Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta

Katedra pedagogické a školní psychologie

Referát

Monika Schenková Psychologie – speciální pedagogika

3. ročník – 2006/2007

2

OBSAH

1. ÚVOD ………………………………………………………………………….……..………3 2. VLASTNÍ VÝZKUM ………………… ………………………………………………..……3

2.1 Doslovný přepis referátů ………………………………………………….……………3 2.1.1 Referáty žáků základní školy …………………………………………..…………3 2.1.2 Referáty studentů gymnázia …………………………………………...…………6 2.2 Základní rozbor referátů……………………………………………………………...11 2.2.1 Základní rozbor referátů žáků základní školy ………………………………...11 2.2.2 Základní rozbor referátů studentů gymnázia …………………………….……13 2.2.3 Základní shrnutí …………………………………………..……………………..15 2.3 Obecná kritéria žánru referát ………………………………………………..………15

2.3.1 Definice……………………………………………………………………………15 2.3.2 Historické souvislosti……………………………………………………………..16 2.3.3 Přednes vs. Čtení………………………………………………………………….16

2.3.4 Podrobněji o obecných kritériích pro psaný a ústní referát……………….......16 2.4 Podrobný rozbor referátů ……………………………………...….…………………..18

2.4.1 Podrobný rozbor referátů žáků základní školy ……………………….………18 2.4.2 Podrobný rozbor referátů studentů gymnázia ………….…………….……….23 2.5 Grafické znázornění …………………………………………………………………..26 2.5.1 Legenda …………………………..………………………………………………27 2.5.2 Tabulka ……………………………..……………………………………………27 2.5.3 Způsob hodnocení …………………………………………..…………………...28 2.6 Typické znaky referátu dané věkové kategorie ……………………………..………28 2.6.1 Správná strukturovanost textu na úvod, stať a závěr ……………………..….28 2.6.2 Logické rozvíjení látky od jednoduššího ke složitějšímu ……………….…….28 2.6.3 Grafické uspořádání textu …………………….………………………………..29 2.6.4 Řečnické dovednosti ……………………………….……………………………29 2.6.5 Mluvit jednoduše a raději krátkými v ětami …….……………….…………….30 2.6.6 Zdůraznění jen několika hlavních bodů ……………………………….………31 2.6.7 Vysvětlení pojmů, které jsou pro posluchače neobvyklé ……………….…….32 2.6.8 Používání názorných pomůcek ……………………………..…………………..32 2.6.9 Porovnání typických znaků mezi oběmi skupinami ………………….……….32

3. ZÁVĚR ……………………………………………………………………………..……….32 4. POUŽITÁ LITERATURA …………………… ……………………..…………………….34

3

1. ÚVOD

Tématem této práce je rozbor referátů z biologie žáků 7. třídy ZŠ a 2. roč. gymnázia, kteří jsou ve věkovém rozmezí od 12-ti do 13-ti let. Zkoumaný materiál byl zachycen během 2 měsíců v průběhu prvního pololetí školního roku. Počet zkoumaných referátů žáků ZŠ je 7 a studentů gymnázia 5. Obě skupiny mají na biologii stejného vyučujícího, a tak je zadání pro referáty jednotné, pouze s tím rozdílem, že studenti gymnázia jsou více povzbuzováni k volnému přednesu s použitím připraveného referátu v tištěné podobě. Žáci i studenti mohou čerpat z jakéhokoli zdroje a jsou vybízeni, aby použité zdroje uváděli. Vypracované texty napsaných referátů, které mám k dispozici, měly být tedy spíše podklad pro přednes žáka či studenta, nikoliv jen pro jeho přečtení. Členění textu není určeno, rovněž ani jeho délka, zda má být napsán v ruce nebo na počítači či jeho obsah. Při vlastní prezentaci referátů ve třídě mají ostatní spolužáci poslouchat, nemají nic psát, a po jejím skončení se předpokládá, že také nahlas řeknou některé důležité informace, které si zapamatovali. V zadání byla vymezena jen oblast pro zdroj informací – paryby nebo ryby. Napsaný text referátů se běžně neodevzdává, tvoří pak přílohu sešitů. Předmětem zkoumání je především, jak si tento literární žánr studující osvojili, spolu s hodnocením, jakým způsobem své referáty přednesli. Výsledky tohoto zkoumání jsou pak průběžně porovnávány s vyplněnými dotazníky stejných žáků a studentů, jejichž referáty jsem podrobila předchozí analýze. Dotazník byl koncipován tak, aby se žáci a studenti teoreticky zamysleli nad tím, jak podle nich má vypadat dobře vypracovaný a přednesený referát. Porovnání tedy spočívá v tom, do jaké míry se shodují teoretické představy se skutečně vypracovanými referáty a co výsledky naznačují o způsobu jejich práce. 2. VLASTNÍ VÝZKUM Sebrané materiály jsou základem pro rozbor této práce, a tak je následující část tvořena doslovným opisem (včetně pravopisných chyb a interpunkce) všech shromážděných referátů. 2.1 Doslovný přepis zkoumaných podkladů pro referát 2.1.1 Referáty žáků základní školy č. 1 MOŘSKÉ RYBY Ryby jsou třída obratlovců, kteří jsou přizpůsobeny životu ve vodě. Tělo je obvykle kryté šupinami, výjimečně nahé. U některých ryb šupiny srostly a utvořily tak jakýsi pancíř. Tělo je opatřeno ploutvemi: a) párové – prsní, břišní b) nepárové – hřbetní, řitní, ocasní. Čelisti jsou ozubené i bezzubé. Téměř u všech ryb je vyvinuta postranní čára na bocích těla. V ní leží smyslové buňky, kterými ryba vnímá vibraci vody, otřesy, zvuky apod. Pro rybu je to tedy jakýsi radar. Ryby se dělí na množství řádů a čeledí podle prostředí, v němž žijí se dělí na ryby sladkovodní a mořské. Mnohé druhy je možné chovat v akváriích. Mořské ryby jsou přizpůsobeny životu ve slané vodě. Ve světových oceánech a mořích jich najdeme nepřeberné množství druhů. Od drobných živících se planktonem až po velké dravé ryby. Jako středoevropané se s mořskými živočichy tedy i s rybami nejčastěji setkáme při dovolené v zahraničí či na jídelním lístku. Při procházce na pobřeží můžeme některé rybky pozorovat. Není však jednoduché se k nim přiblížit – jsou totiž stále ve střehu. Jakmile vytuší naši přítomnost rychle uplavou. Pokud budeme opatrní můžeme zahlédnout např. mořského koníka, zvláštní drobnou rybku. Plave

4

svisle, tělo má pokryté kostěnými destičkami a ocasem se přidržuje vodních rostlin. Název dostal tento živočich podle tvaru hlavy připomínající koně. V mělkých vodách žijí také plaváčci jsou to malé rybky z nichž některé mají přísavky jimiž se přidržují skal svíma velkýma očima postřehnou jakoukoli známku nebezpečí. Mnoho ryb je zbarveno nevýrazně aby se mohli lépe schovat. Ale některé hrají doslova všemi barvami. Tak jako u jiných živočichů i u ryb je výrazné zbarvení často známkou nebezpečí. Například Perutýn žijící v tichém a indickém oceánu dává svými pruhy najevo že je jedovatý. Jeho jed dokáže usmrtit i člověka. Jiná ryba rodu sinancea, která také žije v tropických mořích je naopak velmi nenápadná. Vypadá totiž jako kámen. Leží na dně a chňape po rybkách plovoucích kolem. Má malé ostny s jedem. Pokud na ni člověk nešťastnou náhodou šlápne může být i toto setkání pro něj smrtelné. Proto při svém pozorováním moř. ž. musíme být opatrní. č. 2 Tuňák obecný Délka: 4,3 m Hmotnost: až 910 kg Tuňák obecný je jedna z největších a nejrychlejších kostnatých ryb. Dosahuje rychlostí alespoň 70 km/h. Má silné tělo proudnicového tvaru, ostře zašpičatělí rypec, srpkovité prsní ploutve a vysoký ocas poloměsíčitého tvaru. Prsní i břišní ploutve může tuňák vkládat do prohlubení tělní stěny a tím minimalizovat odpor vody při pohybu. Tuňák se zdržují v hejnech, migrují do vzdálenosti 10 000 km. přes oceány a živí se rybami otevřeného moře. Žije spíše v teplejších mořích. Voda nesmí být chladnější než 10-12°C. Díky Golfskému proudu se vyskytují i na severu Norska. Zajímavosti: ze středozemního moře sou ryby mohutnější než odjinud. Jde o vysoce ceněnou rybu. č. 3 MAKRELA OBECNÁ Pro úvod Makrela je velice dravá ryba příbuzná tuňákovi. Je velmi dravá a má velkou sílu. Taky hrozně rychle plave. Popis Makrely jsou rychlí a vytrvalí plavci. Nemají plynový měchýř a proto musí být pořád v pohybu. Velmi rychle mění svá místa na místech kde je hodně potravy jsou déle. Jsou to krásné ryby se stříbřitými boky a zelenomodrým hřbetem s kovovým odleskem, který je protkán nepravidelnými tmavými proužky. Dorůstají nejvíce 70 cm a 3,5 kg, v průměru kolem 30ti – 40ti cm a 0,75 až 1 kg. Výskyt a potrava Vyskytují se v příbřežních oblastech fjordů. Objevují se až v průběhu léta a po ochlazení v podzimních měsících se stahují zpět do vzdálenějších oblastí moře. Nejvhodnější dobou pro lov této bojovné ryby je tak konec léta. Makrely jsou v tomto období velmi žravé. Pohybují se v hejnech která mají někdy až několik set kusů, společně vyhledávají potravu a útočí na houfy drobných rybek. Ideální vřetenovitý tvar těla jim při tom umožňuje vyvinout značnou rychlost a sílu, kterou pak také náležitě využívají k obraně po chycení. č. 4 Sardinka obecná Rozšíření: evropské pobřeží, Středozemní a Černé moře Měří 25 cm. S mladými jedinci tohoto druhu se setkáváme nejčastěji v podobě olejovek v konzervě. Dospělé sardinky se podobají sleďům, mají válcovité tělo s velkými šupinami. Skřetové kosti žaberního víčka jsou rýhované. Sardinky žijí ve velkých hejnech poblíž hladiny. V létě táhnou na jih, v zimě naopak do teplejších vod. Třou se na jaře a v létě v pobřežních vodách. Mladé sardinky se živý především planktonem rostlinným, dospělci dávají přednost živočišnému plank

5

Sardinky jsou pro rybářský průmysl jedním z nejd-ůležitějších druhů vůbec.

Sardel obecná Žije v Evropském moři. Měří 20 cm. Sardele poznáme snadno podle typické hlavy s hluboce proláklými ústy, tělo mají štíhlé ze strany zploštělé. Sardele jsou potravou mnohých mořských živočichů, především tuňáků. Řada druhů sardelí má pro rybářský průmysl velký význam jako komzumní ryba. Sardel obecná, nazývaná také ančovička, je štíhlá rybka s velkými tvrdými šupinami. Táhne v hejnech čítajících desítky tisíc kusů a živý se planktonem, drobnými korýši a bezobratlými, loví i rybí potěr. V létě připlouvají obrovská hejna ke tření k pobřeží. č. 5 Žraloci Nepřekonatelní vodní zabijáci, žraloci, se do současné podoby utvářeli vývojem trvajícím asi šedesát tři miliony let. Žralok je schopen slyšet a přesně určit nízkofrekvenční zvuky vznikající prudkým pohybem ve vodě (například poraněné ryby) na vzdálenost asi 1,5 km. Krev ucítí až na 400 m a potom její pach dokáže sledovat až ke krvácejícímu tvorovy. S využitím čidel postranní čáry žralok porovnává nepatrné rozdíly v proudění. Plave proti proudu vždy tak, aby vyhledal a konečně i dostihl svou oběť. Žraločí oči jsou v šeru desetkrát citlivější než lidské. I téměř v úplné tmě vidí pohyb kořisti až na 8 m. Jestliže zamíří rychle k hladině, jsou jeho oči schopny vidět normálně, i když do nich vstupuje náhle jasnější světlo. Těsně před úkolem však žraloci plavou prakticky naslepo, neboť jejich oči jsou u jednotlivých druhů buď zakryty membránami, nebo zanořeny do ochranných jamek. č. 6 REJNOCI Díky jejich chrupavčité kostře patří mezi paryby. Dále patří do podtřídy jako žraloci příčnoúzkých. Ve vodě se pohybují pomocí mohutných prsních ploutvích. Rejnoci mají též jako velmi objemná játra, která jsou plná oleje. Ty sou náhradou plynového měchýře, který mají ostatní ryby. Většina rejnoků žije u dna a tak mají barvu hřbetu podobnou dnu. Někteří rejnoci se dokonce zahrabávají. Tito rejnoci dýchají tzv. spirakulami. Spirakuli jsou otvory za očima, které vedou vodu k žábrám. Obrana rejnoku je většinou založená na ocasu s jedovými trny. Všichni rejnoci jsou masožravci. Největší rejnok je MANTA OBROVSKÁ. Může vážit až 1 tunu a měřit 7 metrů. č. 7 Sladkovodní sumci Více než 30 druhů sladkovodních i mořských ryb z těchto čeledí je rozšířena téměř po celém světe a je reprezentováno 2250 druhy. Zástupci Ictaluridae (sumečkovitý) jsou typičtí pro Severní Ameriku, Siluridae (sumcovití) pro evropské vody a Plotosidae pro toky a nádrže Austrálie. Všechny tyto druhy mají bezšupinaté tělo, širokou okrouhlou hlavu a hmatové vousky kolem tlamy. Zpravidla žijí ve vodách stojatých nebo pomalu proudících a nejvyšší aktivitu projevují v noci při oblačném počasí. vousky hmatové vousky rozmístěné na hlavě jsou velmi citlivé. Obsahují četná nervová zakončení. Mají funkci chuťových senzorů a napomáhají rybám při vyhledávání potravy. Sumec má šest vousků, Američtí sumečci a tandan po osmi.

6

Štiky Příslušníci této čeledi jsou známí dravci. Neoblíbení a dokonce obávaní u některých rybářů, ale naopak vyhledávaní jinými, především pro houževnatý souboj sváděný se zaseknutou rybou. Obývají řeky, pravdivé a klidné úseky, avšak vždy s čistou vodou a dostatkem vegetace, ve které se skrývají a číhají na svou kořist. Štika obecná je známá v S. Americe, tak i v Evropě. Esox americanus vermiculatus a moskalunga jsou štiky výhradně žijící ve vodách Severní Ameriky 2.1.2 Referáty studentů gymnázia č. 8 Řád: REJNOCI (Rajiformes) Jsou typičtí svým dorzoventrálně zploštělým tělem. Jejich párové ploutve srůstají a tvoří lem těla. Ocas některých druhů je protažen v bičíkovitý výběžek. Hřbetní ocasní ploutve zakrňují. Rejnoci jsou přizpůsobeni k životu u dna. Na spodní straně těla je 5 žeberních štěrbin, čichové jamky a ústa. Trnucha obecná (Dasyatis pastinaca) má na hřbetě u kořenu trn s jedovou žlázou, jíž užívá k obraně. Parejnok elektrický (Torpedo mamorata) má schopnost vytvářet svalovou činností (tzv „svalové baterie“) statickou elektřinu, jejímž výbojem (až 300 V) omračuje kořist, případně se i sám brání útočníkovi. Stavba těla Rejnoci mají kosočtverečné zploštělé tělo, což jim umožňuje splynout se dnem, číhat na kořist a ukrýt se před dravci. Některé druhy (parejnok elektrický, rejnok ostnatý) jsou schopny vydávat silné elektrické výboje, jiné druhy jsou vybaveny jedovým ostnem. Jejich párové ploutve srůstají a tvoří lem těla, hřbetní ocasní ploutve zakrňují. Zašpičatělý okraj prsních ploutví tvoří křídla, ocas některých druhů je protažen v bičíkovitý výběžek. Na spodní straně těla je 5 žeberních štěrbin, čichové jamky a ústa. Avšak ne všichni rejnoci mají takovou stavbu těla, výjimku tvoří pilouni a zástupci čeledě pilohřbetkovití. Způsob života Rejnoci jsou dobří plavci, mnoha z nich je ale přizpůsobeno životu na dně. Jsou to noční živočichové, den tráví zahrabání v písku. Potravu si hledají u dna. Parejnok elektrický používá k lovu elektrické výboje, pilouni rypcem rozrývá dno a plaší drobné živočichy. Rejnok manta, obří rejnok žijící ne volném moři, se živí planktonem. Rozmnožování Oplození je vnitřní, naprostá většina rejnoků je ovoviviparní, výjimku tvoří čeleď rejnokovití, kteří snášejí hranatá, kožnatá vejce. Rozšíření Většina rejnoků žije na mořském dně, existují ale i sladkovodní druhy. Žijí v pobřežních vodách po celém světě, některé druhy jsou hlubinné, manty žijí na otevřeném moři. Internet; Světoví žraloci a rejnoci - Hennemann 3 listy formátu A4 ofocených fotografiích

7

č. 9 Ryby – nejpočetnější obratlovci Ryby rozdělujeme do 3 skupin 1. lososovité 2. dravé 3. kaprovité nej. - lososovité – pstruh, losos, hlavatka

- dravé – štika, sumec, okoun - kaprovité – kapr, nečitelnét, platice, tolstalabik, nečitelné, lín

životní prostředí se rozděluje na 4 pásma - pstruhové - lipanové - nečitelné - cejnové - V ČR je známo 63 druhů ryb - nej. rozkvět byl před 390 mil let - Ryby dýchají pomocí žáber které jsou kryty skřelemi - k pohybu nahoru a dolu jim slouží plynový měchýř - mají kostěnou kostru - jejich základní ploutve jsou – hřbetní, břišní, ocasní, řitní a hrudní u lososovitých je pak tuková ploutvička. Potrava - u dravých – malé rybky, hmyz, červy u kaprovitých – většinou vše nečitelné u lososovitých – hmyz, rubhy – nečitelné Rybí predátoři – největším predátorem je asi vydra, ta napáchá v revírech i na soukromých rybnících hodně škody, důvodem toho je to že vyjídá pouze žábry → že můžeme pozorovat na březích celé ryby jen s vyžranými žábrami dvě slova nečitelná č. 10

PARYBY Černobílý obrázek paryby Paryby jsou mořští, vzácně i sladkovodní živočichové. Jsou to dravci s torpédovitým, nebo shora zploštělým tělem, které mají pokryté plakoidními šupinami. Ústní otvor mají na spodní straně hlavy. Známe asi 600 druhů, jejich velikost se pohybuje mezi 50 cm až 18 metry. Vnitřní kostru mají chrupavčitou, jen v neurálních obloucích obratlů jsou stopy kostní tkáně, lebku mají celistvou beze švů. Počet ploutví není stálý, kromě párových prsních a břišních ploutví mají 0-1 řitní, 1-2 hřbetní a ocasní ploutev, která má vždy horní lalok více protažený. Z části břišních ploutví vznikají samčí kopulační orgány. Oplození je vnitřní, vajíčka se mohou vyvíjet velmi různě. Mezi paryby řadíme rejnoky a žraloky. Rejnoci jsou (nad) řádem příčnoústých paryb, zahrnující přes 500 druhů zařazených ve 13 čeledích. Rejnoci jsou blízce příbuzní žralokům.

Stavba těla Rejnoci mají kosočtverečné zploštělé tělo, což jim umožňuje splynout se dnem, číhat na kořist a ukrýt se před dravci. Některé druhy (parejnok elektrický, rejnok ostnatý) jsou schopny vydávat silné elektrické výboje, jiné druhy jsou vybaveny jedovým ostnem. Jejich párové ploutve srůstají a tvoří lem těla, hřbetní ocasní ploutve zakrňují. Zašpičatělý okraj prsních ploutví tvoří křídla, ocas

8

některých druhů je protažen v bičíkovitý výběžek. Na spodní straně těla je 5 žeberních štěrbin, čichové jamky a ústa.

Způsob života Rejnoci jsou dobří plavci, mnoho z nich je ale přizpůsobeno životu na dně. Jsou to noční živočichové, den tráví zahrabání v písku. Potravu si hledají u dna. Parejnok elektrický používá k lovu elektrické výboje, pilouni rypcem rozrývají dno a plaší drobné živočichy. Obrázek s popisem – Rejnok manta, obří rejnok žijící na volném moři, se živí planktonem.

Rozmnožování Oplození je vnitřní, naprostá většina rejnoků je ovoviviparní, (vejcoživorodost, neboli ovoviviparie, je způsob rozmnožování, kdy se vejce vyvíjí v těle matky a mláďata se líhnou těsně před porodem, v jeho průběhu nebo vzápětí. Matka vyvíjejícím se vejcím poskytuje chráněné prostředí, nikoliv však výživu či jinou metabolickou pomoc). Výjimku tvoří čeleď rejnokovití, kteří snášejí hranatá, kožnatá vejce.

Rozšíření Většina rejnoků žije na mořském dně, existují ale i sladkovodní druhy. Žijí v pobřežních vodách po celém světě, některé druhy jsou hlubinné, manty žijí na otevřeném moři. Žraloci byli dřív řádem, dnes jsou obvykle bráni jako nadřád třídy příčnoústých.

Stavba těla Žraloci jsou velmi dobře přizpůsobeni pohybu ve vodě. Mají torpédovité, někdy až hadovitě protáhlé tělo. Jejich prsní ploutve nejsou spojeny s osní kostrou, která je chrupavčitá, nicméně vyskytují se na ní známky kostnatění. Kůže je kryta plakoidními šupinami krytými sklovinou, které způsobují velkou drsnost kůže. Žaberní štěrbiny jsou po stranách těla, přičemž proudění vody přes ně zajišťuje pouze žralokův pohyb vpřed – voda při tomto pohybu proniká ústy do ústní dutiny a žáberními štěrbinami zase ven. To vede k tomu, že zamotá-li se žralok do sítě, vcelku rychle se udusí. Ostré, zpravidla trojůhelníhové zuby kožního původu jsou v ústech uspořádány v několika řadách, z nichž se ovšem používá jen ta první. Po opotřebení se zuby ohnou dopředu a vypadnou, přičemž na řadu přijde řada druhá. Počet řad není konečný, další stále dorůstají. Trávicí soustava je poměrně krátká, na ústní dutinu navazuje hltan, po něm následuje krátký jícen, žaludek a tenké střevo a nakonec tlusté střevo s tzv. spirální řasou a kloaka. Na tuto osu jsou napojena velká játra s vysokým obsahem jaterního tuku a vylučovací ústrojí s prvoledvinami.

Rozmnožování Žraloci jsou živočichové s vnitřním oplozením. Jsou vejcorodí nebo vejcoživorodí, přičemž u druhé skupiny může docházet k nitroděložnímu kanibalismu. Nitroděložním kanibalismem rozumíme fakt, že embryo, které v děloze matky dospěje jako první, sežere své sourozence. Vajíčka jsou hranatá a veliká, u některých druhů přes 20 cm.

Známí zástupci Do nadřádu žraloků patří osm řádů: Různozubci, Malotlamci, Žralouni, Obrouni, Šedouni, Ostrouni, Polorejnoci, Pilonosi. Největším žralokem je planktonový žralok obrovský (údajně až 20 metrů dlouhý), za nejnebezpečnějšího člověku se pak považují žralok bílý a dále žralok modrý a žralok tygří. V jezeře Nikaragua žije až třímetrový sladkovodní žralok Carcharhinus nicaraguensis.

9

Výskyt Žraloci jsou především mořští predátoři a obývají většimu rozlohy moří a oceánů. Někteří z nich se vyskytují i v brakických vodách při ústí řek a pronikají do jejich dolních toků, vyskytlo se i několik málo druhů, které se adaptovaly na živo ve větších sladkých jezerech. Obrázek s popisem – Žralok bílý

Smysly Žraloci mají mimořádně ostrý čich, pomocí kterého dokáží najít poraněnou kořist na obrovské vzdálenosti. Kromě pachu krve reagují i na pach sekretu vydávaného vyplašenými rybami.

Potrava Jsou to dravci (s výjimkou několika planktonožravých druhů), největší podíl jejich stravy je tvořen rybami. Loví však v podstatě všechny mořské živočichy a i mořské ptáky a ploutvonožce. Je přirozeně známi i mnoho případů útoků na člověka, přičemž většina dobrozdání vychází z toho, že se nejednalo o útok na člověka jako takový ale o záměnu s jinými objekty, na které žralok jinak útočí (tuleň atd.) Nutno ovšem dodat, že žralok (na rozdíl třeba od kosatky) netrpí žádnými skrupulemi a člověka sežere i poté, co zjistí, že to tuleň není.

Význam Krom systematického hubení založeném na tom, že žraloci jsou nenáviděný, člověku nebezpečný predátor, mohou být loveni pro potravu (maso mnohých je jedlé, nutričně velmi výživná jsou játra). Žraločí ploutve jsou vněkterých zemích považovány za vyhlášenou pochoutku a číňané z nich vyrábí i lepidlo. č. 11

Hospodářský význam ryb Ryby, zejména mořské, mají značný význam pro výživu lidstva. Tvoří kolem 15% živočišné potravy. Většina našich druhů ryb žije v tekoucích vodách. Rozdílné vlastnosti celého toku vedou k vytvoření různých podmínek, takže určité druhy ryb mohou žít pouze v určitém pásmu. Např. pstruh žije v horských potocích s čistou studenou vodou a na kyslík bohatou (pstruhové pásmo). V tekoucích vodách s menším spádem a s klidnějším tokem žije parma. Voda je zde mírně čistá a s menším obsahem kyslíku. V hlubších tekoucích vodách s klidným tokem, v nížinách se vyskytuje cejn. Podle povahy toku se mění i tvar těla ryb. Např. v horských potocích převládá válcovitý tvar těla, v pomalu tekoucích vodách plochý tvar. Větší znečištění toku působí negativně na druhové složení ryb i na jejich přirozenou potravu, proto je nutné toky před znečištěním chránit. Na našich tekoucích vodách je rozšířeno sportovní rybářství, pouze Dunaj a přehrady poskytují větší množství ryb, které se průmyslově zpracovávají. Mnohem větší význam pro chov ryb mají rybníky. Celková produkce rybího masa je v poměru 8:1 ve prospěch rybníků. Nejhojněji zastoupenou rybou v rybnících je kapr. V Evropě je rybolov rozšířen v Norsku, Dánsku, Velké Británii, Irsku, Francii, Portugalsku a Španělsku. Světové rybí bohatství moří i sladkých vod je zatím stále mnohem větší, než jsou možnosti výlovu. Koncem 18. století se ryby lovily minimálně. Počátkem 19. století se počet lovených ryb zvýši. V roce 1850 se na světě lovilo kolem 1,5 milionů tun ryb a jiných mořských živočichů. V roce 1900 činil úlovek 4 miliony tun. V roce 1950 bylo vyloveno 20 milionů tun. V roce 1990 se výlov pohyboval kolem 50 milionů tun. V mořích je ryb skutečně mnoho. Podle odhadů lze objem úlovků zvýšit asi ještě 4 krát. Pro světový rybolov se využívá asi 15% plochy moří, 85% zůstává nevyužito. Celková spotřeba ryb a rybích výrobků a spotřeba sladkovodních ryb v ČR Jako země, která nemá přímý přístup k moři, musí ČR krýt spotřebu nejen z vlastních

10

zdrojů, ale i z dovozu. Je celkem pochopitelné, že větší část spotřeby ryb v ČR bude kryta dovozem mořských ryb, menší část bude tvořit vlastní produkce sladkovodních ryb. Ta je důležitou součástí zemědělské výroby v českých zemích. Celková spotřeba ryb je v průběhu roku víceméně rovnoměrná, v prosinci se však více než zdvojnásobuje. Tento údaj potvrzuje empirický poznatek, že v průběhu roku je poměrně rovnoměrná spotřeba mořských ryb. V období Vánoc se pak spotřeba prudce zvyšuje v souvislosti s tradiční konzumací kapra nebo jiné sladkovodní ryby. Nižší spotřebu ryb než je průměr pro populaci mají starší osoby, důchodci. Celková průměrná spotřeba ryb a rybích výrobků činí v této sociální skupině pouze 5,9 kg syrových ryb/osobu/rok. To je o 1/3 méně, než činí spotřeba populace jako celku. Zdroj: internet (www.chpr.szu.cz; www.maturita.cz) Andrýska, Jiří: Rybářství a jeho tradice. SZN, Praha. č. 12

ŽRALOCI Žralok je obratlovec z třídy paryb, podtřídy příčnoústých. Na světě je asi 359 druhů, většina z nich žije v moři, ale několik málo druhů proniklo i do řek a jezer (př. Žralok bělavý). Od kostnatých ryb se liší tím, že mají chrupavčitou kostru, žábry nemají překryté skřelemi ani kožním záhybem a nemají plynový měchýř a tak musí stále plavat, nebo se ponoří. Žraločí kůže Žraločí kůži pokrývají plakoidní šupiny s drobnými trnovitými zoubky tzv. dentikuly, díky jimž je na omak velmi drsná. Chrání žraloka před poraněním. Rozmnožování Aby se žraloci mohli rozmnožovat, musí si najít partnera opačného pohlaví. Samičky žraloků lákají samečky vypouštěním chemických látek do vody. Když se sameček o partnerku zajímá, začne ji pronásledovat a zakusuje se jí do kůže za žábrami. Dýchání Velmi pohybliví žraloci tráví většinu života plaváním a dýchají s otevřenou tlamou i otevřenými žaberními štěrbinami. Voda tak může volně protékat přes žábry. V žábrách žraloků jsou drobounké cévky, vlásečnice. Jejich stěnami prolíná kyslík z protékající vody do krve. Žraloci, kteří se nepohybují stále dýchají jinak. Nejprve žralok otevře tlamu a nabere vodu, zatímco žaberní štěrbiny jsou zavřené. Potom zavře tlamu a otevře žaberní štěrbiny, takže vodu vytlačí ven přes žábry. Žraloci, kteří tráví většinu času na mořském dně dýchají tak, že za očima mají otvory, jimž se říká spirákuly, a těmi nasávají vodu. Jimi také dýchají, když jsou zahrabáni v písku na dně. Užitek Žraloci mohou být velice užiteční. Jejich chrupavčitá kostra se využívá při léčbě rakoviny a artritidy, játra jsou bohatá na vitamín C a oči pomáhají lidem, kteří potřebují transplantaci rohovky. Rekordy Největší žralok obrovský, dříve zvaný velrybí, který dorůstá délky 14 m. Nejrychlejší žralok je mako, který při krátkých výpadech dosahuje rychlosti až 100 km/hod. Jedním z nejvzácnějších žraloků je záhadný žralok velkotlamý. První byl objeven v roce 1976 a od té doby bylo pozorováno jen 14 kusů. Nejdéle ze žraloků žijí ostrouni. Obvykle se dožívají 70ti let, ale mohou se dožít až 100 let. Nejmenší žraloci jsou světlou drobný, pruhoun indický a světlou Marleyův. Dorůstají pouze 16-22 cm. Žralok bílý je považován za nejnebezpečnějšího žraloka na světě. Během devadesátých let

11

dvacátého století zabil 10 lidí. Největším žralokem všech dob byl pravěký druh, pojmenovaný megalodon, který dosahoval přinejmenším 15 m délky a měl zuby větší než lidská dlaň. 2.2 Základní rozbor referátů V této části se budu věnovat základním charakteristikám referátů (délka a úprava; výběr slov, stylistika, obsah), které slouží k prvnímu seznámení s textem, a z nichž pak vyplynuly aspekty hodnocení pro jejich další zpracování. 2.2.1 Základní rozbor referátů žáků základní školy 1. Mořské ryby délka a úprava: - ½ strany ručně psaného písma střední velikosti - tři odstavce bez odsazení od kraje – obecný úvod a samotné vybrané téma - jednou je použito rozdělení za a) a za b), ale v textu to není nijak odděleno ani podtrženo, toto rozdělení splývá s textem rovněž jako rozdělení na „sladkovodní a mořské“ - v textu není nic podtrženo ani zvýrazněno výběr slov, stylistika, obsah: - pokus o odlehčení až vtip – „…s rybami se nejčastěji setkáme při dovolené v zahraničí či na jídelním lístku…“ - zdrobněliny – „…můžeme některé rybky pozorovat…“, „…zvláštní drobnou rybku…“, „…malé rybky...“ - použití jednoduchého závěru v podobě poučení - pokud jsou použita neobvyklá či nová slova, jsou vysvětlena, text je srozumitelný a myšlenkově plynulý, úvod je obecně popisný, hlavní část je spíše v duchu vyprávění (naučně zábavné) - rozvinuté věty, především přívlastkové věty vedlejší - použití pomlčky ve větě, místo čárky, dává při přednesu prostor ke zdůraznění 2. Tuňák obecný délka a úprava: - 1/3 stránky ručně psaného textu střední velikosti - podtržený nadpis a podnadpis „zajímavosti“ - bez jakýchkoli odstavců, jen v prvním řádku je pokus o členění na: „Délka:…. Hmotnost:….“ a pak na konci „Zajímavosti:…“ - v pravém horním rohu je uvedeno jméno pisatele výběr slov, stylistika, obsah: - číselné údaje - text je věcný, stručný 3. Makrela obecná délka a úprava: - polovina stránky na počítači psaného textu - nadpis zvýrazněn včetně podtržení - 3 odstavce, které jsou rozděleny názvy na: „pro úvod“, „popis“ , „výskyt a potrava“ - odstavce jsou bez odsazení od kraje výběr slov, stylistika, obsah: - v úvodu se vyskytují stylově nesourodé věty – převažuje strohá charakteristika, ale končí větou: „Taky hrozně rychle plave“ a jednoznačně převládají hodnotící příslovce: „velice“ , „velmi“,

12

„velkou“, „ hrozně rychle“ - zařazení hovorových až nespisovných slov: již výše zmíněné „taky“, „ pořád“ - v „popisu“ se vyskytuje informace o místech, kde se zdržují kvůli potravě, ačkoliv následuje odstavec přímo s názvem „výskyt a potrava“ - odstavec „výskyt a potrava“ je informačně popisný, až na jednu větu, která přechází do hovorového tónu: „Nejvhodnější dobou pro lov této bojovné ryby je tak konec léta.“ 4. Sardinka obecná, Sardel obecná délka a úprava: - 2 stránky rukou psaného textu střední velikosti, které je hodně roztažené, okraje jsou dosti velké a značně nestejné, řádky se zmenšují (ujíždějí), snaha o zarovnání není patrná ani na jedné straně - první dva řádky u první ryby vypadají jako pokus o strukturovaný text: „Rozšíření: ……..“, nicméně následuje plynulý text bez jakéhokoli členění - podtržení dvou nadpisů - poslední věta se nevešla celá, místo, aby žák pokračoval na další stránku jsou tři slova vepsána dokola do pravého rohu - zajímavé rozdělení slova na konci řádky „nejd-ůležitejší“ - v pravém horním rohu je psacím písmem uvedeno jméno pisatele výběr slov, stylistika, obsah: - slova jsou vybrána srozumitelná - nevyskytují se hovorová a výplňková slova - informace jsou roztříděny pro obě zmiňované ryby přehledně – rozšíření, míry, vzhled, kde žijí a čím se živí, kde a kdy se rozmnožují, jejich využití, nicméně v textu to nijak zvýrazněné ani oddělené není 5. Žraloci délka a úprava: - ¼ stránky rukou psaného textu velmi drobným písmem - ačkoliv je text na nelinkovaném papíře jsou to řádky velmi úzké a rovné - velmi přesně zarovnané okraje na obou stranách - text je v jednom odstavci bez odsazení od kraje, neobsahuje žádný typ zvýraznění nebo členění - v pravém horním rohu je uvedeno jméno pisatele výběr slov, stylistika, obsah: - celý referát se nápadně týká jen jedné oblasti a to, jak žraloci loví svoji kořist a jak jsou krvelační - práce obsahuje popis, jak žralok dobře vidí a proč, ale v zápětí následuje závěrečná věta: „Těsně před útokem však žraloci plavou prakticky naslepo, neboť jejich oči jsou u jednotlivých druhů buď zakryty membránami, nebo zanořeny do ochranných jamek.“ – toto sdělení je pravdivé, ale vypadá to, jako by vypadla věta, která by výklad logicky spojila, ani v přednesu nebyla výše uvedená informace vysvětlena - pravopisné chyby a chybějící čárky 6. Rejnoci délka a úprava: - ½ stránky ručně psaného textu s písmem střední velikosti - nadpis je zvětšen, tiskací písmena jsou dvojitě vymalována a podtržena vlnovkou - v textu je podtrženo jedno slovo, které je odborným výrazem, a je vysvětleno v následující větě - je uveden příklad největšího rejnoka a toto sousloví je v textu, který je jinak až na nadpis psacím písmem, napsáno též tiskacím písmem a podtrženo - písmo různě „tancuje“ - zarovnání textu je jen zleva

13

- vše je v jednom odstavci bez odsazení od kraje - nevyužívá dělení slov na konci řádky, text zůstává vpravo nezarovnán výběr slov, stylistika, obsah: - cizí slovo je vysvětleno - nelogické použití výplňkového slova „jako“ - „Rejnoci mají též jako velmi objemná játra, která jsou plná oleje.“ - gramaticky nesprávně použitá slova: „Ty sou..“ místo Ta jsou…. 7. Sladkovodní sumci, Štiky délka a úprava: - asi polovina stránky ručně psaného textu velmi drobným písmem - nadpisy pro popis dvou ryb jsou vycentrovány na střed a podtrženy vlnovkou, písmo zvětšeno u nadpisů není - text je ve třech odstavcích bez odsazení od kraje, přičemž prostřední je popis vysvětlující slovo z předešlého odstavce, tento prostřední odstavec však není od kraje ke kraji, ale je to jakýsi sloupeček u levé strany zasahující zhruba do jedné třetiny stránky, odstaveček má název „vousky“ a je opět podtržen vlnovkou - řádky jsou v pravé části stránky více od sebe rozbíhavé s tendencí ujíždět dolů výběr slov, stylistika, obsah: - nejednotnost v psaní sousloví Severní Amerika – používá průběžně dva způsoby: S. Amerika i Severní Amerika - použití latinských názvů ryb, ve dvou případech je slovo přeloženo do češtiny, ale ve třech případech ne. 2.2.2 Základní rozbor referátů studentů gymnázia 8. Rejnoci délka a úprava: - 1. a 2. odstavec má jinou úpravu než 3. až 6., písmo je u všech psáno na počítači ale u prvních dvou odstavců nápadně velkým písmem s širokým řádkováním a velkými okraji, takže je využita tak třetina řádky, text je v rozsahu stránky a čtvrt - odstavec 3. až 6. je drobným písmem od kraje do kraje na půl stránky, nadpisy jsou větším zvýrazněným písmem - všechny odstavce jsou bez odsazení od kraje - „dorzoventrálně zploštělým“ je v textu zvýrazněno, ale nevysvětleno; při přednesu vyučující sama od sebe vysvětlila, co to slovo znamená (žák nevěděl) - nadpis „Řád: Rejnoci“ je výrazně tučně stejně jako ve druhém odstavci dva názvy rejnoků - názvy jsou česky i latinsky důsledně u všech názvů ryb, české názvy jsou zvýrazněny a v závorce je pak latinský název - podpis pisatele je dodatečně napsán psacím písmem do pravého horního rohu výběr slov, stylistika, obsah: - tento referát je na stejné téma jako č. 7 - 6 odstavců a 3 černobílé obrázky různých rejnoků; obrázky jsou zvětšené přes celý formát A4 na volných listech bez doplňujícího textu či nadpisů; v 1. odstavci jsou obecné informace, 2. je složen ze dvou příkladů rejnoků s jejich popisem, 3. až 6. jsou rozděleny podle obsahu na: „stavba těla, způsob života, rozmnožování, rozšíření“; obrázky byly při prezentaci ukázány všem najednou od tabule a posléze poslány k prohlédnutí, obrázky nejsou popsány, student řekl, jaké ryby na nich jsou ještě před tím, než je po třídě poslal - v odstavci „stavba těla“ se 3 věty, které jsou již zachyceny v odstavci prvním, opakují a to doslova jen v jiném pořadí (v odstavci 3. je informací více a do odst. 1. byly vybrány jen některé

14

věty z rozvitých souvětí) - v odstavci „rozmnožování“ je použito slovo „ovoviviparní“, není podtrženo ani jinak zvýrazněno ale ani vysvětleno - jako zdroj informací je na konci uveden: „Internet; Světoví žraloci a rejnoci – Hennmann“ 9. Ryby délka a úprava: - text je na dvě stránky psaný rukou, písmem, které je velmi roztažené a špatně čitelné - nadpis je větším tiskacím písmem vlnovkou podtržený, ale ne celý – dodatek za pomlčkou „nejpočetnější obratlovci“ je sice ve stejné řádce ale psacím písmem stejně jako následující text - referát je strukturovaný pomocí odrážek vždy k vymezené kategorii (rozdělení ryb do skupin, nejrozšířenější druhy, životní prostředí podle pásma ryb, které se v nich nachází, potrava, rybí predátoři a několik nezačleněných informací vztahující se obecně ke všem druhům ryb - čím blíže ke konci, tím je těžší písmo přečíst výběr slov, stylistika, obsah: - text je spíše heslovitý, je zde vidět časté rozdělování na skupiny jednoslovnými charakteristikami, ani při prezentaci nebyly ke kategoriím přidány doplňující informace - zkratka využita jen jednou: „ČR“ - cizí slova se nevyskytují 10. Paryby délka a úprava: - 4 strany A4, přičemž polovinu tvoří text na počítači a druhou polovinu 3 černobílé obrázky, které jsou tematicky vřazeny do textu ve velikosti k němu přeměřeném - nadpis „PARYBY“ je tučně velkými tiskacími písmeny uprostřed stánky a hned pod ním je názorný obrázek nějaké paryby bez popisu, co to je za rybu - nadpisy „Rejnoci“ a „Žraloci“ jsou také tučně a větším písmem než je následující text, ale jsou jen začátkem pro další navazující text - text je rozdělen do odstavců; odstavce však začínají hned u levého kraje, jsou odděleny vynecháním řádky jako je tomu v úvodu o parybách nebo vynecháním řádky a tématickým nadpisem pro nový odstavec a opět vynechání řádky, jak tomu je v částech Rejnoci a Žraloci - rozdělení do odstavců je tematicky logické, nicméně v některých místech v úvodu se informace prolínají - „Rejnoci“ jsou rozděleny na odstavce bez odsazení od kraje s názvy: „Stavba těla, Způsob života, Rozmnožování, Rozšíření,“ - „Žraloci“ jsou rozděleny na odstavce s názvy: „Stavba těla, Rozmnožování, Známí zástupci, Výskyt“, první odstavec tvoří jedna úvodní věta stejně jako u rejnoků - nejsou zvýrazněna ani podtržena žádná klíčová slova (vyjma nadpisů) výběr slov, stylistika, obsah: - text o rejnocích je nápadně podobný (až doslova) s referátem č. 9 - „ovoviviparní“ je podrobně vysvětleno v závorce - „plakoidní“ vysvětleno není a je použito dvakrát - v textu je jeden latinský název a to pro sladkovodního žraloka - objevuje se zde mnoho rozvinutých souvětí, není vidět snaha o osnovu pro vyprávění 11. Hospodářský význam ryb délka a úprava: - ¾ stránky, psáno na počítači - nadpis celého referátu je větším tučným písmem vycentrovaný do středu, jméno pisatele je velmi drobným písmem psaném na počítači (skoro nečitelným) v pravém horním rohu (jinak referáty

15

jména většinou neobsahují, nebo jsou spíše dopisována dodatečně) - členění je na klasické odstavce s odsazením od kraje s jedním podnadpisem (ten je stejným písmem jako text, jen tučně zvýrazněn), po něm následuje odstavec, který se týká informací o spotřebě ryb v ČR výběr slov, stylistika, obsah: - text je plynulý, má logickou návaznost - je zde několik letopočtů a jiných čísel - v závěru jsou uvedeny 2 zdroje informací (internet a kniha) - nejsou zde žádná cizí slova 12. Žraloci délka a úprava: - 1 a ¼ stránky psaného textu na počítači - nadpis je větším tučným písmem vycentrovaný na střed - odstavce jsou většinou vytvořeny podnadpisy, které jsou o trochu větší než samotný text a jsou zarovnány od levého okraje, a jsou to: „Žraločí kůže, Rozmnožování, Dýchání, Užitek, Rekordy“, pokud narazíme na nový odstavec bez nadpisu není vytvořen typickým odsazením, ale jen začne nová věta na novém řádku a předchozí odstavec není zarovnán - jméno pisatele je dopsáno dodatečně rukou do pravého horního rohu - do textu je rukou vepsána jedna gramatická oprava a doplnění věty do souvětí výběr slov, stylistika, obsah: - cizí slova – „dentikuly, spirákuly“ – jsou v textu hned vysvětlena - opět použitý výraz „plakoidní šupiny“- bez bližšího popisu - referát je velmi přehledný se snahou vybrat to nejpodstatnější 2.2.3 Základní shrnutí

Délka referátů je velmi různorodá a srovnání lze udělat velmi obtížně, už jen kvůli odlišnému zpracování, kdy některé referáty jsou napsány rukou jiné na počítači. Je možné alespoň říci, že převládá stručnější faktické zpracování. Úprava často není funkční, nepodporuje obsahová sdělení. Referáty nemají většinou jednotný styl a s tím související i výběr slov. To znamená, že v jedné práci najdeme prvky vyprávění, odborného textu, ale i hovorových slangových výrazů či výplňkových slov, které jsou neuměle pospojované. 2.3. Obecná kritéria žánru referát

Dříve než se budu zabývat jednotlivostmi ve zkoumaných referátech, ráda bych se věnovala obecně kritériím a předpokladům pro žánrový útvar referátu. 2.3.1 Definice

Nejprve definice referátu, jež je převzata ze Slovníku literární teorie: „žánr politické, odborné a vědecké literatury, obšírněji zevrubná hodnotící zpráva o určitém tématu, obyčejně nejprve přednášená (např. na sjezdech, konferencích atd.);…“ (Štěpán, 1977)

Co v této definici najdeme zajímavého? Jaké vlastně známe obecně žánry a čím se od sebe

liší?

16

2.3.2 Historické souvislosti

Od dob starověkých Řeků v podstatě rozlišujeme hlavní tři žánry: lyrika, epika a drama. Liší se nejenom výběrem slov různého citového zabarvení až po věcně oznamující, tvořením různých typů vět a souvětí od jednoduchého až po květnatě rozvité, ale také tím, koho autor zamýšlí svým dílem oslovit a jak má být dílo prezentováno např. jako recitace díla za přítomnosti posluchačů. Čteme-li například slavné Shakespearovy hry, určitě nás okouzlí svým poeticko – lyrickým jazykem, který nás vtáhne do děje, i když si je budeme číst v duchu, nicméně stále budeme mít před sebou především scénář pro hru, který jednoznačně zařadíme do žánru dramatu, a z toho pak vyplývající zcela typický způsob prezentace, a to prostřednictvím herců, kteří mají své obecenstvo.

V podstatě se tedy dá říci, že žánrové rozdíly spočívají ve způsobech, jakými se literární díla prezentují v i d e á l n í m případě, ať už je skutečnost jakákoli. 2.3.3 Přednes vs. čtení

Když se nyní vrátím k definici referátu, vidíme, že je určen především pro p ř e d - n e s, nebo-li hlasitou prezentaci před posluchači, až jako druhotným účelem může být uchování zpracovaných informací pro pozdější využití (např. pro čtenáře hledajícího přehledně zpracované informace daného tématu z jemu pro tu chvíli nedostupných zdrojů). Pokyny k přednesu výše uvedených referátů byly (stejně tak jako u většiny školních i jiných referátů), aby žák nečetl zpracované a připravené téma, ale aby se pokusil vlastními slovy předat připravené informace svým spolužákům. Žákům se toto však v naprosté většině splnit nepodařilo, tomu napovídá totiž již samotný text referátů. Prostřednictvím dále uvedených obecných kritérií pro psaný a ústní referát pochopíme, s jakými problémy se žáci nejspíš při zpracování a posléze přednesením referátu potýkají.

2.3.4 Podrobněji o obecných kritériích pro psaný a ústní referát

Je odborný styl, jehož účelem je informovat na určité úrovni o daném aktuálním problému (vědecký, společenský, politický) například o nové knize, sportovní akci nebo o průběhu určité události. Pokud je na odborné téma, pak tomu odpovídá odborný styl a blíží se výkladu nebo je hodnotící (politické nebo kulturní záležitosti), a pak se blíží kritice a je vždy objektivní.

Neměla by být přehnána odbornost argumentů, aby byly srozumitelné pro většinu posluchačů. Z toho vyplývá, je-li potřeba, že je nutné vysvětlit neobvyklá slova.

Jazyk bývá věcný, založený na neutrálním vyjadřováním. Argumentační část se odděluje do odstavců. Používají se souvětí, ale spíše jednoduchá a nepříliš složitá. Citace jsou v uvozovkách.

Je horizontálně strukturovaný, tzn. že obsahuje: úvod - stručně o čem budeme psát a zdůvodnění zájmu o danou problematiku, stať - objektivní věcné informace a základní průřez hlavními myšlenkami,

- měla by mít logickou stavbu, text musí navazovat, - většinou je součástí průřez tématem, s tím, že některé důležité pojmy podtrhneme a při

ústním podání zdůrazníme , závěr - shrnutí všech hlavních myšlenek, vyzvednout všechny klady a zápory,

- vypsat hlavní myšlenky, které z toho vyplývají, - doporučení k dalšímu studiu, - místo pro individuální hodnocení.

Ústní referát obsahuje navíc doplňující prvky řečnického stylu jako je osobní kontakt,

řečnické otázky, věty zvolací, přivítání, představení se, osobnost řečníka. Dále řečník mnohem více

17

vychází z potřeb posluchačů (než je tomu u autora, který píše pro čtenáře). Styl by neměl být patetický, ale ani důvěrný či familiérní.

Dále je zde hledisko spisovnosti a nespisovnosti. Referát je veřejným projevem na odborné téma, předpokladem je spisovnost. Odborný styl se přibližuje modelu racionálnosti a vytříbené účelovosti, může však nést i znaky lidovosti spolu s nespisovností, která je spojena s projevy bezprostřednosti a volné živelnosti. Nespisovnost do určité míry také chápeme jako společenskou soudržnost (přednášející a posluchači jsou si společensky rovní), v tomto případě se spolužáky, dalo by se tedy říci, že nespisovnost může být i žádoucí. Vidíme, že referát je v podstatě velmi těžkým stylem, protože musíme volit mezi prvky a parametry pro běžně mluvený a písemný styl zároveň.

Vyjdeme-li tedy z předpokladu, že text referátů je určen především pro posluchače, je základním předpokladem pro správně prezentovaný referát jasnost a srozumitelnost, a to jak ve smyslu řečového projevu, tak myšlenkového uspořádání, jehož cílem je posluchače zaujmout a případně poukázat na praktickou hodnotu uvedených informací. To vyžaduje dobrou přípravu. Výsledek přípravy žáků je psaný text referátů. Jejich rozbor nám ukáže, jak byla tato příprava dostačující. Uvidíme zda převládá zaměření se na obsah nebo na formu a zda jejich příprava umožňuje kvalitní prezentaci referátu. Na základě předešlého stručného rozboru referátů se ukazuje jako vhodné vyhodnotit texty podle následujících aspektů:

I. správná strukturovanost textu na úvod, stať a závěr úvod: ideální úvod by měl v posluchačích vzbuzovat zájem, obsahuje tedy nejlépe něco poutavého, co zajímá většinu, stať: jasné, konkrétní informace, závěr: poučení, důvod přednesu, uplatnění

II. logické rozvíjení látky - umožňuje posluchačům lépe si látku zapamatovat; můžeme využít různých metod a rozvíjet téma následujícími způsoby: a. od jednoduššího ke složitějšímu b. tematické řazení – látka je rozdělena do jednotlivých úseků (např. potrava,

rozmnožování, místa výskytu atd.), které jsou hlavními body a vedou k porozumění námětu

c. metoda vysvětlení příčiny a následku d. nadnesení a problému a jeho řešení e. chronologické pořadí – to neznamená, že musíme začínat vždy od začátku, můžeme

například nejprve zaujmout zajímavým okamžikem, třeba z prostřed vyprávění, a pak celý proslov od začátku vysvětlujeme, jak k tomu došlo

III. grafické uspořádání textu – zejména členění na odstavce, zvýraznění hlavních bodů vztahujících se k celkovému námětu, zdůraznění neobvyklých slov za účelem jejich dalšího vysvětlení atd.

IV. řečnické dovednosti (používání osnovy, zřetelná artikulace, správná výslovnost, plynulý přednes, vhodné přestávky, zdůraznění podle smyslu, přiměřená síla hlasu, modulace, gesta a výraz obličeje, zrakový kontakt, vnitřní rovnováha, opakování pro zdůraznění, úvod vzbuzující zájem, působivý závěr, používání otázek a znázornění atd.)

V. mluvit jednoduše a raději krátkými v ětami VI. zdůraznění jen několika hlavních bodů VII. vysvětlení pojmů, které jsou posluchače neobvyklé VIII. používání názorných pomůcek

Před samotným rozborem referátů bych ještě ráda připomněla, že žáci ani studenti nejsou

školeni v tom, jak má správný referát vypadat. Předpokládá se, že z českého jazyka mají povědomí

18

o různých slohových útvarech a o jejich zákonitostech, nicméně v hodinách biologie se nesetkáme s návodem, jak takový referát zpracovat, a tak se studující zaměřují spíše na správnost obsahových sdělení, faktografické údaje včetně číselných údajů, a nad formou slohového útvaru referát již tolik nepřemýšlejí. I přesto se dá říci, že intuitivně vědí, jak referát má vypadat, a tak se jim některé typické znaky naplňovat daří. Mnou vybraná kritéria, podle kterých budu referáty hodnotit, tak nejsou požadavky, jichž by si byli studující vědomi před zpracováním a podle nich referát vypracovali, ale mohou nám pomoci odhalit, kde studenti nejčastěji dělají chyby, jak mnoho tyto chyby ubírají na srozumitelnosti a jak zabraňují naplnit účel slohového útvaru, jakým je referát. 2.4 Podrobný rozbor referátů 2.4.1 Podrobný rozbor referátů žáků základní školy č. 1 Mořské ryby

Pokus o strukturovanost je zde patrný. Úvod je oddělen odstavcem od druhé obsáhlejší části. Závěr oddělen není. Je velmi krátký. Jedná se o poslední větu, která v sobě skrývá praktické poučení pro posluchače.

Nejprve poněkud podrobnější úvod, kdy se zmiňuje obecně o všech rybách a jejich fyziognomii. Styl není jednotný, nejprve je zde plynulý text a najednou jakési strukturování „a) …, b)…“, v tomto bodě žák opravdu přečetl za „a“… za „b“… Takové strukturování je zde praktické, nicméně pro zachování stylu by bylo vhodnější, pak při prezentaci nečíst za „a“, za „b“.

V hlavní části přechází už k rybám mořským, kde nás podrobněji seznamuje se čtyřmi rybami. Jsou zmíněny plynule v textu a jejich pojmenování není žádným způsobem zvýrazněno. Počet zmíněných druhů ryb se zdá být dostačující s ohledem na celkovou délku referátu, je zde tedy přiměřené množství hlavních bodů. Žák zohledňuje možnosti spolužáků, a tak vtipně popisuje, kde se mohou s mořskými rybami setkat (např. „na jídelním lístku“) a následně vyzdvihuje hledisko plachosti ryb při pozorování člověkem, barevnosti a jedovatosti, jde tak o hlediska, která jsou pro jeho spolužáky snadno představitelná. Žák byl zřejmě velmi zaujat aspektem pozorovatelnosti, zohledňuje ho i v přirovnání „vypadá totiž jako kámen“ v dále zmíněném příkladu mořské ryby. Také z něho vychází pokus o poučný a praktický závěr a vybídka k opatrnosti při pozorování mořských živočichů. Při popisu ryb převládá logické rozvíjení myšlenky, kdy začíná u vnějšího vzhledu a pokračuje funkcí popisovaného tělesného znaku. Tato zásada není dodržena jen v případě mořského koníka, kdy je první popis „plave svisle“ a teprve potom následuje popis jeho tělesné schránky. Opět je tedy upřednostněn aspekt pozorovatelnosti.

Referát je členěn tématicky. Témata jsou pak základem pro logické rozvíjení látky. Vyskytují se zde tato témata: obecná charakteristika všech ryb, charakteristika mořských ryb, velikost, potrava, plachost a z toho vyplývající omezená možnost pozorování těchto ryb. Pozorovatelnost (již výše zmíněná) je pak plynulým přechodem ke konkrétním zmíněným druhům ryb mořských.

Žák sice nevyužil obrazový materiál, ale pro představu posluchačů použil několik přirovnání – „podle tvaru hlavy připomínající koně“, „ vypadá totiž jako kámen“. Toto druhé přirovnání je zároveň využito pro působivý protiklad v souvislosti s jedovatými rybami, kdy perutýn má velmi výrazné zbarvení ale ryba z rodu sinance, rovněž jedovatá, je tímto znázorněním výstižně popsána jako velice nenápadná ryba. č. 2 Tuňák obecný

Písemná předloha referátu je velmi stručná stejně tak, jako byl i jeho přednes. Převládá popisný styl spolu s číselnými údaji. Dále například ve větě: „Tuňák obecný je jedna z největších a

19

nejrychlejších kostnatých ryb“, by se pro porovnání daly zmínit například jiné kostnaté ryby, aby si posluchači mohli informaci pro její názornost a konkrétnost lépe zapamatovat. Na závěr je pak pokus o zajímavé zakončení, nicméně je to opět jen stručné konstatování. Žák nevyužil možnosti, aby uvedené informace („ze středozemního moře sou ryby mohutnější než odjinud“, „ jde o velice ceněnou rybu“) nějak doplnil a vysvětlil proč, tím by podpořil logické rozvíjení námětu například pomocí vysvětlení příčiny a následku. Působivost referátu je tak minimální i přesto, že po obsahové stránce se dá říci, že obsahuje důležité základní informace. Odpovědi v dotazníku stejně jako vypracování samotného referátu naznačují, že žák si práci co nejvíce usnadňuje a volí si vždy ten nejjednodušší způsob provedení. To můžeme vidět v několika odpovědích například v otázkách č. 2, 3, 4, 10 a 11. Otázka č. 2 (Jaká by měla být podle Vás přibližná ideální délka referátu na formátu A4…) Zde je uvedena stručná odpověď „5 minut“, a to bez jakéhokoli vysvětlení k tomu, proč žák přechází z plošného vyjádření na časový údaj. Otázka č. 3 (Pokud v textu, podle kterého referát zpracováváte, narazíte na cizí slovo, kterému nerozumíte, co uděláte?) Žák si vybral možnosti za a) „přepíšu si ho do referátu a význam nezkoumám a za d) zeptám se rodičů. Opět zvolen co nejjednodušší postup. Stejně tak jako v otázce č. 4 (Při přednesu použiji pro názornost), kde je vybrána odpověď za b) „podrobně živočicha popíši jen slovy i přesto, že by se obrázek sehnat dal.“ V odpovědi na otázku č. 10 je uveden poměr jednotlivých složek referátu takto: „Úvod 20%, Stať 50 %, Závěr 30% a v navazující otázce č. 11, kde se požaduje napsat stručně obsah toho, co která složka má obsahovat, je vypsán jen úvod a stať, závěr je vynechán. Výsledkem postoje, vyplývajícího z odpovědí v dotazníku, je velmi kvalitativně slabý referát. To je způsobeno nadměrným zjednodušováním a zobecňováním, a to i přesto, že žák má jasno, co by referát měl po obsahové a formální stránce obsahovat. č. 3 Makrela obecná

Referát je velmi krátký, přesto se některá sdělení často opakují např. „je velice dravá ryba“, hned v následující větě čteme „je velmi dravá“, úvod je zakončen větou „Taky hrozně rychle plave“, v následujícím odstavci, který je nazván „Popis“, první věta zní: „Makrely jsou rychlí a vytrvalí plavci.“ Je pravda, že v mluveném projevu je žádoucí pro lepší zapamatování některá slova opakovat, protože se předpokládá, že posluchač se nemůže již nijak k vyslovenému vrátit, pokud si nepíše poznámky, nicméně je důležité, alespoň částečně obměňovat kontext, ve kterém stejné slovo vyslovujeme. Konkrétně takovou správnou obměnu kontextu při zmínce o rychlosti ryby vidíme ve třetím odstavci nazvaném „Výskyt a potrava“, kde je tato myšlenka rozvinuta do větších souvislostí, a pomáhá tak logickému rozvíjení od jednoduššího ke složitějšímu. Tyto informace jsou pak využity k závěrečné zmínce o chycení ryby člověkem. Tuto půlku věty (zohledníme-li stručnost referátu) lze tak alespoň z části považovat též za přijatelný závěr. Neobvyklých slov zde mnoho nenajdeme. Možná pro lepší představu by bylo vhodné upřesnit polohu příbřežních fjordů. Dále u popisu těla makrely „vřetenovitý tvar těla“ by stálo za to lépe upřesnit, jak vypadá vřetenovitý tvar, v čem je například odlišný od tvaru jiných ryb. Také se pravděpodobně nedá očekávat, že dnešní děti vědí, jak vypadalo vřeteno. č. 4 Sardinka obecná, sardel obecná Referát má dvě tématické části, které jsou samostatné a nijak se neprolínají. První část se jeví jako lépe uspořádaná. Mezi úvodem a statí je plynulý přechod, kde se žák snaží o přiblížení tématu posluchačů tím, že upozorňuje na místa výskytu těchto ryb, ale i setkání s těmito rybami nejen v jejich přirozeném prostředí ale i v podobě olejovek, což téma příjemně odlehčuje. Tím

20

upoutává jejich pozornost a volně pokračuje vzhledem ryby, způsobem života a jejich potravou. Na závěr vyzdvihuje užitečnost v rybářském průmyslu, což by se dalo považovat za stručný závěr. Druhá část je o trochu méně strukturovaná a tím pádem méně přehledná. Úvod je zachován podobný jako v první části. Následuje stať, která má nedostatky v logickém rozvíjení námětu. Například jsou v textu bez zjevného záměru rozptýlené informace o vzhledu ryby (jeho popisu je v textu věnováno nejvíce místa), stejně tak informace o jejich přemísťování, které by se dali spojit v jednu větu a text by byl sourodější. Takové přeskakování naznačuje, že žák zřejmě využil více zdrojů a nevěnoval dostatek času k jejich sjednocení.

Dále druhá část postrádá jakýkoli závěr. Žák se zde ochudil alespoň o stručný závěr v podobě zmínky o významu této ryby pro hospodářský průmysl, jež je uprostřed a nikoli na konci, jako tomu bylo v případě prvním. Dotazník nám pomáhá pochopit způsob žákovi práce, ve kterém lze rozpoznat základ pro samostatnost a schopnost určitého nadhledu. Tyto skutečnosti můžeme zjistit z následujících odpovědí. Otázka č. 2 (Jaká by měla být podle Vás přibližná délka referátu na formátu A4? (uveďte prosím, zda se Váš odhad vztahuje k psanému textu rukou nebo na počítači běžnou velikostí písma.) Odpověď: „Já myslím že je to jedno, ale asi by měl být tak max. 15 min.“ Osobitý přístup je vyjádřen též v odpovědích na otázky č. 3 a č. 5 (č.3: Pokud v textu, podle kterého referát zpracováváte, narazíte na cizí slovo, kterému nerozumíte, co uděláte?) V odpovědi byly zaškrtnuty následující možnosti: „a) Přepíšu si ho do referátu a význam nezkoumám, b) slovo nepoužiji, vynechám ho, d) zeptám se rodičů.“ Nejzajímavější je odpověď za a), zejména proto, že ze všech sebraných dotazníků, byla tato odpověď uvedena jen zde, i přesto, že někteří ač tuto možnost nezaškrtli, při své prezentaci uváděli slova, která nedokázali posluchačům na dotaz učitele vysvětlit. A spolu se zaškrtnutými možnostmi za b) a d) poukazuje na schopnost žáka poradit si i s neznámým a neztratit smysl práce a pokračovat dál i přes nejasnosti. Otázka č.5 (Pokud zpracováváte písemně úkol do jiného předmětu než do biologie, používáte pro psaní počítač?) Odpověď: zaškrtnuty obě možnosti za a) ano i za b) ne a k tomu rukou připsáno: „podle toho jestli nám funguje tiskárna. A podle toho jak je to dlouhý.“ Odpověď na otázku č. 10 obsahuje procentuální rozložení pro úvod (10%), stať (80%) a závěr (10%) a v souvislosti s tím, je v odpovědi na otázku č. 11 přehledně vyjádřeno, co má která část obsahovat. „Úvod: obecnější informace, velikost zvířete a kde žije, Stať: Všechny možný informace, Závěr: napsat třeba jestli je zvíře chráněné nebo skoro vyhynuté. Tyto dvě odpovědi naznačují, že žák má o formě referátu jasnou představu, které se i ve vypracovaném referátu snažil držet. Odpovědi na otázky vykazují kreativní myšlení (v dotazníku č. 2 a v referátu již zmíněné „olejovky v konzervě“a zajímavé je též rozdělení slova na konci řádky „z nejd-ůležitějších“), schopnost nadhledu (č. 2, 10, 11), schopnost rozhodnosti a samostatnosti (č. 3) ale zároveň ještě známky myšlení konkrétních operací (č. 5). Tyto odpovědi a zjištění jsou v souladu s provedením referátu, který byl zajímavý a kvalitativně vyrovnaný, jak vidíme v níže uvedené celkové tabulce 2.5.2. č. 5 Žraloci Tento referát je velmi monotématický a ne příliš dlouhý. Není dostatečně využita možnost několika hlavních bodů, protože je zde v podstatě jeden hlavní bod (uveden dále). První věta se týká délky vývoje žraloka do dnešní podoby. Může znamenat pokus o úvod, nicméně informace v něm obsažená spíše působí pro svoji nepředstavitelnost jako vyplňující. Následuje podrobný popis k dominantní charakteristice žraloka. Pisatel byl plně zaujat žralokem jako zabijákem, všechny informace tak s touto charakteristikou nějak souvisejí.

21

Text je tematicky strukturovaný. Využívá však rozvinutějších vět, a to dělá text zbytečně stručným a náročnějším na poslech. Naproti tomu je pro názornou představu například použito srovnání citlivosti očí žraloka s člověkem, což činí přednes zajímavější. Text neobsahuje žádný závěr. Dotazník vyplněný autorem tohoto referátu není ani tak zajímavý zaškrtnutými odpověďmi, ale zejména jím dopsanými dovětky k otázkám. Otázka č. 2 (Jaká by měla být podle Vás přibližná ideální délka referátu na formátu A4? (uveďte prosím, zda se Váš odhad vztahuje k psanému textu rukou nebo na počítači běžnou velikostí písma) Odpověď: „Podle toho kdo kolik najde ale né zase 6 vět a né zase 4 stránky. Nejméně ¼ stránky až celá stránka (Písmo asi: rukou – (následuje názorně napsaný příklad – Ahoj Petře) na počítači (20) – Ahoj Petře) Otázka č. 8 (Jaké informace jsou podle Vás v referátu důležité?) Odpověď: ze tří zaškrtnutých možnosti jsou dvě spojeny svorkou a připsán dovětek: „kdo co najde.“ Otázka č. 10 (Jak by podle Vás v ideálním případě měl být v referátu přibližně dlouhý úvod, stať a závěr. Pokud si myslíte, že referát některou výše uvedenou složku obsahovat nemá nebo nemusí, napište 0%.) Odpověď: „nemohu napsat kolik %, protože někdy v encyklopediích a na internetu toho není zas tak hodně aby úvod měl 28%, stať 32 a závěr 40%, prostě podle toho kolik toho najdu.“ V otázce č. 11 (Co by podle Vás měl obsahovat v referátu úvod, stať a závěr. Pokud jste v předchozí odpovědi uvedli, že některou složku referát neobsahuje, vynecháte ji i zde (odpověď stačí stručně). Odpověď: „Úvod: O čem ten referát je o jakém živočichovi

Stať: kde živočich žije a podobně. Závěr: je proškrtnut“

Pokud tyto dvě odpovědi na ot. č. 10 a 11 vezmeme jako celek, můžeme se domnívat, že žák spíše než by byl přesvědčen o postradatelnosti závěru v referátu, pravděpodobně přesně neví, co by měl závěr zahrnovat. Shrneme-li pak všechny uvedené odpovědi a zejména dovětky v dotazníku, může nás to přivést možná blíže k vysvětlení nad zdánlivým rozporem, jež je mezi kvalitou referátu (po formální i obsahové stránce) a jeho prezentací. Po formální i obsahové stránce je referát nedostatečný, nicméně přednes a míra zaujetí (zejména zaujetí charakteristikou žraloka jako zabijáka) byly velmi výrazné, což je pro dobrý referát nezbytné. Vysvětlení nacházím v tom, že žák je často pohlcen jednotlivými detaily a to má za následek, že často ztrácí nadhled a tak mu uniká skutečný smysl práce, které se věnuje. č. 6 Rejnoci Referát neobsahuje žádný úvod ani závěr. Informace logicky řazené moc nejsou. V podstatě jsou to informace, které jsou nějak za sebou naskládané, kdy občas následující věta rozvíjí slovo z předchozí. Také některé věty postrádají jasnost plynoucí z jednoduchosti, např. věta: „Dále patří do podtřídy jako žraloci příčnoúzkých.“ Nahlas se takové sdělení obtížně prezentuje. Pokud má být totiž věta i přes nevhodně umístěnou vsuvku („žraloci“ ) srozumitelná, musí řečník zvládnout náročnější modulaci. Zvládnutí správné modulace však předpokládá, že žák ví již dříve než slova vysloví, jak věta pokračuje a jaký má smysl. Při doslovném čtení referátu to je obtížnější, než kdyby žák mluvil volně. V jedné z dalších vět uprostřed je použito slovní spojení „též jako“, ale chybí tam slovo, které by vysvětlovalo příměr „jako co“. Je pravděpodobné, že žák se zřejmě k přednesu podle této psané předlohy nepřipravoval. První i druhý výše uvedený příklad totiž způsobil značné zmatení žáka při přednesu a v textu se ztrácel.

22

Objevuje se zde také cizí slovo a je srozumitelně vysvětleno. Žák si ho v textu zvýraznil stejně jako „mantu obrovskou“, která je na závěr uvedena jako zajímavost pro svoji velikost. Žák uvádí váhu v tunách. Bohužel se nepokusil o nějaké přiblížení tohoto údaje spolužákům například v podobě přirovnání k něčemu představitelnějšímu a známému. Údaje o váze a délce (hlavně váze), tak zůstávají pro spolužáky nudným údajem, který však může v očích pisatele přidávat referátu na důvěryhodnosti a odbornosti. Úprava je velmi jednoduchá. Text nemá odstavce ani žádná odsazení pouze již výše zmíněná dvě podtržená slova, která žák při přednesu nejvíce zdůraznil. Vyplněný dotazník pomáhá pochopit, proč byl zkoumaný referát v hodnocení tak slabý. U tohoto žáka nacházíme převážně velmi jednoduché a málo zainteresované odpovědi. Dále odpověď na první otázku v dotazníku naznačuje sníženou schopnost zachytit a pak vyjádřit podstatu způsobu odpovědi. Otázka č. 1 (Jaké zdroje nejčastěji při přípravě referátů používáte?) Odpověď – nabízené možnosti byly tyto: a) internet, b) encyklopedie, c) učebnici, d) jiné zdroje (napište jaké) a vytečkovaný řádek pro doplnění k poslední uvedené možnosti. Žák využil tento řádek ke své odpovědi, aniž by nějakou možnost zaškrtl, a to: „Věčinou internet ale i encyklopedii.“ Vzhledem k tomu, že je zde i několik pravopisných chyb, můžeme se také domnívat, že žák má sníženou schopnost pozornosti. Odpověď na druhou otázku je neobvykle rozvláčná, jako kdyby odpověď měla být říkána, nikoliv jako věcná odpověď do dotazníku. Otázka č. 2 (Jaká by měla být podle Vás přibližná ideální délka referátu na formátu A4?.....) Odpověď: „no moc to neohaduju kolik by stačilo já je mam věčinou na jednu stranu papíru…“ Opět zde mimo jiné nacházíme několik pravopisných chyb. Co nejvíce zjednodušující přístup, který práci má ulehčit, ať už v potenciálně vypracovávaném referátu nebo v samotném dotazníku, a malou zainteresovanost vidíme z odpovědí č. 3, 4, 9 a 11. Otázka č. 3 (Pokud v textu, podle kterého referát zpracováváte, narazíte na cizí slovo, kterému nerozumíte, co uděláte?) Žák vybral možnosti za „a) přepíšu si ho do referátu a význam nezkoumám a za d) zeptám se rodičů.“ Otázka č. 4 („Při přednesu použiji pro názornost“) a žák vybral možnost za „b) podrobně živočicha popíši jen slovy i přesto, že by se obrázek sehnat dal“ Otázka č. 9 (Pokud si v tištěné (napsané) podobě referátu něco podtrhnete, proč? Jak to při přednesu využijete?); nabízené možnosti byly tyto: „a) označuje to pro mě slovo, které je třeba vlastními slovy více rozvést, b) je to hlavní myšlenka či myšlenky referátu (jde tedy o osnovu), c) jedná se o neobvyklé případně cizí slovo a při přednesu ho vysvětlím vlastními slovy, d) podtrhávám nadpis, e) jiné důvody“ pod tuto odpověď byl přidán vytečkovaný řádek. Žák zvolil možnost za e) nicméně do prázdného řádku nenapsal žádné doplnění ke zvolené odpovědi. Otázka č. 11 (Co by podle Vás měl obsahovat v referátu úvod, stať a závěr….) Odpověď: „má tam být např: úvod o dané věci, popis atd…“ Jiní žáci některé uvedené odpovědi zvolili také, nicméně nežádoucí zjednodušující tendence v žákově práci spolu s povrchní znalostí o parametrech referátu, vyvozuji až v kontextu všech uvedených odpovědích na otázky. Výsledkem takového přístupu pak může být i výše zmíněný vypracovaný referát, který byl poměrně slabý. č. 7 Sladkovodní sumci Text je rozdělen na tři odstavce, ale v podstatě žádný úvod a závěr neobsahuje. První odstavec nás seznamuje s obecnou charakteristikou této čeledi ryb včetně výskytu (kolik a kde) a popisu jejich stavby těla. První věta, která se týká počtu druhů, je však poněkud matoucí „Více než

23

30 druhů sladkovodních i mořských ryb z těchto čeledí je rozšířeno téměř po celém světě a je reprezentováno 2250 druhy.“ Chybí nějaké rozlišení pro použití slova druhy. Není jasné, zda žák myslel, že 30 druhů má 2250 poddruhů nebo zda chce touto informací sdělit, že 30 druhů je rozšířeno po celém světě, ale celkem je druhů sladkovodních sumců 2250.

Následuje odstaveček, který vysvětluje neobvyklé použití slova „vousky“. Slovo „vousky“ samo o sobě není nesrozumitelné, ale žák si správně uvědomil, že pod pojmem vousky si většina z nás představí jen jakési ochlupení, které žádnou významnou funkci neplní. U těchto ryb však mají hmatové vousky specifické vlastnosti i funkci a proto je jejich popisu věnován menší odstavec. Poslední odstavec je nazván „Štiky“. Je zde popsáno jejich chování zejména v souvislosti s lovem a člověkem. Chybí zde popis, jak ryba vypadá. V prvním i třetím odstavci jsou použity latinské názvy pro různé druhy sladkovodních sumců nebo štik. Jen však v prvním odstavci jsou přeloženy do češtiny, proto je možné, že latinská slova mají dodat referátu na odbornosti a možná i na délce, ale nejsou zohledněny možnosti spolužáků, kteří si tato slova zřejmě nebudou pamatovat, ani je nijak neosloví, protože není patrný užitek, který by znalost těchto slov mohla přinést. Také latinské názvy měly vliv na narušení plynulosti přednesu. Výslovnost latinských slov způsobila neúmyslné pomlky, které nežádoucím způsobem upoutaly, a odvedly tak pozornost od obsahu sdělení. Text je navíc psán velmi drobným špatně čitelným písmem a to v podstatě neumožňovalo ani žádný zrakový kontakt s posluchači. Dotazník vyplněný autorem tohoto referátu odhaluje zejména fakt, že žák si referát představuje jako seskupené odborné informace, které mají mít naučnou funkci bez ohledu na přizpůsobení se svým posluchačům vhodnou formou, jak například dokazuje užití latinských názvů přímo ve vypracovaném referátu, či odpověď na otázku č. 11 (Co by podle Vás měl obsahovat v referátu úvod, stať a závěr…) Odpověď: „Úvod – u přírodopisu kmen, podkmen,…, Stať o živočichovy nebo o válkách a jiných událostech.“ 2.4.2 Podrobný rozbor referátů studentů gymnázia č. 8 Rejnoci První část referátu je možné považovat za úvod. Věnuje se vnější charakteristice všech rejnoků a teprve v další části student zmiňuje trnuchu obecnou a parejnoka elektrického. U každého z nich už pak zmiňuje jen znak, který je nejzajímavější, a tím jsou informace lépe zapamatovatelné. Všude jsou uvedeny i latinské názvy ryb. Následuje strana informací, která je rozčleněna na „stavba těla“, „ způsob života“, „ rozmnožování“, rozšíření. Je to přehledné nicméně se zde opakují všechny informace, které byly uvedeny již v prvním odstavci. Vzhledem k tomu, že jsou uvedeny dva použité zdroje pro tento referát a pisatel má graficky rozlišenou první a druhou stranu jiným typem písma (vypadá to, že druhá strana je zkopírovaná, patrně z internetu), je možné, že pisatel podcenil práci s textem a nesjednotil informace ze dvou zdrojů, protože by se tak musel vzdát některých formulací. Proto referát nesplňuje požadavky na logické rozvíjení námětu i přesto, že v jednotlivých subtématech jsou věty logicky rozvíjeny. Je zde použito cizí slovo „ovoviviparní“, které nebylo vysvětleno. Závěr referátu tvoří podkapitola rozšíření, malé shrnutí ohledně výskytu rejnoků. Následují 3 strany obrazových příloh, které student během prezentace poslal po třídě v okamžiku, kdy se o rybách na fotografiích zmínil. Vyplněný dotazník studentem potvrzuje, že stěžejním zdrojem informací byl internet. Používání internetu však může svádět ke zkopírování celých pasáží, což se zde pravděpodobně přihodilo, a tak referát ačkoliv působí přehledným dojmem, text je logicky rozčleněn na námětové pododstavce, není myšlenkově navazující (zejména kvůli nelogickému opakování již použitých informací). Ani tato úprava studentovi neusnadnila volný přednes. Například některé pasáže

24

doslova četl, ačkoli v dotazníku odpověděl na otázku č. 7 (Jak referát před třídou říkáte?): „vlastními slovy, psaný text vůbec nepotřebuji.“ Navíc použití mnoha latinských názvů navozuje otázku, zda autor referátu při jeho přípravě skutečně počítal s tím, že jej bude říkat zpaměti a opakování naprosto stejných informací v textu evokuje myšlenku, jak pozorně si své dílo student při přípravě četl nebo přednášel nahlas. V dotazníku odpověděl, že před tím než referát prezentuje ve škole, tak si ho doma na zkoušku „vždy“ říká. Za zmínku také stojí odpověď na otázku č. 2 (Jaká by měla podle Vás přibližná ideální délka referátu na formátu A4? Uveďte prosím, zda se Váš odhad vztahuje k psanému textu rukou nebo na počítači běžnou velikostí písma.): „Tak 15 - 20 minut na počítači ale záleží na....nečitelné“ Zajímavé je převedení otázky z grafického vyjádření na časový údaj. Dále otázka č. 11 (Co by podle Vás měl obsahovat v referátu úvod, stať a závěr...?): …. „závěr by neměl být nijak dlouhý měl by být velmi krátký a většinou by měl být v stati.“ Opět zde dochází k nepřesnému vyjádření, které vzbuzuje otázku, zda autor ví, co je to závěr a k čemu má sloužit. Nebo závěr vnímá jako samostatný odstavec na konci referátu, který není nutný. Tedy že závěr může být například jedna poslední věta zahrnutá v odstavci. č. 9 Ryby Text je přehledně strukturovaný, jasný a stručný. Psaná předloha připomíná (až na poslední odstavec) osnovu. Bohužel student kromě napsaného textu až na pár hovorových slov či spojení nepřidal při přednesu žádné nové informace ani zajímavosti. Text tak vypadá jako věcný zápis do sešitu, který se bude hodit pro pozdější učení ke zkoušce (handicapem při učení by však mohla být špatná čitelnost některých slov), pro tento účel by to byl velmi dobře strukturovaný text s důležitými informacemi, nicméně pro posluchače je nezáživný.

Pokus o přiblížení látky posluchačům, může být informace o počtu druhů ryb v ČR nebo o chování vydry, což jsou informace dobře zapamatovatelné a pro posluchače blízké, jelikož se dotýká oblasti, kde posluchači žijí. Z vyplněného dotazníku vyplývá studentova jasná představa o referátu, kterou spatřuje zejména v účelnosti informací a též ve způsobu přednesu, nicméně té se zřejmě při přípravě dostatečně nevěnoval, což bylo vidět při samotné prezentaci referátu, a zároveň v určitém rozporu mezi odpověďmi v dotazníku na otázky č. 6 a č. 7. Otázka č. 6 (Když si připravíte referát, snažíte si ho předtím než ho prezentujete ve třídě doma na zkoušku říci?) Odpověď: „a) ano vždy“. Otázka č. 7 (Jak referát před třídou říkáte?) Odpověď: „c) jen ho většinou přečtu“ Psaná podoba referátu připomíná spíše osnovu. To by bylo v pořádku, pokud by přednes byl dostatečně nacvičen, ale v případě, že student má snahu referát spíše číst, jak vidíme v odpovědi na otázku č. 7, a jak tomu také ve skutečnosti bylo, se ukazuje takový zápis jako nepraktický a vede autora spíše k heslovitému přednášení, které pak posluchače těžko může zaujmout natolik, aby udrželi svou pozornost, a práce studenta tak byla zbytečně znehodnocena, ačkoliv byly vybrány důležité informace a to s logickou návazností, čemuž nasvědčuje i studentova správná představa o tom, jak dlouhé by měly být části v referátu a co by měly obsahovat. Schopnost přesně vystihnout důležité informace se potvrzuje i v odpovědi na otázku č. 2 (Jaká by měla být podle Vás přibližná ideální délka referátu na formátu A4? (uveďte, prosím, zda se Váš odhad vztahuje k psanému textu rukou nebo na počítači běžnou velikostí písma.) Následuje vyčerpávající odpověď: „Celá strana A4 cca 10 min (rukou i počítačem).

25

č. 10 Paryby – rejnoci, žraloci Na první pohled máme před sebou dobře strukturovaný referát, který postupuje od obecného k jednotlivým charakteristikám a každá popisovaná podskupina ryb má svůj úvod, stať i zajímavý závěr. Úprava je velmi přehledná. Věty jsou rozvité a vyznačují se poměrně častým používáním odborných slov i slovních spojení, to činí mnohdy text hůře srozumitelný. Například:

- „které mají pokryté plakoidními šupinami“, - „v neurálních obloucích obratlů jsou stopy kostní tkáně“ - „Počet ploutví není stálý, kromě párových prsních a břišních ploutví mají 0-1 řitní, 1-2

hřbetní a ocasní ploutev, která má vždy horní lalok více protažený“ (věta je zbytečně složitě rozvitá, stejně jako věta následující),

- „Jejich prsní ploutve nejsou spojeny s osní kostrou, která je chrupavčitá, nicméně vyskytují se na ní známky kostnatění.“,

- „Kůže je kryta plakoidními šupinami krytými sklovinou, které způsobují velkou drsnost kůže.“,

- „Žaberní štěrbiny jsou po stranách těla, přičemž proudění vody přes ně zajišťuje pouze žralokův pohyb vpřed - ……“ Věta obsahuje zbytečně zhuštěné informace, což má za následek až nesrozumitelnost.

- „Na tuto osu jsou napojena velká játra s vysokým obsahem jaterního tuku a vylučovací ústrojí s prvoledvinami.“

- „brakické vody“ Neobvyklá slova (až na výjimku slova ovoviviparní a nitroděložní kanibalismus, která vysvětlena jsou) jsou používána se samozřejmostí a není jim věnována zvýšená pozornost. Student jako by předpokládal, že posluchači jsou dobře informovaní. Pokus o hovorovější styl přednesu se pak z ničeho nic objevuje v závěru referátu ve větách: „Nutno ovšem dodat, že žralok (narozdíl třeba od kosatky) netrpí žádnými skrupulemi a člověka sežere i poté, co zjistí, že to tuleň není….. Krom systematického hubení….“ Vzniká otázka pro jsou zde použita taková výplňková slova a v jiných částech referátu nikoli. Znamená to, že kde se objevují, ač to vypadá méně spisovně, že student daný žánr pochopil a zpracoval lépe? Ví že to má být přednes, ale „bohužel si to celé nepamatuju, tak si to aspoň napíšu, aby to vypadalo, že to říkám“? To nevíme, jde však o ojedinělý výskyt v ryze odborném textu, který předcházel, a taková slova se pak zdají, jako by tam ani nepatřila i přesto, že v referátu je hovorový styl žádoucí. V textu vidíme 3 překopírované obrázky s popisky. Jejich nevýhodou je, že obrázky jsou součástí textu, z kterého student přednášel a tím, že jsou obrázky malé, nemělo ani smysl je ukazovat všem z dálky. Student tedy po své prezentaci nechal celý referát po třídě kolovat, což bylo škoda, protože v textu se objevuje často slovní popis vnějšího vzhledu ryb a kdyby byly obrázky k dispozici během výkladu, posluchači by zapojili více smyslů najednou a lépe by si informace zapamatovali. č. 11 Hospodářský význam ryb Referát je členěn na odstavce, které na sebe plynule a logicky navazují. Zadané téma je rozsáhlé. Student se s tím vypořádal úspěšně, protože zvolil pro posluchače zajímavé informace, v tomto případě to znamená, že se vztahují zejména k naší zemi. V referátu najdeme úvod a stať, závěr však chybí. Nepřítomnost závěru při tak obecném tématu považuji za natolik nedostatečný, že I. hledisko hodnocené v níže uvedené tabulce považuji za nesplněné. Zdroje použité literatury jsou uvedeny. Pro názornou představu jsou zmíněny hodnoty výlovu ryb od konce 18. stol. do 90. let

26

20. stol. a jsou dány do poměru, to je praktické, protože nárůst výlovu ryb z poslední doby bychom si jako osamocenou informaci představili a ocenili velmi těžko, nicméně pro živý přednes jsou takové informace nevhodné, pokud každý posluchač nemá možnost mít před očima v písemné podobě shodné údaje s těmi, které řečník zmiňuje. Mnoho čtených číselných údajů pohromadě totiž pak pozornost spíše oslabuje. Zvláště vezmeme-li v úvahu, že tato část byla přednesena stejnou rychlostí jako ostatní části textu. Referát působí dojmem článku nabytého mnoha zajímavými informacemi, kdy naprostá většina uvedených informací jsou prezentována jako důležité. Z dotazníku si můžeme všimnout, že student má jasnou představu o obsahu referátu. Například v otázce č. 8 (Jaké informace jsou podle Vás v referátu důležité?) jsou zatrženy skoro všechny možnosti a to i s pořadím důležitosti. Také zde najdeme jasnou představu o tom, že závěr v referátu být nemá. Tímto názorem se student i striktně řídil při vypracování vlastního referátu. Dotazník mi tedy potvrdil domněnku, že studentova práce závěr ani pokus o závěr skutečně neobsahuje. Cíl referátu v tomto pojetí je jasný – všechny informace mají být především naučné, jde hlavně o obsah. Forma zůstává jako u slohového cvičení jen bez již zmíněného závěru. č. 12 Žraloci Text je velmi přehledně strukturován na úvod, stať - s názvy – „žraločí kůže“, „rozmnožování“, „dýchání“, „užitek“, „rekordy“ , závěr chybí. Opět se zde vyskytuje výraz plakoidní šupiny, jako v předešlých referátech, a opět není nijak blíže specifikován. V odstavečku o rozmnožování je na první pohled nelogická věta: „Aby se žraloci mohli rozmnožovat, musí si najít partnera opačného pohlaví.“ Vyplývá snad z toho, že ostatní ryby jsou bezpohlavní nebo že je těžké partnera opačného pohlaví nalézt? Záměr této věty nijak z dalšího textu nevyplývá. Další výběr informací – užitek a rekordy, jsou velmi zajímavé, a tak přitahovali pozornost posluchačů.

Při sepisování textu studentovi vypadla část věty, pomocí tečky ji tedy označil a připsal rukou (jinak je text napsán na počítači) pod dokončený odstavec. To při přednesu působilo trochu problém zřejmě i proto, že dopisovaná část věty je začátek té v textu, studentovi se tak nepodařilo plynule navázat.

Referát je celkově kvalitativně dost nevyrovnaný. V tomto referátu zcela chybí závěr. Z vyplněného dotazníku vyplývá, že tento nedostatek je zcela záměrný (stejně jako u referátu č. 11), jelikož student si myslí, že závěr v referátu být nemá. Tento názor může vyplývat ze skutečnosti, že studenti se mohou domnívat, že když se referáty říkají na začátku vyučovací hodiny a pak výuka plynule navazuje stejným tématem, žádný závěr tam být ani nemůže; nepovažují svoji práci za samostatnou jednotku, ale za součást celé hodiny (jako když se třeba přihlásí a něco řeknou). V takovém případě jim může jít hlavně o to, předat jen co nejvíce informací.

Rozdíl mezi teorií a praxí je pak zřejmý v odpovědi na otázku ohledně používání obrázků během přednesu, kdy v dotazníku je to považováno za žádoucí, ale při praktickém provedení jakýkoli obrázek chyběl. Dále v dotazníku je uvedeno, že pokud student narazí na cizí slovo, zjistí si jeho význam, v referátu se pak objevil výraz plakoidní šupiny bez vysvětlení, což může naznačovat, že autor referátu tomuto slovnímu spojení rozumí, nicméně si nemohl být jistý, zda tomu rovněž rozumí i jeho posluchači. 2.5 Grafické znázornění

Nyní se pokusím výsledky analýzy zkoumaného materiálu vyjádřit prostorově za použití tabulky. Ta nám umožní přehledněji vidět práci žáků a studentů a jejich úspěšné či neúspěšné zvládnutí žánru referát ve zkoumaných aspektech.

27

2.5.1 Legenda Římské číslice - zkoumané aspekty:

I. správná strukturovanost textu na úvod, stať a závěr II. logické rozvíjení látky III. grafické uspořádání textu IV. řečnické dovednosti V. mluvit jednoduše a raději krátkými větami VI. zdůraznění jen několika hlavních bodů VII. vysvětlení pojmů, které jsou pro posluchače neobvyklé VIII. používání názorných pomůcek

Arabské číslice – pořadové číslo referátu

1. Mořské ryby 2. Tuňák obecný 3. Makrela obecná 4. Sardinka obecná, sardel obecná 5. Žraloci 6. Rejnoci 7. Sladkovodní sumci 8. Rejnoci 9. Ryby 10. Paryby 11. Hospodářský význam ryb 12. Žraloci

- referáty s čísly od 1. do 7. - žáci základní školy 7. třídy - referáty s čísly od 8. do 12 – studenti víceletého gymnázia - obě skupiny jsou stejně staré tzn. v rozmezí 12 a 13 let. 2.5.2 Tabulka I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII.

1. + + _ _ + + + _ 2. _ _ _ _ + + _ _ 3. + + + _ _ + _ _ 4. + _ + _ _ + _ + + 0 _ 5. _ + _ + + _ _ + _ 6. _ _ _ _ + _ + _ 7. _ + + _ _ _ _ + _ _ 8. + _ + _ _ + _ + 9. _ + + _ + + 0 _ 10. ++ ++ ++ _ _ + _ + _ 11. _ + + _ _ + 0 _ 12. + + ++ _ _ ++ _ _

28

2.5.3 Způsob hodnocení + hodnocený aspekt byl alespoň z jedné poloviny splněn ++ velmi zdařilé splnění hodnoceného aspektu _ toto znaménko označuje stav, kdy aspekt nebyl splněn vůbec nebo se vyskytl pouze

ojediněle + _ označuje nevyrovnaný výkon, který naznačuje, že žák či student chápe důležitost hodnoceného znaku a snaží se jej používat, ale v jeho používání není důsledný 0 v dané oblasti nebylo co hodnotit, jelikož referát cizí nebo neznámá slova neobsahoval 2.6 Typické znaky referátu dané věkové kategorie 2.6.1 Správná strukturovanost textu na úvod, stať a závěr Pokud bych hodnotila obě skupiny dohromady (ZŠ a Gymnázium), žáci ani studenti nemají zcela ujasněné, že by referát měl obsahovat úvod, stať a závěr. Tento nedostatek se vyskytuje i na gymnáziu, kde je požadavek splněn tak napůl. A to i přesto, že se dá očekávat, že v tomto věku studenti v českém jazyce zdokonalují své slohové dovednosti a charakteristiky různých slohových útvarů chápou. Vypadá to, že stále ještě ve většině případů žáci ani studenti nevyužívají přenosu nabytých informací z jednoho předmětu do druhého nebo je možné, že odborný text nechápou jako slohový útvar. Také bych při posuzování zohlednila fakt, že věkové rozmezí 11-12 let, a převážně ve věku 12-ti let žáci a studenti jsou, je charakterizováno jako období „střízlivého realismu“ (Langmeier, 1998), kdy velmi roste zájem o shromažďování zajímavostí a odborných znalostí a s tím spojená záliba v různých encyklopediích. Takové shromažďování má však hlavně ze začátku spíše kumulativní charakter. V tomto věku ještě není plně rozvinuta schopnost vidět věci z nadhledu a v širších souvislostech, proto někdy mohou referáty působit jako nashromážděné a různě „poslepované“ informace. Dalo by se říci, že jde o takové epizodické ztvárnění, kdy jsou k sobě poskládané malé „epizodky“, jež nemají přímou návaznost, spíše než strukturace textu chronologicky nebo jinak logicky navazujícím způsobem. Zároveň samotné vybírání takových kousků z originálů textů může mít u žáků i studentů různé motivy – může se jednat o snadno pro ně srozumitelné informace nebo naopak informace odborné dodávající práci punc odbornosti, či se jim něco prostě jen líbí.

Obecně vzato úvod je alespoň někde v náznacích, ale závěr chybí většinou vždy. V následujících ukázkách uvádím poslední větu nebo věty v referátech, ve kterých závěr chybí. Referát č. 4 „V létě připlouvají obrovská hejna ke tření k pobřeží“, č. 5 „Těsně před útokem však žraloci plavou prakticky naslepo, neboť jejich oči jsou u jednotlivých druhů buď zakryty membránami, nebo zanořeny do ochranných jamek.“ č. 6 „Může vážit až 1 tunu a měřit 7 metrů.“ č. 7 „Eso americanus vermiculatus a moskalunga jsou štiky výhradně žijící ve vodách Severní Ameriky.“ č. 9 „Rybí predátoři – největším predátorem je asi vydra, ta napáchá v revírech i na soukromých rybnících hodně škody, důvodem toho je to že vyjídá pouze žábry → že můžeme pozorovat na březích celé ryby jen s vyžranými žábrami dvě slova nečitelná“ č. 11 „Nižší spotřebu ryb než je průměr pro populaci mají starší osoby, důchodci. Celková průměrná spotřeba ryb a rybích výrobků činí v této sociální skupině pouze 5,9 kg syrových ryb/osobu/rok. To je o 1/3 méně, než činí spotřeba populace jako celku.“ a v č. 12 poslední věty referátu obsahují výčet různých rekordů u žraloků. Taková zakončení referátů nelze považovat za dostačující závěr. 2.6.2 Logické rozvíjení látky od jednoduššího ke složitějšímu

Logické rozvíjení látky je na poměrně dobré úrovni pokud budeme hodnotit zejména

29

tématické uspořádání. Hodnocení tohoto aspektu je v naprosté většině referátů velmi vyrovnané. Pravděpodobně je to důsledek toho, že žáci i studenti jsou nuceni během svého studia neustále pracovat s informacemi, které si musí vybrat z tištěného textu a pak se je naučit. Převládá tak způsob psaní, které je dobrým přehledem dané problematiky, ale často znemožňuje řečníkovi odpoutat se od textu a mluvit tzv. z patra a zaujmout posluchače pomocí řečnických dovedností.

Úskalí někdy spočívá v logickém rozvíjení při odhalování příčiny a následku – jako například v referátu č. 2 „ze středozemního moře sou ryby mohutnější než odjinud. Jde o vysoce ceněnou rybu“ – žák zde nevyužil možnosti logického rozvíjení a blíže důvody nevysvětlil. Nebo v referátu č. 3 „Nejvhodnější dobou pro lov této bojovné ryby je tak konec léta. Makrely jsou v tomto období velmi žravé“ – možná by bylo užitečné více rozvinout důvody jejich žravosti. Nebo v referátu č. 5 „Žraločí oči jsou v šeru desetkrát citlivější než lidské. I téměř v úplné tmě vidí pohyb kořisti až na 8 m. Jestliže zamíří rychle k hladině, jsou jeho oči schopny vidět normálně, i když do nich vstupuje náhle jasnější světlo. Těsně před úkolem však žraloci plavou prakticky naslepo, neboť jejich oči jsou u jednotlivých druhů buď zakryty membránami, nebo zanořeny do ochranných jamek.“ – zde by bylo praktické pro lepší srozumitelnost více myšlenky propojit. Nebo v referátu č. 10 „Rejnoci jsou dobří plavci, mnoho z nich je ale přizpůsobeno životu na dně“ – není zodpovězeno, jak jsou přizpůsobeni životu na dně, ani jak život na dně souvisí s tím, že jsou dobří plavci. 2.6.3 Grafické uspořádání textu

Grafické uspořádání textu většinou připomíná úpravou školní sešit. Je sice podtržený nadpis, ale málokdy je podtrhávání využito k vyzdvihnutí hlavních bodů, což by řečníkovi usnadnilo kontakt s posluchači. Někdy je podtrženo zajímavé či neobvyklé slovo. V nedbalejších referátech dokonce není možné najít žádný záměr a text se na stránce vyskytuje bez zjevného řazení podle smyslu například do odstavců. Tato charakteristika se hodí především na žáky ZŠ. V tomto bodě jsou totiž jednoznačně patrné kvalitativní rozdíly v rozčlenění textu pomocí grafického uspořádání mezi žáky ZŠ a studenty gymnázia. Studenti gymnázia používají odstavce vždy a strukturovaný text pomocí podnadpisů s jednotlivými tématy jsou samozřejmostí. Tyto podnadpisy pro jednotlivé úseky v textu se zdají být jako pokus o osnovu. Také zde je zajímavé připomenout, že žáci ani studenti písemně vypracovanou přípravu pro referát učiteli neodevzdávají. Po prezentaci referátu se jeho písemná podoba stane přílohou v sešitu biologie žáka. Předpokládají tedy, že text referátu bude někdy později učitel číst (sešity jsou pravidelné vybírány ke kontrole) nebo že se podle něj budou v budoucnu učit. Nesetkáme se tedy s žádnými poznámkami na okraji nebo vpisováním, které by zachycovaly praktické podněty pro přednes. Zároveň žáci i studenti mají při přednesu tendenci vyhledávat očima učitele, mnohdy i za pomoci natočení těla, u kterého hledají souhlas. Tak nevěnují dostatek své pozornosti reakcím svých posluchačů – spolužáků a nemají mnoho prostoru s jejich zájmem či nezájmem aktuálně pracovat. Dá se tedy říci, že text je jakoby vypracováván především pro čtenáře (učitele či studujícího) nikoli pro posluchače, čemuž odpovídá jeho forma (například grafická úprava) i obsah (například zbytečné používání cizích a odborných slov, evokuje myšlenku, že si studující myslí, že takovou odbornost ocení především učitel – rozebráno v bodě V. a VII.).

Také je zajímavé, že u gymnazistů převládá text napsaný na počítači. Z pěti referátů byl napsán jen jeden v ruce. Zatímco u žáků ZŠ byl ze sedmi referátů napsán jen jeden na počítači. Z toho pak přirozeně vyplývá i úprava textů, která s grafickým uspořádáním částečně souvisí.

2.6.4 Řečnické dovednosti

Řečnické dovednosti obou skupin jsou velmi slabé. Pokud se budeme snažit nalézt alespoň nějaký náznak takových dovedností, paradoxně je spíše najdeme, i když jen v ojedinělých

30

případech, mezi žáky ZŠ. Je pravdou, že studenti gymnázia mluví více zpaměti a psaný text využívají méně často než žáci ZŠ, nicméně nedá se říci, že by navazovali lepší kontakt s posluchači nebo byli schopni je více zaujmout. Například podíváme-li se na referát č. 5 Žraloci, který je v mnoha hodnocených oblastech velmi slabý, zjistíme, že řečnické dovednosti byly hodnoceny vysoko, a tak se referát velmi přibližuje svému nejdůležitějšímu určení, totiž k probuzení zájmu posluchačů a kontaktu s nimi. I když si žák vybral velmi monotematické informace, byly předneseny s velkým zaujetím. Následující úryvek nám je připomíná. „Žralok je schopen slyšet a přesně určit nízkofrekvenční zvuky vznikající prudkým pohybem ve vodě (například poraněné ryby) na vzdálenost asi 1,5 km. Krev ucítí až na 400 m a potom její pach dokáže sledovat až ke krvácejícímu tvorovy. S využitím čidel postranní čáry žralok porovnává nepatrné rozdíly v proudění. Plave proti proudu vždy tak, aby vyhledal a konečně i dostihl svou oběť.“ Z těchto pro žáka zajímavých informací totiž vyplýval jeho přirozený přednes, který přítomné podněcoval ke komentářům, tedy k nějaké aktivitě, a byl navázán živý kontakt mezi publikem a přednášejícím. Vypadá to, že čím více jsou žáci zběhlí ve školském způsobu zpracovávání informací pro účely studia (tedy hlavně gymnazisté), tím více mají tendenci referát považovat za jakousi slohovou práci případně za informace zpracované pro účely učení se. V takovém zpracování pak najdeme typický syntax, kdy věty jsou jakoby stručné a přesto s mnoha zhuštěnými informacemi, také v nich nenalezneme „zbytečné“ opakování (proč opakovat, když v textu je možné se vrátit, ale v přednesu se posluchači právě vrátit nemohou, pokud jim takové opakování řečník nezprostředkuje tím, že některé informace zopakuje a rozšíří o další nový kontext), nebo používání odbornějších slov, které by bylo možné posluchači sdělit opisem, čímž by byl text srozumitelnější. 2.6.5 Mluvit jednoduše a raději krátkými v ětami

S příliš odborným textem měli problémy studenti gymnázia. Někteří totiž zvolili příliš odborný styl a text tak přestal být pro posluchače zajímavý, jako např. v referátu č. 8 „REJNOCI (Rajiformes) Jsou typičtí svým dorzoventrálně zploštělým tělem… Trnucha obecná (Dasyatis pastinaca)… Parejnok elektrický (Torpedo mamorata)…výjimku tvoří pilouni a zástupci čeledě pilohřbetkovití…naprostá většina rejnoků je ovoviviparní…“, dále v referátu č. 10 „Jsou to dravci s torpédovitým, nebo shora zploštělým tělem, které mají pokryté plakoidními šupinami…jen v neurálních obloucích obratlů jsou stopy kostní tkáně…Zašpičatělý okraj prsních ploutví tvoří křídla, ocas některých druhů je protažen v bičíkovitý výběžek…Matka vyvíjejícím se vejcím poskytuje chráněné prostředí, nikoliv však výživu či jinou metabolickou pomoc…Žraloci byli dřív řádem, dnes jsou obvykle bráni jako nadřád třídy příčnoústých…Jejich prsní ploutve nejsou spojeny s osní kostrou, která je chrupavčitá, nicméně vyskytují se na ní známky kostnatění. Kůže je kryta plakoidními šupinami krytými sklovinou, které způsobují velkou drsnost kůže… Trávicí soustava je poměrně krátká…nakonec tlusté střevo s tzv. spirální řasou a kloaka. Na tuto osu jsou napojena velká játra s vysokým obsahem jaterního tuku a vylučovací ústrojí s prvoledvinami…Do nadřádu žraloků patří osm řádů: Různozubci, Malotlamci, Žralouni, Obrouni, Šedouni, Ostrouni, Polorejnoci, Pilonosi… V jezeře Nikaragua žije až třímetrový sladkovodní žralok Carcharhinus nicaraguensis… Někteří z nich se vyskytují i v brakických vodách při ústí řek…“ Takové odborné informace jsou na úkor srozumitelnosti. Požadavek na jednoduché vyjadřování nejlépe pomocí krátkých vět je pro obě skupiny náročným úkolem. Někteří se s tím sice poměrně úspěšně vypořádali, je však zřejmé, že přeformulovat informace z odborného textu není jednoduché. Pravděpodobně se zde prolíná na jedné straně touha žáků či studentů, aby projev vypadal na úrovni a dělal dojem dobré informovanosti a znalosti pisatele, a na druhé straně uchopení problému, jak přepracovat text z formy odborné do přednesové, chceme-li hovorové, a přitom aby si zachoval punc vzdělanosti. Někdy si můžeme všimnout, že autor zvolil kompromis a prostě z odborného textu vybral některé věty a „slepil“ je dohromady, jak to například můžeme vidět v referátu č. 8 „Jejich párové ploutve

31

srůstají a tvoří lem těla. Ocas některých druhů je protažen v bičíkovitý výběžek. Hřbetní ocasní ploutve zakrňují. Rejnoci jsou přizpůsobeni k životu u dna. Na spodní straně těla je 5 žeberních štěrbin, čichové jamky a ústa.“ V tomto případě chybí vysvětlení jak souvisí hřbetní ocasní ploutve s 5-ti žaberními štěrbinami s přizpůsobením rejnoků životu u dna. Nebo osamocená věta: „Trnucha obecná (Dasyatis pastinaca) má na hřbetě u kořenu trn s jedovou žlázou, jíž užívá k obraně.“ Dále v referátu č. 5 „Žralo čí oči jsou v šeru desetkrát citlivější než lidské. I téměř v úplné tmě vidí pohyb kořisti až na 8 m. Jestliže zamíří rychle k hladině, jsou jeho oči schopny vidět normálně, i když do nich vstupuje náhle jasnější světlo. Těsně před úkolem však žraloci plavou prakticky naslepo, neboť jejich oči jsou u jednotlivých druhů buď zakryty membránami, nebo zanořeny do ochranných jamek.“ Zde vidím nedostatek při popisu, jak se žralokovi mění schopnost vidět a proč, informace těchto posledních vět nejsou dostatečně propojené, a tak text působí méně srozumitelně. Zpracování budí dojem jako by věty byly vzaty z jiného textu, ale bez dostatečného kontextu, a tak porozumět těmto větám je obtížnější zvláště při zběžnějším přečtení. V referátu č. 11 se pak pisatel nevypořádal s problémem - zajímavost na úkor jednoduchosti: „Světové rybí bohatství moří i sladkých vod je zatím stále mnohem větší, než jsou možnosti výlovu. Koncem 18. století se ryby lovily minimálně. Počátkem 19. století se počet lovených ryb zvýši. V roce 1850 se na světě lovilo kolem 1,5 milionů tun ryb a jiných mořských živočichů. V roce 1900 činil úlovek 4 miliony tun. V roce 1950 bylo vyloveno 20 milionů tun. V roce 1990 se výlov pohyboval kolem 50 milionů tun. V mořích je ryb skutečně mnoho. Podle odhadů lze objem úlovků zvýšit asi ještě 4krát. Pro světový rybolov se využívá asi 15% plochy moří, 85% zůstává nevyužito.“ V případě, že by tento text měl cílovou skupinu čtenáře, je zde obsaženo mnoho zajímavých informací, ale v přednesu tolik čísel rozptyluje pozornost, pokud řečník nemá k dispozici nějaký obrazový materiál například pro tento příklad v podobě grafu, nebo pro referát č. 10 nějaké fotografie s typickými charakteristikami pro uvedené druhy žraloků, jež jsou zde za sebou jen vyjmenovány („Různozubci, Malotlamci, Žralouni, Obrouni, Šedouni, Ostrouni, Polorejnoci, Pilonosi“). Takovéto vyjmenování může posluchačům připadat jako shluk v podstatě nezajímavých informací. 2.6.6 Zdůraznění jen několika hlavních bodů

Zdůraznit v referátu hlavní body se bez problémů daří gymnazistům. Tento fakt zřejmě souvisí již s dříve uvedeným důvodem, že se po nich ve škole častěji chce, aby se učili z textu po té, co si sami udělají výpisky. Nedostatek v této oblasti vidím zejména u žáků ZŠ a to v referátech č. 5, 6 ,7. Chybují například v tom, že hlavních bodů je nedostatečné množství jako u referátu č. 5, kde je hlavní bod jen jeden a to, že žraloci jsou zabijáci, nebo nedokáží hlavní body patřičně vyzdvihnout a ztrácí se tak v textu, jak to vidíme například v referátu č. 6, kde jsou za sebou informace prostě „naskládány“ - „Díky jejich chrupavčité kostře patří mezi paryby. Dále patří do podtřídy jako žraloci příčnoúzkých. Ve vodě se pohybují pomocí mohutných prsních ploutvích. Rejnoci mají též jako velmi objemná játra, která jsou plná oleje. Ty sou náhradou plynového měchýře, který mají ostatní ryby. Většina rejnoků žije u dna a tak mají barvu hřbetu podobnou dnu. Někteří rejnoci se dokonce zahrabávají. Tito rejnoci dýchají tzv. spirakulami. Spirakuli jsou otvory za očima, které vedou vodu k žábrám. Obrana rejnoku je většinou založená na ocasu s jedovými trny. Všichni rejnoci jsou masožravci. Největší rejnok je MANTA OBROVSKÁ. Může vážit až 1 tunu a měřit 7 metrů.“ Nebo za hlavní body považují okrajové informace a na nich staví hlavní část referátu jako v referát č. 7 – „Všechny tyto druhy mají bezšupinaté tělo, širokou okrouhlou hlavu a hmatové vousky kolem tlamy. Zpravidla žijí ve vodách stojatých nebo pomalu proudících a nejvyšší aktivitu projevují v noci při oblačném počasí. Vousky - hmatové vousky rozmístěné na hlavě jsou velmi citlivé. Obsahují četná nervová zakončení. Mají funkci chuťových senzorů a napomáhají rybám při vyhledávání potravy. Sumec má šest vousků, Američtí sumečci a tandan po osmi.“

32

2.6.7 Vysvětlení pojmů, které jsou pro posluchače neobvyklé Výsledky hodnocení aspektu - vysvětlování neobvyklých slov - jsou možná překvapivá. Můžeme vyvodit zejména dvě skutečnosti. V tabulce vidíme, jako v jediném sloupečku, v hodnocení symbol „0“ (týká se referátů č. 4,9 a 11), což znamená, že text žádná slova, která by potřebovala nějaké vysvětlení, neobsahoval. To znamená, že žák či student místo, aby používal neobvyklá slova, volí jednodušší vysvětlující styl, který nijak neubírá na zajímavosti a poutavosti spíše naopak. Druhá skutečnost se týká častého používání neobvyklých slov, jež zůstávají bez vysvětlení, to se týká zejména gymnazistů. Vypadá to, že si uvědomují očekávání profesorů, která souvisí s vyšší kvalitou jejich projevů a myšlenkové náročnosti než je například kvalita takového projevu u žáka základní školy, nicméně zapomínají, že veřejný projev jakým je referát, nemá oslnit cizími slovy ani být co nejodbornější, ale má upoutat a něco nového nebo zajímavého přiblížit. Naopak vidíme, že žáci základní školy vysvětlovali mnohem častěji. 2.6.8 Používání názorných pomůcek

Používání názorných pomůcek – zde je až na malé výjimky vidět, že práci s obrazovým materiálem nevyužívají. Důvodů může být hned několik. Je to aktivita navíc, protože ne každý má snadno dostupné přístroje jako tiskárnu nebo kopírovací stroj. Nebo jsou odrazeni náročností takového vystoupení, kdy je potřeba využít svých řečnických dovedností, tedy patřičným způsobem k obrázkům upoutat pozornost, vhodně takové přerušení výkladu začlenit a plynule v přednesu navázat. Tato náročnost se projevila u studentů, kteří se chvályhodně pokusili o využití obrazového materiálu v přednesu, kdy důsledkem takového zpestření byly problémy s plynulostí, volného přechodu k dalšímu přednesu a udržení pozornosti spolužáků, kteří byli během dalšího přednesu značně rozptýleni komentáři ostatních k obrázkům. Také ani jeden student nedokázal organizačně propojit obrazový materiál s mluveným komentářem, který by slovy simultánně vyjádřil, co na obrázku můžeme vidět. To je velmi náročný úkol. Většina žáků a studentů tak raději volí na místo přímého použití obrazového materiálu podrobný popis obrazu slovy, a to i za pomoci nějakého znázornění. Tato obraznost v textu, kdy převládá obraz nad zvukem, je typická pro písemnou kulturu a práci v ní. 2.6.9 Porovnání typických znaků mezi oběma skupinami

Za zmínku ještě stojí stručné porovnání společných znaků a rozdílů v referátech mezi žáky základní školy (č. 1 až 7) a studenty gymnázia (č. 8 až 12). Oběma skupinám jednoznačně dělala problémy kategorie č. IV „ řečnické dovednosti“ a č. VIII „používání názorných pomůcek“ až na malé výjimky. Zajímavé však je, že žáci ZŠ jsou v pokusech o řečnické dovednosti přece jenom úspěšnější. Studenti gymnázia se totiž často nechávali unést značnou odborností, jež jim znemožňovala kontakt s posluchačem, jelikož byli příliš zaujati textem a neodvažovali se od svojí předlohy významně odchýlit, aby se v textu neztratili. Zato snahu používat názorné pomůcky měli jen studenti, i když právě kvůli nezvládnutému znaku č. IV bylo pro ně velmi obtížné s pomůckami náležitě pracovat, někdy se tím významně snížila pozornost spolužáků. 3. ZÁVĚR Na základě výše uvedené analýzy psaného textu a následného přednesu referátů můžeme učinit závěr, že tento žánr se žákům ani studentům naplnit nepodařilo, jak je názorně vidět ve

33

výše uvedené tabulce a následném rozboru získaných charakteristik. Strukturovanost textu na - úvod, stať, závěr - převážně není dodržována, přičemž úvod se občas někde objeví, ale závěr nalezneme jen výjimečně. Logické rozvíjení látky objevujeme zejména v oblasti plynulosti textu, jak na sebe navazují jednotlivá subtémata (výskyt, rozšíření, potrava, rozmnožování atd.), nicméně problémy se vyskytují při vyjádření kauzality či postupování od jednoduššího ke složitějšímu. Grafické uspořádání je většinou na úrovni základního rozčlenění na odstavce a nadpisy, přičemž se málokdy setkáme s grafikou, která by významně usnadňovala práci s textem při přednesu. V tomto znaku však vidíme výraznější rozdíly mezi žáky ZŠ a studenty gymnázia, kdy se jeví texty studentů gymnázia přehlednější. Řečnické dovednosti jsou velkým problémem. Tento fakt není nijak překvapující vzhledem k věku přednášejících, ale také vzhledem k malým teoretickým a praktickým zkušenostem v této oblasti. Mluvení jednoduchým způsobem a v krátkých větách je náročný úkol, jelikož informace jsou z odborného textu, kde převládají věty složitější. Studující mají tak snahu věty zjednodušit a to tím, že je prostě nějak zkrátí. Někdy je to však na úkor srozumitelnosti. Naopak výraznější potíže nespatřuji v bodu výběru hlavních bodů. Požadavek na vysvětlení pojmů, které jsou pro posluchače neobvyklé, je zajímavé porovnat s ohledem na rozdíly patrné mezi oběma skupinami. Lépe a častěji totiž vysvětlovali žáci ZŠ než studenti gymnázia. Zřejmě studenti mají mylný dojem, že se od nich očekává větší odbornost a cizí slova by tudíž měla být pro většinu srozumitelná, a tak je v textu nevysvětlují. Zároveň však prokazují svoji literární zdatnost, protože někteří z nich nepoužívají žádná cizí slova, jelikož je vyjádří rovnou nějakým příhodným opisem. Poslední kritérium – používání názorných pomůcek, vidíme jen velmi zřídka a následná případná práce s tímto materiálem během přednesu se jeví u studujících jako velký problém.

Aspekty hodnocení, které jsem zvolila, mi pomohly utřídit a zhodnotit referáty zejména po obsahové stránce, to není nijak obtížné. Zamyslíme-li se však nad referátem z pohledu jeho formy, zjistíme, že literární žánr referát už tak snadno definovat a zhodnotit nelze. Dokonce z hlediska jeho způsobu určení se dá říci, že referát jako literární žánr vlastně neexistuje. Referát má být napsaný, ale je určen k přednesu. Tyto dva požadavky je nemožné literárně spojit (můžeme si jen vytvořit dvě verze textu – jednu čistě pro rétorickou prezentaci se všemi poznámkami usnadňující přednes a druhou jako písemný záznam určený pro archivaci, tedy pro čtení). Mluvíme-li (přednášíme) máme své publikum, které má nějakou náladu a nějakým způsobem na řečníka reaguje, jde o živý proces, který má své jedinečné a neopakovatelné souvislosti (probíhající událost, jež se nedá vrátit ani upravovat). Text určený pro čtení také nelze napadnout nebo mít k němu připomínku, která by byla okamžitě v dialogu se zpětnou vazbou zpracována. Psaný podklad pro přednes (náš referát) můžeme tedy označit jako „oralitu druhotnou“ (Ong, 2006). To znamená, že se jedná o orální projev, který vychází z psaného textu. Je tedy ovlivněn psaním, které vychází z jiných paradigmat, než běžná mluva. Jen si představme, jak se dá jen velmi obtížně zachytit v textu zvuk – kde má být jaká modulace, síla hlasu, rychlé nebo pomalejší tempo aj. Vždyť v prvních rukopisech, které byly především zpětným zápisem něčí řeči, jednotlivá slova ani nebyla rozdělena. Takový zápis měl snahu zachytit hlavně zvuk ne obraz, to znamená, že mluvené slovo bylo primární a zápis až druhotný, toto nazýváme „primární oralitou“ (Ong, 2006). Zatímco v dnešní kultuře, která změnila své myšlení významně díky tisku a vůbec rozšíření psaného slova a čtenářské obce, začal převládat obraz nad zvukem, a tak mluvený projev, kterému nejprve vtiskneme textovou podobu a literárně jej zpracujeme jako psaný projev, není již přirozeným přednesem, jelikož mluvený projev musíme zpětně vytvářet z psaného textu. Je tedy nemožné při tvorbě referátu zohlednit dohromady všechny požadavky, které máme na psaný text i mluvený projev zároveň. Psaní a tisk totiž izoluje, zatímco sluch (přednes) sjednocuje, což je především dáno v naprosto odlišných přístupech čtenáře k textu a posluchače k řeči. Proto je pro řečníka praktičtější, používá-li při přednesu spíše osnovu než napsaný projev slovo od slova. Tím má také volnější prostor pro navázání kontaktu s posluchači.

Tato fakta žáci ani studenti neví, ale podvědomě s nimi nutně pracují. Počítají s tím, že

34

získané informace budou muset ostatním v nějaké přijatelné formě předat. Pracují tedy v několika rovinách. Pracují s neznámým hlavně psaným textem a mnohdy odborným textem, ze kterého podle vlastního uvážení některé informace vybírají, a zároveň zpětně do psané podoby formulují získané informace, tak aby měly správnou návaznost a byly posluchači správně pochopeny. To je velmi náročné. Dá se tak říci, že referát je pro děti ve věku 12-ti až 13-ti let způsobem nové komunikace, kterou se teprve učí spíše metodou pokus – omyl, než že by si předem uvědomovaly, jak se má správný referát, který by splňoval základní účel – zaujmout posluchače, zpracovat.

Porovnání mezi skutečně vypracovanými referáty a vyplněnými dotazníky o teoretických

znalostech požadavků na referát ukázalo, že žáci mají o referátu jako slohovém útvaru většinou nejasnou představu a referát tak snadno mohou zaměnit například za slohové cvičení (zejména žáci základní školy) nebo strukturovaný zápis do sešitu (tuto představu častěji najdeme u studentů gymnázia), který se nic méně může blížit kvalitní osnově, podle které by se referát po nacvičení dal velmi dobře přednést. Také zjišťujeme, že kvalita referátu přirozeně stoupá s osobním zaujetím i přesto, že studenti nemají žádnou teoretickou průpravu ani možnost procvičení viz zajímavý referát č. 4 a proti tomu velmi slabý referát č. 2 (a to i přesto, že oba na první pohled splňují základní formální požadavky pro tvorbu referátu.)

Rozbor prací a odpovědi na otázky žáků a studentů v oblasti referátů nám sekundárně může přinést další zajímavé informace o jejich způsobu práce. Nemají jasně dané zásady pro zpracování referátu ani nemají ucelenou představu o formě přednesu, jejich práce tak v této oblasti může odhalit skryté schopnosti a předpoklady žáků a studentů a zároveň jejich slabá místa, která by bylo dobré procvičovat. 4. POUŽITÁ LITERATURA VLAŠ9N, ŠTĚPÁN A KOL.: Slovník literární teorie. Československý spisovatel, 1977. FRYE, NORTHROP: Anatomie kritiky, Teoretická knihovna. Brno: Host – vydavatelství, s.r.o., 2003. CHALOUPEK, JAN A KOL.: Stylistika češtiny. SPN, 1990. ONG, W.J.: Technologizace slova. Praha: Karolinum, 2006. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D.: Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing, 1998. Slohový útvar – Referát. Vyhledáno 20. 2. 2007 na http://ejnis.blog.cz/0602/slohovy-utvar-referat.