psychologie skupinového života - ped.muni.cz · pracovnídefinice pojmu malásociálnískupina...
TRANSCRIPT
Psychologie
skupinového
života
SZ7BP
2012/PS
�Malá sociální skupina
1. Význam sociálních skupin
3. Struktura skupinových vztahů (pozic a rolí)
4. Normy a skupinové cíle
5. Skupinové ovzduší (sk.klíma a atmosféra)
Psychologie skupinového života I.
2. Klasifikace sociálních skupin
6. Specifika a rizika skupinového života
Pracovní definice pojmu malá sociální skupina
Malá sociální skupina je tvořena lidmi, kteří
jsou navzájem v přímé nezprostředkované interakci a
komunikaci
mají blízké nebo shodné cíle či hodnoty, a odvozují (očekávají)
od skupinového života naplnění svých individuálních cílů
jsou vřazeni do relativně stabilního systému pozic a rolí
(skupinové struktury)
spoluvytvářejí a respektují normy skupinového života (tj.pravidla regulující meziosobní vztahy a průběh společných činností)
�Malá sociální skupina
Význam sociálních skupin:
zprostředkovávají působení makrosociálního prostředí
podílejí se na dotváření sociálních rysů osobnosti (plní socializační funkci,
protože jsou modelem vztahů makrosociálního prostředí)
ovlivňují individuální výkonnost
uspokojují individuální potřeby a naplňují individuální i společenské cíle
být s lidmi (sounáležitosti)
být akceptován
dotvářet vlastní individualitu a identitu
získat uznání
seberealizovat se
1. Význam sociálních skupin
Ve skupinách se cítíme dobře za předpokladu, že
není zraňován náš sebecit
nejsme omezováni v naplňování našich podstatných
individuálních zájmů a potřeb
nám usnadňují seberealizaci
1. Význam sociálních skupin
Klasifikace skupin
formální x neformální
způsob vzniku
povaha převládajících vztahů
míra autonomie
míra (rozsah) vlivu na osobnost a
intimita interakcíprimární x sekundární
malé x velkéstupeň intimity meziosobních vztahů
míra zprostředkovanosti interakcí
strukturace x davystupeň stability pozic a rolí
cílová orientace skupiny
členské x vztažnévztah ke skupině
pojetí skupiny
Kritéria klasifikace
2. Klasifikace sociálních skupin
mírou jeho sociální přitažlivosti (soc.atraktivitou)
mírou prestiže (a z ní vyplývající mírou vlivu)
způsobem sebeprosazování při začleňování se do skupiny (a
seberealizaci)
jeho podílem na dosahování skupinových cílů
úrovní jeho sociální kompetence
Pozice člena skupiny je především určována:3. Struktura vztahů ve skupině
Pozice – postavení, místo ve struktuře vztahů ve skupiněRole – chování, které z určitého postavení vyplývá, event. je očekáváno od toho, kdo pozici zastáváStatus – „významnost“ pozice (dána většinou mírou vlivu a moci)Prestiž – vážnost toho, kdo zaujímá určitou pozici (většinou dána úrovní soc.kompetence
a způsobem výkonu role)
neoblíbený nevlivný a málo úspěšný
izolovaný, nevlivný ale výrazně neodmítaný;
ve vedoucí pozici, vlivný, oblíbený s různým stupněm
úspěšnosti;
vlivný ale méně oblíbený;
oblíbený, ale méně vlivný (je spíše v "centrální" než vedoucí
pozici);
nevýrazná pozice.
Základní dimenze pozice ve skupině V. Hrabal (1992):kompetence
vliv
obliba (sociální atraktivita)
�Zjišťuje se sociometrickým dotazníkem
�Hrabal: SO-RA-DO (sociometrický ratingový dotazník)
Pozice:
3. Struktura vztahů ve skupině
jasně definovaný cíl
jasně vymezená pozice vůdce
motivace členství vycházející ze souladu individuálních a
týmových cílů
ztotožnění se se skupinovými cíli
odpovědné přijetí norem a hodnot
identifikace se skupinou
rovnováha orientace na výkon a způsob jeho dosahování
zřetelná struktura týmových rolí
facilitující atmosféra vztahů
Tým�Tým –vymezení pojmu
„Tendence chovat se, přispívat a být ve vzájemném vztahu
s ostatními lidmi specifickým způsobem...“
TÝMOVÉ
ROLE
(R.M.BELBIN)
RI (shánil)
PL (chrli č)CW (tahoun)
TW (hasi č)
CH (předseda)
ME (rejpal) SH (rejža)
F (dotahova č)
�Struktura pozic a rolí
Ilustrace, odkaz
INICIÁTOR
NAVIGÁTORKOORDINÁTOR
MOTIVÁTOR INFORMÁTOR
STRÁŽCE NOREM HARMONIZÁTOR
Zb.ZABOROWSKI
�Struktura pozic a rolí
Ilustrace, odkaz
Skupinové normy:
systém pravidel, která slaďují průběh společných činností (aktivit),
usnadňují nekonfliktní fungování mezilidských vztahů a tak umožňují
dosahování skupinových cílů.
Každá norma obvykle obsahuje i způsoby reagování na její porušení –
sankce
Smysl sankcSmysl sankcíí spospoččíívváá v tom, v tom, žže maje majíí::
napravit důsledky poruporuššeneníí normy, jenormy, je--li to fakticky moli to fakticky možžnnéé
zabránit v opakování narunaruššovováánníí noremnorem
zbavit ččlena skupiny, který se narulena skupiny, který se naruššeneníí normy dopustil, normy dopustil,
nežádoucích prožitků, kter, kteréé by svým pby svým přřetrvetrváávváánníím brm bráánily nily
autentiautentiččnosti zmnosti změěny jeho chovny jeho chováánníí
4. Normy (a skupinové cíle a hodnoty)
„relativně stabilní a emocionální naladěnost, ve které se spojují
nálady lidí, jejich duševní prožívání, vztahy jednoho k druhému,
k práci, k obklopujícím událostem...“ (Kollárik,T. 1990. s.501).
...termín klima zahrnuje ustálené postupy vnímání, prožívání,
hodnocení a reagování všech aktérů (učitele, všech žáků třídy,
skupinek žáků v dané třídě, žáků jako jednotlivců) na to, co se ve
třídě odehrává... (Mareš, J. 1997)
Problém definice sociálního klimatu a atmosféry
...je to „sociologický a sociálně psychologický pojem vyjadřující
kvalitu interpersonálních vztahů a součinnosti lidí v rámci
konkrétní společenské skupiny.“ (Maříková, H., Petrusek, M., Vodáková, A.
(kol.). 1996).
4. Klíma a atmosféra ve skupině
svoboda projevu - konformismus
podpora (facilitace) - ztížení (inhibice) sebeprosazení
volnost či omezování ve vzájemných vztazích
přijetí (akceptace) - odmítání individuálních projevů a aktivit
citová rezonance - sociální chlad
důvěra - nedůvěra k sociálním aktivitám jedince
afiliace (přátelství) - hostilita (nepřátelství)
Parametry skupinového ovzduší (klimatu)
4. Klíma a atmosféra ve skupině
...zásadní význam na utváření klimatu ve skupině má styl řízení – vedení...
klidné a náročné vedení podporující samostatnost
jednotlivce
čitelnost a stabilita kriterií hodnocení
hodnocení chápané hodnotitelem a přijímané
hodnoceným jako zpětná vazba
preferování regulace vztahů ve skupině
prostřednictvím kultivujících aktivit a facilitujících typů
součinnosti (namísto pokynů, příkazů, tlaku)
transakce prožitků a podpora sociálních citů
Podmínky příznivého skupinového klimatu
4. Klíma a atmosféra ve skupině
nejasné cíle
nejasná kriteria výkonnosti
nedostatečně definovaný proces rozhodování
(příliš) silná soutěživost mezi jednotlivci nebo skupinami
jakýkoliv typ změny
Zdroje nejistoty ve skupině (Kreitner, Kinicki, 1989):
4. Klíma a atmosféra ve skupině
DEINDIVIDUACE
dochází ke snižování vědomí sociální odpovědnosti
(a obav ze sankcí)
snižuje se koncentrace na sociální hodnocení
oslabuje vnitřní kontrolu, zkresluje se percepce
zvyšuje se impulzívnost, intenzita emocí
5. Specifika a rizika skupinového života
Výzkumy ukazují, že k deindividuaci dochází vlivem:
anonymity
velikosti skupiny
skupinových aktivit
„fyzického zapojení do činu“
nekognitivní zpětné vazby
nové či nestrukturované situace ap.
�Deindividuace
„přetížení senzorických vstupů“
P.G.Zimbardo
5. Specifika a rizika skupinového života
Skupinový tlak, konformismus, „skupinové
myšlení“
(Janisův efekt)
členové skupiny pracují v těsném spojení
v prostorové či názorové izolaci
členové sdílejí stejné hodnoty a navzájem se utvrzují v určitém
náhledu na svět (na problém)
řeší problém, který sám o sobě vyvolává zátěž, silný stres
Tzv. „skupinové myšlení“ vzniká, když:
5. Specifika a rizika skupinového života
�Skupinové myšlení
iluze nevyhnutelnosti sdíleného řešení (postupu, názoru)
racionalizace
iluze etické oprávněnosti
percepční stereotypy
skupinový tlak (a vzájemný nátlak)
autocenzura
iluze jednomyslnosti
personifikace mínění, názorů, řešení
Symptomy „skupinového myšlení“:
5. Specifika a rizika skupinového života
�Skupinové myšlení
skupinová diskuse (problému) se mění ve společné hledání
co nejlepšího zdůvodnění skupinového stanoviska
neschopnost náhledu skupinového dění, zvláště způsobu
řešení problému
neochota k vnitřní oponentuře, k hledání alternativ, ke
konfrontaci možných důsledků řešení
vnímání vnější kritiky jako tendence ohrožovat skupinu či
narušit činnost (práci, úsilí) skupiny
zaměřenost na informace, fakta, názory, které potvrzují
prekoncipované řešení (stanovisko)
tendence přehlížet širší kontext problému, jeho kontinuitu
v čase i prostoru
Důsledky:
5. Specifika a rizika skupinového života
�Skupinové myšlení
Problém tzv. „sociální lenosti“
Sociální lenost se projevuje tam, kde
je úkol vnímán jako nedůležitý nebo příliš snadný
se členové skupiny domnívají, že jejich osobní přínos k plněnískupinového úkolu nelze rozpoznat
členové skupiny nemají dobrý přehled o výkonu ostatníchčlenů skupiny
(Jackson, Harkins, 1985)
�Sociální lenost
5. Specifika a rizika skupinového života
nejednotné úsilí (ostatní se ulívají, proč já bych se měl namáhat?),
ztráta osobní odpovědnosti (ztratím se v davu, co bych se honil)
snížení motivace vzhledem ke sdílení odměny (...kdyžvšichni dostanou stejně!)
zhoršení koordinace (každý „zabere“ v jinou dobu)
Důsledky
5. Specifika a rizika skupinového života
�Sociální lenost