Pøírodní památka LLÁÁDDVVÍÍa ÏÏÁÁBBLLIICCKKÝÝ HHÁÁJJ

EKOCENTRUM KØIVATECCh

rán

ìn

áú

zem

íPra

hy

8

Pøírodní památka LLÁÁDDVVÍÍ Geologické profily v opuštìném buližníko-vém lomu se zachovanými usazeninamisvrchnokøídového moøe vzniklými v pøíbojovézónì.

KKaattaassttrráállnníí úúzzeemmíí:: ÏábliceVVýýmmììrraa:: 0,66 ha, ochranné pásmo 9,08 haVVyyhhllááššeennoo:: 1. øíjna 1982

PPøøeeddmmììtt oocchhrraannyy:: Jedna z nejlépe dochovaných ukázek èin-nosti druhohorního (svrchnokøídového) moøena území Èeské republiky; výskyt zkamenìlindírkovcù.

FFoottoo nnaa ppøøeeddnníí ssttrraannìì oobbáállkkyy:: Dubo-habrový les na jižních svazích Ïáblického hájes porosty sasanky pryskyøníkovité

FFoottoo nnaa zzaaddnníí ssttrraannìì oobbáállkkyy:: Porosty sasanky hajní v severní èásti Ïáblického háje.

Ortofotografie vrchu Ládví s Ïáblickým hájema vyznaèenou hranicí pøírodní památky Ládví.

Pøírodní památka Ládví se nacházív severním svahu vrchu Ládví, který je tvoøenodolnými protorezoickými horninami – buližní-ky. Vrch Ládví tvoøil v dobì druhohor pøed asi98 miliony let ostrov, o který se tøíštil pøíbojmoøe, které se v té dobì rozlévalo až dooblasti Krkonoš. Pøíboj byl tak silný, že v tvrdýchbuližnících vyhloubil nìkolik kapes, kde seusazovaly opracované valouny o velikosti párcentimetrù až nìkolik metrù.

Dvì takové kapsy byly odhaleny tìžboubuližníkù v nejvìtším z místních lomù. Lomybyly založeny ve dvacátých letech 20. stoletía vytìžený materiál byl používán pro staveb-ní úèely a na výrobu štìrku. Zásoby buližníkuna vrchu Ládví však nebyly poprvé tìženy ažve dvacátém století, ale první stopy po tìžbìpocházejí už z pravìku. Øadu menších lùmkùna severní a východní stranì vrchu Ládví zøej-mì využívali pravìcí lovci pro výrobu kamen-ných nástrojù. Zajímavé také je, že øada tma-vých, dobøe opracovaných valounù buližní-ku z vrchu Ládví a blízkého okolí byla v histo-rické dobì upravována na tzv. prubíøskékameny, které ještì donedávna sloužilyk posuzování ryzosti zlata v øadì zlatnictví.

Hlavním cílem ochrany pøírodní památkyLádví je zachování ojedinìlého dokladuo èinnosti druhohorního moøe, které v západ-ní a východní stìnì lomu zanechalo dvì pøí-bojové kapsy, vyplnìné rùznì velkými valou-ny. Pozoruhodná je zejména kapsa v západ-ní stìnì, kde kromì øady menších valounkùuvázl i hladce opracovaný dvoumetrový bal-van. Svìdèí to o obrovské síle pøíboje tehdej-

šího moøe. Prostor mezi valouny je vyplnìnbìlošedým jílem, který vzácnì obsahuje mik-roskopické zkamenìliny jednobunìènýchživoèichù – dírkovcù, kteøí byli souèástí moø-ského planktonu.

Z pohledu dalších pøírodních zajímavos-tí není samotné území pøírodní památky Ládvínièím výjimeèné. Dno bývalého lomu tvoøízastínìný mokøad, který pozvolna zarùstávrbami. V podrostu pøevažují zejména vlhko-milné ostøice, tuøice a sítiny. V mokøadu bylnalezen v Praze vzácný plž Euconolus fulvus.

11

11

33

Detail balvanù ve vìtší pøíbojové kapse.

Spáry mezi ohlazenými balvany buližníku jsouvyplnìny jílem, který obsahuje mikroskopickézkamenìliny planktonních dírkovcù.

22

Celkový pohled na vìtší pøíbojovou kapsuv lomové stìnì v západní èásti pøírodní památkyLádví.

33

11

22

GGeeoollooggiicckkýý vvýývvoojj LLááddvvíí aa jjeehhoo ookkoollíí

Výrazný høbet vrchu Ládví, který se vypínána severu Prahy spolu se západnìji ležícímihøbety Èimického háje a Velké skály je tvoøenvelmi pevnými køemitými horninami - buližní-ky, odbornì oznaèovanými jako silicity. Tytonejtvrdší horniny území Prahy vznikaly v dávnégeologické minulosti Zemì pøed více než 640mil. let na dnì chladného proterozoického(pøedprvohorního) moøe. Tehdejší podmoøskásopeèná èinnost byla spojena s mohutnýmivýrony horkých pramenù bohatých na roz-puštìný oxid køemièitý. Takové podmínky bylypøíhodné pro život mikroorganismù, které oxidkøemièitý zabudovávaly do svých bunìka které se po odumøení postupným usazová-ním podílely na vzniku mohutných buližníko-vých tìles. Organický uhlík obsažený v buò-kách mikroorganismù mìl za následek celko-vé tmavé zbarvení hornin.

Bìhem dalších nìkolika desítek miliónùlet se na dnì tehdejšího moøe usadily mocnésedimenty, které pøekryly vzniklá buližníkovátìlesa. Proterozoické moøe ustoupilo vlivemnastupující horotvorné èinnosti asi pøed 550mil. let. Velké horotvorné tlaky, souvisejícís pohyby kontinentù, vyzdvihly souvrství usaze-nin a vytvoøily vysoké kadomské pohoøí. Totopohoøí se rozkládalo na velké èásti kontinentu,který dnes tvoøí Evropu a stalo se zárodkemÈeského masivu. Postupem èasu a vlivemerozní èinnosti øek a potokù bylo kadomsképohoøí snižováno a unášený materiál se uklá-dal v údolích a rozlehlých nížinách. Postupnì

bylo území zarovnáno a vyènívaly z nìj jenvýrazné buližníkové suky, odolávající erozi. Tobyl i pøípad vrchu Ládví, který ènìl nad rovi-nou a pozdìji, již v prvohorách, byl obklopenmoøem, které na území Èech proniklov období ordoviku.

Pozdìji vlivem geologických pochodùúzemí mezi Prahou a Plzní pokleslo a bylo zali-to nejménì 125 mil. let prvohorním moøem.Bìhem té doby byl buližníkový suk Ládví pøe-kryt nìkolika tisíci metry sedimentù, které dalyvzniknout vrstvám bøidlic, pískovcù a vápen-cù.

Pøed asi 370 mil. let se zaèalo územíopìt pozvolna zvedat. Výsledkem horotvor-ných procesù bylo nevysoké variské pohoøí.Bìhem dalších 270 mil. let byly mohutné vrst-vy prvohorních sedimentù odnášeny øekamia potoky do blízkých pánví. Vrch Ládví znovuvyèníval nad rovinou.

Pøed asi 98 mil. let pokleslo území Èechnatolik, že jej opìt zalilo moøe – tentokrát dru-hohorní v období svrchní køídy. Z této dobypochází i nejvýznamnìjší geologická památ-ka vrchu Ládví, kterou jsou již døíve zmínìnépøíbojové kapsy, ve kterých uvízly hladceopracované balvany a menší valouny buližní-kù. Pøíbojové kapsy jsou dokladem toho, ževrch Ládví i nìkteré sousední buližníkové sukybyly souostrovím, o které se tøíštil pøíboj druho-horního moøe.

Asi pøed 93 mil. let, v období druhohorzvaném spodní turon, území dnešní Prahyještì více pokleslo a vrch Ládví již podruhév historii zmizel pod moøskou hladinou. Nadnì tehdejšího moøe se zaèalo usazovatvápnité bahno, ze kterého pozdìji vznikly slí-

22

44

55

I pøes intenzivní tìžbu buližníkù v první polovinìdvacátého století se na vrchu Ládví dochovalymenší skalky. V blízkosti nìkterých jsou hlubokéanoxické tùnì.

44

Detailní pohled na strukturu tmavì zbarvenéhobuližníku s výraznými žilami køemene.

55

novce více známé jako bìlohorské opuky.Jejich vrstvy jsou místy patrné v oblasti Støížko-va a byly odkryty také pøi budování novýchstanic metra Ládví a na Proseku.

Druhohorní moøe z území Prahy ustoupiloasi pøed 84 mil. let. Zdvih území nebyl dopro-vázen vrásnìním, takže moøské usazeninydnes leží vìtšinou vodorovnì na zvrásnìnýchvrstvách ze starších období.

Na konci druhohor a ve tøetihorách seúzemí stále pozvolna zvedalo a horniny bylyvystaveny soustavné èinnosti øek. Hlavní øekouna konci tøetihor, v dobì pøed asi 4–5 mil. let,byla Berounka. Protékala od jihu na severa území Prahy opouštìla v úrovni kobyliskévozovny v sedle mezi Ládvím a Èimickýmhájem. Berounka zde zanechala štìrkovéa písèité terasy, které se v mocnosti 40 musadily na západní stranì vrchu Ládví. Ve 20.století byly tyto štìrky odtìženy, zbylá jámazavezena komunálním odpadem a pozdìjirekultivována a osázena stromy. Druhou nej-významnìjší øekou té doby bylo Labe, kterévtékalo do mohutnìjší Berounky na jih odLádví. Dùkazy o tom poskytly hojné nálezyachátù a dalších polodrahokamù u ïáblické-ho høbitova. Labe je tam pøinášelo až z Podkr-konoší. Vltava byla v té dobì jen malou øíè-kou, která se vlévala do Berounky asi o stometrù výše než v místì dnešního soutoku.Hlavní øekou pražské kotliny se Vltava stala ažna zaèátku ètvrtohor, kdy se ze Šumavy nasever obrátil proud øeky, který do té dobysmìøoval do Dunaje.

Posledním obdobím, které utváøelopodobu vrchu Ládví, bylo krátké, jen 2,5 mil.

let trvající období ètvrtohor. Území Èech bylotehdy pod vlivem velkého pevninskéholedovce, který zasahoval až k severním hor-ským pásmùm Èech. Klima bylo typické støí-dáním chladných dob ledových (glaciálù)a dob meziledových (interglaciálù).

V dobách ledových bylo podnebí velmisuché a chladné, protože vìtšina vody bylavázána v pevninském ledovci. Typickýmjevem byl také neustávající suchý vítr, kterýunášel velké množství prachu. Prach se uklá-dal ve formì sprašových návìjí za výraznýmipøekážkami. Jednou z takových pøekážek byli vrch Ládví, na jehož jižních svazích se usadi-ly mohutné vrstvy spraší.

V dobách meziledových docházelok oteplení a následnému tání ledovcù. Øekyposílené vodou z ledovcù odnášely velkémnožství materiálu a zaøezávaly se stále hlou-bìji do podloží. Støídavé ukládání materiáluv dobách ledových a naopak jeho odnášenív dobách meziledových je patrné na zbyt-cích štìrkových teras na øadì míst celé Prahy.V blízkosti vrchu Ládví však takové terasy nale-zeny nebyly, protože Vltava již v té dobì teklavíce na západ, v místech souèasného kory-ta.

Vrch Ládví byl v celé geologické minu-losti souèástí mnoha zmìn. Støídala se obdo-bí, kdy byl ukryt hluboko pod moøskou hladi-nou, stejnì jako období, kdy ènìl vysoko nadokolní krajinou støedních Èech. Vzhledemk tomu, že je tvoøen velmi tvrdými buližníky,dá se oèekávat, že bude souèástí geologic-kého vývoje Zemì ještì mnoho miliónù let.

33

Pohled na mocnou vrstvu štìrkových a písèitýchusazenin odkrytých tìžbou v pískovnì na západ-ním okraji Ládví blízko kobyliské vozovny - stavz roku 1957 (foto Bøetislav Balatka - pøevzatoz Kubíková a Podzemský, 1985)

66

66

77

Èelo pevninského ledovce zasahující až k hra-nièním pásmùm hor na severu Èech v pøedsta-vách malíøe J. Mikuly (reprodukce ilustracez knihy Žebera a Mikula, 1982).

77

PPrraavvììkkéé oossííddlleenníí vvrrcchhuu LLááddvvíí

Kromì toho, že je vrch Ládví významnougeologickou lokalitou, je také úzce svázáns vývojem osídlení pražského území pravìký-mi lidmi.

První ojedinìlé nálezy nástrojù pravìkýchlidí na vrchu Ládví pocházejí z povrchovýchsbìrù z poèátku 20. století. Hojnìjší nálezya systematiètìjší prùzkumy jsou pozdìjšíhodata, zejména z 50., 60. a 70. let 20. století.V roce 1973 byl na vrchu Ládví proveden zjiš-t’ovací archeologický prùzkum, který odhalilv tìsné blízkosti bývalého lomu a na dalšíchmístech na východ od vrcholu pozùstatkykamenných nástrojù ze støedního a mladšíhopaleolitu, z mladší doby kamenné – neolitua øadu dalších artefaktù z mladších období.

Podle nejnovìjších poznatkù se prvnílidé, pøíslušníci rodu Homo erectus, objevili naúzemí støedních Èech už poèátkem staršídoby kamenné – v paleolitu (pøed asi 1,5 mil.let). V geologické historii Zemì odpovídátoto období ètvrtohorám a jeho staršímuobdobí – pleistocénu. První doložené nálezyz území Prahy jsou však mladší a jsou datová-ny do dalšího období paleolitu v dobì pøed700–250 tisíci let. Pražským územím tehdyprocházely lovecké skupiny za zvìøí a své oje-dinìlé stopy zanechávaly vìtšinou na bøezíchøek v místech vhodných pro lov zvìøe. Nejbliž-ší takové místo bylo nalezeno v Suchdolev blízkosti Kozích høbetù, v nadmoøské výšce285 m. V cromerské dobì meziledové(interglaciálu) tu tvoøila Vltava výraznou zátokua tehdejší lovci tu zanechali sekáèe a další

nástroje zhotovené z valounù køemenea buližníku.

V následujícím období støedního paleo-litu, které spadá do doby pøed 250–40 tisícilet a zahrnuje dvì období interglaciálù (hol-steinského a eemského) a dvì období glaci-álù – dob ledových (saalského a würmského),územím Prahy procházelo stále více skupinlovcù. Ani v této dobì však území nebylotrvale osídleno. Na rozdíl od pøedchozíhoobdobí náleželi lovci k rodu Homo sapienssapiens neandertalensis a využívali jak stano-vištì na bøezích øek tak i výšiny, ze kterýchmohli dobøe kontrolovat tahy zvìøe. Mezi nej-významnìjší nalezištì tohoto období patøícihelna v Sedlci u Vltavy pod Prahou a právìtaké vrch Ládví.

Vyvýšená, strategická poloha vrchuLádví, který vyèníval nad okolní krajinu a byloz nìho možné pøehlédnout velkou èást územína severu, skýtala tehdejším lovcùm dobroupøíležitost pro sledování pohybù zvìøe. VrchLádví také v drsném klimatu ledových dobposkytoval lidem dobré útoèištì pøed vìtry,které bièovaly krajinu a unášely velké množstvíprachu. Ten se ukládal jako mocné sprašovénávìje zejména na jižních svazích vyvýše-ných kopcù. Sprašové návìje byly pozdìjitìženy v cihelnách na rùzných místechPrahy 8 i jinde a øada z nich uchovala stopypo osídlení území tehdejšími lidmi.

Lovci využívající výhodnou ochrannoupolohu Ládví táboøili hlavnì na východní stra-nì vrchu v blízkosti vysokých skalnatých kamý-kù. Do souèasné doby se kvùli intenzivní tìžbìve 20. století dochovaly pouze nìkteréz nich. Lovci pro zhotovování nástrojù využíva-

44

Vrch Ládví v dobìosídlení prvními lidmiv pøedstavách malíøeJ. Mikuly (reprodukceilustrace z knihy Žebe-ra a Mikula, 1982).

Jeden z buližníkových kamýkù na vrchu Ládví,který mohl sloužil jako úkryt pravìkých lovcù.

99

1100

88

99

88

1100

Diskovitý sekáè z Prahy-Sedlce; podobnékamenné nástroje používali zøejmì i lidé z vrchuLádví v dobì støedního paleolitu (reprodukce ilus-trace z knihy Žebera a Mikula, 1982).

li zejména valouny køemene, které si pøinášelipravdìpodobnì z náplavù tehdejšího Labea Berounky na jižní stranì vrchu. Ménì èastopoužívali køemence, rohovce a jiné materiá-ly. Z tohoto období pocházejí nálezy obou-strannì jemnì opracovaného hrotu z køe-mence, køemenných úštìpù a drásadel.

V dalším období, mladším paleolitu,pøed 40–10 tisíci let, se na území Prahy pohy-bovaly skupiny lovcù, kteøí už dokonale ovlá-dali výrobu kamenných nástrojù a používalii nástroje kostìné. Lidé tohoto období pøíslu-šeli k rodu Homo sapiens sapiens. Vrch Ládvíbyl v té dobì také osídlen, o èemž svìdèínálezy øady kamenných artefaktù. Lovcùmsloužily pro výrobu nástrojù zejména pazour-kové valouny, nìkdy i køemence a køemeny.Mezi zajímavé nálezy z tohoto období patøíkrátká škrabadla a vrtáèek.

V dalším období, mezolitu, je vrch Ládvínadále osidlován skupinami lovcù. Pozdìji,s nástupem neolitu pøed 5 tisíci let, lidépostupnì pøecházejí k usedlému zpùsobuživota, zakládají výšinná sídlištì v blízkosti øeka význam strategických poloh, jako té navrchu Ládví, postupnì upadá. Rozvíjí sezemìdìlství a lov se stává doplòkovou èin-ností.

Ve srovnání s dalšími pravìkými naleziština území Èech pøedstavuje vrch Ládvíjedno z nejvýznamnìjších nalezišt’ støedníhopaleolitu. Zdejší nálezy jsou výjimeèné zejmé-na zpùsobem využití lokálních surovin provýrobu nástrojù. Vrch Ládví také pøedstavujejednu z mála lokalit dokazující osídlení Èechv dobì mladšího paleolitu.

PPøøíírrooddnníí zzaajjíímmaavvoossttii LLááddvvíí aa ÏÏáábblliicckkééhhoo hháájjee

Vrch Ládví i na nìm se rozkládající Ïáb-lický háj je v souèasné dobì hojnì navštìvo-vaným lesoparkem. Od doby osídlení územíPrahy prvními lidmi až do souèasnosti prošelles na vrchu Ládví mnoha zmìnami. S rozvo-jem zemìdìlství a pastevectví byla zøejmìjeho velká èást pøemìnìna na pole a pastvi-ny a pouze nejménì pøístupné èásti zùstalytrvale zalesnìny. K systematickému využívánílesa na vrchu Ládví stejnì jako vykácení øadylesù na území Prahy došlo již v dobì pøednástupem Karla IV na èeský trùn. K dalšímuzmenšování rozlohy lesù docházelo se zaklá-dáním nových osad, s rozvojem øemesela zejména s výstavbou hutí a dolù v 16. stole-tí. Pøes tyto zásahy víme z historických zázna-mù ze 16. a 17. století, že les na vrchu Ládvístále existoval. O nìco pozdìji, v polovinì 18.století, vychází v Rakousku–Uhersku první lesnízákon, který reguluje využívání lesù a zavádíprvní hospodáøské plány. Spolu s objevenímnových surovin pro vytápìní to byl asi hlavnídùvod, proè se tlak na využívání lesù zmírnila proè se lesy na území Prahy dochovaly aždo souèasnosti. Ke zmìnám lesních porostùna vrchu Ládví docházelo i nadále. Ze zprávo hospodaøení na statku Ïáblice vyplývá, žena konci 18. století byly na vrchu Ládví prová-dìny systematické výsadby borových a hab-rových porostù a provádìna opatøení k jejichochranì pøed pastvou dobytka. Ïáblickémuháji se na pøelomu 19. a 20. století vyhnulyrozsáhlé výsadby nepùvodních akátových

55

V øídkých dubových porostech na severní stranìLádví rozkvétají v dubnu sasanky hajní (Anemonenemorosa).

Sasanka pryskyøníkovitá (Anemone ranunkuloi-des) z jižních svahù vrchu Ládví.

1122

1122

1111

1111

Vysokokmenný porost dubu zimního na jihozá-padním úboèí vrchu Ládví.

1133

1133

66

porostù, které výraznì pozmìnily charakterpravého bøehu Vltavy mezi Trojou a Brnkamiv severní èásti Prahy.

V souèasné dobì je Ïáblický háj, kterýleží na ploštì bezmála 70 ha, tvoøen z velkéèásti vysázenými porosty s pøevahou dubù,habrù, lip a dalších doprovodných døevin.I když je druhové složení porostù z velké èástiovlivnìno výsadbami a vnášením nepùvod-ních druhù, zachovala se v nìkterých èás-tech území lesní spoleèenstva, která se velmipodobají pùvodním pøirozeným porostùm,typickým pro tuto oblast Èech. Mezi nejlépedochované ukázky pøirozených porostù patøíacidofilní spoleèenstva výchozù buližníkùv blízkosti vrcholu Ládví. V lesním spoleèen-stvu oznaèovaném jako biková doubravapøevažuje dub zimní (Quercus petraea)a doprovodnou døevinou je zejména bøízabìlokorá (Betula pendula). Keøové patro navìtšinì míst zcela chybí a i v bylinném patøeje zastoupeno jen nìkolik druhù trav jakonapøíklad kostøava ovèí (Festuca ovina), dálenìkolik druhù jestøábníkù a místy také vøesobecný (Caluna vulgaris).

Další porosty, které se svým složením blížípøirozeným spoleèenstvùm, mùžeme naléztjak na severních tak i jižních svazích vrchuLádví. Mezi nejzajímavìjší patøí spoleèenstvaèernýšových dubohabøin. Stromové patro jenejèastìji tvoøeno dubem zimním (Quercuspetraea) a habrem obecným (Carpinusbetulus), v nìkterých místech se hojnì vysky-tuje také lípa srdèitá (Tilia cordata). Keøovépatro je tvoøeno vìtšinou semenáèky zmínì-ných døevin. Druhovì velmi bohaté je bylinné

patro, ve kterém mùžeme v dubnu spatøit roz-sáhlé porosty sasanky hajní (Anemone nemo-rosa) a sasanky pryskyøníkovité (Anemoneranunculoides), hojný je také orsej jarní (Fica-ria bulbifera) a ostrùvkovitì se vyskytuje koko-øík vonný (Polygonatum odoratum), hrachorjarní (Lathyrus vernus) a další druhy. V mís-tech, kde tato spoleèenstva na východnímokraji vrchu Ládví pøecházejí do umìle vysa-zených hustších porostù s pøevahou lipa javorù, vykvétá na zastínìných místecha na lesních okrajích na zaèátku èervna chrá-nìná a ohrožená orchidej – okrotice bílá(Cephalanthera damasonium). Ke svémurùstu vyžaduje vápnitìjší, vlhèí a živinamibohaté pùdy. Pro tuto orchidej, stejnì jakopro ostatní u nás rostoucí orchideje je typické,že ke zdárnému rùstu vyžaduje pøítomnostmikroskopických vláken hub, s jejichž pomocípøijímá organické látky nutné k rùstu. Toto sou-žití orchidejí s vláknitými houbami se nazývámykotrofie a je urèitou formou symbiózy.I proto je témìø nemožné pìstovat tyto orchi-deje mimo jejich pøírodní stanovištì a jakéko-li pokusy o jejich pøenášení do zahrádek jeodsouzeno k neúspìchu.

Ïáblický háj kromì zajímavých rostlinhostí také mnoho bìžných i vzácnìjšíchdruhù živoèichù. Hojnì zastoupenou skupinoujsou ptáci. Vedle bìžných druhù jako jsousýkora koòadra (Parus major), sýkora modøin-ka (Parus caeruleus), kos èerný (Turdus meru-la) nebo sojka obecná (Garrulus glandarius)mùžeme èasto spatøit brhlíky lesní (Sita euro-paea) šplhající hlavou dolù po kmenech stro-mù, mohutné a krásnì vybarvené holuby høiv-

Vzácná orchidej okrotice bílá (Cephalantheradamasonium) rozkvétá na zaèátku èervna nalesních okrajích Ïáblického háje.

1144

1144 1155

1166

1155

Sasanka hajní (Anemone nemorosa).1166

Kosatec žlutý (Iris pseudacorus) roste v litorálunìkterých tùní.

náèe (Columba palumbus), strakapouda vel-kého (Dendrocopos major) hnízdícího v duti-nách stromù nebo drobnìjší pìvce – budníè-ka vìtšího (Phylloscopus trochylus), èervenkuobecnou (Erithacus rubecula) nebo králíèkaohnivého (Regulus ignicapillus). Vzácnìjimùžeme spatøit žlunu zelenou (Picus viridis)nebo kalouse ušatého (Asio otus). Kalousiv Ïáblickém háji døíve hnízdili nedaleko staré-ho opuštìného lomu na vysokých modøí-nech. Zážitkem je také setkání s drobnýmpìvcem mlynaøíkem dlouhoocasým (Aegit-halos caudatus) zvlášt’ v dobì, kdy vyvádímlád’ata z hnízda.

Mnohem ménì poèetnou skupinou živo-èichù jsou savci. V Ïáblickém háji i v parcíchnedalekého sídlištì žije velmi poèetná popu-lace veverky obecné (Sciurus vulgaris). Zej-

ména na okrajích lesa a v noci mùžemenarazit na hluènì se pohybujícího ježkazápadního (Erinaceus europaeus) a výjimeè-nì mùžeme zahlédnout i velmi plachou lasi-ci kolèavu (Mustela nivalis).

Typickými biotopy Ïáblického hájea celého vrchu Ládví jsou malé, èasto velmihluboké tùòky, které vznikly v místech pøiroze-ných depresí mezi buližníkovými kamýky nebov místech malých opuštìných lùmkù. V tìch,které jsou skryty v porostech Ïáblického háje,najdeme jen velké množství rozkládajícího selistí a larvy komárù, zatímco ty, které senacházejí v otevøené krajinì na východnímokraji Ládví, kypí životem. Mezi vzácné obyva-tele tùní patøí silnì ohrožený èolek velký (Tritu-rus cristatus) spolu s mnohem hojnìjším èol-kem obecným (Triturus vulgaris). Na jaøe se

vìtší tùnì stávají místem, kde se páøí skokanihnìdí (Rana temporaria) a kladou velké shlu-ky vajíèek. V nìkterých tùòkách byly pozoro-vány také užovky obojkové (Natrix natrix). Mezizajímavé rostliny rostoucí v litorálu tùní patøíozdobný kosatec žlutý (Iris pseudacorus)a puškvorec obecný (Acorus calamus). Podhladinou menších tùní vzplývá bublinatka jižní(Utricularia australis), která do lapacíchmìchýøkù chytá drobné èlenovce a hmyz.

77

Jedna z menších tùní na vrchu Ládví s bohatýmiporosty kosatce žlutého (Iris pseudacorus).

1177

1177

HHvvììzzddáárrnnaa ÏÏáábblliiccee aa jjeejjíí ookkoollíí

Na samém východním okraji vrchuLádví, již mimo zalesnìné území Ïáblickéhoháje, se v sousedství obce Ïáblice v nadmoø-ské výšce 325 m n. m. nachází další výraznýbuližníkový kamýk. Na nìm byla v padesá-tých letech 20. století postavena astronomic-kým kroužkem tehdy samostatné obce Ïábli-ce hvìzdárna. Pro veøejnost byla pùvodnístavba s východní kopulí, pøednáškovýmsálem a knihovnou otevøena v roce 1956. Poètyøech letech od otevøení, v roce 1960, bylahvìzdárna rozšíøena o západní kopuli, kance-láø a spojovací chodbu. Pozdìji, pøi slouèeníobce Ïáblice s Prahou v roce 1968, se hvìz-dárna spojila se Štefánikovou hvìzdárnou napražském Petøínì a od roku 1975 je tøetím støe-diskem Hvìzdárny a planetária hlavníhomìsta Prahy.

Právì v letošním roce oslaví hvìzdárna50. výroèí od jejího prvního otevøení pro veøej-nost.

Obì kopule hvìzdárny jsou osazenynìkolika dalekohledy. V západní kopuli jsouna nìmecké paralaktické montáži umístìnyrefraktor s prùmìrem objektivu 19 cm, foto-grafický dalekohled o prùmìru 30 cm a koro-nograf pro pozorování slunce s objektivem10 cm. Ve východní kopuli je na coude mon-táži èeské výroby umístìn refraktor s objekti-vem 15 cm a zrcadlový dalekohled o prùmì-ru 40 cm.

Pracovníci hvìzdárny Ïáblice se již odroku 1986 vìnují pravidelnému pozorovánízákrytù hvìzd Mìsícem a dalšími tìlesy slu-

neèní soustavy a hvìzdárna je zaøazena docelosvìtové sítì zaøízení, která provádìjí tatopozorování.

Hvìzdárna Ïáblice však neslouží pouzeodborným pozorováním, ale každý mìsícnabízí bohatý program pro veøejnost. Pravi-delnì poøádá astronomické, pøírodovìdnénebo cestopisné pøednášky, filmové veèerya pozorování noèní oblohy i slunce.

V tìsném sousedství hvìzdárny se navrcholu buližníkového kamýku nachází vyhlíd-kový bod, ze kterého je možné zhlédnouttémìø polovinu Èech. Za velmi dobrédohlednosti je možné pozorovat i pohranièníhorská pásma na sever od Prahy – Krkonoše,Jizerské hory, Krušné hory, pásmo Ještìdua další. V dobì, kdy je hvìzdárna otevøenapro veøejnost, je možné k pozorování okolívyužít malý dalekohled se smìrovou rùžicí,umístìný na kamenném sloupku na vyhlídce.

Buližníkový kamýk v blízkosti ïáblickéhvìzdárny i nìkteré menší skalky a louky navýchod od Ïáblického háje hostí typická tep-lomilná spoleèenstva výhøevných, neutrálníchaž slabì kyselých stanoviš�. Mezi skalkamia v blízkých trávnících najdeme napøíkladhvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum),máèku ladní (Eryngium campestre), rozchod-ník prudký (Sedum acre), kokrhel menší (Rhi-nanthus minor) nebo mateøídoušku vejèitou(Thymus pulegioides).

88

Ïáblická hvìzdárna v popøedí s výhledovýmbodem se smìrovou rùžicí a malým dalekohle-dem.

1188

1188

1199

Východní kopule s dalekohledy na coude mon-táži èeské výroby.

2200

2200

Vnitøek západní kopule s dalekohledy.

1199

PPoouužžiittéé ppooddkkllaaddyy

Anonym (1982): Vyhláška 3/1982 o chránìných pøírodních výtvorech v hlavním mìstì Praze nalokalitách Požáry, Dalejský profil, Opatøilka–Èervený lom, U Nového mlýna, Chuchel-ský háj, Housle, Ládví, Okrouhlík, Vínoøský park, Obora u Uhøínìvsi a jejich ochrannýchpásmech. Sbírka naøízení, vyhlášek a instrukcí národního výboru hlavního mìstaPrahy, èástka 2.

Fridrich J. a Vencl S. (1994): Investigations into the Palaeolithic and Mesolithic, 1969–1993 (Výz-kum paleolitu a mezolitu v letech 1969–1993). Památky archeologické – Supple-mentum 1, Praha, 11–22.

Fridrichová M. (2001): Vývoj osídlení pražského území až po pøíchod Slovanù. In: Kovanda J.a kol. Neživá pøíroda Prahy a jejího okolí. Academia ve spolupráci s Èeským geolo-gickým ústavem, Praha, 215 pp.

Internetové stránky Hvìzdárny Ïáblice: http://www.planetarium.cz/DABLICEOBS/

Køíž J. (1994): Chránìná pøíroda Prahy 8. Obvodní úøad v Praze 8 a 01/34. základní organizaceÈeského svazu ochráncù pøírody, IV. Vydání, Praha, 27 pp.

Køíž J. a Rosendorf P. (2001): Pøíroda Prahy 8, 01/34. základní organizace Èeského svazu ochrán-cù pøírody, Praha, 88 pp.

Kubíková J. a Podzemský O. (eds.) (1985): Staletá Praha XV – Pøírodovìdný význam Prahy. Sbor-ník Pražského støediska státní památkové péèe a ochrany pøírody, Panorama Praha,304 pp.

Kubíková J., Ložek V., Špryòar P. a kol. (2005): Praha. In: Mackovèin P. a Sedláèek M. (eds.): Chrá-nìná území ÈR, svazek XII. Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR a EkoCentrum Brno,Praha, 304 pp.

Moravec J., Neuhäusel R. a kol. (1991): Pøirozená vegetace území hlavního mìsta Prahy a jejírekonstrukèní mapa. Academia ve spolupráci s Botanickým ústavem ÈSAV a Minis-terstvem životního prostøedí Èeské republiky, Praha, 204 pp, mapová pøíloha.

Vencl S. a Smolíková L. (1974): Ke stratigrafii osídlení vrchu Ládví v Praze–Ïáblicích. Archeolo-gické rozhledy, 26: 561–574.

Žebera K. a Mikula J. (1982): Øíp, hora v jezeru. Panorama, Praha, 128 pp.

99

PPooddììkkoovváánníí

Ing. Jiøímu Romovi z odboru ochranyprostøedí Magistrátu Hlavního mìsta Prahydìkujeme za poskytnutí leteckých ortofoto-grafií a digitální hranice PP Ládví, pro zpraco-vání pøehledné mapy zájmového území.

Ing. Václavu Pøibáòovi z Hvìzdárny Ïáb-lice dìkujeme za informace o historii hvìz-dárny a za možnost fotografovat interiérykopulí s dalekohledy.

Hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum)roste hojnì mezi buližníkovými skalkami nedale-ko ïáblické hvìzdárny.

2211

2211

PPøøíírrooddnníí ppaammááttkkaa LLááddvvíí aa ÏÏáábblliicckkýý hháájjEdice: Chránìná území Prahy 8

Vydalo: EKOCENTRUM KØIVATECpøi 01/34. základní organizaci Køivatec Èeského svazu ochráncù pøírody v roce 2006

Text: Pavel Rosendorf s užitím citovaných podkladùGrafická úprava: Pavel Rosendorf a František DlabaèFoto: Pavel RosendorfTisk: Sofyko v.o.s.Náklad: 1000 výtiskù

Publikace byla vydána s finanèní podporou Hlavního mìsta Prahy

© 01/34. ZO ÈSOP Køivatec, 2006