesahuje rámec klasické finan ční analýzy a je sou částí vnitropodnikových rozbor ů, které velmi

často provád ějí odd ělení controllingu

Externí finan ční analýza

• Externí finan ční analýza vychází z ve řejně dostupných informací, které podnik o sob ě zveřejňuje. Je realizována externím analytikem (bankovní, investi ční) a slouží jako „kontrola“ vývoje hospoda ření podniku pro investory

• Externí zdroje informací:– Veřejně dostupných účetních závěrek


– Veřejně dostupných účetních závěrek(Obchodní rejstřík – sbírka listin, specializované databáze)

– Informace z finančního (kapitálového trhu)– Informace z odborných periodik a publikací– Veřejně dostupné informace o podniku (podnikové PR)– Doporučení specializovaných investičních agentur

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

§ 20 Ověřování ú četní závěrky auditoremSpolečnosti, které ke konci ú četního období p řekročily nebo již dosáhly alespo ň jedno ze tří (akciové spole čnosti ) nebo dvou ze tří (ostatní obchodní spole čnosti a družstva ) uvedených kritérií:1. aktiva celkem více než 40 000 000 K č

2. roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 K č

3. průměrný p řepočtený stav zam ěstnanc ů více než 50


* Upraveno dle zákona o ú četnictví

3. průměrný p řepočtený stav zam ěstnanc ů více než 50

§ 21a Způsoby zve řejňováníÚčetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejs tříku, zveřejňují účetní závěrku a výro ční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejst říku ….. p řitom ú četní závěrka může být uložena jako sou část výro ční zprávy

Základní metody finan ční analýzy

A. Analýza extenzivních ukazatel ů

B. Analýza fond ů finan čních prost ředků

C. Analýza pom ěrových ukazatel ů• Ukazatele rentability• Ukazatele likvidity


• Ukazatele likvidity• Ukazatele finanční stability• Ukazatele aktivity• Ukazatele tržní hodnoty

D. Analýza soustav ukazatel ů

Analýza extenzivních ukazatel ů• Horizontální analýza je analýza trend ů sledující vývoj

jednotlivých položek finan čních výkaz ů v čase• Vertikální analýza je procentní rozbor finan čních výkaz ů,

který vy čísluje procentní podíl jednotlivých položek na celkové bilan ční sum ě

V tis. K č 2010 2011 2010 2011 2011/2010AKTIVA CELKEM 634 699 694 054 100% 100% 9%Pohledávky za upsaný základní kapitál 0 0 0% 0% 0%


Pohledávky za upsaný základní kapitál 0 0 0% 0% 0%Dlouhodobý majetek 380 042 411 159 60% 59% 8%Dlouhodobý nehmotný majetek 460 814 0% 0% 77%Dlouhodobý hmotný majetek 279 059 317 702 44% 46% 14%Dlouhodobý finanční majetek 100 523 92 643 16% 13% -8%Oběžná aktiva 251 953 277 788 40% 40% 10%Zásoby 84 348 88 350 13% 13% 5%Dlouhodobé pohledávky 1 520 3 680 0% 1% 142%Krátkodobé pohledávky 142 664 111 596 22% 16% -22%Krátkodobý finanční majetek 23 421 74 162 4% 11% 217%Časové rozlišení 2 704 5 107 0% 1% 89%

Analýza fond ů finan čních prost ředků

• Čistý pracovní kapitál ( ČPK) = Oběžná aktiva - Krátkodobé závazky

• Čisté pohotové prost ředky (ČPP) = Pohotové finan ční prost ředky – Okamžit ě splatné závazky

• Čisté pen ěžně pohledávkové fondy ( ČPPF)= Oběžná aktiva – Zásoby – Nelikvidní pohledávky –


= Oběžná aktiva – Zásoby – Nelikvidní pohledávky –Krátkodobé závazky

• Všechny ukazatele charakterizují platební schopnost podniku v r ůzných úrovních likvidity vyjád řenou v absolutní výší (v K č). Relativní pom ěry fond ů finan čních prost ředků zachycují pom ěrové ukazatele likvidity (viz. Pom ěrová analýza)

Analýza pom ěrových ukazatel ů

• Poměrové ukazatele jsou základním nástrojem finan ční analýzy. Vypo čtené ukazatele je pot řeba porovnávatv čase (hledání trend ů vývoje podniku) nebo mezi srovnatelnými podniky (benchmarking výkonnosti)

• Základní skupiny ukazatel ů:– Ukazatele rentability - ukazují, jak je zhodnocován

investovaný kapitál


investovaný kapitál– Ukazatele likvidity - vyjadřují potenciální schopnost

podniku vyrovnat se se splatnými závazky – Ukazatele finan ční stability - vypovídají o kapitálové

struktuře podniku a riziku věřitelů– Ukazatele aktivity - odrážejí vázanost kapitálu

v jednotlivých složkách majetku– Ukazatele tržní hodnoty - vycházejí z tržní ceny akcií

a informují o tom, jak podnik posuzují a hodnotí investoři

Ukazatele rentability

• Rentabilita je m ěřítkem schopnosti podniku dosahovat zisku a vytvá řet tak nové zdroje pro budoucí rozvoj podniku a uspokojování vlastník ů (investor ů)

Poměrové ukazatele rentability pom ěřují zisk* na investovaný kapitál**


Ukazatele rentability se skládají z kombinace:* Zisků - EAT, EBT, EBIT, EBITDA, NOPAT, ekonomický zisk)a** Investovaného kapitálu - vlastní kapitál, celkový

investovaný kapitál, m ůže jím být v n ěkterých p řípadech i zvolená část majetku, která p ředstavuje investovaný kapitál – tedy vlastní kapitál a dlouhodobý cizí kap itál

Kategorie zisku

• EAT (Earnings after Taxes) je výsledek hospoda ření za účetní období ( čistý zisk); zisk po zdan ění, který je ur čen k rozd ělení mezi vlastníky a podnik (k výplat ě zisků nebo k reinvestování zp ět do podniku)

• EBT (Earnings before Taxes) je výsledek hospoda ření za účetní období p řed zdaněním (zisk p řed zdaněním); d ůležitý pro posouzení výkonnosti podniku

• EBIT (Earnings before Interest and Taxes) je výsledek


• EBIT (Earnings before Interest and Taxes) je výsledek hospoda ření před úroky a zdan ěním; efekt podnikatelské činnosti podniku bez ohledu na zvolený zp ůsob financování a na zdanění

• EBITDA (Earnings before Interest, Taxes, Depreciation sand Amortization Charges) je výsledek hospoda ření před zdaněním, úroky a odpisy; efekt podnikání bez ohledu na zvolený zp ůsob financování, na zdan ění i na zp ůsob odepisování dlouhodobého majetku a dlouhodobých spl átek

Kategorie zisku

• NOPAT (Net Operating Profit after Taxes) je výsledek hospoda ření vytvo řený z provozní činnosti po zdan ění. Tento ukazatel v českých podmínkách odhadujeme nebo ť dle českých ú četních výkaz ů, nejsme schopni p řesně určitdaň jen z provozní činnosti

• Obvykle se NOPAT po čítá jako Provozní výsledek hospoda ření ponížený o teoretickou da ň z příjmu; n ěkdy v praxi bývá pro zjednodušení nahrazován ukazatelem EBIT


• Ekonomický zisk je celkový výnos z kapitálu ( výnos z podnikání ) po ode čtení náklad ů na kapitál ( očekávané zisky vlastník ů a úroky v ěřitelů)

• Mluvíme o ekonomické hodnot ě EVA zohled ňující rozdíl mezi výnosy z podnikání a ekonomickými náklady, zahrnujícími prémii za riziko podnikání pro investo ry


• Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE - Return on Capital Employed ) - měří výnosnost investovaného kapitálu bez ohledu na kapitálovou strukturu:

EBIT ROCE = ————————————————————

Vlastní kapitál + Dlouhodobý cizí kapitál


• Rentabilita aktiv ( ROA – Return on Assets ) - vyjad řuje návratnost vloženého kapitálu ve form ě aktiv (tedy výd ělečnou schopnost vloženého kapitálu):

EBIT ROA = —————————

Aktiva


• Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return on Equity ) vyjad řuje míru zhodnocení vlastního kapitálu:

EAT (čistý zisk) ROE = —————————————

Vlastní kapitál


Vlastní kapitál

• Rentabilita tržeb (ROS – Return on Sales ) vyjad řuje míru zhodnocení tržeb:

EAT (čistý zisk) ROS = —————————————

Celkové tržby

Ukazatele likvidity

• Ukazatele krátkodobé finan ční rovnováhy, které m ěří schopnost podniku hradit závazky v horizontu 1 roku (princip: Krátkodobý majetek/Krátkodobé závazky)

• Běžná likvidita (Current Ratio) - doporu čený pom ěr 1,5 – 2,5

= Oběžná aktiva / Krátkodobé závazky


• Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio) - doporu čený pom ěr 1 – 1,5

= (Oběžná aktiva – Zásoby) / Krátkodobé závazky

• Hotovostní likvidita (Cash Position Ratio) - doporu čený pom ěr nad 0,5

= Peněžní prost ředky / Krátkodobé závazky

Ukazatele finan ční stability(zadluženosti)• Zadluženost vzniká v p řípadě, kdy podnik používá pro

financování svých aktiv cizí kapitál; užití cizích zdroj ů má vliv na rentabilitu podnikání (ziskovost) a je s pojeno s riziky v p řípadě, kdy se podniku neda ří (je ve ztrát ě)

• Ukazatele se d ělí na: ukazatele míry finan čního krytí ukazatele rozvahové a ukazatele rozvahové


Ukazatele míry finan čního krytí:• Ukazatel úrokového krytí

= EBIT / Placené úroky

• Míra krytí dluhového b řemene = EBIT / (Placené úroky + Splátky jistiny)

Ukazatele finan ční stability(zadluženosti)

Ukazatele rozvahové:• Ukazatel v ěřitelského rizika (Total Debt to Total Assets)

= Cizí kapitál / Celková aktiva

• Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv = Vlastní kapitál / Celková aktiva


• Finanční páka= Celková aktiva / Vlastní kapitál

• Poměr kapitálu v ěřitelů a kapitálu akcioná řů (Debt to Equity Ratio) = Kapitál v ěřitelů / Kapitál akcioná řů

Ukazatele aktivity

• Ukazatele aktivity jsou zam ěřeny na schopnost podniku využívat majetek, který podnik vlastní (po řídil z vlastního nebo cizího kapitálu)

• Ukazatele aktivity m ěří buď rychlost obratu (kolikrát se za určité období majetek „obrátí“) nebo dobu obratu (jak dlouho je majetek v dané form ě „vázán“)


• Rychlost obratu = Tržby nebo náklady / Stav položky aktiv

• Doba obratu = Stav položky aktiv / Denní tržby nebo náklady

* Denní tržba = ro ční tržby / 360 (stejné pro náklady)

Ukazatele aktivity• Obrat aktiv (Total Assets Turnover Ratio)

= Tržby / Aktiva

• Obrat dlouhodobého majetku (Fixed Assets Turnover) = Tržby/Dlouhodobý majetek

• Obrat zásob (Inventory Turnover Ratio) = Tržby/Zásoby


• Doba obratu zásob (Inventory Turnover)= Zásoby/(Tržby/360)

• Doba splatnosti pohledávek (Average Collection Period) = Pohledávky/(Tržby/360)

• Doba splatnosti krátkodobých závazk ů (Creditors Payment Period)

= Krátkodobé závazky/(Nákupy na úv ěr/360)

Ukazatele tržní hodnoty (kapitálového trhu)• Vypočítávají se pro podniky s ve řejně obchodovatelnými

cennými papíry a vyjad řují, jak finan ční trh (burza, investo ři) hodnotí minulou činnost podniku a jeho budoucí možnosti (vývoj)

Analýza soustav ukazatel ů• Tzv. pyramidové struktury pom ěrových ukazatel ů


• Tzv. pyramidové struktury pom ěrových ukazatel ů postihují charakteristické rysy podnikání (rentabil itu, likviditu, finan ční stabilitu i aktivitu podniku) ve vzájemných souvislostech

• Du Pont diagram = základní pyramidová struktura(rozklad ukazatele ROA nebo ROE)

• Ukázka INFA – zdroj: Ministerstvo pr ůmyslu a obchodu

3. Finanční plánování


3. Finanční plánování


Finanční plánování

• Finanční plánování je nedílnou součástí podnikového plánování a základním p ředpoklad pro zajišt ění finan čního zdraví podniku a jeho dlouhodobé finan ční stability

• Finanční plán je specifická forma podnikatelského záměru, kdy podnik stanovuje finan ční cíle podniku a určuje prost ředky pro dosažení stanovených cíl ů


a určuje prost ředky pro dosažení stanovených cíl ů

• Finanční plán p ředstavuje model stav ů a toků peněz ve financích podniku tak, aby byly vyrovnány finan ční pot řeby a dostupné finan ční zdroje

• Finanční plán se sestavuje v podob ě plánové rozvahy, plánového výkazu zisku a ztráty, plánového p řehledu o peněžních tocích , který vyplývá z plánu p říjmů a výdaj ů

Finanční plánování

Plán výroby

Pláninvestic

Personálníplán

Plán náklad ů

Plán prodeje a marketingu


Výkaz zisku a ztráty

Výkaz Cash Flow

Rozvaha

CASH FLOW (CF)

• Cash Flow představuje rozdíl peněžními p říjmy a peněžními výdaji za sledované období:

– peněžní příjmy Cash Flow zvyšují– peněžní výdaje Cash Flow snižují

• Cash Flow vychází z pohybu pen ěžních prost ředků, které


• Cash Flow vychází z pohybu pen ěžních prost ředků, které má podnik uloženy na bankovních ú čtech, pen ěžních prost ředků v hotovosti a pen ěžních ekvivalent ů. Tento pohyb se sleduje za ur čité období v souvislosti s ekonomickou činností, kterou podnik vykonává

CASH FLOW

PENĚŽNÍ PŘÍJMY- prodej za hotové- úhrady pohledávek- přijaté půjčky a úvěry- vklady vlastníků


PENĚŽNÍ VÝDAJE- platby za faktury- výplaty mezd - nákup strojů (investic)- odvody daní- splátky půjček a úvěrů- výplata dividend

Výsledek hospoda ření vs Cash Flow

Příklad:Podnik nakoupil v lednu materiál za 2,6 mil. K č. Polovina nakoupeného materiálu byla ješt ě v lednu zaplacena a spot řebována na výrobu výrobk ů. Vyrobené výrobky byly v lednu prodány za 4 mil. K č (na fakturu). Zákazník ješt ě v lednu uhradil 50 % pohledávky, zbytek pohledávky byl inkasován v následujícím m ěsíci v únoru.


pohledávky byl inkasován v následujícím m ěsíci v únoru. Mzdy pracovník ů za měsíc leden ve výši 1,5 mil. K č byly zúčtované v m ěsíci lednu a vyplacené v m ěsíci únoru. Měsíční odpisy stroj ů byly stanoveny na 0,9 mil. K č.

Určete výsledek hospoda ření (zisk) a Cash Flow za měsíc leden a únor?

Řešení p říkladu:

Období / mil. K č Leden Únor Leden - Únor

výnosy 4,0 0,0 4,0

náklady materiál 1,3 0,0 1,3

náklady mzdy 1,5 0,0 1,5

náklady odpisy 0,9 0,0 0,9

zisk 0,3 0,0 0,3


zisk 0,3 0,0 0,3

Období / mil. K č Leden Únor Leden - Únor

příjmy (+) 2,0 2,0 4,0

výdaje (-) - 1,3 - 1,5 - 2,8

cash flow 0,7 0,5 1,2

CASH FLOW (CF)

Rozlišujeme CF ze tří základních činností : • CF z provozních činností• CF z investi čních činností• CF z finan čních činností

• Podniky vykazují CF v p řehledu o pen ěžních tocích (součást ú četní záv ěrky)


(součást ú četní záv ěrky)

Pro sestavení p řehledu lze využít: • Přímou metodu – tedy p římé sledování p říjmů a výdaj ů• Nepřímou metodu – vychází se z výsledku hospoda ření

a z rozvahy podniku. Porovnávají se z ůstatky na za čátku a konci sledovaného období

Přehled o pen ěžních tocích (nepřímá metoda )AKTIVA• Zvýšení jakékoliv položky aktiv (krom ě peněžních

prost ředků) vyvolá snížení peněžních prost ředků (negativní (-) pen ěžní tok)

• Snížení jakékoliv položky aktiv (krom ě peněžních prost ředků) vyvolá zvýšení peněžních prost ředků(pozitivní (+) pen ěžní tok)


(pozitivní (+) pen ěžní tok)

PASIVA• Zvýšení jakékoliv položky pasiv vyvolá zvýšení

peněžních prost ředků (negativní (-) pen ěžní tok)• Snížení jakékoliv položky pasiv vyvolá snížení peněžních

prost ředků (pozitivní (+) pen ěžní tok)

Příklad :

Aktiva 1.1. 31.12. Pasiva 1.1. 31.12.

Dlouhodobý majetek (pořizovací cena)

800 1000 Základní kapitál 1 000 1 000

Oprávky k majetku -120 -150 Nerozdělený zisk 55 200

Zásoby 80 120 Závazky k dodavatelům

25 130


Pohledávky vůči zákazníkům

120 10 Závazky k zaměstnancům

80 60

Peníze 320 450 Dlouhodobé úvěry 40 40

Celkem 1 200 1 430 Celkem 1 200 1 430

Sestavte p řehled o pen ěžních tocích za období?

Řešení p říkladu

Stav pen ěžních prost ředků na začátku období = 320 tis. K č

• Nerozdělený zisk = + 145 tis. K č

• Nárůst dlouhodobého majetku = - 170 tis. K č

• Nárůst zásob = - 40 tis. K č

• Pokles pohledávek = + 110 tis. K č


• Pokles pohledávek = + 110 tis. K č

• Nárůst závazk ů vůči dodavatel ům = + 105 tis. K č

• Pokles závazk ů vůči zaměstnanc ům = - 20 tis. K č

CF celkem = + 130 tis. K č

Stav pen ěžních prost ředků na konci období = 450 tis. K č

P. Stav pen ěžních prost ředků a peněžních ekvivalent ů na začátku ú četního období (v tis. K č) 65 091Peněžní toky z hlavní výd ělečné činnosti (provozní činnost)

Z. Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním 43 989A. 1 Úpravy o nepeněžní operace 3 154A. 1 1 Odpisy stálých aktiv a umořování opravné položky k nabytému majetku 12 184A. 1 2 Změna stavu opravných položek, rezerv -8 486A. 1 3 Zisk/Ztráta (-/+) z prodeje stálých aktiv A. 1 4 Výnosy z dividend a podílů na ziskuA. 1 5 Vyúčtované nákladové úroky s vyjímkou kapitalizovaných a vyúčtované výnosové úroky -544A. 1 6 Případné úpravy o ostatní nepěněžní operaceA. * Čistý pen ěžní tok z prov. činnosti p řed zdan ěním, zm ěnami prac. kapitálu a mim.položkami 47 143A. 2 Změny stavu nepěněžních složek pracovního kapitálu 33 099A. 2 1 Změna stavu pohledávek z provozní činnosti, přechodných účtů aktiv 23 424A. 2 2 Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti, přechodných účtů pasiv 11 606A. 2 3 Změna stavu zásob -1 931A. 2 4 Změna stavu krátkodobého finančního majetku nespadajícího do peněžních prostředků a ekvivalentůA. ** Čistý pen ěžní tok z provozní činnosti p řed zdan ěním a mimo řádnými položkami 80 242A. 3 Vyplacené úroky s výjimkou kapitalizovanýchA. 4 Přijaté úroky 544A. 5 Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a doměrky daně za minulá období -12 753


A. 5 Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a doměrky daně za minulá období -12 753A. 6 Příjmy a výdaje spojené s mimořádným hospodářským výsledkem včetně daně z příjmůA. *** Čistý pen ěžní tok z provozní činnosti 68 033

Peněžní toky z investi ční činnostiB. 1 Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv -26 358B. 2 Příjmy z prodeje stálých aktivB. 3 Půjčky a úvěry spřízněným osobámB. *** Čistý pen ěžní tok vztahující se k investi ční činnosti -26 358

Peněžní toky z finan čních činnostíC. 1 Dopady změn dlouhodobých,resp. krátkodobých závazkůC. 2 Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky a ekvivalenty -38 889C. 2 1Zvýšení peněžních prostředků z důvodů zvýšení základního kapitálu, emisního ážia atd.C. 2 2Vyplacení podílů na vlastním jmění společníkůmC. 2 3Další vklady peněžních prostředků společníků a akcionářůC. 2 4Úhrada ztráty společníkyC. 2 5Přímé platby na vrub fondůC. 2 6Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku včetně zaplacené daně -38 889C. *** Čistý pen ěžní tok vztahující se k finan ční činnosti -38 889F. Čisté zvýšení resp. snížení pen ěžních prost ředků 2 786R. Stav pen ěžních prost ředků a pen. ekvivalent ů na konci ú četního období (v tis. K č) 67 877

4. Čas a riziko ve finan čním řízení


4. Čas a riziko ve finan čním řízení


Investi ční trojúhelník

Výnosnost(rentabilita)


Likvidnost(čas)

Rizikovost(bezpečnost)

Riziko ve finan čním řízení

• Budoucí o čekávané platby jsou v ětšinou spojeny s rizikem, zda budou o čekávání napln ěna; riziko je tedy stupe ň nejistoty spojený s o čekávaným výsledkem

• Čím vyšší je riziko vložení prost ředků do ur čitého aktiva (projektu), tím vyšší je požadován výnos aktiva (pr ojektu)

• Při stejném riziku je preferován vyšší výnos p řed


• Při stejném riziku je preferován vyšší výnos p řed výnosem nižším a stejn ě tak p ři stejném výnosu je preferováno riziko nižší p řed rizikem vyšším

• Motivem pro vložení pen ěžních prost ředků do ur čitého aktiva (projektu) je o čekávání vyššího výnosu, než by přineslo vložení prost ředků do jiného aktiva (projektu), ovšem s ohledem na míru rizika a likvidnost aktiva

Kvantifikace rizika ve finan čnímřízení a investování• Očekávaný výnos z držení rizikového aktiva (projektu)

by m ěl být dán výnosem plynoucím z držení bezpe čného aktiva (projektu) navýšeného o rizikovou prémii ply noucí z typu drženého aktiva (projektu)

Výnos = Bezrizikový výnos + Prémie za riziko10,5% 3,8%* 6,7%**


10,5% 3,8%* 6,7%**

* Jako bezrizikový výnos se velmi často bere míra výnosnosti státních dluhopis ů

** Prémie za riziko je sou čtem rizik podnikatelského, finan ční stability, provozního rizika (model CAPM)

Časová hodnota pen ěz

Hodnota pen ěz se v čase mění:• Budoucí hodnota (Future Value, FV) je hodnota částky,

kterou obdržíme k n ějakému budoucímu časovému okamžiku

• Současná hodnota (Present Value, PV) je hodnota k dnešnímu okamžiku


• Časová hodnota pen ěz je založena na alternativních nákladech kapitálu. Pokud získá podnik pen ěžní prost ředky d říve, může je hned investovat a získat tak další výnos; Získá-li podnik pen ěžní prost ředky pozd ěji, ztrácí výnos (ve smyslu ušlé p říležitosti peníze uložit a zhodnotit)

5. Strategické finan ční rozhodování


5. Strategické finan ční rozhodování


Strategické finan ční rozhodování

• Součástí strategického finan čního řízení je rozhodování o kapitálové struktu ře podniku. Podílu mezi vlastním a cizím kapitálem, který bude podnik používat pro financování svého majetku a provozu

• Cílem optimalizace pom ěru mezi vlastním a cizím kapitálem je, aby náklady na kapitál byly co nejniž ší a nebyla p řitom ohrožena finan ční stabilita podniku


a nebyla p řitom ohrožena finan ční stabilita podniku

• Cena vlastního kapitálu je vyšší než cena kapitálu cizíhoJe to dáno tím, že investor (vlastník) nese v ětší míru rizika spojenou s provozování podnikání než v ěřitel (banka) a proto by mu m ěla náležet vyšší odm ěna– Odměna vlastníka = ZISK (dividenda, podíl na zisku)– Odměna banky = ÚROK z úvěru nebo z dluhopisu

Finanční páka – náklady na kapitál

Průměrné náklady na celkový kapitál

Úro

ky b

ance

neb

o zi

sk p

ro v

last

níka


Úroky pro banky Odměna pro vlastníka

úvěry 15% kapitálu úv ěry 50% kapitálu úv ěry 85% kapitálu

Úro

ky b

ance

neb

o zi

sk p

ro v

last

níka

Náklady na kapitál

• Průměrné kapitálové náklady (WACC) vyjad řují náklady celkového kapitálu podniku:

D EWACC = rd * ( 1 – t) * —— + re * ——

C C

• r – průměrná úroková sazba cizího kapitálu


• rd – průměrná úroková sazba cizího kapitálu• t – sazba dan ě z příjmů (v desetinném vyjád ření)• re – náklady vlastního kapitálu (očekávaný výnos vlastníka)• D – dlouhodobé cizí zdroje (Debt) • E – vlastní kapitál (Equity)• C – celkový dlouhodobý kapitál (C = D + E)

Náklady na kapitál

WACCPrůměrné náklady na celkový kapitál

% n

ákla

dy n

a ka

pitá

l (r

ene

bo r

e)


rd .. náklady na cizí kapitál re .. náklady vlastní kapitál

Nezadlužený podnik (E vlastní >D cizí) Zadlužený podnik (E vlastní <D cizí)

% n

ákla

dy n

a ka

pitá

l (r

Příklad:• Společnost využívá pro financování vlastní i cizí kapitál .

Celkový kapitál spole čnosti je 10 mil. K č

• Vlastní kapitál (E) je 6 mil.K č (podílí se na financování celkového kapitálu ze 60 %). Požadovaný výnos vlastn ího kapitálu (r e) činí 12 %

• Cizí kapitál (D) je 4 mil.K č (podílí se na financování celkového kapitálu ze 40 %). Průměrná úroková sazba ( rd)


%24,106,0*124,0*)20,01(*5,9 =+−=WACC

celkového kapitálu ze 40 %). Průměrná úroková sazba ( r ) je 9,5 %; sazba dan ě z příjmů (t) činí 20 %

• Stanovte náklady na kapitál (WACC)?

( )C

Er

C

DtrWACC ed **1* +−=

Optimální kapitálová struktura

• Cena jednotlivých složek kapitálu není konstantní• S rostoucím zadlužením podniku cena kapitálu roste, tak

jak roste riziko, že podnik nebude schopen splatit svoje dluhy

• Cizí kapitál použijeme jako zdroj financování našic h aktivit v p řípadě, kdy rentabilita celkového kapitálu(EBIT / C) je vyšší než cena cizího kapitálu ( r * (1 – t))


aktivit v p řípadě, kdy rentabilita celkového kapitálu(EBIT / C) je vyšší než cena cizího kapitálu ( rd * (1 – t))

EBIT ——— * (1 – t) ≥ rd * (1 – t) což je NOPAT ≥ rd * (1 – t)

C

Optimální kapitálová struktura

• Zlaté bilan ční pravidlo financování : Dlouhodobý majetek by m ěl být financován vlastním kapitálem, pop řípadě dlouhodobými cizími zdroji. Ob ěžný majetek by m ěl být financován z krátkodobých zdroj ů; v p řípadě trvalých nebo dlouhodobých zásob je však t řeba využít dlouhodobé finan ční zdroje

• Zlaté bilan ční pravidlo vyrovnání rizika : Pom ěr vlastního a cizího kapitálu by m ěl být 1 : 1


a cizího kapitálu by m ěl být 1 : 1

• Zlaté bilan ční pari pravidlo : V dlouhodobých zdrojích by měl převládat vlastní kapitál

• Zlaté bilan ční pom ěrové pravidlo : Tempo r ůstu investic by nem ělo být vyšší, než tempo r ůstu tržeb

Optimální kapitálová strukturaOptimální je taková struktura kapitálu, která: • vyvolá minimální celkové náklady na jeho po řízení • zajistí maximální rentabilitu vloženého kapitálu • zabezpečí, aby struktura zdroj ů financování byla

v souladu se strukturou podnikového majetku (z hledis ka jeho likvidnosti)

Faktory ovliv ňující strukturu kapitálu :


Faktory ovliv ňující strukturu kapitálu :• Náklady na kapitál (WACC)• Výše a stabilita podnikových tržeb a zisku• Provozní páka (citlivost zisku na zm ěny tržeb)• Majetková struktura podniku • Finanční nezávislost podniku• Stabilita rozd ělování výsledku hospoda ření

6. Krátkodobé financování (řízení pracovního kapitálu)


(řízení pracovního kapitálu)


Obratový cyklus peněz

HOTOVOST

MATERIÁLPOHLEDÁVKY

1) Nákup5) Inkaso plateb KčKč


ROZPRACOVANÁ VÝROBA

HOTOVÉ VÝROBKY

2) Výroba

3) Výroba

4) Prodej, expediceKčKč

Kč

Kč

Obratový cyklus peněz

Materiálna sklad ě

Výroba výrobk ů

Hotové výrobky

Pohledávky za zákazníky

5 dní 20 dní 10 dní 45 dní

Aktivní část cyklu: nakupuji, vyrábím, prodávám zákazník ů

Obdržímplatbu od zákazníka

Prodejvýrobku


Závazek vůči dodavateli

30 dní

Nutno financovat50 dní

Pasivní část cyklu: nakupuji a dlužím dodavatel ům

zákazníka

Platím dodavateli

Řízení pracovního kapitálu

Doba od kladu plateb

Doba vázanosti kapitálu v ob ěžném majetku

Doba obratu zásob (skladování materiálu, výroba, skladování

výrobků)

Doba inkasa pohledávek


termín nákupu

materiálu

termín platby

dodavatelům

termín prodeje

termín inkasa

pohledávek

dny

plateb majetku


• Řízení pracovního kapitálu je o řízení zásob, pohledávek a finan čního majetku (Ob ěžná aktiva); je t řeba stanovit optimální velikost všech t ěchto složek, je t řeba také řešit způsob financování ob ěžného majetku

• Kapitálová pot řeba v oblasti ob ěžného majetku

= Průměrná výše ob ěžného majetku - Průměrná výše


= Průměrná výše ob ěžného majetku - Průměrná výše krátkodobých závazk ů alternativní výpo čet

• Kapitálová pot řeba v oblasti ob ěžného majetku

= Průměrná doba vázanosti kapitálu v ob ěžném majetku *Průměrné denní výdaje na ob ěžný majetek (náklady přepočtené na 1 den)


• Doba vázanosti kapitálu v ob ěžném majetku = Doba obratu zásob + Doba obratu pohledávek – Doba obratu závazk ů

• Doba obratu = Průměrná stav položky ob ěžného majetku (nebo

/


krátkodobých závazk ů) / Denní tržby

* Denní tržby = Tržby za rok / 360

Příklad

• Podnik dostává od svých dodavatel ů odklad plateb 20 dní (Faktury došlé od dodavatel ů se splatností 20 dní), své pohledávky inkasuje po 80 dnech (Faktury vydané v ůči zákazníkům se splatností 80 dní). Zásoby materiálu nakupuje s 14 denním p ředstihem, doba výroby je 5 dní. Hotové produkty se skladují pr ůměrně 8 dní.

• Denní výdaje na ob ěžný majetek činí 10 500 Kč. Stanovte kapitálovou pot řebu v oblasti ob ěžného majetku?


Řešení:• Doba vázanosti kapitálu v ob ěžném majetku

= Doba obratu zásob + Doba obratu pohledávek – Doba obratu závazk ů = 14 + 5 + 8 + 80 - 20 = 87 dní

• Kapitálová pot řeba v oblasti ob ěžného majetku = Průměrná doba vázanosti kapitálu v ob ěžném majetku * Průměrné denní výdaje = 87 * 10 500 = 913 500 Kč

Financování ob ěžného majetku

• Dodavatelský úv ěr

• Zálohy od odb ěratelů

• Předčasné inkaso pohledávek

• Běžné úv ěry

• Kontokorentní úv ěry


• Kontokorentní úv ěry

• Postoupení pohledávky

• Faktoring

• Forfaiting

• Nesplacené závazky

7. Hodnotová kritéria pro m ěření výkonnosti podniku


výkonnosti podniku


Economic Value Added (EVA)

• EVA = rozdíl mezi provozním výsledkem hospoda ření po zdanění (NOPAT) a náklady na kapitál (WACC)

EVA = NOPAT – WACC * C

WACC … průměrné náklady na kapitálC … celkový dlouhodobě investovaný kapitál


C … celkový dlouhodobě investovaný kapitál

• V případě, že podnik dosáhne zisku NOPAT = 16 mil. K č a jeho náklady na kapitál jsou 10 mil. K č, podnik vytvá ří ekonomickou p řidanou hodnotu EVA. V nákladech na kapitál jsou zahrnuty úroky z cizího kapitálu (úv ěrů) a požadované zisky akcioná řů (vlastní kapitál)

Economic Value Added (EVA)

Finanční výkonnost podniku lze zlepšit:• Zvyšováním provozního výsledku hospoda ření po

zdanění při stabilním objemu dlouhodob ě investovaného kapitálu

• Omezením podnikových aktivit, které nemají výnosnos t požadovanou investory (posuzování projekt ů proti vnit řní úrokové mí ře a projekty s nižším zhodnocením nerealizovat)


úrokové mí ře a projekty s nižším zhodnocením nerealizovat)

• Investováním volných pen ěžních prost ředků do projekt ů, jejichž výnosnost je vyšší než náklady na kapitál

• Optimalizací struktury podnikového kapitálu (naleze ní optimálního pom ěru mezi cizím a vlastním kapitálem)

Market Value Added (MVA)

• MVA představuje rozdíl mezi hodnotou, kterou by vlastníci a ostatní investo ři získali prodejem svých akcií, podíl ů a dluhopis ů, a hodnotou, kterou do podniku vložili

MVA = Tržní hodnota – Investovaný kapitál


Téma 8: INVESTIČNÍ ČINNOSTI PODNIKU

Osnova:1. Vymezení pojmu investice2. Metody hodnocení investic


2. Metody hodnocení investic2.1. Statické metody2.2. Dynamické metody

3. Postup p ři hodnocení investice4. Zdroje financování investic

1. Vymezení pojmu investice


1. Vymezení pojmu investice


Vymezení pojmu investice

• Investice jsou jednorázov ě (krátkodob ě) vynaložené zdroje , které budou podniku přinášet pen ěžní příjmy v delším budoucím časovém období

• Investice hmotnéinvestice do dlouhodobých hmotných majetk ů


• Investice nehmotnéinvestice do dlouhodobých nehmotných majetk ů

• Investice finan ční investice do dlouhodobých finan čních majetk ů

Kritéria efektivnosti investic

Výnosnost(rentabilita)


Ideální investice je taková, která má vysokou výnosnost, minimální rizika a co nejd říve se zaplatí!

Likvidnost(čas)

Rizikovost(bezpečnost)

2. Metody hodnocení investic


2. Metody hodnocení investic


Metody hodnocení investic

Statické metody

A. Průměrný ro ční výnos

B. Průměrná doba návratnosti

Dynamické metody

A. Čistá sou časná hodnota

B. Vnit řní výnosové procento


C. Průměrná procentní výnosnost

D. Doba návratnosti

Neberou v úvahu faktor času a rizika!

C. Index ziskovosti

D. Diskontovaná doba návratnosti

Pracují s faktorem času a zohleďnují rizika!

2.1. Statické metody


2.1. Statické metody


Statické metody• Při použití statických metod se pen ěžní příjmy z investice

porovnávají s kapitálovými výdaji

• Hlavní nedostatek statických metod: neberou v úvahu faktor času a nezahrnují faktor rizika

• Využívají se p ředevším pro hodnocení investi čních projekt ů, které jsou málo významné , mají krátkou dobu


projekt ů, které jsou málo významné , mají krátkou dobu životnosti a nízký stupe ň rizika

• Statické metody :– doba návratnosti– průměrný ro ční výnos– průměrná doba návratnosti– průměrná procentní výnosnost

Statické metody

KCFPP

nn =∑

=1

• Doba návratnosti (Payback Period, PP)

CF – příjmy plynoucí z investice v jednotlivých letech


CFn – příjmy plynoucí z investice v jednotlivých letechK – kapitálové výdaje na invcestici

Doba návratnosti je doba, za kterou se kumulované p říjmy plynoucí z investice rovnají kapitálovým výdaj ům na investici . Doba návratnosti by m ěla menší než doba používání investice (aktiva).

Příklad • Podnik se rozhodl zakoupit nový stroj za 400 tis. K č,

který bude uveden do provozu v následujícím roce a má životnost 4 roky. V jednotlivých letech se předpokládají p říjmy 380 tis. K č.

• Stanovte dobu návratnosti?


Úhrn za Z toho v roce:

V tis. Kč Období 0 1 2 3 4

1 Příjmy z investice 800,0 0,0 200,0 180,0 200,0 220,0

2 Kapitálový výdaj 400,0 400,0 0,0 0,0 0,0 0,0


Kapitálový výdaj spojený s investicí je 400 tis. K č

1. Rok - Za první rok se vrátí 200 tis. K č (příjmy)

2. Rok - V druhém roce se vrátí 180 tis. K č (příjmy)

3. Rok - V t řetím roce do pokrytí kapitálového výdaje 400 tis. Kč zbývá ješt ě 20 tis. K č (za první a druhý rok mám


400 tis. Kč zbývá ješt ě 20 tis. K č (za první a druhý rok mám kumulativní p říjem 380 tis. K č). V třetím roce bude p říjem 200 tis. K č a proto již jen po čítám, za jak dlouho v t řetím roce získám zbývající p říjem 20 tis. K č.

20 tis. K č / 200 tis. K č = 0,1 roku

Doba návratnosti investice = 2,1 roku nebo

2.2. Dynamické metody


2.2. Dynamické metody


Dynamické metody

• Při použití dynamických metod se také pen ěžní příjmy z investice porovnávají s kapitálovými výdaji

• Dynamické metody však berou v úvahu faktor času; všechny vstupní parametry jsou diskontovány na současnou hodnotu (v diskontním faktoru (sazb ě) ‚je promítnuto p ůsobení času i rizika )


• Dynamické ukazatele efektivnosti investic:

– Čistá současná hodnota (NPV)– Vnitřní výnosové procento (IRR)– Index ziskovosti (PI)– Diskontovaná doba návratnosti

Diskontní sazba

• Při hodnocení investic pomocí dynamických metod jsou příjmy a výdaje spojené s investicí diskontovány pomocí diskontní sazby na sou časnou hodnotu

Diskontní sazba (i) = Podniková diskontní míra

• Určení podnikové diskontní míry se ur čuje na základ ě


• Určení podnikové diskontní míry se ur čuje na základ ě celkových náklad ů na kapitál podniku (WACC). Investice financované jen z vlastních zdroj ů by m ěly mít diskontní sazbu vyšší než náklady na vlastní kapitál ( re). Investice financované jen cizích zdroj ů diskontní sazbu vyšší než náklady na cizí kapitál ( rd). V případě kombinace vlastního i cizího kapitálu bereme v úvahu průměrné náklady na kapitál (WACC) = Diskontní sazba (i)

Diskontní sazba

• Průměrné kapitálové náklady (WACC) vyjad řují náklady celkového kapitálu podniku:

Debt EquityWACC = rd * ( 1 – t) * ———— + re * ————

Capital Capital

• r – průměrná úroková sazba cizího kapitálu


• rd – průměrná úroková sazba cizího kapitálu

• re – náklady vlastního kapitálu (očekávaný výnos vlastníka)Výnos = Bezrizikový výnos + Prémie za riziko10,5% 3,8%* 6,7%**

* Jako bezrizikový výnos se velmi často bere míra výnosnosti státních dluhopis ů

** Prémie za riziko je sou čtem rizik podnikatelského, finan ční stability, provozního rizika

Úhrn za Z toho v roce:

(v tis. K č) období 0 1 2 3 4

1 Příjmy z investice 1520,0 0,0 380,0 380,0 380,0 380,0

2 Provozní výdaje 672,0 0,0 168,0 153,0 168,0 183,0

Posuďte investici pomocí dynamických metod hodnocení?

Dynamické metody - p říklad


3Cash Flowz investice

848,0 0,0 212,0 227,0 212,0 197,0

4Diskontované Cash Flow z investice (i* = 15 %)

607,9 0,0 184,3 171,6 139,4 112,6

5 Kapitálový výdaj 400,0 400,0 0,0 0,0 0,0 0,0

* i .. Diskontní sazba = podnikové diskontní sazb ě pro hodnocení investic (nap ř. WACC)

Čistá sou časná hodnota (NPV)

( )K

i

CFNPV

N

nn

n −+

=∑=1 1

• Čistá sou časná hodnota představuje rozdíl mezi p říjmy z investice a kapitálovými výdaji, které jsou diskon továny na sou časnou hodnotu ( diskontní sazbou )


( )in +∑=1 1

– CFn - příjmy z investice v jednotlivých letech podnikání– i - diskontní sazba v desetinném vyjádření– n - jednotlivé roky životnosti investice– N - doba životnosti investice– K - kapitálové výdaje na investici


Metoda: Čistá sou časná hodnota

• Z rozdílu mezi p říjmy a výdaji, které se váží k hodnocené investici, spo čítáme Cash Flow , které z investice plyne

• Takto získané Cash Flow pro jednotlivé roky diskontujeme pomocí diskontní sazby i=15% a získáme

( )K

i

CFNPV

N

nn

n −+

=∑=1 1


diskontujeme pomocí diskontní sazby i=15% a získáme diskontované CF v jednotlivých letech

• Čistá sou časná hodnota (NPV) je rovna rozdílu mezi součtem diskontovaného Cash Flow za všechna období a kapitálovým výdajem na za čátku, kdy jsme investici provedli

• Čistá sou časná hodnota = 607,9 – 400 = 207,9 tis. K č

Čistá sou časná hodnota (NPV)

• Je-li NPV kladná pak se investice podniku vyplatí a přispívá k r ůstu hodnoty podniku tím, že vytvo řila příjmy vyšší než vložené kapitálové výdaje

• Je-li NPV záporná pak se investice podniku nevyplat í, nebo ť příjmy z investice nedosáhly výše vložených kapitálových výdaj ů


kapitálových výdaj ů

• Je-li NPV = 0 pak investice podniku nic nep řinese

Vnit řní výnosové procento (IRR)

( )K

CFNn =∑

• Vnit řní výnosové procento představuje relativní výnos (rentabilitu), který investice p řináší b ěhem své doby životnosti. Vnit řní výnosové procento je taková diskontní sazba (IRR), p ři které se diskontované p říjmy rovnají kapitálovému výdaji (NPV = 0)


( )K

IRRnn

n =+∑

=1 1

• Čím vyšší má investice IRR, tím vyšší je její relati vní výnos (rentabilita). Aby však bylo možné investici považovat za výhodnou, je pot řeba porovnat hodnotu IRR s podnikovou diskontní mírou (IRR > WACC ( re, rd))


Metoda: Vnit řní výnosové procento

• Hledáme takovou diskontní sazbu (IRR), p ři které se diskontované Cash Flow rovnají kapitálovému výdaji (NPV = 0). Spočítám (pokus omyl) dva výsledky pro Čistou sou časnou hodnotu (NPV) tak, aby první NPVk > 0 (kladná) a druhá NPVz < 0 (záporná). IRR je mezi použitými diskontními sazbami i a i

( )K

IRR

CFN

nn

n =+∑

=1 1


NPVk > 0 (kladná) a druhá NPVz < 0 (záporná). IRR je mezi použitými diskontními sazbami ik a iz

• IRR = 39,3 %; postup pro i = 39 % je NPV = 1,7 tis. Kč; pro i = 40 % NPV = - 4,2 tis. K č

Index ziskovosti (PI)

( )iCF

PI

N

nn

n∑

= += 1 1

• Index ziskovosti se stanoví jako pom ěr diskontovaných příjmů z investice a kapitálových výdaj ů. Jeho využití je při srovnávání r ůzných investi čních projekt ů mezi sebou


KPI =

• Bude-li PI >>>> 1 pak je NPV je kladná a investici lze doporu čit k realizaci. Čím bude PI vyšší, tím je projekt pro podnik ekonomicky výhodn ější

• Bude-li PI <<<< 1 pak je NPV je záporná a investice se podniku nevyplatí realizovat


Metoda: Index ziskovost (PI)

• Počítáme pom ěr diskontovaného Cash Flow z investice

( )K

i

CF

PI

N

nn

n∑

= += 1 1


• Počítáme pom ěr diskontovaného Cash Flow z investice a kapitálových výdaj ů.

• Diskontované Cash Flow z inevstice = 607,9tis. K č• Kapitálové výdaje = 400 tis. K č

• Index ziskovosti (PI) = 607,9/400 = 1,52

Diskontovaná doba návratnosti(PPD)

( )∑= +

=dPP

nn

n

i

CFK

1 1

• Diskontovaná doba návratnosti říká, za jak dlouho se z diskontovaných p říjmů z investice splatí kapitálové výdaje


( )= +n i1 1• Za efektivní je považována investice, jejíž diskont ovaná

doba návratnosti je kratší než doba životnosti inve stice • Metoda se používá zpravidla jako dopl ňující kritérium

při hodnocení investic nebo ť neinformuje o tom, jaké příjmy generuje investice po splacení po čátečních kapitálových výdaj ů


Metoda: Diskontovaná doba návratnosti (PP D)

• Zjiš ťujeme za jak dlouho se z diskontovaných p říjmů z investice splatí kapitálové výdaje

1. Rok - Za první rok se vrátí 184,3 tis. K č (diskontované CF)2. Rok - V druhém roce se vrátí 171,6 tis. K č (diskontované CF)3. Rok - V třetím roce do pokrytí kapitálového výdaje

( )∑= +

=dPP

nn

n

i

CFK

1 1


3. Rok - V třetím roce do pokrytí kapitálového výdaje 400 tis. K č zbývá ješt ě 44,1 tis. K č (za první a druhý rok mám kumulované diskontované CF 355,9 tis. K č). V třetím roce bude diskontované CF 139,4 tis. K č a proto již jen po čítám, za jak dlouho v t řetím roce získám zbývajících 44,1 tis. K č.

44,1 tis. K č / 139,4 tis. K č = 0,32 roku

• Diskontovaná doba návratnosti = 2,32 let

3. Postup p ři hodnocení investice


3. Postup p ři hodnocení investice


Postup p ři hodnocení investice

A. Určení kapitálových výdaj ů

B. Stanovení p říjmů z investice

C. Určení diskontní sazby (diskontní faktor)

D. Vlastní hodnocení a interpretace výsledk ů


Statické metody

• Průměrný ro ční výnos• Průměrná doba návratnosti• Průměrná procentní

výnosnost• Doba návratnosti

Dynamické metody

• Čistá sou časná hodnota• Vnit řní výnosové procento• Index ziskovosti• Diskontovaná doba

návratnosti

A. Určení kapitálových výdaj ů

• Za kapitálové výdaje považujeme všechny peněžní toky (zpravidla výdaje) , které souvisejí s danou investicí (až do okamžiku zahájení jejího využívání)

• U kapitálových výdaj ů na po řízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je t řeba započítat i výdaje, které s po řízením majetku souvisejí (zpracování projektu, výdaje na dopravu, instalace za řízení, …)


projektu, výdaje na dopravu, instalace za řízení, …) a výdaje na zm ěnu čistého pracovního kapitálu (nárůst zásob, pohledávek, finan čního majetku)

• Kapitálové výdaje mohou být vynaloženy jednorázov ě, ale i postupn ě v delším časovém horizontu. V takovém případě je pot řeba použit dynamických metod a zohlednit časovou hodnotu pen ěz

B. Stanovení p říjmů z investice

• Příjmy z investice jsou odhadované pen ěžní toky , které investice v jednotlivých letech podniku p řinese

• Stanovení p římů vychází z plánu (odhadu) tržeb a z plánu provozních výdaj ů v jednotlivých letech za které investici hodnotíme


• Do příjmů z investice je t řeba započítat i p řípadné p říjmy z prodeje dlouhodobého majetku po skon čení využívání investice

• Při vy řazování investice mohou vznikat výdaje na odstran ění dlouhodobého majetku. I ty musí být také do výpo čtu zahrnuty

C. Určení diskontní sazby

• Diskontní sazba se stanovuje obvykle na základ ě náklad ů na kapitál . Při financování investice vlastním i cizím kapitálem je t řeba stanovit pr ůměrné náklady na kapitál (WACC)

• Na základ ě požadované výnosnosti investice – vycházíme z alternativního výnosu kapitálu (výnosnost nejlepší varianty, která se neuskute ční z důvodu investování do


varianty, která se neuskute ční z důvodu investování do jiné, námi posuzované, investice), nebo z modelu CA PM, který stanovuje diskontní sazbu jako požadovanou výnosnost = úroková sazba bezpe čných investic + prémie za riziko

Výnos = Bezrizikový výnos + Prémie za riziko10,5% 3,8% 6,7%

D. Vlastní hodnocení a interpretace výsledk ů• Při posuzování efektivnosti investic se jako klí čová

metoda bere dynamická metoda Čistá sou časná metoda (NPV) – hodnocení jaké pen ěžní prost ředky je schopna investice generovat p ři respektování časové hodnoty peněz a rizikovosti investice

• Metodu NPV je vhodné doplnit výpo čtem IRR (výnosnost


• Metodu NPV je vhodné doplnit výpo čtem IRR (výnosnost investice) a následn ě ji porovnat s o čekáváním podniku případně s jinými projekty

• Z pohledu řízení peněžních prost ředků můžeme se pomocí metody Diskontovaná doba návrat (PaybackPeriod) dozv ědět o likvidit ě dané investice, tj. za jakou dobu dosáhnou p říjmy z investice kapitálové výdaje

kapi

tal


ww

w.c

zech

inve

st.o

rg/v

entu

re-

kapi

tal

4. Zdroje financování investic


4. Zdroje financování investic


Zdroje financování investic

Vlastní zdroje

Vlastní interní :• odpisy• zisk (tzv. samofinancování)

Cizí (externí - vn ější) zdroje:

• dlouhodobé (investi ční) úvěry • emise dluhopis ů (obligací)

• finan ční leasing


Vlastní externí - vnit řní:• vklady vlastník ů

• tzv. rizikový kapitál

• Výhoda cizích zdroj ů je v cen ě. Cizí zdroje jsou levn ější a sou časně je množné si úroky ode číst od daňového základu (tzv. daňový štít )

Financování podniku v závislosti na vývojové fázi firmy

Vysoké

RIZIKOINVESTICE

FFF *

BUSINESS ANGELS

RIZIKOVÝ KAPITÁL

BUYOUT


Nízké

Založení Po čáteční růst Etablovaná firmaFÁZE VÝVOJE FIRMY

BUYOUT

KAPITÁLOVÉ TRHY

BANKY A LEASINGOVÉ SPOLE ČNOSTI

* Family, Friends, Fools

Rizikový kapitál v ČR

• ETA – domácí elektrospot řebiče

• GRISOFT – software AVG

• ZENTIVA – léčiva

• SEZNAM – Internet


• PIETRO FILIPI – oble čení

• GUMOTEX – výrobky na bázi polyuretanových hmot

• HOLMES PLACE – životní styl

www.czechinvest.org/venture-kapitalwww.cvca.cz/cs/

Téma 9: ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKU

Osnova:


Osnova:1. Pojem organizace, organizování a organiza ční struktura

2. Organizace podnikového řízení3. Proces tvorby organiza ční struktury4. Organiza ční normy

1. Pojem organizace, organizování a organiza ční struktura


a organiza ční struktura


Pojem organizace, organizování a organiza ční strukturaPojem organizace m ůžeme vnímat ve t řech základních významech:

– Organizace jako míra uspo řádanosti systému

– Organizace jako činnost ( funkce managementu)

– Organizace jako výsledek organizování


Pod pojmem organizování rozumíme:

– Jednu z pr ůřezových funkcí managementu

– Tvorbu pravidel chování a organiza čních pravidel

– Tvorbu organiza čních struktur

Pojem organizace, organizování a organiza ční struktura

• Organiza ční struktura je zp ůsob, jakým je organizace rozdělena do jednotlivých organiza čních jednotek (útvar ů); účelem struktury je organizovat činnosti a lidi tak, aby bylo dosaženo podnikových cíl ů

• Organiza ční struktura p ředstavuje formální rozd ělení podniku do organiza čních útvar ů a vymezení vzájemných organiza čních vztah ů a vazeb mezi nimi


organiza čních vztah ů a vazeb mezi nimi

• Základní organiza ční vztahy, vztahy nad řízenosti a pod řízenosti, vyplývají z rozd ělení pravomoci a odpov ědnosti mezi zam ěstnance podniku

• Neformální organizace vzniká spontánn ě a vychází ze sociální a psychologické interakce mezi lidmi


Důvody pro organizování:• Dělba práce uvnit ř podniku• Omezená schopnost člov ěka řídit ur čitý (omezený) po čet

pod řízených v podniku



Dělba práce uvnit ř podniku• Specializace pracovník ů vyžaduje koordinaci; jednotlivec

pov ěřený koordinací je nad řízený pracovník, který má má určité kompetence

• Centralizace p ředstavuje p řenášení kompetencí na vyšší


• Centralizace p ředstavuje p řenášení kompetencí na vyšší organiza ční úrovn ě (na manažery)

• Decentralizace p ředstavuje p řenášení kompetencí na nižší organiza ční úrovn ě

Pojem organizace, organizování a organiza ční strukturaOmezená schopnost člov ěka řídit ur čitý (omezený) po čet pod řízených

• Rozpětí řízení je počet osob, které je schopen vedoucí pracovník p římo řídit

• Optimální rozp ětí řízení je maximální po čet pod řízených, které je vedoucí schopen ješt ě efektivn ě řídit


• Optimální rozp ětí řízení je maximální po čet pod řízených, které je vedoucí schopen ješt ě efektivn ě řídit

• Rozpětí řízení závisí p ředevším na: organiza čních schopnostech řídicího pracovníka, kvalifikaci a motivaci pod řízených pracovník ů, složitosti práce

• Nelze stanovit obecn ě platné optimální rozp ětí řízení!

Organizace s úzkým rozp ětím řízení „strmá organiza ční struktura“


Organizace se širokým rozp ětím řízení „plochá organiza ční struktura“


2. Organizace podnikového řízení(struktury podle formy vymezení úkol ů a podle formy řízení)


(struktury podle formy vymezení úkol ů a podle formy řízení)


Organizace podnikového řízení

• Organiza ční schéma je grafické znázorn ění organiza ční struktury podniku, které poskytuje informace o zp ůsobu a rozsahu d ělby práce a zp ůsobu koordinace, p řípadně komunikace

• Vznikají organiza ční struktury: – podle formy vymezení úkol ů


– podle formy vymezení úkol ů

• Funkční• Divizní

– podle formy řízení• Nadřízenost• Podřízenost• Štábní úroveň

Typy organiza čních struktur

tvorba útvarů podle druhu činnosti

(„výkonový princip“)

vytváření divizí podle -skupin produktů -skupin zákazníků -regionů atd.

ad

řízen

ost

a p

od

řízen

ost jednoliniové

systémy

funkční členění divizní členění

vymezení úkolů


-regionů atd.

štáby jako poradní, linie jako rozhodující jednotka/y (možné ve všech strukturách)

maticová organizace kombinace výkonového a objektového principu

nad

řízen

ost

a p

od

řízen

ost

liniově-štábní systémy

víceliniové systémy

Funkční členění

Ředitel

Výroba Nákup Prodej Výzkum a vývoj


Prod

ukt

A

Prod

ukt

B

Prod

ukt

C

Prod

ukt

A

Prod

ukt

A

Prod

ukt

A

Prod

ukt

B

Prod

ukt

B

Prod

ukt

B

Prod

ukt

C

Prod

ukt

C

Prod

ukt

C


Výhody:• Vysoká specializace, nejlepší možné využití odborný ch

schopností pracovník ů

• Je jasn ě vymezena pot řebná kvalifikace pracovník ů

• Plnění úkol ů může být velmi efektivní


• Plnění úkol ů může být velmi efektivní

• V rámci dané funk ční oblasti je lepší koordinace

• Jednotlivé funk ční oblasti jsou pod řízeny vedení podniku; strategická rozhodnutí jsou provád ěna na úrovni vrcholového vedení


Nevýhody:• Mezi jednotlivými funk čními oblastmi musí komunikaci

zajiš ťovat vrcholové vedení; rozhodování m ůže být pomalejší (reakce na zm ěny prost ředí může být velmi pomalá a t ěžkopádná)

• Pracovníci nemají pochopení pro problémy ostatních funk čních oblastí


funk čních oblastí

• Problémy v jedné funk ční oblasti se projeví ve všech ostatních oblastech

• Omezení inova ční aktivity podniku

• Výchova vrcholových manažer ů je velmi obtížná

Produktov ě orientované členění

Ředitel

Produkt A Produkt B Produkt C


Výz

kum

Prod

ej

Nák

up

Výr

oba

Výz

kum

Výz

kum

Prod

ej

Prod

ej

Nák

up

Nák

up

Výr

oba

Výr

oba

V současné dob ě se prosazuje členění podle tzv. strategických obor ů podnikání (SBU).

Produktov ě orientované členění

Výhody:• Produktoví manaže ři mají zna čné pravomoci a vysoký

stupe ň odpov ědnosti za dosahování zisk ů • Prodejní úsilí prodejc ů je efektivn ější• Vysoká flexibilita podniku s ohledem na zm ěny okolí• Zaměření na produkt (ne na činnost)• Příprava vrcholových manažer ů probíhá p řirozen ě


Nevýhody:• Ne vždy efektivní využívání zdroj ů

• Menší specializace pracovník ů

• Upřednost ňování cíl ů divize p řed cíli celého podniku

Tržně orientované členění

Vedení podniku

Vnitřní trh EU Ostatní Evropa Světový trh


Vnitřní trh EU Ostatní Evropa Světový trh

Výr

oba

Obch

odníc

i

Přím

ý pro

dej

Výr

oba

Výr

oba

Logis

tika

Obch

odníc

i

Atd

.

Přím

ý pro

dej

Tržně orientované členění

Výhody:• Lepší reakce na p řání zákazník ů• Větší znalosti o zákaznících• Je demonstrována ochota naslouchat pot řebám

zákazníků


Nevýhody:• Vznik nadbyte čných kapacit• Nižší využití specializovaných pracovník ů

Jednoliniový systém


Jednoliniový systém

Výhody:• Pravomoc vedoucího je komplexní, úplná a ned ělitelná• Jednoduchá a p řehledná struktura

Nevýhody:• Vedoucí musí zvládnout všechny odborné

a specializované činnosti


a specializované činnosti• Organizace s ohledem na zm ěny okolí m ůže být

těžkopádná

Víceliniový systém


Víceliniový systém

Výhody: • Příkazy p řicházejí z kompetentních míst; komunika ční

cesty jsou krátké• Velmi flexibilní řešení problém ů

Nevýhody:• Kompeten ční konflikty mezi nad řízenými• Podřízený může obdržet p říkazy, které si vzájemn ě


• Podřízený může obdržet p říkazy, které si vzájemn ě odporují

• Problémy vznikají p ři přiřazování odpov ědnosti

Liniov ě – štábní systém

2. úroveň

štáb 1. úrovně liniového řízení

1. úroveň liniového řízení



štáb 2. úrovně liniového řízení


Liniov ě – štábní systém

Výhoda:• Štáby mohou významn ě napomoci práci liniových útvar ů

a zvýšit kvalitu jejich rozhodování

Nevýhody:• Kompeten ční konflikty mezi liniovými a štábními útvary • Izolace štábních míst


• Izolace štábních míst

Maticová organizace

Vedení podniku

Manažer nákupu

Manažer prodeje

Manažer výzkumu

Manažer výroby


Manažer produktové

řady A

Manažer produktové

řady B

nákupu prodeje výzkumu výroby

Maticová organizaceVýhody a nevýhody :• Pracovníci mají nej častěji dva nad řízené; to m ůže

přinášet nap ětí a vyvolávat konflikty• Výměna názor ů může zvýšit inova ční schopnost

a pružnost podniku• Na průsečících obou linií musí dojít ke slad ění zájmů

obou typ ů manažerů; v této oblasti je t řeba dbát na přesné vymezení kompetencí


přesné vymezení kompetencí • Existuje paralelní struktura (k existující primární

organizaci)• Ta nezasahuje do stávající organiza ční struktury,

v určitých p řípadech (projektech) jsou ale pracovníci pod řízeni vedoucím projekt ů

• Projekty se zpravidla týkají úkol ů, které hierarchická struktura m ůže vyřešit velmi obtížn ě nebo v ůbec

Štábní projektová organizace

Koordinátor projektu

Vedení podniku


Maticová projektová organizace

Vedoucí

Vedení podniku

Vedoucí prodeje

Vedoucí výroby

Vedoucí výzkumu


vertikální liniové vztahy horizontální tok kompetencí při řešení projektu

Vedoucí projektu 1

Vedoucí projektu 2

Projektová organizace

Různé zapojení projekt ů do stávajících struktur:• Liniová projektová organizace - vedoucí projektu má

rozsáhlé kompetence

• Štábní projektová organizace - existuje koordinátor projektu, který má menší kompetence

• Maticová projektová organizace - kompetence jsou


• Maticová projektová organizace - kompetence jsou rozděleny, jedná se o víceliniový systém

3. Proces tvorby organiza ční struktury


3. Proces tvorby organiza ční struktury


Organizování v podniku

Posláním organizování je vymezit a hospodárn ě zajistit nezbytné činnosti lidí p ři pln ění cílů podniku . Formou sdružování činností i lidí p ři zabezpečování stanovených úkol ů jsou organiza ční struktury.

Posláním organiza čních struktur je zajistit:• cíle podnikání ( Objectives)


• cíle podnikání ( Objectives)• specializaci ( Specialization)• koordinaci ( Coordination)• pravomoc ( Authority)• zodpov ědnost ( Responsibility)

Pro snadnou zapamatovatelnost se t ěchto p ět požadavk ůna organizování v podniku ozna čuje jako tzv. OSCAR.

Proces tvorby organiza ční struktury• Definovat a p řidělit práce r ůzným skupinám

a jednotlivc ům na základ ě jejich dovedností a znalostí

• Určit po čet úrovní ve struktu ře

• Stanovit odpov ědnosti za výsledky pro skupiny i jednotlivce


• Maximáln ě decentralizovat samostatné organiza ční jednotky

• Určit postupy, pravidla a systémy práce a zp ůsob jejich monitorování a kontroly

Proces tvorby organiza ční struktury

• Procesní organizace je varianta divizní struktury, která se vyzna čuje vysokou orientací na užitek pro zákazníka a je ve vazb ě na tato kritéria vysoce flexibilní

• V praxi se vyskytují smíšené podoby všech forem organizací (snaží se spojit výhody jednotlivých typ ů struktur a odstranit jejich nevýhody)


• Smíšené formy v rámci jednoho podniku ozna čujeme jako hybridní organizace

• Struktura m ůže zahrnovat i více autonomních podnik ů, pak mluvíme o sí ťové organizaci

Chceme-li vytvořit správně fungující organizaci, je zapotřebí ustanovit takové programy, systémy a procesy, které nám umožní realizovat naše stanovené cíle a přijaté strategie. Přitom situace na trhu a především naši zákazníci určují, jaký druh strategie firma vybere. A je to právě strategie, která následně určuje typ podnikové kultury a hlavní podnikové kompetence.

Budování efektivních organizací


www.businessinfo.cz

4. Organiza ční normy


4. Organiza ční normy


Organiza ční normy

• Organiza ční normy upravují postavení a poslání daného podniku ve spole čnosti a jeho vnit řní pravidla. Normy jsou zam ěřeny na základní a relativn ě trvalé organiza ční vazby v podniku

• Určující vliv na organiza ční normy mají právní normy z nichž n ěkteré podnikové normy vycházejí

• Organiza ční normy mají být srozumitelné, p řehledné a dostupné všem zam ěstnanc ům podniku


• Stanovy spole čnosti vymezují poslání podniku, právní formu vlastnictví, základní vztahy k okolí, základn í organiza ční jednotky, statutární orgány, atd.

• Organiza ční řád upravuje provozní podmínky podniku • Pracovní řád upravuje práva, povinnosti a odpov ědnosti

pracovník ů a jejich vztahy k podniku

Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5

tel. +420 841 133 166

[email protected]

www.vsem.cz

téma 4: zisk a vztahy mezi zÁkladnÍmi · nákladové funkce nákladové funkce p ředstavují...

Documents