pranostiky na ka?d? den - eknizky.sk
TRANSCRIPT
L E D E N
Kdyţ v lednu mnoho prší a málo sněţí, z polí, luk i zahrad se málo těţí.
Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší. Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
Je-li teplý leden, z korce mandel jeden.
Kdyţ je mírná zima v lednu, únor přinese jí bednu. Kdyţ je začátkem ledna krásně, budou
na jaře bouřky časně. Kdyţ v lednu červík do země leze, zima se aţ do května poveze. Kdyţ v
lednu déšť leje, zlé činí naděje,
Kdyţ v lednu deště lijí, to má sedlák po naději. Kdyţ v lednu včely vyletují, nedobrý rok
ohlašují. Leden jasný – roček krásný.
Leden studený – duben zelený.
Pak-li v leden mokrý bývá, jistě vína nedolívá. Pak-li v lednu tráva, neúroda se očekává.
Stále mírná povětrnost v lednu chystá na únor nám zimy bednu. V lednu mráz těší nás, v
lednu voda – věčná škoda. V lednu silný led, v květnu bujný med.
V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy na to. Jsou-li v lednu na cestách tlusté ledy,
podaří se výborné zelí. Kdyţ komáři v lednu tancují, ať sedlák na píci ohlíţí. V lednu za pec si
sednu.
V lednu-li hřímá, tuhá je zima.
Ve dne jas v noci mráz.
Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější.
1. Leden NOVÝ ROK
V církevním kalendáři – Panna Maria – Matka Boţí
Je-li na Nový rok hezké počasí, budou pěkné ţně. Na Nový rok déšť – o Velikonocích
sníh.
Jak na Nový rok, tak po celý rok.
Jsou-li červánky na novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen. Na Nový rok o slepičí
krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.
Na Nový rok ráno nebe rudé, nepohoda, svízel velká bude. Na Nový rok zrána jasné lesky
prorokují, v létě časté blesky,
Jaké počasí na Makaria bývá, takové i v září bývá. Jaké počasí na sv. Makaria, takové se v
září ozývá. Kdyţ Makary pohodný, září bude chladný.
3. Leden RADMILA
sv. Jenovéfa
Je-li po 2. Lednu počasí krásné, přijdou na jaře bouře časně. Kdyţ se leden vydaří, naděj
na úrodu nezmaří.
4. Leden DIANA
bl. Angela z Foligna
Čtvrtý den ledna mlhavý, mnoho vlhka v létě a na podzim mnoho nemocí.
Prší-li v lednu, bývá drahé obilí.
Je-li ostrá zima a januáru, neúrodí se mnoho boţího daru.
5. Leden DALIMIL
sv. Jmého Jeţíš, sv. Telesfor
Na Jméno Jeţíš ke kamnŧm nejblíţ.
Je-li na Jméno Jeţíš hezký den, bude úrodný rok, je-li vítr, bude málo ovoce.
Jaká povětrnost panuje na den sv. Telesfora, tak bude v prosinci.
6. Leden TŘI KRÁLOVÉ
Na Tři krále mnoho hvězd, urodí se hodně brambor. Je-li před Třemi králi noc hvězdnatá,
narodí se beránci, býčci, kozlíci a kluci.
Na Tři krále o hodinu dále.
Na Tři krále – zima stále, mnoho hvězd a o skok dále. Teče-li na Tři krále voda kolejí,
urodí se len. Na Tři krále, zima stále.
Třpytí-li se hvězdy tu noc před Třemi králi, rodí se hojně bílí beránci, Třpytí-li se
tříkrálové hvězdy, budou se hojně rodit bílé ovečky.
7. Leden VILMA
sv. Raymond z Penaforte
8. Leden ČESTMÍR
sv. Severin, sv. Erhard
O svatém Erhartu zima zebe do nártu.
Na svatého Severina věší se maso do komína.
Kdyţ je leden bílý, je sedlákovi milý.
9. Leden VLADAN
sv. Julián Antiochijský, sv. Basilissa
Na svatého Juliána, dne přibývá uţ i z rána.
O svaté Baziliši, zima všude čiší.
10. Leden BŘETISLAV
sv. Agathon
Lednové mlhy věští mokré jaro.
Není-li leden teplý a deštivý, sudy vinařŧm naplní. Leden tuhý a drsný, prospívá osení.
11. Leden BOHDANA
sv. Hygin a bl. Marie Elekta
Na svatého Hygina pravá zima začíná.
Leden ke dnu přidá hodinu jednu.
Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.
12. Leden PRAVOSLAV
sv. Probus
Mlhavý leden – vlhké jaro.
Teplý leden – k nouzi krok jeden.
13. Leden EDITA
sv. Hilarius z Poitiers
Létají-li v lednu mouchy, bude rok na ourodu skoupý. Svatý Hilarius – vyndej sáně,
schovej vŧz.
14. Leden RADOVAN
sv. Sáva Srbský, sv. Vigilia
sv. Pavel Thébský – poustevník
Na den sv. Pavla poustevníka pěkný den – dobrý rok, větrný den –
mokrý rok.
16. Leden CTIRAD
sv. Marcel l.
Na svatého Marcela zima leze do těla.
Kdyţ krtek ryje v lednu, končí zima v květnu.
17. Leden DRAHOSLAV
sv. Antonín Veliký
Svatý Antonín přináší led nebo jej láme, nemá-li ţádný, vyrobí ho hned.
18. Leden VLADISLAV
sv. Prisca
Na svatého Priska pod stěnami píská.
Kdyţ není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.
19. Leden DOUBRAVA
sv. Knut
Na svatého Knuta přichází zima krutá.
Je-li na sv. Knuta teplý den, urodí se hojně obilí.
20. Leden ILONA
sv. Fabián a Šebestián
Na svatého Fabiána a Šebestiána stromŧm opět míza dána. Kdyţ přichází Fabián se
Šebestiánem, je moţno ve stromech zaslechnout novou mízu.
Stromy se dají prořezávat jen do sv. Fabiána a Šebestiána. Včera souhlasil s Fabiánem,
dnes se zastává Šebestiána. Na sv. Fabiána a Šebestiána se musí někdo utopit nebo umrznout.
Jestli se na sv. Fabiána a Šebestiána někdo roztŧně, ne tak brzo a ne tak snadno ku zdraví přijde.
O sv. Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otuţilému. Nezmrzne-li někdo do sv.
Fabiána a Šebestiána, pak uţ nezmrzne.
21. Leden BĚLA
sv. Aneţka Římská
O svaté Aneţce od kamen se nechce.
Svatá Aneţka kape ze stříšky – sedláče, schovej zhryzky !
Svatá Aneţka kdyţ laskavá, vypustí skřivana z rukáva.
22. Leden SLAVOMÍR
sv. Vincenc
Jaké slunko na Vincence, k vinobraní chystá věnce. Jasný den na Vincentína, dá hojnost
dobrého vína. Na svatého Vincence, seď doma u pece !
Na Vincence slunce všudy naplňuje vínem sudy.
Na sv. Vincence blesk slunečný, znamená rok o víně být hojný. Slunce-li na Vincence
svítí, budeme hojnost ţita a vína míti.
23. Leden ZDENĚK
sv. Ildefons
Roste den, tuhá i zima.
Kdyţ v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
24. Leden MILENA
sv. Thimoteus
Svatý Tymotyj ledy láme, nemá-li je, nadělá je.
25. Leden MILOŠ
sv. Pavla Obrácení
Na Pavla Obrácení téţ i zima se promění, buď popustí, nebo zhustí. Bude-li jasný den na
Pavla Obrácení, v ten rok v ničemţ nedostatku není. Bude-li na den Pavla Obrácení vítr vát,
budou toho roku vojáky na vojnu brát. Jasný den na Pavla svatého, slibuje mnoho dobrého. Jasno
na Pavla Obrácení, přináší hojně boţího nadělení. Jestli bude na Pavla Obrácení déšť nebo
sněţiti, bude mnohý hladem mříti. Na Pavla Obrácení nechť prší nebo sníh věje, bída v tomto
roce z polí zeje. Na Pavla Obrácení pak-li mlha zem přikryje, mor všemu lidstvu zvěstuje, Na
svatého Pavla pohoda, jistá je boţí úroda, kdyţ sníh nebo déšť, to je pro hospodáře zlá zvěst.
Slunce na den Pavla Obrácení značí obilíčka rozmnoţení. 26. Leden ZORA
sv. Polykarp
Na svatého Polykarpa, plná sněhu kaţdá škarpa.
27. Leden INGRID
sv. Angela Merici
Dlouhé střechýle ( rampouchy ) – dlouhý len.
Mnoho sněhŧ v lednu, mnoho hřibŧ v srpnu.
28. Leden OTÝLIE
sv. Tomáš Akvinský, sv. Karel Veliký
Levná zima – drahý lék.
Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví. Zima měkká a deštivá, nemoci jen
rozsívá.
29. Leden ZDISLAVA
sv. František Saleský
Na Saleského Františka, meluzína si zapíská.
30. Leden ROBIN
sv. Martina
Leden ve dne svítí, v noci pálí.
Je lepší vidět u ovčince vlka číhat, neţ-li sedláka v poli orat. Roste-li tráva v lednu, padá
celý rok ke dnu.
31. Leden MARIKA
sv. Jan Bosko
Lednový déšť mokří pole a hnojí svaté pole.
V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to. Mokrý leden - prázdné sudy.
Veliké sněhy, pŧsobí na osení škody.
Ú N O R
Co si únor zazelená, březen hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí. Leţí-li kočka v
únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna. Kdyţ v únoru skřivánek zpívá, velká zima potom
bývá. Kdyţ větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli urodí. Kolik hustých mlh si únor
splete, tolik lijavcŧ mít budem v létě. Komáři-li v únoru si bzučí, v březnu pak mrazivý vítr si
skučí. Nechce-li severák v únoru váti, v dubnu se to přec jen musí státi. Sněhový únor – sílí úhor.
Třeskutá zima v únoru, naplňuje stodolu.
Únor bílí – pole sílí.
Únorová voda, pro pole škoda.
V únoru kdyţ slunko hřeje, na jaře se dlouho nerozesměje. V únoru kdyţ zima málo
doléhá, o Velikonocích Tě za to vyšlehá. V únoru pruký severáček, bývá hojné úrody poslíček. V
únoru sníh a led – v létě nanesou včely med.
V únoru ze sněhu sena svítá, málo ovsa i ţita bývá. V únoru-li slavík zpívá, v dubnu
zavřená ústa mívá. V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy skácí.
1. Únor HYNEK
sv. Pionius
Kdyţ pŧlnoční větrové v tomto měsíci silní jsou, bývá dobrá úroda na ovoce. Za
předčasným lednovým teplem, přichází ještě škaredá zima. Záhy-li taje, na dlouho neroztaje.
2. Únor NELA a HROMNICE
Uvedení Páně do chrámu
Bouří-li a sněţí na Hromnice, bývá jaro blízko velice. Hromnice – pŧl krajíce, pŧl píce, a
bŧhví, co ještě více. Hromnice-li jasná a čistá, zima ještě potrvá.
Chumelenice na Hromnice končí zimu tuhou, jestli pak jasný den, očekávej zimu tuhou !
Jak dlouho před Hromnicemi skřivan vrzá, tak dlouho po nich zmrzá. Je-li na Hromnice
světlý den, bude konopí i len. Je-li notná chumelenice na Hromnice, vesele se dívá sedlák ze
světnice. Jestli na Hromnice bouřlivo a sněţení, jistě jiţ jaro daleko není. Jestli na Hromnice
sněţí, úrodný rok na to běţí. Jihne-li na Hromnice, přiloţ do kamen, mrzne-li, po zimě amen.
Kdyţ na Hromnice svítí, budou dlouhé niti.
Kdyţ na Hromnice ze střech teče, zima se dlouho povleče. Leze-li jezevec o Hromnicích
z díry, za čtyři neděle, pádí zpátky. Na Hromnice chumelenice, netrvá pak zima více.
Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout. Na Hromnice o hodinu více.
Na Hromnice pŧl zimnice, pŧl píce.
Na Hromnice skřivánek přes hranice.
Na Hromnice zimy polovice.
O Hromnicích jasný den, připrav ještě koţich ven !
O Hromnicích zamračeno, sedlákovi pomoţeno.
Pak-li na Hromnice sněţívá a hřmívá, jaro ještě v blízku nebývá. Pak-li o Hromnicích
jasno bývá, jistě potom zima dodrţívá, jestli ale bouřlivo a sněţení, jistě uţ jaro daleko není.
Panenka Maria hromničná čistá, úroda jistá.
Pošmourné Hromnice sedlákŧm milé velice.
Přejdou-li Hromnice, je konec sanice.
Svítí-li o Hromnicích celý den, tahej, sedláčku, slámu z hnoje ven !
Svítí-li slunce na Hromnice, bude hojnost pšenice. Na Hrromnice má raději sedlák vlka ve
chlévě i ţenu na márách, neţ slunce. Přijdou-li Hromnice, mráz číhá nedaleko,
Na Hromnice-li voda běţí, po Hromnicích ještě sněţí.
3. Únor BLAŢEJ
sv. Blaţej
Na svatého Blaţeje slunce ještě nehřeje.
Prší-li na sv. Blaţeje tak, ţe voda teče kolejem, povede se len. Je-li pěkně na sv. Blaţeje,
zvednou se brambory. Na svatého Blaţeje kamínek se ohřeje.
Na svatého Blaţeje pije skřivan z koleje.
4. Únor JARMILA
sv. Veronika,
O svaté Veronice bývá ještě sanice.
5. Únor DOBROMILA
sv. Agáta, Háta, Dobruše
Svatá Agáta bývá na sníh bohatá.
Svatá Agáta na ranní mlhy bývá bohatá.
Chléb svěcený na den svaté Agáty přináší uţitek, chrání lidi, pole i dobytek. Jsou-li na
Hátu rampouchy, budou hodně dojit krávy.
6. Únor VANDA
Na svatou Doruthu, rádo teče do botŧ !
Po Dorotě uschne košile na plotě.
Svatá Dorota nese skřivánka v košíku.
Svatá Dorota rozdává ptáčkŧm noty !
Svatá Dorota stromy ometá !
7. Únor VERONIKA
sv. Romuald
Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
Svatý Radko, na poli hladko.
Únor má své vrtochy – staví i bourá ledové mosty. Netrkne-li únor rohem, švihne ocasem.
8. Únor MILADA
sv. Jeroným
Mnoho mlh v únoru, přináší toho roku mnoho dešťŧ. I kdyţ únor mrazem jiskří, ukáţe i
časy příští. Únor chodí ostře kutý, táţe se sedlákŧ, mají-li dobré boty
9. Únor APOLENA
sv. Apolena
Svatá Apolena bývá v mlze často zahalená.
Svatá Apolenka, čítá dříví na polénka.
10. Únor MOJMÍR
sv. Scholastika
O svaté Šolastice navleč si rukavice !
O svaté Šolastice se probouzejí ryby.
11. Únor BOŢENA
sv. Panna Maria Lurdská
Kdyţ po novém měsíci prší, má pršet celý měsíc. Kdyţ tě v únoru zašimrá komár za
ušima, poběţíš jistě v březnu ke kamnŧm s ušima.
V únoru je lépe viděti hladového vlka u ovčince, neţ-li bez kabátu sedláka na poli.
Třeskutá zima v únoru, naplňuje komoru.
13. Únor VĚNCESLAV
sv. Řehoř ll
O svatém Řehoři mrazy přituhnou a vše moří.
Je-li únor mírný, rok bude bídný
Hřmí-li v únoru, smrt bohatých to oznamuje.
14. Únor VALENTÝN
sv. Valentin
Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna.
Na svatého Valentina zima síliť se počíná.
Svatý Valentýnek – jara tatínek.
Svatý Valentýn pouští mrazy a sněhy hází.
15. Únor JIŘINA
sv. Jiřina
Skřivánek-li v únoru zpívat počne, v dubnu jistě umlkne. V únoru se zima setkává s
létem.
Únor ledy jiskří, sněhy plíští a vodu pouští.
16. Únor LJUBA
sv. Julián
O svatém Juliáně připrav vŧz ( i pluh ) a schovej sáně. Svatá Juliana na oráče zavolala.
17. Únor MILOSLAVA
sv. Alexis
Kdyţ v únoru skřivánek zpívá, brzy se pod nosem slívá.
18. Únor GIZELA
sv. Simeon Jeruzalémský
O svatém Šimoně, schází sníh ze stráně.
19. Únor PATRIK
sv. Gotšalk
Je-li v únoru sucho a zima, bude horký srpen.
Na ostatky luţky, budou jablka a hrušky.
Únor nakonec zimě odporuje.
Kdyţ v únoru mráz ostro drţí, to dlouho nepodrţí.
21. Únor LENKA
sv. Petr Damiani
Teplý únor, studené jaro a teplé léto.
Vánice a metelice v únorový čas, neopustí nás.
Záhy-li taje, nadlouho neroztaje.
22. Únor PETR
Stolec sv. Petra
Kdyţ mrzne na Petra nastolení, mrznouti bude čtyřicet dní bez prodlení. Svatý Kliment (
23.11.) zimu oblibuje, svatý Petr ji ucezuje. O sv. Petru nastolení je-li mráz, po čtyřicet dní mu
konec není. Je-li na Stolci svatého Petra zima, ještě dlouho potrvá.
23. Únor SVATOPLUK
sv. Polakarp
Suchý pŧst, úrodný rok
24. Únor MATĚJ
sv. Matěj, sv Modest
Na svatého Matěje rampouchy, úrodný rok na mouchy. Láme-li svatý Matěj led, dělá ho
svatý Josef hned. Na svatého Matěje do závěje naleje.
Prší-li na sv. Matěje, bude brzy síti.
Na svatého Matěje kaţdá myší díra se zavěje.
Na svatého Matěje léta naděje.
Na sv. Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem skřivan zapěje. Na
svatého Matěje pije skřivan z koleje.
Na svatého Matěje šelma sedlák, který nevěje.
Najde-li Matěj led, seká ho hned, nenajde-li led, dělá ho hned. Svatý Matěj zimu tratí,
kdyţ netratí, obohatí.
Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina. Svatý Matěj láme led, není-li ho,
zmrzne hned.
Mrzne-li na sv. Matěje, přijde ještě čtyřicet dní mrazu.
25. Únor LILIANA
sv. Walburga
Kdyţ záhy taje, dlouho neroztaje.
26. Únor DOROTA
sv. Alexandr
Mnoho mlh v únoru, mnoho dešťŧ v létě.
27. Únor ALEXANDR
sv. Gabriel od Bolestné Panny Marie
Je-li mráz na svatého Gabriela, bývají ţně veselé.
28. Únor LUMÍR
sv. Roman, sv. Lupicia
Je-li na svatého Romana jasno, bude dobrá úroda. Rampouchy na stříšce, hojnost mléka v
díţce.
Jak na Romana je, taková úroda brambor naděje.
29. Únor HORYMÍR
sv. Rufinus
Mírný a jasný únor, je zlým znamením pro jaro.
B Ř E Z E N
Březen mokrý a deštivý se úrodě protivý.
Březen za kamna vlezem.
Březnové slunce má krátké ruce.
Kolik mlh v březnu, tolik mrazŧ po Velikonocích. V březnu mlha, za sto dní voda.
Kolik březnových mlh, tolik červencových lijákŧ. Po březnových větrech přijde krásný
květen.
Březen na pec si vlezem.
Jaro je krásné, leč hladové.
Zima je trýzeň, jaro je přízeň.
Jaro krásné, všem tvorŧm spásné !
Jaro nám otcem i máti, kdo nasil, bude mu zráti. Kdo na jaře otálí, v zimě zapláče.
Je-li z jara mnoho ţluté trávy, bude mokrý rok, je-li mnoho bílé trávy, bude rok deštivý.
Kdo na jaře sníh zaorá, jako kdyţ pohnojí.
Na jaře slyšíš-li kukačku kukat, kolikráte za kukala, tolik rokŧ budeš ţiv. Panuje-li při
výsevu jařin teplé a suché počasí, snadno potom přijde obilí o klasy. Mnoho chroustŧ na jaře
předpovídá úrodný rok.
Jestli z jara mnoho bodláčí, bude pěkný podzimek. Záhy-li z jara hřmí, bude úrodný rok.
Jaké jaro, taková úroda.
Suché hroudy na poli činí prázdné stodoly.
Kdyţ z jara roste mnoho pampelišek, bývá nouze o píci. Březen suchý, duben mokrý a
květen větrný pytle a sudy vínem naplní. Březen vlhký, rmutný, sedlák smutný.
Dlouho-li březen sněhu hovívá, na obilí úrodný rok bývá. Jehňata-li v březnu na
pastvinách skotačí, v dubnu opět do chlévŧ se potlačí. Jestli březen koţich stáhl, duben rád by po
něm sáhl. Kam se v březnu první bouřka honí, všechny ostatní jdou za ní. Lépe od hada býti
uštknuta, neţ v březnu od slunka ohřáta. Mokrý březen od sedlákŧ nanáviděn.
Napadlý sníh březnový, oseníčku nehoví.
Nezapomeň nikdy na to, březnový prach, je zlato. Prach-li březen plodí, tráva, list se rodí.
Radlice, jeţ v březnu oře, v dubnu odpočívá v dvoře. Kolik ros v březnu spadává, tolik
mrazŧ k Velké noci bývá. Suchý březen, mokrý máj, bude ţita jako ráj.
V březnu, kdyţ se práší, stromy brzo raší.
V březnu prach, jistý hrách.
V březnu prach a v dubnu bláto, sedlákovi roste zlato. V březnu vítr, v dubnu déšť, pak
jistě úrodný rok jest. V březnu, v dubnu-li vítr věje, hojná úroda se směje. V zelené-li roucho
březen se obleče, neúrodu za sebou přivleče. Zima, kterou březen nese, dlouho s námi ještě třese.
Březen umí sníh i led rozehřát, ale chce-li, i nadělat. Marec ( Březen ) – chytá se za palec.
1. Březen BEDŘICH
sv. Eudoxie, sv. Albín, sv. Suitbert
Eudoxie příznivá, ale blátivá.
Svatá Eudoxie psa aţ po uši sněhem zavěje.
Odkud na svatou Eudoxii vane vítr, odtud bude po celý rok nejvíce foukat. Jaký je 1.
Březen, takové bude celé jaro.
Svaté Aneţce od kamen se nechce.
3. Březen KAMIL
sv. Kunhuta
Mrzne-li o Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
Vítr, déšť, sníh a led jako o závod se honí, po suchu máš bláto hned.
4. Březen STELA
sv. Kazimír
Na Kazimíra pohoda, na poli úroda.
5. Březen KAZIMÍR
sv. Theofil
V březnu vítr z břízy fouká.
6. Březen MIROSLAV
sv. Friedrich ( Bedřich, Miroslav )
Březnové slunce má krátké ruce.
Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
I kdyţ pluh v březnu ryje, přeci zima ještě ţije.
7. Bţezen TOMÁŠ
sv. Tomáš Akvinský, sv. Felicita
Svatá Felicita, sníh z polí odmítá.
O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
Březnového slunka je pořídku
Zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej i docela zalehne.
8. Březen GABRIELA
sv. Jan z Boha
Panská láska, ţenská chuť a březnové počasí není stálé.
9. Březen FRANTIŠKA
sv. Františka Římská
O svatém Františku, zemáky do míšku.
10. Březen VIKTORIE
Čtyřicet mučeníkŧ Sebastijských
Mrzne-li v den čtyřiceti mučedníkŧ, mrzne potom ještě čtyřicet dní. Podle čtyřiceti
mučedníkŧ budeš Petra – Pavla míti. Čtyřicet mučeníkŧ, čtyřicet mrazíkŧ.
Nemrzne-li na den čtyřiceti mučeníkŧ, bude úrodný rok. Na Čtyřicet mučeníkŧ, mŧţeš síti
hrách i viku.
Mrzne-li na den Svatých mučeníkŧ, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíkŧ
Na čtyřicet mučedníkŧ přiléta sluka z cizích zemí, přivádí jaro z vězení. Prší-li v den
Čtyřiceti mučedníkŧ, prší pak čtyřicet dnŧ.
11. Březen ANDĚLA
sv. Eulogius z Cordoby
Někdy i hýl v březnu na nos se posadí.
12. Březen ŘEHOŘ
sv. Řehoř
O svatém Řehoři, mrazy přituhnou a vše umoří.
Na sv. Řehoře čáp letí přes moře, ţába hubu otevře, ledy plují do moře, líný
sedlák který neoře.
Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
Na svatého Řehoře plave led do moře.
Na svatého Řehoře přeletěly vlaštovky přes moře. Na svatého Řehoře svačina se vyoře.
Na svatého Řehoře všechno na dvoře krákoře.
Na svatého Řehoře první kuře krákoře.
13. Březen RŦŢENA
sv. Patricie
Kolik mlh v březnu, tolik lijavcŧ v roce.
14. Březen RÚT – MATYLDA
sv. Matylda
Mlha v březnu znamená za sto dní bouřku.
Laštovčin zobáček je krátký, ale zvláště v březnu sladký.
15. Březen IDA
sv. Hubert Kolínský
Kolikrát v březnu rosa padává, tolik mrazŧ do Velikonoc bývá a tolik mlh přijde v srpnu.
17. Březen VLASTIMIL
sv. Gertruda, sv. Patrik, sv. Alexej
Mrzne-li na svatou Gertrudu, potrvá zima ještě celý měsíc. Mrzne-li na svatou Gertrudu,
jistě mrzne ještě čtyřicet dní. Napije-li se na Gertrudu z louţe slepička, naškube si na Jiřího i
kravička. Na svatého Alexeje z hor se voda proudem leje.
Na svatého Alexeje jde voda z hor a ryba ode dna.
18. Březen EDUARD
sv. Cyril Jeruzalémský
Hřmí-li v březnu, mrzne v dubnu.
19. Březen JOSEF
sv. Josef
Jak svatý Josef kývne hlavou, plují ledy dolŧ vodou. Na Josefa uţ i vdovin pluh vyjíţdí ze
dvora.
Padne-li svatý Josef na neděli, bývá pěkný rok. Svatý Josef zhasíná světla ( den se
prodluţuje ). Josef s Marií zimu zakryjí.
Na svatého Josefa sníh, urodí se hojně bílého jetele. Svatý Josef s tváří milou, končí zimu
plnou.
Je-li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí. Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt
roku. Josefova širočina ničí poslední ledy.
Mráz po svatém Josefu, neuškodí květu.
Na svatého Josefa den jasný, hospodář čeká rok krásný. Na sv. Josefa vítr z Moravy, bude
hodně trávy, kdyţ z Polské strany, bude zrní i slámy.
Na svatého Josefa vyskočí beránek na vršek a poděkuje hospodáři. Svatý Josef jde do lesa
na dříví a Panna Maria topí.
20. Březen SVĚTLANA
sv. Archip, sv. Jáchym
21. Březen RADEK
sv. Benedikt
Byť byl jarní den na zakázku, nechoď ještě na procházku, ať tvé zdraví neztratí
svou sázku !
Svatý Benedikt, má se ječmen a cibule sít.
22. Březen LEONA
sv. Epafrodit
Vidíš-li v březnu ţluté kvítí v přírodě, mŧţeš semeno spokojeně síti.
23. Březen IVONA
sv. Toribio z Limy
Měsíce března kolikrát mlha bude, tolik dešťŧ v roce přijde.
24. Březen GABRIEL
sv. Kateřina Švédská
Kam se v březnu první bouřka honí, všechny ostatní jdou za ní.
25. Březen MARIÁN
Zvěstování Páně
Zvěstování jaro zvěstuje, ale zimu ještě nevyhání. Jaké Zvěstování Boţí Matky, takové
Velikonoční svátky. Kdyţ na Matičku jasně, bude úrody krásně.
Matička Boţí, kuţelíček sloţí.
Matka Boţí, trávu mnoţí.
Na den Zvěstování déšť, urodí se reţ.
Na Zvěstování Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí. Panna Marie
Zvěstování, zelných semen rozsévání. Sluneční svit na Zvěstování, dobrý rok předpoví.
26. Březen EMANUEL
sv. Castullus, sv. Viktoriana
Prší-li v březnu, prší také v červnu.
O svatém Vktorínu, uţ je teplo i ve stínu.
27. Březen DITA
28. Březen SOŇA
sv Rogatus
Kukačka, která v březnu kuká, čáp který tluká a divoké kachny na příletu, oznamují teplé
jaro.
29. Březen TAŤANA
bl. Ludolf
V březnu sýkorka volá : rozsívej, rozsívej !
30. Březen ARNOŠT
sv. Kvirinus
O svatém Kvirinu, uţ je teplo ve stínu.
31. Březen KVIDO
bl. Balbína
O svaté Balbíně, uţ je u nás po zimě.
D U B E N
Duben za kamny budem.
Dubnový sníh rodí trávu.
Kdyţ duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.
Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
Kolikátého dubna zasadíš stromek, talikátého roku přinese ti uţitek ( ovoce Mokrý duben
– suchý červen.
Jaký duben, takový říjen.
Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje. Jasný měsíc v dubnu, škodí květu stromŧ.
V dubnu hrom, nebojí se mrazu strom.
Po bouřce v dubnu přichází mrazíky.
Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
Dubnový déšť – velké poţehnání.
Suchý duben – sedlákova radost.
Pak-li mokrý a zimavý duben, je úrroda na víno. Mokrý duben věští úrodu, suchý
předpovídá nehodu. Duben hojný vodou – říjen pivem.
V dubnu-li valný vítr se uzývá, seno i ţito pěkné bývá. Ať si duben sebelepší bývá, přeci
ovčákovi hŧl zasněţívá. Duben časy mění, obdaří fialkami zemi.
Duben chladný a deštivý, úroda nás navštíví.
Duben větrem-li se zmítá, urodí se hojně sena i ţita. Hrom v dubnu, dobrá novina, mráz
kvetum neprospívá. I kdyţ kluci v dubnu bez kabátu běţí, často hospodáři na úrodu sněţí. Je-li v
dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě. Je-li v dubnu teplý déšť, hojné
poţehnání jest. Kdyţ strom v dubnu odkvete, hojně ovoce ponese. Kdyţ se ozve v dubnu hrom,
chyť si kámen nebo strom. Mokrý duben, chladný máj, k sýpkám a senu, přístup ţádný. Na duben
neměj spolehnutí valný, dnes bývá jasný a zítra kalný. O déšť, který v dubnu rosí, nechť kaţdý
sedlák prosí. Suchý duben sedlák nemiluje, mokrý ale sobě pochvaluje. Suchý duben sedlák
nerad mívá, o dešti se mu často snívá. V dubnu čas a panský kvas.
1. Duben HUGO
sv. Makarius
Prší-li na 1. Duben, bývá mokrý květen.
Nevěř ţádnému počasí v dubnu, apríl si stejně troubí jak chce.
2. Duben ERIKA
sv. František z Pauly
V dubnu prorokují rachot hromŧ, mráz neuškodí stromu.
3. Duben RICHARD
sv. Nikita
Přijde-li v dubnu sníh, lze očekávat květen sychravý a jasný.
4. Duben IVANA
sv. Isidor Sevilský
Povětří velmi nestálé, neveselé a větrné, s častými plíštěmi a sněhy.
5. Duben MIROSLAVA
sv. Vincenc
Duben, to je ten pravý a poţehnaný měsíc zahradníkŧv.
6. Duben VENDULA
sv. Notger
Dubnový sníh rodí trávu.
7. Duben HEŘMAN - HERMÍNA
sv. Jan Křtitel de la Salle
Kdyţ prší do boţího hrobu, bude ţíznivý rok.
8. Duben EMA
sv. Albert z Vercelli
Kdyţ trn rozkvétá, záhy se ţito vymetá.
9. Duben DUŠAN
sv. Marie Kleofášova
Kdyţ dubnový vítr do stodoly fičí, po ţních díru nenajdete.
10. Duben DARJA
sv. Michael de Sanctis
Na desátý v dubnu den, setý bývá krásný len.
11. Duben IZABELA
sv. Stanislav
Na svatého Stanislava sázej brambory.
Na svatého Stanislava papeţe, travičky se uţ nařeţe.
12. Duben JULIUS
sv. Julius l.
Teplé deště v dubnu ţně slibují, ve které si lidé libují.
13. Duben ALEŠ
sv. Martin l.
Co duben našetří, to květen spálí.
14.. Duben VINCENC
sv. Anastázie
Na světici Stázičku, kobzolky ( brambory ) pod motyčku.
16. Duben IRENA
sv. Bernadetta Soubirousová
Kdyţ prší do boţího hrobu, bude ţíznivý rok.
17. Duben RUDOLF
sv. Inocenc
Slepice kváčí, kohouti pějí, sedláci hrách a oves sejí.
18. Duben VALÉRIE
sv. Krescencius
Kdyţ dubnový vítr do stodoly fučí, po ţních díru neuvidí.
19. Duben ROSTISLAV
sv. Emma
Co den a noc zmočí v dubnu, za hodinu vyschne jednu.
20. Duben MARCELA
sv. Hugo
Záhy-li v dubnu kosu slyšeti, mŧţeš se, sedláku, těšiti.
21. Duben ALEXANDRA
sv. Anselm z Canterbury
Kdyţ se fialka sklání k zemi, bude brzo pršeti.
22. Duben EVŢENIE
sv. Leonid
Čím kvete trní později, tím méně sena a obilí.
23. Duben VOJTĚCH
sv. Vojtěch
24. Duben JIŘÍ
sv. Jiří
Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.
Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.
Co do sv. Jiří vína vídáme, to o sv. Havlu 16.10. neobíráme. Co před svatým Jiří naroste,
to po něm zhyne.
Do svatého Jiřího, nebojte se hada ţádnýho,
Jak dlouho ţába přes Jiřím vříská, tak dlouho po Jiřím zima píská. Jasný Jiří – pěkný září.
Jiří a Marek mrázem nás zalek.
Kdyţ je na sv. Jiří mráz, bude oves pod křovím. Kolik se ţába před Jiřím navrčí, tolik se
po Jiřím namlčí. Mŧţe-li se havran na sv. Jiří v ţitě skrýti, budem nejspíš úrodný rok míti. Na
svatého Jiří nepohoda často víří.
Na svatého Jiří, jaro se rodí.
Na svatého Jiří, vlaštovky jiţ víří.
Na svatého Jiří, nezašlápnou trávu ani čtyři.
Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.
Svatý Jiří do štandlíku míří.
Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře. Schová-li se na sv. Jiří vrána do
ţita, poţehnané léto k nám pak zavítá. Svatý Jiří na bochník míří.
Svatý Jiří nám v máji jasný den šíří.
25. Duben MAREK
sv. Marek - biskup
Sázej brambory na sv. Marka, bude jich plná jamka. Na svatého Marka, sej oharka (
okurky ).
Na sv. Marka, kdo nemá chleba, ať kouše jablka
Na svatého Marka, schová se do ţita vranka.
Potí-li se Dominik 4.8., bude Marek ještě v koţichu. Kolik tepla před Markem, tolik zimy
po něm.
Po teplém Marku se často ochlazuje.
Na svatého Marka, napijeem se z járka ( jarní potŧček ). Na svatého Marka je ozimina
velká.
Svatého Marka deštivo, sedm týdnŧ blátivo.
Je-li na svatého Marka rosa bude hojně prosa.
26. Duben OTA
sv. Jaroslav, sv.Zita
Na Jaroslava vyrostlá je tuze tráva.
28. Duben VLASTISLAV
sv. Vital
Mrzne-li na svatého Vitala, mrzne ještě čtyřicet dní.
29. Duben ROBERT
sv. Kateřina Sienská
Hřmí-li v dubnu, konec mrazu.
30. Duben BLAHOSLAV
sv. Zikmund
K V Ě T E N
Aţ přijde máj, vyţeneme kozy v háj.
Bouřce v máji „ nazdar „ volají.
Chladno a večerní mlhy v máji, hojnost ovoce a sena dají. Chladný květen bude-li rositi,
mnoho sena budeš kositi. Chladný květen, červen vlaţný, je pro sýpky, sudy blaţený. Je-li uţ máj
zahradníkem, není stodol milovníkem. Je-li v květnu večer tráva zarosena, hojně bude vína i
sena. Jestli v máji neprší, červen to dovrší.
Kdyţ máj vláhy nedá, červen se předá.
Kdyţ se květen deštěm vlní, srpen sýpky zrnem plní. Kdyţ v máji blýská, sedlák si výská.
Jestliţe v máji neprší, červen to přeruší.
Májová vlaţička, naroste travička, májový deštíček, poroste chlebíček. Májový deštíček,
dej nám ho Pánbíček, aby se vydařil na poli chlebíček. Mokrý ( studený ) máj, ve stodole ráj.
Roj, který se v květnu rojí, za plný vŧz sena stojí. V květnu-li hrom se ozývá, v červnu
zřídka mrholívá. V máji hřímoty, nedělají trampoty.
1. Květen SVÁTEK PRRÁCE
sv. Filip a Jakub
Na prvního máje déšť, málo sena, ţita jest.
Na Filipa a Jakuba chrousti hučí, na Martina 11.11. studený vítr fučí. Kolik na Filipa a
Jakuba kapek, tolik sena kupek. Na Filipa a Jakuba si koníček trávu naškubá.
Na Filipa a Jakuba zelená se kaţdá lípa.
Prší-li na filipojakubovskou noc, bude úrodný rok. Před Filipem deštík, úrodu nám věští.
Má-li Filip hromy v prŧvodu, znají brzký déšť a úrodu.
2. Květen ZIKMUND
sv. Atanáš
Bouřky v květnu znamenají dobrý rok.
3. Květen ALEXEJ
sv. Alexej
Mnoho rojŧ, málo medŧ.
4. Květen KVĚTOSLAV
sv. Florián
Déšť svatého Floriána, je jak ohňová rána.
Je-li o dni svatého Floriána velikých větrŧ, je toho roku mnoho ohňŧ. Svatý Florián si
ještě mŧţe nasadit sněhový klobouk.
5. Květen KLAUDIE
sv. Gothard
Za mladičký rojík v máji, rádi ti vŧz sena dají.
6. Květen RADOSLAV
sv. Dominik Savio
Dostaví-li se v květnu častěji bouřky, budou chladnější léta.
7. Květen STANISLAV
sv. Benedikt ll.
V květnu radost po kraji se hostí, aţ má chladna prospěšného dosti.
8. Květen DEN OSVOBOZENÍ
sv. Panna Marie, Prostřednice všech milostí
9. Květen CTIBOR
sv. Hermus
Sníh v máji – hodně trávy.
10. Květen BLAŢENA
sv. Isidor
Není-li květen ani příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy.
11. Květen SVATAVA
sv. Mamart
Déšť jejţ Mamert, Pankrác a Servác kuje, rád se v celém létě opakuje. Déšť na sv.
Mamerta přináší souţení, neboť v něm nic dobrého není. O svatém Mamertu zima je po čmertu.
12. Květen PANKRÁC
sv. Pankrác – Ledový muţ
Na Pankráce, na Urbana 25.5. suchý den, urodí se víno a hustý bude len. Ledový muţi,
spalují mrazem ovoce i r rŧţi.
Pankrác a Urban bez deště, hojnost vína.
Pankrácova nepohoda, vynohradŧm výhoda.
O Pankráci, Serváci i Bonifáci, pro sadaře jsou zlí chlapci.
13. Květen SERVÁC
sv. Servác – Ledový muţ,
Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta. Pan ( Pankrác ) SerBoni ( Servác,
Bonifác ) pálí stromy.
14. Květen BONIFÁC
sv Bonifác, sv. Matěj
Na sv. Bonifáce, bývá v lukách nejvíc práce.
Po Bonifáci, ţádný sníh.
15. Květen ŢOFIE
sv. Ţofie
Déšť svaté Ţofie, švestky ubije.
sv. Jan Nepomucký
Kdo o svatém Janu len zasívá, stébla zdéli lokte mívá. Co do Jana Nepomuckého vyroste,
to po něm zmrzne.
17. Květen ANETA
sv. Paschal Baylon
V máji by neměla pastýřova hŧl oschnout.
18. Květen NATAŠA
sv. Jan l.
Na mokrý květen, přichází suchý červen.
19. Květen IVO
sv. Petr Celestin V.
Májová kapka, platí na dukát
Na Petra Celestýna se mohou jiţ vysazovat ven okurky..
20. Květen ZBYŠEK
sv. Bernardin Sienský
Květnové rosy, zelené háje i luhy.
Slunce na sv. Bernardina předpovídá mnoho vína.
21. Květen MONIKA
sv. Ondřej Bobota
Deštivý květen, ţíznivý říjen.
22. Květen EMIL
sv. Julie
V květnu věrtel deště, bude bláta ještě.
23. Květen VLADIMÍR
sv. Jan Křtitel de Rossi
Májová voda, vypije víno.
25. Květen VIOLA
sv. Urban
Jak na Urbana bývá, takové pak rolník setí mívá. Jasné slunce na Urbana, hojnost vína
znamená.
Kdyţ na Urbana prší, bude mnoho myší.
Na Urbanŧv den, pospěš síti len.
Na svatém Urbanu, mráz neškodí dţbánu.
Pohoda na Urbana, pro sedláka vyhraná.
Urban bývá studený pán.
Urban krásný, vyjasněný, hojným vínem nás odmění.. Urbanŧv oves, Havlovo ţito,
nechystej sedláče, stodolu na to.
26. Květen FILIP
sv. Filip Neri
Den sv. Filipa, přinese buď poţehnání nebo lopocení.
27. Květen WALDEMAR
sv. Augustin z Canterbury
Co červ v máji nesní, to sud na podzim polkne.
28. Května VILÉM
sv. Emílie
Kdyţ kvete bez, ať kvete i víno.
29. Květen MAXMILIÁN
sv. Maxim
Odkvete-li strom v jednom měsíci, bude hojně ovoce.
30. Květen FERDINAND
sv. Zdislava
Bujný květ – plný úl.
31. Květen KAMILA
Navštívení Panny Marie
Máj kvítí dává a stromy listím odívá.
Mnoho ryb, málo zrna.
Co červen nedá do klasu, červenec naţene v času. Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné
léto potom bývá. Červen-li více suchý neţ mokrý, panuje dobrým vínem a sudy naplňuje. Červen
mokrý a studený, bývají ţně zkaţeny.
Červen stálý, prosinec dokonalý.
Červen studený, sedlák krčí rameny.
Vlhký a teplý červen obohacuje rolníka.
Červnové večerní hřmění, ryb a rakŧ nadělení.
Kdyţ přijde červen deštivý, není ještě nic ztacený. Chladný květen, červen vlaţný, pro
sýpky, sudy blaţný. Jak se v červnu měsíc plní, náhlých bouřek moc se vlní. Jak červen teplem
září, takové bude i září.
Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví. Je-li červen mírný,
nebude v prosinci mráz silný. Jestli červen mokrý bývá, obilí se málo rodívá. Kdyţ v červnu
severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí. Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začneš
kositi. Pak-li červen suchem mokro převyšuje, dobrým vínem sudy naplňuje. Pláče-li červen a
neoschne ţitko, v zajících a koroptvích budem mít řídko. V červnu blýská-li se, hřímá, sedlák
spokojeně dřímá. V červnu deštivo a chladno, zpŧsobí rok neúrodný snadno. V červnu severní
vání, ţita hojnost k nám přihání. V červnu-li zamrazí, úroda se zkazí.
Červen vlhký a studený, mnoho úrody z něj není. Ze suchého června rádi nebýváme,
chleba nemíváme. Co červen nedovaří, do září neusmaţí.
Co se v červnu vylíhne, to pohyne.
1. Červen LAURA
sv. Fortunáta
O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.
2. Červen JARMIL
sv. Marcelius a Petr
Hromobití v červnu oznamuje pochmurné léto.
3. Červen TAMARA
sv. Karel Lwanga a druhové
4.Červen DALIBOR
sv. František Caracciolo.
Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mrazy postaví.
5. Červen DOBROSLAV
sv. Bonifác
Jaký červen, takový prosinec.
6. Červen NORBERT
sv. Norbert
O svatém Norbertu, chladno jde ke čmertu.
7. Červen IVETA - SLAVOJ
sv. Robert
Červen dá jahody a seče i kosami louky.
8. Červen MEDARD
sv. Medarrd
Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá. Jaké počasí na Medarda bývá,
takové se potom v létě ozývá. Jaký na Medarda čas, taký čtyřicet dní zas.
Kdo na Medarda zasívá, hojnost lnu i zelí mívá. Kdyţ na Medarda prší, těţko se seno
suší.
Kdyţ na Medarda prší, voda břehy vrší.
Kdyţ se Medard rozvodní, pršívá mnoho dní.
Medard nemá mrazŧ více, by nezmrzly nám vinice. Medardova kápě, čtyřicet dní kape.
Prší-li na Medarda i Prokopa 4.7., zmokne mandel i kopa. Prší-li na Medarda, se
slunečním létem se mŧţem rozloučit. Jaké je povětří na sv. Medarda, takové bude po celý měsíc.
Medardŧv dýšť, čtyřicet dní plíšť.
Prší-li na Medarda, budou deštivé ţně.
9. Červen STANISLAVA
sv. Efrém Syrský
Vlhký a teplý červen má sedlák rád.
11. Červen BRUNO
sv. Barnabáš
O svatém Barnabáši, bouřky často straší.
Plačtivý Barnabáš, úroda na vinicích.
Prší-li na Barnabáše, padají hrozny do koše.
Svatý Barnabáš na trávu nezapomíná, onť nejdelší den i trávu mívá.
12. Červen ANTONIE
sv. Jan Fakunda
Urodí-li se ţaludy, bude ořechŧ hojnost.
Svatá Tonička, mívá často uplakaná očička.
Mnoho ryb, málo zrna.
13. Červen ANTONÍN
sv. Antonín Paduánský
Na Antonína tráva se kosit počíná.
O svatý Antonín, len zasít neprodlím.
Svatý Antonín pevně veslo třímá, často na něj hřímá..
14. Červen ROLAND
sv. Anastasius, Jan Scopelli
Slunce v červnu sedláka nerozpálí, ale dlouhých dešťŧ jistě si nechválí.
15. Červen VÍT
sv. Vít
Svatý Vít kořen štíp, svatý Prokop 4.7. ten ho dokop. O svatém Vítě, pŧl zrna v ţitě.
Déšť na svatého Víta, špatná budou ţita.
Déšť o svatém Vítu, škodí ječmenu i ţitu.
Kam se vítr o sv. Vítu stáčí, tam se také listy otáčí. Kdo seje na Víta, škoda je ţita.
Na sv. Víta hlava ještě nedoléhá, u paty jiţ svítá. Na sv. Víta, na jedné straně se stmívá a
na druhé svítá. Na svatého Víta o pŧl noci svítá.
Na svatého Víta ve dne v noci svítá.
Nasázíš-li zelí do Víta, bude zelnice bita.
16. Červen ZBYNĚK
sv. Benno ( Zbyněk )
V červnu chtějí včely stavět.
17. Červen ADOLF
sv. Řehoř Barbadigo
Mokrý červen kazí celý rok.
18. Červen MILAN
sv. Marina
V červnu dlouhý den, krátká nit.
19. Červen LEOŠ
sv.Gervasis a Protasius
Svatí Gervazi a Protazi po loukách kopce sena rozhází. Na Gerváze a Protáze posečeš
seno nejsnáze.
Prší-li na Gerváze a Protáze, po čtyřicet dní se deštivé počasí ukáţe.
20. Červen KVĚTA
sv. Adalbert
Červen dává jahody a senoseč.
21. Červen ALOIS
sv. Alois Gonzaga
Na svatého Aloise poseč louku, neboj se !
22. Červen PAVLA
sv. John Fisher a Thomas More
Červnová bouřka má krátkého trvání.
23. Červen ZDEŇKA
sv. Agrippina
Na svatou Agripinu, odpočívej jenom ve stínu.
Bylo-li počasí před Janem sychravé, bude po Janu mírně pršlavé. Čím déle ţeţulka po
Janu zpívá, tím draţší obilí na trhu bývá. Déšť, co před Janem jít váhá, po Janu se tím více
zmáhá. Déšť na sv. Jana Křtitele, nenasbíráš ořechŧ věrtele. Od svatého Jana Křtitele, běţí slunce
k zimě.
Jak o svatém Janu, tak o sv. Michaeli 29.9.
Jaké počasí o Janu bývá, takové i Michael mívá. Kdyţ prší na sv. Jana Křtitele, prší pak
čtyři neděle. Kdyţ svatojánská muška pěkně leskne se a svítí, bude pěkně a mŧţeš do přírody na
tanec jíti..
Na svatého Jana bez deště – bude pěkně ještě.
O svatém Janu, jahody do dţbánu !
Na svatého Jana jasně, vozí se seno krásně.
Na svatého Jana není noc ţádná.
O Janu-li kukačka kuká, tobě pěkný čas vykuká.
O Janu-li sucho hostí, máme o ţních mokra dosti. O svatém Janu Křtiteli, noc se venku
prosedí.
Po svatém Janu kukačka věští, mŧţeme čekati štěstí. Po svatém Janu za čtyři neděle,
kukačka se od nás odebere. Prší-li na Jana Křtitele, prší tři dny celé, je-li bez děště, bude pěkně
ještě. Prší-li v den Jana Křtitele, louskáme červivé ořechy nesměle. Svatý Jan co křestí, čtyřicet
dní chřestí.
Svatý Jan Křtitel, dešťŧ je přítel.
25. Červen IVAN
sv. Ivan,
Svatý Ivan bývá plačtivý pán.
26. Červen ADRIANA
sv. Jan Burian
Svatý Jan Burian mlátí bez cepŧ.
Svatý Jan Burian bouři krotí.
27. Červen LADISLAV
sv. Ladislav Uherský
Jaké počasí na Ladislava bývá, takové se příštích sedm neděl skrývá. Jaké počasí se na
Ladislava objevuje, takové se sedm neděl ukazuje. Pro děšť na den Ladislava, dlouhým mokrem,
bolí hlava. Prší-li na svatého Ladislava, déšť dlouho přetrvává.
29. Červen PETR a PAVEL
sv. Petr a Pavel
Na Petra a Pavlíčka, kvete kaţdá travička.
Na Petra a Pavla den jasný a čistý, úrodný rok bude jistý. Na Petra a Pavla, kdyţ hrom
tříská, hřiby do země zatiská. O Petru-li prší, za třicet dní se déšť vyprší.
Je-li od Petra aţ do Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno. Petr a Pavel chodí s
nŧší, kořínky a houby suší. Petr a Pavel, hřiby nám nasel.
Petr rozsévá houby, Pavel myši, kdyţ prší.
Kdyţ na sv. Petra a Pavla prší, bude mnoho myší.
30. Červen ŠÁRKA
sv. Prvomučedníci římští
V červnu rolník ví, jaké bude posvícení, zda bohaté či chudé.
Č E R V E N E C
Kdyţ den ubývá, horka přibývá.
Léto schranitelka, zima travitelka.
Na mokrý červenec, následují bouře a krupobití. Slunce peče, déšť poteče.
Co červenec neupeče, to srpnu neuteče.
Červenec nese parna, krupobití a medovice, téţ je hojný na bouřky a vichřice. Červenec,
srpen, září muku, ale potom bude mouka. Červenec ţne ţita, višně k sobě vítá.
Dělají-li mravenci obydlí své v červenci a kupí je stále výš, přijde tuhá zima spíš. Kdyţ
červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje. Lidé se radují létu, včely květu.
Roztrhne-li v červenci pavouk síť na dvě, brzy se déšť ozve. Staví-li v červenci mravenci
hromadu všude, tuhá zima bude. V červenci déšť a slunečná pohoda, hojná bude úroda. V
červenci déšťjako jed, na pohance kazí květ, proto vzácný bývá v úlech med. V červenci do
košile rozdělej se a v prosinci po uši oděj se !
1. Červenec JAROSLAVA
sv. Theobald
Ţenci na pole, včely z pole
Prší-li na den Panny Marie Navštívení, čtyřicet dní jasno není. Prší-li na den Panny
Mmarie, tak dešťŧ máme bez konce. Déšť na Marii Panny, potrvá do Zuzany.
Prší-li na den Navštívení Panny Marie, mnoho dešťŧ potom je.
3. Červenec RADOMÍR
sv. Tomáš
Bouřky v úplňku měsíce, znamenají déšť dalece.
4. Červenec PROKOP
sv. Prokop
Prší-li na sv. Prokopa, zmokne všechna kopa.
Prokop – zelí okop !
Prší-li na Medarda i Prokopa, shnije mandel i kopa. Svatý Prokop, hřiby nakop !
Na svatého Prokopa, voddy plná příkopa.
Svatý Prokop, štěpy okop !
5. Červenec CYRIL a METODĚJ
sv. Cyril a Metoděj
Je-li v červenci déšťa pak slunce, bude bohatá ţeň v příštím roce.
6. Červenec MISTR JAN HUS
sv. Marie Gorettiová
Fouká-li vítr odpoledne, bude drahý ječmen.
O svatém Janu Husi dozrávají ţitné klasy.
Na Mistra Jana z Husi obilí těţknou klasy.
Po svatém Janu Husi šelma sedlák, který srpy nebrousí.
7. Červenec BOHUSLAVA
sv. Vilibald
Jaký leden, takový červenec.
Na ţence pozor dáti se má, aby nenechávali velikého strniště, a tak slámy neukrátili.
Bejka mezi krávy a berany mezi ovce pustiti, kdo chce tele v dubnu a jehňata v listopadu
míti.
9. Červenec DRAHOSLAVA
sv. Veronika
Jaký leden do zimy, takový červenec do horka.
10. Červenec LIBUŠE a AMÁLIE
Sedmi bratří
Často povětrnost Sedmi bratří, budoucích sedm týdnŧ patří. Den Sedmi bratří, kdyţ je
deštivý, bývá pak déšť trvanlivý. Na den Sedmi bratří kdyţ prší, sedmi neděl déšť dovrší.
11. Červenec OLGA
sv. Benedikt
Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné ţně.
12. Červenec BOŘEK
sv. Jan Gualbert
Na strništi klásek, zadrhne skřivanovi hlásek.
13. Červenec MARKÉTA
sv. Markéta
Na Markétu obyčejně těţké bouřky přicházejí.
Na Markétu-li prší, vlašské ořechy ze stromŧ srší. Na Markytku-li pršívá, čtrnácte dnŧ
vlhko bývá. Okolo svaté Markytky, jsou bouřky nasety.
Na svatou Markytu, utrhni první hrušku.
Svatá Markyta velí, okopávej te zelí !
Svatá Markéta vede ţence do ţita.
Svatá Markéta, vhodila srp do ţita.
Zapláče-li Markytka, bude dešťŧ dosyta.
14. Červenec KAROLÍNA
sv. Kamil
Červenec a srpen jsou nejteplejší měsíce v roce.
15. Červenec JINDŘICH
sv. Jindřich
Deštivé léto, horší podzimku.
17. Červenec MARTINA
sv. Hyacint
Léto sbírá, zima zţírá.
18. Červenec DRAHOMÍRA
sv. Kamil
O svatém Kamilu, slunce má největší sílu
19. Červenec ČENĚK
sv. Makrina
Kdo chodí s lepem na číţe a sýkory, vynosí sýr a chléb z komory.
20. Červenec ILJA
sv. Eliáš
Na svatého Eliáše, dopoledne léto, odpoledne podzim. Do sv. Eliáše i pod křovím schne,
po něm ani na křoví. Svatý Eliáš přichází s deštěm nebo s bouřkou.
21. Červenec VÍTĚZSLAV
sv. Praxeda a prorok Daniel
Na svatého Praxeda, mlha z rána k zemi usedá.
Na proroka Daniele, nalije téţ do mandele.
22. Červenec MAGDALÉNA
sv. Maria Magdalena
Marie Magdaléna své hříchy oplakává, proto rádo poprchává. Na sv. Magdalénu pohoda,
pro včely výhoda, kdyţ psota, to lichota. Prší-li v den sv. Máří Magdaleny, obilí i v stodole se
zazelení. Svatá Máří vybýrá hnízda komáří.
V ten den rádo poprchává, Máří Magdalena Pána svého oplakává. Svatá Máří Magdalena
hodila srp do ječmena.
Na Máří Magdalenu očekávej jistě déšť.
24. Červenec KRISTÝNA
sv. Kristina
Svatá Kristina, ţitečko poţíná.
Nejsou-li v létě hřiby, nebude v zimě sněhu.
25. Červenec JAKUB
sv Jakub Větší
Kolik mračen na Jakuba, tolik sněhu v zimě.
Deště před Jakubem po tři dni, špatní proroci jsou ţitných ţní. Jakub-li vlaţí, ţaludy kazí.
Jakub na seče, Anna upeče.
Na Jakuba prvních brambor prŧba.
Na svatého Jakuba čeká mnohá huba.
Pak-li na Jakuba slunce svítí, má pak krutá zima býti. Svatý Jakub dává kukuřici klasy,
Anna vlasy.
Svatý Jakub Větší, sníh věští.
Tři dny před Jakubem jasně, urodí se ţito krásně. Na Jakuba, hrom do duba.
Jak teplý Jakub, tak studené vánoce.
Na svatého Jakuba léhati na slámě.
26. Červenec ANNA
sv. Anna ( Matka Panny Marie ), sv. Jáchym, manţel Anny
Svatá Anna, chladna zrána.
Svatá Anna do stodaly brána.
O svaté Anně sedlák si ţita naţne.
Okolo svaté Anky, chladné poránky.
Svatá Anna pšenku ţala.
Svatá Anna zavádí ţence do pšenice.
Vyzdvihují-li mravenci na sv. Annu hlínu, čekejme tuhou zimu.
27. Červenec VĚROSLAV
sv. Gorazd a druhové
Kdyţ ţáby z rána hlasitě kvákají, rychlý déšť a přívaly znamenají.
28. Červenec VIKTOR
sv. Nazarius
Mokrá léta, drahá léta.
30. Červenec BOŘIVOJ
sv. Petr
Kdo v dešti seče, za sucha sklízí.
31. Červenec IGNÁC
sv. Ignác
Od svatého Ignaca, leto se obraca.
S R P E N
Kdyţ jsou v srpnu rosy velké, zŧstává počasí pěkné. Hřímá-li v srpnu, lze očekávat
osmého dne opět bouřku Ranní déšť v srpnu málokdy přestává před polednem. Co srpen
nedovaří, září uţ nedosmaţí ( nedopeče ). Co se v srpnu neuvaří, ani září se nezdaří.
Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné počasí se očekává. Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
Srpen se řídívá únorem.
Kdyţ v srpnu pŧlnoční vítr věje, bez deště sluníčko hřeje. Kdyţ v srpnu mlhy na
výšinách, jistá voda, kdyţ v níţinách, to pohoda. Srpen začíná jak červenec skončil.
I kdyţ v srpnu ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí. Pŧlnoční větry v srpnu
přinášejí stálé počasí.
Jsou-li v srpnu hory kalné, budou v zimě mrazy valné. Kdyţ fouká v srpnu severák, bude
dlouho pěkně pak. Kdyţ v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy. Kdyţ nás srpen
deštěm nepokropí, ten uţ potom škody nenatropí. Kdyţ v srpnu hřímá, bude na sníh bohatá zima.
Kdyţ v srpnu naprší neţ se oběd pojí, všechno slunce vysuší. Moc hub srpnových, moc
vánic sněhových.
Srpen a únor, tepla a zimy úmor.
Srpen klasy klidí, ovoce dospělé vidí.
Srpen-li zpočátku hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje. V srpnu slunce parné, ovoci a
vínu zdárné.
V srpnu-li máš hojně slunečnosti, budeš mít vína dosti. Vesele bude řinčet kosa, je-li v
srpnu hodně rosa. Srpnový hrom, vánoční bláto.
2. Srpen GUSTAV
sv. Eusebius
Urodí-li se ţaludy, bude i ořechŧ hojnost.
3. Srpen MILUŠE
sv. Lýdie
Duben, máj a červen víno v sudech suší, srpen, září, říjen hospodáře kruší.
4. Srpen DOMINIK
sv. Dominik
Horka na Dominika, tuhá zima.
Potí-li se Dominik, bude Marek 25.4. ještě v koţiše. Na Dominika parna, mrva marná.
Čím více puká pŧda na Dominika, tím více ještě bude svítit slunka. Parno na Dominika
zvěstuje tuhou zimu.
5. Srpen KRISTIÁN
Posvěcení římské baziliky Panny Marie
Je-li v prvních týdnech srpna horko, zŧstane zima dlouho bílá.
6. Srpen OLDŘIŠKA
Proměnění Páně
V srpnu jiţ nelze slunci mnoho věřit.
7. Srpen LADA
sv. Kajetán
Na sv. Kajetána, otvírá se stodol brána.
Kdyţ srpen pálí, bude víno pálit.
8. Srpen SOBĚSLAV
sv. Panna Marie
O Panně Marii sněţné, všecko se uţ všude poţne. Málo plodŧ v srpnu, málo včel z jara.
9. Srpen ROMAN
sv. Vavřinec
Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
Kdyţ o sv. Vavřinci slunce svítí, budem dobré víno míti. Krásně-li o Vavřinci a
Bartoloměji 24.8., na dobrý podzimek máš velkou naději. Na svatého Vavřince, brambory do
hrnce !
Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.
Pěkně-li na Vavřince a Bartoloměje, krásný podzim se na nás zasměje. Na svatého
Vavřince, svícen do světnice.
Svatý Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.
11. Srpen ZUZANA
sv. Klára z Assisi
Silné rosy v srpnu, kladou na dobrou pohodu.
12. Srpen KLÁRA
sv. Euplus
Větší úroda hub, větší bída.
13. Srpen ALENA
sv. Pontiatus
Jaký srpen, takový únor.
14. Srpen ALAN
sv. Smil
Nejsou-li v srpnu hřibu, nebude v zimě sněhu.
Po svatém Smilu, slunce ztrácí uţ svou sílu.
15. Srpen HANA
Nanebevzetí Panny Marie
Den Nanebevzetí Panny Marie, pěkný čas přinese, hojnost dobrého vína. Na Marii
Nanebevstoupení, prvních vlaštovek loučení. Panna Maria, první oříšky dává.
Od Nanebevzetí Panny Marii, konec koupání.
Prší-li na Nanebevzetí Panny Marie, kazí se víno a zemáky.
16. Srpen JÁCHYM
17. Srpen PETRA
sv. Myron
Petrovy deště, pšenka na poli ještě.
18. Srpen HELENA
sv. Helena
Suché léto, úrodné na ţito.
19. Srpen LUDVÍK
sv. Sebald
Na den sv. Sebalda vybírají včelaři med.
Srpen-li nepokropí, polím mnoho škody nenatropí.
20. Srpen BERNARD
sv. Bernard
Srpen března teplejší.
21. Srpen JOHANA
sv. Samuel.
Kdyţ jsou v srpnu velké rosy, zŧstane pěkné počasí. Na svatého Samuele mlynář novou
mouku mele.
22. Srpen BOHUSLAV
sv. Timoteus.
Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno. Svatý
Timoteus hází snopy na vŧz.
23. Srpen SANDRA
sv. Filip
Mnoho chmele, mnoho ţita v příštím roce.
Má-li Filip hromy v prŧvodu, značí brzký déšť a úrodu.
24. Srpen BARTOLOMĚJ
sv. Bartoloměj
Sucho na Bartoloměje, mrazivé zimy naděje.
Svatí Bartolomí, létu hlavu lomí.
Svatý Bartolomí, všemu hlavu zlomí.
O sv. Bartoloměji nalije jelen do řeky, proto se nemá nikdo jiţ koupat. K svatému
Bartoloměji čiţba ptačí se začíná.
Mrzne-li okolo sv. Bartoloměje, znamená časné léto. Bartoloměj svatý, odpoledne krátí.
Dozrál-li hrozen do Bartoloměje, dobrým vínem sudy naleje. Fouká-li na Bartoloměje z
Moravy, orej pomaly, fouká-li z Čech, s oráním si pospěš.
Je-li Bartoloměje čas, je z listu kvas.
Je-li bouřka na Bartoloměje, na podzim se pořád změna děje. Krásně-li o Bartoloměji,
vinaři se smějí.
25. Srpen RADIM
sv. Ludvík
Má-li být vlhké léto, dělají si mravenci mraveniště na záhonech a mezích. Od Ludvíka
krále, bouřek je namále.
26. Srpen LUDĚK
ct. Martin Středa
Chladné a vlhké léto, přináší chladný podzim a krutou zimu.
27. Srpen OTAKAR
sv.Monika
28. Srpen AUGUSTÝN
sv. Augustýn.
Jak je teplo o Augustínu, tak bude studeno na Kateřinu 25.11. Kolem svatého Augustina,
odcházejí teplé dny.
Svatý Augustin udělá z tepla stín.
Ještě svatý Augustín, rád vyhledává stín.
29. Srpen EVELÍNA
Umučení sv. Jana Křtitele
Jana stětí, vlaštovka od nás letí.
Na sv. Jana, stětí, čápi do tepla letí.
Stětí svatého Jana, přestávají jiţ parna.
31. Srpen PAVLÍNA
sv. Raymund
Kdyţ se v létě urodí hřiby, málo chleba.
Z Á Ř Í
Jaké počasí v září, takové se v březnu vydaří.
Jsou-li v září noci jasná a suchá, nebude po houbách ani potucha. Kdyţ je vlhko i v září, v
lesích se houbám daří. Na dešti v září, rolníkovi velmi záleţí.
Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát kaţdý strom. Po hojných deštích v září, zimní
osení se podaří. Po teplém září, zle se říjen tváří.
Prší-li často v září, z lesŧ se voda paří.
Teplé září, dobře se ovoci a vínu daří.
Touţí-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose. V září mnoho poţárŧ bývá, proto se
obloha rdívá. Září víno vaří, říjen – víno pijem.
Zářijová slota, hrstka deště, fŧra bláta.
Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava. Pěkné rŧţe v září, pěkný
podzimek, pozdní zima.
1. Září LINDA
sv. Jiljí
Jaké počasí na sv. Jiljí se ukazuje, takové po celý měsíc se dodrţuje. Jiljí jasný, podzim
krásný.
Kdyţ na sv. Jiljí prší, celý podzim voda crčí.
Na den Jiljí hromy a blesky, čtyři týdny mokré stezky. Na svatého Jiljí jasný den, krásný
podzim zvěstujem. O svatém Jiljí, jdou jeleni k říji.
Prší-li na sv. Jiljí, budou otavy shnilý.
Pro ornici i osení výhoda, kdyţ na Jiljího slunná pohoda. Svatý Jiljí, děvčata bílí.
2. Září ADÉLA
sv. Štěpán
Na svatého Štěpána krále, je uţ léta namále.
3. Září BRONISLAV
sv. Rŧţena
Září jezdí na strakaté kobyle.
5. Září BORIS
sv. Viktorin
Jaké počasí v září, takové bude v příštím květnu.
6. Září BOLESLAV
sv. Magnus
Září víno vaří a co nedovaří, říjen dopeče.
7. Září REGINA
sv. Melichar Grodecký
Na podzim počasí čisté, v zimě vánice jisté.
Září sytý – máj hladový.
8. Září MARIANA
Narození Panny Marie
Matka Boţí, hlávku zelí sloţí.
Na Panny Marie narození, vlaštoviček shromáţdění. Narození Panny Marie, co má krev,
se do země zaryje. O Marie narození, vlaštoviček tu více není.
Panny Marie narození, vlaštoviček rozloučení.
Jaké počasí o Panně Marii, takové po osm neděl trvání. Neprší-li o Marie narození, bude
suchý podzim.
Svatá Máti nechá déle spáti ( slunce, dříve zapadá ). Panna Maria na zasvěcený den,
zavádí dělníky do vinice ven.
9. Září DANIELA
sv. Petr Klaver
Září hrozny sbírá.
Září vínečko vaří.
10. Září IRMA
sv. Mikuláš Tolentinský
11. Září DENISA
sv. Emil
Teplé září, říjen se mračí.
V září-li bouřky ještě chodí, potom mrazy brzo neuhodí.
12. Září MARIE
sv. Guido
Mnoho hub v září, velká zima.
Září ovoce zralé vidí, jablka klidí.
Kdyţ krtkové ryjí v dolinách, zima tuhá, ryjí-li na vršinách, bude zima mírná.
13. Září LUBOR
sv. Jan Zlatoústý
Hřmí-li v září, znamená to hojně obilí.
Září poskytuje sladké ovoce i hořké červené jeřabiny.
14. Září RADKA
Povýšení svatého Kříţe
Po svatém Kříţi, podzim se blíţí.
Svatý Kříţ dá nejlepší rýţ.
Ať je Kateřiny nebo Kříţe, je-li chlano, topte chýţe.
15. Září JOLANA
Panna Maria Bolestná
Od Panny Marie Bolestné, teplota rychleji poklesne.
16. Září LUDMILA
sv. Ludmila
Od Ludmily světice, obouvej střevíce.
Svatá Ludmila deštěm obmyla.
Na svatou Ludmilu, dej polím posilu.
Patronko Česká, po létu se stýská.
Svatá Ludmila přináší ráda déšť i vítr.
17. Září NADĚŢDA
sv. Kornelius
Léto přichází hopsavě, zima váhavě.
19. Září ZITA
sv. Januarius
Jak jelen do říje vchází, tak zase vychází.
Je-li teplé září, dobré víno se zdaří.
Co srpen a září uvaří, to v říjnu polkne sud.
20. Září OLEG
sv. Ondřej
Kdyţ ovoce zrají, chléb nejvíce plesnivý.
Na dešti v září, rolníku mnoho záleţí.
21. Září MATOUŠ
sv. Matouš
Je-li na Matouše jasno, bývá to vínu spásno.
Je-li na sv. Matouše pěkný den, mají vinaři naději na dobrou sklizeň. Na sv. Matouše
pohoda, vyschne v lese kaţdá kláda. Po svatém Matouši, čepici na uši.
Pohoda o sv. Matouši, čtyři týdny se neruší.
Svatý Matouš, svačinu zakous.
Svatého Matouše, jablko se rozkouše.
Svatý Matouš, dny zkrátí i zchladí.
22. Září DARINA
v. Mořic a druhové
Jasno-li na den sv. Mauricia, bude v zimě mnoho větrŧ. Na sv. Mořice nesej pšenice, bude
samá metelice. Po deštích v září, zimní osení se zdaří.
23. Září BERTA
sv. Linus
Zpustlé štěpnice, prázdné truhlice.
Kvete-li vřes po špicích, nadešel čas k setí.
24. Září JAROMÍR
sv. Jaromír
25. Září ZLATA
sv. Kleofáš
Jak zaseješ, tak ţít budeš.
Mnoho ţaludŧ, veliká a tuhá zima.
26. Září ANDREA
sv. Cyprián
Na svatého Cypriána, chladno bývá zrána.
Staré zdrţ na sýpce, pokud nové není v stodŧlce. Pěkný rod dává pěkný plod.
27. Září JONÁŠ
sv. Kosma a Damián
Na Kosmu a Damiána, studeno bývá z rána.
Hrudka – pro ozimy budka.
Kdyţ ti pošlapou na podzim ţito, dej mu chleba, kdyţ na jaře, dej mu holí.
28. Září VÁCLAV
sv. Václav
Na svatého Václava, bývá bláta záplava.
Na svatého Václava, kaţdá pláňka dozrává.
Na Václava Českého, bývá vína nového.
Před svatým Václavem času dost, po svatém Václavu pozdě. Přijde Václav, kamna
připrav !
Svatováclavské časy, přinesou pěkné počasí.
Neprší-li na Václava, dobře se za rok seje a více ve stodole věje. Svatý Václav praví :
Pusťte krávy do otavy !
Svatý Václav tady, sklízí hady.
Svatý Václav v slunci září, sklizeň řepy se daří. Svatý Václav víno chrání, po něm bude
vinobraní. Svatý Václav zavírá zem.
29. Září MICHAL
sv. Michal
Jasný den na Michala, urodí se obilí a dobrý masopust. Je-li o Michalu jasná noc, zvěstuje
to zimy moc. Mrazy před sv. Michalem přicházejí, a po sv. Matěji se zase zdlouha navracejí.
Noc-li chladná před Michalem, tuhá zima přijde cvalem. Pryč-li nejsou před Michalem ptáci, po
něm tuhá zima neburácí. Svatý Michal, všecko z polí spíchal.
Ţalud-li do Michala dozrává, krutá zima brzo nastává. Nejpozději kolem Michala, má být
doma otava.
30. Září JERONÝM
sv. Jeroným
Na svatého Jeronýma, stěhuje se k nám uţ zima.
O svatém Jeronýmu, připravuj se uţ na zimu.
Ř Í J E N
Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá. Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět
ubude. Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné dny potrvají. Deštěm-li se
konec října rozvodní, znamená, ţe příští rok se zúrodní. Je-li říjen dlouho zelený, bude leden
pěkně studený. V říjnu-li dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá. Má-li říjen mrazŧ moc a
sněhu, mívá leden mírnou zimu v běhu. Po teplém září, zle se říjen tváří.
Říjen a březen bývají si rovni ve všem.
Říjen blýská, zima plíská.
Říjen hojně větrŧ, dešťŧ mívá, někdy přece vesele dívá. Říjen a listpad mají dešťŧ moc,
prudké větry mívá rád prosinec. V říjnu hojně ţaludŧ a bukvic, oznamuje zimy víc. V říjnu mrráz
a větry, leden, únor teplý.
V říjnu večer ovce nutno domŧ hnáti, tuhé zimy a sněhu se báti. V čas-li padá lupení, na
přes rok pěkné osení.
Kdyţ se táhnou ptáci blízko stavení, bude zimní mrznutí.
1. Říjen IGOR
sv. Remigius
Teplý podzimek a tuhá zima bude, kdyţ na sv. Remigia východní vítr bude. Fouká.li na
sv. Remigia od východu, bude teplý podzimek. Remigius hrozny sbírá a Viktorín presem svírá.
2. Říjen OLIVIE – GALINA
sv. Andělé stráţní, Panny Marie Orodovnice
3. Říjen BOHUMIL
sv. Terezie
Den sv. Terezičky, nebývá bez vlaţičky.
Třetího října bouře a louţe, třináctého sníh a rampouchy.
4. Říjen FRANTIŠEK
sv. František
Svatý František zahání ( stěhuje ) lidi do chýšek Výsev ozimního ţita, má se dokončit
okolo sv. Farntiška.
5. Říjen ELIŠKA
sv. Placidus
Na svatého Placida, slunce teplo nevydá.
Na svatého Placida, zima teplo vystřídá.
Hřmí-li v říjnu, vítr silný, menší úrodu to znamená. Bouřka-li v říjnu třebas malá, sotva
bude zima stálá.
6. Říjen HANUŠ
sv. Bruno
Říjnové nebe plné hvězd má rádo teplá kamna.
7. Říjen JUSTÝNA
sv. Panna Maria Rŧţencová
Září víno vaří, v říjenu hrozen mačkají.
Bouří-li v říjnu, bude bouřiti v březnu.
Mnoho bukvic, mnoho sněhu.
8. Říjen VĚRA
sv. Brigita
Brigita svatá na mlhavá rána je bohatá.
O svaté Brigitě bývá mlha na úsvitě.
9. Říjen ŠTEFAN
sv. Dionysius
V říjnu mnoho ţaludŧ i bukvic, oznamují zimy víc.
Studený říjen ničí všechen hmyz i pro příští rok. Zelenou kdo má v říjnu ozimu, mŧţe se
těšit na hostinu. Hledáš-li poklad na vinici, celou ji překopej, v říjnu uzříš na révi.
11. Říjen ANDREJ
sv. Germanus
Studený říjen, zelený leden.
Mnoho bukvic, mnoho vánic.
Říjnové mrazy škodí podzimnímu setí.
12. Říjen MARCEL
sv. Radim
Mrazy v říjnu, hezky v lednu.
Čím více se urodí červených bobulí, tím více bude v zimě mrazu a sněhu. V říjnu-li se
blýská, zima pak blízká.
13. Říjen RENATA
sv. Eduard
Nerado-li padá ze stromŧ listí, o tuhé zimě nás rádo jistí. Poklad na hoře není, ukryt v
zemi, usilovně-li kopeš, vyroste na větvi.
14. Říjen AGÁTA
sv. Kalist
Včas-li padá lupení, na rok pěkné osení.
Na sv. Kalista, ucpi včelín do čista.
Vinohrad dovede člověka obléci, ale i vysléci.
15. Říjen TEREZA
sv. Tereza z Avily
Po svaté Tereze, mráz po střechách leze.
Svatá Tereza, zasahuje zimní okna.
Svatá Terez šedivá, louky svým vlasem zdobývá.
O svaté Tereze, ozim ať vyleze.
16. Říjen HAVEL
sv. Havel
Havel větrem foukává, Voršila 21.10. tepla nedává. Havla den kdyţ v suchu chodí, ještě
teplých dní k nám vodí. Jak se na den Havla ukazuje, taková zima se objevuje. Na svatého Havla.
jablko do koše padá.
Na Havla svatého, poslední brambor do pytle svého. Na svatého Havla, kráva obyčejně v
chlévě stává. Nalévá-li Havel víno, bude horké léto.
O, svatý Havle, nechej krávy v chlévě !
Pro Havlova ţita, netřeba stavět stodola.
Svatý Havel do zelé zajel.
Suchý Havel, oznamuje suché léto.
Svatý Havel, sedmero počasí zasel.
Svatý Havel stojí za to, jaké bude příští léto. Déšť na svatého Havla, déšť na vánoce.
17. Říjen HEDVIKA
sv. Hedvika
Svatá Hedvika do řepy medu zamíchá.
Říjen – nové víno pijem.
Vaţný a dlouhý podzim hovívá zimnímu osení.
18. Říjen LUKÁŠ
sv. Lukáš
Do sv. Lukáše, ruce kde chceš měj, ale po něm je za ňadra schovej !
Na sv. Lukáše, hojnost chleba i kaše.
Na svatého Lukáše, má být obilí jiţ zaseté.
19. Říjen MICHAELA
sv. Pavel z Kříţe
Je-li říjen studený, zhynou všechny housenky.
Říjen nemá v oblibě ani kola ani sáně.
Se sběrem vína se nemá příliš pospíchati ani otáleti.
20. Říjen VENDELÍN
sv. Vendelín
sv. Voršila a Kordula
Kdyţ na Voršilu a Kordulu větry dují, po celou zimu nás navštěvují. Kdyţ na Voršilu vítr
duje, tuhou zimu ohlašuje. Svatá Voršila perličky rozsula, ráno vstala, posbírala, ani jednu
nenechala. Svatá Voršila a Kordula větry pohnula.
Svatá Voršila zimu posílá.
Svatá Voršila jmění nasila.
22. Říjen SABINA
sv. Marie Salome
Říjen bývá jiţ studený, ale nikdy hladový.
Urodí-li se mnoho ovoce, budou mrazivé vánoce.
23. Říjen TEODOR
sv. Jan Kapistrán
Podzim praví : Pěkným osením pole odívám.
Hrozny v čas dešťŧ sebrané, činí víno vodnaté.
Pŧda ţiví a dává, ale téţ si ţádá.
24. Říjen NINA
sv. Antonín Maria Claret
Kvetou-li stromy na podzim podruhé, bude zima aţ do konce května. Jeřábi odletujíce
volají : nechej svačinu, vezmi halenu. Hřmí-li, kdyţ jest slunce na štíru, znamená to velikou
drahotu.
25. Říjen BEÁTA
sv. Kryšpín
Ono pole dobře rodí, po kterém hospodář na podzim chodí. V chudých pŧdách jsou vidle
a putna doktorem.
Pospěšný sběr, tvrdá a kyselá vína plodí, pozdní zemdlívá vinné kořeny.
26. Říjen ERIK
sv. Rusticus
Kdyţ na podzim veverky vybíhají o polí, bude krutá zima. Měj dobytek v pořádku, budeš
mít pole jako zahrádku.
28. Říjen DEN VZNIKU ČSR
sv. Šimon a Juda Tadeáš
Na Šimona a Judy, leze kočka z pŧdy.
Na Šimona a Judy, leze zima z búdy a nemá-li moci, přijde na Vše svaté 1.11. v noci.
Na svatého Šimoniše, přikluše k nám zima tiše.
Od Šimona a Judy paste, pasáci, všudy !
Šimona a Judy biče schovejte, kyje řezejte, rukavice vyndejte!
Šimona a Judy, buď sníh nebo hrudy.
Šimona a Judy, kamenem nerozrazíš hrudy.
Šimon a Judy, koţich sneste z pŧdy.
Šimon a Judy, tuhnou na poli hrudy.
Šimon a Judy, vyhání hlídače z búdy.
Šimon a Judy, hájníci z boudy.
29. Říjen SILVIE
sv. Narcis
Jestliţe si zajíc dlouho pelech nehrabe, bude mírná zima. Kdo pole vysiluje, lehčí svŧj
váček.
Kdyţ se zdaří ţalud, tehdy bývá drahně ovsa.
30. Říjen TADEÁŠ
sv. Marcel Centurion
Kdyţ ryjí krtkové na podzim v dolinách, bude tuhá zima. Je-li sv. Havel teplý, bude sv.
Marcel studený. Pracovitý je strŧjcem svého posvícení.
31. Říjen ŠTĚPÁNKA
sv. Wolfgang
Jsou-li pozdě na podzim bouřky, nebudou brzy mrazy. Vinohradu se daří dobře, kdyţ mu
vinař řekne kaţdý den, dobré ráno. Říjen k zimě hlavu kloní.
L I S T O P A D
Jaký bývá v listopadu čas, taký obyčejně v březnu zas. Kdyţ dlouho listí nepadá, tuhá
zima se přikrádá. Kdyţ ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok na to bývá. V listopadu spadá
všechen list, ţe i tobě uschne, buď si jist !
V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody. Začátkem listopadu
sněţí, mívá sníh pak výšku věţe.
1. Listopad FELIX
Všech svatých
Den Všech svatých je poslední, který léto zahání. Kdyţ je na Všech svatých mrazivo,
bude v zimě teplo, kdyţ je déšť, je třeba za pec si vlézt.
Kdyţ o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martinu o pŧl noci. Na Vše svaté
ne-li v noci, na Martina sníh se dostaví se vší mocí. O Všech svatých větry-li jsou, znamenají
zimu proměnlivou. Všichni svatí, dluhy platí.
Kdyţ na Vše svaté padá mlha, bude po Adventu bez sněhu, jiní na Vše svaté věští
tuhou zimu a kruté mrazy.
2. Listopad PAMÁTKA ZESNULÝCH
Dušičky
Kdyţ na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to označuje. Na Dušičky duše
zemřelých oplakávají své hříchy, proto pršívá nebo padá mlha. Na Památku zesnulých bývá hustá
mlha, neboť pomáhá k utišení duší. O svaté Duše, choď ještě v koţiše.
3. Listopad HUBERT
sv. Martin de Porres
Na počátku listopadu se teplo, se zimou hádá.
Hřmí-li v listopadu měsíci, ať se těší rolníci.
4. Listopad KAREL
sv. Karel
Studený listopad, zelený leden.
Listopadová slota, trocha deště, fŧra bláta.
5. Listopad MIRIAM
sv. Zachariáš a Alţběta
Jaký listopad, takový příští březen.
Listopadové hřmění v obilí se mění.
6. Listopad LIBĚNA
sv. Leonard
Cos nedohonil v srpnu a září, v listopadu nechytíš. Listopad nemiluje voznice ani sanice.
Ozdobí-li listopad květem štěpy, budou mřít starci i děti.
7. Listopad SASKIE
sv. Wilibrord
Je-li v listopadu mokro, roste hojně trávy.
Listopadová slota, trocha deště, fŧra bláta.
V létě déšť paří, na podzim cesty maří.
8. Listopad BOHUMÍR
sv. Bohumír
Jaké povětří jest v listopadu, takové má být v březnu. Hřímání v listopadu, hojnost obilí a
léto dobré znamená. Jaké počasí na sv. Bohumíra, takové i březen mívá.
9. Listopad BOHDAN
sv Teodor
Na svatého Teodora, sedlák ještě pilně orá.
Svatý Teodor, mrazy lezou z hor.
10. Listopad EVŢEN
sv. Lev Veliký
Udeří-li v listopadu brzy zima, stálá nebude.
11. Listopad MARTIN
sv. Martin
Svatý Martin na bílém koni přijíţdí !
V suchu-li jdou na Martina husy, o Vánocích v blátě chodit musí. Jestli na sv. Martina
vlhko, bude zima nestálá. Pak-li týţ den slunce svítí, bude zima tuhá.
Chodí-li husa na sv. Martina po ledě, na Vánoce se bude koupat. Jaký den svatého
Martina, taková bude zima.
Jiţní vítr na Martina, mírná zima.
Na sv. Martina dobrá husina, pohleď na hruď a na kosti, poznáš jaká zima se přihostí.
Na svatého Martina bývá husa pečená.
Na svatého Martina , kouřívá se z komína.
Na svatého Martina, zima chod svŧj začíná
Na svatého Martina, dobrá bude peřinka.
Na svatého Martina, pláče husí rodinka.
Nejednou-li studený vítr zavěje, na Martina, kdyţ sluníčko hřeje. O Martinu houser kdyţ
po ledě chodí, o Vánocích husy blátem vodí. Přijede-li sv. Martin na bílém koni, metelice za
metelicí se honí. Přišel k nám bílý kŧň, zalehl nám celý dvŧr.
Radost Martina je husa a dţbán vína.
Martin a Kateřina na blátě, vánoce na ledě.
12. Listopad BENEDIKT
sv. Josafat Polocký
Na svatého Josafata, lepší koţich neţli vata.
Co za hodinu v listopadu naprší, za tři týdny nevyschne. Na podzim jabloňový květ, kazí
mladým lidem svět.
13. Listopad TIBOR
sv. Aneţka Česká
Vystupuje-li v listopadu mnoho mlh, bude brzy sněţit. Listopaový sníh, uléhá v noci.
14. Listopad SÁVA
sv. Mikuláš Tavelič
Kdyţ záhy začne mrznout, bude mírná zima.
Kdyţ se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzy chytí.
15. Listopad LEOPOLD
sv. Albert Veliký
Kdyţ začne v listopadu povětří bouřiti, jen tak rychle nepřestane. V listopadu někdy
sněţí, a někdy jen tak listí těţí.
16. Listopad OTMAR
17. Listopad MAHULENA
sv. Řehoř
Kdyţ napadá sníh na zelené listí, bude dlouhá zima. Hřmí-li, kdyţ je slunce na Štíru
24.10-22.11.znamená to velkou drahotu.
18. Listopad ROMANA
Posvěcení římských bazilik sv. Petra a Pavla
Kdyţ krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
19. Listopad ALŢBĚTA
sv. Alţběta Uherská
Počasí o svaté Alţbětě předpovídá, jak bude v létě. Z ledu Alţběta má brod.
Listopadová mlha zhasíná slunce.
20. Listopad NIKOLA
sv. Felix
Jestliţe listopadový sníh dlouho zŧstane, víc neţ hnŧj, polím prospěje. Listopad stromy
lúpí a často porubané kúpí.
21. Listopad ALBERT
Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě
Jaký den na Obětování Panny Marie, taková pak zima je. Kdyţ je na Obětování Panny
Marie noc jasná a čistá, krutá zima se v lednu chystá. Panny Marie Obětování, zimu ještě
nepřivádí.
22. Listopad CECÍLIE
sv. Cecílie
Svatá cecílie hroudy v poli sněhu kryje.
Svatá Cecílie sněhem pole kryje.
Dvojí jest obyčejně čas lovení, jarní a podzimní. Na podzim jsou kapři a štiky váţnější,
mastnější a výbornější podstaty. Listopad s hřebem, prosinec s mostem.
23. Listopad KLEMENT
sv. Kliment
24. Listopad EMÍLIE
sv. Ondřej
Hřmí-li, kdyţ měsíc vstoupí do Střelce, bude na horách dobrý rok.
25. Listopad KATEŘINA
sv. Kateřina
Je.li Kačenka ucouraná, je Barborka 4.12. naškrobená. Kdyţ Kateřina po ledě chodívá,
Eva potom blátem oplývá. Na sv. pannu Kateřinu sluší se schovati pod peřinu. Od sv. Kateřiny
do sv. Ondřeje, sotva se pod peřinou ohřeješ. Řekla Káča Barce : “ Nechme toho tance “ !
Chodí-li Kateřina po ledě, chodí Štěpán 26.12. po blátě. Svatá Kateřina přichází bíle
oděna.
Svatá Kateřina strčí housle do komína.
Zima-li na Kateřinu, vem si víc o peřinu.
Hřímá-li na Kateřinu, schovej se pod peřinu.
Sedí-li na sv. Kateřinu husa na ledě, pak bude plavat na vánoce ve vodě.
26. Listopad ARTUR
sv. Konrád
Je-li sníh jako krrupice, přijde mráz a chladno. Na svatého Konráda, bývá zima neřádná.
27. Listopad XENIE
sv. Virgilius
Přestane-li sníh vrzati pod nohama, přijde obleva. Listopadové slunce na zem nevidí.
Listopadový vítr, zimy bratr.
28. Listopad RENÉ
sv. Mansuet
Padá-li sníh ve velkých a širokých vločkách, přijde obleva. Studený listopad – zelený
leden.
Napadne-li sníh do bláta, úroda nebude bohatá.
29. Listopad ZINA
30. Listopad ONDŘEJ
sv. Ondřej
Svatý Ondřej dělá led a svatý Jiří jej láme.
Kdyţ na sv. Ondřeje sněţí, sníh si dlouho poleţí. Na svatého Ondřeje, ještě se zem ohřeje.
Na sv. Ondřeje, špatný hospodář, který neseje.
Přijdou-li větry s Ondřejem, dobré zimy se nadějem. Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.
Sníh na sv. Ondřeje, vzešlému ţitu mnoho nepřeje. Svatého Ondřeje slzice naplní ovocem
truhlice.
Svatý Ondřej tichý, nebude len lichý.
Sníh svatého Ondřeje ozimŧm nepřeje.
Na sv. Ondřeje hoď dřívko na vodu, přeplave-li, bude mokrý rok. Bouřka na sv. Ondřeje,
zdravou zimu nám zvěstuje.
P R O S I N E C
Je-li studený prosinec, hodně práce bude mít ţnec. Kdyţ měsíc o vánocích ubývá, rolníku
úrody přibývá. Kdyţ prosinec bystří, o vánocích jiskří.
Kdyţ hrom v prosinci ještě hučí, příští rok vítr fučí. Kdyţ v prosinci mrzne a sněţí,
úrodný rok na to běţí. Lepší vánoce třeskuté neţ tekuté.
Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná. Mrazivý prosinec a
hodně sněhu, úrodný roček bude v běhu. Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.
Pošmurný prosinec dobré je znamení, pro sady, lučiny a všechno osení. Prosinec naleje a sněhem
zavěje.
Prosinec proměnlivý a vlahý, nadělá nám z toho těţké hlavy. Prosinec se sněhem na
pěšině, ţitko bude na kaţdé výšině. V prosinci-li zima a sníh hodně lítá, hojnost bývá ţita.
Vane-li v prosinci vítr východní, naději mají nemocní. Jaký je měsíc prosinec, takový bude měsíc
březen.
1. Prosinec IVA
sv. Edmund Kampián
Kdyţ mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice. O sv. Edmundu Kampiáně,
fičí vítr ze stráně.
Jaký je prosinec, takový bývá celý rok
.
Mrazy, které v prosinci brzy opadnou, znamenají zimu mírnou. Jaké zimy v prosinci,
taková tepla v červnu.
3. Prosinec SVATOSLAV
sv. František Xaverský
O svatém Františku Xaveru, ledový vítr fičí od severu. Je-li prosinec blátivý, celý rok
bude deštivý.
Jak prosinec hvízdá, tak červen tancuje.
4. Prosinec BARBORA
sv. Barbora
Je-li Barborka na ledě, budou vánoce na blátě.
Je-li na den sv. Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce. Kdyţ je
Barborka ucouraná, bude sv. Štěpán na ledě. Má-li sv. Barborka bílou zástěru, bude hodně trávy.
O svaté Barboře, leţí sníh na dvoře.
Na svatou Barboru, sáně do dvoru !
5. Prosinec JITKA
sv. Sába
Svatá Barbora mosty staví, Sába břehy ostří a sv. Mikuláš je přibíjí. Přichází-li zajíc jiţ v
prosinci do zahrady, nastane tuhá zima všady. Jaká Barbara, Sába a Mikuláš, takový celý advent
máš,
6. Prosinec MIKULÁŠ
sv. Mikuláš z Myry
Co Ondřej zakuje, to Mikuláš rozkuje.
Svatý Mikuláš přijíţdí na bílém koni.
Na Mikuláše se mají hotovit biče, aby se dobytek neplašil. Kdyţ na Mikuláše prší, zima
lidi hodně zkruší.
Mikuláš dětem nejmilejší.
Na sv. Mikuláše je uţ zima naše.
O svatém Mikuláši sníţek často práší.
Na Mikuláše voda, na Tomáše led.
Svatý Mikuláš deštivý, zimě se protiví.
Mikuláš po ledě, Jeţíšek po blátě.
Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kŧň tři měsíce z řeky. Svatý Mikuláš
splachuje břehy i střechy.
7. Prosinec AMBROŢ
sv. Ambroţ
V prosinci zimy není, později přijíti nelení.
Prosinec-li hladí, leden pak mrazem zraní.
V zimě k sobě lidé mají nejblíţe.
Co v prosinci neuděláš, v lednu nedoţeneš.
Prýští-li ještě v prosinci bříza, nemívá zima mnoho síly. Bouřka v prosinci urodí moc
větrŧ.
8. Prosinec KVĚTOSLAVA
Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu
Mírný prosinec, mírná celá zima.
Studený prosinec, brzké jaro.
9. Prosinec VRATISLAV
sv. Valerie
S výmlatem si pospěš do vánoc, po nich ti obilí seţerou myši.
10. Prosinec JULIE
sv. Julie
Prosinec zemi zhrudí a jizbečky studí.
11. Prosinec DANA
sv. Damasus
Mrazy, které v prosinci ochabnou, znamenají zimu mírnou. Kdyţ prosinec bystří,
nebývají leden a únor jinší.
12. Prosinec SIMONA
sv. Jana Františka de Chantal
Kdyţ záhy začne mrznout a náhle rozmrzne, bude zima mírná. Jsou-li v zimě dlouhé
rampouchy, urodí se dlouhý len.
13. Prosinec LUCIE
sv. Lucie
Svatá Lucie je královna zimy.
14. Prosinec LÝDIE
sv. Jan z Kříţe
Máme-li v prosinci hojnost ledu a sněhu, bývá dobrá úroda ţita. Mnoho sněhu, hodně
chlebu.
Čím v zimě hlubší sníh, tím vyšší jetel.
15. Prosinec RADAN i RADANA
sv. Valerián
Proprší-li zima, odplave úroda.
Je-li hodně sněhu a promrzlá pŧda, bude úrodný příští rok.
16. Prosinec ALBÍNA
sv. Albína
O svaté Albíně, schovej se do síně.
Závěj svaté Albíny, zaplavuje doliny.
Svatá Albína, špek do komína.
17. Prosinec DANIEL
sv. Lazar
O svatém Lazaru, ucpi v senci kaţdou spáru.
O svatém Lazaru, utěsni stodolu.
18. Prosinec MILOSLAV
sv. Rufus a Zosimus
Kdyţ Rufa a Zosima, tak je tu zima.
Je-li mnoho polních bodlákŧ, nastane tuhá a sněţivá zima.
19. Prosinec ESTER
bl. Urban V.
I pŧda musí odpočívat, aby jí zimní spánek posílil Na Moudrost Boţí, zima uţ zuří.
20. Prosinec DAGMAR
sv. Dominik Siloský
21. Prosinec NATÁLIE
sv. Tomáš
Na svatého Tomáše, nejdéle je noc naše.
Na svatého Tomáše, zima se rozpáše ( rozepne ). Jestli na Tomáše slunce svítí, mŧţeme
hodně ovoce a ţita míti. O svatém Tomáši meluzína straší.
Na svatého Tomáše, zima nám káţe.
O svatém Tomáši, beranici na uši.
Je-li Tomáš mrazivý, obilní klasy naplní.
Na svatého Toma, všude dobře, nejlíp doma.
Na svatého Tomáše, chop se chlupatého rubáše.
22. Prosinec ŠIMON
sv. Servulus
Nepřijde-li předzimek, bude dlouhý dozimek.
23. Prosinec VLASTA
sv. Viktorie
Svatá Viktorie, obrázky na okna ryje.
Práce dlouhé večery krátí a řeč sladí.
24. Prosinec ADAM a EVA
sv. Adam a Eva, Štědrý den
Dvanáct dní od Štědrého večera do Tří králŧ, zvěstuje povětrnost příštích dvanácti
měsícŧ.
Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu .
Jasno na den Štědrý, bude hrách tvrdý.
Je-li na Štědrý den východ slunce jasný, urodí se obilí. Na Adama a Evu, čekejte oblevu !
Na Štědrý večer hvězdičky, ponesou vajíčka slepičky. Jsou-li o Vánocívh vrby plny
rampouchŧ, jsou o Velikonocích plny kočiček.
25. Prosinec l. SVÁTEK VÁNOČNÍ
Narození Páně ( Boţí hod vánoční )
O Vánocích hej, po Vánocích ouvej !
Na Boţí narození o bleší převalení.
Na Boţí narození o komáří zívnutí.
Padá-li na Boţí narození sníh, hodně obilí bude na polích. Temná vánoční noc přinese
světlé stodoly.
V neděli Boţího narrození, teplá zima bez prodlení. V pátek Boţího narození, tuhá zima
bez prodlení. Zelené Vánoce, bílé Velikonoce.
26. Prosinec ll. SVÁTEK VÁNOČNÍ
sv. Štěpán
Jestli Štěpán valným větrem fouká, vinohrad se na něj smutně kouká. Kdyţ na Štěpána
silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří. Na svatého Štěpána, kaţdý se má za pána.
Na sv. Štěpána, kdyţ prudce věje, víno před zkázou se chvěje. Pak-li na Štěpána větrové
uhodí, příští rok víno špatné se urodí. Svíti-li na Štěpána slunce, bude drahé ovoce.
27. Prosinec ŢANETA
sv. Jan Evangelista
Jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá. Od sv. Jana Evangelisty, obrací se
slunce k létu a zima k mrazŧm. Víno svěcené v den sv. Jana Evangelisty je třeba uchovat jako lék
proti hadímu uštknutí.
28. Prosinec BOHUMILA
sv. Mláďátka betlémská
Máme-li na Mláďátka a sv. Josefa pěkné počasí, zvednou se brambory. O Mláďátkách
den se omlazuje ( prodluţuje ).
Prší-li na Mláďátka, bude Pánbŧ v příštím roce potřebovat hodně andělíčkŧ..
29. Prosinec JUDITA
sv. Tomáš Becket
Čím v zimě vyšší sníh, tím vyšší jetel.
30. Prosinec DAVID
sv. Evţen
Kdyţ v zimě zčernají lesy, bude mnoho oblevy.
Na Davida krále, mrazy nenadálé.
Jak byl celý rok samá voda a bláto, na Silvestra nenapane zlato. Kdyţ na Silvestra sluní, v
noci prudký vítr zavěje, není na víno ţádné naděje. Na Sivestra-li větry a slunce svítí, nebudem
dobrého vína míti. O Silvestru papeţi, sníţek si jiţ poleţí.
Na Silvestra-li jiţní vítr duje, příznivý rok to ohlašuje.
P O H Y B L I V É S V Á T K Y
MASOPUST 4.2 – 10.3
Konec Masopusta, kaţdá kapsa pustá
Konec Masopustu jasný, len krásný.
Jaké jest masopustní úterý, taková bude Velká noc. Svítí-li na masopust slunce, bude
pěkné ţito i pšenice. Masopust na slunci, pomlázka v senci.
Na ostatky luţky, budou jablka i hrušky.
VELIKONOCE 22.3. – 25.4
Na Popeleční středu fouká-li vítr svěţí, úrodný rok na to běţí. Déšť na Bílou sobotu
přivolá suchotu.
Hezky-li na Boţí hod Velikonoční, s prací na poli z čerstva začni !
Kdyţ na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Prší-li na Bílou sobotu, bude málo třešní.
Kdyţ prší na do boţího hrobu, bude ţíznivý rok. Kdyţ na Boţí hod Velikonoční prší,
sucho úrodu poruší. Kdyţ na Velikonoce jasno, bude laciné
Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplý.
Na Velkou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho budem měti. Odkud vane
vítr na Bílou sobotu, odtud bude v létě přicházet déšť. Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký
pátej se zemí nehýbej !
Prší-li o Velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu. Velikonoce krásné úrodu nám
dají, pak-li slunce hasne, louky sucho mají. Velký pátek deštivý, dělá rok ţíznivý.
Velký pátek vláha, úrodu zmáhá.
SVATODUŠNÍ SVÁTKY – LETNICE - 10.5.-13.6.
Do svatého ducha, nesvlékej koţicha !
Na svatý Duch, do vody buch !
Na svatého Ducha bláto, laciné bude mláto.
Jasno-li o Boţím těle, dobrý rok čekejte směle. Kdyţ o Boţím těle zmoknou na oltářích
věnečky, zmoknou na lukách děvečky. Kdyţ utíkají na Boţí tělo od oltářŧ sekáči, budou sušit
seno v pekáči. Na Boţí tělo den jasný, celý rok šťastný.
Na Boţí tělo jaký den, dlouho se potom vrací ten. Na Boţí tělo jaký den, takové počasí po
celý týden. Na Boţí tělo nastane-li jasný čas, to znamená bezpečný kvas. Po Boţím těle, do vody
směle !
ADVENT - 27.11. - 3.12.
Adventní sníh dočká-li březnového, nebudeš jídat, sedláčku, chleba reţného. Začne-li
zima aţ s adventem, potrvá deset týdnŧ. Jaké počasí na sv. Barboru, takové bývá celý advent.
Je-li prvního adventu chladno, drţí se led dní mnoho.
