potravinovÁ bezpeČnost v 21. století
DESCRIPTION
POTRAVINOVÁ BEZPEČNOST v 21. století. Husitská teologická fakulta, Praha 2012 Blanka Křivánková, Dagmar Milerová Prášková. Osnova. Úvod: dnešní kontext Hlad vs. potravinová bezpečnost Příčiny současného stavu Řešení. Dnešní kontext. Počet lidí trpících podvýživou od roku 1969 - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
POTRAVINOVÁ BEZPEČNOSTv 21. století
Husitská teologická fakulta, Praha 2012Blanka Křivánková, Dagmar Milerová Prášková
Osnova
1. Úvod: dnešní kontext2. Hlad vs. potravinová
bezpečnost3. Příčiny současného stavu4. Řešení
Dnešní kontext
Počet lidí trpících podvýživou od roku 1969 V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda lidí, v roce 2010 číslo díky mírnému ekonomickému oživení kleslo na 925 milionů. Pro rok 2011 Organizacepro výživu a zemědělstvíFAO reviduje metodologii.
Dnešní kontext
Hlad podle regionů- Dvě třetiny všech hladovějících žijí dohromady v 7 zemích:
Bangladéš, Čína, Demokratická republika Kongo, Etiopie, Indie, Indonésie a Pákistán.
- Největší procento hladové populace je ale v Dem. republice Kongo (69 %), v Eritrey (66 %), v Burundi (62 %) nebo na Haiti (58 %).
Dnešní kontextHlad ve světě
Dnešní kontext
Kdo jsou hladovějící?
PARADOX HLADU – situaci potravinové nejistoty jsou nejvíce vystaveni ti lidé, kteří se přímo či nepřímo podílejí na produkci potravin.
50%
20%
10%
20%
drobní zemědělcinájemní dělníci bez vlastní půdyrybáři, pastevci a obyvatelé lesůměstská chudina
Dnešní kontext
Hladomor v Africkém rohu 2011V červenci 2011 vyhlásila OSN ve dvou oblastech Somálska stav hladomoru, do podzimu byl hladomor vyhlášen v 6 oblastech.
Odhady: 10 – 12 milionů lidí trpělo akutním nedostatkem potravin v Somálsku, Etiopii a Keni.
Definice hladomoru: obecná chybí, ale udává se, že více než 30 % obyvatelstva trpí podvýživou a umírají minimálně 2 dospělí nebo 4 děti na každých 10 tisíc osob.
Vzácný instrument: OSN využívá zřídka, například v Etiopii 1984 a Somálsku 1992. Důležitá je intenzita (závažnost – krize lehčího či horšího typu) a rozsah (vyčíslení lidské ceny, kterou si katastrofa vybírá). Např. v Etiopii se hovořilo o hladomoru při krizích v letech 1999-2000 a 2002-03, vyhlášen ale oficiálně nebyl.
Dnešní kontextPotravinová krize v Africkém rohu 2012V únoru odvolán hladomor, ale stále ohroženo na 14,6 milionů lidí.
- Keňa- Etiopie- Somálsko- Súdán- Jižní Súdán
Zdroj: FEWSNET Famine Early Warning Systems Network.
Dnešní kontextPotravinová krize v Sahelu 2012Ohroženo na 15 milionů lidí – výhled červen až září.
- Niger- Mali- Čad- Mauretánie- Burkina Faso- Senegal- Gambie
Zdroj: FEWSNET Famine Early Warning Systems Network.
Hlad vs. potravinová bezpečnost
HLAD
Světový potravinový program (WFP) definuje tři projevy hladu:
- nedostatečná výživa (chronické hladovění, nedostatek energie k zajištění minimálních fyziologických potřeb)
- podvýživa (skrytý projev hladu, kvalitativní nedostatky výživy – vitamíny, minerály)
- hladovění (akutní hlad)
Hlad vs. potravinová bezpečnost
Vývoj konceptu potravinové bezpečnosti
→ 1974: World Food Conference. Definovala potravinovou bezpečnost z hlediska dostupnosti potravin:
„ Dostupnost adekvátních světových potravinových zásob v každé době s cílem udržet rostoucí spotřebu potravin a vyrovnat kolísání produkce potravin a jejich cen.“
Hlad vs. potravinová bezpečnost
Vývoj konceptu potravinové bezpečnosti
→ 1983: FAO soustřeďuje na přístup k potravě, potravinová bezpečnost tak:
„ Zajišťuje, že všichni lidé v každé době mají fyzický i ekonomický přístup k základních potravinám, které potřebují.“
Hlad vs. potravinová bezpečnost
Vývoj konceptu potravinové bezpečnosti
→ 1986: Světová banka ve Zprávě o chudobě a hlad (Report on Poverty and Hunger) zaměřuje na potravinovou nestabilitu (food insecurity).
Potravinová bezpečnost je „ přístup všech lidí v každé době k dostatečnému množství potravin pro aktivní a zdravý život.“
Zpráva rozlišovala chronickou potravinovou nestabilitu, spojenou se strukturální chudobou a nízkými příjmy, a přechodnou potravinovou nestabilitu, způsobenou přírodními katastrofami, konfliktem nebo ekonomickým kolapsem.
Hlad vs. potravinová bezpečnost
Dnešní definice potravinové bezpečnosti:
„Potravinová bezpečnost je zaručena tehdy, pokud za všech okolností mají všichni lidé ekonomický, sociální a fyzický přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin postačujících k pokrytí potřeb jejich výživy a stravovacích preferencí tak, aby mohli vést aktivní a zdravý život.“
World Food Summit, 1996
Hlad vs. potravinová bezpečnost
Rozměry potravinové bezpečnosti- dostupnost (food availability),- přístup k potravě (food access),- využití potravy (food utilization),- stabilita přístupu (stability of access).
Rozdíl mezi potravinovou bezpečností (food security) a bezpečností potravin (food safety).
Hlad vs. potravinová bezpečnost
Právo na potraviny (Right to Food) - „Právo na přiměřenou potravu je naplněno, pokud každý
muž, žena a dítě, jednotlivě nebo v rámci společenství s ostatními, má stálý fyzický a ekonomický přístup k přiměřené potravě nebo prostředkům k jejímu obstarání.“ (General Comment 12 concerning the Right to Food, 1995)
- Všeobecná deklarace lidských práv, 1948 (článek 25, právo na výživu).
- Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech, 1996 (článek 11, kde státy uznávají „právo každého jednotlivce na přiměřenou životní úroveň pro něj a jeho rodinu, zahrnujíce v to dostatečnou výživu..“)
Státy mají povinnost toto právo chránit, respektovat a naplňovat.
Příčiny hladu
Přetrvávající mýty:- nedostatek potravin (v současnosti ne, jde především o
nerovnoměrné rozdělení a využívání plodin),
- rychle rostoucí populace (odhady OSN hovoří o 9 miliardách lidí v roce 2050, což je přibližně každoročně 80 milionů osob),
- přírodní katastrofy (jsou jednou z příčin, ale problémem je nefungující či špatná tržní a dopravní infrastruktura, slabý stát).
Příčiny hladu
Hlavní příčinou hladu je chudoba.
Existují různé příčiny chudoby:- nerovnoměrné rozdělení zdrojů a přístup k nim (půda, voda),- neschopnost státu zajistit fungující struktury,- nedostatečný přístup k vzdělání,- sociální vyloučení,- marginalizace žen, starších osob, minorit a etnik.
Příčiny hladu
I. Ekonomické nastavení současného systému- liberalizace mezinárodního obchodu- rostoucí ceny potravin- globální potravinový systém- investiční politika- energetické cíle rozvinutých zemích
II. Politické příčiny na národní úrovni- politická nestabilita- vnitřní konflikty, války
III. Globální environmentální problémy- klimatická změna- nešetrné zacházení s přírodními zdroji
Ekonomické příčiny
Liberalizace mezinárodního obchodu- Do 70. let byly rozvojové země čistými vývozci potravin, dnes
je většina z nich klasifikována jako Státy závislé na dovozu potravin (Net-Food Importing Developing Countries, NFIDC).
- Programy strukturálního přizpůsobení (Structural Adjustment Programmes, SAPs) vyžadovaly omezení veřejných výdajů, snižování podpor a zrušení omezení limitující obchod.
- Pro členství ve WTO jsou státy jsou nuceny otevřít svůj trh se zemědělskými výrobky, snížit úroveň domácích podpor a snížit exportní dotace.
Ekonomické příčiny
Liberalizace mezinárodního obchodu- Prosazován přístup upřednostňující trh (market-first
approach) a orientace na komparativní výhody – pěstování tržních plodin pro export (cash crops).
- Bohaté státy poskytují svým zemědělcům exportní dotace, díky nimž mohou prodávat svou produkci pod výrobní cenou a likvidují tím lokální producenty.
- EU vyjednává o vzájemném otevření trhů se zeměmi Afriky, Pacifiku a Karibiku (ACP) v rámci Dohod o ekonomickém partnerství (Economic Partnership Agreements, EPAs).
Ekonomické příčiny
Rostoucí ceny potravin- Ceny potravin se v únoru 2011 vyšplhaly na svá maxima od
doby, kdy FAO začala používat index cen potravin (jedná se o průměr pěti komoditních skupin – obilnin, masa, mléčných výrobků, olejnin a cukru).
Ekonomické příčiny
Rostoucí ceny potravin- V bohatých zemích lidé obvykle utratí za potraviny 10 – 20
% svých příjmů, v rozvojových zemích 50 – 80 %.
Ekonomické příčiny
Rostoucí ceny potravinPro představu:
- V Keni se v roce 2011 prodejní cena dvou základních potravin skokově zvýšila - kukuřice o 160 % a čirok o 169 %, čímž přesáhla cenové špičky z doby potravinové krize 2007/8.
- V jižním Somálsku zaznamenaly ceny čiroku za do poloviny roku 2011 dokonce 240% růst.
- V Etiopii cena pšenice stoupla o 80 % za 12 měsíců před potravinovou krizí 2011.
- Celý západoafrický region je dnes svědkem nárůstu cen potravin mezi 25 - 50% oproti průměru posledních pěti let.
Ekonomické příčiny
Globální potravinový systém- Potravinovým dodavatelským řetězcům (vztahy mezi
pěstovateli, kupci komodit, zpracovateli potravin a prodejci) dominuje několik silných a dominantních firem.
- Přes 80 % světového trhu s čajem ovládají pouze tři společnosti, skupina ABCD (Archer Daniels Midland, Bunge, Cargill a Dreyfus ovládá mezi 75 – 90 % trhu s obilím).
- Jen 4 multinárodní firmy prodávajících osivo/semena kontrolují polovinu světového prodeje, pouze 10 společností vévodí globálnímu prodeji pesticidů.
Ekonomické příčiny
Globální potravinový systém
Ekonomické příčiny
Globální potravinový systémLokální drobní producenti znevýhodněni:
- prodávají skrz prostředníka,- mají omezený, minimální, případně žádný přístup na lokální
trh,- nemají prostředky na transport své produkce, - nemají aktuální informace o cenách jednotlivých plodin,- obvykle nedisponují skladovacími zařízeními na úschovu
sklizně.
Ekonomické příčiny
Investiční politika- Zahraniční investice do zemědělské půdy strmě rostou, a
proto se hovoří o „záborech půdy“ (land grabbing).
- Od roku 2001 bylo poskytnuto zhruba 227 milionů hektarů zemědělské půdy v rozvojových zemích (což je ekvivalent rozlohy 29 ČR).
- Podle Světové banky jen v letech 2008 - 2009 získali investoři přes 40 milionů hektarů půdy v subsaharské Africe (10 milionů pak jen v pěti zemích: Etiopii, Libérii, Mosambiku, Nigérii a Súdánu). V období mezi 1961 – 2007 zhruba jen 1,8 milionů hektarů.
Ekonomické příčiny
Investiční politikaHlavní cílové země investorů jsou země v Africe, zejména pak oblast subsaharské Afriky (Kamerun, Demokratická republika Kongo, Etiopie, Madagaskar, Mali, Mosambik, Súdán, Tanzanie a Zambie).
Zdroj: The Economist.
Ekonomické příčiny
Investiční politika
Ekonomické příčiny
Investiční politikaDůvody:
- potravinová bezpečnost bohatých investorských zemí,
- outsourcing produkce biopaliv,
- spekulace, bezpečnost investic.Zdroj: Friends of the Earth Europe
Ekonomické příčiny
Investiční politikaHlavní problémy:
- ohrožení lokální potravinové bezpečnosti (marginalizace drobného zemědělství, produkce zaměřená na export, soupeření produkce základních potravin a biopaliv o půdu);
- porušování lidských práv (omezování přístupu k produkčním zdrojům, vlastnických práv, násilné přesidlování, žádné konzultace/FPIC svobodný, předchozí a informovaný souhlas),
- degradace životního prostředí (intenzivní zemědělská výroba, pronájem půd s vyšší hodnotou nebo tzv. nevyužití půdy, odlesňování, znečišťování, úbytek vodních zdrojů).
Ekonomické příčiny
Investiční politikaFAO: Dobrovolné směrnice pro zodpovědné zacházení s půdou a jinými přírodními zdroji (Voluntary Guidelines on the Responsible Governance of Tenure of Land, Fisheries and Forests in the Context of National Food Security).
- Přijaty v březnu tohoto roku, ke schválení Výborem pro světovou potravinovou bezpečnost (Committee on World Food Security, CFS) v květnu.
- Volají po naplnění odpovědnosti zainteresovaných aktérů, posílení respektu vlastnických práv, větší transparentnosti, silnější roli soudních institucí, vynutitelnosti práva, podpoře konzultačních procesů.
Ekonomické příčiny
Energetické cíle rozvinutých zemích- RED Renewable Energy Directive 2009/28/EC: povinný podíl
obnovitelných zdrojů v transportu alespoň 10 %
- podle organizace ActionAid budou pravděpodobně až dvě třetiny biopaliv dováženy, v naprosté většině z rozvojových zemí.
Zdroj: UNEP
Ekonomické příčiny
Energetické cíle rozvinutých zemíchCelosvětová produkce biopaliv v letech 2000 - 2010
Ekonomické příčiny
Energetické cíle rozvinutých zemích- USA tak pro výrobu etanolu ročně spotřebují čtvrtinu své
obilné produkce (toto množství stačilo na pokrytí roční konzumace 350 milionů lidí),
- EU by pro dosažení svých stanovených cílů potřebovala na produkci biopaliv více než polovinu rozlohy Itálie,
- Vědci se přou, jaký vliv má poptávka po biopalivech na růst cen potravin, realistické odhady IFPRI (International Food Policy Research Institute/ Mezinárodní institut pro výzkum potravinové politiky ) vypočítal podíl 30 procent.
Politické příčiny
Politická nestabilita- Neexistující či slabé veřejné instituce, nefungující soudní
systém, nefungující infrastruktura a korupce prohlubují potravinou nejistotu.
- Neexistující systémy sociálního zabezpečení, záchranné programy (safety nets), pojištění pro farmáře, přístup ke zdravotní péči.
- Situaci nepomáhá ani neochota investovat do zemědělského sektoru, dopravní a tržní infrastruktury.
Politické příčiny
Vnitřní konflikty, války- Zhroucené státy (failed states) bez centrální moci a
neexistující státní struktury (Somálsko).
- Etnické konflikty, konflikty mezi farmáři a pastevci (konflikty o půdu či vodní zdroje).
- Časté povolební násilí (Keňa 2007/8).
- Přesidlování, vnitřní uprchlíci (internally displaced people, IDPs) - až sedmina Súdánců žije mimo svůj původní domov.
- Těžší podmínky pro distribuci humanitární pomoci.
Globální environmentální problémy
Klimatická změna- Samotné zemědělství může za 17 až 32 % emisí
skleníkových plynů.
- Afrika bude vystavena tvrdým dopadům klimatických změn: růst hladiny moří, desertifikace, zvyšování teploty a sucha, vyšší výskyt bouří, cyklonů, sucha a záplav, změny ekologických vzorců i ztráta biodiverzity.
- Africké zemědělství je přitom silné závislé na zavlažování deštěm.
- Za poslední desetiletí sužovala oblast Afrického rohu tři velká období sucha. Loni v souvislosti s hladomorem se hovořilo o nejsušším období za posledních 60 let.
Globální environmentální problémy
Klimatická změna- Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) patří
region východní Afriky mezi jeden z nejvíce ohrožených důsledky klimatických změn. Do roku 2020 by zde mohla klesnout zemědělská produkce až o 50 procent.
- Podle dalších odhadů bude mít 75 až 250 miliónů osob problém s přístupem k pitné vodě.
- Do roku 2080 může být až 75 % africké populace ohroženo hladem.
Globální environmentální problémy
Klimatická změnaPředpokládané změny v zemědělské produktivitě vlivem klimatických změn
Zdroj: http://www.siswebs.org/water/story.php?title=Projected_agriculture_in_2080_due_to_climate_change
Globální environmentální problémy
Nešetrné zacházení s přírodními zdroji- Odlesňování, ničení půdy a vodních zdrojů, kontaminace
půdy, intenzivní živočišná výroba, používání umělých hnojiv a pesticidů.
- Eroze půdy je zodpovědná za 40 % půdní degradace.
- V posledních letech došlo k degradaci 25 procent již tak problematické suché půdy v Africe až na hranici desertifikace.
- Desertifikací je zasaženo odhadem 250 milionů osob, jedna miliarda je pak do budoucna ohrožena.
Globální environmentální problémyNešetrné zacházení s přírodními zdrojiDostupnost vody
Řešení
HRBA – Human Rights Based Approach- Důraz na tzv. druhou generaci lidských práv.
- Posílení role států a příjemců pomoci.
- Lidsko-právní přístup dále zdůrazňuje principy jako je participace, odpovědnost, nediskriminace, transparentnost, lidská důstojnost a právní stát (PANTHER - participation, accountability, non-discrimination, transparency, human dignity, empowerment, and the rule of law).
Řešení
OBECNÉ PRIORITY:SOUSTŘEDIT STRATEGIE POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI NA DROBNÉ ZEMĚDĚLCE A PODPOROVAT DROBNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ.
ZAJISTIT, ABY BYLO PRÁVO NA POTRAVINY VYMAHATELNÉ PROSTŘEDNICTVÍM NÁRODNÍCH SOUDNÍCH SYSTÉMŮ.
ZASTAVIT ŠKODLIVÉ OBCHODNÍ A ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY PRŮMYSLOVÝCH ZEMÍ.
PODPOROVAT ADAPTAČNÍ A ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ ZAMĚŘENÁ NA KLIMATICKÉ ZMĚNY.
Ekonomická řešeníPro odstranění hladu a chudoby je třeba:
posílit transparentnost globálního trhu s potravinami,
ponechat nejméně rozvinutým státům právo chránit své trhy před levnými dovozy potravin a soustředit se na produkci základních potravin na lokální úrovni (tedy snížit jejich závislost na dovozu základních potravin),zrušit exportní podpory v rozvinutých státech a zajistit, aby potraviny nebyly vyváženy pod výrobní cenou,zavést potravinové rezervy na lokální a regionální úrovni,regulovat finanční spekulace s potravinovými komoditami,
Ekonomická řešení
demokratizovat potravinový řetězec (začleňování dodavatelů a smluvních partnerů do obchodních aktivit a spravedlivé rozdělení zisků),zajistit, aby byl zodpovědný obchod kritériem pro všechny aktéry pohybující se v potravinovém průmyslu (ekologicky a sociálně udržitelný,realizující lidská práva),investovat do infrastruktury (dopravní, komunikační i zemědělské),investovat do výzkumu nových technologií a vzdělání farmářů,
Ekonomická řešení
realizovat projekty na zvýšení stability příjmů drobných farmářů (přístup k půjčkám a produkčním vstupům),realizovat projekty na zlepšení tržního a zpracovatelského procesu zemědělských plodin, zajistit národní programy sociální ochrany proti snižujícím se exportním příjmům a zavést pojištění pro zemědělce;
Politická řešení
podpořit schopnost každé země nakrmit vlastní obyvatelstvo (koncept potravinové suverenity),realizovat pozemkové reformy,zavést moratorium na velké pronájmy či prodeje půdy a chránit lidská práva,podporovat farmářské organizace a družstva v účasti na rozhodování o obchodních politikách,zajistit naplnění svobodného, předchozího a informovaného souhlasu (FPIC) lokální populace s budoucími investičními plány,podporovat ženy;
Environmentální řešení
ochraňovat přírodní zdroje a biodiverzitu, podporovat ekologické zemědělství, poskytovat pobídky pro udržitelné zacházení
s vodou, půdou, lesy a zvířaty, přijmout zmírňující a adaptační opatření
proti klimatické změně, zavést agroekologické systémy, omezit kácení lesů a změn ve využívání
půdního fondu, diverzifikovat produkci a omezit
monokultury.
Děkuji za pozornost
Materiály týkající se potravinové bezpečnosti, zemědělství, hladu, záborů půdy, biopaliv a Společné zemědělské politiky najdete na:
http://glopolis.org/cs/potravinova-bezpecnost/.