stavebně historická studie zámečku skrytín
DESCRIPTION
Stavebně historická studie zámečku Skrytín - bývalého vily Ludwiga Wolfruma.TRANSCRIPT
-
!Stavebn-historick studie
Autor: Mgr. Martin Krsek nor 2012
!!!!!!!!!!
Nzev objektu !Skrytn Vila Ludwiga Wolfruma Adresa Dobkovice, Skrytn
. p. 40
K../parcela St. p. . 78/1
Architekt Carl Mayer, Dn poboka st nad Labem
Stavitel Carl Mayer
Stavebnk Rudolf Richter, Praha
Projekt 1892?
Realizace 1892
Vlastnk Martin Hausenblas
Typ objektu Vila
Typ pamtkov ochrany
Objekt nepov dnho typu pamtkov ochrany
!!
$ !!
-
!vod
Zceninu stedovkho hradu pipomn pohled na ruiny sto let star vstavn vily
steckho banke Ludwiga Heinricha Augusta Wolfruma ve Skrytn na Dnsku. Hrady
se ale postupn rozpadaly po stalet, zatmco Wolfrumov rezidenci na to stailo
poslednch dvacet let .
Polorozpadl obvodov
zdivo, ktermu dominuje
pes dvacet metr vysok
v , t o n e n j e d i n
pbuznost skytnsk vily
s hradn zceninou. Stejn
jako gotick pevnosti, stoj
v prudk strni vysoko nad
dolm Labem. Nahoru
vede jedin cesta, dlouh a klikatc se v serpentinch. Skrytn, kdysi bval honosnou vilou,
se statkem a nkolika chalupami. Dnes pedstavuje beztn msto symbolizujc obdob
divokho kapitalismu v polistopadovch letech, kde nvtvnky vt obrovsk npis na zdi
ruiny: Zkaz vstupu va pomoci stailo. Letm pohled okamit prozrad, co tou
pomoc autor myslel.
Cel arel statku je dokonale rozkraden. Zmizelo
vechno, co mlo njakou cenu. Zstaly jen hol zdi, kter
postupn pohlcuje vegetace. Nejsmutnj pohled je na
samotnou vilu, nebo neorenesann zdoben fasda s
romantizujc v stle jet dokld, o jak ndhernou
stavbu lo. Nad vchodem dodnes z stylizovan
monogram nkdejho majitele domu L. W. Kdo se ale
nenech hned odradit smutnm pohledem, uct silnou a
mystickou energii tohoto msta. Energii, jej zsluhou si
Skrytn nachz i pes svou zuboenost adu obdivovatel.
Detailnj pohled do historickch pramen odhaluje mon vysvtlen. Majiteli Skrytna
-
toti u po stalet bvaly siln osobnosti, kter si udrovaly svou svbytnost skryti ped
vnjm svtem uprosted divok a ndhern prody eskho stedoho.
!Popis vily k roku 1892 a 2012
Dvoupodlan dm s v, kter pevyuje vilu jet o dv dal podla, stoj na
samot v katastru obce Dobkovice. Byla navren jako letn sdlo na klidnm odlehlm
mst, kter skt krsn vhled do labskho dol a dalch st eskho stedoho.
Prv to byl hlavn motiv pro
vstavbu nezvykle vysok
ve, aby vhled neruila
vzrostl vegetace okolnch
les.
O b j e k t s t o j n a
k a m e n n p o d e z d v c e
polozaputnho suternu.
Fasdu zdob eklektick styl
s pevaujcmi prvky tehdy
velmi modern neorenesance.
Projevuje se zvl v podob
zdobnch t t , vyveden
nadokennch ms, krakorc
nesoucch ochoz ve i plastick bose nro. Dle dochovan plnov dokumentace lze
konstatovat, e v v duchu neorenesance se neslo tak pojet interir, kter kultivovaly
sloupy a polosloupy, bos stn, tukov vzdoba i devn prvky jako tflovn sokl a
zdobn supraporty v podob antickho trojhelnkovho ttu nade dvemi.
Vnitn dispozice nabzela velmi luxusn rove bydlen. Pzem sktalo vstupn
salon oteven do terasy velkm sdruenm oken. Ze salonu bylo mon vstoupit doleva
do jdelny ozvltnn vklenkem s rohovm vhledem prozrazujcm pdorys ve.
Vpravo se nachzel obvac salon a jet za nm men pnsk salonek s vstupem na
terasu. Pi pmm prchodu vstupnm salonem se nvtvnk dostal do schodiov haly,
do n stily vchody dalch mstnost jako klavrnho pokoje, pokoje pro dveku, toalet,
-
kuchyn, pajzu a pbornku. Do patra stoupalo velkoryse pojat trojramenn schodit. V
prvnm pate se odehrval intimn ivot rodiny stavebnka. Nejatraktivnj mstnost,
dispozic stejn jako
j delna v p zem,
slouila coby lonice
pn domu. Bvala
n a d s t a n d a r d n
prosvtlen ze dvou
s t r a n . Ve l k o r y s
prostor s vstupem na
balkn zaujmala tak
lonice dt situovan
nad vstupn halou.
Sousedila s n jet
jedna men dtsk lonice a mal pokojk pro guvernantku. V druh sti domu se
nachzel pokoj pro pna domu, hostinsk pokoj, garderobira, koupelna a zchody.
Do dalch pater domu bylo mon vystoupat u jen bonm schoditm, kter bylo
pes podkrov spojeno s v. Ve vi nabzela prvn vhled u velk kruhov okna
v rovni podkrovnho patra. V pak stoupalo toit vetenov schodit vrcholc
v nejvym podla, kde dovolovaly prostupy vyjt na balkony vysut na krakorcch do
vech svtovch stran. Tak si mohl nvtvnk ut kruhov vhled do okol. Vila byla
zcela podsklepena, sutern skrval technick prostory jako sklad uhl, prdelnu, ehlrnu a
mandlovnu, skladovac prostory.
-
(
(
!
-
(
(
!!
-
(
!Oproti situaci zachycen na dobovch vkresech vypad souasnost diametrln
odlin. Dm nem stechu, ani stropy. Zbytky krov zstaly jen na vysok vi, kde by se
zlodjm problematicky kradly. Msto schodit u dvno zeje jen dra do nebes, zmizely
pskovcov stupn i ozdobn litinov zbradl. Jako posledn pozstatek krsn vzdoby
dovaj ve stnch tukem ozdoben niky, kter slouily bu jako sedky, nebo v nich stly
antick sochy. Pod vrstvou suti hust prorostl kopivami a pod zborcenmi a ohoelmi
trmy, mon hnij zbytky luxusnch parket a trosky kazetovho stropu.
Po horolezeckm vstupu o patro v je mon na chodb zahldnou brouen teraco,
jak vykukuje zpod suti. Tvoilo praktickou a pitom vzhlednou podlahu. Stejn jako na
vkrese i ve skutenosti zaujme bohat prosvtlen rohov lonice pod v se zajmavm
vklenkem. Trosky malho devnho schodit ukazuj vstup na pdu, tudy musel projt
kad, kdo chtl vystoupat na v za ndhernm vhledem do labskho dol. Po pdu
stechy ale zstala v odznut.
Sklepn prostory jet dnes ohrom krsn prosvtlenmi mstnosti, zsluhou
zasazen stavby do svahu n toti ze t stran nad rove ternu. Sutern od obytnch pater
na fasd odliuje pouit materil. Je vystavn z kamen, stny ze znlce a nro
z pskovcovch blok. Tak ostn oken a dve je pskovcov, i to u zlodji z st
-
vybourali. Ve sklep jako zzrakem peila prakticky neporuen historick lednice, tedy
vykachlkovna mstnstka s tlustmi dobe izolovanmi dvemi s mohutnou pkou na
zavrn. Najdeme zde tak pozstatky horkovzdunho vytpn. Zbytky kotle a systm
achet rozvedench po celm dom. Ke
kotli pak vede pod celm domem mal
tunel pro sn vzduchu, kter vyvr na
zadn zahrad.
!Stavebnk a jeho stavitel
Jako stavebnka vily historick
projektov dokumentace uvd Rudolfa
Richtera tovrnka z Prahy. O tto
osobn se bohuel nepodailo zjistit nic
bliho, jednak je na vin pli
obvykl pjmen dotynho, a pak jeho
pslunost k hlavnmu mstu, kde se
ance ztotonit Richtera mezi tisci
dalmi jet sniuj. V kadm ppad
muselo jt o velmi zmonho podnikatele, kdy si dovolil vystavt takov sdlo. Navc
toto sdlo vyuval vhradn jako letn byt pro sebe a svou rodinu. Zajmav zn klasifikace
stavebnk typu, dm nen popisovn jako vila, ale doslova coby zmek, co naznauje
nitern vztah k nemovitosti. O stavebnkovi nm plny
jet prozrazuj, e stavl vilu v dob, kdy ml jet
nedospl dti, kter vyadovaly ptomnost
guvernantky. Chyb ale jakkoli vodtko k dleitmu
daji, a to k vazb Rudolfa Richtera na Skrytn.
Meme se odhadovat, e ze severnch ech pochzel,
Skrytn u znal dve a teprve pozdji se odsthoval do Prahy. Je evidentn, e lo o osobn
vazbu mezi stavebnkem a Skrytnem, nebo vyprchala s jeho mrtm roku 1914, kdy
ddicov zmek okamit prodali.
-
Letn zmek (Sommerschloss) vystavl pro praskho tovrnka znm dnsk
stavitel a architekt Carl Mayer. Vynikal jako autor romantick architektury. Vrazn
vyhldkov ve coby oblben atribut sdel novodob prmyslov aristokracie, zd se,
byly jeho specialitou. Jeho jmno najdeme napklad pod plny pojetm pbuzn stavby
v Labsk ulici . p. 341. Tu si nechal vystavt majitel dnsk tovrny na knoflky Carl
Franze.
!Skrytn a jeho majitel
Skrytn (nmecky Skritin) m dlouhou a zajmavou historii. V roce 1879 ji ve sv
rozshl vlastivdn prci o labskm dol v nmecky mluvcch oblastech ech rozkryl
dnsk vlastivdec Franz Focke. V historickch psemnch pramenech narel opakovan
na slovansky psanou formu pojmenovn msta jako Skrzytin nebo Skrytin. Z toho logicky
vydedukoval, e mstopisn nzev pochz ze slovanskho
slova skrt, co podporuje Skrytn tak svou odlehlost a
skrytost. Skrytn ml podle povsti vzniknout hluboko v
pedkolonizanch dobch jako staroslovansk vesnice
tajc sedm dom. Vesnice se ale v 16. stolet promnila
ve svobodn statek, kter sjednotil vech sedm
hospodstv do jednoho majetkovho celku. Tm si Skrytn
vyslouil vjimen postaven. Majitel svobodnho statku
tzv. svobodnk byl toti prvn na rovni panstv. Nebyl povinovn bnou robotou,
finannmi odvody, ani vtinou dalch zvazk jako bn nevolnk. Mohl tak svobodn
nakldat se svm majetkem, prodvat ho bez svolen vrchnosti. Takto privilegovanch statk
bvalo pomlu.
Je to pravdpodobn, e se svobodnk rekrutoval z pvodnch obyvatel vesnice, jako
majitel jedn ze sedmi zmiovanch usedlost. Postupn pak jednotliv grunty sjednocoval,
piem si uhjil sv postaven svobodnho. To, jak zvidn hodn postaven to bylo,
dokazuje, e se o jeho minimlnch povinnostech vi vrchnosti dochovala po stalet
tradovan lidov povst. Podle n, ml majitel svobodnho statku Skrytn v ase vlky
poskytnou vrchnosti vz s konm a jet kon navc a majitel svobodnho statku zur Hardte
(Hortau-Lesn na protjm behu Labe naproti Dobkovicm) kon, vz a vozku. Ml platit
-
jen nepatrn njemn a na rozdl od nevolnk, kte robotovali vtinu dn v roce, musel
vykonvat pouze jednu starou sttn robotu, a toti nahnt zv i pokldat loveck st
(Jagtnetze) tak asto, jak bylo v jeho oblasti loveno. To tak dokld historick zznam v
pozemkovm registru uloen v dnskm zmeckm archivu: Hans Klepsch, svobodn
sedlk, chod jen sm na lov zajc, od dal roboty je osvobozen. Po vynalezen a
zdokonalen stelnch zbran se stal lov se stmi pekonan a skytnsk sedlk jako
svobodnk byl tohoto zvazku zprotn a dal jinou robotu neobdrel.
Jin povst vztahujc se ke Skrytnu rozkrv pvod nmeckho nzvu Reichberg,
kterm byl nazvn vrch (396 m. n. m.), na nm Skrytn le a na pelomu a ve 20. stolet se
tak prosazovat jako nmeckojazyn varianta pro samotn Skrytn. Obyvatelm svobodnho
statku Skrytn se toti podle tto povsti jednu dobu kalo pezdvkou Reichbauer, tedy
bohat sedlk. Jmno mlo vzniknout v dob, kdy se jednomu z majitel statku finann
velmi dailo a til se z velkho blahobytu. Pezdvka se penesla i na pozdj dritele gruntu.
Pozemkov kniha zaznamenv od roku 1624 nkolik majitel Skrytna skutenm jmnem,
prvn je ji zmiovan rodina Klepschova i Klopschova, pak rodina Stolle, kter tento
majetek pevedla v druh polovin 19. stolet na rodinu Frauenlob. Od n kolem roku 1890
Pohlednice Skrytna kolem roku 1900 v dobch Rudolfa Richtera. (sbrka Petra Jozy)
-
koupil bval svobodn statek prask tovrnk Rudolf Richter. e si byl svbytn tradice
Skrytna vdom, dokld nejen pojmenovn vily coby zmku, ale tak odkaz na prvn
postaven zakoupenho pozemku auf Gut Skritin (na majetku i statku Skrytn), co zejm
vychz z nmeckho pojmenovn pro svobodn statek Freisassengut.
Za nejvznamnjho novodobho pna Skytna meme bez vhn prohlsit
Ludwiga Wolfruma, kter koupil 22 let star zmek od Richterovch ddic roku 1914, aby
si zde zdil letn sdlo. Kouzlu tohoto msta evidentn zcela propadl, co vmluvn dokld
fakt, e si nechal na vrcholu Reichbergu sotva sto metr od zmku postavit hrobku, v n roku
1935 spoinuly jeho ostatky.
Pohlednice Skrytna kolem roku 1900 v dobch Rudolfa Richtera. (sbrka Petra Jozy)
-
!Ludwig Wolfrum patil k pednmu steckmu prmyslnickmu rodu, kter se vrazn
zapsal do historie msta. Zakladatelem klanu byl Carl Georg Wolfrum barv textilu (nar.
1813 v Hofu v Bavorsku). Ten se nejdve usadil v Meeranu v Sasku, kde se oenil a zdil si
vlastn barvrnu. Ovem v Sasku byl pod velkm tlakem konkurence, navc velk st
zakzek mstnch barv byla uren pro esk
odbratele. Proto se rozhodl pesdlit do ech,
kde se prmysl teprve pomalu rozvjel, take se
nemusel tolik bt konkurence, navc vrobou
pro esk klienty v echch by se zbavil
nutnosti placen cla. V neposledn ad mezi
plusy patil tak fakt, e v st, kter si
vytipoval coby vhodnou lokalitu, se mluvilo
nmecky. Poprv se v st nad Labem zjevil
roku 1843, kdy se seznmil s nkolika mstnmi
a zakoupil dm ve Velk Hradebn. Tam zhy
rozjel vrobu svho prvnho podniku
Nahoe Skrytn kolem roku 1920 a dole manel Wolfrumovi na zahrad vily. Zahradn nbytek dokld shodu msta pozen obou snmk. (Sbrka Petra Jozy a Alee Broka)
-
s obchodnm nzvem C. Wolfrum. Obchod se mu dobe rozvjel, nebo ltky se tehdy
dovely pevn z Anglie nebo ze Saska a v rakouskm soustt se jet tolik nevyrbly.
Carl Georg Wolfrum se stal grnderem prmyslov revoluce v st nad Labem. Jako prvn
roku 1852 uvedl na zem msta do provozu parn stroj. Krom obchodn sfry vynikl i
v zleitostech spoleenskho a politickho ivota. Stal se velmi aktivnm lenem mstsk
rady a roku 1861 byl zvolen za st nad Labem a Teplice do sk rady jako poslanec.
(
Zrove ml velkou rodinu, se svou enou Emili pivedli na svt devt potomk,
z toho tyi chlapce pokraovatele rodinnho podniku. Dva nejstar Carl a Otto se u v roce
1869 stali spolumajiteli textilky. Nejmladm z nich byl Ludwig Wolfrum, celm jmnem
Ludwig Heinrich August Wolfrum. Byl u rodilm steanem, piel na svt v dom
Pemalovan fotografie rodiny Wolfrum pozen roku 1868 vst n. L. Zakladatel klanu Carl Georg Wolfrum sed druh zprava, dvacetilet syn Ludwig stoj tet zleva.(Sbrka Muzea msta st n. L.)
-
s tovrnou ve Velk Hradebn 8. jna 1848. Uil se obchodnkem, bohat zkuenosti zskval
za svch studijnch
pobyt v Augsburgu, v
Le Havre i v Moskv.
Jako star brati se
z a p o j i l d o o t c o v a
obchodu s textilem, ale
d a l m p o d l n k e m
rodinn firmy se ji stt
nemohl. Nael si svou
ces tu k profesnmu
spchu. Kdy roku
1 8 7 2 o t e v e l a
zastoupen v st nad
Labem prvn akciov
banka Teplick banka
(Teplitze Bank), stal se editelem tto fililky. Kdy se roku 1877 rozpadla, pevzal ji a vedl
jako privtn banku - samostatnou komanditn spolenost Bankovn a smnrensk obchod
L. Wolfrum a Co. (Bank- und Wechselgeschft L. Wolfrum a Co.) Bankovn dm sdlil
v ulici U Ndra . p. 782. Finann stav L. Wolfrum a Co. se brzy potal mezi pedn
soukrom banky monarchie. Ml lv podl na obchodnm rozmachu st, nebo takka vem
m s t n m p r m y s l o v m p o d n i k m p o s k y t o v a l p j k y a
(
finann poradenstv. Napklad roku 1901 pjil 700 tisc rakousk korun i firm Georg
Rodn dm Ludwiga Wolfruma vst nad Labem. Za domem stla tovrna. Objekt se nachzel ve Velk Hradebn zhruba vmst dnenho
krajskho adu. (archiv Alee Broka)
Freska oslavujc vznan steany vbval mstsk knihovn zroku 1912. Ludwig Wolfrum stoj tet zprava od busty mocne. Je vidt jen hlava. (foto Archiv msta st nad Labem)
-
Schicht, psobil v jej sprvn rad. Roku 1913 financoval Rourov prmysl Austria svho
synovce Carla Hermanna Wolfruma. Mimo domc oblast byla banka inn pi budovn
elezskho prmyslu Rakouska (Eisenidustrie sterreichs) a zce propojena s Praskou
elezskou spolenost (Prager Eisenindustrie-
Gesellschaft) a vemi od n zaloenmi podniky.
Samozejm ne vdy jeho pjky vedly k rozkvtu
podnik. Ani s penzi od bankovnho domu L. Wolfrum
a Co. nezvldl podnikatel Alfred Spahn z Netmic
udret v dob hospodsk krize svou vznamnou
strojrnu B. Commischau, zkracoval, spchal
sebevradu a ztrtu pak nesl bank, kter zskal zpt jen
tolik, kolik vynesl prodej Spahnova majetku luxusn
vily a samotn tovrny.
Stejn jako otec, Ludwig Wolfrum svou energii nevkldal jen do podnikn. Ale na rozdl od
otce se nerealizoval ve vrcholn politice. Nejvy politickou funkci zastval jako radn msta
a byl pak jmenovn estnm radnm. Jeho
zsluhm na rozvoji msta se dostalo jet
dal pocty, kdy se tv Ludwiga Wolfruma
objevila na velkolep fresce nejvznamnjch
obyvatel msta v koncertnm sle steck
knihovny dostavn roku 1912. Mezi nositeli
pjmen Wolfrum vynikal Ludwig ve
filantropii. Po matce ze Saska zddil
protestantskou vru a jako kurtor evangelick
crkve v st ml velk zsluhy na podpoe
mstn protestn koly a crkve. Stal se
pednm dontorem vstavby evangelickho
kostela Apotola Pavla v Bratislavsk ulici
dokonenho roku 1906. Za penze L. Wolfruma koupila crkev olt. Oslavn lnek
publikovan v steck roence k roku 1929 u pleitosti jeho 80. narozenin vyzdvihuje
zvl jeho dar rodnmu mstu v podob monumentln Labsk kany, odhalen roku 1911 na
-
dnenm Lidickm nmst. Svm umleckm provedenm znzorovala zkladn kameny
rozvoje msta - hornictv, labskou plavbu, prmysl a obchod. Kanu korunovalo alegorick
souso Labe a Bliny. steanm mla
pipomnat vznam jejich msta. Kanu
bohuel roku 1939 zniili nacist. Mezi
mecensk skutky Ludwiga Wolfruma je
mon zaadit i jeho stlou podporu
vznamnho steckho male Ernsta
Gustava Doerela, ktermu dval hojn
zakzek. Bank tak zaloil nadaci pro
finann pomoc studujc mldei.
Spolen se svou enou Mari
Charlote Amali (1856-1925), kter nesla dv jmno Eckelmann a byla potomkem dalho
vznamnho steckho prmyslnickho roku (Likrka brat Eckelmann v Krsnm Bezn,
Pivovar Krsn Bezno a Velk Bezno aj.) podporovali nsledovnhodnm zpsobem rzn
dobroinn podniky ve mst. Bydleli ve vile . p. 1344/2 na roku dnen Churchilovy a
Stroupenickho ulici,
kterou si nechali postavit
roku 1888 od vznan
vdesk architektonick
kance l e Miksch a
N i e d z i e l s k i . J e j i c h
l u x u s n d m b y l
vyhlen jako toit
v e c h p o t e b nc h a
pomoc i h l eda j c ch .
Pedevm Marie mla
povst tich a porozumn
pln dobrodjky. Zemela roku 1925 po padestiletm manelstv, kter bohuel zstalo
naplnno potomky. Narodil se jim sice syn, ale den po porodu bohuel zemel. Ludwig
Wolfrum byl mj prastrc a j nesu jeho zsluhou jako sv druh jmno prv Ludwig a jsem
Ludwig Wolfrum a jeho ena Marie na rodinn svatb kolem roku 1920.(sbrka Alee Broka)
-
na to hrd. Nebylo jim bohuel pno, mt vlastn dti. Tak vnovali celou lsku vem dtem
v irok rodin. K Vnocm darovali kadmu lenu rodiny knihu, kterou teta osobn
vybrala, vzpomnal ped nedvnem na sv pbuzn Carlhans Wolfrum, kter ije od konce
d r u h s v t o v v l k y
v Nmecku. U Ludwiga a
Marie naly vel pijet i dti
etnch soused i dt ciz.
Ludwig se stal napklad
porunkem dt zemelho
G u s t a v a E c k e l m a n n a ,
manelina pbuznho. Chu
do filantropie manelm
Wolfumovm nezkazila ani
nkter zklamn ze strany
tch, jim poskytli svou
pomoc. Nkter ppady
n a z n a u j e v e s v c h
nevydanch poznmkch
k vznamnm obyvatelm
msta steck vlastivdec
Alexander Marian a jmenuje
napklad prv vdovu po
Gustavu Eckelmannovi i
prmyslnky Schichtovi.
Tak obec Roztoky, pobl kter Ludwig se svou manelkou trvil od roku 1914 kad
lto, poctila mecenstv steckho banke. V okol svho letnho sdla ve Skrytn nechal
zpstupnit turistick trasy a zaslouil se tak o zzem pro turisty a jejich dopravu do oblasti.
Fotografie, kter zachycuj manele Wolfrumovi ve Skrytn psob idylicky. Jist mnoh
z pohodov atmosfry vyprchalo, kdy musel Ludwig Wolfrum poslednch deset let svho
ivota trvit chvle na svm oblbenm sdle bez ivotn druky. Zemel v poehnanm vku
87 let 4. kvtna 1935. Jeho posledn cesta na vrch Reichbergu se konala 7. kvtna. Hrobka,
-
v n s p o i n u l , s v m
naturalistickm pojetm splvala
s okoln prodou. Byla opaten
prostm nhrobnm kamenem.
Dnes je bohuel poniena a kvli
v y k r a d a m h r o b z a l i t a
betonovou deskou. Potomci
Wo l f r u m u p o o d s u n u i j
pevn v Nmecku. Nejble
k majiteli Skrytna ml Carlhans Wolfrum, jemu byl Ludwig kmotrem.
V majetku rodiny Wolfrum zstal objekt a do roku 1945. Ddicem se stal Carl
Hermann Wolfrum, synovec Ludwiga. Majetek spravoval jeho ze Otto Krling, kter pmo
na Skrytn pebval. Po konfiskaci nmeckho majetku byla vila s pilehlmi objekty
nejdve vyuvna jako zemdlsk usedlost. Pozdj majitel Sttn statek Zvolenves ale
vyuil potencil romantickho arelu tak, jako jeho dva pedel majitel Richter a Wolfrum.
Provozoval zmeek s hospodskmi budovami jako rekrean stedisko. V roce 1974
vyrostl na okolnch svazch pionrsk tbor sloen ze 30 devnch chatek a dalch deseti
-
objekt. V nvaznosti na to vznikla dv hit a dokonce mal koupalit. Od roku 1975 se
majitelem arelu stal nrodn podnik Konstruktiva Praha, kter Skrytn vyuval pro
podnikovou rekreaci a jako kolc stedisko.
Po roce 1989 ale nebyla Konstruktiva schopna dl rozshlou nemovitost financovat a
prodala ji. Roku 1993 koupil Skrytn jeden prask podnikatel, kterho nezajmala vjimen
atmosfra tohoto msta. Wolfrumovo ddictv pro nj bylo jen prostedkem k bezohlednmu
zbohatnut na hranici zkona. Dva msce po pevodu majetkovch prv nemovitost zastavil
bance za nadhodnocenou stku 69 milin korun, kterou nikdy nesplatil. Ani majitel ani
banka se pak o stavby zaten zstavnm prvem nestaraly, a ty zaaly chtrat. Toho vyuili
nenechavci ze irokho okol, vnikli do patn zabezpeench objekt a rozebrali je. Prost
tam nastoupila parta Ukrajinc s motorovmi pilami a rozezvala chatky na stavebn devo.
To bylo kadou chvilku, vzpomn jeden ze Skrytnskch chalup.
Nkte z mstnch pr maj vybaven cel domcnosti z pozstatk rekreanho
stediska. Z vily nkdo kompletn ukradl sten krytinu, nsledkem toho se v roce 1997 ztil
promen krov a strhl s sebou stropy. K dovren zkzy zaloily dti v troskch por.
Dnsk stavebn ad nezmohl s majitelem nic. Ppad dokonce proetovala policie. Arel
slouil jako skldka odpadk. Ruiny se staly oblbenmi kulisami her paintballovch
-
bojovnk. V roce 2003 el Skrytn do draby, pes 64 tisc metr tverench pozemk a osm
stavebnch objekt mlo vyvolvac cenu pouhch 180 tisc korun. Draebn vyhlka
konstatovala, e vechny draen objekty jsou v tak ubohm stavu, e jsou nevyuiteln a
uren k demolici. Na novho majitele musel Skrytn ekat a do roku 2011, kdy arel zskal
spn steck podnikatel a vznamn filantrop Martin Hausenblas.
Jeho vize pot s tm, emu u mlokdo vil, e Skrytn pestane bt mstem duch a
vrt se tam ivot. Stle zstv na co navazovat, kdy teba ne na trosky letnho zmku, tak
pinejmenm na silnho genia loci, kterho spoluvytveli hrd svobodnci a po nich
novodob ryti jako Rudolf Richter a pedevm Ludwig Wolfrum. Na genia loci, kter
promluvil sty amanky Dany pi jej obhldce ruin Wolfrumova letnho sdla. Nech je
pam tohoto msta zachovna!
!Roztoky a stbrn doly
Skrytn sice spad pod obec Dobkovice (okres Dn), zemn m vak bl k obci
Roztoky u Povrl (nmecky Rongstock), kter u le v okrese st nad Labem. Roztock
dol bohat na ovocn stromy ns zavede na Reichenberg (chyba sprvn m bt Reichberg
neboli novodob nmeck varianta pro Skrytn pozn. autora) se skvostn poloeno vilou,
-
tak popisuje cestu do Skrytna prvodce labskm dolm z roku 1919. Franz Focke ve sv
vlastivd z roku 1879 pe o Skrytnu nad Roztoky. V Roztokch tak bydlela v 19. stolet
rodina Klepschova, co byly zejm potomci bvalch majitel Skrytna. Prvodce po
labskm dol od E. V. Dietricha z roku 1839 vyzdvihuje jako jednu z roztockch
pozoruhodnost prv krsn zahrady pana Klepsche.
m ale Roztoky pedevm vynikaly, to byla tba stbra. V takzvanm Sedmiho
(Siebenberge), souboru vrch mezi Borkem a Choraticemi, kter dostal sv jmno kvli
podobnosti se Sedmihom v Porn, se kutaly stbrn rudy u od stedovku. Historii dol
z poznmek rznch vlastivdc sepsala roku 1931 majitelka jedn ze kol Elfride Hruschka
z Roztok, kter se rozhodla uinit z historie mstn tby turistickou atrakci. Jej popis se
dochoval ve strojopisu v steckm archivu.
Star vlastivdci jako mnohokrt citovan Focke kladou potky tby u k roku
1203, kdy d Johanit se sdlem v Praze ml provozovat tbu v Roztokch hornky
pivezenmi z msta Goslar, mlad to zpochybnili a potek spojuj a s rokem 1515, kdy
zskaly Roztoky do svho panstv sat Salhausenov. Nejstar psemn doklad o stbe
z Roztok nael vlastivdec Karl Jahne v jednom steckm testamentu z roku 1527, jeho
-
autor odkazuje sv en, synovi a vnukovi podl ze stbrnch dol v Jchymov, v saskm
Annabergu a Roztokch. Dal zznam prokazuje, e v druh polovin 16. stolet vnoval
Gnter z Bynova jedn steck mance 8 hiven stbra vytenho z roztock toly Sv.
Krytofa. V roce 1580 celkov ron tba vynesla pes 192 hiven, tj. pes 48 kg stbra.
Za ticetilet vlky byla tba zastavena a obnoven se dokala a v 18. stolet v rmci
dlnho podnikn dnskho hrabte Jana Josefa Thuna. Tehdy se pi roziovn tol
narazilo na nov ly. Z prvnho vytenho stbra nechal Thun zhotovit stbrn servis, kter
se vak nedochoval, nebo ho museli pnov Dna pout roku 1810 na zaplacen vlen
kontribuce Francouzm. Ale zpotku nadjn tba se brzy pestala vyplcet, hrab Thun
zastavil dln innost v Roztokch roku 1773. Jeho syn Ladislav se pokusil o tyi roky toly
znovu otevt, nael sice dal nov ly, ale ve vsledku prodlal vynaloen investice a dl
roku 1797 opt zavel. Jet 12 let nechal majitel udrovat achty, aby se nezavalily, v nadji
na pokraovn tby. Od t doby byly ponechny svmu osudu a postupn mizely pod
zvaly. Posledn stbrnou horeku zaily Roztoky roku 1853, kdy mstn far Karel
Wettengel poblznil obyvatele vsi a inicioval zaloen tastva sloenho ze 32 lid z Roztok
a blzkho okol. Kad len musel sloit urit kapitl. Tastvo odkrylo nkolik starch
achet, zejmna achtu Bo poehnn (Segen Gottes Stollen), kterou hornci prodlouili a
rozili. Vyrazili tak nkolik novch tol o celkov dlce 227 metr. Narazili sice na nkolik
novch il s rudou se slibnm obsahem drahch kov, ( 0,125% stbra a 39.9% olova), ale
nvratnost investic zstvala v nedohlednu. Po tech letech tby se nespokojen tastvo
rozpadlo. To byl definitivn konec tby stbra v Roztokch, nepotme-li drobn pokus
z roku 1888. Roku 1905 zakoupil dln dla spekulant Josef Schmidt Pschenitschka z Teplic,
kter neml zjem tit, ale doufal ve zhodnocen investice ped dalm prodejem.
Hlavikov papr hornickho muzea vRoztokch zroku 1931. (Archiv msta st nad Labem)
-
Vtina oputnch kol se brzy sama zavela pod zvaly. Zstaly jen vzpomnky na
tbu stbra, kter se stly mstn pozoruhodnost. Prvodce po labskm dol z roku 1919
upozoroval, e zstvaj jet dv koly k vidn v mstn sti Khlengraben (sprvn m
bt Khlergrunde neboli Khlerv statek), kde prv leela i nejdel kola Boho poehnn.
Na konci dvactch let ji zskala do njmu mstn obyvatelka Elfriede Hruschka, kter z n
roku 1931 uinila pstupnou turistickou atrakci. Vyistila 260 metr dlouhou kolu i s jejmi
esti odbokami.
Nv tvnkm za mrn
poplatek ukazovala tkou prci
hornk, star task nstroje a
ukzky mstnch hornin, vetn
vzcnho hlubinnho edie essexitu,
kter se jinak nachz vhradn ve
panlsku, Norsku a Itlii. Zrove
Elfriede Hruschka po przkumu
ternu a historickch dlnch map
poukazovala na existenci jet
dalch 22 zavalench kol na zem
Roztok. Tvrdila, e do nkterch
z nich nevstoupila lidsk noha od
ticetilet vlky. Provozovatelce
d l n h o m u z e a s e p o d a i l o
propagovat svou atrakci i v tisku.
V z n a m n a s o p i s A r b e i t e
I l lustr ier te Zei tung vydvan
v Nmecku publikoval roku 1931 dokonce fotografii vchodu do toly. Bohuel nemlo
muzeum dlouhho trvn, zaniklo zejm zhy kvli hospodsk krizi. Bez drby
zanedlouho zmizel pod zvalem i vchod do posledn pstupn toly pipomnajc tbu
stbra v Roztokch.
!
-
Pouit prameny a literatura:
Archiv msta st nad Labem, Pozstalost F. J. Umlaufra, korespondence pil, Ellfride
Hruschka.
Archiv msta st nad Labem, Pozstalost Adolfa Kirschnera, Gedenkbuch 1914-1915,
Lieder und Dichtungen der Deutschbhnem entquellen der Volksstelle im Weltkrieg 1914
1915.
Sttn oblastn archiv Litomice, Sttn okresn archiv Dn, plnov dokumentace, plny
. p. 40 Skrytn.
Carlmax WOLFRUM, Zum 100jhrigen Bestand der Firma C. Wolfrum, mechanisme
Weberei, Frberei und Apperetur in Aussig, in: Beitrge zur Heimatkunde des Elbetales, r.
5, seit 1, st nad Labem 1943.
Eduard WAGNER, sterreich-Bhmen. Das Elbetal von Leitmeritz bis Herrnskretschen,
Karlovy Vary 1919.
E. V. DIETRICH, Das Elbetal von Leitmeritz in Bhmen bis Meissen in Sachsen, Praha,
Litomice a Teplice 1839.
Heimatunde des Elbegaues Tetschen, Dn 1922
Franz FOCKE, Aus dem ltesten Geschichtsgebiete Deutsch-Bhmens, Eine geschichtliche
Durchfoschung des Elbe- und Eulau- Thales sammt Umgebung (an der schsiche Grnze)
von frhesten Zeit bis in die Gegenwart, dly I - III., Warnsdorf 1879.
Franz Josef UMLAUFT, Geschichte der deutschen Stadt Aussig, Bayreuth 1960
1929 Jahrbuch und Kalender fr Aussig, r. 5, st nad Labem 1928
Beitrge zur Heimatkunde des Aussig-Karbitzer Bezirkes, r. 15, st nad Labem 1935
Ale BROEK, Osudy dom a obyvatel Churchillovy ulice v st nad Labem, st nad
Labem 2008.
Petr JOZA, Konec zmku Skrytn u Dobkovic, in: Dnsk vlastivdn zprvy, . 4/1998,
Dn 1998.
Martin KRSEK, Vilu banke zniila zruka bance, MF DNES Severn echy, 2006.
David RYNEK, Zmeek Skrytn, www.zamecek-skrytin.webnode.cz.
Martin KRSEK, Matj PRAL, Jan VACA, Architektura severu ech, www.st-
Aussig.net.
-
Obrazov ploha
Novodob fotografie: Martin KRSEK, Jan VACA
Historick pohlednice a fotografie: sbrky Alee BROKA, Petra JOZY, Davida RYNKA,
Kronika obce Dobkovice, sbrka Muzea msta st nad Labem, sbrka Archivu msta st
nad Labem