Sociální stratifikace/Stratifikační výzkum

Sociální mobilita II. Dosahování statusu

(a vzdělanostní nerovnosti)

Historická sociologie, FHS UK

Jiří ŠafrFHS UK

jiri.safrATseznam.cz

poslední aktualizace 6/1/2016 (21/12/2012)

Modely dosahování statusu (SES)

„status attainment“

→ „regresní“ přístup k sociální mobilitěaneb jaký je mechanismus v pozadí

mezigenerační transmise (stratifikační proces)

V (attainment) přístupu k mobilitě jako stratifikační procesu

• se zaměřujeme na celý stratifikační proces - mezigenerační mobilitu resp. stabilitu (reprodukci), tj. na

• vstupy (role zdrojů (v rodině/ mimo rodinu), kontextu: institucionální/ organizační vlivy) a

• (mezi)výstupy (dosažené vzdělání, SES, příjem, …)

• Pohled je optikou procesu (přímých a nepřímých vlivů): SES rodičů → Vzd → SES

V zásadě se zkoumá ve dvou tematických okruzích (1)

1. Výsledků ve vzdělávání, tj. vzdělanostních nerovností:

• především jako vzdělanostní tranzice (nejčasteji pomocí tzv. tranzitivního modelu [R. Mare]: logistická regrese (přechody mezi vzd. stupni, dnes i kvalitativní pohled skrze obory/školy)

- pro dospělou populaci (nejčastěji jako komparace kohort: retrospekce nevyššího dosaženého vzdělání nebo vzdělanostních drah – ukončených

stupňů)

- pro děti/mládež

• školní výsledky - „testování“ schopností u dětí/mládeže na určitém stupni (mezinárodně viz výzkumy IEA např. TIMMS, PIRLS, PISA)

K vzdělanostním nerovnostem

• Matějů, P., Straková, J., Veselý, A. (eds.). 2010. Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení. Praha. Sociologické nakladatelství.

• Simonová, N. 2009. "Proměny v mezigeneračním přenosu dosaženého vzdělání v České republice v historické perspektivě." Sociologický časopis/Czech Sociological Review 45(2): 291-313. (je na webu)

• Simonová, N. 2011. Vzdělanostní nerovnosti v české společnosti. Vývoj od počátku 20. stol. Praha: Sociologické nakladatelství.

V zásadě se zkoumá ve dvou tematických okruzích (2)

2. Model dosahování statusu propojující mezigenerační a vnitrogenerační mobilitu: SEM/path analysis ale dnes i regresní modely

• Specifika Attainmet přístupu (oproti tradiční analýze mobilitních tabulek): longitudinální panelová data (příp. retrospektivní výpovědi), u „žákovské“ populace testování

Základní model dosahování statusu Blau & Duncan 1967 (base model)

Baseline model: Blau-Duncanův základní model Status Attainment

• ve skutečnosti jde o hypotézu o převaze univerzalizmu a meritokratických principů nad askripcí. tj. Liberální teorie industrializace (LTI) / modernizace

→ funkcionalistická koncepce

Zdroj: [Matějů 2005]

Základní stratifikační modelv ČR

• 60. léta a současnost (2009)

• po roce 1989 (1993 a 2009)

• po roce 1989 v generaci dnešních třicátníků

Determinace zaměstnaneckého statusu mužů – synů

respondentů, ČSSR 1967 (respondent = otec)

Poznámka: generace otců narozených v letech 1900–1930; generace synů 17–45 let; ČeskoslovenskoZdroj: [Šafář 1972: 298]

Determinace zaměstnaneckého statusu v generaci mužů, kteří začali pracovat po roce 1946, ČSSR 1967

(respondent = syn)

Poznámka: muži ve věku přibližně 17–39 let; ČeskoslovenskoZdroj: [Šafář 1972: 300]

Základní stratifikační model dosahování statusu

(ČR, pouze muži, 18-86 let, ISSP 2009) V ČR je mechanismus značně stabilní v čase (v porovnání s 60. lety).

Základní stratifikační model ČR komparace 1993 a 2009

muži a ženy ve věku 26-70 let1993 (data SSVE)

2009 (data ISSP)

otec vzd.1.00

otec zam.1.00

vzdělání 0.810.80

1.zam. 0.890.51

sč.zam. 0.800.35

Rok 1993 Chi-Square=59.52, df=2, P-value=0.00000, RMSEA=0.084

Rok 2009 Chi-Square=0.12, df=2, P-value=0.94165, RMSEA=0.000

0.290.69

0.370.32

0.100.52

0.330.37

0.170.12

0.100.02

0.070.06

0.460.68

Dosahování statusu v generaci „Husákových dětí“ (1973-78)

výzkum Distinkce a hodnoty 2008

V předchozích datech nejsou zastoupeny nejmladší kohorty

Determinace zaměstnaneckého statusu v generaci mužů (30–34 let), ČR 2008

generace otců narozených v letech 1936–1958 (průměrný věk 60 let); generace synů 1974–1978Zdroj: Distinkce a hodnoty 2008, N =492 [Šafr a kol. 2012: kap. 2]

Determinace zaměstnaneckého statusu v generaci žen (30–34 let), ČR 2008

generace otců narozených v letech 1939–1956 (průměrný věk 59 let); generace dcer 1974–1978Zdroj: Distinkce a hodnoty 2008, N =529 [Šafr a kol. 2012: kap. 2]

Další extenze základního modelu

• Sociálně psychologický model (wisconsinský model): vliv sociálního okolí, aspirace, mentální (kognitivní) schopnosti

• Efekty sociálního kapitálu rodiny

• Efekty kulturního kapitálu rodiny

• Nekognitivní složky osobnosti

Wisconsinský sociálně psychologický model [Sewell, Hauser 1972] (blokové schéma)

Zdroj: [Matějů 2005]

Wisconsinský sociálně psychologický model:Partie modelu definující latentní proměnnou

„Vliv sociálně významného okolí“

Zdroj: [Matějů 2005]

2. Mezigenerační reprodukce statusového postavení

Efekty kulturního kapitálu rodinyna mobilitu/ dosažený status

Krátký exkurz(viz též presentaci

Role kultury při utváření sociálních nerovností)

Vliv finančních a kulturních zdrojů rodiny na dosažené vzdělání [De Graaf 1986]

Extenze základního modelu:Efekt kulturního kapitálu

rodiny

Zpět do analýzy

dosahování statusu v generaci „Husákových dětí“ (1973-78)

výzkum Distinkce a hodnoty 2008

Mezigenerační model dosahování statusu (ISEI), kohorta 30-34 let, ČR 2008

Zdroj: [Šafr 2012]

Kulturní reprodukce nerovností: role kulturních zdrojů a výchovného prostředí v rodině původu (na dosažený status)

Socioekonomický status kohorty 30-letých: výzkum Distinkce a hodnoty 2008:

• Není ovlivněn sociálním kapitálem rodiny původu• Distinktivní kulturní kapitál (vysoká kultura rodičů) a výchovné styly mají

relativně slabý vliv• Nejsilněji na transmisi statusu působí (v pol. 90 let), vedle statusu rodičů a

jejich ekonomického kapitálu, rodičovský zájem/aktivita ve výchově (povzbuzování, aspirace), výkon dítěte na ZŠ a kognitivní kulturní kapitál (čtenářství)

viz Šafr, J. a kol. Mechanismy mezigenerační reprodukce nerovností, Sociologické studie, Praha: SOU AV ČR. (v tisku)

Čtenářská gramotnost dětí: vliv sociálního postavení rodiny a zprostředkujících mechanismů na čtenářství (děti ve 4. třídě, PIRLS 2001)

• Čtenářství rodičů a jejich výchovné aktivity má v porovnání s vlivem socioekonomického statusu a kulturního kapitálu na čtenářskou gramotnost dítěte výrazně slabší význam.

• Nepodařilo se prokázat, že by způsobem přenosu (školně) žádoucích aktivit a dovedností, byly rozdílné socializační praktiky rodičů, resp. sociálně podmíněná rozdílná míra kognitivního rozvíjení dítěte.

• Obecně u dětí převažuje nad vlivem kulturního kapitálu přímá nápodoba čtenářství rodičů.

Kulturní kapitál a SESve dvou kohortách dle věku 14 let:

1968-1979 a 1980-1988 data z roku 2009 (ISSP)

rod_vzd1.00

rod_zam1.00

vzdělání 0.730.58

1.zam. 0.500.53

sč.zam 0.360.45

knihovna 0.710.77

1968-1979 (14 let): Chi-Square=2.36, df=4, P-value=0.66911, RMSEA=0.0001980-1988 (14 let): Chi-Square=2.83, df=4, P-value=0.58672, RMSEA=0.000

0.110.40

0.740.55

0.380.24

0.470.52

0.320.20

0.150.08

-0.070.07

0.030.11

0.280.30

0.300.22

0.720.66

Kulturní kapitál: velikost knihovny rodičů v dětství → kognitivní typ kulturního kapitálu

Shrnutí: Faktory ovlivňující mezigenerační sociální mobilitu před a po roce 1989

Základní stratifikační model pro roky 1993 a 2009 ukazuje:- celkově jsou hlavní kontury determinace socioekonomického statusu v čase relativně stabilní, - zjevně posilují faktory meritokratické → první zaměstnání je po roce 1989 silněji determinováno vzděláním, a to silněji determinuje současnou profesní pozici. Ale jde o kohortu dospívající na přelomu 1989

Klesá celková determinovanost profesního statusu – uplatňují se i další vlivy (než velká 5) jako nekognitivní rysy, sociální kapitál ….?

Efekt kulturního kapitálu na dosažené vzdělání i status roste v osmdesátých letech byl nevýznamný, po roce 1989 posiluje a podílí se tak na procesu mezigenerační reprodukce. → posiluje také askripce?

Teorie kulturní reprodukce a mobility• teorie kulturní reprodukce (Bourdieu)

preference, hodnoty, postoje a jednání dominantní u vyšších tříd, které si jejich příslušníci osvojí během socializace v ranném dětství, čímž získají oproti ostatním nesmazatelný náskok, vzdělávací systémem oceňuje a preferuje  a tím napomáhá reprodukci sociálních nerovností (→ vysoko-kulturní a kognitivní kulturní kapitál). Děti, které s ním do vzdělávacího procesu vstupují, ho ve škole vstřebávají rychleji a snadněji a tak se nůžky mezi dětmi z různých sociálních prostředí ještě více rozevírají. Naproti tomu

• teorie kulturní mobility (DiMaggio)chápe kulturní kapitál (→ kompetenční a kognitivní typ) jako cestu k vzestupné sociální mobilitě u dětí z nižších vrstev. Podle této teorie neprodukuje kulturní kapitál již další výhody pro děti z vyšších tříd.

Teorie sociální mobility/reprodukce• Teorie kulturní reprodukce → vzdělání slouží pod

maskou demokratičnosti a zdánlivě výkonových kritérií jen jako nástroj vyšších tříd k udržení privilegií a vylučuje potomky z nižších tříd ze soutěže o vyšší pozice. (Předpokládá, že vliv sociálního původu klesá v čase pouze na nižších stupních

vzdělání (demokratizace ZŠ/SŠ)) → konfliktualistická teorie Za její protiklad lze považovat• Liberální – modernizační teorii → vliv sociálního

původu na status v moderních industriálních společnostech klesá díky pokračující modernizaci. → funkcionalistická koncepce

• teorie Kulturní mobility je komplementem ke kulturní reprodukci

Teorie vzdělanostních nerovností• Modernizační (liberální) teorie • Teorie sociální a kulturní reprodukce• Maximálně udržovaná nerovnost (MMI)• Efektivně udržovaná nerovnost (ve výsledku) (EMI)

Specifické teorie pro období socialismu:• Hypotéza socialistické transformace/přechodu (negativní

selekce)• Teorie udržování statusu – reprodukce předsocialistické

elity (kulturní a sociální kapitál)

Vysvětlující proces a mechanismy reprodukce• Kulturní zvýhodnění → reprodukce• Ranná socializace a rozvoj kognice• sociální kapitál (vnitro-rodinný a mimo-rodinný) → sítě

Reference a literatura k prostudování• Blau, P. M., Duncan, O. D. 1967. The American occupational

structure. New York, Wiley. • Flap, H.D. and N.D. de Graaf. 1986. Social capital and attained

occupational status. The Netherlands' Journal of Sociology. vol. 22.: 145-161.

• De Graaf, P. M. 1986. “The Impact of Financial and Cultural Resources on Educational Attainment in the Netherlands.” Sociology of Education Vol. 59 (4): 237–246.

• Matějů, P. 2005. Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace”. Sociologický časopis/Czech Sociological Review 41(1): 7–30.

• Simonová, N. 2011. Vzdělanostní nerovnosti v české společnosti. Vývoj od počátku 20. stol. Praha: Sociologické nakladatelství.

• Šafář, Z. 1972. „Model komplexní determinace profesionálního postavení.“ Pp. 277–308 in Sociální a profesionální mobilita pracujícího obyvatelstva ČSSR. Bratislava: ČSVUP.

• Šafr J. a kol. 2012. Mechanismy mezigenerační reprodukce nerovností. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.