4. ČÍSLO PROSINEC 2014 MK ČR E 19419 DISTRIBUOVÁNO ZDARMA

Milí spoluobčané, bratři a sestry!Již tomu bylo měsíc, co jsme slavili naše Hody v  Hradčovicích. Krátce předtím jste dostali do Vašich poštovních schránek Hradčovský zpra-vodaj, do  kterého jsem nestihnul napsat článek k této slavnosti naší farnosti. Hody se týkají nejen obce, ale především farnosti, zvláště pak farního kostela. Naši Farnost Hradčo-vice tvoří nejen samotné Hradčovice s Lhotkou, ale také Veletiny a  Drslavice. Na  tuto skutečnost se někdy zapomíná. Jak jsem již uvedl, hody se týkají kostela. My ve  farnosti máme jeden z  nejstar-ších kostelů v širokém okolí, který si i přes různé přestavby zachoval původní půdorys kříže. Proto také patří mezi menší farní kostely s románskými základy. Náš farní kostel je kulturní památkou, na kterou můžeme být právem hrdí. Hradčovický kostel je zasvěcen Bohu a Všem svatým. Tzv. pat-rocinium kostela je tedy „Všichni svatí“. Kdyby nebylo kostela a  jeho zasvěcení Všem svatým, nebyly by v  obcích patřících pod farnost žádné hody. Proto také termín hodů kostela a právo sla-vit je stanovuje duchovní správce farnosti. Tam, kde žádný kostel nestál, slavila obec tzv. „Císařské hody“, které ustanovil panovník předáváním tzv. Práva slavit hody. Hody nemají být pouze určitou lidovou veselicí, ale též výrazem vděčnosti Bohu za vše, co nám dává. Mít v obci kostel není samozřejmostí. V našem kos-tele se konaly a konají důležité okamžiky historie Vašich rodin. Proto jsou kostely právem označo-vány za srdce obcí. Srdce pomáhá udržovat život a zdraví. V bývalých působištích jsem měl možnost vidět, jak se vytrácí život a zdraví z obcí a vztahu mezi lidmi, když lidé opustili víru a kostel. Jedná se o  oblasti tzv. Sudet, kde bylo původní obyva-telstvo vystěhováno. Nově příchozím pak násle-dující totalitní režim pod pohrůžkami a sankcemi bránil v zakořenění se v oblasti víry. Kostel určuje též identitu. Buďme tedy Bohu vděčni, že patříme do této farnosti, která je pod ochranou Všech sva-tých, kteří jsou svými přímluvami u  Boha činní, a vyprošují nám vše potřebné, abychom mohli vést dobrý život a v těžkostech byli posilováni. Ve  farnosti se snažíme mít různé aktivity. Mnozí zřejmě víte, že jsem farářem Farnosti Hradčovice a excurrendo kaplanem Farnosti Uherský Brod, kde žádný jiný kaplan není. Mé působení je tedy rozší-řeno i  na  Uherský Brod, kde mimo pedagogické činnosti, mší svatých, různých příprav a  návštěv

nemocných pomáhám, jak je to potřebné. Pro tamní Seniory pořádám též různé přednášky. Když se to dověděli někteří Hradčovjané, projevili zájem, abych i zde ve farnosti otevřel Náboženství pro dospělé na Faře. Emeritní Svatý Otec Benedikt XVI. kdysi uvedl skutečnost, že největším nepříte-lem lidí a křesťanů je nevědomost a neznalost. To mohu často konstatovat, když čtu růžné postřehy i mnohých nevěřících, kteří kritizují Církev, aniž by znali její dějiny a současnost. Od října se pravidelně scházíme v Náboženství pro dospělé ve dvou sku-pinách. Jednu skupinu tvoří zájemci ze Lhotky, Drslavic, Veletin a Uherského Brodu. Druhou sku-pinku tvoří Hradčovjané. V  praxi to vypadá tak, že dva pátky za sebou mám stejné téma, poka-ždé pro jinou skupinu. Když mohou všichni v obou skupinách, je to asi 40 lidí různého věku. Vítán je každý, kdo se chce něco dovědět a rozšířit si své obecné znalosti. Témata setkání jsou různá. V sou-časnosti probíráme sekty, neboť v našich obcích obcházejí členové sekty Svědkové Jehovovi. Lidé pak mohou mít větší představu, s kým mají tu čest. Máme v plánu i témata jako např. čarodějnictví, kří-žové výpravy, církevní majetek, celibát atd. Právě toto jsou témata, o která mají lidé velice zkreslené či nepravdivé informace díky překrucování pravdy minulým totalitním režimem, za kterého navštěvo-vali školu. V  Adventu jednou do  týdne jsou zvány děti brzy ráno na rorátní mši svatou s lampičkami, po které následuje lehká snídaně na  Faře a  požehnání do školy. V plánu máme také doplnit řady minis-trantů z  mladší věkové skupiny. Přihlásilo se asi 10 zájemců. Je nutno vyplnit službu ministrantů ve  všední dny. Ve  farnosti působí také schóla

mladých zpěváků. Před Vánocemi plánujeme se schólou a  ministranty „předvánoční“ setkání s občerstvením a rozdáváním dárků. Po Vánocích mám v plánu pro zájemce promítání pěkných filmů k  zamyšlení s  náboženskou tématikou a  záživné filmy o svatých, např. i o sv. Janu Pavlu II.A protože se pomalu blíží Vánoce, přeji Vám všem i sobě, abychom se v Adventu skutečně výborně připravili na  slavnosti Narození Páně. V  kostele děti a  mládež na  každý týden Adventu dostá-vají úkol a možnost vykonat dobro, aby se mohli lépe připravit na  tyto krásné svátky. Někdy sly-ším z médií, že se lidé na Vánoce netěší. Větši-nou je neprožijí pěkně, neboť častokrát nejsou připraveni. Někdy lidé neví, proč se Vánoce slaví. Vánoce nám připomínají, že lidé nejsou opuštěni, že i v radostech a těžkostech je s nimi Bůh, který je posiluje. O  Vánocích si připomínáme, že se naplnila starobylá proroctví o příchodu Mesiáše, který přemohl zlo a  lidé mohou být šťastnější, zažívat více lásky a pokoje. Ježíš je největší Dar lidstvu, proto vánoční dárky jsou jen symbolickým projevem radosti z Jeho narození. Jestliže se člo-věk sám nesnaží šířit kolem sebe pokoj a dobro, nemůže to sám zažít. Přeji Vám všem, abyste skutečně zažili ve  svých životech skutečnou lásku, pokoj a  radost, které nám přinesl narozený Spasitel Ježíš Kristus.Častokrát ráno na zastávce naproti Faře vidím stát Hradčovjany, kteří čekají na autobus. Vždy jim žeh-nám k jejich dílu, životu, práci a studiu.Stejně i  v  tuto chvíli Vám všem přeji vše dobré a  s  úctou Vám všem i  Vašim rodinám žehnám s přáním pokojných a radostných Vánoc.

Otec Zdeněk, farář Farnosti Hradčovice

Požehnané a radostí naplněné vánoční svátky a vše dobré do nového roku přeje redakce

2

Ustavující zasedání zastupitelstva obceUstavující zasedání zastupitelstva naší obce, které vzešlo z  letošních komunálních voleb, se konalo 5. listopadu 2014. Na programu jeho jed-nání byla zejména volba starosty a  místosta-rosty obce a ustanovení jednotlivých pracovních komisí, určených zákonem č. 128/2000Sb., o  obcích. Po  přednesení svého slibu jako zákonné podmínky výkonu zastupitelského mandátu pro léta 2014–2018, zvolili zastupitelé obce za starostu pana Doc. RSDr. Jana Popelku, CSc., pro něhož je nadcházející volební období třetím v pořadí. Místostarostou obce byl rovněž potřetí zvolen pan Mgr.  Josef Hruboš. Funkce starosty obce bude i  nadále vykonávána jako uvolněná, funkce místostarosty pak jako neu-volněná. Za  předsedu kontrolního výboru byl zvolen pan Stanislav Duháň. Předsedou finanč-ního výboru pak Ing. František Macek. Výbor pro rodinu bude i nadále vést starosta obce. Vedou-cím redakční rady Hradčovských listů byl zvolen pan Mgr. Petr Zemek, Th.D. Vedle řešení procedurálních otázek přistou-pilo nové zastupitelstvo obce na svém ustavují-cím zasedání i k projednání prvních pracovních úkolů. Těmi byla příprava výběrového řízení na  zhotovitele dvou hlavních investičních akcí, které jsou vedením obce naplánovány na nad-cházející rok 2015, a  to: výstavba parkoviště u hřbitova a pokračování ve výstavbě chodníku podél místní komunikace od  mateřské školky směrem do lokality Padělky. Prvním zcela již pracovním jednáním nového zastupitelstva naší obce, v  pořadí konání pak druhým, bylo to, které se konalo v pondělí 15. prosince 2014. Jak už to v  životě obce bývá, vzhledem k ukončení jejího hospodaření za daný rok a v zájmu přípravy na práci v roce následu-jícím, středobodem jednání byly otázky inven-tarizace majetku obce k 31. 12. 2014. K  tomu pak patřilo i projednání posledních úprav obec-ního rozpočtu na  tento rok. V přípravě na hos-podaření obce v novém roce již dlouhodobě volí

její vedení ten způsob, kdy prosincové zasedání zastupitelstva přijetím rozpočtového provizoria vytváří lepší možnosti pro přípravu a následné schválení rozpočtu obce na  další rok. Stejně jako v  letech předcházejících primárním před-pokladem k  tomu je dobré hospodaření, které i  za  první pololetí roku 2014 bylo potvrzeno účetním auditem kraje, provedeným na  konci října tohoto roku. Tak, jak to ukládá zákon o obcích, bude návrh rozpočtu obce na rok 2015 vyvěšen počátkem ledna nastávajícího roku na úřední desce a občané se tak svými připo-mínkami předloženými v zákonné lhůtě staros-tovi obce nebo předsedovi finančního výboru, mohou k návrhu rozpočtu přímo vyjádřit. Konec kalendářního roku a  období příprav na vánoční a novoroční svátky, to je doba bohatá i  na  události v  oblasti kulturního a  společen-ského života v naší obci. Po  tradičních hodech

a  s  nimi spojeném hodovém veselí, následo-vala v  rámci přeshraniční spolupráce se slo-venskou obcí Kátlovce návštěva našich seniorů u svých slovenských přátel a již tradiční beseda s důchodci. Mikulášské oslavy byly pro naše děti doplněny divadelním představením a  v  sobotu 6. prosince byl rozsvícen vánoční stromek obce. Poděkování za  přípravu této akce patří všem jejím organizátorům, členům TJ Sokol, účinku-jícím dětem i mužskému sboru. A  proto si přejme, vážení spoluobčané, aby ta nadcházející atmosféra pokojných a  požehna-ných svátků plně zavládla mezi námi v naší obci nejenom v době vánoc a oslav nového roku, ale by nás provázela po celý nastávající rok 2015. Hezké svátky. 

J. Popelka, starosta obce

Nové zastupitelstvo

VánočníVánoční náladav zimě převládá.Těšíme se na svátkya v televizi na hezké pohádky.

Dřív než přijde Ježíšek,upečeme si perníček.Ve škole máme dílničkypro větší i malé dětičky.

Na Vánoce poklidný je čas,na tvářích máme úsměv zas.Bílý sníh už napadla nikdo na něm nespadl.

Na ledu si bruslíme,na dárky se těšíme.Každý doma chystá betléma pod stromek ho dá večer.

Pak zazvoní zvoneček,dárků máme plný stromeček.Nakonec Silvestr přicházía starý rok odchází.

Vojta, Martin a Jakub, 5. tř.

ZimaMaminko, už napadl bílý sníh,můžeme jezdit na saních!Na saních to pěkně klouže, ať nevjedeš do té louže.Na Štědrý den kapra sníme,dárečky si nadělíme.Když Štědrý den pomine,další rok nám nastane.

Peťa, Kristýnka, Terezka, Eliška a Simča, 5. tř.

3

Práce na polních cestách v Hradčovicích a Lhotce završila výsadba ovocných i lesních stromů.

Beseda s důchodci

Úklid obce

Krojovaná mládež při obchůzce s baranem vytvořila správnou hodovou atmosféru

4

Rozsvícení vánočního stromečku obce letos proběhlo v sobotu 6. prosince. Občerstvení návštěvníků v podobě zabíjačkových specialit bylo dílem sponzorství od našich sportovců a bylo připraveno p. Martinem Macháčkem. Svařené víno a horký čaj připravila a vánoční cukroví a zákusky napekla a věnovala paní Marie Popelková. Srdečně děkujeme.

Předhodové zpívání 17. 10. 2014

Svatý Mikuláš i letos rozdával dárky a krotil čertyDivadlo 5. 12. 2014

Průvod dětí s lampiony připomenul výročí 17. listopadu

5

Co se skrývá za vůní medu?Začátek školního roku je již za námi, a tak jsme se pustili do řady akcí, výletů, divadélek, … Děti se pravidelně účastní různých jednorázových soutěží a  kromě jiného také celoroční soutěže „Co se skrývá za vůní medu?“. Školkáčci se tak seznamují se životem včelky. Téma děti zaujalo, a  proto jsme velmi rádi přijali nabídku besedy s  panem včelařem, který je shodou okolností také dědečkem jedné z  našich holčiček. Pan Čuda si s dětmi povídal o včeličkách, o tom jak a  kde rostou, jakou roli mají jednotlivé včelky v úlu a hlavně – jak jsou nám prospěšné, a jak se o ně musí každý správný včelař starat. Panu včelaři děkujeme a za naše děti mu pře-jeme plno pilných včeliček.

MŠ

Seniorský klubKdyž se letošní listopad přehoupl do  poslední třetiny, prožili jsme dva dny plné pěkných zážitků. 20. listopadu jsme ráno v osm hodin vyjeli na Slo-vensko do družební obce Kátlovce a do Trnavy. Tento zájezd se uskutečnil na oplátku za  jejich návštěvu u  nás v  Hradčovicích. Doprovázel nás náš pan starosta s manželkou a duchovní otec farnosti pan farář Zdeněk Gerhard Klimeš. Do  našeho zájezdu patřilo i  zastavení v  kos-tele Povýšení svatého Kříže ve  Strání. Přivítal nás tamní pan farář Jan Hrudík. Seznámil nás s  historií kostela, již třetího v  pořadí, postave-ného ve Strání. První kostel zničily hordy nájezd-níků a  vojska, které přes Strání procházely na Moravu. Do druhého kostela uhodil do věže blesk a vzniklý požár způsobil těžké škody. Když se rozhodovalo, jestli opravovat, nebo postavit nový, tak se Straňané rozhodli pro druhou verzi. Tehdy byla obec ještě poměrně chudá vesnice. Obrátili se proto na  budoucího olomouckého arcibiskupa Antonín Cyrila Stojana s  pros-bou o  finanční pomoc. Ta se s  jeho přímluvou dostavila a Straňané se přičiněním pracovitých rukou dočkali v roce 1911 slavnostního otevření nového kostela. Po  přednášce a  prohlídce kostela a  přilehlých budov jsme pokračovali v  jízdě na  Slovensko, kde jsme asi za hodinu přijeli do Kátlovců. Tam nás v kulturním domě přivítal pan starosta Pavel Johanes a  pan farář Pavol Zemko a  paní Eva Kubišová, předsedkyně seniorů v  Kátlovcích. Přijetí bylo velmi srdečné. Předali jsme dárky pro pana starostu a  pro pana faráře, který se v těchto dnech dožívá 50 let, a zástupkyni seni-orů paní Evě Kubišové. Na stolech bylo připra-veno občerstvení, při kterém probíhala vzájemná přátelská debata. Následně jsme si prohlédli

kostel s přednáškou pana Kubiše o  jeho histo-rii, navštívili jsme hasičskou zbrojnici, kde jsme shlédli mnoho ocenění za  jejich činnost. Nej-vyšší ocenění jim bylo uděleno od  samotného

papeže Františka. Po  projití středu obce jsme nasedli do autobusu, který nás přepravil do ved-lejší obce, kde nás ve  stylové restauraci čekal

oběd, po kterém jsme odcestovali do krajského města Trnavy. Zde jsme se prošli hlavní třídou, kde jsme zhlédli významné budovy, a  potom už jsme se ubírali do  chrámu sv. Mikuláše, abychom se mohli zúčastnit slavnostní bohoslužby na  ukončení novény k velmi uctívanému obrazu Panny Marie. Obraz se nachází na  hlavním oltáři a  podle

dochovaných svědectví zde Panna Maria už několikrát ronila slzy. Tento poměrně velký chrám bývá navštěvován

velkým počtem věřících. Také nám se těžko hledalo místo. Při této mši svaté celebroval i  náš pan farář, ale ne všichni jsme viděli na  oltář. Mše svatá byla obohacena zpěvem mužského sboru z Kátlovců. Byl to pro nás moc krásný duchovní zážitek. Po  skončení jsme se vraceli starou cestou původní Trnavy. Následovalo srdečné rozloučení s přáteli z Kátlovců. Tehdy jsem si uvědomila, že politici naše země rozdělili, ale upřímné vzájemné přátelství nerozdělí žádná hranice.

Zájezd jsem ukončili večeří na zámečku ve Strání. Zájezd se nám moc líbil a  velké poděko-vání patří za finanční pomoc při jeho uskuteč-nění panu starostovi J. Popelkovi a též našemu duchovnímu otci panu faráři Zdeňkovi Klimešovi za duchovní doprovod. Zůstanou nám pěkné vzpomínky.

Za seniory Anežka Buráňová

6

Vzpomínka na pana Prof. MUDr. Ladislava Pilku, DrSc.

Když se zarmoucená rodina a spolu s ní velký počet smutečních hostů loučili v  úterý 4. lis-topadu tohoto roku v  obřadní síni brněnského hřbitova s  panem Prof.  MUDr.  Ladislavem Pil-kou, DrSc., a následně v neděli 9. listopadu byla za zemřelého sloužena v našem kostele Všech svatých zádušní mše, vyslovil jsem pro sebe přání rozloučení se zemřelým, které by bylo

rozloučením obce, jejíž jsem starostou, a  také rozloučením mým. Rozhodl jsem se k  tomu využít možnosti Hradčovských listů, a  to právě jejich vydání v době vánočních svátků. Svátků, v průběhu kterých vzpomínáme ve svých rodi-nách i na ty, kteří již nejsou mezi námi. Prosím, věnujme svoji vzpomínku i  profesoru Pilkovi, který byl jedním z nás. Narodil se v Hradčovicích v  roce 1933, zde vyrůstal a  prožil své dětství i mládí. Zde bydlí velká část jeho nejbližší i vzdá-lené rodiny. Zde žije mnoho nás, kteří jej, ať již osobně nebo z povzdálí, znali, koho jako lékař léčil, či komu alespoň poskytl odbornou radu a pomoc. Hradčovice jsou obcí, která u příleži-tosti 75. narozenin pana profesora udělila jme-novanému čestné občanství, v novodobé historii obce jako prvnímu. Stalo se tak při oslavách 25. výročí Dechové hudby Hradčovjanky a Dnů obce v létě roku 2008. V odůvodnění rozhodnutí zastu-pitelstva obce o udělení tohoto ocenění odezněla slova nejenom o vysoké úrovni odborné erudice pana profesora, jeho přínosu pro lékařskou vědu a o ocenění výsledků celoživotní práce, kterých v  oblasti gynekologie a  porodnictví dosáhl, ale také o  jeho lásce ke  své rodné obci a  ostat-ním spoluobčanům. Pan profesor Pilka obdržel za svého života mnoho vyznamenání a ocenění

své práce. Pro jedno z nejprestižnějších si v roce 1998 odletěl do USA, do kalifornského San Fran-ciska. Byl předsedou České gynekologicko--porodnické společnosti a čestným členem řady dalších lékařských institucí. Jako lékař, vědec a pedagog napsal více jak 200 odborných stu-dií. Bez nadsázky lze říci, že Prof. Pilka výrazně vstoupil i do dějin, a to nejenom českého lékař-ství. Svým životem a prací tak zcela naplnil to, co vyjádřila Senecova slova na  jeho smuteč-ním parte vepsaná: „Život měříme skutky a ne časem.“Profesor Ladislav Pilka byl však také jedním z nás. Zajímal se o dění v naší obci a byl pra-videlným odběratelem každého vydání Hrad-čovských listů. Vzpomínám i  na  jeho zájem o  veškeré společenské a  kulturní dění v  jeho rodné obci. Rád měl zdejší kraj, jeho zvyky a tra-dice. Kolikrát mu utkvělo v  paměti i  to, čeho byl se svými vrstevníky účastníkem, např. při hodech, o  vánočních svátcích nebo zářijovém „vyvolávání na  andělku“. Měl rád naše lidové písně, které zpíval i  se sborem Hradčovských mužáků. Jedna z nich zazněla i při jeho posled-ním loučení s  námi: „S  Pánem Bohem idem od vás“. Čest jeho památce.

Doc. Dr. Jan Popelka, CSc., starosta obce

Vzpomínka po půlstoletí na HOP – 08Před nástupem na vojnu koupil můj bratr Franti-šek radio a sdělil mně: To jsem koupil pro Tebe, aby Ti nebylo po  mně tolik smutno, až budu na vojně.Časem jsem se z radia dozvěděl, že bude vychá-zet časopis ABC. Objednal jsem si tedy Ábíčko. O  něco později začala redakce ABC organizo-vat čtenářské kluby. Pověděl jsem o  tom svým kamarádům a poslali jsme do uvedené redakce přihlášku. Byli jsme přijati jako HOP – 08, Hlídka ochrany přírody s pořadovým číslem 08.Jarek Prchlík, Jožka Pijáček, Franta a Kája Doš-kovi, Pavel Javor a  já jsme začali plnit úkoly, které jsme si vždy přečetli v ABC. Nejdříve jsme mapovali výskyt chráněných rostlin a  vyráběli a rozvěšovali ptačí budky a na staré a významné stromy jsme dávali informační tabulky. Po navázání spolupráce s Muzeem Jana Amose Komenského v Uh. Brodě, zejména s jeho ředi-telem panem Dr.  Janem Pavelčíkem, jsme byli pověřováni úkoly v  širším okolí. Například jsme měli prověřit přírodní rezervaci Kovářův žleb a Vlčnovský háj ve Vlčnově, zda tam stále roste tatáž vegetace jako při vyhlášení těchto rezervací.Pan Pavelčík uměl pro dobrou věc využívat naší klukovské zvídavosti, a tak jsme jej doprovázeli ve  Lhotce k  obyvatelům do  dvou domů, které byly v  tu dobu ještě kryty doškovou střechou. Byl to dům paní Tomkové a ve Starých horách dům paní Válkové.

Pro muzeum jsme také zjistili, že v tu dobu se ve  Lhotce vaří ještě na  otevřených ohništích. Byly to opět domy paní Tomkové a  Válkové. Navíc takové ohniště měla ještě paní Šturalová a  rodina Borýskova. Pana Pavelčíka, kterého jsme doprovázeli při návštěvách těchto ote-vřených ohnišť, nejvíce zaujaly malůvky, kte-rými obyvatelky zdobily široké stěny sběrného

komína, v  němž se také udívalo maso a  klo-básy. Na  těchto stěnách se usazovaly saze a  ženy svými prsty v  těchto sazích malovaly vlnovky, kvítka, ptáčky a  jiné ozdoby. Nej-větší radost měl pan Pavelčík u paní Tomkové, která si na  jeho přání načernila prsty sazemi v  komíně a  malůvky mu vytvářela přímo na jeho archy papíru.

Boží muka nad Lhotkou (foto Josef Beneš 1949, Muzeum J. A. Komenského)

7

Dříve se 2. září na  sv. Adélu vyvolávalo, nejen ve Lhotce, ale i v okolních vesnicích. Tento zvyk byl v tu dobu v okolních vesnicích již byl zaniklý, ale ve Lhotce se ještě stále vyvolávalo. Na toto vyvolávání nás opět požádal o  doprovod pan Pavelčík. Vyvolávalo se nade Lhotkú od  Boží muky. Abychom nerušili vyvolávače, tak jsme přišli dřív, ukryli se za  naším seníkem, který stával oproti domu č. 1. Tam si pan Pavelčík zapisoval vše co zaznělo po každém sborovém hlasitém Hilééénc, hilééénc… Velmi rádi jsme také čistili a  upravovali stu-dánky. Na mezích jsme také vztyčili několik ber-liček pro dravce.Z  kronik jsme se dozvěděli, že naši předkové si vpády nepřátel sdělovali z  vyvýšených míst ohňovými signály. První naše zkouška byla úspěšná. Světelnými signály jsme komunikovali z  nejvyššího místa na  zámečku Pepčín a  tyto

signály jsme úspěšně přijímali ve Lhotce. Celou tuto akci připravil a  řídil Jožka Šobáň z Drsla-vic. Následující měsíc jsme zkoušeli dorozumět se ohňovými signály z  Pepčína na  hrad Buch-lov. Z Pepčína ohňové signály vysílal opět Jožka Šobán a  já je se souhlasem kastelána hradu Buchlov, pana Novotného, zkoušel přijmout na nejvyšším místě hradu Buchlova. To se nám nepovedlo. Žádný signál jsem nezpozoroval.Po  odchodu pana Máčalíka ze Lhotky, který byl hybnou duší osvětové činnosti ve  Lhotce, zůstala zavřená Místní lidová knihovna Lhotka. Na naši žádost nám ji pan řídící Hlavinka předal, a tak jsme my HOP – 08 každou středu půjčovali nejen dětem, ale i dospělým lidem knížky. V  kulturním domě ve  Lhotce po  odstěho-vání pana Máčalíka osiřela 16 mm promítačka filmů. Abychom mohli promítat filmy i pro veřej-nost, musel jsem absolvovat dvoudenní ško-lení promítačů filmů v Uh. Brodě. Po zkouškách jsem dostal osvědčení k promítaní filmů, avšak s dodatkem, že samostatně budu smět promítat

filmy, až dovrším 15 let. Záštitu nade mnou si vzal pan Zálešák z  Hradčovic, který také jed-nou týdně promítal filmy v  hospodě U  Holubů. A  tak jsme promítali i  filmy v  Kulturním domě ve Lhotce. Tato zajímavá činnost přilákávala množství dalších zájemců. Na  schůzky HOP – 08 začali docházet i kluci a děvčata z Drslavic a Hradčovic. Následně vznikly ve Lhotce další kluby: HOP – 601 A, který vedl Jenda Javor a HOP – 601 B, který vedl Jarek Prchlík.V  Drslavicích činnost klubů organizoval Jožka Šobáň, který byl zároveň velitelem HOP – 604.Hradčovské ochránce nejvýznamněji reprezen-tovali: František Kolek, František Macek, Ros-tislav Nevařil a  Jarmila Šobáňová, která vedla HOP – 602 A.Když se naše řady takto úspěšné rozrostly, začali jsme pořádat třídenní víkendové srazy.

Takto jsme se scházeli u  zatopeného lomu na Modré vodě za Záhorovicemi, na pasece pod hradem Buchlov, na Smrďavce nebo pod kaplí sv. Barbory v Chřibech. Několikrát jsme v zim-ním období pobývali na  Chatě Žabka za  obcí Strání. Zajímavé byly i  srazy v  lomu pod Cim-burkem. Na  tyto srazy jsme se těšili. Přijížděli na ně HOP nejen z Moravy, z Čech, ale i ze Slo-venska. Uvedené akce jme pořádali ve  spolu-práci s Okresním domem pionýrů v Uh. Hradišti a redakcí časopisu ABC. Později i s Klubem mla-dých čtenářů při Státním nakladatelství dětské knihy. Po roce 1968 i s redakcí časopisu Skaut – Junák v Praze.V  roce 1968 jsme ve  spolupráci s  okresním týdeníkem Slovácká Jiskra vyhlásili a řídili Akci Iris. Byla to celoroční akce, kde hlavními úkoly bylo mapování vzácných a  chráněných rost-lin a  živočichů, měření a  označování starých stromů a  kulturních památek. Nezapomněli jsme ani studánky, úklid přírody a  pomoc při péči o zeleň ve své obci. Přihlásilo se 121 klubů.

Tyto kluby jsme registrovali jako MPP, mladí průzkumníci přírody. Byly jim k  tomuto ozna-čení rovněž přidělovaná pořadová čísla. Bylo jen málo obcí v okrese Uherské Hradiště, ve kterých jsme neměli klub MPP.Tato veškerá činnost byla ukončená normali-zací v  roce 1970. Oficiálně jsme museli čin-nost ukončit, mnohá přátelství jsou však pevné i dnes.

Tak vzpomínal po padesáti létech Josef Chvíla Červánek

Chalupa ve Starých horách (foto Josef Beneš 1949, Muzeum J. A. Komenského)

Vánoční časTemný les za obzorem spíhora se k řece sklánívánoční čas opět přicházípíseň lásky jej provází.Hluboké ticho se rozhostív pokoji plném něhy,tvářičky dětí se rozjasní,když přijdou nové sněhy. V krbu už oheň zhasínásváteční chvíle se blížístromeček září novotouoči mé k němu vzhlíží.Stříbrná luna vycházíje plna velké láskypokoj Páně ať nás vyprovázívánočními svátky.

Jan Mrázek

Český betlémBiblický kraj Tu všechno sní a plesáKraj pohody a světlých nadějíAndělé vystupují na nebesaa v tichu nad chlévem se vznášejí A na všech stranách je teď plno spěchuKrálové ze vzdálených zemí jdouOvečky se už uložily v mechua kůzlata se loučí s pastvinou Tu hospodyně nese krajáč mlékaPřichází od kraviček v úbočíA mlynář ještě trpělivě čekáaž voda mlýnské kolo roztočí Josífek s Mařkou nesou buchtu sladkouJak to jen zavonělo po krajiA jen co budou vzadu za zahrádkouhned začnou uždibovat potají Nad ztichlým chlévem velká hvězda hořía její světlo oznamuje všemže právě tady na tom prostém ložinás Panna obdařila Ježíškem

Miroslav Kapinus

8

Hradčovské listy, zpravodaj pro občany Hradčovic a Lhotky. Vydává Obec Hradčovice, odpovědní redaktoři Petr Zemek, Josef Hruboš a Pavel Moštěk za spolupráce Jany Chrástkové. Podepsané příspěvky zasílejte e-mailem na adresu zpravodaj@hradcovice.cz nebo odevzdávejte v kanceláři obecního úřadu.

Naši jubilanti2. 1. Františka Šrámková, Lh. 14 – 80 let29. 1. Miloslav Zálešák, Hr. 231 – 90 let4. 2. Anna Klabačková, Hr. 226 – 80 let5. 2. Luděk Stolař, Lh. 68 – 75 let20. 2. Ladislav Habarta, Hr. 56 – 75 let20. 2. Josef a Věra Lidákovi, Lh 97 – 50 let od uzavření manželství20. 2. František a Marie Pochylí, Hr. 213 – 55 let od uzavření manželství26. 2. Jaroslav Kolaja, Hr. 192 – 75 let 14. 3. Marie Šrámková, Lh. 72 – 85 let20. 3. Anežka Bednaříková, Lh. 3 – 90 let

Z činnosti včelařůNastává čas ohlédnout se za  rokem, který pomalu končí. Letošek si s  námi včelaři zahrál. Brzy na jaře nás zaskočil velký nárůst počtu ohnisek moru včelího plodu ve Zlínském kraji, kde se obje-vilo více jak 50% nových ohnisek z celé republiky. Dvě stanoviště na území naší základní organizace musela být kompletně spálena, aby se zabránilo šíření nemoci, kterou zatím nelze léčit. Snůškově nebyl včelí rok také vůbec dobrý. Po počáteční dobré jarní snůšce z ovocných stromů přišla období neobvyklých několikatýdenních výkyvů počasí, sucha, suchých větrů, nebo naopak mokra, kdy včely neměly pastvu a my včelaři med. Třetí rána přišla na sklonku sezóny, kdy se potvrdily prognózy, podle kterých vlivem teplé zimy budou ve včelstvech přemnoženi škůdci a roztoči Varroa, kteří i přes veškerou snahu včelařů o udržení dobrého zdravotního stavu včel způsobují podzimní úhyny včel-stev. Vypadá to jako varování pro celou společnost, která by měla věnovat více pozornosti přírodě kolem nás. Jan Weiser – jednatel ZO ČSV

V  průběhu října jsme věno-vali čas dětem ZŠ a mateřské školy Hradčovice. Proběhly postupně přednášky pro starší děti, prvňáky a  děti z  mateř-ské školy. Obsahem předná-šek byly poznatky z  historie včelařství, hospodářský a kul-turní význam včelařství. Dětem jsem ukázal včelařské pomůcky, mohly si vyzkou-šet včelařské oblečení. Pro-hlédly si rámky s vystaveným voskovým dílem, do  kterých si včely ukládají zásoby pylu, medu a  konzervují zavíčko-váním. Viděli také, jak vypadá

tzv. matečník – buňka, ze které se líhne včelí matka. Problematika chovu včel je tak široká, že v plá-novaném čase nedošlo k projekci filmu o ošetřování včelstev během včelařského roku. Proto v příš-tím roce uděláme navazující přednášku.Největším překvapením byl zájem těch nejmenších dětí v mateřské škole. Tam dokonce děti viděly ve skleničkách živé včely a vosy a měly i ochutnávku medů. Každá přednáška měla jinou formu, přizpůsobenou věku dětí. Dalším příspěvkem k propagaci včelařství byla výstava naučných panelů v prostorách základní školy. Na panelech si děti mohly prohlédnout zajímavé názorné obrázky ze světa včel.

Miloslav Čuda – vedoucí včelařského kroužku

MikulášV ten den, 5. prosince, chodili čerti s andě-lem a Mikulášem.Už ráno, když jsem se vzbudila, mi nebylo vůbec dobře, pak to ale přešlo, a  tak jsem se vydala do školy. V druhé vyučovací hodině přišla ta očekávaná návštěva – čerti. Bylo to zrovna v matematice. Pan ředitel fotil, a proto za  námi přišla paní vychovatelka. No, ještě že přišla! Právě, když jsme počítali, ozvalo se děsivé bouchání na dveře a pak i klepání, už jsme tušili, že to jsou čerti. A byla to pravda!Po  hrůze a  strachu přišla i  veliká radost, a to hned, když se objevil překrásný vysoký Mikuláš s ještě krásnějším andělem.Už se moc těším na příští rok, i když vím, že se budu zase bát.

Vanda Čudová, 4. třída

Pátý prosinec u násZačal prosinec a  o  pět dní později chodil Mikuláš se svojí družinou. Nevím, jak to probíhalo ve  škole, protože jsem tam nebyla. Bylo mi špatně. Nás doma také nenavštívil, protože už jsme se sestrou nechtěly. Myslely jsme, že nám tedy nic nepřinese, ale opak byl pravdou.Když jsme přišly do sestřina pokoje, u okna ležela bílá taška. Rychle jsem se běžela podívat do  svého pokoje, kde také byla taška s  nadílkou jenom pro mě. Byla jsem z dárečků moc nadšená!

Denisa Mikuláštíková, 4. třída