Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích“

SUCHO A

DESERTIFIKACE

DESERTIFIKACE

DESERTIFIKACE = vysoušení proces degradace území na pouštní,

polopouštní či podobně vypadající oblast → v důsledku různých faktorů, včetně

proměnlivosti klimatu a lidských činností.

PŘÍČINY Maximální snaha o využití veškeré úrodné

půdy Odlesňování Spásání porostu hospodářskými zvířaty Eroze Klimatické změny

NÁSLEDKY Klesá hladina podzemních vod Ornice se zasoluje, rychleji eroduje Ohrožení rostlinstva a živočichů V celosvětovém měřítku je desertifikací

ohroženo živobytí 1 miliardy lidí ve více než 100 zemích.

DESERTIFIKACE – globální problém Podle odhadu UNEP(United Nations

Environment Programme) postihuje rozšiřování pouští téměř čtvrtinu

celkové rozlohy a téměř sedmdesáti procentům suchých oblastí hrozí další snižování jejich kvality

Jedná se o semiaridní až aridní okrajové zóny světových pouští, ve kterých se zpravidla nacházejí nejméně rozvinuté země

AFRIKA Šíření pouští má přímou souvislost s chudobou

venkovských oblastí trvalým nedostatkem potravin a migrací obyvatel

Nejznámějším příkladem desertifikace je oblast Sahel Zahrnuje státy

Senegal Gambii Mauritánii Niger Mali Burkinu Čad a zasahuje do Súdánu, Etiopie a Somálska

ASIE Dochází zde k odstranění rostlinstva z důvodu

pastevectví a vysokých nároků na čerpání podzemní vody a k přeměně zemědělské půdy v poušť

Státy měnící se na pouště z důvodů srážek (méně než 25cm ročně), nízké vlhkosti a vyšší průměrné teplotě Uzbekistán Turkmenistán Kazachstán

Pozn.: Podle údajů z 80. let je dezertifikací ohroženo 34 % povrchu Asie a tato hodnota se v důsledku lidské činnosti neustále zvyšuje (hlavně střední Asie)

OBLASTI POUŠTÍ Pouště na Zemi zabírají 42 miliónů km2 Tundra zabírá 8 miliónů km2, tj. 5,4%

povrchu pevniny a lze ji chápat jako polopoušť

Suché oblasti zabírají asi 47 miliónů km2, tj. 35% plochy pevnin.

Přes 6 miliónů km2 tvoří plochy extrémně suché, s ročními srážkami menšími než 25 mm a s velmi nízkou, s vysokými teplotami a také s vysokými výkyvy teploty během dne a noci.

Zbytek suchých oblastí dělíme na pásmo aridní a semiaridní. Aridní pásmo tvoří pouštní step. Má

rozlohu 33 miliónů km2. Nadměrné spásání trav a vypalování křovin vede k erozi a desertifikaci. Dochází tu i k salinizaci (zasolení půd).

Semiaridní oblasti bývají také nadměrně spásány, například kozami. Krmných druhů rostlin pak ubývá a ty jsou vytlačovány druhy nepoživatelnými.

PROBLÉM ROZŠIŘOVÁNÍ POUŠTÍ: Afrika

Sahara

Asie Gobi Namib Syrská poušť Kalahári Velká arabská poušť Arabská poušť Velká solná poušť Nubijská poušť Poušť Lút Arabská poušť Karakum Kyzylkum Thar Taklamakan

Austrálie Velká Viktoriina poušť Gibsonova poušť Velká písečná poušť Simpsova poušť

Severní Amerika Mohavská poušť Sonorská poušť Velká pánev Bílé písky Chihuahua

Jižní Amerika Atakama Peruánská poušť Patagonská poušť

NÁPRAVA ŠKOD Používání vhodných hospodářských

metod Zákaz kácení dříví na otop Osazování dřevinami Finančně velmi náročná rekultivace

krajiny

KONEC PREZENTACE