PPPPPPPPááááááááchnchnchnchnchnchnchnchnííííííííkkkkkkkk ((((((((OsmodermaOsmodermaOsmodermaOsmodermaOsmodermaOsmodermaOsmodermaOsmoderma))))))))

�� PPááchnchnííkk patpatřříí do do ččeledi eledi ZlatohlZlatohláávkovitvkovitíí, mezi , mezi typicktypickéé druhy osidlujdruhy osidlujííccíí stromovstromovéédutiny.Pdutiny.Přřeežžíívváá ppřředevedevšíším ve starých stromech m ve starých stromech v parcv parcíích, alejch, alejíích a vrbovnch a vrbovnáách.Preferuje ch.Preferuje oslunosluněěnnéé vykotlanvykotlanéé stromy s dutinami, ve stromy s dutinami, ve kterých se vyvkterých se vyvííjjíí larvy.V dutinlarvy.V dutináách trvale ch trvale vystavovaných devystavovaných deššti ti ppááchnchnííkykynenajdeme.Dospnenajdeme.Dospěělci jen zlci jen zřříídka opoudka opouššttěějjíírodnou dutinu.Je to verodnou dutinu.Je to veččernerníí druh schopný letu, druh schopný letu, ale pouze na krale pouze na kráátktkéé vzdvzdáálenosti.lenosti.

PopisPopisPopisPopisPopisPopisPopisPopis

�� Velikost brouka je mezi 24 Velikost brouka je mezi 24 –– 30 mm, 30 mm, zbarvenzbarveníí hnhněědodo--ččernernéé s jemným s jemným leskem.Tleskem.Těělo lyslo lyséé a ova ováálnlnéé, kr, kráátktkáátykadla.Na tykadla.Na ššttíítu ntu něěkolik výraznkolik výrazněěviditelných vystupujviditelných vystupujííccíích lich liššt a celý t a celý ššttíít t jemnjemněě teteččkovaný.Krovky s nevýraznými kovaný.Krovky s nevýraznými rýhami, na okrajrýhami, na okrajíích s rezavými chloupky.ch s rezavými chloupky.

�� SpodnSpodníí strana tstrana těěla je la je ččernernáá a ta téémměřěř lyslysáá..

Mezi Mezi žživnivnéé rostliny patrostliny patřříí duby (duby (QuercusQuercus spsp.), buky .), buky ((FagsFags sylvaticasylvatica), l), líípy (py (TiliaTilia spsp.), jilmy (.), jilmy (UlmusUlmus spsp.), .), vrby (vrby (SalixSalix spsp.) a tak.) a takéé nněěkterkteréé ovocnovocnéé stromy stromy mezi ktermezi kteréé patpatřříí slivoslivoňň ((PrunusPrunus spsp.), .), hhřřuuššeeňň((PyrusPyrus spsp.) a jablo.) a jabloňň domdomááccíí ((MalusMalus domesticadomestica).).

�� V zimV ziměě dutiny nepdutiny nepááchnou. Je pak obtchnou. Je pak obtíížžnnéé zjistit, zjistit, zda strom obývajzda strom obývajíí ppááchnchníícici, nap, napřřííklad kdyklad kdyžž se se vede nvede něějakjakéé řříízenzeníí o ko káácenceníí, tam je pot, tam je potééspolehlivým znakem, kdyspolehlivým znakem, kdyžž se zalovse zalovíí v dutinv dutiněě a a vytvytááhne se trochu hne se trochu trouchutrouchu. Pokud v n. Pokud v něěm objevm objevííte te vváálcovitlcovitéé exkrementy podobnexkrementy podobnéé mymyšíšímu trusu, je mu trusu, je to znto znáámka toho,mka toho, žže je dutina obývane je dutina obývanááppááchnchnííkemkem..

ŽŽivotnivotnivotnivotnivotnivotnivotnivotníííííííí cykluscykluscykluscykluscykluscykluscykluscyklus

�� Vývoj larvy je nVývoj larvy je něěkolikaletý, nejmkolikaletý, nejméénněě trvtrváá ttřři i roky.Larvy si vytvroky.Larvy si vytváářřejejíí kokonkokon z z trouchutrouchu a v na v něěm m se kuklse kuklíí..ImImáágaga se objevujse objevujíí od kvod kvěětna do ztna do záářříí..

�� Samice kladou kolem 30Samice kladou kolem 30--ti vajti vajííčček do dutin ek do dutin stromstromůů..

�� V V ČČR se vyskytuje lokR se vyskytuje lokáálnlněě, nejv, nejvííce lokalit je na ce lokalit je na jijižžnníí MoravMoravěě a Ta Třřeboeboňňsku.sku.ŘŘada dalada dalšíších lokalit ch lokalit je po celje po celéém m úúzemzemíí ČČR v oblastech do R v oblastech do nadmonadmořřskskéé vývýššky 600 m.n.m.ky 600 m.n.m.

OhroOhroOhroOhroOhroOhroOhroOhrožženeneneneneneneníííííííí

�� PPááchnchnííkk se vyskytuje na dvou typech se vyskytuje na dvou typech stanovistanoviššťť.Jednak jsou to porosty dnes .Jednak jsou to porosty dnes klasifikovanklasifikovanéé jako jako ppůůvodnvodníí listnatlistnatéé lesylesy, kter, kteréébyly v minulosti specifickým zpbyly v minulosti specifickým způůsobem sobem hospodhospodáářřsky vyusky využžíívváány (vrbovny, pastevnny (vrbovny, pastevníílesy), a jednak jsou to lesy), a jednak jsou to starstaréé parky a aleje.parky a aleje.Dnes Dnes se pse přřestalo pestalo páást a lesy se zmst a lesy se změěnily z nnily z níízkých a zkých a ststřřednedníích na lesy vysokokmennch na lesy vysokokmennéé, kter, kteréé jsou v jsou v zzáástinu a tudstinu a tudíížž nejsou vhodnnejsou vhodnéé pro ospro osíídlendleníí..

�� DalDalšíší ppřřííččinou ohroinou ohrožženeníí druhu je pdruhu je přředevedevšíším m odstraodstraňňovováánníí starých stromstarých stromůů, jak os, jak osíídlených, dlených, tak k ostak k osíídlendleníí vhodných, v parcvhodných, v parcíích i lesch i lesíích.S tch.S tíím m souvissouvisíí i likvidace aleji likvidace alejíí, z bezpe, z bezpeččnostnnostníích ch ddůůvodvodůů..

�� DalDalšíším významným faktorem je vypalovm významným faktorem je vypalováánníí a a sanace dutin stromsanace dutin stromůů, pop, popřř. nadm. nadměěrnrnéé vyuvyužžíívváánníílarev jako ryblarev jako rybáářřských nských náávnad.vnad.

�� PPřři odlesi odlesňňovováánníí areareáállůů, vytv, vytváářříí ppááchnchnííkkmikropopulacemikropopulace, kter, kteréé jsou vjsou vííce nce nááchylnchylnéé k k vymvymřřeneníí.Proto je zachov.Proto je zachováánníí alejalejíí klklííččovým ovým faktorem k umofaktorem k umožžnněěnníí komunikace mezi komunikace mezi mikropopulacemimikropopulacemi..

PPPPPPPPééééééééčče o druhe o druhe o druhe o druhe o druhe o druhe o druhe o druh

�� OhroOhrožženeníí spospoččíívváá ppřředevedevšíším v omezenosti m v omezenosti biotopbiotopůů, kde se dnes m, kde se dnes můžůže e ppááchnchnííkkvyskytovat.Vytvvyskytovat.Vytváářříí mikropopulacemikropopulace, kter, kteréé jsou jsou nnááchylnchylnéé na vymna vymřřeneníí z vnitz vnitřřnníích pch přřííččin in (genetick(genetickéé informace, nemoci).informace, nemoci).

�� DDůůleležžitým bodem ochrany je neprovitým bodem ochrany je neprováádděět t intenzivnintenzivníí ttěžěžbu v mbu v míístech výskytu a stech výskytu a zanechzanecháávat zbytky mrtvých, starých stromvat zbytky mrtvých, starých stromůů s s dutinami, aby populace mohla osdutinami, aby populace mohla osíídlit jinou dlit jinou dutinu.dutinu.

�� Na lokalitNa lokalitáách výskytu a v nejblich výskytu a v nejbližžšíším okolm okolííppěěstovat stromy v rozvolnstovat stromy v rozvolněěnněějjšíším zm záápoji.V poji.V ppřříípadpaděě nedostatku stromnedostatku stromůů vytvvytváářřet dutiny, et dutiny, jinak populace zaniknou.Pjinak populace zaniknou.Přři takovi takovéém m zzáásahu je nutný odborný posudek a sahu je nutný odborný posudek a doporudoporuččeneníí k pk přřesnesnéému postupu.mu postupu.

VeteranizaceVeteranizaceVeteranizaceVeteranizaceVeteranizaceVeteranizaceVeteranizaceVeteranizace stromstromstromstromstromstromstromstromůů

�� = z= záámměěrnrnéé popošškozovkozováánníí stromstromůů tak, aby tak, aby vzniklo vhodnvzniklo vhodnéé prostprostřřededíí pro ospro osíídlendlenííchrchráánněěnými organismy.nými organismy.

�� PouPoužžititíí napnapřř. p. přři nutnosti poki nutnosti pokáácenceníí starstaréé aleje aleje ososíídlendlenéé chrchráánněěnými organismy. Vnými organismy. V blblíízkosti zkosti ststáávajvajííccíí aleje aleje ostarostaršíšímeme stromy tak, aby se stromy tak, aby se staly vhodným mstaly vhodným míístem pro organismy stem pro organismy žžijijííccíívv aleji, ktealeji, kteřříí se sem nse sem nááslednsledněě mohou mohou ppřřestestěěhovat a my mhovat a my můžůžeme peme půůvodnvodníí alej alej pokpokáácet bez vyhubencet bez vyhubeníí ttěěchto organismchto organismůů..

PPPPPPPPŘŘÍÍÍÍÍÍÍÍRODNRODNRODNRODNRODNRODNRODNRODNĚĚ BLBLBLBLBLBLBLBLÍÍÍÍÍÍÍÍZKZKZKZKZKZKZKZKÉÉÉÉÉÉÉÉ METODY METODY METODY METODY METODY METODY METODY METODY OOOOOOOOŠŠŠŠŠŠŠŠETETETETETETETETŘŘOVOVOVOVOVOVOVOVÁÁÁÁÁÁÁÁNNNNNNNNÍÍÍÍÍÍÍÍ STROMSTROMSTROMSTROMSTROMSTROMSTROMSTROMŮŮ

�� = takový = takový řřez, kdy nenez, kdy neníí poznat, poznat, žže byl na strome byl na stroměěproveden zproveden záásah sah ččlovlověěkem. Vkem. V podstatpodstatěěnapodobujeme pnapodobujeme půůsobensobeníí ppřříírodnrodníích faktorch faktorůůjako je napjako je napřřííklad vklad víítr.tr.

�� Tento typ Tento typ řřezu podporuje výskyt broukezu podporuje výskyt broukůů, , ostatnostatníího hmyzu, mechho hmyzu, mechůů, , řřas a ostatnas a ostatníích ch organismorganismůů..

�� SuchSuchéé vvěětve se neodstratve se neodstraňňujujíí celceléé, pokud to , pokud to nevynevyžžaduje bezpeaduje bezpeččnost. Tento druh nost. Tento druh řřezu mezu máávýznamný ekologický pvýznamný ekologický přříínos pro strom a jeho nos pro strom a jeho okolokolíí a proto by nema proto by neměěl být opoml být opomííjený.jený.

OBNOVA ALEJOBNOVA ALEJOBNOVA ALEJOBNOVA ALEJOBNOVA ALEJOBNOVA ALEJOBNOVA ALEJOBNOVA ALEJÍÍÍÍÍÍÍÍ, PARK, PARK, PARK, PARK, PARK, PARK, PARK, PARKŮŮ A ZAHRADA ZAHRADA ZAHRADA ZAHRADA ZAHRADA ZAHRADA ZAHRADA ZAHRAD

�� Stromy vStromy v parcparcíích, alejch, alejíích, zahradch, zahradáách, ch, extenzivnextenzivníích sadech a ch sadech a ččasto i vasto i v bběžěžnnéé mměěstskstskéézeleni tvozeleni tvořříí domov pro tvory, kterdomov pro tvory, kteréé bychom ve bychom ve volnvolnéé zemzeměědděělsklskéé krajinkrajiněě nebo lesnebo lesíích hledali ch hledali marnmarněě..

�� StarStaréé, voln, volněě rostoucrostoucíí stromy nalezneme stromy nalezneme ččastastěěji ji vv blblíízkosti lidských szkosti lidských síídel a cest, kde del a cest, kde žžije velkije velkéémnomnožžstvstvíí organismorganismůů, jako nap, jako napřřííklad netopýklad netopýřři, i, ptptááci, hmyz a mnoho dalci, hmyz a mnoho dalšíších. Mimoch. Mimořřáádndněěddůůleležžititáá je proto pje proto pééčče o stanovie o stanoviššttěě ttěěchto chto organismorganismůů. Ohro. Ohrožženenáá fauna je jen jednfauna je jen jedníím m zz faktorfaktorůů, kter, kteréé je nutnje nutnéé brbráát vt v úúvahu pvahu přři pi pééčči o i o mměěstskou zelestskou zeleňň. .

�� Je nutnJe nutnéé zohlednit krajinzohlednit krajináářřský a urbanistický ský a urbanistický význam, bezpevýznam, bezpeččnost, zdravotnnost, zdravotníí stav a finance.stav a finance.

�� VV mměěstskstskéém prostm prostřřededíí se setkse setkááme sme s nnáámitkou, mitkou, žže e starý strom je nebezpestarý strom je nebezpeččný strom. Je tedy na ný strom. Je tedy na odbornodbornííccíích, ukch, ukáázat lidem, zat lidem, žže existuje existujíí i jini jináá řřeeššeneníí, , nenežž je pokje pokáácenceníí a likvidace starých jedinca likvidace starých jedincůů. . DalDalšíším problm probléémem je vzhled omem je vzhled oššetetřřených ených „„veterveteráánnůů““, z, z kterých se nejkterých se nejččastastěěji stji stáávajvajíí torza, torza, dodožžíívajvajííccíí nebo lenebo ležžííccíí stromy, kterstromy, kteréé vvěěttššina lidina lidíípovapovažžuje za ouje za oššklivklivéé. Je proto nutn. Je proto nutnéé informovat informovat veveřřejnost kejnost k jakjakéému zmu záásahu a prosahu a pročč dodoššlo, idelo, ideáálnlněěvelkou informavelkou informaččnníí tabultabulíí ss fotografiemi obyvatel fotografiemi obyvatel torza.torza.

�� Biologicky nejcennBiologicky nejcenněějjšíší je odumje odumíírajrajííccíí strom, strom, ččíím dm dééle se rozpadle se rozpadáá, t, tíím bohatm bohatšíší faunu faunu mmůžůže hostit. Ve hostit. Věěttšíší mnomnožžstvstvíí organismorganismůůnajdeme na stromech velkých rozmnajdeme na stromech velkých rozměěrrůů, , kterkteréé poskytujposkytujíí vvěěttšíší šškkáálu stanovilu stanoviššťť. . Organismy majOrganismy majíí rrůůznznéé nnáároky na roky na stanovistanoviššttěě, existuj, existujíí druhy, kterdruhy, kteréé se zabydlse zabydlííkdekoliv, a takkdekoliv, a takéé druhy, kterdruhy, kteréé se zabydlse zabydlíí na na kakažžddéém pm pááttéém nebo padesm nebo padesááttéém stromm stroměě. .

�� ŠŠkkáála organismla organismůů žžijijííccíích vch v desdesíítktkáách ch starých stromstarých stromůů aleji bude aleji bude šširiršíší nenežž vv tom tom samsaméém pom poččtu stromtu stromůů rostoucrostoucíích oddch odděělenleněě..

�� Vzhledem kVzhledem k omezenomezenéému doletu nmu doletu něěkterých kterých druhdruhůů organismorganismůů (stovky metr(stovky metrůů aažžkilometry) je dkilometry) je důůleležžititéé rozmrozmííststěěnníí stanovistanoviššťť. . Proto je moProto je možžnnéé mezi dvmezi dvěěma hostitelskými ma hostitelskými stanovistanoviššti umti umíístit upravenstit upravenéé stromy, kterstromy, kteréémohou sloumohou sloužžit jako odpoit jako odpoččíívadlo pvadlo přři pi přřesunu esunu zz bohu A do bodu B.bohu A do bodu B.

�� ExistujExistujíí rrůůznznéé metody zvymetody zvyššovováánníí mnomnožžstvstvíí„„veterveteráánnůů““ a mrtva mrtvéého dho dřřeva, mezi neva, mezi něžěž patpatřřííponechponecháánníí papařřezezůů, padlých kmen, padlých kmenůů a a skskáácených stromcených stromůů na mna míístech, kde stech, kde nepnepřřekekáážžejejíí. Tak. Takéé je moje možžnnéé neknekáácet stromy cet stromy ddřřííve, neve, nežž je to nezbytnje to nezbytněě nutnnutnéé..

�� DalDalšíším zpm způůsobem je vhodnsobem je vhodnáá ppééčče o jie o jižžososíídlendlenéé stromy tak, aby jsme co nejvstromy tak, aby jsme co nejvííce ce prodlouprodloužžili jejich ili jejich žživotnost. Je vivotnost. Je vššak lepak lepšíší, , kdykdyžž o to tééto pto pééčči rozhodne ni rozhodne něěkdo, kdo se kdo, kdo se ttíímto zabývmto zabýváá jako dendrolog nebo jako dendrolog nebo arboristaarborista. .

�� VV orientaci pomorientaci pomůžůže nape napřřííklad Spoleklad Společčnost pro nost pro zahradnzahradníí a krajinnou tvorbu a krajinnou tvorbu http://www.http://www.szktszkt..czcz nebo nebo www.www.arboristikaarboristika..czcz

�� NesmNesmííme vme vššak zapomenout na pak zapomenout na pééčči o okoli o okolíí stromu. stromu. MMůžůžeme prodloueme prodloužžit vit věěk stromu odstrank stromu odstraněěnníím m mladmladšíších sousedch sousedůů, n, nááletletůů a ka křřovovíí ububíírajrajííccíích svch svěětlo, tlo, vodu a vodu a žživiny. Ziviny. Záároveroveňň vvššak musak musííme dme dáát pozor na t pozor na ohroohrožženenéé obyvatele. Oobyvatele. Oššetetřřovováánníí puklin, zlompuklin, zlomůů, , řřezezůůa obnaa obnažženenéého dho dřřeva fermeeva fermežžemi, fungicidy, vosky emi, fungicidy, vosky apod. je neapod. je nežžáádoucdoucíí..

�� Pokud chceme vytvPokud chceme vytváářřet a chret a chráánit starnit staréé stromy stromy vhodnvhodnéé pro chrpro chráánněěnnéé organismy a nejen pro norganismy a nejen pro něě, , mměěli by jsme se zamli by jsme se zaměřěřit na pit na přříítomnost mladtomnost mladšíších ch generacgeneracíí stromstromůů, kter, kteréé vvččas nahradas nahradíí dodožžíívajvajííccííveterveteráány.ny.

TORZA A VYSOKTORZA A VYSOKTORZA A VYSOKTORZA A VYSOKTORZA A VYSOKTORZA A VYSOKTORZA A VYSOKTORZA A VYSOKÉÉÉÉÉÉÉÉ PAPAPAPAPAPAPAPAŘŘEZYEZYEZYEZYEZYEZYEZYEZY

�� Jak uJak užž bylo bylo řřeeččeno, neneno, neníí vvžždy nutndy nutnéé stromy stromy ppřředstavujedstavujííccíí riziko pokriziko pokáácet. Mcet. Můžůžeme napeme napřřííklad klad snsníížžit tit těžěžiiššttěě, ponechat torzo nebo vysoký , ponechat torzo nebo vysoký papařřez ( cca 1ez ( cca 1--2 metry). Pokud chceme, 2 metry). Pokud chceme, mmůžůžeme na torzu ponechat jednu veme na torzu ponechat jednu věěttšíší vvěětev, tev, kterkteráá podpopodpořříí jeho regeneraci, pro lepjeho regeneraci, pro lepšíší pocit pocit veveřřejnosti. Ponechejnosti. Ponecháánníí stromovstromovéého torza je ho torza je vhodnvhodnéé jen vjen v ppřříípadpaděě, kdy, kdyžž je strom osje strom osíídlen dlen ohroohrožženým druhem nebo jsou veným druhem nebo jsou v jeho kmeni jeho kmeni dutiny. Stromovdutiny. Stromováá torza a vysoktorza a vysokéé papařřezy majezy majíívýhodu, výhodu, žže me mííra ohrora ohrožženeníí okolokolíí je minimje minimáálnlníí a a nněěkterkteréé vzvzáácncnéé druhy hmyzu vdruhy hmyzu v nich mohou nich mohou žžíít t velmi dlouho. velmi dlouho.

�� KreativnKreativníí zazaččleleňňovováánníí torz a patorz a pařřezezůů nemnemáámeze. Mmeze. Můžůžeme se setkat seme se setkat s obyobyččejnými ejnými torzy, mohou taktorzy, mohou takéé slousloužžit pro vytvoit pro vytvořřenenííoriginorigináálnlníích soch, jako souch soch, jako souččáást hernst herníích ch prvkprvkůů, podstavce pro stoly a , podstavce pro stoly a žžidle, idle, „„nosinosiččee““ststřříšíšek a altek a altáánnůů apod.apod.

BROUKOVIBROUKOVIBROUKOVIBROUKOVIBROUKOVIBROUKOVIBROUKOVIBROUKOVIŠŠŠŠŠŠŠŠTTTTTTTTĚĚ

�� Tato forma ochrany se stala velmi populTato forma ochrany se stala velmi populáárnrníívv BritBritáánii, kterou mnii, kterou můžůžeme najeme najíít vt v londýnsklondýnskéébotanickbotanickéé zahradzahraděě vv KewKew. Pro druhy v. Pro druhy váázanzanéé na na mrtvmrtvéé ddřřevo, stromovevo, stromovéé dutiny, houby a jindutiny, houby a jinéévezmeme skupinu vvezmeme skupinu věěttšíších a mench a menšíších kmench kmenůů a a zapustzapustííme je do jednme je do jednéé ttřřetiny do zemetiny do zeměě. U n. U náás s se se broukovibroukoviššttěě dosud dostatedosud dostateččnněě neroznerozšíšířřila. ila. Jedno takovJedno takovéé broukovibroukoviššttěě mmůžůžeme naleme naléézt zt vv LysLyséé nad Labem, kternad Labem, kteréé je opatje opatřřeno eno ddřřevevěěnými podobiznami brouknými podobiznami broukůů a informaa informaččnníími mi tabulemi.tabulemi.

�� BroukoviBroukoviššttěě se dajse dajíí vyuvyužžíít i jinak, net i jinak, nežž jen jen kk naunauččnnéé funkci. funkci.

�� NapNapřřííklad pokud nejde jinak a strom hostklad pokud nejde jinak a strom hostííccííohroohrožženenéé druhy hmyzu musdruhy hmyzu musíí být pokbýt pokáácen, je cen, je momožžno vzno vzíít pat pařřez zez z tohoto stromu a umtohoto stromu a umíístit jej do stit jej do broukovibroukoviššttěě. Pokud toti. Pokud totižž nechnechááme tento pokme tento pokáácený cený strom lestrom ležžet na zemi, zmet na zemi, změěnníí se jeho mikroklima se jeho mikroklima cocožž mmůžůže být pro ne být pro něěkterkteréé larvy osudnlarvy osudnéé..

�� Jednu nevýhodu vJednu nevýhodu vššak ak broukovibroukoviššttěě mmáá. Jeliko. Jelikožžlidlidéé jsou rjsou růůznzníí, takov, takovéé mnomnožžstvstvíí velkých pavelkých pařřezezůůna jednom mna jednom mííststěě mmůžůže pro ne pro něěkterkteréé lidi znamenat lidi znamenat jedinejedineččnou pnou přřííleležžitost poitost pořříídit si ddit si dřřevo na zevo na záátop. top. Proto je lepProto je lepšíší umisumisťťovat je do zovat je do záámeckých parkmeckých parkůů a a zahrad.zahrad.

�� InformaInformaččnníí tabule jsou dobrým zptabule jsou dobrým způůsobem jak sobem jak informovat veinformovat veřřejnost o funkci a dejnost o funkci a důůleležžitosti titosti těěchto chto zazařříízenzeníí..

PouPouPouPouPouPouPouPoužžititititititititáááááááá literaturaliteraturaliteraturaliteraturaliteraturaliteraturaliteraturaliteratura

�� http://cs.wikipedia.org/wiki/Phttp://cs.wikipedia.org/wiki/Pááchnchnííkkhnhněědýdý

�� http://www.biomonitoring.czhttp://www.biomonitoring.cz�� http://www.naturabohemica.cz/osmodermhttp://www.naturabohemica.cz/osmoderm

aa--barnabita/barnabita/�� http://www.http://www.callacalla..czcz//stromyahmyzstromyahmyz//�� http://www.http://www.skolkyuoskolkyuo..czcz/konzervace/konzervace--

stromu/stromu/