sweb.czbrno4f64.sweb.cz/ii_tema-6-zop odpovedi.docx · web viewsoudní exekutor při výkonu...

183
F62 - Didaktický test - II. téma – platný od 1. února 2010 Otázka č. 1 (PRA): Subjektem trestního řízení rozumíme: a ty činitele, kteří mají a vykonávají vlastní vliv na průběh trestního řízení a kterým zákon k uskutečnění tohoto vlivu dává určitá procesní práva nebo ukládá určité povinnosti b ty orgány a organizace, které jsou příslušné vyřizovat věci v trestním řízení, pokud zákon nestanoví něco jiného a kterým k tomu zákon dává procesní práva c strážníky, pracovníky celních orgánů a v řízení o trestných činech strážníků Útvar MV pro inspekční činnost d společenské vztahy a zájmy chráněné trestním zákonem, jejichž narušení bylo v průběhu trestního řízení zjištěno Otázka č. 2 (PRA): Policejními orgány se mimo jiné rozumějí: a útvary Policie ČR a v řízení o trestných činech policistů Inspekce Policie ČR b útvary Policie ČR, pověřené správní orgány a pověřené orgány BIS c strážníci, pracovníci celních orgánů a pracovníci inspekce MV d policisté, pracovníci správních orgánů a příslušníci Vězeňské služby ČR Otázka č. 3 (PRA): Poškozeným v trestním řízení je: a každá oběť trestného činu a zúčastněná osoba, pokud trestným činem utrpí újmu na zdraví, nebo jí vznikne majetková škoda b ten, komu byla trestným činem způsobena škoda, a to

Upload: others

Post on 26-Jan-2021

1 views

Category:

Documents


0 download

TRANSCRIPT

F62 - Didaktický test - II. téma – platný od 1. února 2010

Otázka č. 1 (PRA): Subjektem trestního řízení rozumíme:

a

ty činitele, kteří mají a vykonávají vlastní vliv na průběh trestního řízení a kterým zákon k uskutečnění tohoto vlivu dává určitá procesní práva nebo ukládá určité povinnosti

b

ty orgány a organizace, které jsou příslušné vyřizovat věci v trestním řízení, pokud zákon nestanoví něco jiného a kterým k tomu zákon dává procesní práva

c

strážníky, pracovníky celních orgánů a v řízení o trestných činech strážníků Útvar MV pro inspekční činnost

d

společenské vztahy a zájmy chráněné trestním zákonem, jejichž narušení bylo v průběhu trestního řízení zjištěno

Otázka č. 2 (PRA): Policejními orgány se mimo jiné rozumějí:

a

útvary Policie ČR a v řízení o trestných činech policistů Inspekce Policie ČR

b

útvary Policie ČR, pověřené správní orgány a pověřené orgány BIS

c

strážníci, pracovníci celních orgánů a pracovníci inspekce MV

d

policisté, pracovníci správních orgánů a příslušníci Vězeňské služby ČR

Otázka č. 3 (PRA): Poškozeným v trestním řízení je:

a

každá oběť trestného činu a zúčastněná osoba, pokud trestným činem utrpí újmu na zdraví, nebo jí vznikne majetková škoda

b

ten, komu byla trestným činem způsobena škoda, a to pokud mu ublížením na zdraví, způsobením morální či jiné škody vznikla újma vyčíslitelná v penězích

c

ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda

d

pouze ten, kdo je subjektem adhezního řízení

Otázka č. 4 (PRA): Za subjekty trestního řízení jsou považováni také:

a

svědci, znalci a tlumočníci, pokud jsou orgánem činným v trestním řízení předvoláni k výslechu, zpracovávají znalecký posudek nebo tlumočí při výslechu

b

svědci, znalci a tlumočníci, pokud uplatní nárok na svědečné, znalečné nebo tlumočné

c

svědci, pokud svědčí, znalci, pokud zpracovávají znalecký posudek a tlumočníci, pokud tlumočí při výslechu

d

svědci, kteří uplatní svůj nárok na svědečné dle trestního řádu nejpozději do 7 dnů po svém výslechu

Otázka č. 5 (PRA): Policisté služebně zařazeni u obvodních oddělení Policie ČR plní úkoly:

a

policejních orgánů u trestných činů v příslušnosti okresních soudů, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice nepřevyšuje tři roky

b

policejních orgánů šetřením a prověřováním k trestným činům v příslušnosti okresních soudů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let

c

policejních orgánů objasňováním a prověřováním trestných činů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři roky

d

policejního orgánu šetřením a prověřováním k trestným činům, o kterých v prvním stupni koná řízení krajský soud

Otázka č. 6 (PRA): Zúčastněnou osobou v trestním řízení rozumíme:

a

osobu, která je přibrána k zajišťovacím úkonům (např. k domovní prohlídce) pro zajištění zákonnosti a objektivnosti těchto procesních úkonů

b

toho, jehož věc byla zabrána nebo podle návrhu má být zabrána

c

osobu, která je přítomna čtení a podpisu protokolu o trestním oznámení, výslechu apod.

d

toho, u jehož věci bylo vysloveno propadnutí věci, nebo podle návrhu má být vysloveno propadnutí věci

Otázka č. 7 (PRA): Trestní řád označuje osobu, proti níž se vede trestní řízení, termíny:

a

zajištěný, obviněný, odsouzený, rehabilitovaný

b

pachatel, podezřelý, obviněný, odsouzený

c

podezřelý, obviněný, obžalovaný, odsouzený

d

podezřelý, zadržený, odsouzený, rehabilitovaný

Otázka č. 8 (PRA): Orgány činnými v trestním řízení jsou:

a

policejní orgány na základních útvarech Policie ČR a policejní orgány služby kriminální policie a vyšetřování; v řízení o trestných činech policistů útvar Ministerstva vnitra pro inspekční činnost, pověřený orgán Národního bezpečnostního úřadu

b

policejní orgán, státní zástupce, soud, poškozený, zúčastněná osoba, obviněný a jeho obhájce

c

soud, státní zástupce, policejní orgán

d

obvodní oddělení Policie ČR, pověřené správní orgány a pověřené orgány Vojenské policie

Otázka č. 9 (PRA): Podle trestního řádu lze předvést:

a

kohokoliv kromě tlumočníka

b

znalce a svědka

c

obviněného, svědka a osobu k podání vysvětlení

d

tlumočníka a svědka

Otázka č. 10 (PRA): Zadržená osoba musí být předána soudu nebo propuštěna na svobodu do:

a

14 dnů od zadržení

b

24 hodin od zadržení

c

36 hodin od zadržení

d

48 hodin od zadržení

Otázka č. 11 (PRA): Trestní řád rozlišuje tyto druhy zadržení:

a

kohokoliv policejním orgánem

b

obviněného policejním orgánem, osoby podezřelé policejním orgánem, omezení osobní svobody kýmkoliv

c

podezřelého kteroukoliv osobou

d

obviněného kteroukoliv osobou

Otázka č. 12 (PRA): Domovní prohlídku lze vykonat:

a

je-li důvodné podezření, že v živnostenské provozovně je osoba podezřelá ze spáchání trestného činu

b

je-li důvodné podezření, že v bytě nebo jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejícím, je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení

c

je-li důvodné podezření, že v bytě nebo jiné prostoře sloužící k bydlení je nebezpečí ohrožující životy nebo zdraví občanů

d

je-li důvodné podezření, že v živnostenské provozovně je hledaná osoba

Otázka č. 13 (PRA): Prohlídku jiných prostor a pozemků v přípravném řízení nařizuje:

a

státní zástupce, popř. i strážník obecní policie

b

jestliže věc nesnese odkladu, státní zástupce nebo policejní orgán

c

jestliže věc nesnese odkladu, státní zástupce a policejní orgán

d

státní zástupce nebo policejní orgán, který k tomu potřebuje předchozí souhlas státního zástupce

Otázka č. 14 (PRA): Policejní orgán může vstoupit do obydlí, jiných prostor a na pozemek jen tehdy, jestliže:

a

se tam nachází osoba podezřelá ze spáchání trestného činu nebo přestupku

b

věc snese odkladu a vstup je nezbytný pro zajištění osob a věcí

c

věc nesnese odkladu a vstup je nezbytný k provedení ohledání

d

věc nesnese odkladu a vstup tam je nutný pro ochranu života nebo zdraví osob nebo pro ochranu jiných práv a svobod nebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku

Otázka č. 15 (PRA): Příkaz k odnětí věci v přípravném řízení vydává:

a

výlučně předseda senátu, na základě odůvodněného návrhu policejního orgánu

b

státní zástupce nebo soudce nebo policejní orgán, policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce, bez předchozího souhlasu státního zástupce může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu

c

státní zástupce nebo policejní orgán, policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce, bez tohoto předchozího souhlasu může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu

d

státní zástupce nebo policejní orgán, policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce, bez tohoto předchozího souhlasu státního zástupce může policejní orgán věc odejmout jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu

Otázka č. 16 (PRA): Povinnost vydat věc na výzvu oprávněných orgánů činných v trestním řízení se podle trestního řádu:

a

vztahuje na všechny věci bez výjimky

b

nevztahuje na listinu, jejíž obsah se týká okolnosti, o které platí zákaz výslechu, ledaže došlo k zproštění povinnosti zachovat věc v tajnosti nebo k zproštění povinnosti mlčenlivosti

c

vztahuje na všechny věci důležité pro trestní řízení bez výjimky

d

vztahuje na všechny věci důležité pro trestní řízení s výjimkou věci, o které může být vysloven trest propadnutí věci

Otázka č. 17 (PRA): O odnětí věci se podle trestního řádu sepíše:

a

úřední záznam

b

protokol

c

usnesení

d

opatření

Otázka č. 18 (PRA): Osobní prohlídku lze vykonat též u osoby, je-li podezření, že má u sebe zbraň nebo jinou věc, jíž by mohla ohrozit život nebo zdraví vlastní nebo cizí. Jedná se o osobu:

a

zadrženou, zatčenou nebo osobu, která se bere do vazby

b

na niž byl vydán příkaz k zatčení nebo příkaz k předvedení nebo příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody

c

zadrženou nebo na niž byl vydán příkaz k předvedení nebo dodání do výkonu trestu odnětí svobody

d

zadrženou nebo na niž byl vydán příkaz k dodání do vazby nebo která byla předvolána

Otázka č. 19 (PRA): Nařídit osobní prohlídku je v přípravném řízení oprávněn:

a

státní zástupce nebo s jeho souhlasem policejní orgán

b

předseda senátu a s jeho souhlasem státní zástupce nebo policejní orgán

c

po předchozím souhlasu předsedy senátu policejní orgán

d

policejní orgán se souhlasem soudce

Otázka č. 20 (PRA): Nevyhoví-li povinný výzvě k vydání věci:

a

věc mu může být zabrána

b

věc mu mimo jiné může být odňata

c

může mu být uložen peněžitý trest

d

může být rozhodnuto o propadnutí věci

Otázka č. 21 (PRA): Orgány Policie ČR projednávají přestupky na úseku:

a

pobytu cizinců na území republiky

b

pobytu cizinců na území ČR, držení a distribuce drog a dopravních nehod

c

distribuce drog, dopravních nehod, drobného ublížení na zdraví

d

evidencí zbraní a střeliva, ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi a proti

bezpečnosti a plynulosti silničního provozu

Otázka č. 22 (PRA): Místně příslušným útvarem Policie ČR k plnění úkolů na úseku přestupků je:

a

útvar, který se o šetření přestupku sám přihlásí

b

jen ten útvar, který je pověřen šetřením přestupků okresním ředitelem policie

c

ten útvar, v jehož obvodu byl přestupek spáchán

d

jen ten útvar, který si v řízení o přestupku přestupce určí

Otázka č. 23 (PRA): Zjistí-li orgán Policie ČR, že byl spáchán přestupek a podezřelým ze spáchání je policista, přestupek vyřeší:

a

zastavením řízení či postoupením věci

b

odevzdáním věci příslušnému orgánu k projednání podle zvláštního předpisu

c

odložením věci

d

oznámením nadřízenému policejnímu orgánu

Otázka č. 24 (PRA): Přestupky, které se projednávají jen na návrh postižené osoby, jsou přestupky:

a

na úseku veřejného pořádku dle § 47 odst. 1, písm. a) a d) přestupkového zákona

b

na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1, písm. a), b) a j) přestupkového zákona

c

proti bezpečnosti a plynulosti na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1) a přestupky proti pořádku ve státní správě a územní samosprávě podle § 46 odst. 1), 2) a 3) přestupkového zákona

d

proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1, písm. b) a c), přestupky proti majetku podle § 50 a přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1, písm. h), spáchané mezi blízkými osobami, jakož i přestupky proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona

Otázka č. 25 (PRA): Orgán policie v rámci své věcné a funkční příslušnosti může projednat přestupek v blokovém řízení jen za těchto podmínek:

a

přestupce je spolehlivě zjištěn, jedná se o návrhový přestupek, přestupcem je cizinec, který se na území ČR zdržuje krátkodobě a s blokovým řízením souhlasí

b

v blokovém řízení lze projednat jakýkoli přestupek, přestupce je znám, s blokovým řízením souhlasí

c

přestupek je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva, obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit, nejedná se o návrhový přestupek

d

orgán policie může uložit pokutu v blokovém řízení nejvýše do 5 000 Kč na místě, pokud obviněný z přestupku si je vědom porušení právní normy a nezáleží na tom, zda s uložením blokové pokuty souhlasí, přestupek je spolehlivě zjištěn, nejedná se o návrhový delikt, policejní orgán je oprávněn v blokovém řízení přestupek projednat

Otázka č. 26 (PRA): Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. g) až i) přestupkového zákona policisté podle ZPPP č. 83/2006 v blokovém řízení:

a

projednávají, i když přestupkový zákon uvedené projednání neumožňuje, ale interní předpisy umožňují projednání v blokovém řízení

b

projednávají, ale musí s tím podezřelý z přestupku souhlasit a být ochoten zaplatit

c

neprojednávají, ale oznamují je správnímu orgánu s výjimkou cizinců, kteří se na území ČR zdržují krátkodobě

d

neprojednávají, ale oznamují je správnímu orgánu s výjimkou cizinců, kteří se na území ČR trvale zdržují

Otázka č. 27 (PRA): Jde-li o přestupky, u nichž policisté provádějí nezbytná šetření ke zjištění osoby podezřelé ze spáchání přestupku, orgán policie:

a

nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, přestupek oznámí, nebo nezjistí-li do 1 měsíce skutečnosti odůvodňující podezření, že jej spáchala určitá osoba, jsou-li dány podmínky, věc odloží

b

nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, přestupek oznámí a není pro oznámení rozhodné, zda přestupek spáchala určitá osoba

c

nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, přestupek oznámí a není pro oznámení rozhodné, zda přestupek spáchala určitá osoba

d

nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, přestupek oznámí nebo nezjistí-li do 2 měsíců skutečnosti odůvodňující podezření, že jej spáchala určitá osoba, věc odloží

Otázka č. 28 (PRA): Stadia trestního řízení tvoří:

a

přípravné řízení, hlavní líčení, rozhodnutí soudu a odvolací řízení

b

přípravné řízení, zkrácené přípravné řízení, předběžné projednání obžaloby, hlavní líčení, opravné prostředky

c

přípravné řízení, předběžné projednání obžaloby, hlavní líčení, opravné (odvolací) řízení, vykonávací řízení

d

předběžné projednání obžaloby, hlavní líčení, opravné řízení, vykonávací řízení, řízení o mimořádných opravných prostředcích

Otázka č. 29 (PRA): Přípravné trestní řízení je podle trestního řádu:

a

úsek trestního řízení od sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu bezprostředně předcházejí, a končí podáním obžaloby nebo návrhem na potrestání, pokud státní zástupce ve věci nerozhodne jinak

b

úsek trestního řízení, který začíná zjištěním spáchání trestného činu, pokračuje zahájením trestního stíhání vůči pachateli, následně předběžným projednáním obžaloby ve formě veřejného zasedání soudu

c

úsek trestního řízení, který začíná spácháním trestného činu, pokračuje dokazováním, pak následuje podáním obžaloby, dále hlavním líčením s vynesením rozsudku a končí řádnými a mimořádnými opravnými prostředky

d

úsek trestního řízení od zahájení trestního stíhání nebo zkráceného přípravného řízení, a to až do podání obžaloby státním zástupcem soudu, přijetí obžaloby soudem a osobou obžalovanou

Otázka č. 30 (PRA): Trestním řízením se rozumí řízení:

a

podle trestního řádu

b

podle trestního řádu a zákona o přestupcích

c

podle trestního řádu, přestupkového zákona a zákona o policii

d

podle trestního a občanského soudního řádu

Otázka č. 31 (PRA): Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, má v trestním řízení povinnost přijmout:

a

jen policejní orgán

b

policejní orgán, státní zástupce a předseda senátu

c

policejní orgán, státní zástupce

d

policejní orgán, státní zástupce, předseda senátu v hlavním líčení, soudce v přípravném řízení

Otázka č. 32 (PRA): O zahájení úkonů trestního řízení sepíše policejní orgán:

a

neprodleně záznam, jehož opis zašle do 48 hodin od zahájení trestního řízení státnímu zástupci

b

úřední záznam, ve kterém uvede skutkové okolnosti, pro které řízení zahajuje, a způsob, jakým se o nich dozvěděl

c

protokol o zahájení trestního řízení, jehož opis zašle do 24 hodin státnímu zástupci

d

přípis o provedených neodkladných a neopakovatelných úkonech, které slouží k objasnění a prověření skutečností, že byl spáchán trestný čin

Otázka č. 33 (PRA): K objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je policejní orgán oprávněn v přípravném řízení provést zejména tyto úkony:

a

nařídit záměnu zásilky, kdykoli vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek, odejmout věc potřebnou k trestnímu stíhání, odložit či odevzdat věc příslušnému státnímu orgánu a

další

b

vzít do vazby obviněného, zadržet jakoukoli fyzickou osobu, zatknout obviněného, oznámit věc věcně a místně příslušnému orgánu a další

c

vyžadovat vysvětlení od fyzických a právnických osob a státních orgánů, vyžadovat odborné vyjádření od příslušných orgánů, též znalecké posudky, provádět ohledání místa činu a věci, provést zkoušku krve či jiný podobný úkon

d

náhradu nutných nákladů upravujících cestovní náhrady a prokázaného ušlého výdělku, postavit obviněného tváří v tvář svědkovi nebo spoluobviněnému, znovu poznat osobu nebo věc a určit tím jejich totožnost, předvést svědka již k prvnímu výslechu a další

Otázka č. 34 (PRA): Lhůta ke skončení prověřování je stanovena trestním řádem do dvou měsíců, pokud:

a

jde o věc patřící v prvním stupni do příslušnosti samosoudce krajského soudu, na kterou zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí nejméně 5 let

b

jde o věc patřící do příslušnosti samosoudce, v níž se nekoná zkrácené přípravné řízení

c

jde o jinou věc než zkrácené přípravné řízení patřící do příslušnosti okresního soudu, na kterou zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí nejméně 3 roky

d

jde o taxativně v § 66 trestního řádu uvedenou věc spadající do příslušnosti vrchního soudu

Otázka č. 35 (PRA): Lhůta ke skončení prověřování je zákonem stanovena do tří měsíců, jde-li o věc:

a

patřící do příslušnosti okresního soudu

b

patřící v I. stupni do příslušnosti krajského soudu

c

v níž se nekoná zkrácené přípravné řízení a patřící v I. stupni do příslušnosti Vrchního soudu

d

spadající do pravomoci správního úřadu

Otázka č. 36 (PRA): Trestní řád v současné době rozlišuje tyto formy přípravného řízení:

a

oznámení trestného činu, jeho prověrku, vzetí obviněného do vazby

b

prověřování trestného činu, zkrácené přípravné řízení, skončení prověřování

c

odevzdání věci před zahájením trestního stíhání, odložení trestního stíhání, včetně dočasného odložení trestního řízení

d

standardní, rozšířené, zkrácené

Otázka č. 37 (PRA): Podle § 159a trestního řádu lze vyřídit věc před zahájením trestního stíhání těmito způsoby:

a

oznámením, přípisem či usnesením

b

odložením, odevzdáním

c

stížností, odvoláním, dožádáním

d

postoupením, odnětím, narovnáním

Otázka č. 38 (PRA): Zákonným obligatorním důvodem pro odložení věci podle trestního řádu je například:

a

promlčení a neúčelnost trestního stíhání

b

že ve věci nejde o podezření z trestného činu či nepřípustnost trestního stíhání

c

neúčelnost trestního stíhání a vyhlášení amnestie prezidenta republiky ve Sbírce zákonů

d

věc není trestným činem nebo o skutku bylo již pravomocně rozhodnuto jiným orgánem

Otázka č. 39 (PRA): Mezi důvody nepřípustnosti trestního stíhání patří například:

a

pachatel je mladší 18 let, a proto nebyl dosud trestně stíhán, vyplývá to z mezinárodní smlouvy, kterou je ČR vázána

b

pachatel byl v době páchání skutku nepříčetný

c

nedostatek věku pachatele, poškozený nedal souhlas s trestním stíháním v případech, kdy tak stanoví zákon

d

po pachateli bylo orgány činnými v trestním řízení vyhlášeno pátrání, pachatel je chráněn imunitami a výsadami

Otázka č. 40 (PRA): Policejní orgán podle trestního řádu před zahájením trestního stíhání věc odevzdá:

a

příslušnému správnímu orgánu či jinému orgánu

b

službě kriminální policie či vyšetřování

c

prostřednictvím státního zástupce soudu k předběžnému projednání obžaloby

d

státnímu zástupci k rozhodnutí o zahájení trestního stíhání

Otázka č. 41 (PRA): Důvodem pro odevzdání věci před zahájením trestního stíhání je, že věc:

a

je neodkladným či neopakovatelným úkonem, stížností či rozkladem na postup orgánů činných v trestním řízení

b

musí být ze zákonných důvodů přerušena, zastavena či podmíněně zastavena, postoupena

c

je přestupkem, jiným správním deliktem, kázeňským přestupkem či kárným proviněním

d

věc musí být na pokyn státního zástupce došetřena, dovolána, znovupoznána či narovnána

Otázka č. 42 (PRA): Při přijetí trestního oznámení policejní orgán sepíše:

a

protokol o trestním oznámení

b

záznam o trestním oznámení

c

úřední záznam o trestním oznámení

d

oznámení o trestním oznámení

Otázka č. 43 (PRA): Policista v postavení policejního orgánu přijímá:

a

všechna trestní oznámení, bez ohledu na svou věcnou a místní příslušnost

b

jen ta trestní oznámení, ke kterým je místně a funkčně příslušný

c

oznámení o všech trestných činech a přestupcích s trestem odnětí svobody do 3 let

d

jen oznámení o všech trestných činech, v nichž koná řízení v 1. stupni okresní soud

Otázka č. 44 (PRA): Skutek právně kvalifikován jako trestný čin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákona, s trestem odnětí svobody až na dvě léta, prověřuje podle trestního řádu:

a

místně příslušný útvar Policie ČR služby kriminální policie a vyšetřování

b

místně příslušný výkonný organizační článek Policie ČR služby pořádkové policie

c

věcně a místně příslušný útvar Policie ČR služby kriminální policie a vyšetřování

d

nestanoví-li státní zástupce jinak, vždy výkonný organizační článek Policie ČR služby pořádkové policie v místě, kde vyšel trestný čin najevo

Otázka č. 45 (PRA): Skutek právně kvalifikován jako trestný čin loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákona, s trestem odnětí svobody na tři léta až deset let, podle trestního řádu prověřuje:

a

místně příslušný útvar Policie ČR služby kriminální policie a vyšetřování

b

místně příslušný výkonný organizační článek Policie ČR služby pořádkové policie

c

věcně a funkčně příslušný útvar Policie ČR služby kriminální policie a vyšetřování

d

nestanoví-li státní zástupce jinak, vždy výkonný organizační článek Policie ČR služby pořádkové policie v místě, kde vyšel trestný čin najevo

Otázka č. 46 (PRA): O obsahu vysvětlení, která nemají povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu v trestním řízení před zahájením trestního stíhání, se sepíše:

a

protokol o podání vysvětlení

b

opatření o podaném vysvětlení

c

úřední záznam

d

oznámení o provedeném podání vysvětlení

Otázka č. 47 (PRA): O zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících, že byl spáchán trestný čin, sepíše:

a

policejní orgán neprodleně záznam

b

státní zástupce nebo policejní orgán neprodleně usnesení o zahájení trestního stíhání ve věci

c

policejní orgán protokol

d

policejní orgán neprodleně záznam, státní zástupce protokol

Otázka č. 48 (PRA): Policejní orgán prověřující na místě činu skutečnost, že byl spáchán trestný čin, tak učiní procesním úkonem, kterým je podle trestního řádu:

a

ohledání

b

svědecká výpověď

c

zajištění

d

oprávnění přesvědčit se, zda má osoba u sebe zbraň

Otázka č. 49 (PRA): Pojmové znaky trestného činu ho označují jako:

a

čin jinak trestný, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně o přestupcích nebo v trestním zákoníku

b

čin pro společnost nebezpečný, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoníku

c

čin protiprávní, který trestní zákon za trestný označuje a který vykazuje znaky v zákoně uvedené

d

zaviněné jednání, které ohrožuje či porušuje zájmy společnosti, nejde-li o přestupek či jiný správní delikt

Otázka č. 50 (PRA): Trestným činem se rozumí:

a

jen čin soudně trestný, organizátorství, návod, pomoc

b

čin soudně trestný nebo čin postižitelný podle jiného zákona

c

čin soudně trestný, příprava k trestnému činu a jeho pokus

d

jen čin soudně trestný, též příprava k trestnému činu, pokus trestného činu, organizátorství, návod a pomoc

Otázka č. 51 (PRA): Návyková látka je:

a

alkohol, omamná a psychotropní látka, ovladatelná přírodní síla a jiná majetková hodnota

b

každá majetková hodnota představující účelně vynaložené náklady na obstarání alkoholu či ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti

c

alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací či rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování

d

provozování počítačových či jiných státem povolených her, jejichž důsledkem je vytvořit závislost hráče na hře

Otázka č. 52 (PRA): Skutečnost, že trestný čin nespáchá, kdo jedná na základě svolení poškozeného, představuje:

a

vývojové stadium trestné činnosti

b

způsob zániku trestní odpovědnosti

c

okolnost vylučující protiprávnost

d

zvláštní formu trestné součinnosti

Otázka č. 53 (PRA): Obydlím se rozumí:

a

dům, byt, garáž, sklad, tedy příslušným orgánem zkolaudované prostory

b

jen domy a byty sloužící podle kolaudačního rozhodnutí k bydlení

c

dům, byt nebo jiná prostora sloužící k bydlení, včetně příslušenství

d

všechny prostory, v nichž žijí, pracují a přebývají fyzické osoby

Otázka č. 54 (PRA): Veřejnou listinou je například:

a

recept lékaře na výdej léků, program kulturního pořadu

b

občanský průkaz, rozhodnutí ředitele školy o přijetí ke studiu

c

cestovní pas, účet z obchodu

d

rozhodnutí stavebního úřadu o stavebním povolení, doklad o zaplacení zálohy za zahraniční rekreaci

Otázka č. 55 (PRA): Trestný čin je spáchán veřejně:

a

před více než třemi osobami, vždy na místě veřejnosti přístupném

b

nejméně před dvěma přítomnými osobami

c

nejméně před třemi současně přítomnými osobami

d

kdekoli a kýmkoli, pokud se o tom dozví veřejnost

Otázka č. 56 (PRA): Spáchání trestného činu násilím je i tehdy, je-li spáchán na osobě, kterou pachatel uvedl:

a

výlučně do stavu bezbrannosti lstí

b

výlučně do stavu nepříčetnosti lstí

c

do stavu bezbrannosti lstí nebo jiným podobným způsobem

d

do stavu nepříčetnosti lstí nebo jiným podobným způsobem

Otázka č. 57 (PRA): Trestní zákoník definuje za okolnosti vylučující protiprávnost:

a

jen nutnou obranu a krajní nouzi

b

jen nutnou obranu, krajní nouzi a oprávněné použití zbraně

c

nutnou obranu, krajní nouzi, plnění zákonné povinnosti a výkon práva

d

nutnou obranu, krajní nouzi, svolení poškozeného, přípustné riziko, oprávněné použití zbraně

Otázka č. 58 (PRA): Trestně odpovědným pachatelem je:

a

fyzická osoba, která v době spáchání činu dovršila 14. rok věku

b

fyzická osoba, která v době spáchání činu dovršila 15. rok věku a právnická osoba, která je zapsaná v obchodním rejstříku

c

fyzická osoba, která v době spáchání činu dovršila 15. rok věku

d

fyzická i právnická osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům

Otázka č. 59 (PRA): Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže:

a

přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti k zájmům chráněným trestním zákonem

b

pachatel svým jednáním porušil zvlášť významnou povinnost

c

přístup pachatele k porušení a ohrožení zájmů chráněných trestním zákonem byl zvlášť bezohledný

d

pachatel hrubým způsobem porušil zvlášť významné zájmy chráněné trestním zákonem

Otázka č. 60 (PRA): Zmenšenou příčetností rozumíme stav, kdy pachatel:

a

v době spáchání činu nemohl plně rozpoznat jeho protiprávnost

b

pro duševní poruchu po spáchání činu měl podstatně sníženou schopnost ovládat své jednání

c

v době spáchání činu měl výrazně sníženou schopnost rozpoznávací i ovládací

d

pro duševní poruchu v době spáchání činu měl podstatně sníženou schopnost rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání

Otázka č. 61 (PRA): Opomenutím se rozumí:

a

opomenutí konání, ke kterému byl pachatel povinen jedině podle zákona

b

opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel povinen podle právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo smlouvy

c

takové jednání, kterým porušil právní normu či pravidla morálky

d

opomenutí povinnosti, uložené mu zvláštním zákonem v konkrétních situacích či obecnou právní normou

Otázka č. 62 (PRA): Ublížení na zdraví je takový stav, který:

a

záleží v poruše zdraví nebo jiném onemocnění, které znesnadňuje nikoliv jen po krátkou dobu obvyklý způsob života poškozeného a vyžaduje lékařské ošetření

b

spočívá ve zranění či poranění, které vyžaduje lékařské ošetření a dobu pracovní neschopnosti delší 7 dnů

c

záleží v poruše zdraví či jiném zranění, které poškozenému brání vykonávat práci a je dále podmíněno vystavením poukazu práce neschopného

d

poškozenému znesnadňuje po delší dobu obvyklý způsob života

Otázka č. 63 (PRA): Státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti je:

a

mlčenlivost, jejíž rozsah vyplývá z právního úkonu, učiněného na základě jiného právního předpisu

b

mlčenlivost, která je uložena nebo uznána jiným právním předpisem

c

povinnost mlčenlivosti, která vyplývá z určitého postavení, oprávnění či funkce

d

mlčenlivost, která je uložena právním předpisem a uznaná církevními normami

Otázka č. 64 (PRA): Úřední osobou je mimo jiné:

a

prezident ČR, poslanec, revizor hromadné dopravy a finanční arbitr

b

strážník obecní policie, člen zastupitelstva obce a zákonný zástupce osoby se sníženou způsobilostí k právním úkonům

c

osoba ustanovená mysliveckou stráží, příslušník bezpečnostního sboru, soudce

d

soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti, opatrovník fyzické osoby, která byla zbavena právní subjektivity, senátor

Otázka č. 65 (PRA): Za dítě podle trestního zákoníku je považovaná osoba:

a

mladší 15 let

b

mladší 14 let

c

mladší 19 let, ve zvláštních, zákonem stanovených věcech

d

mladší 18 let, pokud trestní zákon nestanoví jinak

Otázka č. 66 (PRA): Trestní odpovědnost za trestný čin zaniká uplynutím promlčecí doby v délce:

a

20, 15, 12, 5 a 3 let

b

20, 15, 10, 5 a 3 let

c

20, 12, 10, 8 a 3 let

d

20, 17, 12, 7 a 3 let

Otázka č. 67 (PRA): Spisy se podle trestního zákona rozumí:

a

spisy trestní a přestupkové podle zápisu do knihy událostí

b

záznamy a protokoly státního zástupce, nevyplývá-li z ustanovení zákona něco jiného

c

datové, zvukové a obrazové záznamy, vyobrazení a jiná znázornění, nevyplývá-li z jednotlivých ustanovení trestního zákona něco jiného

d

přílohové soudní spisy, které policejní orgán je povinen připojit k originálu spisu ve věci proti pachateli zvlášť závažného zločinu

Otázka č. 68 (PRA): Přečinem jsou všechny:

a

úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby trestu odnětí svobody do tří let

b

nedbalostní trestné činy s horní hranicí trestní sazby trestu odnětí svobody do tří let a trestné činy úmyslné s horní hranicí trestní sazby do pěti let

c

nedbalostní trestné činy a úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby trestu odnětí svobody do pěti let

d

nedbalostní i úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby trestu odnětí svobody do tří let

Otázka č. 69 (PRA): Zločiny jsou:

a

všechny nedbalostní i úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nad pět let

b

jen úmyslné trestné činy vyjmenované ve zvláštní části trestního zákoníku

c

všechny úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nad osm let a nedbalostní trestné činy s horní hranící trestní sazby nad tři roky

d

všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny

Otázka č. 70 (PRA): Zvlášť závažnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, na něž zákon stanoví trest odnětí svobody:

a

s horní hranicí trestní sazby nejméně 10 let

b

s horní hranicí trestní sazby nejméně 8 let

c

s dolní hranicí trestní sazby nejméně 10 let

d

s dolní hranicí trestní sazby vyšší než 8 let

Otázka č. 71 (PRA): Přípravou je:

a

zaviněné jednání, které spočívá ve vytváření podmínek pro spáchání trestného činu

b

jednání, které záleží v úmyslném vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu

c

jednání, které záleží v úmyslném vytváření všech zákonných znaků zločinu

d

jednání pro společnost škodlivé, spočívající ve vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného přečinu v budoucnu

Otázka č. 72 (PRA): O svolení poškozeného se jedná, pokud:

a

u zvlášť závažných zločinů bylo svolení dáno předem

b

u přečinů bylo dáno až po jejich spáchání

c

u všech trestných činů musí být dáno předem, s výjimkou přečinů

d

bylo dáno předem nebo současně s jednáním osoby páchající čin jinak trestný

Otázka č. 73 (PRA): Trestním zákonem se rozumí:

a

trestní zákoník a předpisy související

b

trestní zákon a podle povahy věci i zákon o soudnictví ve věcech mládeže

c

trestní zákoník a zákon o trestním řízení soudním

d

trestní zákon, rozhodnutí prezidenta ČR o amnestii, nálezy Ústavního soudu a vybraná ustanovení Listiny základních práv a svobod o věcech trestních

Otázka č. 74 (PRA): Pachatelem trestného činu, nevyplývá-li něco jiného, je:

a

jen organizátor, návodce a pomocník

b

nepřímý pachatel a současný pachatel

c

i spolupachatel a účastník

d

i ten, kdo se na něm jinak podílel tím, že čin neoznámil či neumožnil

Otázka č. 75 (PRA): Listina základních práv a svobod stanoví, že:

a

povinnosti mohou být ukládány pouze na základě zákona nebo rozhodnutí Ústavního soudu a jen při zachování základních práv a svobod

b

meze základních lidských práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních lidských práv a svobod upraveny pouze zákonem

c

meze základních lidských práv a svobod nemohou být upraveny vůbec

d

zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny občany

Otázka č. 76 (PRA): Mezi základní lidská práva a svobody patří:

a

právo k výsledkům tvůrčí duševní činnosti

b

právo na příznivé životní prostředí

c

právo na svobodnou volbu povolání

d

svoboda pohybu a pobytu

Otázka č. 77 (PRA): Příslušník nesmí splnit rozkaz, jehož splněním by:

a

se dopustil kázeňského přestupku nebo trestného činu

b

mohl způsobit újmu druhé osobě

c

spáchal jiný správní delikt

d

zřejmě spáchal trestný čin

Otázka č. 78 (PRA): Příslušník je povinen:

a

prohlubovat svoji odbornost a udržovat svoji fyzickou zdatnost potřebnou pro zastávané služební místo a podrobovat se jejímu ověřování služebním funkcionářem

b

udržovat svoji fyzickou zdatnost potřebnou pro jakékoli služební místo a podrobovat se jejímu ověřování služebním funkcionářem

c

prohlubovat svoji odbornost a udržovat svoji fyzickou zdatnost potřebnou pro zastávané služební místo, nemusí se však podrobovat jejímu ověřování služebním funkcionářem

d

jednorázově při nástupu do služebního poměru prokazovat svou fyzickou, tělesnou a psychickou způsobilost

Otázka č. 79 (PRA): Příslušník je povinen:

a

chovat se a jednat i v době mimo službu tak, aby svým jednáním neohrozil své postavení

b

chovat se a jednat i v době mimo službu tak, aby svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru

c

chovat se a jednat ve službě i v době mimo službu slušně a taktně

d

chovat se ve službě i mimo ni podle pravidel společenského chování a pravidel morálky

Otázka č. 80 (PRA): Kázeňské tresty jsou:

a

písemná důtka, snížení základního tarifu až o 25% na dobu nejvýše 3 měsíců, odnětí služební hodnosti, pokuta nebo zákaz činnosti

b

domluva, odnětí služební medaile, odnětí služební hodnosti, pokuta, propadnutí věci nebo zákaz činnosti

c

písemné napomenutí, snížení základního tarifu až o 25% na dobu nejvýše 3 měsíců, odnětí služební medaile, odnětí služební hodnosti, pokuta, propadnutí věci nebo zákaz činnosti

d

písemná pochvala, peněžitý nebo věcný dar, mimořádné povýšení či jmenování do vyšší hodnosti

Otázka č. 81 (PRA): Kázeňskými odměnami jsou:

a

písemná pochvala, prominutí nebo zahlazení kázeňského trestu, peněžitý nebo jiný věcný dar

b

peněžitý nebo věcný dar, povýšení „in memoriam“, udělení služební medaile

c

písemná pochvala, peněžitý nebo věcný dar, udělení služební medaile

d

peněžitý nebo věcný dar, povýšení do důstojnické hodnosti, udělení plakety za zásluhy

Otázka č. 82 (PRA): Kázeňským přestupkem je:

a

zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno

b

zaviněné jednání, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je vyšší než nepatrný

c

zaviněné jednání, které porušuje služební povinnost, ale nejde o trestný čin nebo o jednání, které má znaky přestupku nebo jiného správního deliktu

d

zaviněný čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je vyšší než nepatrný

Otázka č. 83 (PRA): Služební hodnocení příslušníka ve služebním poměru na dobu neurčitou se provádí:

a

jednou ročně

b

každé tři roky

c

podle potřeby, nejméně jednou za tři roky

d

na žádost příslušníka, nejdříve po uplynutí 1 měsíce od posledního služebního hodnocení

Otázka č. 84 (PRA): Listina základních práv a svobod:

a

politická práva zaručuje všem bez jakéhokoli rozdílu

b

je součástí ústavního pořádku, nemá však právní sílu ústavního zákona

c

dovoluje ukládání povinností pouze na základě zákona nebo nařízení vlády

d

zaručuje nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod

Otázka č. 85 (PRA): Mezi základní lidská práva a svobody patří:

a

právo shromažďovací, sdružovací, petiční

b

právo na ochranu zdraví, volební právo a užívání mateřského jazyka v úředním styku

c

právo na zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a na ochranu jména

d

právo na vzdělání

Otázka č. 86 (PRA): Skutkové podstaty trestného činu se třídí podle závažnosti trestných činů na:

a

obecné, zvláštní a typové

b

dispozitivní a blanketní

c

obecné, druhové a individuální

d

základní, kvalifikované a privilegované

Otázka č. 87 (PRA): Skutkovou podstatou trestného činu rozumíme:

a

souhrn znaků trestného činu, kterými jsou objekt, objektivní stránka a subjekt

b

souhrn typových objektivních a subjektivních znaků, které určují jednotlivé druhy trestných činů a odlišují je od sebe navzájem

c

souhrn znaků trestného činu, který je obsažen v obecné části trestního zákona

d

souhrn povinných znaků, kterými jsou jednání, následek a příčinný vztah mezi jednáním a následkem

Otázka č. 88 (PRA): Jednání pachatele je:

a

povinný znak subjektivní stránky trestného činu

b

pohyb vynucený vnější silou

c

vnitřní stránka trestného činu zahrnující znaky týkající se psychiky pachatele

d

projev vůle pachatele ve vnějším světě

Otázka č. 89 (PRA): Následek trestného činu se projeví na:

a

objektu trestného činu

b

hmotném předmětu útoku

c

osobě nebo věci

d

psychice oběti

Otázka č. 90 (PRA): Objektem trestného činu jsou:

a

předměty, na které pachatel útočí

b

společenské vztahy, hodnoty a zájmy chráněné trestním zákonem

c

všechny společenské vztahy

d

osoby a předměty, na které pachatel útočí

Otázka č. 91 (PRA): Subjekt skutkové podstaty trestného činu se třídí na:

a

obecný, speciální a konkrétní

b

základní, privilegovaný a kvalifikovaný

c

obecný, druhový a individuální

d

základní, speciální a individuální

Otázka č. 92 (PRA): Konstrukce základních skutkových podstat trestného činu z hlediska zavinění je vybudována na tom, že:

a

k odpovědnosti za trestný čin je třeba úmysl přímý, nestanoví-li zákon jinak

b

k trestnosti činu postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba zavinění úmyslné

c

k trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti

d

k trestnosti činu zákon stanoví, že postačí pouze naplnění složky vědění

Otázka č. 93 (PRA): Zavinění je:

a

povinným znakem subjektivní stránky trestného činu

b

nepovinným znakem subjektivní stránky trestného činu

c

povinným znakem charakterizujícím objektivní stránku trestného činu

d

projev vůle pachatele ve vnějším světě

Otázka č. 94 (PRA): Úmysl nepřímý je charakterizován tím, že:

a

pachatel věděl, že může způsobem v trestním zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákonem a chtěl takové porušení nebo ohrožení způsobit

b

pachatel věděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn

c

pachatel věděl, že způsobem uvedeným v trestním zákoně poruší nebo ohrozí zájem chráněný trestním zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí

d

pachatel nevěděl, že svým jednáním může porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem způsobit, ač o tom vědět měl a mohl

Otázka č. 95 (PRA): Mezi nepovinné znaky objektivní stránky patří:

a

cíl

b

motiv

c

účinek

d

psychický stav

Otázka č. 96 (PRA): Mezi vývojová stadia trestné činnosti mající trestněprávní význam patří:

a

myšlenka, příprava, pokus a dokonaný trestný čin

b

příprava, pokus a dokonalý trestný čin

c

příprava k trestnému činu, pokus trestného činu a dokonaný trestný čin

d

příprava k trestnému činu, pokus a dokončený trestný čin

Otázka č. 97 (PRA): Pokus trestného činu lze charakterizovat jako jednání:

a

pro společnost nebezpečné, nepřímo směřující k dokonání individuálně určitého trestného činu, vyznačující se nedostatkem následku trestného činu

b

pro společnost škodlivé, bezprostředně směřující k dokonání individuálně určitého úmyslného trestného činu, vyznačující se i dokonáním trestného činu

c

které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, jestliže k dokonání trestného činu nedošlo

d

bezprostředně směřující ke konání individuálně určitého nedbalostního trestného činu, vyznačující se nedostatkem dokonání trestného činu

Otázka č. 98 (PRA): Spolčení je:

a

dohoda dvou nebo více osob o budoucím spáchání trestného činu

b

shluk nejméně tří osob k spáchání trestného činu i bez předchozí dohody

c

spáchání trestného činu společným jednáním dvou nebo více osob

d

sdružení nejméně tří osob

Otázka č. 99 (PRA): Trestná součinnost se vyznačuje těmito znaky:

a

dvěma a více pachateli trestného činu, účastí jiných osob, které trestný čin pachatele úmyslně vyvolávají nebo usnadňují nebo pachateli usnadňují uniknout trestnímu stíhaní nebo trestu, dojde-li aspoň k pokusu trestného činu

b

jedním pachatelem trestného činu, dvěma a více trestnými činy spáchanými dříve, než byl za kterýkoli z nich pachatel potrestán

c

jedním pachatelem trestného činu, více trestnými činy téhož pachatele spáchanými, co již byl odsouzen za trestný čin předchozí

d

pachatelé trestného činu užijí ke spáchání trestného činu osoby, kterou uvedly ve skutkový omyl

Otázka č. 100 (PRA): Pachatel, který užívá ke spáchání trestného činu jiné osoby, která sama nejedná zaviněně (tzv. živý nástroj v rukou pachatele) se označuje jako:

a

návodce

b

nepřímý pachatel

c

trestně neodpovědná osoba

d

přímý pachatel

Otázka č. 101 (PRA): Mezi obecné i zvláštní formy trestné součinnosti patří:

a

souběh, organizátorství, pomoc, srocení

b

recidiva, spolčení, srocení, organizátorství

c

organizátorství, spolčení, pomoc, srocení

d

souběh, recidiva, spolčení, pomoc

Otázka č. 102 (PRA): Mezi účastenství lze zařadit:

a

spolupachatelství, organizátorství, nadržování a podněcování

b

spolupachatelství, spolčení, srocení, podněcování

c

spolupachatelství, schvalování, návod a pomoc

d

spolupachatelství, organizátorství, návod a pomoc

Otázka č. 103 (PRA): Pomoc ve smyslu účastenství k trestnému činu je:

a

vývojovým stadiem trestné činnosti

b

jednou z forem trestné součinnosti

c

druhem nepřímého pachatelství

d

formou organizátorství trestného činu

Otázka č. 104 (PRA): Zosnování trestného činu je součástí:

a

pomoci

b

návodu

c

organizování

d

svépomoci

Otázka č. 105 (PRA): Souběh trestných činů se vyznačuje těmito znaky:

a

jedním pachatelem trestného činu, dvěma či více trestnými činy spáchanými dříve, než byl za kterýkoliv z nich soudem 1. stupně vyhlášen odsuzující rozsudek, který nabude právní moci

b

dvěma a více pachateli trestného činu, jedním trestným činem hlavním a vedlejším trestným činem, spáchanými dříve, než byl za kterýkoliv z nich, kterýkoliv subjekt odsouzen

c

jedním pachatelem trestného činu, který spáchá další trestný čin poté, co byl již pravomocně odsouzen za trestný čin předchozí

d

jedním pachatelem trestného činu, který spáchal trestný čin v době po vyhlášení odsuzujícího rozsudku za trestný čin předchozí, a to před tím, než tento rozsudek nabyl právní moci

Otázka č. 106 (PRA): Ke zpětnosti (recidivě) dochází tehdy, jestliže pachatel spáchal:

a

nejméně tři trestné činy

b

trestný čin, byl za něj stíhán a spáchal další trestný čin

c

dva trestné činy úmyslně

d

trestný čin, byl za něj pravomocně odsouzen, a poté spáchal další trestný čin

Otázka č. 107 (PRA): K jednočinnému souběhu trestných činů dochází, když pachatel spáchá:

a

jeden trestný čin

b

více skutky nejméně dva trestné činy

c

další trestný čin po pravomocném rozhodnutí

d

několik trestných činů jedním skutkem

Otázka č. 108 (PRA): Druhy souběhů:

a

jednočinný a speciální

b

jednočinný a vícečinný

c

vícečinný a jednorázový

d

vícečinný a kvalifikovaný

Otázka č. 109 (PRA): V krajní nouzi se odvrací nebezpečí:

a

které přímo hrozí zájmu chráněnému trestním zákonem, nelze ho za daných okolností odvrátit jinak, ten komu hrozí, není povinen je snášet

b

které hrozí zájmu chráněnému trestním zákonem, hrozí přímo, lze ho za daných okolností odvrátit jinak, ten komu hrozí, není povinen je snášet

c

jedině hrozí-li životu nebo zdraví osob nebo majetku, hrozí přímo, nelze za daných okolností ho odvrátit jinak, ten, komu hrozí, je povinen je snášet

d

jedině hrozí-li životu nebo zdraví osob nebo majetku, hrozí přímo, lze ho za daných okolností odvrátit jinak, ten, komu hrozí, není povinen je snášet

Otázka č. 110 (PRA): Trestní zákon stanoví, že nejde o nutnou obranu, byla-li obrana:

a

zjevně nepřiměřená způsobu útoku

b

zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku

c

zcela zjevně přiměřená povaze útoku a hrozícímu následku

d

zcela zjevně nepřiměřená povaze útoku a hrozícímu následku

Otázka č. 111 (PRA): Jednání v krajní nouzi:

a

musí směřovat výlučně proti zájmům osoby, která vyvolala nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem

b

musí směřovat jen proti zájmům útočníka

c

nesmí směřovat ke způsobení značné škody na majetku

d

může směřovat proti zájmům kohokoliv

Otázka č. 112 (PRA): Při posuzování přiměřenosti či nepřiměřenosti nutné obrany způsobu útoku se srovnávají:

a

mimo jiné intenzita obrany s intenzitou útoku

b

jedině škoda hrozící obránci z útoku se škodou vzniklou útočníkovi z obranného jednání

c

jedině vlastnosti útočníka s vlastnostmi obránce a jimi použité prostředky

d

jedině škoda, která obránci z útoku skutečně vznikla, se škodou vzniklou útočníkovi z obranného jednání

Otázka č. 113 (PRA): Vždy jde o vybočení z mezí nutné obrany, jestliže:

a

k obraně došlo za situace, kdy se šlo útoku vyhnout

b

obrana byla provedena v době, kdy útok přímo nehrozil ani netrval

c

bylo k odvrácení útoku použito zbraně, ač byl útok veden beze zbraně

d

k obraně došlo za situace, kdy místo ní bylo možno využít účinné pomoci příslušných státních institucí (např. Policie ČR)

Otázka č. 114 (PRA): Ohrožuje-li útočník pouze majetkové zájmy, obránce, aniž by vybočil z mezí nutné obrany:

a

smí útočníka nanejvýš ohrozit na zdraví

b

nesmí způsobit útočníkovi újmu na zdraví

c

může za splnění dalších podmínek nutné obrany způsobit útočníkovi i újmu na zdraví

d

smí útočníkovi způsobit nanejvýš drobné ublížení na zdraví

Otázka č. 115 (PRA): V nutné obraně obránce může odvracet:

a

útok na jakýkoli zájem chráněný trestním zákonem

b

jedině takový útok, který směřuje proti životu a zdraví osob, majetku, svobodě a lidské důstojnosti, republice a proti občanskému soužití

c

jedině útok vedený proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby

d

toliko útok směřující proti jeho zájmům

Otázka č. 116 (PRA): Přestupkem je:

a

zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v přestupkovém zákoně nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin

b

protiprávní jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a nejde o správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo jde o trestný čin

c

každé jednání, které porušuje a ohrožuje zájem společnosti, fyzických osob, právnických osob a státu

d

jednání fyzických osob, které ohrožuje a porušuje ústavní zřízení, oprávněné zájmy fyzických osob, právnických osob a neslučuje se s morálními zásadami společnosti

Otázka č. 117 (PRA): Přestupek má tyto znaky:

a

jen znak materiální, stejně jako u trestných činů, kdy se jedná o stupeň společenské nebezpečnosti pouze nepatrný, případně nikoli nepatrný

b

jen znak formální, do nějž patří stanovený věk fyzické osoby, její příčetnost, znaky skutkové podstaty a protiprávnost

c

pouze zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon jinak

d

materiální a formální

Otázka č. 118 (PRA): K odpovědnosti za přestupek postačí:

a

zavinění úmyslné, nestanoví-li zákon jinak

b

jednání z nedbalosti

c

zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění

d

zavinění úmyslné, není-li zákonem stanoveno, že postačí zavinění z nedbalosti

Otázka č. 119 (PRA): Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustila osoba požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva:

a

nelze jako přestupek projednat

b

lze jako přestupek projednat po souhlasu osoby podezřelé z přestupku

c

nelze jako přestupek projednat, nestanoví-li zákon jinak

d

vždy lze jako přestupek projednat

Otázka č. 120 (PRA): Za spáchaný přestupek lze uložit tyto druhy sankcí:

a

napomenutí, pokutu, zákaz činnosti, propadnutí věci

b

písemnou důtku, pokutu, zákaz činnosti, propadnutí věci

c

napomenutí, pokutu, zákaz činnosti, propadnutí majetku

d

finanční pokutu, zabrání věci, zákaz činnosti

Otázka č. 121 (PRA): Napomenutí uložené za přestupek je rozhodnutí, které:

a

vydává správní orgán, a to jen ústní formou

b

vydává pouze policejní orgán, pokud přistihne pachatele při páchání přestupku

c

nelze uložit současně s pokutou, vydává je písemnou formou správní orgán za méně závažné přestupky

d

vydává písemnou formou pouze policejní orgán, a to za méně závažné přestupky a nelze jej ukládat současně s pokutou

Otázka č. 122 (PRA): V blokovém řízení u přestupku lze uložit pokutu:

a

jen do výše 500 Kč, pokud zákon o přestupcích nebo jiný zákon nepřipouští uložit v takovém řízení pokutu vyšší

b

jen u vybraných přestupků a to do výše, která je zákonem uvedena

c

jen do výše 1 000 Kč, pokud zákon o přestupcích nebo jiný zákon nepřipouští uložit v takovém řízení pokutu vyšší

d

jen do výše 2 000 Kč, pokud zákon o přestupcích nebo jiný zákon nepřipouští uložit v takovém řízení pokutu vyšší

Otázka č. 123 (PRA): Sankci zákaz činnosti u přestupku:

a

nelze vůbec uložit, lze ukládat jen u trestných činů

b

lze uložit jen za přestupky uvedené ve zvláštní části přestupkového zákona nebo v jiném zákoně a na dobu tam stanovenou, nejdéle však na 1 rok

c

lze uložit jen za přestupky uvedené ve zvláštní části přestupkového zákona, a to na dobu tam stanovenou, mladistvému lze uložit zákaz činnosti maximálně na půl roku, nebránil-li by výkon této sankce jeho přípravě na povolání

d

lze uložit jen za přestupky uvedené ve zvláštní části přestupkového nebo jiného zákona na dobu tam stanovenou, nejdéle však na dva roky, mladistvému lze zákaz činnosti uložit nejdéle na 1 rok, nebránil-li by výkon této sankce jeho přípravě na povolání

Otázka č. 124 (PRA): V řízení o přestupcích lze uložit tato ochranná opatření:

a

omezující opatření, zabrání majetku, propadnutí věci

b

omezující opatření, zákaz činnosti, zabrání věci

c

zákaz činnosti, propadnutí věci

d

omezující opatření nebo zabrání věci

Otázka č. 125 (PRA): Přestupek mladistvého:

a

nelze projednat v příkazním řízení

b

lze projednat v příkazním řízení, přičemž uložená pokuta nesmí být vyšší než 6000 Kč

c

lze projednat v příkazním řízení, přičemž uložená pokuta nesmí být vyšší než 2000 Kč

d

policista může v příkazním řízení projednat

Otázka č. 126 (PRA): Zánik odpovědnosti za přestupek znamená, že:

a

odpovědnost končí uplynutím lhůty šesti měsíců od doby spáchání

b

odpovědnost končí uplynutím jednoměsíční lhůty, ve které se nepodařilo přestupek objasnit

c

přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok, nelze jej též projednat,

popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie

d

přestupek nelze projednat, uplynuly-li od jeho spáchání tři roky

Otázka č. 127 (PRA): Trestným činem se v absolutním smyslu rozumí:

a

protiprávní čin, tj. organizátorství, návod, pomoc

b

čin soudně trestný nebo čin postižitelný podle jiného zákona

c

jen čin soudně trestný, příprava trestného činu a jeho pokus

d

protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně

SPP

Otázka č. 128 (SPP): Policista při zákroku v prostředcích hromadné přepravy osob použije zejména tyto donucovací prostředky:

a

slzotvorné prostředky

b

varovný výstřel

c

zbraň

d

hmaty, chvaty, údery a kopy

Otázka č. 129 (SPP): Policista při zákroku proti osobě, která není trestně odpovědná:

a

není oprávněn tuto osobu zajistit, neboť v případě trestné činnosti osoby mladší patnácti let se vždy jedná o zadržení ve smyslu trestního řádu

b

je oprávněn tuto osobu zajistit, pokud byla přistižena při jednání, které má znaky trestného činu, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat, anebo bude mařit řádné objasnění věci

c

není oprávněn tuto osobu zajistit ani v případě, že bude mít snahu v protiprávním jednání pokračovat nebo mařit řádné objasnění věci

d

není oprávněn tuto osobu zajistit, a to ani v případě, že byla přistižena při jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku a je důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat

Otázka č. 130 (SPP): Policista při jednání s osobou duševně chorou v souvislosti s jejím protiprávním jednáním:

a

musí postupovat velmi obezřetně, dbát cti, vážnosti a důstojnosti osoby a v případě zákroku za použití donucovacích prostředků respektovat zvláštní omezení pro tyto prostředky

b

služební zákrok neprovádí, protože proti osobám nepříčetným nelze vést trestní stíhání ve smyslu trestního zákona, pouze vyrozumí zákonného zástupce nebo opatrovatele a osobu jim předá

c

služební zákrok v žádném případě neprovádí, pouze zjistí její totožnost a podle možností vyrozumí jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka a osobu jim předá

d

postupuje při služebním zákroku stejně jako proti kterékoliv jiné osobě bez výjimky, neboť před zákonem jsou si všichni rovni a musí jej dodržovat

Otázka č. 131 (SPP): Policista při zákroku proti osobám požívajícím diplomatických imunit a výsad:

a

zákrok neprovede, neboť se jedná o osoby vyňaté z působnosti orgánů činných v trestním řízení a vztahuje se na ně jiný právní režim

b

zákrok provede teprve po předchozím vyrozumění vedoucího pracovníka příslušného velvyslanectví nebo konzulárního úřadu

c

je oprávněn zakročit jen v omezeném rozsahu

d

zákrok provede teprve po předchozím vyrozumění vedoucího oddělení

Otázka č. 132 (SPP): Policista při protiprávním jednání cizinců:

a

sám nezakročuje, k zákroku přivolá příslušníky služby cizinecké a pohraniční policie

b

postupuje při zákroku stejným způsobem jako proti českému občanovi, a to za využití všech oprávnění včetně donucovacích prostředků a zbraně

c

se zaměří pouze na provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, ostatní úkony provádí za přítomnosti obhájce

d

nezakročuje z důvodu jazykové bariéry, neboť cizinec nemusí v dostatečné míře porozumět

pokynu či výzvě; zákrok provede až za přítomnosti tlumočníka

Otázka č. 133 (SPP): Policista při řešení protiprávního jednání vojáků:

a

nezakročí, neboť zákrok může provádět pouze vojenská policie

b

zakročí a při zjištění, že se jedná o méně závažný delikt, vyřeší případ blokově nebo oznámením správnímu orgánu

c

zakročí stejným způsobem jako proti civilním osobám za využití všech svých oprávnění a adekvátních prostředků

d

zakročí jen v případě, že voják je nižší nebo stejné hodnosti, jakou má on sám; zákroky proti vojákům s hodností vyšší provádí spolu s vojenskou policií

Otázka č. 134 (SPP): Při zákroku proti vojenským osobám musí policista přihlížet zejména k těmto specifikám:

a

k jejich výcviku a fyzické zdatnosti, znalosti užití útočných a obranných technik a možnosti přítomnosti zbraně

b

k jejich technické a taktické znalosti, možnosti přítomnosti zbraně, velmi dobré komunikaci a k dovednostem získaným při protichemickém výcviku

c

k jejich kázeňskému vystupování a komunikačním schopnostem získaným výcvikem pro účely jednání s protivníkem

d

k jejich cvičenosti, fyzické zdatnosti a zarputilosti, ke které jsou vedeni, aby dosáhli stanoveného cíle i za cenu sebepoškození

Otázka č. 135 (SPP): Při zákroku proti zvířeti příslušník Policie ČR je oprávněn:

a

použít zbraň za účelem jeho zneškodnění, a to pouze v případě nutné obrany

b

použít zbraň nebo donucovací prostředky pouze v případě, že zvíře bylo poštváno proti policistovi majitelem

c

použít zbraň, pokud zvíře bezprostředně ohrožuje život osob, veřejný pořádek nebo majetek

d

použít zbraň za účelem jeho zneškodnění v případě, že zvíře ohrožuje život nebo zdraví osoby

Otázka č. 136 (SPP): Jestliže situace v obydlí nebo jiném prostoru nesnese odkladu a vstup do tohoto obydlí nebo jiného prostoru je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob, je policista oprávněn provést zákrok a toto místo:

a

otevřít a následně vyčkat na příjezd nadřízeného

b

otevřít nebo jiným způsobem si do něj zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly

c

otevřít nebo jiným způsobem si do něj zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly, a to pouze se souhlasem zúčastněných osob

d

zajistit a následně otevřít, a to zejména se souhlasem nezúčastněných osob

Otázka č. 137 (SPP): Policista v případě, kdy na zákrok nestačí, žádá o vyslání posil:

a

podrobně informuje o situaci v okolí incidentu, ale na místě zákroku se nezdržuje, aby jeho přítomnost nepřispěla k vyhrocení situace

b

a do jejich příjezdu pouze zabraňuje dalším osobám ve vstupu na místo činu, aby nebyla ohrožena jejich bezpečnost a incident se tak nerozšířil o další účastníky

c

po celou dobu se zdržuje v blízkosti místa zákroku, získává informace k pachatelům, poskytuje pomoc zraněným osobám, zabraňuje dalším škodám, zjišťuje svědky, zajišťuje důkazní materiál a po příjezdu posil se účastní zákroku

d

do jejich příjezdu zabraňuje dalším osobám ve vstupu na místo činu, uskutečňuje hlásnou službu, po příjezdu posil se do zákroku nezapojuje, protože zákrok provádí jen policisté pod jednotným velením

Otázka č. 138 (SPP): Při zákrocích v systému centralizované ochrany se příslušníci Policie ČR řídí:

a

všeobecnými zásadami služebních zákroků, kdy do popředí vstupuje zásada oportunity neboli správního uvážení

b

rozhodnutím velitele hlídky, jemuž bylo narušení objektu oznámeno a který je tak odpovědný

za řádnou prohlídku napadeného objektu

c

pokyny policisty, který je určený k výkonu dozorčí služby, a po vlastním vyhodnocení na místě samém pak všeobecnými zásadami služebních zákroků

d

pokyny obsluhy dispečerského zařízení, nepřevezme-li toto řízení příslušný velitel, popřípadě operační středisko, a plánem provedení zákroku

Otázka č. 139 (SPP): Při zákroku proti skupině osob, ve které se nachází osoba se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou, se na použití donucovacích prostředků nevztahuje omezení dle § 58 odst. 1 zákona o PČR v případě, že policista použije:

a

údery a kopy, slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobný dočasně zneschopňující prostředek

b

slzotvorný prostředek, zásahovou výbušku, vytlačování vozidlem a štítem

c

slzotvorný prostředek, obušek a vytlačování koňmi

d

varovný výstřel, zásahovou výbušku a vytlačování koňmi

Otázka č. 140 (SPP): Při zákroku proti osobě zjevně ovlivněné požitím návykové látky policista:

a

postupuje rychle, rozhodně a důrazně a jsou-li naplněny zákonné důvody, použije policista v průběhu zákroku donucovacích prostředků

b

postupuje zásadně taktně a ohleduplně

c

do práv a svobod osob zasahuje co nejméně, a to zejména s ohledem na stav této osoby

d

překoná odpor této osoby a následně ji vždy eskortuje do protialkoholní záchytné stanice

Otázka č. 141 (SPP): Při zákroku proti skupině osob, ve které se nachází zjevně těhotná žena, se na použití donucovacích prostředků nevztahuje omezení dle § 58 odst. 1 zákona o PČR, a to v případě, že policista použije:

a

údery a kopy, slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobný dočasně zneschopňující prostředek

b

slzotvorný prostředek, obušek a vytlačování koňmi

c

slzotvorný prostředek, zásahovou výbušku, vytlačování vozidlem a štítem

d

varovný výstřel, zásahovou výbušku a vytlačování koňmi

Otázka č. 142 (SPP): Strážník obecní policie je oprávněn otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor:

a

je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby

b

je-li důvodné podezření, že se v bytě nachází mrtvola

c

jestliže hrozí škoda na majetku

d

jestliže se v bytě nachází větší počet podnapilých osob

Otázka č. 143 (SPP): Strážník je oprávněn vyzvat osobu, aby prokázala svoji totožnost:

a

jde-li o osobu, vůči které provádí úkon k plnění úkolů obecní policie

b

jestliže je přistižena při jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku

c

jde-li o osobu, která odpovídá popisu osoby pohřešované policií

d

která je důvodně podezřelá, že se protiprávně zdržuje na území České republiky

Otázka č. 144 (SPP): Strážník obecní policie není povinen provést zákrok k plnění úkolů podle zákona číslo 553/1991 Sb., jestliže:

a

je pod vlivem alkoholických nápojů, drog nebo jiných látek, které určitým způsobem snižují jeho schopnost jednání

b

by jeho provedení bylo v rozporu s opatřeními policie nebo jiných ozbrojených bezpečnostních sborů

c

tomu brání důležitý zájem služby

d

se necítí zcela zdráv a je pod vlivem sedativ

Otázka č. 145 (SPP): Strážník obecní policie je oprávněn použít donucovací prostředky:

a

k ochraně bezpečnosti jiné osoby nebo své vlastní nebo majetku, k zabránění výtržnosti,

rvačce nebo jinému jednání, jímž je vážně narušován veřejný pořádek

b

aby přinutil k poslušnosti osobu, která jedná protiprávně

c

v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní, majetku a veřejného pořádku, proti osobě, která je ohrožuje

d

aby překonal odpor osoby, která slovně napadá jinou osobu

Otázka č. 146 (SPP): Jako další výkonné organizační články služby pořádkové policie a služby železniční policie územního odboru vnější služby krajského ředitelství jsou zřizovány:

a

obvodní oddělení Policie ČR

b

dálniční oddělení Policie ČR

c

oddělení hlídkové služby

d

policejní stanice

Otázka č. 147 (SPP): Na všech typech obvodních (místních) odděleních Policie ČR je vykonávána tato forma činnosti:

a

obchůzková služba

b

hlídková služba

c

recepční služba

d

výkon funkce provozní pracovník

Otázka č. 148 (SPP): Úsekem se rozumí:

a

přesně stanovená část územního obvodu oddělení (městská čtvrť, ulice, náměstí apod.), ve které je policisty vykonávána hlídková služba

b

místo, na kterém je hlídka povinna se ve stanovenou dobu zdržovat

c

stanovená část územního obvodu, v němž hlídka vykonává obchůzkovou službu

d

část okrsku, kde policista v obchůzkové službě provádí zvýšenou hlídkovou činnost

Otázka č. 149 (SPP): Mezi úkoly policisty při výkonu hlídkové služby mimo jiné patří:

a

kontrolovat osoby, které vstupují do objektu obvodního oddělení policie

b

spolupracovat s představiteli obecních úřadů, s vedením podniků a s občany

c

vyřizovat v blokovém řízení přestupky svěřené do působnosti policie

d

dokumentovat méně závažné trestné činy

Otázka č. 150 (SPP): Policista v listu instruktáže vede:

a

pátrání po osobách a věcech

b

s týdenním předstihem dobu stanovenou pro služební tělesnou přípravu

c

přehled o úkolech a průběhu služby

d

všechny případy neobjasněných trestných činů spáchaných v přiděleném úseku

Otázka č. 151 (SPP): Výkon hlídkové služby je prováděn:

a

zpravidla ve vícečlenných, případně smíšených hlídkách

b

zásadně ve vícečlenných, případně smíšených hlídkách

c

pouze pěší formou ve vícečlenných, případně smíšených hlídkách

d

zásadně formou vícečlenných hlídek, vysílaných do stálých úseků

Otázka č. 152 (SPP): Policista určený k výkonu obchůzkové služby plní mimo jiné tyto úkoly:

a

organizuje vyslání hlídky na prověření signálu u objektů, které jsou napojeny na pult centralizované ochrany objektů

b

odhaluje, prověřuje a vyřizuje přestupky

c

řádně si vede kartu úseku, do které zaznamenává neprodleně výsledky ze služby

d

spolupracuje se starostou a plní jeho příkazy a pokyny v oblasti ochrany veřejného pořádku

Otázka č. 153 (SPP): Policista při výkonu hlídkové služby:

a

provádí eskorty a střežení osob omezených na osobní svobodě

b

zpravidla koná úkony v trestním řízení a může být určen k plnění úkolů dozorčí služby

c

šetří a dokumentuje dopravní nehody

d

provádí zajištění místa činu a ohledání místa činu

Otázka č. 154 (SPP): Jestliže se policista z důležitého zájmu služby nebo v důsledku jiných mimořádných okolností nebude moci na kontaktním místě v určeném čase zdržovat:

a

vyrozumí radiostanicí o této skutečnosti nejblíže službu konajícího policistu

b

neprodleně o tom informuje dozorčí službu nebo příslušné operační středisko

c

neprodleně o tom informuje vedoucího oddělení

d

sepíše o této skutečnosti po výkonu služby úřední záznam

Otázka č. 155 (SPP): Policistu určeného k řízení hlídkové služby lze určit na takovém obvodním (místním) oddělení, kde je k výkonu hlídkové služby určeno více než:

a

10 policistů

b

8 policistů

c

12 policistů

d

16 policistů

Otázka č. 156 (SPP): Policista určený k výkonu hlídkové služby tuto vykonává:

a

zpravidla ve služebním stejnokroji

b

ve služebním stejnokroji nebo v civilním oděvu, a to na základě vlastního rozhodnutí

c

zpravidla ve stejnokroji, který může být kombinován s civilním oděvem

d

ve služebním stejnokroji nebo v civilním oděvu, a to na základě rozhodnutí ředitele okresního ředitelství; vždy však musí být policista vyzbrojen pistolí s příslušným počtem nábojů

Otázka č. 157 (SPP): Policisté vykonávající hlídkovou službu ve služebním stejnokroji jsou vyzbrojeni služební zbraní, kterou:

a

nosí skrytě umístěnou kdekoliv pevně na těle

b

nosí skrytě v podpažním pouzdře a s příslušným počtem nábojů

c

nosí uloženou ve služebním pouzdře na opasku, se dvěma zásobníky a s příslušným počtem nábojů

d

musí mít při výkonu služby na oddělení umístěnou v bezprostředním dosahu a zabezpečenou před nepovolanými osobami, a to i v době odpočinku a údržby techniky

Otázka č. 158 (SPP): Policista vykonávající hlídkovou službu při plnění stanovených úkolů používá:

a

osobní pátrací pomůcky

b

osobní pátrací pomůcky, a to pouze při provádění policejních akcí

c

ETŘ, a to v souvislosti s prováděním úkonů v trestním řízení

d

služební zbraň, služební pouta a taser

Otázka č. 159 (SPP): Pro účely ZP PP číslo 110/2008 se listem instruktáže rozumí:

a

tiskový výstup z evidence hledaných a pohřešovaných osob

b

ručně psaný list, kde si policista po seznámení s instruktáží zaznamená úkoly, povinnosti a administrativní pomůcky

c

tiskový výstup z elektronicky vedené instruktáže na oddělení, který si policista vytiskne po seznámení s instruktáží

d

list s instrukcemi a pokyny vedoucího obvodního oddělení pro absolvování služební přípravy

Otázka č. 160 (SPP): Zákrokem pod jednotným velením se rozumí:

a

zákrok prováděný soustředěnými silami a prostředky policie v určitém místě a čase pod jednotným velením velitele zakročující jednotky

b

každý služební zákrok, při kterém zakročuje větší počet policistů, z nichž jeden je vždy určený jako velitel této vícečlenné hlídky

c

pouze služební zákrok prováděný zásahovými jednotkami služby pořádkové policie, případně

zásahovou jednotkou rychlého nasazení

d

každý zákrok prováděný silami a prostředky příslušníků státní policie spolu s policisty městské policie, případně policisty služby cizinecké a pohraniční policie

Otázka č. 161 (SPP): Při zákroku pod jednotným velením rozhoduje o použití donucovacího prostředku a zbraně:

a

ředitel správy kraje

b

velitel zakročující jednotky

c

vedoucí územního odboru vnější služby krajského ředitelství

d

okresní ředitel

Otázka č. 162 (SPP): Kontaktní místo je:

a

místo, kde je hlídka pravidelně kontrolována kontrolním orgánem

b

konkrétní místo, kde se v určeném čase musí policista pří výkonu služby zdržovat

c

prostor, kde dochází ke zvýšenému nápadu trestné činnosti, určený hlídce k přímému dohledu

d

místo, které hlídka v průběhu služby skrytě monitoruje

Otázka č. 163 (SPP): V rámci hlídkové služby může být mimo jiné policista využit:

a

k plnění úkolů vyplývajících ze systému centralizované ochrany

b

v případě potřeby k výkonu dozorčí služby či posílení dozorčí služby na oddělení

c

k plnění úkolů dozorčí služby na policejní stanici

d

v případě potřeby k plnění úkolů na recepčním pracovišti

Otázka č. 164 (SPP): Přijme-li policista nalezenou věc, která má markanty (výrobní číslo, evidenční číslo, specifické individuální znaky apod.):

a

policista poučí nálezce o povinnosti vydat nalezenou věc vlastníkovi, a pokud není vlastník znám, odevzdat věc kterémukoliv obecnímu úřadu

b

policista nalezenou věc neprodleně předá obecnímu úřadu v místě dislokace útvaru a následně věc vylustruje v evidenci věcí

c

věc obecnímu úřadu nepředává, ale bez odkladu provede šetření a lustraci v evidenci věcí

d

policista vyrozumí o nálezu operační středisko okresního ředitelství a řídí se jeho pokyny

Otázka č. 165 (SPP): Vícečlennou smíšenou hlídkou se rozumí:

a

policisté služby pořádkové policie zařazení u různých obvodních oddělení Policie ČR

b

policista a policistka

c

policista v důstojnické hodnosti a policista v praporčické hodnosti

d

policista a příslušník jiného ozbrojeného sboru

Otázka č. 166 (SPP): Policista vykonává obchůzkovou službu:

a

zpravidla samostatně

b

zásadně samostatně

c

vždy ve dvojici s policistou určeným rovněž pro obchůzkovou službu

d

ve dvojici s policistou zařazeným do hlídkové služby

Otázka č. 167 (SPP): Karty úseku jsou:

a

pomůcky zpracovávané pro výkon obchůzkové služby

b

uloženy u vedoucího oddělení nebo jeho zástupce

c

pomůcky policistů služby dopravní policie, které vymezují úseky pro měření rychlosti

d

uloženy u dozorčí služby a při výkonu služby je policisté mají u sebe, pokud o tom rozhodne vedoucí

Otázka č. 168 (SPP): Hlídková služba je základní:

a

formou výkonu služby policistů vykonávána v určených okrscích

b

a systematická činnost příslušníků policie vykonávaná v úsecích nebo stanovištích

c

a systematická činnost příslušníků policie vykonávána v určených okrscích a stanovištích

d

formou výkonu služby policistů vykonávána pouze na stanovištích

Otázka č. 169 (SPP): Obchůzková služba je vykonávána:

a

v okrsku a policista tuto službu vykonává zpravidla samostatně

b

v úseku a policista tuto službu vykonává zpravidla samostatně

c

v okrsku a na stanovišti, a to ve dvoučlenných hlídkách

d

v okrsku a policisté tuto službu vykonávají zásadně ve dvoučlenných hlídkách

Otázka č. 170 (SPP): Stanoviště je:

a

konkrétní místo, kde se v určeném čase musí policista pří výkonu služby zdržovat

b

místo, kde policista při plnění stanovených úkolů provádí střežení, dohled nebo kontrolu

c

místo, na kterém policista tráví dobu stanovenou na odpočinek

d

místo, které hlídka v průběhu služby skrytě monitoruje

Otázka č. 171 (SPP): Pro účely ZP PP č. 110/2008 se obchůzkovou službou rozumí:

a

systematická, kvalifikovaná a zpravidla samostatná činnost policistů v okrscích založená na dokonalé místní a osobní znalosti

b

základní a systematická činnost příslušníků Policie České republiky v úsecích nebo stanovištích

c

soustavné a zpravidla nepřetržité zabezpečování příjmu oznámení a akceschopnosti obvodního oddělen�