spolenÁ strategie rozvoje pŘeshraniýnÍho cestovnÍho … strategie cr - komplet.pdf · provedou...

Evropská unie

Evropský fond pro regionální rozvoj

Společně bez hranic

SPOLEČNÁ STRATEGIE

ROZVOJE PŘESHRANIČNÍHO

CESTOVNÍHO RUCHU

MĚSTO VELKÉ PAVLOVICE MĚSTO SENICA

2009

Společná strategie rozvoje přeshraničního cestovního ruchu

město Velké Pavlovice město Senica

2

INFORMACE O PROJEKTU

název „Rozhlédni se a poznávej“

Projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální

rozvoj prostřednictvím Programu přeshraniční spolupráce Slovenská

republika – Česká republika 2007 – 2013.

kód projektu OPSRCS/2008/01

ţadatel Město Velké Pavlovice

aktivita A.1 Zpracování společné strategie rozvoje

přeshraničního cestovního ruchu

ZPRACOVATEL

e-Rozvoj.cz, s.r.o.

Na Úbočí 4333/23

466 05 Jablonec nad Nisou

Zpracovatelský tým:

Ing. Petr Ponikelský

Ing. Hana Novotná

Bc. Pavlína Ponikelská

Bc. Filip Šafařík



3

OBSAH: 1 ANALÝZA PODMÍNEK CR .........................................................................................................5

1.1 POPIS A CHARAKTERISTIKA PARTNERSTVÍ ...................................................................5 1.2 POPIS PODMÍNEK CR ........................................................................................................6

1.2.1 VELKÉ PAVLOVICE ........................................................................................................6 1.2.1.1 Nabídka cestovního ruchu .....................................................................................6

1.2.1.1.1 Atraktivity CR .....................................................................................................6 1.2.1.1.2 Infrastruktura CR ...............................................................................................7 1.2.1.1.3 Management CR a spolupráce...........................................................................7

1.2.1.2 Rešerše strategického dokumentu pro rozvoj cestovního ruchu Velkých Pavlovic ..8 1.2.1.3 Shrnutí ................................................................................................................. 11

1.2.2 MIKROREGION MODRÉ HORY .................................................................................... 12 1.2.2.1 Modré Hory – představení a vymezení ................................................................. 12 1.2.2.2 Nabídka cestovního ruchu ................................................................................... 12

1.2.2.2.1 Velké Pavlovice ............................................................................................... 15 1.2.2.2.2 Bořetice ........................................................................................................... 15 1.2.2.2.3 Kobylí .............................................................................................................. 15 1.2.2.2.4 Němčičky......................................................................................................... 16 1.2.2.2.5 Vrbice .............................................................................................................. 16 1.2.2.2.6 Management a marketing CR .......................................................................... 16

1.2.2.3 Shrnutí ................................................................................................................. 17 1.2.3 DSO HUSTOPEČSKO ................................................................................................... 18

1.2.3.1 Hustopečsko – představení a vymezení ............................................................... 18 1.2.3.2 Nabídka cestovního ruchu ................................................................................... 20

1.2.3.2.1 Atraktivity CR ................................................................................................... 20 1.2.3.2.2 Infrastruktura CR ............................................................................................. 20 1.2.3.2.3 Management a marketing CR .......................................................................... 21

1.2.3.3 Rešerše strategického dokumentu pro rozvoj cestovního ruchu ........................... 22 1.2.3.4 Shrnutí ................................................................................................................. 25

1.2.4 JIHOMORAVSKÝ KRAJ ................................................................................................ 26 1.2.4.1 Jihomoravský kraj a jeho podmínky pro cestovní ruch .......................................... 26 1.2.4.2 Rešerše strategického dokumentu pro rozvoj cestovního ruchu Jihomoravského kraje 27 1.2.4.3 Shrnutí ................................................................................................................. 28

1.2.5 NÁRODNÍ ÚROVEŇ – ČR ............................................................................................. 30 1.2.6 SENICA ......................................................................................................................... 32

1.2.6.1 Nabídka cestovního ruchu ................................................................................... 32 1.2.6.1.1 Atraktivity CR ................................................................................................... 32 1.2.6.1.2 Infrastruktura CR ............................................................................................. 35 1.2.6.1.3 Management CR a spolupráce......................................................................... 36

1.2.6.2 Rešerše strategického dokumentu pro rozvoj cestovního ruchu - Program hospodářského a sociálního rozvoje města Senica ................................................................. 36 1.2.6.3 Shrnutí ................................................................................................................. 38

1.2.7 TRNAVSKÝ SAMOSPRÁVNÝ KRAJ.............................................................................. 39 1.2.7.1 Trnavský kraj a jeho podmínky pro cestovní ruch ................................................. 39 1.2.7.2 Rešerše strategického dokumentu pro rozvoj cestovního ruchu - Strategie rozvoje cestovního ruchu na území Trnavského samosprávného kraje ................................................ 40 1.2.7.3 Shrnutí ................................................................................................................. 41

1.2.8 NÁRODNÍ ÚROVEŇ – SR ............................................................................................. 43 1.2.8.1 Rešerše strategických dokumentů pro rozvoj cestovního ruchu ............................ 43

2 CHARAKTERISTIKA REALIZOVANÉHO CR ........................................................................... 48 2.1 POPIS A STATISTIKA ....................................................................................................... 48

2.1.1 Česká strana ................................................................................................................. 48 2.1.2 Slovenská strana ........................................................................................................... 56 2.1.3 Závěr ............................................................................................................................. 62

2.2 REZERVY A MOŢNOSTI ROZVOJE ................................................................................. 63 2.2.1 Česká strana – celková SWOT analýza ......................................................................... 63 2.2.2 Slovenská strana – celková SWOT analýza ................................................................... 64 2.2.3 Závěr ............................................................................................................................. 67



4

3 NÁVRHOVÁ ČÁST ................................................................................................................... 68 3.1 VIZE A CÍL SPOLEČNÉ STRATEGIE ROZVOJE PŘESHRANIČNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU........................................................................................................................................ 68 3.2 PROGRAMOVÉ ÚKOLY .................................................................................................... 72 3.3 Závěr ................................................................................................................................. 79



5

1 ANALÝZA PODMÍNEK CR

1.1 POPIS A CHARAKTERISTIKA PARTNERSTVÍ

Od roku 2002, kdy 21. května 2002 podepsala partnerskou smlouvu o spolupráci, jsou města

Velké Pavlovice z České republiky a Senica ze Slovenské republiky partnerskými městy.

Spolupracují v řadě oblastí – kultury, školství, sportu, samosprávy měst a v neposlední řadě i

cestovního ruchu formou vzájemné výměny zkušeností a společných aktivit.

V roce 2008 podala města úspěšně ţádost o finanční podporu projektu „Rozhlédni se a

poznávej“ do Programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika

2007 – 2013. Hlavním cílem projektu je vytvoření specifických podmínek pro další intenzivní

rozvoj přeshraničního partnerství v oblasti cestovního ruchu. Cíl bude naplněn

prostřednictvím společné přípravy, tvorby a realizace aktivit projektu na obou stranách

hranice. Základními pilíři, na kterých je projekt postaven, je: vytvoření nové, funkční,

turisticky zajímavé atraktivity s širokým spektrem vyuţití a s významnou symbolikou

přeshraničního partnerství v cestovním ruchu (rozhledny), zajištění aktuální informovanosti o

moţnostech přeshraničního cestování a jiných partnerských aktivitách a společná strategie

rozvoje přeshraničního turismu. Celý projekt je zároveň koncipován tak, aby měl příznivý

dopad pro handicapované občany – zvláštní pozornost je přitom cíleně věnována zrakově

postiţeným.



6

1.2 POPIS PODMÍNEK CR

1.2.1 VELKÉ PAVLOVICE

1.2.1.1 Nabídka cestovního ruchu

1.2.1.1.1 Atraktivity CR

Město Velké Pavlovice, přirozené centrum Velkopavlovické vinařské podoblasti, nabízí velké

mnoţství turistických lákadel a atraktivit.

Dominantní místo v nabídce cestovního ruchu zaujímá vinařská turistika, která po celý rok

nabízí řadu akcí, často spojených i s místním folklórem. Mezi nejvýznamnější patří např.

Velkopavlovické vinobraní, Otevřené vinné sklepy nebo Krojované hody. Kromě těchto

jmenovaných se ve městě koná velké mnoţství dalších akcí spojených s vinařskou tématikou

– přednášky, výstavy, návštěvy, prohlídky a degustace vín v místních sklípcích, setkání při

muzice, soutěţní přehlídky a mnohé další. Unikátní formou turistiky je tzv. vinařská

cykloturistika – v okolí Pavlovic vedou vinařské cyklostezky (viz kapitola Modré hory), které

provedou turisty jednotlivými vinařskými oblastmi a seznámí je kromě vinohradů a sklepních

uliček i s památkami, místními poměry, krajinou a především specifickou vinařskou kulturou

a tradicí. Kromě této specifické formy nabízí okolní víceméně rovinatá krajina ideální

podmínky pro klasickou cykloturistiku a pěší turistiku.

Pavlovice mají také dlouhou a bohatou ovocnářskou tradici, zejména v pěstování meruněk.

I kdyţ dnes ţivotu obyvatel i nabídce cestovního ruchu dominuje vinařství, snaţí se město

nezapomenout i na tuto specifickou tradici a nabízí návštěvníkům moţnost poznání a

ochutnávek – např. na akci meruňkobraní.

Díky své bohaté historii nabízí město také řadu kulturních památek a zajímavostí (např.

bývalý barokní zámeček, zámecký rybník, kostel Nanebevzetí Panny Marie, historické

sklepy, lisovny a lisy atd.)

http://www.velke-pavlovice.cz/



7

1.2.1.1.2 Infrastruktura CR

Základní sluţby

Ve Velkých Pavlovicích je v současné době relativně široká nabídka ubytovacích kapacit

– celkem 16 zařízení1. Jedná se o kategorie apartmány, penzion, turistická ubytovna a

ubytovna. Celková kapacita těchto zařízení je 345 lůţek, resp. 359 s přistýlkami. Cenové

relace se pohybují v rozmezí od 175,-/noc po od 450,-/noc. Kvalitativně převládá „střední

třída“ v ubytování a penziony rodinného typu. V některých případech můţe být problematická

neprofesionalita či výjimečně neochota personálu. Nabídka také neobsahuje luxusní

ubytování pro náročnější klientelu.

Nabídka stravovacích zařízení čítá 5 restaurací, pizzerii (s music barem), vinárnu, cukrárnu

a bowling centrum s restaurací2. Zaměření těchto zařízení je pestré – pohybuje se od úrovně

pivnic aţ po zařízení vyšší úrovně. Nabídka ovšem většinou postrádá, tak jako na většině

míst v Česku, místní kulinářské speciality a tradiční jídla, která by jistě byla atraktivním

lákadlem. Další moţnosti posezení a ochutnávek nabízí mnohá vinařství. Nevýhodou je také

relativně vyšší cenová úroveň v porovnání s příjmy a celkem častá neprofesionalita

personálu.

Doplňkové sluţby:

Kvalitní sluţby poskytuje Turistické informační centrum Velkých Palvovic – poskytování

širokého spektra informací o městě, mikroregionu Modré Hory či Hustopečsku, sjednávání

ubytování, tipy na výlety a společenské akce, internet atd.

Infrastruktura dalších (alternativních) atraktivit: moţnosti kulturního vyţití nabízí kino (v

provozu ca 2x – 3x měsíčně) a knihovna, ze sportovních zařízení je ve městě moţnost

pronájmu tenisových kurtů, fotbalového stadionu a tělocvičny a stadionu při ZŠ a Gymnáziu.

Ve městě působí opravna kol.

Dopravní infrastruktura cestovního ruchu: dosaţitelnost města individuální i hromadnou

dopravou je dobrá, stav značení a údrţba turistický stezek a cyklostezek také, v poslední

době se navíc stále rozvíjí a rozšiřuje.

Jiné sluţby z doplňkové infrastruktury cestovního ruchu nejsou ve městě poskytovány.

1.2.1.1.3 Management CR a spolupráce

Klíčovou úlohu v oblasti marketingu, organizace zázemí pro rozvoj cestovního ruchu a

celkově managementu CR hraje jiţ zmíněné Turistické informační centrum (TIC) Velké

Pavlovice. Jak bylo uvedeno, jeho působnost není omezena na město samotné, ale zajišťuje

činnosti, informační servis a další aktivity s ostatními spolupracujícími obcemi jak v rámci

1 Údaje k 19. 3. 2009.

2 Údaje k 26. 3. 2009



8

širšího velkopavlovického regionu, tak i při realizaci přeshraničních partnerských aktivit –

např. s partnerským městem Senica.

Cílený management CR ani manaţerské nástroje však nejsou pouţívány. Zavedená praxe

a organizace CR vychází z praktických a odborných zkušeností personálu TIC. To platí i pro

oblast marketingu a propagace, která je však pokryta poměrně širokým spektrem nástrojů

(výborná úroveň a aktuálnost webových stránek města, propojení a odkazy na spolupracující

subjekty, upoutávky, spolupráce s médii – především rádii, informování v místním periodiku a

regionálních denících, vyuţívání emailové korespondence atd.).

Město také nenabízí ţádné produktové nebo cenové balíčky. Internetové stránky akorát

obsahují informace a odkaz na rodinné pasy Jihomoravského kraje.

V oblasti cestovního ruchu je významná mikroregionální spolupráce, zejména v rámci

mikroregionu Modré Hory a DSO Hustopečsko, a spolupráce s partnerskými městy – na

slovenské straně s městem Senica a ve Francii s městem Echeon.

1.2.1.2 Rešerše strategického dokumentu pro rozvoj cestovního ruchu Velkých

Pavlovic

Na začátku roku 2008 přijalo zastupitelstvo města strategický rozvojový dokument Program

rozvoje města Velké Pavlovice 2008 – 2013, který je zároveň i strategickým dokumentem

pro rozvoj cestovního ruchu Velkých Pavlovic. Dokument má dvě základní části – analytickou

a návrhovou. Obě dvě části zahrnují problematiku cestovního ruchu – v analytické cestovní

ruch součástí Socioekonomické analýzy, v návrhové je integrován do strategie rozvoje,

programových úkolů i dílčích aktivit. Mimoto obsahuje dokument i kapitolu věnující se

municipálnímu marketingu, která rovněţ zahrnuje CR.

Analytická část

Kapitola Cestovní ruch obsahuje analýzu a podrobný výčet turistických atraktivit na území

města a jeho bezprostředního okolí, a to jak stacionárních, tak i pořádaných akcí – kulturní a

historické památky, vinařské stezky, tipy na cyklistické výlety, tipy na pěší výlety, vinné

sklepy – vinařství, další turistické atraktivity města, mikroregionální spolupráci. Dále

analyzuje infrastrukturu CR, a to jak základní, tak doplňkové sluţby. V další podkapitole

rozebírá management a marketing CR. V závěru kapitoly je pak uvedena celková SWOT

analýza cestovního ruchu. V silných stránkách jsou uvedeny specifické a unikátní

zajímavosti města, tradice, folklórní a vinařské akce a další atraktivity, mezi slabými

stránkami kvalita personálu základní infrastruktury atd. Z těchto aspektů pak logicky vychází

příleţitosti a hrozby rozvoje CR. Mezi příleţitostmi byl identifikován rozvoj luxusního

ubytování, rozšíření nabídky doplňkových sluţeb, systémový management a organizace CR,

cílený marketing, rozvoj CR v rámci regionální spolupráce a financování projektů CR ze

Strukturálních fondů EU. Jako hrozba bylo naopak identifikováno odlákání náročnější

klientely kvůli absenci komfortního ubytování, odlákání zákazníků kvůli případné neochotě či

neprofesionalitě personálu a regionální a municipální konkurence.



9

Návrhová část

Návrhová část vychází z analytické části a jejích závěrů. Cestovní ruch jako celek je

hodnocen pozitivně, i kdyţ jeho jednotlivé části a aspekty (viz výše) jsou identifikovány jako

slabé stránky, resp. příleţitosti či hrozby. Základním pilířem návrhové části je komplexní

strategický cíl3 a dílčí strategické cíle – rozvoj cestovního ruchu je v nich obsaţen

následovně:

komplexní strategický cíl: „Kvalitní nabídka bydlení, pracovních příležitostí a dalšího

zázemí pro zvyšující se počet spokojených obyvatel města a propracovaný systém

služeb cestovního ruchu, založený zejména na využití potenciálu bohaté vinařské

oblasti“;

dílčí strategický cíl DC01: „Propracovaná nabídka cestovního ruchu včetně

doplňkových služeb“.

Na základě cílů byly stanoveny programové úkoly, které byly koncipovány jako logické celky

tvořené dílčími aktivitami a jejichţ postupná realizace povede k naplňování strategických

cílů. Programový úkol přímo se týkající rozvoje cestovního ruchu je PÚ01 – Rozšíření a

zkvalitnění nabídky sluţeb cestovního ruchu, včetně podpory a zřízení doplňkových

sluţeb4 zahrnující aktivity:

A01-1 Vybudování rekreačního areálu

A01-2 Podpora budování a údrţby různých typů turistických tras

A01-3 Rozvoj sluţeb, tvorba produktů a atraktivit cestovního ruchu

A01-4 Koordinace, řízení a společný marketing aktivit cestovního ruchu ve městě a

jeho okolí

Nepřímo pak k rozvoji cestovního ruchu přispěje i realizace dalších programových úkolů

– jmenovitě: PÚ02 - Zlepšení podmínek pro rozvoj podnikání ve městě, PÚ05 - Zahájení

budování nové centrální zóny města, PÚ06 - Revitalizace duchovní zóny města

a PÚ07 - Zlepšení zázemí pro volnočasové aktivity.

Po formulaci programových úkolů a aktivit byla provedena jejich priorizace. Programový úkol

PÚ01 se svými aktivitami se umístil na 2. místě za PÚ05 Zahájení budování nové centrální

zóny města. To je pozitivní fakt a signál, ţe rozvoj cestovního ruchu je vnímám jako zásadní

a strategická oblast. Komentář k tomu je následující: „Cestovní ruch je pro město Velké

Pavlovice klíčovou ekonomickou činností s ohledem na jedinečnost nabízených atraktivit.

Pro zvýšení efektivity přínosů z cestovního ruchu je třeba rozšířit a zkvalitnit nabídku služeb

a reagovat též na módní trendy turistické poptávky – zacílit aktivity cestovního ruchu na více

cílových skupin, na uspokojení různorodých potřeb účastníků cestovního ruchu. S tímto

3 Termín splnění strategického cíle: 2020; bude naplňován prostřednictvím dílčích strategických cílů postupně dvěma střednědobými programy rozvoje města -první programovací období je nastaveno na roky 2008 – 2013. 4 Zdůvodnění programového úkolu PÚ01 bylo uvedeno následovně: „Cestovní ruch je důležitou součástí ekonomického potenciálu Velkých Pavlovic. Proto je zcela nezbytné zajistit nejlepší možné podmínky pro jeho rozvoj. K tomu tyto služby (koupaliště, autocamp, hippostezky, muzeum, apod.) zcela jistě patří. Neméně důležitá je též příprava, realizace a nabídka turistických programů, a to jak krátkodobých, tak zejména podporujících dlouhodobější pobyt návštěvníků. Pro Velké Pavlovice se obzvláště hodí zaměření na vinařství a akce s ním související. Také stravovací a ubytovací služby výrazně podporují rozvoj cestovního ruchu (nebo naopak mohou být jeho brzdou). Proto by snaha měla být zaměřena na zvyšování jejich kvality a rozšiřování nabídky různými motivačními pobídkami. Neméně důležitá je podpora společného postupu a koordinace aktivit.“ Zdroj: Zdroj: PRM Velké Pavlovice 2008 – 2013, leden 2008, str. 56.



10

souvisí zejména aktivity A01-1, A01-2 a A01-3. Všechny tyto tři aktivity umožní rozšířit a

zatraktivnit nabídku města coby vyhledávané turistické destinace. Aktivita A01-4 je klíčová

pro správnou prezentaci města, pro vytvoření fungující koordinační a řídící základny

cestovního ruchu nejen samotných Velkých Pavlovic, ale i v návaznosti na aktivity

mikroregionu Modré hory.“5

Komentář k aktivitám A01-1 aţ A01-4:

A01-1 Vybudování rekreačního areálu: zahrnuje vybudování moderně zařízeného

rekreačního areálu, který bude obsahovat: koupaliště, autocamp vč. dalšího

doprovodného vybavení a sluţeb a který bude funkčně napojení na systém

cyklostezek v rámci mikroregionu Modré hory a venkovní zónu volnočasových aktivit;

A01-2 Podpora budování a údrţby různých typů turistických tras: cílem aktivity

je doplňovat a udrţovat systém cykloturistických tras, doplňovat, udrţovat a

popularizovat systém pěších turistických tras (atraktivní cíle, sluţby) a vybudovat a

provozovat systém hippostezek – vč. zajištění návaznosti na další přírodní turistické

atraktivity oblasti, na pěší a cykloturistické trasy;

A01-3 Rozvoj sluţeb, tvorba produktů a atraktivit cestovního ruchu: cílem je

vytvořit konkurenceschopnou turistickou nabídku, jejímţ základem budou kvalitní

základní a doplňkové sluţby a atraktivní cíle turistického zájmu. Realizační kroky:

předloţit jasnou koncepci rozvoje CR (v rámci PRM), realizace kroků směřujících

k rozvoji CR – tvorba produktů, budování turistické infrastruktury, marketingová

činnost, aktivity TIC, oslovení poskytovatelů sluţeb a zapojení je do systému

produktů, aktivní organizace rozvoje CR – informační systém, rezervační systém,

kontakty s CK, průvodcovský servis, medializace, apod.;

A01-4 Koordinace, řízení a společný marketing aktivit cestovního ruchu ve

městě a jeho okolí: realizační kroky jsou následující - vytvoření městského systému

organizace CR (podpora / rozšíření činnosti fungujícího TIC, zajištění aktivních vazeb

na okolí), vlastní realizační kroky města směřující k rozvoji cestovního ruchu

(realizace aktivit A01-1, A01-2, A01-3, A05-1, A05-2, vytváření podmínek pro nové

poskytovatele sluţeb CR), soustavná komunikace s poskytovateli sluţeb CR

(monitorování, vyhodnocování a řešení problémů, vyhodnocování a zpracovávání

podnětů) a příprava, tvorba a realizace produktů CR (příprava vlastních námětů

produktových balíčků CR, zapojení veřejnosti do přípravy, propagace, informace a

osvěta, podpora zajišťování financování).

5 Zdroj: PRM Velké Pavlovice 2008 – 2013, leden 2008, str. 59.



11

1.2.1.3 Shrnutí

Silnou stránkou města je jistě široká škála atraktivit a pořádaných akcí, které město svým

návštěvníkům nabízí – nejsilnější postavení má vinařská turistika (včetně cykloturistiky), dále

místní folklór, velké moţnosti pro pěší i cykloturistiku, historické památky a další.

Výhodou tohoto charakteru atraktivit (vinařská turistika, společensko-kulturní akce), je jednak

jeho celoroční ráz, tzn. návštěvnost není vázána na sezónu dovolených, a jednak také profil

návštěvníků – ten se neomezuje pouze na jednorázové turisty, ale má své časté nebo

dokonce pravidelné návštěvníky.

Dalším pozitivem je jednoznačně kvalitní práce TIC a aktivní partnerská a mikroregionální

spolupráce.

Na hranici optimálního stavu a slabší stránky balancují základní sluţby cestovního ruchu.

Lepší postavení zaujímají ubytovací sluţby, i kdyţ i zde jsou jistě rezervy pro další rozvoj.

Nabídka stravovací sluţeb je horší, a to především z kvalitativního hlediska.

Nabídka dalšího sportovního a především kulturního vyţití je přítomna, i kdyţ některými

návštěvníky můţe být vnímána jako omezená, ale je úměrná velikosti města – v dojezdové

vzdálenosti je také velmi dobrá moţnost dosaţení těchto aktivit.

Slabší stránkou podmínek pro rozvoj CR je jednoznačně absence doplňkových sluţeb CR

(např. s ohledem na propagovanou cykloturistiku město nemá půjčovnu kol), produktových a

cenových balíčků a nekoncepční management CR.

Rizikový faktorem je silná regionální konkurence.



12

1.2.2 MIKROREGION MODRÉ HORY

1.2.2.1 Modré Hory – představení a vymezení

Dobrovolné sdruţení obcí Modré Hory bylo zaloţeno v červenci 2007 pěticí obcí:

Velké Pavlovice,

Bořetice,

Vrbice,

Kobylí a

Němčičky.

Cílem zaloţení tohoto svazku bylo a je spojit zájmy obcí v oblasti vinařství a péče o krajinu,

které zde mají hluboké tradice. Dalším cílem je spolupráce na poli cestovního ruchu a

upoutání zájmu turistů na tento mikroregion, který nabízí historické, vinařské, kulturní a

sportovní zázemí. Projekt podporuje Vinařský fond ČR.

Název „Modré Hory“ dal mikroregionu prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., který nazval tento kraj

horami – kvůli vinohradům a členitému a svahovitému terénu, a modrými – protoţe více jak

polovinu plochy vinic zaujímají odrůdy s modrými hrozny. Celý mikroregion je významnou

vinařskou oblastí spadající pod Velkopavlovickou vinařskou podoblast.


Modré Hory jsou velice aktivním mikroregionem, který v průběhu roku pořádá velmi širokou

škálu akcí, které se týkají především vinařské tématiky. Pro ilustraci jmenujme např.:

Festival otevřených sklepů, Na kole krajem André, Za burčákem do Modrých Hor, Krojované

hody, řadu výstav a přehlídek, ochutnávek, svěcení atd.

Místní vlnitá krajina nabízí ideální podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku. Řada tras

provádí návštěvníky tímto krajem modrých odrůd, seznamuje je s vinařskou tradicí i

historickými a kulturními místy – okolo vinných sklepů, vinohradů, boţích muk, sakrálních

staveb a výhledů, na některý jsou i informační tabule se zajímavostmi o obcích. Mezi

nejvýznamnější trasy patří:

Cykloturistická trasa Modré hory

- Trasa je dlouhá 31 km a vede z Velkých Pavlovic do Bořetic, Vrbice, Kobylí,

dále přes Kraví hory Bořetice a Němčičky zpět do Velkých Pavlovic.

http://www.modrehory.cz/



13

Cykloturistická trasa Krajem André

- 18,7 km: Hustopeče – Starovičky – Velké Pavlovice – Bořetice – Vrbice

Tip na cyklistický výlet – trasa č. I

- 28,5 km: Velké Pavlovice – Velké Bílovice – Vrbice – Bořetice – Velké

Pavlovice

Tip na cyklistický výlet – trasa č. II

- 34 km: Velké Pavlovice – Velké Bílovice – Čejkovice – Vrbice – Kobylí –

Bořetice – Velké Pavlovice

Tip na cyklistický výlet – trasa č. III

- 34 km: Velké Pavlovice – Bořetice – Boleradice – Morkůvky – Brumovice –

Kobylí – Bořetice – Velké Pavlovice

Moravská vinná stezka

- 242 km: ze Znojma do Uherského Hradiště

Pěší výlet: Modrohorské kolečko

- 15 km: Velké Pavlovice – Bojanovska – kaplička sv. Antonína Paduánského –

Němčičky – rozhledna – Kraví hora – Velké Pavlovice



14

Pěší výlet: Z Velkých Pavlovic do Kobylí

- 16 km: Velké Pavlovice – Bojanovska – kaplička sv Antonína Paduánského –

Němčičky – rozhledna – Kraví hora – Kobylí

Pěší výlet: Kravihorská turistická stezka

- 12,5 km: Kraví hora Bořetice – Rozhledna – PR Zázmoníky – Němčičky –

Strom Slovácka, Oskeruše – Kraví hora Bořetice

Pěší výlet: Po hřebenech k rozhledně

- 12 km: Velké Pavlovice– Bojanovska – kaplička sv. Antonína Paduánského –

Němčičky – rozhledna – Kraví hora – Bořetice

Pěší výlet: Bojanovská procházka

- 6 km: Velké Pavlovice – Zelnice – Bojanovska – Velké Pavlovice



15

Nabídka CR v jednotlivých obcích mikroregionu:

1.2.2.2.1 Velké Pavlovice

Viz minulá část.

1.2.2.2.2 Bořetice

Bořetice leţí 5 km od Velkých Pavlovic a mají ca 1.300 obyvatel. Nabídka turistických

zajímavostí je pestrá a zahrnuje i některé unikátnosti, především Svobodnou spolkovou

republiku Kraví horu. Jedná se o recesistickou záleţitost, která ale nemalou měrou přispívá

k propagaci vinařství a regionu. Republika leţí na území více jak 260 vinných sklípků a

organizuje vinařské, kulturní a recesistické akce. Obec pořádá řadu společenských a

kulturních akcí, samozřejmě z velké části spojených s vinařskou tématikou a folklórem.

Nejvýznamnější památkou na území obce je barokní kostel sv. Anny z konce 17. století,

dále se zde nachází drobnější památky menšího významu jako např. hřbitovní zeď s barokní

branou, smírčí kámen, boţí muka v Zázmoníkách a u rozhledny a poklony sv. Floriánu a sv.

Janu Nepomuckému. Dalším významným bodem v Bořeticích je Rozhledna nad Kraví

horou, která nabízí výhled aţ na Novomlýnské nádrţe a Pálavu. 2,5 km od vesnice se

nachází přírodní rezervace Zázmoníky.

Z hlediska infrastruktury pro cestovní ruch je v obci 25 ubytovacích zařízení v kategoriích

hotel (Hotel Kraví hora) a penzion, zbytek jsou většinou rodinné a vinné sklípky. Stravovací

sluţby nabízí 1 pohostinství, 2 penziony a hotel, a dále pak velké mnoţství vinařů – jedná se

většinou o ochutnávky s posezením. Další nabídka obce čítá akorát knihovnu, ţádné další

doplňkové sluţby či moţnosti nabízeny nejsou.

1.2.2.2.3 Kobylí

Kobylí je obec s více neţ dvěma tisíci obyvatel, která je od Velkých Pavlovic vzdálená 8 km a

je čtvrtou největší vinařskou obcí Velkopavlovické vinařské podoblasti. Hlavní památkovou

dominantou obce je kostel sv. Jiří s věţí, která je zároveň unikátním vyhlídkovým místem.

V obci jsou k vidění starodávné sklepy (např. Křiţákův sklep, Svobodův sklep, Pekaříkův

sklep), a některé z nich jsou dokonce památkově chráněné. Další zajímavostí, která láká

turisty, je Muzeum obce Kobylí, obsahující expozici věnovanou historii obce, expozici

mapující historii vinařství v Kobylí s vinotékou s víny kobylských vinařů a výstavní sál. Obec,

stejně jako další členské obce Modrých hor, ţije bohatým společenským ţivotem, který se

točí většinou kolem vína, tradic, pěstování meruněk a broskví, a pořádá řadu společenských,

a kulturních akcí. V Kobylí a okolních obcích se také nachází velké mnoţství kříţů a

pomníčků a kapličky. Z hlediska kulturního vyţití je v obci zájemcům k dispozici ještě

knihovna, přibliţně dvakrát do měsíce kino, Music club Fantomas a v obci působí také

kapela Lácaranka. Kobylí vede také bohatý sportovní ţivot a pořádá řadu sportovních akcí

– memoriály, soutěţe, mače. Další vyţití je moţné v Orlovně, která nabízí kuţelkářské dráhy

a v přistavěné budově prostory pro divadlo, přednášky, či koncerty, a v areálu "Za mlýnem“.

http://www.boretice.cz/

http://www.kobyli.cz/



16

Infrastruktura CR. Ubytování poskytují 3 zařízení v kategoriích penzion, s příslušenstvím a

ubytovna. Stravovací sluţby jsou zastoupeny dvěma restauracemi, pohostinstvím, pizzerií a

kavárnou. Další moţnosti nabízí četná vinařství nebo zmíněný Music club.

1.2.2.2.4 Němčičky

Obec Němčičky je od Velkých Pavlovic vzdálena 9 km a má ca 600 obyvatel. Významnou

památkou obce je kostel Navštívení Panny Marie a tři kapličky: sv. Antonína, sv. Floriána

a Boţího srdce. Největšími atraktivitami obce však bezesporu jsou sportovní areál

s koupalištěm a tenisovými kurty a lyţařský svah s vlekem a umělou sjezdovkou. I v

Němčičkách jsou zachovávány bohaté lidové tradice propojené s vinařstvím a kaţdoročně se

zde koná řada akcí.

Infrastruktura CR. Základní sluţby CR jsou v obci zastoupeny následovně – je zde celkem

6 ubytovacích kapacit (kategorie obdobné jako u předchozích obcí mikroregionu), jedno

pohostinství a řada vinařství nabízejících posezení a ochutnávky.

1.2.2.2.5 Vrbice

Vrbice leţí 8 km od Pavlovic a má v současnosti přes 1.100 obyvatel. Zřejmě největším

lákadlem pro návštěvníky obce jsou vinařské sklepy – starší pochází jiţ z 17. století a jsou

dvoupatrové, mladší a známější vznikaly na přelomu 18. a 19. století a zvláštností u nich

jsou vchody ve tvaru gotického lomeného oblouku. Mezi další pamětihodnosti obce patří

kostelík sv. Jiljí, kaple sv. Anny, Mohyla míru nebo boţí muka či soch sv. Aloise. Stejně jako

u předchozích modrohorských obcí, i zde jsou ţivé folklórní a vinařské tradice a koná se

zde řada akcí. V obci působí knihovna.

Z infrastruktury CR jsou v obci poskytovány základní sluţby. Ve Vrbici působí tři

poskytovatelé ubytovacích sluţeb (dva penziony a ubytování ve vinném sklepě) a dvě

pohostinství a, jako i jinde, moţnosti posezení a degustace nabízí místní vinařství.

1.2.2.2.6 Management a marketing CR

Jednotícím prvkem managementu i marketingu CR je existence a aktivita turistického

informačního centra (TIC) Velké Pavlovice. TIC, jak bylo jiţ v předchozí části uvedeno,

zajišťuje činnosti týkající se marketingu a propagace, podílí se na pořádání kulturních a

společenských akcí, poskytuje informační servis a další výkonnou součinnost s ostatními

obcemi Modrých Hor.

Management CR Modrých hor je realizován automaticky, bez koordinace - také

prostřednictvím infocentra. Ačkoliv je jeho činnost a poskytované sluţby jsou kvalitní a

zaběhnuté, lze na tomto poli identifikovat absenci cíleného vedení a managementu.

http://www.nemcicky.cz/

http://www.obecvrbice.cz/



17

TIC udrţuje i internetové stránky Modrých Hor, které jsou v aktuálním, přehledném a

atraktivním stavu.

1.2.2.3 Shrnutí

Silné stránky: velké mnoţství místních zajímavostí a atraktivit, velmi široká a pestrá

nabídka pořádaných kulturních, společenských, ale i sportovních akcí,

ţivé tradice, vinařské unikátnosti a celoroční zaměření vinařské

turistiky, celkový potenciál oblasti umoţňující celoroční turistiku –

lyţařský svah, kapacity pro školení atd., činnost TIC, stav internetových

stránek, marketing a propagace CR, dostatečná nabídka ubytovacích a

stravovacích zařízení z hlediska kvantity

Slabé stránky: místy nedostatečná kvalita poskytovaných základních sluţeb,

nedostatečná nabídka doplňkových sluţeb, absence cíleného

managementu CR, nedostatečné vyuţívání celoročního potenciálu CR

Příleţitosti: zavedení cíleného managementu CR (např. jasným vymezením

pravomocí TIC), podpora rozvoje doplňkových sluţeb, rozšíření

zařízení poskytujících sluţby pro školení či kongresovou turistiku –

celoroční potenciál CR, běţecké trasy

Hrozby: velká konkurence v okolí – celá oblast se orientuje na vinařství, odliv

návštěvníků kvůli nedostatečné kvalitě poskytovaných sluţeb,

nedostatku některých typů sluţeb (např. luxusního ubytování), zvláště

doplňkových



18

1.2.3 DSO HUSTOPEČSKO

1.2.3.1 Hustopečsko – představení a vymezení

Mikroregion Hustopečsko se rozkládá na území Dyjskosvrateckého úvalu v oblasti

Novomlýnských nádrţí a jiţního okraje Ţdánického lesa na ploše ca 27, 5 tisíc ha. Z velké

části je pokryt zemědělskými plochami. Tento fakt a způsob ţivota a obţivy obyvatel vtiskly

oblasti typické tradice zaměřené na vinařství a sadařství. Na území mikroregionu se nalézá i

vyhlášená Velkopavlovická vinařská podoblast.

V mikroregionu ţije přibliţně 36 tisíc obyvatel v 29ti členských obcí (mezi nimi i Velké

Pavlovice a ostatní členské obce Modrých Hor):

Boleradice,

Borkovany,

Bořetice,

Brumovice,

Diváky,

Horní Bojanovice,

Hustopeče,

Kašnice,

Klobouky u Brna,

Kobylí,

Krumvíř,

Křepice,

Kurdějov,

Morkůvky,

Němčičky,

Nikolčice,

Popice,

Pouzdřany,

Starovice,

Starovičky,

Strachotín,

Šakvice,

Šitbořice,

Uherčice,

Velké Hostěrádky

Velké Němčice,

Velké Pavlovice,

Vrbice a

Zaječí

http://www.hustopecsko.net/



19

Cíl a zaměření DSO: „Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Hustopečsko (dále jen svazek)

byl založen ke zmnožení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým

rozsahem a významem členskou obec ….. na setkání starostů obcí …. dne 29. 8. 2001. …“6

Mikroregion realizoval od svého vzniku řadu projektů a na řadě dalších pracuje. Z těch, co

jsou zaměřené na cestovní ruch, jmenujme například:

V roce 2006 – Oprava povrchů cyklostezek pod názvem „Bezpečné cykloturistické

propojení Hustopečska s Dolním Rakouskem – oprava povrchů polních cest s

vyuţitím v systému tras vinařských stezek“. Projekt byl spolufinancován programem

INTERREG IIIA ČR-Rakousko EU.

V roce 2007 – Propagace mikroregionu pod názvem „Propagace Mikroregionu

Hustopečsko a jeho členských obcí“. Projekt byl spolufinancován Společným

regionálním operačním programem EU.



20



Pro tuto oblast jsou dominantní tradice, a to jak vinařské, tak lidový folklór. Ten je zde

stále ţivý, moţná dokonce stále ţivější. Kaţdá obec pořádá různé kulturní a společenské

akce, které znovu oţivují a připomínají tradiční zvyky našich předků. Tyto akce bývají vţdy

spojené s přehlídkou místních krojů, doprovázené muzikou, zpěvem, tanci a dodrţováním

zvyků a často samozřejmě spojené s vinařstvím. Nejznámější jsou asi hody a po nich za

několik dní následující hodky.

Na daném území se nachází velké mnoţství památek nejrůznějšího zaměření – např.

církevní a historické stavby, architektonické památky, archeologicky významná místa a

objekty, významné vinařské atraktivity, technické památky, památníky nebo zámečky.

Významná jsou i památná místa spojená s významnými osobnostmi – např. s bratry

Mrštíkovými, Dr. Janem Herbenem nebo T. G. Masarykem. Tyto památky ale vzhledem

k poloze regionu a přítomnosti významnějších objektů v okolí (Lednice, Valtice, Mikulov

atd.), nepatří a asi ani nemají potenciál patřit k primárním cílům turistů a nebudou samotným

důvodem pro navštívení či setrvání v mikroregionu.

Příroda na Hustopečsku je velice rozmanitá. Návštěvníci zde najdou řadu menších

chráněných území, na kterých se vyskytuje vzácná a často jinde neopakovatelná flora,

památné stromy, přírodní památky, vodní plochy a další. Především je pak ale místem

vhodným pro pasivní i aktivní odpočinek a je ideální pro pěší turistiku i cykloturistiku.

Cykloturistika je stále oblíbenější, coţ se projevuje i na rozšiřování sítě cyklostezek, často za

přispění finančních prostředků z evropských fondů. Typickou kategorií je vinařská

cykloturistika, která seznamuje cyklisty během výletů s vinařskými tradicemi, způsobem

pěstování a místními odrůdami.


Základní sluţby

V současné době je v nabídce ubytovacích sluţeb 8 hotelů, 1 motel, velké mnoţství

penzionů, apartmánů a ubytování v soukromí (často vinařství), ubytovny, 3 kempy (stanová

místa nebo chaty) a další formy (např. ubytování v zemědělském druţstvu nebo ve

sportovním areálu). Z kvantitativního hlediska jsou ubytovací kapacity dostačující (v roce

2007 bylo uváděno více neţ 2 tisíce oficiálních lůţek, neoficiální ubytování v soukromí není

zahrnuto).

Stravovací sluţby jsou zastoupeny pestrou nabídkou od restaurací, pizzerií, pohostinství,

hospod a hostinství, barů a občerstvení po cukrárny, kavárny, vinárny a samozřejmě

vinařství, která obvykle nabízí moţnost posezení s degustací a pohoštěním.



21

Doplňkové sluţby

Hustopečsko nabízí velké mnoţství kulturních aktivit – nachází se zde např. řada kin,

knihoven, kulturních domů, kde se konají nejrůznější akce, galerií, muzeí, které návštěvníky

seznámí s místními tradicemi, specifiky a původním způsobem ţivota, působí zde divadelní

spolky atd.

Zájemcům se nabízí i široké moţnosti sportovního vyţití od turistiky po rekreační

sportování v mnoha zařízeních či na mnoha akcích (turnaje, soutěţe, memoriály atp.). Na

své si mohou přijít příznivci pěší turistiky i cykloturistiky, obvyklých sportů jako je fotbal, tenis,

stolní tenis, volejbal, plavání, jízda na koni, ale i např. pro místní krajinu netypické lyţování a

řada dalších. Zajímavé sportovní areály jsou např. v Hustopečích, Kobylí, Kurdějově,

Němčičkách, Nikolčicích, Popicích, Uherčicích nebo Šitbořicích. Z dalších doplňkový sluţeb

jsou zastoupeny především cyklosluţby – a to opravny a půjčovny jízdních kol, případně

další servis sportovních sluţeb.

Infrastruktura pro pěší turistiku a cykloturistiku je na dobré úrovni, v posledních letech se

především budují další cyklostezky.

1.2.3.2.3 Management a marketing CR

Marketing Hustopečska je zaměřen převáţně na vydávání propagačních materiálů,

prezentaci na domácích veletrzích nebo místních slavnostech a provozování internetového

informačního systému. Ostatní sloţky propagace zatím nejsou příliš rozvinuty a jsou

realizovány spíše samotnými poskytovateli a zprostředkovateli sluţeb.

Turistické informace o mikroregionu Hustopečsko jsou zabezpečovány dvěma

informačními středisky. V první řade je to Turistické informační centrum Hustopeče, které

nabízí informace o památkách, ubytování, stravování, kulturních, společenských a

sportovních akcích celého mikroregionu, tipy na výlety, informace o městu Hustopeče,

propagační materiály jednotlivých obcí, regionu a okolí, moţnost zakoupení turistické

známky i dalších upomínkových předmětů, cyklomapy, knihy, pohlednice a broţury o

regionu. Dále nabízí kopírování, tisk dokumentů, prodej lístků na kulturní a společenské

akce, vyhledávání dopravních spojů, ubytování, stravování. V sezóně (červenec – srpen) je

otevřeno denně, mimo sezónu ve všední dny. Dále poskytuje informační sluţby pro turisty

TIC Velké Pavlovice (viz výše).



22

1.2.3.3 Rešerše strategického dokumentu pro rozvoj cestovního ruchu

Mikroregion Hustopečsko má vypracovaný strategický rozvojový dokument Strategie

rozvoje mikroregionu Hustopečsko (dále Strategie) z roku 2007, která zahrnuje i

problematiku cestovního ruchu.

Strategie je aktuální dokument, obsahuje analytickou a návrhovou část včetně akčního plánu

na období 2008 – 2010 a reflektuje skutečnosti jako rozšíření mikroregionu o další obce a

především pak, vzhledem ke sladění s moţnostmi čerpání finančních prostředků ze

strukturálních fondů Evropské unie, i plánovací období do roku 2013. Analytická i návrhová

část zahrnují všechny oblasti ţivota a podmínek pro rozvoj regionu a jeho obcí včetně

problematiky cestovního ruchu, které je v kaţdé části vyhrazena samostatná kapitola.

Analytická část

Do předmětu činnosti Mikroregionu Hustopečsko spadá mimo jiné také „Společný postup při

zabezpečování úkolů v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany,

veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata“ a

„Propagace svazku a jeho zájmového území“7.

Ačkoliv je cestovní ruch vnímán jako významná sloţka a zdroj příjmů, je jeho podíl

v Mikroregionu vnímám jako průměrný. Dobré předpoklady jsou spatřovány v přírodních

podmínkách ideálních pro rekreaci, dobrých podmínkách pro cykloturistiku a samozřejmě

v typickém vinařství. Z tohoto hlediska je významný fakt, ţe na území regionu se nachází

jedna ze 4 Moravských vinařských podoblastí – Velkopavlovická, a samotné Velké Pavlovice

jsou řazeny mezi vinařsky atraktivními místy na první pozici, na druhém místě je

modrohorská Kraví hora, čtvrté Muzeum v Kobylí a pátá obec Vrbice. Tento fakt potvrzuje

významnost a dominanci města Velké Pavlovice a také Modrých hor i v širším území

z hlediska udrţení a potenciálu rozvoje vinařské turistiky. Další potenciál, jak bylo jiţ

uvedeno, je spatřován v cykloturistice – a i zde mezi vyjmenovanými hlavními trasami

nechybí naučné vinařské stezky vedoucí přes Pavlovice a Modré hory, které byly popsány

v předchozí části.

Dále je vyzdviţeno významné mnoţství kulturně-historických památek, památná místa

spojená se slavnými rodáky. Za dominantní je povaţována středně náročná pohybová

(tranzitní a denní) i pobytová turistika s převáţně letní sezónou, částečně také městská

turistika spojená s návštěvou kulturně-historických památek včetně folklórních akcí

(Hustopeče, Velké Pavlovice a Klobouky u Brna), rozvoj kongresové turistiky. V popředí

atraktivit ale stále zůstává dominantní vinařství.

Z infrastruktury CR je největší prostor věnován ubytovacím kapacitám, ostatní infrastruktura

je pouze zmíněna s odkazem na stránky Mikroregionu, které mají obsahovat její aktuální a

7 Zdroj: Strategie rozvoje mikroregionu Hustopečsko, str. 10, 11.



23

detailní přehled. Kvalitativně infrastruktura hodnocena není. Hodnocení marketingu a

organizace CR poukazuje zejména na funkční nepropojenost informačních systémů,

vyzdvihuje naopak činnost Centrály CR – Jiţní Morava a Organizace CR Slovácko.

V závěru analytické části byla provedena celková SWOT analýza, která zahrnuje i stránky

cestovního ruchu, a Problémová analýza. Z celkového hodnocení a hodnocení bariér a priorit

rozvoje byly vyvozeny 4 hlavní problémové oblasti, které se staly východiskem pro

návrhovou část:

1. Podnikání, zaměstnanost a lidské zdroje

2. Vybavenost obcí (sociální a technická infrastruktura), ţivotní prostředí

3. Cestovní ruch

4. Doprava a dopravní infrastruktura

Návrhová část

Nejprve byla stanovena vize rozvoje Mikroregionu: „Hustopečsko – Srdce jižní Moravy:

Hustopečsko je atraktivní region pro obyvatele i pro návštěvníky, rozvíjející vinařské a

ovocnářské činnosti a související cestovní ruch a využívající silného hospodářského zázemí

při zachování krajinných hodnot.“ Na jejím základě pak byly naformulovány strategické cíle,

které v sobě téměř všechny mají integrovány i aspekty CR:

Dosaţení výkonné a ekologicky šetrné ekonomiky efektivně vyuţívající místních

zdrojů a komparativních výhod území

Dobudování a udrţování kvalitních a fungujících sítí technické a dopravní

infrastruktury podporujících rozvoj území

Rozvinutí místního lidského potenciálu aktivním zapojením a spoluprací obyvatel při

uskutečňování rozvojových záměrů

Zkvalitnění propagace území mimo jeho hranice a posílení jeho image

Koncepční formování krajiny a sídel vedoucí ke zvýšení atraktivity území

mikroregionu pro obyvatele i návštěvníky

Zlepšení podmínek pro bydlení a pro kulturní, společenskou, zájmovou, spolkovou a

sportovní činnost obyvatel i návštěvníků mikroregionu8

Z nich byly vyvozeny směry rozvoje – tzn. důleţité oblasti, ve kterých budou naplňovány

vytyčené cíle. Na základě stanovené vize, strategických cílů a směrů rozvoje byla pak

strategie rozvinuta do úrovně opatření a jednotlivých aktivit. Za prioritu C byl určen

Cestovní ruch, sestávající dvou opatření:

C1: Podpora rozvoje cestovního ruchu

C2: Zkvalitnění turistické infrastruktury

Náplň opatření:

Cílem opatření C1 je Rozvinutí a aktivace potenciálu mikroregionu pro cestovní ruch

jako důleţitého doplňku podnikatelských aktivit, které pomohou zvýšit zaměstnanost

a ve svém důsledku zlepšit občanskou vybavenost obcí. Opatření bude naplňováno

prostřednictví následujících aktivit:

- Podpora prezentace a propagace obcí a především mikroregionu jako celku

8 Zdroj: Strategie rozvoje mikroregionu Hustopečsko, str. 101



24

- Tvorba a nabídka turistických produktů

- Spolupráce různých subjektů v rámci mikroregionu i v okolních mikroregionech,

příprava a realizace společných projektů zaměřených na cestovní ruch

- Rozvoj specifických forem turistiky, zejména vinařské turistiky, agroturistiky a

venkovské turistiky

- Podpora rozvíjení místních tradičních řemesel a dalších lidových tradic, zakládání

nových tradic jako atraktivit rozvíjejících cestovní ruch

Cílem opatření C2 je Zvýšení atraktivity území pro cestovní ruch rozvinutím turistické

infrastruktury (pro ubytování, veřejné stravování, kulturní a sportovní vyţití a další

moţné doprovodné aktivity), včetně turistické dopravní infrastruktury – sítě značených

tras pro turisty a cykloturisty. Opatření bude naplňováno prostřednictví následujících

aktivit:

- Výstavba, rozšíření a zkvalitnění ubytovacích a stravovacích zařízení

- Rozšíření sítě vyznačených cyklotras a cyklostezek

- Budování doprovodné turistické infrastruktury (odpočívadla, posezení, výhledová

místa, rozhledny, informační tabule apod.)

- Zřízení naučných nebo tematických stezek ve vhodných lokalitách

- Vytváření projektů regenerace venkovské architektury, lokálních muzeí, výstav,

expozic, ochrany přírodních a technických atraktivit apod.

- Napojení cyklotras v mikroregionu na cyklotrasy v okolních mikroregionech a na

regionální cyklotrasy

Akční plán

Na roky 2008 – 2010 byl vypracován Akční plán, který je také součástí Strategie a který

konkretizuje navrhované aktivity na nejbliţší roky a konkretizuje zejména jejich projektovou

přípravu. Z aktivit týkajících se jmenovitě CR bylo na rok 2008 naplánováno a příprava

zadání a zpracování marketingové studie cestovního ruchu (pro zacílení aktivit v CR).

Z mirkoregionálních projektů byla na plánovací období Akčního plánu naplánována realizace

projektu:

Podpora marketingových aktivit, která zahrnuje vypracování marketingové studie

včetně produktových balíčků, prezentace turistické nabídky na portálech CR,

vytvoření vlastního on-line informačního a rezervačního systému, oslovení

podnikatelů z regionu pro prezentaci na veletrhu Regiontour, posílení spolupráce a

provázanosti nabídky TIC, navázání spolupráce s CK a zaručení kvality sluţeb

certifikací agenturou CzechTourism.

Aktualizace koncepce cykloturistiky na území mikroregionu – revize a aktualizace

koncepce z r. 2002 s ohledem na realizované a připravované cyklostezky

Kromě mikroregionálních projektů bylo doporučeno sdruţovat projekty jednotlivých obcí

obdobného charakteru a také realizovat projekty samostatné obecní9.

9 V oblasti CR nebyl naplánován ţádný obecní projekt v rámci Akčního plánu pro Velké Pavlovice či členské obce Modrých hor.



25

1.2.3.4 Shrnutí

Silné stránky: velice rozvinutý a rozmanitý kulturní a spolkový ţivot, udrţování tradic,

pořádání velkého počtu akcí v regionu, scénicky atraktivní reliéf

(kopcovitá krajina), výborné podmínky pro vinařství a cykloturistiku na

území téměř celého mikroregionu, kvantitativně dostačující ubytovací

kapacita, široký výběr z různých typů ubytovacích zařízení

Slabé stránky: nedostatečné vyuţití místní turistické atraktivity – vinařství, nepříznivé

podnebí pro zimní rekreační aktivity, nízká vytíţenost ubytovacích

zařízení mimo sezónu a regionální akce

Příleţitosti: důraz na CR orientovaný na vinařství a cykloturistiku, rozvoj

kongresové turistiky, rostoucí atraktivita alternativních forem turistiky

(venkovská, hipoturistika) vhodná i mimo tradiční oblasti turismu,

oslovení nových skupin návštěvníků spoluprací s cestovními

kancelářemi, zvýšení vyuţití ubytovacích kapacit i mimo dobu konání

hlavních kulturních akcí, zlepšení informovanosti turistů, vzdělávání

pracovníků v oblasti CR, uţší spolupráce při propagaci se sousedními

turistickými oblastmi, příprava projektů a získávání dotací k jejich

zajištění, sdruţování finančních prostředků při realizaci rozvojových

programů

Hrozby: ztráta atraktivity krajiny poškozením ţivotního prostředí, v důsledku

nedostatečně kvalitní turistické infrastruktury moţný odliv návštěvníků

do atraktivnějších regionů, přílišná závislost obcí na dotacích, ztráta

motivace posilovat a rozvíjet vlastní zdroje



26

1.2.4 JIHOMORAVSKÝ KRAJ

1.2.4.1 Jihomoravský kraj a jeho podmínky pro cestovní ruch

Jihomoravský kraj se rozkládá v jihovýchodní části České republiky při hranicích s

Rakouskem a Slovenskem, centrem kraje je město Brno. Rozlohou 719 555 ha a počtem

obyvatel více neţ 1 140 tisíc se řadí na čtvrté místo v republice.

Jelikoţ se jedná o výrazně vyšší územní celek nad mikroregiony Hustopečsko, Modré hory a

samozřejmě samotným městem Velké Pavlovice, zahrnuje charakteristika kraje i výchozí

podmínky pro realizaci a rozvoj cestovního ruchu těchto v předchozích částech

analyzovaných míst. Obsahuje samozřejmě ale mnohem širší nabídku jak turistických

zajímavostí a atraktivit, tak poskytovaných sluţeb. Vzhledem k tomuto záběru a také účelu

zpracovávané Strategie postačí, kdyţ tyto podmínky vylíčíme stručně a v hrubých rysech.

Výhodou kraje je vynikající dopravní dostupnost a strategická poloha. Charakteristické pro

Jihomoravský kraj je zemědělství na vysoké úrovni, přičemţ specialitou je především

vinohradnictví (v kraji je přes 90 % plochy vinic v rámci ČR). Typické je velké mnoţství

malých producentů vína a vinných sklepů.

Jihomoravský kraj má bohaté kulturní a historické kořeny, coţ dokládají čtyři místa na území

kraje, která jsou zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO: Lednicko-

valtický areál, biosférické rezervace chráněných krajinných oblastí Pálavy a Bílých Karpat a

vila Tugendhat v Brně. Nachází se zde ovšem velké mnoţství dalších cenných památek,

historických míst, archeologických areálů a přírodních oblastí (např. Národní parky Podyjí,

chráněná krajinná oblast Moravský kras).

Kromě kulturních a historických památek a přírodních krás je jiţní Morava atraktivní hlavně

díky tradicím – zdejší ţivý folklór zahrnující hudbu, tanec, jazyk, lidové kroje nebo umělecká

řemesla je skutečnou a přirozenou součástí ţivota.

Stále oblíbenější je v posledních letech cykloturistika včetně zdejších Moravských vinných

stezek, přitaţlivé jsou také automobilové a motocyklové závody na Masarykově okruhu

včetně kaţdoročního podniku mistrovství světa motocyklů.

Nabídka sluţeb je zastoupena širokou škálou – od základních ubytovacích a stravovacích po

nejrůznější doplňkové.



27

1.2.4.2 Rešerše strategického dokumentu pro rozvoj cestovního ruchu

Jihomoravského kraje

Strategickým dokumentem pro rozvoj cestovního ruchu Jihomoravského kraje je Program

rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007-2013 (dále Program).

Program má tři základní části – analytickou, návrhovou a akční plán. Programovací období,

jak je jiţ z názvu patrné, se shoduje s programovacím obdobím pro strukturální fondy

Evropské unie.

Jelikoţ záběr Programu a jeho všech částí výrazně překračuje území dotčené přeshraniční

spoluprací měst Velké Pavlovice a Senica, bude tento Program analyzován pouze stručně

s důrazem na silné stránky, slabiny, příleţitosti a hrozby rozvoje cestovního ruchu a

především zacílené území.

Analytická část

Analytická část obsahuje stručnou charakteristiku území z hlediska CR – charakteristiku

polohy a exponovanosti území včetně specifik a pozici CR v regionální ekonomice, která

vychází z údajů o subjektech podnikajících v CR, ubytovacích zařízeních, hostech a počtech

přenocování. Dále analýzu nabídky, zohledňující kulturně-historické, přírodní a další

atraktivity regionu, a poptávky CR, shrnutí potenciálu pro rozvoj různých forem CR, rozbor

současného stavu hranic jihomoravského turistického regionu a přirozených turistických

regionů a současného systému organizace CR. Nakonec je uvedena závěrečná SWOT

analýza.

Návrhová část

Návrhová část se odráţí od čtyř pilířů vize (Vyuţívané a zachované přírodní a kulturní

hodnoty, Delší pobyty pestrého spektra domácích i zahraničních turistu, Kvalitní a různorodá

nabídka, Efektivní řízení a marketing na krajské i regionální úrovni) a formuluje základní

rámec rozvoje CR v Jihomoravském kraji. Na základě závěrů analytické části a rozvojového

potenciálu kraje byly za hlavní směry rozvoje CR určeny následující formy:

Cykloturistika

Folklor, festivaly, kulturní akce a lidová kultura

Gastronomický cestovní ruch vč. vinařství

Golfová turistika

Pobyty u vody a vodní turistika

Kongresová, veletrţní a incentivní turistika

Lázeňský, léčebný cestovní ruch a wellness

Tematické poznávání regionu

Dále byly identifikovány jednotlivé turistické oblasti Jihomoravského kraje a pro ně

dominující a doprovodné formy CR. V oblasti Slovácka, kam spadají i Velké Pavlovice a

dotčené mikroregiony, byla za dominantní formu CR určena etnografická, vinařská a



28

kulturně- a přírodně-poznávací turistika. Za typicky doprovodné formy pak venkovská, vodní

a cykloturistika a lázeňský CR. Oblast je popsána následovně: „Kulturní region Slovácko se

opírá o dlouhou historickou tradici tohoto svérázného regionu na pomezí Moravy a

Slovenska. Oblast je vnitřně homogenní právě díky historickým kořenům a folklórním

tradicím. Část turistické oblasti Slovácka zasahuje do území Zlínského kraje (bývalý okres

Uherské Hradiště), na území Jihomoravského kraje se jedná o území při dolním toku Moravy

a část masivu Chřib a Bílých Karpat. …. Atraktivní jsou různé folklorní a lidové akce a

festivaly. …“10 Tato oblast nicméně nebyla zařazena mezi turistické destinace vhodné pro

integrovaný rozvoj území, kde se koncentruje cestovní ruch.

Následující část je věnována rozdělení kompetencí, přičemţ je velmi pozitivně hodnoceno

zaloţení Centrály cestovního ruchu Jiţní Moravy.

Za obecný cíl bylo stanoveno zvýšit příjmy subjektu působících na území JMK plynoucí z

cestovního ruchu a posílit roli cestovního ruchu jako progresivního ekonomického odvětví,

jehoţ rozvoj je v souladu se sociálním a kulturním rozvojem a ochranou ţivotního prostředí a

veřejného zdraví. Tento cíl byl dále specifikován do dílčích (na straně poptávky) a

operačních cílů (na straně nabídky). Přeformulované operační cíle proto tvoří tři priority

rozvoje CR:

1. Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro různé formy CR

2. Vytváření a zkvalitňování turistických produktu a posilování jejich marketingu

3. Zefektivnění a koordinace marketingu a řízení CR

Priority byly dále rozvedeny do konkrétní podoby v podobě oblastí podpory a opatření.

Akční plán

Poslední částí Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje je Akční plán.

V něm jsou určeny aktivity, které jsou klíčové pro dosaţení rozvojové vize a cílu programu a

je moţné začít s jejich realizací v letech 2007 - 2009. Struktura aktivit odpovídá struktuře

priorit a opatření Programu.

1.2.4.3 Shrnutí

Ze SWOT analýzy jsou následně uvedeny ty aspekty, které jsou zároveň platné i pro

spádové území přeshraniční spolupráce mezi městy Velké Pavlovice a Senica:

Silné stránky: exponovaná poloha při hranici s Rakouskem a Slovenskem, velmi

dobrá dostupnost různými druhy dopravy, pestrost krajinných typu a

kvalita přírodních hodnot území, tradice vinařství a vinařské turistiky,

výborné podmínky a relativně rozvinutá infrastruktura pro cykloturistiku,

hustá a udrţovaná sít peších turistických tras, zachovaný folklor a

10 Zdroj: Návrhová část Programu rozvoje CR JMK, str. 13



29

folklorní slavnosti, široká nabídka moţností kulturního vyţití, dobrá

image regionu (související např. s pohostinností a folklorem)

Slabé stránky: velmi krátká průměrná doba pobytu návštěvníků, vysoká míra

sezónnosti cestovního ruchu, kapacitně a kvalitativně nedostatečná

doplňková infrastruktura a sluţby cestovního ruchu, nedostatečná

nabídka tematických produktů a programů, nedostatečná nabídka

sluţeb a produktů návštěvnických center (zejména v turisticky

exponovaných lokalitách), jedná se spíše o „tradiční“ informační

centra), nedostatečná informovanost o turistickém potenciálu kraje,

zejména navenek, slabé zázemí pro parkování a odstavení autobusů

ve městech, slabá spolupráce veřejného a podnikatelského sektoru a

podnikatelů mezi sebou navzájem, špatný technický stav řady

atraktivit, zanedbaný stav některých vodních ploch potenciálně

vyuţitelných k rekreaci

Příleţitosti: bohaté externí zdroje pro financování projektů (zejména strukturální

fondy), rozvoj spolupráce se sousedními zahraničními regiony, rozvoj

nabídky pro kongresovou, případně incentivní turistiku, vznik nových a

rozvoj existujících kulturních tradic, rozvoj netradičních atrakcí

spojených s poznáváním regionálních a místních specifik

Hrozby: nedostatečná přeshraniční spolupráce s okolními destinacemi

(Rakousko, Slovensko), nízká absorpční kapacita pro vyuţití

prostředků ze strukturálních fondů, podpora málo přínosných projektů v

cestovním ruchu, izolovaná nabídka jednotlivých sluţeb podnikateli,

nedostatek balíčků sluţeb, nadměrné zatíţení přírodně cenných lokalit

s vysokou koncentrací CR vedoucí ke sníţení atraktivity těchto lokalit



30

1.2.5 NÁRODNÍ ÚROVEŇ – ČR

Pro účely zpracovávané Strategie není potřebná analýza nabídky cestovního ruchu celé

České republiky, ani detailní rozbor koncepčních dokumentů či úlohy klíčových orgánu.

Zaměříme se proto jen na uvedení a nastínění základních výchozích podmínek a doloţení,

zda je přeshraniční spolupráce a způsob rozvoje cestovního ruchu prosazovaný hlavními

hráči této spolupráce v souladu s národní koncepcí.

Metodickým a koordinačním orgánem pro všechny subjekty působící v oblasti cestovního

ruchu v České republice Ministerstvo pro místní rozvoj. Nezbytným nástrojem je

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013 (dále Koncepce),

která představuje střednědobý strategický dokument a vychází především z rozvojových

moţností cestovního ruchu v České republice. Koncepci schválila vláda České republiky

usnesením č. 1239 ze dne 7. listopadu 2007. Cílem je harmonizace koncepční činnosti v

oblasti CR s programovacím obdobím Evropské unie a vytvoření strategického materiálu,

který bude po celé období účinným nástrojem podpory udrţitelného rozvoje cestovního ruchu

v ČR a bude dostatečně reflektovat jeho význam pro národní hospodářství.

Koncepce poukazuje na potřebu řešit rámcové a výchozí podmínky na národní úrovni a

jmenuje některé klíčové problematické rysy cestovního ruchu v České republice. Z nich jsou

v následující textu uveden ty, které se shodují se závěry předchozích kapitol:

nedostatečná infrastruktura CR a nerozvinuté sluţby - nízká kvalita základních a

doplňkových sluţeb (chybějící standardizace a certifikace),

nevstřícné chování poskytovatelů sluţeb k návštěvníkům,

nedostatek potřebných odborníků pro řízení subjektů v CR,

výrazná sezónnost CR s převahou v letní sezóně a nízké vyuţití ubytovacích kapacit

v místech, kde je rozšíření sezóny moţné bez negativních vlivů na ţivotní prostředí a

veřejné zdraví,

nedostatečná vybavenost většiny středisek CR doprovodnou sportovně-rekreační

infrastrukturou,

malá nabídka konkurenceschopných produktů cestovního ruchu ve většině regionů,

absence marketingových studií rozvoje potenciálních regionů cestovního ruchu a

nedostatečné marketingové aktivity (definice cílových trhů, tvorba marketingových

strategií, produktů a jejich marketingových mixů)

nízká úroveň partnerství mezi NNO, podnikatelskými subjekty, obcemi, kraji a státem,

nedostatek nosných projektů vedoucích k tvorbě produktů CR,

výrazné vnitroregionální rozdíly v úrovni vybavenosti a v návštěvnosti,

nedostatečná schopnost subjektů na trhu CR reagovat na trendy probíhající jak na

straně poptávky, tak na straně konkurenční nabídky (nabídka atraktivit, produktů,

marketingová komunikace atd.)

a další. Naopak přednosti jsou spatřovány např. ve:

výhodné geografické poloze z pohledu zahraničního CR,

pestrosti zastoupených typů krajiny vhodných pro rozvoj cykloturistiky, venkovského

CR a agroturistiky,

kvantitativně dostatečné ubytovací kapacitě.



31

Z toho logicky vyplývají příleţitosti:

vyuţití stávajícího vnitřního potenciálu ČR spojeného s podporou malého a středního

podnikání ve vazbě na tvorbu nových pracovních míst,

podchycení trendů vývoje CR a nových segmentů trhu,

tvorba nových produktů zaměřených do turistických oblastí mimo Prahu,

další rozvoj přeshraniční spolupráce v CR, zejm. v tvorbě společných produktů a

organizaci společných regionálních veletrhů CR,

dobré moţnosti rozvoje venkovského CR, potenciál pro rozvoj vinařského a

nedostatečná kvalita a struktura infrastruktury cestovního ruchu, vč. doprovodné

infrastruktury.

Hlavní strategické cíle Koncepce jsou vyjádřeny v následujících čtyřech prioritách:

Priorita 1: Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu

Priorita 2: Rozšiřování a zkvalitnění infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu

Priorita 3: Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů

Priorita 4: Vytváření organizační struktury cestovního ruchu

Uvedené závěry a priority se v mnoha bodech shodují s východisky a závěry předchozích

částí, které analyzovaly podmínky pro rozvoj cestovního ruchu na území přeshraniční

spolupráce. Je tedy zřejmé, ţe jsou v souladu s národní koncepcí, a zároveň potvrzují, ţe se

nejedná o ojedinělé problémy. Přeshraniční spolupráce a v rámci ní realizované kroky a

aktivity navrţené touto Strategií přispějí k odstranění těchto problémů s ohledem na trvale

udrţitelný rozvoj cestovního ruchu.



32

1.2.6 SENICA



Partnerem projektu na slovenské straně je město Senica. V minulosti to bylo malé městečko,

které v poslední době podstatně změnilo svou podobu. Starou Senici vystřídala nová,

moderní. Ve městě a v jeho okolí se nachází velké mnoţství kulturních památek, které jsou

jiţ v současnosti cílem návštěvníků přijíţdějících do města a mohou být lákadlem pro další

skupiny turistů. Jako příklad lze uvést např. následující:

Kaplnka svätej Anny – nejstarší stavební památka města ze začátku 15. století

Rímskokatolícky farský kostol Panny Márie – vybudovaný v roce 1631

Evanjelický a.v. kostol – vybudovaný v letech 1783-1784 v klasicistickém slohu

Neskorobarokový kaštieľ – trojtraktová budova z roku 1760, v letech 1978 – 1984 byl

zámek renovovaný a od té doby v něm sídlí Záhorská galerie, ta je regionálním

centrem výtvarného umění se zaměřením na profesionální výtvarnou tvorbu,

dokumentující vývoj, ale i současnost výtvarného umění na Záhoří

Rímskokatolícky kostol Panny Márie v městské časti Čáčov – kostel byl postavený v

klasicistickém slohu v roku 1833.

Velmi důleţitou roli v rozvoji cestovního ruchu ve městě hraje rekreační oblast Kunovské

přehrady. Ta je od města vzdálena 5 km. Okolo vodní nádrţe jsou travnaté plochy a písková

pláţ v délce 250 m. Vodní plocha je vhodná na koupání, pro jízdu na bezmotorových člunech

a také pro rybolov.

http://www.senica.sk/



33

Pro obyvatele města i jeho návštěvníky jsou připravovány různé akce, např. výstavy,

pěvecké soutěţe, osvětové či sportovní akce, plesy apod.

Také v okolí města Senica čeká na návštěvníky mnoho zajímavých atraktivních míst. Mezi

nejvýznamnější patří:

SOBOTIŠTE: Habánský dvůr představuje jádro památkové zóny Sobotiště, jsou tu

zachovány budovy starého mlýna, radnice, kaple, bývalé školy, apod. Renesančně-

barokní zámek, ve kterém v současnosti sídlí obecní úřad, místní knihovna a

Muzeum Samuela Jurkoviče. Dalším zajímavým místem Hvězdárna v areálu základní

školy.

PODBRANČ: Zřícenina hradu Branč, který patřil do sítě pohraničních hradů a

zabezpečoval ochranu obchodních cest z Karpat na Moravu. Od poloviny 18. století

bohuţel chátrá.

PRIETRŢ: Památná místnost Slovenského národního povstání se nachází v osadě U

Rehušov a připomíná období 2. světové války a protifašistického odboje, je zde také

památník SNP.

HLBOKÉ: Památný dům Jozefa Miloslava Urbana na místní faře, prohlídka pokračuje

v budově bývalé školy, u Hurbanovy sochy před farou a jeho pomníku s mohylou na

starém hřbitově.

SMRDÁKY: Přírodní léčebné koupele zaměřené především na léčbu koţních chorob

a onemocnění pohybového aparátu, příznivé klimatické poměry.

SEKULE: Sekulské muzeum představuje sedlácký řemeslný dvůr, jehoţ součástí je

dobová místnost s kroji a kuchyň s nářadím a také dílna na výboru Sekulské

keramiky.

CEROVÁ: Zřícenina hradu Korlátko pochází z poloviny 13. století, bohuţel také od

poloviny 18. století chátrá. Renesančně-barokní zámek s rozlehlým parkem,



34

v současnosti zde sídlí charitativní domov sester Svatého kříţe. Je zde také 1. větrný

park na výrobu elektřiny na Slovensku

BORSKÝ MIKULÁŠ: Rodný dům Jána Hollého je národní památkový dům s pamětní

tabulí slovenského osvětového básníka a katolického kněze. V současnosti je zde

expozice Záhorského muzea.

ŠAŠTÍN – STRÁŢE: Bazilika Sedmibolestné Panny Marie je od roku 1991 Národní

kulturní památkou.

BREZOVÁ: Bradlo – vyhlídkový vrch s mohylou M. R. Štefánika.

KOŠARISKÁ: Muzeum M. R. Štefánika.

VRBOVCE: Vrbovčanský pokoj.

TURÁ LÚKA: Hospodářský dvůr.

HOLÍČ: Větrný mlýn; Barokně-klasicistní zámek – letní sídlo Marie Terezie; Hipos

Holič – středisko KOPČANY – hřebčín, jízdy na koních; expozice holíčské

manufaktury.

KÁTOV: Pštrosí farma.

SKALICA: Historické město s mnoţstvím kulturních památek, Záhorské muzeum.

SMOLENICE: Jeskyně Driny, Smolenický zámek.

ČASTÁ: Muzeum Červený Kámen.

Město a jeho okolí nabízí příznivé podmínky pro cykloturistiku, zde je základní přehled

cyklotras:

Senica – Kunovská přehrada:

- délka 5km, byla vybudována v roce 2006 a spojuje město se svojí příměstskou

rekreační oblastí Kunovská přehrada,

červené cyklotrasy:

- Kopaničářská cyklomagistrála: délka 61 km, nenáročná cyklotrasy spojující

Záhoří a Pováţí přes Myjavské kopanice,

- Záhorská cyklomagistrála: 110km, nenáročná dálková cyklotrasa umoţňující

poznávání nejkrásnějších stavebních památek Záhoří

- Malokarpatská cyklomagistrála: 128 km, dálková cyklotrasa umoţňující

poznávání podhůří Malých Karpat,

- Cyklomagistrála okolo řeky Moravy: 24 km, nenáročná dálková trasa ideální

pro poznávání údolní nivy řeky Moravy.

Dále v okolí nalezneme modré, zelené a ţluté cykloturistické trasy v různých délkách a

náročnostech, ze kterých si vybere kaţdý cyklista.

Kromě cyklotras je město a jeho okolí protkáno turistickými trasami. Na cestě nečekají

návštěvníky „pouze“ přírodní a kulturní atraktivity, ale také moţnost odpočinku a občerstvení.

Senica – Kunovská priehrada (rekreační oblast města Senica) – 4 km

Senica – Kunov – Branč – 12 km – Chodník Viktora Beniaka

Senica – Šajdíkove Humence (pieskovňa) – 5 km

Senica - Kunovská priehrada - Sobotište – 3 km

Senica – Starý hrad – 12 km

Sobotište – Útulňa pod Uchánkom – 4 km

Sobotište – Pecková (576 m) – 8 km

Sobotište – Havran (542 m) - 7 km



35

Sobotište – větrná elektrárna Ostrý Vrch (602) – 12 km

Sobotište – naučný chodník – 2,5 km


Základní sluţby

Ve městě a blízkém okolí je k dispozici široká škála ubytovacích zařízení. Pod odkazem

Rekreačních sluţeb města Senica je uvedeno 32 ubytovacích zařízení s celkovou kapacitou

1.785 lůţek. Kapacita zahrnuje jak lůţka v hotelích (přímo ve městě se nachází luxusní

čtyřhvězdičkový hotel), přes penziony, ubytovny a chaty aţ po stanové jednotky v různých

autokempech, nejedná se tedy o nabídku pouze ve městě.

Co se týká stravovacích zařízení, pak jich můţeme ve městě nalézt poměrně dost. Na

stránkách Rekreačních sluţeb města Senica jich je uvedeno 17 (restaurace, pizzerie,

vinárna). Cenovou úroveň a kvalitu stolování ovšem nelze z uvedených informací odhadnout.

Doplňkové sluţby

Nejrůznější akce ve městě (např. soutěţ divadelních talentů, různé besedy, kurzy či

semináře a vernisáţe, apod.) zajišťuje Městské kulturní středisko Senica. Ve městě také

působí Záhorské osvětové středisko, které je zaloţeno v souladu s osvětovým zákonem o

uchovávání a šíření lidových tradic a zvyků. Středisko zabezpečuje také pořádání akcí

v následujících oblastech: zájmově-umělecká činnost a informačně-vzdělávací aktivity.

Infrastruktura dalších atraktivit čítá pestrou nabídku kina (vysílá téměř kaţdý den), akce

v knihovně či galerii. Na internetu je také přístupné vysílání TV SEN, která zpracovává

aktuální zpravodajství SENO (SEnické NOviny). SENO shrnuje aktuální informace z dění

v jednotlivých městech, kulturních a sportovních akcí, apod.

Nejen pro obyvatele, ale i pro návštěvníky města je k dispozici řada kulturních zařízení – od

několika diskoték a klubů po čajovnu či Záhorácké divadlo sídlící v Domě kultury.

Pro sportovní vyţití je ve městě k dispozici zimní stadion, sportovní hala, letní koupaliště,

plovárna a sauna, sport studio – spinning, středisko FIT PIT – sauna a fotbalový stadion.

Rekreační oblast Kunovská přehrada je vybavená velkým parkovištěm s kapacitou 300

motorových vozidel, převlékárnami, sociálními zařízeními, loděnicí (půjčovna loděk a vodních

šlapadel), sportovním areálem s půjčovnou sportovních potřeb (minigolf, tenisové a

volejbalové hřiště, obří šachy, ruské kolo), hřištěm pro pláţový volejbal. Pro děti jsou

k dispozici houpačky, prolézačky a pískoviště. V letní turistické sezóně jsou v provozu

restaurace, bufet, potraviny a stánky s občerstvením.

http://www.rsms.sk/



36

Dopravní infrastruktura. Z okolních měst je Senica dobře dostupná jak po silnici, tak po

ţeleznici. Ve městě samém potom funguje městská hromadná doprava. Stav značení a

údrţba turistických stezek a cyklostezek nelze posoudit.

1.2.6.1.3 Management CR a spolupráce

Důleţitou roli v organizaci cestovního ruchu a aktivit s tím spojených hraje ve městě Senica

společnost Rekreační sluţby města Senica, spol.s.r.o. (RSMS). RSMS poskytují ve svých

zařízeních sluţby rekreačního, sportovního a rehabilitačního charakteru, a to jak obyvatelům

města, tak jejich návštěvníkům. Tyto sluţby jsou poskytované v jednotlivých střediscích, kde

je k nalezení vše potřebné pro klidnou relaxaci a aktivní odpočinek.

Rozsáhlé informace o Senici a jejím blízkém okolí můţeme získat v Informační kanceláři

města Senica – INFOSEN.

1.2.6.2 Rešerše strategického dokumentu pro rozvoj cestovního ruchu - Program

hospodářského a sociálního rozvoje města Senica

Dne 26. října 2006 schválilo městské zastupitelstvo usnesením č. 27/06/L Program

hospodářského a sociálního rozvoje města Senica s platností do roku 2013. Jeho

aktualizace byla zastupitelstvem schválena 10. dubna 2008.

Program se skládá z analytické části a strategie rozvoje (tedy návrhové části).

Analytická část

V analytické části programu není cestovnímu ruchu věnována samostatná kapitola či

alespoň ucelená část. Zmínky o cestovním ruchu můţeme nalézt v kapitole „Doprava a

technická infrastruktura“ u oddílu „Pěší a cyklistická doprava“. Zde je uvedena problematika

cyklotras, a to jak vybudovaných, tak zamýšlených. V kapitole „Kultura“ zjistíme, jací jsou ve

městě nositelé kultury, organizace působící v oblasti kultury a také moţnosti kulturního vyţití,

včetně kulturních památek. Také „Tělovýchova“ obsahuje jakési zmínky, které by se daly

vztáhnout k cestovnímu ruchu, jako jsou sportovní kluby a především sportovní zařízení.

Podle programu rozvoje jich je ve městě stále nedostatek. O cestovním ruchu se můţeme

http://www.rsms.sk/



37

dočíst také v kapitole „Mezinárodní vztahy a spolupráce“, zejména u přeshraniční

spolupráce. Týká se ovšem pouze moţnosti společné prezentace partnerských měst na

veletrzích cestovního ruchu.

Také SWOT analýza, která je součástí programu rozvoje, obsahuje odkazy na cestovní

ruch, a to v silných i slabých stránkách a v příleţitostech.

Návrhová část

Návrhová část Strategie rozvoje města Senica je mnohem více zaměřená na problematiku

cestovního ruchu neţ analytická část. Cestovní ruch je obsaţen jiţ v globálním rámci

strategické vize nazvaném „Vlídné a akceptované město“: Město ve své strategii uvaţuje

s ucelenou koncepcí rozvoje ţivotního prostředí, s rozsáhlou lesoparkovou zelení,

s kultivovanými břehy protékajících vodních toků, s mnoha relaxačními zónami vedle

cyklotras, a to nejen jako příjemné ţivotní prostředí jejich obyvatel, ale také jako potenciál

pro rozvoj cestovního ruchu, zejména prostřednictvím rozvoje sportu a turizmu. Výstavba a

modernizace Kunovského rekreačního areálu, rozsáhlého golfového areálu a prostředí pro

rozvoj kongresové turistiky – to jsou strategické cíle města. Infrastruktura pro rozvoj

cestovního ruchu bude směřována k vybudování kvalitního hotelového ubytování a

dostupných informačních a servisních sluţeb pro návštěvníky města. Osobitý důraz bude

město klást na další výstavbu a rozvoj cyklotras, prostřednictvím kterých zpřístupní nejen

obyvatelům města překrásné okolí, ale také návštěvníkům okolní krajiny své město.

V rámci Strategické oblasti 1 – Hospodářský rozvoj je soustředěna hlavní část strategie

rozvoje zabývající se cestovním ruchem. Město zde chce podporovat rozvoj cestovního

ruchu zejména v oblasti rekreace, sportu, cykloturistiky, poznávacího turismu a různých

forem soft turismu. Dále bude podporován rozvoj kongresové turistiky jako komponentu

průmyslové zóny, centra malých a středních podnikatelů a řemeslného trhu. Priorita 3 –

Vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu se zaměřuje zejména na oblast turismu,

sportu a cykloturistiky a podporu kongresové turistiky. Prioritu rozvádí:

Opatření 1 – Koncepční přístup k rozvoji cestovního ruchu. Aktivity, které rozvádějí

opatření č. 1, se soustředí převáţně na vypracování různých koncepcí a informačních

a propagačních aktivit.

Opatření 2 – Vybudování centra rekreačního turismu. Opatření se týká přípravy či

rozšíření technického zázemí v rekreační oblasti Kunovské přehrady, tamních

sportovních či rekreačních zařízení apod.

Opatření 3 – Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu ve městě Senica. Opatření

v sobě zahrnuje velké mnoţství moţných aktivit, od vybudování cyklostezek, přes

golfové hřiště aţ po rozvinutí spolupráce v oblasti poznávací turistiky s partnerskými

městy.

Cestovní ruch je obsaţen také ve strategické oblasti 3 – Sluţby na podporu rekreace,

sportu a kultury. Priorita 3 – Oživení tradiční kultury a řemesel je zaměřená na oţivení

tradiční kultury a řemesel v širokém spektru aktivit, které jsou zachované nebo obnovitelné.

Pro rozvoj cestovního ruchu hovoří nejvíce aktivita zaměřující se na podporu rozvoje

cestovního ruchu prostřednictvím produktů poznávacího turismu zaloţeného na regionálních



38

tradicích, cykloturistice, konferenčním turismu a jiných doplňkových sluţbách a produktech

regionálního centra. Jedná se zde také o podporu turistických balíčků.

1.2.6.3 Shrnutí

Pozitivní výchozí podmínkou z hlediska přeshraničního cestovního ruchu jsou vybudované

vztahy s partnerskými městy mimo Slovenskou republiku. S tím souvisí výhodná poloha

města jak v rámci Slovenska, tak i blízkostí hranic. Senica má také významný potenciál

v nabídce kulturních a společenských akcí. Nezanedbatelnou součástí je také dobře

vybudovaná sportovní infrastruktura a existence turistické informační kanceláře. Výše

uvedené doplňuje návštěvnicky příjemná krajina.

Mezi nedostatky můţeme počítat absenci kulturních památek a slabě rozvinutou síť

cyklostezek. Nedostatečná kapacita silnic, jejich přeplněnost a špatný technický stav můţe

také leckteré návštěvníky města odradit. Ve městě je sice vybudovaná sportovní

infrastruktura, coţ je zajisté pozitivní, ovšem její úroveň, stejně jako u infrastruktury pro

rozvoj umění a kultury, není optimální. Nedostatečné ubytovací kapacity a standard

nabízených sluţeb jsou další slabou stránkou rozvoje cestovního ruchu.

Jednou z hlavních příleţitostí je zajisté vyuţití přírodního potenciálu Kunovské přehrady

v rozvoji aktivního zahraničního a domácího cestovního ruchu. S tím souvisí i budování

rekreační oblastí a odpočinkových zón, sportovišť a dětských hřišť. Zaměření na rozvoj

konferenční turistiky a příprava centra tradiční regionální kultury a řemesel jsou dalším

z mnoha moţností jak oţivit nejen cestovní ruch, ale také ekonomiku města a jeho obyvatel.

Základním ohroţením pro rozvoj cestovního ruchu (stejně jako pro rozvoj ostatních

socioekonomických oblastí) je nedostatek finančních prostředků na uskutečnění potřebných

aktivit.



39

1.2.7 TRNAVSKÝ SAMOSPRÁVNÝ KRAJ

1.2.7.1 Trnavský kraj a jeho podmínky pro cestovní ruch

Trnavský kraj leţí v západní části Slovenské republiky, kde vytváří společnou hranici na

severu s Českou republikou (45 km) a na jihu s Maďarskem (48 km) a Rakouskem (12 km),

kraj má tedy výhodnou polohu v rámci Slovenska v blízkosti hlavního města republiky a

také vůči sousedním zemím.

Rozlohou 4 148km2 se Trnavský kraj stává druhým nejmenším krajem Slovenské republiky a

počtem obyvatel 555 075 (k 31.12.2006) je kraj nejmenší. Trnavský kraj se člení na 7 okresů,

mezi nimi je také okres Senica, který je třetím největším okresem kraje. V kraji nalezneme

251 obcí, z toho 16 se statutem města (včetně Senice). Hustota obyvatel 134 obyvatel/km2

zařazuje Trnavský kraj na 2.místo hned za Bratislavský kraj, přičemţ nejniţší hustota

obyvatel je v okrese Senica (cca 89 obyvatel/km2).

Potenciál kraje pro rozvoj cestovního ruchu představují jeho přírodní podmínky a kulturní a

historické památky. Regiony kraje se vyznačují svérázností osídlení, lidovou architekturou,

místními kulturními projevy a historickými památkami. Západní a severozápadní část kraje

zabírá Záhorská níţina.

Kulturně-historický potenciál kraje představuje téměř 900 nemovitých památek a více neţ

2000 movitých památek. Největší mnoţství památkových předmětů a movitých památek se

nachází v okrese Trnava, nejméně v okrese Hlohovec. Národní kulturní památky se

nevyskytují pouze v Trnavě, ale také v ostatních městech a obcích kraje (Holíč a Skalice,

apod.). Bohatou historii území a jeho sídelní význam podtrhují také zachovalé zámky, kostely

a hrady.

Trnavský kraj je v rámci regionalizace cestovního ruchu Slovenské republiky řazený

k regionům střední aţ niţší úrovně. Nejvýraznějším potenciálem disponuje tradičně léčebný

cestovní ruch reprezentovaný v první řadě piešťanskými koupelemi.

Kaţdý okres v kraji představuje osobitý potenciál pro cestovní ruch svými kulturně-

historickými podmínkami a rozmístěním památek na území. V tomto směru hraje prim Trnava

a záhorské okresy Senica a Skalica.

Co se týká základní infrastruktury cestovního ruchu – ubytování – potom v roce 2007

poskytovalo v oblasti cestovního ruchu v Trnavském kraji 213 ubytovacích zařízení

s kapacitou 4 897 pokojů a 11 782 lůţek. V porovnání s předchozím rokem se počet

ubytovacích zařízení zvýšil o 38,3%.

Nejlepší předpoklady pro rozvoj mají následující formy cestovního ruchu: městský a kulturní

cestovní ruch, (poznávací, naučný, kongresový, turistický); léčebný a zdravotní cestovní



40

ruch, rekreace u termálních koupališť; letní turistika a pobyt u vody, vodní sporty; venkovský

cestovní ruchu a agroturistika; cykloturistika.

1.2.7.2 Rešerše strategického dokumentu pro rozvoj cestovního ruchu - Strategie

rozvoje cestovního ruchu na území Trnavského samosprávného kraje

Strategie rozvoje cestovního ruchu na území Trnavského samosprávného kraje (dále

jen „Strategie“) byla dokončena v prosinci roku 2008. Plánovací období Strategie je téměř

shodné s plánovacím obdobím EU, tedy 2008 – 2013.

Strategie navazuje na Program hospodářského a sociálního rozvoje Trnavského

samosprávného kraje (dále jen TSK) a také je vypracována na základě povinnosti pro vyšší

územní celky vyplývající z Nové strategie rozvoje cestovního ruchu Slovenské republiky do

roku 2013. Součástí Strategie je shrnutí výše zmíněné Nové strategie CR Slovenské

republiky a státní politiky cestovního ruchu Slovenské republiky, také cestovního ruchu ve

světě a EU a cestovního ruchu na Slovensku.

Analytická část

Analýza současného stavu cestovního ruchu v TSK podává základní informace o území

kraje včetně historie, podrobně je rozepsán přírodní a kulturně-historický potenciál a také je

popsána charakteristika okresních měst a jejich okolí.

Na základě analýzy podmínek a potenciálu cestovního ruchu TSK byly stanoveny nosné

formy cestovního ruchu:

- městský a kulturní CR (poznávací, naučný, kongresový a turistický)

- lázeňský a zdravotní CR, rekreace u termálních koupališť

- letní turistika a pobyt u vody, vodní sporty

- venkovský CR a agroturistika

- cykloturistika

U kaţdé formy cestovního ruchu jsou uvedeny oblasti kraje, kde se příslušná forma vyskytuje

a která je pro ní typická.

Další částí Strategie je regionalizace cestovního ruchu, tedy vymezení regionů cestovního

ruchu v Trnavském samosprávném kraji. Statistické informace týkající se ubytovacích

zařízení, návštěvníků a trţeb ubytovacích zařízení jsou součástí kapitoly Vývoj cestovního

ruchu v TSK.

Přechod mezi analytickou a návrhovou částí Strategie je SWOT analýza, která je zde velmi

rozsáhlá. SWOT analýza pomohla identifikovat hlavní problémy, které stojí v cestě dalšího

rozvoje CR a také klíčové faktory CR v Trnavském samosprávném kraji.

Návrhová část



41

První součástí návrhové části Strategie je vize. Ta se skládá ze 14 bodů a popisuje cestovní

ruch jako důleţitou součást hospodářského rozvoje, atraktivní odvětví pro podnikání, v kraji

bude široká nabídka produktů a programů cestovního ruchu, apod. a všechno bude

v souladu s udrţitelným rozvojem a respektovat přírodní, historické a kulturní hodnoty.

Strategický cíl rozvoje cestovního ruchu v TSK je trvale udrţitelný rozvoj CR s pozitivními

ekonomickými, sociálními a environmentálními vlivy na samotný region, jeho obyvatele a

návštěvníky, zabezpečující spokojenost návštěvníků kraje a zároveň přispívající ke

zvyšování ţivotního standardu místní populace.

Ve Strategii jsou na základě vyhodnocení analýzy a SWOT analýzy uvedeny následující

priority a opatření:

Priorita 1: Podpora rozvoje cestovního ruchu v regionu je zaměřena na prezentaci

regionu jako příznivé oblasti cestovního ruchu, na podporu realizace rozvojových

projektů v cestovním ruchu a na zvyšování kvality sluţeb a rozšiřování nabídky

cestovního ruchu v kraji.

Priorita 2: Rozvoj lidského potenciálu pro potřeby cestovního ruchu bude podporovat

zvyšování kvalifikace pracovníku v cestovním ruchu, mezinárodní výměnu know-how

a také organizování odborných školících aktivit na rozvoj lidského potenciálu.

Priorita 3: Rozvoj infrastruktury pro účely cestovního ruchu připravuje podmínky pro

zlepšení dostupnosti zařízení a středisek cestovního ruchu, rozvoj turisticko-

informačních sluţeb v kraji nebo pro rekonstrukce objektů vhodných pro účely

cestovního ruchu a sociální infrastruktury

Priorita 4: Vytvoření rámce pro spolupráci zainteresovaných stran ve prospěch

rozvoje CR. V rámci této priority by měla být zaloţena Rada pro rozvoj cestovního

ruchu v Trnavském kraji, budou podporovány klastry a také přijde na řadu monitoring

cestovního ruchu v kraji.

Strategie obsahuje také indikátory měření úspěšnosti, podle kterých je moţné posuzovat

úspěšnost jednotlivých opatření. U indikátorů jsou uvedeny jednotky (většinou počet) a také

frekvence měření (ročně, měsíčně, apod.), ovšem nejsou zde výchozí jednotky, podle

kterých by bylo moţno provést srovnání.

Poslední kapitolou Strategie je rozebrání institucionálního zabezpečení cestovního ruchu

na národní, regionální a místní úrovni. Rozvedená je tu i moţnost spolupráce veřejného a

soukromého sektoru v oblasti cestovního ruchu.

1.2.7.3 Shrnutí

Mezi základní klíčové faktory rozvoje cestovního ruchu v Trnavském kraji patří výhodná

poloha nejen v rámci Slovenské republiky, ale také vzhledem k blízkosti státních hranic

s okolními státy. Silnou stránkou jsou zkušenosti s přeshraniční spoluprácí. Také rozmanitost

přírodního potenciálu a historických hodnot budou hrát v rozvoji cestovního ruchu v kraji

důleţitou roli. Výskyt termálních pramenů vytváří výborné podmínky pro rozvoj lázeňství,



42

zdravotního cestovního ruchu a rekreace u termálních koupališť. Významné je i zaměření na

rozšiřování a zkvalitňování sítě cykloturistických tras.

Mezi jevy, které stojí v cestě rozvoji cestovního ruchu v Trnavském kraji, se zařazuje

neuspokojivá návštěvnost kraje domácími i zahraničními turisty či absence komplexních

produktů cestovního ruchu. Mezi další slabé stránky dále počítáme nedostatek doplňkových

sluţeb a volnočasových atrakcí i nedostatek ubytovacích a stravovacích kapacit

v poţadované kvalitě. I nedostatečná propagace kraje a nízká informovanost o regionu a

také nekoncepční přístup k cestovnímu ruchu se řadí mezi slabé stránky.

Příleţitostí je určitě rozvoj spolupráce příhraničních regionů z hlediska zkvalitnění

existujících a tvorby nových společných produktů. Důleţité je nalézt snaţit se realizovat

rozvoj cestovního ruchu jako komplexní a koordinovanou činnost a jednu z moţností

hospodářského a sociálního rozvoje. Další příleţitostí je zlepšení propagace regionu a jeho

subjektů a postupné zlepšování turistického image regionu jako destinace cestovního ruchu.

Nelze ani zapomenout na budování nové infrastruktury cestovního ruchu.

Mezi zásadní ohroţení můţeme počítat globální ekonomickou krizi ve světě a rostoucí

konkurenci, tedy ztrátu existujících trhů a klientů nejen ze zahraničí ale i domácích

zákazníků. Snahou by mělo být vyuţití nabídky dotací z Evropské unie, zejména pro zvýšení

„nálady“ mezi podnikateli v této oblasti.



43

1.2.8 NÁRODNÍ ÚROVEŇ – SR

1.2.8.1 Rešerše strategických dokumentů pro rozvoj cestovního ruchu

Stejně jako u kapitoly analyzující národní úroveň na české straně, ani zde není pro účely

zpracovávané Strategie potřebná analýza nabídky cestovního ruchu celé České republiky,

ani detailní rozbor koncepčních dokumentů či úlohy klíčových orgánu.

Národní plán regionálního rozvoje

Dokument byl schválen usnesením vlády SR č. 240 z 15. března 2001. Národní plán

regionálního rozvoje Slovenské republiky je základním programovým dokumentem

regionálního rozvoje Slovenské republiky a je podmínkou pro čerpání prostředků ze

strukturálních fondů EU.

Hlavní úlohou regionální politiky Slovenské republiky je postupné vyrovnávání rozdílů mezi

regiony a sociálně-ekonomická soudrţnost a soustavné zvyšování ţivotní úrovně obyvatel.

Strategickým cílem je: „Zabezpečit při respektování trvale udržitelného rozvoje takový růst

HDP, aby Slovenská republika do r. 2006 dosáhla úroveň 60-65% z průměru HDP/obyv.

států EU“. Ve výčtu globálních cílů se konkrétně problematika cestovního ruchu

nevyskytuje. Globální cíle jsou rozvedeny do specifických cílů, které jsou obsaţeny

v jednotlivých sektorových a regionálních operačních programech.

V Národním plánu regionálního rozvoje jsou poté rozepsány sektorové a regionální operační

programy. Na cestovní ruch je zaměřen Operační program cestovní ruch. Slovensko má

příznivé podmínky pro rozvoj cestovního ruchu zejména v oblasti historie, přírodních

podmínek a dopravní dostupnosti míst cestovního ruchu. Slabou stránku můţeme nalézt

v oblasti kvality sluţeb cestovního ruchu.

Operační program cestovní ruch rozvíjí specifický cíl Národního rozvojového plánu

„Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství“ (globální cíl Rozvoj a výroba sluţeb zaloţených na

vyuţití domácích zdrojů). Podrobnější popis nám udávají podpůrné opatření týkající se

rozvoje sdruţení CR, budování informačních systémů CR, záchrana kulturního dědictví,

apod. Podpora uvedených opatření by měla vést ke zvýšení konkurenceschopnosti CR,

vzniku nových forem CR adekvátních k současným i budoucím poţadavkům různých

cílových skupin, zušlechťování území novými podnikatelskými aktivitami, atd.



44

Národní rozvojový plán

Národní rozvojový plán je základním programovým dokumentem uskutečňování strukturální

a regionální politiky Slovenské republiky pro roky 2004 – 2006. Poskytuje komplexní pohled

na stav regionů Slovenské republiky a bariéry jejich rozvoje. Definuje rozvojové priority a

způsob jejich dosáhnutí. Obsahuje cíle, strategii a s tím spojený finanční a implementační

rámec. Obsahuje také charakteristiky vypracovaných sektorových operačních programů.

Strategický cíl Národního rozvojového plánu na období 2004-2006: „Zabezpečit při

respektování trvale udržitelného rozvoje takový růst HDP, aby Slovenská republika do roku

2006 dosáhla úroveň převyšující 50% z průměru HDP/obyv. v zemích EU“.

Národní strategický referenční rámec na období 2007 - 2013

Tento dokument stanovuje národní priority, které budou spolufinancovatelné ze

strukturálních fondů a Kohezního fondu. Zabezpečuje, ţe pomoc z fondů bude vyuţitá

v souladu se Strategickými směrnicemi Společenství o soudrţnosti a určí přepojení mezi

prioritami Společenství na jedné straně a Národním programem reforem na druhé straně.

Pouze cestovnímu ruchu se nevěnuje ţádná kapitola v analytické části. Problematice

cestovního ruchu je věnován odstavec v kapitole Regionální infrastruktura. Problémem se

zde jeví nedostatečná infrastruktura, nedostatečná spolupráce soukromého a veřejného

sektoru a rozdrobenost producentů sluţeb. Další zmínka o cestovním ruchu je v kapitole

Konkurenceschopnost podniků a sluţeb, kde jsou podobné závěry jako u předchozí kapitoly

(nedostatečná koordinace na místní a regionální úrovni, nedostatečná integrace nabídky

cestovního ruchu s celoročním vyuţitím a nedostatečný marketing a propagace na všech

úrovních).

Ve SWOT analýze je o cestovním ruchu zmínka pouze v silných stránkách a v příleţitostech.

Ve strategické části nalezneme cestovní ruch ve strategické prioritě Infrastruktura a

regionální dostupnost, která je rozvedena v několik specifických priorit. Jedna z nich se

zabývá regionální infrastrukturou a tam je také cestovní ruch.

Problematika cestovního ruchu nemá ţádný „svůj“ operační program, ale je zařazena do

Regionálního operačního programu.

Regionální operační program

Regionální operační program (ROP) je programový dokument Slovenské republiky pro

čerpání pomoci z Evropského fondu regionálního rozvoje. Je připraven na programové

období 2007 – 2013. Intervence ROPu jsou zaměřené především na podporu vybavenosti

území zařízeními občanské infrastruktury. ROP navazuje na Národní strategický referenční



45

rámec jako na základní rámcový dokument na celostátní úrovni, který stanovuje priority

spolufinancovatelné ze Strukturálních fondů a Kohezního fondu na období 2007 – 2013.

ROP je sloţen z následujících částí – analýza současného stavu v oblasti regionální

infrastruktury v rámci regionů Slovenska, strategická část ROP, operační část s průmětem

strategie do jednotlivých prioritních os ROP, finanční plán ROP a popis systému

implementace ROP. Cestovní ruch je jako důleţitá součást hospodářského rozvoje zmíněn

jak v analytické tak i v návrhové části dokumentu.

Analýza se zabývá infrastrukturou cestovního ruchu a zjišťuje, ţe je v republice

nedostatečná podpůrná veřejná infrastruktura (parkoviště, upravená veřejná prostranství,

cyklotrasy, apod.). Dále je text zaměřen na infrastrukturu památkových a fondových institucí

na místní a regionální úrovni a zhodnocení památkového fondu v území (např. kulturní

památky, galerie, muzea, apod.). Analýza také zjišťuje, ţe ve Slovenské republice je

dostatečná síť středisek cestovního ruchu různé úrovně, kvality a velikosti.

Globální cíl ROP: „Zvýšení dostupnosti a kvality občanské infrastruktury a vybavenosti území

v regionech“. Globální cíl bude naplňován soustavou specifických cílů, ten, který se týká

cestovního ruchu zní následovně: „Posilnění kulturního potenciálu regionů a rozvoje

cestovního ruchu.“ Specifické cíle jsou rozpracovány do prioritních os. V rámci cestovního

ruchu budou podporovány vybrané památkové a fondové instituce na místní a regionální

úrovni, nemovité kulturní památky (kulturně poznávací a městský cestovní ruch); střediska

cestovního ruchu s celoročním vyuţitím a tvorba partnerství, propagace.

Nová strategie rozvoje cestovního ruchu

Nová strategie rozvoje CR bere při svém vytváření ohledy na nový sociální rozměr

evropských dokumentů o cestovním ruchu, politiku trvale udrţitelného rozvoje a také na to,

ţe cestovní ruch je stále významnější součástí spotřeby obyvatelstva.

Vize rozvoje cestovního ruchu je popsána velmi obsáhle. Ve zkratce: rozvoj cestovního

ruchu bude dynamický a bude pozitivně vnímán nejen v zemi, ale i v dalších státech. Bude

vytvořena stabilní organizační struktura CR, kvalitní propagace a prezentace, vzdělávání

zaměstnanců a pracovníků působících v cestovním ruchu, apod. Pozornost je věnována také

podpoře rozvoje CR z hlediska národní úrovně, včetně legislativní problematiky.

Strategickým cílem Nové strategie rozvoje cestovního ruchu je zvyšovat

konkurenceschopnost cestovního ruchu při lepším vyuţívání potenciálu, se záměrem

vyrovnání regionálních disparit a tvorby nových pracovních příleţitostí. Zásadními formami

cestovního ruchu budou letní turistika a pobyty u vody, lázeňský a zdravotní CR, zimní CR a

zimní sporty, městský a kulturně poznávací CR, venkovský CR a agroturistika.

Strategický cíl je rozveden do 5 specifických cílů rozvoje, které jsou ve Strategii podrobně

rozepsány i s termíny a zodpovědností:

1. Posílení postavení odvětví cestovního ruchu v národním hospodářství

2. Zvýšení atraktivnosti Slovenska jako dovolenkového cíle.



46

3. Zvýšení objemu pobytového cestovního ruchu.

4. Zlepšení struktury zahraničních návštěvníků Slovenska zkvalitňováním

poskytovaných sluţeb.

5. Podpora tvorby nových pracovních příleţitostí zejména v regionech s významným

potenciálem pro cestovní ruch.

Státní politika cestovního ruchu SR

Mezi východiska státní politiky cestovního ruchu se řadí Programové prohlášení vlády SR na

období 2006 – 2010, které se opírá o Novou strategii rozvoje cestovního ruchu, Národní

strategický referenční rámec, Národní program reforem, Marketingovou strategii cestovního

ruchu SR, apod.

Základním cílem státní politiky cestovního ruchu Slovenské republiky je získávání nových

trhů a optimální uspokojování potřeb domácích a zahraničních návštěvníků v cestovním

ruchu v trvale udrţitelném prostředí tak, aby se zabezpečila a zlepšila kvalita ţivota

domácího obyvatelstva a aby z něho mělo národní hospodářství co největší uţitek.

Záměrem státní politiky cestovního ruchu je:

zvyšování konkurenceschopnosti Slovenska a jeho trvale udrţitelný rozvoj

rozvoj zaměstnanosti a flexibilita pracovních trhů

regionální rozvoj a rozvoj podnikání

prezentace a propagace Slovenska

Základní rámec na plnění cílů politiky cestovního ruchu tvoří zásady, nositelé a nástroje.

Základní zásadou bude podpora cestovního ruchu jako jedné z priorit hospodářské politiky

vlády. Nositeli úloh jsou především orgány státní správy a samosprávy. Zásada státní politiky

cestovního ruchu:

1. Cestovní ruch je nástrojem podpory zvyšování konkurenceschopnosti,

strukturálních změn hospodářství a trvale udrţitelného rozvoje se záměrem zvýšení

podílu devizových příjmů z aktivního zahraničního cestovního ruchu na HDP ze

současných 2,7% na 4% v roce 2013 a zvýšení počtu přenocování.

2. Cestovní ruch je nástrojem rozvoje a flexibility pracovních trhů.

3. Cestovní ruch je prostředkem regionálního rozvoje a rozvoje podnikání.

4. Cestovní ruch je nástrojem prezentace a propagace Slovenska.

Operační program přeshraniční spolupráce SR – ČR

I v tomto dokumentu je moţné nalézt odkazy na problematiku cestovního ruchu. Znamená

to, ţe problematika cestovního ruchu se můţe významně podílet na rozvoji sledované

oblasti.

Ve zmíněném operačním programu je cestovnímu ruchu věnována jiţ část globálního cíle:

růst koheze a konvergence přeshraničního regionu bude naplněný utvářením funkční sítě

spolupracujících orgánů s cílem podporovat udrţitelný, integrovaný ekonomický,



47

environmentální, sociální a kulturní rozvoj přeshraničního regionu prostřednictvím zlepšení

dostupnosti, rozvoje informatizace, turismu, zachováním a rozvojem kulturních tradic.

Ve třech prioritních osách se cestovnímu ruchu věnují 2 cíle prioritní osy č. 1: Podpora

sociokulturního a hospodářského rozvoje přeshraničního regionu a spolupráce:

vyuţití potenciálu turismu pro nárůst jeho ekonomického významu v přeshraničním

regionu,

podpora tvorby společných produktů v cestovním ruchu.

Logicky zde také nalezneme aktivity zaměřené na podporu cestovního ruchu:

investice do přeshraniční infrastruktury turismu, zvyšování kvality turistických sluţeb a

rozvoj jejich společného marketingu;

organizování společných přeshraničních podniků v oblasti turismu a kultury, výměny

poznatků;

podpora vytváření společných produktů kultury, turismu a tradičních řemesel.



48

2 CHARAKTERISTIKA REALIZOVANÉHO CR

2.1 POPIS A STATISTIKA

2.1.1 Česká strana

V následující části bude popsán cestovní ruch, který je realizován na území Jihomoravského

kraje a ve Velkých Pavlovicích. Hlavním zdrojem informací pro jeho charakteristiku byla

veřejně dostupná data – např. ČSÚ, Centrály cestovního ruchu Jihomoravského kraje, vládní

agentury CzechTourism a také samozřejmě přehledy a statistiky samotného Turistického

informačního centra ve Velkých Pavlovicích.

Profil návštěvníka v turistickém regionu Jiţní Morava11

Demografická struktura je vyváţená – podíl muţů a ţen mezi návštěvníky je zhruba

vyrovnaný. Jednoznačně převaţovaly návštěvy s parterem, přáteli či známými (59 %), rodiny

s dětmi činily 34 %, zbytek (7 %) připadal na návštěvy jednotlivců.

Věková struktura respondentů:

do 25 let – 22 %,

ve věku 26-35 let – 29 %,

ve věku 36 aţ 49 let také 29 %,

nad 50 let pak 20 % návštěvníků.

Bliţší rozlišení bohuţel není k dispozici, ale zjednodušeně můţeme učinit alespoň závěr, ţe

zhruba čtvrtinu osob tvoří mladá generace včetně dětí, zhruba dvě třetiny jsou osoby

středního věku a zbytek zaujímá populace nad 50 let včetně seniorů.

11 Zdroj: Závěrečná zpráva o provedení anketního šetření profilu návštěvníka v Jihomoravském kraji v letní sezóně 2008,

Masarykova univerzita



49

Vzdělanostní struktura:

18,1 % se základním vzděláním,

56,6 % se středním vzděláním a

25,3 % s vysokoškolským vzděláním.

Je tedy patrné, ţe většinu návštěvníků tvoří osoby se středním vzděláním. Celkově můţeme

říci, ţe tato struktura vykazuje vyšší stupeň úrovně vzdělání, neţ je průměr za Českou

republiku (v porovnání s daty ze SLDB 2001).

Geografická struktura: 80,1 % návštěvníků tvoří domácí, 19,9 % zahraniční. Z toho je nejvíce

ze Slovenska (26,7 %), Rakouska (16,5 %), Polska (12,4 %), Německa (8,3 %) a

Nizozemska (12,2 %). V poslední době také narůstá podíl návštěvníků z Ruska. Nejvyšší

podíl zahraničních návštěvníků byl zaznamenán v turistické oblasti LVA, nejniţší v Brně a

okolí. Tyto charakteristiky lze také doplnit geografickou distribucí návštěvníků podle

vzdálenosti jejich bydliště. Zajímavý je také faktor dojíţďky - ze vzdálenosti do 20 km

pocházelo pouze 7 %, do 50 km 22 % a nad 100 km 62 % návštěvníků.



50

Délka pobytu a způsob ubytování. Z pohledu délky pobytu byl zachycen poměrně vysoký

podíl turistů minimálně s jedním přenocováním, (celkem 62 %). Z toho tvoří 37 % turistů

s jedním aţ dvěma přenocováními, 57 % s třemi aţ sedmi přenocováními. Způsob ubytování

byl odpovídající letní sezóně, kdy byl prováděn výzkum:

v hotelových zařízeních, tedy luxusnějších zařízeních pro náročnější klientelu bylo

ubytováno celkem 14 % turistů,

v penzionech (střední třída) 26 % a

v kempech 33 % turistů.

Naprosto převaţujícím způsobem dopravy je auto – 70 % respondentů. Na druhém místě je

vlak (7 %) a na třetím autobus se zájezdem (také 7 %).

Pohledy návštěvníků na turistický region

Jednou ze zásadních informací pro úspěšný management a marketing cestovního ruchu je

otázka důvodu návštěvy. Na prvním místě se jednoznačně umístila poznávací turistika

(poznání atraktivit, historie, architektury, aj.), na druhém místě relaxace a odpočinek

(rekreace, pobyt v přírodě, odpočinek) a třetí byla a turistika a sport. Ostatní důvody měly jen

malé zastoupení.

První místo si poznávací turistika udrţela i v lákavosti atraktivit (28,3 %). Na druhém

následovala pěší turistika (16,1 %), koupání a pobyty u vody (15,7 %), cykloturistika moţná

překvapivě aţ na čtvrtém místě (10,8 %), dále společenský ţivot a zábava (9,9 %), návštěvy

kulturních akcí (6,6 %). Venkovskou turistiku uvedlo jako lákavou aktivitu jen 2,3 %

respondentů.



51

Pozitivním faktem je signál, který potvrzuje dobré vnímání turistického regionu Jiţní Moravy -

o další návštěvě uvaţuje 74 % návštěvníků.

Z hlediska vnímání cenové relace regionu je jiţní Morava povaţována spíše za levnější.

Denní náklady na osobu/den:

nad 1.000,- Kč uvedlo 14,8 % respondentů,

500,- aţ 1.000,- Kč 34 %,

200,- aţ 500,- Kč v průměru 39,3 % a

do 200,- Kč pouze 11,9 %.

Zdroj informací je také důleţitá otázka pro marketing i management CR. Sluţeb turistických

informačních center vyuţilo 46 % respondentů, cestovních kanceláří jen 17 %, propagačních

materiálů jen 29 %, informací z médií jen 15 % návštěvníků, informací z internetu naopak jiţ

51 % (největší nárůst), informací od příbuzných a známých 45 % návštěvníků.



52

Dále byl zkoumán názor na kvalitu poskytovaných sluţeb. Nejvíce respondentů se vyslovilo

negativně:

k cenové úrovni sluţeb – 34,1 %,

k čistotě a pořádku – 24,6 %,

k úrovni personálu 10,3 %,

ke kvalitě gastronomických sluţeb (7,6 %),

nejméně ke kvalitě ubytovacích sluţeb – 4,4 %.

V péči o rozvoj cestovního ruchu vnímalo nejvíce respondentů negativně problematiku

kvality nabídky programů pro volný čas – 13,3 %, dále poskytování informací o regionu – 9,3

%, péči o ţivotní prostředí – 9,2 %, péči o kulturní a historické památky – 7,6 %, péči o

bezpečnost návštěvníků – 6,9 %. Nejlépe byla hodnocena přátelskost místních lidí

k návštěvníkům – jen 4 % negativních odpovědí.

Turistická infrastruktura. Tradičně nejméně příznivě byla hodnocena dopravní infrastruktura –

39,7 % – a dostupnost regionu hromadnou dopravou – 15 %. Následovaly příleţitosti pro

zábavu a společenské vyţití – 14,6 %, vybavenost sportovní infrastrukturou – 13,5 % a

nákupní moţnosti – 13,1 %, naopak nejpříznivěji rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit

(jen 6 % negativních odpovědí).



53

Profil návštěvníka Velkých Pavlovic

Současnými uţivateli atraktivit Velkých Pavlovic jsou místní obyvatelé, obyvatelé regionu a

turisté z různých koutů České republiky a ze zahraničí, kteří přijíţdějí převáţně za vinařskou

turistikou a lidovými tradicemi. Rozšířená je také poznávací turistika a v poslední době stále

oblíbenější cykloturistika.

Evidence a statistika sice není vedena u všech akcí a relevantních dat, nicméně

v následujícím textu jsou uvedena alespoň vybraná data TIC Velké Pavlovice.

Odhadovaná návštěvnost vybraných kulturních a společenských akcí:

Akce Počet dní akce Odhadovaný počet

návštěvníků / den12

Velkopavlovické vinobraní 2 (pá, so) ca 2.000 platících os.

Krojované hody 3 (ne, po, út) ca 1.500 – 1.800

Otevřené vinné sklepy 3 – 4 x do roka ca 80

Plesy 7 – 10x do roka ca 200

Náklady vydaných propagačních materiálů:

Rok Materiál Náklad

2007

kalendář akcí 2007 5.500

leták A3 – Velké Pavlovic 5.500

vinný lístek (Víno v oranţovém) 700

letáky A5 (Listopad ve znamení Sv.Martina) 1.200

vinný lístek 500

2008

Kalendářík 3.300

leták A3 (ubytování a stravování ve V. Pavlovicích) 5.000

kalendář akcí 2008 10.000

12 Jsou bráni v potaz pouze platící návštěvníci, s neplatícími můţe být celkový počet o hodně vyšší



54

Návštěvnost internetových stránek Velkých Pavlovic za rok 2007:

Měsíc Počet návštěv webu Měsíc Počet návštěv webu

Leden 4.605 Červenec 7.688

Únor 4.679 Srpen 9.092

Březen 5.601 Září 8.378

Duben 5.568 Říjen 7.987

Květen 5.922 Listopad 7.922

Červen 6.820 Prosinec 6.354

CELKOVÝ počet návštěv webu za rok 2007 80.616

Průměrná MĚSÍČNÍ návštěvnost webu 6.718

Průměrná DENNÍ návštěvnost webu 220,86

Celkový počet návštěvníků dotčeného regionu byl v roce 2006 dle dostupných dat13

následující:

Rekapitulace datových podkladů k problematice cestovního ruchu (r. 2006)

Území

Počet hostů

(ubyt. zařízení)

r. 2006

Počet jednodenních

turistů (r. 2006)14

Celkový počet

turistů

(r. 2006)

okres Břeclav 143.682 77.367 221.049

Svazek obcí Modré Hory 8.322 4.48115

12.803

SO ORP Břeclav 68.622 36.950 105.572

SO ORP Hodonín 51.292 27.618 78.910

SO ORP Hustopeče 37.494 20.189 57.683

Celková roční návštěvnost města Velké Pavlovice a regionu Modré Hory je tak dle

doloţených informačních zdrojů průměrně 16.943 osob.

Ubytovací zařízení a zahraniční návštěvníci

Celkový počet ubytovacích zařízení v Jihomoravském kraji v letech 2005 – 2007 narostl

ze 496 na 502 a počet lůţek z 12.021 na 12.294. Rostly i další veličiny s tímto přímo či

nepřímo spojené – cena (průměrná cena ubytování vzrostla na 349,- Kč), počet hostů

nerezidentů z 367.439 na 432.318 (to představuje nárůst ca o 17 %) a počet přenocování

nerezidentů (z 2.321.628 na 2.353.525). Poklesl ale průměrný počet přenocování

nerezidentů ze 1,9 na 1,8 a jejich průměrná doba pobytu z 2,9 na 2,8 dne.

V okrese Břeclav bylo k 31. 12. 2007 registrováno 93 hromadných ubytovacích zařízení,

1.890 pokojů, 5.193 lůţek a 443 míst pro stany a karavany. Průměrná cena ubytování byla

328,- Kč. Z uvedených 93 zařízení byl 1 hotel ***, 56 ostatních hotelů a penzionů, 9 kempů,

15 chatových osad a turistických ubytoven a 12 ostatních zařízení.

13 Zdroje: Statistika cestovního ruchu, ČSÚ, Průzkum turistické poptávky, CzechTourism 2006 14 Odhad z logiky konstrukce škály - vlastní dopočet 15 Statistika nepočítá s jednorázovými akcemi masově navštěvovanými turisty, dle evidence TIC Velké Pavlovice lze na základě

přehledu prodaných vstupenek na akce zaměřené i z velké části na turisty konstatovat zvýšení uvedeného počtu jednodenních turistů (účastníků jednorázových akcí) průměrně o 4140 osob



55

Nejvíce zahraničních návštěvníků Jihomoravského kraje (r. 2007) bylo z Polska (20 %), dále

z Německa (16,1 %) a ze Slovenska (15,6 %). Podíl dalších zemí nepřesáhl hranici 8 %.

Z toho je zřejmé, ţe slovenští turisté tvoří významnou a nepřehlédnutelnou sloţku

návštěvnického portfolia.

Jiţní Moravu navštívil v roce 2007 1.449.249 návštěvníků, z toho 479.120 nerezidentů.

V rámci České republiky tak po Praze zaujímá druhé nejsilnější postavení z hlediska

návštěvnosti nerezidentů16.

16 Česká republika je v tomto přehledu dělena na Český ráj, Český sever, Jiţní Čechy, Jiţní Moravu, Krkonoše, okolí Prahy,

Plzeňsko, Prahu, Severní Moravu a Slezsko, Severozápadní Čechy, Střední Moravu, Šumavu, Východní Čechy, Vysočinu a Západočeské lázně.



56

2.1.2 Slovenská strana

V této části bude popsán cestovní ruch, který je realizován na území Trnavského kraje, popř.

v okrese Senica a bude zachycen jeho vývoj. Hlavním zdrojem informací byla veřejně

dostupná data – např. ze zdrojů Štatistického úradu Slovenskej republiky, RegDat –

databáze regionálnej štatistiky, SLOVSTATu nebo SACRu – Slovenskej agentury

cestovného ruchu.

Trnavský kraj v cestovním ruchu – postavení, návštěvnost, délka pobytu

Z hlediska postavení v cestovním ruchu ve Slovenské republice zaujímá Trnavský kraj se

svým necelým jedním procentem (0,7 %) druhé nejslabší místo – hůře uţ je na tom pouze

Banskobystrický kraj. Musíme sice brát v úvahu naprosto jednoznačně vedoucí postavení

Prešovského kraje, kde se odehrávají téměř tři čtvrtiny realizovaného cestovního ruchu, ale i

v tomto kontextu je pozice Trnavského kraje velmi slabá.

Pokud jde o vývoj návštěvnosti v jednotlivých krajích, pak ani tam nevykazuje Trnavský kraj

pozitivní vývoj. Jediný, kdo zaznamenal mezi lety 2005 – 2007 výrazný nárůst návštěvnosti,

je Ţilinský kraj, vedle něj mnohem menší nárůst pak kraje Banskobystrický a Bratislavský.

Návštěvnost ostatních krajů klesala, Trnavský kraj se postupně dostal na ca 56 % výchozí

hodnoty (z r. 2005), coţ je velmi negativní trend.



57

Obdobný trend byl zaznamenán i ve vývoji délky pobytu návštěvníků v krajích – měřené

podle pobytových dní (zajímavé je, ţe vývoj délky pobytu ne zcela kopíruje vývoj

návštěvnosti). I tam byl u Trnavského kraje výrazný pokles – a to aţ na ca 44 % hodnoty

z roku 2005.

Zahraniční návštěvníci

Celkový počet návštěvníků na Slovensku (měřeno podle návštěvníků v ubytovacích

zařízeních cestovního ruchu) vykazuje stabilní růst. Zhruba 44 % tvoří zahraniční

návštěvníci. Největší část tvoří čeští turisté (29,1 %), na druhém místě Poláci (14,5 %), na

třetím Němci (10,4 %), následují Maďaři (5,6 %), Spojené království (3,8 %), Rakušané (3,7

%) a Italové (3,5 %). Podíl ostatních nepřesahuje 3 % a tvoří v úhrnu 29,4 %.



58

Zajímavá je změna ve sloţení zahraničních návštěvníků, pokud zkoumáme cestovní ruch

organizovaný cestovními kancelářemi (podle počtu pobytových dní). Pak nejsilnější pozici

zaujímají turisté z Německa – přes 30 %. S relativně velkým odstupem následují Ukrajinci

(12,7 %), pak dále Češi (8,7 %), Rusové (8,1 %), za nimi Britové (6,0 %), Rakušané (5,1 %),

Poláci (5,0 %) a nakonec Bulhaři (3,2 %). Podíl ostaních činí v osuhrnu 20,7 %, ale jednotlivě

nepřesahuje 3 %. Z toho vyplývá, ţe organizovaný incomingový cestovní ruch (vícedenní) se

orientuje na trochu jiné sloţení návštěvníků neţ jaké celkově přicestuje na Slovensko.

V pasivním cestovním ruchu (realizovaném cestovními kancelářemi podle počtu

vycestovaných osob) jsou nejvýznamnějšími turistickými destinacemi Chorvatsko (21,3 %),

Řecko (17,7 %), Bulharsko (11 %), Egypt (10,4 %) a Itálie (8,5 %). Okolo 4 % navštíví

Turecko, Rakousko a Španělsko. Tato struktura, jak je zřejmé, je odlišná od struktury

incomingového cestovního ruchu. Česká republika jako destinace přitom nepřekročila

dvouprocentní hranici, coţ nemusí být nutně překvapivé. Je jednak velice dobře dostupná



59

individuálně a jednak díky předchozí historii, minimální jazykové a často i osobním vazbám

většina osob nevyhledává při její návštěvě sluţby cestovních kanceláří.

Ubytovací zařízení

Největší počet ubytovacích zařízení je v Ţilinském kraji. Prešovský kraj, ač má v cestovním

ruchu jasně dominantní postavení, je aţ na druhém místě. Vysoký počet zařízení je pak ještě

v Banskobystrickém a Košickém kraji. Trnavský kraj je, překvapivě po Bratislavském, druhý

od konce.

Situace je trochu odlišná, kdyţ se zaměříme nikoliv na počet ubytovacích zařízení, ale na

jejich lůţkovou kapacitu. Tam se pozice Prešovského a Ţilinského kraje liší jen minimálně.

S odstupem za nimi jsou kraje Banskobystrický, Košický a Bratislavský, také s téměř

stejnými podíly. O poslední příčky se pak dělí Trnavská kraj, Trenčianský a Nitrianský, také

s téměř stejnými procenty.



60

Vývoj počtu ubytovacích zařízení a jejich vyuţití, sledovaný mezi lety 2001 aţ 2007, byl

v různých krajích různý. V následující tabulce se zaměříme na počet přenocování

návštěvníků v ubytovacích zařízeních (pozn.: červená čísla jsou procentní údaje vztaţené

k základně roku 2001). Jak je vidět, kromě tří případů počet návštěvníků vzrůstal. Významný

nárůst zaznamenal Bratislavský a Trenčianský kraj, drobný nárůst Ţilinský, Nitrianský a

Košiský kraj. Vedle Banskobystrického a Prešovského kraje došlo k poklesu bohuţel i u

Trnavskoho kraje, a to na 88,7 % hodnoty roku 2001. Pokles zde byl stabilní a plynulý po

celou dobu, coţe je negativní. Pokud bychom analyzovali jednotlivé kategorie ubytovacích

zařízení, pak celkový vývoj zhruba kopíroval počet přenocování v hotelech (stabilní pokles

na ca 86,1 %). Naopak penziny zaznamenaly dramatický nárůst na celých 182 %.

Dramatický, ovšem pokles, byl u kempů, a to na pouhých 49,7 %. Tento vývoj vypovídá, ţe

obliba Trnavského kraje jako návštěvnické destinace a motivace setrvát na jeho území přes

noc vytrvale klesá. Roste obliba ubytování ve střední kategorii – penzinech, odliv naopak

zaznamenívají luxusní ubytovací zařízení – hotely – a levná zařízení – kempy.

Počet přenocovaní návštěvníků v ubytovacích zařízeních

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Bratislavský kraj 109,4 109,8 115,4 134,0 138,3 141,2

Celkem 1 241 197 1 357 912 1 363 138 1 432 296 1 663 260 1 716 984 1 752 709

Trnavský kraj 105,8 102,6 91,3 90,6 87,9 88,7

Celkem 1 282 963 1 356 853 1 316 411 1 171 840 1 162 154 1 127 958 1 137 552

105,8 97,5 90,9 89,6 87,6 86,7

Hotely 1 020 962 1 079 966 995 472 928 452 914 400 894 811 885 561

116,2 127,0 109,4 150,4 148,8 182,0

Penziony 36 896 42 873 46 870 40 365 55 482 54 905 67 149

132,6 130,8 64,2 58,1 48,9 49,7

Kempy 57 536 76 271 75 238 36 943 33 437 28 135 28 613



61

Okres Senica 120,3 127,7 88,4 66,5 66,0 81,4

145 803 175 361 186 218 128 888 96 945 96 216 118 695

Trenčiansky kraj 142,1 147,7 123,8 118,4 123,0 137,6

Celkem 796 987 1 132 489 1 177 272 986 509 943 614 980 607 1 096 544

Nitrianský kraj 96,7 104,4 96,4 95,1 106,0 108,3

Celkem 572 362 553 482 597 453 551 754 544 074 606 961 619 711

Ţilinský kraj 103,0 103,8 94,8 99,9 107,6 112,5

Celkem 2 096 427 2 159 791 2 175 857 1 987 306 2 095 016 2 255 610 2 358 745

Banskobystrický

kraj 106,6 104,8 89,5 82,9 84,9 86,2

Celkem 1 761 067 1 878 049 1 845 670 1 576 981 1 459 522 1 494 649 1 517 215

Prešovský kraj 105,1 97,8 81,2 74,7 78,0 81,2

Celkem 2 904 079 3 051 652 2 839 431 2 356 664 2 170 128 2 265 092 2 357 265

Košický kraj 122,9 112,0 103,2 104,7 103,9 109,5

Celkem 664 010 815 964 743 724 685 187 694 986 689 704 726 891

Naproti tomu, počet ubytovacích zařízení i lůţková kapacita v Trnavském kraji za období

2001 – 2007 rostly, a to ve všech kategoriích. Počet hotelů a penzionů se téměř

zdvojnásobil, počet lůţek ale v hotelích zůstal téměř stejný, u penzionů vzrostl na ca

1,7násobek. Počet kempů se sníţil na 90 %, ale počet lůţek v nich naopak vzrostl na 142 %.

V celkových hodnotách lůţková kapacita narostla od roku 2001 do roku 2007 o ca 22 % a

počet ubytovacích zařízení o ca 57 %.

Pokud se podíváme na situaci podle bliţšího místního rozdělení, pak pokles počtu

přenocování zaznamenáváme i v okrese Senica, a to o téměř 20 %. Vývoj nebyl ale stabilní

a jednoznačný – v letech 2002 a 2003 došlo k nárůstu a od roku 2004 k poklesu, který byl

v roce 2005 a 6 dokonce ca 35 %. V posledním sledovaném období se situace opět nepatrně

zlepšila, došlo k nárůstu na uvedených 81,4 % hodnoty r. 2001. Tento vývoj potvrzují i data o

počtu návštěvníků v ubytovacích zařízeních, která rovněţ zaznamenávají pokles. Oproti

tomu vzrostl v okrese Senica jak počet ubytovacích zařízení (z 19 na 27), tak počet lůţek

v ubytovacích zařízeních (z 2.425 na 2.657, coţ je ca o 9,6 %).



62

2.1.3 Závěr

Data za obě partnerské strany bohuţel nejsou zcela srovnatelná. Velice cenné údaje

poskytla např. provedená analýza na území jiţní Moravy o profilu a postoji návštěvníků, která

na slovenské straně chybí, a stejné nejsou ani ostatní sledované veličiny, ani rozsah jejich

měření. I tato skutečnost má určitou vypovídací hodnotu a naznačuje, jakou pozici

cestovních ruch na daném území zaujímá a jaká je mu přikládána důleţitost. Analytické

závěry je proto zapotřebí učinit z dostupných dat, která se podařilo získat pro účely analýzy.



63

2.2 REZERVY A MOŢNOSTI ROZVOJE

Tato část obsahuje shrnutí závěrů předchozích kapitol, především kapitoly A.2 Popis

podmínek cestovního ruchu a kapitoly se B.1 Popis a statistika. Z tohoto shrnutí a

z charakteru realizovaného CR vyplynou rezervy a moţnosti pro další rozvoj cestovního

ruchu v dotčeném regionu, které otevřou cestu k návrhové části.

2.2.1 Česká strana – celková SWOT analýza

Silné stránky

- dobrá poloha při hranici s Rakouskem a Slovenskem

- velmi dobrá dostupnost různými druhy dopravy

- dobrá image regionu (související např. s pohostinností)

- široká škála turistických atraktivit

- tradice vinařství na vysoké úrovni

- ţivý a udrţovaný folklor

- velké mnoţství a pestrost pořádaných společenských a kulturních akcí

- dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku, existence vinařských cyklostezek

- profil návštěvníků neomezující se pouze na jednorázové turisty, ale i na časté nebo

dokonce pravidelné návštěvníky

- kvalitní práce TIC Velké Pavlovice

- aktivní mikroregionální a partnerská spolupráce

- dostatečná nabídka ubytovacích a stravovacích zařízení z hlediska kvantity

- dostačující kvalita ubytovacích sluţeb (ve většině případů)

- dostatečná nabídka kulturní a sportovní infrastruktury

- kvalitní, aktuální a přehledné internetové stránky

- marketing a propagace – vyuţívání širokého spektra informačních kanálů

Slabé stránky

- nedostatečná nabídka stravovacích sluţeb z hlediska kvality

- problematická úroveň poskytovaných sluţeb

- kapacitně a kvalitativně nedostatečná doplňková infrastruktura a sluţby cestovního

ruchu

- absence komplexních produktů cestovního ruchu – produktových a cenových balíčků

- nekoncepční management CR

- vysoká míra sezónnosti cestovního ruchu

- absence on-line rezervačního systému

- krátká průměrná doba pobytu návštěvníků

- nedostatečná informovanost o turistickém potenciálu oblasti

- slabá spolupráce veřejného a podnikatelského sektoru a podnikatelů mezi sebou



64

Příleţitosti

- podpora lukrativních forem CR – např. kongresové turistiky, venkovské nebo

hippoturistiky

- rozvoj netradičních atrakcí spojených s poznáváním regionálních a místních specifik

- vyuţití celoročního potenciálu CR

- posílení úrovně poskytovaných sluţeb

- podpora rozvoje doplňkových sluţeb

- vytvoření nabídky pro stálé návštěvníky

- oslovení nových skupin návštěvníků spoluprací s cestovními kancelářemi

- propojení informačních systémů, vytvoření on-line rezervačního systému

- posílení propagace a informovanosti o turistickém potenciálu oblasti

- koncepční management CR – realizace rozvoje cestovního ruchu jako komplexní a

koordinované činnosti

- vzdělávání pracovníků v oblasti CR

- vytvoření komplexních produktů cestovního ruchu – produktových a cenových

balíčků

- příprava projektů a získávání dotací, sdruţování finančních prostředků

- posílení spolupráce veřejného a podnikatelského sektoru a podnikatelů mezi sebou

Hrozby

- silná regionální konkurence

- ztráta zájmu ze strany návštěvníků kvůli nedostatečné nabídce a kvalitě turistické

infrastruktury

- ztráta zájmu ze strany návštěvníků kvůli nedostatečné informovanosti o oblasti a její

nabídce – nízké povědomí potenciálních zákazníků

- nedostatek finančních prostředků

- globální ekonomická krize

- ztráta motivace posilovat a rozvíjet vlastní zdroje

- ztráta atraktivity krajiny poškozením ţivotního prostředí

- izolovaná nabídka jednotlivých sluţeb podnikateli

2.2.2 Slovenská strana – celková SWOT analýza

Silné stránky

- dobrá poloha nejen v rámci Slovenska, ale i při hranici s Českem a Rakouskem

- vztahy s partnerskými městy mimo Slovenskou republiku a zkušenosti s přeshraniční

spoluprací

- významný potenciál v nabídce kulturních a společenských akcí a historicky

zajímavých objektů a míst

- existence sportovní infrastruktury

- příjemná krajina a rozmanitost přírodního potenciálu

- výskyt termálních pramenů, tradice a vhodné podmínky pro rozvoj lázeňství,

zdravotního cestovního ruchu a rekreace u termálních koupališť

- vhodné podmínky pro rozvoj šetrných forem turizmu – pěší turistiky, cykloturistiky,



65

jezdectví, rybářství nebo honitba

- zachované etnografické hodnoty – lidové umění, částečně folklor, originální kuchyně

- příznivá cenová úroveň

Slabé stránky

- neuspokojivá návštěvnost kraje domácími i zahraničními turisty

- nízká poptávka po sluţbách cestovního ruchu

- slabě rozvinutá síť cyklostezek

- nedostatečná kapacita silnic, jejich přeplněnost a špatný technický stav

- špatná úroveň infrastruktury pro rozvoj sportu, umění a kultury

- rezervy v občanské vybavenosti a nedostatek volnočasových atrakcí

- špatný stav městské zeleně a parků

- kvantitativně a kvalitativně nedostatečná základní i doplňková infrastruktura a sluţby

cestovního ruchu

- absence komplexních produktů cestovního ruchu – produktových a cenových balíčků

- izolovaná nabídka jednotlivých sluţeb podnikateli

- slabá spolupráce veřejného a podnikatelského sektoru a podnikatelů mezi sebou

navzájem

- nerozvinutá občanská participace

- nedostatečná propagace a informovanost o oblasti a nabídce

- absence on-line rezervačního systému

- nekoncepční management CR a přístup k CR

- slabá a nesystematické podpora ze strany státu

- klesající návštěvnost Trnavského kraje

- dlouhodobě klesající počet přenocování v Trnavském kraji i v okrese Senica

- krátká průměrná doba pobytu návštěvníků

Příleţitosti

- vyuţití potenciálu přírodního a kulturního bohatství – např. Kunovské přehrady,

hradu Branč, aj.

- rekonstrukce a kultivace kulturních památek

- budování rekreačních oblastí a odpočinkových zón, sportovišť a dětských hřišť

- rozvoj atraktivních a lukrativních forem turizmu – kongresové turistiky a lázeňského

turismu

- vytvoření podmínek pro šetrné a zajímavé formy turistiky (rybolov, honba, golf)

- rozvoj tradiční regionální kultury a tradice výtvarného umění

- rozvoj netradičních atrakcí

- rozšiřování a zkvalitňování sítě cykloturistických tras

- kultivování a údrţba městské zeleně

- zlepšení technického stavu komunikací a dopravní dostupnosti

- rozšíření nabídky a posílení úrovně poskytovaných základních sluţeb

- podpora rozvoje doplňkových sluţeb, budování nové infrastruktury

- spolupráce se soukromým sektorem a občany, cestovními kancelářemi

- modernizace a profesionalizace informačních sluţeb a informačního střediska



66

- propojení informačních systémů, vytvoření online rezervačního systému

- vytvoření a soustavné provozování kvalitních propagačních materiálů a

internetových stránek zaměřených přímo na cestovní ruch a jeho moţnosti

- posílení propagace a informovanosti o turistickém potenciálu oblasti, zlepšování

turistického image

- vytvoření nabídky pro stálé zákazníky

- vytvoření komplexních produktů cestovního ruchu – produktových a cenových

balíčků

- rozvoj spolupráce příhraničních regionů z hlediska zkvalitnění existujících a tvorby

nových společných produktů

- koncepční management CR – realizace rozvoje cestovního ruchu jako komplexní a

koordinované činnosti

- tvorba koncepcí rozvoje

- vzdělávání pracovníků v oblasti CR, motivace nových pracovníků

- příprava projektů a získávání dotací k jejich zajištění, sdruţování finančních

prostředků

Hrozby

- rostoucí konkurence

- nízká atraktivita

- ztráta existujících trhů a klientů nejen ze zahraničí, ale i domácích zákazníků,

prohlubující se nezájem

- nedostatek finančních prostředků

- globální ekonomická krize

- nezájem o zapojení ze strany soukromého sektoru a občanů

- ztráta motivace posilovat a rozvíjet vlastní zdroje

- ztráta atraktivity krajiny poškozením ţivotního prostředí

- veřejná správa – nezainteresovanost všech sloţek, nízká flexibilita, nerespektování

přijatých závěrů, prosazování zájmů úzkých skupin atd.

- nezájem mladé generace o práci v cestovním ruchu a neochota současných

zaměstnanců se dále vzdělávat

- ztráta přesvědčení, ţe CR je významnou sloţkou hospodářství a napomůţe rozvoji

regionu



67

2.2.3 Závěr

Cestovní ruch je významnou sloţkou ekonomiky, která, pokud je cíleně, kvalitně a aktivně

řízen, můţe významně napomáhat k rozvoji města, jeho hospodářství, podnikání, úrovni

sluţeb, ale i jeho vzhledu a mnoha dalším oblastem. K tomu, aby takové úrovně cestovní

ruch dosáhl, je zapotřebí mu věnovat náleţitou pozornost na všech úrovních (veřejné správy,

podnikatelské a občanské) a systematicky jej řídit a rozvíjet.

Úroveň realizovaného cestovního ruchu u obou partnerů se výrazně liší – na pavlovické

straně hraje svou nezanedbatelnou roli v ţivotě města, i kdyţ se v podstatě jedná jen o určitý

typ zaměření turismu a potaţmo i návštěvníků. Na senické straně je, i vzhledem k velikosti

města a jeho významu, úroveň cestovního ruchu v podstatě minimální.

Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu jsou na obou stranách příznivé. Je proto třeba se

cíleně zaměřit na odstraňování nedostatků a omezování moţných rizik a paralelně s tím na

vyuţívání existujícího potenciálu a kladů. Nedaleká vzdálenost obou měst je přitom ideální

výchozí podmínkou pro doplňování turistické nabídky, vytváření společných akcí či cenových

a produktových balíčků a propojených informačních systémů. Tomu nahrává i jazyková,

historická a kulturní blízkost, a tím pádem minimalizované bariéry.

Samostatnou kapitolou, která je ovšem pro další směrování a rozvoj cestovního ruchu

klíčová, je cílený management a koncepční řízení a přístup. Zde jsou velké nedostatky u

obou partnerů, na slovenské straně prakticky můţeme hovořit o absenci lokálního a

regionálního managementu cestovního ruchu. Značné nedostatky vykazuje také

informovanost směrem k potenciálním návštěvníkům a, zejména opět na senické straně,

cílená propagace. Zcela zanedbatelná je spolupráce se soukromým sektorem –

s poskytovateli sluţeb, partnerství atd. Značné rezervy jsou také v infrastruktuře cestovního

ruchu – ať uţ v nabídce sluţeb základních nebo doplňkových sluţeb.

Přes tyto nedostatky můţeme jako pozitivní výchozí bod vidět právě nastartovanou

přeshraniční spolupráci, která můţe, při správném uchopení a vyuţití, napomoci rozvoji

cestovního ruchu. Obě strany s ní mají bohatou zkušenost a do budoucna bude stěţejní ji

nadále podporovat, rozvíjet a cíleně zaměřovat. Pokud bude úspěšně realizována, povede

k postupnému odstranění zjištěných nedostatků a potaţmo i hrozeb a vyuţití potenciálu na

obou stranách hranice.



68

3 NÁVRHOVÁ ČÁST

3.1 VIZE A CÍL SPOLEČNÉ STRATEGIE ROZVOJE

PŘESHRANIČNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU

VIZE

V návrhovém období 2009 – 2020 budou jednotliví aktéři regionální rozvoje postupně

realizovat kroky Společné strategie rozvoje přeshraničního cestovního ruchu. V roce 2020

tak bude kompletně vytvořen funkční a praktický systém propagace a turistické nabídky

miniregionu cestovního ruchu na jiţní česko-slovenské hranici. Turisté přijíţdějící do toho

regionu budou vyuţívat rozvinutých a dobře organizovaných základních a doplňkových

sluţeb cestovního ruchu, včetně praktických a nápaditých programů a produktů. Tímto se

výrazně prodlouţí doba jejich pobytu na zájmovém území miniregionu, coţ přinese pozitivní

socioekonomických efekt pro další rozvoj území. V rámci koordinovaného rozvoje cestovního

ruchu bude bezpodmínečně kladen důraz na principy udrţitelnosti a to zejména v oblasti

ţivotního prostředí, přírodních a kulturních atraktivit a tradic.

STRATEGICKÝ CÍL

Vytvoření účelového přeshraničního miniregionu pro společnou efektivní realizaci

cestovního ruchu v jiţním části česko-slovenského pohraničí.

Zdůvodnění:

Jiţní část československého pohraničí je oblastí turisticky velmi atraktivní z hlediska různých

forem cestovního ruchu, různých zájmových či cílových skupin návštěvníků i z hlediska

široké nabídky různorodých turistických moţností. Regionalizace cestovního ruchu v ČR i

v SR počítá pouze s regiony uvnitř hranic obou států, přeshraniční moţnosti nejsou brány

v úvahu, resp. jsou do jisté míry povaţovány za konkurenční. Společná strategie rozvoje

přeshraničního cestovního ruchu vytváří koncepční prostor pro vzájemné vyuţití moţností a

potenciálu na obou stranách hranic a to jak rozšířením nabídky atraktivit a forem cestovního

ruchu, tak i rozšířením nabídky turistického zázemí v podobě základních doplňkových sluţeb

cestovního ruchu. Oboustranný přínos je pak chápán jako nárůst počtu účastníků aktivit

cestovního ruchu, prodlouţení jejich pobytu na řešeném území, částečně zmenšování

problému sezónnosti a v neposlední řadě jako zvýšení ekonomického efektu cestovního

ruchu pro uvaţovaný miniregion a jeho obyvatele.

PROGRAMOVÉ ÚKOLY

K naplnění strategického cíle budou slouţit programové úkoly. Formulované programové

úkoly odráţí závěry analytické části a jsou to logické celky, zaměřené vţdy na jednu

konkrétní oblast. Tvoří je jednotlivá opatření, která budou realizována formou navrţených

aktivit (viz další kapitola).

Pozn.: Pořadí programových úkolů nestanovuje jejich priorizaci.



69

Programový úkol č. 1: Vytvoření kvalitní základní a doprovodné infrastruktury a sluţeb

cestovního ruchu

Nezbytným předpokladem pro realizaci a rozvoj cestovního ruchu je kvalitní infrastruktura a

sluţby. Na jejich vytváření, revitalizaci, rekonstrukci či provozu se budou podílet jednak obě

partnerská města, případně mikroregiony Modré Hory a Branč, a jednak jejich podnikatelé –

soukromí poskytovatelé sluţeb. Pro všechny tyto kroky je zapotřebí cílená podpora ze strany

municipálních autorit. Jak ukázaly závěry analytické části, mají v oblasti sluţeb a doprovodné

infrastruktury partnerská města Senica a Velké Pavlovice i jejich okolí na obou stranách

hranice velké rezervy.

PÚ 01 bude naplněn následujícími opatřeními:

1.1: Rozvoj základních sluţeb cestovního ruchu

1.2: Rozvoj kulturní infrastruktury

1.3: Rozvoj sportovní infrastruktury

1.4: Rozvoj další infrastruktury

Programový úkol č. 2: Turistické programy a produkty

Další slabinou je tvorba turistických programů a produktů, zejména tzv. balíčků. Na jejich

tvorbu se zaměřuje PÚ 02. Měly by být zaloţeny na jedinečnosti a neopakovatelnosti a

vyuţívat nabídku místních kulturních, folklórních, historických a přírodní atraktivity.

Programový úkol PÚ 02 tvoří opatření:

2.1: Tvorba turistických programů

2.2: Tvorba produktů cestovního ruchu

Programový úkol č. 3: Marketingová podpora rozvoje cestovního ruchu

Pro samotnou realizaci cestovního ruchu je nutné nejen dopovídající zázemí, ale i adekvátní

marketingová podpora, na kterou se zaměřuje PÚ 03. Ta by měla zahrnovat veškeré

marketingové nástroje (např. reklamu, propagaci, distribuce atd.), sledovat nové trendy a cílit

na zákaznické skupiny a měla by být aktivní, a to ze strany obou partnerů. Nezastupitelnou

úlohu přitom hrají informační turistická centra. Bez takovéto podpory není moţné turistické

produkty a atraktivity úspěšně nabízet a prodávat. Při přípravě a realizaci marketingové

strategie je vhodná spolupráce obou partnerů (a to i např. formou výměny zkušeností atd.) a

soukromého sektoru.

Programový úkol PÚ 02 tvoří opatření:

3.1: Marketingová podpora rozvoje cestovního ruchu

3.2: Podpora činnosti turistických informačních center



70

Programový úkol č. 4: Management cestovního ruchu

Úspěšnost veškerých výše popsaných kroků se odvíjí od kvalitního zázemí, kterému se

věnuje poslední programový úkol PÚ 04. Ten zahrnuje management cestovního ruchu s

jasně vymezenými kompetencemi, úkoly a činnostmi, který musí být realizován ze strany

obou municipálních autorit, a také rozvoj lidských zdrojů. Pracovníci v cestovním ruchu jsou

základem veškerých aktivit, proto je nutné dbát na jejich rozvoj.

Programový úkol PÚ 04 obsahuje opatření:

4.1: Kvalitní management cestovního ruchu

4.2: Rozvoj lidského kapitálu



71

Programové schéma

Strategický cíl:

Vytvoření účelového přeshraničního miniregionu pro společnou efektivní realizaci cestovního ruchu v jiţním části česko-slovenského pohraničí

1.1: Rozvoj základních sluţeb CR

2.1: Tvorba turistických programů

3.1: Marketingová podpora

rozvoje cestovního ruchu

4.1: Kvalitní management cestovního

ruchu

1.2: Rozvoj

kulturní infrastruktury

2.2: Tvorba

produktů cestovního ruchu

3.2: Podpora

činnosti TIC

4.2: Rozvoj

lidského kapitálu

PÚ 01:

Vytvoření kvalitní

základní a

doprovodné infrastruktury a

sluţeb CR

1.3: Rozvoj sportovní infrastruktury

1.4: Rozvoj další

infrastruktury

PÚ 02:

Turistické programy a

produkty

PÚ 03:

Marketingová podpora rozvoje

cestovního ruchu

PÚ 04:

Management cestovního

ruchu



72

3.2 PROGRAMOVÉ ÚKOLY

Programový úkol č. 1: VYTVOŘENÍ KVALITNÍ ZÁKLADNÍ A DOPROVODNÉ

INFRASTRUKTURY A SLUŢEB CESTOVNÍHO RUCHU

Opatření č. 1.1: Rozvoj základních sluţeb cestovního ruchu

Aktivity opatření:

Zvýšení kvality poskytovaných sluţeb

Vytvoření komplexní nabídky ubytovacích sluţeb ve všech kategoriích

Vytvoření nabídky místních gastronomických specialit, orientace na tradiční kuchyni

Popis:

Největším problémem základní infrastruktury CR je kolísavá kvalita sluţeb – ubytovacích i

stravovacích. Problematická je často ochota personálu, profesionalita a odborná vzdělanost.

Samotná úroveň ubytovacích sluţeb (čistota, technický stav atd.) se zlepšuje, ovšem

nabídka se soustřeďuje převáţně do kategorie středního či levnějšího ubytování. Je proto

ţádoucí vytvořit i nabídku luxusních ubytovacích sluţeb pro náročnější klientelu přímo v

partnerských městech, aby návštěvníci nedali přednost blízkým alternativám v okolí.

Nabídka stravování je relativně široká, je proto potřebné se opět soustředit na kvalitu sluţeb

a zajímavý sortiment, atraktivní jsou místní speciality a tradiční kuchyně.

Ubytovací a stravovací sluţby jsou přitom zajišťovány soukromými poskytovateli, a proto

všechny aktivity navrţené v rámci tohoto opatření naráţí na limitující moţnosti měst.

V zásadě jedinou moţností, jak kvalitu a rozsah sluţeb ovlivnit, je koncepční pozitivní

motivace. Konkrétně:

a. předloţení jasné koncepce rozvoje CR a jednoznačné přihlášení vedení měst k její

realizaci a dodrţování

b. aktivní a viditelný přístup municipalit k rozvoji CR

c. zapojení soukromých poskytovatelů sluţeb do systému produktů CR

d. vytvoření systému partnerství mezi městem a poskytovateli sluţeb

e. motivační akce – vyhlašování nejlepšího ubytovacího a stravovacího zařízení

v kaţdém roce

Dopad na přeshraniční cestovní ruch:

Zvýšená kvalita poskytovaných sluţeb, nabídka pro všechny kategorie návštěvníků a důraz

na místní speciality zvýší atraktivitu prostředí a tím napomůţe rozvoji CR.



Opatření č. 1.2: Rozvoj kulturní infrastruktury


Vytvoření nabídky nových kulturních atraktivit a sluţeb

Rekonstrukce a kultivace kulturních památek a zařízení

Popis:

Kulturní infrastruktura patří mezi doplňkové sluţby, které se vedle základních podílejí na

celkovém zázemí pro cestovní ruch. Pro jeho optimální rozvoj s cílem vytvořit z této oblasti

významnou ekonomickou sloţku je proto ţádoucí kulturní infrastrukturu aktivně vyuţívat,



73

udrţovat a rozvíjet.

Vytvoření nabídky nových kulturních atraktivit a sluţeb. Ve Velkých Pavlovicích je stávající

nabídka kulturních akcí široká – je orientována především na lidové tradice a folklór. Jejich

aktivní udrţování, jak tomu v současné době je, je proto postačující. V případě Senici je

kulturní nabídka omezená, město nevyuţívá svého potenciálu, a to i přes skutečnost, ţe

řada opatření byla navrţena jiţ v rámci přijatého rozvojového materiálu města. V první řadě

by tak Senica měla usilovat o realizaci či dokončení těchto aktivit, které jsou zaměřeny

nejen na jednorázové akce, ale i např. na systematickou podpora folklórních tradic,

tradičních řemesel, drobných výrobců atd. Stejně tak by měly být dokončeny plánované

rekonstrukce a kultivace kulturních památek a zařízení vytyčené rozvojovými materiály obou

partnerů.

Naplánované kroky jsou sice ambiciózní a jejich realizace bude náročná z finančního i

dalších hledisek, přesto, pokud se cestovní ruch má stát skutečně dynamickým odvětvím

pro oba partnery, bude jejich realizace nutná. Uvedení kulturního zázemí a potenciálu

Senice v aktivní ţivot je z hlediska rozvoje CR nutné.


Zajímavá a pestrá kulturní nabídka přispěje k zvýšení atraktivity měst i příhraničního

regionu.



Opatření č. 1.3: Rozvoj sportovní infrastruktury


Vytvoření, rozšíření a údrţba cyklistických a turistických tras

Rekonstrukce, kultivace a modernizace sportovní infrastruktury včetně zázemí

Vytvoření nové sportovní infrastruktury včetně odpočinkových zón, relaxačních

center a areálů pro rekreační turizmus

Popis:

Sportovní infrastruktura tvoří nedílnou součást doplňkové infrastruktury cestovního ruchu a

jako taková je pro jeho rozvoj nezbytná. A to nejen z kvantitativního hlediska, ale i

z kvalitativního.

Pro Velké Pavlovice a také mikroregion Modré Hory znamenají cyklostezky, a především

vinařské cyklostezky, jednu z hlavních atraktivit CR. Jejich úroveň je dobrá a u návštěvníků

jsou čím dál populárnější. Je proto důleţité i nadále nezanedbávat jejich údrţbu a aktivní

propagaci a dle podmínek a moţností pokračovat v jejich rozšiřování. To samé platí i pro

pěší turistické trasy, i kdyţ v menší míře. Na slovenské straně je síť cyklostezek velmi slabá,

je zapotřebí ji dobudovat – či spíše vybudovat, jak stezky vedoucí přímo městem, tak v

okolí. Stejně jako na Velkopavlovicku, i zde by bylo ideální spojit cyklistické trasy s místními

zajímavostmi a raritami – např. formou naučných stezek, informačních tabulí atp. Jejich

následná údrţba a adekvátní propagace bude rovněţ nezbytná.

Nabídka sportovní infrastruktury ve Velkých Pavlovicích je poměrně široká a kapacitně

vyhovující, je však zapotřebí zařízení opravit a modernizovat, případně rozšířit. To platí i pro

Senici, kde jsou ale nutné větší a rozsáhlejší zásahy. Velmi atraktivní je také vybudování

golfového areálu v katastru města Senica, které by jistě přilákalo řadu návštěvníků z okolí a

druhé strany hranice, a revitalizace areálů vodních ploch a vytvoření center a areálů pro



74

rekreační turizmus. V obou městech chybí zóna pro nové formy volnočasových aktivit, jako

jsou in-line, skate atd.


Zajímavá a pestrá nabídka sportovní infrastruktury přispěje k zvýšení atraktivity měst i

příhraničního regionu.



Opatření č. 1.4: Rozvoj další infrastruktury


Podpora rozvoje dalších doplňkových sluţeb

Kvalitní dopravní infrastruktura a dobré spojení

Vybudování vhodného zázemí pro rozvoj lukrativních forem cestovního ruchu

Popis:

Kromě sluţeb obsaţených v předchozích opatřeních nejsou u obou partnerů prakticky

ţádné doplňkové sluţby poskytovány. Pro další rozvoj CR Je potřebné jejich nabídku

vytvořit a doplnit – např. o sluţby pro cyklisty, doplnit rezervy v občanské vybavenosti atd. I

zde, vzhledem k tomu, ţe se bude jednat o soukromé poskytovatele sluţeb, jsou moţnosti

municipalit omezené. Je tedy nutné se rovněţ vydat cestou pozitivní motivace – viz opatření

1.1.

Zejména v případě Senice je problematická dopravní infrastruktura – kapacita silnic je

nedostatečná, vzhledem k poloze města je vystavena negativním dopadům velkého

mnoţství tranzitní dopravy, komunikace jsou ve špatném technickém stavu a je slabé

napojení na hlavní dálniční sítě a uzly. Nutné je proto zlepšit samotný stav komunikací a

realizovat obchvat silnice I/51. Ţádoucí je také dokončení navigačního systému a značení

ve městě, které je nutné pro dobrou a snadnou orientaci návštěvníků. V případě Velkých

Pavlovic je v jednání výstavba sjezdu z dálnice, která by výrazně napomohla přímé

dostupnosti města z hlavní tepny silniční dopravy.

V případě vybudování vhodného zázemí pro rozvoj lukrativních forem cestovního ruchu se

jedná především o vytvoření vhodného zázemí a podmínek pro kongresovou turistiku.

Z návštěvnického hlediska atraktivní je také např. hippoturistika. Velmi zajímavé a

z hlediska cestovního ruchu vysoce atraktivní by bylo, tak jak má Senica naplánováno ve

svém rozvojovém programu – vytvoření podmínek pro sportovní rybolov, rybaření, rekreační

lov a honitbu.


Zajímavá a pestrá nabídka doplňkových sluţeb přispěje k zvýšení komfortu a atraktivity

měst i příhraničního regionu. Rozvinutá kongresová turistika by napomohla sníţení

sezónnosti cestovního ruchu. Vytvoření a adekvátní marketingová propagace nových forem

cestovního ruchu by přilákaly další zákazníky z širokého okolí.



75

Programový úkol č. 2: TURISTICKÉ PROGRAMY A PRODUKTY

Opatření č. 2.1: Tvorba turistických programů


Realizace setkání dětí a mládeţe, seniorů, zástupců turistických organizací

Vytváření dalších programů

Rozšiřování programů na vícedenní akce

Popis:

V rámci partnerských aktivit byla a jsou realizována výměnná setkání pro vybrané skupiny

obyvatel Velkých Pavlovic a Senici – setkání dětí a mládeţe, seniorů a turistických

organizací. Tyto akce jsou úspěšné a oblíbené a napomáhají bliţšímu poznání partnerských

měst, jejich tradic a kultury, místních zajímavostí a specifik (např. vinařské tradice)

mezikulturnímu dialogu, a v neposlední řadě i k výměně informací a zkušeností.

Pokračování v těchto akcích je ţádoucí a do budoucna je vhodné jejich spektrum i rozšířit –

jak pro další skupiny, tak i na vícedenní akce, naplněné zajímavým programem, rozšířeným

např. o zajímavosti celého mikroregionu Modré Hory a Branč. Atraktivní také je, pokud jsou

tyto programy pořádány u příleţitosti místních oslav nebo akcí – např. folklórních slavností.

Můţe se jednat o výměnná setkání, tématické zájezdy atd. Vhodné prostory pro tato setkání

vytvořil areál nově vybudované rozhledny ve Velkých Pavlovicích, která nabízí příjemné

zázemí a atraktivní výhled do okolí.


Programy jsou vhodnou formou přímému kontaktu mezi obyvateli, přispívají k navázání

kontaktů a poznání partnera a jeho domovského prostředí.

Programový úkol č. 2: TURISTICKÉ PROGRAMY A PRODUKTY

Opatření č. 2.2: Tvorba produktů cestovního ruchu


Tvorba balíčků cestovního ruchu

Tvorba dalších atraktivit cestovního ruchu

Popis:

Příprava balíčků cestovního ruchu je slabou stránkou obou partnerů. Přitom balíčky jsou

stále oblíbenější a jejich absence můţe oba partnery v konkurenci cestovního ruchu do

budoucna významně diskvalifikovat. Z hlediska návštěvníků jsou např. zajímavé cenové

balíčky, slevové moţnosti pro stálé zákazníky – věrnostní karty, produktové balíčky atd.

Nabídka produktových balíčků by přitom měla být buď jedinečná, jinde neopakovatelná –

ideální je vyuţívat nabídku místních atraktivit (např. hrad Branč) a specifik (vinařství) – nebo

co nejpestřejší, aby bylo moţné uspokojit co nejširší okruh návštěvníků, turistů.

Dostatečně široká a pestrá nabídka atraktivit je podmínkou pro úspěšný rozvoj cestovního

ruchu. A proto, i kdyţ přeshraniční oblast disponuje celou škálou zajímavých míst a objektů,

je vytvoření dalších atraktivit správnou cestou k zvýšení návštěvnosti území. Měly by přitom

být rovněţ unikátní, přinášet poznání a místní kultuře a tradicích, vyuţívat přírodní

podmínky atd. Za Velké Pavlovice je to např. vybudování Centra moravských tradic, za

Senici Regionální centrum tradiční kultury a řemesel.


Vytvoření balíčků cestovního ruchu a dalších atraktivit přispěje k celkové atraktivitě prostředí

pro návštěvníky, zvýší potenciál rozvoje cestovního ruchu.



76

Programový úkol č. 3: MARKETINGOVÁ PODPORA ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU

Opatření č. 3.1: Marketingová podpora rozvoje cestovního ruchu


Důsledná marketingová podpora všech akcí a atraktivit

Vytvoření atraktivních webových stránek a jejich aktivní vyuţívání

Tvorba propagačních materiálů

Evidence a sledování návštěvnosti

Popis:

Pro úspěšný rozvoj cestovního ruchu je nezbytná kvalitní marketingová podpora všech

pořádaných akcí, atraktivit a také nabízených sluţeb. K tomu je zapotřebí aktivně a

důsledně vyuţívat všech marketingových nástrojů – produktové, cenové, distribuční a

komunikační politiky.

Nejvyuţívanější informační cestou se stal, a do budoucna tomu tak jistě i nadále po dlouhou

dobu bude, internet. Nutné jsou proto kvalitní internetové stránky, které budou informovat o

všech realizovaných akcích, sluţbách atd., a to na obou stranách hranice. Měly také

obsahovat on-line rezervační systém. Stránky je třeba udrţovat aktuální, vzhledově

atraktivní a také přehledné – aby návštěvníci mohli snadno a rychle vyhledat potřebné

informace. Velký význam má úprava blind friendly, která umoţní jejich vyuţití pro skupinu

nevidomých či zrakově postiţených.

Dalším důleţitým zdrojem informací jsou propagační materiály – tiskové materiály, mapy,

broţury, knihy. Ty je rovněţ nutné poskytovat návštěvníkům aktuální a s poţadovanými

informacemi. Dalšímu rozvoji cestovního ruchu napomůţe jejich vydání i v cizích jazycích –

angličtině, němčině, ale také v Braillově písmu, coţ umoţní stejně jako blind friendly úprava

webových stránek jejich vyuţití i pro zrakově postiţené a nevidomé.

Šíření informací podpoří obrazový informační systém prezentující spoty o zaměřené na

moţnosti a produkty cestovního ruchu.

Další významnou sloţkou pro účinný marketing a celkově management cestovního ruchu je

vedení statistik – evidence návštěvnosti akcí atd. Tato data pak poslouţí k sledování trendů

a následně jako podklad při vytváření marketingové strategie, produktů a programů

cestovního ruchu atd.

Při veškerých marketingových akcích a vytváření strategie je zapotřebí aktivní partnerská

spolupráce a je vhodné spolupracovat i se samotnými poskytovateli sluţeb, podnikateli.


Kvalitní a aktivní marketingová podpora přispěje k zvýšení informovanosti návštěvníků a

oslovení nových skupin potenciálních uţivatelů území.

Programový úkol č. 3: MARKETINGOVÁ PODPORA ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU

Opatření č. 3.2: Podpora činnosti turistických informačních center


Dostatečné personální i technické vybavení IC

Aktivní spolupráce IC

Popis:

Kvalitní práce turistických informačních center je pro rozvoj cestovního ruchu nezbytná.

Jsou styčným bodem, kde se návštěvníci informují o moţnostech, co podniknout,

zprostředkovávají kontakty na poskytovatele sluţeb, distribuují či prodávají informační

materiály atd. Pro jejich kvalitní práci je nezbytné kvalitní technické i personální vybavení.



77

To přitom nezahrnuje jenom odbornou vzdělanost, ochotu a schopnosti personálu, ale i

dostatečné kapacitní zajištění, aby bylo moţné zajistit potřebnou otevírací dobu, zejména

v turistické sezóně.

Důleţitá je pro partnerství aktivní spolupráce informačních center – Turistického

informačního centra Velké Pavlovice a senického Infosen. A to nejen na přípravě

propagačních materiálů, údrţbě internetových stránek atd., ale i např. při výměně

zkušeností a příkladů dobré praxe.


Kvalitní práce a spolupráce informačních center partnerů ve vazbě na další IC v řešeném

území významně přispěje k rozvoji přeshraničního cestovního ruchu.

Programový úkol č. 4: MANAGEMENT CESTOVNÍHO RUCHU

Opatření č. 4.1: Kvalitní management cestovního ruchu


Kvalitní management cestovního ruchu na úrovni municipality

Stanovení cílů v oblasti CR

Přeshraniční spolupráce

Zapojení veřejnosti a soukromých poskytovatelů sluţeb

Popis:

Pro rozvoj cestovního ruchu je nezbytné zázemí v kvalitním managementu. To zahrnuje

stanovení jasně formulovaných cílů včetně cest, jak jich dosáhnout, následného

monitorování a přesně vymezené kompetence jednotlivých osob a důsledné plnění řídících

a koordinačních funkcí. Nutným předpokladem je, aby cestovní ruch bych chápán jako

důleţitá sloţka pro ekonomický rozvoj města a prostor pro rozvoj podnikatelských aktivit a

aby mu byla přikládána náleţitá pozornost a význam. Bez tohoto nemůţe být cestovní ruch

koncepčně a úspěšně rozvíjen.

Při stanovení cílů a jejich realizace je ţádoucí spolupracovat jak s podnikateli, kteří jsou ve

většině případů poskytovateli sluţeb, tak i s veřejností. Tento dialog by měl být kontinuální,

aby se všechny tři sloţky – veřejná správa, podnikatelé a obyvatelé – společně podílely na

dosaţení stanovených cílů a monitorovaly a řešily problémy. Spolupráce můţe mít

nejrůznější formu – setkání, diskuse, písemné podněty, ankety, pravidelný monitoring

vybraných ukazatelů atd., přičemţ nejvhodnější je jejich kombinace. Vhodné a ţádoucí je

také vytváření sítě partnerství mezi městem a soukromými poskytovateli sluţeb.

Na úspěšném managementu se podílí i aktivní přeshraniční spolupráce. Výměna zkušeností

a spolupráce napříč všemi oblastmi přispějí k dosaţení stanovených cílů.


Kvalitní a cílený management přispěje k rychlejšímu a efektivnějšímu rozvoji přeshraničního

cestovního ruchu.

Programový úkol č. 4: MANAGEMENT CESTOVNÍHO RUCHU

Opatření č. 4.2: Rozvoj lidského kapitálu


Motivace pracovníků

Školení

Výměna zkušeností



78

Popis:

Nepostradatelnou sloţkou úspěšného rozvoje cestovního ruchu je kvalitní personální

vybavení. Aby cestovní ruch byl atraktivní oblastí pro nové uchazeče o zaměstnání a

nedocházelo k odlivu stávajících pracovníků s praxí, je zapotřebí vytvořit vhodný systém

motivace pracovníků – jak v soukromých sluţbách, tak ve veřejné správě. Ţádoucí je také

vzdělávání v oboru a souvisejících dovednostech (nezbytná je práce s počítačem,

internetem atd.). V tomto ohledu můţou opět přispět zkušenosti partnera a příklady dobré

praxe. V soukromém sektoru jsou moţnosti měst limitované – města mohou např. pořádat

fóra, školení či semináře pro podnikatele a zaměstnance v cestovním ruchu, vyhlašovat

např. nejlepší ubytovací zařízení či zaměstnance roku atd.


Kvalitní pracovníci v cestovním ruchu přispějí k jeho efektivnímu rozvoji.



79

3.3 ZÁVĚR

Společná strategie rozvoje přeshraničního cestovního ruchu vytváří koncepční prostor pro

pokračování a prohloubení další česko-slovenské přeshraniční spolupráce zejména v oblasti

cestovního ruchu. Vznikla jako součást projektu “Rozhlédni se a poznávej“. Zpracování

Strategie je koncipováno tak, aby bylo obsahově i metodicky kompatibilní s relevantními

rámcovými či sektorovými dokumenty na obou stranách hranice. Strategické výstupy jsou

vyuţitelné pro širší přeshraniční region. Koncepce Strategie vychází z předpokladu

pokračující spolupráce měst Velké Pavlovice a Senica, kdy jednotlivé aktivity přeshraniční

spolupráce budou přispívat k naplňování Strategie a iniciovat aktivitu či motivovat ostatní

územní partnery, zejména obce a dobrovolné svazky obcí, ke společné realizaci. Společná

strategie rozvoje přeshraničního cestovního ruchu by měla být volně přístupná všem

relevantním subjektům regionálního rozvoje v řešeném území. Lze doporučit její umístění

v elektronické formě na webové stránky partnerských měst či obcí, které se k jejímu

naplňování připojí. Strategie bude téţ zveřejněna na společném webu přeshraniční

spolupráce Velký Pavlovic a Senice.

Implementace Strategie předpokládá koordinační úlohu partnerských měst v rámci vlastních

rozvojových aktivit v oblasti cestovního ruchu. Společný přístup řešeného území k propagaci,

řízení, koordinace a realizaci cestovního ruchu přinese vyšší socioekonomický rozvojový

efekt pro všechny zúčastněné subjekty, ve srovnání s jednotlivými izolovanými či lokálními

aktivitami.

Strategie je rámcová koncepce s dlouhodobým horizontem realizace. Logická struktura

navrhovaných úkolů a opatření umoţňuje systémový přístup k řízení rozvoje cestovního

ruchu v česko-slovenském příhraničním regionu. Všechny tyto základní atributy Strategie,

tedy koncepčnost, dlouhodobost a systémovost, tvoří významný základ pro udrţitelnost

přeshraniční spolupráce v uvedeném regionu v kontextu podmínek financování projektu

„Rozhlédni se a poznávej“. Pozitivní příklad výsledků přeshraniční spolupráce měst Velké

Pavlovice a Senica je téţ významným motivačním prvkem případných nově vznikajících

aktivit přeshraniční spolupráce jiných samosprávných subjektů v česko-slovenském

pohraničí.

Návrhové období Strategie je 2009 – 2020 s doporučenou aktualizací v r. 2015 (po ukončení

čerpání prostředků ze Strukturálních fondů v programovacím období EU 2007-2013).

Vyhodnocení realizace a aktualizace Strategie v r. 2015 je vhodné zejména z důvodu

zmapování stavu jednotlivých rozvojových kroků s ohledem na čerpání prostředků na rozvoj

cestovního ruchu z operačních programů a Programu rozvoje venkova a jednak z důvodu

přijetí aktuálních návrhových opatření pro období od r. 2016, kdy jiţ nelze ze strukturální

pomocí z EU počítat a budou tedy o to větší nároky kladeny na samofinancování, případně

sdruţené financování ţádoucích aktivit rozvoje cestovního ruchu. Vazby vytvořené v rámci

implementace této Strategie mohou hrát klíčovou roli při realizaci rozvojových záměrů i po r.

2016.

spolenÁ strategie rozvoje pŘeshraniýnÍho cestovnÍho … strategie cr - komplet.pdf · provedou...

Documents