spektrofotometrie - ulbld.lf1.cuni.cz
TRANSCRIPT
UacuteSTAV LEacuteKAŘSKEacute BIOCHEMIE A LABORATORNIacute DIAGNOSTIKY 1 LF UK
Spektrofotometrie
Praktickeacute cvičeniacute z leacutekařskeacute biochemie
Všeobecneacute leacutekařstviacute
20182019
2
Obsah
Uacutevod do spektrofotometrie Iva Subhanovaacute
Zaacutekladniacute pojmy ve spektrofotometrii 3
Kvalitativniacute a kvantitativniacute analyacuteza 12
Aplikace a limitace spektrofotometrie 16
Barevnost komplexů 18
3
Spektrofotometrie je v současnosti nejviacutece využiacutevanou laboratorniacute technikou v klinickeacute
biochemii je metodou prvniacute volby při analyacuteze laacutetek ktereacute jsou samy barevneacute nebo mohou
reagovat za tvorby barevneacuteho produktu Pokud se laacutetky nachaacutezejiacute ve vyšetřovaneacutem
materiaacutelu v menšiacutem množstviacute než bychom dokaacutezali spektrofotometricky stanovit nebo ve
směsi se strukturně podobnyacutemi laacutetkami ktereacute by vzaacutejemně analyticky interferovaly voliacute se
jineacute např imunochemickeacute či chromatografickeacute techniky Avšak i tyto citlivějšiacute metody jsou
často na spektrofotometrii zaacutevisleacute ndash mohou ji využiacutevat jako naacuteslednyacute detekčniacute systeacutem
Zaacutekladniacute pojmy ve spektrofotometrii
Absorbance (A) - udaacutevaacute množstviacute světla pohlceneacuteho měřenyacutem roztokem
Absorpce světla - pohlceniacute a zeslabeniacute zaacuteřeniacute při průchodu měřenyacutem roztokem
Absorpčniacute spektrum - zaacutevislost absorbance na vlnoveacute deacutelce λ A = f (λ)
Atest - znaacutemaacute hodnota standardu stanovenaacute nezaacutevislou metodikou
Auxochrom - skupina atomů s volnyacutem elektronovyacutem paacuterem kteraacute zvyšuje absorpci chromoforu
Blank (slepyacute vzorek) - roztok obsahujiacuteciacute všechny složky kromě analyzovaneacuteho vzorku (reagenčniacute
blank) nebo jen vzorek bez reagenciiacute (vzorkovyacute blank)
Chromofor - skupina (seskupeniacute atomů) v molekule kteraacute způsobuje absorpci v UV-VIS oblasti
Kalibračniacute křivka - zaacutevislost absorbance na koncentraci A = f (c)
Standard - vzorek analytu o znaacutemeacute koncentraci daneacute atestem
Transmitance (T) - propustnost - poměr intenzity zaacuteřeniacute prošleacuteho vzorkem a zaacuteřeniacute vstupujiacuteciacuteho
Do vzorku
UV-VIS - ultrafialovaacute a viditelnaacute čaacutest elektromagnetickeacuteho spektra
4
Vidiacuteme-li 2 roztoky stejneacute laacutetky o různeacute intenzitě zbarveniacute automaticky předpoklaacutedaacuteme že
tmavšiacute roztok je viacutece koncentrovanyacute Tento předpoklad je vlastně podstatou
spektrofotometrie Pokud viacuteme kolik světla roztoky prochaacuteziacute můžeme zjistit jakou majiacute
koncentraci Množstviacute prochaacutezejiacuteciacuteho světla můžeme analyzovat spektrofotometrem na
principu molekuloveacute absorpčniacute spektrofotometrie
Molekulovaacute absorpčniacute spektrofotometrie
Patřiacute do spektroskopickyacutech metod sledujiacuteciacutech interakci (vyacuteměnu energie) mezi molekulami
a elektromagnetickyacutem zaacuteřeniacutem z jineacuteho zdroje ndash absorpci rozptyl nebo odraz zaacuteřeniacute
Spektrofotometrie je zaměřena na absorpci zaacuteřeniacute ndash tedy podiacutel zaacuteřeniacute ktereacute je při
průchodu roztokem selektivně absorbovaacuteno (pohlceno) a propouštěno Pracuje se
zředěnyacutemi čiryacutemi roztoky čiacutemž eliminuje odraz a rozptyl
(Spektroskopickyacutemi metodami zaměřenyacutemi na odraz a rozptyl zaacuteřeniacute se budeme rovněž zabyacutevat - turbidimetriiacute
v praktiku věnovaneacutem imunochemii a reflexniacute fotometriiacute při analyacuteze moče)
Molekulovaacute absorpčniacute spektrofotometrie v UVVIS oblasti
Molekulovaacute absorpčniacute spektrometrie v ultrafialoveacute a viditelneacute oblasti měřiacute absorpci
elektromagnetickeacute zaacuteřeniacute v rozsahu vlnovyacutech deacutelek od 200 do 800 nm Laacutetky ktereacute se jeviacute
jako bezbarveacute absorbujiacute zaacuteřeniacute o vlnovyacutech deacutelkaacutech do 380 nm Laacutetky ktereacute se jeviacute jako
barevneacute absorbujiacute zaacuteřeniacute v rozsahu vlnovyacutech deacutelek 380 nm až 770 nm Absorpciacute zaacuteřeniacute měniacute
molekuly svoji energii o hodnotu energie dopadajiacuteciacuteho fotonu - dochaacuteziacute k přechodu
valenčniacutech elektronů na vyššiacute energetickou hladinu (viz obr 1)
Obr 1 Energetickeacute hladiny molekuly Absorpciacute energie fotonu vhodneacute vlnoveacute deacutelky dochaacuteziacute
k přechodu valenčniacutech elektronů ze zaacutekladniacuteho (E1) do excitovaneacuteho stavu (E2)
Maacute-li molekula přejiacutet ze stavu s nižšiacute energiiacute do stavu sfotonu (o vlnoveacute deacutelce λ a frekvenci hladinami E2 a E1
E2 = energie excitovaneacute hladiny
h = Planckova konstanta (6626
ṽ = frekvence (Hz)
Vlnovaacute deacutelka absorbovaneacuteho světla je nepřiacutemo uacuteměrnaacute
c = rychlost světla (3∙108 ms)
λ = vlnovaacute deacutelka (nm)
ṽ = frekvence (Hz)
Ze zaacutevislostiacute (1) a (2) vyplyacutevaacute že inverzniacute - čiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku molekula absorbuje tiacutem vyššiacute energii pro přechod
elektronu ziacuteskaacute
Obr 3 VIS spektrum Fotony o kratšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech (modreacute světlo) majiacute vyššiacute energii než fotony o delšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech httpscswikipediaorgwikiElektromagnetickC3A9_spektrummediaFileSpectresvg
Nejvyacuteznamnějšiacute přechody valenčniacutech elektronů
π ndash π (z π vazebnyacutech orbitalů do a trojnyacutemi vazbami
n ndash π (z n nevazebnyacutech do vazby přiacutetomen takeacute atom s volnyacutem elektronovyacutem paacuterem
Obr 4 Přechody valenčniacutech elektronů nebo viditelneacute oblasti zaacuteřeniacute je přiacutetomnost vazebnyacutechorbitalech anebo nepaacuterovyacutech elektronů v nevazebnyacutech httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
li molekula přejiacutet ze stavu s nižšiacute energiiacute do stavu s vyššiacute energiiacute musiacute absorbovat frekvenci ṽ) kteraacute odpoviacutedaacute rozdiacutelu energiiacute mezi energetickyacutemi
ΔE = E2 ndash E1 = h ∙ ṽ
= energie excitovaneacute hladiny E1 = energie zaacutekladniacute hladiny (eV)
Planckova konstanta (6626 10-34 J s)
lnovaacute deacutelka absorbovaneacuteho světla je nepřiacutemo uacuteměrnaacute jeho frekvenci λ = c
ms)
vyplyacutevaacute že vztah energie k vlnoveacute deacutelce absorbovaneacuteho světla je vlnovou deacutelku molekula absorbuje tiacutem vyššiacute energii pro přechod
o kratšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech (modreacute světlo) majiacute vyššiacute energii než fotony o delšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech (červeneacute světlo) (Upraveno dle httpscswikipediaorgwikiElektromagnetickC3A9_spektrummediaFileSpectresvg
vyacuteznamnějšiacute přechody valenčniacutech elektronů jsou
vazebnyacutech orbitalů do π antivazebnyacutech orbitalů) ndash sloučeniny s
nevazebnyacutech do π antivazebnyacutech orbitalů) v molekule je kromě dvojneacute vazby přiacutetomen takeacute atom s volnyacutem elektronovyacutem paacuterem
Přechody valenčniacutech elektronů Podmiacutenkou aby sledovanaacute laacutetka absorbovala v ultrafialoveacute nebo viditelneacute oblasti zaacuteřeniacute je přiacutetomnost vazebnyacutech π elektronů ve vazebnyacutech molekulovyacutech
nepaacuterovyacutech elektronů v nevazebnyacutech molekulovyacutech orbitalechhttpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
5
musiacute absorbovat energii kteraacute odpoviacutedaacute rozdiacutelu energiiacute mezi energetickyacutemi
(1)
λ = c ṽ (2)
vlnoveacute deacutelce absorbovaneacuteho světla je vlnovou deacutelku molekula absorbuje tiacutem vyššiacute energii pro přechod
o kratšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech (modreacute světlo) majiacute vyššiacute energii než
httpscswikipediaorgwikiElektromagnetickC3A9_spektrummediaFileSpectresvg)
sloučeniny s dvojnyacutemi
v molekule je kromě dvojneacute
Podmiacutenkou aby sledovanaacute laacutetka absorbovala v ultrafialoveacute elektronů ve vazebnyacutech molekulovyacutech
molekulovyacutech orbitalech (Upraveno dle
Skupiny v molekule ktereacute umožňujiacute absorpci n
prvky nebo funkčniacute skupiny obsahuj
Na chromofor se mohou navaacutezat
paacuterem ndash tzv auxochromy
barevnost ndash posunujiacute absorpci k
Čiacutem vyššiacute je konjugace dvojnyacutech vazeb
antivazebneacuteho orbitalu a tiacutem vyššiacute vlnovaacute deacutelka
Obr 5 Konjugaciacute dvojnyacutech vazeb se snižuje energie pořebnaacute ktřemi dvojnyacutemi vazbami bude kdvěma volnyacutemi vazbami Obě sloučeninydvojnou vazbou Tomu odpoviacutedajiacute i absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky Ethen maximaacutelně absorbuje při nejkratšiacute vlnoveacute deacutelce 177 nm 258 nm (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
Z obraacutezku 5 je zřejmeacute že 3 dvojneacute vazby hexatrienuspektru Aby byla laacutetka barevnaacute (absorbovala zaacuteřeniacute ve VIS) musiacute obsahovat rozsaacutehlejšiacute systeacutemy konjugovanyacutech dvojnyacutech vazeb pro ktereacute je typickaacute
Vysoce delokalizovaneacute systeacutemy posunou
(tj z UV do VIS) Čiacutem je vyššiacute rozsah
Např oranžovou barvu beta karotenu vidiacuteme diacuteky konjugovan
vazeb (viz obr 6)
Obr 6 Delokalizovaneacute elektrony beta karotenu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
Dalšiacutem přiacutekladem delokalizovanyacutech elektronů mohou byacutet
trifenylmethanu s asymetrickyacutemi substituenty
kvantitativniacute analyacuteze jsme použiacutevali jako indikaacutetor
v kyseleacutem prostřediacute bezbarvyacute
prostřediacute (absorbuje 553 nm)
systeacutemu fenolftaleinu Barevnaacute forma
tereacute umožňujiacute absorpci nazyacutevaacuteme chromofory
obsahujiacuteciacute naacutesobneacute (hlavně dvojneacute) vazby
Na chromofor se mohou navaacutezat substituenty nebo skupiny atomů s volnyacutem elektronovyacutem
ktereacute v konjugaci π-elektronovyacutem chromoforem zvyšujiacute jeho
posunujiacute absorpci k delšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem
vyššiacute je konjugace dvojnyacutech vazeb vazeb tiacutem nižšiacute energie je pořeba k
vyššiacute vlnovaacute deacutelka se absorbuje (viz obr 5)
Konjugaciacute dvojnyacutech vazeb se snižuje energie pořebnaacute k přechodu elektronu třemi dvojnyacutemi vazbami bude k přechodu elektronů potřebovat meacuteně energie než
volnyacutemi vazbami Obě sloučeniny potřebujiacute menšiacute množstviacute energie než ethen sdvojnou vazbou Tomu odpoviacutedajiacute i absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky Ethen maximaacutelně absorbuje při nejkratšiacute vlnoveacute deacutelce 177 nm 13-butadien při 217 a 135-hexatrien při nejdelšiacute vlnoveacute deacutelce
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
3 dvojneacute vazby hexatrienu nedostačujiacute na absorpci ve viditelneacutem Aby byla laacutetka barevnaacute (absorbovala zaacuteřeniacute ve VIS) musiacute obsahovat rozsaacutehlejšiacute
systeacutemy konjugovanyacutech dvojnyacutech vazeb pro ktereacute je typickaacute delokalizace elektronů
delokalizovaneacute systeacutemy posunou maximum absorpce k vyššiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem
Čiacutem je vyššiacute rozsah delokalizace tiacutem delšiacute vlnoveacute deacutelky jsou absorbovaacuteny
Např oranžovou barvu beta karotenu vidiacuteme diacuteky konjugovaneacutemu systeacutemu
Delokalizovaneacute elektrony beta karotenu (zvyacuterazněny červeně) s absorpciacute ve httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
Dalšiacutem přiacutekladem delokalizovanyacutech elektronů mohou byacutet organickaacute barviva na baacutezi
asymetrickyacutemi substituenty V praktickeacutem cvičeniacute věnovan
kvantitativniacute analyacuteze jsme použiacutevali jako indikaacutetor acidobazickeacute titrace fenolftalein
kyseleacutem prostřediacute bezbarvyacute (absorbuje v UV oblasti) a barevnyacute pouze
prostřediacute (absorbuje 553 nm) Změna pH maacute vliv na změnu konjugovaneacuteho chromoformiacuteho
Barevnaacute forma v alkalickeacutem prostřediacute vznikaacute diacuteky
6
Jsou to strukturniacute
volnyacutem elektronovyacutem
chromoforem zvyšujiacute jeho
je pořeba k přechodu do
přechodu elektronu 135-hexatrien se přechodu elektronů potřebovat meacuteně energie než 13-butadien se
potřebujiacute menšiacute množstviacute energie než ethen s jednou dvojnou vazbou Tomu odpoviacutedajiacute i absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky Ethen maximaacutelně absorbuje při
při nejdelšiacute vlnoveacute deacutelce httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
nedostačujiacute na absorpci ve viditelneacutem Aby byla laacutetka barevnaacute (absorbovala zaacuteřeniacute ve VIS) musiacute obsahovat rozsaacutehlejšiacute
delokalizace elektronů
vyššiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem
delokalizace tiacutem delšiacute vlnoveacute deacutelky jsou absorbovaacuteny
eacutemu systeacutemu 11 dvojnyacutech
absorpciacute ve VIS (470 nm)
organickaacute barviva na baacutezi
cvičeniacute věnovaneacutem
fenolftalein kteryacute je
arevnyacute pouze v alkalickeacutem
Změna pH maacute vliv na změnu konjugovaneacuteho chromoformiacuteho
diacuteky vyššiacutemu stupni
7
delokalizace elektronů kteryacute posune absorpci k vyššiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem (viz obr 7)
Obr 7 Fenolftalein v kyseleacutem a zaacutesaditeacutem prostřediacute V kyseleacutem prostřediacute braacuteniacute uhliacutekovyacute atom se 4
jednoduchyacutemi vazbami interakci 3 delokalizovanyacutech systeacutemů v zaacutesaditeacutem prostřediacute se po odštěpeniacute 2
protonů otevře laktamovyacute kruh a delokalizovanyacute systeacutem elektronů se rozšiacuteřiacute na celyacute systeacutem
(zvyacuterazněno červeně) což se projeviacute posunem absorpce do viditelneacute oblasti spektra (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
Fenolftalein tedy absorbuje vlnoveacute deacutelky zeleneacute oblasti spektra (553 nm) a zbarviacute se doplňkovou (komplementaacuterniacute) barvou (v jejiacutemž spektru absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky chybiacute)
Obr 8 Absorpce fenolftaleinu ve VIS(Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
Průhlednaacute laacutetka maacute barvu odpoviacutedajiacuteciacute zaacuteřeniacute ktereacute neabsorbuje ale propouštiacute (ktereacute projde roztokem až k našemu oku) Znamenaacute to že pokud je z biacuteleacuteho světla absorbovaacutena určitaacute
vlnovaacute deacutelka naše oči detekujiacute směs všech ostatniacutech vlnovyacutech deacutelek viditelneacuteho spektra jako komplementaacuterniacute barvu Komplementaacuterniacute barvy světla jsou takoveacute ktereacute po smiacutechaacuteniacute daacutevajiacute biacuteleacute světlo (to ovšem neplatiacute u barev na maliacuteřskeacute paletě ndash pokud bychom smiacutechali zelenou a červenou rozhodně nedostaneme biacutelou) K barevneacutemu roztoku jehož koncentraci budeme spektrofotometricky zjišťovat voliacuteme vlnovou deacutelku vhodnou k analyacuteze jako komplementaacuterniacute k barvě roztoku
Otestovat si sveacute vniacutemaacuteniacute komplementaacuterniacutech barev můžete na
httpsscilearnsydneyeduaufychemistrycalculatorscolour_wheelshtml
8
Lambert-Beerův zaacutekon
Pokud budeme spektrofotometricky měřit koncentraci roztoku budeme analyzovat kolik
světla roztokem prochaacuteziacute Prochaacuteziacute-li světelnyacute paprsek roztokem kteryacute čaacutest světla absorbuje
je intenzita paprsku vstupujiacuteciacuteho vyššiacute než intenzita paprsku prošleacuteho
Obr 9 Transmitance (Dle Heesung Shim) httpschemlibretextsorgCorePhysical_and_Theoretical_ChemistryKineticsReaction_RatesExperimental_Determination_of_KinetcsSpectrophotometry)
Zajiacutemaacute naacutes poměr obou veličin (poměr vstupniacuteho světla I0 k propuštěneacutemu I1)
Tento poměr udaacutevaacute transmitance T (propustnost) T = I1 I0
Maacuteme-li tedy 2 roztoky laacutetky o různeacute koncentraci potom platiacute že
I0 gt I1 gt I2
Čiacutem vyššiacute bude koncentrace roztoku tiacutem většiacute šanci maacute prochaacutezejiacuteciacute foton že bude absorbovaacuten Pravděpodobnost jeho absorpce bude růst s koncentraciacute
Maacuteme-li 2 roztoky teacuteže laacutetky stejneacute barvy a stejneacute intenzity zbarveniacute a jeden umiacutestiacuteme do delšiacute kyvety než druhyacute budou se lišit pouze v draacuteze kterou musiacute foton roztokem projiacutet Pokud sviacutetiacuteme světlem stejneacute intenzity na obě kyvety delšiacute kyvetou světlo prochaacuteziacute deacutele než v užšiacute potom platiacute že
I0 gt I2 gt I3
Čiacutem deacutele bude foton prochaacutezet tiacutem většiacute maacute šanci že bude absorbovaacuten V širšiacute kyvetě bude jeho draacuteha i absorpce vyššiacute Pravděpodobnost jeho absorpce bude růst s deacutelkou draacutehy
Absorpce fotonu tedy roste s rostouciacute koncentraciacute i deacutelkou draacutehy
9
Transmitance barevneacuteho roztoku pro určitou vlnovou deacutelku zaacutevisiacute na
vlastnostech absorbujiacuteciacute laacutetky
koncentraci absorbujiacuteciacute laacutetky
deacutelce draacutehy (kyvety)
Tyto předpoklady vyjadřuje Lambert-Beerův zaacutekon T = 10 -ε ∙ c ∙ l (3)
ε = molaacuterniacute absorpčniacute koeficient (dm3molcm) = charakterizujiacuteciacute miacuteru absorpce laacutetky při
určiteacute vlnoveacute deacutelce v roztoku o koncentraci 1 moll v 1 cm kyvetě
c = koncentrace rozpuštěneacute laacutetky (moll)
l = tloušťka absorbujiacuteciacute vrstvy (cm)
Lambert-Beerův zaacutekon platiacute jen pro monochromatickeacute zaacuteřeniacute a zředěneacute roztoky o koncentraci lt10-2 moll ve kteryacutech rozpuštěneacute čaacutestice nepodleacutehajiacute žaacutednyacutem interakciacutem a v roztoku je jen jedna absorbujiacuteciacute složka
Ze zaacutevislosti (3) vyplyacutevaacute že transmitance T je exponenciaacutelně zaacutevislaacute na koncentraci laacutetky Pro vyjaacutedřeniacute zaacutevislosti absorpce zaacuteřeniacute na koncentraci absorpčniacute složky je vhodneacute vztah logaritmovat čiacutemž se z exponenciaacutelniacute zaacutevislosti stane lineaacuterniacute
Byla zavedena bezrozměrnaacute veličina absorbance (A) kteraacute kvantitativně vyjadřuje absorpci světla chromoforem (je-li nulovaacute absorpce je nulovaacute i absorbance s rostouciacute absorpciacute roste i absorbance)
A = ndash log(T) = ε c l (4)
Absorbance a transmitance jsou tedy v inverzniacutem vztahu ndash čiacutem viacutece roztok světlo absorbuje tiacutem meacuteně ho propouštiacute Transmitance nabyacuteva hodnot od 0 (nepropustnyacute vzorek) do 1 (zcela propustnyacute vzorek) Absorbance nabyacutevaacute hodnot od 0 (vzorek neabsorbuje) do infin (absorbuje veškereacute zaacuteřeniacute daneacute vlnoveacute deacutelky) Pro praktickeacute měřeniacute majiacute z hlediska jeho přesnosti vyacuteznam jen hodnoty absorbance nepřekračujiacuteciacute hodnotu 1
Platiacute-li vztah (4) že A = ε c l (a koeficient (ε) i deacutelka draacutehy (l) jsou konstantniacute) potom platiacute že absorbance roztoku je lineaacuterně zaacutevislaacute na jeho koncentraci A = f (c)
Pomociacute Lambert-Beerova zaacutekona tedy můžeme kvantitativně stanovit koncentraci laacutetky
v roztoku měřeniacutem jeho absorbance s využitiacutem spektrofotometru
10
Měřeniacute na spektrofotometru
Měřeniacute provaacutediacuteme vždy v teacuteže kyvetě aby byly dodrženy stejneacute podmiacutenky Nejprve
změřiacuteme blank tedy nastaviacuteme nulovou absorbanci roztoku blanku čiacutemž ziacuteskaacuteme bdquobaselineldquo
pro měřeniacute všech standardů i vzorků Tato bdquobaselineldquo musiacute zůstat stejnaacute po celou dobu
měřeniacute nejsme-li si jistiacute změřiacuteme v průběhu analyacutez blank jako vzorek ndash měl by ukazovat
nulovou absorbanci Blank obsahuje jen reagenčniacute směs bez analyzovaneacuteho vzorku Je to tzv
reagenčniacute blank použiacutevaacute se ke kompenzaci vlivu reagenciiacute (Roztok blanku může byacutet
barevnyacute maacuteme-li barevneacute činidlo)
U některyacutech měřeniacute absorbujiacute-li silně složky matrice analytu (seacuterum moč) se použiacutevaacute
rovněž tzv vzorkovyacute blank kteryacute kompenzuje vliv matrice vzorku Vzorkovyacute blank je jen
vzorek doplněnyacute vodou nebo fyziologickyacutem roztokem do celkoveacuteho objemu reakčniacute směsi
neobsahuje reagencie Naměřenaacute absorbance vzorkoveacuteho blanku se odečiacutetaacute od absorbance
přiacuteslušneacuteho vzorku
Spektrofotometr umožňuje měřit absorbance až do 25 vzorky s vyššiacute absorbanciacute se musiacute
ředit a vyacutesledek naacutesobit faktorem ředěniacute V laboratorniacute praxi se při kvantitativniacute analyacuteze
standardně řediacute vzorky s absorbanciacute nad 10 neboť měřeniacute absorbanciacute nad tuto hodnotu je
zatiacuteženo velkou chybou - viz Přesnost fotometrickyacutech metodprůměrnaacute chyba fotometrickeacuteho
stanoveniacute httpwwwwikiskriptaeuwSpektrofotometrie
Stanoveniacute koncentrace pomociacute spektrofotometrie
Nejprve musiacuteme naleacutezt optimaacutelniacute vlnovou deacutelku při ktereacute budeme měřeniacute provaacutedět
Teoreticky bychom mohli měřit při libovolneacute vlnoveacute deacutelce kteraacute je absorbovaacutena v oblasti
maximaacutelniacute absorpce je však měřeniacute nejcitlivějšiacute - molaacuterniacute absorpčniacute koeficient ε je nejvyššiacute a
změny koncentrace jsou zde nejviacutece patrneacute (viz obr11)
Obr 11 Absorpčniacute spektrum manganistanu draselneacuteho (KMnO4) při dvou různyacutech koncentraciacutech Obě spektra majiacute podobnyacute tvar se shodnou vlnovou deacutelkou maximaacutelniacute absorpce (charakterizuje danou laacutetku) Zjištěniacute koncentrace je při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima nejcitlivějšiacute - jsou nejviacutece patrneacute změny koncentrace (Upraveno dle employeesoneontaedukotzjcLABSpec_intropdf)
Proměřiacuteme si tedy absorpčniacute spektrum v
Absorpčniacute spektrum je zaacutevislost
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
ktereacute absorpce dosahuje maxima označujeme jako
Měřeniacute při absorpčniacutem maximu laacutetky
nejnižšiacute koncentrace absorbujiacuteciacute laacutetky
absorbujiacute při stejneacute vlnoveacute
jednotlivyacutech složek ve směsi
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
Obr 12 Absorpčniacute spektrum (
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng
Pokud provedeme měřeniacute absorbance při můžeme několika způsoby
1 Teoreticky je možneacute
znaacuteme-li z literatury molaacuterniacute absorpčniacute
koeficient se může lišit od
Rovněž musiacuteme při tomto způsobu použiacutet přesně danou
roměřiacuteme si tedy absorpčniacute spektrum v celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek (např 300
Absorpčniacute spektrum
Absorpčniacute spektrum je zaacutevislost absorbance na vlnoveacute deacutelce A = f (λ) Tato z
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
osahuje maxima označujeme jako λmax (lambda max)
absorpčniacutem maximu laacutetky je maximaacutelně citliveacute umožňuje stanovit fotometricky
koncentrace absorbujiacuteciacute laacutetky Jsou-li v roztoku přitomny dalšiacute složky ktereacute
eacute deacutelce je zjištěnaacute hodnota absorbance součtem hodnot
složek ve směsi Pokud jsou absorpčniacute maxima jednotlivyacutech složek přiacuteliš
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
Absorpčniacute spektrum (Upraveno dle
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng
Kvantitativniacute analyacuteza
absorbance při optimaacutelniacute vlnoveacute deacutelce kvantifikovat koncentraci
Teoreticky je možneacute vypočiacutetat koncentraci přiacutemo z Lambert
z literatury molaacuterniacute absorpčniacute koeficient neniacute to však nejpřesnějšiacute metoda
koeficient se může lišit od skutečnosti v důsledku různeacute absorptivity rozpouštědel
Rovněž musiacuteme při tomto způsobu použiacutet přesně danou deacutelku kyvety
11
celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek (např 300-800 nm)
(λ) Tato zaacutevislost je
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
je maximaacutelně citliveacute umožňuje stanovit fotometricky
li v roztoku přitomny dalšiacute složky ktereacute
deacutelce je zjištěnaacute hodnota absorbance součtem hodnot
Pokud jsou absorpčniacute maxima jednotlivyacutech složek přiacuteliš
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng)
vlnoveacute deacutelce kvantifikovat koncentraci
vypočiacutetat koncentraci přiacutemo z Lambert-Beerova zaacutekona
neniacute to však nejpřesnějšiacute metoda ndash
důsledku různeacute absorptivity rozpouštědel
kyvety
12
2 Prakticky se provaacutediacute stanoveniacute koncentrace ze směrnice kalibračniacute křivky
Kalibračniacute křivka naacutem rovněž potvrdiacute platnost Lambert-Beerova zaacutekona pro naše
měřeniacute ndash tedy linearitu v celeacutem rozsahu měřeniacute Nepotřebujeme znaacutet hodnotu
molaacuterniacuteho absorpčniacuteho koeficientu a nezaacuteležiacute na šiacuteřce kyvety (všechny vzorky měřiacuteme
ve stejneacute) K sestrojeniacute kalibračniacute křivky potřebujeme řadu standardů o znaacutemeacute
koncentraci kteraacute by měla rovnoměrně pokryacutet rozsah našeho měřeniacute Lze použiacutet 1
standard a rovnoměrně ho naředit pro alespoň 5 bodů kalibračniacute křivky hodnota atestu
standardu pak bude jejiacutem horniacutem bodem U všech standardů změřiacuteme absorbanci
spolu s absorbanciacute neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže
kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Kalibračniacute křivku A = f (c) ziacuteskaacuteme po
vyneseniacute koncentrace standardů na osu x (nezaacutevislaacute proměnnaacute) a absorbance
standardů na osu y (zaacutevislaacute proměnnaacute) V přiacutepadě přesneacuteho měřeniacute ziacuteskaacuteme lineaacuterniacute
zaacutevislost Podle LambertndashBeerova zaacutekona je při nuloveacute koncentraci nulovaacute absorbance
ndash křivka by měla vychaacutezet z bodu 0 Kalibračniacute křivku si můžeme sestrojit na papiacuteře
(A) nebo pomociacute Excelu (B)
(A) Kalibračniacute křivka na papiacuteře
Graficky Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost - pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Obr 13 Kalibračniacute křivka
Vyacutepočtem - kalibračniacutem faktorem Znaacuteme-li koncentraci i absorbanci standardů
můžeme si pro každyacute bod křivky vypočiacutetat faktor Deacutelku draacutehy i absorpčniacute koeficient
můžeme považovat za konstantniacute neboť vzorek i standard měřiacuteme za stejnyacutech
m
m
13
podmiacutenek Ke každeacutemu standardu si vypočiacutetaacuteme faktor jako podiacutel znaacutemeacute koncentrace a
změřeneacute absorbance standardu f = (= převraacutecenaacute hodnota směrnice přiacutemky)
Z těchto faktorů vypočiacutetaacuteme průměrnyacute faktor kteryacutem vynaacutesobiacuteme změřenou
absorbanci vzorku s neznaacutemou koncentraciacute
(B) Kalibračniacute křivka v Excelu
Graficky (po vytištěniacute křivky) Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Vyacutepočtem (Lineaacuterniacute regresiacute z rovnice kalibračniacute křivky)
Postup
rarr Zadaacuteme do tabulky Excelu naměřeneacute absorbance pro přiacuteslušneacute koncentrace
rarr Označeniacutem (myšiacute) vybereme data
rarr Vložiacuteme graf (vybereme bodovyacute)
rarrOznačiacuteme pravou myšiacute libovolnyacute bod přiacutemky a vybereme bdquoPřidat spojnici trenduldquo
14
rarr Zde se objeviacute možnosti z nichž vybereme lineaacuterniacute graf a zatrhneme hodnotu y=0 zobrazeniacute rovnice grafu a hodnoty
spolehlivosti R
rarr Zobraziacute se kalibračniacute přiacutemka spolu s rovnviciacute lineaacuterniacute regrese
Hodnota R2 naacutem ukazuje jak přesně jsme pracovali měla by byacutet ideaacutelně gt 099 (odlehlou hodnotu absorbance vzniklou naacutehodnou chybou lze odstranit)
Kalibračniacute faktor si z rovnice vypočiacutetaacuteme jako převraacutecenou hodnotu směrnice k lineaacuterniacute funkce y = k x) kde y odpoviacutedaacute absorbanci a x odpoviacutedaacute koncentraci tedy 1k (Zde je faktor 100041 = 244) Tiacutemto faktorem pak vynaacutesobiacuteme změřenou absorbanci neznaacutemeacuteho vzorku
Osy i graf pojmenujeme (v Excelu nebo po vytištěniacute)
3 Pokud jsme si ověřili linearitu kalibračniacute křivky (tedy platnost Lambert-Beerova zaacutekona) pro naše měřeniacute můžeme pro vyacutepočet použiacutet metodu jednoho standardu což je nejčastěji využiacutevanaacute metoda v praxi Změřiacuteme absorbanci standardu i neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Platiacute že poměr absorbance standardu a vzorku se rovnaacute poměru jejich koncentraciacute
=
Koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku pak vypočiacutetaacuteme
=
15
Aplikace spektrofotometrie
Kvalitativniacute analyacuteza - Identifikace (shoda spektra a polohy absorpčniacuteho maxima analytu se standardem)
Kvantitativniacute analyacuteza ndash Určeniacute obsahu analytu ve vzorku z vyacutešky signaacutelu absorpčniacuteho maxima
Typy spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
Přiacutemeacute Přiacutemeacute měřeniacute přirozeně absorbujiacuteciacutech laacutetek (např spektrofotometrie likvoru ndash analyacuteza absorpčniacutech maxim hemoglobinu a bilirubinu pro určeniacute přiacutetomnosti a staacuteřiacute krvaacuteceniacute)
Nepřiacutemeacute stanoveniacute laacutetek ktereacute samy nejsou barevneacute mohou však reagovat za tvorby barevneacuteho produktu Stanovujeme je pomociacute tzv indikačniacutech reakciacute Tyto reakce převaacutediacute bezbarvyacute analyt na barevnyacute produkt vhodnyacute ke spektrofotometrickeacutemu stanoveniacute Budeme se s nimi setkaacutevat jednotlivě u dalšiacutech klinicko-biochemickyacutech spektrofotometrickyacutech analyacutez a jejich souhrn bdquoVybraneacute indikačniacute reakceldquo naleznete jako dodatek v praktickyacutech cvičeniacutech věnovanyacutech oxidoredukčniacutem metodaacutem
Typy kvantitativniacuteho spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
End-point Měřiacuteme absorbanci na konci reakce využiacutevaacute se u stanoveniacute řady laacutetek ndash biacutelkoviny mineraacutelů glukoacutezy bilirubinu a mnoha dalšiacutech
Kinetickeacute Měřiacuteme změnu absorbance za časovou jednotku Využiacutevaacute se zejmeacutena u stanoveniacute enzymů
Limitace spektrofotometrie
Ve spektrofotometrii při vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu jsou nejčastějšiacutemi interferenty
hemoglobin (červeneacute zbarveniacute vzorku) bilirubin (žluteacute zbarveniacute vzorku) a triacylglyceroly
(zaacutekal vzorku) Barva krevniacute plazmy ovlivněnaacute uvedenyacutemi interferenty může analyticky
interferovat se spektrofotometrickyacutem měřeniacutem
Obr 14 Zbarveniacute krevniacute plazmy interferenty (Upraveno dle httplaboratoryinfocomtests-affected-
hemolyzed-lipemic-icteric-samples-mechanismprettyPhoto)
16
Hemolyacuteza vzorku byacutevaacute nejčastějšiacute přiacutečinou preanalytickyacutech chyb (= k chybaacutem došlo před
vlastniacute analyacutezou vzorku) Maacuteme-li červeně zabarvenou matrici vzorku ovlivniacute to metody
stanovujiacuteciacute absorbanci bliacutezko absorpčniacuteho maxima hemoglobinu (400 nm) Silnějšiacute hemolyacutezu
nelze eliminovat ani vzorkovyacutem blankem Zakalenyacute vzorek chyloacutezniacuteho seacutera může interferovat
rozptylem zaacuteřeniacute Naacutesledkem analytickyacutech interferenciacute pak může byacutet falešně pozitivniacute nebo
negativniacute vyacutesledek analyacutezy Všechny komerčniacute soupravy musiacute pro každyacute analyt deklarovat
přiacutepustneacute množstviacute interferentu pro vydaacuteniacute validniacuteho vyacutesledku Každyacute vzorek pacienta se před
analyacutezou z hlediska uvedenyacutech interfrentů posuzuje a vzhled vzorku je vždy uveden u
vyacutesledků biochemickeacuteho stanoveniacute (jako hemolytickyacute ikterickyacute nebo chyloacutezniacute)
17
Barevnost koordinačniacutech sloučenin
Porovnaacuteme-li akvakomplexy [ M(H2O)6 ]n+ některyacutech kovů s aquakomplexy přechodnyacutech
prvků rozdiacutel je v jejich barevnosti Aquakomplexy nepřechodnyacutech kovů jsou bezbarveacute
Auakomplexy přechodnyacutech kovů jsou barevneacute
Obr 15 Akvakomplexy přechodnyacutech a nepřechodnyacutech kovů (Obr viz httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Přechodneacute kovy jsou definovaacuteny jako kovy s čaacutestečně zaplněnyacutemi d-orbitaly Tvořiacute
komplexniacute sloučeniny ktereacute jsou často barevneacute
Obr 16 Vazba ligandů kolem centraacutelniacuteho kovu (obr viz
wwwslidesharenetchristophsontagbonding-in-coordination-complexes-part-1)
Navaacuteže-li se 6 ligandů (zde H2O) kolem centraacutelniacuteho iontu (kov) (obr 16) elektrony ligandu
se navzaacutejem odpuzujiacute s elektrony d-orbitalu kovoveacuteho iontu čiacutemž se zvyacutešiacute jejich energie a
naacutesledně se rozštěpiacute na 2 skupiny s různyacutemi energetickyacutemi hladinami Naacutesledujiacuteciacute
scheacutema ukazuje uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody
Obr 17 Uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody (Upraveno
dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
18
5 d-orbitalů se rozděliacute do 2 skupin 2 s vyššiacute a 3 s nižšiacute energiiacute Elektrony původniacuteho orbitalu
se přeskupiacute ndash budou zaplňovat elektrony do orbitalu s nižšiacute energiiacute Aby zaplnily 2 orbitaly
s vyššiacute energiiacute musiacute překonat tzv siacutelu ligandoveacuteho pole ∆E (rozdiacutel energiiacute mezi
rozštěpenyacutemi d orbitaly)
Siacutela ligandoveacuteho pole je tedy energie kterou musiacute elektron překonat aby zaplnil energeticky vyššiacute orbitaly Čiacutem vyššiacute je siacutela ligandoveacuteho pole tiacutem vyššiacute energii vyžaduje elektron k přechodu do vyššiacuteho orbitalu (a tiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku zaacuteřeniacute absorbuje)
Obr 18 Absorce světla při přechodu mezi d-d orbitaly (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Pokud siacutela ligandoveacuteho pole odpoviacutedaacute energii žluteacuteho světla absorpciacute žluteacuteho světla dojde k přechodu elektronu do vyššiacuteho orbitalu Aquakomplex bude miacutet komplementaacuterniacute
modrou barvu
Barvu komplexu ovlivňuje
1 Typ ligandu maacute na barvu komplexu největšiacute vliv Změna zbarveniacute komplexu vlivem různyacutech ligandů je zaacutekladem spektrochemickeacute řady ligandů kde jsou ligandy seřazeny podle klesajiacuteciacute vlnoveacute deacutelky světla absorbovaneacuteho přiacuteslušnyacutemi komplexy viz obr
Obr 19 Nejběžnějšiacute ligandy seřazeneacute podle siacutely ligandoveacuteho pole Ligandy na počaacutetku řady (halogenidy) rozštěpiacute d-orbitaly jen maacutelo ligandy na konci řady (CO CN-) štěpiacute d-orbitaly vyacuterazně
Zaměniacuteme-li v akvakomplexu Cu(II) ligand vody za amoniak změniacute se barva kompexu směrem k nižšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem odpoviacutedajiacuteciacutem vyššiacute energii Prvniacute komplex absorbuje červeneacute světlo druhyacute komplex absorbuje ve žluteacute oblasti Žluteacute světlo maacute vyššiacute energii než červeneacute
19
Obr 20 Vliv typu ligandu na barvu komplexu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
2 Geometrie komplexu ndash počet ligandů navaacutezanyacutech na centraacutelniacute kov Při vzniku oktaedru dochaacuteziacute k vyššiacute miacuteře štěpeniacute než při vzniku tetraedu ndash barva se bude měnit se změnou koordinačniacuteho čiacutesla
Obr 21 Vliv geometrie komplexu na jeho zbarveniacute (Upraveno dle Robert John Lancashire
httpwwwchemuwimonaedujm)
3 Oxidačniacute čiacuteslo centraacutelniacuteho kovu Zvyacutešeniacute oxidačniacuteho čiacutesla centraacutelniacuteho atomu vede k intenzivnějšiacutemu přitahovaacuteniacute ligandů k centraacutelniacutemu atomu čiacutemž roste odpuzovaacuteniacute elektronů siacutela ligandoveacuteho pole se zvyšuje
Změna oxidačniacuteho čiacutesla (z +2 na +3)
Obr 22 Vliv oxidačniacuteho čiacutesla kovu na barvu ligandu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Zdroje
wwwwikiskriptaeu
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml
2
Obsah
Uacutevod do spektrofotometrie Iva Subhanovaacute
Zaacutekladniacute pojmy ve spektrofotometrii 3
Kvalitativniacute a kvantitativniacute analyacuteza 12
Aplikace a limitace spektrofotometrie 16
Barevnost komplexů 18
3
Spektrofotometrie je v současnosti nejviacutece využiacutevanou laboratorniacute technikou v klinickeacute
biochemii je metodou prvniacute volby při analyacuteze laacutetek ktereacute jsou samy barevneacute nebo mohou
reagovat za tvorby barevneacuteho produktu Pokud se laacutetky nachaacutezejiacute ve vyšetřovaneacutem
materiaacutelu v menšiacutem množstviacute než bychom dokaacutezali spektrofotometricky stanovit nebo ve
směsi se strukturně podobnyacutemi laacutetkami ktereacute by vzaacutejemně analyticky interferovaly voliacute se
jineacute např imunochemickeacute či chromatografickeacute techniky Avšak i tyto citlivějšiacute metody jsou
často na spektrofotometrii zaacutevisleacute ndash mohou ji využiacutevat jako naacuteslednyacute detekčniacute systeacutem
Zaacutekladniacute pojmy ve spektrofotometrii
Absorbance (A) - udaacutevaacute množstviacute světla pohlceneacuteho měřenyacutem roztokem
Absorpce světla - pohlceniacute a zeslabeniacute zaacuteřeniacute při průchodu měřenyacutem roztokem
Absorpčniacute spektrum - zaacutevislost absorbance na vlnoveacute deacutelce λ A = f (λ)
Atest - znaacutemaacute hodnota standardu stanovenaacute nezaacutevislou metodikou
Auxochrom - skupina atomů s volnyacutem elektronovyacutem paacuterem kteraacute zvyšuje absorpci chromoforu
Blank (slepyacute vzorek) - roztok obsahujiacuteciacute všechny složky kromě analyzovaneacuteho vzorku (reagenčniacute
blank) nebo jen vzorek bez reagenciiacute (vzorkovyacute blank)
Chromofor - skupina (seskupeniacute atomů) v molekule kteraacute způsobuje absorpci v UV-VIS oblasti
Kalibračniacute křivka - zaacutevislost absorbance na koncentraci A = f (c)
Standard - vzorek analytu o znaacutemeacute koncentraci daneacute atestem
Transmitance (T) - propustnost - poměr intenzity zaacuteřeniacute prošleacuteho vzorkem a zaacuteřeniacute vstupujiacuteciacuteho
Do vzorku
UV-VIS - ultrafialovaacute a viditelnaacute čaacutest elektromagnetickeacuteho spektra
4
Vidiacuteme-li 2 roztoky stejneacute laacutetky o různeacute intenzitě zbarveniacute automaticky předpoklaacutedaacuteme že
tmavšiacute roztok je viacutece koncentrovanyacute Tento předpoklad je vlastně podstatou
spektrofotometrie Pokud viacuteme kolik světla roztoky prochaacuteziacute můžeme zjistit jakou majiacute
koncentraci Množstviacute prochaacutezejiacuteciacuteho světla můžeme analyzovat spektrofotometrem na
principu molekuloveacute absorpčniacute spektrofotometrie
Molekulovaacute absorpčniacute spektrofotometrie
Patřiacute do spektroskopickyacutech metod sledujiacuteciacutech interakci (vyacuteměnu energie) mezi molekulami
a elektromagnetickyacutem zaacuteřeniacutem z jineacuteho zdroje ndash absorpci rozptyl nebo odraz zaacuteřeniacute
Spektrofotometrie je zaměřena na absorpci zaacuteřeniacute ndash tedy podiacutel zaacuteřeniacute ktereacute je při
průchodu roztokem selektivně absorbovaacuteno (pohlceno) a propouštěno Pracuje se
zředěnyacutemi čiryacutemi roztoky čiacutemž eliminuje odraz a rozptyl
(Spektroskopickyacutemi metodami zaměřenyacutemi na odraz a rozptyl zaacuteřeniacute se budeme rovněž zabyacutevat - turbidimetriiacute
v praktiku věnovaneacutem imunochemii a reflexniacute fotometriiacute při analyacuteze moče)
Molekulovaacute absorpčniacute spektrofotometrie v UVVIS oblasti
Molekulovaacute absorpčniacute spektrometrie v ultrafialoveacute a viditelneacute oblasti měřiacute absorpci
elektromagnetickeacute zaacuteřeniacute v rozsahu vlnovyacutech deacutelek od 200 do 800 nm Laacutetky ktereacute se jeviacute
jako bezbarveacute absorbujiacute zaacuteřeniacute o vlnovyacutech deacutelkaacutech do 380 nm Laacutetky ktereacute se jeviacute jako
barevneacute absorbujiacute zaacuteřeniacute v rozsahu vlnovyacutech deacutelek 380 nm až 770 nm Absorpciacute zaacuteřeniacute měniacute
molekuly svoji energii o hodnotu energie dopadajiacuteciacuteho fotonu - dochaacuteziacute k přechodu
valenčniacutech elektronů na vyššiacute energetickou hladinu (viz obr 1)
Obr 1 Energetickeacute hladiny molekuly Absorpciacute energie fotonu vhodneacute vlnoveacute deacutelky dochaacuteziacute
k přechodu valenčniacutech elektronů ze zaacutekladniacuteho (E1) do excitovaneacuteho stavu (E2)
Maacute-li molekula přejiacutet ze stavu s nižšiacute energiiacute do stavu sfotonu (o vlnoveacute deacutelce λ a frekvenci hladinami E2 a E1
E2 = energie excitovaneacute hladiny
h = Planckova konstanta (6626
ṽ = frekvence (Hz)
Vlnovaacute deacutelka absorbovaneacuteho světla je nepřiacutemo uacuteměrnaacute
c = rychlost světla (3∙108 ms)
λ = vlnovaacute deacutelka (nm)
ṽ = frekvence (Hz)
Ze zaacutevislostiacute (1) a (2) vyplyacutevaacute že inverzniacute - čiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku molekula absorbuje tiacutem vyššiacute energii pro přechod
elektronu ziacuteskaacute
Obr 3 VIS spektrum Fotony o kratšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech (modreacute světlo) majiacute vyššiacute energii než fotony o delšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech httpscswikipediaorgwikiElektromagnetickC3A9_spektrummediaFileSpectresvg
Nejvyacuteznamnějšiacute přechody valenčniacutech elektronů
π ndash π (z π vazebnyacutech orbitalů do a trojnyacutemi vazbami
n ndash π (z n nevazebnyacutech do vazby přiacutetomen takeacute atom s volnyacutem elektronovyacutem paacuterem
Obr 4 Přechody valenčniacutech elektronů nebo viditelneacute oblasti zaacuteřeniacute je přiacutetomnost vazebnyacutechorbitalech anebo nepaacuterovyacutech elektronů v nevazebnyacutech httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
li molekula přejiacutet ze stavu s nižšiacute energiiacute do stavu s vyššiacute energiiacute musiacute absorbovat frekvenci ṽ) kteraacute odpoviacutedaacute rozdiacutelu energiiacute mezi energetickyacutemi
ΔE = E2 ndash E1 = h ∙ ṽ
= energie excitovaneacute hladiny E1 = energie zaacutekladniacute hladiny (eV)
Planckova konstanta (6626 10-34 J s)
lnovaacute deacutelka absorbovaneacuteho světla je nepřiacutemo uacuteměrnaacute jeho frekvenci λ = c
ms)
vyplyacutevaacute že vztah energie k vlnoveacute deacutelce absorbovaneacuteho světla je vlnovou deacutelku molekula absorbuje tiacutem vyššiacute energii pro přechod
o kratšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech (modreacute světlo) majiacute vyššiacute energii než fotony o delšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech (červeneacute světlo) (Upraveno dle httpscswikipediaorgwikiElektromagnetickC3A9_spektrummediaFileSpectresvg
vyacuteznamnějšiacute přechody valenčniacutech elektronů jsou
vazebnyacutech orbitalů do π antivazebnyacutech orbitalů) ndash sloučeniny s
nevazebnyacutech do π antivazebnyacutech orbitalů) v molekule je kromě dvojneacute vazby přiacutetomen takeacute atom s volnyacutem elektronovyacutem paacuterem
Přechody valenčniacutech elektronů Podmiacutenkou aby sledovanaacute laacutetka absorbovala v ultrafialoveacute nebo viditelneacute oblasti zaacuteřeniacute je přiacutetomnost vazebnyacutech π elektronů ve vazebnyacutech molekulovyacutech
nepaacuterovyacutech elektronů v nevazebnyacutech molekulovyacutech orbitalechhttpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
5
musiacute absorbovat energii kteraacute odpoviacutedaacute rozdiacutelu energiiacute mezi energetickyacutemi
(1)
λ = c ṽ (2)
vlnoveacute deacutelce absorbovaneacuteho světla je vlnovou deacutelku molekula absorbuje tiacutem vyššiacute energii pro přechod
o kratšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech (modreacute světlo) majiacute vyššiacute energii než
httpscswikipediaorgwikiElektromagnetickC3A9_spektrummediaFileSpectresvg)
sloučeniny s dvojnyacutemi
v molekule je kromě dvojneacute
Podmiacutenkou aby sledovanaacute laacutetka absorbovala v ultrafialoveacute elektronů ve vazebnyacutech molekulovyacutech
molekulovyacutech orbitalech (Upraveno dle
Skupiny v molekule ktereacute umožňujiacute absorpci n
prvky nebo funkčniacute skupiny obsahuj
Na chromofor se mohou navaacutezat
paacuterem ndash tzv auxochromy
barevnost ndash posunujiacute absorpci k
Čiacutem vyššiacute je konjugace dvojnyacutech vazeb
antivazebneacuteho orbitalu a tiacutem vyššiacute vlnovaacute deacutelka
Obr 5 Konjugaciacute dvojnyacutech vazeb se snižuje energie pořebnaacute ktřemi dvojnyacutemi vazbami bude kdvěma volnyacutemi vazbami Obě sloučeninydvojnou vazbou Tomu odpoviacutedajiacute i absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky Ethen maximaacutelně absorbuje při nejkratšiacute vlnoveacute deacutelce 177 nm 258 nm (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
Z obraacutezku 5 je zřejmeacute že 3 dvojneacute vazby hexatrienuspektru Aby byla laacutetka barevnaacute (absorbovala zaacuteřeniacute ve VIS) musiacute obsahovat rozsaacutehlejšiacute systeacutemy konjugovanyacutech dvojnyacutech vazeb pro ktereacute je typickaacute
Vysoce delokalizovaneacute systeacutemy posunou
(tj z UV do VIS) Čiacutem je vyššiacute rozsah
Např oranžovou barvu beta karotenu vidiacuteme diacuteky konjugovan
vazeb (viz obr 6)
Obr 6 Delokalizovaneacute elektrony beta karotenu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
Dalšiacutem přiacutekladem delokalizovanyacutech elektronů mohou byacutet
trifenylmethanu s asymetrickyacutemi substituenty
kvantitativniacute analyacuteze jsme použiacutevali jako indikaacutetor
v kyseleacutem prostřediacute bezbarvyacute
prostřediacute (absorbuje 553 nm)
systeacutemu fenolftaleinu Barevnaacute forma
tereacute umožňujiacute absorpci nazyacutevaacuteme chromofory
obsahujiacuteciacute naacutesobneacute (hlavně dvojneacute) vazby
Na chromofor se mohou navaacutezat substituenty nebo skupiny atomů s volnyacutem elektronovyacutem
ktereacute v konjugaci π-elektronovyacutem chromoforem zvyšujiacute jeho
posunujiacute absorpci k delšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem
vyššiacute je konjugace dvojnyacutech vazeb vazeb tiacutem nižšiacute energie je pořeba k
vyššiacute vlnovaacute deacutelka se absorbuje (viz obr 5)
Konjugaciacute dvojnyacutech vazeb se snižuje energie pořebnaacute k přechodu elektronu třemi dvojnyacutemi vazbami bude k přechodu elektronů potřebovat meacuteně energie než
volnyacutemi vazbami Obě sloučeniny potřebujiacute menšiacute množstviacute energie než ethen sdvojnou vazbou Tomu odpoviacutedajiacute i absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky Ethen maximaacutelně absorbuje při nejkratšiacute vlnoveacute deacutelce 177 nm 13-butadien při 217 a 135-hexatrien při nejdelšiacute vlnoveacute deacutelce
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
3 dvojneacute vazby hexatrienu nedostačujiacute na absorpci ve viditelneacutem Aby byla laacutetka barevnaacute (absorbovala zaacuteřeniacute ve VIS) musiacute obsahovat rozsaacutehlejšiacute
systeacutemy konjugovanyacutech dvojnyacutech vazeb pro ktereacute je typickaacute delokalizace elektronů
delokalizovaneacute systeacutemy posunou maximum absorpce k vyššiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem
Čiacutem je vyššiacute rozsah delokalizace tiacutem delšiacute vlnoveacute deacutelky jsou absorbovaacuteny
Např oranžovou barvu beta karotenu vidiacuteme diacuteky konjugovaneacutemu systeacutemu
Delokalizovaneacute elektrony beta karotenu (zvyacuterazněny červeně) s absorpciacute ve httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
Dalšiacutem přiacutekladem delokalizovanyacutech elektronů mohou byacutet organickaacute barviva na baacutezi
asymetrickyacutemi substituenty V praktickeacutem cvičeniacute věnovan
kvantitativniacute analyacuteze jsme použiacutevali jako indikaacutetor acidobazickeacute titrace fenolftalein
kyseleacutem prostřediacute bezbarvyacute (absorbuje v UV oblasti) a barevnyacute pouze
prostřediacute (absorbuje 553 nm) Změna pH maacute vliv na změnu konjugovaneacuteho chromoformiacuteho
Barevnaacute forma v alkalickeacutem prostřediacute vznikaacute diacuteky
6
Jsou to strukturniacute
volnyacutem elektronovyacutem
chromoforem zvyšujiacute jeho
je pořeba k přechodu do
přechodu elektronu 135-hexatrien se přechodu elektronů potřebovat meacuteně energie než 13-butadien se
potřebujiacute menšiacute množstviacute energie než ethen s jednou dvojnou vazbou Tomu odpoviacutedajiacute i absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky Ethen maximaacutelně absorbuje při
při nejdelšiacute vlnoveacute deacutelce httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
nedostačujiacute na absorpci ve viditelneacutem Aby byla laacutetka barevnaacute (absorbovala zaacuteřeniacute ve VIS) musiacute obsahovat rozsaacutehlejšiacute
delokalizace elektronů
vyššiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem
delokalizace tiacutem delšiacute vlnoveacute deacutelky jsou absorbovaacuteny
eacutemu systeacutemu 11 dvojnyacutech
absorpciacute ve VIS (470 nm)
organickaacute barviva na baacutezi
cvičeniacute věnovaneacutem
fenolftalein kteryacute je
arevnyacute pouze v alkalickeacutem
Změna pH maacute vliv na změnu konjugovaneacuteho chromoformiacuteho
diacuteky vyššiacutemu stupni
7
delokalizace elektronů kteryacute posune absorpci k vyššiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem (viz obr 7)
Obr 7 Fenolftalein v kyseleacutem a zaacutesaditeacutem prostřediacute V kyseleacutem prostřediacute braacuteniacute uhliacutekovyacute atom se 4
jednoduchyacutemi vazbami interakci 3 delokalizovanyacutech systeacutemů v zaacutesaditeacutem prostřediacute se po odštěpeniacute 2
protonů otevře laktamovyacute kruh a delokalizovanyacute systeacutem elektronů se rozšiacuteřiacute na celyacute systeacutem
(zvyacuterazněno červeně) což se projeviacute posunem absorpce do viditelneacute oblasti spektra (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
Fenolftalein tedy absorbuje vlnoveacute deacutelky zeleneacute oblasti spektra (553 nm) a zbarviacute se doplňkovou (komplementaacuterniacute) barvou (v jejiacutemž spektru absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky chybiacute)
Obr 8 Absorpce fenolftaleinu ve VIS(Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
Průhlednaacute laacutetka maacute barvu odpoviacutedajiacuteciacute zaacuteřeniacute ktereacute neabsorbuje ale propouštiacute (ktereacute projde roztokem až k našemu oku) Znamenaacute to že pokud je z biacuteleacuteho světla absorbovaacutena určitaacute
vlnovaacute deacutelka naše oči detekujiacute směs všech ostatniacutech vlnovyacutech deacutelek viditelneacuteho spektra jako komplementaacuterniacute barvu Komplementaacuterniacute barvy světla jsou takoveacute ktereacute po smiacutechaacuteniacute daacutevajiacute biacuteleacute světlo (to ovšem neplatiacute u barev na maliacuteřskeacute paletě ndash pokud bychom smiacutechali zelenou a červenou rozhodně nedostaneme biacutelou) K barevneacutemu roztoku jehož koncentraci budeme spektrofotometricky zjišťovat voliacuteme vlnovou deacutelku vhodnou k analyacuteze jako komplementaacuterniacute k barvě roztoku
Otestovat si sveacute vniacutemaacuteniacute komplementaacuterniacutech barev můžete na
httpsscilearnsydneyeduaufychemistrycalculatorscolour_wheelshtml
8
Lambert-Beerův zaacutekon
Pokud budeme spektrofotometricky měřit koncentraci roztoku budeme analyzovat kolik
světla roztokem prochaacuteziacute Prochaacuteziacute-li světelnyacute paprsek roztokem kteryacute čaacutest světla absorbuje
je intenzita paprsku vstupujiacuteciacuteho vyššiacute než intenzita paprsku prošleacuteho
Obr 9 Transmitance (Dle Heesung Shim) httpschemlibretextsorgCorePhysical_and_Theoretical_ChemistryKineticsReaction_RatesExperimental_Determination_of_KinetcsSpectrophotometry)
Zajiacutemaacute naacutes poměr obou veličin (poměr vstupniacuteho světla I0 k propuštěneacutemu I1)
Tento poměr udaacutevaacute transmitance T (propustnost) T = I1 I0
Maacuteme-li tedy 2 roztoky laacutetky o různeacute koncentraci potom platiacute že
I0 gt I1 gt I2
Čiacutem vyššiacute bude koncentrace roztoku tiacutem většiacute šanci maacute prochaacutezejiacuteciacute foton že bude absorbovaacuten Pravděpodobnost jeho absorpce bude růst s koncentraciacute
Maacuteme-li 2 roztoky teacuteže laacutetky stejneacute barvy a stejneacute intenzity zbarveniacute a jeden umiacutestiacuteme do delšiacute kyvety než druhyacute budou se lišit pouze v draacuteze kterou musiacute foton roztokem projiacutet Pokud sviacutetiacuteme světlem stejneacute intenzity na obě kyvety delšiacute kyvetou světlo prochaacuteziacute deacutele než v užšiacute potom platiacute že
I0 gt I2 gt I3
Čiacutem deacutele bude foton prochaacutezet tiacutem většiacute maacute šanci že bude absorbovaacuten V širšiacute kyvetě bude jeho draacuteha i absorpce vyššiacute Pravděpodobnost jeho absorpce bude růst s deacutelkou draacutehy
Absorpce fotonu tedy roste s rostouciacute koncentraciacute i deacutelkou draacutehy
9
Transmitance barevneacuteho roztoku pro určitou vlnovou deacutelku zaacutevisiacute na
vlastnostech absorbujiacuteciacute laacutetky
koncentraci absorbujiacuteciacute laacutetky
deacutelce draacutehy (kyvety)
Tyto předpoklady vyjadřuje Lambert-Beerův zaacutekon T = 10 -ε ∙ c ∙ l (3)
ε = molaacuterniacute absorpčniacute koeficient (dm3molcm) = charakterizujiacuteciacute miacuteru absorpce laacutetky při
určiteacute vlnoveacute deacutelce v roztoku o koncentraci 1 moll v 1 cm kyvetě
c = koncentrace rozpuštěneacute laacutetky (moll)
l = tloušťka absorbujiacuteciacute vrstvy (cm)
Lambert-Beerův zaacutekon platiacute jen pro monochromatickeacute zaacuteřeniacute a zředěneacute roztoky o koncentraci lt10-2 moll ve kteryacutech rozpuštěneacute čaacutestice nepodleacutehajiacute žaacutednyacutem interakciacutem a v roztoku je jen jedna absorbujiacuteciacute složka
Ze zaacutevislosti (3) vyplyacutevaacute že transmitance T je exponenciaacutelně zaacutevislaacute na koncentraci laacutetky Pro vyjaacutedřeniacute zaacutevislosti absorpce zaacuteřeniacute na koncentraci absorpčniacute složky je vhodneacute vztah logaritmovat čiacutemž se z exponenciaacutelniacute zaacutevislosti stane lineaacuterniacute
Byla zavedena bezrozměrnaacute veličina absorbance (A) kteraacute kvantitativně vyjadřuje absorpci světla chromoforem (je-li nulovaacute absorpce je nulovaacute i absorbance s rostouciacute absorpciacute roste i absorbance)
A = ndash log(T) = ε c l (4)
Absorbance a transmitance jsou tedy v inverzniacutem vztahu ndash čiacutem viacutece roztok světlo absorbuje tiacutem meacuteně ho propouštiacute Transmitance nabyacuteva hodnot od 0 (nepropustnyacute vzorek) do 1 (zcela propustnyacute vzorek) Absorbance nabyacutevaacute hodnot od 0 (vzorek neabsorbuje) do infin (absorbuje veškereacute zaacuteřeniacute daneacute vlnoveacute deacutelky) Pro praktickeacute měřeniacute majiacute z hlediska jeho přesnosti vyacuteznam jen hodnoty absorbance nepřekračujiacuteciacute hodnotu 1
Platiacute-li vztah (4) že A = ε c l (a koeficient (ε) i deacutelka draacutehy (l) jsou konstantniacute) potom platiacute že absorbance roztoku je lineaacuterně zaacutevislaacute na jeho koncentraci A = f (c)
Pomociacute Lambert-Beerova zaacutekona tedy můžeme kvantitativně stanovit koncentraci laacutetky
v roztoku měřeniacutem jeho absorbance s využitiacutem spektrofotometru
10
Měřeniacute na spektrofotometru
Měřeniacute provaacutediacuteme vždy v teacuteže kyvetě aby byly dodrženy stejneacute podmiacutenky Nejprve
změřiacuteme blank tedy nastaviacuteme nulovou absorbanci roztoku blanku čiacutemž ziacuteskaacuteme bdquobaselineldquo
pro měřeniacute všech standardů i vzorků Tato bdquobaselineldquo musiacute zůstat stejnaacute po celou dobu
měřeniacute nejsme-li si jistiacute změřiacuteme v průběhu analyacutez blank jako vzorek ndash měl by ukazovat
nulovou absorbanci Blank obsahuje jen reagenčniacute směs bez analyzovaneacuteho vzorku Je to tzv
reagenčniacute blank použiacutevaacute se ke kompenzaci vlivu reagenciiacute (Roztok blanku může byacutet
barevnyacute maacuteme-li barevneacute činidlo)
U některyacutech měřeniacute absorbujiacute-li silně složky matrice analytu (seacuterum moč) se použiacutevaacute
rovněž tzv vzorkovyacute blank kteryacute kompenzuje vliv matrice vzorku Vzorkovyacute blank je jen
vzorek doplněnyacute vodou nebo fyziologickyacutem roztokem do celkoveacuteho objemu reakčniacute směsi
neobsahuje reagencie Naměřenaacute absorbance vzorkoveacuteho blanku se odečiacutetaacute od absorbance
přiacuteslušneacuteho vzorku
Spektrofotometr umožňuje měřit absorbance až do 25 vzorky s vyššiacute absorbanciacute se musiacute
ředit a vyacutesledek naacutesobit faktorem ředěniacute V laboratorniacute praxi se při kvantitativniacute analyacuteze
standardně řediacute vzorky s absorbanciacute nad 10 neboť měřeniacute absorbanciacute nad tuto hodnotu je
zatiacuteženo velkou chybou - viz Přesnost fotometrickyacutech metodprůměrnaacute chyba fotometrickeacuteho
stanoveniacute httpwwwwikiskriptaeuwSpektrofotometrie
Stanoveniacute koncentrace pomociacute spektrofotometrie
Nejprve musiacuteme naleacutezt optimaacutelniacute vlnovou deacutelku při ktereacute budeme měřeniacute provaacutedět
Teoreticky bychom mohli měřit při libovolneacute vlnoveacute deacutelce kteraacute je absorbovaacutena v oblasti
maximaacutelniacute absorpce je však měřeniacute nejcitlivějšiacute - molaacuterniacute absorpčniacute koeficient ε je nejvyššiacute a
změny koncentrace jsou zde nejviacutece patrneacute (viz obr11)
Obr 11 Absorpčniacute spektrum manganistanu draselneacuteho (KMnO4) při dvou různyacutech koncentraciacutech Obě spektra majiacute podobnyacute tvar se shodnou vlnovou deacutelkou maximaacutelniacute absorpce (charakterizuje danou laacutetku) Zjištěniacute koncentrace je při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima nejcitlivějšiacute - jsou nejviacutece patrneacute změny koncentrace (Upraveno dle employeesoneontaedukotzjcLABSpec_intropdf)
Proměřiacuteme si tedy absorpčniacute spektrum v
Absorpčniacute spektrum je zaacutevislost
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
ktereacute absorpce dosahuje maxima označujeme jako
Měřeniacute při absorpčniacutem maximu laacutetky
nejnižšiacute koncentrace absorbujiacuteciacute laacutetky
absorbujiacute při stejneacute vlnoveacute
jednotlivyacutech složek ve směsi
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
Obr 12 Absorpčniacute spektrum (
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng
Pokud provedeme měřeniacute absorbance při můžeme několika způsoby
1 Teoreticky je možneacute
znaacuteme-li z literatury molaacuterniacute absorpčniacute
koeficient se může lišit od
Rovněž musiacuteme při tomto způsobu použiacutet přesně danou
roměřiacuteme si tedy absorpčniacute spektrum v celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek (např 300
Absorpčniacute spektrum
Absorpčniacute spektrum je zaacutevislost absorbance na vlnoveacute deacutelce A = f (λ) Tato z
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
osahuje maxima označujeme jako λmax (lambda max)
absorpčniacutem maximu laacutetky je maximaacutelně citliveacute umožňuje stanovit fotometricky
koncentrace absorbujiacuteciacute laacutetky Jsou-li v roztoku přitomny dalšiacute složky ktereacute
eacute deacutelce je zjištěnaacute hodnota absorbance součtem hodnot
složek ve směsi Pokud jsou absorpčniacute maxima jednotlivyacutech složek přiacuteliš
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
Absorpčniacute spektrum (Upraveno dle
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng
Kvantitativniacute analyacuteza
absorbance při optimaacutelniacute vlnoveacute deacutelce kvantifikovat koncentraci
Teoreticky je možneacute vypočiacutetat koncentraci přiacutemo z Lambert
z literatury molaacuterniacute absorpčniacute koeficient neniacute to však nejpřesnějšiacute metoda
koeficient se může lišit od skutečnosti v důsledku různeacute absorptivity rozpouštědel
Rovněž musiacuteme při tomto způsobu použiacutet přesně danou deacutelku kyvety
11
celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek (např 300-800 nm)
(λ) Tato zaacutevislost je
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
je maximaacutelně citliveacute umožňuje stanovit fotometricky
li v roztoku přitomny dalšiacute složky ktereacute
deacutelce je zjištěnaacute hodnota absorbance součtem hodnot
Pokud jsou absorpčniacute maxima jednotlivyacutech složek přiacuteliš
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng)
vlnoveacute deacutelce kvantifikovat koncentraci
vypočiacutetat koncentraci přiacutemo z Lambert-Beerova zaacutekona
neniacute to však nejpřesnějšiacute metoda ndash
důsledku různeacute absorptivity rozpouštědel
kyvety
12
2 Prakticky se provaacutediacute stanoveniacute koncentrace ze směrnice kalibračniacute křivky
Kalibračniacute křivka naacutem rovněž potvrdiacute platnost Lambert-Beerova zaacutekona pro naše
měřeniacute ndash tedy linearitu v celeacutem rozsahu měřeniacute Nepotřebujeme znaacutet hodnotu
molaacuterniacuteho absorpčniacuteho koeficientu a nezaacuteležiacute na šiacuteřce kyvety (všechny vzorky měřiacuteme
ve stejneacute) K sestrojeniacute kalibračniacute křivky potřebujeme řadu standardů o znaacutemeacute
koncentraci kteraacute by měla rovnoměrně pokryacutet rozsah našeho měřeniacute Lze použiacutet 1
standard a rovnoměrně ho naředit pro alespoň 5 bodů kalibračniacute křivky hodnota atestu
standardu pak bude jejiacutem horniacutem bodem U všech standardů změřiacuteme absorbanci
spolu s absorbanciacute neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže
kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Kalibračniacute křivku A = f (c) ziacuteskaacuteme po
vyneseniacute koncentrace standardů na osu x (nezaacutevislaacute proměnnaacute) a absorbance
standardů na osu y (zaacutevislaacute proměnnaacute) V přiacutepadě přesneacuteho měřeniacute ziacuteskaacuteme lineaacuterniacute
zaacutevislost Podle LambertndashBeerova zaacutekona je při nuloveacute koncentraci nulovaacute absorbance
ndash křivka by měla vychaacutezet z bodu 0 Kalibračniacute křivku si můžeme sestrojit na papiacuteře
(A) nebo pomociacute Excelu (B)
(A) Kalibračniacute křivka na papiacuteře
Graficky Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost - pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Obr 13 Kalibračniacute křivka
Vyacutepočtem - kalibračniacutem faktorem Znaacuteme-li koncentraci i absorbanci standardů
můžeme si pro každyacute bod křivky vypočiacutetat faktor Deacutelku draacutehy i absorpčniacute koeficient
můžeme považovat za konstantniacute neboť vzorek i standard měřiacuteme za stejnyacutech
m
m
13
podmiacutenek Ke každeacutemu standardu si vypočiacutetaacuteme faktor jako podiacutel znaacutemeacute koncentrace a
změřeneacute absorbance standardu f = (= převraacutecenaacute hodnota směrnice přiacutemky)
Z těchto faktorů vypočiacutetaacuteme průměrnyacute faktor kteryacutem vynaacutesobiacuteme změřenou
absorbanci vzorku s neznaacutemou koncentraciacute
(B) Kalibračniacute křivka v Excelu
Graficky (po vytištěniacute křivky) Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Vyacutepočtem (Lineaacuterniacute regresiacute z rovnice kalibračniacute křivky)
Postup
rarr Zadaacuteme do tabulky Excelu naměřeneacute absorbance pro přiacuteslušneacute koncentrace
rarr Označeniacutem (myšiacute) vybereme data
rarr Vložiacuteme graf (vybereme bodovyacute)
rarrOznačiacuteme pravou myšiacute libovolnyacute bod přiacutemky a vybereme bdquoPřidat spojnici trenduldquo
14
rarr Zde se objeviacute možnosti z nichž vybereme lineaacuterniacute graf a zatrhneme hodnotu y=0 zobrazeniacute rovnice grafu a hodnoty
spolehlivosti R
rarr Zobraziacute se kalibračniacute přiacutemka spolu s rovnviciacute lineaacuterniacute regrese
Hodnota R2 naacutem ukazuje jak přesně jsme pracovali měla by byacutet ideaacutelně gt 099 (odlehlou hodnotu absorbance vzniklou naacutehodnou chybou lze odstranit)
Kalibračniacute faktor si z rovnice vypočiacutetaacuteme jako převraacutecenou hodnotu směrnice k lineaacuterniacute funkce y = k x) kde y odpoviacutedaacute absorbanci a x odpoviacutedaacute koncentraci tedy 1k (Zde je faktor 100041 = 244) Tiacutemto faktorem pak vynaacutesobiacuteme změřenou absorbanci neznaacutemeacuteho vzorku
Osy i graf pojmenujeme (v Excelu nebo po vytištěniacute)
3 Pokud jsme si ověřili linearitu kalibračniacute křivky (tedy platnost Lambert-Beerova zaacutekona) pro naše měřeniacute můžeme pro vyacutepočet použiacutet metodu jednoho standardu což je nejčastěji využiacutevanaacute metoda v praxi Změřiacuteme absorbanci standardu i neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Platiacute že poměr absorbance standardu a vzorku se rovnaacute poměru jejich koncentraciacute
=
Koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku pak vypočiacutetaacuteme
=
15
Aplikace spektrofotometrie
Kvalitativniacute analyacuteza - Identifikace (shoda spektra a polohy absorpčniacuteho maxima analytu se standardem)
Kvantitativniacute analyacuteza ndash Určeniacute obsahu analytu ve vzorku z vyacutešky signaacutelu absorpčniacuteho maxima
Typy spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
Přiacutemeacute Přiacutemeacute měřeniacute přirozeně absorbujiacuteciacutech laacutetek (např spektrofotometrie likvoru ndash analyacuteza absorpčniacutech maxim hemoglobinu a bilirubinu pro určeniacute přiacutetomnosti a staacuteřiacute krvaacuteceniacute)
Nepřiacutemeacute stanoveniacute laacutetek ktereacute samy nejsou barevneacute mohou však reagovat za tvorby barevneacuteho produktu Stanovujeme je pomociacute tzv indikačniacutech reakciacute Tyto reakce převaacutediacute bezbarvyacute analyt na barevnyacute produkt vhodnyacute ke spektrofotometrickeacutemu stanoveniacute Budeme se s nimi setkaacutevat jednotlivě u dalšiacutech klinicko-biochemickyacutech spektrofotometrickyacutech analyacutez a jejich souhrn bdquoVybraneacute indikačniacute reakceldquo naleznete jako dodatek v praktickyacutech cvičeniacutech věnovanyacutech oxidoredukčniacutem metodaacutem
Typy kvantitativniacuteho spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
End-point Měřiacuteme absorbanci na konci reakce využiacutevaacute se u stanoveniacute řady laacutetek ndash biacutelkoviny mineraacutelů glukoacutezy bilirubinu a mnoha dalšiacutech
Kinetickeacute Měřiacuteme změnu absorbance za časovou jednotku Využiacutevaacute se zejmeacutena u stanoveniacute enzymů
Limitace spektrofotometrie
Ve spektrofotometrii při vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu jsou nejčastějšiacutemi interferenty
hemoglobin (červeneacute zbarveniacute vzorku) bilirubin (žluteacute zbarveniacute vzorku) a triacylglyceroly
(zaacutekal vzorku) Barva krevniacute plazmy ovlivněnaacute uvedenyacutemi interferenty může analyticky
interferovat se spektrofotometrickyacutem měřeniacutem
Obr 14 Zbarveniacute krevniacute plazmy interferenty (Upraveno dle httplaboratoryinfocomtests-affected-
hemolyzed-lipemic-icteric-samples-mechanismprettyPhoto)
16
Hemolyacuteza vzorku byacutevaacute nejčastějšiacute přiacutečinou preanalytickyacutech chyb (= k chybaacutem došlo před
vlastniacute analyacutezou vzorku) Maacuteme-li červeně zabarvenou matrici vzorku ovlivniacute to metody
stanovujiacuteciacute absorbanci bliacutezko absorpčniacuteho maxima hemoglobinu (400 nm) Silnějšiacute hemolyacutezu
nelze eliminovat ani vzorkovyacutem blankem Zakalenyacute vzorek chyloacutezniacuteho seacutera může interferovat
rozptylem zaacuteřeniacute Naacutesledkem analytickyacutech interferenciacute pak může byacutet falešně pozitivniacute nebo
negativniacute vyacutesledek analyacutezy Všechny komerčniacute soupravy musiacute pro každyacute analyt deklarovat
přiacutepustneacute množstviacute interferentu pro vydaacuteniacute validniacuteho vyacutesledku Každyacute vzorek pacienta se před
analyacutezou z hlediska uvedenyacutech interfrentů posuzuje a vzhled vzorku je vždy uveden u
vyacutesledků biochemickeacuteho stanoveniacute (jako hemolytickyacute ikterickyacute nebo chyloacutezniacute)
17
Barevnost koordinačniacutech sloučenin
Porovnaacuteme-li akvakomplexy [ M(H2O)6 ]n+ některyacutech kovů s aquakomplexy přechodnyacutech
prvků rozdiacutel je v jejich barevnosti Aquakomplexy nepřechodnyacutech kovů jsou bezbarveacute
Auakomplexy přechodnyacutech kovů jsou barevneacute
Obr 15 Akvakomplexy přechodnyacutech a nepřechodnyacutech kovů (Obr viz httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Přechodneacute kovy jsou definovaacuteny jako kovy s čaacutestečně zaplněnyacutemi d-orbitaly Tvořiacute
komplexniacute sloučeniny ktereacute jsou často barevneacute
Obr 16 Vazba ligandů kolem centraacutelniacuteho kovu (obr viz
wwwslidesharenetchristophsontagbonding-in-coordination-complexes-part-1)
Navaacuteže-li se 6 ligandů (zde H2O) kolem centraacutelniacuteho iontu (kov) (obr 16) elektrony ligandu
se navzaacutejem odpuzujiacute s elektrony d-orbitalu kovoveacuteho iontu čiacutemž se zvyacutešiacute jejich energie a
naacutesledně se rozštěpiacute na 2 skupiny s různyacutemi energetickyacutemi hladinami Naacutesledujiacuteciacute
scheacutema ukazuje uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody
Obr 17 Uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody (Upraveno
dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
18
5 d-orbitalů se rozděliacute do 2 skupin 2 s vyššiacute a 3 s nižšiacute energiiacute Elektrony původniacuteho orbitalu
se přeskupiacute ndash budou zaplňovat elektrony do orbitalu s nižšiacute energiiacute Aby zaplnily 2 orbitaly
s vyššiacute energiiacute musiacute překonat tzv siacutelu ligandoveacuteho pole ∆E (rozdiacutel energiiacute mezi
rozštěpenyacutemi d orbitaly)
Siacutela ligandoveacuteho pole je tedy energie kterou musiacute elektron překonat aby zaplnil energeticky vyššiacute orbitaly Čiacutem vyššiacute je siacutela ligandoveacuteho pole tiacutem vyššiacute energii vyžaduje elektron k přechodu do vyššiacuteho orbitalu (a tiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku zaacuteřeniacute absorbuje)
Obr 18 Absorce světla při přechodu mezi d-d orbitaly (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Pokud siacutela ligandoveacuteho pole odpoviacutedaacute energii žluteacuteho světla absorpciacute žluteacuteho světla dojde k přechodu elektronu do vyššiacuteho orbitalu Aquakomplex bude miacutet komplementaacuterniacute
modrou barvu
Barvu komplexu ovlivňuje
1 Typ ligandu maacute na barvu komplexu největšiacute vliv Změna zbarveniacute komplexu vlivem různyacutech ligandů je zaacutekladem spektrochemickeacute řady ligandů kde jsou ligandy seřazeny podle klesajiacuteciacute vlnoveacute deacutelky světla absorbovaneacuteho přiacuteslušnyacutemi komplexy viz obr
Obr 19 Nejběžnějšiacute ligandy seřazeneacute podle siacutely ligandoveacuteho pole Ligandy na počaacutetku řady (halogenidy) rozštěpiacute d-orbitaly jen maacutelo ligandy na konci řady (CO CN-) štěpiacute d-orbitaly vyacuterazně
Zaměniacuteme-li v akvakomplexu Cu(II) ligand vody za amoniak změniacute se barva kompexu směrem k nižšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem odpoviacutedajiacuteciacutem vyššiacute energii Prvniacute komplex absorbuje červeneacute světlo druhyacute komplex absorbuje ve žluteacute oblasti Žluteacute světlo maacute vyššiacute energii než červeneacute
19
Obr 20 Vliv typu ligandu na barvu komplexu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
2 Geometrie komplexu ndash počet ligandů navaacutezanyacutech na centraacutelniacute kov Při vzniku oktaedru dochaacuteziacute k vyššiacute miacuteře štěpeniacute než při vzniku tetraedu ndash barva se bude měnit se změnou koordinačniacuteho čiacutesla
Obr 21 Vliv geometrie komplexu na jeho zbarveniacute (Upraveno dle Robert John Lancashire
httpwwwchemuwimonaedujm)
3 Oxidačniacute čiacuteslo centraacutelniacuteho kovu Zvyacutešeniacute oxidačniacuteho čiacutesla centraacutelniacuteho atomu vede k intenzivnějšiacutemu přitahovaacuteniacute ligandů k centraacutelniacutemu atomu čiacutemž roste odpuzovaacuteniacute elektronů siacutela ligandoveacuteho pole se zvyšuje
Změna oxidačniacuteho čiacutesla (z +2 na +3)
Obr 22 Vliv oxidačniacuteho čiacutesla kovu na barvu ligandu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Zdroje
wwwwikiskriptaeu
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml
3
Spektrofotometrie je v současnosti nejviacutece využiacutevanou laboratorniacute technikou v klinickeacute
biochemii je metodou prvniacute volby při analyacuteze laacutetek ktereacute jsou samy barevneacute nebo mohou
reagovat za tvorby barevneacuteho produktu Pokud se laacutetky nachaacutezejiacute ve vyšetřovaneacutem
materiaacutelu v menšiacutem množstviacute než bychom dokaacutezali spektrofotometricky stanovit nebo ve
směsi se strukturně podobnyacutemi laacutetkami ktereacute by vzaacutejemně analyticky interferovaly voliacute se
jineacute např imunochemickeacute či chromatografickeacute techniky Avšak i tyto citlivějšiacute metody jsou
často na spektrofotometrii zaacutevisleacute ndash mohou ji využiacutevat jako naacuteslednyacute detekčniacute systeacutem
Zaacutekladniacute pojmy ve spektrofotometrii
Absorbance (A) - udaacutevaacute množstviacute světla pohlceneacuteho měřenyacutem roztokem
Absorpce světla - pohlceniacute a zeslabeniacute zaacuteřeniacute při průchodu měřenyacutem roztokem
Absorpčniacute spektrum - zaacutevislost absorbance na vlnoveacute deacutelce λ A = f (λ)
Atest - znaacutemaacute hodnota standardu stanovenaacute nezaacutevislou metodikou
Auxochrom - skupina atomů s volnyacutem elektronovyacutem paacuterem kteraacute zvyšuje absorpci chromoforu
Blank (slepyacute vzorek) - roztok obsahujiacuteciacute všechny složky kromě analyzovaneacuteho vzorku (reagenčniacute
blank) nebo jen vzorek bez reagenciiacute (vzorkovyacute blank)
Chromofor - skupina (seskupeniacute atomů) v molekule kteraacute způsobuje absorpci v UV-VIS oblasti
Kalibračniacute křivka - zaacutevislost absorbance na koncentraci A = f (c)
Standard - vzorek analytu o znaacutemeacute koncentraci daneacute atestem
Transmitance (T) - propustnost - poměr intenzity zaacuteřeniacute prošleacuteho vzorkem a zaacuteřeniacute vstupujiacuteciacuteho
Do vzorku
UV-VIS - ultrafialovaacute a viditelnaacute čaacutest elektromagnetickeacuteho spektra
4
Vidiacuteme-li 2 roztoky stejneacute laacutetky o různeacute intenzitě zbarveniacute automaticky předpoklaacutedaacuteme že
tmavšiacute roztok je viacutece koncentrovanyacute Tento předpoklad je vlastně podstatou
spektrofotometrie Pokud viacuteme kolik světla roztoky prochaacuteziacute můžeme zjistit jakou majiacute
koncentraci Množstviacute prochaacutezejiacuteciacuteho světla můžeme analyzovat spektrofotometrem na
principu molekuloveacute absorpčniacute spektrofotometrie
Molekulovaacute absorpčniacute spektrofotometrie
Patřiacute do spektroskopickyacutech metod sledujiacuteciacutech interakci (vyacuteměnu energie) mezi molekulami
a elektromagnetickyacutem zaacuteřeniacutem z jineacuteho zdroje ndash absorpci rozptyl nebo odraz zaacuteřeniacute
Spektrofotometrie je zaměřena na absorpci zaacuteřeniacute ndash tedy podiacutel zaacuteřeniacute ktereacute je při
průchodu roztokem selektivně absorbovaacuteno (pohlceno) a propouštěno Pracuje se
zředěnyacutemi čiryacutemi roztoky čiacutemž eliminuje odraz a rozptyl
(Spektroskopickyacutemi metodami zaměřenyacutemi na odraz a rozptyl zaacuteřeniacute se budeme rovněž zabyacutevat - turbidimetriiacute
v praktiku věnovaneacutem imunochemii a reflexniacute fotometriiacute při analyacuteze moče)
Molekulovaacute absorpčniacute spektrofotometrie v UVVIS oblasti
Molekulovaacute absorpčniacute spektrometrie v ultrafialoveacute a viditelneacute oblasti měřiacute absorpci
elektromagnetickeacute zaacuteřeniacute v rozsahu vlnovyacutech deacutelek od 200 do 800 nm Laacutetky ktereacute se jeviacute
jako bezbarveacute absorbujiacute zaacuteřeniacute o vlnovyacutech deacutelkaacutech do 380 nm Laacutetky ktereacute se jeviacute jako
barevneacute absorbujiacute zaacuteřeniacute v rozsahu vlnovyacutech deacutelek 380 nm až 770 nm Absorpciacute zaacuteřeniacute měniacute
molekuly svoji energii o hodnotu energie dopadajiacuteciacuteho fotonu - dochaacuteziacute k přechodu
valenčniacutech elektronů na vyššiacute energetickou hladinu (viz obr 1)
Obr 1 Energetickeacute hladiny molekuly Absorpciacute energie fotonu vhodneacute vlnoveacute deacutelky dochaacuteziacute
k přechodu valenčniacutech elektronů ze zaacutekladniacuteho (E1) do excitovaneacuteho stavu (E2)
Maacute-li molekula přejiacutet ze stavu s nižšiacute energiiacute do stavu sfotonu (o vlnoveacute deacutelce λ a frekvenci hladinami E2 a E1
E2 = energie excitovaneacute hladiny
h = Planckova konstanta (6626
ṽ = frekvence (Hz)
Vlnovaacute deacutelka absorbovaneacuteho světla je nepřiacutemo uacuteměrnaacute
c = rychlost světla (3∙108 ms)
λ = vlnovaacute deacutelka (nm)
ṽ = frekvence (Hz)
Ze zaacutevislostiacute (1) a (2) vyplyacutevaacute že inverzniacute - čiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku molekula absorbuje tiacutem vyššiacute energii pro přechod
elektronu ziacuteskaacute
Obr 3 VIS spektrum Fotony o kratšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech (modreacute světlo) majiacute vyššiacute energii než fotony o delšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech httpscswikipediaorgwikiElektromagnetickC3A9_spektrummediaFileSpectresvg
Nejvyacuteznamnějšiacute přechody valenčniacutech elektronů
π ndash π (z π vazebnyacutech orbitalů do a trojnyacutemi vazbami
n ndash π (z n nevazebnyacutech do vazby přiacutetomen takeacute atom s volnyacutem elektronovyacutem paacuterem
Obr 4 Přechody valenčniacutech elektronů nebo viditelneacute oblasti zaacuteřeniacute je přiacutetomnost vazebnyacutechorbitalech anebo nepaacuterovyacutech elektronů v nevazebnyacutech httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
li molekula přejiacutet ze stavu s nižšiacute energiiacute do stavu s vyššiacute energiiacute musiacute absorbovat frekvenci ṽ) kteraacute odpoviacutedaacute rozdiacutelu energiiacute mezi energetickyacutemi
ΔE = E2 ndash E1 = h ∙ ṽ
= energie excitovaneacute hladiny E1 = energie zaacutekladniacute hladiny (eV)
Planckova konstanta (6626 10-34 J s)
lnovaacute deacutelka absorbovaneacuteho světla je nepřiacutemo uacuteměrnaacute jeho frekvenci λ = c
ms)
vyplyacutevaacute že vztah energie k vlnoveacute deacutelce absorbovaneacuteho světla je vlnovou deacutelku molekula absorbuje tiacutem vyššiacute energii pro přechod
o kratšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech (modreacute světlo) majiacute vyššiacute energii než fotony o delšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech (červeneacute světlo) (Upraveno dle httpscswikipediaorgwikiElektromagnetickC3A9_spektrummediaFileSpectresvg
vyacuteznamnějšiacute přechody valenčniacutech elektronů jsou
vazebnyacutech orbitalů do π antivazebnyacutech orbitalů) ndash sloučeniny s
nevazebnyacutech do π antivazebnyacutech orbitalů) v molekule je kromě dvojneacute vazby přiacutetomen takeacute atom s volnyacutem elektronovyacutem paacuterem
Přechody valenčniacutech elektronů Podmiacutenkou aby sledovanaacute laacutetka absorbovala v ultrafialoveacute nebo viditelneacute oblasti zaacuteřeniacute je přiacutetomnost vazebnyacutech π elektronů ve vazebnyacutech molekulovyacutech
nepaacuterovyacutech elektronů v nevazebnyacutech molekulovyacutech orbitalechhttpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
5
musiacute absorbovat energii kteraacute odpoviacutedaacute rozdiacutelu energiiacute mezi energetickyacutemi
(1)
λ = c ṽ (2)
vlnoveacute deacutelce absorbovaneacuteho světla je vlnovou deacutelku molekula absorbuje tiacutem vyššiacute energii pro přechod
o kratšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech (modreacute světlo) majiacute vyššiacute energii než
httpscswikipediaorgwikiElektromagnetickC3A9_spektrummediaFileSpectresvg)
sloučeniny s dvojnyacutemi
v molekule je kromě dvojneacute
Podmiacutenkou aby sledovanaacute laacutetka absorbovala v ultrafialoveacute elektronů ve vazebnyacutech molekulovyacutech
molekulovyacutech orbitalech (Upraveno dle
Skupiny v molekule ktereacute umožňujiacute absorpci n
prvky nebo funkčniacute skupiny obsahuj
Na chromofor se mohou navaacutezat
paacuterem ndash tzv auxochromy
barevnost ndash posunujiacute absorpci k
Čiacutem vyššiacute je konjugace dvojnyacutech vazeb
antivazebneacuteho orbitalu a tiacutem vyššiacute vlnovaacute deacutelka
Obr 5 Konjugaciacute dvojnyacutech vazeb se snižuje energie pořebnaacute ktřemi dvojnyacutemi vazbami bude kdvěma volnyacutemi vazbami Obě sloučeninydvojnou vazbou Tomu odpoviacutedajiacute i absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky Ethen maximaacutelně absorbuje při nejkratšiacute vlnoveacute deacutelce 177 nm 258 nm (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
Z obraacutezku 5 je zřejmeacute že 3 dvojneacute vazby hexatrienuspektru Aby byla laacutetka barevnaacute (absorbovala zaacuteřeniacute ve VIS) musiacute obsahovat rozsaacutehlejšiacute systeacutemy konjugovanyacutech dvojnyacutech vazeb pro ktereacute je typickaacute
Vysoce delokalizovaneacute systeacutemy posunou
(tj z UV do VIS) Čiacutem je vyššiacute rozsah
Např oranžovou barvu beta karotenu vidiacuteme diacuteky konjugovan
vazeb (viz obr 6)
Obr 6 Delokalizovaneacute elektrony beta karotenu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
Dalšiacutem přiacutekladem delokalizovanyacutech elektronů mohou byacutet
trifenylmethanu s asymetrickyacutemi substituenty
kvantitativniacute analyacuteze jsme použiacutevali jako indikaacutetor
v kyseleacutem prostřediacute bezbarvyacute
prostřediacute (absorbuje 553 nm)
systeacutemu fenolftaleinu Barevnaacute forma
tereacute umožňujiacute absorpci nazyacutevaacuteme chromofory
obsahujiacuteciacute naacutesobneacute (hlavně dvojneacute) vazby
Na chromofor se mohou navaacutezat substituenty nebo skupiny atomů s volnyacutem elektronovyacutem
ktereacute v konjugaci π-elektronovyacutem chromoforem zvyšujiacute jeho
posunujiacute absorpci k delšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem
vyššiacute je konjugace dvojnyacutech vazeb vazeb tiacutem nižšiacute energie je pořeba k
vyššiacute vlnovaacute deacutelka se absorbuje (viz obr 5)
Konjugaciacute dvojnyacutech vazeb se snižuje energie pořebnaacute k přechodu elektronu třemi dvojnyacutemi vazbami bude k přechodu elektronů potřebovat meacuteně energie než
volnyacutemi vazbami Obě sloučeniny potřebujiacute menšiacute množstviacute energie než ethen sdvojnou vazbou Tomu odpoviacutedajiacute i absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky Ethen maximaacutelně absorbuje při nejkratšiacute vlnoveacute deacutelce 177 nm 13-butadien při 217 a 135-hexatrien při nejdelšiacute vlnoveacute deacutelce
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
3 dvojneacute vazby hexatrienu nedostačujiacute na absorpci ve viditelneacutem Aby byla laacutetka barevnaacute (absorbovala zaacuteřeniacute ve VIS) musiacute obsahovat rozsaacutehlejšiacute
systeacutemy konjugovanyacutech dvojnyacutech vazeb pro ktereacute je typickaacute delokalizace elektronů
delokalizovaneacute systeacutemy posunou maximum absorpce k vyššiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem
Čiacutem je vyššiacute rozsah delokalizace tiacutem delšiacute vlnoveacute deacutelky jsou absorbovaacuteny
Např oranžovou barvu beta karotenu vidiacuteme diacuteky konjugovaneacutemu systeacutemu
Delokalizovaneacute elektrony beta karotenu (zvyacuterazněny červeně) s absorpciacute ve httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
Dalšiacutem přiacutekladem delokalizovanyacutech elektronů mohou byacutet organickaacute barviva na baacutezi
asymetrickyacutemi substituenty V praktickeacutem cvičeniacute věnovan
kvantitativniacute analyacuteze jsme použiacutevali jako indikaacutetor acidobazickeacute titrace fenolftalein
kyseleacutem prostřediacute bezbarvyacute (absorbuje v UV oblasti) a barevnyacute pouze
prostřediacute (absorbuje 553 nm) Změna pH maacute vliv na změnu konjugovaneacuteho chromoformiacuteho
Barevnaacute forma v alkalickeacutem prostřediacute vznikaacute diacuteky
6
Jsou to strukturniacute
volnyacutem elektronovyacutem
chromoforem zvyšujiacute jeho
je pořeba k přechodu do
přechodu elektronu 135-hexatrien se přechodu elektronů potřebovat meacuteně energie než 13-butadien se
potřebujiacute menšiacute množstviacute energie než ethen s jednou dvojnou vazbou Tomu odpoviacutedajiacute i absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky Ethen maximaacutelně absorbuje při
při nejdelšiacute vlnoveacute deacutelce httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
nedostačujiacute na absorpci ve viditelneacutem Aby byla laacutetka barevnaacute (absorbovala zaacuteřeniacute ve VIS) musiacute obsahovat rozsaacutehlejšiacute
delokalizace elektronů
vyššiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem
delokalizace tiacutem delšiacute vlnoveacute deacutelky jsou absorbovaacuteny
eacutemu systeacutemu 11 dvojnyacutech
absorpciacute ve VIS (470 nm)
organickaacute barviva na baacutezi
cvičeniacute věnovaneacutem
fenolftalein kteryacute je
arevnyacute pouze v alkalickeacutem
Změna pH maacute vliv na změnu konjugovaneacuteho chromoformiacuteho
diacuteky vyššiacutemu stupni
7
delokalizace elektronů kteryacute posune absorpci k vyššiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem (viz obr 7)
Obr 7 Fenolftalein v kyseleacutem a zaacutesaditeacutem prostřediacute V kyseleacutem prostřediacute braacuteniacute uhliacutekovyacute atom se 4
jednoduchyacutemi vazbami interakci 3 delokalizovanyacutech systeacutemů v zaacutesaditeacutem prostřediacute se po odštěpeniacute 2
protonů otevře laktamovyacute kruh a delokalizovanyacute systeacutem elektronů se rozšiacuteřiacute na celyacute systeacutem
(zvyacuterazněno červeně) což se projeviacute posunem absorpce do viditelneacute oblasti spektra (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
Fenolftalein tedy absorbuje vlnoveacute deacutelky zeleneacute oblasti spektra (553 nm) a zbarviacute se doplňkovou (komplementaacuterniacute) barvou (v jejiacutemž spektru absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky chybiacute)
Obr 8 Absorpce fenolftaleinu ve VIS(Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
Průhlednaacute laacutetka maacute barvu odpoviacutedajiacuteciacute zaacuteřeniacute ktereacute neabsorbuje ale propouštiacute (ktereacute projde roztokem až k našemu oku) Znamenaacute to že pokud je z biacuteleacuteho světla absorbovaacutena určitaacute
vlnovaacute deacutelka naše oči detekujiacute směs všech ostatniacutech vlnovyacutech deacutelek viditelneacuteho spektra jako komplementaacuterniacute barvu Komplementaacuterniacute barvy světla jsou takoveacute ktereacute po smiacutechaacuteniacute daacutevajiacute biacuteleacute světlo (to ovšem neplatiacute u barev na maliacuteřskeacute paletě ndash pokud bychom smiacutechali zelenou a červenou rozhodně nedostaneme biacutelou) K barevneacutemu roztoku jehož koncentraci budeme spektrofotometricky zjišťovat voliacuteme vlnovou deacutelku vhodnou k analyacuteze jako komplementaacuterniacute k barvě roztoku
Otestovat si sveacute vniacutemaacuteniacute komplementaacuterniacutech barev můžete na
httpsscilearnsydneyeduaufychemistrycalculatorscolour_wheelshtml
8
Lambert-Beerův zaacutekon
Pokud budeme spektrofotometricky měřit koncentraci roztoku budeme analyzovat kolik
světla roztokem prochaacuteziacute Prochaacuteziacute-li světelnyacute paprsek roztokem kteryacute čaacutest světla absorbuje
je intenzita paprsku vstupujiacuteciacuteho vyššiacute než intenzita paprsku prošleacuteho
Obr 9 Transmitance (Dle Heesung Shim) httpschemlibretextsorgCorePhysical_and_Theoretical_ChemistryKineticsReaction_RatesExperimental_Determination_of_KinetcsSpectrophotometry)
Zajiacutemaacute naacutes poměr obou veličin (poměr vstupniacuteho světla I0 k propuštěneacutemu I1)
Tento poměr udaacutevaacute transmitance T (propustnost) T = I1 I0
Maacuteme-li tedy 2 roztoky laacutetky o různeacute koncentraci potom platiacute že
I0 gt I1 gt I2
Čiacutem vyššiacute bude koncentrace roztoku tiacutem většiacute šanci maacute prochaacutezejiacuteciacute foton že bude absorbovaacuten Pravděpodobnost jeho absorpce bude růst s koncentraciacute
Maacuteme-li 2 roztoky teacuteže laacutetky stejneacute barvy a stejneacute intenzity zbarveniacute a jeden umiacutestiacuteme do delšiacute kyvety než druhyacute budou se lišit pouze v draacuteze kterou musiacute foton roztokem projiacutet Pokud sviacutetiacuteme světlem stejneacute intenzity na obě kyvety delšiacute kyvetou světlo prochaacuteziacute deacutele než v užšiacute potom platiacute že
I0 gt I2 gt I3
Čiacutem deacutele bude foton prochaacutezet tiacutem většiacute maacute šanci že bude absorbovaacuten V širšiacute kyvetě bude jeho draacuteha i absorpce vyššiacute Pravděpodobnost jeho absorpce bude růst s deacutelkou draacutehy
Absorpce fotonu tedy roste s rostouciacute koncentraciacute i deacutelkou draacutehy
9
Transmitance barevneacuteho roztoku pro určitou vlnovou deacutelku zaacutevisiacute na
vlastnostech absorbujiacuteciacute laacutetky
koncentraci absorbujiacuteciacute laacutetky
deacutelce draacutehy (kyvety)
Tyto předpoklady vyjadřuje Lambert-Beerův zaacutekon T = 10 -ε ∙ c ∙ l (3)
ε = molaacuterniacute absorpčniacute koeficient (dm3molcm) = charakterizujiacuteciacute miacuteru absorpce laacutetky při
určiteacute vlnoveacute deacutelce v roztoku o koncentraci 1 moll v 1 cm kyvetě
c = koncentrace rozpuštěneacute laacutetky (moll)
l = tloušťka absorbujiacuteciacute vrstvy (cm)
Lambert-Beerův zaacutekon platiacute jen pro monochromatickeacute zaacuteřeniacute a zředěneacute roztoky o koncentraci lt10-2 moll ve kteryacutech rozpuštěneacute čaacutestice nepodleacutehajiacute žaacutednyacutem interakciacutem a v roztoku je jen jedna absorbujiacuteciacute složka
Ze zaacutevislosti (3) vyplyacutevaacute že transmitance T je exponenciaacutelně zaacutevislaacute na koncentraci laacutetky Pro vyjaacutedřeniacute zaacutevislosti absorpce zaacuteřeniacute na koncentraci absorpčniacute složky je vhodneacute vztah logaritmovat čiacutemž se z exponenciaacutelniacute zaacutevislosti stane lineaacuterniacute
Byla zavedena bezrozměrnaacute veličina absorbance (A) kteraacute kvantitativně vyjadřuje absorpci světla chromoforem (je-li nulovaacute absorpce je nulovaacute i absorbance s rostouciacute absorpciacute roste i absorbance)
A = ndash log(T) = ε c l (4)
Absorbance a transmitance jsou tedy v inverzniacutem vztahu ndash čiacutem viacutece roztok světlo absorbuje tiacutem meacuteně ho propouštiacute Transmitance nabyacuteva hodnot od 0 (nepropustnyacute vzorek) do 1 (zcela propustnyacute vzorek) Absorbance nabyacutevaacute hodnot od 0 (vzorek neabsorbuje) do infin (absorbuje veškereacute zaacuteřeniacute daneacute vlnoveacute deacutelky) Pro praktickeacute měřeniacute majiacute z hlediska jeho přesnosti vyacuteznam jen hodnoty absorbance nepřekračujiacuteciacute hodnotu 1
Platiacute-li vztah (4) že A = ε c l (a koeficient (ε) i deacutelka draacutehy (l) jsou konstantniacute) potom platiacute že absorbance roztoku je lineaacuterně zaacutevislaacute na jeho koncentraci A = f (c)
Pomociacute Lambert-Beerova zaacutekona tedy můžeme kvantitativně stanovit koncentraci laacutetky
v roztoku měřeniacutem jeho absorbance s využitiacutem spektrofotometru
10
Měřeniacute na spektrofotometru
Měřeniacute provaacutediacuteme vždy v teacuteže kyvetě aby byly dodrženy stejneacute podmiacutenky Nejprve
změřiacuteme blank tedy nastaviacuteme nulovou absorbanci roztoku blanku čiacutemž ziacuteskaacuteme bdquobaselineldquo
pro měřeniacute všech standardů i vzorků Tato bdquobaselineldquo musiacute zůstat stejnaacute po celou dobu
měřeniacute nejsme-li si jistiacute změřiacuteme v průběhu analyacutez blank jako vzorek ndash měl by ukazovat
nulovou absorbanci Blank obsahuje jen reagenčniacute směs bez analyzovaneacuteho vzorku Je to tzv
reagenčniacute blank použiacutevaacute se ke kompenzaci vlivu reagenciiacute (Roztok blanku může byacutet
barevnyacute maacuteme-li barevneacute činidlo)
U některyacutech měřeniacute absorbujiacute-li silně složky matrice analytu (seacuterum moč) se použiacutevaacute
rovněž tzv vzorkovyacute blank kteryacute kompenzuje vliv matrice vzorku Vzorkovyacute blank je jen
vzorek doplněnyacute vodou nebo fyziologickyacutem roztokem do celkoveacuteho objemu reakčniacute směsi
neobsahuje reagencie Naměřenaacute absorbance vzorkoveacuteho blanku se odečiacutetaacute od absorbance
přiacuteslušneacuteho vzorku
Spektrofotometr umožňuje měřit absorbance až do 25 vzorky s vyššiacute absorbanciacute se musiacute
ředit a vyacutesledek naacutesobit faktorem ředěniacute V laboratorniacute praxi se při kvantitativniacute analyacuteze
standardně řediacute vzorky s absorbanciacute nad 10 neboť měřeniacute absorbanciacute nad tuto hodnotu je
zatiacuteženo velkou chybou - viz Přesnost fotometrickyacutech metodprůměrnaacute chyba fotometrickeacuteho
stanoveniacute httpwwwwikiskriptaeuwSpektrofotometrie
Stanoveniacute koncentrace pomociacute spektrofotometrie
Nejprve musiacuteme naleacutezt optimaacutelniacute vlnovou deacutelku při ktereacute budeme měřeniacute provaacutedět
Teoreticky bychom mohli měřit při libovolneacute vlnoveacute deacutelce kteraacute je absorbovaacutena v oblasti
maximaacutelniacute absorpce je však měřeniacute nejcitlivějšiacute - molaacuterniacute absorpčniacute koeficient ε je nejvyššiacute a
změny koncentrace jsou zde nejviacutece patrneacute (viz obr11)
Obr 11 Absorpčniacute spektrum manganistanu draselneacuteho (KMnO4) při dvou různyacutech koncentraciacutech Obě spektra majiacute podobnyacute tvar se shodnou vlnovou deacutelkou maximaacutelniacute absorpce (charakterizuje danou laacutetku) Zjištěniacute koncentrace je při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima nejcitlivějšiacute - jsou nejviacutece patrneacute změny koncentrace (Upraveno dle employeesoneontaedukotzjcLABSpec_intropdf)
Proměřiacuteme si tedy absorpčniacute spektrum v
Absorpčniacute spektrum je zaacutevislost
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
ktereacute absorpce dosahuje maxima označujeme jako
Měřeniacute při absorpčniacutem maximu laacutetky
nejnižšiacute koncentrace absorbujiacuteciacute laacutetky
absorbujiacute při stejneacute vlnoveacute
jednotlivyacutech složek ve směsi
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
Obr 12 Absorpčniacute spektrum (
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng
Pokud provedeme měřeniacute absorbance při můžeme několika způsoby
1 Teoreticky je možneacute
znaacuteme-li z literatury molaacuterniacute absorpčniacute
koeficient se může lišit od
Rovněž musiacuteme při tomto způsobu použiacutet přesně danou
roměřiacuteme si tedy absorpčniacute spektrum v celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek (např 300
Absorpčniacute spektrum
Absorpčniacute spektrum je zaacutevislost absorbance na vlnoveacute deacutelce A = f (λ) Tato z
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
osahuje maxima označujeme jako λmax (lambda max)
absorpčniacutem maximu laacutetky je maximaacutelně citliveacute umožňuje stanovit fotometricky
koncentrace absorbujiacuteciacute laacutetky Jsou-li v roztoku přitomny dalšiacute složky ktereacute
eacute deacutelce je zjištěnaacute hodnota absorbance součtem hodnot
složek ve směsi Pokud jsou absorpčniacute maxima jednotlivyacutech složek přiacuteliš
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
Absorpčniacute spektrum (Upraveno dle
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng
Kvantitativniacute analyacuteza
absorbance při optimaacutelniacute vlnoveacute deacutelce kvantifikovat koncentraci
Teoreticky je možneacute vypočiacutetat koncentraci přiacutemo z Lambert
z literatury molaacuterniacute absorpčniacute koeficient neniacute to však nejpřesnějšiacute metoda
koeficient se může lišit od skutečnosti v důsledku různeacute absorptivity rozpouštědel
Rovněž musiacuteme při tomto způsobu použiacutet přesně danou deacutelku kyvety
11
celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek (např 300-800 nm)
(λ) Tato zaacutevislost je
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
je maximaacutelně citliveacute umožňuje stanovit fotometricky
li v roztoku přitomny dalšiacute složky ktereacute
deacutelce je zjištěnaacute hodnota absorbance součtem hodnot
Pokud jsou absorpčniacute maxima jednotlivyacutech složek přiacuteliš
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng)
vlnoveacute deacutelce kvantifikovat koncentraci
vypočiacutetat koncentraci přiacutemo z Lambert-Beerova zaacutekona
neniacute to však nejpřesnějšiacute metoda ndash
důsledku různeacute absorptivity rozpouštědel
kyvety
12
2 Prakticky se provaacutediacute stanoveniacute koncentrace ze směrnice kalibračniacute křivky
Kalibračniacute křivka naacutem rovněž potvrdiacute platnost Lambert-Beerova zaacutekona pro naše
měřeniacute ndash tedy linearitu v celeacutem rozsahu měřeniacute Nepotřebujeme znaacutet hodnotu
molaacuterniacuteho absorpčniacuteho koeficientu a nezaacuteležiacute na šiacuteřce kyvety (všechny vzorky měřiacuteme
ve stejneacute) K sestrojeniacute kalibračniacute křivky potřebujeme řadu standardů o znaacutemeacute
koncentraci kteraacute by měla rovnoměrně pokryacutet rozsah našeho měřeniacute Lze použiacutet 1
standard a rovnoměrně ho naředit pro alespoň 5 bodů kalibračniacute křivky hodnota atestu
standardu pak bude jejiacutem horniacutem bodem U všech standardů změřiacuteme absorbanci
spolu s absorbanciacute neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže
kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Kalibračniacute křivku A = f (c) ziacuteskaacuteme po
vyneseniacute koncentrace standardů na osu x (nezaacutevislaacute proměnnaacute) a absorbance
standardů na osu y (zaacutevislaacute proměnnaacute) V přiacutepadě přesneacuteho měřeniacute ziacuteskaacuteme lineaacuterniacute
zaacutevislost Podle LambertndashBeerova zaacutekona je při nuloveacute koncentraci nulovaacute absorbance
ndash křivka by měla vychaacutezet z bodu 0 Kalibračniacute křivku si můžeme sestrojit na papiacuteře
(A) nebo pomociacute Excelu (B)
(A) Kalibračniacute křivka na papiacuteře
Graficky Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost - pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Obr 13 Kalibračniacute křivka
Vyacutepočtem - kalibračniacutem faktorem Znaacuteme-li koncentraci i absorbanci standardů
můžeme si pro každyacute bod křivky vypočiacutetat faktor Deacutelku draacutehy i absorpčniacute koeficient
můžeme považovat za konstantniacute neboť vzorek i standard měřiacuteme za stejnyacutech
m
m
13
podmiacutenek Ke každeacutemu standardu si vypočiacutetaacuteme faktor jako podiacutel znaacutemeacute koncentrace a
změřeneacute absorbance standardu f = (= převraacutecenaacute hodnota směrnice přiacutemky)
Z těchto faktorů vypočiacutetaacuteme průměrnyacute faktor kteryacutem vynaacutesobiacuteme změřenou
absorbanci vzorku s neznaacutemou koncentraciacute
(B) Kalibračniacute křivka v Excelu
Graficky (po vytištěniacute křivky) Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Vyacutepočtem (Lineaacuterniacute regresiacute z rovnice kalibračniacute křivky)
Postup
rarr Zadaacuteme do tabulky Excelu naměřeneacute absorbance pro přiacuteslušneacute koncentrace
rarr Označeniacutem (myšiacute) vybereme data
rarr Vložiacuteme graf (vybereme bodovyacute)
rarrOznačiacuteme pravou myšiacute libovolnyacute bod přiacutemky a vybereme bdquoPřidat spojnici trenduldquo
14
rarr Zde se objeviacute možnosti z nichž vybereme lineaacuterniacute graf a zatrhneme hodnotu y=0 zobrazeniacute rovnice grafu a hodnoty
spolehlivosti R
rarr Zobraziacute se kalibračniacute přiacutemka spolu s rovnviciacute lineaacuterniacute regrese
Hodnota R2 naacutem ukazuje jak přesně jsme pracovali měla by byacutet ideaacutelně gt 099 (odlehlou hodnotu absorbance vzniklou naacutehodnou chybou lze odstranit)
Kalibračniacute faktor si z rovnice vypočiacutetaacuteme jako převraacutecenou hodnotu směrnice k lineaacuterniacute funkce y = k x) kde y odpoviacutedaacute absorbanci a x odpoviacutedaacute koncentraci tedy 1k (Zde je faktor 100041 = 244) Tiacutemto faktorem pak vynaacutesobiacuteme změřenou absorbanci neznaacutemeacuteho vzorku
Osy i graf pojmenujeme (v Excelu nebo po vytištěniacute)
3 Pokud jsme si ověřili linearitu kalibračniacute křivky (tedy platnost Lambert-Beerova zaacutekona) pro naše měřeniacute můžeme pro vyacutepočet použiacutet metodu jednoho standardu což je nejčastěji využiacutevanaacute metoda v praxi Změřiacuteme absorbanci standardu i neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Platiacute že poměr absorbance standardu a vzorku se rovnaacute poměru jejich koncentraciacute
=
Koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku pak vypočiacutetaacuteme
=
15
Aplikace spektrofotometrie
Kvalitativniacute analyacuteza - Identifikace (shoda spektra a polohy absorpčniacuteho maxima analytu se standardem)
Kvantitativniacute analyacuteza ndash Určeniacute obsahu analytu ve vzorku z vyacutešky signaacutelu absorpčniacuteho maxima
Typy spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
Přiacutemeacute Přiacutemeacute měřeniacute přirozeně absorbujiacuteciacutech laacutetek (např spektrofotometrie likvoru ndash analyacuteza absorpčniacutech maxim hemoglobinu a bilirubinu pro určeniacute přiacutetomnosti a staacuteřiacute krvaacuteceniacute)
Nepřiacutemeacute stanoveniacute laacutetek ktereacute samy nejsou barevneacute mohou však reagovat za tvorby barevneacuteho produktu Stanovujeme je pomociacute tzv indikačniacutech reakciacute Tyto reakce převaacutediacute bezbarvyacute analyt na barevnyacute produkt vhodnyacute ke spektrofotometrickeacutemu stanoveniacute Budeme se s nimi setkaacutevat jednotlivě u dalšiacutech klinicko-biochemickyacutech spektrofotometrickyacutech analyacutez a jejich souhrn bdquoVybraneacute indikačniacute reakceldquo naleznete jako dodatek v praktickyacutech cvičeniacutech věnovanyacutech oxidoredukčniacutem metodaacutem
Typy kvantitativniacuteho spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
End-point Měřiacuteme absorbanci na konci reakce využiacutevaacute se u stanoveniacute řady laacutetek ndash biacutelkoviny mineraacutelů glukoacutezy bilirubinu a mnoha dalšiacutech
Kinetickeacute Měřiacuteme změnu absorbance za časovou jednotku Využiacutevaacute se zejmeacutena u stanoveniacute enzymů
Limitace spektrofotometrie
Ve spektrofotometrii při vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu jsou nejčastějšiacutemi interferenty
hemoglobin (červeneacute zbarveniacute vzorku) bilirubin (žluteacute zbarveniacute vzorku) a triacylglyceroly
(zaacutekal vzorku) Barva krevniacute plazmy ovlivněnaacute uvedenyacutemi interferenty může analyticky
interferovat se spektrofotometrickyacutem měřeniacutem
Obr 14 Zbarveniacute krevniacute plazmy interferenty (Upraveno dle httplaboratoryinfocomtests-affected-
hemolyzed-lipemic-icteric-samples-mechanismprettyPhoto)
16
Hemolyacuteza vzorku byacutevaacute nejčastějšiacute přiacutečinou preanalytickyacutech chyb (= k chybaacutem došlo před
vlastniacute analyacutezou vzorku) Maacuteme-li červeně zabarvenou matrici vzorku ovlivniacute to metody
stanovujiacuteciacute absorbanci bliacutezko absorpčniacuteho maxima hemoglobinu (400 nm) Silnějšiacute hemolyacutezu
nelze eliminovat ani vzorkovyacutem blankem Zakalenyacute vzorek chyloacutezniacuteho seacutera může interferovat
rozptylem zaacuteřeniacute Naacutesledkem analytickyacutech interferenciacute pak může byacutet falešně pozitivniacute nebo
negativniacute vyacutesledek analyacutezy Všechny komerčniacute soupravy musiacute pro každyacute analyt deklarovat
přiacutepustneacute množstviacute interferentu pro vydaacuteniacute validniacuteho vyacutesledku Každyacute vzorek pacienta se před
analyacutezou z hlediska uvedenyacutech interfrentů posuzuje a vzhled vzorku je vždy uveden u
vyacutesledků biochemickeacuteho stanoveniacute (jako hemolytickyacute ikterickyacute nebo chyloacutezniacute)
17
Barevnost koordinačniacutech sloučenin
Porovnaacuteme-li akvakomplexy [ M(H2O)6 ]n+ některyacutech kovů s aquakomplexy přechodnyacutech
prvků rozdiacutel je v jejich barevnosti Aquakomplexy nepřechodnyacutech kovů jsou bezbarveacute
Auakomplexy přechodnyacutech kovů jsou barevneacute
Obr 15 Akvakomplexy přechodnyacutech a nepřechodnyacutech kovů (Obr viz httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Přechodneacute kovy jsou definovaacuteny jako kovy s čaacutestečně zaplněnyacutemi d-orbitaly Tvořiacute
komplexniacute sloučeniny ktereacute jsou často barevneacute
Obr 16 Vazba ligandů kolem centraacutelniacuteho kovu (obr viz
wwwslidesharenetchristophsontagbonding-in-coordination-complexes-part-1)
Navaacuteže-li se 6 ligandů (zde H2O) kolem centraacutelniacuteho iontu (kov) (obr 16) elektrony ligandu
se navzaacutejem odpuzujiacute s elektrony d-orbitalu kovoveacuteho iontu čiacutemž se zvyacutešiacute jejich energie a
naacutesledně se rozštěpiacute na 2 skupiny s různyacutemi energetickyacutemi hladinami Naacutesledujiacuteciacute
scheacutema ukazuje uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody
Obr 17 Uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody (Upraveno
dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
18
5 d-orbitalů se rozděliacute do 2 skupin 2 s vyššiacute a 3 s nižšiacute energiiacute Elektrony původniacuteho orbitalu
se přeskupiacute ndash budou zaplňovat elektrony do orbitalu s nižšiacute energiiacute Aby zaplnily 2 orbitaly
s vyššiacute energiiacute musiacute překonat tzv siacutelu ligandoveacuteho pole ∆E (rozdiacutel energiiacute mezi
rozštěpenyacutemi d orbitaly)
Siacutela ligandoveacuteho pole je tedy energie kterou musiacute elektron překonat aby zaplnil energeticky vyššiacute orbitaly Čiacutem vyššiacute je siacutela ligandoveacuteho pole tiacutem vyššiacute energii vyžaduje elektron k přechodu do vyššiacuteho orbitalu (a tiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku zaacuteřeniacute absorbuje)
Obr 18 Absorce světla při přechodu mezi d-d orbitaly (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Pokud siacutela ligandoveacuteho pole odpoviacutedaacute energii žluteacuteho světla absorpciacute žluteacuteho světla dojde k přechodu elektronu do vyššiacuteho orbitalu Aquakomplex bude miacutet komplementaacuterniacute
modrou barvu
Barvu komplexu ovlivňuje
1 Typ ligandu maacute na barvu komplexu největšiacute vliv Změna zbarveniacute komplexu vlivem různyacutech ligandů je zaacutekladem spektrochemickeacute řady ligandů kde jsou ligandy seřazeny podle klesajiacuteciacute vlnoveacute deacutelky světla absorbovaneacuteho přiacuteslušnyacutemi komplexy viz obr
Obr 19 Nejběžnějšiacute ligandy seřazeneacute podle siacutely ligandoveacuteho pole Ligandy na počaacutetku řady (halogenidy) rozštěpiacute d-orbitaly jen maacutelo ligandy na konci řady (CO CN-) štěpiacute d-orbitaly vyacuterazně
Zaměniacuteme-li v akvakomplexu Cu(II) ligand vody za amoniak změniacute se barva kompexu směrem k nižšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem odpoviacutedajiacuteciacutem vyššiacute energii Prvniacute komplex absorbuje červeneacute světlo druhyacute komplex absorbuje ve žluteacute oblasti Žluteacute světlo maacute vyššiacute energii než červeneacute
19
Obr 20 Vliv typu ligandu na barvu komplexu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
2 Geometrie komplexu ndash počet ligandů navaacutezanyacutech na centraacutelniacute kov Při vzniku oktaedru dochaacuteziacute k vyššiacute miacuteře štěpeniacute než při vzniku tetraedu ndash barva se bude měnit se změnou koordinačniacuteho čiacutesla
Obr 21 Vliv geometrie komplexu na jeho zbarveniacute (Upraveno dle Robert John Lancashire
httpwwwchemuwimonaedujm)
3 Oxidačniacute čiacuteslo centraacutelniacuteho kovu Zvyacutešeniacute oxidačniacuteho čiacutesla centraacutelniacuteho atomu vede k intenzivnějšiacutemu přitahovaacuteniacute ligandů k centraacutelniacutemu atomu čiacutemž roste odpuzovaacuteniacute elektronů siacutela ligandoveacuteho pole se zvyšuje
Změna oxidačniacuteho čiacutesla (z +2 na +3)
Obr 22 Vliv oxidačniacuteho čiacutesla kovu na barvu ligandu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Zdroje
wwwwikiskriptaeu
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml
4
Vidiacuteme-li 2 roztoky stejneacute laacutetky o různeacute intenzitě zbarveniacute automaticky předpoklaacutedaacuteme že
tmavšiacute roztok je viacutece koncentrovanyacute Tento předpoklad je vlastně podstatou
spektrofotometrie Pokud viacuteme kolik světla roztoky prochaacuteziacute můžeme zjistit jakou majiacute
koncentraci Množstviacute prochaacutezejiacuteciacuteho světla můžeme analyzovat spektrofotometrem na
principu molekuloveacute absorpčniacute spektrofotometrie
Molekulovaacute absorpčniacute spektrofotometrie
Patřiacute do spektroskopickyacutech metod sledujiacuteciacutech interakci (vyacuteměnu energie) mezi molekulami
a elektromagnetickyacutem zaacuteřeniacutem z jineacuteho zdroje ndash absorpci rozptyl nebo odraz zaacuteřeniacute
Spektrofotometrie je zaměřena na absorpci zaacuteřeniacute ndash tedy podiacutel zaacuteřeniacute ktereacute je při
průchodu roztokem selektivně absorbovaacuteno (pohlceno) a propouštěno Pracuje se
zředěnyacutemi čiryacutemi roztoky čiacutemž eliminuje odraz a rozptyl
(Spektroskopickyacutemi metodami zaměřenyacutemi na odraz a rozptyl zaacuteřeniacute se budeme rovněž zabyacutevat - turbidimetriiacute
v praktiku věnovaneacutem imunochemii a reflexniacute fotometriiacute při analyacuteze moče)
Molekulovaacute absorpčniacute spektrofotometrie v UVVIS oblasti
Molekulovaacute absorpčniacute spektrometrie v ultrafialoveacute a viditelneacute oblasti měřiacute absorpci
elektromagnetickeacute zaacuteřeniacute v rozsahu vlnovyacutech deacutelek od 200 do 800 nm Laacutetky ktereacute se jeviacute
jako bezbarveacute absorbujiacute zaacuteřeniacute o vlnovyacutech deacutelkaacutech do 380 nm Laacutetky ktereacute se jeviacute jako
barevneacute absorbujiacute zaacuteřeniacute v rozsahu vlnovyacutech deacutelek 380 nm až 770 nm Absorpciacute zaacuteřeniacute měniacute
molekuly svoji energii o hodnotu energie dopadajiacuteciacuteho fotonu - dochaacuteziacute k přechodu
valenčniacutech elektronů na vyššiacute energetickou hladinu (viz obr 1)
Obr 1 Energetickeacute hladiny molekuly Absorpciacute energie fotonu vhodneacute vlnoveacute deacutelky dochaacuteziacute
k přechodu valenčniacutech elektronů ze zaacutekladniacuteho (E1) do excitovaneacuteho stavu (E2)
Maacute-li molekula přejiacutet ze stavu s nižšiacute energiiacute do stavu sfotonu (o vlnoveacute deacutelce λ a frekvenci hladinami E2 a E1
E2 = energie excitovaneacute hladiny
h = Planckova konstanta (6626
ṽ = frekvence (Hz)
Vlnovaacute deacutelka absorbovaneacuteho světla je nepřiacutemo uacuteměrnaacute
c = rychlost světla (3∙108 ms)
λ = vlnovaacute deacutelka (nm)
ṽ = frekvence (Hz)
Ze zaacutevislostiacute (1) a (2) vyplyacutevaacute že inverzniacute - čiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku molekula absorbuje tiacutem vyššiacute energii pro přechod
elektronu ziacuteskaacute
Obr 3 VIS spektrum Fotony o kratšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech (modreacute světlo) majiacute vyššiacute energii než fotony o delšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech httpscswikipediaorgwikiElektromagnetickC3A9_spektrummediaFileSpectresvg
Nejvyacuteznamnějšiacute přechody valenčniacutech elektronů
π ndash π (z π vazebnyacutech orbitalů do a trojnyacutemi vazbami
n ndash π (z n nevazebnyacutech do vazby přiacutetomen takeacute atom s volnyacutem elektronovyacutem paacuterem
Obr 4 Přechody valenčniacutech elektronů nebo viditelneacute oblasti zaacuteřeniacute je přiacutetomnost vazebnyacutechorbitalech anebo nepaacuterovyacutech elektronů v nevazebnyacutech httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
li molekula přejiacutet ze stavu s nižšiacute energiiacute do stavu s vyššiacute energiiacute musiacute absorbovat frekvenci ṽ) kteraacute odpoviacutedaacute rozdiacutelu energiiacute mezi energetickyacutemi
ΔE = E2 ndash E1 = h ∙ ṽ
= energie excitovaneacute hladiny E1 = energie zaacutekladniacute hladiny (eV)
Planckova konstanta (6626 10-34 J s)
lnovaacute deacutelka absorbovaneacuteho světla je nepřiacutemo uacuteměrnaacute jeho frekvenci λ = c
ms)
vyplyacutevaacute že vztah energie k vlnoveacute deacutelce absorbovaneacuteho světla je vlnovou deacutelku molekula absorbuje tiacutem vyššiacute energii pro přechod
o kratšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech (modreacute světlo) majiacute vyššiacute energii než fotony o delšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech (červeneacute světlo) (Upraveno dle httpscswikipediaorgwikiElektromagnetickC3A9_spektrummediaFileSpectresvg
vyacuteznamnějšiacute přechody valenčniacutech elektronů jsou
vazebnyacutech orbitalů do π antivazebnyacutech orbitalů) ndash sloučeniny s
nevazebnyacutech do π antivazebnyacutech orbitalů) v molekule je kromě dvojneacute vazby přiacutetomen takeacute atom s volnyacutem elektronovyacutem paacuterem
Přechody valenčniacutech elektronů Podmiacutenkou aby sledovanaacute laacutetka absorbovala v ultrafialoveacute nebo viditelneacute oblasti zaacuteřeniacute je přiacutetomnost vazebnyacutech π elektronů ve vazebnyacutech molekulovyacutech
nepaacuterovyacutech elektronů v nevazebnyacutech molekulovyacutech orbitalechhttpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
5
musiacute absorbovat energii kteraacute odpoviacutedaacute rozdiacutelu energiiacute mezi energetickyacutemi
(1)
λ = c ṽ (2)
vlnoveacute deacutelce absorbovaneacuteho světla je vlnovou deacutelku molekula absorbuje tiacutem vyššiacute energii pro přechod
o kratšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech (modreacute světlo) majiacute vyššiacute energii než
httpscswikipediaorgwikiElektromagnetickC3A9_spektrummediaFileSpectresvg)
sloučeniny s dvojnyacutemi
v molekule je kromě dvojneacute
Podmiacutenkou aby sledovanaacute laacutetka absorbovala v ultrafialoveacute elektronů ve vazebnyacutech molekulovyacutech
molekulovyacutech orbitalech (Upraveno dle
Skupiny v molekule ktereacute umožňujiacute absorpci n
prvky nebo funkčniacute skupiny obsahuj
Na chromofor se mohou navaacutezat
paacuterem ndash tzv auxochromy
barevnost ndash posunujiacute absorpci k
Čiacutem vyššiacute je konjugace dvojnyacutech vazeb
antivazebneacuteho orbitalu a tiacutem vyššiacute vlnovaacute deacutelka
Obr 5 Konjugaciacute dvojnyacutech vazeb se snižuje energie pořebnaacute ktřemi dvojnyacutemi vazbami bude kdvěma volnyacutemi vazbami Obě sloučeninydvojnou vazbou Tomu odpoviacutedajiacute i absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky Ethen maximaacutelně absorbuje při nejkratšiacute vlnoveacute deacutelce 177 nm 258 nm (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
Z obraacutezku 5 je zřejmeacute že 3 dvojneacute vazby hexatrienuspektru Aby byla laacutetka barevnaacute (absorbovala zaacuteřeniacute ve VIS) musiacute obsahovat rozsaacutehlejšiacute systeacutemy konjugovanyacutech dvojnyacutech vazeb pro ktereacute je typickaacute
Vysoce delokalizovaneacute systeacutemy posunou
(tj z UV do VIS) Čiacutem je vyššiacute rozsah
Např oranžovou barvu beta karotenu vidiacuteme diacuteky konjugovan
vazeb (viz obr 6)
Obr 6 Delokalizovaneacute elektrony beta karotenu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
Dalšiacutem přiacutekladem delokalizovanyacutech elektronů mohou byacutet
trifenylmethanu s asymetrickyacutemi substituenty
kvantitativniacute analyacuteze jsme použiacutevali jako indikaacutetor
v kyseleacutem prostřediacute bezbarvyacute
prostřediacute (absorbuje 553 nm)
systeacutemu fenolftaleinu Barevnaacute forma
tereacute umožňujiacute absorpci nazyacutevaacuteme chromofory
obsahujiacuteciacute naacutesobneacute (hlavně dvojneacute) vazby
Na chromofor se mohou navaacutezat substituenty nebo skupiny atomů s volnyacutem elektronovyacutem
ktereacute v konjugaci π-elektronovyacutem chromoforem zvyšujiacute jeho
posunujiacute absorpci k delšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem
vyššiacute je konjugace dvojnyacutech vazeb vazeb tiacutem nižšiacute energie je pořeba k
vyššiacute vlnovaacute deacutelka se absorbuje (viz obr 5)
Konjugaciacute dvojnyacutech vazeb se snižuje energie pořebnaacute k přechodu elektronu třemi dvojnyacutemi vazbami bude k přechodu elektronů potřebovat meacuteně energie než
volnyacutemi vazbami Obě sloučeniny potřebujiacute menšiacute množstviacute energie než ethen sdvojnou vazbou Tomu odpoviacutedajiacute i absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky Ethen maximaacutelně absorbuje při nejkratšiacute vlnoveacute deacutelce 177 nm 13-butadien při 217 a 135-hexatrien při nejdelšiacute vlnoveacute deacutelce
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
3 dvojneacute vazby hexatrienu nedostačujiacute na absorpci ve viditelneacutem Aby byla laacutetka barevnaacute (absorbovala zaacuteřeniacute ve VIS) musiacute obsahovat rozsaacutehlejšiacute
systeacutemy konjugovanyacutech dvojnyacutech vazeb pro ktereacute je typickaacute delokalizace elektronů
delokalizovaneacute systeacutemy posunou maximum absorpce k vyššiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem
Čiacutem je vyššiacute rozsah delokalizace tiacutem delšiacute vlnoveacute deacutelky jsou absorbovaacuteny
Např oranžovou barvu beta karotenu vidiacuteme diacuteky konjugovaneacutemu systeacutemu
Delokalizovaneacute elektrony beta karotenu (zvyacuterazněny červeně) s absorpciacute ve httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
Dalšiacutem přiacutekladem delokalizovanyacutech elektronů mohou byacutet organickaacute barviva na baacutezi
asymetrickyacutemi substituenty V praktickeacutem cvičeniacute věnovan
kvantitativniacute analyacuteze jsme použiacutevali jako indikaacutetor acidobazickeacute titrace fenolftalein
kyseleacutem prostřediacute bezbarvyacute (absorbuje v UV oblasti) a barevnyacute pouze
prostřediacute (absorbuje 553 nm) Změna pH maacute vliv na změnu konjugovaneacuteho chromoformiacuteho
Barevnaacute forma v alkalickeacutem prostřediacute vznikaacute diacuteky
6
Jsou to strukturniacute
volnyacutem elektronovyacutem
chromoforem zvyšujiacute jeho
je pořeba k přechodu do
přechodu elektronu 135-hexatrien se přechodu elektronů potřebovat meacuteně energie než 13-butadien se
potřebujiacute menšiacute množstviacute energie než ethen s jednou dvojnou vazbou Tomu odpoviacutedajiacute i absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky Ethen maximaacutelně absorbuje při
při nejdelšiacute vlnoveacute deacutelce httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
nedostačujiacute na absorpci ve viditelneacutem Aby byla laacutetka barevnaacute (absorbovala zaacuteřeniacute ve VIS) musiacute obsahovat rozsaacutehlejšiacute
delokalizace elektronů
vyššiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem
delokalizace tiacutem delšiacute vlnoveacute deacutelky jsou absorbovaacuteny
eacutemu systeacutemu 11 dvojnyacutech
absorpciacute ve VIS (470 nm)
organickaacute barviva na baacutezi
cvičeniacute věnovaneacutem
fenolftalein kteryacute je
arevnyacute pouze v alkalickeacutem
Změna pH maacute vliv na změnu konjugovaneacuteho chromoformiacuteho
diacuteky vyššiacutemu stupni
7
delokalizace elektronů kteryacute posune absorpci k vyššiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem (viz obr 7)
Obr 7 Fenolftalein v kyseleacutem a zaacutesaditeacutem prostřediacute V kyseleacutem prostřediacute braacuteniacute uhliacutekovyacute atom se 4
jednoduchyacutemi vazbami interakci 3 delokalizovanyacutech systeacutemů v zaacutesaditeacutem prostřediacute se po odštěpeniacute 2
protonů otevře laktamovyacute kruh a delokalizovanyacute systeacutem elektronů se rozšiacuteřiacute na celyacute systeacutem
(zvyacuterazněno červeně) což se projeviacute posunem absorpce do viditelneacute oblasti spektra (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
Fenolftalein tedy absorbuje vlnoveacute deacutelky zeleneacute oblasti spektra (553 nm) a zbarviacute se doplňkovou (komplementaacuterniacute) barvou (v jejiacutemž spektru absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky chybiacute)
Obr 8 Absorpce fenolftaleinu ve VIS(Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
Průhlednaacute laacutetka maacute barvu odpoviacutedajiacuteciacute zaacuteřeniacute ktereacute neabsorbuje ale propouštiacute (ktereacute projde roztokem až k našemu oku) Znamenaacute to že pokud je z biacuteleacuteho světla absorbovaacutena určitaacute
vlnovaacute deacutelka naše oči detekujiacute směs všech ostatniacutech vlnovyacutech deacutelek viditelneacuteho spektra jako komplementaacuterniacute barvu Komplementaacuterniacute barvy světla jsou takoveacute ktereacute po smiacutechaacuteniacute daacutevajiacute biacuteleacute světlo (to ovšem neplatiacute u barev na maliacuteřskeacute paletě ndash pokud bychom smiacutechali zelenou a červenou rozhodně nedostaneme biacutelou) K barevneacutemu roztoku jehož koncentraci budeme spektrofotometricky zjišťovat voliacuteme vlnovou deacutelku vhodnou k analyacuteze jako komplementaacuterniacute k barvě roztoku
Otestovat si sveacute vniacutemaacuteniacute komplementaacuterniacutech barev můžete na
httpsscilearnsydneyeduaufychemistrycalculatorscolour_wheelshtml
8
Lambert-Beerův zaacutekon
Pokud budeme spektrofotometricky měřit koncentraci roztoku budeme analyzovat kolik
světla roztokem prochaacuteziacute Prochaacuteziacute-li světelnyacute paprsek roztokem kteryacute čaacutest světla absorbuje
je intenzita paprsku vstupujiacuteciacuteho vyššiacute než intenzita paprsku prošleacuteho
Obr 9 Transmitance (Dle Heesung Shim) httpschemlibretextsorgCorePhysical_and_Theoretical_ChemistryKineticsReaction_RatesExperimental_Determination_of_KinetcsSpectrophotometry)
Zajiacutemaacute naacutes poměr obou veličin (poměr vstupniacuteho světla I0 k propuštěneacutemu I1)
Tento poměr udaacutevaacute transmitance T (propustnost) T = I1 I0
Maacuteme-li tedy 2 roztoky laacutetky o různeacute koncentraci potom platiacute že
I0 gt I1 gt I2
Čiacutem vyššiacute bude koncentrace roztoku tiacutem většiacute šanci maacute prochaacutezejiacuteciacute foton že bude absorbovaacuten Pravděpodobnost jeho absorpce bude růst s koncentraciacute
Maacuteme-li 2 roztoky teacuteže laacutetky stejneacute barvy a stejneacute intenzity zbarveniacute a jeden umiacutestiacuteme do delšiacute kyvety než druhyacute budou se lišit pouze v draacuteze kterou musiacute foton roztokem projiacutet Pokud sviacutetiacuteme světlem stejneacute intenzity na obě kyvety delšiacute kyvetou světlo prochaacuteziacute deacutele než v užšiacute potom platiacute že
I0 gt I2 gt I3
Čiacutem deacutele bude foton prochaacutezet tiacutem většiacute maacute šanci že bude absorbovaacuten V širšiacute kyvetě bude jeho draacuteha i absorpce vyššiacute Pravděpodobnost jeho absorpce bude růst s deacutelkou draacutehy
Absorpce fotonu tedy roste s rostouciacute koncentraciacute i deacutelkou draacutehy
9
Transmitance barevneacuteho roztoku pro určitou vlnovou deacutelku zaacutevisiacute na
vlastnostech absorbujiacuteciacute laacutetky
koncentraci absorbujiacuteciacute laacutetky
deacutelce draacutehy (kyvety)
Tyto předpoklady vyjadřuje Lambert-Beerův zaacutekon T = 10 -ε ∙ c ∙ l (3)
ε = molaacuterniacute absorpčniacute koeficient (dm3molcm) = charakterizujiacuteciacute miacuteru absorpce laacutetky při
určiteacute vlnoveacute deacutelce v roztoku o koncentraci 1 moll v 1 cm kyvetě
c = koncentrace rozpuštěneacute laacutetky (moll)
l = tloušťka absorbujiacuteciacute vrstvy (cm)
Lambert-Beerův zaacutekon platiacute jen pro monochromatickeacute zaacuteřeniacute a zředěneacute roztoky o koncentraci lt10-2 moll ve kteryacutech rozpuštěneacute čaacutestice nepodleacutehajiacute žaacutednyacutem interakciacutem a v roztoku je jen jedna absorbujiacuteciacute složka
Ze zaacutevislosti (3) vyplyacutevaacute že transmitance T je exponenciaacutelně zaacutevislaacute na koncentraci laacutetky Pro vyjaacutedřeniacute zaacutevislosti absorpce zaacuteřeniacute na koncentraci absorpčniacute složky je vhodneacute vztah logaritmovat čiacutemž se z exponenciaacutelniacute zaacutevislosti stane lineaacuterniacute
Byla zavedena bezrozměrnaacute veličina absorbance (A) kteraacute kvantitativně vyjadřuje absorpci světla chromoforem (je-li nulovaacute absorpce je nulovaacute i absorbance s rostouciacute absorpciacute roste i absorbance)
A = ndash log(T) = ε c l (4)
Absorbance a transmitance jsou tedy v inverzniacutem vztahu ndash čiacutem viacutece roztok světlo absorbuje tiacutem meacuteně ho propouštiacute Transmitance nabyacuteva hodnot od 0 (nepropustnyacute vzorek) do 1 (zcela propustnyacute vzorek) Absorbance nabyacutevaacute hodnot od 0 (vzorek neabsorbuje) do infin (absorbuje veškereacute zaacuteřeniacute daneacute vlnoveacute deacutelky) Pro praktickeacute měřeniacute majiacute z hlediska jeho přesnosti vyacuteznam jen hodnoty absorbance nepřekračujiacuteciacute hodnotu 1
Platiacute-li vztah (4) že A = ε c l (a koeficient (ε) i deacutelka draacutehy (l) jsou konstantniacute) potom platiacute že absorbance roztoku je lineaacuterně zaacutevislaacute na jeho koncentraci A = f (c)
Pomociacute Lambert-Beerova zaacutekona tedy můžeme kvantitativně stanovit koncentraci laacutetky
v roztoku měřeniacutem jeho absorbance s využitiacutem spektrofotometru
10
Měřeniacute na spektrofotometru
Měřeniacute provaacutediacuteme vždy v teacuteže kyvetě aby byly dodrženy stejneacute podmiacutenky Nejprve
změřiacuteme blank tedy nastaviacuteme nulovou absorbanci roztoku blanku čiacutemž ziacuteskaacuteme bdquobaselineldquo
pro měřeniacute všech standardů i vzorků Tato bdquobaselineldquo musiacute zůstat stejnaacute po celou dobu
měřeniacute nejsme-li si jistiacute změřiacuteme v průběhu analyacutez blank jako vzorek ndash měl by ukazovat
nulovou absorbanci Blank obsahuje jen reagenčniacute směs bez analyzovaneacuteho vzorku Je to tzv
reagenčniacute blank použiacutevaacute se ke kompenzaci vlivu reagenciiacute (Roztok blanku může byacutet
barevnyacute maacuteme-li barevneacute činidlo)
U některyacutech měřeniacute absorbujiacute-li silně složky matrice analytu (seacuterum moč) se použiacutevaacute
rovněž tzv vzorkovyacute blank kteryacute kompenzuje vliv matrice vzorku Vzorkovyacute blank je jen
vzorek doplněnyacute vodou nebo fyziologickyacutem roztokem do celkoveacuteho objemu reakčniacute směsi
neobsahuje reagencie Naměřenaacute absorbance vzorkoveacuteho blanku se odečiacutetaacute od absorbance
přiacuteslušneacuteho vzorku
Spektrofotometr umožňuje měřit absorbance až do 25 vzorky s vyššiacute absorbanciacute se musiacute
ředit a vyacutesledek naacutesobit faktorem ředěniacute V laboratorniacute praxi se při kvantitativniacute analyacuteze
standardně řediacute vzorky s absorbanciacute nad 10 neboť měřeniacute absorbanciacute nad tuto hodnotu je
zatiacuteženo velkou chybou - viz Přesnost fotometrickyacutech metodprůměrnaacute chyba fotometrickeacuteho
stanoveniacute httpwwwwikiskriptaeuwSpektrofotometrie
Stanoveniacute koncentrace pomociacute spektrofotometrie
Nejprve musiacuteme naleacutezt optimaacutelniacute vlnovou deacutelku při ktereacute budeme měřeniacute provaacutedět
Teoreticky bychom mohli měřit při libovolneacute vlnoveacute deacutelce kteraacute je absorbovaacutena v oblasti
maximaacutelniacute absorpce je však měřeniacute nejcitlivějšiacute - molaacuterniacute absorpčniacute koeficient ε je nejvyššiacute a
změny koncentrace jsou zde nejviacutece patrneacute (viz obr11)
Obr 11 Absorpčniacute spektrum manganistanu draselneacuteho (KMnO4) při dvou různyacutech koncentraciacutech Obě spektra majiacute podobnyacute tvar se shodnou vlnovou deacutelkou maximaacutelniacute absorpce (charakterizuje danou laacutetku) Zjištěniacute koncentrace je při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima nejcitlivějšiacute - jsou nejviacutece patrneacute změny koncentrace (Upraveno dle employeesoneontaedukotzjcLABSpec_intropdf)
Proměřiacuteme si tedy absorpčniacute spektrum v
Absorpčniacute spektrum je zaacutevislost
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
ktereacute absorpce dosahuje maxima označujeme jako
Měřeniacute při absorpčniacutem maximu laacutetky
nejnižšiacute koncentrace absorbujiacuteciacute laacutetky
absorbujiacute při stejneacute vlnoveacute
jednotlivyacutech složek ve směsi
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
Obr 12 Absorpčniacute spektrum (
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng
Pokud provedeme měřeniacute absorbance při můžeme několika způsoby
1 Teoreticky je možneacute
znaacuteme-li z literatury molaacuterniacute absorpčniacute
koeficient se může lišit od
Rovněž musiacuteme při tomto způsobu použiacutet přesně danou
roměřiacuteme si tedy absorpčniacute spektrum v celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek (např 300
Absorpčniacute spektrum
Absorpčniacute spektrum je zaacutevislost absorbance na vlnoveacute deacutelce A = f (λ) Tato z
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
osahuje maxima označujeme jako λmax (lambda max)
absorpčniacutem maximu laacutetky je maximaacutelně citliveacute umožňuje stanovit fotometricky
koncentrace absorbujiacuteciacute laacutetky Jsou-li v roztoku přitomny dalšiacute složky ktereacute
eacute deacutelce je zjištěnaacute hodnota absorbance součtem hodnot
složek ve směsi Pokud jsou absorpčniacute maxima jednotlivyacutech složek přiacuteliš
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
Absorpčniacute spektrum (Upraveno dle
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng
Kvantitativniacute analyacuteza
absorbance při optimaacutelniacute vlnoveacute deacutelce kvantifikovat koncentraci
Teoreticky je možneacute vypočiacutetat koncentraci přiacutemo z Lambert
z literatury molaacuterniacute absorpčniacute koeficient neniacute to však nejpřesnějšiacute metoda
koeficient se může lišit od skutečnosti v důsledku různeacute absorptivity rozpouštědel
Rovněž musiacuteme při tomto způsobu použiacutet přesně danou deacutelku kyvety
11
celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek (např 300-800 nm)
(λ) Tato zaacutevislost je
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
je maximaacutelně citliveacute umožňuje stanovit fotometricky
li v roztoku přitomny dalšiacute složky ktereacute
deacutelce je zjištěnaacute hodnota absorbance součtem hodnot
Pokud jsou absorpčniacute maxima jednotlivyacutech složek přiacuteliš
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng)
vlnoveacute deacutelce kvantifikovat koncentraci
vypočiacutetat koncentraci přiacutemo z Lambert-Beerova zaacutekona
neniacute to však nejpřesnějšiacute metoda ndash
důsledku různeacute absorptivity rozpouštědel
kyvety
12
2 Prakticky se provaacutediacute stanoveniacute koncentrace ze směrnice kalibračniacute křivky
Kalibračniacute křivka naacutem rovněž potvrdiacute platnost Lambert-Beerova zaacutekona pro naše
měřeniacute ndash tedy linearitu v celeacutem rozsahu měřeniacute Nepotřebujeme znaacutet hodnotu
molaacuterniacuteho absorpčniacuteho koeficientu a nezaacuteležiacute na šiacuteřce kyvety (všechny vzorky měřiacuteme
ve stejneacute) K sestrojeniacute kalibračniacute křivky potřebujeme řadu standardů o znaacutemeacute
koncentraci kteraacute by měla rovnoměrně pokryacutet rozsah našeho měřeniacute Lze použiacutet 1
standard a rovnoměrně ho naředit pro alespoň 5 bodů kalibračniacute křivky hodnota atestu
standardu pak bude jejiacutem horniacutem bodem U všech standardů změřiacuteme absorbanci
spolu s absorbanciacute neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže
kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Kalibračniacute křivku A = f (c) ziacuteskaacuteme po
vyneseniacute koncentrace standardů na osu x (nezaacutevislaacute proměnnaacute) a absorbance
standardů na osu y (zaacutevislaacute proměnnaacute) V přiacutepadě přesneacuteho měřeniacute ziacuteskaacuteme lineaacuterniacute
zaacutevislost Podle LambertndashBeerova zaacutekona je při nuloveacute koncentraci nulovaacute absorbance
ndash křivka by měla vychaacutezet z bodu 0 Kalibračniacute křivku si můžeme sestrojit na papiacuteře
(A) nebo pomociacute Excelu (B)
(A) Kalibračniacute křivka na papiacuteře
Graficky Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost - pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Obr 13 Kalibračniacute křivka
Vyacutepočtem - kalibračniacutem faktorem Znaacuteme-li koncentraci i absorbanci standardů
můžeme si pro každyacute bod křivky vypočiacutetat faktor Deacutelku draacutehy i absorpčniacute koeficient
můžeme považovat za konstantniacute neboť vzorek i standard měřiacuteme za stejnyacutech
m
m
13
podmiacutenek Ke každeacutemu standardu si vypočiacutetaacuteme faktor jako podiacutel znaacutemeacute koncentrace a
změřeneacute absorbance standardu f = (= převraacutecenaacute hodnota směrnice přiacutemky)
Z těchto faktorů vypočiacutetaacuteme průměrnyacute faktor kteryacutem vynaacutesobiacuteme změřenou
absorbanci vzorku s neznaacutemou koncentraciacute
(B) Kalibračniacute křivka v Excelu
Graficky (po vytištěniacute křivky) Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Vyacutepočtem (Lineaacuterniacute regresiacute z rovnice kalibračniacute křivky)
Postup
rarr Zadaacuteme do tabulky Excelu naměřeneacute absorbance pro přiacuteslušneacute koncentrace
rarr Označeniacutem (myšiacute) vybereme data
rarr Vložiacuteme graf (vybereme bodovyacute)
rarrOznačiacuteme pravou myšiacute libovolnyacute bod přiacutemky a vybereme bdquoPřidat spojnici trenduldquo
14
rarr Zde se objeviacute možnosti z nichž vybereme lineaacuterniacute graf a zatrhneme hodnotu y=0 zobrazeniacute rovnice grafu a hodnoty
spolehlivosti R
rarr Zobraziacute se kalibračniacute přiacutemka spolu s rovnviciacute lineaacuterniacute regrese
Hodnota R2 naacutem ukazuje jak přesně jsme pracovali měla by byacutet ideaacutelně gt 099 (odlehlou hodnotu absorbance vzniklou naacutehodnou chybou lze odstranit)
Kalibračniacute faktor si z rovnice vypočiacutetaacuteme jako převraacutecenou hodnotu směrnice k lineaacuterniacute funkce y = k x) kde y odpoviacutedaacute absorbanci a x odpoviacutedaacute koncentraci tedy 1k (Zde je faktor 100041 = 244) Tiacutemto faktorem pak vynaacutesobiacuteme změřenou absorbanci neznaacutemeacuteho vzorku
Osy i graf pojmenujeme (v Excelu nebo po vytištěniacute)
3 Pokud jsme si ověřili linearitu kalibračniacute křivky (tedy platnost Lambert-Beerova zaacutekona) pro naše měřeniacute můžeme pro vyacutepočet použiacutet metodu jednoho standardu což je nejčastěji využiacutevanaacute metoda v praxi Změřiacuteme absorbanci standardu i neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Platiacute že poměr absorbance standardu a vzorku se rovnaacute poměru jejich koncentraciacute
=
Koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku pak vypočiacutetaacuteme
=
15
Aplikace spektrofotometrie
Kvalitativniacute analyacuteza - Identifikace (shoda spektra a polohy absorpčniacuteho maxima analytu se standardem)
Kvantitativniacute analyacuteza ndash Určeniacute obsahu analytu ve vzorku z vyacutešky signaacutelu absorpčniacuteho maxima
Typy spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
Přiacutemeacute Přiacutemeacute měřeniacute přirozeně absorbujiacuteciacutech laacutetek (např spektrofotometrie likvoru ndash analyacuteza absorpčniacutech maxim hemoglobinu a bilirubinu pro určeniacute přiacutetomnosti a staacuteřiacute krvaacuteceniacute)
Nepřiacutemeacute stanoveniacute laacutetek ktereacute samy nejsou barevneacute mohou však reagovat za tvorby barevneacuteho produktu Stanovujeme je pomociacute tzv indikačniacutech reakciacute Tyto reakce převaacutediacute bezbarvyacute analyt na barevnyacute produkt vhodnyacute ke spektrofotometrickeacutemu stanoveniacute Budeme se s nimi setkaacutevat jednotlivě u dalšiacutech klinicko-biochemickyacutech spektrofotometrickyacutech analyacutez a jejich souhrn bdquoVybraneacute indikačniacute reakceldquo naleznete jako dodatek v praktickyacutech cvičeniacutech věnovanyacutech oxidoredukčniacutem metodaacutem
Typy kvantitativniacuteho spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
End-point Měřiacuteme absorbanci na konci reakce využiacutevaacute se u stanoveniacute řady laacutetek ndash biacutelkoviny mineraacutelů glukoacutezy bilirubinu a mnoha dalšiacutech
Kinetickeacute Měřiacuteme změnu absorbance za časovou jednotku Využiacutevaacute se zejmeacutena u stanoveniacute enzymů
Limitace spektrofotometrie
Ve spektrofotometrii při vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu jsou nejčastějšiacutemi interferenty
hemoglobin (červeneacute zbarveniacute vzorku) bilirubin (žluteacute zbarveniacute vzorku) a triacylglyceroly
(zaacutekal vzorku) Barva krevniacute plazmy ovlivněnaacute uvedenyacutemi interferenty může analyticky
interferovat se spektrofotometrickyacutem měřeniacutem
Obr 14 Zbarveniacute krevniacute plazmy interferenty (Upraveno dle httplaboratoryinfocomtests-affected-
hemolyzed-lipemic-icteric-samples-mechanismprettyPhoto)
16
Hemolyacuteza vzorku byacutevaacute nejčastějšiacute přiacutečinou preanalytickyacutech chyb (= k chybaacutem došlo před
vlastniacute analyacutezou vzorku) Maacuteme-li červeně zabarvenou matrici vzorku ovlivniacute to metody
stanovujiacuteciacute absorbanci bliacutezko absorpčniacuteho maxima hemoglobinu (400 nm) Silnějšiacute hemolyacutezu
nelze eliminovat ani vzorkovyacutem blankem Zakalenyacute vzorek chyloacutezniacuteho seacutera může interferovat
rozptylem zaacuteřeniacute Naacutesledkem analytickyacutech interferenciacute pak může byacutet falešně pozitivniacute nebo
negativniacute vyacutesledek analyacutezy Všechny komerčniacute soupravy musiacute pro každyacute analyt deklarovat
přiacutepustneacute množstviacute interferentu pro vydaacuteniacute validniacuteho vyacutesledku Každyacute vzorek pacienta se před
analyacutezou z hlediska uvedenyacutech interfrentů posuzuje a vzhled vzorku je vždy uveden u
vyacutesledků biochemickeacuteho stanoveniacute (jako hemolytickyacute ikterickyacute nebo chyloacutezniacute)
17
Barevnost koordinačniacutech sloučenin
Porovnaacuteme-li akvakomplexy [ M(H2O)6 ]n+ některyacutech kovů s aquakomplexy přechodnyacutech
prvků rozdiacutel je v jejich barevnosti Aquakomplexy nepřechodnyacutech kovů jsou bezbarveacute
Auakomplexy přechodnyacutech kovů jsou barevneacute
Obr 15 Akvakomplexy přechodnyacutech a nepřechodnyacutech kovů (Obr viz httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Přechodneacute kovy jsou definovaacuteny jako kovy s čaacutestečně zaplněnyacutemi d-orbitaly Tvořiacute
komplexniacute sloučeniny ktereacute jsou často barevneacute
Obr 16 Vazba ligandů kolem centraacutelniacuteho kovu (obr viz
wwwslidesharenetchristophsontagbonding-in-coordination-complexes-part-1)
Navaacuteže-li se 6 ligandů (zde H2O) kolem centraacutelniacuteho iontu (kov) (obr 16) elektrony ligandu
se navzaacutejem odpuzujiacute s elektrony d-orbitalu kovoveacuteho iontu čiacutemž se zvyacutešiacute jejich energie a
naacutesledně se rozštěpiacute na 2 skupiny s různyacutemi energetickyacutemi hladinami Naacutesledujiacuteciacute
scheacutema ukazuje uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody
Obr 17 Uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody (Upraveno
dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
18
5 d-orbitalů se rozděliacute do 2 skupin 2 s vyššiacute a 3 s nižšiacute energiiacute Elektrony původniacuteho orbitalu
se přeskupiacute ndash budou zaplňovat elektrony do orbitalu s nižšiacute energiiacute Aby zaplnily 2 orbitaly
s vyššiacute energiiacute musiacute překonat tzv siacutelu ligandoveacuteho pole ∆E (rozdiacutel energiiacute mezi
rozštěpenyacutemi d orbitaly)
Siacutela ligandoveacuteho pole je tedy energie kterou musiacute elektron překonat aby zaplnil energeticky vyššiacute orbitaly Čiacutem vyššiacute je siacutela ligandoveacuteho pole tiacutem vyššiacute energii vyžaduje elektron k přechodu do vyššiacuteho orbitalu (a tiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku zaacuteřeniacute absorbuje)
Obr 18 Absorce světla při přechodu mezi d-d orbitaly (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Pokud siacutela ligandoveacuteho pole odpoviacutedaacute energii žluteacuteho světla absorpciacute žluteacuteho světla dojde k přechodu elektronu do vyššiacuteho orbitalu Aquakomplex bude miacutet komplementaacuterniacute
modrou barvu
Barvu komplexu ovlivňuje
1 Typ ligandu maacute na barvu komplexu největšiacute vliv Změna zbarveniacute komplexu vlivem různyacutech ligandů je zaacutekladem spektrochemickeacute řady ligandů kde jsou ligandy seřazeny podle klesajiacuteciacute vlnoveacute deacutelky světla absorbovaneacuteho přiacuteslušnyacutemi komplexy viz obr
Obr 19 Nejběžnějšiacute ligandy seřazeneacute podle siacutely ligandoveacuteho pole Ligandy na počaacutetku řady (halogenidy) rozštěpiacute d-orbitaly jen maacutelo ligandy na konci řady (CO CN-) štěpiacute d-orbitaly vyacuterazně
Zaměniacuteme-li v akvakomplexu Cu(II) ligand vody za amoniak změniacute se barva kompexu směrem k nižšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem odpoviacutedajiacuteciacutem vyššiacute energii Prvniacute komplex absorbuje červeneacute světlo druhyacute komplex absorbuje ve žluteacute oblasti Žluteacute světlo maacute vyššiacute energii než červeneacute
19
Obr 20 Vliv typu ligandu na barvu komplexu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
2 Geometrie komplexu ndash počet ligandů navaacutezanyacutech na centraacutelniacute kov Při vzniku oktaedru dochaacuteziacute k vyššiacute miacuteře štěpeniacute než při vzniku tetraedu ndash barva se bude měnit se změnou koordinačniacuteho čiacutesla
Obr 21 Vliv geometrie komplexu na jeho zbarveniacute (Upraveno dle Robert John Lancashire
httpwwwchemuwimonaedujm)
3 Oxidačniacute čiacuteslo centraacutelniacuteho kovu Zvyacutešeniacute oxidačniacuteho čiacutesla centraacutelniacuteho atomu vede k intenzivnějšiacutemu přitahovaacuteniacute ligandů k centraacutelniacutemu atomu čiacutemž roste odpuzovaacuteniacute elektronů siacutela ligandoveacuteho pole se zvyšuje
Změna oxidačniacuteho čiacutesla (z +2 na +3)
Obr 22 Vliv oxidačniacuteho čiacutesla kovu na barvu ligandu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Zdroje
wwwwikiskriptaeu
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml
Maacute-li molekula přejiacutet ze stavu s nižšiacute energiiacute do stavu sfotonu (o vlnoveacute deacutelce λ a frekvenci hladinami E2 a E1
E2 = energie excitovaneacute hladiny
h = Planckova konstanta (6626
ṽ = frekvence (Hz)
Vlnovaacute deacutelka absorbovaneacuteho světla je nepřiacutemo uacuteměrnaacute
c = rychlost světla (3∙108 ms)
λ = vlnovaacute deacutelka (nm)
ṽ = frekvence (Hz)
Ze zaacutevislostiacute (1) a (2) vyplyacutevaacute že inverzniacute - čiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku molekula absorbuje tiacutem vyššiacute energii pro přechod
elektronu ziacuteskaacute
Obr 3 VIS spektrum Fotony o kratšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech (modreacute světlo) majiacute vyššiacute energii než fotony o delšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech httpscswikipediaorgwikiElektromagnetickC3A9_spektrummediaFileSpectresvg
Nejvyacuteznamnějšiacute přechody valenčniacutech elektronů
π ndash π (z π vazebnyacutech orbitalů do a trojnyacutemi vazbami
n ndash π (z n nevazebnyacutech do vazby přiacutetomen takeacute atom s volnyacutem elektronovyacutem paacuterem
Obr 4 Přechody valenčniacutech elektronů nebo viditelneacute oblasti zaacuteřeniacute je přiacutetomnost vazebnyacutechorbitalech anebo nepaacuterovyacutech elektronů v nevazebnyacutech httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
li molekula přejiacutet ze stavu s nižšiacute energiiacute do stavu s vyššiacute energiiacute musiacute absorbovat frekvenci ṽ) kteraacute odpoviacutedaacute rozdiacutelu energiiacute mezi energetickyacutemi
ΔE = E2 ndash E1 = h ∙ ṽ
= energie excitovaneacute hladiny E1 = energie zaacutekladniacute hladiny (eV)
Planckova konstanta (6626 10-34 J s)
lnovaacute deacutelka absorbovaneacuteho světla je nepřiacutemo uacuteměrnaacute jeho frekvenci λ = c
ms)
vyplyacutevaacute že vztah energie k vlnoveacute deacutelce absorbovaneacuteho světla je vlnovou deacutelku molekula absorbuje tiacutem vyššiacute energii pro přechod
o kratšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech (modreacute světlo) majiacute vyššiacute energii než fotony o delšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech (červeneacute světlo) (Upraveno dle httpscswikipediaorgwikiElektromagnetickC3A9_spektrummediaFileSpectresvg
vyacuteznamnějšiacute přechody valenčniacutech elektronů jsou
vazebnyacutech orbitalů do π antivazebnyacutech orbitalů) ndash sloučeniny s
nevazebnyacutech do π antivazebnyacutech orbitalů) v molekule je kromě dvojneacute vazby přiacutetomen takeacute atom s volnyacutem elektronovyacutem paacuterem
Přechody valenčniacutech elektronů Podmiacutenkou aby sledovanaacute laacutetka absorbovala v ultrafialoveacute nebo viditelneacute oblasti zaacuteřeniacute je přiacutetomnost vazebnyacutech π elektronů ve vazebnyacutech molekulovyacutech
nepaacuterovyacutech elektronů v nevazebnyacutech molekulovyacutech orbitalechhttpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
5
musiacute absorbovat energii kteraacute odpoviacutedaacute rozdiacutelu energiiacute mezi energetickyacutemi
(1)
λ = c ṽ (2)
vlnoveacute deacutelce absorbovaneacuteho světla je vlnovou deacutelku molekula absorbuje tiacutem vyššiacute energii pro přechod
o kratšiacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech (modreacute světlo) majiacute vyššiacute energii než
httpscswikipediaorgwikiElektromagnetickC3A9_spektrummediaFileSpectresvg)
sloučeniny s dvojnyacutemi
v molekule je kromě dvojneacute
Podmiacutenkou aby sledovanaacute laacutetka absorbovala v ultrafialoveacute elektronů ve vazebnyacutech molekulovyacutech
molekulovyacutech orbitalech (Upraveno dle
Skupiny v molekule ktereacute umožňujiacute absorpci n
prvky nebo funkčniacute skupiny obsahuj
Na chromofor se mohou navaacutezat
paacuterem ndash tzv auxochromy
barevnost ndash posunujiacute absorpci k
Čiacutem vyššiacute je konjugace dvojnyacutech vazeb
antivazebneacuteho orbitalu a tiacutem vyššiacute vlnovaacute deacutelka
Obr 5 Konjugaciacute dvojnyacutech vazeb se snižuje energie pořebnaacute ktřemi dvojnyacutemi vazbami bude kdvěma volnyacutemi vazbami Obě sloučeninydvojnou vazbou Tomu odpoviacutedajiacute i absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky Ethen maximaacutelně absorbuje při nejkratšiacute vlnoveacute deacutelce 177 nm 258 nm (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
Z obraacutezku 5 je zřejmeacute že 3 dvojneacute vazby hexatrienuspektru Aby byla laacutetka barevnaacute (absorbovala zaacuteřeniacute ve VIS) musiacute obsahovat rozsaacutehlejšiacute systeacutemy konjugovanyacutech dvojnyacutech vazeb pro ktereacute je typickaacute
Vysoce delokalizovaneacute systeacutemy posunou
(tj z UV do VIS) Čiacutem je vyššiacute rozsah
Např oranžovou barvu beta karotenu vidiacuteme diacuteky konjugovan
vazeb (viz obr 6)
Obr 6 Delokalizovaneacute elektrony beta karotenu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
Dalšiacutem přiacutekladem delokalizovanyacutech elektronů mohou byacutet
trifenylmethanu s asymetrickyacutemi substituenty
kvantitativniacute analyacuteze jsme použiacutevali jako indikaacutetor
v kyseleacutem prostřediacute bezbarvyacute
prostřediacute (absorbuje 553 nm)
systeacutemu fenolftaleinu Barevnaacute forma
tereacute umožňujiacute absorpci nazyacutevaacuteme chromofory
obsahujiacuteciacute naacutesobneacute (hlavně dvojneacute) vazby
Na chromofor se mohou navaacutezat substituenty nebo skupiny atomů s volnyacutem elektronovyacutem
ktereacute v konjugaci π-elektronovyacutem chromoforem zvyšujiacute jeho
posunujiacute absorpci k delšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem
vyššiacute je konjugace dvojnyacutech vazeb vazeb tiacutem nižšiacute energie je pořeba k
vyššiacute vlnovaacute deacutelka se absorbuje (viz obr 5)
Konjugaciacute dvojnyacutech vazeb se snižuje energie pořebnaacute k přechodu elektronu třemi dvojnyacutemi vazbami bude k přechodu elektronů potřebovat meacuteně energie než
volnyacutemi vazbami Obě sloučeniny potřebujiacute menšiacute množstviacute energie než ethen sdvojnou vazbou Tomu odpoviacutedajiacute i absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky Ethen maximaacutelně absorbuje při nejkratšiacute vlnoveacute deacutelce 177 nm 13-butadien při 217 a 135-hexatrien při nejdelšiacute vlnoveacute deacutelce
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
3 dvojneacute vazby hexatrienu nedostačujiacute na absorpci ve viditelneacutem Aby byla laacutetka barevnaacute (absorbovala zaacuteřeniacute ve VIS) musiacute obsahovat rozsaacutehlejšiacute
systeacutemy konjugovanyacutech dvojnyacutech vazeb pro ktereacute je typickaacute delokalizace elektronů
delokalizovaneacute systeacutemy posunou maximum absorpce k vyššiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem
Čiacutem je vyššiacute rozsah delokalizace tiacutem delšiacute vlnoveacute deacutelky jsou absorbovaacuteny
Např oranžovou barvu beta karotenu vidiacuteme diacuteky konjugovaneacutemu systeacutemu
Delokalizovaneacute elektrony beta karotenu (zvyacuterazněny červeně) s absorpciacute ve httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
Dalšiacutem přiacutekladem delokalizovanyacutech elektronů mohou byacutet organickaacute barviva na baacutezi
asymetrickyacutemi substituenty V praktickeacutem cvičeniacute věnovan
kvantitativniacute analyacuteze jsme použiacutevali jako indikaacutetor acidobazickeacute titrace fenolftalein
kyseleacutem prostřediacute bezbarvyacute (absorbuje v UV oblasti) a barevnyacute pouze
prostřediacute (absorbuje 553 nm) Změna pH maacute vliv na změnu konjugovaneacuteho chromoformiacuteho
Barevnaacute forma v alkalickeacutem prostřediacute vznikaacute diacuteky
6
Jsou to strukturniacute
volnyacutem elektronovyacutem
chromoforem zvyšujiacute jeho
je pořeba k přechodu do
přechodu elektronu 135-hexatrien se přechodu elektronů potřebovat meacuteně energie než 13-butadien se
potřebujiacute menšiacute množstviacute energie než ethen s jednou dvojnou vazbou Tomu odpoviacutedajiacute i absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky Ethen maximaacutelně absorbuje při
při nejdelšiacute vlnoveacute deacutelce httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
nedostačujiacute na absorpci ve viditelneacutem Aby byla laacutetka barevnaacute (absorbovala zaacuteřeniacute ve VIS) musiacute obsahovat rozsaacutehlejšiacute
delokalizace elektronů
vyššiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem
delokalizace tiacutem delšiacute vlnoveacute deacutelky jsou absorbovaacuteny
eacutemu systeacutemu 11 dvojnyacutech
absorpciacute ve VIS (470 nm)
organickaacute barviva na baacutezi
cvičeniacute věnovaneacutem
fenolftalein kteryacute je
arevnyacute pouze v alkalickeacutem
Změna pH maacute vliv na změnu konjugovaneacuteho chromoformiacuteho
diacuteky vyššiacutemu stupni
7
delokalizace elektronů kteryacute posune absorpci k vyššiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem (viz obr 7)
Obr 7 Fenolftalein v kyseleacutem a zaacutesaditeacutem prostřediacute V kyseleacutem prostřediacute braacuteniacute uhliacutekovyacute atom se 4
jednoduchyacutemi vazbami interakci 3 delokalizovanyacutech systeacutemů v zaacutesaditeacutem prostřediacute se po odštěpeniacute 2
protonů otevře laktamovyacute kruh a delokalizovanyacute systeacutem elektronů se rozšiacuteřiacute na celyacute systeacutem
(zvyacuterazněno červeně) což se projeviacute posunem absorpce do viditelneacute oblasti spektra (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
Fenolftalein tedy absorbuje vlnoveacute deacutelky zeleneacute oblasti spektra (553 nm) a zbarviacute se doplňkovou (komplementaacuterniacute) barvou (v jejiacutemž spektru absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky chybiacute)
Obr 8 Absorpce fenolftaleinu ve VIS(Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
Průhlednaacute laacutetka maacute barvu odpoviacutedajiacuteciacute zaacuteřeniacute ktereacute neabsorbuje ale propouštiacute (ktereacute projde roztokem až k našemu oku) Znamenaacute to že pokud je z biacuteleacuteho světla absorbovaacutena určitaacute
vlnovaacute deacutelka naše oči detekujiacute směs všech ostatniacutech vlnovyacutech deacutelek viditelneacuteho spektra jako komplementaacuterniacute barvu Komplementaacuterniacute barvy světla jsou takoveacute ktereacute po smiacutechaacuteniacute daacutevajiacute biacuteleacute světlo (to ovšem neplatiacute u barev na maliacuteřskeacute paletě ndash pokud bychom smiacutechali zelenou a červenou rozhodně nedostaneme biacutelou) K barevneacutemu roztoku jehož koncentraci budeme spektrofotometricky zjišťovat voliacuteme vlnovou deacutelku vhodnou k analyacuteze jako komplementaacuterniacute k barvě roztoku
Otestovat si sveacute vniacutemaacuteniacute komplementaacuterniacutech barev můžete na
httpsscilearnsydneyeduaufychemistrycalculatorscolour_wheelshtml
8
Lambert-Beerův zaacutekon
Pokud budeme spektrofotometricky měřit koncentraci roztoku budeme analyzovat kolik
světla roztokem prochaacuteziacute Prochaacuteziacute-li světelnyacute paprsek roztokem kteryacute čaacutest světla absorbuje
je intenzita paprsku vstupujiacuteciacuteho vyššiacute než intenzita paprsku prošleacuteho
Obr 9 Transmitance (Dle Heesung Shim) httpschemlibretextsorgCorePhysical_and_Theoretical_ChemistryKineticsReaction_RatesExperimental_Determination_of_KinetcsSpectrophotometry)
Zajiacutemaacute naacutes poměr obou veličin (poměr vstupniacuteho světla I0 k propuštěneacutemu I1)
Tento poměr udaacutevaacute transmitance T (propustnost) T = I1 I0
Maacuteme-li tedy 2 roztoky laacutetky o různeacute koncentraci potom platiacute že
I0 gt I1 gt I2
Čiacutem vyššiacute bude koncentrace roztoku tiacutem většiacute šanci maacute prochaacutezejiacuteciacute foton že bude absorbovaacuten Pravděpodobnost jeho absorpce bude růst s koncentraciacute
Maacuteme-li 2 roztoky teacuteže laacutetky stejneacute barvy a stejneacute intenzity zbarveniacute a jeden umiacutestiacuteme do delšiacute kyvety než druhyacute budou se lišit pouze v draacuteze kterou musiacute foton roztokem projiacutet Pokud sviacutetiacuteme světlem stejneacute intenzity na obě kyvety delšiacute kyvetou světlo prochaacuteziacute deacutele než v užšiacute potom platiacute že
I0 gt I2 gt I3
Čiacutem deacutele bude foton prochaacutezet tiacutem většiacute maacute šanci že bude absorbovaacuten V širšiacute kyvetě bude jeho draacuteha i absorpce vyššiacute Pravděpodobnost jeho absorpce bude růst s deacutelkou draacutehy
Absorpce fotonu tedy roste s rostouciacute koncentraciacute i deacutelkou draacutehy
9
Transmitance barevneacuteho roztoku pro určitou vlnovou deacutelku zaacutevisiacute na
vlastnostech absorbujiacuteciacute laacutetky
koncentraci absorbujiacuteciacute laacutetky
deacutelce draacutehy (kyvety)
Tyto předpoklady vyjadřuje Lambert-Beerův zaacutekon T = 10 -ε ∙ c ∙ l (3)
ε = molaacuterniacute absorpčniacute koeficient (dm3molcm) = charakterizujiacuteciacute miacuteru absorpce laacutetky při
určiteacute vlnoveacute deacutelce v roztoku o koncentraci 1 moll v 1 cm kyvetě
c = koncentrace rozpuštěneacute laacutetky (moll)
l = tloušťka absorbujiacuteciacute vrstvy (cm)
Lambert-Beerův zaacutekon platiacute jen pro monochromatickeacute zaacuteřeniacute a zředěneacute roztoky o koncentraci lt10-2 moll ve kteryacutech rozpuštěneacute čaacutestice nepodleacutehajiacute žaacutednyacutem interakciacutem a v roztoku je jen jedna absorbujiacuteciacute složka
Ze zaacutevislosti (3) vyplyacutevaacute že transmitance T je exponenciaacutelně zaacutevislaacute na koncentraci laacutetky Pro vyjaacutedřeniacute zaacutevislosti absorpce zaacuteřeniacute na koncentraci absorpčniacute složky je vhodneacute vztah logaritmovat čiacutemž se z exponenciaacutelniacute zaacutevislosti stane lineaacuterniacute
Byla zavedena bezrozměrnaacute veličina absorbance (A) kteraacute kvantitativně vyjadřuje absorpci světla chromoforem (je-li nulovaacute absorpce je nulovaacute i absorbance s rostouciacute absorpciacute roste i absorbance)
A = ndash log(T) = ε c l (4)
Absorbance a transmitance jsou tedy v inverzniacutem vztahu ndash čiacutem viacutece roztok světlo absorbuje tiacutem meacuteně ho propouštiacute Transmitance nabyacuteva hodnot od 0 (nepropustnyacute vzorek) do 1 (zcela propustnyacute vzorek) Absorbance nabyacutevaacute hodnot od 0 (vzorek neabsorbuje) do infin (absorbuje veškereacute zaacuteřeniacute daneacute vlnoveacute deacutelky) Pro praktickeacute měřeniacute majiacute z hlediska jeho přesnosti vyacuteznam jen hodnoty absorbance nepřekračujiacuteciacute hodnotu 1
Platiacute-li vztah (4) že A = ε c l (a koeficient (ε) i deacutelka draacutehy (l) jsou konstantniacute) potom platiacute že absorbance roztoku je lineaacuterně zaacutevislaacute na jeho koncentraci A = f (c)
Pomociacute Lambert-Beerova zaacutekona tedy můžeme kvantitativně stanovit koncentraci laacutetky
v roztoku měřeniacutem jeho absorbance s využitiacutem spektrofotometru
10
Měřeniacute na spektrofotometru
Měřeniacute provaacutediacuteme vždy v teacuteže kyvetě aby byly dodrženy stejneacute podmiacutenky Nejprve
změřiacuteme blank tedy nastaviacuteme nulovou absorbanci roztoku blanku čiacutemž ziacuteskaacuteme bdquobaselineldquo
pro měřeniacute všech standardů i vzorků Tato bdquobaselineldquo musiacute zůstat stejnaacute po celou dobu
měřeniacute nejsme-li si jistiacute změřiacuteme v průběhu analyacutez blank jako vzorek ndash měl by ukazovat
nulovou absorbanci Blank obsahuje jen reagenčniacute směs bez analyzovaneacuteho vzorku Je to tzv
reagenčniacute blank použiacutevaacute se ke kompenzaci vlivu reagenciiacute (Roztok blanku může byacutet
barevnyacute maacuteme-li barevneacute činidlo)
U některyacutech měřeniacute absorbujiacute-li silně složky matrice analytu (seacuterum moč) se použiacutevaacute
rovněž tzv vzorkovyacute blank kteryacute kompenzuje vliv matrice vzorku Vzorkovyacute blank je jen
vzorek doplněnyacute vodou nebo fyziologickyacutem roztokem do celkoveacuteho objemu reakčniacute směsi
neobsahuje reagencie Naměřenaacute absorbance vzorkoveacuteho blanku se odečiacutetaacute od absorbance
přiacuteslušneacuteho vzorku
Spektrofotometr umožňuje měřit absorbance až do 25 vzorky s vyššiacute absorbanciacute se musiacute
ředit a vyacutesledek naacutesobit faktorem ředěniacute V laboratorniacute praxi se při kvantitativniacute analyacuteze
standardně řediacute vzorky s absorbanciacute nad 10 neboť měřeniacute absorbanciacute nad tuto hodnotu je
zatiacuteženo velkou chybou - viz Přesnost fotometrickyacutech metodprůměrnaacute chyba fotometrickeacuteho
stanoveniacute httpwwwwikiskriptaeuwSpektrofotometrie
Stanoveniacute koncentrace pomociacute spektrofotometrie
Nejprve musiacuteme naleacutezt optimaacutelniacute vlnovou deacutelku při ktereacute budeme měřeniacute provaacutedět
Teoreticky bychom mohli měřit při libovolneacute vlnoveacute deacutelce kteraacute je absorbovaacutena v oblasti
maximaacutelniacute absorpce je však měřeniacute nejcitlivějšiacute - molaacuterniacute absorpčniacute koeficient ε je nejvyššiacute a
změny koncentrace jsou zde nejviacutece patrneacute (viz obr11)
Obr 11 Absorpčniacute spektrum manganistanu draselneacuteho (KMnO4) při dvou různyacutech koncentraciacutech Obě spektra majiacute podobnyacute tvar se shodnou vlnovou deacutelkou maximaacutelniacute absorpce (charakterizuje danou laacutetku) Zjištěniacute koncentrace je při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima nejcitlivějšiacute - jsou nejviacutece patrneacute změny koncentrace (Upraveno dle employeesoneontaedukotzjcLABSpec_intropdf)
Proměřiacuteme si tedy absorpčniacute spektrum v
Absorpčniacute spektrum je zaacutevislost
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
ktereacute absorpce dosahuje maxima označujeme jako
Měřeniacute při absorpčniacutem maximu laacutetky
nejnižšiacute koncentrace absorbujiacuteciacute laacutetky
absorbujiacute při stejneacute vlnoveacute
jednotlivyacutech složek ve směsi
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
Obr 12 Absorpčniacute spektrum (
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng
Pokud provedeme měřeniacute absorbance při můžeme několika způsoby
1 Teoreticky je možneacute
znaacuteme-li z literatury molaacuterniacute absorpčniacute
koeficient se může lišit od
Rovněž musiacuteme při tomto způsobu použiacutet přesně danou
roměřiacuteme si tedy absorpčniacute spektrum v celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek (např 300
Absorpčniacute spektrum
Absorpčniacute spektrum je zaacutevislost absorbance na vlnoveacute deacutelce A = f (λ) Tato z
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
osahuje maxima označujeme jako λmax (lambda max)
absorpčniacutem maximu laacutetky je maximaacutelně citliveacute umožňuje stanovit fotometricky
koncentrace absorbujiacuteciacute laacutetky Jsou-li v roztoku přitomny dalšiacute složky ktereacute
eacute deacutelce je zjištěnaacute hodnota absorbance součtem hodnot
složek ve směsi Pokud jsou absorpčniacute maxima jednotlivyacutech složek přiacuteliš
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
Absorpčniacute spektrum (Upraveno dle
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng
Kvantitativniacute analyacuteza
absorbance při optimaacutelniacute vlnoveacute deacutelce kvantifikovat koncentraci
Teoreticky je možneacute vypočiacutetat koncentraci přiacutemo z Lambert
z literatury molaacuterniacute absorpčniacute koeficient neniacute to však nejpřesnějšiacute metoda
koeficient se může lišit od skutečnosti v důsledku různeacute absorptivity rozpouštědel
Rovněž musiacuteme při tomto způsobu použiacutet přesně danou deacutelku kyvety
11
celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek (např 300-800 nm)
(λ) Tato zaacutevislost je
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
je maximaacutelně citliveacute umožňuje stanovit fotometricky
li v roztoku přitomny dalšiacute složky ktereacute
deacutelce je zjištěnaacute hodnota absorbance součtem hodnot
Pokud jsou absorpčniacute maxima jednotlivyacutech složek přiacuteliš
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng)
vlnoveacute deacutelce kvantifikovat koncentraci
vypočiacutetat koncentraci přiacutemo z Lambert-Beerova zaacutekona
neniacute to však nejpřesnějšiacute metoda ndash
důsledku různeacute absorptivity rozpouštědel
kyvety
12
2 Prakticky se provaacutediacute stanoveniacute koncentrace ze směrnice kalibračniacute křivky
Kalibračniacute křivka naacutem rovněž potvrdiacute platnost Lambert-Beerova zaacutekona pro naše
měřeniacute ndash tedy linearitu v celeacutem rozsahu měřeniacute Nepotřebujeme znaacutet hodnotu
molaacuterniacuteho absorpčniacuteho koeficientu a nezaacuteležiacute na šiacuteřce kyvety (všechny vzorky měřiacuteme
ve stejneacute) K sestrojeniacute kalibračniacute křivky potřebujeme řadu standardů o znaacutemeacute
koncentraci kteraacute by měla rovnoměrně pokryacutet rozsah našeho měřeniacute Lze použiacutet 1
standard a rovnoměrně ho naředit pro alespoň 5 bodů kalibračniacute křivky hodnota atestu
standardu pak bude jejiacutem horniacutem bodem U všech standardů změřiacuteme absorbanci
spolu s absorbanciacute neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže
kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Kalibračniacute křivku A = f (c) ziacuteskaacuteme po
vyneseniacute koncentrace standardů na osu x (nezaacutevislaacute proměnnaacute) a absorbance
standardů na osu y (zaacutevislaacute proměnnaacute) V přiacutepadě přesneacuteho měřeniacute ziacuteskaacuteme lineaacuterniacute
zaacutevislost Podle LambertndashBeerova zaacutekona je při nuloveacute koncentraci nulovaacute absorbance
ndash křivka by měla vychaacutezet z bodu 0 Kalibračniacute křivku si můžeme sestrojit na papiacuteře
(A) nebo pomociacute Excelu (B)
(A) Kalibračniacute křivka na papiacuteře
Graficky Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost - pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Obr 13 Kalibračniacute křivka
Vyacutepočtem - kalibračniacutem faktorem Znaacuteme-li koncentraci i absorbanci standardů
můžeme si pro každyacute bod křivky vypočiacutetat faktor Deacutelku draacutehy i absorpčniacute koeficient
můžeme považovat za konstantniacute neboť vzorek i standard měřiacuteme za stejnyacutech
m
m
13
podmiacutenek Ke každeacutemu standardu si vypočiacutetaacuteme faktor jako podiacutel znaacutemeacute koncentrace a
změřeneacute absorbance standardu f = (= převraacutecenaacute hodnota směrnice přiacutemky)
Z těchto faktorů vypočiacutetaacuteme průměrnyacute faktor kteryacutem vynaacutesobiacuteme změřenou
absorbanci vzorku s neznaacutemou koncentraciacute
(B) Kalibračniacute křivka v Excelu
Graficky (po vytištěniacute křivky) Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Vyacutepočtem (Lineaacuterniacute regresiacute z rovnice kalibračniacute křivky)
Postup
rarr Zadaacuteme do tabulky Excelu naměřeneacute absorbance pro přiacuteslušneacute koncentrace
rarr Označeniacutem (myšiacute) vybereme data
rarr Vložiacuteme graf (vybereme bodovyacute)
rarrOznačiacuteme pravou myšiacute libovolnyacute bod přiacutemky a vybereme bdquoPřidat spojnici trenduldquo
14
rarr Zde se objeviacute možnosti z nichž vybereme lineaacuterniacute graf a zatrhneme hodnotu y=0 zobrazeniacute rovnice grafu a hodnoty
spolehlivosti R
rarr Zobraziacute se kalibračniacute přiacutemka spolu s rovnviciacute lineaacuterniacute regrese
Hodnota R2 naacutem ukazuje jak přesně jsme pracovali měla by byacutet ideaacutelně gt 099 (odlehlou hodnotu absorbance vzniklou naacutehodnou chybou lze odstranit)
Kalibračniacute faktor si z rovnice vypočiacutetaacuteme jako převraacutecenou hodnotu směrnice k lineaacuterniacute funkce y = k x) kde y odpoviacutedaacute absorbanci a x odpoviacutedaacute koncentraci tedy 1k (Zde je faktor 100041 = 244) Tiacutemto faktorem pak vynaacutesobiacuteme změřenou absorbanci neznaacutemeacuteho vzorku
Osy i graf pojmenujeme (v Excelu nebo po vytištěniacute)
3 Pokud jsme si ověřili linearitu kalibračniacute křivky (tedy platnost Lambert-Beerova zaacutekona) pro naše měřeniacute můžeme pro vyacutepočet použiacutet metodu jednoho standardu což je nejčastěji využiacutevanaacute metoda v praxi Změřiacuteme absorbanci standardu i neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Platiacute že poměr absorbance standardu a vzorku se rovnaacute poměru jejich koncentraciacute
=
Koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku pak vypočiacutetaacuteme
=
15
Aplikace spektrofotometrie
Kvalitativniacute analyacuteza - Identifikace (shoda spektra a polohy absorpčniacuteho maxima analytu se standardem)
Kvantitativniacute analyacuteza ndash Určeniacute obsahu analytu ve vzorku z vyacutešky signaacutelu absorpčniacuteho maxima
Typy spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
Přiacutemeacute Přiacutemeacute měřeniacute přirozeně absorbujiacuteciacutech laacutetek (např spektrofotometrie likvoru ndash analyacuteza absorpčniacutech maxim hemoglobinu a bilirubinu pro určeniacute přiacutetomnosti a staacuteřiacute krvaacuteceniacute)
Nepřiacutemeacute stanoveniacute laacutetek ktereacute samy nejsou barevneacute mohou však reagovat za tvorby barevneacuteho produktu Stanovujeme je pomociacute tzv indikačniacutech reakciacute Tyto reakce převaacutediacute bezbarvyacute analyt na barevnyacute produkt vhodnyacute ke spektrofotometrickeacutemu stanoveniacute Budeme se s nimi setkaacutevat jednotlivě u dalšiacutech klinicko-biochemickyacutech spektrofotometrickyacutech analyacutez a jejich souhrn bdquoVybraneacute indikačniacute reakceldquo naleznete jako dodatek v praktickyacutech cvičeniacutech věnovanyacutech oxidoredukčniacutem metodaacutem
Typy kvantitativniacuteho spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
End-point Měřiacuteme absorbanci na konci reakce využiacutevaacute se u stanoveniacute řady laacutetek ndash biacutelkoviny mineraacutelů glukoacutezy bilirubinu a mnoha dalšiacutech
Kinetickeacute Měřiacuteme změnu absorbance za časovou jednotku Využiacutevaacute se zejmeacutena u stanoveniacute enzymů
Limitace spektrofotometrie
Ve spektrofotometrii při vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu jsou nejčastějšiacutemi interferenty
hemoglobin (červeneacute zbarveniacute vzorku) bilirubin (žluteacute zbarveniacute vzorku) a triacylglyceroly
(zaacutekal vzorku) Barva krevniacute plazmy ovlivněnaacute uvedenyacutemi interferenty může analyticky
interferovat se spektrofotometrickyacutem měřeniacutem
Obr 14 Zbarveniacute krevniacute plazmy interferenty (Upraveno dle httplaboratoryinfocomtests-affected-
hemolyzed-lipemic-icteric-samples-mechanismprettyPhoto)
16
Hemolyacuteza vzorku byacutevaacute nejčastějšiacute přiacutečinou preanalytickyacutech chyb (= k chybaacutem došlo před
vlastniacute analyacutezou vzorku) Maacuteme-li červeně zabarvenou matrici vzorku ovlivniacute to metody
stanovujiacuteciacute absorbanci bliacutezko absorpčniacuteho maxima hemoglobinu (400 nm) Silnějšiacute hemolyacutezu
nelze eliminovat ani vzorkovyacutem blankem Zakalenyacute vzorek chyloacutezniacuteho seacutera může interferovat
rozptylem zaacuteřeniacute Naacutesledkem analytickyacutech interferenciacute pak může byacutet falešně pozitivniacute nebo
negativniacute vyacutesledek analyacutezy Všechny komerčniacute soupravy musiacute pro každyacute analyt deklarovat
přiacutepustneacute množstviacute interferentu pro vydaacuteniacute validniacuteho vyacutesledku Každyacute vzorek pacienta se před
analyacutezou z hlediska uvedenyacutech interfrentů posuzuje a vzhled vzorku je vždy uveden u
vyacutesledků biochemickeacuteho stanoveniacute (jako hemolytickyacute ikterickyacute nebo chyloacutezniacute)
17
Barevnost koordinačniacutech sloučenin
Porovnaacuteme-li akvakomplexy [ M(H2O)6 ]n+ některyacutech kovů s aquakomplexy přechodnyacutech
prvků rozdiacutel je v jejich barevnosti Aquakomplexy nepřechodnyacutech kovů jsou bezbarveacute
Auakomplexy přechodnyacutech kovů jsou barevneacute
Obr 15 Akvakomplexy přechodnyacutech a nepřechodnyacutech kovů (Obr viz httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Přechodneacute kovy jsou definovaacuteny jako kovy s čaacutestečně zaplněnyacutemi d-orbitaly Tvořiacute
komplexniacute sloučeniny ktereacute jsou často barevneacute
Obr 16 Vazba ligandů kolem centraacutelniacuteho kovu (obr viz
wwwslidesharenetchristophsontagbonding-in-coordination-complexes-part-1)
Navaacuteže-li se 6 ligandů (zde H2O) kolem centraacutelniacuteho iontu (kov) (obr 16) elektrony ligandu
se navzaacutejem odpuzujiacute s elektrony d-orbitalu kovoveacuteho iontu čiacutemž se zvyacutešiacute jejich energie a
naacutesledně se rozštěpiacute na 2 skupiny s různyacutemi energetickyacutemi hladinami Naacutesledujiacuteciacute
scheacutema ukazuje uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody
Obr 17 Uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody (Upraveno
dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
18
5 d-orbitalů se rozděliacute do 2 skupin 2 s vyššiacute a 3 s nižšiacute energiiacute Elektrony původniacuteho orbitalu
se přeskupiacute ndash budou zaplňovat elektrony do orbitalu s nižšiacute energiiacute Aby zaplnily 2 orbitaly
s vyššiacute energiiacute musiacute překonat tzv siacutelu ligandoveacuteho pole ∆E (rozdiacutel energiiacute mezi
rozštěpenyacutemi d orbitaly)
Siacutela ligandoveacuteho pole je tedy energie kterou musiacute elektron překonat aby zaplnil energeticky vyššiacute orbitaly Čiacutem vyššiacute je siacutela ligandoveacuteho pole tiacutem vyššiacute energii vyžaduje elektron k přechodu do vyššiacuteho orbitalu (a tiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku zaacuteřeniacute absorbuje)
Obr 18 Absorce světla při přechodu mezi d-d orbitaly (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Pokud siacutela ligandoveacuteho pole odpoviacutedaacute energii žluteacuteho světla absorpciacute žluteacuteho světla dojde k přechodu elektronu do vyššiacuteho orbitalu Aquakomplex bude miacutet komplementaacuterniacute
modrou barvu
Barvu komplexu ovlivňuje
1 Typ ligandu maacute na barvu komplexu největšiacute vliv Změna zbarveniacute komplexu vlivem různyacutech ligandů je zaacutekladem spektrochemickeacute řady ligandů kde jsou ligandy seřazeny podle klesajiacuteciacute vlnoveacute deacutelky světla absorbovaneacuteho přiacuteslušnyacutemi komplexy viz obr
Obr 19 Nejběžnějšiacute ligandy seřazeneacute podle siacutely ligandoveacuteho pole Ligandy na počaacutetku řady (halogenidy) rozštěpiacute d-orbitaly jen maacutelo ligandy na konci řady (CO CN-) štěpiacute d-orbitaly vyacuterazně
Zaměniacuteme-li v akvakomplexu Cu(II) ligand vody za amoniak změniacute se barva kompexu směrem k nižšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem odpoviacutedajiacuteciacutem vyššiacute energii Prvniacute komplex absorbuje červeneacute světlo druhyacute komplex absorbuje ve žluteacute oblasti Žluteacute světlo maacute vyššiacute energii než červeneacute
19
Obr 20 Vliv typu ligandu na barvu komplexu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
2 Geometrie komplexu ndash počet ligandů navaacutezanyacutech na centraacutelniacute kov Při vzniku oktaedru dochaacuteziacute k vyššiacute miacuteře štěpeniacute než při vzniku tetraedu ndash barva se bude měnit se změnou koordinačniacuteho čiacutesla
Obr 21 Vliv geometrie komplexu na jeho zbarveniacute (Upraveno dle Robert John Lancashire
httpwwwchemuwimonaedujm)
3 Oxidačniacute čiacuteslo centraacutelniacuteho kovu Zvyacutešeniacute oxidačniacuteho čiacutesla centraacutelniacuteho atomu vede k intenzivnějšiacutemu přitahovaacuteniacute ligandů k centraacutelniacutemu atomu čiacutemž roste odpuzovaacuteniacute elektronů siacutela ligandoveacuteho pole se zvyšuje
Změna oxidačniacuteho čiacutesla (z +2 na +3)
Obr 22 Vliv oxidačniacuteho čiacutesla kovu na barvu ligandu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Zdroje
wwwwikiskriptaeu
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml
Skupiny v molekule ktereacute umožňujiacute absorpci n
prvky nebo funkčniacute skupiny obsahuj
Na chromofor se mohou navaacutezat
paacuterem ndash tzv auxochromy
barevnost ndash posunujiacute absorpci k
Čiacutem vyššiacute je konjugace dvojnyacutech vazeb
antivazebneacuteho orbitalu a tiacutem vyššiacute vlnovaacute deacutelka
Obr 5 Konjugaciacute dvojnyacutech vazeb se snižuje energie pořebnaacute ktřemi dvojnyacutemi vazbami bude kdvěma volnyacutemi vazbami Obě sloučeninydvojnou vazbou Tomu odpoviacutedajiacute i absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky Ethen maximaacutelně absorbuje při nejkratšiacute vlnoveacute deacutelce 177 nm 258 nm (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
Z obraacutezku 5 je zřejmeacute že 3 dvojneacute vazby hexatrienuspektru Aby byla laacutetka barevnaacute (absorbovala zaacuteřeniacute ve VIS) musiacute obsahovat rozsaacutehlejšiacute systeacutemy konjugovanyacutech dvojnyacutech vazeb pro ktereacute je typickaacute
Vysoce delokalizovaneacute systeacutemy posunou
(tj z UV do VIS) Čiacutem je vyššiacute rozsah
Např oranžovou barvu beta karotenu vidiacuteme diacuteky konjugovan
vazeb (viz obr 6)
Obr 6 Delokalizovaneacute elektrony beta karotenu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
Dalšiacutem přiacutekladem delokalizovanyacutech elektronů mohou byacutet
trifenylmethanu s asymetrickyacutemi substituenty
kvantitativniacute analyacuteze jsme použiacutevali jako indikaacutetor
v kyseleacutem prostřediacute bezbarvyacute
prostřediacute (absorbuje 553 nm)
systeacutemu fenolftaleinu Barevnaacute forma
tereacute umožňujiacute absorpci nazyacutevaacuteme chromofory
obsahujiacuteciacute naacutesobneacute (hlavně dvojneacute) vazby
Na chromofor se mohou navaacutezat substituenty nebo skupiny atomů s volnyacutem elektronovyacutem
ktereacute v konjugaci π-elektronovyacutem chromoforem zvyšujiacute jeho
posunujiacute absorpci k delšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem
vyššiacute je konjugace dvojnyacutech vazeb vazeb tiacutem nižšiacute energie je pořeba k
vyššiacute vlnovaacute deacutelka se absorbuje (viz obr 5)
Konjugaciacute dvojnyacutech vazeb se snižuje energie pořebnaacute k přechodu elektronu třemi dvojnyacutemi vazbami bude k přechodu elektronů potřebovat meacuteně energie než
volnyacutemi vazbami Obě sloučeniny potřebujiacute menšiacute množstviacute energie než ethen sdvojnou vazbou Tomu odpoviacutedajiacute i absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky Ethen maximaacutelně absorbuje při nejkratšiacute vlnoveacute deacutelce 177 nm 13-butadien při 217 a 135-hexatrien při nejdelšiacute vlnoveacute deacutelce
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
3 dvojneacute vazby hexatrienu nedostačujiacute na absorpci ve viditelneacutem Aby byla laacutetka barevnaacute (absorbovala zaacuteřeniacute ve VIS) musiacute obsahovat rozsaacutehlejšiacute
systeacutemy konjugovanyacutech dvojnyacutech vazeb pro ktereacute je typickaacute delokalizace elektronů
delokalizovaneacute systeacutemy posunou maximum absorpce k vyššiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem
Čiacutem je vyššiacute rozsah delokalizace tiacutem delšiacute vlnoveacute deacutelky jsou absorbovaacuteny
Např oranžovou barvu beta karotenu vidiacuteme diacuteky konjugovaneacutemu systeacutemu
Delokalizovaneacute elektrony beta karotenu (zvyacuterazněny červeně) s absorpciacute ve httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
Dalšiacutem přiacutekladem delokalizovanyacutech elektronů mohou byacutet organickaacute barviva na baacutezi
asymetrickyacutemi substituenty V praktickeacutem cvičeniacute věnovan
kvantitativniacute analyacuteze jsme použiacutevali jako indikaacutetor acidobazickeacute titrace fenolftalein
kyseleacutem prostřediacute bezbarvyacute (absorbuje v UV oblasti) a barevnyacute pouze
prostřediacute (absorbuje 553 nm) Změna pH maacute vliv na změnu konjugovaneacuteho chromoformiacuteho
Barevnaacute forma v alkalickeacutem prostřediacute vznikaacute diacuteky
6
Jsou to strukturniacute
volnyacutem elektronovyacutem
chromoforem zvyšujiacute jeho
je pořeba k přechodu do
přechodu elektronu 135-hexatrien se přechodu elektronů potřebovat meacuteně energie než 13-butadien se
potřebujiacute menšiacute množstviacute energie než ethen s jednou dvojnou vazbou Tomu odpoviacutedajiacute i absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky Ethen maximaacutelně absorbuje při
při nejdelšiacute vlnoveacute deacutelce httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
nedostačujiacute na absorpci ve viditelneacutem Aby byla laacutetka barevnaacute (absorbovala zaacuteřeniacute ve VIS) musiacute obsahovat rozsaacutehlejšiacute
delokalizace elektronů
vyššiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem
delokalizace tiacutem delšiacute vlnoveacute deacutelky jsou absorbovaacuteny
eacutemu systeacutemu 11 dvojnyacutech
absorpciacute ve VIS (470 nm)
organickaacute barviva na baacutezi
cvičeniacute věnovaneacutem
fenolftalein kteryacute je
arevnyacute pouze v alkalickeacutem
Změna pH maacute vliv na změnu konjugovaneacuteho chromoformiacuteho
diacuteky vyššiacutemu stupni
7
delokalizace elektronů kteryacute posune absorpci k vyššiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem (viz obr 7)
Obr 7 Fenolftalein v kyseleacutem a zaacutesaditeacutem prostřediacute V kyseleacutem prostřediacute braacuteniacute uhliacutekovyacute atom se 4
jednoduchyacutemi vazbami interakci 3 delokalizovanyacutech systeacutemů v zaacutesaditeacutem prostřediacute se po odštěpeniacute 2
protonů otevře laktamovyacute kruh a delokalizovanyacute systeacutem elektronů se rozšiacuteřiacute na celyacute systeacutem
(zvyacuterazněno červeně) což se projeviacute posunem absorpce do viditelneacute oblasti spektra (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
Fenolftalein tedy absorbuje vlnoveacute deacutelky zeleneacute oblasti spektra (553 nm) a zbarviacute se doplňkovou (komplementaacuterniacute) barvou (v jejiacutemž spektru absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky chybiacute)
Obr 8 Absorpce fenolftaleinu ve VIS(Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
Průhlednaacute laacutetka maacute barvu odpoviacutedajiacuteciacute zaacuteřeniacute ktereacute neabsorbuje ale propouštiacute (ktereacute projde roztokem až k našemu oku) Znamenaacute to že pokud je z biacuteleacuteho světla absorbovaacutena určitaacute
vlnovaacute deacutelka naše oči detekujiacute směs všech ostatniacutech vlnovyacutech deacutelek viditelneacuteho spektra jako komplementaacuterniacute barvu Komplementaacuterniacute barvy světla jsou takoveacute ktereacute po smiacutechaacuteniacute daacutevajiacute biacuteleacute světlo (to ovšem neplatiacute u barev na maliacuteřskeacute paletě ndash pokud bychom smiacutechali zelenou a červenou rozhodně nedostaneme biacutelou) K barevneacutemu roztoku jehož koncentraci budeme spektrofotometricky zjišťovat voliacuteme vlnovou deacutelku vhodnou k analyacuteze jako komplementaacuterniacute k barvě roztoku
Otestovat si sveacute vniacutemaacuteniacute komplementaacuterniacutech barev můžete na
httpsscilearnsydneyeduaufychemistrycalculatorscolour_wheelshtml
8
Lambert-Beerův zaacutekon
Pokud budeme spektrofotometricky měřit koncentraci roztoku budeme analyzovat kolik
světla roztokem prochaacuteziacute Prochaacuteziacute-li světelnyacute paprsek roztokem kteryacute čaacutest světla absorbuje
je intenzita paprsku vstupujiacuteciacuteho vyššiacute než intenzita paprsku prošleacuteho
Obr 9 Transmitance (Dle Heesung Shim) httpschemlibretextsorgCorePhysical_and_Theoretical_ChemistryKineticsReaction_RatesExperimental_Determination_of_KinetcsSpectrophotometry)
Zajiacutemaacute naacutes poměr obou veličin (poměr vstupniacuteho světla I0 k propuštěneacutemu I1)
Tento poměr udaacutevaacute transmitance T (propustnost) T = I1 I0
Maacuteme-li tedy 2 roztoky laacutetky o různeacute koncentraci potom platiacute že
I0 gt I1 gt I2
Čiacutem vyššiacute bude koncentrace roztoku tiacutem většiacute šanci maacute prochaacutezejiacuteciacute foton že bude absorbovaacuten Pravděpodobnost jeho absorpce bude růst s koncentraciacute
Maacuteme-li 2 roztoky teacuteže laacutetky stejneacute barvy a stejneacute intenzity zbarveniacute a jeden umiacutestiacuteme do delšiacute kyvety než druhyacute budou se lišit pouze v draacuteze kterou musiacute foton roztokem projiacutet Pokud sviacutetiacuteme světlem stejneacute intenzity na obě kyvety delšiacute kyvetou světlo prochaacuteziacute deacutele než v užšiacute potom platiacute že
I0 gt I2 gt I3
Čiacutem deacutele bude foton prochaacutezet tiacutem většiacute maacute šanci že bude absorbovaacuten V širšiacute kyvetě bude jeho draacuteha i absorpce vyššiacute Pravděpodobnost jeho absorpce bude růst s deacutelkou draacutehy
Absorpce fotonu tedy roste s rostouciacute koncentraciacute i deacutelkou draacutehy
9
Transmitance barevneacuteho roztoku pro určitou vlnovou deacutelku zaacutevisiacute na
vlastnostech absorbujiacuteciacute laacutetky
koncentraci absorbujiacuteciacute laacutetky
deacutelce draacutehy (kyvety)
Tyto předpoklady vyjadřuje Lambert-Beerův zaacutekon T = 10 -ε ∙ c ∙ l (3)
ε = molaacuterniacute absorpčniacute koeficient (dm3molcm) = charakterizujiacuteciacute miacuteru absorpce laacutetky při
určiteacute vlnoveacute deacutelce v roztoku o koncentraci 1 moll v 1 cm kyvetě
c = koncentrace rozpuštěneacute laacutetky (moll)
l = tloušťka absorbujiacuteciacute vrstvy (cm)
Lambert-Beerův zaacutekon platiacute jen pro monochromatickeacute zaacuteřeniacute a zředěneacute roztoky o koncentraci lt10-2 moll ve kteryacutech rozpuštěneacute čaacutestice nepodleacutehajiacute žaacutednyacutem interakciacutem a v roztoku je jen jedna absorbujiacuteciacute složka
Ze zaacutevislosti (3) vyplyacutevaacute že transmitance T je exponenciaacutelně zaacutevislaacute na koncentraci laacutetky Pro vyjaacutedřeniacute zaacutevislosti absorpce zaacuteřeniacute na koncentraci absorpčniacute složky je vhodneacute vztah logaritmovat čiacutemž se z exponenciaacutelniacute zaacutevislosti stane lineaacuterniacute
Byla zavedena bezrozměrnaacute veličina absorbance (A) kteraacute kvantitativně vyjadřuje absorpci světla chromoforem (je-li nulovaacute absorpce je nulovaacute i absorbance s rostouciacute absorpciacute roste i absorbance)
A = ndash log(T) = ε c l (4)
Absorbance a transmitance jsou tedy v inverzniacutem vztahu ndash čiacutem viacutece roztok světlo absorbuje tiacutem meacuteně ho propouštiacute Transmitance nabyacuteva hodnot od 0 (nepropustnyacute vzorek) do 1 (zcela propustnyacute vzorek) Absorbance nabyacutevaacute hodnot od 0 (vzorek neabsorbuje) do infin (absorbuje veškereacute zaacuteřeniacute daneacute vlnoveacute deacutelky) Pro praktickeacute měřeniacute majiacute z hlediska jeho přesnosti vyacuteznam jen hodnoty absorbance nepřekračujiacuteciacute hodnotu 1
Platiacute-li vztah (4) že A = ε c l (a koeficient (ε) i deacutelka draacutehy (l) jsou konstantniacute) potom platiacute že absorbance roztoku je lineaacuterně zaacutevislaacute na jeho koncentraci A = f (c)
Pomociacute Lambert-Beerova zaacutekona tedy můžeme kvantitativně stanovit koncentraci laacutetky
v roztoku měřeniacutem jeho absorbance s využitiacutem spektrofotometru
10
Měřeniacute na spektrofotometru
Měřeniacute provaacutediacuteme vždy v teacuteže kyvetě aby byly dodrženy stejneacute podmiacutenky Nejprve
změřiacuteme blank tedy nastaviacuteme nulovou absorbanci roztoku blanku čiacutemž ziacuteskaacuteme bdquobaselineldquo
pro měřeniacute všech standardů i vzorků Tato bdquobaselineldquo musiacute zůstat stejnaacute po celou dobu
měřeniacute nejsme-li si jistiacute změřiacuteme v průběhu analyacutez blank jako vzorek ndash měl by ukazovat
nulovou absorbanci Blank obsahuje jen reagenčniacute směs bez analyzovaneacuteho vzorku Je to tzv
reagenčniacute blank použiacutevaacute se ke kompenzaci vlivu reagenciiacute (Roztok blanku může byacutet
barevnyacute maacuteme-li barevneacute činidlo)
U některyacutech měřeniacute absorbujiacute-li silně složky matrice analytu (seacuterum moč) se použiacutevaacute
rovněž tzv vzorkovyacute blank kteryacute kompenzuje vliv matrice vzorku Vzorkovyacute blank je jen
vzorek doplněnyacute vodou nebo fyziologickyacutem roztokem do celkoveacuteho objemu reakčniacute směsi
neobsahuje reagencie Naměřenaacute absorbance vzorkoveacuteho blanku se odečiacutetaacute od absorbance
přiacuteslušneacuteho vzorku
Spektrofotometr umožňuje měřit absorbance až do 25 vzorky s vyššiacute absorbanciacute se musiacute
ředit a vyacutesledek naacutesobit faktorem ředěniacute V laboratorniacute praxi se při kvantitativniacute analyacuteze
standardně řediacute vzorky s absorbanciacute nad 10 neboť měřeniacute absorbanciacute nad tuto hodnotu je
zatiacuteženo velkou chybou - viz Přesnost fotometrickyacutech metodprůměrnaacute chyba fotometrickeacuteho
stanoveniacute httpwwwwikiskriptaeuwSpektrofotometrie
Stanoveniacute koncentrace pomociacute spektrofotometrie
Nejprve musiacuteme naleacutezt optimaacutelniacute vlnovou deacutelku při ktereacute budeme měřeniacute provaacutedět
Teoreticky bychom mohli měřit při libovolneacute vlnoveacute deacutelce kteraacute je absorbovaacutena v oblasti
maximaacutelniacute absorpce je však měřeniacute nejcitlivějšiacute - molaacuterniacute absorpčniacute koeficient ε je nejvyššiacute a
změny koncentrace jsou zde nejviacutece patrneacute (viz obr11)
Obr 11 Absorpčniacute spektrum manganistanu draselneacuteho (KMnO4) při dvou různyacutech koncentraciacutech Obě spektra majiacute podobnyacute tvar se shodnou vlnovou deacutelkou maximaacutelniacute absorpce (charakterizuje danou laacutetku) Zjištěniacute koncentrace je při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima nejcitlivějšiacute - jsou nejviacutece patrneacute změny koncentrace (Upraveno dle employeesoneontaedukotzjcLABSpec_intropdf)
Proměřiacuteme si tedy absorpčniacute spektrum v
Absorpčniacute spektrum je zaacutevislost
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
ktereacute absorpce dosahuje maxima označujeme jako
Měřeniacute při absorpčniacutem maximu laacutetky
nejnižšiacute koncentrace absorbujiacuteciacute laacutetky
absorbujiacute při stejneacute vlnoveacute
jednotlivyacutech složek ve směsi
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
Obr 12 Absorpčniacute spektrum (
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng
Pokud provedeme měřeniacute absorbance při můžeme několika způsoby
1 Teoreticky je možneacute
znaacuteme-li z literatury molaacuterniacute absorpčniacute
koeficient se může lišit od
Rovněž musiacuteme při tomto způsobu použiacutet přesně danou
roměřiacuteme si tedy absorpčniacute spektrum v celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek (např 300
Absorpčniacute spektrum
Absorpčniacute spektrum je zaacutevislost absorbance na vlnoveacute deacutelce A = f (λ) Tato z
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
osahuje maxima označujeme jako λmax (lambda max)
absorpčniacutem maximu laacutetky je maximaacutelně citliveacute umožňuje stanovit fotometricky
koncentrace absorbujiacuteciacute laacutetky Jsou-li v roztoku přitomny dalšiacute složky ktereacute
eacute deacutelce je zjištěnaacute hodnota absorbance součtem hodnot
složek ve směsi Pokud jsou absorpčniacute maxima jednotlivyacutech složek přiacuteliš
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
Absorpčniacute spektrum (Upraveno dle
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng
Kvantitativniacute analyacuteza
absorbance při optimaacutelniacute vlnoveacute deacutelce kvantifikovat koncentraci
Teoreticky je možneacute vypočiacutetat koncentraci přiacutemo z Lambert
z literatury molaacuterniacute absorpčniacute koeficient neniacute to však nejpřesnějšiacute metoda
koeficient se může lišit od skutečnosti v důsledku různeacute absorptivity rozpouštědel
Rovněž musiacuteme při tomto způsobu použiacutet přesně danou deacutelku kyvety
11
celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek (např 300-800 nm)
(λ) Tato zaacutevislost je
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
je maximaacutelně citliveacute umožňuje stanovit fotometricky
li v roztoku přitomny dalšiacute složky ktereacute
deacutelce je zjištěnaacute hodnota absorbance součtem hodnot
Pokud jsou absorpčniacute maxima jednotlivyacutech složek přiacuteliš
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng)
vlnoveacute deacutelce kvantifikovat koncentraci
vypočiacutetat koncentraci přiacutemo z Lambert-Beerova zaacutekona
neniacute to však nejpřesnějšiacute metoda ndash
důsledku různeacute absorptivity rozpouštědel
kyvety
12
2 Prakticky se provaacutediacute stanoveniacute koncentrace ze směrnice kalibračniacute křivky
Kalibračniacute křivka naacutem rovněž potvrdiacute platnost Lambert-Beerova zaacutekona pro naše
měřeniacute ndash tedy linearitu v celeacutem rozsahu měřeniacute Nepotřebujeme znaacutet hodnotu
molaacuterniacuteho absorpčniacuteho koeficientu a nezaacuteležiacute na šiacuteřce kyvety (všechny vzorky měřiacuteme
ve stejneacute) K sestrojeniacute kalibračniacute křivky potřebujeme řadu standardů o znaacutemeacute
koncentraci kteraacute by měla rovnoměrně pokryacutet rozsah našeho měřeniacute Lze použiacutet 1
standard a rovnoměrně ho naředit pro alespoň 5 bodů kalibračniacute křivky hodnota atestu
standardu pak bude jejiacutem horniacutem bodem U všech standardů změřiacuteme absorbanci
spolu s absorbanciacute neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže
kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Kalibračniacute křivku A = f (c) ziacuteskaacuteme po
vyneseniacute koncentrace standardů na osu x (nezaacutevislaacute proměnnaacute) a absorbance
standardů na osu y (zaacutevislaacute proměnnaacute) V přiacutepadě přesneacuteho měřeniacute ziacuteskaacuteme lineaacuterniacute
zaacutevislost Podle LambertndashBeerova zaacutekona je při nuloveacute koncentraci nulovaacute absorbance
ndash křivka by měla vychaacutezet z bodu 0 Kalibračniacute křivku si můžeme sestrojit na papiacuteře
(A) nebo pomociacute Excelu (B)
(A) Kalibračniacute křivka na papiacuteře
Graficky Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost - pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Obr 13 Kalibračniacute křivka
Vyacutepočtem - kalibračniacutem faktorem Znaacuteme-li koncentraci i absorbanci standardů
můžeme si pro každyacute bod křivky vypočiacutetat faktor Deacutelku draacutehy i absorpčniacute koeficient
můžeme považovat za konstantniacute neboť vzorek i standard měřiacuteme za stejnyacutech
m
m
13
podmiacutenek Ke každeacutemu standardu si vypočiacutetaacuteme faktor jako podiacutel znaacutemeacute koncentrace a
změřeneacute absorbance standardu f = (= převraacutecenaacute hodnota směrnice přiacutemky)
Z těchto faktorů vypočiacutetaacuteme průměrnyacute faktor kteryacutem vynaacutesobiacuteme změřenou
absorbanci vzorku s neznaacutemou koncentraciacute
(B) Kalibračniacute křivka v Excelu
Graficky (po vytištěniacute křivky) Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Vyacutepočtem (Lineaacuterniacute regresiacute z rovnice kalibračniacute křivky)
Postup
rarr Zadaacuteme do tabulky Excelu naměřeneacute absorbance pro přiacuteslušneacute koncentrace
rarr Označeniacutem (myšiacute) vybereme data
rarr Vložiacuteme graf (vybereme bodovyacute)
rarrOznačiacuteme pravou myšiacute libovolnyacute bod přiacutemky a vybereme bdquoPřidat spojnici trenduldquo
14
rarr Zde se objeviacute možnosti z nichž vybereme lineaacuterniacute graf a zatrhneme hodnotu y=0 zobrazeniacute rovnice grafu a hodnoty
spolehlivosti R
rarr Zobraziacute se kalibračniacute přiacutemka spolu s rovnviciacute lineaacuterniacute regrese
Hodnota R2 naacutem ukazuje jak přesně jsme pracovali měla by byacutet ideaacutelně gt 099 (odlehlou hodnotu absorbance vzniklou naacutehodnou chybou lze odstranit)
Kalibračniacute faktor si z rovnice vypočiacutetaacuteme jako převraacutecenou hodnotu směrnice k lineaacuterniacute funkce y = k x) kde y odpoviacutedaacute absorbanci a x odpoviacutedaacute koncentraci tedy 1k (Zde je faktor 100041 = 244) Tiacutemto faktorem pak vynaacutesobiacuteme změřenou absorbanci neznaacutemeacuteho vzorku
Osy i graf pojmenujeme (v Excelu nebo po vytištěniacute)
3 Pokud jsme si ověřili linearitu kalibračniacute křivky (tedy platnost Lambert-Beerova zaacutekona) pro naše měřeniacute můžeme pro vyacutepočet použiacutet metodu jednoho standardu což je nejčastěji využiacutevanaacute metoda v praxi Změřiacuteme absorbanci standardu i neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Platiacute že poměr absorbance standardu a vzorku se rovnaacute poměru jejich koncentraciacute
=
Koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku pak vypočiacutetaacuteme
=
15
Aplikace spektrofotometrie
Kvalitativniacute analyacuteza - Identifikace (shoda spektra a polohy absorpčniacuteho maxima analytu se standardem)
Kvantitativniacute analyacuteza ndash Určeniacute obsahu analytu ve vzorku z vyacutešky signaacutelu absorpčniacuteho maxima
Typy spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
Přiacutemeacute Přiacutemeacute měřeniacute přirozeně absorbujiacuteciacutech laacutetek (např spektrofotometrie likvoru ndash analyacuteza absorpčniacutech maxim hemoglobinu a bilirubinu pro určeniacute přiacutetomnosti a staacuteřiacute krvaacuteceniacute)
Nepřiacutemeacute stanoveniacute laacutetek ktereacute samy nejsou barevneacute mohou však reagovat za tvorby barevneacuteho produktu Stanovujeme je pomociacute tzv indikačniacutech reakciacute Tyto reakce převaacutediacute bezbarvyacute analyt na barevnyacute produkt vhodnyacute ke spektrofotometrickeacutemu stanoveniacute Budeme se s nimi setkaacutevat jednotlivě u dalšiacutech klinicko-biochemickyacutech spektrofotometrickyacutech analyacutez a jejich souhrn bdquoVybraneacute indikačniacute reakceldquo naleznete jako dodatek v praktickyacutech cvičeniacutech věnovanyacutech oxidoredukčniacutem metodaacutem
Typy kvantitativniacuteho spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
End-point Měřiacuteme absorbanci na konci reakce využiacutevaacute se u stanoveniacute řady laacutetek ndash biacutelkoviny mineraacutelů glukoacutezy bilirubinu a mnoha dalšiacutech
Kinetickeacute Měřiacuteme změnu absorbance za časovou jednotku Využiacutevaacute se zejmeacutena u stanoveniacute enzymů
Limitace spektrofotometrie
Ve spektrofotometrii při vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu jsou nejčastějšiacutemi interferenty
hemoglobin (červeneacute zbarveniacute vzorku) bilirubin (žluteacute zbarveniacute vzorku) a triacylglyceroly
(zaacutekal vzorku) Barva krevniacute plazmy ovlivněnaacute uvedenyacutemi interferenty může analyticky
interferovat se spektrofotometrickyacutem měřeniacutem
Obr 14 Zbarveniacute krevniacute plazmy interferenty (Upraveno dle httplaboratoryinfocomtests-affected-
hemolyzed-lipemic-icteric-samples-mechanismprettyPhoto)
16
Hemolyacuteza vzorku byacutevaacute nejčastějšiacute přiacutečinou preanalytickyacutech chyb (= k chybaacutem došlo před
vlastniacute analyacutezou vzorku) Maacuteme-li červeně zabarvenou matrici vzorku ovlivniacute to metody
stanovujiacuteciacute absorbanci bliacutezko absorpčniacuteho maxima hemoglobinu (400 nm) Silnějšiacute hemolyacutezu
nelze eliminovat ani vzorkovyacutem blankem Zakalenyacute vzorek chyloacutezniacuteho seacutera může interferovat
rozptylem zaacuteřeniacute Naacutesledkem analytickyacutech interferenciacute pak může byacutet falešně pozitivniacute nebo
negativniacute vyacutesledek analyacutezy Všechny komerčniacute soupravy musiacute pro každyacute analyt deklarovat
přiacutepustneacute množstviacute interferentu pro vydaacuteniacute validniacuteho vyacutesledku Každyacute vzorek pacienta se před
analyacutezou z hlediska uvedenyacutech interfrentů posuzuje a vzhled vzorku je vždy uveden u
vyacutesledků biochemickeacuteho stanoveniacute (jako hemolytickyacute ikterickyacute nebo chyloacutezniacute)
17
Barevnost koordinačniacutech sloučenin
Porovnaacuteme-li akvakomplexy [ M(H2O)6 ]n+ některyacutech kovů s aquakomplexy přechodnyacutech
prvků rozdiacutel je v jejich barevnosti Aquakomplexy nepřechodnyacutech kovů jsou bezbarveacute
Auakomplexy přechodnyacutech kovů jsou barevneacute
Obr 15 Akvakomplexy přechodnyacutech a nepřechodnyacutech kovů (Obr viz httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Přechodneacute kovy jsou definovaacuteny jako kovy s čaacutestečně zaplněnyacutemi d-orbitaly Tvořiacute
komplexniacute sloučeniny ktereacute jsou často barevneacute
Obr 16 Vazba ligandů kolem centraacutelniacuteho kovu (obr viz
wwwslidesharenetchristophsontagbonding-in-coordination-complexes-part-1)
Navaacuteže-li se 6 ligandů (zde H2O) kolem centraacutelniacuteho iontu (kov) (obr 16) elektrony ligandu
se navzaacutejem odpuzujiacute s elektrony d-orbitalu kovoveacuteho iontu čiacutemž se zvyacutešiacute jejich energie a
naacutesledně se rozštěpiacute na 2 skupiny s různyacutemi energetickyacutemi hladinami Naacutesledujiacuteciacute
scheacutema ukazuje uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody
Obr 17 Uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody (Upraveno
dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
18
5 d-orbitalů se rozděliacute do 2 skupin 2 s vyššiacute a 3 s nižšiacute energiiacute Elektrony původniacuteho orbitalu
se přeskupiacute ndash budou zaplňovat elektrony do orbitalu s nižšiacute energiiacute Aby zaplnily 2 orbitaly
s vyššiacute energiiacute musiacute překonat tzv siacutelu ligandoveacuteho pole ∆E (rozdiacutel energiiacute mezi
rozštěpenyacutemi d orbitaly)
Siacutela ligandoveacuteho pole je tedy energie kterou musiacute elektron překonat aby zaplnil energeticky vyššiacute orbitaly Čiacutem vyššiacute je siacutela ligandoveacuteho pole tiacutem vyššiacute energii vyžaduje elektron k přechodu do vyššiacuteho orbitalu (a tiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku zaacuteřeniacute absorbuje)
Obr 18 Absorce světla při přechodu mezi d-d orbitaly (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Pokud siacutela ligandoveacuteho pole odpoviacutedaacute energii žluteacuteho světla absorpciacute žluteacuteho světla dojde k přechodu elektronu do vyššiacuteho orbitalu Aquakomplex bude miacutet komplementaacuterniacute
modrou barvu
Barvu komplexu ovlivňuje
1 Typ ligandu maacute na barvu komplexu největšiacute vliv Změna zbarveniacute komplexu vlivem různyacutech ligandů je zaacutekladem spektrochemickeacute řady ligandů kde jsou ligandy seřazeny podle klesajiacuteciacute vlnoveacute deacutelky světla absorbovaneacuteho přiacuteslušnyacutemi komplexy viz obr
Obr 19 Nejběžnějšiacute ligandy seřazeneacute podle siacutely ligandoveacuteho pole Ligandy na počaacutetku řady (halogenidy) rozštěpiacute d-orbitaly jen maacutelo ligandy na konci řady (CO CN-) štěpiacute d-orbitaly vyacuterazně
Zaměniacuteme-li v akvakomplexu Cu(II) ligand vody za amoniak změniacute se barva kompexu směrem k nižšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem odpoviacutedajiacuteciacutem vyššiacute energii Prvniacute komplex absorbuje červeneacute světlo druhyacute komplex absorbuje ve žluteacute oblasti Žluteacute světlo maacute vyššiacute energii než červeneacute
19
Obr 20 Vliv typu ligandu na barvu komplexu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
2 Geometrie komplexu ndash počet ligandů navaacutezanyacutech na centraacutelniacute kov Při vzniku oktaedru dochaacuteziacute k vyššiacute miacuteře štěpeniacute než při vzniku tetraedu ndash barva se bude měnit se změnou koordinačniacuteho čiacutesla
Obr 21 Vliv geometrie komplexu na jeho zbarveniacute (Upraveno dle Robert John Lancashire
httpwwwchemuwimonaedujm)
3 Oxidačniacute čiacuteslo centraacutelniacuteho kovu Zvyacutešeniacute oxidačniacuteho čiacutesla centraacutelniacuteho atomu vede k intenzivnějšiacutemu přitahovaacuteniacute ligandů k centraacutelniacutemu atomu čiacutemž roste odpuzovaacuteniacute elektronů siacutela ligandoveacuteho pole se zvyšuje
Změna oxidačniacuteho čiacutesla (z +2 na +3)
Obr 22 Vliv oxidačniacuteho čiacutesla kovu na barvu ligandu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Zdroje
wwwwikiskriptaeu
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml
7
delokalizace elektronů kteryacute posune absorpci k vyššiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem (viz obr 7)
Obr 7 Fenolftalein v kyseleacutem a zaacutesaditeacutem prostřediacute V kyseleacutem prostřediacute braacuteniacute uhliacutekovyacute atom se 4
jednoduchyacutemi vazbami interakci 3 delokalizovanyacutech systeacutemů v zaacutesaditeacutem prostřediacute se po odštěpeniacute 2
protonů otevře laktamovyacute kruh a delokalizovanyacute systeacutem elektronů se rozšiacuteřiacute na celyacute systeacutem
(zvyacuterazněno červeně) což se projeviacute posunem absorpce do viditelneacute oblasti spektra (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
Fenolftalein tedy absorbuje vlnoveacute deacutelky zeleneacute oblasti spektra (553 nm) a zbarviacute se doplňkovou (komplementaacuterniacute) barvou (v jejiacutemž spektru absorbovaneacute vlnoveacute deacutelky chybiacute)
Obr 8 Absorpce fenolftaleinu ve VIS(Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml)
Průhlednaacute laacutetka maacute barvu odpoviacutedajiacuteciacute zaacuteřeniacute ktereacute neabsorbuje ale propouštiacute (ktereacute projde roztokem až k našemu oku) Znamenaacute to že pokud je z biacuteleacuteho světla absorbovaacutena určitaacute
vlnovaacute deacutelka naše oči detekujiacute směs všech ostatniacutech vlnovyacutech deacutelek viditelneacuteho spektra jako komplementaacuterniacute barvu Komplementaacuterniacute barvy světla jsou takoveacute ktereacute po smiacutechaacuteniacute daacutevajiacute biacuteleacute světlo (to ovšem neplatiacute u barev na maliacuteřskeacute paletě ndash pokud bychom smiacutechali zelenou a červenou rozhodně nedostaneme biacutelou) K barevneacutemu roztoku jehož koncentraci budeme spektrofotometricky zjišťovat voliacuteme vlnovou deacutelku vhodnou k analyacuteze jako komplementaacuterniacute k barvě roztoku
Otestovat si sveacute vniacutemaacuteniacute komplementaacuterniacutech barev můžete na
httpsscilearnsydneyeduaufychemistrycalculatorscolour_wheelshtml
8
Lambert-Beerův zaacutekon
Pokud budeme spektrofotometricky měřit koncentraci roztoku budeme analyzovat kolik
světla roztokem prochaacuteziacute Prochaacuteziacute-li světelnyacute paprsek roztokem kteryacute čaacutest světla absorbuje
je intenzita paprsku vstupujiacuteciacuteho vyššiacute než intenzita paprsku prošleacuteho
Obr 9 Transmitance (Dle Heesung Shim) httpschemlibretextsorgCorePhysical_and_Theoretical_ChemistryKineticsReaction_RatesExperimental_Determination_of_KinetcsSpectrophotometry)
Zajiacutemaacute naacutes poměr obou veličin (poměr vstupniacuteho světla I0 k propuštěneacutemu I1)
Tento poměr udaacutevaacute transmitance T (propustnost) T = I1 I0
Maacuteme-li tedy 2 roztoky laacutetky o různeacute koncentraci potom platiacute že
I0 gt I1 gt I2
Čiacutem vyššiacute bude koncentrace roztoku tiacutem většiacute šanci maacute prochaacutezejiacuteciacute foton že bude absorbovaacuten Pravděpodobnost jeho absorpce bude růst s koncentraciacute
Maacuteme-li 2 roztoky teacuteže laacutetky stejneacute barvy a stejneacute intenzity zbarveniacute a jeden umiacutestiacuteme do delšiacute kyvety než druhyacute budou se lišit pouze v draacuteze kterou musiacute foton roztokem projiacutet Pokud sviacutetiacuteme světlem stejneacute intenzity na obě kyvety delšiacute kyvetou světlo prochaacuteziacute deacutele než v užšiacute potom platiacute že
I0 gt I2 gt I3
Čiacutem deacutele bude foton prochaacutezet tiacutem většiacute maacute šanci že bude absorbovaacuten V širšiacute kyvetě bude jeho draacuteha i absorpce vyššiacute Pravděpodobnost jeho absorpce bude růst s deacutelkou draacutehy
Absorpce fotonu tedy roste s rostouciacute koncentraciacute i deacutelkou draacutehy
9
Transmitance barevneacuteho roztoku pro určitou vlnovou deacutelku zaacutevisiacute na
vlastnostech absorbujiacuteciacute laacutetky
koncentraci absorbujiacuteciacute laacutetky
deacutelce draacutehy (kyvety)
Tyto předpoklady vyjadřuje Lambert-Beerův zaacutekon T = 10 -ε ∙ c ∙ l (3)
ε = molaacuterniacute absorpčniacute koeficient (dm3molcm) = charakterizujiacuteciacute miacuteru absorpce laacutetky při
určiteacute vlnoveacute deacutelce v roztoku o koncentraci 1 moll v 1 cm kyvetě
c = koncentrace rozpuštěneacute laacutetky (moll)
l = tloušťka absorbujiacuteciacute vrstvy (cm)
Lambert-Beerův zaacutekon platiacute jen pro monochromatickeacute zaacuteřeniacute a zředěneacute roztoky o koncentraci lt10-2 moll ve kteryacutech rozpuštěneacute čaacutestice nepodleacutehajiacute žaacutednyacutem interakciacutem a v roztoku je jen jedna absorbujiacuteciacute složka
Ze zaacutevislosti (3) vyplyacutevaacute že transmitance T je exponenciaacutelně zaacutevislaacute na koncentraci laacutetky Pro vyjaacutedřeniacute zaacutevislosti absorpce zaacuteřeniacute na koncentraci absorpčniacute složky je vhodneacute vztah logaritmovat čiacutemž se z exponenciaacutelniacute zaacutevislosti stane lineaacuterniacute
Byla zavedena bezrozměrnaacute veličina absorbance (A) kteraacute kvantitativně vyjadřuje absorpci světla chromoforem (je-li nulovaacute absorpce je nulovaacute i absorbance s rostouciacute absorpciacute roste i absorbance)
A = ndash log(T) = ε c l (4)
Absorbance a transmitance jsou tedy v inverzniacutem vztahu ndash čiacutem viacutece roztok světlo absorbuje tiacutem meacuteně ho propouštiacute Transmitance nabyacuteva hodnot od 0 (nepropustnyacute vzorek) do 1 (zcela propustnyacute vzorek) Absorbance nabyacutevaacute hodnot od 0 (vzorek neabsorbuje) do infin (absorbuje veškereacute zaacuteřeniacute daneacute vlnoveacute deacutelky) Pro praktickeacute měřeniacute majiacute z hlediska jeho přesnosti vyacuteznam jen hodnoty absorbance nepřekračujiacuteciacute hodnotu 1
Platiacute-li vztah (4) že A = ε c l (a koeficient (ε) i deacutelka draacutehy (l) jsou konstantniacute) potom platiacute že absorbance roztoku je lineaacuterně zaacutevislaacute na jeho koncentraci A = f (c)
Pomociacute Lambert-Beerova zaacutekona tedy můžeme kvantitativně stanovit koncentraci laacutetky
v roztoku měřeniacutem jeho absorbance s využitiacutem spektrofotometru
10
Měřeniacute na spektrofotometru
Měřeniacute provaacutediacuteme vždy v teacuteže kyvetě aby byly dodrženy stejneacute podmiacutenky Nejprve
změřiacuteme blank tedy nastaviacuteme nulovou absorbanci roztoku blanku čiacutemž ziacuteskaacuteme bdquobaselineldquo
pro měřeniacute všech standardů i vzorků Tato bdquobaselineldquo musiacute zůstat stejnaacute po celou dobu
měřeniacute nejsme-li si jistiacute změřiacuteme v průběhu analyacutez blank jako vzorek ndash měl by ukazovat
nulovou absorbanci Blank obsahuje jen reagenčniacute směs bez analyzovaneacuteho vzorku Je to tzv
reagenčniacute blank použiacutevaacute se ke kompenzaci vlivu reagenciiacute (Roztok blanku může byacutet
barevnyacute maacuteme-li barevneacute činidlo)
U některyacutech měřeniacute absorbujiacute-li silně složky matrice analytu (seacuterum moč) se použiacutevaacute
rovněž tzv vzorkovyacute blank kteryacute kompenzuje vliv matrice vzorku Vzorkovyacute blank je jen
vzorek doplněnyacute vodou nebo fyziologickyacutem roztokem do celkoveacuteho objemu reakčniacute směsi
neobsahuje reagencie Naměřenaacute absorbance vzorkoveacuteho blanku se odečiacutetaacute od absorbance
přiacuteslušneacuteho vzorku
Spektrofotometr umožňuje měřit absorbance až do 25 vzorky s vyššiacute absorbanciacute se musiacute
ředit a vyacutesledek naacutesobit faktorem ředěniacute V laboratorniacute praxi se při kvantitativniacute analyacuteze
standardně řediacute vzorky s absorbanciacute nad 10 neboť měřeniacute absorbanciacute nad tuto hodnotu je
zatiacuteženo velkou chybou - viz Přesnost fotometrickyacutech metodprůměrnaacute chyba fotometrickeacuteho
stanoveniacute httpwwwwikiskriptaeuwSpektrofotometrie
Stanoveniacute koncentrace pomociacute spektrofotometrie
Nejprve musiacuteme naleacutezt optimaacutelniacute vlnovou deacutelku při ktereacute budeme měřeniacute provaacutedět
Teoreticky bychom mohli měřit při libovolneacute vlnoveacute deacutelce kteraacute je absorbovaacutena v oblasti
maximaacutelniacute absorpce je však měřeniacute nejcitlivějšiacute - molaacuterniacute absorpčniacute koeficient ε je nejvyššiacute a
změny koncentrace jsou zde nejviacutece patrneacute (viz obr11)
Obr 11 Absorpčniacute spektrum manganistanu draselneacuteho (KMnO4) při dvou různyacutech koncentraciacutech Obě spektra majiacute podobnyacute tvar se shodnou vlnovou deacutelkou maximaacutelniacute absorpce (charakterizuje danou laacutetku) Zjištěniacute koncentrace je při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima nejcitlivějšiacute - jsou nejviacutece patrneacute změny koncentrace (Upraveno dle employeesoneontaedukotzjcLABSpec_intropdf)
Proměřiacuteme si tedy absorpčniacute spektrum v
Absorpčniacute spektrum je zaacutevislost
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
ktereacute absorpce dosahuje maxima označujeme jako
Měřeniacute při absorpčniacutem maximu laacutetky
nejnižšiacute koncentrace absorbujiacuteciacute laacutetky
absorbujiacute při stejneacute vlnoveacute
jednotlivyacutech složek ve směsi
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
Obr 12 Absorpčniacute spektrum (
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng
Pokud provedeme měřeniacute absorbance při můžeme několika způsoby
1 Teoreticky je možneacute
znaacuteme-li z literatury molaacuterniacute absorpčniacute
koeficient se může lišit od
Rovněž musiacuteme při tomto způsobu použiacutet přesně danou
roměřiacuteme si tedy absorpčniacute spektrum v celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek (např 300
Absorpčniacute spektrum
Absorpčniacute spektrum je zaacutevislost absorbance na vlnoveacute deacutelce A = f (λ) Tato z
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
osahuje maxima označujeme jako λmax (lambda max)
absorpčniacutem maximu laacutetky je maximaacutelně citliveacute umožňuje stanovit fotometricky
koncentrace absorbujiacuteciacute laacutetky Jsou-li v roztoku přitomny dalšiacute složky ktereacute
eacute deacutelce je zjištěnaacute hodnota absorbance součtem hodnot
složek ve směsi Pokud jsou absorpčniacute maxima jednotlivyacutech složek přiacuteliš
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
Absorpčniacute spektrum (Upraveno dle
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng
Kvantitativniacute analyacuteza
absorbance při optimaacutelniacute vlnoveacute deacutelce kvantifikovat koncentraci
Teoreticky je možneacute vypočiacutetat koncentraci přiacutemo z Lambert
z literatury molaacuterniacute absorpčniacute koeficient neniacute to však nejpřesnějšiacute metoda
koeficient se může lišit od skutečnosti v důsledku různeacute absorptivity rozpouštědel
Rovněž musiacuteme při tomto způsobu použiacutet přesně danou deacutelku kyvety
11
celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek (např 300-800 nm)
(λ) Tato zaacutevislost je
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
je maximaacutelně citliveacute umožňuje stanovit fotometricky
li v roztoku přitomny dalšiacute složky ktereacute
deacutelce je zjištěnaacute hodnota absorbance součtem hodnot
Pokud jsou absorpčniacute maxima jednotlivyacutech složek přiacuteliš
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng)
vlnoveacute deacutelce kvantifikovat koncentraci
vypočiacutetat koncentraci přiacutemo z Lambert-Beerova zaacutekona
neniacute to však nejpřesnějšiacute metoda ndash
důsledku různeacute absorptivity rozpouštědel
kyvety
12
2 Prakticky se provaacutediacute stanoveniacute koncentrace ze směrnice kalibračniacute křivky
Kalibračniacute křivka naacutem rovněž potvrdiacute platnost Lambert-Beerova zaacutekona pro naše
měřeniacute ndash tedy linearitu v celeacutem rozsahu měřeniacute Nepotřebujeme znaacutet hodnotu
molaacuterniacuteho absorpčniacuteho koeficientu a nezaacuteležiacute na šiacuteřce kyvety (všechny vzorky měřiacuteme
ve stejneacute) K sestrojeniacute kalibračniacute křivky potřebujeme řadu standardů o znaacutemeacute
koncentraci kteraacute by měla rovnoměrně pokryacutet rozsah našeho měřeniacute Lze použiacutet 1
standard a rovnoměrně ho naředit pro alespoň 5 bodů kalibračniacute křivky hodnota atestu
standardu pak bude jejiacutem horniacutem bodem U všech standardů změřiacuteme absorbanci
spolu s absorbanciacute neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže
kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Kalibračniacute křivku A = f (c) ziacuteskaacuteme po
vyneseniacute koncentrace standardů na osu x (nezaacutevislaacute proměnnaacute) a absorbance
standardů na osu y (zaacutevislaacute proměnnaacute) V přiacutepadě přesneacuteho měřeniacute ziacuteskaacuteme lineaacuterniacute
zaacutevislost Podle LambertndashBeerova zaacutekona je při nuloveacute koncentraci nulovaacute absorbance
ndash křivka by měla vychaacutezet z bodu 0 Kalibračniacute křivku si můžeme sestrojit na papiacuteře
(A) nebo pomociacute Excelu (B)
(A) Kalibračniacute křivka na papiacuteře
Graficky Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost - pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Obr 13 Kalibračniacute křivka
Vyacutepočtem - kalibračniacutem faktorem Znaacuteme-li koncentraci i absorbanci standardů
můžeme si pro každyacute bod křivky vypočiacutetat faktor Deacutelku draacutehy i absorpčniacute koeficient
můžeme považovat za konstantniacute neboť vzorek i standard měřiacuteme za stejnyacutech
m
m
13
podmiacutenek Ke každeacutemu standardu si vypočiacutetaacuteme faktor jako podiacutel znaacutemeacute koncentrace a
změřeneacute absorbance standardu f = (= převraacutecenaacute hodnota směrnice přiacutemky)
Z těchto faktorů vypočiacutetaacuteme průměrnyacute faktor kteryacutem vynaacutesobiacuteme změřenou
absorbanci vzorku s neznaacutemou koncentraciacute
(B) Kalibračniacute křivka v Excelu
Graficky (po vytištěniacute křivky) Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Vyacutepočtem (Lineaacuterniacute regresiacute z rovnice kalibračniacute křivky)
Postup
rarr Zadaacuteme do tabulky Excelu naměřeneacute absorbance pro přiacuteslušneacute koncentrace
rarr Označeniacutem (myšiacute) vybereme data
rarr Vložiacuteme graf (vybereme bodovyacute)
rarrOznačiacuteme pravou myšiacute libovolnyacute bod přiacutemky a vybereme bdquoPřidat spojnici trenduldquo
14
rarr Zde se objeviacute možnosti z nichž vybereme lineaacuterniacute graf a zatrhneme hodnotu y=0 zobrazeniacute rovnice grafu a hodnoty
spolehlivosti R
rarr Zobraziacute se kalibračniacute přiacutemka spolu s rovnviciacute lineaacuterniacute regrese
Hodnota R2 naacutem ukazuje jak přesně jsme pracovali měla by byacutet ideaacutelně gt 099 (odlehlou hodnotu absorbance vzniklou naacutehodnou chybou lze odstranit)
Kalibračniacute faktor si z rovnice vypočiacutetaacuteme jako převraacutecenou hodnotu směrnice k lineaacuterniacute funkce y = k x) kde y odpoviacutedaacute absorbanci a x odpoviacutedaacute koncentraci tedy 1k (Zde je faktor 100041 = 244) Tiacutemto faktorem pak vynaacutesobiacuteme změřenou absorbanci neznaacutemeacuteho vzorku
Osy i graf pojmenujeme (v Excelu nebo po vytištěniacute)
3 Pokud jsme si ověřili linearitu kalibračniacute křivky (tedy platnost Lambert-Beerova zaacutekona) pro naše měřeniacute můžeme pro vyacutepočet použiacutet metodu jednoho standardu což je nejčastěji využiacutevanaacute metoda v praxi Změřiacuteme absorbanci standardu i neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Platiacute že poměr absorbance standardu a vzorku se rovnaacute poměru jejich koncentraciacute
=
Koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku pak vypočiacutetaacuteme
=
15
Aplikace spektrofotometrie
Kvalitativniacute analyacuteza - Identifikace (shoda spektra a polohy absorpčniacuteho maxima analytu se standardem)
Kvantitativniacute analyacuteza ndash Určeniacute obsahu analytu ve vzorku z vyacutešky signaacutelu absorpčniacuteho maxima
Typy spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
Přiacutemeacute Přiacutemeacute měřeniacute přirozeně absorbujiacuteciacutech laacutetek (např spektrofotometrie likvoru ndash analyacuteza absorpčniacutech maxim hemoglobinu a bilirubinu pro určeniacute přiacutetomnosti a staacuteřiacute krvaacuteceniacute)
Nepřiacutemeacute stanoveniacute laacutetek ktereacute samy nejsou barevneacute mohou však reagovat za tvorby barevneacuteho produktu Stanovujeme je pomociacute tzv indikačniacutech reakciacute Tyto reakce převaacutediacute bezbarvyacute analyt na barevnyacute produkt vhodnyacute ke spektrofotometrickeacutemu stanoveniacute Budeme se s nimi setkaacutevat jednotlivě u dalšiacutech klinicko-biochemickyacutech spektrofotometrickyacutech analyacutez a jejich souhrn bdquoVybraneacute indikačniacute reakceldquo naleznete jako dodatek v praktickyacutech cvičeniacutech věnovanyacutech oxidoredukčniacutem metodaacutem
Typy kvantitativniacuteho spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
End-point Měřiacuteme absorbanci na konci reakce využiacutevaacute se u stanoveniacute řady laacutetek ndash biacutelkoviny mineraacutelů glukoacutezy bilirubinu a mnoha dalšiacutech
Kinetickeacute Měřiacuteme změnu absorbance za časovou jednotku Využiacutevaacute se zejmeacutena u stanoveniacute enzymů
Limitace spektrofotometrie
Ve spektrofotometrii při vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu jsou nejčastějšiacutemi interferenty
hemoglobin (červeneacute zbarveniacute vzorku) bilirubin (žluteacute zbarveniacute vzorku) a triacylglyceroly
(zaacutekal vzorku) Barva krevniacute plazmy ovlivněnaacute uvedenyacutemi interferenty může analyticky
interferovat se spektrofotometrickyacutem měřeniacutem
Obr 14 Zbarveniacute krevniacute plazmy interferenty (Upraveno dle httplaboratoryinfocomtests-affected-
hemolyzed-lipemic-icteric-samples-mechanismprettyPhoto)
16
Hemolyacuteza vzorku byacutevaacute nejčastějšiacute přiacutečinou preanalytickyacutech chyb (= k chybaacutem došlo před
vlastniacute analyacutezou vzorku) Maacuteme-li červeně zabarvenou matrici vzorku ovlivniacute to metody
stanovujiacuteciacute absorbanci bliacutezko absorpčniacuteho maxima hemoglobinu (400 nm) Silnějšiacute hemolyacutezu
nelze eliminovat ani vzorkovyacutem blankem Zakalenyacute vzorek chyloacutezniacuteho seacutera může interferovat
rozptylem zaacuteřeniacute Naacutesledkem analytickyacutech interferenciacute pak může byacutet falešně pozitivniacute nebo
negativniacute vyacutesledek analyacutezy Všechny komerčniacute soupravy musiacute pro každyacute analyt deklarovat
přiacutepustneacute množstviacute interferentu pro vydaacuteniacute validniacuteho vyacutesledku Každyacute vzorek pacienta se před
analyacutezou z hlediska uvedenyacutech interfrentů posuzuje a vzhled vzorku je vždy uveden u
vyacutesledků biochemickeacuteho stanoveniacute (jako hemolytickyacute ikterickyacute nebo chyloacutezniacute)
17
Barevnost koordinačniacutech sloučenin
Porovnaacuteme-li akvakomplexy [ M(H2O)6 ]n+ některyacutech kovů s aquakomplexy přechodnyacutech
prvků rozdiacutel je v jejich barevnosti Aquakomplexy nepřechodnyacutech kovů jsou bezbarveacute
Auakomplexy přechodnyacutech kovů jsou barevneacute
Obr 15 Akvakomplexy přechodnyacutech a nepřechodnyacutech kovů (Obr viz httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Přechodneacute kovy jsou definovaacuteny jako kovy s čaacutestečně zaplněnyacutemi d-orbitaly Tvořiacute
komplexniacute sloučeniny ktereacute jsou často barevneacute
Obr 16 Vazba ligandů kolem centraacutelniacuteho kovu (obr viz
wwwslidesharenetchristophsontagbonding-in-coordination-complexes-part-1)
Navaacuteže-li se 6 ligandů (zde H2O) kolem centraacutelniacuteho iontu (kov) (obr 16) elektrony ligandu
se navzaacutejem odpuzujiacute s elektrony d-orbitalu kovoveacuteho iontu čiacutemž se zvyacutešiacute jejich energie a
naacutesledně se rozštěpiacute na 2 skupiny s různyacutemi energetickyacutemi hladinami Naacutesledujiacuteciacute
scheacutema ukazuje uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody
Obr 17 Uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody (Upraveno
dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
18
5 d-orbitalů se rozděliacute do 2 skupin 2 s vyššiacute a 3 s nižšiacute energiiacute Elektrony původniacuteho orbitalu
se přeskupiacute ndash budou zaplňovat elektrony do orbitalu s nižšiacute energiiacute Aby zaplnily 2 orbitaly
s vyššiacute energiiacute musiacute překonat tzv siacutelu ligandoveacuteho pole ∆E (rozdiacutel energiiacute mezi
rozštěpenyacutemi d orbitaly)
Siacutela ligandoveacuteho pole je tedy energie kterou musiacute elektron překonat aby zaplnil energeticky vyššiacute orbitaly Čiacutem vyššiacute je siacutela ligandoveacuteho pole tiacutem vyššiacute energii vyžaduje elektron k přechodu do vyššiacuteho orbitalu (a tiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku zaacuteřeniacute absorbuje)
Obr 18 Absorce světla při přechodu mezi d-d orbitaly (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Pokud siacutela ligandoveacuteho pole odpoviacutedaacute energii žluteacuteho světla absorpciacute žluteacuteho světla dojde k přechodu elektronu do vyššiacuteho orbitalu Aquakomplex bude miacutet komplementaacuterniacute
modrou barvu
Barvu komplexu ovlivňuje
1 Typ ligandu maacute na barvu komplexu největšiacute vliv Změna zbarveniacute komplexu vlivem různyacutech ligandů je zaacutekladem spektrochemickeacute řady ligandů kde jsou ligandy seřazeny podle klesajiacuteciacute vlnoveacute deacutelky světla absorbovaneacuteho přiacuteslušnyacutemi komplexy viz obr
Obr 19 Nejběžnějšiacute ligandy seřazeneacute podle siacutely ligandoveacuteho pole Ligandy na počaacutetku řady (halogenidy) rozštěpiacute d-orbitaly jen maacutelo ligandy na konci řady (CO CN-) štěpiacute d-orbitaly vyacuterazně
Zaměniacuteme-li v akvakomplexu Cu(II) ligand vody za amoniak změniacute se barva kompexu směrem k nižšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem odpoviacutedajiacuteciacutem vyššiacute energii Prvniacute komplex absorbuje červeneacute světlo druhyacute komplex absorbuje ve žluteacute oblasti Žluteacute světlo maacute vyššiacute energii než červeneacute
19
Obr 20 Vliv typu ligandu na barvu komplexu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
2 Geometrie komplexu ndash počet ligandů navaacutezanyacutech na centraacutelniacute kov Při vzniku oktaedru dochaacuteziacute k vyššiacute miacuteře štěpeniacute než při vzniku tetraedu ndash barva se bude měnit se změnou koordinačniacuteho čiacutesla
Obr 21 Vliv geometrie komplexu na jeho zbarveniacute (Upraveno dle Robert John Lancashire
httpwwwchemuwimonaedujm)
3 Oxidačniacute čiacuteslo centraacutelniacuteho kovu Zvyacutešeniacute oxidačniacuteho čiacutesla centraacutelniacuteho atomu vede k intenzivnějšiacutemu přitahovaacuteniacute ligandů k centraacutelniacutemu atomu čiacutemž roste odpuzovaacuteniacute elektronů siacutela ligandoveacuteho pole se zvyšuje
Změna oxidačniacuteho čiacutesla (z +2 na +3)
Obr 22 Vliv oxidačniacuteho čiacutesla kovu na barvu ligandu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Zdroje
wwwwikiskriptaeu
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml
8
Lambert-Beerův zaacutekon
Pokud budeme spektrofotometricky měřit koncentraci roztoku budeme analyzovat kolik
světla roztokem prochaacuteziacute Prochaacuteziacute-li světelnyacute paprsek roztokem kteryacute čaacutest světla absorbuje
je intenzita paprsku vstupujiacuteciacuteho vyššiacute než intenzita paprsku prošleacuteho
Obr 9 Transmitance (Dle Heesung Shim) httpschemlibretextsorgCorePhysical_and_Theoretical_ChemistryKineticsReaction_RatesExperimental_Determination_of_KinetcsSpectrophotometry)
Zajiacutemaacute naacutes poměr obou veličin (poměr vstupniacuteho světla I0 k propuštěneacutemu I1)
Tento poměr udaacutevaacute transmitance T (propustnost) T = I1 I0
Maacuteme-li tedy 2 roztoky laacutetky o různeacute koncentraci potom platiacute že
I0 gt I1 gt I2
Čiacutem vyššiacute bude koncentrace roztoku tiacutem většiacute šanci maacute prochaacutezejiacuteciacute foton že bude absorbovaacuten Pravděpodobnost jeho absorpce bude růst s koncentraciacute
Maacuteme-li 2 roztoky teacuteže laacutetky stejneacute barvy a stejneacute intenzity zbarveniacute a jeden umiacutestiacuteme do delšiacute kyvety než druhyacute budou se lišit pouze v draacuteze kterou musiacute foton roztokem projiacutet Pokud sviacutetiacuteme světlem stejneacute intenzity na obě kyvety delšiacute kyvetou světlo prochaacuteziacute deacutele než v užšiacute potom platiacute že
I0 gt I2 gt I3
Čiacutem deacutele bude foton prochaacutezet tiacutem většiacute maacute šanci že bude absorbovaacuten V širšiacute kyvetě bude jeho draacuteha i absorpce vyššiacute Pravděpodobnost jeho absorpce bude růst s deacutelkou draacutehy
Absorpce fotonu tedy roste s rostouciacute koncentraciacute i deacutelkou draacutehy
9
Transmitance barevneacuteho roztoku pro určitou vlnovou deacutelku zaacutevisiacute na
vlastnostech absorbujiacuteciacute laacutetky
koncentraci absorbujiacuteciacute laacutetky
deacutelce draacutehy (kyvety)
Tyto předpoklady vyjadřuje Lambert-Beerův zaacutekon T = 10 -ε ∙ c ∙ l (3)
ε = molaacuterniacute absorpčniacute koeficient (dm3molcm) = charakterizujiacuteciacute miacuteru absorpce laacutetky při
určiteacute vlnoveacute deacutelce v roztoku o koncentraci 1 moll v 1 cm kyvetě
c = koncentrace rozpuštěneacute laacutetky (moll)
l = tloušťka absorbujiacuteciacute vrstvy (cm)
Lambert-Beerův zaacutekon platiacute jen pro monochromatickeacute zaacuteřeniacute a zředěneacute roztoky o koncentraci lt10-2 moll ve kteryacutech rozpuštěneacute čaacutestice nepodleacutehajiacute žaacutednyacutem interakciacutem a v roztoku je jen jedna absorbujiacuteciacute složka
Ze zaacutevislosti (3) vyplyacutevaacute že transmitance T je exponenciaacutelně zaacutevislaacute na koncentraci laacutetky Pro vyjaacutedřeniacute zaacutevislosti absorpce zaacuteřeniacute na koncentraci absorpčniacute složky je vhodneacute vztah logaritmovat čiacutemž se z exponenciaacutelniacute zaacutevislosti stane lineaacuterniacute
Byla zavedena bezrozměrnaacute veličina absorbance (A) kteraacute kvantitativně vyjadřuje absorpci světla chromoforem (je-li nulovaacute absorpce je nulovaacute i absorbance s rostouciacute absorpciacute roste i absorbance)
A = ndash log(T) = ε c l (4)
Absorbance a transmitance jsou tedy v inverzniacutem vztahu ndash čiacutem viacutece roztok světlo absorbuje tiacutem meacuteně ho propouštiacute Transmitance nabyacuteva hodnot od 0 (nepropustnyacute vzorek) do 1 (zcela propustnyacute vzorek) Absorbance nabyacutevaacute hodnot od 0 (vzorek neabsorbuje) do infin (absorbuje veškereacute zaacuteřeniacute daneacute vlnoveacute deacutelky) Pro praktickeacute měřeniacute majiacute z hlediska jeho přesnosti vyacuteznam jen hodnoty absorbance nepřekračujiacuteciacute hodnotu 1
Platiacute-li vztah (4) že A = ε c l (a koeficient (ε) i deacutelka draacutehy (l) jsou konstantniacute) potom platiacute že absorbance roztoku je lineaacuterně zaacutevislaacute na jeho koncentraci A = f (c)
Pomociacute Lambert-Beerova zaacutekona tedy můžeme kvantitativně stanovit koncentraci laacutetky
v roztoku měřeniacutem jeho absorbance s využitiacutem spektrofotometru
10
Měřeniacute na spektrofotometru
Měřeniacute provaacutediacuteme vždy v teacuteže kyvetě aby byly dodrženy stejneacute podmiacutenky Nejprve
změřiacuteme blank tedy nastaviacuteme nulovou absorbanci roztoku blanku čiacutemž ziacuteskaacuteme bdquobaselineldquo
pro měřeniacute všech standardů i vzorků Tato bdquobaselineldquo musiacute zůstat stejnaacute po celou dobu
měřeniacute nejsme-li si jistiacute změřiacuteme v průběhu analyacutez blank jako vzorek ndash měl by ukazovat
nulovou absorbanci Blank obsahuje jen reagenčniacute směs bez analyzovaneacuteho vzorku Je to tzv
reagenčniacute blank použiacutevaacute se ke kompenzaci vlivu reagenciiacute (Roztok blanku může byacutet
barevnyacute maacuteme-li barevneacute činidlo)
U některyacutech měřeniacute absorbujiacute-li silně složky matrice analytu (seacuterum moč) se použiacutevaacute
rovněž tzv vzorkovyacute blank kteryacute kompenzuje vliv matrice vzorku Vzorkovyacute blank je jen
vzorek doplněnyacute vodou nebo fyziologickyacutem roztokem do celkoveacuteho objemu reakčniacute směsi
neobsahuje reagencie Naměřenaacute absorbance vzorkoveacuteho blanku se odečiacutetaacute od absorbance
přiacuteslušneacuteho vzorku
Spektrofotometr umožňuje měřit absorbance až do 25 vzorky s vyššiacute absorbanciacute se musiacute
ředit a vyacutesledek naacutesobit faktorem ředěniacute V laboratorniacute praxi se při kvantitativniacute analyacuteze
standardně řediacute vzorky s absorbanciacute nad 10 neboť měřeniacute absorbanciacute nad tuto hodnotu je
zatiacuteženo velkou chybou - viz Přesnost fotometrickyacutech metodprůměrnaacute chyba fotometrickeacuteho
stanoveniacute httpwwwwikiskriptaeuwSpektrofotometrie
Stanoveniacute koncentrace pomociacute spektrofotometrie
Nejprve musiacuteme naleacutezt optimaacutelniacute vlnovou deacutelku při ktereacute budeme měřeniacute provaacutedět
Teoreticky bychom mohli měřit při libovolneacute vlnoveacute deacutelce kteraacute je absorbovaacutena v oblasti
maximaacutelniacute absorpce je však měřeniacute nejcitlivějšiacute - molaacuterniacute absorpčniacute koeficient ε je nejvyššiacute a
změny koncentrace jsou zde nejviacutece patrneacute (viz obr11)
Obr 11 Absorpčniacute spektrum manganistanu draselneacuteho (KMnO4) při dvou různyacutech koncentraciacutech Obě spektra majiacute podobnyacute tvar se shodnou vlnovou deacutelkou maximaacutelniacute absorpce (charakterizuje danou laacutetku) Zjištěniacute koncentrace je při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima nejcitlivějšiacute - jsou nejviacutece patrneacute změny koncentrace (Upraveno dle employeesoneontaedukotzjcLABSpec_intropdf)
Proměřiacuteme si tedy absorpčniacute spektrum v
Absorpčniacute spektrum je zaacutevislost
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
ktereacute absorpce dosahuje maxima označujeme jako
Měřeniacute při absorpčniacutem maximu laacutetky
nejnižšiacute koncentrace absorbujiacuteciacute laacutetky
absorbujiacute při stejneacute vlnoveacute
jednotlivyacutech složek ve směsi
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
Obr 12 Absorpčniacute spektrum (
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng
Pokud provedeme měřeniacute absorbance při můžeme několika způsoby
1 Teoreticky je možneacute
znaacuteme-li z literatury molaacuterniacute absorpčniacute
koeficient se může lišit od
Rovněž musiacuteme při tomto způsobu použiacutet přesně danou
roměřiacuteme si tedy absorpčniacute spektrum v celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek (např 300
Absorpčniacute spektrum
Absorpčniacute spektrum je zaacutevislost absorbance na vlnoveacute deacutelce A = f (λ) Tato z
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
osahuje maxima označujeme jako λmax (lambda max)
absorpčniacutem maximu laacutetky je maximaacutelně citliveacute umožňuje stanovit fotometricky
koncentrace absorbujiacuteciacute laacutetky Jsou-li v roztoku přitomny dalšiacute složky ktereacute
eacute deacutelce je zjištěnaacute hodnota absorbance součtem hodnot
složek ve směsi Pokud jsou absorpčniacute maxima jednotlivyacutech složek přiacuteliš
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
Absorpčniacute spektrum (Upraveno dle
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng
Kvantitativniacute analyacuteza
absorbance při optimaacutelniacute vlnoveacute deacutelce kvantifikovat koncentraci
Teoreticky je možneacute vypočiacutetat koncentraci přiacutemo z Lambert
z literatury molaacuterniacute absorpčniacute koeficient neniacute to však nejpřesnějšiacute metoda
koeficient se může lišit od skutečnosti v důsledku různeacute absorptivity rozpouštědel
Rovněž musiacuteme při tomto způsobu použiacutet přesně danou deacutelku kyvety
11
celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek (např 300-800 nm)
(λ) Tato zaacutevislost je
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
je maximaacutelně citliveacute umožňuje stanovit fotometricky
li v roztoku přitomny dalšiacute složky ktereacute
deacutelce je zjištěnaacute hodnota absorbance součtem hodnot
Pokud jsou absorpčniacute maxima jednotlivyacutech složek přiacuteliš
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng)
vlnoveacute deacutelce kvantifikovat koncentraci
vypočiacutetat koncentraci přiacutemo z Lambert-Beerova zaacutekona
neniacute to však nejpřesnějšiacute metoda ndash
důsledku různeacute absorptivity rozpouštědel
kyvety
12
2 Prakticky se provaacutediacute stanoveniacute koncentrace ze směrnice kalibračniacute křivky
Kalibračniacute křivka naacutem rovněž potvrdiacute platnost Lambert-Beerova zaacutekona pro naše
měřeniacute ndash tedy linearitu v celeacutem rozsahu měřeniacute Nepotřebujeme znaacutet hodnotu
molaacuterniacuteho absorpčniacuteho koeficientu a nezaacuteležiacute na šiacuteřce kyvety (všechny vzorky měřiacuteme
ve stejneacute) K sestrojeniacute kalibračniacute křivky potřebujeme řadu standardů o znaacutemeacute
koncentraci kteraacute by měla rovnoměrně pokryacutet rozsah našeho měřeniacute Lze použiacutet 1
standard a rovnoměrně ho naředit pro alespoň 5 bodů kalibračniacute křivky hodnota atestu
standardu pak bude jejiacutem horniacutem bodem U všech standardů změřiacuteme absorbanci
spolu s absorbanciacute neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže
kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Kalibračniacute křivku A = f (c) ziacuteskaacuteme po
vyneseniacute koncentrace standardů na osu x (nezaacutevislaacute proměnnaacute) a absorbance
standardů na osu y (zaacutevislaacute proměnnaacute) V přiacutepadě přesneacuteho měřeniacute ziacuteskaacuteme lineaacuterniacute
zaacutevislost Podle LambertndashBeerova zaacutekona je při nuloveacute koncentraci nulovaacute absorbance
ndash křivka by měla vychaacutezet z bodu 0 Kalibračniacute křivku si můžeme sestrojit na papiacuteře
(A) nebo pomociacute Excelu (B)
(A) Kalibračniacute křivka na papiacuteře
Graficky Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost - pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Obr 13 Kalibračniacute křivka
Vyacutepočtem - kalibračniacutem faktorem Znaacuteme-li koncentraci i absorbanci standardů
můžeme si pro každyacute bod křivky vypočiacutetat faktor Deacutelku draacutehy i absorpčniacute koeficient
můžeme považovat za konstantniacute neboť vzorek i standard měřiacuteme za stejnyacutech
m
m
13
podmiacutenek Ke každeacutemu standardu si vypočiacutetaacuteme faktor jako podiacutel znaacutemeacute koncentrace a
změřeneacute absorbance standardu f = (= převraacutecenaacute hodnota směrnice přiacutemky)
Z těchto faktorů vypočiacutetaacuteme průměrnyacute faktor kteryacutem vynaacutesobiacuteme změřenou
absorbanci vzorku s neznaacutemou koncentraciacute
(B) Kalibračniacute křivka v Excelu
Graficky (po vytištěniacute křivky) Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Vyacutepočtem (Lineaacuterniacute regresiacute z rovnice kalibračniacute křivky)
Postup
rarr Zadaacuteme do tabulky Excelu naměřeneacute absorbance pro přiacuteslušneacute koncentrace
rarr Označeniacutem (myšiacute) vybereme data
rarr Vložiacuteme graf (vybereme bodovyacute)
rarrOznačiacuteme pravou myšiacute libovolnyacute bod přiacutemky a vybereme bdquoPřidat spojnici trenduldquo
14
rarr Zde se objeviacute možnosti z nichž vybereme lineaacuterniacute graf a zatrhneme hodnotu y=0 zobrazeniacute rovnice grafu a hodnoty
spolehlivosti R
rarr Zobraziacute se kalibračniacute přiacutemka spolu s rovnviciacute lineaacuterniacute regrese
Hodnota R2 naacutem ukazuje jak přesně jsme pracovali měla by byacutet ideaacutelně gt 099 (odlehlou hodnotu absorbance vzniklou naacutehodnou chybou lze odstranit)
Kalibračniacute faktor si z rovnice vypočiacutetaacuteme jako převraacutecenou hodnotu směrnice k lineaacuterniacute funkce y = k x) kde y odpoviacutedaacute absorbanci a x odpoviacutedaacute koncentraci tedy 1k (Zde je faktor 100041 = 244) Tiacutemto faktorem pak vynaacutesobiacuteme změřenou absorbanci neznaacutemeacuteho vzorku
Osy i graf pojmenujeme (v Excelu nebo po vytištěniacute)
3 Pokud jsme si ověřili linearitu kalibračniacute křivky (tedy platnost Lambert-Beerova zaacutekona) pro naše měřeniacute můžeme pro vyacutepočet použiacutet metodu jednoho standardu což je nejčastěji využiacutevanaacute metoda v praxi Změřiacuteme absorbanci standardu i neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Platiacute že poměr absorbance standardu a vzorku se rovnaacute poměru jejich koncentraciacute
=
Koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku pak vypočiacutetaacuteme
=
15
Aplikace spektrofotometrie
Kvalitativniacute analyacuteza - Identifikace (shoda spektra a polohy absorpčniacuteho maxima analytu se standardem)
Kvantitativniacute analyacuteza ndash Určeniacute obsahu analytu ve vzorku z vyacutešky signaacutelu absorpčniacuteho maxima
Typy spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
Přiacutemeacute Přiacutemeacute měřeniacute přirozeně absorbujiacuteciacutech laacutetek (např spektrofotometrie likvoru ndash analyacuteza absorpčniacutech maxim hemoglobinu a bilirubinu pro určeniacute přiacutetomnosti a staacuteřiacute krvaacuteceniacute)
Nepřiacutemeacute stanoveniacute laacutetek ktereacute samy nejsou barevneacute mohou však reagovat za tvorby barevneacuteho produktu Stanovujeme je pomociacute tzv indikačniacutech reakciacute Tyto reakce převaacutediacute bezbarvyacute analyt na barevnyacute produkt vhodnyacute ke spektrofotometrickeacutemu stanoveniacute Budeme se s nimi setkaacutevat jednotlivě u dalšiacutech klinicko-biochemickyacutech spektrofotometrickyacutech analyacutez a jejich souhrn bdquoVybraneacute indikačniacute reakceldquo naleznete jako dodatek v praktickyacutech cvičeniacutech věnovanyacutech oxidoredukčniacutem metodaacutem
Typy kvantitativniacuteho spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
End-point Měřiacuteme absorbanci na konci reakce využiacutevaacute se u stanoveniacute řady laacutetek ndash biacutelkoviny mineraacutelů glukoacutezy bilirubinu a mnoha dalšiacutech
Kinetickeacute Měřiacuteme změnu absorbance za časovou jednotku Využiacutevaacute se zejmeacutena u stanoveniacute enzymů
Limitace spektrofotometrie
Ve spektrofotometrii při vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu jsou nejčastějšiacutemi interferenty
hemoglobin (červeneacute zbarveniacute vzorku) bilirubin (žluteacute zbarveniacute vzorku) a triacylglyceroly
(zaacutekal vzorku) Barva krevniacute plazmy ovlivněnaacute uvedenyacutemi interferenty může analyticky
interferovat se spektrofotometrickyacutem měřeniacutem
Obr 14 Zbarveniacute krevniacute plazmy interferenty (Upraveno dle httplaboratoryinfocomtests-affected-
hemolyzed-lipemic-icteric-samples-mechanismprettyPhoto)
16
Hemolyacuteza vzorku byacutevaacute nejčastějšiacute přiacutečinou preanalytickyacutech chyb (= k chybaacutem došlo před
vlastniacute analyacutezou vzorku) Maacuteme-li červeně zabarvenou matrici vzorku ovlivniacute to metody
stanovujiacuteciacute absorbanci bliacutezko absorpčniacuteho maxima hemoglobinu (400 nm) Silnějšiacute hemolyacutezu
nelze eliminovat ani vzorkovyacutem blankem Zakalenyacute vzorek chyloacutezniacuteho seacutera může interferovat
rozptylem zaacuteřeniacute Naacutesledkem analytickyacutech interferenciacute pak může byacutet falešně pozitivniacute nebo
negativniacute vyacutesledek analyacutezy Všechny komerčniacute soupravy musiacute pro každyacute analyt deklarovat
přiacutepustneacute množstviacute interferentu pro vydaacuteniacute validniacuteho vyacutesledku Každyacute vzorek pacienta se před
analyacutezou z hlediska uvedenyacutech interfrentů posuzuje a vzhled vzorku je vždy uveden u
vyacutesledků biochemickeacuteho stanoveniacute (jako hemolytickyacute ikterickyacute nebo chyloacutezniacute)
17
Barevnost koordinačniacutech sloučenin
Porovnaacuteme-li akvakomplexy [ M(H2O)6 ]n+ některyacutech kovů s aquakomplexy přechodnyacutech
prvků rozdiacutel je v jejich barevnosti Aquakomplexy nepřechodnyacutech kovů jsou bezbarveacute
Auakomplexy přechodnyacutech kovů jsou barevneacute
Obr 15 Akvakomplexy přechodnyacutech a nepřechodnyacutech kovů (Obr viz httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Přechodneacute kovy jsou definovaacuteny jako kovy s čaacutestečně zaplněnyacutemi d-orbitaly Tvořiacute
komplexniacute sloučeniny ktereacute jsou často barevneacute
Obr 16 Vazba ligandů kolem centraacutelniacuteho kovu (obr viz
wwwslidesharenetchristophsontagbonding-in-coordination-complexes-part-1)
Navaacuteže-li se 6 ligandů (zde H2O) kolem centraacutelniacuteho iontu (kov) (obr 16) elektrony ligandu
se navzaacutejem odpuzujiacute s elektrony d-orbitalu kovoveacuteho iontu čiacutemž se zvyacutešiacute jejich energie a
naacutesledně se rozštěpiacute na 2 skupiny s různyacutemi energetickyacutemi hladinami Naacutesledujiacuteciacute
scheacutema ukazuje uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody
Obr 17 Uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody (Upraveno
dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
18
5 d-orbitalů se rozděliacute do 2 skupin 2 s vyššiacute a 3 s nižšiacute energiiacute Elektrony původniacuteho orbitalu
se přeskupiacute ndash budou zaplňovat elektrony do orbitalu s nižšiacute energiiacute Aby zaplnily 2 orbitaly
s vyššiacute energiiacute musiacute překonat tzv siacutelu ligandoveacuteho pole ∆E (rozdiacutel energiiacute mezi
rozštěpenyacutemi d orbitaly)
Siacutela ligandoveacuteho pole je tedy energie kterou musiacute elektron překonat aby zaplnil energeticky vyššiacute orbitaly Čiacutem vyššiacute je siacutela ligandoveacuteho pole tiacutem vyššiacute energii vyžaduje elektron k přechodu do vyššiacuteho orbitalu (a tiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku zaacuteřeniacute absorbuje)
Obr 18 Absorce světla při přechodu mezi d-d orbitaly (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Pokud siacutela ligandoveacuteho pole odpoviacutedaacute energii žluteacuteho světla absorpciacute žluteacuteho světla dojde k přechodu elektronu do vyššiacuteho orbitalu Aquakomplex bude miacutet komplementaacuterniacute
modrou barvu
Barvu komplexu ovlivňuje
1 Typ ligandu maacute na barvu komplexu největšiacute vliv Změna zbarveniacute komplexu vlivem různyacutech ligandů je zaacutekladem spektrochemickeacute řady ligandů kde jsou ligandy seřazeny podle klesajiacuteciacute vlnoveacute deacutelky světla absorbovaneacuteho přiacuteslušnyacutemi komplexy viz obr
Obr 19 Nejběžnějšiacute ligandy seřazeneacute podle siacutely ligandoveacuteho pole Ligandy na počaacutetku řady (halogenidy) rozštěpiacute d-orbitaly jen maacutelo ligandy na konci řady (CO CN-) štěpiacute d-orbitaly vyacuterazně
Zaměniacuteme-li v akvakomplexu Cu(II) ligand vody za amoniak změniacute se barva kompexu směrem k nižšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem odpoviacutedajiacuteciacutem vyššiacute energii Prvniacute komplex absorbuje červeneacute světlo druhyacute komplex absorbuje ve žluteacute oblasti Žluteacute světlo maacute vyššiacute energii než červeneacute
19
Obr 20 Vliv typu ligandu na barvu komplexu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
2 Geometrie komplexu ndash počet ligandů navaacutezanyacutech na centraacutelniacute kov Při vzniku oktaedru dochaacuteziacute k vyššiacute miacuteře štěpeniacute než při vzniku tetraedu ndash barva se bude měnit se změnou koordinačniacuteho čiacutesla
Obr 21 Vliv geometrie komplexu na jeho zbarveniacute (Upraveno dle Robert John Lancashire
httpwwwchemuwimonaedujm)
3 Oxidačniacute čiacuteslo centraacutelniacuteho kovu Zvyacutešeniacute oxidačniacuteho čiacutesla centraacutelniacuteho atomu vede k intenzivnějšiacutemu přitahovaacuteniacute ligandů k centraacutelniacutemu atomu čiacutemž roste odpuzovaacuteniacute elektronů siacutela ligandoveacuteho pole se zvyšuje
Změna oxidačniacuteho čiacutesla (z +2 na +3)
Obr 22 Vliv oxidačniacuteho čiacutesla kovu na barvu ligandu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Zdroje
wwwwikiskriptaeu
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml
9
Transmitance barevneacuteho roztoku pro určitou vlnovou deacutelku zaacutevisiacute na
vlastnostech absorbujiacuteciacute laacutetky
koncentraci absorbujiacuteciacute laacutetky
deacutelce draacutehy (kyvety)
Tyto předpoklady vyjadřuje Lambert-Beerův zaacutekon T = 10 -ε ∙ c ∙ l (3)
ε = molaacuterniacute absorpčniacute koeficient (dm3molcm) = charakterizujiacuteciacute miacuteru absorpce laacutetky při
určiteacute vlnoveacute deacutelce v roztoku o koncentraci 1 moll v 1 cm kyvetě
c = koncentrace rozpuštěneacute laacutetky (moll)
l = tloušťka absorbujiacuteciacute vrstvy (cm)
Lambert-Beerův zaacutekon platiacute jen pro monochromatickeacute zaacuteřeniacute a zředěneacute roztoky o koncentraci lt10-2 moll ve kteryacutech rozpuštěneacute čaacutestice nepodleacutehajiacute žaacutednyacutem interakciacutem a v roztoku je jen jedna absorbujiacuteciacute složka
Ze zaacutevislosti (3) vyplyacutevaacute že transmitance T je exponenciaacutelně zaacutevislaacute na koncentraci laacutetky Pro vyjaacutedřeniacute zaacutevislosti absorpce zaacuteřeniacute na koncentraci absorpčniacute složky je vhodneacute vztah logaritmovat čiacutemž se z exponenciaacutelniacute zaacutevislosti stane lineaacuterniacute
Byla zavedena bezrozměrnaacute veličina absorbance (A) kteraacute kvantitativně vyjadřuje absorpci světla chromoforem (je-li nulovaacute absorpce je nulovaacute i absorbance s rostouciacute absorpciacute roste i absorbance)
A = ndash log(T) = ε c l (4)
Absorbance a transmitance jsou tedy v inverzniacutem vztahu ndash čiacutem viacutece roztok světlo absorbuje tiacutem meacuteně ho propouštiacute Transmitance nabyacuteva hodnot od 0 (nepropustnyacute vzorek) do 1 (zcela propustnyacute vzorek) Absorbance nabyacutevaacute hodnot od 0 (vzorek neabsorbuje) do infin (absorbuje veškereacute zaacuteřeniacute daneacute vlnoveacute deacutelky) Pro praktickeacute měřeniacute majiacute z hlediska jeho přesnosti vyacuteznam jen hodnoty absorbance nepřekračujiacuteciacute hodnotu 1
Platiacute-li vztah (4) že A = ε c l (a koeficient (ε) i deacutelka draacutehy (l) jsou konstantniacute) potom platiacute že absorbance roztoku je lineaacuterně zaacutevislaacute na jeho koncentraci A = f (c)
Pomociacute Lambert-Beerova zaacutekona tedy můžeme kvantitativně stanovit koncentraci laacutetky
v roztoku měřeniacutem jeho absorbance s využitiacutem spektrofotometru
10
Měřeniacute na spektrofotometru
Měřeniacute provaacutediacuteme vždy v teacuteže kyvetě aby byly dodrženy stejneacute podmiacutenky Nejprve
změřiacuteme blank tedy nastaviacuteme nulovou absorbanci roztoku blanku čiacutemž ziacuteskaacuteme bdquobaselineldquo
pro měřeniacute všech standardů i vzorků Tato bdquobaselineldquo musiacute zůstat stejnaacute po celou dobu
měřeniacute nejsme-li si jistiacute změřiacuteme v průběhu analyacutez blank jako vzorek ndash měl by ukazovat
nulovou absorbanci Blank obsahuje jen reagenčniacute směs bez analyzovaneacuteho vzorku Je to tzv
reagenčniacute blank použiacutevaacute se ke kompenzaci vlivu reagenciiacute (Roztok blanku může byacutet
barevnyacute maacuteme-li barevneacute činidlo)
U některyacutech měřeniacute absorbujiacute-li silně složky matrice analytu (seacuterum moč) se použiacutevaacute
rovněž tzv vzorkovyacute blank kteryacute kompenzuje vliv matrice vzorku Vzorkovyacute blank je jen
vzorek doplněnyacute vodou nebo fyziologickyacutem roztokem do celkoveacuteho objemu reakčniacute směsi
neobsahuje reagencie Naměřenaacute absorbance vzorkoveacuteho blanku se odečiacutetaacute od absorbance
přiacuteslušneacuteho vzorku
Spektrofotometr umožňuje měřit absorbance až do 25 vzorky s vyššiacute absorbanciacute se musiacute
ředit a vyacutesledek naacutesobit faktorem ředěniacute V laboratorniacute praxi se při kvantitativniacute analyacuteze
standardně řediacute vzorky s absorbanciacute nad 10 neboť měřeniacute absorbanciacute nad tuto hodnotu je
zatiacuteženo velkou chybou - viz Přesnost fotometrickyacutech metodprůměrnaacute chyba fotometrickeacuteho
stanoveniacute httpwwwwikiskriptaeuwSpektrofotometrie
Stanoveniacute koncentrace pomociacute spektrofotometrie
Nejprve musiacuteme naleacutezt optimaacutelniacute vlnovou deacutelku při ktereacute budeme měřeniacute provaacutedět
Teoreticky bychom mohli měřit při libovolneacute vlnoveacute deacutelce kteraacute je absorbovaacutena v oblasti
maximaacutelniacute absorpce je však měřeniacute nejcitlivějšiacute - molaacuterniacute absorpčniacute koeficient ε je nejvyššiacute a
změny koncentrace jsou zde nejviacutece patrneacute (viz obr11)
Obr 11 Absorpčniacute spektrum manganistanu draselneacuteho (KMnO4) při dvou různyacutech koncentraciacutech Obě spektra majiacute podobnyacute tvar se shodnou vlnovou deacutelkou maximaacutelniacute absorpce (charakterizuje danou laacutetku) Zjištěniacute koncentrace je při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima nejcitlivějšiacute - jsou nejviacutece patrneacute změny koncentrace (Upraveno dle employeesoneontaedukotzjcLABSpec_intropdf)
Proměřiacuteme si tedy absorpčniacute spektrum v
Absorpčniacute spektrum je zaacutevislost
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
ktereacute absorpce dosahuje maxima označujeme jako
Měřeniacute při absorpčniacutem maximu laacutetky
nejnižšiacute koncentrace absorbujiacuteciacute laacutetky
absorbujiacute při stejneacute vlnoveacute
jednotlivyacutech složek ve směsi
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
Obr 12 Absorpčniacute spektrum (
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng
Pokud provedeme měřeniacute absorbance při můžeme několika způsoby
1 Teoreticky je možneacute
znaacuteme-li z literatury molaacuterniacute absorpčniacute
koeficient se může lišit od
Rovněž musiacuteme při tomto způsobu použiacutet přesně danou
roměřiacuteme si tedy absorpčniacute spektrum v celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek (např 300
Absorpčniacute spektrum
Absorpčniacute spektrum je zaacutevislost absorbance na vlnoveacute deacutelce A = f (λ) Tato z
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
osahuje maxima označujeme jako λmax (lambda max)
absorpčniacutem maximu laacutetky je maximaacutelně citliveacute umožňuje stanovit fotometricky
koncentrace absorbujiacuteciacute laacutetky Jsou-li v roztoku přitomny dalšiacute složky ktereacute
eacute deacutelce je zjištěnaacute hodnota absorbance součtem hodnot
složek ve směsi Pokud jsou absorpčniacute maxima jednotlivyacutech složek přiacuteliš
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
Absorpčniacute spektrum (Upraveno dle
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng
Kvantitativniacute analyacuteza
absorbance při optimaacutelniacute vlnoveacute deacutelce kvantifikovat koncentraci
Teoreticky je možneacute vypočiacutetat koncentraci přiacutemo z Lambert
z literatury molaacuterniacute absorpčniacute koeficient neniacute to však nejpřesnějšiacute metoda
koeficient se může lišit od skutečnosti v důsledku různeacute absorptivity rozpouštědel
Rovněž musiacuteme při tomto způsobu použiacutet přesně danou deacutelku kyvety
11
celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek (např 300-800 nm)
(λ) Tato zaacutevislost je
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
je maximaacutelně citliveacute umožňuje stanovit fotometricky
li v roztoku přitomny dalšiacute složky ktereacute
deacutelce je zjištěnaacute hodnota absorbance součtem hodnot
Pokud jsou absorpčniacute maxima jednotlivyacutech složek přiacuteliš
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng)
vlnoveacute deacutelce kvantifikovat koncentraci
vypočiacutetat koncentraci přiacutemo z Lambert-Beerova zaacutekona
neniacute to však nejpřesnějšiacute metoda ndash
důsledku různeacute absorptivity rozpouštědel
kyvety
12
2 Prakticky se provaacutediacute stanoveniacute koncentrace ze směrnice kalibračniacute křivky
Kalibračniacute křivka naacutem rovněž potvrdiacute platnost Lambert-Beerova zaacutekona pro naše
měřeniacute ndash tedy linearitu v celeacutem rozsahu měřeniacute Nepotřebujeme znaacutet hodnotu
molaacuterniacuteho absorpčniacuteho koeficientu a nezaacuteležiacute na šiacuteřce kyvety (všechny vzorky měřiacuteme
ve stejneacute) K sestrojeniacute kalibračniacute křivky potřebujeme řadu standardů o znaacutemeacute
koncentraci kteraacute by měla rovnoměrně pokryacutet rozsah našeho měřeniacute Lze použiacutet 1
standard a rovnoměrně ho naředit pro alespoň 5 bodů kalibračniacute křivky hodnota atestu
standardu pak bude jejiacutem horniacutem bodem U všech standardů změřiacuteme absorbanci
spolu s absorbanciacute neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže
kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Kalibračniacute křivku A = f (c) ziacuteskaacuteme po
vyneseniacute koncentrace standardů na osu x (nezaacutevislaacute proměnnaacute) a absorbance
standardů na osu y (zaacutevislaacute proměnnaacute) V přiacutepadě přesneacuteho měřeniacute ziacuteskaacuteme lineaacuterniacute
zaacutevislost Podle LambertndashBeerova zaacutekona je při nuloveacute koncentraci nulovaacute absorbance
ndash křivka by měla vychaacutezet z bodu 0 Kalibračniacute křivku si můžeme sestrojit na papiacuteře
(A) nebo pomociacute Excelu (B)
(A) Kalibračniacute křivka na papiacuteře
Graficky Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost - pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Obr 13 Kalibračniacute křivka
Vyacutepočtem - kalibračniacutem faktorem Znaacuteme-li koncentraci i absorbanci standardů
můžeme si pro každyacute bod křivky vypočiacutetat faktor Deacutelku draacutehy i absorpčniacute koeficient
můžeme považovat za konstantniacute neboť vzorek i standard měřiacuteme za stejnyacutech
m
m
13
podmiacutenek Ke každeacutemu standardu si vypočiacutetaacuteme faktor jako podiacutel znaacutemeacute koncentrace a
změřeneacute absorbance standardu f = (= převraacutecenaacute hodnota směrnice přiacutemky)
Z těchto faktorů vypočiacutetaacuteme průměrnyacute faktor kteryacutem vynaacutesobiacuteme změřenou
absorbanci vzorku s neznaacutemou koncentraciacute
(B) Kalibračniacute křivka v Excelu
Graficky (po vytištěniacute křivky) Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Vyacutepočtem (Lineaacuterniacute regresiacute z rovnice kalibračniacute křivky)
Postup
rarr Zadaacuteme do tabulky Excelu naměřeneacute absorbance pro přiacuteslušneacute koncentrace
rarr Označeniacutem (myšiacute) vybereme data
rarr Vložiacuteme graf (vybereme bodovyacute)
rarrOznačiacuteme pravou myšiacute libovolnyacute bod přiacutemky a vybereme bdquoPřidat spojnici trenduldquo
14
rarr Zde se objeviacute možnosti z nichž vybereme lineaacuterniacute graf a zatrhneme hodnotu y=0 zobrazeniacute rovnice grafu a hodnoty
spolehlivosti R
rarr Zobraziacute se kalibračniacute přiacutemka spolu s rovnviciacute lineaacuterniacute regrese
Hodnota R2 naacutem ukazuje jak přesně jsme pracovali měla by byacutet ideaacutelně gt 099 (odlehlou hodnotu absorbance vzniklou naacutehodnou chybou lze odstranit)
Kalibračniacute faktor si z rovnice vypočiacutetaacuteme jako převraacutecenou hodnotu směrnice k lineaacuterniacute funkce y = k x) kde y odpoviacutedaacute absorbanci a x odpoviacutedaacute koncentraci tedy 1k (Zde je faktor 100041 = 244) Tiacutemto faktorem pak vynaacutesobiacuteme změřenou absorbanci neznaacutemeacuteho vzorku
Osy i graf pojmenujeme (v Excelu nebo po vytištěniacute)
3 Pokud jsme si ověřili linearitu kalibračniacute křivky (tedy platnost Lambert-Beerova zaacutekona) pro naše měřeniacute můžeme pro vyacutepočet použiacutet metodu jednoho standardu což je nejčastěji využiacutevanaacute metoda v praxi Změřiacuteme absorbanci standardu i neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Platiacute že poměr absorbance standardu a vzorku se rovnaacute poměru jejich koncentraciacute
=
Koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku pak vypočiacutetaacuteme
=
15
Aplikace spektrofotometrie
Kvalitativniacute analyacuteza - Identifikace (shoda spektra a polohy absorpčniacuteho maxima analytu se standardem)
Kvantitativniacute analyacuteza ndash Určeniacute obsahu analytu ve vzorku z vyacutešky signaacutelu absorpčniacuteho maxima
Typy spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
Přiacutemeacute Přiacutemeacute měřeniacute přirozeně absorbujiacuteciacutech laacutetek (např spektrofotometrie likvoru ndash analyacuteza absorpčniacutech maxim hemoglobinu a bilirubinu pro určeniacute přiacutetomnosti a staacuteřiacute krvaacuteceniacute)
Nepřiacutemeacute stanoveniacute laacutetek ktereacute samy nejsou barevneacute mohou však reagovat za tvorby barevneacuteho produktu Stanovujeme je pomociacute tzv indikačniacutech reakciacute Tyto reakce převaacutediacute bezbarvyacute analyt na barevnyacute produkt vhodnyacute ke spektrofotometrickeacutemu stanoveniacute Budeme se s nimi setkaacutevat jednotlivě u dalšiacutech klinicko-biochemickyacutech spektrofotometrickyacutech analyacutez a jejich souhrn bdquoVybraneacute indikačniacute reakceldquo naleznete jako dodatek v praktickyacutech cvičeniacutech věnovanyacutech oxidoredukčniacutem metodaacutem
Typy kvantitativniacuteho spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
End-point Měřiacuteme absorbanci na konci reakce využiacutevaacute se u stanoveniacute řady laacutetek ndash biacutelkoviny mineraacutelů glukoacutezy bilirubinu a mnoha dalšiacutech
Kinetickeacute Měřiacuteme změnu absorbance za časovou jednotku Využiacutevaacute se zejmeacutena u stanoveniacute enzymů
Limitace spektrofotometrie
Ve spektrofotometrii při vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu jsou nejčastějšiacutemi interferenty
hemoglobin (červeneacute zbarveniacute vzorku) bilirubin (žluteacute zbarveniacute vzorku) a triacylglyceroly
(zaacutekal vzorku) Barva krevniacute plazmy ovlivněnaacute uvedenyacutemi interferenty může analyticky
interferovat se spektrofotometrickyacutem měřeniacutem
Obr 14 Zbarveniacute krevniacute plazmy interferenty (Upraveno dle httplaboratoryinfocomtests-affected-
hemolyzed-lipemic-icteric-samples-mechanismprettyPhoto)
16
Hemolyacuteza vzorku byacutevaacute nejčastějšiacute přiacutečinou preanalytickyacutech chyb (= k chybaacutem došlo před
vlastniacute analyacutezou vzorku) Maacuteme-li červeně zabarvenou matrici vzorku ovlivniacute to metody
stanovujiacuteciacute absorbanci bliacutezko absorpčniacuteho maxima hemoglobinu (400 nm) Silnějšiacute hemolyacutezu
nelze eliminovat ani vzorkovyacutem blankem Zakalenyacute vzorek chyloacutezniacuteho seacutera může interferovat
rozptylem zaacuteřeniacute Naacutesledkem analytickyacutech interferenciacute pak může byacutet falešně pozitivniacute nebo
negativniacute vyacutesledek analyacutezy Všechny komerčniacute soupravy musiacute pro každyacute analyt deklarovat
přiacutepustneacute množstviacute interferentu pro vydaacuteniacute validniacuteho vyacutesledku Každyacute vzorek pacienta se před
analyacutezou z hlediska uvedenyacutech interfrentů posuzuje a vzhled vzorku je vždy uveden u
vyacutesledků biochemickeacuteho stanoveniacute (jako hemolytickyacute ikterickyacute nebo chyloacutezniacute)
17
Barevnost koordinačniacutech sloučenin
Porovnaacuteme-li akvakomplexy [ M(H2O)6 ]n+ některyacutech kovů s aquakomplexy přechodnyacutech
prvků rozdiacutel je v jejich barevnosti Aquakomplexy nepřechodnyacutech kovů jsou bezbarveacute
Auakomplexy přechodnyacutech kovů jsou barevneacute
Obr 15 Akvakomplexy přechodnyacutech a nepřechodnyacutech kovů (Obr viz httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Přechodneacute kovy jsou definovaacuteny jako kovy s čaacutestečně zaplněnyacutemi d-orbitaly Tvořiacute
komplexniacute sloučeniny ktereacute jsou často barevneacute
Obr 16 Vazba ligandů kolem centraacutelniacuteho kovu (obr viz
wwwslidesharenetchristophsontagbonding-in-coordination-complexes-part-1)
Navaacuteže-li se 6 ligandů (zde H2O) kolem centraacutelniacuteho iontu (kov) (obr 16) elektrony ligandu
se navzaacutejem odpuzujiacute s elektrony d-orbitalu kovoveacuteho iontu čiacutemž se zvyacutešiacute jejich energie a
naacutesledně se rozštěpiacute na 2 skupiny s různyacutemi energetickyacutemi hladinami Naacutesledujiacuteciacute
scheacutema ukazuje uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody
Obr 17 Uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody (Upraveno
dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
18
5 d-orbitalů se rozděliacute do 2 skupin 2 s vyššiacute a 3 s nižšiacute energiiacute Elektrony původniacuteho orbitalu
se přeskupiacute ndash budou zaplňovat elektrony do orbitalu s nižšiacute energiiacute Aby zaplnily 2 orbitaly
s vyššiacute energiiacute musiacute překonat tzv siacutelu ligandoveacuteho pole ∆E (rozdiacutel energiiacute mezi
rozštěpenyacutemi d orbitaly)
Siacutela ligandoveacuteho pole je tedy energie kterou musiacute elektron překonat aby zaplnil energeticky vyššiacute orbitaly Čiacutem vyššiacute je siacutela ligandoveacuteho pole tiacutem vyššiacute energii vyžaduje elektron k přechodu do vyššiacuteho orbitalu (a tiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku zaacuteřeniacute absorbuje)
Obr 18 Absorce světla při přechodu mezi d-d orbitaly (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Pokud siacutela ligandoveacuteho pole odpoviacutedaacute energii žluteacuteho světla absorpciacute žluteacuteho světla dojde k přechodu elektronu do vyššiacuteho orbitalu Aquakomplex bude miacutet komplementaacuterniacute
modrou barvu
Barvu komplexu ovlivňuje
1 Typ ligandu maacute na barvu komplexu největšiacute vliv Změna zbarveniacute komplexu vlivem různyacutech ligandů je zaacutekladem spektrochemickeacute řady ligandů kde jsou ligandy seřazeny podle klesajiacuteciacute vlnoveacute deacutelky světla absorbovaneacuteho přiacuteslušnyacutemi komplexy viz obr
Obr 19 Nejběžnějšiacute ligandy seřazeneacute podle siacutely ligandoveacuteho pole Ligandy na počaacutetku řady (halogenidy) rozštěpiacute d-orbitaly jen maacutelo ligandy na konci řady (CO CN-) štěpiacute d-orbitaly vyacuterazně
Zaměniacuteme-li v akvakomplexu Cu(II) ligand vody za amoniak změniacute se barva kompexu směrem k nižšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem odpoviacutedajiacuteciacutem vyššiacute energii Prvniacute komplex absorbuje červeneacute světlo druhyacute komplex absorbuje ve žluteacute oblasti Žluteacute světlo maacute vyššiacute energii než červeneacute
19
Obr 20 Vliv typu ligandu na barvu komplexu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
2 Geometrie komplexu ndash počet ligandů navaacutezanyacutech na centraacutelniacute kov Při vzniku oktaedru dochaacuteziacute k vyššiacute miacuteře štěpeniacute než při vzniku tetraedu ndash barva se bude měnit se změnou koordinačniacuteho čiacutesla
Obr 21 Vliv geometrie komplexu na jeho zbarveniacute (Upraveno dle Robert John Lancashire
httpwwwchemuwimonaedujm)
3 Oxidačniacute čiacuteslo centraacutelniacuteho kovu Zvyacutešeniacute oxidačniacuteho čiacutesla centraacutelniacuteho atomu vede k intenzivnějšiacutemu přitahovaacuteniacute ligandů k centraacutelniacutemu atomu čiacutemž roste odpuzovaacuteniacute elektronů siacutela ligandoveacuteho pole se zvyšuje
Změna oxidačniacuteho čiacutesla (z +2 na +3)
Obr 22 Vliv oxidačniacuteho čiacutesla kovu na barvu ligandu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Zdroje
wwwwikiskriptaeu
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml
10
Měřeniacute na spektrofotometru
Měřeniacute provaacutediacuteme vždy v teacuteže kyvetě aby byly dodrženy stejneacute podmiacutenky Nejprve
změřiacuteme blank tedy nastaviacuteme nulovou absorbanci roztoku blanku čiacutemž ziacuteskaacuteme bdquobaselineldquo
pro měřeniacute všech standardů i vzorků Tato bdquobaselineldquo musiacute zůstat stejnaacute po celou dobu
měřeniacute nejsme-li si jistiacute změřiacuteme v průběhu analyacutez blank jako vzorek ndash měl by ukazovat
nulovou absorbanci Blank obsahuje jen reagenčniacute směs bez analyzovaneacuteho vzorku Je to tzv
reagenčniacute blank použiacutevaacute se ke kompenzaci vlivu reagenciiacute (Roztok blanku může byacutet
barevnyacute maacuteme-li barevneacute činidlo)
U některyacutech měřeniacute absorbujiacute-li silně složky matrice analytu (seacuterum moč) se použiacutevaacute
rovněž tzv vzorkovyacute blank kteryacute kompenzuje vliv matrice vzorku Vzorkovyacute blank je jen
vzorek doplněnyacute vodou nebo fyziologickyacutem roztokem do celkoveacuteho objemu reakčniacute směsi
neobsahuje reagencie Naměřenaacute absorbance vzorkoveacuteho blanku se odečiacutetaacute od absorbance
přiacuteslušneacuteho vzorku
Spektrofotometr umožňuje měřit absorbance až do 25 vzorky s vyššiacute absorbanciacute se musiacute
ředit a vyacutesledek naacutesobit faktorem ředěniacute V laboratorniacute praxi se při kvantitativniacute analyacuteze
standardně řediacute vzorky s absorbanciacute nad 10 neboť měřeniacute absorbanciacute nad tuto hodnotu je
zatiacuteženo velkou chybou - viz Přesnost fotometrickyacutech metodprůměrnaacute chyba fotometrickeacuteho
stanoveniacute httpwwwwikiskriptaeuwSpektrofotometrie
Stanoveniacute koncentrace pomociacute spektrofotometrie
Nejprve musiacuteme naleacutezt optimaacutelniacute vlnovou deacutelku při ktereacute budeme měřeniacute provaacutedět
Teoreticky bychom mohli měřit při libovolneacute vlnoveacute deacutelce kteraacute je absorbovaacutena v oblasti
maximaacutelniacute absorpce je však měřeniacute nejcitlivějšiacute - molaacuterniacute absorpčniacute koeficient ε je nejvyššiacute a
změny koncentrace jsou zde nejviacutece patrneacute (viz obr11)
Obr 11 Absorpčniacute spektrum manganistanu draselneacuteho (KMnO4) při dvou různyacutech koncentraciacutech Obě spektra majiacute podobnyacute tvar se shodnou vlnovou deacutelkou maximaacutelniacute absorpce (charakterizuje danou laacutetku) Zjištěniacute koncentrace je při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima nejcitlivějšiacute - jsou nejviacutece patrneacute změny koncentrace (Upraveno dle employeesoneontaedukotzjcLABSpec_intropdf)
Proměřiacuteme si tedy absorpčniacute spektrum v
Absorpčniacute spektrum je zaacutevislost
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
ktereacute absorpce dosahuje maxima označujeme jako
Měřeniacute při absorpčniacutem maximu laacutetky
nejnižšiacute koncentrace absorbujiacuteciacute laacutetky
absorbujiacute při stejneacute vlnoveacute
jednotlivyacutech složek ve směsi
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
Obr 12 Absorpčniacute spektrum (
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng
Pokud provedeme měřeniacute absorbance při můžeme několika způsoby
1 Teoreticky je možneacute
znaacuteme-li z literatury molaacuterniacute absorpčniacute
koeficient se může lišit od
Rovněž musiacuteme při tomto způsobu použiacutet přesně danou
roměřiacuteme si tedy absorpčniacute spektrum v celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek (např 300
Absorpčniacute spektrum
Absorpčniacute spektrum je zaacutevislost absorbance na vlnoveacute deacutelce A = f (λ) Tato z
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
osahuje maxima označujeme jako λmax (lambda max)
absorpčniacutem maximu laacutetky je maximaacutelně citliveacute umožňuje stanovit fotometricky
koncentrace absorbujiacuteciacute laacutetky Jsou-li v roztoku přitomny dalšiacute složky ktereacute
eacute deacutelce je zjištěnaacute hodnota absorbance součtem hodnot
složek ve směsi Pokud jsou absorpčniacute maxima jednotlivyacutech složek přiacuteliš
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
Absorpčniacute spektrum (Upraveno dle
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng
Kvantitativniacute analyacuteza
absorbance při optimaacutelniacute vlnoveacute deacutelce kvantifikovat koncentraci
Teoreticky je možneacute vypočiacutetat koncentraci přiacutemo z Lambert
z literatury molaacuterniacute absorpčniacute koeficient neniacute to však nejpřesnějšiacute metoda
koeficient se může lišit od skutečnosti v důsledku různeacute absorptivity rozpouštědel
Rovněž musiacuteme při tomto způsobu použiacutet přesně danou deacutelku kyvety
11
celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek (např 300-800 nm)
(λ) Tato zaacutevislost je
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
je maximaacutelně citliveacute umožňuje stanovit fotometricky
li v roztoku přitomny dalšiacute složky ktereacute
deacutelce je zjištěnaacute hodnota absorbance součtem hodnot
Pokud jsou absorpčniacute maxima jednotlivyacutech složek přiacuteliš
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng)
vlnoveacute deacutelce kvantifikovat koncentraci
vypočiacutetat koncentraci přiacutemo z Lambert-Beerova zaacutekona
neniacute to však nejpřesnějšiacute metoda ndash
důsledku různeacute absorptivity rozpouštědel
kyvety
12
2 Prakticky se provaacutediacute stanoveniacute koncentrace ze směrnice kalibračniacute křivky
Kalibračniacute křivka naacutem rovněž potvrdiacute platnost Lambert-Beerova zaacutekona pro naše
měřeniacute ndash tedy linearitu v celeacutem rozsahu měřeniacute Nepotřebujeme znaacutet hodnotu
molaacuterniacuteho absorpčniacuteho koeficientu a nezaacuteležiacute na šiacuteřce kyvety (všechny vzorky měřiacuteme
ve stejneacute) K sestrojeniacute kalibračniacute křivky potřebujeme řadu standardů o znaacutemeacute
koncentraci kteraacute by měla rovnoměrně pokryacutet rozsah našeho měřeniacute Lze použiacutet 1
standard a rovnoměrně ho naředit pro alespoň 5 bodů kalibračniacute křivky hodnota atestu
standardu pak bude jejiacutem horniacutem bodem U všech standardů změřiacuteme absorbanci
spolu s absorbanciacute neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže
kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Kalibračniacute křivku A = f (c) ziacuteskaacuteme po
vyneseniacute koncentrace standardů na osu x (nezaacutevislaacute proměnnaacute) a absorbance
standardů na osu y (zaacutevislaacute proměnnaacute) V přiacutepadě přesneacuteho měřeniacute ziacuteskaacuteme lineaacuterniacute
zaacutevislost Podle LambertndashBeerova zaacutekona je při nuloveacute koncentraci nulovaacute absorbance
ndash křivka by měla vychaacutezet z bodu 0 Kalibračniacute křivku si můžeme sestrojit na papiacuteře
(A) nebo pomociacute Excelu (B)
(A) Kalibračniacute křivka na papiacuteře
Graficky Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost - pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Obr 13 Kalibračniacute křivka
Vyacutepočtem - kalibračniacutem faktorem Znaacuteme-li koncentraci i absorbanci standardů
můžeme si pro každyacute bod křivky vypočiacutetat faktor Deacutelku draacutehy i absorpčniacute koeficient
můžeme považovat za konstantniacute neboť vzorek i standard měřiacuteme za stejnyacutech
m
m
13
podmiacutenek Ke každeacutemu standardu si vypočiacutetaacuteme faktor jako podiacutel znaacutemeacute koncentrace a
změřeneacute absorbance standardu f = (= převraacutecenaacute hodnota směrnice přiacutemky)
Z těchto faktorů vypočiacutetaacuteme průměrnyacute faktor kteryacutem vynaacutesobiacuteme změřenou
absorbanci vzorku s neznaacutemou koncentraciacute
(B) Kalibračniacute křivka v Excelu
Graficky (po vytištěniacute křivky) Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Vyacutepočtem (Lineaacuterniacute regresiacute z rovnice kalibračniacute křivky)
Postup
rarr Zadaacuteme do tabulky Excelu naměřeneacute absorbance pro přiacuteslušneacute koncentrace
rarr Označeniacutem (myšiacute) vybereme data
rarr Vložiacuteme graf (vybereme bodovyacute)
rarrOznačiacuteme pravou myšiacute libovolnyacute bod přiacutemky a vybereme bdquoPřidat spojnici trenduldquo
14
rarr Zde se objeviacute možnosti z nichž vybereme lineaacuterniacute graf a zatrhneme hodnotu y=0 zobrazeniacute rovnice grafu a hodnoty
spolehlivosti R
rarr Zobraziacute se kalibračniacute přiacutemka spolu s rovnviciacute lineaacuterniacute regrese
Hodnota R2 naacutem ukazuje jak přesně jsme pracovali měla by byacutet ideaacutelně gt 099 (odlehlou hodnotu absorbance vzniklou naacutehodnou chybou lze odstranit)
Kalibračniacute faktor si z rovnice vypočiacutetaacuteme jako převraacutecenou hodnotu směrnice k lineaacuterniacute funkce y = k x) kde y odpoviacutedaacute absorbanci a x odpoviacutedaacute koncentraci tedy 1k (Zde je faktor 100041 = 244) Tiacutemto faktorem pak vynaacutesobiacuteme změřenou absorbanci neznaacutemeacuteho vzorku
Osy i graf pojmenujeme (v Excelu nebo po vytištěniacute)
3 Pokud jsme si ověřili linearitu kalibračniacute křivky (tedy platnost Lambert-Beerova zaacutekona) pro naše měřeniacute můžeme pro vyacutepočet použiacutet metodu jednoho standardu což je nejčastěji využiacutevanaacute metoda v praxi Změřiacuteme absorbanci standardu i neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Platiacute že poměr absorbance standardu a vzorku se rovnaacute poměru jejich koncentraciacute
=
Koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku pak vypočiacutetaacuteme
=
15
Aplikace spektrofotometrie
Kvalitativniacute analyacuteza - Identifikace (shoda spektra a polohy absorpčniacuteho maxima analytu se standardem)
Kvantitativniacute analyacuteza ndash Určeniacute obsahu analytu ve vzorku z vyacutešky signaacutelu absorpčniacuteho maxima
Typy spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
Přiacutemeacute Přiacutemeacute měřeniacute přirozeně absorbujiacuteciacutech laacutetek (např spektrofotometrie likvoru ndash analyacuteza absorpčniacutech maxim hemoglobinu a bilirubinu pro určeniacute přiacutetomnosti a staacuteřiacute krvaacuteceniacute)
Nepřiacutemeacute stanoveniacute laacutetek ktereacute samy nejsou barevneacute mohou však reagovat za tvorby barevneacuteho produktu Stanovujeme je pomociacute tzv indikačniacutech reakciacute Tyto reakce převaacutediacute bezbarvyacute analyt na barevnyacute produkt vhodnyacute ke spektrofotometrickeacutemu stanoveniacute Budeme se s nimi setkaacutevat jednotlivě u dalšiacutech klinicko-biochemickyacutech spektrofotometrickyacutech analyacutez a jejich souhrn bdquoVybraneacute indikačniacute reakceldquo naleznete jako dodatek v praktickyacutech cvičeniacutech věnovanyacutech oxidoredukčniacutem metodaacutem
Typy kvantitativniacuteho spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
End-point Měřiacuteme absorbanci na konci reakce využiacutevaacute se u stanoveniacute řady laacutetek ndash biacutelkoviny mineraacutelů glukoacutezy bilirubinu a mnoha dalšiacutech
Kinetickeacute Měřiacuteme změnu absorbance za časovou jednotku Využiacutevaacute se zejmeacutena u stanoveniacute enzymů
Limitace spektrofotometrie
Ve spektrofotometrii při vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu jsou nejčastějšiacutemi interferenty
hemoglobin (červeneacute zbarveniacute vzorku) bilirubin (žluteacute zbarveniacute vzorku) a triacylglyceroly
(zaacutekal vzorku) Barva krevniacute plazmy ovlivněnaacute uvedenyacutemi interferenty může analyticky
interferovat se spektrofotometrickyacutem měřeniacutem
Obr 14 Zbarveniacute krevniacute plazmy interferenty (Upraveno dle httplaboratoryinfocomtests-affected-
hemolyzed-lipemic-icteric-samples-mechanismprettyPhoto)
16
Hemolyacuteza vzorku byacutevaacute nejčastějšiacute přiacutečinou preanalytickyacutech chyb (= k chybaacutem došlo před
vlastniacute analyacutezou vzorku) Maacuteme-li červeně zabarvenou matrici vzorku ovlivniacute to metody
stanovujiacuteciacute absorbanci bliacutezko absorpčniacuteho maxima hemoglobinu (400 nm) Silnějšiacute hemolyacutezu
nelze eliminovat ani vzorkovyacutem blankem Zakalenyacute vzorek chyloacutezniacuteho seacutera může interferovat
rozptylem zaacuteřeniacute Naacutesledkem analytickyacutech interferenciacute pak může byacutet falešně pozitivniacute nebo
negativniacute vyacutesledek analyacutezy Všechny komerčniacute soupravy musiacute pro každyacute analyt deklarovat
přiacutepustneacute množstviacute interferentu pro vydaacuteniacute validniacuteho vyacutesledku Každyacute vzorek pacienta se před
analyacutezou z hlediska uvedenyacutech interfrentů posuzuje a vzhled vzorku je vždy uveden u
vyacutesledků biochemickeacuteho stanoveniacute (jako hemolytickyacute ikterickyacute nebo chyloacutezniacute)
17
Barevnost koordinačniacutech sloučenin
Porovnaacuteme-li akvakomplexy [ M(H2O)6 ]n+ některyacutech kovů s aquakomplexy přechodnyacutech
prvků rozdiacutel je v jejich barevnosti Aquakomplexy nepřechodnyacutech kovů jsou bezbarveacute
Auakomplexy přechodnyacutech kovů jsou barevneacute
Obr 15 Akvakomplexy přechodnyacutech a nepřechodnyacutech kovů (Obr viz httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Přechodneacute kovy jsou definovaacuteny jako kovy s čaacutestečně zaplněnyacutemi d-orbitaly Tvořiacute
komplexniacute sloučeniny ktereacute jsou často barevneacute
Obr 16 Vazba ligandů kolem centraacutelniacuteho kovu (obr viz
wwwslidesharenetchristophsontagbonding-in-coordination-complexes-part-1)
Navaacuteže-li se 6 ligandů (zde H2O) kolem centraacutelniacuteho iontu (kov) (obr 16) elektrony ligandu
se navzaacutejem odpuzujiacute s elektrony d-orbitalu kovoveacuteho iontu čiacutemž se zvyacutešiacute jejich energie a
naacutesledně se rozštěpiacute na 2 skupiny s různyacutemi energetickyacutemi hladinami Naacutesledujiacuteciacute
scheacutema ukazuje uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody
Obr 17 Uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody (Upraveno
dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
18
5 d-orbitalů se rozděliacute do 2 skupin 2 s vyššiacute a 3 s nižšiacute energiiacute Elektrony původniacuteho orbitalu
se přeskupiacute ndash budou zaplňovat elektrony do orbitalu s nižšiacute energiiacute Aby zaplnily 2 orbitaly
s vyššiacute energiiacute musiacute překonat tzv siacutelu ligandoveacuteho pole ∆E (rozdiacutel energiiacute mezi
rozštěpenyacutemi d orbitaly)
Siacutela ligandoveacuteho pole je tedy energie kterou musiacute elektron překonat aby zaplnil energeticky vyššiacute orbitaly Čiacutem vyššiacute je siacutela ligandoveacuteho pole tiacutem vyššiacute energii vyžaduje elektron k přechodu do vyššiacuteho orbitalu (a tiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku zaacuteřeniacute absorbuje)
Obr 18 Absorce světla při přechodu mezi d-d orbitaly (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Pokud siacutela ligandoveacuteho pole odpoviacutedaacute energii žluteacuteho světla absorpciacute žluteacuteho světla dojde k přechodu elektronu do vyššiacuteho orbitalu Aquakomplex bude miacutet komplementaacuterniacute
modrou barvu
Barvu komplexu ovlivňuje
1 Typ ligandu maacute na barvu komplexu největšiacute vliv Změna zbarveniacute komplexu vlivem různyacutech ligandů je zaacutekladem spektrochemickeacute řady ligandů kde jsou ligandy seřazeny podle klesajiacuteciacute vlnoveacute deacutelky světla absorbovaneacuteho přiacuteslušnyacutemi komplexy viz obr
Obr 19 Nejběžnějšiacute ligandy seřazeneacute podle siacutely ligandoveacuteho pole Ligandy na počaacutetku řady (halogenidy) rozštěpiacute d-orbitaly jen maacutelo ligandy na konci řady (CO CN-) štěpiacute d-orbitaly vyacuterazně
Zaměniacuteme-li v akvakomplexu Cu(II) ligand vody za amoniak změniacute se barva kompexu směrem k nižšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem odpoviacutedajiacuteciacutem vyššiacute energii Prvniacute komplex absorbuje červeneacute světlo druhyacute komplex absorbuje ve žluteacute oblasti Žluteacute světlo maacute vyššiacute energii než červeneacute
19
Obr 20 Vliv typu ligandu na barvu komplexu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
2 Geometrie komplexu ndash počet ligandů navaacutezanyacutech na centraacutelniacute kov Při vzniku oktaedru dochaacuteziacute k vyššiacute miacuteře štěpeniacute než při vzniku tetraedu ndash barva se bude měnit se změnou koordinačniacuteho čiacutesla
Obr 21 Vliv geometrie komplexu na jeho zbarveniacute (Upraveno dle Robert John Lancashire
httpwwwchemuwimonaedujm)
3 Oxidačniacute čiacuteslo centraacutelniacuteho kovu Zvyacutešeniacute oxidačniacuteho čiacutesla centraacutelniacuteho atomu vede k intenzivnějšiacutemu přitahovaacuteniacute ligandů k centraacutelniacutemu atomu čiacutemž roste odpuzovaacuteniacute elektronů siacutela ligandoveacuteho pole se zvyšuje
Změna oxidačniacuteho čiacutesla (z +2 na +3)
Obr 22 Vliv oxidačniacuteho čiacutesla kovu na barvu ligandu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Zdroje
wwwwikiskriptaeu
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml
Proměřiacuteme si tedy absorpčniacute spektrum v
Absorpčniacute spektrum je zaacutevislost
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
ktereacute absorpce dosahuje maxima označujeme jako
Měřeniacute při absorpčniacutem maximu laacutetky
nejnižšiacute koncentrace absorbujiacuteciacute laacutetky
absorbujiacute při stejneacute vlnoveacute
jednotlivyacutech složek ve směsi
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
Obr 12 Absorpčniacute spektrum (
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng
Pokud provedeme měřeniacute absorbance při můžeme několika způsoby
1 Teoreticky je možneacute
znaacuteme-li z literatury molaacuterniacute absorpčniacute
koeficient se může lišit od
Rovněž musiacuteme při tomto způsobu použiacutet přesně danou
roměřiacuteme si tedy absorpčniacute spektrum v celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek (např 300
Absorpčniacute spektrum
Absorpčniacute spektrum je zaacutevislost absorbance na vlnoveacute deacutelce A = f (λ) Tato z
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
osahuje maxima označujeme jako λmax (lambda max)
absorpčniacutem maximu laacutetky je maximaacutelně citliveacute umožňuje stanovit fotometricky
koncentrace absorbujiacuteciacute laacutetky Jsou-li v roztoku přitomny dalšiacute složky ktereacute
eacute deacutelce je zjištěnaacute hodnota absorbance součtem hodnot
složek ve směsi Pokud jsou absorpčniacute maxima jednotlivyacutech složek přiacuteliš
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
Absorpčniacute spektrum (Upraveno dle
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng
Kvantitativniacute analyacuteza
absorbance při optimaacutelniacute vlnoveacute deacutelce kvantifikovat koncentraci
Teoreticky je možneacute vypočiacutetat koncentraci přiacutemo z Lambert
z literatury molaacuterniacute absorpčniacute koeficient neniacute to však nejpřesnějšiacute metoda
koeficient se může lišit od skutečnosti v důsledku různeacute absorptivity rozpouštědel
Rovněž musiacuteme při tomto způsobu použiacutet přesně danou deacutelku kyvety
11
celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek (např 300-800 nm)
(λ) Tato zaacutevislost je
jednoznačnou na koncentraci nezaacutevislou charakteristikou barevneacute laacutetky Pomociacute absorpčniacuteho
spektra zjišťujeme optimaacutelniacute vlnovou deacutelku pro měřeniacute koncentrace laacutetky Vlnovou deacutelku při
je maximaacutelně citliveacute umožňuje stanovit fotometricky
li v roztoku přitomny dalšiacute složky ktereacute
deacutelce je zjištěnaacute hodnota absorbance součtem hodnot
Pokud jsou absorpčniacute maxima jednotlivyacutech složek přiacuteliš
bliacutezko nelze koncentraci laacutetky stanovit bez jejiacute separace (např chromatografiiacute)
httpscommonswikimediaorgwikiFileSpectrale_gevoeligheid_kegeltjespng)
vlnoveacute deacutelce kvantifikovat koncentraci
vypočiacutetat koncentraci přiacutemo z Lambert-Beerova zaacutekona
neniacute to však nejpřesnějšiacute metoda ndash
důsledku různeacute absorptivity rozpouštědel
kyvety
12
2 Prakticky se provaacutediacute stanoveniacute koncentrace ze směrnice kalibračniacute křivky
Kalibračniacute křivka naacutem rovněž potvrdiacute platnost Lambert-Beerova zaacutekona pro naše
měřeniacute ndash tedy linearitu v celeacutem rozsahu měřeniacute Nepotřebujeme znaacutet hodnotu
molaacuterniacuteho absorpčniacuteho koeficientu a nezaacuteležiacute na šiacuteřce kyvety (všechny vzorky měřiacuteme
ve stejneacute) K sestrojeniacute kalibračniacute křivky potřebujeme řadu standardů o znaacutemeacute
koncentraci kteraacute by měla rovnoměrně pokryacutet rozsah našeho měřeniacute Lze použiacutet 1
standard a rovnoměrně ho naředit pro alespoň 5 bodů kalibračniacute křivky hodnota atestu
standardu pak bude jejiacutem horniacutem bodem U všech standardů změřiacuteme absorbanci
spolu s absorbanciacute neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže
kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Kalibračniacute křivku A = f (c) ziacuteskaacuteme po
vyneseniacute koncentrace standardů na osu x (nezaacutevislaacute proměnnaacute) a absorbance
standardů na osu y (zaacutevislaacute proměnnaacute) V přiacutepadě přesneacuteho měřeniacute ziacuteskaacuteme lineaacuterniacute
zaacutevislost Podle LambertndashBeerova zaacutekona je při nuloveacute koncentraci nulovaacute absorbance
ndash křivka by měla vychaacutezet z bodu 0 Kalibračniacute křivku si můžeme sestrojit na papiacuteře
(A) nebo pomociacute Excelu (B)
(A) Kalibračniacute křivka na papiacuteře
Graficky Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost - pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Obr 13 Kalibračniacute křivka
Vyacutepočtem - kalibračniacutem faktorem Znaacuteme-li koncentraci i absorbanci standardů
můžeme si pro každyacute bod křivky vypočiacutetat faktor Deacutelku draacutehy i absorpčniacute koeficient
můžeme považovat za konstantniacute neboť vzorek i standard měřiacuteme za stejnyacutech
m
m
13
podmiacutenek Ke každeacutemu standardu si vypočiacutetaacuteme faktor jako podiacutel znaacutemeacute koncentrace a
změřeneacute absorbance standardu f = (= převraacutecenaacute hodnota směrnice přiacutemky)
Z těchto faktorů vypočiacutetaacuteme průměrnyacute faktor kteryacutem vynaacutesobiacuteme změřenou
absorbanci vzorku s neznaacutemou koncentraciacute
(B) Kalibračniacute křivka v Excelu
Graficky (po vytištěniacute křivky) Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Vyacutepočtem (Lineaacuterniacute regresiacute z rovnice kalibračniacute křivky)
Postup
rarr Zadaacuteme do tabulky Excelu naměřeneacute absorbance pro přiacuteslušneacute koncentrace
rarr Označeniacutem (myšiacute) vybereme data
rarr Vložiacuteme graf (vybereme bodovyacute)
rarrOznačiacuteme pravou myšiacute libovolnyacute bod přiacutemky a vybereme bdquoPřidat spojnici trenduldquo
14
rarr Zde se objeviacute možnosti z nichž vybereme lineaacuterniacute graf a zatrhneme hodnotu y=0 zobrazeniacute rovnice grafu a hodnoty
spolehlivosti R
rarr Zobraziacute se kalibračniacute přiacutemka spolu s rovnviciacute lineaacuterniacute regrese
Hodnota R2 naacutem ukazuje jak přesně jsme pracovali měla by byacutet ideaacutelně gt 099 (odlehlou hodnotu absorbance vzniklou naacutehodnou chybou lze odstranit)
Kalibračniacute faktor si z rovnice vypočiacutetaacuteme jako převraacutecenou hodnotu směrnice k lineaacuterniacute funkce y = k x) kde y odpoviacutedaacute absorbanci a x odpoviacutedaacute koncentraci tedy 1k (Zde je faktor 100041 = 244) Tiacutemto faktorem pak vynaacutesobiacuteme změřenou absorbanci neznaacutemeacuteho vzorku
Osy i graf pojmenujeme (v Excelu nebo po vytištěniacute)
3 Pokud jsme si ověřili linearitu kalibračniacute křivky (tedy platnost Lambert-Beerova zaacutekona) pro naše měřeniacute můžeme pro vyacutepočet použiacutet metodu jednoho standardu což je nejčastěji využiacutevanaacute metoda v praxi Změřiacuteme absorbanci standardu i neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Platiacute že poměr absorbance standardu a vzorku se rovnaacute poměru jejich koncentraciacute
=
Koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku pak vypočiacutetaacuteme
=
15
Aplikace spektrofotometrie
Kvalitativniacute analyacuteza - Identifikace (shoda spektra a polohy absorpčniacuteho maxima analytu se standardem)
Kvantitativniacute analyacuteza ndash Určeniacute obsahu analytu ve vzorku z vyacutešky signaacutelu absorpčniacuteho maxima
Typy spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
Přiacutemeacute Přiacutemeacute měřeniacute přirozeně absorbujiacuteciacutech laacutetek (např spektrofotometrie likvoru ndash analyacuteza absorpčniacutech maxim hemoglobinu a bilirubinu pro určeniacute přiacutetomnosti a staacuteřiacute krvaacuteceniacute)
Nepřiacutemeacute stanoveniacute laacutetek ktereacute samy nejsou barevneacute mohou však reagovat za tvorby barevneacuteho produktu Stanovujeme je pomociacute tzv indikačniacutech reakciacute Tyto reakce převaacutediacute bezbarvyacute analyt na barevnyacute produkt vhodnyacute ke spektrofotometrickeacutemu stanoveniacute Budeme se s nimi setkaacutevat jednotlivě u dalšiacutech klinicko-biochemickyacutech spektrofotometrickyacutech analyacutez a jejich souhrn bdquoVybraneacute indikačniacute reakceldquo naleznete jako dodatek v praktickyacutech cvičeniacutech věnovanyacutech oxidoredukčniacutem metodaacutem
Typy kvantitativniacuteho spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
End-point Měřiacuteme absorbanci na konci reakce využiacutevaacute se u stanoveniacute řady laacutetek ndash biacutelkoviny mineraacutelů glukoacutezy bilirubinu a mnoha dalšiacutech
Kinetickeacute Měřiacuteme změnu absorbance za časovou jednotku Využiacutevaacute se zejmeacutena u stanoveniacute enzymů
Limitace spektrofotometrie
Ve spektrofotometrii při vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu jsou nejčastějšiacutemi interferenty
hemoglobin (červeneacute zbarveniacute vzorku) bilirubin (žluteacute zbarveniacute vzorku) a triacylglyceroly
(zaacutekal vzorku) Barva krevniacute plazmy ovlivněnaacute uvedenyacutemi interferenty může analyticky
interferovat se spektrofotometrickyacutem měřeniacutem
Obr 14 Zbarveniacute krevniacute plazmy interferenty (Upraveno dle httplaboratoryinfocomtests-affected-
hemolyzed-lipemic-icteric-samples-mechanismprettyPhoto)
16
Hemolyacuteza vzorku byacutevaacute nejčastějšiacute přiacutečinou preanalytickyacutech chyb (= k chybaacutem došlo před
vlastniacute analyacutezou vzorku) Maacuteme-li červeně zabarvenou matrici vzorku ovlivniacute to metody
stanovujiacuteciacute absorbanci bliacutezko absorpčniacuteho maxima hemoglobinu (400 nm) Silnějšiacute hemolyacutezu
nelze eliminovat ani vzorkovyacutem blankem Zakalenyacute vzorek chyloacutezniacuteho seacutera může interferovat
rozptylem zaacuteřeniacute Naacutesledkem analytickyacutech interferenciacute pak může byacutet falešně pozitivniacute nebo
negativniacute vyacutesledek analyacutezy Všechny komerčniacute soupravy musiacute pro každyacute analyt deklarovat
přiacutepustneacute množstviacute interferentu pro vydaacuteniacute validniacuteho vyacutesledku Každyacute vzorek pacienta se před
analyacutezou z hlediska uvedenyacutech interfrentů posuzuje a vzhled vzorku je vždy uveden u
vyacutesledků biochemickeacuteho stanoveniacute (jako hemolytickyacute ikterickyacute nebo chyloacutezniacute)
17
Barevnost koordinačniacutech sloučenin
Porovnaacuteme-li akvakomplexy [ M(H2O)6 ]n+ některyacutech kovů s aquakomplexy přechodnyacutech
prvků rozdiacutel je v jejich barevnosti Aquakomplexy nepřechodnyacutech kovů jsou bezbarveacute
Auakomplexy přechodnyacutech kovů jsou barevneacute
Obr 15 Akvakomplexy přechodnyacutech a nepřechodnyacutech kovů (Obr viz httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Přechodneacute kovy jsou definovaacuteny jako kovy s čaacutestečně zaplněnyacutemi d-orbitaly Tvořiacute
komplexniacute sloučeniny ktereacute jsou často barevneacute
Obr 16 Vazba ligandů kolem centraacutelniacuteho kovu (obr viz
wwwslidesharenetchristophsontagbonding-in-coordination-complexes-part-1)
Navaacuteže-li se 6 ligandů (zde H2O) kolem centraacutelniacuteho iontu (kov) (obr 16) elektrony ligandu
se navzaacutejem odpuzujiacute s elektrony d-orbitalu kovoveacuteho iontu čiacutemž se zvyacutešiacute jejich energie a
naacutesledně se rozštěpiacute na 2 skupiny s různyacutemi energetickyacutemi hladinami Naacutesledujiacuteciacute
scheacutema ukazuje uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody
Obr 17 Uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody (Upraveno
dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
18
5 d-orbitalů se rozděliacute do 2 skupin 2 s vyššiacute a 3 s nižšiacute energiiacute Elektrony původniacuteho orbitalu
se přeskupiacute ndash budou zaplňovat elektrony do orbitalu s nižšiacute energiiacute Aby zaplnily 2 orbitaly
s vyššiacute energiiacute musiacute překonat tzv siacutelu ligandoveacuteho pole ∆E (rozdiacutel energiiacute mezi
rozštěpenyacutemi d orbitaly)
Siacutela ligandoveacuteho pole je tedy energie kterou musiacute elektron překonat aby zaplnil energeticky vyššiacute orbitaly Čiacutem vyššiacute je siacutela ligandoveacuteho pole tiacutem vyššiacute energii vyžaduje elektron k přechodu do vyššiacuteho orbitalu (a tiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku zaacuteřeniacute absorbuje)
Obr 18 Absorce světla při přechodu mezi d-d orbitaly (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Pokud siacutela ligandoveacuteho pole odpoviacutedaacute energii žluteacuteho světla absorpciacute žluteacuteho světla dojde k přechodu elektronu do vyššiacuteho orbitalu Aquakomplex bude miacutet komplementaacuterniacute
modrou barvu
Barvu komplexu ovlivňuje
1 Typ ligandu maacute na barvu komplexu největšiacute vliv Změna zbarveniacute komplexu vlivem různyacutech ligandů je zaacutekladem spektrochemickeacute řady ligandů kde jsou ligandy seřazeny podle klesajiacuteciacute vlnoveacute deacutelky světla absorbovaneacuteho přiacuteslušnyacutemi komplexy viz obr
Obr 19 Nejběžnějšiacute ligandy seřazeneacute podle siacutely ligandoveacuteho pole Ligandy na počaacutetku řady (halogenidy) rozštěpiacute d-orbitaly jen maacutelo ligandy na konci řady (CO CN-) štěpiacute d-orbitaly vyacuterazně
Zaměniacuteme-li v akvakomplexu Cu(II) ligand vody za amoniak změniacute se barva kompexu směrem k nižšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem odpoviacutedajiacuteciacutem vyššiacute energii Prvniacute komplex absorbuje červeneacute světlo druhyacute komplex absorbuje ve žluteacute oblasti Žluteacute světlo maacute vyššiacute energii než červeneacute
19
Obr 20 Vliv typu ligandu na barvu komplexu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
2 Geometrie komplexu ndash počet ligandů navaacutezanyacutech na centraacutelniacute kov Při vzniku oktaedru dochaacuteziacute k vyššiacute miacuteře štěpeniacute než při vzniku tetraedu ndash barva se bude měnit se změnou koordinačniacuteho čiacutesla
Obr 21 Vliv geometrie komplexu na jeho zbarveniacute (Upraveno dle Robert John Lancashire
httpwwwchemuwimonaedujm)
3 Oxidačniacute čiacuteslo centraacutelniacuteho kovu Zvyacutešeniacute oxidačniacuteho čiacutesla centraacutelniacuteho atomu vede k intenzivnějšiacutemu přitahovaacuteniacute ligandů k centraacutelniacutemu atomu čiacutemž roste odpuzovaacuteniacute elektronů siacutela ligandoveacuteho pole se zvyšuje
Změna oxidačniacuteho čiacutesla (z +2 na +3)
Obr 22 Vliv oxidačniacuteho čiacutesla kovu na barvu ligandu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Zdroje
wwwwikiskriptaeu
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml
12
2 Prakticky se provaacutediacute stanoveniacute koncentrace ze směrnice kalibračniacute křivky
Kalibračniacute křivka naacutem rovněž potvrdiacute platnost Lambert-Beerova zaacutekona pro naše
měřeniacute ndash tedy linearitu v celeacutem rozsahu měřeniacute Nepotřebujeme znaacutet hodnotu
molaacuterniacuteho absorpčniacuteho koeficientu a nezaacuteležiacute na šiacuteřce kyvety (všechny vzorky měřiacuteme
ve stejneacute) K sestrojeniacute kalibračniacute křivky potřebujeme řadu standardů o znaacutemeacute
koncentraci kteraacute by měla rovnoměrně pokryacutet rozsah našeho měřeniacute Lze použiacutet 1
standard a rovnoměrně ho naředit pro alespoň 5 bodů kalibračniacute křivky hodnota atestu
standardu pak bude jejiacutem horniacutem bodem U všech standardů změřiacuteme absorbanci
spolu s absorbanciacute neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže
kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Kalibračniacute křivku A = f (c) ziacuteskaacuteme po
vyneseniacute koncentrace standardů na osu x (nezaacutevislaacute proměnnaacute) a absorbance
standardů na osu y (zaacutevislaacute proměnnaacute) V přiacutepadě přesneacuteho měřeniacute ziacuteskaacuteme lineaacuterniacute
zaacutevislost Podle LambertndashBeerova zaacutekona je při nuloveacute koncentraci nulovaacute absorbance
ndash křivka by měla vychaacutezet z bodu 0 Kalibračniacute křivku si můžeme sestrojit na papiacuteře
(A) nebo pomociacute Excelu (B)
(A) Kalibračniacute křivka na papiacuteře
Graficky Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost - pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Obr 13 Kalibračniacute křivka
Vyacutepočtem - kalibračniacutem faktorem Znaacuteme-li koncentraci i absorbanci standardů
můžeme si pro každyacute bod křivky vypočiacutetat faktor Deacutelku draacutehy i absorpčniacute koeficient
můžeme považovat za konstantniacute neboť vzorek i standard měřiacuteme za stejnyacutech
m
m
13
podmiacutenek Ke každeacutemu standardu si vypočiacutetaacuteme faktor jako podiacutel znaacutemeacute koncentrace a
změřeneacute absorbance standardu f = (= převraacutecenaacute hodnota směrnice přiacutemky)
Z těchto faktorů vypočiacutetaacuteme průměrnyacute faktor kteryacutem vynaacutesobiacuteme změřenou
absorbanci vzorku s neznaacutemou koncentraciacute
(B) Kalibračniacute křivka v Excelu
Graficky (po vytištěniacute křivky) Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Vyacutepočtem (Lineaacuterniacute regresiacute z rovnice kalibračniacute křivky)
Postup
rarr Zadaacuteme do tabulky Excelu naměřeneacute absorbance pro přiacuteslušneacute koncentrace
rarr Označeniacutem (myšiacute) vybereme data
rarr Vložiacuteme graf (vybereme bodovyacute)
rarrOznačiacuteme pravou myšiacute libovolnyacute bod přiacutemky a vybereme bdquoPřidat spojnici trenduldquo
14
rarr Zde se objeviacute možnosti z nichž vybereme lineaacuterniacute graf a zatrhneme hodnotu y=0 zobrazeniacute rovnice grafu a hodnoty
spolehlivosti R
rarr Zobraziacute se kalibračniacute přiacutemka spolu s rovnviciacute lineaacuterniacute regrese
Hodnota R2 naacutem ukazuje jak přesně jsme pracovali měla by byacutet ideaacutelně gt 099 (odlehlou hodnotu absorbance vzniklou naacutehodnou chybou lze odstranit)
Kalibračniacute faktor si z rovnice vypočiacutetaacuteme jako převraacutecenou hodnotu směrnice k lineaacuterniacute funkce y = k x) kde y odpoviacutedaacute absorbanci a x odpoviacutedaacute koncentraci tedy 1k (Zde je faktor 100041 = 244) Tiacutemto faktorem pak vynaacutesobiacuteme změřenou absorbanci neznaacutemeacuteho vzorku
Osy i graf pojmenujeme (v Excelu nebo po vytištěniacute)
3 Pokud jsme si ověřili linearitu kalibračniacute křivky (tedy platnost Lambert-Beerova zaacutekona) pro naše měřeniacute můžeme pro vyacutepočet použiacutet metodu jednoho standardu což je nejčastěji využiacutevanaacute metoda v praxi Změřiacuteme absorbanci standardu i neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Platiacute že poměr absorbance standardu a vzorku se rovnaacute poměru jejich koncentraciacute
=
Koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku pak vypočiacutetaacuteme
=
15
Aplikace spektrofotometrie
Kvalitativniacute analyacuteza - Identifikace (shoda spektra a polohy absorpčniacuteho maxima analytu se standardem)
Kvantitativniacute analyacuteza ndash Určeniacute obsahu analytu ve vzorku z vyacutešky signaacutelu absorpčniacuteho maxima
Typy spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
Přiacutemeacute Přiacutemeacute měřeniacute přirozeně absorbujiacuteciacutech laacutetek (např spektrofotometrie likvoru ndash analyacuteza absorpčniacutech maxim hemoglobinu a bilirubinu pro určeniacute přiacutetomnosti a staacuteřiacute krvaacuteceniacute)
Nepřiacutemeacute stanoveniacute laacutetek ktereacute samy nejsou barevneacute mohou však reagovat za tvorby barevneacuteho produktu Stanovujeme je pomociacute tzv indikačniacutech reakciacute Tyto reakce převaacutediacute bezbarvyacute analyt na barevnyacute produkt vhodnyacute ke spektrofotometrickeacutemu stanoveniacute Budeme se s nimi setkaacutevat jednotlivě u dalšiacutech klinicko-biochemickyacutech spektrofotometrickyacutech analyacutez a jejich souhrn bdquoVybraneacute indikačniacute reakceldquo naleznete jako dodatek v praktickyacutech cvičeniacutech věnovanyacutech oxidoredukčniacutem metodaacutem
Typy kvantitativniacuteho spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
End-point Měřiacuteme absorbanci na konci reakce využiacutevaacute se u stanoveniacute řady laacutetek ndash biacutelkoviny mineraacutelů glukoacutezy bilirubinu a mnoha dalšiacutech
Kinetickeacute Měřiacuteme změnu absorbance za časovou jednotku Využiacutevaacute se zejmeacutena u stanoveniacute enzymů
Limitace spektrofotometrie
Ve spektrofotometrii při vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu jsou nejčastějšiacutemi interferenty
hemoglobin (červeneacute zbarveniacute vzorku) bilirubin (žluteacute zbarveniacute vzorku) a triacylglyceroly
(zaacutekal vzorku) Barva krevniacute plazmy ovlivněnaacute uvedenyacutemi interferenty může analyticky
interferovat se spektrofotometrickyacutem měřeniacutem
Obr 14 Zbarveniacute krevniacute plazmy interferenty (Upraveno dle httplaboratoryinfocomtests-affected-
hemolyzed-lipemic-icteric-samples-mechanismprettyPhoto)
16
Hemolyacuteza vzorku byacutevaacute nejčastějšiacute přiacutečinou preanalytickyacutech chyb (= k chybaacutem došlo před
vlastniacute analyacutezou vzorku) Maacuteme-li červeně zabarvenou matrici vzorku ovlivniacute to metody
stanovujiacuteciacute absorbanci bliacutezko absorpčniacuteho maxima hemoglobinu (400 nm) Silnějšiacute hemolyacutezu
nelze eliminovat ani vzorkovyacutem blankem Zakalenyacute vzorek chyloacutezniacuteho seacutera může interferovat
rozptylem zaacuteřeniacute Naacutesledkem analytickyacutech interferenciacute pak může byacutet falešně pozitivniacute nebo
negativniacute vyacutesledek analyacutezy Všechny komerčniacute soupravy musiacute pro každyacute analyt deklarovat
přiacutepustneacute množstviacute interferentu pro vydaacuteniacute validniacuteho vyacutesledku Každyacute vzorek pacienta se před
analyacutezou z hlediska uvedenyacutech interfrentů posuzuje a vzhled vzorku je vždy uveden u
vyacutesledků biochemickeacuteho stanoveniacute (jako hemolytickyacute ikterickyacute nebo chyloacutezniacute)
17
Barevnost koordinačniacutech sloučenin
Porovnaacuteme-li akvakomplexy [ M(H2O)6 ]n+ některyacutech kovů s aquakomplexy přechodnyacutech
prvků rozdiacutel je v jejich barevnosti Aquakomplexy nepřechodnyacutech kovů jsou bezbarveacute
Auakomplexy přechodnyacutech kovů jsou barevneacute
Obr 15 Akvakomplexy přechodnyacutech a nepřechodnyacutech kovů (Obr viz httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Přechodneacute kovy jsou definovaacuteny jako kovy s čaacutestečně zaplněnyacutemi d-orbitaly Tvořiacute
komplexniacute sloučeniny ktereacute jsou často barevneacute
Obr 16 Vazba ligandů kolem centraacutelniacuteho kovu (obr viz
wwwslidesharenetchristophsontagbonding-in-coordination-complexes-part-1)
Navaacuteže-li se 6 ligandů (zde H2O) kolem centraacutelniacuteho iontu (kov) (obr 16) elektrony ligandu
se navzaacutejem odpuzujiacute s elektrony d-orbitalu kovoveacuteho iontu čiacutemž se zvyacutešiacute jejich energie a
naacutesledně se rozštěpiacute na 2 skupiny s různyacutemi energetickyacutemi hladinami Naacutesledujiacuteciacute
scheacutema ukazuje uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody
Obr 17 Uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody (Upraveno
dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
18
5 d-orbitalů se rozděliacute do 2 skupin 2 s vyššiacute a 3 s nižšiacute energiiacute Elektrony původniacuteho orbitalu
se přeskupiacute ndash budou zaplňovat elektrony do orbitalu s nižšiacute energiiacute Aby zaplnily 2 orbitaly
s vyššiacute energiiacute musiacute překonat tzv siacutelu ligandoveacuteho pole ∆E (rozdiacutel energiiacute mezi
rozštěpenyacutemi d orbitaly)
Siacutela ligandoveacuteho pole je tedy energie kterou musiacute elektron překonat aby zaplnil energeticky vyššiacute orbitaly Čiacutem vyššiacute je siacutela ligandoveacuteho pole tiacutem vyššiacute energii vyžaduje elektron k přechodu do vyššiacuteho orbitalu (a tiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku zaacuteřeniacute absorbuje)
Obr 18 Absorce světla při přechodu mezi d-d orbitaly (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Pokud siacutela ligandoveacuteho pole odpoviacutedaacute energii žluteacuteho světla absorpciacute žluteacuteho světla dojde k přechodu elektronu do vyššiacuteho orbitalu Aquakomplex bude miacutet komplementaacuterniacute
modrou barvu
Barvu komplexu ovlivňuje
1 Typ ligandu maacute na barvu komplexu největšiacute vliv Změna zbarveniacute komplexu vlivem různyacutech ligandů je zaacutekladem spektrochemickeacute řady ligandů kde jsou ligandy seřazeny podle klesajiacuteciacute vlnoveacute deacutelky světla absorbovaneacuteho přiacuteslušnyacutemi komplexy viz obr
Obr 19 Nejběžnějšiacute ligandy seřazeneacute podle siacutely ligandoveacuteho pole Ligandy na počaacutetku řady (halogenidy) rozštěpiacute d-orbitaly jen maacutelo ligandy na konci řady (CO CN-) štěpiacute d-orbitaly vyacuterazně
Zaměniacuteme-li v akvakomplexu Cu(II) ligand vody za amoniak změniacute se barva kompexu směrem k nižšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem odpoviacutedajiacuteciacutem vyššiacute energii Prvniacute komplex absorbuje červeneacute světlo druhyacute komplex absorbuje ve žluteacute oblasti Žluteacute světlo maacute vyššiacute energii než červeneacute
19
Obr 20 Vliv typu ligandu na barvu komplexu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
2 Geometrie komplexu ndash počet ligandů navaacutezanyacutech na centraacutelniacute kov Při vzniku oktaedru dochaacuteziacute k vyššiacute miacuteře štěpeniacute než při vzniku tetraedu ndash barva se bude měnit se změnou koordinačniacuteho čiacutesla
Obr 21 Vliv geometrie komplexu na jeho zbarveniacute (Upraveno dle Robert John Lancashire
httpwwwchemuwimonaedujm)
3 Oxidačniacute čiacuteslo centraacutelniacuteho kovu Zvyacutešeniacute oxidačniacuteho čiacutesla centraacutelniacuteho atomu vede k intenzivnějšiacutemu přitahovaacuteniacute ligandů k centraacutelniacutemu atomu čiacutemž roste odpuzovaacuteniacute elektronů siacutela ligandoveacuteho pole se zvyšuje
Změna oxidačniacuteho čiacutesla (z +2 na +3)
Obr 22 Vliv oxidačniacuteho čiacutesla kovu na barvu ligandu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Zdroje
wwwwikiskriptaeu
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml
13
podmiacutenek Ke každeacutemu standardu si vypočiacutetaacuteme faktor jako podiacutel znaacutemeacute koncentrace a
změřeneacute absorbance standardu f = (= převraacutecenaacute hodnota směrnice přiacutemky)
Z těchto faktorů vypočiacutetaacuteme průměrnyacute faktor kteryacutem vynaacutesobiacuteme změřenou
absorbanci vzorku s neznaacutemou koncentraciacute
(B) Kalibračniacute křivka v Excelu
Graficky (po vytištěniacute křivky) Křivka maacute lineaacuterniacute zaacutevislost pro každou koncentraci bude absorbance ležet na přiacutemce koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku tak ziacuteskaacuteme odečteniacutem z grafu na ose x
Vyacutepočtem (Lineaacuterniacute regresiacute z rovnice kalibračniacute křivky)
Postup
rarr Zadaacuteme do tabulky Excelu naměřeneacute absorbance pro přiacuteslušneacute koncentrace
rarr Označeniacutem (myšiacute) vybereme data
rarr Vložiacuteme graf (vybereme bodovyacute)
rarrOznačiacuteme pravou myšiacute libovolnyacute bod přiacutemky a vybereme bdquoPřidat spojnici trenduldquo
14
rarr Zde se objeviacute možnosti z nichž vybereme lineaacuterniacute graf a zatrhneme hodnotu y=0 zobrazeniacute rovnice grafu a hodnoty
spolehlivosti R
rarr Zobraziacute se kalibračniacute přiacutemka spolu s rovnviciacute lineaacuterniacute regrese
Hodnota R2 naacutem ukazuje jak přesně jsme pracovali měla by byacutet ideaacutelně gt 099 (odlehlou hodnotu absorbance vzniklou naacutehodnou chybou lze odstranit)
Kalibračniacute faktor si z rovnice vypočiacutetaacuteme jako převraacutecenou hodnotu směrnice k lineaacuterniacute funkce y = k x) kde y odpoviacutedaacute absorbanci a x odpoviacutedaacute koncentraci tedy 1k (Zde je faktor 100041 = 244) Tiacutemto faktorem pak vynaacutesobiacuteme změřenou absorbanci neznaacutemeacuteho vzorku
Osy i graf pojmenujeme (v Excelu nebo po vytištěniacute)
3 Pokud jsme si ověřili linearitu kalibračniacute křivky (tedy platnost Lambert-Beerova zaacutekona) pro naše měřeniacute můžeme pro vyacutepočet použiacutet metodu jednoho standardu což je nejčastěji využiacutevanaacute metoda v praxi Změřiacuteme absorbanci standardu i neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Platiacute že poměr absorbance standardu a vzorku se rovnaacute poměru jejich koncentraciacute
=
Koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku pak vypočiacutetaacuteme
=
15
Aplikace spektrofotometrie
Kvalitativniacute analyacuteza - Identifikace (shoda spektra a polohy absorpčniacuteho maxima analytu se standardem)
Kvantitativniacute analyacuteza ndash Určeniacute obsahu analytu ve vzorku z vyacutešky signaacutelu absorpčniacuteho maxima
Typy spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
Přiacutemeacute Přiacutemeacute měřeniacute přirozeně absorbujiacuteciacutech laacutetek (např spektrofotometrie likvoru ndash analyacuteza absorpčniacutech maxim hemoglobinu a bilirubinu pro určeniacute přiacutetomnosti a staacuteřiacute krvaacuteceniacute)
Nepřiacutemeacute stanoveniacute laacutetek ktereacute samy nejsou barevneacute mohou však reagovat za tvorby barevneacuteho produktu Stanovujeme je pomociacute tzv indikačniacutech reakciacute Tyto reakce převaacutediacute bezbarvyacute analyt na barevnyacute produkt vhodnyacute ke spektrofotometrickeacutemu stanoveniacute Budeme se s nimi setkaacutevat jednotlivě u dalšiacutech klinicko-biochemickyacutech spektrofotometrickyacutech analyacutez a jejich souhrn bdquoVybraneacute indikačniacute reakceldquo naleznete jako dodatek v praktickyacutech cvičeniacutech věnovanyacutech oxidoredukčniacutem metodaacutem
Typy kvantitativniacuteho spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
End-point Měřiacuteme absorbanci na konci reakce využiacutevaacute se u stanoveniacute řady laacutetek ndash biacutelkoviny mineraacutelů glukoacutezy bilirubinu a mnoha dalšiacutech
Kinetickeacute Měřiacuteme změnu absorbance za časovou jednotku Využiacutevaacute se zejmeacutena u stanoveniacute enzymů
Limitace spektrofotometrie
Ve spektrofotometrii při vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu jsou nejčastějšiacutemi interferenty
hemoglobin (červeneacute zbarveniacute vzorku) bilirubin (žluteacute zbarveniacute vzorku) a triacylglyceroly
(zaacutekal vzorku) Barva krevniacute plazmy ovlivněnaacute uvedenyacutemi interferenty může analyticky
interferovat se spektrofotometrickyacutem měřeniacutem
Obr 14 Zbarveniacute krevniacute plazmy interferenty (Upraveno dle httplaboratoryinfocomtests-affected-
hemolyzed-lipemic-icteric-samples-mechanismprettyPhoto)
16
Hemolyacuteza vzorku byacutevaacute nejčastějšiacute přiacutečinou preanalytickyacutech chyb (= k chybaacutem došlo před
vlastniacute analyacutezou vzorku) Maacuteme-li červeně zabarvenou matrici vzorku ovlivniacute to metody
stanovujiacuteciacute absorbanci bliacutezko absorpčniacuteho maxima hemoglobinu (400 nm) Silnějšiacute hemolyacutezu
nelze eliminovat ani vzorkovyacutem blankem Zakalenyacute vzorek chyloacutezniacuteho seacutera může interferovat
rozptylem zaacuteřeniacute Naacutesledkem analytickyacutech interferenciacute pak může byacutet falešně pozitivniacute nebo
negativniacute vyacutesledek analyacutezy Všechny komerčniacute soupravy musiacute pro každyacute analyt deklarovat
přiacutepustneacute množstviacute interferentu pro vydaacuteniacute validniacuteho vyacutesledku Každyacute vzorek pacienta se před
analyacutezou z hlediska uvedenyacutech interfrentů posuzuje a vzhled vzorku je vždy uveden u
vyacutesledků biochemickeacuteho stanoveniacute (jako hemolytickyacute ikterickyacute nebo chyloacutezniacute)
17
Barevnost koordinačniacutech sloučenin
Porovnaacuteme-li akvakomplexy [ M(H2O)6 ]n+ některyacutech kovů s aquakomplexy přechodnyacutech
prvků rozdiacutel je v jejich barevnosti Aquakomplexy nepřechodnyacutech kovů jsou bezbarveacute
Auakomplexy přechodnyacutech kovů jsou barevneacute
Obr 15 Akvakomplexy přechodnyacutech a nepřechodnyacutech kovů (Obr viz httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Přechodneacute kovy jsou definovaacuteny jako kovy s čaacutestečně zaplněnyacutemi d-orbitaly Tvořiacute
komplexniacute sloučeniny ktereacute jsou často barevneacute
Obr 16 Vazba ligandů kolem centraacutelniacuteho kovu (obr viz
wwwslidesharenetchristophsontagbonding-in-coordination-complexes-part-1)
Navaacuteže-li se 6 ligandů (zde H2O) kolem centraacutelniacuteho iontu (kov) (obr 16) elektrony ligandu
se navzaacutejem odpuzujiacute s elektrony d-orbitalu kovoveacuteho iontu čiacutemž se zvyacutešiacute jejich energie a
naacutesledně se rozštěpiacute na 2 skupiny s různyacutemi energetickyacutemi hladinami Naacutesledujiacuteciacute
scheacutema ukazuje uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody
Obr 17 Uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody (Upraveno
dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
18
5 d-orbitalů se rozděliacute do 2 skupin 2 s vyššiacute a 3 s nižšiacute energiiacute Elektrony původniacuteho orbitalu
se přeskupiacute ndash budou zaplňovat elektrony do orbitalu s nižšiacute energiiacute Aby zaplnily 2 orbitaly
s vyššiacute energiiacute musiacute překonat tzv siacutelu ligandoveacuteho pole ∆E (rozdiacutel energiiacute mezi
rozštěpenyacutemi d orbitaly)
Siacutela ligandoveacuteho pole je tedy energie kterou musiacute elektron překonat aby zaplnil energeticky vyššiacute orbitaly Čiacutem vyššiacute je siacutela ligandoveacuteho pole tiacutem vyššiacute energii vyžaduje elektron k přechodu do vyššiacuteho orbitalu (a tiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku zaacuteřeniacute absorbuje)
Obr 18 Absorce světla při přechodu mezi d-d orbitaly (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Pokud siacutela ligandoveacuteho pole odpoviacutedaacute energii žluteacuteho světla absorpciacute žluteacuteho světla dojde k přechodu elektronu do vyššiacuteho orbitalu Aquakomplex bude miacutet komplementaacuterniacute
modrou barvu
Barvu komplexu ovlivňuje
1 Typ ligandu maacute na barvu komplexu největšiacute vliv Změna zbarveniacute komplexu vlivem různyacutech ligandů je zaacutekladem spektrochemickeacute řady ligandů kde jsou ligandy seřazeny podle klesajiacuteciacute vlnoveacute deacutelky světla absorbovaneacuteho přiacuteslušnyacutemi komplexy viz obr
Obr 19 Nejběžnějšiacute ligandy seřazeneacute podle siacutely ligandoveacuteho pole Ligandy na počaacutetku řady (halogenidy) rozštěpiacute d-orbitaly jen maacutelo ligandy na konci řady (CO CN-) štěpiacute d-orbitaly vyacuterazně
Zaměniacuteme-li v akvakomplexu Cu(II) ligand vody za amoniak změniacute se barva kompexu směrem k nižšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem odpoviacutedajiacuteciacutem vyššiacute energii Prvniacute komplex absorbuje červeneacute světlo druhyacute komplex absorbuje ve žluteacute oblasti Žluteacute světlo maacute vyššiacute energii než červeneacute
19
Obr 20 Vliv typu ligandu na barvu komplexu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
2 Geometrie komplexu ndash počet ligandů navaacutezanyacutech na centraacutelniacute kov Při vzniku oktaedru dochaacuteziacute k vyššiacute miacuteře štěpeniacute než při vzniku tetraedu ndash barva se bude měnit se změnou koordinačniacuteho čiacutesla
Obr 21 Vliv geometrie komplexu na jeho zbarveniacute (Upraveno dle Robert John Lancashire
httpwwwchemuwimonaedujm)
3 Oxidačniacute čiacuteslo centraacutelniacuteho kovu Zvyacutešeniacute oxidačniacuteho čiacutesla centraacutelniacuteho atomu vede k intenzivnějšiacutemu přitahovaacuteniacute ligandů k centraacutelniacutemu atomu čiacutemž roste odpuzovaacuteniacute elektronů siacutela ligandoveacuteho pole se zvyšuje
Změna oxidačniacuteho čiacutesla (z +2 na +3)
Obr 22 Vliv oxidačniacuteho čiacutesla kovu na barvu ligandu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Zdroje
wwwwikiskriptaeu
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml
14
rarr Zde se objeviacute možnosti z nichž vybereme lineaacuterniacute graf a zatrhneme hodnotu y=0 zobrazeniacute rovnice grafu a hodnoty
spolehlivosti R
rarr Zobraziacute se kalibračniacute přiacutemka spolu s rovnviciacute lineaacuterniacute regrese
Hodnota R2 naacutem ukazuje jak přesně jsme pracovali měla by byacutet ideaacutelně gt 099 (odlehlou hodnotu absorbance vzniklou naacutehodnou chybou lze odstranit)
Kalibračniacute faktor si z rovnice vypočiacutetaacuteme jako převraacutecenou hodnotu směrnice k lineaacuterniacute funkce y = k x) kde y odpoviacutedaacute absorbanci a x odpoviacutedaacute koncentraci tedy 1k (Zde je faktor 100041 = 244) Tiacutemto faktorem pak vynaacutesobiacuteme změřenou absorbanci neznaacutemeacuteho vzorku
Osy i graf pojmenujeme (v Excelu nebo po vytištěniacute)
3 Pokud jsme si ověřili linearitu kalibračniacute křivky (tedy platnost Lambert-Beerova zaacutekona) pro naše měřeniacute můžeme pro vyacutepočet použiacutet metodu jednoho standardu což je nejčastěji využiacutevanaacute metoda v praxi Změřiacuteme absorbanci standardu i neznaacutemeacuteho vzorku (při vlnoveacute deacutelce absorpčniacuteho maxima v teacuteže kyvetě a v přiacutestroji vynulovaneacutem na blank) Platiacute že poměr absorbance standardu a vzorku se rovnaacute poměru jejich koncentraciacute
=
Koncentraci neznaacutemeacuteho vzorku pak vypočiacutetaacuteme
=
15
Aplikace spektrofotometrie
Kvalitativniacute analyacuteza - Identifikace (shoda spektra a polohy absorpčniacuteho maxima analytu se standardem)
Kvantitativniacute analyacuteza ndash Určeniacute obsahu analytu ve vzorku z vyacutešky signaacutelu absorpčniacuteho maxima
Typy spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
Přiacutemeacute Přiacutemeacute měřeniacute přirozeně absorbujiacuteciacutech laacutetek (např spektrofotometrie likvoru ndash analyacuteza absorpčniacutech maxim hemoglobinu a bilirubinu pro určeniacute přiacutetomnosti a staacuteřiacute krvaacuteceniacute)
Nepřiacutemeacute stanoveniacute laacutetek ktereacute samy nejsou barevneacute mohou však reagovat za tvorby barevneacuteho produktu Stanovujeme je pomociacute tzv indikačniacutech reakciacute Tyto reakce převaacutediacute bezbarvyacute analyt na barevnyacute produkt vhodnyacute ke spektrofotometrickeacutemu stanoveniacute Budeme se s nimi setkaacutevat jednotlivě u dalšiacutech klinicko-biochemickyacutech spektrofotometrickyacutech analyacutez a jejich souhrn bdquoVybraneacute indikačniacute reakceldquo naleznete jako dodatek v praktickyacutech cvičeniacutech věnovanyacutech oxidoredukčniacutem metodaacutem
Typy kvantitativniacuteho spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
End-point Měřiacuteme absorbanci na konci reakce využiacutevaacute se u stanoveniacute řady laacutetek ndash biacutelkoviny mineraacutelů glukoacutezy bilirubinu a mnoha dalšiacutech
Kinetickeacute Měřiacuteme změnu absorbance za časovou jednotku Využiacutevaacute se zejmeacutena u stanoveniacute enzymů
Limitace spektrofotometrie
Ve spektrofotometrii při vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu jsou nejčastějšiacutemi interferenty
hemoglobin (červeneacute zbarveniacute vzorku) bilirubin (žluteacute zbarveniacute vzorku) a triacylglyceroly
(zaacutekal vzorku) Barva krevniacute plazmy ovlivněnaacute uvedenyacutemi interferenty může analyticky
interferovat se spektrofotometrickyacutem měřeniacutem
Obr 14 Zbarveniacute krevniacute plazmy interferenty (Upraveno dle httplaboratoryinfocomtests-affected-
hemolyzed-lipemic-icteric-samples-mechanismprettyPhoto)
16
Hemolyacuteza vzorku byacutevaacute nejčastějšiacute přiacutečinou preanalytickyacutech chyb (= k chybaacutem došlo před
vlastniacute analyacutezou vzorku) Maacuteme-li červeně zabarvenou matrici vzorku ovlivniacute to metody
stanovujiacuteciacute absorbanci bliacutezko absorpčniacuteho maxima hemoglobinu (400 nm) Silnějšiacute hemolyacutezu
nelze eliminovat ani vzorkovyacutem blankem Zakalenyacute vzorek chyloacutezniacuteho seacutera může interferovat
rozptylem zaacuteřeniacute Naacutesledkem analytickyacutech interferenciacute pak může byacutet falešně pozitivniacute nebo
negativniacute vyacutesledek analyacutezy Všechny komerčniacute soupravy musiacute pro každyacute analyt deklarovat
přiacutepustneacute množstviacute interferentu pro vydaacuteniacute validniacuteho vyacutesledku Každyacute vzorek pacienta se před
analyacutezou z hlediska uvedenyacutech interfrentů posuzuje a vzhled vzorku je vždy uveden u
vyacutesledků biochemickeacuteho stanoveniacute (jako hemolytickyacute ikterickyacute nebo chyloacutezniacute)
17
Barevnost koordinačniacutech sloučenin
Porovnaacuteme-li akvakomplexy [ M(H2O)6 ]n+ některyacutech kovů s aquakomplexy přechodnyacutech
prvků rozdiacutel je v jejich barevnosti Aquakomplexy nepřechodnyacutech kovů jsou bezbarveacute
Auakomplexy přechodnyacutech kovů jsou barevneacute
Obr 15 Akvakomplexy přechodnyacutech a nepřechodnyacutech kovů (Obr viz httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Přechodneacute kovy jsou definovaacuteny jako kovy s čaacutestečně zaplněnyacutemi d-orbitaly Tvořiacute
komplexniacute sloučeniny ktereacute jsou často barevneacute
Obr 16 Vazba ligandů kolem centraacutelniacuteho kovu (obr viz
wwwslidesharenetchristophsontagbonding-in-coordination-complexes-part-1)
Navaacuteže-li se 6 ligandů (zde H2O) kolem centraacutelniacuteho iontu (kov) (obr 16) elektrony ligandu
se navzaacutejem odpuzujiacute s elektrony d-orbitalu kovoveacuteho iontu čiacutemž se zvyacutešiacute jejich energie a
naacutesledně se rozštěpiacute na 2 skupiny s různyacutemi energetickyacutemi hladinami Naacutesledujiacuteciacute
scheacutema ukazuje uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody
Obr 17 Uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody (Upraveno
dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
18
5 d-orbitalů se rozděliacute do 2 skupin 2 s vyššiacute a 3 s nižšiacute energiiacute Elektrony původniacuteho orbitalu
se přeskupiacute ndash budou zaplňovat elektrony do orbitalu s nižšiacute energiiacute Aby zaplnily 2 orbitaly
s vyššiacute energiiacute musiacute překonat tzv siacutelu ligandoveacuteho pole ∆E (rozdiacutel energiiacute mezi
rozštěpenyacutemi d orbitaly)
Siacutela ligandoveacuteho pole je tedy energie kterou musiacute elektron překonat aby zaplnil energeticky vyššiacute orbitaly Čiacutem vyššiacute je siacutela ligandoveacuteho pole tiacutem vyššiacute energii vyžaduje elektron k přechodu do vyššiacuteho orbitalu (a tiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku zaacuteřeniacute absorbuje)
Obr 18 Absorce světla při přechodu mezi d-d orbitaly (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Pokud siacutela ligandoveacuteho pole odpoviacutedaacute energii žluteacuteho světla absorpciacute žluteacuteho světla dojde k přechodu elektronu do vyššiacuteho orbitalu Aquakomplex bude miacutet komplementaacuterniacute
modrou barvu
Barvu komplexu ovlivňuje
1 Typ ligandu maacute na barvu komplexu největšiacute vliv Změna zbarveniacute komplexu vlivem různyacutech ligandů je zaacutekladem spektrochemickeacute řady ligandů kde jsou ligandy seřazeny podle klesajiacuteciacute vlnoveacute deacutelky světla absorbovaneacuteho přiacuteslušnyacutemi komplexy viz obr
Obr 19 Nejběžnějšiacute ligandy seřazeneacute podle siacutely ligandoveacuteho pole Ligandy na počaacutetku řady (halogenidy) rozštěpiacute d-orbitaly jen maacutelo ligandy na konci řady (CO CN-) štěpiacute d-orbitaly vyacuterazně
Zaměniacuteme-li v akvakomplexu Cu(II) ligand vody za amoniak změniacute se barva kompexu směrem k nižšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem odpoviacutedajiacuteciacutem vyššiacute energii Prvniacute komplex absorbuje červeneacute světlo druhyacute komplex absorbuje ve žluteacute oblasti Žluteacute světlo maacute vyššiacute energii než červeneacute
19
Obr 20 Vliv typu ligandu na barvu komplexu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
2 Geometrie komplexu ndash počet ligandů navaacutezanyacutech na centraacutelniacute kov Při vzniku oktaedru dochaacuteziacute k vyššiacute miacuteře štěpeniacute než při vzniku tetraedu ndash barva se bude měnit se změnou koordinačniacuteho čiacutesla
Obr 21 Vliv geometrie komplexu na jeho zbarveniacute (Upraveno dle Robert John Lancashire
httpwwwchemuwimonaedujm)
3 Oxidačniacute čiacuteslo centraacutelniacuteho kovu Zvyacutešeniacute oxidačniacuteho čiacutesla centraacutelniacuteho atomu vede k intenzivnějšiacutemu přitahovaacuteniacute ligandů k centraacutelniacutemu atomu čiacutemž roste odpuzovaacuteniacute elektronů siacutela ligandoveacuteho pole se zvyšuje
Změna oxidačniacuteho čiacutesla (z +2 na +3)
Obr 22 Vliv oxidačniacuteho čiacutesla kovu na barvu ligandu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Zdroje
wwwwikiskriptaeu
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml
15
Aplikace spektrofotometrie
Kvalitativniacute analyacuteza - Identifikace (shoda spektra a polohy absorpčniacuteho maxima analytu se standardem)
Kvantitativniacute analyacuteza ndash Určeniacute obsahu analytu ve vzorku z vyacutešky signaacutelu absorpčniacuteho maxima
Typy spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
Přiacutemeacute Přiacutemeacute měřeniacute přirozeně absorbujiacuteciacutech laacutetek (např spektrofotometrie likvoru ndash analyacuteza absorpčniacutech maxim hemoglobinu a bilirubinu pro určeniacute přiacutetomnosti a staacuteřiacute krvaacuteceniacute)
Nepřiacutemeacute stanoveniacute laacutetek ktereacute samy nejsou barevneacute mohou však reagovat za tvorby barevneacuteho produktu Stanovujeme je pomociacute tzv indikačniacutech reakciacute Tyto reakce převaacutediacute bezbarvyacute analyt na barevnyacute produkt vhodnyacute ke spektrofotometrickeacutemu stanoveniacute Budeme se s nimi setkaacutevat jednotlivě u dalšiacutech klinicko-biochemickyacutech spektrofotometrickyacutech analyacutez a jejich souhrn bdquoVybraneacute indikačniacute reakceldquo naleznete jako dodatek v praktickyacutech cvičeniacutech věnovanyacutech oxidoredukčniacutem metodaacutem
Typy kvantitativniacuteho spektrofotometrickeacuteho stanoveniacute
End-point Měřiacuteme absorbanci na konci reakce využiacutevaacute se u stanoveniacute řady laacutetek ndash biacutelkoviny mineraacutelů glukoacutezy bilirubinu a mnoha dalšiacutech
Kinetickeacute Měřiacuteme změnu absorbance za časovou jednotku Využiacutevaacute se zejmeacutena u stanoveniacute enzymů
Limitace spektrofotometrie
Ve spektrofotometrii při vyšetřeniacute biologickeacuteho materiaacutelu jsou nejčastějšiacutemi interferenty
hemoglobin (červeneacute zbarveniacute vzorku) bilirubin (žluteacute zbarveniacute vzorku) a triacylglyceroly
(zaacutekal vzorku) Barva krevniacute plazmy ovlivněnaacute uvedenyacutemi interferenty může analyticky
interferovat se spektrofotometrickyacutem měřeniacutem
Obr 14 Zbarveniacute krevniacute plazmy interferenty (Upraveno dle httplaboratoryinfocomtests-affected-
hemolyzed-lipemic-icteric-samples-mechanismprettyPhoto)
16
Hemolyacuteza vzorku byacutevaacute nejčastějšiacute přiacutečinou preanalytickyacutech chyb (= k chybaacutem došlo před
vlastniacute analyacutezou vzorku) Maacuteme-li červeně zabarvenou matrici vzorku ovlivniacute to metody
stanovujiacuteciacute absorbanci bliacutezko absorpčniacuteho maxima hemoglobinu (400 nm) Silnějšiacute hemolyacutezu
nelze eliminovat ani vzorkovyacutem blankem Zakalenyacute vzorek chyloacutezniacuteho seacutera může interferovat
rozptylem zaacuteřeniacute Naacutesledkem analytickyacutech interferenciacute pak může byacutet falešně pozitivniacute nebo
negativniacute vyacutesledek analyacutezy Všechny komerčniacute soupravy musiacute pro každyacute analyt deklarovat
přiacutepustneacute množstviacute interferentu pro vydaacuteniacute validniacuteho vyacutesledku Každyacute vzorek pacienta se před
analyacutezou z hlediska uvedenyacutech interfrentů posuzuje a vzhled vzorku je vždy uveden u
vyacutesledků biochemickeacuteho stanoveniacute (jako hemolytickyacute ikterickyacute nebo chyloacutezniacute)
17
Barevnost koordinačniacutech sloučenin
Porovnaacuteme-li akvakomplexy [ M(H2O)6 ]n+ některyacutech kovů s aquakomplexy přechodnyacutech
prvků rozdiacutel je v jejich barevnosti Aquakomplexy nepřechodnyacutech kovů jsou bezbarveacute
Auakomplexy přechodnyacutech kovů jsou barevneacute
Obr 15 Akvakomplexy přechodnyacutech a nepřechodnyacutech kovů (Obr viz httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Přechodneacute kovy jsou definovaacuteny jako kovy s čaacutestečně zaplněnyacutemi d-orbitaly Tvořiacute
komplexniacute sloučeniny ktereacute jsou často barevneacute
Obr 16 Vazba ligandů kolem centraacutelniacuteho kovu (obr viz
wwwslidesharenetchristophsontagbonding-in-coordination-complexes-part-1)
Navaacuteže-li se 6 ligandů (zde H2O) kolem centraacutelniacuteho iontu (kov) (obr 16) elektrony ligandu
se navzaacutejem odpuzujiacute s elektrony d-orbitalu kovoveacuteho iontu čiacutemž se zvyacutešiacute jejich energie a
naacutesledně se rozštěpiacute na 2 skupiny s různyacutemi energetickyacutemi hladinami Naacutesledujiacuteciacute
scheacutema ukazuje uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody
Obr 17 Uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody (Upraveno
dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
18
5 d-orbitalů se rozděliacute do 2 skupin 2 s vyššiacute a 3 s nižšiacute energiiacute Elektrony původniacuteho orbitalu
se přeskupiacute ndash budou zaplňovat elektrony do orbitalu s nižšiacute energiiacute Aby zaplnily 2 orbitaly
s vyššiacute energiiacute musiacute překonat tzv siacutelu ligandoveacuteho pole ∆E (rozdiacutel energiiacute mezi
rozštěpenyacutemi d orbitaly)
Siacutela ligandoveacuteho pole je tedy energie kterou musiacute elektron překonat aby zaplnil energeticky vyššiacute orbitaly Čiacutem vyššiacute je siacutela ligandoveacuteho pole tiacutem vyššiacute energii vyžaduje elektron k přechodu do vyššiacuteho orbitalu (a tiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku zaacuteřeniacute absorbuje)
Obr 18 Absorce světla při přechodu mezi d-d orbitaly (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Pokud siacutela ligandoveacuteho pole odpoviacutedaacute energii žluteacuteho světla absorpciacute žluteacuteho světla dojde k přechodu elektronu do vyššiacuteho orbitalu Aquakomplex bude miacutet komplementaacuterniacute
modrou barvu
Barvu komplexu ovlivňuje
1 Typ ligandu maacute na barvu komplexu největšiacute vliv Změna zbarveniacute komplexu vlivem různyacutech ligandů je zaacutekladem spektrochemickeacute řady ligandů kde jsou ligandy seřazeny podle klesajiacuteciacute vlnoveacute deacutelky světla absorbovaneacuteho přiacuteslušnyacutemi komplexy viz obr
Obr 19 Nejběžnějšiacute ligandy seřazeneacute podle siacutely ligandoveacuteho pole Ligandy na počaacutetku řady (halogenidy) rozštěpiacute d-orbitaly jen maacutelo ligandy na konci řady (CO CN-) štěpiacute d-orbitaly vyacuterazně
Zaměniacuteme-li v akvakomplexu Cu(II) ligand vody za amoniak změniacute se barva kompexu směrem k nižšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem odpoviacutedajiacuteciacutem vyššiacute energii Prvniacute komplex absorbuje červeneacute světlo druhyacute komplex absorbuje ve žluteacute oblasti Žluteacute světlo maacute vyššiacute energii než červeneacute
19
Obr 20 Vliv typu ligandu na barvu komplexu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
2 Geometrie komplexu ndash počet ligandů navaacutezanyacutech na centraacutelniacute kov Při vzniku oktaedru dochaacuteziacute k vyššiacute miacuteře štěpeniacute než při vzniku tetraedu ndash barva se bude měnit se změnou koordinačniacuteho čiacutesla
Obr 21 Vliv geometrie komplexu na jeho zbarveniacute (Upraveno dle Robert John Lancashire
httpwwwchemuwimonaedujm)
3 Oxidačniacute čiacuteslo centraacutelniacuteho kovu Zvyacutešeniacute oxidačniacuteho čiacutesla centraacutelniacuteho atomu vede k intenzivnějšiacutemu přitahovaacuteniacute ligandů k centraacutelniacutemu atomu čiacutemž roste odpuzovaacuteniacute elektronů siacutela ligandoveacuteho pole se zvyšuje
Změna oxidačniacuteho čiacutesla (z +2 na +3)
Obr 22 Vliv oxidačniacuteho čiacutesla kovu na barvu ligandu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Zdroje
wwwwikiskriptaeu
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml
16
Hemolyacuteza vzorku byacutevaacute nejčastějšiacute přiacutečinou preanalytickyacutech chyb (= k chybaacutem došlo před
vlastniacute analyacutezou vzorku) Maacuteme-li červeně zabarvenou matrici vzorku ovlivniacute to metody
stanovujiacuteciacute absorbanci bliacutezko absorpčniacuteho maxima hemoglobinu (400 nm) Silnějšiacute hemolyacutezu
nelze eliminovat ani vzorkovyacutem blankem Zakalenyacute vzorek chyloacutezniacuteho seacutera může interferovat
rozptylem zaacuteřeniacute Naacutesledkem analytickyacutech interferenciacute pak může byacutet falešně pozitivniacute nebo
negativniacute vyacutesledek analyacutezy Všechny komerčniacute soupravy musiacute pro každyacute analyt deklarovat
přiacutepustneacute množstviacute interferentu pro vydaacuteniacute validniacuteho vyacutesledku Každyacute vzorek pacienta se před
analyacutezou z hlediska uvedenyacutech interfrentů posuzuje a vzhled vzorku je vždy uveden u
vyacutesledků biochemickeacuteho stanoveniacute (jako hemolytickyacute ikterickyacute nebo chyloacutezniacute)
17
Barevnost koordinačniacutech sloučenin
Porovnaacuteme-li akvakomplexy [ M(H2O)6 ]n+ některyacutech kovů s aquakomplexy přechodnyacutech
prvků rozdiacutel je v jejich barevnosti Aquakomplexy nepřechodnyacutech kovů jsou bezbarveacute
Auakomplexy přechodnyacutech kovů jsou barevneacute
Obr 15 Akvakomplexy přechodnyacutech a nepřechodnyacutech kovů (Obr viz httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Přechodneacute kovy jsou definovaacuteny jako kovy s čaacutestečně zaplněnyacutemi d-orbitaly Tvořiacute
komplexniacute sloučeniny ktereacute jsou často barevneacute
Obr 16 Vazba ligandů kolem centraacutelniacuteho kovu (obr viz
wwwslidesharenetchristophsontagbonding-in-coordination-complexes-part-1)
Navaacuteže-li se 6 ligandů (zde H2O) kolem centraacutelniacuteho iontu (kov) (obr 16) elektrony ligandu
se navzaacutejem odpuzujiacute s elektrony d-orbitalu kovoveacuteho iontu čiacutemž se zvyacutešiacute jejich energie a
naacutesledně se rozštěpiacute na 2 skupiny s různyacutemi energetickyacutemi hladinami Naacutesledujiacuteciacute
scheacutema ukazuje uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody
Obr 17 Uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody (Upraveno
dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
18
5 d-orbitalů se rozděliacute do 2 skupin 2 s vyššiacute a 3 s nižšiacute energiiacute Elektrony původniacuteho orbitalu
se přeskupiacute ndash budou zaplňovat elektrony do orbitalu s nižšiacute energiiacute Aby zaplnily 2 orbitaly
s vyššiacute energiiacute musiacute překonat tzv siacutelu ligandoveacuteho pole ∆E (rozdiacutel energiiacute mezi
rozštěpenyacutemi d orbitaly)
Siacutela ligandoveacuteho pole je tedy energie kterou musiacute elektron překonat aby zaplnil energeticky vyššiacute orbitaly Čiacutem vyššiacute je siacutela ligandoveacuteho pole tiacutem vyššiacute energii vyžaduje elektron k přechodu do vyššiacuteho orbitalu (a tiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku zaacuteřeniacute absorbuje)
Obr 18 Absorce světla při přechodu mezi d-d orbitaly (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Pokud siacutela ligandoveacuteho pole odpoviacutedaacute energii žluteacuteho světla absorpciacute žluteacuteho světla dojde k přechodu elektronu do vyššiacuteho orbitalu Aquakomplex bude miacutet komplementaacuterniacute
modrou barvu
Barvu komplexu ovlivňuje
1 Typ ligandu maacute na barvu komplexu největšiacute vliv Změna zbarveniacute komplexu vlivem různyacutech ligandů je zaacutekladem spektrochemickeacute řady ligandů kde jsou ligandy seřazeny podle klesajiacuteciacute vlnoveacute deacutelky světla absorbovaneacuteho přiacuteslušnyacutemi komplexy viz obr
Obr 19 Nejběžnějšiacute ligandy seřazeneacute podle siacutely ligandoveacuteho pole Ligandy na počaacutetku řady (halogenidy) rozštěpiacute d-orbitaly jen maacutelo ligandy na konci řady (CO CN-) štěpiacute d-orbitaly vyacuterazně
Zaměniacuteme-li v akvakomplexu Cu(II) ligand vody za amoniak změniacute se barva kompexu směrem k nižšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem odpoviacutedajiacuteciacutem vyššiacute energii Prvniacute komplex absorbuje červeneacute světlo druhyacute komplex absorbuje ve žluteacute oblasti Žluteacute světlo maacute vyššiacute energii než červeneacute
19
Obr 20 Vliv typu ligandu na barvu komplexu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
2 Geometrie komplexu ndash počet ligandů navaacutezanyacutech na centraacutelniacute kov Při vzniku oktaedru dochaacuteziacute k vyššiacute miacuteře štěpeniacute než při vzniku tetraedu ndash barva se bude měnit se změnou koordinačniacuteho čiacutesla
Obr 21 Vliv geometrie komplexu na jeho zbarveniacute (Upraveno dle Robert John Lancashire
httpwwwchemuwimonaedujm)
3 Oxidačniacute čiacuteslo centraacutelniacuteho kovu Zvyacutešeniacute oxidačniacuteho čiacutesla centraacutelniacuteho atomu vede k intenzivnějšiacutemu přitahovaacuteniacute ligandů k centraacutelniacutemu atomu čiacutemž roste odpuzovaacuteniacute elektronů siacutela ligandoveacuteho pole se zvyšuje
Změna oxidačniacuteho čiacutesla (z +2 na +3)
Obr 22 Vliv oxidačniacuteho čiacutesla kovu na barvu ligandu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Zdroje
wwwwikiskriptaeu
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml
17
Barevnost koordinačniacutech sloučenin
Porovnaacuteme-li akvakomplexy [ M(H2O)6 ]n+ některyacutech kovů s aquakomplexy přechodnyacutech
prvků rozdiacutel je v jejich barevnosti Aquakomplexy nepřechodnyacutech kovů jsou bezbarveacute
Auakomplexy přechodnyacutech kovů jsou barevneacute
Obr 15 Akvakomplexy přechodnyacutech a nepřechodnyacutech kovů (Obr viz httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Přechodneacute kovy jsou definovaacuteny jako kovy s čaacutestečně zaplněnyacutemi d-orbitaly Tvořiacute
komplexniacute sloučeniny ktereacute jsou často barevneacute
Obr 16 Vazba ligandů kolem centraacutelniacuteho kovu (obr viz
wwwslidesharenetchristophsontagbonding-in-coordination-complexes-part-1)
Navaacuteže-li se 6 ligandů (zde H2O) kolem centraacutelniacuteho iontu (kov) (obr 16) elektrony ligandu
se navzaacutejem odpuzujiacute s elektrony d-orbitalu kovoveacuteho iontu čiacutemž se zvyacutešiacute jejich energie a
naacutesledně se rozštěpiacute na 2 skupiny s různyacutemi energetickyacutemi hladinami Naacutesledujiacuteciacute
scheacutema ukazuje uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody
Obr 17 Uspořaacutedaacuteniacute elektronů v d-orbitalech před a po navaacutezaacuteniacute 6 molekul vody (Upraveno
dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
18
5 d-orbitalů se rozděliacute do 2 skupin 2 s vyššiacute a 3 s nižšiacute energiiacute Elektrony původniacuteho orbitalu
se přeskupiacute ndash budou zaplňovat elektrony do orbitalu s nižšiacute energiiacute Aby zaplnily 2 orbitaly
s vyššiacute energiiacute musiacute překonat tzv siacutelu ligandoveacuteho pole ∆E (rozdiacutel energiiacute mezi
rozštěpenyacutemi d orbitaly)
Siacutela ligandoveacuteho pole je tedy energie kterou musiacute elektron překonat aby zaplnil energeticky vyššiacute orbitaly Čiacutem vyššiacute je siacutela ligandoveacuteho pole tiacutem vyššiacute energii vyžaduje elektron k přechodu do vyššiacuteho orbitalu (a tiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku zaacuteřeniacute absorbuje)
Obr 18 Absorce světla při přechodu mezi d-d orbitaly (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Pokud siacutela ligandoveacuteho pole odpoviacutedaacute energii žluteacuteho světla absorpciacute žluteacuteho světla dojde k přechodu elektronu do vyššiacuteho orbitalu Aquakomplex bude miacutet komplementaacuterniacute
modrou barvu
Barvu komplexu ovlivňuje
1 Typ ligandu maacute na barvu komplexu největšiacute vliv Změna zbarveniacute komplexu vlivem různyacutech ligandů je zaacutekladem spektrochemickeacute řady ligandů kde jsou ligandy seřazeny podle klesajiacuteciacute vlnoveacute deacutelky světla absorbovaneacuteho přiacuteslušnyacutemi komplexy viz obr
Obr 19 Nejběžnějšiacute ligandy seřazeneacute podle siacutely ligandoveacuteho pole Ligandy na počaacutetku řady (halogenidy) rozštěpiacute d-orbitaly jen maacutelo ligandy na konci řady (CO CN-) štěpiacute d-orbitaly vyacuterazně
Zaměniacuteme-li v akvakomplexu Cu(II) ligand vody za amoniak změniacute se barva kompexu směrem k nižšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem odpoviacutedajiacuteciacutem vyššiacute energii Prvniacute komplex absorbuje červeneacute světlo druhyacute komplex absorbuje ve žluteacute oblasti Žluteacute světlo maacute vyššiacute energii než červeneacute
19
Obr 20 Vliv typu ligandu na barvu komplexu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
2 Geometrie komplexu ndash počet ligandů navaacutezanyacutech na centraacutelniacute kov Při vzniku oktaedru dochaacuteziacute k vyššiacute miacuteře štěpeniacute než při vzniku tetraedu ndash barva se bude měnit se změnou koordinačniacuteho čiacutesla
Obr 21 Vliv geometrie komplexu na jeho zbarveniacute (Upraveno dle Robert John Lancashire
httpwwwchemuwimonaedujm)
3 Oxidačniacute čiacuteslo centraacutelniacuteho kovu Zvyacutešeniacute oxidačniacuteho čiacutesla centraacutelniacuteho atomu vede k intenzivnějšiacutemu přitahovaacuteniacute ligandů k centraacutelniacutemu atomu čiacutemž roste odpuzovaacuteniacute elektronů siacutela ligandoveacuteho pole se zvyšuje
Změna oxidačniacuteho čiacutesla (z +2 na +3)
Obr 22 Vliv oxidačniacuteho čiacutesla kovu na barvu ligandu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Zdroje
wwwwikiskriptaeu
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml
18
5 d-orbitalů se rozděliacute do 2 skupin 2 s vyššiacute a 3 s nižšiacute energiiacute Elektrony původniacuteho orbitalu
se přeskupiacute ndash budou zaplňovat elektrony do orbitalu s nižšiacute energiiacute Aby zaplnily 2 orbitaly
s vyššiacute energiiacute musiacute překonat tzv siacutelu ligandoveacuteho pole ∆E (rozdiacutel energiiacute mezi
rozštěpenyacutemi d orbitaly)
Siacutela ligandoveacuteho pole je tedy energie kterou musiacute elektron překonat aby zaplnil energeticky vyššiacute orbitaly Čiacutem vyššiacute je siacutela ligandoveacuteho pole tiacutem vyššiacute energii vyžaduje elektron k přechodu do vyššiacuteho orbitalu (a tiacutem kratšiacute vlnovou deacutelku zaacuteřeniacute absorbuje)
Obr 18 Absorce světla při přechodu mezi d-d orbitaly (Upraveno dle
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Pokud siacutela ligandoveacuteho pole odpoviacutedaacute energii žluteacuteho světla absorpciacute žluteacuteho světla dojde k přechodu elektronu do vyššiacuteho orbitalu Aquakomplex bude miacutet komplementaacuterniacute
modrou barvu
Barvu komplexu ovlivňuje
1 Typ ligandu maacute na barvu komplexu největšiacute vliv Změna zbarveniacute komplexu vlivem různyacutech ligandů je zaacutekladem spektrochemickeacute řady ligandů kde jsou ligandy seřazeny podle klesajiacuteciacute vlnoveacute deacutelky světla absorbovaneacuteho přiacuteslušnyacutemi komplexy viz obr
Obr 19 Nejběžnějšiacute ligandy seřazeneacute podle siacutely ligandoveacuteho pole Ligandy na počaacutetku řady (halogenidy) rozštěpiacute d-orbitaly jen maacutelo ligandy na konci řady (CO CN-) štěpiacute d-orbitaly vyacuterazně
Zaměniacuteme-li v akvakomplexu Cu(II) ligand vody za amoniak změniacute se barva kompexu směrem k nižšiacutem vlnovyacutem deacutelkaacutem odpoviacutedajiacuteciacutem vyššiacute energii Prvniacute komplex absorbuje červeneacute světlo druhyacute komplex absorbuje ve žluteacute oblasti Žluteacute světlo maacute vyššiacute energii než červeneacute
19
Obr 20 Vliv typu ligandu na barvu komplexu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
2 Geometrie komplexu ndash počet ligandů navaacutezanyacutech na centraacutelniacute kov Při vzniku oktaedru dochaacuteziacute k vyššiacute miacuteře štěpeniacute než při vzniku tetraedu ndash barva se bude měnit se změnou koordinačniacuteho čiacutesla
Obr 21 Vliv geometrie komplexu na jeho zbarveniacute (Upraveno dle Robert John Lancashire
httpwwwchemuwimonaedujm)
3 Oxidačniacute čiacuteslo centraacutelniacuteho kovu Zvyacutešeniacute oxidačniacuteho čiacutesla centraacutelniacuteho atomu vede k intenzivnějšiacutemu přitahovaacuteniacute ligandů k centraacutelniacutemu atomu čiacutemž roste odpuzovaacuteniacute elektronů siacutela ligandoveacuteho pole se zvyšuje
Změna oxidačniacuteho čiacutesla (z +2 na +3)
Obr 22 Vliv oxidačniacuteho čiacutesla kovu na barvu ligandu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Zdroje
wwwwikiskriptaeu
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml
19
Obr 20 Vliv typu ligandu na barvu komplexu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
2 Geometrie komplexu ndash počet ligandů navaacutezanyacutech na centraacutelniacute kov Při vzniku oktaedru dochaacuteziacute k vyššiacute miacuteře štěpeniacute než při vzniku tetraedu ndash barva se bude měnit se změnou koordinačniacuteho čiacutesla
Obr 21 Vliv geometrie komplexu na jeho zbarveniacute (Upraveno dle Robert John Lancashire
httpwwwchemuwimonaedujm)
3 Oxidačniacute čiacuteslo centraacutelniacuteho kovu Zvyacutešeniacute oxidačniacuteho čiacutesla centraacutelniacuteho atomu vede k intenzivnějšiacutemu přitahovaacuteniacute ligandů k centraacutelniacutemu atomu čiacutemž roste odpuzovaacuteniacute elektronů siacutela ligandoveacuteho pole se zvyšuje
Změna oxidačniacuteho čiacutesla (z +2 na +3)
Obr 22 Vliv oxidačniacuteho čiacutesla kovu na barvu ligandu (Upraveno dle httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml)
Zdroje
wwwwikiskriptaeu
httpwwwchemguidecoukanalysisuvvisibletheoryhtml
httpwwwchemguidecoukinorganiccomplexionscolourhtml