studijniopory09 sablona sirka - vsem.cz · mikroekonomie vs. makroekonomie eko n o mie mikro eko n...
TRANSCRIPT
Plán přednášek
• Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty
• Výdaje a rovnovážný produkt
• Peníze
• Agregátní poptávka a agregátní nabídka
• Hospodářský růst a cyklus
• Nezaměstnanost
• Inflace
• Měnový kurz
• Vnější ekonomická rovnováha
• Měnová politika
• Státní rozpočet, fiskální politika
• Zahraniční obchod a zahraničně ekonomická politika
Mikroekonomie vs. makroekonomie
EKONOMIE
MAKROEKONOMIEMIKROEKONOMIE
Kolik firma vyrobí zboží?
Za jakou cenu bude firma své zboží
prodávat?
Kolik času bude domácnost věnovat
na práci a kolik na volný čas?
Kolik zboží si domácnost koupí?
Kolik zboží se vyrobí v souhrnu celé
ekonomiky?
Jaká bude průměrná cenová
hladina v ekonomice?
Kolik bude v ekonomice
nezaměstnaných?
Kolik zboží se do ekonomiky
doveze a kolik z ní vyveze?
Základní makroekonomické ukazatele
• Hrubý domácí produkt
• Nezaměstnanost
• Cenová hladina – inflace
• Vztah k zahraničí – platební bilance (obchodní bilance)
Míra nezaměstnanosti v ČR
Pramen: ČSÚ
2,95 3,29 2,99 3,08
4,28
6,04
8,54 9,02
8,54 9,15
9,9 10,24
9,19 8,97 8,13
6,62
5,45
7,98
9,01
0
2
4
6
8
10
12
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
%
stará metodika nová metodika
Míra inflace
Pramen: ČSÚ
9,7
56,6
11,1
20,8
10,0 9,1 8,8 8,5 10,7
2,1 3,9 4,7
1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8
6,3
1,0 1,5 0
10
20
30
40
50
60
%
Makroekonomický koloběh
DOMÁCNOSTI FIRMYVLÁDA
ZAHRANIČÍ
Trh výrobních
faktorů
Trh statků a
služeb
Import Export
Daně Daně
Transfery Dotace
Práce, půda, kapitál Mzdy, renty, úroky
Výrobní vstupyOdměny za výrobní
faktory
Příjmy z prodeje
Výdaje na nákup
statků a sluzeb
Nakoupené statky a
služby
Prodané statky a
služby
Nakoupené
statky a služby
Platba za
vládní nákupy
Tok zboží, služeb a výrobních
faktorůTok peněz (Korun)
Zásahy do ekonomiky
• Fiskální politika
• Monetární politika
• Kurzová politika
• Obchodní politika
• Důchodová politika
Hrubý domácí produkt
Tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb
vyprodukovaných v dané ekonomice za dané
časové období.
Výdajová metoda HDP ČR (2010)
Pramen: ČSÚ (27.9.2011)
Předběžné údaje, (b.c., mil. Kč)
Výdaje na konečnou spotřebu 2 664 019
- domácností 1 827 920
- vládních institucí 800 148
- neziskových institucí 35 951
Tvorba hrubého kapitálu 828 565
- tvorba hrubého fixního kapitálu 782 942
- změna zásob 41 783
- čisté pořízení cenností 3 840
Zahraniční obchod 174 845
- vývoz zboží a služeb 2 908 769
- dovoz zboží a služeb 2 733 924
Hrubý domácí produkt 3 667 429
Výrobní metoda HDP – přidané hodnoty
Spotřeba meziproduktů
Přidaná
hodnota
Příjem z
prodeje
Lesní společnost 0 100 100
Dřevařský závod 100 50 150
Papírny 150 80 230
Tiskárna 230 60 290
Prodejna knih 290 120 410
770 410 1180
Výrobní metoda HDP ČR (2010)
Pramen: ČSÚ (27.9.2011) Předběžné údaje(bc.,mil. Kč)
78 914
194
37 275
806 848
160 180
236 647
388 374
62 211
341 068
121 769
485 159
183 910
143 870
139 183
109 861
663
3 296 126
416 717
-45 414
3 667 429
Školství
Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
Domácnosti zaměstnávající personál
Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží
Pohostinství a ubytování
Doprava, skladování, pošty a telekomunikace
Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum, vývoj
Peněžnictví a pojišťovnictví
Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení
Hrubá přidaná hodnota
Daně z produktů
Dotace na produkty (-)
Hrubý domácí produkt
Zemědělství, myslivost, lesnictví
Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti
Dobývání nerostných surovin
Zpracovatelský průmysl
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
Stavebnictví
Důchodová metoda HDP
• Mzdy (včetně ostatních nákladů na práci)
• Renty
• Úroky
• Zisky
• Znehodnocení kapitálu
• Nepřímé daně zmenšené o subvence
Hrubý národní důchod
-16
-15
-8
-3
-2
-1
1
2
3
11
-20 -15 -10 -5 0 5 10 15
Lucembursko
Irsko
Česká republika
Slovensko
Švýcarsko
Rakousko
Spojené státy
Spojené království
Japonsko
Kuvajt
%
Rozdíl mezi HND a HDP v % HDP v roce 2008
Pramen: United Nations, National Accounts Main Aggregates Database (1. 2. 2010)
Struktura přednášky
• Předpoklady modelu
• Spotřební a úsporová funkce
• Investice
• Rovnovážný produkt ve dvousektorové ekonomice
• Vláda a rovnovážný produkt ve třísektorové ekonomice
• Zahraničí a rovnovážný produkt ve čtyřsektorové ekonomice
Předpoklady modelu produkt výdaje
• Ekonomika pod potenciálním produktem
– nevyužitý kapitál
– dostatečná zásoba práce (nezaměstnanost)
• Fixní cenová hladina
• Krátké období
Spotřební výdaje v % HDP v roce 2009
v některých státech
Pramen: Eurostat,
Jedná se o podíl spotřebních výdajů domácností a výdajů neziskových institucí v % HDP, (vše ve s.c.)
Růst spotřeby Spotřeba
Disponibilní důchod
45°
C0
C1
- pokles úrokové míry
- růst bohatství
- pozitivní očekávání
Vztah keynesovy spotřební a úsporové funkce
Disponibilní důchod
YD
Spotřeba
C
Úspory
S
C>YD
C<YD
YD0
Ca
Sa
C = Ca + cYD
S = - Sa + sYD
Zvýšení investic
Investice
HDP
IP0
IP1
- pokles úrokové míry
- pozitivní očekávání investorů
- snížení daňového zatížení
Rovnovážný produkt
ve dvousektorové ekonomice
plánované
výdaje
45°
HDPHDP0
A
C+Ip
E0
0IU
0IU
HDP1 HDP2
C=Ca+cYD
Ca
IP
Rovnovážný produkt
ve dvousektorové ekonomice
HDP = C+Ip
IU = 0
HDP = C + I
HDP = C+S
C+I = C + S
I = S
Výdajový multiplikátor
E0
B
C
D
F
G
H
E1
HDP0 = 2000 HDP1 = 2500 HDP
ADΔ
Ip =
100
Ca+Ip0
Ca+Ip1
ΔHDP = 500
Ca+cYD+Ip0
Ca+cYD+Ip1
45°
HDP0
(2000)
ΔIp (100)
ΔHDP (100)
ΔS (20) ΔC (80)
ΔHDP (80)
ΔS (16) ΔC (64)
ΔHDP (64)
ΔS (12,8) ΔC (51,2)
ΔHDP
(51,2)
ΔS (10,24) ΔC (40,96)
HDP1=2500
E0
B
C
D
F
G
H
E1
Třísektorová ekonomika
Vláda:
- ovlivňuje disponibilní důchod
- vybírá daně
- poskytuje transfery
- provádí vládní nákupy
Spotřeba v třísektorové ekonomice
Disponibilní důchod
YD = HDP – Ta –t*HDP + TR
Spotřební funkce
C = Ca + cYD
C = Ca + c(HDP - Ta - t*HDP + TR)
Rovnovážný HDP ve třísektorové ekonomice
GI)TRHDPtTaHDP(cCaHDP
GICHDP
P
P
)()1(1
1cTacTRGICa
tcHDP P
Rovnovážný produkt
ve třísektorové ekonomice
45°
HDP
Plánované výdaje
C + IP
C + IP + G
Ca, I
G, cTR,
-cTa
HDP0 HDP1 HDP2
E0
E1
E2
Rovnovážný HDP ve čtyřsektorové ekonomice
)()( HDPmMaXaGITRHDPtTaHDPcCaHDP
NXGICHDP
P
P
)()1(1
1MaXacTacTRGICa
mtcHDP P
Rovnovážný HDP ve čtyřsektorové ekonomice
45°
HDP
Plánované výdaje
C + IP + G
Ca, I, G,
cTR,
-cTa
Xa, -Ma
HDP0 HDP1 HDP2
E0
E1
E2C + IP + G + NX
Změny rovnovážného produktu
(změny sklonu křivky plánovaných výdajů)
45°
HDP
Plánované výdaje
HDP0
E0
C + IP + G + NX
Růst: c
Pokles: t, m
Růst: m, t
Pokles: c
Změny rovnovážného produktu
(změny polohy křivky plánovaných výdajů)
45°
HDP
Plánované výdaje
HDP0
E0
C + IP + G + NX
Růst: Ca, I, G, TR, Xa
Pokles: Ta, Ma
Růst: Ta, Ma
Pokles: Ca, I, G, TR, Xa
Struktura přednášky
• Historie peněz
• Funkce peněz
• Nabídka peněz
• Poptávka po penězích
• Trh peněz – rovnováha poptávky a nabídky
• Nominální a reálná úroková míra
Nabídka peněz – peněžní agregáty
množství peněz v ekonomice k danému časovému
okamžiku
• Úzký peněžní agregát (M1)
• Střední peněžní agregát (M2)
• Široký peněžní agregát (M3)
Účetní bilance centrální banky
aktiva pasiva
vládní cenné papíry hotovost v oběhu
úvěry komerčním bankám rezervy komerčních bank
devizové rezervy ostatní
ostatní
Účetní bilance komerční banky
aktiva pasiva
rezervy u centrální banky depozita (vklady)
úvěry úvěry od centrální banky
cenné papíry ostatní
ostatní
Změny měnové báze vs. změny peněžní
zásoby
Oběživo
Oběživo
RezervyMěnová báze
Peněžní zásoba (M1) Depozita
Změna
oběživa
Změna
oběživa
Změna
rezerv
Změna
depozit
Zvýšení peněžní zásoba
• Nákup vládních cenných papírů centrální
bankou (bezhotovostně)
• Poskytnutí úvěru komerční bance centrální
bankou
• Snížení sazby povinných minimálních
rezerv
• Nákupem vládních cenných papírů
centrální bankou za hotovost.
Snížení peněžní zásoba
• Prodej vládních cenných papírů centrální
bankou (bezhotovostně)
• Splacení úvěru centrální bance ze strany
komerční banky
• Zvýšení sazby povinných minimálních
rezerv
• Prodej vládních cenných papírů centrální
bankou za hotovost.
Plán přednášky
Agregátní poptávka
- odvození tvaru křivky AD
- změny polohy křivky AD
Agregátní nabídka
- tvar AS v krátkém a dlouhém období
- změna polohy křivky AS
Rovnováha v modelu AD-AS
- dosahování rovnováhy
Agregátní poptávka
Vyjadřuje různá množství statků a služeb
(reálného produktu), která chtějí spotřebitelé,
firmy, vláda a zahraniční zákazníci koupit při
různých cenových hladinách.
Efekt úrokové míry
i
i0
i1
i2 E2
E0
E1
M
P
Y
P0
P1
P2
Y0 Y1Y2
ADMD (P1)
MD (P0)
MD (P2)
E2
E0
E1
MS
Pokles P – pokles MD – nákup obligací – růst ceny obligací a pokles i –
-- růst investic, spotřeby – zvýšení (poptávaného množství) AD – posun po
křivce AD dolů
Efekt bohatství
pokles P -- růst reálných peněžních zůstatků nad úroveň,kterou si
domácnosti přejí držet – tento přebytek rovnou utratí za spotřebu –
roste (poptávané množství) AD – posun po křivce AD dolů
Zahraniční efekt pokles domácí P – pro zahraniční zákazníky domácí zboží levnější –
nárůst exportu a zároveň pokles importu – roste NX – roste (poptávané
množství) AD – posun po křivce dolů
Změny polohy křivky krátkodobé AS
P
Y
P
Y
Růst cen vstupů
SAS2
SAS1
SAS2
SAS1
Pokles cen vstupů
Nominální změny (posun nahoru a dolů) – růst cen vstupů např. růst nominálních
mezd, růst cen surovin, znehodnocení měnového kurzu
Reálné změny (posun doleva a doprava) – změny v počtu a produktivitě výrobních
faktorů
Rovnováha v modelu AD – AS
pokles krátkodobé agregátní nabídky
P
YY*
LAS
SAS0
SAS1
AD0
E1
E0
P1
P0
Y1
Hospodářský cyklus
Představuje kolísání reálného hrubého
domácího produktu kolem potenciálního
produktu.
Modelové schéma hospodářského cyklu
čas
Reálný
produkt
recese
recese
exp
an
ze
trend
(potenciální produkt)
vrchol
vrchol
dno
Vývoj reálného HDP ČR
Pramen: ČSÚ, čtvrtletní národní účty (1.3.2011)
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
19
97
19
98
19
99
20
00
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
Poptávkové šoky
AD1SAS
E1
P
Y
P2
P1
E2
AD2
LAS
Y* Y2
AD1
SAS
E1
P
Y
P2
P1
E2
AD2
LAS
Y*Y2
Recese Expanze
Nabídkové šoky
AD
SAS1
E1
P
Y
P2
P1
E2
LAS
Y*
SAS2
Y2
AD
SAS1
E1
P
Y
P2
P1
E2
LAS
Y*
SAS2
Y2
ReceseExpanze
Zdroje ekonomického růstu
Potenciální produkt
Fyzický kapitál
stroje, budovy,
infrastruktura...
Produktivita
výrobních faktorů
Přírodní zdroje
půda, suroviny
Práce
množství pracovníků,
odpracované hodiny
Tempo růstu potenciálního produktu
a jeho struktura (v p.b.)
Převzato z „Makroekonomické predikce ČR“ MF ČR červenec 2011
Výpočet „ekonomického“ růstu tj. růstu skutečného reálného HDP
100*1
1
t
tt
HDP
HDPHDPgHDP
Výpočet tempa růstu reálného HDP na obyvatele
gLgHDPgHDPobyv .
Nezaměstnanost- struktura přednášky
• Struktura obyvatelstva
• Míra nezaměstnanosti
• Typy nezaměstnanosti
• Dobrovolná vs. nedobrovolná
nezaměstnanost
• Dopady nezaměstnanosti
• Politika zaměstnanosti
Struktura obyvatelstva České republiky v roce 2009 (3.Q)
Pramen: ČSÚ
Celkové obyvatelstvo
(10 508,8)
Ekonomicky aktivní
(5 308,7)
Ekonomicky neaktivní
(5 198,1)
Zaměstnaní
(4 921,7)
Nezaměstnaní
(387,0)
v tom:
- mladší 15 let
(1491,8)
- Důchodci
(2 232,0)
- Studenti
(828,3)
...
Míra nezaměstnanosti v ČR
Pramen: ČSÚ
2,95 3,29 2,99 3,08
4,28
6,04
8,54 9,02
8,54 9,15
9,9 10,24
9,19 8,97 8,13
6,62
5,45
7,98
9,01
0
2
4
6
8
10
12
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
%
stará metodika nová metodika
Regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti
(k 31.12. 2010)
Pramen: MPSV ČR
Jeseník 19,7 Praha 4,1
Bruntál 17,9 Praha - západ 4,1
Most 16,5 Praha - východ 4,2
Hodonín 16,3 Mladá Boleslav 5,0
Děčín 15,7 Benešov 6,1
Vztah HDP a míry nezaměstnanosti v USA
Pramen: OECD Economic Outlook No. 77
-1
0
1
2
3
4
5
6
7
8
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
%
HDP Nezaměstnanost
Přirozená míra nezaměstnanosti v některých státech
v roce 2001
Finsko 8,6 Rakousko 4,9
Francie 9,3 Řecko 9,8
Japonsko 3,9 Španělsko 11,5
Německo 7,3 Švýcarsko 1,8
Portugalsko 3,8 USA 5,1
Pramen: OECD, Employment Outlook, September 2003
Dobrovolná nezaměstnanost
DL
SL
Mzdová sazba(W)
Množství práce (L)
DL´
EA
B
WE
WB
LA LB LE
Dobrovolná
nezaměstnanost
Nedobrovolná nezaměstnanost
DL
SL
Množství práce (L)
DL´
EA
B
WE
WB
LA LB LE
Mzdová sazba
(W)
Nedobrovolná
nezaměstnanost
Nezaměstnanost – minimální mzda
DLSL
Množství práce (L)
E
A B
WE
LA LBLE
Mzdová sazba
(W)
WMIN.
Nedobrovolná
nezaměstnanost
Minimální mzda v České republice
Pramen: MPSV
4 0004 500
5 0005 700
6 2006 700
7 185 7 570 7 955 8 000
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
7 000
8 000
9 000
2000
lede
n
2000
čer
vene
c
2001
lede
n
2002
lede
n
2003
lede
n
2004
lede
n
2005
lede
n
2006
lede
n
2006
čer
ven
2007
lede
n
Inflace – struktura přednášky
• Cenové indexy
• Míra inflace
• Typy inflace – podle příčiny
• Typy inflace – podle závažnosti
• Nepříznivé dopady inflace
• Protiinflační politika
• Deflace
• Phillipsova křivka
Cenová hladina
Inflace – růst všeobecné cenové hladiny.
Všeobecnou cenovou hladinu měříme:
- Index spotřebitelských cen
- Index cen výrobců
- Deflátor HDP
Index spotřebitelských cen
Počet
reprezentantů Stálé váhy roku
2005 v ‰
Úhrn 729 1000,0
1. Potraviny a nealkoholické nápoje 164 162,6
2. Alkoholické nápoje a tabák 20 81,7
3. Odívání a obuv 71 52,4
4. Bydlení, voda, energie, paliva 41 248,3
5. Bytové vybavení, zař. domácností, opravy 82 58,1
6. Zdraví 47 17,9
7. Doprava 83 114,1
8. Pošty a telekomunikace 3 38,7
9. Rekreace a kultura 113 98,7
10. Vzdělávání 12 6,2
11. Stravování a ubytování 43 58,4
12. Ostatní zboží a služby 50 63
1000
1
iw
iw
p
p
CPI
i
i
i
i
Spotřební koš
Výpočet
Vývoj indexů cen výrobců
Pramen: ČSÚ
0
20
40
60
80
100
120
140
Zemědělských výrobců Průmyslových výrobců Stavebních prací
Míra inflace
Pramen: ČSÚ
9,7
56,6
11,1
20,8
10,0 9,1 8,8 8,5 10,7
2,1 3,9 4,7
1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8
6,3
1,0 1,5 0
10
20
30
40
50
60
%
Míra inflace v USA a Velké Británii v období ropných
šoků
0
5
10
15
20
25
30
1965
1966
1967
1968
1969
1970
1971
1972
1973
1974
1975
1976
1977
1978
1979
1980
1981
1982
1983
1984
1985
%
USA Spojené království
Pramen: World Development Indicators Database
Míra inflace v některých bývalých
socialistických zemích
Bulharsko Rumunsko Rusko Ukrajina
1990 26 14 16 16
1991 226 195 129 96
1992 60 200 1490 1761
1993 51 227 888 3335
1994 73 139 307 953
1995 63 35 144 416
1996 121 45 46 66
1997 949 147 15 18
1998 24 55 19 12
1999 4 48 72 27
2000 7 46 38 23
2001 7 38 16 10
2002 4 24 16 5
2003 2 23 14 7
Pramen: World Development Indicators Database
Dopady inflace
nominální vs. reálný důchod
Procentní změna
reálného důchodu =Procentní změna
nominálního důchodu -Procentní změna
cenové hladiny
Protiinflační politika
• Monetární restrikce
• Fiskální restrikce
• Odstranění očekávání
• Cenová a mzdová regulace
Phillipsova křivka
(původní mzdová verze)
Mzdová
inflace
(%)
1
2
3
4
5
6
1 2 3 4 5 6 7 Míra
nezaměstnanosti
(%)
0
Phillipsova křivka
(cenová)
Mzdová
inflace
(%)
1
2
3
4
5
6
1 2 3 4 5 6 7 Míra
nezaměstnanosti
(%)
0
Cenová
inflace
(%)
2
3
4
5
6
7
8
Cenová inflace
(%)
Mzdová inflace
(%)
Růst produktivity
práce (%)= -
Phillipsova křivka
(rozšířená o očekávání)
Cenová
inflace
(%)
1
2
3
4
5
6
1 2 3 4 5 6 7 Míra
nezaměstnanosti
(%)
0
SPC1
(0% oč.inflace)
SPC2
(1,5% oč.inflace)
LPC
Phillipsova křivka a model AD-AS
Cenová
inflace
(%)
Míra
nezaměstnanosti
(%)
SPC1
SPC2
LPC
u*uB
A
B C
Cenová
hladina
Reálný produktY* YB
LAS
A
SAS1
SAS2AD1AD2
B
C
Měnový kurz – struktura přednášky
• Nominální měnový kurz – kurzový lístek
• Měnový trh
• Teorie determinace měnového kurzu
- parita kupních sil
- parita úrokových sazeb
• Systémy měnových kurzů
Měnový trh české koruny
množství českých korun
eur za 1 českou korunu (CZK/EUR)
0,03333(30 CZK/EUR)
0,03448(29 CZK/EUR)
0,03226(31 CZK/EUR)
DCZK
(poptávka po českých korunách)
SCZK
(nabídka českých korun)
Parita kupních sil
• Absolutní verze
• Relativní verze
PL
ČRPPPPLN/CZK
P
PE
ČRPLPPPPLN/CZK PPE
PLČRPPPPLN/CZKE
Očekávaná míra výnosu – Parita úrokových sazeb
1 000 000 Kč 142 857Převod podle kursu 7CZK/PLN
151 428
Vkla
d n
a 1
rok s
6%
-
ní ú
roko
vou
sazb
ou
1 030 000 Kč
Vkla
d n
a 1
rok s
3%
-ní
úro
kovou s
azbo
u
1 135 713 Převod podle kursu
7,50CZK/PLN
Platební bilance a zahraniční zadluženost
struktura přednášky
• Platební bilance
• Běžný účet
• Finanční účet
• Mechanismy vyrovnávání platební bilance
• Zahraniční dluh
Platební bilance
Platební bilance je systematický zápis veškerých
ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty
sledované země za určité časové období.
Platební bilance České republiky v roce 2010
Pramen: ČNB (27.9.2011)
Údaje jsou v mil. Kč.
kredit debet saldo
A. Běžný účet -116 379,6
Obchodní bilance 53 826,5
vývoz 2 225 426,9
dovoz 2 171 600,4
Bilance služeb 75 307,9
příjmy 399 338,0
doprava 97 120,4
cestovní ruch 135 954,0
ostatní služby 166 263,6
výdaje 324 030,2
doprava 78 741,9
cestovní ruch 77 585,4
ostatní služby 167 702,9
Bilance výnosů -254 685,9
výnosy 93 442,7
náklady 348 128,5
Běžné převody 9 171,9
příjmy 87 928,2
výdaje 78 756,3
B. Kapitálový účet 32 408,3
příjmy 38 260,7
výdaje 5 852,3
C. Finanční účet 183 272,8
Přímé investice 97 006,4
v zahraničí 32 507,8
zahraniční v tuzemsku 129 514,2
Portfoliové investice 157 402,1
Finanční deriváty -2 961,1
Ostatní investice -68 174,6
Celkem A,B a C 99 301,5
D. Saldo chyb a opomenutí -57 876,4
Celkem A,B, C a D 41 425,1
E. Změna devizových rezerv
(nárůst) -41 425,1
Faktory ovlivňující obchodní bilanci
• Nominální měnový kurz
• Změny cenových hladin doma a v zahraničí
• Změny produkce v zahraničí
• Ostatní – preference spotřebitelů, ochranářská opatření
Reálný měnový kurz
ČR
PLPLN/CZKPLN/CZK
P
PER
Struktura přednášky
• Centrální banka – funkce centrální banky
– Česká národní banka
• Měnová politika – podoba měnové politiky
– expanzivní a restriktivní měnová politika
– formy měnové politiky
– problémy měnové politiky
– peněžní zásoba a inflace
– měnová politika v otevřené ekonomice
Funkce centrální banky
• provádí měnovou politiku
• vydává bankovky a mince
• řídí platební styk a zúčtování mezi bankami
• poskytuje úvěry komerční bankám
• spravuje devizové rezervy země
• banka vlády
ČNB
Hlavní cílem České národní banky je péče o
cenovou stabilitu. Pokud tím není dotčen její
hlavní cíl, Česká národní banka podporuje
obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k
udržitelnému hospodářskému růstu.
Schéma měnové politiky
Nástroje měnové politiky
- Operace na otevřeném trhu
- Povinné minimální rezervy
- Diskontní sazba
- Devizové rezervy
Zprostředkující cíle
- Peněžní zásoba
- Úrokové míry
- Měnový kurs
Konečné cíle
- Cenová stabilita
- Nízká nezaměstnanosti
- Stabilní ekonomický růst
Měnověpolitické nástroje (k 20.10.2009)
• 2T repo sazba: 1,25 %
• Diskontní sazba: 0,25 %
• Lombardní sazba: 2,25 %
• Povinná míra rezerv: 2,00 %
Měnová politika v modelu AD-AS
• Expanzivní
– Krátké období
– Dlouhé období
• Restriktivní
– Krátké období
– Dlouhé období
Formy měnové politiky
• Aktivistická měnová politika
• Měnová politika stálého pravidla
• Cílování inflace
Problémy měnové politiky
(omezení účinnosti)
• Past na likviditu
• Necitlivost výdajů na změnu úrokové míry
• Časové zpoždění
Měnová politika – otevřená ekonomika
• Malá otevřená ekonomika
• Krátké období
• Dokonalá kapitálová mobilita
– Investor je indiferentní, stejné riziko…
– Nízké (nulové) náklady na přesun kapitálu
– Investor se rozhoduje na základě výnosu
– Domácí úroková míra se přizpůsobuje světové
úrokové míře
Měnová expanze v otevřené ekonomice
Fixní měnový kurz Flexibilní měnový kurz
Zvýšení
peněžní zásoby
Růst
produktu
Zvýšení
peněžní zásoby
Růst
produktu
Pokles
úrokové míry
Pokles
úrokové míry
Odliv kapitálu Odliv kapitálu
Růst nabídky korun Růst nabídky korun
Tlak na znehodnocení
české koruny
Česká koruna
znehodnocuje
Centrální banka
zasahuje(nákup korun za devizy z
devizových rezerv)
Centrální banka
nezasahuje
Klesá peněžní zásoba(klesají investice)
Roste export a klesá
import
Produkt klesá zpátky
na výchozí úroveňProdukt dále roste
Měnová politika je
neúčinná
Měnová politika je
účinná
Struktura přednášky
• Státní rozpočet a státní dluh
• Veřejné rozpočty a veřejný dluh
• Formy fiskální politiky
• Expanzivní a restriktivní fiskální politika
• Salda rozpočtu – skutečné, strukturální, cyklické
• Daně a ekonomika – Lafferova křivka
• Problémy fiskální politiky
• Fiskální politika v otevřené ekonomice
Státní rozpočet České republiky v roce 2009
Údaje jsou v mil. Kč. Pramen: Statistická ročenka 2010
Příjmy celkem 974 615 Výdaje celkem 1 167 009
Daňové příjmy 833 221 Běžné výdaje 1 033 845
- daně z příjmů fyzických osob 85 651 - výdaje na platy a pojistné 100 202
- daně z příjmu právnických osob 83 338 - neinvestiční nákupy 125 836
- DPH 176 717
- nein. transfery soukrmopr.
subj. 41 857
- zvláštní daně a poplatky za
zboží a služby v tuzemsku 123 836
- nein. transfery a další
platby rozpočtům 281 418
- clo a podíly na clech 1 397 - nein. transfery obyvatelstvu 450 027
- majetkové daně 8 059 z toho důchody 339 788
- sociální pojištění 347 841 - nein. transfery do zahraničí 33 875
- ostatní daňové příjmy 6 382 - ostatní běžné výdaje 630
Nedaňové příjmy 29 227 Kapitálové výdaje 133 164
- z vlastní činnosti 18 708 - investiční nákupy 25 890
- splátky půjčených prostředků 2 983 - investiční transfery 104 224
- ostatní nedaňové příjmy 7 536 - nákup akcií a podílů 2 787
Kapitálové příjmy 2 367 - ostatní kapitálové výdaje 263
Přijaté transfery 109 799 Saldo rozpočtu -192 394
Fiskální politika v modelu AD-AS
• Expanzivní
– Krátké období
– Dlouhé období
• Restriktivní
– Krátké období
– Dlouhé období
Skutečné, strukturální a cyklické
saldo rozpočtu
Skutečné saldo
BS = Ta + tY - TR - G
Strukturální saldo
BS* = Ta + tY* - TR - G
Cyklické saldo
= skutečné saldo – strukturální saldo
Skutečné, strukturální a cyklické
saldo rozpočtu BS
saldo rozpočtu
Y
produkt, důchod
+
-
TRGTAYtBS
Y0
Skutečný deficit
TRGTAYtBS
Y*
Strukturální deficit
TRGTAYtBS **
Cyklický deficit
Skutečné, strukturální a cyklické
saldo rozpočtu
Pramen:ECFIN, Statistical Annex to European Economy – Autumn 2009, vlastní rozpočet
Fiskální politika – otevřená ekonomika
• Malá otevřená ekonomika
• Krátké období
• Dokonalá kapitálová mobilita
– Investor je indiferentní, stejné riziko…
– Nízké (nulové) náklady na přesun kapitálu
– Investor se rozhoduje na základě výnosu
– Domácí úroková míra se přizpůsobuje světové
úrokové míře
Fiskální expanze v otevřené ekonomice Fixní měnový kurz Flexibilní měnový kurz
Růst
vládních nákupů
Růst
produktu
Růst
vládních nákupů
Růst
produktu
Růst
úrokové míry
Růst
úrokové míry
Příliv kapitálu Příliv kapitálu
Růst poptávky po
korunách
Růst poptávky po
korunách
Tlak na zhodnocení
české koruny
Česká koruna
zhodnocuje
Centrální banka
zasahuje(nakupuje devizy a pouští
do oběhu koruny)
Centrální banka
nezasahuje
Roste peněžní zásoba(rostou investice)
Klesá export a roste
import
Produkt dále rosteProdukt klesá zpátky
na výchozí úroveň
Fiskální politika je
účinná
Fiskální politika je
neúčinná