příklady dobré praxe - rvpstary.rvp.cz/soubor/pdpg.pdf · 2008. 9. 11. · matematika a jej...

Příklady dobré praxe

pro gymnázia

PÞ�k

lady

dob

r� p

raxe

pro

gym

n�zi

a

PÞ�ru�ka vznikla v r�mci syst�mov�ho projektu Pilot G/GPa byla financov�na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. m�sta Prahy.

OBSAHSlovo na �vod

PÞ�klady dobr� praxe Ð realizace vzd�l�vac�ch oblast� v áVPJazyk a jazykov� komunikaceICT v �esk�m jazyceòvod do dalä�ho ciz�ho jazyka Vùuka �eätiny pro cizince ákoln� televize

Matematika a jej� aplikaceICT v Matematice

�lov�k a pÞ�rodaákoln� zem�pisn� str�nky PÞ�rodov�dnù stacion�Þ Zem�, voda, oheË, vzduch PÞ�rodov�dn� cvi�en� Star�m se o svoji Þeku Geologie jako samostatnù pÞedm�t

�lov�k a spole�nostJak ìili moji pÞedkov� Etick� vùchova Spolupr�ce äkoly s pedagogicko-psychologickou poradnou Pozn�v�me sv�t a naäi republiku

Um�n� a kulturaUm�leck� vùchova Estetick� vùchova

�lov�k a zdrav�T�lesn� vùchova v maturitn�m ro�n�ku

Informatika a informa�n� a komunika�n� technologieAnatomie v Matematice Tvorba komiksu o houb�ch v hodin�ch Biologie

7132024

33

394354627082

8996109121

133139

145

151158

3

PÞ�klady dobr� praxe pro gymn�zia PÞ

�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia


PÞ�ru�ka vznikla v r�mci syst�mov�ho projektu Pilot G/GPa byla financov�na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. m�sta Prahy. 3

SLOVO NA òVOD

O pÞ�ru�ce a jak s n� pracovat

V�ìen� �ten�Þi,

pÞ�ru�ka PÞ�klady dobr� praxe pro gymn�zia vznikla v r�mci projektu Pilot G/GP, kterù je spolufinancovanù z prostÞedkó ESF, st�tn�ho rozpo�tu a rozpo�tu hl. m. Prahy. V tomto projektu spolupracovalo s Vùzkumnùm �stavem pedagogickùm v Praze n�kolik gymn�zi�a prostÞednictv�m t�to publikace v�m nab�z� Þadu n�m�tó, tzv. pÞ�kladó dobr� praxe (PDP), kter� pro v�s mohou bùt inspirac� pÞi dokon�en� áVP nebo pÞi dalä� pr�ci na n�m.

PÞ�klady dobr� praxe jsou v publikaci rozd�leny do tÞ� ��st�:

¥ PÞ�klady dobr� praxe Ð realizace vzd�l�vac�ch oblast� v áVP V t�to ��sti naleznete zaj�mav� n�m�ty na vyu�ovac� hodiny a aktivity pro ì�ky, kr�tkodob� i dlouhodob� projekty, n�m�ty na vytvoÞen� integrovanùch pÞedm�tó a dalä� inspirativn� n�pady z pilotn�ch gymn�zi�. PÞ�klady jsou rozd�leny podle jednotlivùch vzd�l�vac�ch oblast� z RVP G, ke kterùm se vztahuj�.

¥ PÞ�klady dobr� praxe Ð n�stroje k hodnocen� kl��ovùch kompetenc� V t�to ��sti naleznete komplexn� a rozs�hl�, ale i menä� pÞ�klady n�strojó, pomoc� nichì lze ve äkole prov�d�t hodnocen� kl��ovùch kompetenc� ì�kó. PÞ�klady poch�zej� z pilotn�ch i nepilotn�ch gymn�zi�.

¥ PÞ�klady dobr� praxe Ð evaluace a pr�ce äkoly Tato ��st nab�z� jednotliv� n�stroje, kter� je moìn� vyuì�t pÞi prov�d�n� vlastn�ho hodnocen� äkoly. Dva pÞ�klady m�Þ� tak� do zahrani�n�ch zkuäenost�.

I kdyì jsou n�kter� pÞ�klady dobr� praxe zam�Þen� na jednotliv� pÞedm�ty, princip, na kter�m je jejich ãn�padÒ postaven, je v�täinou moìn� po �prav�ch vyuì�t tak� v dalä�ch pÞedm�tech a zuìitkovat jej jako inspiraci. To sam� plat� tak� pro ty pÞ�klady, kter� vznikly póvodn� na z�kladn� äkole Ð jejich realizace je velmi dobÞe moìn� tak� v ro�n�c�ch niìä�ho gymn�zia, pÞ�padn� i na gymn�ziu vyää�m.

Väechny pÞ�klady jsou zpracov�ny podle jednotn� osnovy. V pÞ�kladech v�novanùch vzd�l�vac�m oblastem se móìete orientovat tak� pomoc� ikon, kter� charakterizuj�, na co je PDP zam�Þen. Seznam ikon a jejich popis naleznete na konci tohoto �vodu.

Kaìdù pÞ�klad obsahuje tak� sv� c�le. C�le v ��sti v�novan� vzd�l�vac�m oblastem odkazuj� na vzd�l�vac� obory z RVP G, pÞ�padn� RVP ZV, nebo na äkoln� vùstupy v áVP gymn�zi�. C�le zam�Þen� na rozvoj kl��ovùch kompetenc� pracuj� s formulacemi z pÞ�ru�ek Kl��ov� kompetence v z�kladn�m vzd�l�v�n� (2007) a Kl��ov� kompetence na gymn�ziu (2008), kter� vydal VòP.

PÞ�klady dobr� praxe Ð n�stroje k hodnocen� kl��ovùch kompetenc�

�tyÞstupËov� äk�ly pro hodnocen� kl��ovùch kompetenc� ì�kó

Soubor indik�toró pro hodnocen� kl��ovùch kompetenc�

N�stroje hodnocen� kl��ovùch kompetenc� vyuì�vanùch v Matematice, Geografii a v �esk�m jazyce a literatuÞe

Syst�m hodnocen� kl��ovùch kompetenc� zaloìenù na hodnocen� testó a aktivit ì�kó

Komplexn� vùstupn� hodnocen� ì�kó

�tvrtletn� hodnocen� kl��ovùch kompetenc� v D�jepisu

(Sebe)hodnocen� d�jepisn�ho refer�tu a semin�rn� pr�ce

Hodnocen� kl��ovùch kompetenc� prostÞednictv�m opakovac� pr�ce z d�jepisu

Hodnocen� dovednosti psan� prostÞednictv�m hodnotic�ch rubrik

Krit�ria pro hodnocen� mluvn�ho cvi�en�

Hodnocen� kl��ovùch kompetenc� v r�mci projektu Zlepäuji se v pravopisu

Portfolio ì�ka ve Fyzice

Hodnocen� kurzu soci�ln�ch kompetenc�

PÞ�klady dobr� praxe Ð evaluace pr�ce äkoly

Syst�m dotazn�kó a jejich vyhodnocov�n� v r�mci autoevaluace äkoly

Tvorba a vyuìit� dotazn�kó pÞi autoevaluaci äkoly

�as pro u�ebn� proces

Evaluace podle skotskùch indik�toró kvality

Vlastn� hodnocen� v Beeslack Community High School ve Skotsku

Kol�ì jako netradi�n� evalua�n� metoda

Vyuìit� äachó k hodnocen� äkoln�ho klimatu v r�mci autoevaluace äkoly

163

179

186

195

210

221

229

233

237

249

256

263

269

281

285

318

329

350

367

373


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia

PÞ�ru�ka vznikla v r�mci syst�mov�ho projektu Pilot G/GPa byla financov�na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. m�sta Prahy.4 PÞ�ru�ka vznikla v r�mci syst�mov�ho projektu Pilot G/GP

a byla financov�na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. m�sta Prahy. 5

Seznam pouì�vanùch ikon

niìä� stupeË gymn�zia

vyää� stupeË gymn�zia

jednohodinov� PDP

n�kolikahodinov� PDP

v�cedenn� projekt

celoro�n� projekt

kompetence k u�en�

kompetence k Þeäen� probl�mó

kompetence komunikativn�

kompetence soci�ln� a person�ln�

kompetence ob�ansk�

kompetence pracovn�

kompetence k podnikavosti

próÞezov� t�ma Osobnostn� a soci�ln� vùchova

próÞezov� t�ma Vùchova demokratick�ho ob�ana

próÞezov� t�ma Vùchova k myälen� v evropskùch a glob�ln�ch souvislostech

próÞezov� t�ma Multikulturn� vùchova

próÞezov� t�ma Environment�ln� vùchova

próÞezov� t�ma Medi�ln� vùchova

Sou��st� PDP jsou rózn� pÞ�lohy Ð metodick� texty, uk�zky ì�kovskùch prac�, fotografie, dotazn�ky, grafy a dalä� materi�ly. N�kter� z nich jsou sou��st� textu, jin� byly d�ky sv� rozs�hlosti nebo n�ro�n�jä�mu grafick�mu zpracov�n� um�st�ny na multimedi�ln� DVD, kter� pÞ�ru�ku doprov�z�.

Na multimedi�ln�m DVD tak naleznete väechny texty PDP, kter� jsou sou��st� t�to publikace, veäker� pÞ�lohy a krom� toho tak� n�kolik metodickùch filmó. Ty vznikly k vybranùm PDP a umoìn� v�m proì�t realizaci pÞ�kladu dobr� praxe na vlastn� o�i a ãbùt pÞi tomÒ.

V textu pÞ�ru�ky v�s na pÞ�lohy uloìen� na DVD upozorn� ikona ,

metodickù film ozna�uje ikona .

Spojen� tiät�n� publikace a multimedi�ln�ho DVD v�m umoìËuje, abyste si kdykoliv vytiskli tu ��st, kterou pro svou pr�ci potÞebujete, pÞ�padn� abyste ji pouìili v elektro-nick� podob�.

PÞejeme v�m, aby v�s pÞ�klady dobr� praxe zaujaly a inspirovaly.

AutoÞi

PÞ�k

lady

dob

r� p

raxe

pro

gym

n�zi

a


Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

ICT V �ESK�M JAZYCEákola: Gymn�zium, RumburkRealiz�tor: Luk�ä Melichar Konzultant VòP: Eva Zelendov�

AnotaceVzd�l�vac� obsah oboru Informatika a informa�n� a komunika�n� technologie je sou-��st� vzd�l�v�n� ve �tyÞlet�m vzd�l�vac�m programu, resp. ve vyää�m stupni gymn�zia. áVP pak ur�uje zpósob realizace Ð zda se bude jednat o samostatnù vyu�ovac� pÞed-m�t, �i zda pójde o integraci vzd�l�vac�ho obsahu ICT do jinùch pÞedm�tó. Smyslem tohoto pÞ�kladu dobr� praxe je uk�zat integraci ��sti vzd�l�vac�ho obsahu ICT do pÞed-m�tu �eskù jazyk a literatura. Do tohoto vyu�ovac�ho pÞedm�tu jsou zahrnuty vùstupy, ve kterùch vùpo�etn� technika souvis� s p�semnùmi �i �stn�mi projevy ì�kó, kdy ICT slouì� jako prostÞedek nebo pod-pora p�semn� i �stn� komunikace. ë�ci se zabùvaj� psanùm projevem pÞ�mo v textovùch editorech, u�� se pracovat s internetem jako prostÞedkem komunikace i jako zdrojem informac� a publikovat zde sv� texty. Seznamuj� se s prac� v prezenta�n�m programu. Väechny uveden� dovednosti jsou dnes samozÞejmost� a jsou vyìadov�ny pÞi pÞijet� do v�täiny zam�stn�n�. Proto si je ì�ci mus� osvojit na vyää� neì jen laick� �rovni, a hlavn� v konkr�tn�ch situac�ch.

KontextC�lovou skupinou sledovan�ho PDP byli ì�ci prvn�ch ro�n�kó �tyÞlet�ho a vyää�ho stupn� osmilet�ho gymn�zia se väeobecnùm zam�Þen�m. Pracovn� skupinu tvoÞilo 33 ì�kó, kteÞ� na äkolu pÞiäli z róznùch Zá cel� sp�dov� oblasti. Jednotlivci se v do-vednostech a zkuäenostech s ICT zna�n� liäili. Vùuka prob�hala v po��ta�ov� u�ebn� s pÞ�sluänùm softwarovùm vybaven�m a pÞ�stupem na internet. Vzhledem k tomu, ìe po��ta�ov� u�ebna Gymn�zia v Rumburku m� pouze 18 po��ta�ó, byla vùuka organizov�na v pólenùch hodin�ch.

VùchodiskaTento pÞ�klad dobr� praxe bylo moìn� realizovat d�ky tomu, ìe u�itel �esk�ho jazyka a literatury s�m velmi dobÞe ovl�d� dovednosti ICT, kter� se v prób�hu projektu vyuì�va-ly. Jestliìe u�itel tyto dovednosti nem�, mus� äkola zajistit pÞ�tomnost odborn�ka v t�ch hodin�ch, kdy si ì�ci osvojuj� nov� ICT dovednosti. U�itel tak� mus� po��tat s t�m, ìe celù projekt zabere i mnoho �asu mimo vyu�ovac� jednotky (napÞ. pÞi internetov� komunikaci se ì�ky). Projekt integrace nevyìaduje ì�dnou zvl�ätn� podporu ze strany äkoly.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia


Jazyk a jazykov�kom

unikaceM

atematika

a jej� aplikace�lov�k

a pÞ�roda�lov�k

a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform

atikaa ICT 8 PÞ�ru�ka vznikla v r�mci syst�mov�ho projektu Pilot G/GP


Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

C�le

a) na �rovni oboró

O�ek�van� vùstupy vzd�l�vac� oblasti Informatika a informa�n� a komunika�n� technologie, RVP G. ë�k:

¥ ovl�d�, propojuje a aplikuje dostupn� prostÞedky ICT,

¥ organizuje ��eln� data a chr�n� je proti poäkozen� �i zneuìit�,

¥ orientuje se v moìnostech uplatn�n� ICT v róznùch oblastech spole�ensk�ho pozn�n� a praxe,

¥ vyuì�v� dostupn� sluìby informa�n�ch s�t� k vyhled�v�n� informac� ke komunikaci, k vlastn�mu vzd�l�v�n� a tùmov� spolupr�ci,

¥ vyuì�v� nab�dku informa�n�ch a vzd�l�vac�ch port�ló, encyklopedi�, knihoven,

¥ posuzuje tvór��m zpósobem aktu�lnost, relevanci a v�rohodnost informa�n�ch zdrojó a informac�,

¥ vyuì�v� informa�n� a komunika�n� sluìby v souladu s etickùmi, bezpe�nostn�mi a legislativn�mi poìadavky,

¥ zpracov�v� a prezentuje vùsledky sv� pr�ce s vyuìit�m pokro�ilùch funkc� aplika�n�ho softwaru, multimedi�ln�ch technologi� a internetu.

O�ek�van� vùstupy vzd�l�vac�ho oboru �eskù jazyk a literatura, RVP G. ë�k:

¥ odliäuje rózn� variety n�rodn�ho jazyka a vhodn� jich vyuì�v� ve sv�m jazykov�m projevu v souladu s komunika�n� situac�,

¥ v mluven�m projevu ovl�d� z�sady spisovn� vùslovnosti a pro ��inn� dorozum�-v�n� vhodn� uì�v� zvukov� prostÞedky Þe�i (modulace s�ly, vùäky hlasu a tempa Þe�i, um�st�n� pÞ�zvukó a pauz, spr�vn� fr�zov�n�),

¥ v mluven�m projevu vhodn� vyuì�v� nonverb�ln�ch prostÞedkó Þe�i,

¥ v p�semn�m projevu dodrìuje z�sady pravopisu a s oporou pÞ�ru�ek Þeä� sloìit�j-ä� pÞ�pady, ��inn� vyuì�v� moìnost� grafick�ho �len�n� textu,

¥ v mluven�m i psan�m projevu vhodn� vyuì�v� slohotvorn� rozvrstven� vùrazovùch prostÞedkó �eätiny,

¥ pÞi tvorb� vlastn�ho textu mluven�ho i psan�ho vyuì�v� z�kladn� principy r�toriky,

¥ efektivn� a samostatn� vyuì�v� róznùch informa�n�ch zdrojó (slovn�ky, encyklopedie, internet).

b) na �rovni kl��ovùch kompetenc�

C�le v oblasti kompetence k u�en�. ë�k:

¥ tÞ�d� informace a vyb�r� relevantn� informace pro ur�it� t�ma,

¥ hled� souvislosti mezi z�skanùmi informacemi, propojuje informace se svùmi dosavadn�mi poznatky,

¥ uspoÞ�d� pÞehledn� z�skan� informace.

C�le v oblasti kompetence komunikativn�. ë�k:

¥ vol� optim�ln� jazykov� prostÞedky vzhledem k tomu, jakùm zpósobem komunikuje (jakùmi prostÞedky),

¥ rozliäuje pÞ�nosy a limity informa�n�ch technologi�, kter� pouì�v� ke komunikaci, je si v�dom rizik spojenùch s jejich pouì�v�n�m,

¥ v diskusi srozumiteln� sd�luje a vysv�tluje sv� myälenky, postoje, argumenty, s�m diskutuje k v�ci,

¥ pr�ci svou nebo tùmu prezentuje tak, ìe zvol� (s�m navrhne, porad� se se zkuäen�jä�m) optim�ln� formu vzhledem k zad�n� nebo tomu, jak�ho ��inku chce dos�hnout.

c) na �rovni próÞezov�ho t�matu Osobnostn� a soci�ln� vùchova

V oblasti postojó a hodnot m� PDP ì�kovi pomoci:

¥ uv�domit si hodnotu lidsk� spolupr�ce.

V oblasti v�domost�, dovednost� a schopnost� m� próÞezov� t�ma ì�kovi pomoci:

¥ tvoÞit kvalitn� mezilidsk� vztahy, br�t ohled na druh�; bùt si v�dom svùch pr�v, z�vazkó a zodpov�dnosti v r�mci skupiny i pr�v a z�vazkó druhùch,

¥ um�t spolupracovat.

d) na �rovni próÞezov�ho t�matu Medi�ln� vùchova


¥ rozezn�vat spole�enskou a estetickou hodnotu sd�len� v róznùch s�miotickùch k�dech, zvl�ät� sd�len� v mateÞsk�m jazyce (podpora rozvoje jazykov� kultury) a obrazovùch sd�len�.

V oblasti v�domost�, dovednost� a schopnost� m� PDP ì�kovi pomoci:

¥ nau�it se vyhodnocovat kvalitu a vùznam informa�n�ch zdrojó.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Realizace Ð postup a metodyV �vodn� hodin� u�itel ì�ky sezn�mil s obsahem a organizac� integrace ICT do �esk�ho jazyka. Pomoc� dotazn�ku byla zjiät�na �roveË dovednost� ì�kó pÞi pr�ci s programy MS Word, MS FrontPage (pÞ�padn� jin� tvorb� www) a MS PowerPoint. Na z�klad� z�skanùch informac� byla upÞesn�na �roveË pr�ce s jednotlivùmi aplikacemi. ë�ci byli tak� sezn�meni s t�m, ìe pólen� hodiny (kaìdù tùden jedna) budou prob�hat v laboratoÞi vùpo�etn� techniky. B�hem äkoln�ho roku se ì�ci nejprve nau�ili pracovat s textovùmi dokumenty, potom si vytv�Þeli webov� str�nky, pracovali s www prostÞed�m a nakonec se zam�Þili na tvorbu po��ta�ov� prezentace.

Vùuka Wordu prob�hala v samostatnùch hodin�ch, kaìd� s jinùm typem �koló. Protoìe ì�ky nebylo potÞeba seznamovat s prostÞed�m Wordu, mohl bùt hned zad�n prvn� �kol Ð napsat report�ì ze seznamovac�ho pobytu ì�kó prvn�ch ro�n�kó a vloìit do n� dopro-vodn� obr�zky. S takto pÞipravenùm textem ì�ci d�le pracovali. Upravovali jej podle z�sad typografie, zlepäovali �len�n� textu, upravovali obr�zky, aby l�pe ãzapadalyÒ do textu.

V pólenùch hodin�ch bylo moìno tak� nav�zat na vùuku gramatiky. Procvi�ov�n� l�tky prob�halo op�t ve Wordu. ë�ci doplËovali odpov�di do cvi�en�, a museli tedy aplikovat znalosti form�tov�n� textu. Tato ��st byla nejkratä�, protoìe ì�ci tuto dovednost dobÞe znali a nav�c pr�ce s textem je sou��st� i jinùch pouì�vanùch programó.

Dalä� vùuka Wordu prob�hala formou projektu webovù �asopis. ë�ci se nejdÞ�ve sezn�-mili s róznùmi moìnostmi publikov�n� na internetu. Prohl�dli si str�nky vytvoÞen� róznùm zpósobem. Ten nejjednoduää� si pÞ�mo vyzkouäeli a kaìdù si vytvoÞil svój osobn� blog. PÞi jeho tvorb� ì�ci museli dodrìovat z�kladn� pravidla grafiky webov� prezentace. N�vrh u�itele vytvoÞit äkoln� webovù �asopis (pÞi prohl�ìen� webu ì�ci uì na takov� �asopisy narazili) tÞ�da pÞijala. NejdÞ�ve si ì�ci museli vymyslet podobu �asopisu, jeho n�zev a obsah, v�etn� rubrik. Protoìe se takov� n�pady nedostavuj� jen ve äkole, ale sp�äe doma, bylo vytvoÞeno internetov� f�rum, kde mohla cel� tÞ�da o n�padech tùkaj�c�ch se �asopisu kdykoli diskutovat. Vùsledkem diskus� byla grafick� podoba str�nek a logo �asopisu. ë�ci se tak� domluvili na tom, o �em se bude ps�t.

PÞiäel �as nau�it se pracovat s MS FrontPage. NejdÞ�ve se str�nky vytv�Þely spole�n� podle n�vrhu ì�kó. Kdyì uì si kaìdù osvojil z�klady tvorby www, mohl za��t praco-vat na sv� rubrice nebo sv�m konkr�tn�m �l�nku. Snahou bylo vyuì�t �asopis tak� k prezentaci ì�kovskùch prac� z jinùch hodin (napÞ. k vystaven� liter�rn�ch prac�, kter� vznikly pÞi tvór��m psan� v hodin�ch literatury). Kdyì byly pÞipraven� texty a vlastn� celù �asopis v publikovateln� podob�, bylo moìn� ho zveÞejnit. V t�to f�zi projektu byli ì�ci sezn�meni s moìnostmi zveÞejËov�n� na webu. Jedna metoda byla vybr�na a ì�ci se ji nau�ili samostatn� pouì�vat. PÞed vyd�n�m webov�ho �asopisu uspoÞ�dali ì�ci ve äkole menä� reklamn� akci a svój webovù �asopis sami prezentovali.

Se zveÞejn�n�m �asopisu se objevila i ot�zka ochrany autorskùch pr�v, proto i t�to problematice bylo v projektu v�nov�no m�sto, a to sp�äe formou fiktivn�ch probl�mó, ot�zek, jeì ì�ci museli Þeäit s vyuìit�m znalosti z�konó. ë�ci se d�ky tomu dozv�d�li, kdo a jak móìe nakl�dat s vytvoÞenùmi texty a jak� texty naopak mohou vyuì�vat oni. Druhù pÞ�nos, kterù se objevil se zveÞejn�n�m �asopisu, byla zp�tn� vazba ze strany ve-Þejnosti Ð to, jak jejich pÞedstavy vn�maj� ostatn�. ë�ci museli reakci veÞejnosti pochopit a reagovat na ni. Osv�d�ilo se v�novat n�kterou hodinu pr�v� diskusi o zp�tn� vazb�.

Z debaty mohou vyplynout zaj�mav� �pravy, zm�ny a z�v�ry. Tyto podklady mohou d�l zpracov�vat ì�ci, nebo je móìe vyuì�t i vyu�uj�c� (napÞ. pÞi pr�ci se slohovùmi �tvary, kter� se v �asopise budou objevovat, pÞi zpracov�v�n� informac� apod.).

Posledn� ��st integrace ICT v �esk�m jazyce byla �zce propojena se slohovùm vùcvikem mluven�ho projevu. ë�ci byli v �vodn�ch hodin�ch tohoto celku sezn�meni s moìnost-mi vyuìit� programu PowerPoint a se spr�vnùmi z�sadami vytv�Þen� dobr� prezentace. Osv�d�ilo se pracovat uì s prezentacemi vytvoÞenùmi, v nichì ì�ci sami dok�ìou odhalit chyby. Po z�kladn�m sezn�men� s programem se ì�ci pustili pÞ�mo do vytv�Þen� vlastn� prezentace. Dóleìit� bylo zvolit vhodn� t�ma prezentace. Op�t se osv�d�ila spolupr�ce s ostatn�mi vyu�uj�c�mi ve äkole. ë�ci si mohli zvolit t�ma, kter� se tùkalo ��sti obsahu n�kter�ho vyu�ovac�ho pÞedm�tu. Druhou moìnost� byla prezentace osobn�ch z�jmó. Krom� pr�ce pÞ�mo s po��ta�em byl dóleìitù i mluvenù projev ve sloho-vùch hodin�ch. Znalosti a dovednosti z t�chto hodin ì�ci vyuìili pÞi vlastn� prezentaci. Vhodnùm doplËkem bylo tak� nat��en� n�kterùch projevó na video, a tedy moìnost se k nim vracet a rozeb�rat je.

Integrace ICT do �esk�ho jazyka Ð metodickù film

Vyuìit� zdroje, pomócky a zpósob jejich vyuìit�K realizaci tohoto pÞ�kladu dobr� praxe je zapotÞeb� u�ebna s po��ta�em pro kaìd�ho ì�ka. Po��ta� mus� m�t pÞipojen� k internetu a mus� obsahovat z�kladn� softwarov� vybaven� (syst�m Windows a programy Microsoft Office, tj. MS Word, MS PowerPoint a MS FrontPage). Väechny dalä� didaktick� materi�ly lze �erpat z internetu. Vùhodou je, jestliìe ì�ci maj� uveden� technologie tak� doma, kde vyuìij� jeät� dalä� komunika�n� programy, napÞ. ICQ.

Reflexe sledovan�ho pÞ�kladu dobr� praxeHlavn�m zdrojem pro ov�Þov�n� dosaìen� c�ló bylo hodnocen� vùsledkó �innosti samot-nùch ì�kó. V prób�hu pr�ce je tÞeba stanovit d�l�� c�le, tedy co pÞesn� maj� ì�ci z dan� aktivity ovl�dat. Dalä� aktivita toto osvojen� ov�Þ�. Dosaìen� d�l��ch c�ló bylo vid�t i v z�v�-re�n� tvorb� �asopisu, kde ì�ci museli sv� dovednosti pouì�t. ë�ci pÞedem znali krit�ria hodnocen� jednotlivùch �innost� a pÞ�pravy konkr�tn�ch �l�nkó pro �asopis. Probl�m s evaluac� by nastal, kdyby hodnocen� pósobilo jako demotivuj�c�. ë�ci by se b�li sami pÞisp�vat, aby si sv� hodnocen� nezkazili. Je tedy potÞeba ocenit uì samotnou iniciativu.

Vyu�uj�c� jinùch pÞedm�tó se shodli na tom, ìe uìivatelsk� dovednosti ì�kó pÞi pr�ci s vùpo�etn� technikou se b�hem äkoln�ho roku zlepäovaly. Jejich skute�n� osvojen� bude d�le ov�Þov�no ve väech vyu�ovac�ch pÞedm�tech, kde se budou ì�ci s ICT aktivn� setk�vat. I ostatn� pedagogov� ale mus� db�t na dodrìov�n� technick� str�nky zpracov�n� zadan�ho �kolu. NapÞ. se nesm�j� spokojit pouze s obsahem semin�rn� pr�ce, ale mus� si vä�mat i form�ln� str�nky, kterou by ì�k m�l zvl�dnout pr�v� d�ky �innostem popsanùm v tomto pÞ�kladu.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Shrnut� a zhodnocen� kvality pÞ�kladu dobr� praxeë�ci se zprvu s nadäen�m pustili do pr�ce. V prób�hu hodin se pak za�ali potùkat s probl�my, kter� pro n� byly do ur�it� m�ry nov� a nezvykl�:

¥ tato aktivita pÞedstavovala mnoho pr�ce Ð tÞeba i doma mimo vyu�ovac� hodiny,

¥ museli dodrìovat pÞi tvorb� jist� pravidla, kter� jako by omezovala jejich vlastn� individualitu,

¥ m�li malou pozitivn� zp�tnou vazbu.

Projekt m�l tak� hlubä� dopady na kolektiv i klima tÞ�dy neì tradi�n� vùuka. ë�ci zde dostali �ast�ji prostor prezentovat svou vlastn� osobnost pÞed ostatn�mi, coì n�kteÞ� nemaj� r�di. TÞ�da se musela v�ce nau�it pÞij�mat druh�, mnohem l�pe spolupracovat. ë�ci si �innosti rozd�lovali sami, a tak mohli zjiäéovat, ìe neshody jsou pak pÞi pr�ci a v jej�ch vùsledc�ch zn�t. Vid�li, ìe bez ochoty spolupracovat nedos�hnou ì�douc�ho vùsledku, naopak spoj�-li �sil� dohromady, dos�hnou vùsledkó mnohem lepä�ch neì jednotlivec. Individu�ln� rozd�ly vyplynuly na povrch hned v za��te�n�ch f�z�ch tvorby �asopisu, kdy se diskutovalo o jeho zam�Þen� a budouc�m obsahu.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxePÞ�klad dobr� praxe je vyuìitelnù ve väech äkol�ch, nevyìaduje ì�dn� specifick� potÞe-by, krom� u�itele vybaven�ho ICT dovednostmi a po��ta�ov� u�ebny. Je pÞenositelnù jako n�pad, kterù si mohou u�itel� d�le po sv�m rozv�jet, aby uplatnili tak� svoji osob-nost. U�itel móìe m�t sv� vlastn� pl�ny, jak vytvoÞenù �asopis d�le vyuì�vat napÞ�klad v �esk�m jazyce a literatuÞe.

Dalä� zdroje informac� k pÞ�kladu dobr� praxewww.zavit.euweb.cz Ð samotnù �asopis www.lukasmelichar.eu Ð osobn� str�nky realiz�tora projektu, kde je projekt pops�n, v�etn� konkr�tn�ch uk�zek z hodin

Kontaktn� osobaLuk�ä Melichar www.lukasmelichar.eu

òVOD DO DALáêHO CIZêHO JAZYKA

ákola: Gymn�zium Ladislava Jaroäe, Holeäov Realiz�tor: Jan Urban Konzultant VòP: Gabriela Baladov�

AnotaceJazykov� propedeutika je novùm volitelnùm pÞedm�tem, jenì doplËuje Francouzskù a N�meckù jazyk, kter� Gymn�zium v Holeäov� zahrnulo do sv�ho äkoln�ho vzd�l�va-c�ho programu. Podle vzoru mnoha evropskùch äkol poj�m� jazykovou propedeutiku (ãjazykovou pÞ�pravkuÒ) jako �vod do dalä�ho ciz�ho jazyka. Smyslem zaÞazen� tohoto vyu�ovac�ho pÞedm�tu je pÞipravit ì�ky na ìivot v mnohojazy�n� evropsk� spole�nosti a na celoìivotn� u�en� se ciz�m jazykóm. Z�m�rem je rozv�jen� takovùch dovednost�, kter� ì�kóm usnadn� u�it se ciz� jazyky, ale i jazyk mateÞskù. Aktivitami ãjazykov� pÞ�pravkyÒ chce gymn�zium zprostÞedkovat spole�n� objevov�n� jazykov� a kulturn� odliänosti, kter� väak nen� pÞek�ìkou porozum�n�. U�en� se dalä�mu ciz�mu jazyku je v tomto pÞedm�tu br�no jako dobrodruìn� objevov�n� nezn�ma.

KontextC�lovou skupinou pÞ�kladu dobr� praxe byli ì�ci sekundy, tedy druh�ho ro�n�ku osmilet�ho studia. TÞ�da byla rozd�lena (podle vlastn�ho vùb�ru ciz�ho jazyka) na dv� skupiny po 15 ì�c�ch. V sekund� ì�ci za��naj� se studiem dalä�ho ciz�ho jazyka s jednohodinovou dotac�. Vzd�l�vac� obsah je zam�Þen na jazykovou propedeutiku. Od tercie aì do okt�vy pokra�uj� v tomto ciz�m jazyce s tÞ�hodinovou tùdenn� dotac�.

VùchodiskaVytvoÞen� nov�ho pÞedm�tu bylo iniciov�no vyu�uj�c�mi N�meck�ho a Francouzsk�ho jazyka. V tzv. audioor�ln�m obdob� vùuky jazyka vid�li moìnost podchytit a motivovat ì�ky niìä�ho gymn�zia pro studium dalä�ho ciz�ho jazyka a pÞipravit je na jeho intenzivn� vùuku. PÞ�klad dobr� praxe se v�nuje pouze Francouzsk�mu jazyku.

N�kolik zahrani�n�ch st�ì� umoìnilo realiz�torovi tohoto projektu sezn�mit se s mnoì-stv�m pedagogick� literatury, CD a metodickùch materi�ló, kter� lze v jistùch obm�n�ch aplikovat v �esk�m prostÞed�. Vùuka ciz�ho jazyka ve Francii b�ìn� za��n� paraleln� s vù-ukou fonetiky, coì u�itele na äkole inspirovalo. Veden� äkoly zajistilo vybaven� jazykov� laboratoÞe, dataprojektor a interaktivn� tabule, kter� byly nutn� pro zajiät�n� pÞedm�tu.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Dalä�m faktorem, kterù ovlivnil vytvoÞen� nov�ho pÞedm�tu, byla moìnost zaÞadit tento volitelnù pÞedm�t jiì od druh�ho ro�n�ku osmilet�ho studia. ákola k tomuto ��elu vyuìila 1 disponibiln� hodinu. Vùznamn� byla i moìnost n�kupu zahrani�n�ch materi�ló (pÞedevä�m nahr�vek rodilùch mluv��ch) jako nezbytn� sou��sti audio-or�l-n� vùuky a pro n�cvik vùslovnosti.

C�leákola si pro tento volitelnù pÞedm�t stanovila vlastn� c�le. V pÞ�pad� ãjazykov� pÞ�prav-kyÒ jako �vodn� ��sti voliteln�ho pÞedm�tu Francouzskù jazyk (N�meckù jazyk) jde o to:

¥ rozv�jet u ì�kó pozitivn� postoje k jazykov� rozmanitosti, a tak je pÞipravovat na ìivot v jazykov� a kulturn� róznorod� evropsk� spole�nosti,

¥ rozv�jet tzv. metalingvistickou kompetenci, tj. dovednosti a znalosti, kterùch ì�ci efektivn� vyuìij� pÞi n�sleduj�c�m u�en� zvolen�mu ciz�mu jazyku/zvolenùm ciz�m jazykóm.

Princip jazykov� propedeutiky spo��v� v tom, ìe ì�k proch�z� takovùmi aktivitami, kter� mu umoìn� uv�domit si pestr� jazykov� bohatstv�, jeì ho obklopuje, rozpoznat arbitr�rn� povahu jazykó, a t�m se odpoutat od sebestÞedn�ho nahl�ìen� na jazyky a kultury. Pouìit� komparativn� postupy otev�raj� novou pozn�vac� perspektivu, nejde zde o rozpozn�v�n� chyby, jak je v didaktice ciz�ch jazykó obvykl�.

V zadanùch �kolech ì�ci rozv�jej� schopnost diskriminace nezn�mùch hl�sek a pokou-äej� se je imitovat, ment�ln� se pÞipravuj� na jinakost zvukov�ho pl�nu ciz�ch jazykó. Jindy ì�ci rozv�jej� analytickou schopnost pozorov�n�m opakuj�c�ch se jazykovùch struktur a odvozov�n�m pravidel v dan�m jazyce napÞ�klad pro tvorbu slov nebo skladbu v�ty.

Propedeutika je zprostÞedkov�na jako spole�n� objevov�n� jazykov� a kulturn� od-liänosti, kter� väak nen� pÞek�ìkou porozum�n�. U�en� ciz�mu jazyku je pÞedstaveno jako dobrodruìn� objevov�n� nezn�ma. Z�m�rem je rozv�jen� takovùch dovednost�, kter� usnadn� u�en� ciz�mu jazyku i jazyku mateÞsk�mu.

Podstatnùm c�lem jazykov� pÞ�pravky je zbavit ì�ky ostychu pÞed ciz�mi jazyky, vzbudit v nich z�jem o n�, d�t jim moìnost, aby se sami rozhodli, jakùm jazykóm se cht�j� v budoucnosti u�it. Propedeutika z�roveË rozv�j� vztah k mateÞätin� a zakot-vuje vlastn� jazykovou a kulturn� identitu.

C�lem vùchovnùch a vzd�l�vac�ch strategi� na hodin�ch jazykov� pÞ�pravky je vytvoÞit motivuj�c� studijn� prostÞed�, v n�mì budou m�t ì�ci dostatek pÞ�leìitost� k rozv�jen� väech kl��ovùch kompetenc�, a tedy k osvojen� si dóleìitùch v�domost�, dovednost�, postojó a hodnot, kter� pak dok�ì� vyuì�t ve sv�m osobn�m i profesn�m ìivot�.

Realizace Ð postup a metodyPÞ�pravn� f�ze pÞ�kladu dobr� praxe za�ala ve III. �tvrtlet� äkoln�ho roku. V prim� prob�hla instruktivn� beseda o z�m�rech a c�lech jazykov� propedeutiky a ì�ci se po konzultaci s rodi�i mohli rozhodnout, kterù dalä� ciz� jazyk budou studovat. Pot� ì�ci vyplnili pÞihl�äky s volbou jazyka a byly vytvoÞeny studijn� skupiny z�jemcó o N�meckù a Francouzskù jazyk. Francouzätina m�la m�rnou pÞevahu (18 ì�kó) nad n�m�inou (14).

Vzd�l�vac� obsah s kl��ovùmi kompetencemi byl za�len�n do áVP. Krom� tradi�n�ch textó byly vyuìity zahrani�n� u�ebnice s CD-ROM Ð Phon�tique en dialogues (modern� francouzsk� u�ebnice fonetiky v dialoz�ch pro za��te�n�ky), Praktickù kurz francouz-sk� vùslovnosti (nahr�vky rodilùch mluv��ch na kazet�ch, autorka Jarmila Jane�kov�, nakladatelstv� LEDA), u�ebnice francouzätiny pro za��te�n�ky On y va I. ákola vyuìila i dostupn� fonetick� materi�ly z pedagogickùch st�ì� ve Francii a N�mecku a diplo-movou pr�ci na t�ma Metodickù n�stin fonetickùch cvi�en� pro �esk� studenty (od za��te�n�kó po pokro�il�).

B�hem dvoum�s��n� realizace pÞ�kladu dobr� praxe se vùrazn� nezm�nilo uspoÞ�d�n� vztahó mezi ì�ky navz�jem �i mezi ì�kem a u�itelem. Naopak ì�ci byli od prvn�ch hodin siln� motivov�ni k vùuce zvolen�ho jazyka a zÞejm� by ani po roce nem�nili sv� rozhodnut�. Od prvn�ch hodin byly uplatn�ny b�ìn� zpósoby komunikace, jako pouì�v�n� äkoln�ch pÞ�kazó v dan�m jazyce, za�len�n� ì�kó do francouzsk� �i n�meck� komunity (jsou oslovov�ni jm�ny v pÞ�sluän�m ciz�m jazyce, dozv�daj� se nen�silnou formou re�lie studovanùch zem�, v hodin� je obklopuj� doplËkov� materi�ly spojen� se studovanùm jazykem Ð fotografie n�meckùch �i francouzskùch m�st, mapy, pohled-nice, prospekty, let��ky, pl�nky, katalogy cestovn�ch kancel�Þ�, cizojazy�n� kalend�Þe).

ë�kóm byl poskytnut prostor pro zp�tnou vazbu vztahuj�c� se k dan� aktivit�, napÞ�-klad si sami vol� typ sout�ì� k procvi�ov�n� slovn� z�soby, kterou znaj� jiì z anglick�ho jazyka, sami si Þeknou o zopakov�n� vùslovnosti �i o transkripci.

PÞ�klad dobr� praxe byl realizov�n v u�ebn� hudebn� vùchovy, kde je k dispozici technick� vybaven� (pÞehr�va� kazet i CD-ROM, tabule magnetick�, klasick� i s notovou osnovou k naps�n� p�sn�, klav�r). Vùuku jazykov� propedeutiky äkola realizuje tak� v jazykov� u�ebn� a v kmenov� tÞ�d� sekundy, kde jsou tyt�ì materi�ln� podm�nky.

PÞ�klad dobr� praxe ve vùuce ciz�ho jazyka se odliäuje od b�ìn� praxe t�m, ìe se-tk�n� s jazykem za��n� o jeden rok dÞ�ve. òvodn� audioor�ln� kurz, kterù b�ìn� ì�ci absolvovali v m�s�ci z�Þ�, mohou nyn� v klidu, pe�liv� a velmi systematicky realizovat po celù äkoln� rok.

òvod do dalä�ho ciz�ho jazyka Ð metodickù film


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit�

¥ st�vaj�c� dostupn� didaktick� materi�ly a pomócky vyroben� u�iteli nebo ì�ky (finan�n� prostÞedky nav�c nebyly poskytnuty),

¥ u�ebnice a pracovn� seäity On y va I s audio CD,

¥ francouzsk� u�ebnice Phon�tiques en dialogues s audio CD,

¥ pracovn� listy zhotoven� ve äkole (pro procvi�en� vùslovnosti jevó obsahuj�c�ch n�ro�n�jä� fon�m, kterù nem� v �eätin� prot�jäek nebo obt�ìn�jä� hl�skov� kombinace vyìaduj�c� n�ro�n�jä� artikulaci),

¥ CD pÞehr�va� (nahr�vky vùslovnosti rodilùmi mluv��mi bez sledov�n� grafick� pÞedlohy),

¥ rozliäovac� testy (pro n�cvik diskriminace prvkó fonologick�ho syst�mu a k vyuìit� imitace spr�vn� vùslovnosti),

¥ poslechov� testy (ì�ci v nich ozna�uj� v�tu vyslechnut� dvojice v�t jen nepatrn� se zvukov� liä�c�ch, vùznamov� väak zcela odliänùch),

¥ b�sni�ky doplËuj�c� n�cvik spr�vnùch vùslovnostn�ch n�vykó a ur�en� t�ì k memorov�n�),

¥ hry (hled�me �i tvoÞ�me stejn� zn�j�c� �i stejn� zvukov� zakon�en� slova)

¥ texty z u�ebnice (n�cvik hlasit�ho �ten� or�ln� probranùch textó se snahou co nejv�ce se pÞibl�ìit vùslovnosti sp�kró),

¥ magnetick� tabule (pro reprodukci jednoduchùch dialogó pomoc� obr�zkó),

¥ tabule s notovou osnovou (pro z�pis p�sn� s francouzskou abecedou i s fonetickùm pÞepisem),

¥ klav�r, elektrick� kl�vesy (pro doprovod zp�vu francouzskùch p�sn�),

¥ mapa Francie (k sezn�men� s francouzskùmi re�liemi a sociokulturn�mi prvky),

¥ ì�ky zhotoven� barevn� listy s francouzskùmi kÞestn�mi jm�ny,

¥ kostky, domino (k procvi�en� z�kladn�ch ��slovek),

¥ webov� str�nky, noviny �asopisy, reklamn� a propaga�n� materi�ly (k popisu obr�zkó se zakrytùm textem, k reprodukci obsahu interview,

¥ interaktivn� tabule.

Reflexe sledovan�ho pÞ�kladu dobr� praxeO dlouhodobùch vùsledc�ch vyu�ovac�ho pÞedm�tu Jazykov� propedeutika se zat�m ned� hovoÞit, jde o novù pÞedm�t v naä� äkole a je tedy v prvotn� f�zi ov�Þov�n�. Prvn�, d�l�� vùsledky v cvi�en� jazykov� pam�ti, v rozezn�v�n� a napodobov�n� ciz�ch hl�sek a n�cvik p�sn�, ��ast v hr�ch a sout�ì�ch uk�zaly, ìe ì�kóm se podaÞilo postupn� zdol�-vat obt�ìe cizojazy�n� vùuky a vytvoÞit si pozitivn� vztah ke studiu dalä�ho ciz�ho jazyka.

B�hem prvn�ch m�s�có vùuky nov�ho vyu�ovac�ho pÞedm�tu Jazykov� propedeutika se podaÞilo dos�hnout, ìe ì�ci um� napÞ�klad:

¥ rozliäit poslechem hl�sky neexistuj�c� v mateÞätin� ì�kó,

¥ element�rn� se dorozum�t bez ohledu na chyb�j�c� spole�nù jazykovù k�d pomoc� gest a mimiky,

¥ upevËovat pam�é k osvojov�n� slov i delä�ch sekvenc� za ��elem pozd�jä�ho studia ciz�ho jazyka,

¥ reagovat na mluven� slovo, ��mì jsou pÞipraveni na komunikativn� situace. Vùuka ì�ky siln� motivovala k dalä�mu u�en� dan�ho jazyka. PÞedstava o c�lech pÞ�kla-du dobr� praxe pln� korespondovala s person�ln�mi, �asovùmi, finan�n�mi a technickù-mi moìnostmi äkoly. K ì�dnùm neo�ek�vanùm vùkyvóm nedoälo.

PÞi vyhodnocen� realizace vzd�l�vac�ho obsahu byly pouìity n�sleduj�c� metody monitoringu a evaluace:

¥ Þ�zenù rozhovor,

¥ dotazn�k,

¥ poslechovù test,

¥ srovn�vac� test,

¥ rekonstituce rozhovoró,

¥ francouzsk� evalua�n� testy Tests dÔ�valuation, niveau d�butant, CLE International, www.cle-inter.com).

PÞi realizaci pÞ�kladu dobr� praxe se uk�zala n�kter� specifika ve vùslovnosti ì�kó, a to r��kov�n�, mluven� nosem, vyslovov�n� moravsk�ho zavÞen�ho ãeÒ, coì oväem bylo pro vùuku francouzsk�ho jazyka pozitivn� a nebr�nilo n�cviku spr�vn� vùslovnosti. U n�-kterùch ì�kó byla jejich hyperaktivita vyuìita pÞi hr�ch, volnùch dialoz�ch a sout�ì�ch.

Vùsledky tohoto pÞ�kladu dobr� praxe vyuìij� tak� u�itel� dalä�ch ciz�ch jazykó (n�-meck�ho, rusk�ho) tak, aby paraleln� existovaly 2Ð3 skupiny Jazykov� propedeutiky v róznùch jazyc�ch od druh�ho ro�n�ku (sekundy) osmilet�ho studia a pak v n�vaznosti za�ali (v tercii) s intenzivn� vùukou dalä�ho ciz�ho jazyka, jehoì pÞ�pravku ì�ci absol-vovali v pÞedch�zej�c�m ro�n�ku. Ide�ln� by bylo dos�hnout 2Ð3hodinov� dotace pro Jazykovou propedeutiku.

Do vzd�l�vac�ho obsahu Jazykov� propedeutika by se daly integrovat n�kter� o�ek�van� vùstupy ze vzd�l�vac�ch oboró Hudebn� vùchova a Vùtvarn� vùchova a tak� n�kter� tematick� okruhy próÞezovùch t�mat Vùchova k myälen� v evropskùch a glob�ln�ch souvislostech (napÞ. Objevujeme Evropu a sv�t) a Multikulturn� diference (napÞ. Kulturn� diference).


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Shrnut� a zhodnocen� celkov� kvality pÞ�kladu dobr� praxeJazykov� propedeutika je zaÞazena do sekundy jako pÞ�pravka samotn� vùuky dalä�ho ciz�ho jazyka (francouzätina, n�m�ina). Pomoc� n�slechó a tr�nov�n� vùslovnosti si kla-de za c�l nejen pÞipravit ì�ky na samotnou vùuku francouzätiny �i n�m�iny, ale z�roveË pÞedstavuje vyu�ov�n� t�chto jazykó jako dobrodruìn� objevov�n� nezn�ma.

Stanoven� c�le se zat�m daÞ� plnit. Pomoc� francouzskùch p�sn� se podaÞilo zvl�dnout v�z�n� slov ve v�t� a udrìet potÞebnou intonaci. Spelov�n�m se ì�ci nau�ili vn�mat odliän� hl�sky v ciz�m jazyce. Sledov�n�m u�itele pÞi vyslovov�n� odliänùch hl�sek se ì�ci nau�ili imitovat a pot� kontrolovat pr�ci rtó pomoc� zrc�tek. Velmi vhodnou pÞed-lohou pro napodobov�n� spr�vn� vùslovnosti, zejm�na obt�ìn�jä�ch ��st�, kter� nemaj� obdobu v �esk�m jazyce, se uk�zalo procvi�ov�n� n�ro�n�jä� artikulace poslechem CD nahr�vky rodilùch mluv��ch.

Tato metoda je zaÞazov�na do kaìd� hodiny formou fonetickùch rozcvi�ek. Osv�d�ila se i metoda poslechu nahr�vek rodilùch mluv��ch se sledov�n�m obr�zkó na magne-tick� tabuli, kter� pÞibliìuj� situaci, z n�ì text �erp�, a postupn� reprodukce slyäen�ho textu od monologu po dialog. Velkou motivac� pro tÞin�ctilet� ì�ky jsou hry, sout�ìe a kv�zy, pÞi kterùch upevËuj� slovn� z�sobu, vùslovnost a tr�nuj� hravou a z�bavnou formou pam�é. Pozitivn�m jevem jsou i rozliäovac� testy Ð autoevaluace, formou hry �i sout�ìe skupin, s c�lem upoutat pozornost na zvukovou str�nku jazyka.

V prób�hu vùuky se daÞ� plnit kompetence nejen komunikativn�, ale i k u�en� �i soci-�ln� a person�ln�. V hodin�ch jsou realizov�na próÞezov� t�mata Vùchova k myälen� v evropskùch a glob�ln�ch souvislostech s tematickùm okruhem Objevujeme Evropu a sv�t, d�le Multikulturn� vùchova s tematickùm okruhem Kulturn� diference. Skupina z��astn�nùch ì�kó participuje na prób�hu vyu�ovac� hodiny, sami si vytv�Þej� u�ebn� pomócky, doplËuj�c� materi�ly, staraj� se o estetickou vùzdobu u�ebny se zam�Þen�m na zemi vyu�ovac�ho jazyka (Francie, N�mecko). N�kter� skupinov� sout�ìe a kv�zy jsou schopni si organizovat a vyhodnotit sami jen s dohledem vyu�uj�c�ho. PÞ�leìitost pro zlepäen� je i v navùäen� disponibiln� hodiny na 2Ð3 tùdn�, aby byla pln� zabezpe-�ena kontinuita vùuky v n�sleduj�c�ch letech.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeOpakovan� realizace tohoto pÞ�kladu dobr� praxe je finan�n� udrìiteln�, z�kladn� studijn� materi�ly a u�ebn� pomócky jsou b�ìn� k dispozici. Do budoucna je väak tÞeba po��tat s rozä�Þen�m novùch modern�ch u�ebn�ch pÞ�strojó (dataprojektory, interaktivn� tabule, po��ta�e aj.), bez kterùch se modern� pedagogika jiì neobejde. Pro pozorovan� aktivity je moìn� vhodn� vyuì�t i nahr�v�n� ì�kó na CD a jejich zp�tn� dom�c� kontrola.

Dalä� zdroje informac� k pÞ�kladu dobr� praxe

AUDIGIER, F.: Concepts de base et comp�tences cl� de lÔ�ducation a la citoyennet� d�mocratique. (DES/CIT (98)35) Strasbourg: Conseil de lÔEurope, 1998.

Babilonia, tout le num�ro, 2/99 de la revue.

CANDELIER, M.: LÔ�veil aux langues a lÔ�cole primaire, le programme europ�en. EVLANG. In: Billiey J. (Ed.) De la didactique des langues a la didactique du plurilinguisme, Hommage a Louise Dabene, CDL-Lidilem, 1998, 299Ð308.

CANDELIER, M. avec le concours de BERNAUS, M.; OOMEN-WELKE, I.; ZIELINSKA, J.; PERREGAUX, Ch.; KERVRAN, M.: LÔintroduction de lÔ�veil aux langues dans le curriculum. Annexes au rapport de lÔatelier (Graz, 29/2 Ð 4/3/00)

DABENE, L.: LÔEveil au language ittin�raire et probl�matique. In: LÔEveil au language, Notions en Question ENS ST Cloud Ð LIDILEM, 1995.

FENCLOVç, M.: Pro� se ve äkol�ch nedaÞ� pluralit� vyu�ovanùch ciz�ch jazykó. In: Ciz� jazyky 42, 1998/99, 3Ð4, s. 60Ð62.

CHOD�RA, R.; RIES, L.: Vùuka ciz�ch jazykó na prahu nov�ho stolet�. Ostrava: Ostravsk� univerzita, 1999.

CHOD�RA, R.; RIES, L.; ZAJêCOVç, P.; MOTHEJZêKOVç, J.; HANZLêKOVç, M.: Vùuka ciz�ch jazykó na prahu nov�ho stolet� Ð II. Ostrava: Ostravsk� univerzita, 2000.

KOTçSEK, J. (vedouc� redak�n�ho tùmu): N�rodn� program rozvoje vzd�l�v�n� v �esk� republice. Praha: MáMT �R, 2000.

PøCHOVç, I.: Humanistick� postupy z hlediska teorie a praxe ve vùuce. Pedagogika, 1990, Sborn�k 5.

Kontaktn� osoba

Jan Urban e-mail: [email protected]


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

VøUKA �EáTINY PRO CIZINCEákola: Gymn�zium, Slovansk� n�m�st�, BrnoRealiz�tor: Eleonora JeÞ�bkov�, Ludmila Zabloudilov�Konzultant VòP: Taé�na Holasov�

AnotacePÞ�klad dobr� praxe pÞin�ä� uk�zky pr�ce s ì�ky jinùch n�rodnost� pÞi vùuce �eätiny mimo hodiny �esk�ho jazyka a literatury.

KontextNen� ì�dnou vùjimkou, ìe se v naäich sou�asnùch äkol�ch velmi �asto setk�v�me s ì�ky róznùch n�rodnost�, kteÞ� neovl�daj� dostate�n� �eskù jazyk. ë�ci z ciz�ch zem� jsou sice schopni vykonat pÞij�mac� test, ale pomalejä� a ne zcela spr�vnù projev v �eätin� jim pÞin�ä� probl�my, a to nejen v pÞedm�tu �eskù jazyk a literatura.

VùchodiskaVùuka �esk�ho jazyka pro ì�ky ciz�ho póvodu za�ala bùt v gymn�ziu v Brn� na Slovan-sk�m n�m�st� aktu�ln� v polovin� devades�tùch let. Tehdy se �esk� republika stala c�lovou zem� pro vlnu imigrantó pÞedevä�m z republik bùval� Jugosl�vie, Bulharska, Ukrajiny, Arm�nie a Vietnamu. V tomto obdob� m�li cizojazy�n� ì�ci podle zem� póvodu a pÞ�sluän� jazykov� skupiny v�tä� �i menä� probl�my s �eskou gramatikou, s vùslov-nost�, pÞedevä�m väak s p�smem. Zat�mco jejich �stn� projev byl v naprost� v�täin� po-sta�uj�c� pro vùuku v �esk�m jazyce, p�semnù projev byl bu� nevyhovuj�c�, nebo �pln� sch�zel. Z toho dóvodu iniciovalo veden� gymn�zia nov� metody pr�ce s t�mito ì�ky.

C�le

a) na �rovni kl��ovùch kompetenc�


¥ rozliäuje spr�vn� rózn� typy komunika�n�ch situac� (podle toho, kdo komunikuje, s jakùm z�m�rem, v jak�m kontextu) a podle toho s�m komunikuje a jedn�,

¥ odhal� ne�plnou informaci, zkresluj�c� informaci, desinformaci,

¥ sv� sd�len� vyj�dÞ� p�semn� ucelen�, se souvislou stavbou v�t, odstavcó a cel�ho textu,

¥ vyjadÞuje se gramaticky a stylisticky spr�vn�, podle komunika�n� situace zvol� optim�ln� form�ln� �pravu textu,

¥ v diskusi srozumiteln� sd�luje a vysv�tluje sv� myälenky, postoje, argumenty, s�m diskutuje k v�ci.

C�le v oblasti kompetence ob�ansk�. ë�k:

¥ sv� postaven� ve spole�nosti i vlastn�m ìivot� promùäl� jako pozici informovan�-ho, vzd�lan�ho ob�ana, kterù m� lepä� moìnosti i odpov�dn�jä� �lohu ovlivËovat spole�n� dobro, neì m�vaj� lid� s niìä�m vzd�l�n�m,

¥ pÞi jedn�n� s druhùmi lidmi pÞemùäl� nebo zjiäéuje, kter� hodnoty osobn�, kulturn� a n�boìensk� stoj� za jejich n�zorem nebo jedn�n�m,

¥ sv� �vahy a argumenty pÞedkl�d� srozumiteln� i pro neinformovan�.

b) na �rovni próÞezov�ho t�matu Vùchova k myälen� v glob�ln�ch souvislostech


¥ bùt vn�mavù ke kulturn�m rozd�lnostem, ch�pat je jako obohacen� ìivota, u�it se porozum�t odliänostem,

¥ vn�mat, respektovat a ochraËovat hodnoty sv�tov�ho a evropsk�ho kulturn�ho d�dictv�.


¥ spolupracovat aktivn� a efektivn� s jinùmi lidmi, vc�tit se pÞi pozn�v�n� a posuzov�n� jejich n�zoró do situace a prostÞed�, ze kter�ho vych�zej� jejich pÞ�stupy,

¥ um�t pÞijmout n�zor ostatn�ch a korigovat sv� póvodn� pohledy na danou problematiku.

Realizace Ð postup a metodyPrvn� formou pr�ce se ì�ky jin� n�rodnosti byl Kurz �esk�ho jazyka pro cizince. Ten vznikl nejprve na z�klad� ì�dosti n�kterùch ì�kó, kteÞ� pÞes sv� schopnosti nedosahovali pÞedpokl�danùch vùsledkó a c�tili se hendikepov�ni ve äkole i v b�ì-n�m ìivot�. Kurz navät�vovali ì�ci z róznùch ro�n�kó. Kontaktov�ni byli pÞes vyu�uj�c� �esk�ho jazyka, kter� �asto tak� na pÞ�padn� probl�my s komunikac� upozorËovali i dalä� vyu�uj�c�. ò�ast ì�kó byla dobrovoln�. V posledn�ch letech, kdy uì m� tato vùuka jistou praxi, je p��e v�nov�na pÞedevä�m ì�kóm z niìä�ch ro�n�kó. Neznamen� to, ìe je skupina ì�kóm z vyää�ch ro�n�kó uzavÞena. Starä� ì�ci väak preferuj� druhou formu pr�ce Ð individu�ln� hodiny s vyu�uj�c�m �esk�ho jazyka.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Zkuäen� pedagogov� pracuj� se ì�ky s ohledem na jejich potÞeby, kter� nemusej� pÞ�mo souviset s b�ìnou vùukou �esk�ho jazyka. V oblasti fonetiky, ale i morfologie lze �asto vyuì�t krom� klasickùch dikt�tó a mluvnickùch cvi�en� i nejrózn�jä�ch her, kter� si mohou ì�ci dokonce vymùälet sami. Takovùm pÞ�kladem je �ast� äpatn� vùslovnost fo-n�mó h a ch, n�kteÞ� Jihoslovan� maj� dokonce velk� pot�ìe s rozliäen�m t�chto zvukó. Z oblasti morfologie jsou dobr� hry, ve kterùch se jednozna�n� rozliä� rod u podstat-nùch jmen a k nim patÞi�n� shoda u slovesa, s rodem souvis� i skloËov�n� pÞ�davnùch jmen, zde se jedn� pÞedevä�m o pÞivlastËovac� pÞ�davn� jm�na. Slovn� z�sobu obohacu-j� kÞ�ìovky, slovn� fotbal, rózn� doplËova�ky. Z tohoto dóvodu vyìaduje kaìdù vyu�ovac� blok, kaìd� individu�ln� hodina svou jedine�nou pÞ�pravu uäitou ì�kóm na m�ru.

Hlavn� roli v realizaci vùuky �eätiny nehraj� jen pedagogov�, ale tak� spoluì�ci. �eät� ì�ci svùm zahrani�n�m spoluì�kóm pom�haj� s �koly, zaj�maj� se o ìivot v jejich vlasti, navät�vuj� spole�n� kulturn� a sportovn� akce. Cizinec z�sk�v� postupn� v�tä� sebejis-totu v komunikaci. Zahrani�n� ì�ci se mohou mezi sebou porovn�vat. Toto srovn�v�n� postupu ve zdokonalov�n� �eätiny je velmi motivuj�c�.

TÞet� formou pr�ce se ì�ky jin� n�rodnosti jsou kr�tkodob� st�ìe. Gymn�zium na Slo-vansk�m n�m�st� v Brn� je nejen stÞedn� äkola s multikulturn�m prostÞed�m pro Þ�dn� ì�ky, ale funguje tak� jako kr�tkodob� vzd�l�vac� instituce. Zahrani�n� st�ìist� str�v� v �esk� republice v�täinou tÞi m�s�ce a z��astËuj� se ve äkole väech aktivit tÞ�dy, do kter� jsou zaÞazeni. ë�ci z mezin�rodn�ho projektu American Field Service (mezi-n�rodn� organizace, kter� zprostÞedkov�v� bezplatn� studentsk� vùm�nn� pobyty) se z��astËuj� vùuky pouze vybranùch pÞedm�tó. Absolvuj� na äkole ro�n� studium s c�lem poznat kulturu a pÞekonat jazykovou bari�ru. Tito ì�ci b�hem ro�n�ho pobytu zvl�dnou s drobnùmi chybami hovorovou podobu jazyka. �eskù p�semnù projev od nich nen� vyìadov�n. Jejich p�semn� testy jsou zad�v�ny v angli�tin�.

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit�Didaktick� materi�ly, kter� vyu�uj�c� a ì�ci pouì�vali, byly pÞedevä�m vlastn� a voln� dostupn�. Z u�ebnic se nejl�pe osv�d�ila publikace ãChcete jeät� l�pe mluvit �esky?Ò obsahuj�c� i audiokazety.

Reflexe sledovan�ho pÞ�kladu dobr� praxeC�le, kter� si pÞ�klad dobr� praxe stanovil, jsou v prób�hu studia postupn� naplËov�-ny. Jednotliv� ì�ci zlepäili sv� komunika�n�ch dovednosti tak, ìe bez probl�mó sloìili �eskou maturitu i pÞij�mac� zkouäky na vysokou äkolu. V rozhovoru s nimi �asto ani nepostÞehnete, ìe se jedn� o cizince. Nejlepä�m dókazem napln�n� vùäe uvedenùch c�ló jsou vùpov�di ì�kó zachycen� v kr�tk�m metodick�m filmu.

Vùuka �eätiny pro cizince Ð metodickù film

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeV sou�asnosti pÞich�z� do gymn�zi� d�ti druh� generace imigrantó, pro n�ì uì jazykov� bari�ra definitivn� zmizela. Vietnamci i mezi sebou mluv� �esky, jejich p�semnù projev je mnohdy lepä� neì rodilùch �echó. Chorvaty, Srby, Bulhary, Ukrajince �i Arm�ny lze rozeznat pouze podle vùrazn�jä�ho vzhledu. PÞed deseti lety byli zahrani�n� ì�ci nad-äeni moìnost� zviditelnit se ve äkoln� akci Tùden glob�ln� vùchovy, dnes ve v�täin� pÞ�-padó zóst�vaj� hrd� na svój póvod, aväak pÞevaìuje snaha splynout s majoritn� �eskou spole�nost�. Tuto zm�nu v charakteristice ì�kó ciz�ho póvodu by bylo moìno stru�n� vystihnout jednou v�tou: ãPovaìujeme se za �esk� ob�any s vietnamskùm, ��nskùm, bulharskùm �i jinùm póvodem.Ò Vùznam individu�ln� pomoci ze strany u�iteló �esk�ho jazyka i spole�n� hodiny �eätiny pro zahrani�n� ì�ky je pr�v� proto velmi vùznamnù.

Dalä� zdroje informac� k pÞ�kladu dobr� praxeREMEDIOSOVç,H.; �ECHOVç, E.; PUTZ, H.: Chcete jeät� l�pe mluvit �esky? Liberec: Harry Putz, 2001. ISBN 80Ð902165-7Ð9.

Kontaktn� osobyEleonora JeÞ�bkov� Ludmila Zabloudilov� e-mail: [email protected]


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

áKOLNê TELEVIZEákola: Gymn�zium, PÞ�bramRealiz�tor: Iva KadeÞ�bkov�Konzultant VòP: Kamila Sladkovsk�

Anotaceákoln� televize patÞ� mezi tzv. volno�asov� aktivity. Pod veden�m u�itele se jednou tùdn� sch�z� redak�n� rada a prvn� stÞedu v m�s�ci prom�t� äkoln� televizn� zpravodaj-stv�, kter� je n�sledn� distribuov�no do region�ln� TV s�t�. ë�ci se d�ky pr�ci ve äkoln� televizi seznamuj� s vyuìit�m medi�ln� vùchovy a multim�di� ve vùuce.

Kontext C�lovou skupinou pÞ�kladu dobr� praxe jsou ì�ci, kteÞ� se zam�Þuj� na obory, kde na prvn�m m�st� stoj� komunikativn� dovednosti. Z�kladn�m pÞedpokladem realiza-ce tohoto pÞ�kladu dobr� praxe ve äkole byla vód�� osobnost cel�ho projektu Ð mladù pedagog, jehoì kon��ky jsou fotografov�n�, filmov�n�, tùmov� pr�ce s d�tmi. Vùhodou je i dostate�nù po�et ì�kó, z nichì je moìn� vyb�rat pÞ�padn� z�jemce o tento druh pr�-ce. ë�ci, kteÞ� se o medi�ln� oblast zaj�maj�, se cht�j� v budoucnu touto oblast� zabùvat, aé jiì profesn� �i jen tak ze z�jmu. V�täina z nich se pÞipravuje na budouc� studium �i povol�n� Ð ìurnalistick�, um�leck�, humanitn�, public relations, management apod.

C�le


Pozn.: ákola si na z�klad� kl��ovùch kompetenc� v RVP G vytvoÞila vlastn� ãvùstupyÒ, kter� maj� charakter c�ló aktivity.


¥ z�skan� informace ch�pe v�etn� souvislost� a vysv�tl� je,

¥ u�� se vyhodnocovat kvalitu a vùznam informa�n�ch zdrojó,

¥ zvl�d� z�kladn� technick� vybaven� (kamera, stativ, mikrofon, propojovac� technika, projek�n� technika).

C�le v oblasti kompetence k Þeäen� probl�mó. ë�k:

¥ vyhled�v� informace z róznùch zdrojó d�n� äkoly, zpracov�v� je a hodnot�,

¥ zpracov�v� jednotliv� epizody ìivota äkoly, navrhuje jejich Þeäen�,

¥ realizuje postupy s vyuìit�m svùch znalost�, schopnost� a dovednost�,

¥ prezentuje a obhajuje sv� Þeäen� pÞed ì�ky, rodi�i, u�iteli, veÞejnost� formou televizn�ho zpracov�n�.


¥ si osvojuje rózn� komunika�n� strategie a techniky,

¥ rozv�j� sv� komunika�n� schopnosti prezentac� äkoly ve äkoln�ch televizn�ch zpr�v�ch,

¥ u�� se hodnotit sv� vlastn� komunika�n� projevy i projevy druhùch ì�kó Ð formou veÞejn�ho vystupov�n� ve äkoln�ch telenovin�ch.

C�le v oblasti kompetence soci�ln� a person�ln�. ë�k:

¥ si ve skupin� rozd�l� �kol na ��sti a pÞijme svou ��st, v�etn� zodpov�dnosti za jej� pln�n�,

¥ pracuje v tùmu, m� smysl pro kooperaci a vz�jemnou toleranci, vùsledkem spolupr�ce jsou pravideln� äkoln� zpr�vy.


¥ se aktivn� zapojuje do d�n� ve äkole formou äkoln�ho zpravodajstv�,

¥ ��astn� se v oblasti spole�ensk�ho ìivota äkoly.

C�le v oblasti kompetence k podnikavosti. ë�k:

¥ se aktivn� zapojuje do z�jmov� mimoäkoln� �innosti,

¥ vyjadÞuje svoji kreativitu v oblasti public relations.

b) na �rovni próÞezov�ho t�matu Medi�ln� vùchova


¥ posilovat reflexi sebe sama a nach�zet m�sto ve spole�nosti,

¥ rozv�jet kritickù odstup od podn�tó pÞich�zej�c�ch z medi�ln�ch produktó (tedy schopnost pÞij�mat a zpracov�vat medi�ln� produkty s v�dom�m toho, jak jsou konstruov�ny a s jakùm komunika�n�m z�m�rem jsou nab�zeny na trhu,

¥ z�skat pÞedstavu o pr�ci v tùmu, o vztaz�ch kooperace a nadÞ�zenosti a podÞ�ze-nosti pÞi tvorb� spole�n�ho d�la, o vlastn�m tvór��m potenci�lu,

¥ zvyäovat citlivost vó�i kulturn�m rozd�lóm, ch�pat je jako obohacen� ìivota, u�it se rozum�t odliänostem.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T


¥ osvojit si dovednosti umoìËuj�c� pr�ci v tùmu, popÞ�pad� jeho Þ�zen� a koordinaci jeho jednotlivùch �lenó Ð vzhledem k tomu, ìe snaha o uplatn�n� ve sf�Þe veÞejn� (resp. medi�ln�) komunikace je v postindustri�ln� (resp. ãinforma�n�Ò) spole�nosti st�le �ast�jä�,

¥ osvojit si poznatky usnadËuj�c� orientaci v sou�asn�m sv�t�,

¥ z�skat pÞedstavu o roli m�di� v jednotlivùch typech spole�nosti a róznùch historickùch kontextech.



¥ uv�domit si hodnotu lidsk� spolupr�ce,

¥ uv�domit si, ìe v róznùch ìivotn�ch situac�ch �asto nebùv� pouze jedin� Þeäen�,

¥ uv�domit si, ìe t�m�Þ kaìdù soci�ln� nebo komunika�n� akt m� svój mravn� rozm�r.

V oblasti v�domost�, dovednost� a schopnost� m� próÞezov� t�ma ì�kovi pomoci:

¥ rozpozn�vat faktory ovlivËuj�c� duäevn� energii a kreativitu,

¥ um�t spolupracovat,

¥ porozum�t soci�ln� skupin�, v n�ì ìije,

¥ tvoÞit kvalitn� mezilidsk� vztahy, br�t ohled na druh�; bùt si v�dom svùch pr�v, z�vazkó a zodpov�dnosti v r�mci skupiny i pr�v a z�vazkó druhùch,

¥ nabùt specifick� dovednosti (seberegulativn� i komunika�n�) pro zvl�d�n� róznùch soci�ln�ch situac� (komunika�n� sloìit� situace; sout�ì; spolupr�ce; pomoc atd.).

Realizace Ð postup a metodyVzhledem k charakteru aktivity, koncipovan� zprvu jako z�jmovù krouìek, prob�hla pÞ�pravn� f�ze formou informa�n� kampan� sm�Þovan� k pÞ�padnùm z�jemcóm o pr�ci v krouìku. ë�ci byli formou plak�tu vyzv�ni k ��asti na �vodn� informa�n� schózce, kde byli sezn�meni s koncepc� projektu, formou jeho realizace a c�li. V dan�m term�nu se seäla uìä� skupina ì�kó, kteÞ� projevili z�jem o pr�ci v krouìku televizn� publicistiky a za�ali pracovat na form� zpravodajstv� a vytv�Þet prvn� vys�l�n�. To pak bylo realizo-v�no pÞibliìn� m�s�c a pól pot�, z�v�rem äkoln�ho roku 2004/2005.

V prób�hu existence projektu byly role rozd�leny tak, ìe u�itel m�l jako vedouc� krouì-ku s n�zvem gymTV na starosti tvorbu fin�ln� podoby televizn�ho zpravodajstv�, tj. stÞih a grafickou podobu äkoln�ch zpr�v. Vedl jednotliv� tùdenn� redak�n� porady. Role ì�kó byly d�le hierarchicky uspoÞ�d�ny tak, ìe zvolenù ä�fredaktor se tvór��m zpósobem pod�lel na pr�ci tùmu, zau�oval a vedl jednotliv� tvór�� skupiny, zejm�na pÞi pr�ci na novùch report�ì�ch. Dalä� �lenov� pak plnili �lohy vych�zej�c� z redak�n� porady, kter� jmenovala jednotliv� tùmy pro tvorbu report�ì�. �lenov� redakce se nespeciali-zovali na jednotliv� pr�ce v r�mci ät�bu, ale podle potÞeby a dohody plnili �lohy redak-tora, scen�risty �i kameramana. Nejednalo se totiì zdaleka pouze o tvorbu m�s��n�ho televizn�ho zpravodajstv�, ale i Þadu dalä�ch akc� spjatùch se äkolou.

�lenov� skupiny pravideln� nat��eli maturitn� klipy pro posledn� ro�n�ky. Dostali dokonce pÞ�leìitost dokumentovat maturitn� plesy pro väechny �tyÞi maturitn� tÞ�dy. Tyto akce byly zaznamen�v�ny p�ti kamerami, sestÞ�h�ny a byla vyrobena DVD. V n�vaznosti na póvodn� materi�ln� z�zem�, kter� si �lenov� od po��tku obstar�vali sami, si dokonce pro zm�n�nou pÞ�leìitost zkonstruovali kamerovù jeÞ�b, kterù je nyn� pouì�v�n i pÞi nat��en� dalä�ch pÞ�leìitostnùch akc�, jakou je napÞ�klad äkoln� akademie.

Krom� uvedenùch akc� nelze opominout ani ojedin�lù projekt, kterù gymTV s �sp�chem realizovala na podzim 2005, kdy vytvoÞila tÞicetiminutovù dokument�rn� film o äkole. Ve filmu je äkola pÞedstavena z hlediska historie i sou�asnosti, pÞibliìuje se jej� vybave-n� a projekty. Dnes film slouì� jako propaga�n� materi�l äkoly, a to i v zahrani��, neboé byl d�ky studentsk� pomoci poÞ�zen i anglickù pÞeklad a sn�mek je k dispozici i s titulky. Zvl�ätn� pozornost si zasluhuje projekt Jak se d�l� televize aneb Setk�n� äkoln�ch televiz� z �R pod z�ätitou �esk� televize. Projektov� dny se konaly ve dnech 13. a 14. Þ�jna 2006 a pod�lel se na nich celù tvór�� tùm. V r�mci projektu prob�hly tvór�� d�lny a pÞedn�äky, veden� odborn�ky z �T z jednotlivùch oblast� televizn� tvorby (kamera, stÞih, moderov�n�, grafika, tiskovù mluv�� apod.). D�ky z�jmu ze strany �T se tak stu-denti i veÞejnost, j�ì byla akce pÞ�stupn�, setkali s celou Þadou profesion�ló a zn�mùch tv�Þ�, jakùmi jsou napÞ. B. Klepetko, A. Z�rybnick�, M. Langer, K. ��slavskù, P. Vantuch, M. Krafl aj. O prób�hu projektu �T informovala ve sv�m zpravodajstv�, uskute�nilo se tak� n�kolik ìivùch vstupó do vys�l�n�. Druhou ��st� projektu byla prezentace äkoln�ch a d�tskùch televiz� z �R, jejichì z�stupci projekt navät�vili.

Na tvorb� gymTV se nepÞ�mo pod�lej� i extern� odborn�ci, aé uì v r�mci odbornùch semin�Þó na zm�n�n� konferenci �i region�ln� televize, kter� vys�l�n� gymTV pÞeb�r� a zaÞazuje do sv�ho programu.

V prób�hu projektu doälo k upevn�n� kolektivu a k vytvoÞen� ur�it�ho j�dra ì�kó, kteÞ� v projektu pracovali dlouhodob� a maj� v�ìnù z�jem v�novat se n�kter�mu z oboró i v budoucnosti. Vztah mezi u�itelem a ì�kem byl zaloìen na vz�jemn�m respektu, moìnosti svobodn� vyj�dÞit svój n�zor a povinnosti ostatn�ch jej respektovat. Redak�n� porady prob�haly ve voln�m duchu, u�itel ì�ky podn�coval k vyj�dÞen� vlastn�ch myäle-nek a stal se jejich partnerem, nikoli striktn�m vedouc�m.

GymTV je aktivita, kterou ì�ci d�laj� aé uì ze z�jmu o danù obor, �i o d�n� ve äkole nahl�ìen� netradi�n�ma o�ima. Proto n�m�ty na report�ìe samostatn� vymùäleli, vytv�Þeli je a sd�lovali svój n�zor na obrazovce v pÞ�sp�vc�ch k tomu ur�enùch (rubrika Plusy a minusy m�s�ce, kde vìdy jeden �len redakce sd�lil sv� osobn� kladn� a z�porn� pocity z d�n� ve äkole v uplynul�m obdob� a zdóvodnil je).


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

ë�ci se b�hem pÞ�pravy report�ì� u�ili diskutovat mezi sebou na odborn� t�ma, b�hem nat��en� zpravodajstv� pak komunikovat s respondenty. Z�roveË rozv�jeli i sv� p�semn� komunika�n� schopnosti, kdyì pÞipravovali dalä� podklady pro sc�n�Þe (komunikace elektronickou poätou) a n�sledn� tvoÞili sc�n�Þe. U�itelova role pak byla ve fin�ln� �prav� zpravodajstv�.

ë�ci äkoly m�li moìnost zp�tn� vazby ve dvou rovin�ch. Dlouhodobou, a to prostÞed-nictv�m formul�Þe na webovùch str�nk�ch televize, a kr�tkodobou, kdy se v r�mci projektu Medi�ln� vùchova na gymn�ziu vyjadÞovali formou recenz� k ur�it�mu vyd�n� zpravodajstv�, hodnotili klady a z�pory a rovn�ì zvaìovali pÞ�nos äkoln� televize. Ve druh� f�zi projektu pak kaìd� tÞ�da navrhla n�m�t na report�ì do vys�l�n�. TÞi v�t�zn� pak gymTV nato�ila.

A jak pr�ci v r�mci äkoln�ho krouìku gymTv vid� ä�fredaktor z Þad ì�kó?

ãNaäe redakce gymTV m� 12 �lenó a sch�z� se minim�ln� jednou tùdn� nebo dle potÞe-by. Schózka prob�h� v interaktivn� u�ebn�, kde je studentóm k dispozici notebook s pÞi-pojen�m na internet a projektor spolu s interaktivn� tabul� a audio syst�mem. Schózka je obvykle zahajov�na okolo 16. hodiny a vede ji pan PhDr. Josef Fryä, kterù je autorem cel�ho projektu gymTV. V �vodu prob�r�me a hodnot�me pÞedchoz� vyd�n�. Reagujeme na dotazy �i ohlasy ohledn� vys�l�n� a navz�jem si Þ�k�me, kter� pr�ce byla odvedena vùborn�, a nebo naopak, kde m�me jeät� mezery. Dalä� ��st schózky tvoÞ� debata nad internetovou sekc�. Hodnot�me n�vät�vnost za uplynulù tùden a vyvozujeme z n� z�v�ry, jako napÞ�klad, ìe velk� ��st ì�kó navät�vuje gymtv.pb.cz v hodin�ch IVT a tak�, ìe nejvyää� n�vät�vnost zaznamen�v� server bez-prostÞedn� po odvys�lan�m zpravodajstv�. D�le navrhujeme zm�ny ve struktuÞe webu a dalä� vylepäen�. SamozÞejm� se jedn� i o tom, jak� �l�nky budeme pÞipravovat. Posledn� a nejdóleìit�jä� ��st� schózky je pÞ�prava nov� relace, na jej�ì nato�en� m�me vìdy necelù m�s�c. Sestav� se stru�n� osnova z nejdóleìit�jä�ch ud�lost� a na n� se nabaluj� ãstÞ�pky z gymn�ziaÒ. Ke kaìd� report�ìi se pÞipisuje pÞibliìn� stop�ì, celkovù �as zpravodajstv� nesm� pÞes�hnout 20 minut. Veden� äkoly n�m poskytuje seznam akc� na n�sleduj�c� m�s�c a sami tak� sb�r�me informace z cel� äkoly. Po vytvoÞen� n�sti-nu se zaÞazuj� pravideln� rubriky: Den sÉ, òsp�än� studenti, Plusy a m�nusy m�s�ce, Anketa, Stru�nù pÞehled d�n� aneb ãStÞ�pky z gymn�ziaÒ a samotn� studio. Vyb�raj� se moder�toÞi a report�Þi si rozd�luj� report�ìe a vyb�raj� kameramany a pÞ�padn� term�ny nat��en�. Pan u�itel Fryä stanov� uz�v�rku, kter� je v�täinou v p�tek v odpoledn�ch hodin�ch Ð tùden pÞed vys�l�n�m. V pÞ�pad�, ìe se vyskytne n�jak� ne�ekan� ud�lost, vyuì�v�me ìiv� vstupy nebo kratä� zpr�vy. Za pouhù jeden den jsme pÞipravili mimoÞ�dn� zpravodajstv� o hav�rii vody, kter� vytopila tÞi patra budovy äkoly. V t� jsme shrnuli n�zory statikó, veden� äkoly Ð provoz, financov�n� a pojiät�n� a samozÞejm� p�tr�n� po pÞ��in�ch a nalezen� podob-nùch pÞ�padó v minulosti. Na konci äkoln�ho roku jsme bezdr�tov� vys�lali ìivù vstup, ve kter�m jsme na posledn� chv�li ozn�mili jm�no nov� Þeditelky äkoly.Ò

Prim�rn�m vùstupem pÞ�kladu dobr� praxe je prom�t�n� äkoln�ch zpr�v na pl�tno ve vestibulu äkoly. Vys�l� se vìdy prvn� stÞedu v m�s�ci pÞed a po vyu�ov�n� a o velk� pÞest�vce. D�le je vys�l�n� ä�Þeno region�ln� televiz� Fonka, je streamov�no na webo-vùch str�nk�ch televize a na z�v�r äkoln�ho roku pak vyd�v�no na DVD. Ostatn� aktivity gymTV (maturitn� plesy, dokument Kdo je gymn�zium?, z�znamy akademi� apod.) jsou vyd�v�ny na DVD. GymTV z�roveË spravuje vlastn� informa�n� port�l www.gymtv.pb.cz, kde jsou k dispozici aktu�ln� informace z d�n� ve äkole a okol�, informace o gymTV a jej�ch �lenech.

Uk�zka vys�l�n� Ð vys�l�n� äkoln� televize

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit�Z�zem� vytv�Þela äkola, kter� projekt zaätiéovala prostorov� (vestibul pro vys�l�n� a im-provizovan� studio pro nat��en�). Materi�ln� prostÞedky poch�zely bu� ze soukromùch zdrojó (kamery, kabel�ì, osv�tlen�, mikrofony), nebo je poÞ�dila äkola (zvukov� apa-ratura, pl�tno, kl��ovac� plocha, kamery). K pÞ�prav� se rovn�ì vyuì�valy ICT pomócky, pÞedevä�m po��ta�e k tvorb� sc�n�Þó a www str�nek.

Reflexe sledovan�ho pÞ�kladu dobr� praxeNapln�n� c�ló PDP hodnot� kaìdù m�s�c u�itel� a ì�ci äkoly zhl�dnut�m äkoln�ho zpra-vodajstv�. Osobnostn� a soci�ln� vùchova je posuzov�na jednak vlastn�m pozorov�n�m vedouc�ho projektu, u�iteli a ì�ky, jednak ãplusy a m�nusy äkoln� televizeÒ, kterùmi vy-jadÞuj� sv� n�zory väichni ì�ci äkoly na konci äkoln�ho roku. K rubrice ãplusy a m�nusyÒ se pot� vyjadÞuje celù ät�b äkoln� televize.

B�hem äkoln�ho roku dost�vaj� väechny kmenov� tÞ�dy äkoly pÞ�leìitost, aby napsaly sc�n�Þ k n�kolikaminutov�mu klipu, jehoì n�m�t tvoÞ� ìivot äkoly. Jednotliv� sc�n�Þe jsou gymTV hodnoceny a postupn� zfilmov�ny. Väichni ì�ci äkoly maj� moìnost pod�let se na pr�ci gymTV.

Maturitn� ro�n�ky kaìdoro�n� nat�� vlastn� videoklip, jenì mapuje osmiletù �i �tyÞletù pobyt maturantó ve äkole. ë�ci z�ro�� nabyt� v�domosti a dovednosti v pr�ci v gymTV. TÞ�dy nat��ej�c� maturitn� klipy s gymTV �zce spolupracuj�.

St�ìejn� akce äkoly (maturitn� plesy, kulturn� a sportovn� akademie, lyìaÞsk� kurzy, mezin�rodn� projekty, äkoln� zpr�vy v jednotlivùch äkoln�ch letech apod.) vych�zej� na DVD, jeì si mohou ì�ci zakoupit. Svoje vùkony veÞejn�ho vystupov�n� mohou posoudit i s n�kolikaletùm odstupem.

ë�ci, kteÞ� odch�zej� studovat vysok� äkoly zabùvaj�c� se medi�ln� komunikac� (FAMU, public relations, m�dia apod.), vyuì�vaj� sv� filmov� d�la pÞi pÞij�mac�ch zkouäk�ch, v�etn� nabytùch zkuäenost�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Shrnut� a zhodnocen� celkov� kvality pÞ�kladu dobr� praxeZ�kladn� c�le pÞ�kladu dobr� praxe jsou naplËov�ny. ë�ci se u�� projevovat svój n�zor, snaì� se plynule a kultivovan� komunikovat, argumentovat, vyjadÞovat se. Mohou uplatnit v praxi sv� n�pady, vyuì�t vlastn� fantazii v praxi. U�� se zpracovat, vyhodnotit a vyuì�t podn�ty z okoln�ho sv�ta (pÞedevä�m z d�n� ve äkole) a pÞedat je ve zkr�cen� a podn�tn� podob� svùm spoluì�kóm, popÞ. veÞejnosti. Z�kladem pr�ce ve äkoln� televizi je schopnost analyzovat nab�zen� sd�len�, posoudit jejich v�rohodnost a vy-hodnotit jejich komunika�n� z�m�r. ë�k jednak z�sk�v� informace, jednak se vzd�l�v� a smyslupln� naplËuje svój volnù �as. D�le se u�� pracovat s technikou potÞebnou k realizaci zpravodajstv�, a to jak televizn�ho, tak internetov�ho, tj. s kamerou (�hel z�b�ru, kompozice obrazu apod.), s mikrofonem (osvojuj� si technikou rozhovoru) �i s po��ta�em (stÞih, tvorba internetovùch str�nek).

Z�kladem äkoln� televize je tùmov� pr�ce, kter� vede k uv�domov�n� si hodnoty �innosti róznùch lid�, jejich n�zoró, pÞ�stupó k Þeäen� probl�mó. U osobnost� ì�kó je rozv�jena kreativita, schopnost ãdotahovatÒ n�pady do reality, je rozv�jena tvoÞivost v mezilidskùch vztaz�ch.

Zna�nùm probl�mem pÞ�kladu dobr� praxe je materi�ln� vybaven�, potÞebn� m�stnost pro tvorbu, n�hrada ì�kó odch�zej�c�ch po maturit� ze äkoly. Vzhledem k neust�l� cir-kulaci ì�kó v gymTV (za��tek studia, pÞ�chod do gymTV, maturita) je vzd�l�v�n� v oblas-ti medi�ln� komunikace st�le se opakuj�c� cyklus. Jde tedy o neust�l� zlepäov�n� pr�ce report�ró (komunika�n� a vyjadÞovac� schopnosti) i technikó. C�lem gymTV je pÞin�äet nov� a zaj�mav� informace, coì na n� klade vysok� n�roky vzhledem k faktu, ìe v�täina ud�lost� ve äkoln�m roce se cyklicky opakuje. ë�ci zapojen� do PDP tak �el� probl�mu, jak se vyhnout opakov�n� report�ì�. Mezi dalä� probl�my patÞ� tak� �roveË vùslovnosti redaktoró, kdy klesaj�c� trend v kvalit� hlasit� �etby textu s pÞ�chodem äirok� äk�ly zdrojó z�bavy m� za n�sledek mnohem menä� aktivn� zkuäenost s mluvenùm projevem.

Aktivita äkoly ä�Þen� prostÞednictv�m äkoln� televize je pÞ�nosem pro ì�ky cel� äkoly v pÞ�sunu novùch informac� zpracovanùch z�bavnou, n�paditou formou. Samotn� ì�ci objevuj�c� se ve äkoln� televizi tuto skute�nost velmi dobÞe pÞij�maj� a jsou na ni pyän�. VeÞejnost m�sta se seznamuje se ìivotem a d�n�m äkoly. Um�leck� �roveË äkoln�ch zpr�v je mnohdy hodnocena pozitivn�ji neì zpravodajstv� kabelov� televize.

Nutnùm stimulem pro PDP je odbornost a nadäen� u�itele, jeho snaha ì�ky n�co nov�-ho nau�it, pÞipravit je do ìivota, velkù vùznam m� i schopnost hodnotit realitu cel�ho projektu, kterù vede. Bez jeho motivace a pÞedevä�m dostatku �asu by PDP vóbec nemohl vzniknout.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxePÞ�klad dobr� praxe m� jasnou perspektivu, a to i proto, ìe nezasahuje do finan�n�ho rozpo�tu äkoly a je velmi dobÞe pÞedatelnù prostÞednictv�m internetu. Dóleìitù je schop-nù pedagog a skupina kreativn�ch ì�kó. Pokud by byl pÞ�klad opakov�n na n�kter� jin� äkole, je nutn� v�novat pozornost materi�ln�mu vybaven�.

Dalä� zdroje informac� k pÞ�kladu dobr� praxeJsou to zejm�na inspirace z veÞejnopr�vn� televize i soukromùch tuzemskùch a zahra-ni�n�ch televizn�ch stanic, a to i t�ch neprofesion�ln�ch, d�tskùch a äkoln�ch tak, jak se prezentovaly na konferenci ãJak se d�l� televizeÒ. Na druh� stran� informace o PDP je moìn� z�skat z prób�ìn� tvorby gymTV na internetu a vydanùch DVD nosi��ch. Zaujet� pro väestrannou tvorbu je patrn� napÞ. z dokumentu Kdo je Gymn�zium?, kterù byl v roce 2007, dva roky od sv� premi�ry, aktualizov�n a rozä�Þen a kterù televizn�ma o�ima pÞedstavuje celou äkolu.

Kontaktn� osoba Josef Fryäe-mail: [email protected]


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform

atikaa ICT PÞ�ru�ka vznikla v r�mci syst�mov�ho projektu Pilot G/GP


Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

ICT V MATEMATICEákola: Gymn�zium, RumburkRealiz�tor: Hynek Vojt�ch Konzultant VòP: Eva Zelendov�

AnotaceSmyslem tohoto pÞ�kladu dobr� praxe je uk�zat integraci ��sti vzd�l�vac�ho obsahu oboru Informatika a ICT do pÞedm�tu Matematika. ë�ci se seznamuj� s efektivn�m Þeäen�m probl�movùch situac� na po��ta�i (line�rn� rovnice a nerovnice a jejich soustavy, kvadratick� rovnice a nerovnice, konstrukce grafó, modelov�n� re�lnùch d�jó pomoc� line�rn� funkce), s ochranou dat, u�� se vyuì�vat tabulkovù kalkul�tor ke grafick�mu reprezentov�n� dat. Z�skaj� tak� dovednosti, jak spr�vn� ��st tabulky, diagramy a grafy, jak vyuì�t dostupnùch sluìeb informa�n�ch s�t�.

KontextC�lovou skupinou jsou ì�ci prvn�ch ro�n�kó �tyÞlet�ho a vyää�ho stupn� osmilet�ho gymn�zia, kter� m� väeobecn� zam�Þen�. ë�ci maj� moìnost z�skan� dovednosti vyu-ì�vat i v jinùch vyu�ovac�ch pÞedm�tech po celou dobu studia. Integrace ICT do pÞed-m�tu Matematika je moìn� v pÞ�pad�, ìe äkola m� po��ta�ovou u�ebnu s pÞ�sluänùm softwarovùm vybaven�m, pÞ�padn� s pÞ�stupem na internet. Vzhledem k tomu, ìe po��ta�ov� u�ebna gymn�zia v Rumburku m� pouze 18 po��ta�ó, byla vùuka organizo-v�na v pólenùch hodin�ch.

VùchodiskaSledovanù pÞ�klad dobr� praxe je moìnost�, jak dos�hnout vùstupó z RVP bez zave-den� samostatn�ho pÞedm�tu ICT. Nutnou podm�nkou pro realizaci integrace je to, aby u�itel s�m velmi dobÞe ovl�dal IT dovednosti, nebo aby äkola umoìnila ��ast na hodin�ch tak� u�iteli ICT. Ten nemus� bùt pÞ�tomen pÞi väech hodin�ch, ale pouze tehdy, kdyì si ì�ci osvojuj� nov� ICT dovednosti. Projekt integrace nevyìaduje ì�dnou zvl�ätn� podporu ze strany äkoly.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

C�le


O�ek�van� vùstupy, vzd�l�vac� obor Informatika a informa�n� a komunika�n� technologie, RVP G. ë�k:

¥ ovl�d�, propojuje a aplikuje dostupn� prostÞedky ICT,

¥ organizuje ��eln� data a chr�n� je proti poäkozen� �i zneuìit�,

¥ orientuje se v moìnostech uplatn�n� ICT v róznùch oblastech spole�ensk�ho pozn�n� a praxe,

¥ zpracov�v� a prezentuje vùsledky sv� pr�ce s vyuìit�m pokro�ilùch funkc� apli-ka�n�ho softwaru, multimedi�ln�ch technologi� a internetu,

¥ aplikuje algoritmickù pÞ�stup k Þeäen� probl�mó.

O�ek�van� vùstupy, vzd�l�vac� obor Matematika a jej� aplikace, RVP G. ë�k:

¥ Þeä� line�rn� a kvadratick� rovnice a nerovnice, soustavy rovnic, v jednoduää�ch pÞ�padech diskutuje Þeäitelnost nebo po�et Þeäen�,

¥ graficky zn�zorËuje Þeäen� rovnic, nerovnic a jejich soustav,

¥ analyzuje a Þeä� probl�my, v nichì aplikuje Þeäen� line�rn�ch a kvadratickùch rovnic a jejich soustav,

¥ reprezentuje graficky soubory dat, �te a interpretuje tabulky, diagramy a grafy, rozliäuje rozd�ly v zobrazen� obdobnùch souboró vzhledem k jejich odliänùm charakteristik�m,

¥ modeluje z�vislost re�lnùch d�jó pomoc� zn�mùch funkc�.



¥ vyhodnot� kritiku, radu �i pochvalu a pouìije je ke zlepäov�n� svùch u�ebn�ch a pracovn�ch metod a postupó.


¥ vyvozuje z�v�ry ze z�skanùch poznatkó, zobecËuje vùsledn� Þeäen�,

¥ posoud� sv� vùsledn� Þeäen�, zda d�v� smysl, neukvapuje se ve svùch z�v�rech.

Realizace Ð postup a metodyV �vodn� vyu�ovac� hodin� u�itel ì�ky sezn�mil s integrac� vzd�l�vac�ho obsahu ICT do Matematiky. Sou�asn� je informoval o z�sad�ch bezpe�nosti pr�ce v po��ta�ov� u�ebn�, kde ��st vùuky prob�hala. Vyu�uj�c� d�le ì�ky sezn�mil s obecnou proble-matikou neì�douc�ho SW (viry, spyware apod.) a s Þeäen�m moìnùch probl�movùch situac�. ë�ci si vyzkouäeli ochranu dat pomoc� nainstalovanùch antivirovùch programó a firewallu. Na internetu si naäli dalä� vhodn� freewarov� programy na ochranu dat pro sv� dom�c� stanice (pokud nemaj� nainstalov�nu ì�dnou ochranu). Z�sady ochrany dat byly procvi�eny pÞi rutinn�ch archivac�ch dat na pevnù i pÞenosnù disk. Dovednosti, kter� tak ì�ci z�skali, m�ly zabr�nit prónikóm viró na äkoln� s�é, pÞ�padn� domovskou stanici ì�kó i u�itele pÞi odevzd�v�n� �koló.

V dalä�ch hodin�ch se ì�ci sezn�mili se äkoln�m programem Matetren, kterù umoìËuje procvi�en� vùrazó, zlomkó a jejich �prav.

Tabulkovù kalkul�tor MS Excel ì�ci nejdÞ�ve vyuìili pro grafick� Þeäen� line�rn�ch rov-nic. Na vzorov�m pÞ�kladu vyu�uj�c� vysv�tlil matematick� postupy pro grafick� Þeäen� rovnic a pot� spole�n� s ì�ky za�al pÞev�d�t tuto matematickou �lohu do prostÞed� tabulkov�ho kalkul�toru. ë�ci si sestavili tabulku hodnot prom�nn� x, s hodnotami v intervalu <-5;5> a s d�len�m po 0,1. Toto d�len� intervalu je uì dostate�n� jemn� pro konstrukci ãhladkùchÒ grafó funkc�. Stejn� rozmez� ì�ci pouì�vali i v dalä�ch pÞ�-kladech. Line�rn� rovnici rozd�lili na funk�n� pÞedpis na prav� i lev� stran� a pomoc� vùpo�tó tabulkov�ho kalkul�toru doplnili jejich funk�n� hodnoty do sestavovan� ta-bulky. N�sledn� vytvoÞili jeden graf se zobrazen�m obou funkc� a doplnili n�zev grafu (tj. zadanou rovnici). Na z�v�r doplnili popisy os a funkc�. Do grafu pÞipsali ode�ten� Þeäen� rovnice a provedli kone�nou grafickou �pravu. PÞi pr�ci na zadan�m �kolu se tak ì�ci tak� sezn�mili s editorem rovnic v prostÞed� MS Excel.

PÞ�klad 1 Ð grafick� Þeäen� nerovnice | 5 Ð 2x | ³ 3

N�sledovaly dalä� pÞ�klady pro samostatnou pr�ci. N�kter� z nich jsou vyuìity jako dom�c� �koly, pÞi kterùch je hodnocena jak matematick� spr�vnost, tak podoba grafó a jejich popis. Shodn� prob�hala i dalä� grafick� Þeäen� line�rn�ch rovnic a nerovnic s absolutn�mi hodnotami, kvadratickùch rovnic, kvadratickùch rovnic s absolutn�mi hodnotami a tak� soustav line�rn�ch rovnic a nerovnic o dvou prom�nnùch. Vìdy byly nejdÞ�ve pÞibl�ìeny matematick� z�klady Þeäen�, kter� se n�sledn� zpracov�valy pomoc� grafó v Excelu. ë�ci pÞi Þeäen� dalä�ch pÞ�kladó postupovali v�täinou samostatn�, coì vyu�uj�c�mu umoìËovalo v�novat se ì�kóm individu�ln�.

Po procvi�en� rovnic n�sledovalo Þeäen� slovn�ch �loh. PÞi t�to pr�ci si ì�ci sestavovali pÞ�sluän� rovnice, kter� Þeä� danou �lohu, samostatn�. Sezn�mili se pÞi tom s vyuìit�m logickùch funkc� pro vyhodnocov�n� vùsledkó.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

PÞ�klad 2 Ð Þeäen� slovn� �lohy

Dalä�m �kolem pÞi pr�ci v prostÞed� MS Excel bylo nau�it ì�ky z�kladóm statistick�ho vyhodnocov�n� dat a tvorb� diagramó. Vùuka prob�hala formou postupnùch �koló, pÞi kterùch se ì�ci postupn� seznamovali s t�mito sledovanùmi znaky Ð aritmetickù próm�r, v�ìenù aritmetickù próm�r, modus, medi�n, kvartil, sm�rodatn� odchylka, mezikvartilov� odchylka. Vhodn� zvolenùmi pÞ�klady byly väechny znaky procvi�eny (i formou dom�c�ch �koló). Na z�v�r tohoto celku byla zad�na komplexn� �loha jako souhrnn� opakov�n�. PÞi zad�v�n� �kolu na zpracov�n� statistickùch dat se osv�d�ilo spolupracovat v r�mci ostatn�ch pÞedm�tó Ð napÞ. fyziky (laboratorn� m�Þen� a n�sledn� zpracov�n� protokoló).

PÞ�klad 3 Ð fakturace elektÞiny

PÞ�klad 4 Ð sledov�n� stavu otelen� 50 krav

Vùuka matematiky v po��ta�ov� u�ebn� Ð fotografie z n�vät�vy pilotn� äkoly

Vyuìit� zdroje, pomócky a zpósob jejich vyuìit�Projekt prob�hal v po��ta�ov� u�ebn� s nainstalovanùm softwarem Ð MS Office 2000. Z tohoto bal�ku byl vyuìit tabulkovù procesor MS Excel.

Reflexe sledovan�ho pÞ�kladu dobr� praxeNapln�n�m c�ló na oborov� �rovni jsou z�skan� v�domosti a dovednosti ì�kó, kter� mohou bùt vyuìity i v jinùch vyu�ovac�ch pÞedm�tech na gymn�ziu, ale i v praktick�m ìivot� nebo pÞi dalä�m vzd�l�v�n�.

Napln�n� kompeten�n�ch c�ló vyu�uj�c� prozat�m hodnot� jen na z�klad� pozorov�n� v hodin�ch. N�kteÞ� ì�ci si se zadanùmi �lohami poradili sami velmi dobÞe, n�kteÞ� po-tÞebovali v�tä� dohled a pomoc. Vzhledem k tomu, ìe vyu�uj�c� pÞi hodnocen� pÞihl�ìel jak k matematick� str�nce �loh, tak k jejich grafick�mu zpracov�n�, byl po roce spole�-n� pr�ce patrnù vùraznù pokrok v �rovni zpracov�n� odevzd�vanùch �loh.

Shrnut� kvality pÞ�kladu dobr� praxeVùznam tohoto pÞ�kladu dobr� praxe spo��v� v za�len�n� ��sti oboru ICT do pÞedm�tu Matematika. ë�ci se u�� pracovat s programovùm vybaven�m po��ta�e na konkr�tn�ch pÞ�kladech. Nabyt� dovednosti pr�ce s tabulkovùm procesorem ì�ci uplatËuj� pÞi studiu v dalä�ch ro�n�c�ch pÞi zpracov�n� laboratorn�ch protokoló z ostatn�ch pÞedm�tó.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeVzhledem k pevn�mu za�len�n� ��sti ICT do Matematiky v áVP Gymn�zia Rumburk a pÞ�zniv�mu ov�Þen� tohoto projektu b�hem äkoln�ho roku lze popsanù pÞ�klad dobr� praxe vyuì�t i v jinùch gymn�zi�ch. Kaìdù vyu�uj�c� si jist� pÞiprav� zaj�mav� pÞ�klady pro vyuìit� tabulkov�ho kalkul�toru. Vhodn� je v�tä� propojen� �loh na statistick� zpra-cov�n� dat s pÞedm�ty Fyzika, Biologie, Chemie, Zem�pis.

Dalä� zdroje informac� k pÞ�kladu dobr� praxePro pÞ�pravu n�kterùch hodin u�itel vyuì�val u�ebnice:

CHARVçT, J.; ZHOUF, J.; BO�EK, L.: Rovnice a nerovnice. Praha: Prom�theus, 2003.

PECINOVSKø, J.: Excel v pÞ�kladech Þeäen� �lohy. Praha: Grada, 2001.

NAVRçTIL, P.: Microsoft Excel 2000 a jin� verze pro äkoly. Prost�jov: Computer Media, 2001.

Kontaktn� osobaHynek Vojt�che-mail: [email protected]


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

áKOLNê ZEM�PISN� STRçNKY ákola: Gymn�zium, tÞ. Kapit�na Jaroäe, BrnoRealiz�tor: Eduard PatakiKonzultant VòP: Sv�tla Zelendov�

Anotaceákoln� zem�pisn� str�nky jsou koncipov�ny pro podporu vùuky Zem�pisu a slouì� pÞedevä�m jako zdroj prezentac� pro tento pÞedm�t na niìä�m a vyää�m stupni gymn�zia. Na str�nk�ch jsou k dispozici studijn� texty, obrazovù materi�l, zem�pisnù slovn��ek a se-znam tematicky souvisej�c�ch odkazó. V ned�vn� dob� byly str�nky dopln�ny o kompletn� vùukovù materi�l tùkaj�c� se regionu StÞedn� Evropa (vùukov� prezentace, studijn� texty, slep� mapky, z�pis do seäitu, ot�zky a �koly). Svùm obsahem str�nky pokrùvaj� vzd�l�va-c� oblasti �lov�k a pÞ�roda, �lov�k a spole�nost a próÞezov� t�ma Osobnostn� a soci�ln� vùchova. VeÞejn� dostupn� jsou na adrese www.jaroska.cz/elearning/geografie.

Kontextákoln� zem�pisn� str�nky vznikly pro c�lovou skupinu ì�kó a u�iteló z�kladn�ch a stÞedn�ch äkol, pÞedevä�m gymn�zi�, jako odpov�� na snahu vyu�uj�c�ch zatraktivnit a zefektivnit vùuku. Vybran� sledovan� t�ma Jihomoravskù kraj bylo ur�eno pro ì�ky 4. ro�n�ku niìä�ho stupn� gymn�zia. TÞ�da, ve kter� byl pÞ�klad dobr� praxe sledov�n, m�la 29 ì�kó, z toho jen 6 d�vek. Jednalo se o tÞ�du s matematickou profilac�.

VùchodiskaTvorba äkoln�ch webovùch str�nek vych�z� z vize äkoly vytv�Þet a rozäiÞovat vlastn� e-learningovù syst�m. Na tvorb� str�nek a jejich obsahu se pod�lela v�täina vyu�uj�c�ch zem�pisu. PÞev�ìn� v�täina obsahu vznikla v r�mci grantó SIPVZ, z nichì bylo tak� spolufinancov�no vybaven� odborn� u�ebny pro Zem�pis a Matematiku (dataprojektor, notebooky, audiotechnika). ákola se pod�lela na spolufinancov�n� vybaven�, na podpo-Þe zav�d�n� informa�n�ch technologi� do vùuky.

Vùukov� materi�ly vznikly z potÞeby u�iteló vytvoÞit vhodn� podklady pro vùuku vybranùch t�mat. Takov� pomócky se na �esk�m trhu nevyskytuj� nebo nevyhovuj� poìadavkóm vyu�uj�c�ch. Snahou tedy bylo vytvoÞit si vlastn� vùukov� materi�ly, kter� by vyhovovaly potÞeb�m a pÞedstav�m pedagogó. Dalä�m faktorem bylo umoìnit tak� ì�kóm tyto materi�ly voln� pouì�vat.

Str�nky Ð print screen tituln� strany webu


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

C�le



¥ aktivn� vyuì�v� rózn� zdroje informac� (knihy, encyklopedie, pÞ�ru�ky, tabulky, grafy, tisk, lid�, internet), vyhodnot� a obh�j�, kterù z pouìitùch zdrojó je pro danou situaci (probl�m) nejefektivn�jä�,

¥ z�skan� informace ch�pe v�etn� souvislost� a vysv�tl� je (formuluje hlavn� myälenku, vyj�dÞ� vlastn�mi slovy obsah z�skanùch informac� i jejich vùznam).

C�le v oblasti kompetence pracovn�. ë�k:

¥ napl�nuje pr�ci do jednotlivùch krokó,

¥ rozpozn� kvalitn� pr�ci a dobÞe spln�nù �kol (podle zad�n� a pÞedem stano-venùch krit�ri�), s�m nebo ve spolupr�ci se spoluì�ky zhodnot� podle pÞedem stanovenùch krit�ri� pr�ci ostatn�ch i vlastn� pr�ci.

b) na �rovni próÞezov�ho t�matu Osobnostn� a soci�ln� vùchova


¥ rozv�jet a integrovat z�kladn� v�domosti potÞebn� pro porozum�n� soci�ln�m a kulturn�m odliänostem mezi n�rody.


¥ utv�Þet pozitivn� postoje k jinakosti a kulturn� rozmanitosti.

Realizace Ð postup a metodyòvodn� f�ze tohoto pÞ�kladu dobr� praxe zahrnovala pÞ�pravu vùukovùch materi�ló a technick� zajiät�n� jejich um�st�n� na äkoln�ch webovùch str�nk�ch. Tvorba str�nek za�ala v roce 2004. B�hem dalä�ch let pÞibùvaly prezentace, obsah str�nek byl aktu-alizov�n prób�ìn�. Vedle vùukovùch prezentac� zde postupn� nach�zely m�sto dalä� materi�ly, jakùmi jsou napÞ�klad slep� mapy, zem�pisnù slovn��ek, fotografie studentó z cest a zaj�mav� tematicky souvisej�c� odkazy. PÞi tvorb� äkoln�ch geografickùch str�nek u�itel� pÞihl�ìeli k pÞipom�nk�m ze strany ì�kó. V ned�vn� dob� byly str�nky dopln�ny o kompletn� vùukovù materi�l regionu StÞedn� Evropa, tzn. vùukov� pre-zentace, studijn� texty, slep� mapky, z�pisy do seäitu, ot�zky a �koly. PÞed konkr�tn� vyu�ovac� hodinou u�itel vùukov� materi�ly projde a pÞ�padn� dopln� nebo zaktualizuje jejich obsah. ë�ci jsou �as od �asu vyzv�ni k jejich dopln�n� a kontrole.

Jako uk�zku konkr�tn�ho vyuìit� online vùukovùch materi�ló u�itel� pro tento pÞ�klad dobr� praxe zvolili t�ma Jihomoravskù kraj Ð s�dla a doprava, coì bylo v souladu s u�eb-

n�mi osnovami Zem�pisu ve 4. ro�n�ku niìä�ho gymn�zia. Vùuka prob�hla v odborn� u�ebn� Matematiky a Zem�pisu, kter� je vybavena dataprojektorem a pÞenosnùm po��ta�em. Tyto pomócky usnadnily a zjednoduäily spouät�n� prezentac�.

ë�ci dostali za �kol vytvoÞit vlastn� sch�ma hranic Jihomoravsk�ho kraje na z�klad� zm�n administrativn�ho �len�n� �esk� republiky z roku 2005. PÞed hodinou s u�itelem prostÞednictv�m e-mailu komunikovali nad zad�n�m a zpracov�n�m �kolu. Svoji pr�ci pak postupn� pÞedstavili pÞed celou tÞ�dou. K n�sledn�mu hodnocen� se mohli vyj�dÞit samotn� studenti. Po t�to �vodn� ��sti hodiny byla spuät�na vùukov� prezentace, kter� je dostupn� na äkoln�ch webovùch str�nk�ch www.jaroska.cz/elearning/geografie.

ë�ci na z�klad� prom�tanùch sn�mkó vyhled�vali v map� Jihomoravsk�ho kraje poìadovan� informace (dóleìit� s�dla Ð okresn� m�sta, obce s rozä�Þenou pósobnost�, dopravn� tahy, hrani�n� pÞechody apod.). Pracovali ve dvojic�ch a vyhledan� informace z mapy zan�äeli do pÞedtiät�nùch slepùch map, kter� byly sou��st� vùukov� prezenta-ce. Po ukon�en� tematick�ho odd�lu byl ì�kóm prom�tnut uk�zkovù mapovù n��rt se väemi poìadovanùmi informacemi. M�li tak moìnost kontrolovat a pÞ�padn� doplnit nebo opravit sv� vlastn� n��rty. B�hem hodiny se ì�ci zlepäovali ve vyhled�v�n�, tÞ�d�-n� a uspoÞ�d�v�n� informac�, coì se projevilo ve v�tä� pÞesnosti informac� zanesenùch do slepùch map.

Vyuìit� zdroje, pomócky a zpósob jejich vyuìit�Realizace äkoln�ch zem�pisnùch str�nek prob�hla za finan�n� podpory grantó SIPVZ. Dotace se pohybovala okolo 120 000 K� za cel� tÞi roky. Na tvorb� vùukovùch materi�ló se pod�leli väichni vyu�uj�c� zem�pisu ze äkoly. Prezentace byly vypracov�ny v progra-mech Open Office, Corel Draw a Microsoft Powerpoint za pouìit� odpov�daj�c� zem�-pisn� literatury. Pro konkr�tn� sledovanù pÞ�klad byly vytiät�ny pro ì�ky slep� mapy (jedna sada = 2 listy A4), tisk byl hrazen z rozpo�tu äkoly. Mapy Jihomoravsk�ho kraje, ve kterùch ì�ci vyhled�vali informace, byly vyd�ny �eskùm �Þadem zem�m�Þi�skùm a katastr�ln�m. K prom�tnut� vùukov� prezentace byl vyuìit dataprojektor a pÞenosnù po��ta�. Väe je sou��st� vybaven� odborn� u�ebny Matematiky a Zem�pisu. Pro komuni-kaci se studenty pÞed hodinou byla pouìita e-mailov� poäta.

Reflexe sledovan�ho pÞ�kladu dobr� praxePr�ce ì�kó vyìadovala jak samostatnou tvorbu, tak i spole�n� hled�n� poìadovanùch informac� pro aktualizov�n� nebo vyv�jen� novùch vùukovùch prezentac�. V n�vaznosti na pÞedch�zej�c� a n�sleduj�c� obsah a na zvolen� metody vùuky byly u ì�kó upevËov�-ny a posilov�ny dovednosti tùkaj�c� se vyhled�v�n�, tÞ�d�n� a zaznamen�n� poìadova-nùch informac�. Z�skan� znalosti byly ov�Þov�ny v n�sleduj�c�ch vyu�ovac�ch hodin�ch, dovednosti byly a jsou d�le rozv�jeny opakovanùm pouì�v�n�m t�to metody pr�ce.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Shrnut� a zhodnocen� kvality pÞ�kladu dobr� praxeákoln� zem�pisn� str�nky se prób�ìn� pln� vytvoÞenùmi vùukovùmi prezentacemi, kter� maj� studenti k dispozici (jako souhrn informac� pro studijn� ��ely nebo jako pod-klad pro sb�r, tÞ�d�n� a zpracov�n� poìadovanùch dat). Materi�ly jsou tvoÞeny velmi pÞe-hledn� za pouìit� sch�mat, kter� kombinuj� d�l�� daje o vybran�m �zem�. To pÞisp�v� ke komplexn�mu uvaìov�n� o regionu.

Vyuìit� äkoln�ch zem�pisnùch str�nek v hodin�ch Ð jako nov� metoda pr�ce Ð bylo pro ì�ky velmi zaj�mav�, v�täina z nich se zapojila do pr�ce s nasazen�m. Jejich moti-vace byla mimo jin� zaloìena na zviditeln�n� pr�ce jednotlivùch skupinek prom�t�n�m vùsledkó pÞed celou tÞ�dou.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxePÞ�klad dobr� praxe prok�zal, ìe je moìn� tuto metodu pouì�t pÞi vùuce zem�pisu opakovan�. Realizace vzhledem k vybaven� odborn� u�ebny a existenci väech poìado-vanùch pomócek nen� jiì finan�n� podm�n�na. PÞ�padn� pouìit� v jin� äkole väak z�vis� na jej�m technick�m vybaven� (PC, dataprojektor, specifick� pomócky, jako napÞ. mapy kraje pro pr�ci ve skupin�). Vùukov� prezentace jsou k dispozici ke staìen� na äkoln�ch webovùch str�nk�ch www.jaroska.cz/elearning/geografie.

Moìnost�, jak zlepäit �i obm�nit uvedenou praxi, by mohlo bùt sd�len� takov�ho typu vùukovùch prezentac� v äirä�m okruhu u�iteló zem�pisu. D�le by prosp�lo zapojen� do vùuky aplikac� GIS, coì oväem móìe nar�ìet na finan�n� moìnosti äkoly. N�kter� jednoduch� aplikace GIS, v�etn� dat, jsou väak pro vùukov� ��ely poskytov�ny zdarma �i za niìä� cenu.

Dalä� zdroje informac� k pÞ�kladu dobr� praxewww.jaroska.cz/elearning/geografie Ð äkoln� zem�pisn� str�nky jako zdroj vùukovùch prezentac�, studijn�ch textó, obrazov�ho materi�lu, zem�pisn�ho slovn��ku a seznamu tematicky souvisej�c�ch odkazó.

Kontaktn� osobaEduard Patakie-mail: [email protected]

PÛêRODOV�DNø STACIONçÛákola: Gymn�zium Ladislava Jaroäe, HoleäovRealiz�tor: Blaìena Kub��kov�Konzultant VòP: Michal Medek

AnotacePÞ�rodov�dnù stacion�Þ je p�tidenn� kurz, kterù ì�ci absolvuj� mimo äkolu. V prób�hu t�to doby ì�ci zpracov�vaj� �koly z Fyziky, Chemie, Biologie a Zem�pisu. Podklady pro Þeäen� jsou pro n� pÞipraveny v podob� pracovn�ch listó, slepùch map, fyzik�ln�ch m�-Þen� a laboratorn�ho cvi�en�. òkoly jsou zam�Þeny na biotop dan� oblasti, geografick� a geologick� sledov�n� ter�nu, pozorov�n� klimatu a rozbory vzorkó m�stn�ch pód a vod. Stacion�Þ umoìËuje realizovat t�m�Þ väechny tematick� okruhy próÞezov�ho t�matu Environment�ln� vùchova, a nav�c d�v� prostor k rozv�jen� v�täiny kl��ovùch kompetenc�.

KontextGymn�zium Ladislava Jaroäe v Holeäov� ve sv�m áVP nab�z� rózn� specifick� aktivity. Mezi n� patÞ� i tùdenn� pÞ�rodov�dnù stacion�Þ. ò�astn� se ho ì�ci druhùch ro�n�kó �tyÞlet�ho a äest�ho ro�n�ku osmilet�ho studia. Kaìdoro�n� tak vyj�ìd� do ter�nu cca 90 ì�kó. N�klady stacion�Þe hrad� rodi�e za spolu��asti Klubu rodi�ó a pÞ�tel äkoly. Stacion�Þ pravideln� prob�h� ve stejn� lokalit� a totoìn�m �ase. Z�kladna je v autokempu nedaleko hranice CHKO, p�tidenn� pobyt je organizov�n v pÞ�pravn�m maturitn�m tùdnu.

Oblast Moravsk�ho krasu poskytuje ide�ln� podm�nky a pÞ�leìitosti ke spln�n� �koló z jednotlivùch pÞedm�tó. V are�lu autokempu, kde je zajiät�no ubytov�n� i stravov�n�, jsou k dispozici spole�ensk� prostory, kter� je moìn� vyuì�t ke zÞ�zen� ter�nn� chemic-k� laboratoÞe, ale tak� pÞedn�äkov�ho s�lu. Touto akc� je zavräeno z�kladn� studium zem�pisu v obou typech studia. Sou�asn� �koly, kter� ì�ci Þeä�, navazuj� na kapitoly teorie prob�ran� v dan�m äkoln�m roce v jednotlivùch pÞedm�tech. Konkr�tn� v Chemii je to anorganick� a analytick� chemie, v Biologii botanika a zoologie a ve Fyzice mechanika a termika. Stacion�Þe se ��astn� celkem äest pedagogó, kteÞ� se pod�lej� na obsahov� i organiza�n� pÞ�prav� kurzu.

VùchodiskaNa po��tku stacion�Þe st�l pÞed 13 lety v�kendovù pobyt ì�kó v lokalit� Moravskù kras, kterù organizovaly pÞedm�tov� komise zem�pisu. Postupn� se program doplËoval o prvky botanick� (kv�tena, typy lesn�ch porostó apod.). Prioritou oväem zóstalo sledo-v�n� ter�nu, m�stopis a mnoh� dalä� geografick� prvky.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Hlavn�m c�lem v�kendovùch pobytó bylo zpestÞen� vùuky Zem�pisu. Pozd�ji se naskytla pÞ�leìitost spolupracovat s katedrou geografie Pedagogick� fakulty Masarykovy univer-zity v Brn� (PedF MU Brno). Spolupr�ce vedla k rozä�Þen� programu stacion�Þe o aktivity pÞedm�tó Chemie a Biologie. To znamenalo prodlouìen� v�kendu na v�ce dnó, aì k sou-�asn�mu modelu, kdy je program rozloìen do p�ti pracovn�ch dnó. Spolupr�ce s PedF MU Brno nad�le pokra�uje; poslucha�i fakulty maj� moìnost absolvovat ve stacion�Þi ��st pedagogick� praxe jako pomocnù pedagogickù dozor v laboratoÞi chemie. V roce 2006/2007 doälo k �prav� programu. V pracovn� ��sti byl D�jepis nahrazen Fyzikou. Historii regionu se ì�ci v�nuj� b�hem exkurz� do Muzea tradi�n�ho bydlen� a perle-é�Þstv� v Senet�Þov� a do baziliky Svat�ho jm�na Panny Marie ve KÞtin�ch. D�jepisn� informace zpracov�vaj� ì�ci pouze v teoretick� ��sti z�v�re�n� pr�ce jako dopln�k, kterù dokresluje celkovou charakteristiku regionu.

C�le

a) na �rovni vzd�l�vac� oblasti Sledovanù pÞ�klad dobr� praxe pÞisp�v� k naplËov�n� c�lov�ho zam�Þen� oblasti �lov�k a pÞ�roda vymezen�ho v RVP G pÞedevä�m t�m, ìe vede ì�ka k:

¥ formulaci pÞ�rodov�dn�ho probl�mu, k hled�n� odpov�di na n�j a pÞ�padn�mu zpÞesËov�n� �i oprav� Þeäen� tohoto probl�mu,

¥ prov�d�n� soustavnùch a objektivn�ch pozorov�n�, m�Þen� a experimentó (pÞede-vä�m laboratorn�ho r�zu) podle vlastn�ho �i tùmov�ho pl�nu nebo projektu, ke zpracov�n� a interpretaci z�skanùch dat a hled�n� souvislost� mezi nimi,

¥ vyuì�v�n� prostÞedkó modern�ch technologi� v prób�hu pÞ�rodov�dn� pozn�vac� �innosti.




¥ uspoÞ�d� pÞehledn� z�skan� informace,

¥ vyuì�v� z�skan� informace pÞi u�en� a pracovn�ch �innostech,

¥ pÞij�m� zodpov�dnost za sv� u�en� a pr�ci.


¥ schematicky vyj�dÞ� strukturu probl�mu nebo syst�mu, kter�ho se probl�m tùk�,

¥ formuluje hypot�zy na z�klad� dostupnùch informac�,

¥ navrhuje metody k ov�Þen� hypot�zy nebo ke zjiät�n� n�jak� skute�nosti,

¥ vyhodnocuje experiment z hlediska jeho prób�hu,

¥ posoud� sv� vùsledn� Þeäen�, zda d�v� smysl, neukvapuje se ve svùch z�v�rech.


¥ vol� optim�ln� jazykov� prostÞedky vzhledem k tomu, jakùm zpósobem komunikuje,

¥ efektivn� kombinuje rózn� typy vyj�dÞen� (souvislù text Ð graf Ð tabulka, souvislù text Ð symbolick� vyj�dÞen�, sch�mata apod.) a podle toho, �eho chce svùm sd�len�m dos�hnout a s kùm komunikuje, zvol� vhodnou kombinaci.


¥ zapoj� se do pr�ce skupiny, pod�l� se jako �len skupiny na stanoven� re�lnùch c�ló, strategie a ak�n�ho pl�nu k jejich dosaìen�,

¥ v prób�hu pln�n� �kolu se zapojuje do pr�ce tùmu podle sv� role a podle potÞe-by, ch�pe se zodpov�dn� sv�ho d�lu na spln�n� �kolu,

¥ chov� se sluän�, je pozornù k druhùm a ve sv�m jedn�n� na n� bere ohled, pom�h� podle potÞeby.


¥ kontroluje svou �innost a sv� �sil� s ohledem na to, aby byly vzhledem k uzn�vanùm hodnot�m obhajiteln�,

¥ analyzuje situaci a posuzuje potÞebu a vhodnost pomoci, svùm nadhledem poskytuje oporu v pÞ�padn�m zmatku.

c) na �rovni próÞezov�ho t�matu Environment�ln� vùchova


¥ uv�domit si specifick� postaven� �lov�ka v pÞ�rodn�m syst�mu a jeho odpov�dnost za dalä� vùvoj na planet�,

¥ uv�domit si, ìe k ochran� pÞ�rody móìe napomoci kaìdù jedinec svùm ekologickùm zodpov�dnùm pÞ�stupem k b�ìnùm denn�m �innostem.


¥ propojit poznatky a dovednosti z jednotlivùch vzd�l�vac�ch oblast� a vyuì�vat je pÞi Þeäen� environment�ln� problematiky.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Realizace Ð postup a metodyPÞ�prava stacion�Þe za��n� v kaìd�m äkoln�m roce jiì v prvn�m pololet�, kdy se sejdou vyu�uj�c�, aby navrhli pÞ�padn� zm�ny a �pravy programu. Ty obvykle vyplynou z rozbo-ru pÞedchoz�ho ro�n�ku stacion�Þe a evalua�n�ch dotazn�kó. M�s�ce leden a �nor jsou vy�len�ny k zabezpe�en� technickùch podm�nek (doprava, ubytov�n�). M�s�c bÞezen a prvn� polovina dubna jsou v�nov�ny pÞ�prav� materi�ló za jednotliv� pÞedm�ty pro pr�ci ve skupin�ch Ð pracovn� listy, kontrola materi�ln�ho vybaven�, pracovn� pomócky, chemik�lie, vybaven� laboratoÞe, pÞ�prava protokoló, vùbava pro sb�r rostlinnùch a ìivo�iänùch vzorkó, mapy apod.

Druh� polovina dubna patÞ� prvn�m konkr�tn�jä�m informac�m pro ì�ky a rodi�e o sta-cion�Þi, jeho organizaci i o nezbytnùch n�kladech. Z�v�r dubna a polovina kv�tna jsou ve znamen� podrobnùch informac� o reìimu �innost� b�hem stacion�Þe, upozorn�n� na individu�ln� pÞ�pravu potÞebnou ke spln�n� �koló, odkazó na moìn� zdroje informac� (internetov� str�nky, odborn� literatura), kde z�skat vzory pracovn�ch listó, protokoló, map, pokynóm ke zpracov�n� z�v�re�n� pr�ce, zpósobóm hodnocen�, term�nóm ode-vzd�n� pr�ce apod. N�sleduje z�sadn� schózka s pou�en�m o bezpe�nosti a posledn�mi organiza�n�mi pokyny.

Paraleln� s pÞ�pravou u�iteló prob�h� i pÞ�prava ì�kó. Ta je soustÞed�na pÞedevä�m do vùuky. V u�ebn�ch osnov�ch pÞedm�tó jsou obsaìeny kapitoly, kter� teoreticky pÞiprav� ì�ky na aktivity potÞebn� v prób�hu stacion�Þe. NapÞ�klad v laboratorn�ch cvi�en�ch chemie pro druhù ro�n�k a kvartu jsou zaÞazeny chemick� pokusy z analytick� chemie. Tento princip je uplatn�n i v u�ebn�m pl�nu, kde je pos�lena hodinov� dotace pÞedm�tó Fyzika, Chemie a Biologie, cvi�en� v laboratoÞ�ch, a to z disponibiln�ch hodin. Konkr�tn� pracovn� listy, organiza�n� pokyny a dalä� materi�ly maj� ì�ci k dispozici na speci�ln�m panelu i na äkoln�m intranetu.

PÞ�rodov�dnù stacion�Þ se kon� kaìdù rok v pÞ�pravn�m pÞedmaturitn�m tùdnu. Program je stanoven podle pÞedem stanoven�ho harmonogramu �innost� (mapov�n� ter�nu, sb�r biologick�ho materi�lu, odb�ry vzorkó pód a vod, fyzik�ln� m�Þen�, pÞ�prava na zpracov�n� �koló v pracovn�ch listech apod.).

Kaìdù pÞedm�t m� sv� pÞipraven� �koly, kter� ì�ci v ter�nu vypracuj� nejdÞ�v nane�isto. Chemie Ð odb�r vzorkó vod a pód, rozbor vzorkó vody v ter�nu, rozbor vzorkó vod a pód v poln� laboratoÞi. Biologie Ð odb�ry vzorkó rostlin a ìivo�ichó, determinace rostlin a ìi-vo�ichó, hydrobiologie v ter�nu, environment�ln� aktivity, zaloìen� herb�Þe. Zem�pis Ð percepce krajiny (prózkum n�zoró róznùch n�vät�vn�kó krajiny), orientace v ter�nu, pr�ce se slepou mapou. Fyzika Ð sledov�n� meteorologickùch �dajó, pozorov�n� no�n� oblohy. ë�ci mohou vyuì�t konzulta�n�ch hodin u pÞ�tomnùch pedagogó, a to kaìdù ve�er po skon�en� aktivn�ho programu dan�ho dne.

Konkr�tn� program sledovan�ho pÞ�rodov�dn�ho stacion�Þe, kterù se uskute�nil v Jedov-nici ve dnech 14. Ð 18. 5. 2007:

den 1. skupina 2. skupina 3. skupina 4. skupina

Po dop. PÞeprava Holeäov Ð Jedovnice, ubytov�n�, vych�zka kolem Koäovce

Po odp. KÞtiny (Z) Senet�Þov (Z) Senet�Þov (Z) KÞtiny (Z)

òt dop. Celodenn�:Rudice Ð Josefov

Celodenn�: Rudice Ð Josefov

KÞtiny (Z) Chaty + Bi

òt odp. Celodenn�:Rudice Ð Josefov

Celodenn�: Rudice Ð Josefov

Balcarka, Macocha

Balcarka, Macocha

St dop. LP Chaty + Bi Celodenn�: Rudice Ð Josefov

OB

St odp. Senet�Þov (Z) Balcarka Celodenn�: Rudice Ð Josefov

Senet�Þov (Z)

�t dop. Chaty + Bi LP OB Celodenn�:Rudice Ð Josefov

�t odp. Balcarka KÞtiny (Z) LP Celodenn�:Rudice Ð Josefov

P� dop. OB OB Chaty + Bi LP

P� odp. odjezd odjezd odjezd Odjezd

Pouìit� zkratky:

¥ LP = laboratorn� pr�ce, rozbor vody a pód

¥ Bi = biologick� pr�ce (odlov, sb�r, pozn�v�n� rostlinstva apod.)

¥ Z = percepce ìivotn�ho prostÞed� v chatov� osad�, mapov�n�

¥ OB = orienta�n� b�h, pr�ce s mapou pro orienta�n� b�h

¥ Chaty = vùzkum percepce rekrea�n� oblasti


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Popis tras:

¥ Rudice Ð Josefov: celodenn� vych�zka po trase Jedovnice Ð Rudice (propad�n�, v�trnù mlùn, geologick� expozice, lom) Ð Klostermannova stud�nka Ð Bù�� sk�la Ð J�chymka Ð Josefovsk� �dol� (hué Frantiäka) Ð zp�t autobusem, pÞ�padn� v obr�cen�m sm�ru.

Dalä� aktivity na trase: sb�r geologickùch vzorkó v lomu Se�, n�vät�va muzea v huti Frantiäka, n�vät�va muzea v Rudici, hern� aktivita na t�ma vztahu k pÞ�rod�.

¥ Senet�Þov: póldenn� (odpoledn�) vych�zky s bohatou multidisciplin�rn� n�pln�: Senet�Þov (modern� kostel, muzeum) Ð Kotvrdovice (vys�la� Koj�l, GPS) Ð Jedov-nice, p�äky.

Dalä� aktivity na trase: potravn� vztahy v rybn�ce Budkovan, analùza vody v Podomsk�m potoce, sledov�n� �zemn�ho rozvoje obce Senet�Þov.

¥ KÞtiny: póldenn� vych�zka na trase KÞtiny (arboretum, poutn� kostel) Ð Tipe�ek (orientace v lese podle mapy pro orienta�n� b�h). Jednu cestu moìno absolvovat linkovùm autobusem.

Dalä� aktivity na trase: n�vät�va arboreta.

¥ Balcarka: póldenn� vych�zka na trase Balcarka (prohl�dka jeskyn�) Ð Macocha (horn� móstek, lanovka) Ð Vil�movice Ð Jedovnice.

Dalä� aktivity na trase: pozorov�n� krasovùch jevó

Prób�ìn� pln�n� aktivity b�hem jednotlivùch programó:

¥ meteorologick� m�Þen� a pozorov�n�,

¥ biologick� pozorov�n�,

¥ sb�r a pozn�v�n� fauny a fl�ry róznùch biocen�z,

¥ orientace v ter�nu a na map�,

¥ historie kraje aj. podle zad�n� jednotlivùch oboró,

¥ podklady pro vyplËov�n� pracovn�ch listó.

Dalä� aktivity:

¥ kaìdù ve�er pozorov�n� no�n� oblohy,

¥ pr�ce v biologick� laboratoÞi,

¥ odborn� konzultace a jin� zam�stn�n�,

¥ ve�ern� beseda s pracovn�kem CHKO Moravskù kras.

Väechny aktivity, kter� ì�ci b�hem stacion�Þe pln�, jsou zaloìeny na podobn�m principu Ð nejprve pr�ce v ter�nu, pÞi kter� jsou z�sk�v�ny informace, a n�sledn� zpracov�n� informa-c� do pracovn�ch listó. Po skon�en� kaìd� aktivity se ì�ci sejdou a vyhodnocuj� jej� kvalitu pomoc� kol��ovùch grafó. Ty jsou pak velmi dóleìitùm zdrojem informac� pro u�itele pÞi eva-luov�n� stacion�Þe. S informacemi se pracuje d�le a jsou zohledËov�ny v dalä�m ro�n�ku.

Podrobn�jä� popis aktivity, kter� je v harmonogramu stacion�Þe ozna�ena jako LP Ð laboratorn� pr�ce: (jedn� se o pr�ci v chemick� laboratoÞi)

1. ë�ci si den pÞed prac� v chemick� laboratoÞi pÞiprav� odebran� vzorky vod a pód. PÞi odb�ru mus� dodrìet pÞesnù postup podle metodiky odb�ru vzorku a jeho pÞ�pravy k rozboru. S postupem jsou obezn�meni ve vyu�ov�n� a tak� prostÞednictv�m intranetu äkoly, kde je metodika k dispozici. Vzorky odeb�raj� na tÞech róznùch m�stech pÞi vych�zce do ter�nu. M�sta odb�ró pak zaznamen�vaj� do mapy, kter� je sou��st� z�v�re�n� pr�ce.

2. Ozna�en� vzorky pak podrob� chemick�mu rozboru v podm�nk�ch poln� chemick� laboratoÞe. Je velmi vhodn�, pokud to podm�nky dovoluj�, pouì�t pÞenosnou laboratoÞ a prov�st pÞ�m� m�Þen� vzorku vody okamìit� po odb�ru. U ì�kó se tak nen�silnou formou rozv�j� tùmov� spolupr�ce a podporuje kreativita pÞi Þeäen� okamìitùch situac�. D�ky spolupr�ci se stÞediskem ekologick� vùchovy Rychta Kr�sensko jsme tak poprv� mohli zaÞadit tento prvek do ter�nn� vùuky.

3. V poln� laboratoÞi ì�ci pracuj� ve skupin�ch na stanoviät�ch a postupuj� podle metodick�ho n�vodu. Kaìd� pracoviät� je vybaveno potÞebnùmi chemik�liemi a chemickùm n�dob�m. Po proveden� ur�enùch chemickùch �koló ì�ci pracoviät� uklid�, pÞiprav� je pro sv� spoluì�ky a pÞesunou se k dalä�mu.

4. Vùsledky m�Þen� ì�ci zaznamen�vaj� do pÞipravenùch laboratorn�ch protokoló. Jejich form�ln� �prava nen� totoìn� s klasickùm z�znamem chemick�ho pokusu. Je pÞizpósobena ter�nn�m podm�nk�m. Od po��tku stacion�Þe pouì�v�me tabulky, kter� pÞipravila katedra chemie PedF MU Brno, protoìe nejl�pe vyhovuj� naäim potÞeb�m.

Pracovn� list Ð Pracovn� list pro ì�ky

Po n�vratu ze stacion�Þe ì�ci zpracov�vaj� z�v�re�nou pr�ci a kompletuj� jednotliv� materi�ly Ð pracovn� listy, herb�Þ, mapy, protokoly, fotodokumentaci, vlastn� text pr�ce.

Z�v�re�nou pr�ci odevzd�vaj� po tùdnu k nahl�dnut� a hodnocen� u�itelóm, kteÞ� s nimi pracovali v ter�nu. U�itel� pr�ce ohodnot� podle bodov�ho syst�mu a mohou pouì�t tuto informaci i pÞi celkov� klasifikaci ì�ka z dan�ho pÞedm�tu. Posledn� a z�v�re�nou aktivi-tou stacion�Þe je spole�n� zhodnocen� kurzu ì�ky i u�iteli. ë�ci formou prezentace hod-not� jednotliv� �innosti kurzu, jeho prób�h, organizaci, a to nejen z hlediska pozitivn�ch postÞehó, ale upozorËuj� i na z�porn� vn�man� skute�nosti, na kter� narazili v prób�hu Þeäen� �koló. PostÞehy jsou pak rozeb�r�ny v n�sledn� diskusi ì�kó s u�iteli. Tato zp�tn� vazba je vùbornùm zdrojem informac� pro organizaci dalä�ho ro�n�ku stacion�Þe.

Celkov� zhodnocen� kurzu, s ohledem na informace z�skan� od ì�kó, pak provedou i u�itel�, kteÞ� stacion�Þ pÞipravovali. V popÞed� pozornosti jsou pÞedevä�m c�le, kter� m�l stacion�Þ naplnit, a tak� n�vrh zm�n v pÞ�prav� a organizaci dalä�ho ro�n�ku.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Stacion�Þ 2007 Ð prezentace ì�kó

PÞ�rodov�dnù stacion�Þ Ð metodickù film

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit�Materi�ln� vybaven� stacion�Þe zabezpe�uje äkola ve sv� reìii, protoìe pÞi jednotlivùch aktivit�ch jsou pouì�v�ny u�ebn� pomócky z b�ìn� laboratoÞe biologie, chemie i vyuì�-van� v zem�pise. Jedn� se o smrti�ky, s�éky, mapy, buzoly, GPS zaÞ�zen�, chemick� sklo a pÞ�sluän� chemik�lie, b�ìn� laboratorn� pomócky a podobn�. Finan�n� n�ro�n�jä� je pÞenosn� laboratoÞ, kterou m� äkola zapój�enu.

Financov�n� vyu�uj�c�ch je realizov�no v b�ìn�m reìimu äkoly, podobn� jako je tomu pÞi financov�n� lyìaÞskùch kurzó Ð na dohodu o proveden� pr�ce, podle tarifó vyplùvaj�-c�ch z katalogó prac� a platnùch mzdovùch pÞedpisó.

Vy��tov�n� próm�rnùch n�kladó na ì�ka pÞedstavuje n�sleduj�c� tabulka:

pobyt doprava vstup domuzea, jeskyn�

m�stn� doprava

popl.KB aj.

CELKEM z�loha KRPá vr�tit

1.310, - 173, - 75, - 28, - 0,70 1.586,70 1.600, - 100, - 113,30

Reflexe sledovan�ho pÞ�kladu dobr� praxeZ pohledu pedagogó je pÞ�nosem stacion�Þe pÞedevä�m vùrazn�jä� propojen� praxe s teoretickùmi poznatky. Vùuka je potom pestÞejä� a pro ì�ky mnohem zaj�mav�jä�. Nav�c komunikace mezi pedagogem a ì�kem nen� ovlivn�na uzavÞenùm prostorem tÞ�-dy, je mnohem otevÞen�jä� a bezprostÞedn�jä�. To väak neznamen�, ìe by byla sn�ìen� jej� �roveË. Pr�v� naopak, �asto jsou odstran�ny bari�ry, kter� do t� doby existovaly, a vztah u�itel Ð ì�k z�sk� novou kvalitativn� �roveË.

Krom� popisovanùch �innost� je hmatatelnùm vùsledkem stacion�Þe z�v�re�n� pr�ce, kter� je vùznamnou sou��st� portfolia ì�ka gymn�zia. òroveË z�v�re�nùch prac� je vel-mi dobr� jak po obsahov�, tak i po form�ln� str�nce. ë�ci si tak vyzkouäej� sv� schop-nosti v t�to oblasti a nabyt� zkuäenosti pak z�ro�� v SO� a v z�v�re�nùch semin�rn�ch prac�ch na konci studia.

Pohled ì�kó zachycuj� evalua�n� dotazn�ky, ze kterùch vyplynulo mnoho zaj�mavùch a do budoucna inspirativn�ch z�v�ró jak pro spoluì�ky, tak pro u�itele, kteÞ� stacion�Þ pÞipravuj�.

Shrnut� a zhodnocen� kvality pÞ�kladu dobr� praxeë�ci hodnotili pozitivn� pÞedevä�m:

¥ nahrazen� odbornùch textó pracovn�mi listy,

¥ zaÞazen� prac� a aktivit v ter�nu,

¥ nutnost vz�jemn� spolupr�ce ve skupin� pÞi Þeäen� �loh,

¥ moìnost poznat ì�ky z jinùch tÞ�d (skupiny byly sestaveny na principu tripartity),

¥ pozn�n� pedagogó i v jinùch situac�ch neì za katedrou,

¥ zm�na zpósobu vyu�ov�n�.

Jako negativn� byly vn�m�ny:

¥ nejasnosti pÞi zpracov�n� pracovn�ch listó,

¥ pÞepln�nù program,

¥ m�lo �asu na osobn� volno.

Pro pÞ�pravu dalä�ho ro�n�ku to znamen�:

¥ zjednoduäit pracovn� listy se zachov�n�m odborn� n�ro�nosti,

¥ pÞesn� definovat poìadovan� vùstupy v pracovn�ch listech,

¥ l�pe rozvrhnout �as pro jednotliv� �innosti a promyslet aktivity na tras�ch,

¥ zaÞadit v�ce osobnostn�ch a soci�ln�ch aktivit, pÞ�padn� relaxa�n� aktivity.

Nejlepä�m dókazem, ìe stacion�Þ z v�tä� ��sti naplËuje o�ek�v�n� ì�kó, je zanedba-teln� absence. Velkou podporu m� tato aktivita i ze strany rodi�ó, kteÞ� jsou ochotni investovat finan�n� ��stku potÞebnou na �hradu n�kladó spojenùch se stacion�Þem.

Stacion�Þ patÞ� k atraktivn�m sou��stem studia. Z�jem ze strany ì�kó potvrzuje, ìe jde o vùuku, na kterou se t�ä� a posl�ze na ni dlouho vzpom�naj�. Je zÞejm�, ìe z�kla-dem �sp�än� realizace akc� podobn�ho typu je pÞedevä�m tùm zap�lenùch pedagogó. Kl��ovùmi povahovùmi rysy t�chto u�iteló jsou:

¥ schopnost vyhled�vat a vyuì�vat pÞ�leìitosti k vùuce mimo äkolu,

¥ neform�ln� pÞ�stup k ì�kóm i kolegóm,

¥ organiza�n� zdatnost,

¥ schopnost improvizovat,

¥ tvoÞivost, kter� oväem vyìaduje odvahu a spr�vnou m�ru sebev�dom�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Je nutn� zdóraznit, ìe i v holeäovsk�m gymn�ziu se tento tùm vytv�Þel postupn� a mnoh� z uvedenùch schopnost� se rozv�jely pr�v� pod vlivem stacion�Þe. Vùraznù pod�l na tom m�la pÞedevä�m zp�tn� vazba, kter� byla velmi dóleìit� nejen v prób�hu stacion�Þe, ale i po jeho ukon�en�. Pr�v� ta umoìËovala vyhnout se pÞi organizov�n� dalä�ch ro�n�kó stacion�Þe opakov�n� chyb a neust�l� zkvalitËov�n� obsahov� i organi-za�n� str�nky t�to metody vùuky.

Jako pÞ�klad lze uv�st problematickou teoretickou ��st z�v�re�n� pr�ce, na kterou byl v pÞedchoz�ch letech kladen zna�nù dóraz. U ì�kó to vedlo k tomu, ìe n�kter� jej� ��sti opisovali od spoluì�kó z pÞedchoz�ch ro�n�kó, a t�m byla pr�ce devalvov�na. Proto byla podstatn� ��st teorie pÞepracov�na do podoby pracovn�ch listó, kter� jsou pro ì�ky vhod-n�jä� a nav�c je lze kaìdùm rokem mnohem pruìn�ji m�nit pÞesn� podle aktu�ln�ch potÞeb.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxePÞ�rodov�dnù stacion�Þ se stal tradi�n� sou��st� vùuky pÞ�rodov�dnùch pÞedm�tó v holeäovsk�m gymn�ziu, kter� pÞedpokl�d� jeho pokra�ov�n�. Z hlediska áVP Heur�ka tohoto gymn�zia bude d�n do pÞ�m� n�vaznosti na ãministacion�ÞeÒ pro niìä� gymn�-zium. Ty maj� rozsah jednoho aì �tyÞ dnó, a to podle ro�n�kó (prima aì kvarta). Svùm obsahem budou pÞipravovat ì�ky na n�ro�n�jä� aktivity ãvelk�hoÒ stacion�Þe. Nav�c oba stacion�Þe poslouì� jako prostor pro zaÞazen� próÞezov�ho t�matu Osobnostn� a soci�ln� vùchova.

Dalä� zdroje informac� k pÞ�kladu dobr� praxe

BALçK, I.: Nau�n� stezky Moravsk�ho krasu. Blansko: Spr�va CHKO Moravskù kras. ISBN 978Ð80-239Ð8821-5.

DOBRORUKA, L. J.: PÞ�rodopis I. Praha: Scientia, 1997. ISBN 80Ð7183-092Ð5.

LUHR, J. F.: Zem�. Praha: Euromedia Group, 2004. ISBN 80Ð242-1225Ð0.

HIGGINS, P.; NICOL, R.: Outdoor education: Authentic learning in the context of landsca-pes Kisa. Sweden: Kinda Education, 2002.

HOFMAN, E.; �ERNç, B.; RYCHNOVSKø, B.; LAUERMANN, L.: Jedovnice a okol�. Modelov� oblast pro ter�nn� vyu�ov�n�. Vyd. 1. Brno: CERM Ð Akademick� nakladatelstv�, s.r.o., 1999. 130 s. ISBN 80Ð7204-109Ð6.

KULICHOVç, H.; KULICH, J.: Tùden pro udrìitelnù ìivot, aneb Program �lov�k a prostÞed�: jak pÞipravit kurz (pobytovù vùukovù program) o ìivotn�m prostÞed� a udrìiteln�m rozvoji pro ì�ky 2. stupn� Zá a studenty Sá. Horn� Maräov: StÞedisko ekologick� vùchovy Ð SEVER, 2005. 155 s., ISBN 80Ð86838-05Ð6.

Dostupn� z internetu:

http://www.moravskykras.ochranaprirody.cz

http://www.punkevni-jeskyne.cz/i/_wankel.jpg

http://pohanstvi.net/kelti/byciskala.jpg

http://krtiny.webz.cz/

http://www.gfp.cz/project/cz/santini-cz.html

http://www.slpkrtiny.cz/arbkrtiny.php

http://www.hrady.cz

http://www.pametihodnosti.cz

http://www.olomucany.cz

http://www.kras.unas.cz

http://rudicke-propadani.ceskehory.cz/

http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz

http : / / w w w . p u n k e vni-jeskyne.cz

http://www.vysokeskoly.cz

Kontaktn� osobaBlaìena Kub��kov�e-mail: [email protected]


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

ZEM�, VODA, OHEÅ, VZDUCHákola: Gymn�zium Jana Keplera, PrahaRealiz�toÞi: Filip Dost�l, Mark�ta Kaniokov�, Anna Kocianov�, Hana Korbeliusov� Konzultant VòP: Jan Marä�k

AnotaceVyu�ovac� pÞedm�t PÞ�rodov�da na Gymn�ziu Jana Keplera v Praze je integrovanù pÞedm�t vyu�ovanù tùmem aì �tyÞ u�iteló (metoda team teachingu) se vzd�l�vac�m obsahem uspoÞ�danùm do tematickùch okruhó Ð hmota, zem�, voda, vzduch, oheË a energie. ë�ci v n�m rozv�j� dovednost vytv�Þet a myälenkov� integrovat poznatky róznùch pÞ�rodov�dnùch oboró.

KontextC�lovou skupinou sledovan�ho pÞ�kladu dobr� praxe je prima osmilet�ho gymn�zia. Vyu�ovac� pÞedm�t PÞ�rodov�da integruje vybranù vzd�l�vac� obsah oboró Fyzika, Che-mie, PÞ�rodopis, Zem�pis a próÞezov�ho t�matu Environment�ln� vùchova. Vyu�ovac� pÞedm�t tak tvoÞ� �vod do pÞ�rodov�dn�ho vzd�l�v�n�. PÞedchoz� pÞ�rodov�dn� znalosti a dovednosti ì�kó z�skan� v z�kladn� äkole integruje, doplËuje, d�le rozäiÞuje a oboha-cuje o z�klady metod a terminologie pÞ�rodn�ch v�d.

Vùuka vyu�ovac�ho pÞedm�tu PÞ�rodov�da se uskute�Ëuje (krom� b�ìnùch u�eben) i ve tÞech laboratoÞ�ch (fyziky, chemie, biologie) a v odborn� u�ebn� vybaven� interak-tivn� tabul� s dataprojektorem. Ur�itou nevùhodou je situov�n� äkoly v m�stsk� z�stav-b� a pon�kud v�tä� vzd�lenost k nejbliìä� pÞ�rodn� rezervaci Divok� á�rka.

VùchodiskaVzd�l�vac� obsah i metody vùuky pÞedm�tu byly ��ste�n� inspirov�ny teoretickùmi vùchodisky Susan Kovalikov� (koncepce smyslupln�ho obsahu Ð bl�ìe viz KOVALIK, S.: Integrovan� tematick� vùuka. Krom�Þ�ì: Spir�la, 1995. ISBN 80Ð901873-1Ð5). Dalä� iniciativa vzeäla od veden� äkoly v r�mci procesu tvorby äkoln�ho vzd�l�vac�ho programu. Hlavn�mi pÞek�ìkami byla n�ro�nost tvorby rozvrhu hodin (vùuka pÞedm�tu vyìaduje v rozvrhu �tyÞhodinovù blok) a zejm�na fakt, ìe u�itel� se vedle individu�ln� pÞ�pravy na vlastn� vùuku mus� sou�asn� pÞipravovat i ve skupin�.

C�le


Na �rovni oboró pÞisp�v� pÞ�klad dobr� praxe k naplËov�n� c�lov�ho zam�Þen� oblasti �lov�k a pÞ�roda vymezen�ho v RVP ZV pÞedevä�m t�m, ìe vede ì�ka:

¥ ke zkoum�n� pÞ�rodn�ch faktó a jejich souvislost� s vyuìit�m róznùch empirickùch metod pozn�v�n� i róznùch metod racion�ln�ho uvaìov�n�,

¥ k potÞeb� kl�st si ot�zky o prób�hu a pÞ��in�ch róznùch pÞ�rodn�ch procesó, spr�vn� tyto ot�zky formulovat a hledat na n� adekv�tn� odpov�di,

¥ ke zpósobu myälen�, kterù vyìaduje ov�Þov�n� domn�nek o pÞ�rodn�ch faktech v�ce nez�vislùmi zpósoby,

¥ k posuzov�n� dóleìitosti, spolehlivosti a spr�vnosti z�skanùch dat pro potvrzen� nebo vyvr�cen� vyslovovanùch hypot�z �i z�v�ró,

¥ k zapojov�n� se do aktivit sm�Þuj�c�ch k äetrn�mu chov�n� k pÞ�rodn�m syst�móm, ke sv�mu zdrav� i zdrav� ostatn�ch lid�.



¥ rozpozn�, jak� metody a zpósoby u�en� jsou pro n�j nejefektivn�jä�, a v�dom� je pouì�v�,

¥ aktivn� vyuì�v� rózn� zdroje informac� (knihy, encyklopedie, pÞ�ru�ky, lidi, internetÉ),



¥ identifikuje ��astn�ky a sloìky probl�mu, kter� jsou v probl�mu prom�nn� a jak� jsou jejich vz�jemn� vztahy,

¥ probl�m analyzuje z róznùch hledisek,

¥ formuluje hypot�zy na z�klad� dostupnùch informac�,

¥ navrhne experiment pro ov�Þen� hypot�zy, provede ho a vyvozuje z�v�ry ze z�skanùch experiment�ln�ch poznatkó.


¥ k z�sk�n� a vùm�n� informac� ��eln� vyuìije rózn� informa�n� a komunika�n� pro-stÞedky a technologie a podle situace vybere a pouìije takov� informa�n� a komu-nika�n� prostÞedky nebo technologie, kter� nejl�pe vyhovuj� situaci a okolnostem,


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

¥ vyjadÞuje se tak, aby mu ostatn� rozum�li, pouì�v� pro to jednozna�n� a vùstiìn� pojmenov�n�,

¥ pozn�, kdyì si informace protiÞe��.


¥ analyzuje ve skupin� probl�movou situaci a ur��, co je �kolem (pouìije svou kl��ovou kompetenci k Þeäen� probl�mó),

¥ rozd�l� ve skupin� �kol na ��sti a pÞijme svou ��st, v�etn� zodpov�dnosti za jej� pln�n�,

¥ zdrìuje se posm�äkó nebo opovrìen� nad prac� druhùch, mluv� o pr�ci a jej�m vùsledku a nikoli o vlastnostech nebo povaze osoby,

¥ s pomoc� u�itele si vyty�uje individu�ln� �koly a term�ny podle sv� zkuäenosti a v�dom� svùch dovednost�.


¥ pÞij�m� n�zory nebo pÞesv�d�en� druhùch jako moìn�, svój n�zor pÞedkl�d� tak� jako jeden z moìnùch a op�r� ho o argumenty,

¥ posuzuje sv� potÞeby a n�roky a snaì� se je omezovat z hlediska trvale udrìiteln�ho ìivota,

¥ pozn� a pop�äe i pÞedvede n�kter� z�chrann� postupy pÞi krizovùch situac�ch (�raz, poì�r apod.),

¥ v�, kdo v nouzov� situaci pomóìe a pÞivol� pomoc, pÞ�padn� ji poskytne,

¥ pÞedv�d� moìn� rizika i v novùch situac�ch a dodrìuje zn�m� z�sady bezpe�nosti pÞi pr�ci.


¥ napl�nuje si pr�ci do jednotlivùch krokó,

¥ pracuje podle n�vodu Ð postupuje systematicky podle sloìit�ho n�vodu,

¥ pÞehledn� a podrobn� zaznamen� svój postup,

¥ dodrìuje bezpe�nostn� pravidla, pracuje tak, aby chr�nil zdrav� sv� i ostatn�ch,

¥ vol� takov� postupy, kter� jsou nejäetrn�jä� ve vztahu k ìivotn�mu prostÞed�.



¥ pochopit souvislosti v biosf�Þe, pÞedevä�m pak vztah �lov�ka k prostÞed� a dósledky lidskùch �innost� na prostÞed�,

¥ z�skat znalosti, dovednosti a n�vyky nezbytn� pro ì�douc� kaìdodenn� praktick� jedn�n� �lov�ka vó�i prostÞed�,

¥ rozpoznat objektivitu a z�vaìnost informac�, kter� se vztahuj� k ekologickùm probl�móm.


¥ vn�mat ìivot jako nejvyää� hodnotu,

¥ k ohledupln�mu jedn�n� ve vztahu k ìivotn�mu prostÞed�,

¥ angaìovat se pÞi Þeäen� probl�mó spojenùch s ochranou ìivotn�ho prostÞed�.

Realizace Ð postup a metodyPrvn�m krokem realizace integrovan�ho tematick�ho pÞedm�tu, kde by m�lo vyu�ovat v�ce pe-dagogó (v pÞ�pad� pÞ�rodov�dy je tÞeba �tyÞ odbornost�), je sestaven� realiza�n�ho tùmu. Vùb�r u�iteló nen� jednoduchù. U�itel� mus� splËovat ur�it� pÞedpoklady v n�kolika oblastech:

¥ väichni �lenov� tùmu si mus� pÞedem vytvoÞit ur�itou r�mcovou pÞedstavu o c�lech a vzd�l�vac�m obsahu dan�ho integrovan�ho pÞedm�tu (pÞed jejich definitivn�m vymezen�m) a väichni by pak m�li tuto spole�nou pÞedstavu sd�let,

¥ u�itel� v tùmu by m�li m�t na vysok� �rovni ur�it� kompetence, väichni by m�li vykazovat vz�jemn� korektn� vztahy, ochotu si naslouchat, respektovat se navz�-jem lidsky i odborn� apod.,

¥ pedagogickù styl väech u�iteló v tùmu m� vykazovat v z�kladn�ch rysech ur�itou podobnost (obdobnù didaktickù pÞ�stup, zpósob pÞ�pravy vyu�ov�n� i hodnocen� ì�kó, volbu pedagogickùch c�ló); nutno väak pÞipomenout, ìe kdyì u�itel� spolu dobÞe vyjdou jako lid�, jeät� to neznamen�, ìe automaticky splËuj� poìadovan� krit�ria, naopak Ð moìn� rozpory vznikl� z rozd�ln�ho pÞ�stupu k vùuce mohou n�kdy komplikovat i mezilidsk� vztahy,

¥ je tÞeba pÞedem zv�ìit, zda tùm vyìaduje form�ln� ustavit vedouc�ho, kterù by jednal s jistou m�rou pravomoci a autority vó�i ostatn�m �lenóm; zkuäenost uk�zala, ìe u �tyÞ�lenn�ho tùmu ustaven� form�ln�ho vedouc�ho nen� jeät� zapotÞeb�.

Dalä�m krokem, kterù je pÞedpokladem pro budouc� kvalitn� vùuku dan�ho pÞedm�tu, jsou dobÞe organizovan� schózky realiza�n�ho tùmu. Ty maj� v prvn� Þad� n�sleduj�c� �koly:

¥ nal�zt a vymezit z�kladn� tematick� zam�Þen� vzd�l�vac�ho obsahu; v tomto pÞ�pad� to bylo vymezen� s n�zvem ãhmota ve skupenstv�ch, ìiv� a neìiv� pÞ�roda, pÞ�rodn� prostÞed� Zem�Ò, kter� bylo pro zjednoduäen� obrazn� nazv�no ãìivlyÒ,

¥ shrom�ìdit vhodnou literaturu z nejrózn�jä�ch dostupnùch zdrojó pro vytv�Þen� vzd�l�vac�ho obsahu pÞedm�tu,

¥ vytvoÞit z�kladn� strukturu obsahu jednotlivùch t�mat,

¥ vymezit po�et a organiza�n� formy vyu�ovac�ch jednotek s ohledem na u�ebn� pl�n v RVP, resp. v áVP; v tomto pÞ�pad� byly zvoleny �tyÞi po sob� jdouc� vyu�o-vac� hodiny cel� tÞ�dy (30 ì�kó) a d�le dv� hodiny s pólenou tÞ�dou (dva u�itel� vyu�uj� sudù tùden a dalä� dva lichù tùden).


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

PÞi vlastn� organizaci vyu�ov�n� je tÞeba vhodn� zvolit jej� formu. Nejvhodn�jä�m Þeäe-n�m v rozvrhu hodin b�ìn� äkoly je napÞ�klad zpósob, kdy väechny vyu�ovac� hodiny integrovan�ho pÞedm�tu na sebe navazuj� v podob� �tyÞhodinovùch blokó a väichni vyu�uj�c� tohoto pÞedm�tu v uveden� dob� neu�� jin� pÞedm�ty. To pak umoìËuje vytvoÞit pro integrovanù pÞedm�t velmi ì�douc� a pÞirozenou situaci. Vyu�uj�c� nemus� u�it v pevn� stanoven�m poÞad�, ale podle zam�Þen� vzd�l�vac�ho obsahu v pÞedm�tu mohou toto poÞad� ve vùuce pruìn� m�nit.

Po vyjasn�n� organiza�n� formy vyu�ov�n� n�sleduje vlastn� pÞ�prava rozloìen� vzd�-l�vac�ho obsahu do tematick�ho pl�nu. Ten mus� nutn� obsahovat zam�Þen� kaìd�ho �tyÞhodinov�ho bloku vùuky a poÞad� t�chto blokó. Nelze tedy tematickù pl�n vùuky pÞedm�tu rozepsat pouze po m�s�c�ch, jak je b�ìn� zvykem, ale je nutno napÞ. ��slovat hodiny, resp. bloky hodin tak, jak budou po sob� n�sledovat, a to bez ohledu na pr�zd-niny b�hem roku �i dalä� dny volna. V pÞ�pad� tohoto pÞ�kladu dobr� praxe m� na jeden äkoln� rok pÞipadnout 50 �tyÞhodinovùch blokó pro celou tÞ�du. Bylo väak tÞeba pÞipravit jich jen 36, neboé zkuäenosti z pÞedchoz�ho äkoln�ho roku uk�zaly, ìe je nutno tematickù pl�n proloìit ur�itùmi ãrezervn�miÒ �tyÞhodinovùmi bloky. To zaru�uje, ìe v pÞedm�tu nenast�v� neì�douc� posun v prob�ranùch t�matech vzd�l�vac�ho obsahu.

Rezervn� �tyÞhodinov� bloky tak umoìËuj� dodrìovat tematickù pl�n vùuky ve äkol-n�m roce. Striktn� dodrìov�n� tematick�ho pl�nu je pÞi takto koncipovan�m tùmov�m zpósobu vùuky daleko dóleìit�jä� neì ve vùuce veden� jedn�m u�itelem. Proto je tÞeba napl�novat m�n� �tyÞhodinovùch blokó, neì je re�ln� moìn� ve äkoln�m roce odu�it, a takov� rozvrìen� vyu�ovac�ch hodin pak dodrìovat. Pokud ke konci äkoln�ho roku zbude ur�itù vùukovù �as, lze pro ì�ky vymyslet Þadu zaj�mavùch aktivit, kter� mohou m�t formu dalä�ch exkurz� apod. Vìdy by ale tyto aktivity m�ly m�t �zkou vazbu na vzd�-l�vac� obsah integrovan�ho pÞedm�tu. Pokud se oväem tematickù pl�n b�hem äkoln�ho roku nedodrìuje, móìe se väechen efekt integrace velmi rozm�lnit, ne-li �pln� vytratit.

Osv�d�ilo se pl�novan� �tyÞhodinov� bloky o��slovat, zat�mco rezervn� bloky nikoli. Kdyì se n�kterù z vyu�uj�c�ch, napÞ. z dóvodu nemoci, dostane do �asov�ho skluzu, lze do vùuky pÞedm�tu vloìit ne��slovanù rezervn� blok. Dalä�m typem blokó vyu�o-vac�ch hodin jsou pl�novan� exkurze. Je vhodn�, aby n�sledovaly tematicky tak, jak to odpov�d� zam�Þen� blokó vyu�ovac�ch hodin ve vùuce. Je tÞeba po��tat i s moìnost� jejich �asov�ho posunut�. Exkurze �i jin� aktivity, kter� jsou z�visl� na jinùch instituc�ch (muzea, firmy), je tÞeba domluvit s nejm�n� �tvrtletn�m pÞedstihem.

D�le je nutn� rezervovat si �as i na prov�Þov�n� u�ebn�ch vùsledkó ì�kó (tj. na kon�n� róznùch zkouäek a testó, na Þ�zen� rozhovory se ì�ky apod.). Prov�Þov�n� u�ebn�ch vùsledkó ì�kó by m�lo vìdy prob�hat v �zk� n�vaznosti a v souladu s koncepc�, c�li a zam�Þen�m vzd�l�vac�ho obsahu integrovan�ho pÞedm�tu.

PÞi vytv�Þen� väech �tyÞhodinovùch blokó, jeì maj� tvoÞit osu vùuky pÞedm�tu PÞ�rodov�da, se oväem nepodaÞilo vìdy prov�st smysluplnou integraci väech �tyÞ oboró (fyziky, chemie, pÞ�rodopisu, resp. biologie a geografie). Proto bylo tÞeba nakonec vymezit t�mata (napÞ. rybn�k, oce�n, kysel� deät�), kde budou propojeny väechny obory, d�le okruhy (napÞ. atom a iont, magnetismus, biomy Zem�), kde se propoj� dva nebo tÞi obory a t�mata zam�-Þen� na d�l�� dovednosti typick� pouze pro jeden obor (napÞ. dovednost operovat s chemic-kùmi zna�kami a vzorci, m�Þit objem, orientovat se na map�, pracovat s mikroskopem).

B�hem vùuky je zapotÞeb� poÞ�dat schózky realiza�n�ho tùmu. Je velmi dóleìit�, aby na n� m�li väichni vyhrazenù �as ve svùch rozvrz�ch hodin. N�pln� t�chto schózek je, krom� ur�it� reflexe jiì prob�hl� vùuky, kontroly tematick�ho pl�nu a b�ìnùch pedagogicko-diagnostickùch konzultac�, tak� �asto pÞ�prava spole�nùch didaktickùch zkouäek �i testó. Ty mus� bùt vytv�Þeny v naprost�m souladu s pojet�m pÞedm�tu, aby bylo moìno ov�Þovat dosaìen� c�ló integrace. Za integrovanù test tud�ì nelze povaìovat napÞ. jen pouh� seskupen� n�kolika testovùch poloìek dodanùch jednotlivùmi u�iteli z tùmu. Je tÞeba pÞipravovat spole�n� kaìdou poloìku zkouäky nebo testu, a to tak, aby v �loh�ch museli ì�ci sou�asn� vyuì�vat znalost� a dovednost�, kter� z�skali pod veden�m jednotlivùch u�iteló z tùmu. Dosavadn� zkuäenosti uk�zaly, ìe je vhodn� diagnostick� zkouäky �i testy pÞipravovat jiì soub�ìn� s konstrukc� vzd�l�vac�ho obsahu. Ur�itùm probl�mem oväem je, ìe teprve v prób�hu roku celù tùm i kaìdù u�itel jednotliv� pozn�v� pedagogicko-psychologick� charakteristiky ì�kó. Je tedy pÞirozen� uveden� diagnostick� prostÞedky prób�ìn� posuzovat a pÞ�padn� upravovat.

Tematickù pl�n Ð tematickù pl�n pÞedm�tu PÞ�rodov�da

U�ebn� osnovy Ð u�ebn� osnovy pÞedm�tu PÞ�rodov�da

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit�PÞ�rodov�da je relativn� n�ro�nù pÞedm�t na pÞ�pravu. Vyìaduje n�kolikadenn� spolupr�ci väech vyu�uj�c�ch pÞi pÞ�prav� tematick�ho pl�nu. Je potÞebn� spolupr�ce i s veden�m äkoly, neboé pÞedm�t vyìaduje pom�rn� sloìitou konfiguraci vùukovùch hodin v rozvrz�ch tÞ�d, u�eben a u�iteló. Na tuto skute�nost je tÞeba veden� äkoly s dostate�nùm pÞedstihem upozornit. Podobn� i zp�tn� vyhodnocen� pÞedm�tu je tÞeba prov�st v tùmu väech vyu�uj�c�ch. Klasifikace je jen jednou z jeho sou��st�. Nezbytn� je i prób�ìn� hodnocen� a spole�n� kontrola koordinace vùuky.

Vysokù pod�l hodin str�venùch s polovinou tÞ�dy zlepäuje komunikaci a prvotn� sezn�me-n� ì�kó s u�itelem. Sou�asn� se zkvalitËuje prvn� kontakt äkoly s novùm ì�kem. T�m se pÞedch�z� negativn�mu labelingu (n�lepkov�n�) ì�kó u�iteli. PÞedm�t pÞ�rodov�da je ino-vativn� pÞedevä�m ve sv�m obsahu, proto v z�sad� nepouì�v� neobvyklùch vyu�ovac�ch metod a forem. PÞevaìuje snaha volit metody sp�äe aktiviza�n� a motiva�n�, skupinov� formy pr�ce a pr�ci ve dvojic�ch upÞednostËovat pÞed formami front�ln�mi. Kl��ovou roli zauj�maj� metody n�zorn� demonstra�n� s vyuìit�m dostupn� didaktick� techniky.

Pro pÞedm�t byly vyuì�v�ny standardn� vybaven� laboratoÞe fyziky, chemie a biologie a odborn� u�ebna zem�pisu s dataprojektorem a pÞipojen�m na internet. Pro laborator-n� pr�ce byly pouìity materi�ly b�ìn� dostupn� v laboratoÞ�ch, pÞ�rodniny i pÞedm�ty kaìdodenn�ho ìivota. Po str�nce materi�lov� pÞedm�t neznamenal prakticky ì�dnou z�t�ì pro äkoln� rozpo�et. Je oväem prokazateln� n�ro�n�jä� na pÞ�pravu u�iteló. �as u�itele str�venù samostatnou pÞ�pravou na jednu vyu�ovac� jednotku je minim�ln� stejnù jako u b�ìnùch pÞedm�tó, nav�c oväem pÞistupuje ��st pÞ�pravy tùmov�, nejm�n� jedn� hodiny v tùdnu pro kaìd�ho vyu�uj�c�ho.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Reflexe sledovan�ho pÞ�kladu dobr� praxeByly navrìeny pom�rn� podrobn� postupy, jak pÞipravovat a vyu�ovat integrovanù pÞedm�t obdobn�ho zam�Þen�, jakùm je PÞ�rodov�da. Na z�klad� zkuäenost� z prvn� etapy pÞ�pravy a vùuky pÞedm�tu PÞ�rodov�da byla navrìena ur�it� metodika, jak efek-tivn� postupovat pÞi vytv�Þen� vzd�l�vac�ho obsahu a jak spr�vn� vùuku integrova-n�ho pÞedm�tu realizovat, aby nedoch�zelo k z�vaìnùm metodickùm a organiza�n�m probl�móm. Tyto poznatky mohou dobÞe slouìit pro vyuìit� v jinùch äkol�ch, protoìe vyu�uj�c�, kteÞ� by pÞ�padn� cht�li obdobnù integrovanù pÞedm�t ve sv� äkole zav�d�t, se zde mohou pou�it, jak co nejefektivn�ji pÞi jeho tvorb� a vùuce postupovat, pÞ�pad-n� �eho se vyvarovat.

Na z�klad� zkuäenost� z prvn� etapy pÞ�pravy a vùuky pÞedm�tu PÞ�rodov�da se ukazu-je, ìe integrovanù vyu�ovac� pÞedm�t tohoto druhu je nejl�pe pÞipravovat a jeho vùuku realizovat v r�mci cel�ho äkoln�ho roku a nikoli pouze v r�mci jednoho pololet� (v GJK je u�ebn� pl�n vytvoÞen po pololet�ch, a n�kter� pÞedm�ty tud�ì trvaj� pouze pólrok). Tento z�v�r lze povaìovat za velmi dóleìitù tak� pro vyuìit� v ostatn�ch äkol�ch. Ty se z n�j mohou pou�it pÞinejmenä�m i v tom smyslu, ìe koncipov�n� integrovan�ho pÞed-m�tu a jeho vùuku je vìdy nutno na äkole ov�Þit v ur�it� ãpÞedpilot�ìiÒ, protoìe bez n� nelze odhadnout väechny vedlejä� efekty integrace.

Integrovanù pÞedm�t PÞ�rodov�da je svùm zam�Þen�m, obsahem i zvolenùmi vyu�ovac�mi metodami orientov�n na to, aby ì�ci pÞi jeho vùuce z�sk�vali v prvn� Þad� kompetenci k u�en� a kompetenci k Þeäen� probl�mó. Je to pr�v� integrovan� pojet� vzd�l�vac�ho obsahu pÞedm�tu, jeì móìe ì�kovi pom�hat v tom, aby si osvojoval dovednost u�it se v souvislostech, z�sk�van� v�domosti se snaìil propojovat a nal�zat mezi nimi vazby, coì by mu mohlo pom�hat k efektivn�jä�mu osvojov�n� poznatkó. Stejn� tak pojet� pÞedm�tu móìe v ì�kovi podporovat postoj, ìe k Þeäen� probl�mó nebude pÞistupovat jen z jednoho �hlu pohledu, ale bude se snaìit propojovat jich v�ce, aby Þeäen� probl�-mu dos�hl nebo se k n�mu l�pe pÞibl�ìil.

Dalä�m dóleìitùm vùsledkem dan�ho pÞ�kladu dobr� praxe jsou pak materi�ly, kter� vznikly v prób�hu tvorby integrovan�ho pÞedm�tu PÞ�rodov�da. Jedn� se pÞedevä�m o osnovy pÞedm�tu PÞ�rodov�da a tematickù pl�n pro jeho vùuku.

Shrnut� a zhodnocen� celkov� kvality pÞ�kladu dobr� praxeAutorskù tùm tohoto PDP pracoval velmi intenzivn� jednak na metodice, jak zajistit co nejefektivn�jä� prób�h tvorby vzd�l�vac�ho obsahu pÞedm�tu a co nejjednoduää� prób�h jeho vùuky ve tÞ�d�, a pak na vytvoÞen� u�ebn�ch osnov a tematick�ho pl�nu. Tento pÞ�klad dobr� praxe d�ky tomu dov�d� pÞedstavu o integraci vzd�l�vac�ho obsahu z róznùch vzd�l�vac�ch oboró do f�ze vytvoÞen� skute�n�ho integrovan�ho pÞedm�tu.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeIntegrovanù pÞedm�t PÞ�rodov�da je moìn� vytv�Þet v t�ch äkol�ch, kde jsou spln�ny z�kladn� podm�nky, pÞedevä�m person�ln� a organiza�n�, kter� podmiËuj� �sp�ch cel� aktivity. AutoÞi PDP budou v dalä�m obdob� pracovat d�le pÞedevä�m na t�chto �kolech:

¥ dokon�it vùuku PÞ�rodov�dy podle uvedenùch osnov pÞedm�tu a prov�st jej� celkov� vyhodnocen�, kvalitativn� porovnat prób�h vùuky v sou�asn�m pojet� s pojet�m ve äkoln�m roce 2006/2007 (pÞedevä�m s ohledem na dobu vùuky v obou pÞ�padech),

¥ k vùuce PÞ�rodov�dy vypracovat postupn� pracovn� listy pro ì�ky,

¥ vytvoÞit soubory zkouäek a testó, jeì by umoìnily diagnostikovat vùsledky u�en� ì�kó b�hem vùuky i po n�,

¥ zpracovat pro vùuku tohoto pÞedm�tu u�ebnici s internetovou podporou.

Dalä� zdroje informac� k pÞ�kladu dobr� praxePro� a jak? Z�bavn� pokusy väeho druhu. Havl��kóv Brod: Fragment, 2000. ISBN 80Ð7200-324Ð0.

Velk� kniha pokusó. Praha: 1997. ISBN 80Ð7180-216Ð6.

BERGSTEDT, CH. ed.: �lov�k a pÞ�roda Ð póda. PlzeË: Fraus, 2005. ISBN 80Ð7238-340X.

BERGSTEDT, CH. ed.: �lov�k a pÞ�roda Ð vzduch. PlzeË: Fraus, 2005. ISBN 80Ð7238-338Ð8.

BERGSTEDT, CH. ed.: �lov�k a pÞ�roda Ð voda. PlzeË: Fraus, 2005. ISBN 80Ð7238-337X

BERGSTEDT, CH. ed.: �lov�k a pÞ�roda Ð energie. PlzeË: Fraus, 2005. ISBN 807238Ð341Ð8.

BRATRYCH, V. ed.: ëivel zem�. Praha: Koniklec, 2004. ISBN 80Ð902606-5Ð9.

BRATRYCH, V. ed.: ëivel voda. Praha: Koniklec, 2005. ISBN 80Ð902606-6Ð7.

BRATRYCH, V. ed.: ëivel oheË. Praha: Koniklec, 2004. ISBN 80Ð902606-4Ð0.

LORBEER, G. C.: Fyzik�ln� pokusy pro d�ti. Praha: Port�l, 1998. ISBN 80Ð7178-181Ð9

SCOTT, M.: PÞ�roda a ekologie. Praha: Svojtka a Vaäut, 1996. ISBN 80Ð7180-070Ð8.

STRAKA, M.: Kouzelnick� pokusy z chemie. ëd�r nad S�zavou: Informa�n� a metodick� centrum, 1997.

Kontaktn� osobyFilip Dost�l Anna Koci�nov� e-mail: [email protected] e-mail:[email protected]

Mark�ta Kaniokov� Hana Korbeliusov� e-mail: [email protected] e-mail: [email protected]


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

PÛêRODOV�DNç CVI�ENê ákola: Gymn�zium F. X. áaldy, Liberec Realiz�toÞi: JiÞina And�lov�, Jindra Kuglerov�, Irena PÞ�dn�, Jan Voìen�lek Konzultant VòP: Svatava Janouäkov�

AnotaceSledovanù pÞ�klad dobr� praxe ukazuje nov� pojat� zaÞazen� tradi�n�ch laboratorn�ch cvi�en� z fyziky, biologie a chemie do áVP a n�sledn� do vùuky. Je pops�n zpósob, jak efektivn� prov�d�t praktick� pÞ�rodov�dn� cvi�en� i pÞi niìä� hodinov� dotaci. Cvi�en� jsou �zce propojena s vyuìit�m ICT Ð tyto technologie se uì�vaj� pÞi zad�n�, Þeäen� i prezentaci vùsledkó laboratorn�ch prac�. PÞ�rodov�dn� cvi�en� jsou tak dóleìitùm n�strojem pro z�sk�n� v�täiny kompetenc� stanovenùch ve áVP.

KontextPopisovanù pÞ�klad dobr� praxe je realizov�n ve väech tÞ�d�ch gymn�zia; v jednotlivùch ro�n�c�ch a oborech studia se pÞ�rodov�dn� cvi�en� liä� hodinovou dotac�. Sociokulturn� sloìen� tÞ�d, ani ekonomick� situace äkoly i ì�kó, nem�ly na realizaci PDP podstatnù vliv.

Gymn�zium m� k dispozici celkem 32 u�eben, z toho 14 odbornùch. Mezi n� patÞ� labo-ratoÞe pro chemii, fyziku, biologii a tÞi po��ta�ov� u�ebny. U�ebna biologie je vybavena äesti pracoviäti s mikroskopy a po��ta�i. U�ebna fyziky m� stoly s rozvodem elektric-k�ho proudu a skÞ�n� se soupravami pro äkoln� pokusy. K dispozici je n�kolik po��ta�ó a fyzik�ln� knihovni�ka. U�ebna chemie umoìËuje vyuìit� äesti pracoviäé s vùlevkami, odtahem a kahany, v z�suvk�ch kaìd�ho z nich je chemick� n�dob�. ákola je vùborn� vybavena vùpo�etn� technikou. Po��ta�e jsou zapojeny v s�ti a napojeny na vysokorych-lostn� internet. ë�ci maj� po��ta�e ve äkole k dispozici i mimo vùuku.

VùchodiskaOsmdes�t� l�ta 20. stolet� je moìno v jist�m smyslu nazvat v �esk�m äkolstv� ãzlatou dobou pÞ�rodov�dnùch pÞedm�tóÒ. PÞedm�ty z�skaly vysokou hodinovou dotaci, byla vyd�na Þada kvalitn�ch u�ebnic pro povinnou i volitelnou ��st studia. Jejich sou��st� byly rozs�hl� a zpravidla dobÞe zpracovan� n�vody pro laboratorn� cvi�en�. Do äkol bylo tak� obvykle dod�v�no potÞebn� vybaven� k jejich realizaci. Pr�v� tato cvi�en� jsou tedy dobrùm vùchodiskem k budov�n� pÞ�rodov�dnùch cvi�en� pro 21. stolet�.

Na rozd�l od let minulùch väak lze k zad�n� �lohy u�itelem, k prezentov�n� vùsledku m�Þen�, ke zpracov�n� a pÞ�padn� i k hodnocen� vyuì�t vùpo�etn� techniku. Zad�n� �loh jsou k dispozici na internetu a podle uveden�ho postupu mohou ì�ci pracovat.

I ke zpracov�n� �loh (vùpo�ty, stanoven� chyby m�Þen�, kreslen� obr�zkó, hled�n� doplËkovùch informac� na webu) je nejvhodn�jä� uì�t vùpo�etn� techniku. Vùsledky jsou prezentov�ny v laboratorn�ch protokolech vytvoÞenùch pomoc� po��ta�e; u�iteli jsou pÞed�ny bu� v pap�rov�, nebo v elektronick� podob�. Ve druh�m pÞ�pad� lze k evidenci odevzdanùch protokoló a k jejich hodnocen� uì�t syst�m Moodle.

Proces propojen� pÞ�rodov�dnùch cvi�en� s ICT byl postupnù. V prvn� f�zi (od roku 1995) byli inici�tory pÞedevä�m ì�ci, kteÞ� psali protokoly na po��ta�i, i kdyì to nebylo poìadov�no. Takto vznikl� n�vody k �loh�m byly d�le upravov�ny vyu�uj�c�mi a byly doplËov�ny o rózn� �koly �i podrobn�jä� teoretick� �vody.

PÞ�rodov�dn� cvi�en� jsou v libereck�m gymn�ziu zaÞazov�na jak ve tÞ�d�ch se väeobecnùm a pÞ�rodov�dnùm zam�Þen�m, tak v menä�m rozsahu i ve tÞ�d�ch huma-nitn�ch. Kaìd� tÞ�da je rozd�lena na dv� skupiny, neboé laboratoÞe jsou dimenzov�ny pro maxim�ln� 18 ì�kó. Cvi�en� uv�d�n� jako PDP jsou ur�ena ì�kóm kvinty osmilet�ho a prvn�ho ro�n�ku �tyÞlet�ho studia. V 1. ro�n�ku �tyÞlet�ho a 5. ro�n�ku osmilet�ho studia maj� ì�ci v u�ebn�m pl�nu 1 hodinu tùdn� na pÞ�rodov�dn� cvi�en�; na kaìdù pÞedm�t tedy pÞipad� 1/3 hodiny. PÞ�klad dobr� praxe se oväem obvykle realizuje tak, ìe kaìdù ì�k m� 3x za 6 tùdnó po 2 hodin�ch cvi�en�; Fyzika, Chemie a Biologie se postupn� vystÞ�daj�:

Tùden 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Biologie S1 S2

Fyzika S1 S2

Chemie S1 S2

Symbol S1, S2 ozna�uje prvn� a druhou skupinu ì�kó dan� tÞ�dy. Ve vyää�ch ro�n�c�ch (kter� nejsou pÞ�mo popisov�ny v tomto PDP) móìe bùt hodinov� dotace jin�, napÞ. 2 hodiny tùdn� pro pÞ�rodov�dn� cvi�en�; vùuka prob�h� takto:

Tùden 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Biologie S2 S1 S2 S1

Fyzika S1 S2 S1 S2

Chemie S1 S2 S1 S2

PÞ�rodov�dn� cvi�en� realizuj� väichni vyu�uj�c� pÞ�rodov�dnùch pÞedm�tó. Jsou oväem rozd�ly v organizaci pr�ce (napÞ. ve zpósobu zad�v�n� laboratorn�ch prac�) �i ve zpó-sobu hodnocen�. Tyto rozd�ly nebudou potla�ov�ny; klima tÞ�dy z�vis� mj. na ãpohod�Ò u�itele, ten by m�l stanovit konkr�tn� podm�nky realizace PDP ve sv�Þen� tÞ�d�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

C�le


Na �rovni oboró pÞisp�v� pÞ�klad dobr� praxe k napln�n� c�lov�ho zam�Þen� cel� oblasti �lov�k a pÞ�roda, tak jak je zpracov�n v RVP G.


V r�mci pÞ�rodov�dnùch cvi�en� je rozv�jena v�täina kl��ovùch kompetenc� ì�kó tak,jak jsou uvedeny v RVP G, a nav�c tak� do zna�n� m�ry kompetence pracovn� (RVP ZV). Vzhledem ke komplexnosti rozvoje kompetenc� uv�d�me zde pouze n�kter� pÞ�klady ��sti kompetenc�, kterùch je v r�mci pÞedm�tu dosahov�no.


¥ vytv�Þ� si pro u�en� a pracovn� �innost optim�ln� podm�nky,

¥ osvojuje si v�dom� znalosti a dovednosti, kter� pak vyuì�v� pÞi dalä�m u�en� a pracovn�ch �innostech,

¥ identifikuje vlastn� chybu, zjist� jej� pÞ��inu, naprav� ji nebo operativn� vyÞeä� situaci, pÞi kter� se chyba projevila, odn�ä� si pou�en� pro svoji dalä� pr�ci.


¥ rozpozn�, kter� informace k vymezen� probl�mu �i jeho Þeäen� chyb�j� a dopln� je nebo uvede, jak by se daly z�skat,

¥ vytv�Þ� hypot�zy, navrhuje postupn� kroky, zvaìuje vyuìit� róznùch postupó pÞi Þeäen� probl�mu nebo ov�Þov�n� hypot�zy.


¥ neì se pust� do �innosti, pop�äe, koho, �eho väeho a jak se mohou tùkat dopady jeho jedn�n�,

¥ podle potÞeby u�in� opatÞen�, kter� neì�douc� dopady jeho jedn�n� pÞijateln� zm�rn�, nebo se dan� �innosti vzd�.


¥ pÞehledn� zpracov�v� svój pracovn� postup,

¥ pracuje podle osv�d�en�ho postupu nebo n�vodu.

Realizace Ð postup a metodyPÞ�pravnou f�z� se rozum� pÞedevä�m pÞ�prava n�vodó k laboratorn�m prac�m, popÞ. pÞ�prava pomocnùch po��ta�ovùch souboró. Autory t�chto materi�ló byli n�kteÞ� vyu�uj�c�, kteÞ� je pot� dali k dispozici svùm kolegóm. Zejm�na pÞi technick�m zpracov�n� hr�li roli ì�ci: opisovali texty, poÞizovali mnohdy relativn� sloìit� sch�mata v komplikovanùch po��ta�ovùch programech, vytv�Þeli laboratorn� weby nebo jejich ��sti. N�kter� takov� �innosti byly prov�d�ny jako sou��st semin�rn�ch prac�.

Vùhodou pÞ�rodov�dnùch cvi�en� je moìnost osobn�, verb�ln� komunikace vyu�uj�-c�ho s ì�ky. Ti pracuj�, pozoruj�, m�Þ�, pÞitom spont�nn� hovoÞ� s u�iteli, sd�luj� sv� myälenky, kter� se tùkaj� prob�haj�c�ch experimentó. �asto dojde i na �vahy, kter� nemaj� se studovanùmi jevy nic spole�n�ho, hovoÞ� se o äkole, politice, pÞ�telstv�, tÞ�dn�ch probl�mech, l�sce, filmu apod. Organiza�n� forma PDP tak nen�siln� rozv�j� n�kter� soci�ln� kompetence.

Sledovanù pÞ�klad dobr� praxe väak paradoxn� pÞin�ä� i moìnost nekomunikovat. Je d�n pracovn� program a je jen na �lenech skupiny, jak jej napln�, jak porozum�j� textu. Jsou od-k�z�ni na vlastn� (n�kdy n�ro�n�jä� �vahy), ne jen na radu u�itele. Uìit� organiza�n� forma a jist� spont�nnost mnohùch ì�kó pÞin�äej� tak� okamìitou zp�tnou vazbu. Na n�kter� m�Þen�, pozorov�n� �i chemick� reakce se vzpom�n� jeät� po letech pÞi tÞ�dn�ch srazech.

Realizace PDP je omezena velikost� laboratoÞ�, jejich vybaven�m, vùb�rem pomócek, kter� jsou k dispozici. Lze konstatovat, ìe z�kladn� m�Þen� lze prov�st s b�ìn� do-stupnùmi pomóckami. Bohuìel n�kter� laboratorn� pr�ce jsou znehodnoceny uìit�m poruchovùch pomócek (stavebnice elektrickùch obvodó, elektrick� m�Þic� pÞ�stroje), kter� nelze z finan�n�ch dóvodó nahradit pomóckami novùmi.

PÞ�rodov�dn� cvi�en� nejsou novinkou, kter� by v jinùch äkol�ch nebyla zn�ma. Tento text tedy pÞedevä�m upozorËuje na propojen� pÞ�rodov�dnùch cvi�en� s informa�n�mi technologiemi a na organizaci pÞ�rodov�dnùch cvi�en� ve vùuce dle áVP.

Realizace fyzik�ln� ��sti PDP bude demonstrov�na dv�ma pÞ�klady z m�Þen�, jeì by mohlo bùt zaÞazeno nejl�pe do tematick�ho celku Mechanick� kmit�n� a vln�n�. Ob� �lohy se liä� zejm�na zpósobem vyhodnocen� nam�Þenùch dat. Zat�mco v prvn� �loze (Matematick� kyvadlo) se postupuje klasickùm zpósobem a vùpo�etn� technika slouì� jen jako pomocnù n�stroj (zpracov�n� vùsledkó v tabulkov�m kalkul�toru, prezentace vùsledkó pomoc� textov�ho editoru), ve druh� �loze se pouì�v� m�Þic� syst�m IP Coach jako zcela nezbytnù n�stroj nutnù k proveden� popsan�ho m�Þen�.

PÞ�klad 1: Matematick� kyvadloZad�n� nen� pÞipraveno jako protokol, do n�hoì by ì�ci pouze dopisovali sv� zjiät�n�, ale jako ãletmùÒ n�vod pro jejich pr�ci. Zat�mco pracovn� postup je podrobn�ji pops�n, v jinùch ��stech (Teoretickù �vod) jsou jen jak�si n�m�ty, ì�ci sami mus� dan� t�ma zpracovat Ð formou vùkladu, s uìit�m u�ebnic, z�piskó �i jinùch zdrojó. Svoje m�Þen� by ì�ci m�li zakon�it formulac� smyslupln�ho a pÞ�nosn�ho z�v�ru. N�vod pÞin�ä� op�t jen ur�it� n�m�ty pro jejich �vahy.

Matematick� kyvadlo Ð zad�n� �kolu


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

PÞ�klad 2: R�zyZad�n� nen� pÞipraveno jako protokol, do n�hoì by ì�ci pouze dopisovali sv� zjiät�n�, nùbrì jako n�vod pro jejich pr�ci. Vzhledem k n�ro�n�jä�mu obsahu je teoretickù �vod k m�Þen� uveden celù, ì�ci jej musej� nastudovat. D�le jsou uv�d�ny n�kter� n�m�ty ke zpracov�n� m�Þen� v prostÞed� IP Coach.

R�zy Ð zad�n� �kolu

Prób�h fyzik�ln�ch m�Þen� Ð fotografie ì�kó pÞi pr�ci

Zpracov�n� m�Þen� ilustruje sn�mek pracovn� plochy po��ta�e se spuät�nùm prostÞed�m IP Coach 5. V lev�m horn�m ��sti je tabulka s nam�Þenùmi hodnotami, vpravo nahoÞe jsou tyto hodnoty zn�zorn�ny v �asov�m diagramu kmit�n�. Z diagramu je patrn�, jak se periodicky m�n� amplituda sloìen�ho kmit�n�. Jiì z tohoto grafu je moìn� snadno ur�it frekvenci sloìen�ho kmit�n�. Rychlejä� informaci pod� prav� doln� okno, kde je na nam�Þenùch datech provedena Fourierova transformace. Väe je dopln�no fotografi� uspoÞ�d�n� pÞi experimentu.

IP Coach Ð pracovn� plocha po��ta�e

Dalä� pÞ�klady zad�n� �loh z chemie a biologie a zpracovan� ì�kovsk� protokoly:

Rychlost chemick� reakce Ð zad�n� laboratorn�ho cvi�en�

Rychlost chemick� reakce Ð ì�kovskù protokol

Termochemie Ð zad�n� laboratorn�ho cvi�en� Termochemie Ð ì�kovskù protokol Pr�ce v chemick� laboratoÞi Ð fotografie z prób�hu laboratorn�ch cvi�en� BuËka Ð zad�n� laboratorn�ho cvi�en� BuËka Ð ì�kovskù protokol Determinace rostlin Ð zad�n� �koló v r�mci exkurze Determinace rostlin Ð ì�kovskù protokol

Pr�ce v laboratoÞi Ð fotografie z prób�hu laboratorn�ch cvi�en�

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit�PÞi realizaci byly uìity rózn� didaktick� materi�ly:

¥ Fyzika Ð nov�jä� i starä� b�ìn� dostupn� u�ebnice fyziky, resp. cvi�en�, d�le postupy laboratorn�ch prac� pÞipraven� vyu�uj�c�mi, �i u�ebn� text o zpracov�n� m�Þen� a vùpo�tu chyb m�Þen�; tyto materi�ly jsou ì�kóm dostupn� na webovùch str�nk�ch äkoly �i jednotlivùch vyu�uj�c�ch,

¥ Chemie Ð zpracovan� n�vody k laboratorn�m prac�m jsou na webu http://chemie.gfxs.cz; pÞi zpracov�n� byla uìita rozs�hl� literatura,

¥ Biologie Ð n�vody k laboratorn�m cvi�en�m byly k dispozici ve äkoln� po��ta�ov� s�ti; v budoucnu budou veÞejn� pÞ�stupn� na webu; z�kladn� literatura Ð u�ebnice Biologie pro gymn�zia (Jel�nek, Tich��ek), Kapesn� atlas zkamen�lin (Hab�t�n, Knobloch), Geologie pro z�kladn� äkoly (Valiä a kol.), Mineralogie, petrografie a geologie pro 1. ro�n�k gymn�zia (Pauk a kol.); d�le byly uìity mineralogick�, petrologick� a paleontologick� publikace.

K realizaci pÞ�kladu dobr� praxe jsou nezbytn� vhodn� vybaven� laboratoÞe. Ve fyzice jsou v 1. ro�n�ku (resp. v kvint�) zapotÞeb� soupravy pro front�ln� pokusy z mechaniky a n�kter� m�Þidla (v�hy rovnoramenn� a elektronick�, mikrometrick� m�Þidlo, posuvn� m�Þidlo apod.). V chemii je nutn� z�kladn� laboratorn� vybaven� a pÞ�stup do po��ta�ov� u�ebny. V biologii byly prepar�ty pÞipraveny z rostlinn�ho materi�lu; d�le byly uìity ne-rosty, horniny a zkamen�liny ze äkoln� sb�rky apod. LaboratoÞe jsou vybaveny po��ta�i, kter� je moìno uì�t ke zpracov�n� m�Þen�. N�kteÞ� ì�ci zpracov�vali m�Þen� na svùch dom�c�ch po��ta��ch. PotÞebn� informace jsou na webu nebo ve äkoln� po��ta�ov� s�ti.

Reflexe sledovan�ho pÞ�kladu dobr� praxePÞ�kladem dobr� praxe se podaÞilo naplnit v�täinu stanovenùch c�ló. ë�ci jsou v sou�as-n� dob� prokazateln� (na z�klad� pÞ�m�ho pozorov�n�) schopni m�Þit mnoh� fyzik�ln� veli�iny, stanovit chybu nepÞ�m�ho m�Þen�, pracovat s grafy fyzik�ln�ch veli�in. Osvojili si stanoven� laboratorn� techniky Ð titraci, destilaci, chromatografii, jsou schopni pÞipravit danù roztok. Pozoruj� uìit�m optick�ho mikroskopu, pozorovan� pÞim�Þenùm zpósobem zakresluj�.

Dalä�m produktem PDP je procvi�en� a praktick� uìit� n�kterùch metod a postupó, jeì byly vyu�ov�ny v pÞedm�tu informatika a vùpo�etn� technika Ð pr�ce s tabulkovùm kalkul�torem (vùpo�ty, konstrukce grafó), s textem (z�sady pro typografick� zpraco-v�n� textu). Tyto metody a postupy uplatËuj� ì�ci pÞi vypracov�v�n� protokoló, kter� odevzd�vaj� vyu�uj�c�mu, jenì tyto protokoly posl�ze hodnot�.

Na PDP navazuje vùuka biologie, fyziky, chemie v dan�m ro�n�ku i v ro�n�c�ch n�sle-duj�c�ch. Vyu�uj�c� maj� pÞi svùch vùkladech moìnost odvol�vat se na poznatky, kter� ì�ci sami zjistili pÞi realizaci PDP. To, co ì�k s�m ãobjevilÒ pÞi experimentu nebo pÞi pohledu do mikroskopu, se st�v� pevn�ji fixovanùm poznatkem neì to, co si jen vy�te z knih a reprodukuje.

Dosaìen� vùsledky je moìno Ð alespoË u ��sti ì�kó Ð povaìovat za dlouhodob�. Dokla-dem jsou reference absolventó, kteÞ� n�kterù z oboró pÞ�kladu dobr� praxe studuj� d�le na vysok� äkole. Obracej� se na sv� gymn�zium s pochvalnùmi vùroky typu ãzat�mco jin� kolegov� vóbec nev�d�, co je chyba m�Þen�, my je um�me po��tatÒ. Pro �plnost je tÞeba poznamenat, ìe absolventi äkoln�ho roku 2006/2007 sice nebyli vzd�l�v�ni podle áVP a popsan�ho PDP, pÞ�klad dobr� praxe byl väak zkonstruov�n na z�klad� dlouho-dob�jä�ch zkuäenost�, proto je citace t�chto hodnocen� relevantn�. Zkuäenosti nabyt�


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

v PDP mohou oväem ì�ci uì�t i jinde neì pÞi dalä�m studiu pÞ�rodn�ch v�d Ð schopnost navrhnout metodu vùzkumu, argumentace pÞi obhajob� zvolen�ho postupu �i ochota analyzovat pÞ��iny pÞ�padn�ho ne�sp�chu jsou obecn� uìite�n� dovednosti vyuìiteln� v dalä�m profesn�m ìivot� i v kaìdodennosti ob�ansk� spole�nosti.

Shrnut� a zhodnocen� kvality pÞ�kladu dobr� praxePÞ�rodov�dn� cvi�en� navrhovali vyu�uj�c�, kteÞ� maj� zkuäenost s vùukou na gymn�-ziu a jsou dobÞe sezn�meni s materi�ln�m vybaven�m äkoly (jsou spr�vci pÞ�sluänùch sb�rek). Proto jiì prvotn� pÞedstava dobÞe korespondovala s person�ln�mi, finan�n�mi i technickùmi moìnostmi äkoly, ani realizace PDP nebyla s t�mito moìnosti v rozporu. Prostor na participaci dostali väichni z��astn�n� ì�ci. Sledovanù pÞ�klad dobr� praxe m�l pozitivn� dopady na soci�ln� vztahy uvnitÞ skupiny ì�kó, u�il je vhodn�mu d�len� rol�, vedl k nezbytn� komunikaci a k Þeäen� praktickùch probl�mó m�Þen� �i pozorov�-n�, kter� je nezbytn� skupinovou prac� Ð jedinù experiment�tor je zpravidla nemóìe realizovat. Objevily se i n�kter� negativn� dopady Ð polarizace skupin, neochota vz�t do tùmu slabä�ho kolegu �i n�st ne�sp�ch, za kterù byl odpov�dnù pÞedevä�m jeden konkr�tn� �len tùmu.

Celkov� lze klima ve tÞ�d�ch, kde byl pÞ�klad dobr� praxe realizov�n, hodnotit jako po-zitivn�. V�täina ì�kó pÞijala vysv�tlen� o smyslu pÞ�rodov�dn�ho cvi�en� a pÞistupovala k n�mu jako k uìite�n� �innosti. Dobrùm argumentem podporuj�c�m z�jem o cvi�en� bylo i ãsv�dectv�Ò starä�ch kolegó Ð absolventó gymn�zia Ð o uìite�nosti laboratorn� vùuky pro dalä� studium zejm�na pÞ�rodov�dnùch pÞedm�tó.

B�hem realizace ì�ci navrhovali i moìn� inovace navrìenùch �i obvykle uì�vanùch postupó. NapÞ�klad jedna skupina pÞi zm�nce o vhodnosti m�Þen� co nejdelä�m mate-matickùm kyvadlem opustila u�ebnu a provedla m�Þen� na chodb� v prostoru schodiä-t�. Tam bylo moìno instalovat kyvadlo o d�lce rovnaj�c� se vùäce tÞ� podlaì� äkoln� budo-vy. O kaìd�m m�Þen�, experimentu, pozorov�n� ì�ci zpracovali protokol. Tyto refer�ty byly hodnoceny vyu�uj�c�mi Ð bu� klasickùm zpósobem (klasifikace zn�mkou), nebo bodov�. ë�kóm byla pÞedem zn�ma krit�ria, podle nichì byly body Ð po spln�n� ur�it� ��sti zadan�ho �kolu Ð pÞid�lov�ny.

Budouc� perspektiva vyuìit� pÞ�kladu dobr� praxePÞ�klad dobr� praxe bude realizov�n i v dalä�ch letech, neboé jeho obsah je zcela nepo-stradatelnou sou��st� vùuky biologie, fyziky, chemie. PÞ�rodov�dn� cvi�en� dopln�n� o vy-uìit� vùpo�etn� techniky jsou cestou k interdisciplin�rn�mu vzd�l�v�n� nen�silnou formou.

Finan�n� n�ro�nost pÞ�kladu dobr� praxe z�vis� na konkr�tn�m obsahu. V jist�m rozsahu je PDP finan�n� nen�ro�nù a dlouhodob� udrìitelnù. Pokud by väak m�l prob�hat v jak�si äirä� verzi (v�tä� po��ta�ov� podpora fyzik�ln�ho m�Þen�, zaj�mav�jä� chemick� experimenty s draìä�mi chemik�liemi), bylo by k tomu nutn� z�skat Þ�dov� vyää� finan�-n� prostÞedky neì k realizaci verze ãminim�ln�Ò.

PÞ�rodov�dn� cvi�en� by bylo moìn� z�sadn�m zpósobem rozä�Þit a patrn� i zatraktivnit uìit�m dalä�ch informa�n�ch technologi�, napÞ. zakoupen�m mnohùch �idel pro syst�m IP Coach umoìËuj�c�ch realizaci po��ta�em podporovan�ho m�Þen� i v chemii (koncen-trace l�tek, pH, rychlost reakce) �i biologii (napÞ. kvantitativn� m�Þen� pÞi pozorov�n� fotosynt�zy). V dalä� f�zi je moìno uvaìovat o zapojen� mikroskopó s elektronickùm zobrazov�n�m a jejich spojen�m s interaktivn� tabul�; biologickù materi�l je moìno dokumentovat uìit�m digit�ln�ch fotoapar�tó �i scanneró.

Dalä� zdroje informac� k pÞ�kladu dobr� praxePedagogov� Gymn�zia F. X. áaldy, kteÞ� vedou pÞ�rodov�dn� cvi�en�, se ve svùch oborech d�le vzd�l�vaj�. PÞipomeËme napÞ. projekt Nov� cesty k pÞ�rodov�dn�mu a technick�mu vzd�l�v�n� Ð kombinovan� kurzy s online podporou obsahuj�c� kurs ICT ve vùuce pÞ�rodn�ch a technickùch v�d (akreditace MáMT 15816/2006-25Ð368). V prv-n�m b�hu tohoto projektu se 4 vyu�uj�c� pÞ�rodov�dnùch pÞedm�tó stali lektory, nyn� odpov�daj� za dalä� vzd�l�v�n� vyu�uj�c�ch z Libereck�ho kraje, mj. tak� svùch kolegó z Gymn�zia F. X. áaldy.

Protoìe pÞ�klad dobr� praxe i popsanù projekt byly realizov�ny sou�asn�, doch�zelo k �etnùm interakc�m. Jedna �innost byla zdrojem inspirac� i gener�torem probl�mó pro �innost druhou. N�kter� probl�my souvisej�c� s realizac� PDP tak neform�ln� proróstaly do diskus� e-learnigov�ho prostÞed� zmiËovan�ho kurzu.

Kontaktn� osoby JiÞina And�lov� Jindra Kuglerov� Jan Voìen�lek e-mail: [email protected]


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

STARçM SE O SVOJI ÛEKUákola: Gymn�zium Jana Opletala, Litovel Realiz�tor: V�clav Hub��ekKonzultant VòP: Zden�k Slejäka

AnotaceProjekt Star�m se o svoji Þeku (SOSÛ) vznikl v roce 2000. Jedn� se o akci, b�hem kter� ì�ci a vyu�uj�c� sj�ìd�j� Þeku Moravu v �seku Moravi�any Ð Litovel a Litovel Ð Hynkov, sb�raj� nejrózn�jä� odpadky z naplavenin Moravy, ke kterùm nen� moìn� se dostat ze bÞehu. ë�ci se b�hem projektu tak� seznamuj� s okoln� fl�rou, faunou, ekosyst�-mem luìn�ho lesa a s celkovou funkc� krajiny. Vyu�uj�c� nebo pracovn�k CHKO Litovel-sk� Pomorav� ì�kóm vysv�tl� dóvody ochrany t�to oblasti a sezn�m� je se z�kladn�mi principy �innosti CHKO. B�hem kurzu maj� ì�ci moìnost poznat sloìitou propojenost pÞ�rodn�ch syst�mó a pochopit, ìe naruäen� jedn� sloìky móìe v�st ke zhroucen� cel�-ho syst�mu. Nau�� se vn�mat m�sto, ve kter�m ìij�, a zm�ny, kter� v n�m prob�haj�. C�t� zodpov�dnost za jeho dalä� vùvoj, a to nejen z hlediska ìivotn�ho prostÞed�.

KontextPro realizaci PDP je vùznamn� poloha äkoly v centru Chr�n�n� krajinn� oblasti Litovel-sk� Pomorav�, tedy uprostÞed n�dhern� scen�rie luìn�ch lesó a ramen Þeky Moravy. Vùuka n�kterùch pÞedm�tó (Biologie, Zem�pis, Vùtvarn� vùchova atd.) �asto prob�h� pÞ�mo v ter�nu a vyuì�v� pÞ�rodn� okol� äkoly. Gymn�zium spolupracuje se Spr�vou CHKO Litovelsk� Pomorav� ve vùuce biologie a ekologie (projekt mapov�n� nepóvod-n�ch taxonó a pÞedevä�m SO�). Tato spolupr�ce se rozvinula i pÞi realizaci SOSÛ.

VùchodiskaInspirac� k projektu byla pravideln� akce slovenskùch vod�kó Star�m sa o svoju rieku, kter� spo��vala ve splut� Prielomu Horn�da a vy�iät�n� jeho bÞehó od nejrózn�jä�ch od-padkó. Protoìe ze strany ì�kó gymn�zia zazn�valy podn�ty ke konkr�tn� aktivit�, kter� by pÞisp�la ke zlepäen� kvality ìivotn�ho prostÞed�, zrodila se myälenka uspoÞ�dat po-dobnou akci na Þece Morav� v �seku CHKO Litovelsk� Pomorav�. Svoj� n�pln� se neliäila od sv�ho dvoj�ete na Slovensku, stejnù zóstal i n�zev. òkolem bylo posb�rat odpadky ze bÞehó a n�plav Þeky Moravy. Spr�va CHKO jiì od prvn�ho ro�n�ku vyäla vstÞ�c, a do-konce se na cel� akci finan�n� pod�lela. Prvn� ro�n�ky prob�hly jako v�kendov� akce s n�kolika ì�ky. Postupn� se SOSÛ st�vala st�le masov�jä� a v posledn�ch ro�n�c�ch se pravideln� ��astnilo pÞibliìn� tÞicet ì�kó a aì deset pedagogó. Od roku 2006 je tato akce sou��st� áVP a prob�h� v tzv. projektovùch dnech na konci äkoln�ho roku.

C�le


O�ek�van� vùstupy, vzd�l�vac� obor Biologie, RVP G. ë�k:

¥ pozn� a pojmenuje (s moìnùm vyuìit�m róznùch informa�n�ch zdrojó) vùznamn� rostlinn� a ìivo�iän� druhy a uvede jejich ekologick� n�roky,

¥ zhodnot� problematiku ohroìenùch rostlinnùch a ìivo�iänùch druhó a moìnosti jejich ochrany,

¥ pouì�v� spr�vn� z�kladn� ekologick� pojmy,

¥ objasËuje z�kladn� ekologick� vztahy.

O�ek�van� vùstupy, vzd�l�vac� obor Geografie, RVP G. ë�k:

¥ zhodnot� na pÞ�kladech rózn� krajiny jako syst�m pevninsk� ��sti krajinn� sf�ry se specifickùmi znaky, ur�itùmi sloìkami, strukturou, okol�m a funkcemi,

¥ zhodnot� n�kter� rizika pósoben� pÞ�rodn�ch a spole�enskùch faktoró na ìivotn� prostÞed� v lok�ln�, region�ln� a glob�ln� �rovni.

O�ek�van� vùstupy, vzd�l�vac� obor Informa�n� a komunika�n� technologie, RVP G. ë�k:

¥ vyuì�v� dostupn� sluìby informa�n�ch s�t� k vyhled�v�n� informac�, ke komunikaci, k vlastn�mu vzd�l�v�n� a tùmov� spolupr�ci,

¥ zpracov�v� a prezentuje vùsledky sv� pr�ce s vyuìit�m pokro�ilùch funkc� apli-ka�n�ho softwaru, multimedi�ln�ch technologi� a internetu.

O�ek�van� vùstupy, vzd�l�vac� obor T�lesn� vùchova, RVP G. ë�k:

¥ vol� a pouì�v� pro osvojovan� pohybov� �innosti vhodnou vùstroj a vùzbroj a spr�vn� ji oäetÞuje.

¥ pÞiprav� (ve spolupr�ci s ostatn�mi ì�ky) tÞ�dn� �i äkoln� turnaj, sout�ì, turistickou akci a pod�l� se na jej� realizaci.



¥ vyhodnot� vyuìitelnost a v�rohodnost róznùch zdrojó informac�, kter� pÞi u�en� pouì�v�,


¥ uspoÞ�d� pÞehledn� z�skan� informace.


¥ zdóvodËuje a obhajuje srozumiteln� sv� Þeäen�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T


¥ svój projev logicky strukturuje, pouìije vhodnou formu a jazykov� prostÞedky vzhledem k situaci,

¥ vyhùb� se parazitn�m vùrazóm, neodb�h� nefunk�n� od t�matu, nen� zbyte�n� ãrozvleklùÒ,

¥ pr�ci svou nebo tùmu prezentuje tak, ìe zvol� optim�ln� formu vzhledem k zad�n� nebo tomu, jak�ho ��inku chce dos�hnout,

¥ um� c�len� pouì�vat n�kter� r�torick� prvky tak, aby poslucha�e zaujal.


¥ zapoj� se do pr�ce skupiny, pod�l� se jako �len skupiny na stanoven� re�lnùch c�ló, strategie a ak�n�ho pl�nu k jejich dosaìen�,

¥ v prób�hu pln�n� �kolu se zapojuje do pr�ce tùmu podle sv� role a podle potÞeby, ch�pe se zodpov�dn� sv�ho d�lu na spln�n� �kolu,

¥ chov� se sluän�, je pozornù k druhùm a ve sv�m jedn�n� na n� bere ohled, pom�h� podle potÞeby,

¥ pÞedv�d�, jak by jeho aktivity mohly ohrozit jeho zdrav� i zdrav� druhùch, a snaì� se ohroìen� vyhnout.


¥ upÞednostËuje ve sv�m ìivot� takov� �innosti a materi�ln� vybaven�, kter� ne-zpósobuj� nebo nezvyäuj� environment�ln� a kulturn� äkody. D�v� druhùm dobrù pÞ�klad toho, ìe je tÞeba uvaìovat v dlouhodobùch perspektiv�ch,

¥ organizuje spolupr�ci pÞi poskytov�n� pomoci..



¥ uv�domit si a respektovat pÞirozenost a hodnotu rozmanitosti projevó ìivota, kultury a kaìd�ho jednoho �lov�ka,

¥ uv�domit si, ìe v róznùch ìivotn�ch situac�ch �asto nebùv� pouze jedin� Þeäen�.


¥ nabùt specifick� dovednosti (seberegulativn� i komunika�n�) pro zvl�dnut� róznùch soci�ln�ch situac� (komunika�n� sloìit� situace; sout�ìe; spolupr�ce; pomoc atd.),

¥ um�t spolupracovat.

d) na �rovni próÞezov�ho t�matu Environment�ln� vùchova


¥ uv�domit si, ìe k ochran� pÞ�rody móìe napomoci kaìdù jedinec svùm ekologicky zodpov�dnùm pÞ�stupem k b�ìnùm denn�m �innostem.


¥ zn�t z vlastn� zkuäenosti pÞ�rodn� a kulturn� hodnoty ve sv�m okol�, uvaìovat o nich v souvislostech a ch�pat pÞ��iny a n�sledky jejich poäkozov�n�,

¥ uv�domit si vliv zne�iät�n�ho prostÞed� na lidsk� zdrav�,

¥ dozv�dat se, jak� moìnosti m�m jako ob�an pÞi ochran� ìivotn�ho prostÞed�, a um�t je vyuì�vat,

¥ z�skat praktick� dovednosti a n�vyky pro b�ìn� denn� �innosti napom�haj�c� ke zlepäen� ìivotn�ho prostÞed�.

e) na �rovni próÞezov�ho t�matu Medi�ln� vùchova


¥ z�skat pÞedstavu o pr�ci v tùmu, o vztaz�ch kooperace a nadÞ�zenosti a podÞ�zenosti pÞi tvorb� spole�n�ho d�la, o vlastn�m tvór��m potenci�lu.


¥ osvojit si dovednosti umoìËuj�c� pr�ci v tùmu, popÞ�pad� jeho Þ�zen� a koordi-naci jeho jednotlivùch �lenó vzhledem k tomu, ìe snaha o uplatn�n� ve sf�Þe veÞejn� (resp. medi�ln�) komunikace je v postindustri�ln� (resp. ãinforma�n�Ò) spole�nosti st�le �ast�jä�,

¥ nau�it se vyhodnocovat kvalitu a vùznam informa�n�ch zdrojó.

Realizace Ð postup a metodyProjekt Star�m se o svoji Þeku se uskute�nil ve dnech 26. aì 28. �ervna 2007, z�v�re�-n� hodnocen� a prezentace vùsledkó prob�hly v m�s�ci Þ�jnu. Vlastn�mu projektu SOSÛ pÞedch�zela pÞ�pravn� f�ze, na kter� se jiì vùrazn� pod�leli ì�ci gymn�zia. Organiza�n� zajiät�n� projektu spo��valo v nav�z�n� kontaktó s jednotlivùmi institucemi, kter� se na pÞ�prav� a realizaci projektu pod�lely. ë�ci byli rozd�leni do n�kolika skupin, kaìd� z nich vstoupila v jedn�n� s konkr�tn�m subjektem. T�mto zpósobem byly osloveny:

¥ studentskù klub P�r�tko, o. s. (celou akci zaätiéoval a finan�n� se na n� pod�lel),

¥ odbor ìivotn�ho prostÞed� M�stsk�ho �Þadu Litovel (rovn�ì se na projektu pod�lel finan�n�),

¥ Technick� sluìby m�sta Litovel (zajistily odvoz sesb�ranùch odpadkó),


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

¥ Spr�va CHKO Litovelsk� Pomorav� (pom�hala s organizac� a s vyty�en�m trasy splut� Þeky Moravy a rovn�ì se pod�lela na financov�n� cel� akce),

¥ Mysliveck� sdruìen� Litovel (zajistilo ubytov�n� ��astn�kóm projektu),

¥ pój�ovna lod� Bufur (zajistila vod�ck� vybaven� a jeho dopravu).

PÞi komunikaci s uvedenùmi institucemi se ì�ci sezn�mili se stylem jedn�n� s �Þady i se soukromùmi subjekty, s vyplËov�n�m potÞebnùch listin a formul�Þó, byli pÞ�tomni pode-pisov�n� smluv, byli nuceni jasn� formulovat sv� poìadavky a odpov�dat na pÞ�padn� dotazy pracovn�kó jednotlivùch zaÞ�zen�.

Tematick� pÞ�prava projektu spo��vala v pÞ�prav� pÞedn�äek a pracovn�ch listó. T�mto �kolem byly op�t pov�Þeny skupiny ì�kó. Kaìd� bylo pÞid�leno ur�it� t�ma vztahuj�c� se k dan� problematice. ë�ci si vyhledali potÞebn� �daje z dostupnùch zdrojó a samostatn� navät�vili n�kter� subjekty, kde mohli z�skat relevantn� informace. Jednalo se pÞedevä�m o Spr�vu CHKO Litovelsk�ho Pomorav�, m�stskou knihovnu, odbor ìivotn�ho prostÞed� M�stsk�ho �Þadu Litovel a n�kter� neziskov� organizace, napÞ. Hnut� Duha. Vypraco-van� pÞedn�äky i pracovn� listy pot� odevzdali vyu�uj�c�m. Po odstran�n� drobnùch nedostatkó byly pracovn� listy a pÞedn�äky pÞipraveny k prezentaci v prób�hu projektu.

1. den Samotn� akce za�ala na bÞehu Moravy, kde byla väem pÞid�lena lo� a dalä� vod�ck� vùzbroj a vùstroj. N�sledovalo pou�en� o ovl�d�n� lodi a o pravidlech bezpe�n�ho chov�n� b�hem plavby. D�le byl ì�kóm pÞipomenut hlavn� smysl projektu SOSÛ, tedy sb�r odpadkó z naplavenin Þeky Moravy, z�kladn� tÞ�d�n� a svoz na pÞedem ur�en� m�sto. Na trase bylo napl�nov�no n�kolik zastaven�, na kterùch se ì�ci m�li navz�jem seznamovat s pÞedem pÞipravenùmi souvisej�c�mi t�maty.

ë�ci si velice rychle osvojili z�kladn� ovl�d�n� plavidel, a tak jiì po n�kolika stech metrech za�ali pÞipraven� igelitov� pytle plnit nejrózn�jä�mi odpadky. K jejich motivaci pÞisp�lo vyhl�äen� sout�ìe o nejorigin�ln�jä� nalezenou v�c a o nejv�tä� mnoìstv� nasb�ran�ho odpadu jednou lod�. Nejv�ce odpadkó se naälo v z�tok�ch a tiäin�ch pÞirozen� meandruj�c�ho toku, �asto mezi mnoìstv�m organickùch naplavenin. V�tä� kusy odpadu byly zakl�n�ny v pobÞeìn� vegetaci nebo pod spadlùmi stromy. ë�ci museli vynaloìit zna�n� �sil� pÞi vytahov�n� odpadkó do lod� a jeho tÞ�d�n�. Z�roveË museli db�t o vlastn� bezpe�nost a dodrìovat z�kladn� pravidla hygieny. Mezi odpadky pÞevl�-daly PET i sklen�n� lahve, kusy polystyrenu a nejrózn�jä� plasty. Mezi kuri�zn� odpadky patÞily boty, necky, peÞiny, hra�ky.

B�hem prvn�ho zastaven� se ì�ci sezn�mili se z�kladn�mi �daji o CHKO Litovelsk� Pomo-rav�, o jej� vùjime�nosti a jedine�nosti i se z�kladn�mi biotopy vyskytuj�c�mi se na �zem� CHKO. Pozornost ì�kó si pÞedn�äej�c� ov�Þili pomoc� kr�tk�ho didaktick�ho testu, kterù byl vypln�n ve skupin�ch. Na z�v�r byla vyhl�äena nej�sp�än�jä� skupina Þeäiteló.

PÞi druh�m zastaven� prob�hla pÞedn�äka TÞ�d�n� a likvidace odpadó. Pov�Þen� skupi-na ostatn� sezn�mila s typy odpadó, kter� produkuj� dom�cnosti. Zopakovala jiì zn�m� skute�nosti tùkaj�c� se tÞ�d�n� odpadu a nazna�ila nejrózn�jä� moìnosti jeho recyklace nebo likvidace. PÞedn�äej�c� zdóraznil, kter� zpósoby zpracov�n� odpadó jsou v sou-ladu s principy trvale udrìiteln�ho rozvoje. ë�ci si sv� v�domosti mohli vz�p�t� ov�Þit pomoc� pracovn�ho listu, kterù op�t vyplËovali ve skupin�ch.

V m�st� tÞet�ho zastaven� prob�hla pÞedn�äka Zne�iät�n� vod. ë�ci se dozv�d�li, jak� jsou z�kladn� zdroje kontaminace povrchovùch i podpovrchovùch vod, sezn�mili se s procesy, kter� prob�haj� ve zne�ist�nùch vod�ch a s jejich vlivem na vodn� faunu a fl�ru. Sv� znalosti si ov�Þili pomoc� kÞ�ìovky.

Prvn� den byl ukon�en shrom�ìd�n�m sebran�ho odpadu na pÞedem domluven�m m�st�. Bylo ho odhadem tak 16 m3. Pak se väichni pÞesunuli na m�sto spole�n�ho noclehu. Ve�er m�l spole�enskù charakter a poslouìil pÞedevä�m k neform�ln�mu potk�n� ì�kó a u�iteló.

2. denStanoven� trasa vedla z Litovle do Hynkova. Charakter Þeky Moravy zde nabùv� zcela pÞ�rodn�ho vzhledu. V Þece se nach�z� nepÞebern� mnoìstv� kmenó a ät�rkovùch prahó. Splut� tohoto �seku, n�ro�n�ho na spr�vn� ovl�d�n� lodi, poskytuje velice silnù este-tickù z�ìitek. I druhù den ì�ky �ekalo n�kolik zastaven� s pÞipravenùmi pÞedn�äkami a pracovn�mi listy.

V m�st� �tvrt�ho zastaven� ì�ci pohovoÞili o maloploänùch chr�n�nùch �zem�ch, uvedli rozd�ly mezi jednotlivùmi typy. Znalosti si ov�Þili pomoc� kr�tk�ho didaktick�ho testu a vypln�n�m kÞ�ìovky.

B�hem p�t�ho zastaven� se sezn�mili s fl�rou v CHKO Litovelsk� Pomorav�. Dozv�d�li se, kter� dominantn� spole�enstva se zde vyskytuj� a co podmiËuje jejich vùskyt. Dóraz byl kladen na chr�n�n� druhy rostlin, ale tak� na invazivn� rostliny, kter� ohroìuj� póvodn� druhy. Ûadu rostlin ì�ci b�hem plavby pozorovali. Opakov�n� prob�hlo pomoc� didaktick�ho testu a osmism�rky.

áest� zastaven� patÞilo t�matu Fauna v CHKO Litovelsk� Pomorav�. ë�ci se sezn�mili s chr�n�nùmi a jedine�nùmi organismy, kter� se v t�to oblasti vyskytuj�, a s formou jejich ochrany. N�kter� z nich mohli b�hem plavby i pozorovat. Z�skan� v�domosti si ov�Þili vypln�n�m pracovn�ho listu.

Na konci sjezdu se väichni postarali o lod�, kter� museli oäetÞit a pÞipravit k transportu.

3. denTÞet� den prob�hala pÞ�prava z�v�re�nùch vùstupó projektu. ë�ci individu�ln� nebo ve skupin�ch pÞipravovali prezentace v PowerPointu, n�st�nky, postery nebo psali kr�tk� zpr�vy o prob�hl� akci. Ke sv� pr�ci mohli vyuì�t vybaven� po��ta�ov� u�ebny, popÞ�pad� dalä� techniku gymn�zia.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Prezentace a vyhodnocen�Z�v�re�n� prezentace a vyhodnocen� akce Star�m se o svoji Þeku prob�hla v m�s�ci Þ�j-nu. Tato ��st projektu se uskute�nila v u�ebn� zem�pisu b�hem �tyÞ vyu�ovac�ch hodin. K pÞ�jemn� atmosf�Þe dokon�en� projektu pÞisp�lo pohoät�n�, kter� si ì�ci zakoupili z finan�n�ch prostÞedkó vyd�lanùch v prvn� f�zi projektu.

V�täinu materi�ló k prezentaci akce m�li ì�ci pÞipravenu jiì ze tÞet�ho dne projektu. Pr�ce tedy spo��vala v jejich kompletaci a vytvoÞen� definitivn� podoby prezenta�n�ch materi�ló. Nad kone�nou kompletac� se rozhoÞela velice v�äniv� diskuse. álo pÞede-vä�m o zaÞazen� nebo nezaÞazen� n�kterùch fotografi� a koment�Þe k nim. Bylo tÞeba ì�kóm pomoci s vyty�en�m pravidel diskuze a zpo��tku hl�dat jejich dodrìov�n�.

ë�ci vytvoÞili 15 z�v�snùch klipó fotografi�, kter� vyv�sili v prostor�ch äkoly. Jeden klip obsahoval stru�nù popis akce a z�kladn� informace o partnerech projektu. Dalä�m �kolem bylo vytvoÞen� posteru, kterù informuje litovelskou veÞejnost o projektu. Ten ì�ci um�stili ve vùloze knihkupectv� na N�m�st� PÞemysla Otakara v centru Litovle. ë�ci tak� vyuìili vùpo�etn� techniku a pÞipravili n�kolik PowerPointovùch prezentac�, kter� jsou prom�t�ny b�hem dne otevÞenùch dveÞ� gymn�zia.

Prezentace ì�kó Ð prezentace ì�kó z projektu

V posledn� vyu�ovac� hodin� byla provedena z�v�re�n� kontrola prac� a akce byla vyhodnocena. V prób�hu vyhodnocen� se ì�ci dozv�d�li spr�vn� odpov�di na ot�zky z testó, kÞ�ìovek a pracovn�ch listó pouìitùch v prvn�m a druh�m dnu projektu. Byla vy-hl�äena skupina nejlepä�ch Þeäiteló. D�le byly vyhl�äeny pos�dky lod�, kter� nasb�raly nejv�tä� mnoìstv� odpadkó nebo naäly n�jakou origin�ln� v�c.

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich pouìit�Projekt SOSÛ patÞ� mezi n�ro�n�jä� akce, pokud se tùk� vyuìit� pomócek a materi�-lovùch zdrojó. Z jeho povahy vyplùv� nutnost zajistit vod�ckou vùstroj a vùzbroj pro väechny z��astn�n�: nafukovac� lod�, p�dla, vod�ck� vesty a lodn� pytle. Dalä� materi�l souvis� s hlavn�m c�lem projektu, tedy sb�rem naplaven�ho odpadu. Väichni ì�ci jsou vybaveni gumovùmi rukavicemi a odpadkovùmi pytli. K dokumentaci a n�sledn� prezentaci akce tùm vyuì�v� digit�ln� fotoapar�t, fotografie v elektronick� i klasick� podob�, postery, dataprojektor a notebook (majetek äkoly).

Projekt je n�ro�nù zvl�ät� v pÞ�pravn� f�zi. U�itel spolu se ì�ky mus� navät�vit celou Þadu instituc� a dohodnout konkr�tn� spolupr�ci a pÞ�padnou finan�n� pomoc. Zad� ì�kóm ke zpracov�n� t�mata jednotlivùch pÞedn�äek a pracovn�ch listó, vùsledky prób�ìn� kontroluje. U�itel mus� bùt schopen komunikovat nejen se äkoln�m pedago-gickùm tùmem, ale bùt partnerem samotnùch ì�kó.

Finan�n� r�mec projektu se pohybuje kolem 20 000 K�. Nutno väak podotknout, ìe po��te�n� ro�n�ky tohoto projektu vysta�ily s podstatn� menä� ��stkou (cca 5 000 K�). Trvalo n�kolik let, neì si akce vytvoÞila jistou popularitu a s t�m spojenù okruh dnes jiì tradi�n�ch sponzoró akce. Na akci se finan�n� nepod�lela vlastn� äkola.

Finan�n� podporu poskytuj�:

¥ M�sto Litovel (8 000 K�),

¥ SCHKO Litovelsk� Pomorav� (7 000 K�),

¥ P�r�tko, o. s. (6 000 K�).

Z t�chto prostÞedkó je hrazeno:

¥ doprava ��astn�kó (1 000 K�),

¥ doprava materi�lu (1 000 K�),

¥ vybaven� Ð rukavice, odpadkov� pytle atd. (1 000 K�),

¥ pój�ovn� lod�, p�del, vest apod. (8 000 K�),

¥ ubytov�n� (1 000 K�),

¥ stravov�n� (2 000 K�),

¥ prezentace projektu Ð fotografie apod. (3 000 K�),

¥ ceny pro ��astn�ky projektu (4 000 K�).

Reflexe sledovan�ho pÞ�kladu dobr� praxeReflexe napln�n� c�ló byla realizov�na pomoc� róznùch forem. Hlavn�m zpósobem bylo vlastn� pozorov�n� u�itele ì�kó b�hem jednotlivùch ��st� projektu (pÞ�pravn� f�ze, samotn� dvoudenn� akce a z�v�re�n� ��st s prezentac�) a vyuìit� z�znamov�ho archu u sledov�n� n�kterùch c�ló. Krom� pozorov�n� bylo vyuìito podkladó, kter� ì�ci vypra-covali (pracovn� listy, testov� �lohy) a z�v�re�nù dotazn�k, kterùm ì�ci hodnotili pÞ�nos projektu a d�lali zp�tnou vazbu.

Z�znamovù arch Ð uk�zka vyuì�van�ho z�znamov�ho archu pÞi pozorov�n�. U�itel zaznamen�v� �etnost vùskytu Ð ã��rkujeÒ (I) Ð naplËov�n� c�le. Ne väechny uveden� c�le je moìn� t�mto zpósobem zaznamen�vat.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Jm�no ì�ka C�l: pozn� a pojme-nuje (s moìnùm vyuìit�m róznùch informa�n�ch zdrojó) vùznamn� rostlinn� a ìivo�iä-n� druhy a uvede jejich ekologick� n�roky

Pozn�mka C�l: um� c�len� pouì�vat n�kter� r�torick� prvky tak, aby poslu-cha�e zaujal

Pozn�mka

Dana I, I, I, I, I Bez probl�mó rozezn�v� rostliny, zn� latinsk� n�zvy.

I, I, I PÞi vystou-pen� si stoupla a t�m z�skala nad spoluì�ky ãpÞevahuÒ.

Kamila I, I K ur�en� druhu se potÞebuje pod�vat do atlasu.

I, I, I, I, I, I Velmi dobÞe vyuì�v� hlasu i v nefor-m�ln�ch diskus�ch.

OndÞej I, I, I Ð Je ustraäenù a nedok�ìe zaujmout.

Zden�k Ð Neprojevuje z�jem o po-zn�v�n� pÞ�ro-dy, jeho z�jem je orientov�n na techniku.

Z�v�re�nù dotazn�k reflektoval jak organiza�n� zajiät�n� projektu, tak i napln�n� v oblasti vymezenùch c�ló. Na ot�zky odpov�dali ì�ci na z�v�r projektu s n�sleduj�c�mi instrukcemi:

Ot�zky 1Ð7 zn�mkujte: 1 (vùborn�, rozhodn� ano), 3 (mohlo to bùt lepä�, nev�m), 5 (äpatn�, rozhodn� ne), na ot�zky 8Ð20 odpov�zte slovn�.

1. Jakùm zpósobem hodnot�te formu projektu (pr�ce v ter�nu)?

2. Co si mysl�te o propojen� vùuky biologie a t�lesn� vùchovy (j�zda na raftech)?

3. Jak hodnot�te samotnou pr�ci v prób�hu projektu (sb�r odpadkó)?

4. Jak hodnot�te ubytov�n�?

5. Dali byste pÞednost ubytov�n� v centru m�sta v penzionu?

6. Jak hodnot�te celkovou atmosf�ru b�hem projektu?

7. Jak celkov� hodnot�te z�skan� znalosti a dovednosti?

8. Jak hodnot�te pr�ci u�iteló?

9. Napiäte, co byste ud�lali jinak, nebo co se v�m na pr�ci u�iteló l�bilo nebo nel�bilo.

10. Cht�li byste se ��astnit dalä�ho projektu se stejnùm nebo podobnùm prób�hem i zam�Þen�m?

11. Pokud ano, napiäte pro�, pokud ne, napiäte pro�.

12. Poslouchaj� rodi�e vaäe n�zory v souvislosti s tÞ�d�n�m odpadkó a chov�n�m vaä� rodiny vó�i ìivotn�mu prostÞed�?

13. Zm�nil se zpósob nakl�d�n� s odpadky u v�s doma v souvislosti s absolvov�n�m naäeho projektu? Pokud ano, uve�te jak.

14. Pozorovali jste ve sv�m okol� n�jak� nevhodn� nakl�d�n� s odpadem? Pokud ano, uve�te, jakùm zpósobem jste reagovali a pro�.

15. Jste pÞesv�d�eni o smysluplnosti zvl�ät� chr�n�nùch oblast� v �R a konkr�tn� o nutnosti chr�nit pÞ�rodu v CHKO Litovelsk� Pomorav�?

16. Pokud ano, vypiäte dóvody, pro� chr�nit pÞ�rodu v CHKO Litovelsk� Pomorav�.

17. Pokud ne, vypiäte dóvody.

18. Jak subjektivn� hodnot�te kvalitu vody v Þece Morav�? Uve�te alespoË jedno opatÞen�, kter� pÞisp�v� k vyää� �istot� vody.

19. Uve�te tÞi chr�n�n� organismy vyskytuj�c� se v CHKO Litovelsk� Pomorav�.

20. Jak hodnot�te jedn�n� instituc�, se kterùmi jste pÞiäli do styku v pÞ�pravn� f�zi projektu?

21. Jste spokojeni s jedn�n�m vaäich spoluì�kó v prób�hu projektu? Napiäte pÞ�klad kladn�ho a z�porn�ho chov�n� vaäich spoluì�kó.

22. Mysl�te, ìe ��ast na projektu pÞedstavovala pro v�s zdravotn� nebo jin� rizika? Pokud ano, napiäte, jak� opatÞen� byste navrhli k jejich sn�ìen�.

Napln�n� c�ló lze zhodnotit na z�klad� spojen� jednotlivùch ��st� evalua�n�ch n�strojó Ð pozorov�n�, vyhodnocen� z�znamov�ho archu �i vùstupó, kter� ì�ci pÞedvedli �i odevzdali. Uv�d�me zde nejdóleìit�jä� oblasti, kde doälo k propojen� n�kterùch vùäe vymezenùch c�ló, jak na �rovni u�iva, kl��ovùch kompetenc� nebo próÞezov�ho t�matu.

Vztah k ìivotn�mu prostÞed�B�hem plavby se velice �asto z Þad ì�kó ozùvaly kritick� hlasy na adresu lid�, kteÞ� pÞisp�li k mnoìstv� odpadkó v Þece. ë�ci zjistili, ìe nen� podstatn� o probl�mu ìivotn�ho prostÞed� pouze v�d�t a dok�zat ho popsat, ale je tÞeba k n�mu zaujmout aktivn� postoj. ë�ci jedno-zna�n� zaujali pozitivn� citovù vztah k pÞ�rod� a odsoudili jedn�n� lid�, jejichì pÞi�in�n�m se do Þeky a jej�ho okol� dost�v� mnoìstv� odpadkó. Lze pÞedpokl�dat, ìe ��astn�ci aktivity se v budoucnosti budou chovat v souladu s principy trvale udrìiteln�ho rozvoje.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Pr�ce s informacemië�ci samostatn� nebo ve skupin�ch vyhled�vali a tÞ�dili informace, kter� kriticky hodnotili z hlediska hodnov�rnosti a spr�vnosti. Museli vyhledat informace relevantn� k Þeäen� probl�mu, aé jiì charakteru odborn�ho nebo organiza�n�ho, naj�t a napl�no-vat si vhodnùm zpósobem Þeäen� svùch d�l��ch �koló. Velmi dóleìit� bylo, ìe v z�v�ru pÞ�pravn� f�ze museli bùt schopni sv� Þeäen� �koló obh�jit pÞed vyu�uj�c�mi.

Spolupr�ceZvl�ät� b�hem plavby na lod�ch se ov�Þila dóleìitost spolupr�ce a vz�jemn� pomoci. ë�ci si pom�hali nejenom se zachraËov�n�m odplouvaj�c�ch lod� a zavazadel, ale neziät-n� si pój�ovali such� oble�en� a dalä� vybaven�. Poznali tak v re�ln� situaci dóleìitost a vùhody pr�ce v kolektivu, kter� pÞin�ä� vùrazn� v�tä� efekt neì �innost jednotlivce.

Komunikaceë�ci srovn�vali vlastn� projev a organizaci pÞedn�äky s ostatn�mi spoluì�ky. Uv�-domili si, jak sloìit� je zaujmout skupinu poslucha�ó v tak neform�ln�m prostÞed� a jak nesnadn� je souvisle a jasn� odpov�dat na dotazy, kter� pokl�dali spoluì�ci nebo vyu�uj�c�. V r�mci pÞ�pravy z�v�re�nùch prezentac� se rozvinula v�äniv� diskuse, kter� fotografie zaÞadit do jednotlivùch vùstupó a jak tyto momentky okomentovat. ë�ci si uv�domili, jak je dóleìit� si na po��tku diskuse ur�it pravidla a jak sloìit� je pÞesv�d�it ostatn� o vlastn�ch n�padech a n�zorech. Poznali, jak dóleìit� je diskuse, kter� vede k vyjasn�n� postojó a n�zoró jednotlivcó, a jak� je jejich schopnost vyj�dÞit a prosadit svój n�zor ve skupin�.

Ûeäen� probl�móPÞedevä�m b�hem plavby se mohla v�täina z ��astn�kó pÞesv�d�it, ìe mal� zav�h�n� nebo nepozornost vede velice rychle k probl�movùm situac�m, jako je pÞevrìen� lodi, zne�iät�nù od�v nebo ztr�ta cenn� v�ci. Uv�domili si, ìe lepä� je t�mto situac�m pÞed-ch�zet, neì je pozd�ji sloìit� Þeäit.

Vùsledky zaloìen� na praktick� �innosti a citov�m proìitku patÞ� mezi dlouhodob� a z hlediska u�ebn�ho procesu k nejefektivn�jä�m. Väichni ì�ci se aktivn� zapojili do projektu, a dostali tak dostate�nù prostor pro rozvoj svùch znalost� a dovednost�. Projekt vùznamn� pÞisp�l k utuìen� dobrùch vztahó v kolektivu ��astn�kó a pozitivn�mu vztahu k pÞ�rod�.

Shrnut� a zhodnocen� celkov� kvality pÞ�kladu dobr� praxeòsp�ch projektu je vìdy z�vislù na chov�n� a aktivit� skupiny ì�kó, kter� se projektu ��astn�. Jiì v prób�hu pÞ�pravn� f�ze projektu se podaÞilo mezi ��astn�ky zaÞadit ì�ky s pÞ�kladnùm vztahem k pÞ�rod�, kteÞ� nav�c svùm chov�n�m neruäili celkovou atmosf�ru ve skupin�. Negativn� zm�ny chov�n� ì�kó v neform�ln�m prostÞed� nebyly pozoro-v�ny. Dopady pÞ�kladu dobr� praxe byly patrn� ve vztahu k soci�ln�m vztahóm uvnitÞ vzd�l�vac� skupiny. Doälo k nav�z�n� novùch vztahó, ke zlepäen� komunikace mezi ì�ky róznùch ro�n�kó a tÞ�d, ke zlepäen� komunikace s vyu�uj�c�mi.

Projekt Star�m se o svoji Þeku je z�vislù na u�itel�ch, kteÞ� se neboj� pouì�vat nov� a ne-tradi�n� formy vùuky. D�le projekt pÞedpokl�d�, ìe u�itel� biologie zvl�dnou z�kladn� ovl�d�n� lodi. Projekt pÞ�mo vyb�z� k vyuìit� mezipÞedm�tovùch vztahó a móìe zapojit u�itele t�lesn� vùchovy s jejich zkuäenostmi a dovednostmi. U pedagoga tato aktivita pÞedpokl�dala pÞedevä�m schopnost neform�ln� komunikace s ì�ky.

Z Þad ��astn�kó projektu vznik� z�klad �lenó biologick�ho krouìku. Ten spolupracuje na Þad� aktivit se Spr�vou CHKO Litovelsk� Pomorav� a organizuje i n�kter� vlastn� akce. Je to napÞ�klad kaìdoro�n� vod�ckù t�bor, kterù se uskute�Ëuje o letn�ch pr�zd-nin�ch a z��sti vyuì�v� finan�n� prostÞedky z�skan� v r�mci tohoto projektu. ò�ast na projektu a na dalä�ch podobn� zam�Þenùch akc�ch sm�Þuje ì�ky pÞ�rodov�dnùm sm�rem pÞi vùb�ru vysok� äkoly.

V sou�asn� dob� lze veäker� finan�n� prostÞedky souvisej�c� s realizac� akce z�skat z mimoäkoln�ch zdrojó, jedn� se pÞibliìn� o ��stku 20 000 K�. Je tak moìnù i ur�itù finan�n� nadstandard (pohoät�n� a ubytov�n� ��astn�kó, v�cn� ceny). V po��tc�ch t�to akce (pÞed 8 roky) äkola vysta�ila pÞibliìn� s 20 % dneän�ch prostÞedkó. Pokud jde o person�ln� a �asov� n�roky projektu, nijak nevybo�uj� z obvykl� praxe.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeOpakovan� realizace projektu je finan�n� udrìiteln�, pokud äkola z�sk� skupinu sponzoró, kteÞ� na akci finan�n� participuj�. Uveden� aktivita za��nala v roce 2000 jako v�kendov� akce n�kolika dobrovoln�kó, kteÞ� si sami hradili veäker� n�klady spojen� s realizac�. Postupn� doälo k nav�z�n� kontaktó a dnes pÞ�sp�vky partneró pokrùvaj� veäker� n�klady. V pÞ�ät�ch letech organiz�toÞi zvaìuj� vyuìit� digit�ln� kamery a n�-sledn�ho zpracov�n� z�znamu. Doälo by tak k dalä�mu rozvoji vyu�ovac�ho pÞedm�tu Informa�n� a komunika�n� technologie.

Kontaktn� osoba V�clav Hub��eke-mail: [email protected]


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

GEOLOGIE JAKO SAMOSTATNø PÛEDM�Tákola: Gymn�zium Oty Pavla, Praha-Radot�nRealiz�tor: Petr KoubekKonzultant VòP: Vladim�r Lacina

Anotace Vyu�ovac� pÞedm�t Geologie vych�z� ze vzd�l�vac�ho obsahu stejnojmenn�ho oboru v RVP G. Je koncipov�n jako samostatnù pÞedm�t s dotac� jedn� vyu�ovac� hodiny. Se-znamuje ì�ky s postaven�m zemsk�ho t�lesa ve vesm�ru, se z�konitostmi jeho stavby a mechanismó, rozv�j� schopnost logick�ho �sudku, analùzy pÞ��in a dedukce dósledkó pÞ�rodn�ch jevó na z�klad� pochopen� kl��ovùch principó a podporuje pozitivn� vztah k pÞ�rodn�m v�d�m a pÞ�rod� obecn�. Vzd�l�vac� obsah pÞedm�tu Geologie pÞ�mo sou-vis� s vùukou dalä�ch pÞedm�tó v áVP, kter� vznikly z oblasti �lov�k a pÞ�roda.

Kontext a vùchodiskaPÞedm�t Geologie je ur�en pro ì�ky 1. ro�n�ku väeobecn� v�tve �tyÞlet�ho programu gymn�zia, resp. 3. ro�n�ku äestilet�ho studia. Byl vytvoÞen na z�klad� n�zoru, ìe tÞ�ätit obsah Geologie mezi existuj�c� pÞ�rodov�dn� pÞedm�ty nepÞin�ä� ì�douc� vùsledky pro celistv� pochopen� neìiv� pÞ�rody a jej�ch vztahó k pÞ�rod� ìiv�.

C�le


PÞedm�t zahrnuje väechny o�ek�van� vùstupy vzd�l�vac�ho oboru Geologie podle RVP G.

O�ek�van� vùstupy, vzd�l�vac� obor Geografie, RVP G. ë�k:

¥ porovn� postaven� Zem� ve vesm�ru a podstatn� vlastnosti Zem� s ostatn�mi t�lesy slune�n� soustavy,

¥ porovn� na pÞ�kladech mechanismy pósoben� endogenn�ch (v�etn� deskov� tektoniky) a exogenn�ch procesó a jejich vliv na utv�Þen� zemsk�ho povrchu a na ìivot lid�,

¥ objasn� malù a velkù ob�h vody a rozliä� jednotliv� sloìky hydrosf�ry a jejich funkci v krajin�,

¥ hodnot� vodstvo a pódn� obal Zem� jako z�klad ìivota a zdroje rozvoje spole�nosti.




¥ vyuì�v� v�dom� pÞi sv�m u�en� rózn� metody a postupy, zvaìuje jejich vyuìit� vzhledem k c�li u�en�,

¥ vyhodnot� vyuìitelnost a v�rohodnost róznùch zdrojó informac�, kter� pÞi u�en� pouì�v�,

¥ hled� souvislosti mezi z�skanùmi informacemi, propojuje informace se svùmi dosavadn�mi poznatky.


¥ rozpozn�, kter� informace k vymezen� probl�mu �i jeho Þeäen� chyb�j� a dopln� je nebo uvede, jak by se daly z�skat.


¥ podle situace a toho, s kùm komunikuje a �eho chce dos�hnout, zvol� vhodnù prostÞedek komunikace (osobn�/na d�lku, p�semn�/�stn�, IT technologie/jin� technologie apod.),

¥ v diskusi srozumiteln� sd�luje a vysv�tluje sv� myälenky, postoje, argumenty, s�m diskutuje k v�ci,


Realizace Ð postup a metodyò�elem vùuky tohoto pÞedm�tu je sezn�mit ì�ka s poznatky o neìiv� pÞ�rod� na vyää� �rovni neì v z�kladn�m vzd�l�v�n�. Na nich pozd�ji móìe ì�k stav�t pÞi Þeäen� pro-bl�movùch mezioborovùch �loh v oblasti geografie a ekologie. ë�k se tak seznamuje s procesy glob�ln� povahy a uv�domuje si prostoupenost objektó a d�jó v pÞ�rod�. U�� se analùze sloìit�jä�ch jevó na jednotliv� sloìky a hled� jejich pÞ��iny, na stran� druh� se pokouä� synt�zou odvozovat obecn� z�v�ry ze studia jednotlivost�.

Vùuka pÞedm�tu Geologie je realizov�na róznùmi metodami. PÞi pÞ�m�m vùkladu u�itele jsou ì�ci seznamov�ni s modely �i vzorky pÞ�rodnin, obrazovù materi�l je demonstro-v�n prostÞednictv�m zp�tn�ho projektoru nebo dataprojektoru, filmovù materi�l je prom�t�n prostÞednictv�m televizoru nebo dataprojektorem na pl�tno. Krom� toho ì�ci pracuj� samostatn� s texty, mapami, obr�zky a internetovùmi odkazy. Väechny materi�-ly jsou pro potÞeby äkoly vyu�uj�c�m pÞehledn� a systematicky zpracov�ny v rozs�hl�m


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

u�ebn�m textu, kterù ì�ci obdrì� na za��tku roku v elektronick� podob� na CD. Ûada ì�kó si tento materi�l vytiskla a pouì�vala jeho tiät�nou podobu b�hem vùkladu a pÞi dom�c� pÞ�prav�.

Vùznamnou sou��st� vùuky jsou i laboratorn� pr�ce. PÞ�kladem jsou laboratorn� pr�ce, kter� prob�hly ve druh� polovin� äkoln�ho roku. Byly zam�Þeny na mineralogii a krys-talografii.

Obsah laboratorn�ch prac�:

1. Pozorov�n� róstu krystaló - vyu�uj�c� demonstroval vznik a róst krystaló dichromanu stÞ�brn�-

ho pÞenosem obrazu z mikroskopu na televizn� obrazovku.

2. Stanoven� hustoty gran�tó pyknometrickou metodou - ì�ci si pod dohledem vyu�uj�c�ho vyzkouäeli pr�ci s pyknomet-

rem a s jeho pomoc� se pokouäeli zjistit hustotu gran�tó.

3. Ov�Þen� Eulerovy pou�ky- pÞi pr�ci s modely róznùch druhó krystaló si ì�ci ov�Þovali plat-

nost Eulerovy pou�ky o po�tu ploch, vrcholó a hran krystalu.

4. Posouzen� vybranùch fyzik�ln�ch vlastnost� n�kterùch nerostó- na praktickùch pÞ�kladech si ì�ci ov�Þili rozd�lnou ät�pnost róz-

nùch nerostó,- s vyuìit�m Mohsovy stupnice ì�ci posuzovali tvrdost nerostó,- d�le ì�ci ov�Þovali pruìnost muskovitu a vrypem do nerostu jeho

skute�nou barvu.

5. Dókaz pÞ�tomnosti ìeleza a s�ry v nerostu - vyu�uj�c� s pomoc� ì�kó demonstroval pokus, kterùm prokazuje

pÞ�tomnost ìeleza a s�ry Ð pÞi ì�h�n� pyritov�ho pr�äku unik� ze zkumavky plyn (oxid siÞi�itù), jeho pÞ�tomnost lze prok�zat pH-pap�rkem; po vychladnut� vyì�han�ho materi�lu ì�ci pomoc� magnetu odd�lili magnetick� ��stice oxidu ìeleznat�ho.

6. Dókaz kovu v nerostu- vyu�uj�c� ì�h�n�m galenitov�ho pr�äku v dÞev�n�m uhl� oxida�-

n�m plamenem z�skal v okol� ì�han� taveniny oxid olovnatù, n�slednùm ì�h�n�m reduk�n�m plamenem se uvoln� olovo.

7. Chemick� rozliäen� nerostó- s vyuìit�m chemik�li� rozliäuj� ì�ci pÞi demonstraci vyu�uj�c�m

rózn� dvojice nerostó, na z�klad� svùch znalost� pak vysv�tluj� odliänosti v chemickùch reakc�ch jednotlivùch nerostó.

PÞed vlastn� laboratorn� prac� obdrìeli ì�ci od vyu�uj�c�ho text s obsahem praktickùch cvi�en� v�etn� popisu postupu u jednotlivùch pokusó. B�hem praktickùch cvi�en� si ov�Þili n�kter� fyzik�ln� vlastnosti nerostó Ð s pomoc� chemickùch reakc� zkouäeli prok�zat sloìen� nerostu �i od sebe rozliäit jejich rózn� druhy.

Vzhledem k bezpe�nosti pr�ce (manipulace s chemik�liemi) a k omezenùm moìnostem z hlediska materi�ln�ho vybaven� byly n�kter� pokusy demonstrov�ny vyu�uj�c�m. V tomto pÞ�pad� väak prob�hal pÞenos obrazu z mikroskopu na televizn� obrazovku, aby väichni ì�ci mohli pokus dobÞe sledovat. Realizace pokusu s róstem krystaló dichro-manu stÞ�brn�ho s uìit�m pÞenosu obrazu videokamerou je vùhodn�jä� tak� vzhledem k tomu, ìe vyu�uj�c� po celou dobu reakce móìe kontrolovat, zda pokus �sp�än� prob�h� a ìe ì�k ãvid� opravdu to, co vid�t m�Ò. Pokus lze samozÞejm� prov�st i formou individu�ln� pr�ce ì�kó, je-li k disposici dostate�nù po�et sv�telnùch mikroskopó.

V prób�hu äkoln�ho roku maj� ì�ci za povinnost vypracovat ro�n�kovou pr�ci na zadan� t�ma z oblasti geologickùch v�d. Ro�n�kov� pr�ce je zpracov�v�na jednou z t�chto tÞ� forem:

¥ kompila�n� studie,

¥ poster,

¥ prezentace na PC.

Vyu�uj�c� hodnot� nejen spr�vnost obsahu pr�ce ì�ka, ale i kvalitu a originalitu vy-pracov�n�, kter� mus� korespondovat s tou formou ro�n�kov� pr�ce, kter� byla ì�kovi zad�na. ë�ci maj� moìnost si vyzkouäet rozd�lnù pÞ�stup k prezentaci vùsledkó sv� pr�ce a uv�domit si vhodnost pouìit� jednotlivùch forem prezentace. Ro�n�kov� pr�ce, kter� jsou u�itelem vybr�ny, jsou jednotlivùmi autory pÞedstaveny cel� tÞ�d�. �asto se po vystoupen� ì�kó rozpout� diskuse nejen nad zpracov�n�m pÞedkl�danùch informac�, ale i nad obsahem zpracovan�ho t�matu. ë�ci se do t�to formy pr�ce zapojuj� s velkùm nadäen�m. St�ny u�ebny zem�pisu jsou postupn� zaplËov�ny postery, kter� slouì� jako zdroj informac� mladä�m ì�kóm gymn�zia. Tak� kompila�n� studie a prezentace na po��ta�i jsou v dalä�m studiu ì�ky vyuì�v�ny.

Ned�lnou sou��st� pÞedm�tu je exkurze s pÞev�ìn� geologickùm zam�Þen�m (vzhledem k �asovùm a prostorovùm moìnostem kombinovan� s dalä� exkurz� �i äkoln�m vùletem). Obsah exkurze bùv� róznorodù. Ve sledovan�m äkoln�m roce byla geologick� exkurze dopln�na n�vät�vou dvou chemickùch vùrobn�ch provozó, kter� leìely na spojnici geologicky zaj�mavùch �tvaró.

Geologie Ð metodickù film


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit�ë�ci pouì�vali jako studijn� materi�l k pÞedm�tu Geologie intern� text sestavenù vyu�uj�-c�m na z�klad� vùb�ru a studia z literatury uveden� v n�sleduj�c�m pÞehledu:

Anatomie Zem�. Praha: Albatros, 1995.

BABUáKA, V.; MUëêK, M.: Mineralogie, petrografie a geologie. Praha: SNTL, 1981.

BI�êK, I.; JANSKø, B.: PÞ�roda a lid� Zem�. Praha: Nakladatelstv� �GeogrS, 2003.

BOUáKA, V.; ABRAHçMOVç, D.: Geologie pro gymn�zia. Praha: SPN, 1984.

BURROUGHS, W. a kol.: Encyklopedie po�as�. Praha: V�clav Svojtka&Co., 2003.

�EMAN, R.: Neìiv� pÞ�roda. Bratislava: Mapa Slovakia, 2001.

Encyklop�dia Zeme. Bratislava: OBZOR, 1985.

Encyklopedickù slovn�k geologickùch v�d 1Ð2. Praha: ACADEMIA, 1983.

FENDRYCH, M.: PÞ�rodn� v�dy. Praha: N�kladem vlastn�m, 1945.

HAB�TêN, V.; KO�çREK, E.; TRDLI�KA, Z.: Geologick� v�dy. Praha: SPN, 1976.

HEJTMAN, B.: Petrografie. Praha: SNTL, 1969.

HLAD, O.; PAVLOUSEK, J.: PÞehled astronomie. Praha: SNTL, 1990.

KACHLêK, V.; CHLUPç�, I.: Z�klady geologie. Historick� geologie. Praha: Karolinum, 1999.

KETTNER, R.: Väeobecn� geologie III. Praha: Nakladatelstv� �AV, 1954.

KUKAL, Z.: PÞ�rodn� katastrofy. Praha: HORIZONT, 1983.

LEVY, DH.: Hv�zdy a planety. Praha: SVOJTKA a VAáUT, 1997.

Mal� �eskoslovensk� encyklopedie 1Ð6. Praha: Academia, 1984Ð1987.

NETOPIL, R.; HORNêK, S.: Fyzick� geografie I-II. Praha: SPN, 1984.

PAUK, F.; BOU�EK, B.: Praktick� cvi�en� z geologie. Praha: SPN, 1973.

POKORNø, V.: Väeobecn� paleontologie. Praha: Karolinum, 1992.

Pozv�nka do vesm�ru. Praha: Albatros, 1982.

Rekordy �esk� republiky Ð pÞ�roda. Bratislava: Mapa Slovakia, 2001.

Rekordy Zem�. Bratislava. Slovensk� kartografia, 1992

ROST, R.; KOCAR, M.: Atlas nerostó. Praha: SPN, 1964.

áPINAR, ZV.: Kniha o prav�ku. Praha: Albatros, 1988.

áTULC, M.; PÛêHODA, P.; SRBOVç, H.: PÞ�rodn� obraz Zem�. Praha: Fortuna, 1995.

Tajemstv� pÞ�rody. Ostrava: BLESK, 1993.

Velk� obrazov� väeobecn� encyklopedie. Praha: V�clav Svojtka&Co., 1999.

Zem�. Euromedia Group K. S. Ð Praha: Kniìn� klub, 2004.

B�hem vùuky byly pouì�v�ny dalä� liter�rn� a obrazov� zdroje, popul�rn�-nau�n� �aso-pisy, internetov� str�nky se souvisej�c�m obsahem, fyzick� vzorky miner�ló a hornin, modely krystaló, kolekce nerostó stupnice tvrdosti, geologick� mapa a kompas, video-poÞady s geologickùmi t�maty (pÞedevä�m z oblasti dynamick� a historick� geologie), modely zkamen�lin, videopoÞady s paleontologickùm obsahem.

Reflexe sledovan�ho pÞ�kladu dobr� praxeRealizace pÞedm�tu Geologie prok�zala jeho optim�ln� nastaven� v u�ebn�m pl�nu a moìnost realizace ve stanoven�m rozsahu i form�ch. Vyu�uj�c� si ov�Þil vùhody pro-pojen� Þady pÞ�rodn�ch v�d do jednotn�ho celku a schopnosti ì�kó kombinovat znalosti z�skan� na hodin�ch biologie, chemie, fyziky �i geografie k analùze geologickùch jevó �i dedukci glob�ln�jä�ch probl�mó. Tvorba posteró umoìnila prvn� sezn�men� s jednou z b�ìnùch metod prezentace vùsledkó odborn� pr�ce a posouzen� schopnost� ì�kó v t�to oblasti.

Praktick� cvi�en� i exkurze byly z pohledu ì�kó hodnoceny jako vysoce zaj�mav� a zjevn� pÞ�jemn� sloìky vùuky. V r�mci dodate�n� evaluace vùuky pÞedm�tu na za��t-ku dalä�ho äkoln�ho roku byla formou testu a dodate�nùch individu�ln�ch pohovoró ov�Þena ��innost pÞedchoz� ro�n� vùuky Geologie na uspokojiv� �rovni a sou�asn� byla vyhodnocena vysok� shoda vùsledku evaluace se z�v�re�nou klasifikac� v 1. ro�n�ku.

Shrnut� a zhodnocen� celkov� kvality pÞ�kladu dobr� praxeVùuka Geologie je person�ln� zajiät�na na potÞebn� odborn� �rovni, a tak i pÞes ur�it� pot�ìe s materi�ln�m zabezpe�en�m lze konstatovat, ìe zaÞazen� tohoto samostatn�ho pÞedm�tu do áVP je velmi pÞ�nosn�. A to i d�ky praktick�mu pojet�, kdy si mohou ì�ci aé jiì pÞi laboratorn�ch cvi�en�ch, �i exkurzi ov�Þovat z�skan� v�domosti a dovednosti. Koncepce vùuky Geologie umoìËuje ì�kóm uv�domit si jej� vùrazn� interdisciplin�rn� charakter, neboé je vede k vyuì�v�n� a propojov�n� poznatkó z ostatn�ch, a to nejen pÞ�rodov�dnùch, pÞedm�tó.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeS vùukou pÞedm�tu Geologie se trvale po��t� v r�mci áVP pravideln� v 1. ro�n�ku �tyÞlet�ho, resp. ve 3. ro�n�ku äestilet�ho studijn�ho cyklu i v n�sleduj�c�ch letech, realizovan� ov�Þovac� f�ze nepÞinesla dóvod k jeho omezen� �i ruäen�. Teprve po n�ko-likalet� realizaci bude moìno pÞikro�it k obsahovùm �i form�ln�m �prav�m na z�klad� z�skanùch zkuäenost�.

Kontaktn� osobaPetr Koubek e-mail: [email protected]


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

JAK ëILI MOJI PÛEDKOV�ákola: Gymn�zium a SOá, Hostinn�Realiz�tor: Ivana M�d�lkov�Konzultant VòP: Jan Bon�k

AnotaceD�jepisnù projekt Jak ìili moji pÞedkov� Ð rodi�e, prarodi�e a praprarodi�e je dvoulet� aktivita ì�kó sexty a septimy osmilet�ho gymn�zia v Hostinn�m, kter� prob�h� v r�mci voliteln�ho d�jepisn�ho semin�Þe. Smyslem tohoto projektu je uk�zat, jak je moì-n� ì�ky nau�it pracovat samostatn� s historickou informac� a efektivn� vyuì�vat ICT ke zpracov�n� a prezentaci svùch poznatkó.

Do voliteln�ho semin�Þe jsou zahrnuty äkoln� vùstupy, ve kterùch se propojuj� z�kladn� historick� metody a formy pr�ce s vyuìit�m ICT jako prostÞedku k digit�ln�mu zpraco-v�n� informac� a shrom�ìd�n�ho materi�lu i jeho n�sledn� prezentaci. Tento projekt m� vùznam tak� nejen v osvojen� si z�kladn�ch principó pr�ce historika Ð badatele, ale i v z�sk�n� ur�it�ho pocitu lok�ln�ho v�dom� a vlastn�ch koÞenó.

KontextTuto aktivitu je vhodn� realizovat ve skupin� 8 Ð 15 ì�kó vyää�ch ro�n�kó osmilet�ho gymn�zia (sexta, septima), s moìnost� uplatn�n� n�kterùch d�l��ch aktivit lze po��tat tak� u ì�kó niìä�ho stupn� (kvarta). ë�ci se v d�jepisn�m semin�Þi postupn� sezna-muj� s historickùmi metodami umoìËuj�c�mi efektivn� sb�r a interpretaci specifickùch historickùch informac� a dokumentó, aby je n�sledn� dok�zali v praxi vyuì�t a komu-nikovat o minulosti s t�mi, kteÞ� ji proìili. ë�ci se nav�c seznamuj� s nejrózn�jä�mi zpósoby elektronick�ho zpracov�n� shrom�ìd�n�ho materi�lu.

Realizace tohoto pÞ�kladu je ide�ln� v tom pÞ�pad�, kdy je sou��st� koncepce d�jepisn�ho semin�Þe, ve kter�m je dostate�n� hodinov� dotace ke spln�n� t�to aktivity. PÞibliìn� celkov� hodinov� dotace 74 hodin pÞedstavuje cca 25 hodin sb�ru dat, 35 hodin jejich zpracov�n� a pÞ�pravy prezentac�, 10 hodin je vyhrazeno na odborn� konzultace a 4 hodiny na samotn� prezentace vùsledkó. Dóleìit� je tak� IT vybaven� a zpracov�n� vùsledkó vùzkumu.

VùchodiskaPÞ�klad dobr� praxe d�v� pÞ�leìitost, jak propojit vùstupy áVP s praktickou �innost�. Dóleìitùm pÞedpokladem pro realizaci je pÞedevä�m otevÞen� d�jepisn�ho semin�Þe, d�ky n�muì se z�sk� dostate�nù prostor k uskute�n�n� t�to aktivity, kter� m� �aso-v� n�roky i mimo vlastn� vùuku. Nem�n� dóleìit� je tak� moìnost vùsledky veÞejn� prezentovat Ð nab�z� se äkoln� prostory, ale tak� spolupr�ce s m�stn�m muzeem apod.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Vùchodiskem tohoto pÞ�kladu dobr� praxe je tak� ur�it� popt�vka po zmapov�n� konkr�tn�ho t�matu z hlediska region�ln� historie na pozad� vùuky nejnov�jä�ch d�jin. V neposledn� Þad� je tak� dóleìit�, aby vyu�uj�c� s�m ovl�dal po��ta�ovou techniku, kter� se v prób�hu projektu vyuì�v�, nebo aby äkola umoìnila spolupr�ci s u�iteli ICT zejm�na v souvislosti s osvojov�n�m novùch dovednost� pÞi zvl�d�n� a vyuì�v�n� potÞebnùch po��ta�ovùch programó ì�ky.

C�le


O�ek�van� vùstupy, vzd�l�vac� obor D�jepis, RVP G. ë�k:

¥ rozliäuje rózn� zdroje historickùch informac�, zpósob jejich z�sk�v�n� a �skal� jejich interpretace,

¥ charakterizuje dv� sv�tov� v�lky, dokumentuje soci�ln�, hospod�Þsk� a politick� dósledky,

¥ vymez� z�kladn� znaky hlavn�ch totalitn�ch ideologi� a dovede je srovnat se z�sa-dami demokracie; objasn� pÞ��iny a podstatu agresivn� politiky a neschopnosti potenci�ln�ch ob�t� j� �elit,

¥ vysv�tl� souvislost mezi sv�tovou hospod�Þskou kriz� a vyhrocen�m politickùch probl�mó, kter� byly prov�zeny radikalizac� pravicovùch i levicovùch protidemo-kratickùch sil,

¥ pop�äe a zhodnot� zpósob ìivota v modern� evropsk� spole�nosti, zhodnot� vùznam masov� kultury,

¥ porovn� a vysv�tl� zpósob ìivota a chov�n� v nedemokratickùch spole�nostech a v demokraci�ch.

ákoln� vùstupy, ì�k:

¥ vyuì�v� metody or�ln� historie a ovl�d� zpósoby zachycen� a vyhodnocen� vzpom�nek pam�tn�kó,

¥ komunikuje o minulosti s pam�tn�ky na z�klad� vlastn�ch poznatkó a studia pÞ�sluän�ho obdob�,

¥ vyj�dÞ� vlastn�mi slovy vztah minulosti regionu s n�rodn�mi d�jinami Ð odraz minulosti ve vzpom�nk�ch pam�tn�kó,

¥ dok�ìe zprostÞedkovat nejdóleìit�jä� ud�losti ìivota v Podkrkonoä�, v Hostinn�m a nejbliìä�m okol� ve 20. stolet� (zejm�na v obdob� 2. sv�tov� v�lky a t�sn� po n�) na z�klad� sebranùch informac�,

¥ vede rozhovor s pam�tn�kem (pam�tn�ky) a zaznamen�v� odpov�di, kter� n�sledn� uspoÞ�d�, vyhodnot� a samostatn� interpretuje,

¥ z�skan� informace zkonfrontuje s doklady o vymezen�m obdob� uloìenùmi v archivu nebo muzeu,

¥ diskutuje s ostatn�mi spoluì�ky (a vyu�uj�c�m), zdóvodn� a obh�j� sv� n�zory,

¥ zvl�dne znalosti region�ln� historie (jde o d�jiny 20. stolet� v kontextu minulosti regionu).

U�ivo: 1. sv�tov� v�lka; �esk� zem� za v�lky; idea samostatnosti; TGM; vznik �SR; n�rodnostn� a soci�ln� probl�my; vùvoj do krize; sv�tov� hospod�Þsk� krize a jej� do-pad a prób�h v �SR; faäismus; komunismus; z�pas na obranu demokracie a republiky; v�da a kultura v meziv�le�n�m obdob�; Mnichovsk� dohoda; z�bor pohrani��; protek-tor�t; 2. sv�tov� v�lka a jej� dósledky; �eskoslovensko po v�lce; por�ìka demokracie v �SR; nastolen� a upevn�n� totalitn�ho syst�mu; rok 1968 Ð od reformy k normalizaci; dalä� vùvoj v �SSR aì do roku 1989; obnoven� demokracie a vznik �esk� republiky; v�da a kultura ve 2. polovin� 20. stolet�.



¥ podle situace a toho, s kùm komunikuje a �eho chce dos�hnout, zvol� vhodnù prostÞedek komunikace (osobn�/na d�lku, p�semn�/�stn�, IT technologie/jin� technologie apod.),

¥ neorientuje se pouze na to, co chce druh�mu sd�lit, ale vn�m�, jak� pocity to v druh�m vyvol�v�, a vhodn� na to reaguje,

¥ udrìuje o�n� kontakt, pÞi rozhovoru respektuje osobn� z�nu druh�ho, verb�ln� i neverb�ln� d�v� najevo porozum�n� pro pocity druh�ho (pÞitak�v�)

¥ vyhùb� se pauä�ln�m soudóm a pÞedsudkóm,

¥ prezentuje vhodnùm zpósobem svou pr�ci i s�m sebe pÞed zn�mùm i nezn�mùm publikem,

¥ rozum� sd�len�m rózn�ho typu v róznùch komunika�n�ch situac�ch, spr�vn� interpretuje a pÞij�m� sd�len� a v�cn� argumentuje, v nejasnùch nebo spornùch komunika�n�ch situac�ch pom�h� dos�hnout porozum�n�,

¥ odliä� v�cnou ��st sd�len� (co mu chce druhù sd�lit) a motivace druh�ho mluv��-ho, kter� ovlivËuj� to, jakùm zpósobem to Þ�k�.


¥ respektuje róznorodost hodnot, n�zoró, postojó a schopnost� ostatn�ch lid�,

¥ pÞi jedn�n� s druhùmi pÞemùäl� nebo zjiäéuje, kter� hodnoty osobn�, kulturn� a n�boìensk� stoj� za jejich n�zorem nebo jedn�n�m,

¥ rozäiÞuje sv� pozn�n� a ch�p�n� kulturn�ch a duchovn�ch hodnot, spoluvytv�Þ� je a chr�n�,

¥ porovn�v� hodnoty v kultuÞe i veÞejn�m ìivot�, kter� s�m uzn�v�, s hodnotami uzn�vanùmi v pÞedchoz�ch generac�ch (tradi�n�mi) i s hodnotami nov� vznikaj�c�mi.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T


¥ kriticky interpretuje z�skan� poznatky a zjiät�n� a ov�Þuje je, pro sv� tvrzen� nach�z� argumenty a dókazy, formuluje a obhajuje podloìen� z�v�ry.

C�le v oblasti kompetenc� soci�ln�ch a person�ln�ch. ë�k:

¥ aktivn� spolupracuje pÞi stanovov�n� a dosahov�n� spole�nùch c�ló,

¥ pÞisp�v� k vytv�Þen� a udrìov�n� hodnotnùch mezilidskùch vztahó zaloìenùch na vz�jemn� �ct�, toleranci a empatii.

C�le v oblasti kl��ov� kompetence k u�en�. ë�k:

¥ kriticky pÞistupuje ke zdrojóm informac�, informace tvoÞiv� zpracov�v� a vyuì�v� pÞi sv�m studiu a praxi,

¥ hled� souvislosti mezi z�skanùmi informacemi, propojuje informace se svùmi dosavadn�mi poznatky.



¥ uv�domit si a respektovat pÞirozenost a hodnotu rozmanitosti projevó ìivota, kultury a kaìd�ho jednotliv�ho �lov�ka,

¥ uv�domit si, ìe t�m�Þ kaìdù soci�ln� nebo komunika�n� akt m� svój mravn� rozm�r,

¥ uv�domit si hodnotu lidsk� spolupr�ce.


¥ rozv�jet z�kladn� dovednosti pro spolupr�ci,

¥ utv�Þet dobr� mezilidsk� vztahy ve tÞ�d� i mimo ni.

Realizace Ð postup a metodyRealizace projektu sm�Þovala pÞedevä�m do vùuky d�jepisn�ho semin�Þe, jehoì se z��astnili ì�ci septimy a okt�vy, kteÞ� si ho zvolili. N�kter� dalä� aktivity bylo moìn� pÞipravit a realizovat tak� v hodin�ch d�jepisu jinùch ro�n�kó, a to zejm�na dopro-vodn� expozice. Nejedn� se totiì zdaleka pouze o tento samostatnù projekt, ale tak� o Þadu dalä�ch akc�.

Prvn� vùstava pÞipraven� ì�ky septimy a okt�vy osmilet�ho gymn�zia pÞedstavovala próÞez svatebn�mi fotografiemi 20. stolet�. Ve spolupr�ci s kronik�Þem m�sta Hostin-n� se podaÞilo na vybranùch fotografi�ch uk�zat nejen vùvoj m�dy, ale ì�ci m�li tak� moìnost uv�domit si n�kter� dalä� region�ln� specifika t�to oblasti Ð napÞ. n�rodnostn� sloìen� obyvatel, jejich soci�ln� postaven�.

Druhou expozici Ð PróÞez reklamou ve 20. stolet� Ð pÞipravili ì�ci kvarty, kteÞ� se zapoji-li rovn�ì do projektu, a doplnili si tak n�kter� vùznamn� informace, kter� by ve vùuko-vùch materi�lech zÞejm� hledali marn�.

Prób�h vlastn�ho projektu lze shrnout do �tyÞ bodó:

1. PÞ�prava na rozhovory s pam�tn�ky V r�mci pÞ�pravy se ì�ci radili s kronik�Þem m�sta a vedouc�m pracovn�kem m�stsk�ho muzea, kter� ob�any by bylo vhodn� oslovit a poì�dat je o rozhovor.

2. Vlastn� realizace rozhovoró a sb�r materi�lu Vlastn� rozhovory byly pÞipraveny podle pÞedem dan� osnovy. Pro rozhovory s pam�tn�ky byly vybr�ny tyto oblasti ot�zek:

¥ vesnice Ð strukturn� data, soci�ln� rozvrìen� a hierarchie, soci�ln� vztahy, politika a spolky, sv�tky a kultura, kostely a n�boìenstv�

¥ osobn� data Ð osobn� data, rodina a pÞ�buzn�, dóm

¥ historick� ud�losti, hodnocen� Ð historick� ud�losti, subjektivn� str�nky d�jin, hodnocen� z dneän�ho pohledu

ë�ci d�ky strukturovan�mu rozhovoru mohli s pam�tn�ky nav�zat pom�rn� intenzivn� kontakt a z�skat velmi cenn� informace.

3. Zpracov�n� sebran�ho materi�lu Materi�l, kterù byl pÞi rozhovorech nasb�r�n, se ì�kóm stal podkladem pro zpracov�n� zpr�vy Ð v prvn� f�zi v podob� textu, n�sledn� pak tak� do podoby powerpointov� pre-zentace. D�ky t�to zp�tn� reflexi, ale tak� uì b�hem vlastn�ch rozhovoró s pam�tn�ky, si ì�ci doplËovali sv� znalosti o danùch obdob�ch �etbou odborn� literatury, pÞ�padn� do-kument�rn�mi i hranùmi filmy, aby l�pe pochopili, k �emu se n�kter� vzpom�nky a vùpo-v�di pam�tn�kó vztahuj�. ë�ci pracovali pÞev�ìn� samostatn� s moìnost� vyuì�t odborn� konzultace s vyu�uj�c�, kter� vedla d�jepisnù semin�Þ, ale tak� s odbornùm pedagogem pÞes ICT. Z�skan� poznatky a jejich dalä� zpracov�n� mohli ì�ci Þeäit tak� spole�n�.

4. Prezentace vùsledkó projektu Hlavn�m vùstupem t�to ��sti projektu byly dv� veÞejn� prezentace. Prvn� prob�hla na konci äkoln�ho roku a byla ur�ena jen pro uìä� semin�rn� kruh. Druh� prezentace n�sledovala v prvn�ch m�s�c�ch n�sleduj�c�ho äkoln�ho roku a z��astnili se j� tak� ì�ci ostatn�ch ro�n�kó.

Osnova rozhovoró Ð ot�zky pro pam�tn�ky


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit�Vyjmenovan� aktivity se ì�kóm staly dóleìitùm podkladem pro pochopen� d�jinnùch souvislost� doby, ve kter� pam�tn�ci spolupracuj�c� na projektu ìili v�täinu sv�ho ìivo-ta. Individu�ln� studovan� publikace a podklady nebyly do seznamu zaÞazeny.

KUKLêK, J.: Nejnov�jä� d�jiny. Praha: SPL Ð Pr�ce, 2002.

AUGUSTA, P.; HONZçK, F.: �eskoslovensko 1918 Ð 1938. Praha: Albatros, 1992.



Nejdóleìit�jä� pomócky vyuì�van� pro z�znam vùzkumu prov�d�n�ho metodou or�ln� historie Ð digit�ln� diktafony, digit�ln� fotoapar�ty, kamera, po��ta�e, scannery, pre-zenta�n� technika (dataprojektor, interaktivn� tabule). Z�znamov� zaÞ�zen� jsou velmi podstatnùm vybaven�m, bez kter�ho by tento projekt prakticky nemohl bùt uskute�n�n v takov� kvalit�.

Reflexe sledovan�ho pÞ�kladu dobr� praxeM�sto Hostinn� a s n�m i gymn�zium v�nuje nemal� �sil� zmapov�n� sv� novodob� historie, m� z�jem na objevov�n� vùznamnùch osobnost� druh� poloviny minul�ho stolet�. K tomuto c�li napomohla i realizace projektu Jak ìili moji pÞedkov�. ë�ci sami vy-hledali a oslovili starä� spoluob�any a b�hem intenzivn�ch n�vät�v a rozhovoró o jejich ìivotech s nimi nav�zali �asto i velmi bl�zkù vztah. OtevÞela se jim tak velk� pÞ�leìitost, jak poznat osobnosti, za nimiì se skrùv� �asto bohatù ìivot a od kterùch se mohou do-zv�d�t mnoho zaj�mavùch informac� a poznatkó nejen o jejich osobn�m ìivot�, ale tak� o m�st�, ve kter�m ìij�. D�ky t�mto kontaktóm za�ala vznikat dóleìit� mezigenera�n� spojnice. Aktivita tak v prv� Þad� rozv�jela schopnost soci�ln� komunikace a postoje ì�kó. O tom, zda se d�ky rozhovoróm a zpracov�vanùm materi�lóm prom�nilo jejich vn�m�n� druhùch lid� a postoje k n�kterùm ot�zk�m, je moìn� po uskute�n�n� aktivity v�st s ì�ky ve skupin� diskusi a spole�n� vyhodnotit dopad projektu v t�to oblasti.

B�hem realizace projektu byly vyuì�v�ny z�kladn� metody a postupy pr�ce historika Ð ì�ci museli relevantn�m zpósobem informace nejprve z�skat, n�sledn� tak� digit�ln� zpracovat a nakonec vybrat to, co povaìovali za nejdóleìit�jä�, aby mohli vytvoÞit vlastn� prezentaci zjiät�nùch poznatkó. V prób�hu realizace byli ì�ci nuceni komunikovat s róznùmi institucemi a osobami. Vùsledky sv� pr�ce tak� prezentovali róznorodùmi zpósoby. T�m vä�m se daÞilo tr�novat kl��ovou kompetenci komunikativn�. V prób�hu realizace byly tak� rozv�jeny dalä� dovednosti, na kter� byl projekt zam�Þen, jako napÞ�klad schopnost organizovat, schopnost efektivn� Þeäit probl�my nebo uplat-Ëovat vlastn� kreativitu.

Shrnut� a zhodnocen� kvality pÞ�kladu dobr� praxeV sou�asn� dob� je projekt na sam�m za��tku, v jeho realizaci budou pokra�ovat tak� dalä� generace ì�kó. V tuto chv�li se podaÞilo zpracovat vypr�v�n� äesti ob�anó Ð pam�tn�kó, d�le próÞez svatebn�mi fotografiemi a reklamou 20. stolet�. Tyto expo-zice se staly pÞ�jemnùm zpestÞen�m hlavn�ho projektu. ë�kóm se podaÞilo nav�zat dobr� vztahy s vypr�v�j�c�mi a tak� vztah mezi nimi a vyu�uj�c� mohl bùt d�ky �zk� spolupr�ci prohlouben o ur�itou neform�ln� pÞ�telskou kvalitu. Vyu�uj�c� kladla dóraz pÞedevä�m na samostatnost, zasahovala minim�ln� do pr�ce ì�kó.

Pr�ce v semin�Þi je pro ì�ky velkou pÞ�leìitost� a dobrou pÞ�pravou na vysokoäkolsk� studium. V koncepci semin�Þe se odrazily tak� zkuäenosti a rady absolventó äkoly, kteÞ� pÞisp�li svùmi n�pady k tomu, aby n�plË semin�Þe sm�Þovala i k tomuto c�li. ë�ci se d�ky intenz�vn� pr�ci v semin�Þi u�ili, jak efektivn� organizovat svój �as, jak zpraco-v�vat nasb�ran� informace do celku, kterù n�sledn� prezentovali pÞed ostatn�mi. I pro vyu�uj�c� byl prvn� rok realizace projektu velkou zkuäenost�.

Svatebn� fotografie Ð projekty ì�kó

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeProjekt je pl�nov�n jako dlouhodobù Ð v d�jepisn�m semin�Þi by m�l prob�hat pÞi-bliìn� po dobu 10 let. V tomto obdob� se pravd�podobn� podaÞ� zachytit vypr�v�n� alespoË pades�ti ob�anó Ð pam�tn�kó m�sta Hostinn�. Takto zpracovan� vypr�v�n� se rozhodn� stanou origin�ln� a velmi cennou vzpom�nkou na uplynul� stolet�.

Opakovan� realizace tohoto pÞ�kladu dobr� praxe je velmi dobÞe provediteln�. Takto po-stavenù projekt se móìe st�t pÞ�nosnùm zejm�na v pozn�v�n� minulosti obce Ð regionu, a napomoci ì�kóm naj�t cestu ke starä�m spoluob�anóm. Móìe se st�t i velkou pÞ�le-ìitost� k neform�ln�mu a tvór��mu stÞet�v�n� u�itele a ì�ka, starä� a mladä� generace, äkoly, muzea, archivu.

Dalä� zdroje informac� k pÞ�kladu dobr� praxeInternetov� str�nky:Centrum or�ln� historie òstavu pro soudob� d�jiny AV�R Ð http://www.coh.usd.cas.cz

Literatura:

VAÅEK, M. a kol.: Or�ln� historie. Metodick� a ãtechnick�Ò postupy (skriptum). Olomouc 2003.

Kontaktn� osobaIvana M�d�lkov�e-mail: [email protected]


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

ETICKç VøCHOVAákola: Letohradsk� soukrom� gymn�zium, o.p.s.Realiz�tor: Jitka Mach��kov�Konzultant VòP: Viola Horsk�

AnotaceVyu�ovac� pÞedm�t Etick� vùchova (EtV) je realizov�n na z�klad� obsahu metodick�ho materi�lu Etick� vùchova 1. Ð 3. d�l (Ladislav Lencz, OlÕga Kriìov�). V Letohradsk�m gymn�ziu je vyu�ov�n v prvn�m a p�t�m ro�n�ku osmilet�ho cyklu jako povinnù pÞed-m�t s �asovou dotac� 1 hodina tùdn�.

Etick� vùchova vyuì�v� z�ìitkov� a probl�mov� vùchovn� a vzd�l�vac� strategie k utv�-Þen� a rozv�jen� kl��ovùch kompetenc� ì�kó, za�leËuje vybran� tematick� okruhy väech próÞezovùch t�mat (st�ìejn� je zejm�na t�ma Osobnostn� a soci�ln� vùchova) a integruje ��st vzd�l�vac�ho obsahu Vùchovy ke zdrav�. Vùuka je postavena na konkr�tn�ch pÞ�b�-z�ch a probl�mech kaìdodenn�ho ìivota s etickùm Þeäen�m (napÞ. konfliktn� mezilidsk� vztahy, äikana, korupce apod.). Vùchovn� a vzd�l�vac� strategie odpov�daj� rostouc� n�ro�nosti vùuky a odliän�mu stupni zralosti ì�kó.

KontextV Letohradsk�m gymn�ziu je kladen dóraz pÞedevä�m na väestrannù rozvoj osobnosti. Jiì od vzniku äkoly se pedagogov� snaì� vytv�Þet pom�rn� neform�ln�, rodinn� prostÞe-d�. ë�ci maj� oproti jinùm vzd�l�vac�m zaÞ�zen�m, v r�mci stanovenùch pravidel, v�tä� svobodu rozhodov�n�, ale t�m i vyää� pod�l odpov�dnosti za sv� jedn�n� a chov�n�.

C�lovou skupinou pÞ�kladu dobr� praxe je v äirä�m slova smyslu cel� äkola (pedagogo-v�, ì�ci a jejich rodi�e). Konkr�tn� skupinou pro ��ely tohoto zpracov�n� jsou ì�ci primy a kvinty. Neboli nov� pÞ�choz� ì�ci, kteÞ� z hlediska vùvojov� psychologie proch�zej� kritickùm a problematickùm obdob�m puberty.

VùchodiskaEtick� vùchova (jako modifikovanù projekt vùuky dle Roberta Roche Olivara) se v Le-tohradsk�m gymn�ziu za�ala vyu�ovat v roce 2002 jako nepovinnù pÞedm�t, jehoì zaveden� bylo v koncep�n�ch z�m�rech nov� Þeditelky äkoly. Celkov� zam�Þen� gym-n�zia sm�rem k rozvoji a posilov�n� pozitivn�ch mor�ln�ch hodnot u d�t� a ve vztaz�ch

na väech �rovn�ch äkoly tomuto z�m�ru velmi napomohly. Vùznamnùm mezn�kem v re-alizaci vùuky Etick� vùchovy se stala tvorba vlastn�ho äkoln�ho vzd�l�vac�ho programu. Tehdy byla Etika zavedena jako povinnù pÞedm�t v prim� a v kvint�.

Na realizaci PDP se pod�lej� väichni pedagogov� a ì�ci äkoly, neboé vùuka etick� vùcho-vy pln� koresponduje s prioritami a hodnotovou vùchovou zmiËovanou v áVP OtevÞen� äkola. Jedn� se o syst�movù projekt (po��naje adapta�n�m kurzem po n�stupu do primy a kon�e deklarovanùm profilem absolventa). V sou�asn� dob� je ve äkole jeden pedagog s osv�d�en�m pro vùuku etick� vùchovy a jeden odborn� zaäkolenù. Aprobace pedagogó pro vùuku etick� vùchovy je sou�asn� jistùm omezen�m PDP.

C�leJednozna�nùm c�lem vùuky Etick� vùchovy je rozvoj prosoci�ln�ho chov�n� ì�kó, zpósob, jak napomoci ve äkoln�m prostÞed� vychovat jedince, kterù pÞij�m� a pÞed�v� z�kladn� lidsk� a mor�ln� hodnoty v tom pozitivn�m slova smyslu. Podn�tit a nau�it ì�ky spolupracovat na realizaci toho, co povaìuj� za dobr� a vydrìet pÞi realizaci z�m�ru i ve zt�ìenùch podm�nk�ch. Jedn�m ze z�kladn�ch c�ló je i napom�hat vytv�Þen� vlastn�-ho n�zoru ì�kó, bùt jim oporou pÞi prvn�m prosazov�n� etickùch postojó a soci�ln�ch dovednost� a pomoci pÞi genezi osobnosti ì�ka. V neposledn� Þad� si vùuka pÞed-m�tu Etick� vùchova klade za c�l vytvoÞit ze äkoln� tÞ�dy vùchovn� spole�enstv�, a tak napomoci k bezprobl�mov�mu souìit� kolektivu a vùuce ostatn�ch pÞedm�tó v pozitivn� nalad�n�m prostÞed� spolupr�ce.

Z�kladn�mi znaky prosoci�ln�ho chov�n� jsou pÞedevä�m:

¥ chov�n� a jedn�n� ve prosp�ch druh� osoby, kter� nevyplùv� z povinnosti,

¥ chov�n� a jedn�n� bez o�ek�v�n� odm�ny,

¥ chov�n� nenaruäuj�c� naäe vlastn� ãj�Ò.

PÞi naplËov�n� c�ló Etick� vùchovy je nutn� m�t st�le na pam�ti, ìe jde o princip, kterù by m�l bùt uplatËov�n ve väech ìivotn�ch situac�ch.


O�ek�van� vùstupy, vzd�l�vac� obor Vùchova ke zdrav�, RVP ZV a RVP G. ë�k:

¥ vyj�dÞ� vlastn� n�zor k problematice zdrav� a diskutuje o n�m v kruhu vrstevn�kó, rodiny i v nejbliìä�m okol�,

¥ projevuje odpov�dnù vztah k sob� sam�mu, k vlastn�mu dosp�v�n� a pravidlóm zdrav�ho ìivotn�ho stylu; dobrovoln� se pod�l� na programech podpory zdrav� v r�mci äkoly a obce,

¥ vyhodnot� na z�klad� svùch znalost� a zkuäenost� moìnù manipulativn� vliv vrstevn�kó, m�di�, sekt; uplatËuje osvojen� dovednosti komunika�n� obrany proti manipulaci a agresi,

¥ usiluje o pozitivn� zm�ny ve sv�m ìivot� (ìivot� vrstevn�kó), svùmi argumenty a jedn�n�m v ìivot� äkoly podporuje zdrav�,


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

¥ posoud� hodnoty, kter� mladùm lidem usnadËuj� vstup do samostatn�ho ìivota, partnerskùch vztahó, manìelstv� a rodi�ovstv�, a usiluje ve sv�m ìivot� o jejich napln�n�.



¥ pÞij�m� podporu, rady, zp�tnou vazbu i kritiku a vytvoÞ� pl�n dalä�ho zlepäov�n�,

¥ aktivn� vyuì�v� rózn� zdroje informac� (knihy, encyklopedie, pÞ�ru�ky, tabulky, grafy, tisk, lid�, internet),

¥ vyhodnot� a obh�j�, kterù z pouìitùch zdrojó je pro danou situaci (probl�m) nejefektivn�jä�,


¥ identifikuje ��astn�ky a sloìky probl�mu a identifikuje, kter� jsou v probl�mu prom�nn� a jak� jsou jejich vz�jemn� vztahy,

¥ rozpozn�, v �em je probl�m, kterù Þeä�, podobnù �i obdobnù s dÞ�ve zn�mùmi probl�my, a ur��, v �em se probl�my liä� a v �em se shoduj�,

¥ probl�m analyzuje z róznùch hledisek,

¥ vyhodnot� rózn� vlastn� i pÞedloìen� varianty Þeäen� a rozhoduje se mezi nimi,

¥ zm�n� sv� z�v�ry na z�klad� novùch informac� �i zm�n�nùch podm�nek.


¥ zamùäl� se nad n�zory a pohledy, kter� se liä� od jeho vlastn�ch,

¥ ve sv�tle novùch pÞ�sp�vkó pÞehodnocuje nebo potvrzuje svój pÞedchoz� n�zor, pÞ�padn� ho upravuje v situaci, kdy ho argumenty druh�ho pÞesv�d�ily,

¥ akceptuje, ìe vùsledkem diskuse nemus� bùt vìdy shoda,

¥ d�v� se na v�ci z róznùch hledisek, vyhùb� se pauä�ln�m hodnot�c�m soudóm,

¥ kdyì sd�luje druhùm sv� n�zory a pocity, jedn� tak, aby je neurazil, aby se nedotkl jejich pÞesv�d�en�, odd�luje svoje vlastn� pocity od toho, co se re�ln� stalo,

¥ obhajuje svój n�zor asertivn�m zpósobem (dórazn�, ale sluän�); pÞedkl�d� konkr�tn� argumenty i proti v�täinov�mu m�n�n�, je-li pÞesv�d�en o jeho spr�vnosti,

¥ pozn�, kdyì s n�m chce n�kdo manipulovat, pop�äe, v �em tato manipulace spo��v� (jak se projevuje ve verb�ln�m i neverb�ln�m projevu) a odm�tne takovou komunikaci spole�ensky pÞijatelnùm zpósobem; s�m s druhùmi nemanipuluje.


¥ v pÞ�pad� potÞeby nab�z� svou pomoc Ð väimne si, kdo ji potÞebuje,

¥ zdrìuje se posm�äkó nebo opovrìen� nad prac� druhùch, mluv� o pr�ci a jej�m vùsledku a nikoli o vlastnostech nebo povaze osoby,

¥ podle sv�ho uv�ìen� vyuì�v� zp�tnou vazbu pro sv� dalä� jedn�n�,

¥ pojmenuje sv� emoce v dan�m okamìiku, omluv� se pÞi jejich nezvl�dnut� ve skupin�, pouì�v� jednoduch� postupy jak zvl�dat sv� emoce.


¥ n�zory nebo pÞesv�d�en� druhùch pÞij�m� jako moìn�, svój n�zor pÞedkl�d� tak� jako jeden z moìnùch a op�r� ho o argumenty,

¥ posuzuje a hodnot� jevy, procesy, ud�losti a probl�my ve sv�m okol� z róznùch �hló pohledu,

¥ kritizuje stereotypy a pÞedsudky pouìit� v soukrom� i ve veÞejn� komunikaci, snaì� se jich vyvarovat,

¥ v róznùch situac�ch, kde nejsou pÞesn� stanoven� pravidla, se chov� tak, aby neobt�ìoval a neäkodil; respektuje, ìe jeho svoboda kon�� tam, kde za��n� svoboda druh�ho,

¥ nepouì�v� n�siln� Þeäen� sporó, vyjedn� sm�r; pouì�v� v pÞ�pad� potÞeby rózn� vyj�dÞen� a postupy, kterùmi je moìn� odm�tnout agresi proti sob� nebo proti tÞet� osob�,

¥ aktivn� pom�h� slovem i �inem spoluì�kóm i spoluob�anóm, podle svùch moì-nost� se zapojuje do obecn� prosp�änùch akc� na m�stn� i äirä� �rovni.



¥ k utv�Þen� pozitivn�ho (nezraËuj�c�ho) postoje k sob� sam�mu a k druhùm,

¥ k uv�domov�n� si hodnoty spolupr�ce a pomoci,

¥ uv�domit si hodnoty róznosti lid�, n�zoró, pÞ�stupó k Þeäen� probl�mó,

¥ k uv�domov�n� mravn�ch rozm�ró róznùch zpósobó lidsk�ho chov�n�,

¥ k prim�rn� prevenci soci�ln� patologickùch jevó a äkodlivùch zpósobó chov�n�.


¥ k zvl�d�n� vlastn�ho chov�n�,

¥ k utv�Þen� dobrùch mezilidskùch vztahó ve tÞ�d� i mimo ni,

¥ rozv�jet z�kladn� dovednosti dobr� komunikace a k tomu pÞ�sluän� v�domosti,

¥ utv�Þet a rozv�jet z�kladn� dovednosti pro spolupr�ci,

¥ z�skat z�kladn� soci�ln� dovednosti pro Þeäen� sloìitùch situac� (napÞ. konfliktó).


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

d) na �rovni próÞezov�ho t�matu Vùchova demokratick�ho ob�ana


¥ k utv�Þen� hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpov�dnost,

¥ rozv�jet a podporovat schopnost zaujet� vlastn�ho stanoviska v pluralit� n�zoró,

¥ k ohleduplnosti a ochot� pom�hat zejm�na slabä�m,

¥ posuzovat a hodnotit spole�ensk� jevy, procesy, ud�losti a probl�my z róznùch �hló pohledu (lok�ln�, n�rodn�, evropsk�, glob�ln� dimenze),

¥ k asertivn�mu jedn�n� a ke schopnosti kompromisu.


¥ k aktivn�mu postoji v obhajov�n� a dodrìov�n� lidskùch pr�v a svobod,

¥ k pochopen� vùznamu Þ�du, pravidel a z�konó pro fungov�n� spole�nosti,

¥ prohloubit empatii, schopnost aktivn�ho naslouch�n� a spravedliv�ho posuzov�n�,

¥ k uvaìov�n� o probl�mech v äirä�ch souvislostech a ke kritick�mu myälen�.

e) na �rovni próÞezov�ho t�matu Vùchova k myälen� v evropskùch a glob�ln�ch souvislostech


¥ pÞekon�vat stereotypy a pÞedsudky,

¥ utv�Þet pozitivn� postoje k jinakosti a kulturn� rozmanitosti,

¥ podporovat pozitivn� postoje k tradi�n�m evropskùm hodnot�m.


¥ rozv�jet a integrovat z�kladn� v�domosti potÞebn� pro porozum�n� soci�ln�m, a kulturn�m odliänostem mezi n�rody,

¥ rozv�jet schopnost racion�ln� uvaìovat, projevovat a korigovat emocion�ln� zaujet�, v situac�ch motivuj�c�ch k setk�v�n�, srovn�v�n� a hled�n� spole�nùch evropskùch perspektiv.

f) na �rovni próÞezov�ho t�matu Multikulturn� vùchova


¥ stimulovat, ovlivËovat a korigovat jedn�n� a hodnotovù syst�m ì�kó, u�� je vn�mat odliänost jako pÞ�leìitost k obohacen�, nikoli jako zdroj konfliktu,

¥ uv�domovat si neslu�itelnost rasov� (n�boìensk� �i jin�) intolerance s principy ìivota v demokratick� spole�nosti,

¥ k angaìovanosti pÞi pot�r�n� projevó intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu.


¥ komunikovat a ì�t ve skupin� s pÞ�sluän�ky odliänùch sociokulturn�ch skupin,

¥ uplatËovat sv� pr�va a respektovat pr�va druhùch, ch�pat a tolerovat odliän� z�jmy, n�zory i schopnosti druhùch,

¥ pÞijmout druh�ho jako jedince se stejnùmi pr�vy, uv�domovat si, ìe väechny etnick� skupiny a väechny kultury jsou rovnocenn� a ì�dn� nen� nadÞazena jin�,

¥ rozv�jet schopnost pozn�vat a tolerovat odliänosti jinùch n�rodnostn�ch, etnickùch, n�boìenskùch, soci�ln�ch skupin a spolupracovat s pÞ�sluän�ky odliänùch sociokulturn�ch skupin,

¥ rozv�jet dovednost rozpoznat projevy rasov� nesn�äenlivosti a napom�hat prevenci vzniku xenofobie,

¥ uv�domovat si moìn� dopady svùch verb�ln�ch i neverb�ln�ch projevó,

¥ bùt pÞipraven n�st odpov�dnost za sv� jedn�n�.

g) na �rovni próÞezov�ho t�matu Environment�ln� vùchova


¥ k vn�m�n� ìivota jako nejvyää� hodnoty,

¥ k odpov�dnosti ve vztahu k biosf�Þe, k ochran� pÞ�rody a pÞ�rodn�ch zdrojó,

¥ k vn�mav�mu a citliv�mu pÞ�stupu k pÞ�rod� a pÞ�rodn�mu a kulturn�mu d�dictv�.


¥ rozv�jet spolupr�ci v p��i o ìivotn� prostÞed� na m�stn�, region�ln�, evropsk� i mezin�rodn� �rovni,

¥ komunikovat o probl�mech ìivotn�ho prostÞed�, vyjadÞovat, racion�ln� obhajovat a zdóvodËovat sv� n�zory a stanoviska.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

h) na �rovni próÞezov�ho t�matu Medi�ln� vùchova


¥ rozv�jet citlivost vó�i stereotypóm v obsahu m�di� i zpósobu zpracov�n� medi�ln�ch sd�len�,

¥ k uv�domov�n� si hodnoty vlastn�ho ìivota (zvl�ät� voln�ho �asu) a odpov�dnosti za jeho napln�n�,

¥ rozv�jet citlivost vó�i pÞedsudkóm a zjednoduäuj�c�m soudóm o spole�nosti (zejm�na menäin�ch) i jednotlivci,

¥ k uv�dom�n� si moìnosti svobodn�ho vyj�dÞen� vlastn�ch postojó a odpov�dnosti za zpósob jeho formulov�n� a prezentace.


¥ rozv�jet schopnost analytick�ho pÞ�stupu k medi�ln�m obsahóm a kritick�ho odstupu od nich,

¥ k rozezn�v�n� platnosti a vùznamu argumentó ve veÞejn� komunikaci.

Realizace Ð postup a metodyEtick� vùchova je vyu�ov�na v prvn�m a p�t�m ro�n�ku osmilet�ho gymn�zia jako povinnù pÞedm�t s hodinovou �asovou dotac�. Sou�asn� je pos�lena moìnost� volby nepovinn�ho pÞedm�tu �i semin�Þe (sekunda aì kvarta, sexta aì okt�va), kterù na po-vinnù pÞedm�t obsahov� navazuje a prohlubuje znalosti ì�kó. V kontextu s prob�ranùm u�ivem jsou na niìä�m i vyää�m stupni gymn�zia prób�ìn� zaÞazov�ny tematick� okruhy väech próÞezovùch t�mat vymezenùch v RVP ZV a RVP G. D�le jsou zaÞazeny n�kter� o�ek�van� vùstupy vzd�l�vac�ho oboru Vùchova ke zdrav� z RVP ZV a RVP G.

Vùuka prob�h� v kmenovùch u�ebn�ch äkoly a v prostor�ch pÞilehl�ho parku. Adapta�n� n�kolikadenn� kurz pro primu se uskute�Ëuje v okol� Letohradu v zapój�enùch chat�ch, pro kvintu se jedn� o v�cedenn� adapta�n�-pozn�vac� pobyt v n�kter�m z horskùch stÞedisek Jesen�kó nebo Orlickùch hor.

Etick� vùchova v uìä�m slova smyslu m� �tyÞi podstatn� sloìky:

1. vùchovnù program (rozvoj faktoró, kter� podporuj� pozitivn� vùvoj osobnosti, napÞ. sebehodnocen�, pozitivn� hodnocen� druhùch, empatie, tvoÞivost v mezilid-skùch vztaz�ch),

2. specifickù vùchovnù styl charakterizovanù pÞedevä�m bezpodm�ne�nùm pÞijet�m d�t�te, pÞipisov�n�m a vyjadÞov�n�m pozitivn�ch vlastnost� a citó,

3. specifick� vùchovn� metody pom�haj�c� vytvoÞit si vlastn� zkuäenost �i n�zor, z�ìitkov� u�en�,

4. rozv�jen� prosoci�lnosti.

Z�kladem vùuky dle prof. Olivara (v �prav� L. Lencze) je postup (sled t�mat) v n�sledu-j�c�m poÞad�:

¥ komunikace,

¥ dóstojnost �lov�ka, sebe�cta (sebehodnocen�),

¥ pozitivn� hodnocen� druhùch,

¥ tvoÞivost a iniciativa,

¥ vyj�dÞen� a komunikace citó,

¥ empatie,

¥ asertivita (uvoln�n� agresivity),

¥ re�ln� a zobrazen� vzory,

¥ spolupr�ce, pomoc, d�len� se,

¥ komplexn� prosoci�lnost.

Principi�ln� je cel� vùuka postavena na vyuì�v�n� z�ìitkovùch pedagogickùch metod, skupinov� a tùmov� pr�ce. ë�ci sed� pÞi vùuce na zemi nebo na ìidli�k�ch v kruhu spole�n� s vyu�uj�c�m, kterù je pro tyto hodiny jejich rovnocennùm partnerem. Nejsou vyìadov�ny seäity ani u�ebnice.

V praxi prob�h� v�täina hodin podle osv�d�en�ho sch�matu ve tÞech kroc�ch prof. Olivara:

1. kognitivn� senzibilizace (motivace, jeì pom�h� pochopit danou skute�nost, vùznam �i smysl t�matu, popÞ. jeho prov�zanost s t�maty pÞedeälùmi),

2. n�cvik ve tÞ�d� (experimentov�n� ãsami na sob�Ò, n�cvik ì�danùch schopnost� a chov�n�, zp�tn� vazba),

3. re�ln� zkuäenost (moìnosti aplikace dan� problematiky v re�ln�m ìivot�).

Ve väech kroc�ch je za�leËov�na hodnotov� orientace (reflexe). Dóvodem je snaha usnadnit �i pÞibl�ìit ì�kóm pochopen� teoretickùch z�kladó a motivó dan�ho t�matu, popÞ�pad� jeho zeväeobecn�n�. Ve spojen� se sebereflex� pak tento krok vede k rovn� pÞ�leìitosti vyj�dÞen� vlastn�ho n�zoru pro väechny �leny skupiny. Rozv�j� a upevËuje pravidla pro diskusi, podporuje tvoÞivost a do pozad� zasouv� kritiku, d�v� prostor pro vyj�dÞen� motivuj�c� pochvaly. Tak se reflexe v r�mci z�ìitkovùch aktivit i jejich jednotlivùch krokó pod�l� na budov�n� a rozvoji zdrav�ho sebev�dom� a sebehodnocen� u ì�kó.

Kùm bych byl, kdybych byl zv�Þe Ð fotografie pr�ce ì�ka


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Struktura za�len�n� EtV do vzd�l�vac�ho procesu äkoly:

Ro�n

�k/

zpós

ob

real

izac

e

1pr

ima

2se

kund

a

3te

rcie

4kv

arta

5kv

inta

6se

xta

7se

ptim

a

8ok

t�va

Povi

nnù

pÞed

m�t

Et

ick �

vù

chov

a

1h/t

1h/t

Povi

nnù

pÞed

m�t

Et

ick �

vùc

hova

a

kom

unik

ace

- - - - -

1h/t

1h/t

1h/t

TÞ�d

nick

� ho

dina

1h/t

1h/t

1h/t

1h/t

1h/t - - -

Kurz

y

Adap

ta�n

�

Cest

ou

neko

-ne

�n�h

o

Spor

tovn

�

Jazy

kov ù

Adap

ta�n

�

Vod �

ckù

Lyìa

Þskù

Poby

t v

pÞ�ro

d�

Mal

ù vo

d�ck

ù

ò�a

st

na v

ys�l�

n�

äkol

n�ho

ro

zhla

su

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Repr

ezen

-ta

ce ä

koly

na

akc

�ch

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Sam

osta

tn�

orga

niza

ce a

kc�

V�no

�n� v

e��re

k

V�no

�n� v

e��re

k

Dop

rovo

dn�

akce

T.

Fox

Hal

low

een

Mik

ul�ä

sk�

nad�

lka

pro

Má

a LS

GSr

d��k

ovù

den

Gal

ave �

er s

out�

ìe

Neb

ojte

se

klas

ikó

Z�ze

m� m

atur

itn�h

o pl

esu

a m

atur

it

Mat

uritn

� ple

sst

uìko

vac�

ve�

�rek

Povinnù pÞedm�t Etick� vùchova a komunikace navazuje na vyää�m stupni na osv�d-�enù syst�m tÞ�dnickùch hodin z niìä�ho stupn� gymn�zia. Oproti nim, kdy je kladen dóraz sp�äe na Þeäen� procedur�ln�ch str�nek chodu tÞ�dy a za�len�n� jednotlivce do kolektivu, je v r�mci t�chto hodin podporov�na a rozv�jena schopnost adolescentó vid�t a konstruktivn� Þeäit probl�my. Tj. vyuì�t pÞirozen� kriti�nosti Ð dan� psycho-logickùm vùvojem Ð k rozvoji komunikace, sebeorganizace, spolupr�ce a schopnosti naj�t a pÞijmout kompromis mezi vrstevn�ky, ale i ve vztahu u�itel Ð ì�k.

Vùuka Etick� vùchovy je kontinu�ln� proces, kterù v gymn�ziu za��n� v prim� a formou za�len�n� prvkó EtV do jednotlivùch pÞedm�tó i kurzó a vlastn�m pÞ�kladem pedagogó prostupuje aì do maturitn�ho ro�n�ku. Ve v�tä�m rozsahu je EtV tak� realizov�na pÞi intenzivn�m kurzu v prim� a kvint� (adapta�n� kurzy) sou�asn� se za�len�n�m outdooro-v�ho tr�ninku. Tato forma slouì� pÞedevä�m k budov�n� tùmu (tÞ�dn�ho kolektivu) nebo k Þeäen� skupinovùch (tùmovùch) kriz� a jako pÞ�prava na zvl�dnut� moìnùch vyhroce-nùch situac� v budouc�m souìit� tÞ�dn�ho kolektivu. Tyto manaìersk� metody umoìËuj� vn�mat proìitek (princip EtV) väemi smysly sou�asn�.

V r�mci sledovan�ho pÞ�kladu dobr� praxe jsou dóleìit� i adapta�n� kurzy, kter� jsou poÞ�d�ny v m�s�ci z�Þ� zvl�äé pro primu a kvintu. Vìdy se jich ��astn� tÞ�dn� u�itel dan�-ho ro�n�ku a vyu�uj�c� EtV, jako ãasistentiÒ pak 1Ð3 ì�ci z vyää�ch ro�n�kó (pÞedevä�m pro kvalitn� zajiät�n� z�zem�, dopomoc pÞi aktivit�ch, pÞ�pravu aktivit, materi�ló apod.). Dóleìitùm momentem je spole�nù p�ä� pÞesun na m�sto pobytu (cca 12 km Ð prima, kvinta ��ste�n� veÞejnou dopravou dle m�sta pobytu). Z�kladem pro pobyt je pak stanoven� spole�nùch norem chov�n� a pÞ�padn�ho zpósobu sankc�. Aktivn� zapojen� z��astn�nùch do pÞ�pravy pokrmó je nutnou podm�nkou (stravov�n� nen� zajiäéov�no ãdodavatelskyÒ). ë�ci tady jsou konfrontov�ni se situacemi, kter� od nich vyìaduj� vysokou m�ru tolerance a spolupr�ce v kolektivu (�klid prostor, pÞ�prava j�del, topen�). ë�kóm je d�v�n velkù prostor pro volbu vlastn�ho chov�n� a n�sledn� vn�m�n� jeho dopadu na jedince i okol� (c�lem je pozn�n� a pochopen� dósledkó vlastn�ho chov�n�) = induktivn� discipl�na jako jeden z principó EtV.

Velkù dóraz je kladen na pr�ci s emocemi (rozvoj emo�n� inteligence) v róznùch form�ch (napÞ. vyj�dÞen� dojmó a pocitó z aktivit a �innost� slovn�, pohybem, kol�ì�). Maximum �innost� je trvalùm zpósobem zaznamen�v�no (foto, video, archivace prac�) pro pozd�j-ä� pÞipomenut� atmosf�ry, pro podporu v pÞ�pad� ne�sp�chu v n�jak� äkoln� �innosti, pro pÞ�pad probl�mó v kolektivn�m souìit� apod.

Tradi�n� aktivity se zam�Þuj� pÞedevä�m na spolupr�ci, neverb�ln� komunikaci a rozvoj tvoÞivosti. N�hodn� vybran� skupina m� za �kol vytvoÞit poslepu a bez slovn� komu-nikace co nejpravideln�jä� �tverec, celù kolektiv tÞ�dy se pak pÞesune k ozna�en� met� v ter�nu. Z�kladem �sp�än�ho zvl�dnut� je pÞedem navrìen� strategie. Sou�asn� je prov�Þena fyzick� zdatnost, logick� myälen� a ochota podÞ�dit se napÞ. n�zoru v�täiny. T�m�Þ vìdy se vyu�uj�c�mu podaÞ� po n�kolika podobnùch aktivit�ch a n�sledn� reflexi vybrat moìn�ho ãvódceÒ nov� vznikaj�c�ho kolektivu. PÞ�nosem je i to, ìe jasn� vyniknou jedinci s pÞirozenou autoritou a schopnost� organizovat spole�nou �innost. PÞ�leìitost väak dost�vaj� i m�n� próbojn� ì�ci, bez jejichì zapojen� by nebylo moìn� �kol splnit. Dalä�m z c�ló, kter� tyto aktivity napln�, je podpora pozitivn�ho sebehodno-cen� i hodnocen� druhùch a uv�dom�n� si pojmu ãrole v tùmuÒ.

Jak tam doj�t? Ð fotografie z kurzu

�tverec, a poslepu? Ð fotografie z kurzu

V posledn� dob� se u ì�kó gymn�zia st�le �ast�ji setk�v�me se sn�ìenou (popÞ. ì�d-nou) znalost� sebeobsluìnùch aktivit. Probl�my �in� i tak samozÞejm� v�ci, jako pÞipra-vit si sn�dani ze spole�nùch z�sob, uklidit si sv� pracovn� m�sto, umùt drobn� pomócky apod. Mnoh� z d�t� napÞ. nikdy nemyly n�dob�, nezametaly, nepom�haly s drobnùmi pracemi v kuchyni. PÞitom z pohledu rozvoje psychosoci�ln�ch dovednost� jsou sebeob- sluìn� �kony z�kladn�m kamenem, na n�mì jsou d�le budov�ny a rozv�jeny sloìit�jä�


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

n�vyky a dovednosti. Proto je ned�lnou sou��st� naäich adapta�n�ch kurzó zapojen� ì�kó do veäker� celodenn� �innosti; samozÞejm� s ohledem na jejich bezpe�nost. Spole�n� nanoäen� dÞ�v� do kuchyn�, oloupan� cibule �i brambory, umyt� a uklizen� n�dob�, to väe pom�h� budovat u d�t� kl��ov� kompetence k Þeäen� probl�mó, k u�en�, soci�ln� a person�ln�, komunikativn�, ale i mezilidsk� vztahy apod.

Mus�me si pom�hat Ð fotografie z kurzu A je navaÞeno Ð fotografie z kurzu Pocit z dneän�ho dne Ð fotografie z kurzu

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit�Z�kladn�m materi�lem, z n�hoì vych�z� osnovy pro vùuku Etick� vùchovy na äkole (áVP), je n�sleduj�c� literatura:

OLIVAR, R. R.: Etick� vùchova. Bratislava: Orbis Pictus Istropolitana, 1992.

LENCZ, L.; Kriìov�, O.: Etick� vùchova: metodickù materi�l 1, 2, 3. Praha: Luxpress, 2000.

NOVçKOVç, M. a kol.: U��me etickou vùchovu: manu�l etick� vùchovy pro z�kladn� a stÞedn� äkoly. Praha: Luxpress, 2006.

Dalä�m neocenitelnùm pomocn�kem pro vùuku je z�soba praktickùch aktivit a sku-pinovùch her z�skan� na setk�n�ch, konferenc�ch a vzd�l�vac�ch akc�ch poÞ�danùch Etickùm f�rem �R, popÞ. Pedagogickou fakultou Univerzity v Hradci Kr�lov�. Nepostra-dateln� je i vlastn� invence pedagogó a ì�kó.

Povinn� vùuka je v cel�m rozsahu hrazena z prostÞedkó äkoly. Na financov�n� adapta�-n�ho kurzu v prim� a kvint� se pod�lej� rodi�e z��astn�nùch ì�kó. Vùäe pÞ�sp�vku se liä� dle vybran�ho m�sta pobytu (tj. n�klady na ubytov�n�), zvolen�ho zpósobu pÞepravy (p�äky to nic nestoj�), ãrozmlsanostiÒ str�vn�kó (cena stravy je v�täinou nejvyää� poloì-kou). Pro uveden� kurzy se rozpo�et primy pohybuje opakovan� okolo 300Ð500 K� na ì�ka (z�leì� na tom, zda se jedn� o tÞ�- nebo �tyÞdenn� pobyt). Adapta�n� kurz kvinty je finan�n� n�kladn�jä�, pÞedevä�m vzhledem k poplatkóm za vstupn�, napÞ. do lanov�ho centra, n�kterùch muze� apod. Kvinta se tak� dopravuje do vzd�len�jä�ch m�st a tedy i n�klady na dopravu jsou vyää�. Celkovù poplatek ze strany ì�kó kvinty vych�z� v roz-mez� 500Ð800 K� pro verzi tÞ�denn�ho pobytu se zajiät�nùm ubytov�n�m a stravou. Velkou pomoc� je opakovan� obdrìenù grant na podporu vùuky etick� vùchovy ve äkol�ch, jehoì vyhlaäovatelem a poskytovatelem je Nadace Josefa Luxe. Z t�chto prostÞedkó je hrazeno pÞedevä�m materi�ln� vybaven� pro vùuku ve äkole i v kurzech.

Materi�ln� pomócky pro vùuku spo��vaj� pÞedevä�m v drobnùch vùtvarnùch potÞeb�ch (pap�r, tuìky, pastelky, prov�zky, modelovac� hmota, lepidlo apod.). D�le jsou zapo-tÞeb� po��ta� (pro PPT prezentace), barevn� tisk�rna, laminova�ka f�li�, dataprojektor a video (z�znamy z videokamer, filmy), ob�as DVD a pÞenosnù magnetofon.

Reflexe sledovan�ho pÞ�kladu dobr� praxeDovednosti a schopnosti, kter� si ì�ci osvojili v prób�hu vùuky Etick� vùchovy i v r�mci adapta�n�ch kurzó, jsou univerz�ln� a pÞenositeln� do róznùch ìivotn�ch situac�. Napl-n�n� c�ló na �rovni vzd�l�vac�ho oboru Vùchova ke zdrav�, kl��ovùch kompetenc� i pró-Þezovùch t�mat u�itel pozn� pÞi pravideln�m sledov�n� chov�n� ì�kó pÞi rozmanitùch �innostech a skupinovùch diskus�ch. Jde o dodrìov�n� z�kladn�ch pravidel mezilidsk� komunikace a o respektov�n� z�kladn�ch mor�ln�ch a etickùch principó a hodnot. Do-sahovan� vùsledky lze hodnotit jako dlouhodob� s t�m, ìe je potÞeba m�t na pam�ti, ìe prosoci�ln� chov�n� je vùsledkem systematick�ho pósoben� na jedince, a proto je nutn� jej u ì�kó neust�le upevËovat.

Väechny �koly i �innosti ì�kó byly hodnoceny spole�nou reflex� se ì�ky nebo individu-�ln�m rozhovorem s jednotlivci. Vyu�uj�c� ì�kóm soustavn� poskytoval zp�tnou vazbu, kter� byla sm�Þov�na k upevËov�n� prosoci�ln�ch modeló chov�n�.

Zkuäenosti z�skan� z realizace pÞ�kladu dobr� praxe ukazuj�, ìe pÞi systematick�m, z�m�rn�m a c�len�m pósoben� na ì�ky prostÞednictv�m uplatËov�n� z�ìitkovùch metod doch�z� k rychlejä�mu dosaìen� c�ló a tak� jejich trvalejä�mu osvojen�. D�ky vlastn�m z�-ìitkóm a jejich reflexi pÞi skupinovùch a jinùch aktivit�ch se daÞ� vytvoÞit ze äkoln� tÞ�dy vùchovn� spole�enstv�, a tak napomoci k bezprobl�mov�mu souìit� kolektivu.

Dalä�mi vùsledky jsou kladn� ohlasy na chov�n� a jedn�n� ì�kó na veÞejnosti a pÞi re-prezentaci äkoly na róznùch sout�ì�ch. Z ohlasu rodi�ó i veÞejnosti je patrn�, ìe doch�z� k pÞenosu c�ló i mimo äkoln� prostÞed�. Tak� pÞ�jemnù a klidnù dojem z atmosf�ry pÞi n�vät�v�ch gymn�zia, kterù si n�vät�vn�ci odn�äej�, lze povaìovat za spole�n� d�lo a pÞ�sp�vek vùuky EtV na äkole.

Shrnut� a zhodnocen� kvality pÞ�kladu dobr� praxeDopad vùuky EtV na soci�ln� vztahy mezi ì�ky m� jednozna�n� pozitivn� vliv. Aé uì se jedn� o rychlost sìit� kolektivu, nastartov�n� dynamiky skupiny, ochotu a schopnost pom�hat, schopnost vyÞ�kat si probl�m apod. Z pohledu rodi�ó a veÞejnosti je velmi pozitivn� hodnoceno vytv�Þen� pÞ�leìitost� pro seberealizaci a uplatn�n� m�n� nada-nùch a nepróbojnùch ì�kó (�asto ì�ci se specifickùmi poruchami u�en�), veden� spolu-ì�kó ke vz�jemn� pomoci s u�ivem apod. ë�ci se tak u�� ch�pat a tolerovat nedostatky druhùch a vid�t cestu k jejich odstran�n� ve spolupr�ci.

Za vùsledky a pozitivn� zhodnocen� t�to pr�ce lze jist� povaìovat i ud�len� ocen�n� v sout�ìi Nada�n�ho fondu Josefa Luxe. Letohradsk� gymn�zium opakovan� obdrìelo druhou cenu v konkurenci mnoha äkol z cel� republiky za syst�m vùuky a podpory etic-k�ho vzd�l�v�n� ve äkol�ch. Finan�n� prostÞedky spojen� s t�mto ocen�n�m pom�haj� pÞi zajiäéov�n� potÞebnùch pomócek pro vùuku EtV a realizaci ostatn�ch c�ló vyt�enùch v PDP.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeLetohradsk� gymn�zium i do budoucna po��t� s realizac� vùuky etick� vùchovy jako se z�kladn�m stavebn�m kamenem vzd�l�v�n�. Tento z�m�r je jiì napevno zakotven v áVP a jeho napln�n� by se m�lo odr�ìet i v profilu absolventa äkoly. Z finan�n�ho hlediska se jedn� o pom�rn� dobÞe udrìitelnù projekt, kterù nevyìaduje jin� materi�ln� zabez-


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

pe�en�, neì jak� je ve äkol�ch b�ìn� dostupn�. Pro pÞ�padnou realizaci tohoto pÞ�kladu dobr� praxe jinùm subjektem je tÞeba m�t na pam�ti väeobecnou nepÞenositelnost vlastn�ho pÞ�kladu pedagogó, jejich osobn�ho nasazen� pro v�c a zaìitùch mor�ln�ch hodnot a postojó jednotlivcó. Za samozÞejmost lze povaìovat odborn� proäkolen�ho vyu�uj�c�ho v kurzech poÞ�danùch Etickùm f�rem �R.

Dalä� zdroje informac� k pÞ�kladu dobr� praxeZ�soba pouìitelnùch materi�ló, informac� apod. pro vùuku Etick� vùchovy je velmi rozmanit� a volba z�leì� na u�iteli a nalad�n� skupiny. Hlavn�m motiva�n�m a pracov-n�m materi�lem jsou knihy, �asopisy, filmy, hudba a prezentace v PowerPointu apod. Nam�tkou lze uv�st: FERRERO, B.: Dalä� pÞ�b�hy pro pot�chu duäe. Praha: Port�l, 2001.FERRERO, B.: Osv�ìen� pro duäi. Praha: Port�l, 2005. FERRERO, B.: Paprsek slunce pro duäi. Praha: Port�l, 2000.FERRERO, B.: Pohlazen� pro duäi. Praha: Port�l, 2006.FERRERO, B.: PÞ�b�hy pro pot�chu duäe. Praha: Port�l, 2001.FERRERO, B.: V�no�n� pÞ�b�hy pro pot�chu duäe. Praha: Port�l, 2003.FERRERO, B.: ëiv� voda pro duäi. Praha: Port�l, 2001.MELLO, A. de.: Bd�lost. Brno: Cesta, 2004. MELLO, A. de.: Cesta k l�sce. Brno: Cesta, 1997.MELLO, A. de.: Minutov� moudrost. Brno: Cesta, 1994.MELLO, A. de.: Minutov� nesmysly. Brno: Cesta, 1995.MELLO, A. de.: Modlitba ì�by. Brno: Cesta, 1996.MELLO, A. de.: Pta�� zp�v. Brno: Cesta, 1997. SAINT-EXUP�RY, A. de.: Malù princ. Praha: Albatros, 2005.

Dalä�mi cennùmi zdroji mohou bùt rovn�ì:

¥ kn�ìky d�tskùch pÞ�b�hó z nakladatelstv� Port�l,

¥ pÞ�b�hy v�le�nùch hrdinó,

¥ poh�dky, n�rodn� pov�sti a mùty, duchovn� texty,

¥ veäker� literatura nab�zej�c� hry a aktivity pro d�ti,

¥ z filmó napÞ. Max a Kevin, Poäli to d�l, And�l str�ìnù, C�saÞóv pekaÞ, PekaÞóv c�saÞ aj.

Informace a materi�ly pro vùuku, pÞedevä�m väak pro teoretickou pÞ�pravu vyu�uj�c�ho lze nal�zt i na str�nk�ch www.etickeforumcr.cz.

Kontaktn� osoba Jitka Mach��kov�e-mail: [email protected]

SPOLUPRçCE áKOLY S PEDAGOGICKO- PSYCHOLOGICKOU PORADNOUákola: Gymn�zium a SOá, RokycanyRealiz�toÞi: Pavel Benedikt, Miroslav Róìi�ka, Martin Straka, Marie áamanov�Konzultant VòP: Viola Horsk�

AnotaceProgram spolupr�ce s pedagogicko-psychologickou poradnou (PPP) se tùk� pre-vence soci�ln� patologickùch jevó, zlepäov�n� vztahó mezi ì�ky ve tÞ�d� a budov�n� ì�kovskùch kolektivó. Hlavn�mi formami t�to spolupr�ce jsou realizace peer programu a seznamovac�ch, resp. adapta�n�ch kurzó. D�le jsou vyuì�v�ny besedy s pracovn�ky PPP a n�vät�vy PPP jako sou��st vùuky psychologie na äkole. Poradna tak� pom�h� ì�kóm prostÞednictv�m osobnostn�ch a psychologickùch testó pÞi volb� nejvhodn�jä�ho studijn�ho oboru na Vá.

Aktivity realizovan� ve spolupr�ci s PPP se zam�Þuj� pÞedevä�m na posilov�n� zdrav�ho sebev�dom�, sebepojet� a sebedóv�ry ì�kó, rozv�jen� asertivn�ho chov�n�, rozhodov�-n�, kritick�ho uvaìov�n� a schopnosti �elit tlaku vrstevn�kó, vytv�Þen� zdravùch vztahó mezi ì�ky, formov�n� osobn� zodpov�dnosti ì�kó, podporu zdrav�ho ìivotn�ho stylu apod. Spolupr�ce s poradnou se tùk� väech ì�kó äkoly, je soustavn� a dlouhodob�, prob�h� po celou dobu studia.

KontextHlavn�m pÞedpokladem pro dnes jiì dvacetiletou spolupr�ci gymn�zia s PPP je um�s-t�n� jej� pobo�ky pÞ�mo v m�st� pósoben� gymn�zia. Jak v gymn�ziu, tak v poradn� se b�hem dvou desetilet� n�kolikr�t vym�nili vedouc� pracovn�ci, zm�nil se ��ste�n� i program setk�n� z�stupcó poradny se ì�ky. Spolupr�ce se väak nad�le prohlubovala. Póvodn� myälenka pomoci ì�kóm pÞi vùb�ru povol�n� se postupn� rozä�Þila na dalä� oblasti praktick�ho ìivota, v nichì je potÞeba ì�kóm poskytnout radu a odbornou p��i.

PÞedpokladem pro plnohodnotnou realizaci PDP je materi�ln� a technick� vybaven�. ákola m� kvalitn� materi�ln�-technick� z�zem�. U�itel� maj� k dispozici digit�ln� fotoapar�t, videokameru, videopÞehr�va�, notebook a dataprojektor. ákola tak� disponuje mnoha sportovn�mi potÞebami, m� pln� vybavenou horolezeckou st�nu, jej�ì ned�lnou sou��st� je vybaven� vyuì�van� na tzv. GO Campech (outdoorov� aktivity).


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

C�lovùmi skupinami pÞ�kladu dobr� praxe jsou:

¥ ì�ci väech ro�n�kó gymn�zia i SOá diferencovan� podle v�ku, se zvl�ätn�m zam�Þen�m na rizikov� skupiny, tj. na jednotlivce se zdravotn�m �i soci�ln�m omezen�m, s aktu�ln�m probl�mem (aktivn� prevence b�hem vyu�ov�n�, pasivn� prevence Ð n�st�nky, literatura),

¥ pedagogov� äkoly pÞi äkolen�ch,

¥ rodi�e ì�kó gymn�zia (tÞ�dn� schózky 1. ro�n�kó �tyÞlet�ho a prim osmilet�ho gymn�zia Ð kontakty na PPP Ð bu� sami, nebo prostÞednictv�m vùchovn� poradkyn�).

VùchodiskaDóvodem zah�jen� spolupr�ce s PPP v Rokycanech byla zpo��tku podpora profesn� orientace ì�kó. PPP m�la tuto aktivitu v popisu pr�ce; jej� pracovn�ci doch�zeli do äkoly a asistovali vùchovn�mu poradci pÞi pr�ci se ì�ky. Spolupr�ce se prohloubila pot�, co se ve äkole za�ali vyskytovat ì�ci se specifickùmi poruchami u�en� (dyslektici aj.). Dalä� formy spolupr�ce vyplynuly z postupn�ho vùvoje probl�mó sou�asn� ml�deìe Ð äikany a zneuì�v�n� n�vykovùch l�tek (alkohol, drogy). PPP spolupracuje se äkolou v roli preventisty.

Jedn�m z vùchodisek pÞ�kladu dobr� praxe je proto tzv. Minim�ln� preventivn� program, kterù pln� dóleìitou �lohu v syst�mu prim�rn� prevence zneuì�v�n� n�vykovùch l�tek a dalä�ch soci�ln� patologickùch jevó u d�t� a ml�deìe. Hlavn�m c�lem tohoto programu je zvùäen� odolnosti d�t� a ml�deìe proti soci�ln� neì�douc�m jevóm a sn�ìen� rizik a vlivó, kter� naruäuj� zdravù osobnostn� a soci�ln� vùvoj jedince. Program sou�asn� ovlivËuje chov�n� ì�kó ve smyslu podpory zdrav�. ProstÞednictv�m aktivit realizovanùch v jeho r�mci doch�z� u ì�kó k postupn�mu utv�Þen� v�dom� odpov�dnosti za vlastn� chov�n�, jedn�n� a rozhodov�n� i sv�ho pr�va na vlastn� n�zor. ë�ci se u�� ch�pat vùznam tolerance a pozitivn�ho pÞ�stupu k ìivotu.

Minim�ln� preventivn� program je zakotven v Þ�du äkoly, kterù obsahuje jasnou a konkr�tn� strategii naplËov�n� prim�rn� prevence ve vùchovn� vzd�l�vac�m procesu. Je v n�m jasn� vyj�dÞen postoj äkoly k leg�ln�m i neleg�ln�m drog�m i n�sledn� kroky a opatÞen� pÞi jeho poruäen�. K realizaci programu äkola pÞisp�v� z�sadn�m d�lem Ð m� metodika prevence, kterù ve spolupr�ci s ostatn�mi pedagogy a veden�m äkoly vypra-cov�v� koncepci prim�rn� prevence na äkole, navrhuje a odborn� zastÞeäuje vhodn� aktivity pro realizaci programu a prov�d� jejich vyhodnocen�. V pÞ�kladu dobr� praxe se aktivity metodika prim�rn� prevence odr�ìej� zejm�na pÞi realizaci tzv. peer programu.

Vùchoz�m bodem peer programu je myälenka, ìe pro d�ti a ml�deì je mnohdy v�ro-hodn�jä�m nositelem spole�ensky ì�douc�ch postojó sp�äe vrstevn�k neì dosp�lù. Principem programu je proto aktivn� zapojen� pÞedem pÞipravenùch, zdrav� ìij�c�ch vrstevn�kó, kteÞ� pozitivn� a neform�ln� pósob� na postoje svùch spoluì�kó. Peer (ve smyslu vrstevn�k) je n�kdo, s n�mì se c�lov� populace móìe ztotoìnit a pÞijmout jeho chov�n� za sv� vlastn�.

Dalä�m vùchodiskem je uplatËov�n� principó z�ìitkov� pedagogiky ve vùuce. Jedn� se

o pÞ�stup ke vzd�l�v�n� zaloìenù na poznatku, ìe lidsk� pam�é m� vyää� schopnost vstÞeb�vat informace, pokud je jejich osvojov�n� prov�zeno intenzivn� emoc�. Z�ìitkov� pedagogika proto pracuje s proìitkem jako prostÞedkem k ovlivËov�n� a usm�rËov�n� vùvoje ì�kó. Metodami z�ìitkov� pedagogiky vyu�uj�c� pósob� pÞedevä�m na rozvoj se-bepozn�n�, komunikace, tùmov� spolupr�ce a dóv�ry mezi ì�ky, aktivity jsou zam�Þeny na osobnostn� soci�ln� rozvoj ì�kó. Osobn� proìitek pÞi �innostech pom�h� ì�kóm l�pe poznat vlastn� potenci�l, moìnosti i omezen�, poznat sv� spoluì�ky i u�itele, spo-lupracovat, rozhodovat se, jednat a zvaìovat n�sledky sv�ho jedn�n�. Z�ìitkov� aktivity vytv�Þej� prostor pro rozvoj vztahó mezi ì�ky navz�jem i mezi ì�ky a pedagogy.

Pr�ce u�iteló �i pracovn�kó poradny (psycholoìky) spo��v� v z�m�rn�m vytv�Þen� situac�, v nichì se pÞedpokl�d� intenzivn� proì�v�n�, a v n�sledn� pedagogick� pr�ci s t�mito proìitky (zp�tnou vazbou). Tento pÞ�stup se uplatËuje zejm�na pÞi realizaci seznamovac�ch pobytó pro ì�ky primy osmilet�ho studia a adapta�n�ch kurzó pro ì�ky 1. ro�n�ku �tyÞlet�ho studia (tzv. GO Campó vych�zej�c�ch z principó Hnut� GO!).

GO Camp je intenzivn� proìitkovù kurz poÞ�danù z�m�rn� pÞed za��tkem nov�ho äkol-n�ho roku s ohledem na vznik a vùvoj soci�ln� skupiny. Prvotn�m c�lem je pÞipravit ì�ky na zm�nu äkoly a na pr�ci v nov�m kolektivu. Intenzivn� programov� nab�dka kurzu pÞin�ä� z�bavu i tr�nink rozmanitùch ìivotn�ch situac�. V t�chto situac�ch pozn�vaj� ì�ci sami sebe, sv� spoluì�ky i budouc� tÞ�dn� u�itele, kteÞ� se v�täiny aktivit ��astn� s nimi. U�� se spol�hat jeden na druh�ho, komunikovat spolu, pÞi�emì kaìd�mu je d�na moìnost vyniknout. Snahou je umoìnit skupin� ì�kó a jejich tÞ�dn�mu u�iteli vz�jemn� pozn�n� na fyzick� i emocion�ln� rovin� jeät� pÞed samotnùm n�stupem do äkoly. V pÞedstihu si tak mohou vytvoÞit soci�ln� vazby a nal�zt sv� m�sto ve skupin�, rychle si zvyknout na nov� prostÞed� a co nejrychleji se zapojit do ìivota äkoly.

GO Campy se ve äkole realizuj� teprve od äkoln�ho roku 2003/04. Tato myälenka vznikla v SOá, kter� je sou��st� gymn�zia. Dóvodem byly pÞedevä�m obt�ìe pÞechodu ì�kó ze z�kladn� äkoly na vyää� stupeË vzd�l�n�. Vzhledem k róznorodosti ì�kó se prvn� dva m�s�ce äkoln� doch�zky d�val dost t�ìko dohromady ì�kovskù kolektiv. Objevova-ly se probl�my v mezilidskùch vztaz�ch mezi vrstevn�ky, za�ala se vyskytovat äikana, vandalismus a jin� soci�ln� patologick� projevy chov�n�. Uk�zalo se, ìe GO Campy napom�haj� v�as odhalovat a odstraËovat pÞ�padn� zdroje probl�mó v kolektivu ì�kó i u jednotlivcó a mohou bùt vyuìity jako jeden z ��innùch n�strojó prim�rn� prevence.

C�leSpolupr�ce äkoly s pedagogicko-psychologickou poradnou pÞisp�v� k naplËov�n� róznùch c�ló stanovenùch äkolou.

Hlavn� c�le spolupr�ce äkoly s PPP:

¥ zapojen� lid� mimo äkolu do pÞed�v�n� zkuäenost�, praktickùch poznatkó a informac� ì�kóm (v�etn� pÞed�n� pÞ�m� zkuäenosti s drogami, AIDS aj.),

¥ prevence potenci�ln� nebezpe�nùch zpósobó chov�n� ì�kó a vùskytu soci�ln� patologickùch jevó ve äkole,

¥ realizace próÞezov�ho t�matu Osobnostn� a soci�ln� vùchova.D�l�� c�le peer programu:


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

¥ nau�it ì�ky uplatËovat dovednosti spojen� s odm�t�n�m n�vykovùch l�tek a upevnit jejich schopnost �elit tlaku ze strany okol�,

¥ zlepäovat sebeovl�d�n� ì�kó a jejich vn�m�n� n�sledkó ur�it�ho jedn�n�

¥ upevnit komunikativn� dovednosti ì�kó, rozv�jet jejich schopnost vytv�Þet pÞ�tel-sk� vztahy s vrstevn�ky a pÞ�padn� konflikty Þeäit nen�silnùm zpósobem,

¥ zvyäovat zdrav� sebev�dom� ì�kó a jejich schopnost zvl�dat stres,

¥ podpoÞit napodobov�n� pozitivn�ch modeló chov�n�.

D�l�� c�le seznamovac�ch pobytó a adapta�n�ch kurzó (GO Campó):

¥ pozitivn� naladit ì�ky pÞed zah�jen�m äkoln� doch�zky do gymn�zia (na SOá),

¥ podpoÞit vytvoÞen� partnersk�ho vztahu u�itel Ð ì�k,

¥ napomoci vytvoÞen� funk�n� soci�ln� skupiny a stmelen� ì�kovsk�ho kolektivu,

¥ podn�tit zm�nu v sebepojet� ì�ka.

Spolupr�ce äkoly s PPP vùznamn� pÞisp�v� k utv�Þen� a rozv�jen� v�täiny kl��ovùch kom-petenc� vymezenùch v RVP ZV a RVP G a podporuje osvojov�n� Þady v�domost�, doved-nost�, schopnost�, postojó a hodnot z próÞezovùch t�mat. Rozvoj kl��ovùch kompetenc� je posilov�n prostÞednictv�m �innostn�ch, interaktivn�ch a z�ìitkovùch metod.


O�ek�van� vùstupy, vzd�l�vac� obor Vùchova ke zdrav�, RVP ZV. ë�k:

¥ respektuje pÞijat� pravidla souìit� mezi vrstevn�ky a partnery a pozitivn� ko-munikac� a kooperac� pÞisp�v� k utv�Þen� dobrùch mezilidskùch vztahó v äirä�m spole�enstv� (v rodin�, komunit�),

¥ usiluje v r�mci svùch moìnost� a zkuäenost� o aktivn� podporu zdrav�,

¥ vyj�dÞ� vlastn� n�zor k problematice zdrav� a diskutuje o n�m v kruhu vrstevn�kó, rodiny i v nejbliìä�m okol�,

¥ d�v� do souvislost� zdravotn� a psychosoci�ln� rizika spojen� se zneuì�v�n�m n�vykovùch l�tek a ìivotn� perspektivu mlad�ho �lov�ka; uplatËuje osvojen� soci�ln� dovednosti a modely chov�n� pÞi kontaktu se soci�ln� patologickùmi jevy ve äkole i mimo ni; v pÞ�pad� potÞeby vyhled� odbornou pomoc sob� nebo druhùm,

¥ vyhodnot� na z�klad� svùch znalost� a zkuäenost� moìnù manipulativn� vliv vrstevn�kó, m�di�, sekt, uplatËuje osvojen� dovednosti komunika�n� obrany proti manipulaci a agresi,

¥ projevuje odpov�dn� chov�n� v situac�ch ohroìen� zdrav�, osobn�ho bezpe��, pÞi mimoÞ�dnùch ud�lostech; v pÞ�pad� potÞeby poskytne adekv�tn� prvn� pomoc.

O�ek�van� vùstupy, vzd�l�vac� obor T�lesn� vùchova, RVP ZV. ë�k:

¥ odm�t� drogy a jin� äkodliviny jako neslu�iteln� se sportovn� etikou a zdrav�m; uprav� pohybovou aktivitu vzhledem k �dajóm o zne�iät�n� ovzduä�,

¥ uplatËuje vhodn� a bezpe�n� chov�n� i v m�n� zn�m�m prostÞed� sportoviäé, pÞ�rody, silni�n�ho provozu, pÞedv�d� moìn� nebezpe�� razu a pÞizpósob� jim svou �innost,

¥ zvl�d� v souladu s individu�ln�mi pÞedpoklady osvojovan� pohybov� dovednosti a tvoÞiv� je aplikuje ve hÞe, sout�ìi, pÞi rekrea�n�ch �innostech,

¥ dohodne se na spolupr�ci i jednoduch� taktice vedouc� k �sp�chu druìstva a dodrìuje ji.

O�ek�van� vùstupy, vzd�l�vac� obor T�lesn� vùchova, RVP G. ë�k:

¥ uplatËuje ��eln� a bezpe�n� chov�n� pÞi pohybovùch aktivit�ch i v nezn�m�m prostÞed�,

¥ prov�d� osvojovan� pohybov� dovednosti na �rovni individu�ln�ch pÞedpokladó,

¥ zvl�d� z�kladn� postupy rozvoje osvojovanùch pohybovùch dovednost� a usiluje o sv� pohybov� sebezdokonalen�,

¥ vol� a pouì�v� pro osvojovan� pohybov� �innosti vhodnou vùstroj a vùzbroj a spr�vn� ji oäetÞuje.

Realizace Ð postup a metodySpolupr�ce äkoly s pedagogicko-psychologickou poradnou je mnohostrann� a zam�-Þuje se pÞedevä�m na prim�rn� prevenci zneuì�v�n� n�vykovùch l�tek a asoci�ln�ho chov�n� ì�kó. Pracovn�ci poradny doch�zej� pravideln� do tÞ�d a doplËuj� vyu�ov�n� pÞedn�äkami pro ì�kovsk� kolektivy, pÞ�padn� radami pro jednotlivce a jejich rodi�e. Krom� pÞedn�äek a individu�ln�ho poradenstv� nab�zej� rózn� skupinov� aktivity pro ì�ky ve vùuce i v r�mci ostatn�ch aktivit realizovanùch äkolou a zajiäéuj� odbornou pomoc pÞi vytv�Þen� obsahov� n�pln� aktivit a kurzó zam�Þenùch na prevenci soci�ln� neì�douc�ho chov�n� a Þeäen� aktu�ln�ch probl�mó ì�kó.

Poradna pom�h� äkole zejm�na pÞi realizaci peer programu pro ì�ky primy osmilet�ho studia (realizuje proäkolen� a metodick� veden� peer aktivistó z Þad ì�kó), pozn�vac�ch po-bytó pro tut�ì skupinu a adapta�n�ch kurzó (GO Campó) pro ì�ky 1. ro�n�ku �tyÞlet�ho stu-dia. Gymn�zium vyuì�v� metodiku vybranùch aktivit PPP, podle n�ì si vyu�uj�c� samostatn� pÞipravuj� vlastn� program vùuky, resp. kurzó. SOá na adapta�n� kurzy zve psycholoìku, kter� u�itelóm pom�h� pÞi realizaci vybranùch aktivit, pÞ�padn� n�kter� z nich vede.

ákola ke spolupr�ci s PPP pÞisp�v� organizac� a realizac� Þady z�ìitkovùch aktivit, kter� se kaìdùm rokem inovuj�. Realizace pÞ�kladu dobr� praxe nen� iniciativou jednoho vyu�uj�c�ho. Dlouhodob� strategie spolupr�ce äkoly s PPP vych�z� z celoäkoln� kon-cepce, tùk� se väech tÞ�dn�ch u�iteló a n�kterùch dalä�ch vyu�uj�c�ch, kteÞ� se zabùvaj� protidrogovou prevenc� (tùk� se to pÞedevä�m pÞedm�tó Z�klady spole�enskùch v�d, T�lesn� vùchova, Biologie, Chemie). K realizaci PDP pÞisp�vaj� rovn�ì osobnosti samot-


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

nùch vyu�uj�c�ch Ð jejich invence a kreativita. Zainteresovan� vyu�uj�c� projevuj� z�jem o realizaci z�ìitkovùch aktivit a z�sk�v�n� dalä�ch zkuäenost� z pr�ce s tùmem.

Role jednotlivùch z��astn�nùch:

¥ äkoln� metodi�ka prim�rn� prevence nebo u�itel pÞedm�tu Z�klady spole�en-skùch v�d kontaktuj� PPP a na spole�n� schózce se dohodnou o harmonogramu a prób�hu aktivit,

¥ u�itel� monitoruj� a odhaluj� pÞ�padn� probl�my (dyslexie, dysgrafie, äikana, alkohol, kouÞen�, drogy apod.), nesou odbornou garanci pÞi organizaci a vyhodnocen� aktivit,

¥ extern� odborn�k (psycholoìka) poskytuje odbornou pomoc pÞi realizaci jednotli-vùch aktivit a m� na starosti proäkolen� peer aktivistó pro pr�ci s jejich mladä�mi spoluì�ky,

¥ ì�ci maj� pÞ�leìitost ��astnit se z�ìitkovùch aktivit a projevit iniciativu jako tzv. peeÞi (tj. metodi�t� vedouc� svùch mladä�ch spoluì�kó v protidrogov�m programu),

¥ ì�ci i rodi�e jsou pÞedem informov�ni o n�vät�v�ch psycholoìky ve vùuce i o dalä�ch aktivit�ch realizovanùch äkolou (pl�n pr�ce je uveÞejn�n na webu äkoly),

¥ rodi�e maj� moìnost kontaktovat PPP v pÞ�pad� probl�mó jejich d�t�te.

Peer programyPeer program je �tyÞhodinovù projekt, kterù prob�h� v r�mci vùuky pÞedm�tu Z�klady spole�enskùch v�d v prim� osmilet�ho gymn�zia. Jedn� se o zaj�mavù zpósob vùuky za-loìenù na z�ìitkovùch metod�ch (�innostn�ch, interaktivn�ch, situa�n�ch, tùmovùch aj.), kdy speci�ln� proäkolen� ì�ci 1. a 2. ro�n�ku �tyÞlet�ho gymn�zia (tzv. peer aktivist�) moderuj� vùuku svùch mladä�ch spoluì�kó a pÞipravuj� pro n� zaj�mav� aktivity (�koly, sc�nky, hry aj.). Odborn� proäkolen� peer aktivistó a jejich metodick� veden� zajiäéuj� pracovn�ci Pedagogicko-psychologick� poradny v Rokycanech.

Vùhodou zapojen� starä�ch ì�kó do vùuky je nejen to, ìe mladä� ì�ci l�pe pÞij�maj� informace od svùch starä�ch spoluì�kó, ale i tùmovù charakter t�to spolupr�ce. Peer aktivist� se d�ky tomu mohou l�pe soustÞedit na ur�it� t�mata �i zpósoby pÞed�v�n� poznatkó ì�kóm, maj� pÞ�leìitost se vz�jemn� podporovat a vhodn� se doplËovat.

Vùuka veden� �tyÞmi peer aktivisty je zaloìena na z�ìitkovùch pÞ�stupech a metod�ch, interakci ì�kó a pr�ci ve skupin�ch. Jsou zde uplatËov�ny aktivizuj�c� metody, jako skupinovù brainwriting, hran� rol� apod. ë�ci jsou rozd�leni do pracovn�ch skupin, v jejichì r�mci pln� rózn� �koly (vyjadÞuj� svój postoj ke zdrav�mu ìivotn�mu stylu formou skupinov�ho erbu, vytvoÞ� vlastn� chartu proti äikan�, vytipuj� nebezpe�n� m�sta, kterùm je potÞeba se vyhùbat, sestav� pÞehled róznùch zpósobó odm�t�n� apod.). O vùsledc�ch pr�ce skupin se d�le diskutuje v cel� tÞ�d� a n�m�ty ì�kó se zapisuj� na tabuli. Poznatky jednotlivùch skupin se tak vz�jemn� obohacuj� o n�m�ty ostatn�ch skupin. Na shrnut� z�kladn�ch poznatkó ì�kó z oblasti prim�rn� prevence navazuje

n�cvik vhodnùch zpósobó chov�n� a jedn�n� v róznùch situac�ch (odm�t�n� potenci�ln� nebezpe�nùch n�vrhó ze strany vrstevn�kó �i dosp�lùch osob apod.).

Z�v�re�n� hodina se obvykle soustÞed� na spole�nou reflexi aktivit realizovanùch v prób�hu peer programu. K tomuto ��elu bùv� vyuìit malù didaktickù test ov�Þuj�c� osvojen� poznatky ì�kó. Na konci programu psycholoìka vyhodnot� pr�ci ì�kó v r�mci pracovn�ch skupin. Pot� jsou jednotliv� pracovn� skupiny odm�n�ny diplomy. PÞed ukon�en�m programu se realizuj� hry na upevn�n� z�skanùch poznatkó (tùmov� pr�ce ì�kó s rozd�len�m �loh, hra na procvi�en� neverb�ln� komunikace). Vùsledky peer programu jsou zaznamen�v�ny prostÞednictv�m dotazn�kó zadanùch ì�kóm po jeho ukon�en�. ë�ci se zde mohou vyj�dÞit nejen k obsahu, ale i ke svùm z�ìitkóm a postÞe-hóm na�erpanùm v prób�hu róznùch spole�nùch aktivit.

Erb Ð fotografie z aktivity: ì�ci si tvoÞ� vlastn� erb charakterizuj�c� jejich postoj ke zdrav�mu ìivotn�mu stylu Charta Ð fotografie z aktivity: kaìd� pracovn� skupina si vytvoÞila vlastn� chartu proti äikan� Zpósoby odm�t�n� Ð fotografie z aktivity: ì�ci nacvi�uj� rózn� zpósoby odm�t�n� v b�ìnùch ìivotn�ch situac�ch

Adapta�n� a seznamovac� kurzyákola realizuje seznamovac� kurzy ì�kó primy osmilet�ho studia a adapta�n� kurzy pro 1. ro�n�k �tyÞlet�ho studia (tzv. GO Campy). V obou pÞ�padech jde o pobytov� kurzy, jejichì c�lem je napomoci ke v�asn� adaptaci ì�kó ve äkoln�m kolektivu, nav�z�n� pÞ�telskùch vztahó se svùmi vrstevn�ky, ke zrychlen� tvorby funguj�c�ho tÞ�dn�ho kolektivu, k vytvoÞen� podm�nek pro neform�ln� spolupr�ci mezi ì�ky navz�jem i mezi ì�ky a tÞ�dn�m u�itelem, prevenci potenci�ln�ch probl�mó a Þeäen� aktu�ln�ch probl�mó vznikaj�c�ch v ì�kovsk�m kolektivu. Dalä�mi c�li je podpoÞit u ì�kó utv�Þen� pocitó soun�leìitosti a bezpe�� a rozv�jet jejich ochotu pom�hat, spolupracovat, Þeäit konflikty a respektovat ostatn�.

Ve väech aktivit�ch realizovanùch v prób�hu kurzó jsou uplatËov�ny principy z�ìitkov� pedagogiky. Realizovan� aktivity jsou zam�Þen� pÞedevä�m na vz�jemn� pozn�v�n� (uplatËuj� se zde seznamovac� a kooperativn� hry), formov�n� skupinov� pr�ce (napÞ. spole�n� vaÞen�) a podporu otevÞenùch vztahó a dóv�ry (zde se vyuì�vaj� rózn� dobro-druìn� hry, outdoorov� aktivity apod.).

PÞi organizov�n� aktivit v GO Campu je uplatËov�n sc�n�Þ vytvoÞenù na m�ru dan� v�kov� skupin� ì�kó. Do jeho programu jsou vedle seznamovac�ch �innost� zaÞazov�ny �innosti orientovan� na budov�n� a rozvoj dóv�ry, hry zam�Þen� na vz�jemnou spolupr�ci v tùmu a spole�n� Þeäen� probl�mó, netradi�n� a dobrodruìn� sout�ìe, outdoorov� a z�ìit-kov� aktivity apod. V jejich r�mci prob�h� nejen sebepozn�v�n� ì�kó (tj. uv�dom�n� si vlastn�ch moìnost� a bari�r) a bliìä� pozn�v�n� spoluì�kó, ale doch�z� zde i ke sbl�ìen� s tÞ�dn�m u�itelem. Ti se rovn�ì zapojuj� do realizovanùch aktivit a mnoh� �koly pln� spole�n� se ì�ky (napÞ. p�d, uli�ka dóv�ry, pÞekon�n� lanovùch pÞek�ìek apod.).

Skupinov� aktivity v pÞ�rod� Ð fotografie z kurzu


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

N�kter� aktivity maj� charakter adrenalinovùch sportó (napÞ. lanov� aktivity). ãVùzvov�Ò orientovan� �koly jsou zam�Þeny na posun hranic moìnost� jednotlivce i cel� skupiny. PÞi jejich zaÞazov�n� se vych�z� z toho, ìe pÞ�m� zkuäenost m� na jedince silnù forma-tivn� ��inek. Zp�tn� vazba (vlastn� emoce, spole�n� reflexe aktivit aj.) umoìn� ì�kóm l�pe zhodnotit sv� moìnosti, odol�vat stresu a pÞen�st z�skan� zkuäenosti do sv�ho kaìdodenn�ho ìivota.

Program p�tidenn�ho GO Campu pro ì�ky 1. ro�n�ku �tyÞlet�ho studia:

¥ 1. den: Odjezd od äkoly dopoledne, pÞ�jezd na m�sto ur�en�, ubytov�n�. Sezna-movac� a kooperativn� hry, rozd�len� do pracovn�ch skupin, softbal. Spole�n� ve�eÞe, t�bor�k.

¥ 2. den: Dv� skupiny, A: z�kladn� vod�ckù vùcvik, B: cyklistick� próprava, sout�ìe na kole, lehk� vyj�ì�ka po okol�. Odpoledne spole�n� lanov� aktivity, ve�eÞe.

¥ 3. den: Dv� skupiny, B: z�kladn� vod�ckù vùcvik, A: cyklistick� próprava, sout�ìe na kole, lehk� vyj�ì�ka po okol�. Odpoledne spole�n� lanov� aktivity, ve�eÞe.

¥ 4. den: Orienta�n� brann� hra, dobrodruìn� pohybov� aktivity v pÞ�rod�, sout�-ìe. Odpoledne lanov� aktivity. Spole�n� ve�eÞe, z�v�re�nù ve�er.

¥ 5. den: òklid objektu a odjezd do Rokycan.

Program tÞ�denn�ho seznamovac�ho kurzu pro ì�ky primy osmilet�ho studia:

¥ 1. den: Odjezd od äkoly dopoledne, pÞ�jezd na m�sto ur�en�, ubytov�n�. Z�kladn� seznamovac� aktivity a kooperativn� hry (�innosti orientovan� na vytvoÞen� pocitu dóv�ry). Ve�eÞe.

¥ 2. den: Seznamovac� �innosti, hra orientovan� na vz�jemnou spolupr�ci v tùmu, schopnost konstruktivn� Þeäit zadanù probl�m. Odpoledne spole�n� lanov� aktivity, ve�eÞe.

¥ 3. den: òklid objektu, p�ä� vùlet, n�vrat domó.

Na kurzy vìdy navazuje dalä� spolupr�ce s pedagogicko-psychologickou poradnou. V prób�hu kaìd� vyu�ovac� hodiny, pÞ�p. tÞ�dnick� hodiny (1x za tùden) jsou Þeäeny vztahov� z�leìitosti dan� tÞ�dy. Ve spolupr�ci s poradnou jsou i dalä� hodiny vyuìity k pÞ�padn�mu n�sledn�mu Þeäen� konfliktn�ch situac� vzniklùch na kurzu. V r�mci prim�rn� preventivn�ch aktivit se tÞ�da 2x ro�n� setk� s psycholoìkou z PPP (kter� je z�roveË okresn� metodi�kou prim�rn� prevence) pro dalä� utv�Þen� skupinovùch vztahó a formov�n� vlastn� osobnosti ì�kó. Rozvrh dalä�ch n�vät�v psycholoìky ve äkole je vypracov�n na cel� 4 roky studia a v�etn� dalä�ch akc� je zapracov�n do Minim�ln�ho preventivn�ho programu äkoly. Aktivity za�len�n� do tohoto programu se kaìdoro�n� podrobn�ji rozpracov�vaj� do pl�nu akc� äkoly.


¥ Peer program Ð tabule, voln� listy pap�ru, psac� potÞeby (pastelky, tuìky, fixy), dotazn�ky pro ì�ky, skl�danky.

¥ Adapta�n� kurz Ð sportovn� n�Þad� (kanoe, kola), horolezeck� vùbava (lana, provazy, jiät�n�, karabiny, skoby aj.), stohovateln� krabice, n�dob� na vaÞen� a skladov�n� potravin aj.

Finan�n� r�mec PDP:

¥ Peer program Ð n�roky na kancel�Þsk� potÞeby.

¥ Adapta�n� kurz Ð n�roky na kancel�Þsk� potÞeby (pozv�nky, program), horolezec-k� vybaven�, sportovn� potÞeby (kola vlastn�, lod� ve spolupr�ci s DDM Rokycany) a n�dob�. ákola m� pln� vybavenou horolezeckou st�nu. Horolezeck� potÞeby a n�dob� äkola pravideln� obnovuje.

V rozpo�tu je potÞeba zapo��tat vlastn� pÞ�jem äkoly (��astnickù poplatek za ì�ky a o�ek�vanù vlastn� pÞ�sp�vek ì�kó na vstupn�m za n�vät�vu kulturn�ch pam�tek, rozhleden aj.) a n�klady spojen� s kurzem (doprava, ubytov�n� a stravov�n� vyu�uj�c�ch a kancel�Þsk� potÞeby). V ��astnick�m poplatku za ì�ka jsou zahrnuty n�klady na jeho dopravu, ubytov�n� a stravov�n�. Platy a odm�ny pedagogickùch pracovn�kó jsou hrazeny z rozpo�tu äkoly.

Didaktick� materi�ly:

¥ Peer program Ð materi�ly pÞipravila a poskytla psycholoìka z PPP.

¥ Adapta�n� kurz Ð v�täinu materi�ló si pÞipravuj� vyu�uj�c� sami (k realizaci vybra-nùch aktivit vyuì�vaj� metodiku PPP), psycholoìka si pÞipravuje vlastn� materi�ly na kurzy GO pro SOá (seznamovac� aktivity, kooperativn� hry aj.).

Ostatn�:

¥ digit�ln� fotoapar�t,

¥ videokamera,

¥ videopÞehr�va� (notebook),

¥ video-dataprojektor.

Literatura:

HANUá, R.; HRKAL, J.: Lanov� pÞek�ìky a lanov� dr�hy. Olomouc: Hanex, 1999.

HANUá, R.; JIRçSEK, I.: Vùchova v pÞ�rod�. Ostrava: VáB TU, 1996.

HERMOCHOVç, S.: Hry pro ìivot. D�l 1. Praha: Port�l, 1994. 2. vyd.

HERMOCHOVç, S.: Hry pro ìivot. D�l 2. Praha: Port�l, 1995. 2. vyd.

HORA, P. a kol.: Pr�zdniny se äleha�kou. Praha: Mlad� fronta, 1984.

HRKAL, J.; HANUá, R., eds.: Zlatù fond her. Praha: Port�l, 2002. 3. vyd.

HRKAL, J.; HANUá, R., eds.: Zlatù fond her II. Praha: Port�l, 2007. 4. vyd.

KRAUTER, R.: Kompas pro instruktory GO! áumperk: VOá a SPá áumperk, 2001.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

NEUMANN, J.: Dobrodruìn� hry a cvi�en� v pÞ�rod�. Praha: Port�l, 2000.

NEUMANN, J. a kol.: PÞek�ìkov� dr�hy, lezeck� st�ny a vùchova proìitkem. Praha: Port�l, 1999.

PIKE, G.; SELBY, D.: Cvi�en� a hry pro glob�ln� vùchovu 1. Praha: Port�l, 2000.

PIKE, G.; SELBY, D.: Cvi�en� a hry pro glob�ln� vùchovu 2. Praha: Port�l, 2000.

Vùchova a pobyt v pÞ�rod� na konci 20. stolet�: sborn�k pÞ�sp�vkó z konference. Olomouc: Nadace Pangea a FTK UP Olomouc, 1996.

Reflexe sledovan�ho pÞ�kladu dobr� praxeC�le spolupr�ce äkoly s pedagogicko-psychologickou poradnou se dlouhodob� daÞ� do-sahovat. Napln�n� c�ló peer programu na �rovni vzd�l�vac�ho oboru Vùchova ke zdra-v�, kl��ovùch kompetenc� a próÞezovùch t�mat u�itel pozn� pÞedevä�m pÞi sledov�n� chov�n� ì�kó ve äkole i mimo ni. Pro ov�Þen� osvojenùch poznatkó byl ì�kóm zad�n malù didaktickù test sestavenù psycholoìkou z pedagogicko-psychologick� poradny. Na konci programu byla provedena spole�n� reflexe uskute�n�nùch aktivit. V souvislos-ti s t�m byl ì�kóm zad�n kr�tkù evalua�n� dotazn�k, v n�mì se mohli vyj�dÞit k obsahu a prób�hu peer programu i ke svùm z�ìitkóm a postÞehóm z jednotlivùch aktivit.

Vùchovn� koncepce peer programó vede k vytv�Þen� a posilov�n� vztahó nejen uvnitÞ jednotlivùch ro�n�kó, ale i mezi ì�ky róznùch ro�n�kó. Vùsledkem je kvalitn� komuni-kace, vz�jemn� respektov�n�, bezkonfliktn� spolupr�ce, odm�t�n� äikany apod. Peer program z�roveË podporuje budov�n� zdrav� sebe�cty ì�kó, kter� je ch�p�na jako dóleìitù prvek pÞi aktivn� obran� proti negativn�m soci�ln�m jevóm (v sou�asn� dob� pÞedevä�m proti äikan�). Program m� vùznamn� ��inky i na samotn� peer aktivisty. Zkuäenosti ukazuj�, ìe mezi nimi vznikaj� pÞ�telsk� vztahy, jsou schopni pracovat v tùmu a vz�jemn� si pÞed�vat zkuäenosti, na vùuku jsou obvykle vùborn� pÞipraveni a vhodn� se doplËuj�.

Napln�n� c�ló seznamovac�ch a adapta�n�ch kurzó lze pozorovat pÞ�mo v jejich prób�hu. ProstÞednictv�m z�ìitkovùch sportovn�ch aktivit jsou rozv�jeny pohybov� dovednosti ì�kó, je upevËov�na jejich odolnost vó�i stresu a posilov�na jejich pÞipravenosti Þeäit vyvstal� probl�my. Z�roveË doch�z� ke zrychlen� tvorby tÞ�dn�ho kolektivu, nav�z�n� neform�ln� spolupr�ce mezi ì�ky navz�jem a mezi ì�ky a tÞ�dn�m u�itelem a k budov�n� z�chrann� soci�ln� s�t� mezi ì�ky. Kurzy pósob� tak� na osobnostn� soci�ln� rozvoj ì�kó, coì se projevuje ve v�tä� spokojenosti ì�kó se sebou samùmi, lepä� znalost� ì�kó navz�jem a vz�jemnou komunikac�.

Zp�tnou vazbu ze seznamovac�ch a adapta�n�ch kurzó mohou ì�ci vyj�dÞit na tÞ�dnic-kùch hodin�ch (diskuse o proìitùch aktivit�ch) �i zased�n�ch studentsk�ho parlamentu, sv� z�ìitky a postÞehy mohou zpracovat v esej�ch, pÞ�sp�vc�ch na web äkoly apod.

Shrnut� a zhodnocen� celkov� kvality pÞ�kladu dobr� praxeSpolupr�ce äkoly s Pedagogicko-psychologickou poradnou v Rokycanech se osv�d�uje jiì mnoho let. Z dlouhodob�ho pohledu se ukazuje, ìe aktivity realizovan� ve spolupr�ci s PPP jsou z hlediska rozvoje ì�kó velmi pÞ�nosn�. Nab�zej� pÞ�leìitost odhalit a podchytit pÞ�padn� zdroje probl�mó u jednotlivcó, ve skupin� ì�kó i v tÞ�dn�m kolektivu jako celku. V n�vaznosti na c�len� a v�asn� vyhled�n� potenci�ln� znevùhodn�nùch, ohroìenùch �i probl�movùch ì�kó (napÞ. ì�kó se specifickùmi vzd�l�vac�mi potÞebami, s poruchami chov�n�, soci�ln� rizikovùmi n�vyky) se äkole otev�r� moìnost dalä�ho pósoben� na jed-notlivce i v�tä� skupiny ì�kó. Vùsledky spolupr�ce äkoly s PPP se tak prom�taj� do cel�ho ìivota äkoly. Dlouhodob� zkuäenosti z realizovanùch aktivit ukazuj�, ìe jejich prostÞednic-tv�m se daÞ� trvale sniìovat vùskyt negativn�ch soci�ln�ch jevó ve äkole.

U�itel� i ì�ci hodnot� realizovan� aktivity jako velmi podn�tn� a pou�n�. Velice kladn� pÞij�maj� zejm�na seznamovac� pobyty a adapta�n� kurzy (GO Campy). Seznamovac� pobyty a GO Campy maj� pÞ�nos nejen pro ì�ky, ale rovn�ì pro tÞ�dn� u�itele a ostatn� z��astn�n� pedagogy. V jejich prób�hu si mohou vyu�uj�c� ud�lat z�kladn� obr�zek o tÞ�d� i jednotlivùch ì�c�ch, jejich moìnostech, omezen�ch i pÞ�padnùch probl�mech. Po n�vratu z t�chto pobytó se d� se zjiät�nùmi informacemi d�le pracovat a pósobit tak c�len� na ì�ky se znalost� jejich individu�ln�ch osobnost� i skupinov� dynamiky ve tÞ�d�.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeGymn�zium po��t� se spoluprac� s pedagogicko-psychologickou poradnou i v budouc-nu. Tato spolupr�ce je zakotvena v áVP jako sou��st vùchovn�ho pósoben� na ì�ky a jako jedna z dóleìitùch forem utv�Þen� a rozv�jen� kl��ovùch kompetenc� ì�kó.

ë�dn� omezen� pÞ�klad dobr� praxe zat�m neohrozila. Je finan�n� dlouhodob� udrìitel-nù, neklade zvl�ätn� n�roky na vyuìit� finan�n�ch a materi�ln�ch prostÞedkó äkoly. Jeho kvalita i ìivotnost se nicm�n� odv�j� i od person�ln�ho obsazen� äkoly i PPP (osobnosti, vz�jemn� kontakty, z�jem o spolupr�ci, �asov� moìnosti pracovn�kó), kter� móìe bùt limituj�c�m faktorem pokra�ov�n� spolupr�ce äkoly s PPP. Aktivity realizovan� s vyuìit�m metodiky PPP mohou bùt uskute�n�ny i v pÞ�pad� person�ln�ch zm�n za pÞedpokladu, ìe äkola bude disponovat metodicky dobÞe pÞipravenùmi odborn�ky s odpov�daj�c� kvalifikac�.

Pro zajiät�n� kvalitn�ho peer programu je potÞeba metodicky proäkolit peer aktivisty z Þad starä�ch ì�kó. Velmi dóleìitùm prvkem je vùb�r vhodnùch kandid�tó. Ti by m�li m�t z�jem o problematiku i o pr�ci s mladä�mi spoluì�ky a m�li by bùt pro n� pozitivn�m vzorem. D�le je potÞeba peer aktivisty pÞipravit na pouì�v�n� interaktivn�ch a z�ìitko-vùch metod, aby vùuka m�la dynamiku a sp�d a z�roveË ovlivnila väechny z��astn�n�.

Pro zajiät�n� zd�rn�ho vùsledku GO Campu je velmi dóleìit� vybrat vhodn� m�sto pro jeho realizaci (ubytov�n� v kempu, róznorod� pÞ�rodn� podm�nky Ð voda, cyklistick� stezky, les apod.). Vìdy je potÞeba br�t v �vahu specifi�nost c�lov� skupiny, pro kterou je seznamovac� �i adapta�n� kurz pÞipravov�n (jin� situace bude v niìä�ch ro�n�c�ch osmilet�ho gymn�zia, jin� ve �tyÞlet�m gymn�ziu a jeät� jin� napÞ. na SOá).


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Dalä� zdroje informac� k pÞ�kladu dobr� praxe:Literatura:

B�èçK, L. a kol.: Prevence soci�ln� patologickùch jevó ve äkole. Brno: Masarykova univerzita, 1997.

HANUá, R.: Fenom�n hry: teoretick� a metodick� pÞ�sp�vky k t�matu hry. Olomouc: Univerzita Palack�ho, 2003.

HANUá, R. a kol.: Pedagogika z�ìitku. áumperk: DDM a zaÞ�zen� pro DVPP Vila Doris, 1998.

KASêKOVç, H.: Kooperativn� u�en�, kooperativn� äkola. Praha: Port�l, 1997.

JEDLI�KA, R.; KOèA, J.: Analùza a prevence soci�ln� patologickùch jevó u d�t� a ml�deìe. Praha: Karolinum, 1998.

Metodickù pokyn ministra äkolstv�, ml�deìe a t�lovùchovy k prevenci soci�ln� patologic-kùch jevó u d�t� a ml�deìe �. j. 14 514/2000-51. V�stn�k MáMT, seäit 10/2000.

NEáPOR, K.; CS�MY, L.; PERNICOVç, H.: Z�sady efektivn� prim�rn� prevence. Praha: Sportpropag, 1999.

NIKL, J.: Soci�ln� patologick� jevy u d�t� a ml�deìe se zam�Þen�m na jejich prevenci. Praha: Policejn� akademie �R, 2000.

PçVKOVç, J. a kol.: Pedagogika voln�ho �asu. Praha: Port�l, 2002. 3. aktualizovan� vyd.

VALENTA, J.: U�it se bùt. Praha: Agentura STROM, 2003. 2. vyd.

VçëANSKø, M.: Volnù �as a pedagogika z�ìitku. Brno: Masarykova univerzita, 1992.

VçëANSKø, M.; SM�KAL, V.: Z�klady pedagogiky voln�ho �asu. Brno: Paido, 1995.

Webov� str�nky:

http://www.hnuti-go.cz/

http://www.projectoutdoor.cz/

http://www.psl.cz/

Kontaktn� osoby Pavel Benedikt e-mail: [email protected] V�ra �ikov� e-mail: [email protected]

Drahom�ra Rancov�e-mail: [email protected]

POZNçVçME SV�T A NAáI REPUBLIKUákola: Gymn�zium, RumburkRealiz�toÞi: Dagmar Fohlov�, Boris Stojan�kKonzultant VòP: Jan Hoäti�ka

AnotaceIntegrovanù vyu�ovac� pÞedm�t Pozn�v�me sv�t a naäi republiku vznikl propojen�m celùch vzd�l�vac�ch oboró D�jepis a Zem�pis. Vyu�ovac� pÞedm�t je vytvoÞen pro primu aì kvartu niìä�ho stupn� v�celet�ho gymn�zia a odpov�daj�c� ro�n�ky z�kladn� äkoly. Hlavn�m c�lem integrace je uk�zat vùvoj lidsk� spole�nosti v souvislosti s vùvojem krajinn� sf�ry.

KontextC�lovou skupinu sledovan�ho pÞ�kladu dobr� praxe tvoÞila cel� tÞ�da primy, tj. 30 ì�kó. Vùuka prob�hala v multimedi�ln� u�ebn� s dataprojektorem, interaktivn� tabul� a po��ta�em s pÞ�stupem na internet. N�kter� aktivity (z�klady topografie, orientace v ter�nu, zpracov�n� historickùch pramenó) se uskute�nily mimo äkolu, v ter�nu.

Vùchodiska Póvodn�m c�lem bylo vyu�ovat d�jepis jinùm zpósobem na niìä�m a vyää�m stupni gymn�zia (ne vìdy chronologicky). Proto se vyu�uj�c� rozhodli pro vùuku d�jepisu v r�mci jednotlivùch regionó. A odtud jiì vedla cesta ke sbl�ìen� obsahu d�jepisu a zem�pisu a jejich spole�n�mu rozvrìen�. Z�stupce Þeditele äkoly (u�itel zem�pisu) n�sledn� navrhl integraci obou vyu�ovac�ch pÞedm�tó. PÞedkl�danù pÞ�klad dobr� pra-xe byl sledov�n v 1. ro�n�ku v�celet�ho gymn�zia. Proto dalä� ��sti textu jsou vztaìeny pouze ke vzd�l�vac�mu obsahu, kterù byl realizov�n v tomto ro�n�ku.

C�le


O�ek�van� vùstupy, vzd�l�vac� obor Zem�pis, RVP ZV. ë�k:

¥ organizuje a pÞim�Þen� hodnot� geografick� informace a zdroje dat z dostupnùch kartografickùch produktó a elabor�tó, z grafó, diagramó, statistickùch a dalä�ch informa�n�ch zdrojó,

¥ pouì�v� s porozum�n�m z�kladn� geografickou, topografickou a kartografickou terminologii,


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

¥ zhodnot� postaven� Zem� ve vesm�ru a srovn�v� podstatn� vlastnosti Zem� s ostatn�mi t�lesy slune�n� soustavy,

¥ prok�ìe na konkr�tn�ch pÞ�kladech tvar planety Zem�, zhodnot� dósledky pohybó Zem� na ìivot lid� a organismó,

¥ rozliäuje a porovn�v� sloìky a prvky pÞ�rodn� sf�ry, jejich vz�jemnou souvislost a podm�n�nost, rozezn�v�, pojmenuje a klasifikuje tvary zemsk�ho povrchu,

¥ porovn� pósoben� vnitÞn�ch a vn�jä�ch procesó v pÞ�rodn� sf�Þe a jejich vliv na pÞ�rodu a na lidskou spole�nost,

¥ posoud�, jak pÞ�rodn� podm�nky souvis� s funkc� lidsk�ho s�dla, pojmenuje obecn� z�kladn� geografick� znaky s�del,

¥ porovn�v� rózn� krajiny jako sou��st pevninsk� ��sti krajinn� sf�ry, rozliäuje na konkr�tn�ch pÞ�kladech specifick� znaky a funkce krajiny,

¥ ovl�d� z�klady praktick� topografie a orientace v ter�nu.

O�ek�van� vùstupy, vzd�l�vac� obor D�jepis, RVP ZV. ë�k:

¥ orientuje se na �asov� ose a v historick� map�, Þad� hlavn� historick� epochy v chronologick�m sledu,

¥ charakterizuje ìivot prav�kùch sb�ra�ó a lovcó, jejich materi�ln� a duchovn� kulturu,

¥ objasn� vùznam zem�d�lstv�, dobytk�Þstv� a zpracov�n� kovó pro lidskou spole�nost,

¥ uvede pÞ�klady archeologickùch kultur na naäem �zem�,

¥ rozpozn� souvislost mezi pÞ�rodn�mi podm�nkami a vznikem prvn�ch velkùch zem�d�lskùch civilizac�,

¥ demonstruje na konkr�tn�ch pÞ�kladech pÞ�nos antick� kultury a uvede osobnosti antiky dóleìit� pro evropskou civilizaci, zrod kÞeséanstv� a souvislost s judaismem.

¥ pop�äe a demonstruje prób�h z�moÞskùch objevó, jejich pÞ��iny a dósledky

O�ek�van� vùstupy pÞedm�tu v áVP äkoly. ë�k:

¥ orientuje se v prostoru a �ase, zn�zorn� �asovou osu a vyj�dÞ� vlastn�mi slovy jej� ��el,

¥ objasn� historickù vùvoj lidsk� spole�nosti na z�klad� vùvoje krajinn� sf�ry, porovn� historickou a sou�asnou mapu dan�ho �zem�,

¥ pop�äe vznik kultur a vysv�tl� vz�jemn� vztahy mezi nimi (vz�jemn� prol�n�n� a obohacov�n�, negativn� projevy), porovn� historickou a sou�asnou mapu dan�ho �zem�,

¥ pop�äe s�dla zem�d�lskùch st�tó, na pÞ�kladech zdóvodn� jejich um�st�n� v souvislosti s krajinou, porovn� historickou a sou�asnou mapu dan�ho �zem�,

¥ zachyt� v �asov� ose vùvoj krajinn� sf�ry a lidsk� spole�nosti a jejich vz�jemn� prol�n�n�,

¥ �asov� zaÞad� z�moÞsk� objevy, uvede pÞ�klad nov� objeven�ho �zem�, vyjmenuje vùznamn� moÞeplavce, vysv�tl� pÞ��iny a dósledky z�moÞskùch objevó.



¥ samostatn� zpracov�v� vùpisky i pr�ce rozs�hlejä�ho form�tu a charakteru (reflexe, refer�ty, projekty),

¥ z�skan� informace ch�pe v�etn� souvislost� a vysv�tl� je (formuluje hlavn� myälenku, vyj�dÞ� vlastn�mi slovy obsah z�skanùch informac� i jejich vùznam),

¥ aktivn� vyuì�v� rózn� zdroje informac� (knihy, encyklopedie, pÞ�ru�ky, tabulky, grafy, tisk, lid�, internet).


¥ v textu, promluv� �i jin�m z�znamu pojmenuje hlavn� myälenky a stru�n� je shrne; ur��, kde jsou kl��ov� m�sta,

¥ s�m diskutuje k v�ci, srozumiteln� sd�luje a vysv�tluje sv� myälenky, postoje a argumenty,

¥ sv� sd�len� vyj�dÞ� p�semn� ucelen�, se souvislou stavbou v�t, odstavcó a cel�ho textu, se zam�Þen�m na v�c i s ohledem na sv�ho adres�ta a z�m�r sd�len�,

¥ róznùmi zpósoby vyj�dÞ� sv� n�zory, pocity a myälenky,

¥ pozn�, kdyì si informace protiÞe��.


¥ rozd�l� si ve skupin� �kol na ��sti a pÞijme svou ��st, v�etn� zodpov�dnosti za jej� pln�n�,

¥ pracuje podle zaìitùch (zvnitÞn�nùch) pravidel spolupr�ce, a pokud vyvstane potÞeba, pravidla pro danou situaci aktualizuje,

¥ reflektuje a hodnot� pr�ci sv�ho tùmu, jednotlivcó i sebe podle krit�ri�, kter� si skupina vytvoÞila ve f�zi pÞ�pravy.


¥ pracuje podle n�vodu Ð postupuje systematicky podle sloìit�ho n�vodu Ð sezn�m� se s n�vodem, uprav� ho podle konkr�tn�ch podm�nek a systematicky podle n�j pracuje,

¥ svój postup prób�ìn� vyhodnocuje a modifikuje podle zad�n� �i stanovenùch krit�ri�, vyuì�v� sv� zkuäenosti.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

c) na �rovni vùchovn� vzd�l�vac�ch strategi� v áVP

Pozn.: U�itel� si stanovili c�le tak� pro svou pr�ci, op�rali se v tomto pÞ�pad� o vùchovn� a vzd�l�vac� strategie pÞedm�tu v áVP.

C�le v oblasti kompetence k u�en�:

¥ u�itel vede ì�ky k samostatnosti pÞi vytv�Þen� refer�tó, s�m do procesu vstupuje pouze jako konzultant, napÞ. pÞi vytv�Þen� �asov�ho pl�nu a kontrole jeho dodr-ìov�n� (z�kladn� �roveË),

¥ u�itel na konci vyu�ovac� hodiny pravideln� shrne a utÞ�d� probran� u�ivo s pÞihl�dnut�m k dom�c� pÞ�prav�,

¥ u�itel zaÞazuje do vùuky specifick� �innosti, kter� maj� procvi�ovat ì�kovu pam�é (m�stopis, d�jepisn� data a pojmy atd.),

¥ u�itel ì�kóm doporu�uje dalä� vzd�l�vac� aktivity (sledov�n� televize, rozhlasu, �etba novùch knih a odbornùch �asopisó), hovoÞ� s nimi o nov� nabytùch infor-mac�ch, popÞ. jich vyuì�v� v prob�ran� l�tce).

C�le v oblasti kompetence komunikativn�:

¥ ì�k se u�� pÞi pr�ci s textem rozliäovat informace podstatn� a zav�d�j�c� apod.,

¥ u�itel rozv�j� komunikativn� dovednosti Þ�zenou diskus� k u�ivu, kter� m� souvislost s aktu�ln�mi probl�my (z�kladn� �roveË),

¥ ì�k je veden k hodnocen� vlastn� samostatn� pr�ce i pr�ce jinùch ì�kó,

¥ u�itel podporuje vhodnù z�sah ì�kó do vùkladu (dotaz, rozäiÞuj�c� informace, upozorn�n� na chybu) a adekv�tn� na n�j reaguje.

C�le v oblasti kompetence soci�ln� a person�ln�:

¥ u�itel vyuì�v� v hodin�ch skupinovou pr�ci a tak� podporuje Þeäen� �loh v malùch skupink�ch,

¥ u�itel procvi�uje s ì�ky vyjadÞov�n� vlastn�ch stanovisek (i opa�nùch), ì�ci jsou vedeni, aby vyslechli n�zory druhùch a pÞim�Þen� na n� reagovali,

¥ u�itel prezentuje osobn� z�jem o vyu�ovanù obor.

C�le v oblasti kompetence pracovn�:

¥ u�itel zaÞazuje pr�ci s technikou a róznùmi materi�ly Ð vùtvarn� pr�ce apod.,

¥ u�itel zaÞazuje aktivity, kter� umoìn� sledovat vlivy lidsk� �innosti na okol� (napÞ. exkurze, vùlety).

Realizace Ð postup a metodyTvorbu u�ebn�ch osnov integrovan�ho vyu�ovac�ho pÞedm�tu u�itel� za�ali z�kladn�m nastaven�m koncepce. Dohodli se, ìe prima bude v podstat� �vodem, kterù by m�l ì�ky prov�st ve zkratce celùmi d�jinami a z�klady zem�pisu (fyzick� geografie, pr�ce s ma-pou, z�klady socioekonomick� geografie) pokud moìno v m�stn�m regionu. V sekund� budou dosaìen� vùstupy konkretizov�ny v d�jepisu a zem�pisu �esk� republiky. V tercii tot�ì v Evrop� a v kvart� ve sv�t�. U�itel� zem�pisu a d�jepisu se podle tohoto z�kladn�ho nastaven� pokusili roztÞ�dit a konkretizovat jednotliv� vùstupy do ro�n�kó. Na z�klad� toho pak byly poskl�d�ny u�ebn� osnovy dan�ho vyu�ovac�ho pÞedm�tu. Podle �vodn� koncepce byl pro kaìdù ro�n�k zvolen jednot�c� podklad. V prim� to byla krajina a �lov�k, jejich ovlivËov�n� a vùvoj. Z�kladn� postup byl chronologickù. V sekun-d� byly zvoleny d�jiny �esk� republiky na pozad� zem�pisu, z�kladn� postup je op�t chronologickù. V tercii a kvart� je z�kladn� postup region�ln�, jedn� se o zem�pis na d�jepisn�m podkladu. C�lem je uv�st sou�asn� d�n� do souvislosti s d�jinami dan�ho regionu a s pÞ�rodn�mi podm�nkami.

PÞ�klady prob�ranùch t�mat vyu�ovac�ho pÞedm�tu Pozn�v�me sv�t a naäi republiku (prima)

D�jepis Zem�pis

Prima �asov� osa �asov� osa

¥ historickù �as a prostor ¥ vznik vesm�ru

¥ slune�n� soustava

¥ vùvoj krajinn� sf�ry Zem� (pósoben� vnitÞn�ch a vn�jä�ch sil)

¥ vztah lidsk� spole�nosti a krajiny

¥ oblasti vzniku nejstarä�ch civilizac� a vùvoj do sou�asnosti

¥ �innost �lov�ka v pÞ�rod�

¥ vznik a vùvoj s�del (od prav�ku po sou�asnost)

¥ z�moÞsk� objevy ¥ kartografick� d�la

¥ Zem� jako vesm�rn� t�leso


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

PÞ�klady realizace vzd�l�vac�ho obsahu vyu�ovac�ho pÞedm�tu Pozn�v�me sv�t a naäi republiku (prima)

PÞ�klad realizace �. 1

C�l: ë�k se orientuje v prostoru a �ase, zn�zorn� �asovou osu a vyj�dÞ� vlastn�mi slovy jej� ��el.

Pracovn� potÞeby: pastelky, �tvrtky, nóìky, lepidlo, lepic� p�ska, tuìky, kopie obr�zkó (tvary galaxi�, kometa, hv�zda, planeta, formy pÞedchódce �lov�ka, geologick� osa aj.).

Pouìit� metody: pr�ce s róznùmi informa�n�mi zdroji (rodi�e, knihy, internet), pÞ�prava na skupinovou pr�ci, skupinov� pr�ce, dom�c� i äkoln� pr�ce s osou a ACTIVstudiem (interaktivn� tabule, dataprojektor, program ACTIVstudio), CD: Dobrodruìstv� pozn�n� Ð Planeta Zem�, pÞ�loha �asopisu Po��ta� pro kaìd�ho, Vogel Burda Communications, DVD: Putov�n� s prav�kùmi lidmi, dokument�rn� seri�l BBC, vyd�no: 2002, Velk� Brit�-nie, reìie: Richard Dale, P. deLespinois ( V �R toto DVD vydal napÞ. Bontonfilm).

Pojem �asu byl ì�kóm vysv�tlen na z�klad� existence �asov� osy. Pr�ce s n� vyìadu-je matematickou znalost celùch (hlavn� z�pornùch) ��sel. Pro za��tek ì�ci pracovali s ACTIVstudiem. Do pÞedkreslen� �asov� osy zaznamen�vali ud�losti ze sv�ho ìivota. Pot� zvolili jednu z nich jako hrani�n� bod (rok narozen�, vstup do äkoly). Kaìdù ì�k si v r�mci dom�c� pÞ�pravy sestavil svou osu vlastn�ch ìivotn�ch ud�lost�. Dalä�m �kolem bylo sezn�mit ì�ky s mezn�kem, kterù se bude pouì�vat pÞi tvorb� velk� �asov� osy (pÞed Kristem a po Kristu). Kontrola zvl�dnut� u�iva prob�hla op�t pÞi pr�ci s �asovou osou na tabuli. V dalä�ch hodin�ch ì�ci slepili ze �tvrtek z�klad �asov� osy pro vùuku. Ta byla poprv� pouìita pÞi zaznamen�n� vzniku vesm�ru (teorie velk�ho tÞesku), vzniku slune�n� soustavy a planety Zem�. Pro modelaci Zem� vn�jä�mi a vnitÞn�mi silami si ì�ci vytvoÞili vedlejä� osu. Na ni nalepili ��sti geologick� osy, kterou dostali od vyu�uj�c�. Zde tak� zakreslili jednotliv� etapy vùvoje �lov�ka (od pÞelomu tÞetihor a �tvrtohor), periodizaci doby kamenn� a ��st biosf�ry. á�Þkov� p�sma a typy pÞ�rodn� krajiny byly zaznamen�ny na zvl�ätn� ose, kterou obdrìeli op�t od vyu�uj�c�ho, ta byla pozd�ji vyuìita pro zn�zor-n�n� neolitick� spole�nosti a vùvoje kulturn� krajiny.


C�l: ë�k objasn� historickù vùvoj naä� spole�nosti na z�klad� vùvoje krajinn� sf�ry, porovn� historick� a sou�asn� mapy dan�ho �zem�.

Pracovn� potÞeby: pastelky, �tvrtky, nóìky, lepidlo, lepic� p�ska, tuìky, samotvrdnouc� hmota, kopie obr�zkó (geologick� osa, obr�zek krajinn� sf�ry Ð vytvoÞ� u�itel; obr�zky historick� krajiny a �lov�ka, kterù se v n� vyv�jel od Australopitheka po Homo sapiens), modely prav�kùch n�strojó a lebek jednotlivùch vùvojovùch druhó pÞedchódcó �lov�ka (popÞ. obrazov� materi�ly), obrazy pÞedchódcó �lov�ka a krajiny jejich ìivota (Z. Buri-an), knihy Eduarda átorcha o prav�ku, mùty o vzniku sv�ta a stvoÞen� �lov�ka.

Pouìit� metody: pr�ce s róznùmi informa�n�mi zdroji, dom�c� i äkoln� pr�ce s osou a ACTIVStudiem (interaktivn� tabule, dataprojektor, program ACTIVstudio), DVD Putov�-n� s prav�kùmi lidmi Ð vyhled�v�n� a doplËov�n� informac� z filmu do pracovn�ch listó (hled�n� vùvojovùch rozd�ló pÞedchódcó �lov�ka v róznùch typech krajinnùch oblast�), pracovn� listy na krajinnou sf�ru Ð vnitÞn� s�ly (napÞ. pohyb litosf�rickùch desek, vul-kanick� a seismick� �innost, horotvorn� procesy) a vn�jä� s�ly (napÞ. slunce, gravitace, erozn� �initel� Ð voda, v�tr, led), pr�ce s historickùm a obecn� zem�pisnùm atlasem, individu�ln� pr�ce.

ë�ci v geologick� ose vyhledali projevy vnitÞn�ch a vn�jä�ch sil (rozeznali jednotliv� procesy v krajin� Ð vr�sn�n�, vulkanick� �innost, zem�tÞesen�, erozn� �initel�). Byli rozd�leni do skupin. Kaìd� obdrìela p�semnou uk�zku jednoho mùtu o vzniku sv�ta (Þeckù, ìidovskù, indi�nskø, egyptskù atd.) a na velk� �tvrtky formou äesti aì osmi ob-r�zkó pÞipravili pro ostatn� skupiny sezn�men� s pÞid�lenùm mùtem. Väechny pr�ce pak byly vystaveny v u�ebn� d�jepisu a slouì� jako pomócka i pro n�kter� jin� ro�n�ky.

Stejn� tomu tak bylo i s mùty o vzniku (stvoÞen�) �lov�ka i s uk�zkou vlivu pohybu kontinentó na vùvoj klimatu a vytvoÞen� podm�nek pro vùvoj a migraci pÞedchódcó �lov�ka Ð animace, DVD. Do osy s ä�Þkovùmi p�smy ì�ci zakreslili pÞevl�daj�c� sou�asn� podnebn� oblasti, doplnili typy pód a vegeta�n� oblasti. S pomoc� obr�zkó a videa porovnali shodn� a odliän� znaky stavby t�la (i vzhledem ke klimatickùm zm�n�m) jednotlivùch druhó pÞedchódcó �lov�ka, rozd�ly v krajin�, ve kter� ìili, zpósobu ìivota (stravov�n�, obydl�, pouì�van� n�stroje, vùtvarn� projevy). Zn�zornili migraci �lov�ka z Afriky na �zem� dalä�ch sv�tad�ló. Porovnali oblasti s nejstarä�m os�dlen�m (d�jepisn� atlasy) s oblastmi klimaticky vhodnùmi pro ìivot primitivn�ch zem�d�lcó (obecn� zem�-pisnù atlas), obecn� charakterizovali krajinu, ve kter� �lov�k-zem�d�lec ìil.


C�l: ë�k pop�äe vznik kultur a vysv�tl� vz�jemn� vztahy mezi nimi (vz�jemn� prol�n�n� a obohacov�n�, negativn� projevy), porovn� historickou a sou�asnou mapu dan�ho �zem�. Pracovn� potÞeby: n�st�nn� mapy jednotlivùch sv�tad�ló, mapy v r�mci programu ACTIVstudio, zem�pisnù i d�jepisnù atlas sv�ta, sn�mky oblast� s nejstarä�mi kulturami, �asov� osy starov�ku, �asov� a krajinn� osa, texty vypr�v�j�c� o ìivot� lid� starov�kùch civilizac� (Mezopot�mie, Egypt, Ûecko, Indie, ��na atd.) Ð uk�zky z dobov� i sou�asn� odborn� literatury.

Pouìit� metody: front�ln� vùuka, skupinov� pr�ce, samostatn� pr�ce s konzultacemi, pr�ce s PowerPointem, tvorba prezentace, sezn�men� tÞ�dy s vùsledky skupinov� pr�ce, pÞ�m� hodnocen� u�itelem a tÞ�dou, pr�ce s �asovou osou Ð zakreslen� oblast� s nejstarä�mi kulturami do krajinn� osy (klima a vegetace) a mapy sv�ta (lokalizace podle sv�tad�ló).

U�itel se ì�ky vymezili s pomoc� d�jepisn�ho atlasu oblasti s nejstarä�mi zem�d�lskùmi civilizacemi. Dan� lokality vyhledali v zem�pisn�m atlase (orientace podle Þek, pohoÞ�) a zakreslili do krajinn� osy a slep� mapy sv�ta. S pomoc� atlasu hledali, kter� pÞ�rodn� faktory byly rozhoduj�c� pro os�dlen� dan� oblasti. Ur�ili, kterù druh obìivy zde mohl


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

pÞevaìovat (socioekonomick� faktory). ë�ci se rozd�lili do skupin, kaìd� byla pÞid�lena jedna oblast, se kterou m�li ostatn� sezn�mit. Pr�ce byla rozd�lena do n�kolika ��st� Ð vymezen� oblast� na z�klad� pÞ�rodn�ch pom�ró, zpósobu obìivy (zem�d�lstv�, obchod, Þemesla), kultury (architektura, objevy, mùty), rozd�len� spole�nosti. ë�ci si pr�ci mezi sebou rozd�lili a u�itel hr�l roli konzultanta (kontrola informac� z internetu, poskytnut� doporu�en� literatury, upozorn�n� na nedostatky, n�vrh struktury pr�ce). òkol byl zpracov�n do podoby prezentace, na jej�ì pÞedveden� m�li ì�ci ur�enù limit (cca 20 minut). Tvórci prezentace odpov�dali na dotazy ostatn�ch ì�kó, pokud odpov�� neznali, mohli si ji pÞipravit na pÞ�ät� vyu�ovac� hodinu. Kaìdù vùstup zhodnotil u�itel i ì�ci (odborn� �roveË, pÞehlednost a srozumitelnost, jazykov� zpracov�n�, grafick� str�nka, zpósob vystupov�n� pÞed tÞ�dou).


C�l: ë�k pop�äe s�dla zem�d�lskùch st�tó, na pÞ�kladech zdóvodn� jejich um�st�n� v souvislosti s krajinou a pojmenuje obecn� z�kladn� geografick� znaky s�del, porovn� historickou a sou�asnou mapu dan�ho �zem�. Pracovn� potÞeby: n�st�nn� mapy jednotlivùch sv�tad�ló, mapy v r�mci programu ACTIVStudio, zem�pisnù i d�jepisnù atlas sv�ta, sn�mky oblast� s nejstarä�mi kultu-rami, �asov� osy starov�ku, �asov� a krajinn� osa, texty vypr�v�j�c� o ìivot� lid� sta-rov�kùch civilizac� (Mezopot�mie, Egypt, Ûecko, Indie, ��na atd.) Ð uk�zky z dobov� i odborn� literatury.

Pouìit� metody: front�ln� vùuka (vùvoj prvotn�ch s�del v m�sta a m�stsk� st�ty Ð roz-hoduj�c� faktor pÞ�rodn� pom�ry, kter� byly d�le ovlivËov�ny faktory socioekonomic-kùmi), pr�ce s pl�nem starov�kùch m�st (pÞedch�zel vùklad o vzniku map, m�Þ�tku, souÞadnicov�m syst�mu a vlastn� pr�ce s mapami, pl�ny).

ë�ci na z�klad� t�chto pl�nó vyb�rali podstatn� znaky m�st (hradby, trìiät�, chr�my, hospod�Þsk� budovy, kulturn� zaÞ�zen� atd.) a ur�ovali, kter� socioekonomick� fak-tory pÞevaìovaly (funkce obrann�, ekonomick� Ð trìn�, dopravn� Ð spr�vn�, n�boìen-sk�, kulturn�). Na z�klad� zobecn�n� geografickùch znakó s�del vytvoÞili pl�n sv�ho m�sta, vybrali vhodnou lokalitu podle pÞevaìuj�c� funkce m�sta a vytvoÞili pl�n nebo model sv�ho m�sta.


C�l: ë�k zachyt� na �asov� ose vùvoj krajinn� sf�ry a lidsk� spole�nosti a jejich vz�jemn� prol�n�n�, porovn� historickou a sou�asnou mapu dan�ho �zem�. Pracovn� potÞeby: pastelky, �tvrtky, nóìky, lepidlo, lepIc� p�ska, tuìky, kopie obr�zkó s�del (pódorysy), starov�kùch historickùch pam�tek, rostlin, ìivo�ichó a objevó (kolo, p�smo, grafick� projevy v matematice, zem�d�lsk� n�Þad� atd.), ACTIVStudio, MS PowerPoint, dataprojektor. Pouìit� metody: samostatn� vyhled�v�n� obr�zkó a informac�, tÞ�d�n� informac� (pr�ce s ACTIVstudiem nebo prohl�ìe�em obr�zkó), prezentace.

ë�ci vyhled�vali obr�zky pam�tek danùch lokalit v knih�ch a na internetu (i v r�mci vyu�ov�n� v laboratoÞi vùpo�etn� techniky), tÞ�dili informace o fl�Þe i faun� �zem� a objevech starov�kùch civilizac�. Obr�zky lepili do �asov� osy k jednotlivùm lokalit�m. Z�skan� a zpracovan� informace ì�ci prezentovali pÞed tÞ�dou.


C�l: ë�k �asov� zaÞad� z�moÞsk� objevy, uvede pÞ�klad nov� objeven�ho �zem�, vyjme-nuje vùznamn� moÞeplavce, vysv�tl� pÞ��iny a dósledky z�moÞskùch objevó. Pracovn� potÞeby: äkoln� atlas sv�ta, d�jepisnù atlas sv�ta (vznik novùch ekonomickùch center v Evrop�), uk�zky historickùch map a z�kladn� zpósoby zobrazov�n�, pÞ�ru�n� glo-busy (jeden do dvojice), historickù globus, ìivotopisy vùznamnùch cestovateló, uk�zky z cestopisó, obr�zky dopravn�ch prostÞedkó, objevó a vyn�lezó (astrolab, sextant, portul�nov� mapy, mapa hv�zdn� oblohy Ð orientace podle souhv�zd�), zaj�mavùch m�stn�ch objektó, rostlin a ìivo�ichó, texty o zpósobu ìivota domorodùch obyvatel.

Pouìit� metody: pr�ce ve dvojic�ch, skupinov� pr�ce, vyhled�v�n� informac� v prame-nech, pr�ce s mapou a �asovou osou.

ë�ci v d�jepisnùch atlasech, historickùch map�ch a cestopisech objevovali rozsah znalost� �lov�ka o sv�t� na pÞelomu 14. a 15. stolet� (b�l� m�sta na map�), ze stejnùch zdrojó �erpali informace o po��tc�ch objevnùch plaveb (kter� st�ty, kdy a pro�). Pr�ce prob�hala ve dvojic�ch i v�tä�ch skupin�ch (�innost s uk�zkami cestopisó). Na map� ì�ci ur�ovali moìn� sm�ry novùch cest po pevnin� i moÞi (pod�l pobÞeì�, vyuìit� moÞ-skùch proudó a v�tró) a porovn�vali sv� orienta�n� poznatky se znalostmi tehdejä�ch cestovateló. V knih�ch a na internetu vyhledali informace o vùznamnùch cestovatel�ch a tras�ch jejich cest (zdóraznili póvod cestovateló a ur�ili zemi, pro kterou pracovali). Popsali stÞetnut� domorod� civilizace s objeviteli a dósledky setk�n� pro Evropany i domorodce. Do �asov� osy zakreslili objeven� oblasti a jejich charakteristick� znaky (fauna, fl�ra, suroviny dov�ìen� do Evropy). Popsali vliv objevó na ob� civilizace (zm�na ìivotn�ho stylu). V z�v�ru ì�ci porovnali objevn� cesty na soudobùch map�ch se sou�asnùm zobrazen�m.

Sledov�n� konkr�tn� vùuky Ð z�znam z vyu�ovac�ch hodin

Vyu�ovac� hodina v sekund�

Vùuce pÞedm�tu Pozn�v�me sv�t a naäi republiku v sekund� pilotn�ho gymn�zia Rum-burk, jej�mì hlavn�m t�matem byla vùroba keramiky Ð prav�k�ho n�dob�, pÞedch�zela vyu�ovac� hodina, ve kter� ì�ci pracovali s d�jepisnou mapou prav�k�ho os�dlen�, obecn� zem�pisnou i slepou mapou �esk� republiky. ë�ci m�li za �kol vyhledat nejstarä� os�dlen� na �esk�m �zem�, n�sledn� m�li dan� �zem� lokalizovat na obecn� zem�pisn� map� �esk� republiky a pot� zan�st toto m�sto do sv� pracovn� mapy. Ve vyu�ovac� hodin�, kter� byla navät�vena, nejprve ì�ci sledovali na interaktivn� tabuli uk�zky prav�k� keramiky. N�sledn� obdrìeli äpejle a keramickou hl�nu, ze kter�


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

vytv�Þeli prav�k� n�dob�. Protoìe se jednalo o integrovanù vyu�ovac� pÞedm�t (zem�-pisu a d�jepisu), vedli vùuku dva pedagogov� (u�itel d�jepisu a u�itelka zem�pisu). ë�ci si tak �innostn� vyzkouäeli, jak� to bylo vytv�Þet n�dob� v prav�k� dob�.

Vùroba keramiky Ð prav�k�ho n�dob� Ð fotografie z vùuky

Vyu�ovac� hodina v prim�

Dalä� sledovan� vyu�ovac� hodina prob�hla v prim�. Vùuku vedl u�itel zem�pisu a sou�asn� se t�to vyu�ovac� hodiny z��astnili jeät� dva dalä� pedagogov�, a to u�itelka zem�pisu a u�itel d�jepisu. Vùuka prob�hala v u�ebn� s interaktivn� tabul�, �stÞedn�m t�matem bylo stÞ�d�n� dne a noci i ro�n�ch obdob�. D�ky interaktivn� tabuli mohli ì�ci sledovat rózn� demonstrativn� obr�zky a flash animace. Sou�asn� obdrìeli n�kolik pracovn�ch listó, do kterùch napÞ. zakreslovali polohu Slunce v dob� slunovrató a rovnodennost�. T�to vyu�ovac� hodin� pÞedch�zela vùuka o tvaru, velikosti a pohybu Zem�, pÞi kter� ì�ci mohli porovnat sou�asn� poznatky o postaven� Zem� ve vesm�ru s poznatky v dob�ch minulùch.

Vùuka s interaktivn� tabul� Ð stÞ�d�n� dne a noci a ro�n�ch obdob� Ð fotografie z vùuky

Reflexe sledovan�ho pÞ�kladu dobr� praxeV prób�hu äkoln�ho roku se podaÞilo naplnit väechny stanoven� c�le. ë�ci rozvinuli sv� pracovn� schopnosti pÞi Þeäen� d�l��ch �koló v r�mci individu�ln�ch aktivit (�asov� osa, sb�r informac� Ð encyklopedie, pr�ce s internetem) a tak� v pracovn�ch skupin�ch pÞi tvorb� a prezentaci zadanùch �koló. Nelze posoudit, zda jsou dosaìen� vùsledky z hlediska ro�n� praxe dlouhodob�. Nicm�n� z�skan� dovednosti a rozv�jen� kl��ov� kompetence vyuì�vaj� bùval� ì�ci primy �sp�än� v sekund�.

Shrnut� a zhodnocen� celkov� kvality pÞ�kladu dobr� praxeZaÞazen� vyu�ovac�ho pÞedm�tu Pozn�v�me sv�t a naäi republiku do áVP gymn�zia v Rumburku se osv�d�ilo. ò�innost takto postaven� vùuky spo��v� v �zk� spolupr�ci u�iteló a ì�kó, v pochopen� organiza�n�ch zm�n oproti klasick� vùuce. V �vodn� hodin� vyu�ovac�ho pÞedm�tu Pozn�v�me sv�t a naäi republiku byli ì�kóm pÞedstaveni väichni vyu�uj�c�, sd�len obsah dan�ho pÞedm�tu a ì�ci byli pÞedem upozorn�ni na to, ìe bude do hodin doch�zet v�ce vyu�uj�c�ch. Tento fakt zcela akceptovali, v sou�asn� dob� je n�vät�va n�kolika vyu�uj�c�ch, a to i ciz�ch, nepÞekvap�. Z po��tku m�li ì�ci pot�ìe se

zaÞazov�n�m do pracovn�ch skupin vzniklùch pomoc� nez�visl�ho vùb�ru (�ast� obm�na skupin) a s rovnom�rnou ��ast� kaìd�ho ì�ka na pr�ci ve skupin� (hodnocen� pomoc� bodó, kter� si ì�ci sami rozd�l� ve skupin� podle odveden� pr�ce). Sledov�n� naplËov�-n� c�ló pÞ�kladu dobr� praxe bude sou��st� evalua�n� pr�ce u�iteló v prób�hu dalä�ch let.

Budouc� perspektiva pÞ�klad dobr� praxeNejv�tä� n�klady vyìaduje zaÞ�zen� multimedi�ln� u�ebny s ACTIVStudiem (jednor�zov� investice), zbùvaj�c� ��st nesli na svùch bedrech vyu�uj�c� a ì�ci (nejedn� se o velk� ��stky Ð s vùjimkou odborn� literatury).

St�ìejn� pro tento vyu�ovac� pÞedm�t je jeho person�ln� obsazen�. Ot�zkou zóst�v�, zda by nebylo vhodn�jä�, aby tento pÞedm�t vyu�oval pedagog s aprobac� zem�pis Ð d�jepis �i v podob�, jak se to zat�m na äkole realizuje (u�itel zem�pisu a u�itel d�jepisu). V pÞ�pad� dvou vyu�uj�c�ch je totiì nutn�, aby byli schopni se vìdy oprostit od �zk�ho pohledu jednoho oboru, aby dok�zali rozumn� sn�ìit mnoìstv� informac� a d�t prostor vùuce ãvn�m�n�Ò, aby si naäli dost �asu na spole�nou pÞ�pravu.

Dalä� zdroje informac� k pÞ�kladu dobr� praxeMultimedi�ln� encyklopedie zem�pis, pÞ�loha �asopisu Po��ta� pro kaìd�ho. Vogel Burda Communications.

Encyklopedie vesm�ru, pÞ�loha �asopisu Jak na po��ta� �. 20/05.

Kronika �eskùch zem�. Anopress spol. s r. o., Fortuna Print spol. s r. o.

Dalä� informace ve stru�n� podob�, zejm�na souvisej�c� se äkoln�m vzd�l�vac�m pro-gramem, jsou uvedeny na webovùch str�nk�ch äkoly www.gymrumburk.cz.

Kontaktn� osoby Dagmar Fohlov� e-mail: [email protected]

Boris Stojan�ke-mail: [email protected]


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

UM�LECKç VøCHOVAákola: Gymn�zium, ChebRealiz�tor: Alexej Kokorev Konzultant VòP: Mark�ta Pastorov�

AnotacePojet� vzd�l�vac�ho obsahu oblasti Um�n� a kultura v RVP G umoìnilo nejen inovovat vùuku vùtvarn�ho a hudebn�ho oboru, ale dalo prostor i pro to, aby na �rovni äkoln�ch vzd�l�vac�ch programó vznikaly projekty (nebo dokonce vyu�ovac� pÞedm�ty) propojuj�c� rózn� um�leck� obory. Jednou z moìnost� takov�ho propojen� je vytvoÞen� samostatn�-ho vyu�ovac�ho pÞedm�tu zaloìen�ho na vlastn� tvorb� ì�kó. Pokud se tento pÞedm�t stane pÞedm�tem povinnùm, umoìn� to väem ì�kóm l�pe pochopit podstatu um�leck� tvorby. Je to zkuäenost, kter� je svùm zpósobem nenahraditeln�, neboé v sob� zahrnuje väechny etapy vzniku d�la, a to od póvodn�ho n�padu a hled�n� róznùch variant Þeäen�, pÞes vùb�r vhodnùch prostÞedkó ve vztahu k t�matu, aì po zpósob jeho prezentace.

Sledovanù pÞ�klad dobr� praxe seznamuje s vùsledky vlastn� tvorby ì�kó ve vyu�ovac�m pÞedm�tu Um�leck� vùchova. Prvn� ��st je v�nov�na vùstupóm z tvorby ì�kó z mezioboro-v�ho projektu, kterù vznikl spont�nn� na jejich pÞ�n� a byl prezentov�n na celoäkoln� akci na konci äkoln�ho roku. Druh� ��st pÞin�ä� uk�zky z pr�ce divadeln�ho souboru, kterù m� ve äkole n�kolikaletou tradici a jehoì �innost dala impuls pro vznik Um�leck� vùchovy jako povinn�ho vyu�ovac�ho pÞedm�tu. T�ìiät�m t�to ��sti je stru�nù popis a z�znam jiì realizovan�ho drama Jean-Paul Sartra S vylou�en�m veÞejnosti, u kter�ho se nejv�ce podaÞilo sladit hereckù potenci�l ì�kó s n�ro�nost� hry a jej�m filozofickùm obsahem.

Kontext Um�leck� vùchova je povinnù vyu�ovac� pÞedm�t, kterù je ur�en ì�kóm prvn�ho a druh�ho ro�n�ku �tyÞlet�ho cyklu. Vych�z� z tematickùch okruhó integruj�c�ho t�matu Um�leck� tvorba a komunikace a zahrnuje ��st vzd�l�vac�ho obsahu Vùtvarn�ho a Hu-debn�ho oboru. Realizac� vlastn�ch i spole�nùch projektó se ì�ci seznamuj� s principy um�leck� tvorby a z�sk�vaj� orientaci v d�jin�ch um�n� i v sou�asn� um�leck� tvorb�.

Vùchodiska Z�kladem pro nov� vznikaj�c� pÞedm�t Um�leck� vùchova se stalo studentsk� divadlo. V chebsk�m gymn�ziu udrìuje svoji tradici od roku 1994 a tvoÞ� jeden z hlavn�ch pil�Þó volno�asovùch aktivit gymn�zia sdruìenùch pod äkoln� ãClub SuäenkyÒ (www.gymcheb.cz/club.susenky). Za dobu sv� existence bylo kaìdù rok uvedeno aspoË jedno pÞedstaven�. ë�nrov� se tvorba pohybuje od performance aì po klasickù form�t kamen-n�ho divadla, a to v z�vislosti na moment�ln� situaci a hlavn� na hereck�m potenci�lu ì�kó. PÞi sv� pr�ci vych�z� studentsk� divadlo z pÞedpokladu, ìe m�-li n�co pÞin�st svùm tvórcóm, mus� se pÞizpósobit dramaturgie ì�kóm, nikoli ì�ci vùb�ru a charakteru her.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

C�le

a) na �rovni oboru

O�ek�van� vùstupy, spole�nù vzd�l�vac� obsah hudebn�ho a vùtvarn�ho oboru (integruj�c� t�ma oboró) RVP G. ë�k:

¥ v�dom� uplatËuje tvoÞivost pÞi vlastn�ch aktivit�ch a ch�pe ji jako z�kladn� faktor rozvoje sv� osobnosti, dok�ìe objasnit jej� vùznam v procesu um�leck� tvorby i v ìivot�,

¥ uv�domuje si vùznam osobn� zaloìenùch podn�tó na vznik estetick�ho proìitku,

¥ snaì� se odhalit vlastn� zkuäenosti s um�n�m, kter� s jeho vznikem souvisej�.

O�ek�van� vùstupy, Vùtvarnù obor, RVP G. ë�k:

¥ porovn�v� rózn� znakov� syst�my, napÞ. mluven�ho i psan�ho jazyka, hudby, dramatick�ho um�n�,

¥ nal�z�, vyb�r� a uplatËuje odpov�daj�c� prostÞedky pro uskute�Ëov�n� svùch projektó,

¥ vyuì�v� znalosti aktu�ln�ch zpósobó vyjadÞov�n� a technickùch moìnost� zvolen�ho m�dia,

¥ samostatn� experimentuje s róznùmi vizu�ln� obraznùmi prostÞedky, pÞi vlastn� tvorb� uplatËuje tak� um�leck� vyjadÞovac� prostÞedky sou�asn�ho vùtvarn�ho um�n�.

O�ek�van� vùstupy, Hudebn� obor, RVP G. ë�k:

¥ uv�domuje si rozd�lnost pÞ�stupó jednotlivùch lid� k hudb� a hudebn� tvorb�,

¥ vn�m� hudbu jako zpósob prezentace vlastn�ch idej� a n�zoró i idej�, pocitó a n�zoró ostatn�ch lid� na z�klad� toho je schopen se s hudbou ztotoìnit, �i ji odm�tnout.

O�ek�van� vùstupy, Dramatickù obor jako doplËuj�c� vzd�l�vac� obor, RVP G. ë�k:

¥ vytv�Þ� inscena�n� tvar za ��elem sd�len� t�matu prostÞedky verb�ln� a neverb�ln� komunikace v propojen� s dalä�mi vùrazovùmi prostÞedky (vùtvarnùmi a hudebn�mi),

¥ pracuje s nimi v rovin� jeviätn�ho znaku symbolu a metafory,

¥ pÞistupuje k dramatick�mu nebo liter�rn�mu textu jako k vùchodisku pro vlastn� inscena�n� tvorbu, nach�z� v n�m t�mata vhodn� pro zpracov�n� do dramatic-k�ho tvaru; rozliäuje druhy dramatickùch situac�, postav a konfliktó, postihuje tematickou strukturu d�la,

¥ angaìuje se pÞi tvorb� inscenace podle svùch schopnost� a z�jmó v n�kter� jej� sloìce (dramaturgie, reìie, sc�nografie, sc�nickù zvuk a hudba, hereck� tvorba) a sou�asn� pÞij�m� zodpov�dnost za inscenaci jako vùsledek procesu spole�n� tvorby,

¥ experimentuje s vùrazovùmi prostÞedky divadla a dalä�ch druhó dramatick�ho um�n� (videotvorba) pÞi realizaci vlastn�ch tvór��ch projektó.


Pozn.: ákola si na z�klad� kl��ovùch kompetenc� v RVP G vytvoÞila vlastn� d�l�� c�le aktivit, kter� vedou k rozv�jen� jednotlivùch KK


¥ rozliäuje jednotliv� znakov� syst�my a vol� vhodn� prostÞedky pro vyj�dÞen� vlastn�ch proìitkó, emoc�, pÞedstav i rozli�nùch jevó, procesó a vztahó.


¥ jazyk um�n� uì�v� jako specifickù a nezastupitelnù zpósob komunikace,

¥ uv�domuje si vliv novùch technologi� a novùch um�leckùch discipl�n na jej� prom�nu.


¥ pÞi vlastn� tvorb� hled� rózn� varianty pÞ�stupu k t�matu, zvaìuje vhodnost uplatn�nùch prostÞedkó a porovn�v� rózn� moìnosti uchopen� t�matu,

¥ uì�v�n� z�kladn�ch vùrazovùch prostÞedkó dramatick�ho um�n�, lidsk�ho hlasu a lidsk�ho t�la a lidsk�ho jedn�n� k vyjadÞov�n� jevó, vztahó, proìitkó, emoc�.


¥ vyuì�v�n� hern�ho jedn�n� a jeviätn�ho jedn�n� jako jejich pÞ�leìitosti k hled�n� a prov�Þov�n� zpósobó Þeäen� probl�mó a konfliktó a sd�lov�n� a ch�p�n� drama-tick�ho um�n� jako zobrazov�n� konfliktó a jejich Þeäen� v sou�asnosti i minulosti, v róznùch soci�ln�ch skupin�ch, etnik�ch a n�rodech.

c) na �rovni próÞezov�ho t�matu Medi�ln� vùchova


¥ rozezn�vat spole�enskou a estetickou hodnotu sd�len� v róznùch s�miotickùch k�dech,

¥ vn�mat ìivotn� styl jako vùraz vlastn� autenticity a odliäovat ho od spotÞebn�ch ìivotn�ch styló nab�zenùch masov� medi�ln� produkc�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Realizace

Tvór�� projektyFormu vùuky Um�leck� vùchovy si ì�ci mohou vybrat. Jednou z forem je projektov� vùuka, kdy se realizuj� individu�ln�, �i skupinov� tvór�� projekty.

ë�ci si zvol� t�ma, kterùm se cht�j� zabùvat. Vhodn� je, pokud t�ma pÞesahuje do róznùch um�leckùch oboró. O to v�ce je dóleìit� zv�ìit vhodnost vybranùch prostÞedkó. Za jejich volbu pÞeb�raj� zodpov�dnost ì�ci stejn� jako za prób�h a vùsledek projektu. Svoje n�pady, postupy pr�ce a vùstupy konzultuj� s u�itelem b�hem hodin, kter� jsou k tomu ur�eny. Snahou je, aby v projektech doch�zelo k propojen� jednotlivùch druhó um�n�, protoìe pr�v� na mezioborovùch vazb�ch je Um�leck� vùchova zaloìena.

Na pÞiloìen�m DVD najdete z�znam a dokumentaci tvór��ch projektó, jejichì vùsledky byly na z�v�r äkoln�ho roku prezentov�ny a kter� je moìn� z hlediska obsahu a c�ló Um�leck� vùchovy povaìovat za nejpÞ�nosn�jä�:

Virtu�ln� dom�cnost Ð dokumentace tvór��ho projektu

Videobodyart Ð dokumentace tvór��ho projektu

Sv�teln� instalace Ð dokumentace tvór��ho projektu

Z�znam z prezentace tvór��ch projektó

Divadeln� pÞedstaven� Ð sdruìen� TRYCHTøÛDruhou formou realizace pÞedm�tu Um�leck� vùchova je pÞ�prava a proveden� divadel-n�ho pÞedstaven�. ë�ci, kteÞ� si vol� tuto formu, se pÞid�vaj� ke skupin� t�ch, kteÞ� se studentsk�mu divadlu v�nuj� ve sv�m voln�m �ase a spole�n� s nimi tvoÞ� tùm.Na za��tku äkoln�ho roku ì�ci volili ze dvou inscenac�. Prvn� byla dramatizace knihy Lea Rostena Pan Kaplan m� tÞ�du r�d, druh� bylo zpracov�n� Tajn�ho den�ku Adriana Molea Sue Townsendov�. Po vz�jemn� dohod� ì�ci za�ali pracovat na sc�n�Þi hry Kaplan! Zas ten Kaplan!!. Podstatn� bylo, ìe se ì�ci sami pod�leli na vzniku sc�n�Þe, a tak pÞizpósobovali postavy sv�mu zpósobu vùpov�di, aniì by ale opom�jeli jejich póvodn� charaktery. Jako z�klad u Pana Kaplana byla pouìita rozhlasov� dramatizace hry, kter� se v prób�hu cel�ho tvór��ho procesu upravuje a rozäiÞuje o nov� sc�ny a postavy (byla vyuìita napÞ�klad pÞ�tomnost ì�kyn� hovoÞ�c� ma�arsky nebo vietnamsk�ho ì�ka).

Zkouäka pÞedstaven� Ð fotografie ze zkouäky pÞedstaven� Kaplan!

Zas ten Kaplan!!

Podrobn�jä� informace o patn�cti divadeln�ch hr�ch, kter� byly uvedeny v�ce neì pades�tkr�t, jsou dostupn� na webu TRYCHTøÛE www.gymcheb.cz/trychtyr. PÞipomeË-me dvakr�t realizovan� drama Jean-Paul Sartra S vylou�en�m veÞejnosti, u kter�ho se nejv�ce podaÞilo sladit hereckù potenci�l ì�kó s n�ro�nost� hry a jej�m filozofickùm ob-sahem. Sartrovo drama je naps�no na pódorysu antick� trag�die za pÞ�sn�ho dodrìen� jednoty m�sta, �asu a d�je. TÞi postavy jsou odsouzeny k v��n�mu zatracen� v existenci-

�ln�m pekle, kter� podle Sartra tvoÞ� klasicistn� zaÞ�zenù pokoj hotelov�ho typu, v n�mì nic nen� ponech�no n�hod� a väe, co se zde odehr�v�, m� n�jakù vùznam. Podstatou hry je pozn�n�, ìe ãpeklo jsou ti druz�Ò, tedy ìe �lov�k �lov�ku zpósobuje str�d�n�, utr-pen� a dokonce i smrt. Z takto koncipovan�ho pekla nen� �niku a jeho obyvatel�, a� se br�n� sebev�c, jsou nuceni v��n� opakovat stejn� chyby, dopouät�t se stejnùch omyló, kter� je vedou k nen�visti, dokonce i fyzick�mu n�sil� mezi nimi. Jsou spojeni ãnitkamiÒ osudu tak, ìe kdyì se jeden pohne, ãostatn� se mus� otÞ�stÒ.

Gener�ln� zkouäka Ð fotografie z gener�ln� zkouäky pÞedstaven� S vylou�en�m veÞejnosti v roce 2001, hra m�la obnovenou premi�ru v tomt�ì obsazen� v roce 2004

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit�Inspirac� jsou ì�ci sami. To je z�klad koncepce cel�ho pÞedm�tu. Na äkolu pÞich�zej� jiì s n�jakou zkuäenost� s um�n�m (Zá, um�leck� äkoly, aktivity v rodin�). Smyslem pr�ce v um�leck� vùchov� je na tyto aktivity nav�zat, rozv�jet je a integrovat. Dalä�mi inspira�-n�mi zdroji jsou podn�ty ze sou�asn�ho um�n�.

Reflexe pÞ�kladu dobr� praxeNov� pojet� pÞedm�tu Um�leck� vùchova otevÞelo äanci alternativ� ve vyu�ovac�m stereotypu. Zm�na struktury vyu�ov�n�, individu�ln� pÞ�stup, ale s n�m i zna�n� �asov� n�ro�nost dala vzniknout z�v�re�n�mu happeningu, kde ì�ci pÞedstavili svoji tvorbu. Ti, kteÞ� opravdu cht�li n�co nov�ho vytvoÞit, se mohli aktivn� pod�let na vzniku skupi-nov�ho d�la. Zpósob pr�ce d�v� ale tak� äanci t�m, kter� um�leck� pr�ce neoslovila, aby z n� neodch�zeli znechuceni vä�m, co souvis� s um�n�m. A� n�kdo móìe moìnou pasivitu vid�t jako z�por, n�kdy móìe bùt pro dobro v�ci.

Napln�n� c�ló na oborov� �rovni spo��v� v jiì samotn� realizaci tvór��ch z�m�ró ì�kó, a to jak prostÞednictv�m mezioborovùch t�mat a jejich prezentace, tak pÞi vlastn� pr�ci na divadeln�m pÞedstaven�.

Proces tvorby rozv�j� u ì�kó kreativitu, citlivost, kultivovanost a schopnosti vn�mat a pozn�vat sv�t skrze jazyk um�n�. Dóleìitou sou��st� reflexe je sledov�n� tvór�� pr�ce ì�kó ve väech jej�ch etap�ch (od prvotn�ho n�padu, pÞes hled�n� vhodn�ho t�matu a prostÞedkó aì k volb� zpósobu prezentace). Pro zp�tnou vazbu je vedle prób�hu a vùsledku vlastn� tvorby velmi dóleìit� i slovn� reflexe ì�kó.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxe

Sledovanù pÞ�klad dobr� praxe ov�Þil, ìe Um�leck� vùchova byla ve äkoln�m vzd�l�va-c�m programu Gymn�zia v Chebu vhodn� nastavena. T�m, ìe vyu�ovac� pÞedm�t tvór��m zpósobem vych�z� ze syst�mu, kterù je nastaven v RVP G, se zvyäuje äance na jeho dalä� rozv�jen�, a to jak po obsahov�, tak organiza�n� str�nce. Protoìe väak tvór�� aktivity vyìaduj� velk� osobn� nasazen� od vyu�uj�c�ch, budou vìdy vùsledky z�leìet na jejich ochot� a na odvaze a chuti hledat ãza pochoduÒ rózn� varianty Þeäen� a modi-fikovat �koly podle toho, jak se vyv�j� z�jem a zkuäenosti ì�kó.

Dalä� zdroje informac� k pÞ�kladu dobr� praxeDivadeln� sdruìen� TRYCHTøÛ Ð www.gymcheb.cz/trychtyr

Bradbury, R.: Maréansk� kronika Ð http://cs.wikipedia.org/wiki/Ray_Bradbury

ákoln� Club Suäenky Ð www.gymcheb.cz/club.susenky

Holandskù fotograf Anton Corbijn Ð www.corbijn.co.uk

Koncertn� projekce Antona Corbijna:

http://www.youtube.com/watch?v=Wr-jhjnbWW4

http://www.youtube.com/watch?v=D0-k6eOALGA

Sv�teln� instalace Ð http://www.glassrevue.com/news.asp?nid=2783&cid=4

Dramatickù obor jako doplËuj�c� vzd�l�vac� obor Ð http://www.vuppraha.cz/clanek/225

Mackov�, S.: Dramatick� vùchova JAMU, divadeln� fakulta, Brno 2004

Provazn�k, J.: Pod�l dramatick� vùchovy na utv�Þen� a rozv�jen� kl��ovùch kompetenc� http://www.rvp.cz/clanek/407

Um�leck� tvorba a komunikace ve vzd�l�vac� oblasti Um�n� a kultura (kol. autoró) Ð http://www.rvp.cz/clanek/330/593

Dramatick� vùchova Ð http://www.drama.cz/

Kontaktn� osobaAlexej Kokoreve-mail: [email protected]

ESTETICKç VøCHOVAákola: Gymn�zium Jana Keplera, PrahaRealiz�tor: Zuzana Proksov�Konzultant VòP: Mark�ta Pastorov�

AnotaceEstetick� vùchova vyu�ovan� v gymn�ziu Jana Keplera v Praze je syntetizuj�c�m vyu�o-vac�m pÞedm�tem vych�zej�c�m z obsahu Hudebn�ho a Vùtvarn�ho oboru vzd�l�vac� oblasti Um�n� a kultura podle RVP G. Jeho c�lem je jednak pÞedstavit novùm ì�kóm Hudebn� a Vùtvarnù obor, a umoìnit jim tak snazä� orientaci pÞi volb� vùtvarn� nebo hudebn� vùchovy pro dalä� studium, ale i uk�zat pÞesahy a souvislosti t�chto oboró a pÞibl�ìit jim oblast Um�n� a kultura jako celek. PÞ�klad dobr� praxe sleduje pÞedm�t Estetick� vùchova z pohledu vùtvarn�ho oboru. PÞedstavuje koncepci vybranùch spo-le�nùch teoretickùch hodin a realizaci na n� navazuj�c�ch vùtvarnùch lekc�.

Lekce, kter� jsou dokumentov�ny, se snaì� uk�zat rózn� pÞ�stupy k vùtvarn� vùchov� a pÞedstavit tak ä�Þi tohoto oboru novùm ì�kóm. Podrobn� jsou zpracov�ny �tyÞi vyu�ovac� celky uskute�n�n� v r�mci tvór��ch d�len Vùtvarn�ho oboru a dv� spole�n� teoretick� hodiny Ð �vodn� lekce motiva�n�, kter� se mimo jin� zabùv� problemati-kou vn�m�n�, a n�vät�va sb�rky 19. stol. v N�rodn� galerii, jej�ì program byl vytvoÞen v r�mci mezioborov� spolupr�ce mezi Estetickou vùchovou a �eskùm jazykem.

V lekci Krajina bezprostÞedn� navazuj�c� na �vodn� motiva�n� hodinu, kter� je inspiro-van� mimoevropskùm um�n�m, je Þeäena problematika pÞedstavivosti, vizu�ln� pam�-ti a moìnosti zachycen� a pÞed�n� pÞedstavy pomoc� vizu�ln� obraznùch prostÞedkó. Lekce Komiks ukazuje posuny vùznamó v z�vislosti na kontextech a seznamuje ì�ky s ikonografi� a probl�my interpretace vizu�ln� obrazn�ho vyj�dÞen�. Lekce Kr�lovstv� ukazuje artefiletickù pÞ�stup k vùtvarn� vùchov�, pomoc� skupinov� �innosti a indivi-du�ln� interpretace ukazuje moìnost psychologickùch a soci�ln�ch obsahó vùtvarn� pr�ce. Vyu�ovac� celek Obraz Ð Hudba, Hudba Ð Obraz, kterù prob�hal jak ve vùtvarn�, tak v hudebn� ��sti Estetick� vùchovy, seznamuje ì�ky se synestesi� a s moìnostmi vz�jemn�ho inspira�n�ho ovlivËov�n� obou oboró.

KontextGymn�zium Jana Keplera v Praze je äkolou s osmiletùm a �tyÞletùm cyklem studia. Vùuka pÞedm�tó ze vzd�l�vac� oblasti Um�n� a kultura m� ve äkole tradici v podob� Vùtvarn�, Hudebn� i nepovinn� Dramatick� vùchovy, ale tak� jako obsah mnoha volitelnùch semin�Þó pro ì�ky vyää�ch ro�n�kó gymn�zia. Vùtvarn� a Hudebn� vùchova jsou pÞedm�ty maturitn�. A�koli c�lem Vùtvarn� ani Hudebn� vùchovy nen� prim�rn� pÞipravit ì�ky k pÞij�mac�m talentovùm zkouäk�m na um�leck� vysok� äkoly dan�ho zam�Þen�, kaìdoro�n� jsou naäi absolventi na tyto äkoly pÞij�m�ni.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Dobr� dopravn� dostupnost d�v� moìnost v r�mci Estetick� vùchovy navät�vovat vùsta-vy a koncerty. Mimo n�vät�v vedenùch a pÞipravovanùch pedagogy äkoly jsou vyuì�v�ny vzd�l�vac� programy ur�en� äkol�m, napÞ. programy N�rodn� galerie nebo dopoledn� gener�ln� zkouäky orchestró v Rudolfinu.

Vùuka v gymn�ziu se nesoustÞe�uje pouze na obsah jednotlivùch vzd�l�vac�ch oblast�, ale klade velkù dóraz na osobnostn�-soci�ln� rozvoj. ë�ci maj� moìnost se mimo vyu�ov�n� setk�vat na mnoha mimoäkoln�ch akc�ch (jmenujme napÞ.: kurzy Go, spor-tovn�, jazykovù, estetickù kurz, exkurze, Symposion, Kepler na To�n�ku). Individu�ln� z�jmy a preference jednotlivùch ì�ci zohledËuje äirok� nab�dka volitelnùch pÞedm�tó (semin�Þó) na vyää�m stupni gymn�zia. Mimo to maj� ì�ci moìnost navät�vovat Þadu nepovinnùch pÞedm�tó (jako napÞ. dramatick� vùchova, sbor, orchestr, sportovn� hry).

Estetick� vùchova je zaÞazena v prvn�m pololet� prvn�ho ro�n�ku �tyÞlet�ho cyklu studia a je dotov�na dv�ma hodinami tùdn�. Tento pÞedm�t je povinnù v pln�m rozsahu pro väechny ì�ky. Vzd�l�vac� obsah je vnitÞn� �len�n do dvou z�kladn�ch okruhó, hudebn�ho a vùtvarn�ho, kter� jsou realizov�ny z��sti odd�len�, z��sti jsou poj�m�ny synteticky. Odd�len� hodiny umoìËuj� pÞedevä�m pÞedstaven� jednotlivùch oboró pro-stÞednictv�m hudebn� a vùtvarn� tvorby, nav�c maj� vùhodu individu�ln�jä�ho pÞ�stupu pÞi pr�ci s menä�m po�tem ì�kó.

Vùuka ve spole�nùch hodin�ch je zam�Þena na teoretick� a motiva�n� lekce, pÞi kterùch jsou pÞ�tomni vyu�uj�c� obou oboró. ZaÞazov�ny jsou rovn�ì n�vät�vy koncertó a galeri�. PÞedstavit pÞesahy a inspira�n� propojenost hudby a vùtvarn�ho um�n� se daÞ� mimo jin� i t�m, ìe se na vùuce pod�lej� dva u�itel�, jeden za Hudebn� a druhù za Vùtvarnù obor.Vùuka prob�h� ve specializovanùch u�ebn�ch vùtvarn� a hudebn� vùchovy, kter� jsou v bezprostÞedn� bl�zkosti. D�ky tomu i d�ky vhodn� nastaven�mu rozvrhu, kdy hudebn� a vùtvarn� ��st prob�haj� paraleln�, je moìn� dynamicky m�nit organizaci vùuky podle aktu�ln�ch potÞeb.

Vùhodn� je vyuìit� delä�ch �asovùch celkó pro projekty v jednotlivùch ��stech pÞedm�-tu, nebo pro spole�n� lekce odehr�vaj�c� se mimo prostor tÞ�d. Synteticky poj�man� spole�n� lekce mohou prob�hat i ve v�tä� z u�eben, nebo v jin�m prostoru (napÞ. v exteri�ru, nebo v n�kter� z u�eben vybaven� dataprojektorem a dalä�m technickùm z�zem�m) za ��asti cel� tÞ�dy a vyu�uj�c�ch obou oboró. Vùhodou jin�ho neì äkoln�-ho prostÞed� je zm�na stereotypó, moìnost inspirovat a aktivizovat ì�ky a ãnaruäitÒ standardn� prób�h vùuky. Nevùhodou je n�ro�n�jä� organizace takto pojat� vyu�ovac� jednotky. Samostatn� lekce vùtvarn�ho a hudebn�ho okruhu prob�haj�, podle situace, s polovinou ì�kó bu� jednu, nebo dv� vyu�ovac� hodiny.

Vùchodiska Myälenka estetick� vùchovy, kter� uv�d� do souvislost� Hudebn� a Vùtvarnù obor, existuje v gymn�ziu jiì n�kolik let. PotÞeba tohoto pÞedm�tu vznikla pÞedevä�m d�ky nutnosti volit mezi Vùtvarnou a Hudebn� vùchovou ve studiu �tyÞlet�ho gymn�zia. Aby tato volba byla u ì�kó rozmyälen� a podloìen� zkuäenost�, uk�zalo se jako ��eln� b�hem 1. pololet� pÞedstavit oba obory. K probl�móm doch�zelo d�ky t�ìko pÞedv�-dateln�mu a nerovnom�rn�mu rozvrstven� ì�kó podle preference vùtvarn� a hudebn� vùchovy, ta byla ��ste�n� zaloìena na osobn�m z�jmu, velkou roli ale hr�ly i zkuäenosti

s jednotlivùmi pÞedm�ty ze z�kladn� äkoly. PÞed zaveden�m äkoln�ho vzd�l�vac�ho programu se testovalo n�kolik pÞ�stupó Ð od volby vùchovy jiì v pÞihl�äce ke studiu aì po paraleln� vùuku obou vùchov (pojatùch podobn� jako sou�asn� estetika) s menä� hodinovou dotac� v prób�hu väech ro�n�kó vyää�ho gymn�zia. Vùuka Estetick� vùchovy na äkole neza�ala aì nyn�, aväak realizace äkoln�ho vzd�l�vac�ho programu umoìnila vyu�ovac� pÞedm�t vyprofilovat a syst�mov� zakotvit.

Póvodn� obsah pÞedm�tu ��ste�n� vych�zel z 2. d�lu Estetick� vùchovy pro stÞedn� äkoly Jaroslava Bl�hy. Tato u�ebnice je tak� inspirac� pro spole�n� syntetizuj�c� lekce. Pom�h� nal�zt sty�n� body mezi Hudebn�m a Vùtvarnùm oborem, zejm�na v kontextu jejich historick�ho vùvoje a prom�n, a otev�r� problematiku pÞesahó obou oboró, kter� jsou jedn�m z kl��ovùch t�mat estetick� vùchovy na naä� äkole.

Do zna�n� m�ry z�vis� obsah vùuky na osobnostech pedagogó a na jejich pojet� a pÞ�stupu k vzd�l�vac�mu oboru. Dóleìit� je jejich vz�jemn� komunikace pÞi pom�rn� n�ro�n� pÞ�prav� na spole�n� hodiny. Vedle probl�mu naj�t spole�nù �as a prostor pro domluvu je nutno se zorientovat ve druh�m oboru. Maj�-li vyu�uj�c� pÞedat ì�kóm alespoË ��ste�n� sjednocenù ãobrazÒ, je tÞeba nal�zt spole�nù slovn�k (v tomto bod� je velmi uìite�n� zm�n�n� publikace dr. Bl�hy). Ve spole�nùch hodin�ch je mimo pÞesahó a spole�nùch t�mat (napÞ. percepce, um�n� jako zpósob sebevyj�dÞen�, tvorba a jej� zdroje) zaj�mav� i pÞ�nosn� prezentovat tak� neshody a nejednozna�n� stanoviska oboró (napÞ. rozd�lnù vùznam historickùch obdob� pro vùvoj hudby a vùtvarn�ho um�n�, nebo problematiky rol� autor Ð interpret Ð recipient).

C�leZ�kladn�m c�lem Estetick� vùchovy je v prób�hu prvn�ho pololet� prvn�ho ro�n�ku pÞed-stavit ì�kóm hudebn� a vùtvarnou vùchovu, mezi nimiì si mohou volit. Aby tato volba byla promyälen� a zaloìen� na aktu�ln�ch podm�nk�ch (nejen na vzpom�nk�ch na jed-notliv� pÞedm�ty ze Zá), snaì� se Estetick� vùchova uk�zat nejrózn�jä� polohy obou vùchov. K rozhodnut� pom�h� i pÞedstaven� jednotlivùch vyu�uj�c�ch a jejich pojet� vùuky.

Druhùm, nem�n� dóleìitùm, c�lem je uk�zat ì�kóm pÞesahy mezi Vùtvarnùm a Hudeb-n�m oborem. Estetick� vùchova se snaì� pÞedstavit n�kter� kulturn� fenom�ny z pohle-dó dvou oboró, uk�zat moìnosti vz�jemn� inspirace, pojmenovat rozd�ln� pÞ�stupy, umoìnit ì�kóm realizovat se a vyj�dÞit se pomoc� róznùch prostÞedkó, otevÞ�t moìnost syntetick�ho pohledu na kulturn� artefakty, jejich vùznam a znakovù syst�m.


O�ek�van� vùstupy, spole�nù vzd�l�vac� obsah Hudebn�ho a Vùtvarn�ho oboru (inte-gruj�c� t�ma oboró), RVP G. ë�k:

¥ uv�domuje si vùznam osobn� zaloìenùch podn�tó na vznik estetick�ho proìitku,

¥ snaì� se odhalit vlastn� zkuäenosti i zkuäenosti s um�n�m, kter� s jeho vznikem souvisej�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

O�ek�van� vùstupy, Vùtvarnù obor, RVP G. ë�k:

¥ porovn�v� rózn� znakov� syst�my, napÞ. mluven�ho i psan�ho jazyka, hudby, dramatick�ho um�n�,

¥ pÞi vlastn� tvorb� uplatËuje osobn� proìitky, zkuäenosti a znalosti, rozpozn� jejich vliv a individu�ln� pÞ�nos pro tvorbu, interpretaci a pÞijet� vizu�ln� obraznùch vyj�dÞen�,

¥ charakterizuje obsahov� souvislosti vlastn�ch vizu�ln� obraznùch vyj�dÞen� a konkr�tn�ch um�leckùch d�l porovn�v� vùb�r a zpósob uìit� prostÞedkó.


Pozn.: ákola si na z�klad� kl��ovùch kompetenc� v RVP G vytvoÞila vlastn� d�l�� c�le aktivit, kter� vedou k rozv�jen� jednotlivùch KK.


¥ rozliäuje jednotliv� znakov� syst�my a vol� vhodn� prostÞedky pro vyj�dÞen� vlastn�ch proìitkó, emoc�, pÞedstav i rozli�nùch jevó, procesó a vztahó.


¥ jazyk um�n� uì�v� jako specifickù a nezastupitelnù zpósob komunikace. C�le v oblasti kompetence k Þeäen� probl�mó. ë�k:

¥ pÞi vlastn� tvorb� hled� rózn� varianty pÞ�stupu k t�matu, zvaìuje vhodnost uplatn�nùch prostÞedkó a porovn�v� rózn� moìnosti uchopen� t�matu.



¥ uv�domit si a respektovat pÞirozenost a hodnotu rozmanitosti projevó ìivota, kultury a kaìd�ho jednotliv�ho �lov�ka.

Realizace Ð postup a metodyJedn�m z c�ló Estetick� vùchovy je pÞedstavit ì�kóm nejrózn�jä� moìn� pohledy na vù-tvarnou vùchovu. Vybran� lekce, vych�zej�c� z obsahu Vùtvarn�ho oboru se snaì� uk�zat rózn� cesty, jimiì je moìno v n�sleduj�c�ch ro�n�c�ch ve Vùtvarn� vùchov� j�t.

Krajina Ð obsah a dokumentace lekce Hudba Ð obraz Ð obsah a dokumentace lekce Komiks (narativita a vizu�ln� obrazn� vyj�dÞen�) Ð obsah a dokumentace lekce Kr�lovstv� Ð obsah a dokumentace lekce

Materi�ln� podm�nky pro realizaci Vùtvarn�ho oboru, a tedy i lekc� Estetick� vùchovy, nejsou ide�ln�. ákola neposkytuje prakticky ì�dnù materi�l, ì�ci si väe poÞizuj� sami, coì je finan�n� n�ro�n�. Polovina ì�kó navät�vuj�c�ch Estetickou vùchovu bude po pól roce pokra�ovat v Hudebn� vùchov�, a proto se snaì�me spokojit s materi�lem, kterù je b�ìn� dostupnù v dom�cnostech a nen� pÞ�liä n�kladnù. Je ponech�na moìnost volit takov� prostÞedky, kter� ì�ci bu� preferuj�, nebo zkr�tka vlastn�.

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit�Estetick� vùchova prob�h� ve specializovanùch u�ebn�ch vùtvarn� a hudebn� vùchovy. V r�mci jej� vùuky je tedy moìn� vyuì�vat vybaven� obou t�chto u�eben. Jednu skupinu vybaven� tvoÞ� elektronick� pÞ�stroje Ð hudebn� pÞehr�va�e, velkoploän� televize pro prom�t�n� obrazó, äkoln� wi-fi s�é umoìËuj�c� online vyhled�v�n� informac�. K dispozici je rovn�ì pÞ�ru�n� knihovna s um�lecko-historickùmi knihami, hudebn� n�stroje apod. Vùhodou je, ìe u�ebny jsou vedle sebe, a pÞitom jsou odd�leny od zbytku äkoly, takìe n�kdy hlu�n�jä� vùuka nenaruäuje pr�ci v ostatn�ch ��stech äkoly.

Prostory u�eben Ð fotografie u�eben a prostoru pÞed u�ebnami

Pro potÞeby vùuky Estetick� vùchovy je moìn� vyuì�vat i dalä� specializovan� u�ebny, jako napÞ. aulu s jeviät�m a hlediät�m, s dataprojektorem pro prezentaci vùstupó projektó. Rovn�ì pak po��ta�ovou u�ebnu pro individu�ln� vyhled�v�n� informac�. Dalä� pomócky, zejm�na pro vùtvarnou �innost, si ì�ci nos� sami, vùhodou je, ìe obsah lekc� je postaven tak, ìe si prostÞedky, se kterùmi cht�j� pracovat, mohou volit sami, a proto vysta�� asto s t�m, co jiì maj�. Ur�itùm probl�mem je pro takto koncipovanù pÞedm�t li-teratura. Teoretick� vùchodiska lze hledat v Estetick� vùchov� od J. Bl�hy, dalä� inspiraci si pak vyu�uj�c� mus� pÞev�ìn� vyhled�vat.

Reflexe pÞ�kladu dobr� praxeJedn�m z c�ló Estetick� vùchovy je pomoci ì�kóm pÞi volb� Vùtvarn� nebo Hudebn� vù-chovy pro dalä� roky studia na gymn�ziu. Obecn� bùv� probl�m s pÞevahou ì�kó, kteÞ� si vol� Vùtvarnou vùchovu. Tento ãpÞevisÒ se nepodaÞilo �pln� odbourat ani zaveden�m Estetick� vùchovy, pÞesto po pól roce jej� vùuky se podaÞilo ì�ky bez v�tä�ch probl�mó rozd�lit na dv� po�tem odpov�daj�c� skupiny a nemusely bùt pouìity do zna�n� m�ry nepÞ�jemn� a n�kdy aì ãabsurdn� proceduryÒ, jako napÞ. losov�n�.

V pÞ�loze jsou vedeny vùsledky dotazn�kov�ho äetÞen�, kter�ho se v lednu 2007 z��ast-nilo 73 ì�kó ze tÞ� prvn�ch ro�n�kó.

Vùsledky dotazn�ku Ð zpracov�n� vùsledkó evalua�n�ho dotazn�ku

Pólro�n� �asov� dotace, kter� je Estetick� vùchov� poskytnuta, je dostate�n� pro napl-


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

n�n� c�ló, kter� si danù pÞedm�t vyty�uje. Jako dóleìit� se ukazuje potÞeba vùuky tohoto pÞedm�tu v bloc�ch ãproti sob�Ò, kdy je cel� tÞ�da a oba vyu�uj�c� ve stejnù �as na stej-n�m m�st�, a mohou se tak vz�jemn� doplËovat a m�nit podle obsahov� a organiza�n� strukturu hodiny (hodiny spole�n�, odd�len�, s jedn�m nebo dv�ma vyu�uj�c�mi apod.).

Po ro�n� vùuce v r�mci pilotovan�ho ov�Þov�n� áVP nen� tÞeba m�nit form�ln� podobu tohoto pÞedm�tu. Vzd�l�vac� obsah umoìËuje variabilitu vùuky. Velmi z�leì� na vyu�u-j�c�ch obou vzd�l�vac�ch oboró a na jejich pojet�. I odliän� pojet� mohou bùt pÞ�nosn�, pokud se vyu�uj�c� dohodnou na tom, ìe budou respektovat smysl pÞedm�tu: pÞedsta-vit um�leck� obory a pÞ�stupy pedagogó.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxePÞi opakov�n� tohoto vzd�l�vac�ho celku je potÞeba znovu a znovu hledat a upravovat m�ru a podobu mezipÞedm�tovùch vztahó a vlastn�ch vzd�l�vac�ch obsahó v z�vislosti na jednotlivùch u�itel�ch, aktu�ln�ch moìnostech a inspiraci v dan�m roce i na ì�c�ch. Je dobÞe, ìe si esteticko-vùchovnù pÞedm�t zachov�v� svou variabilitu a mnohotv�rnost, je mnoho cest, jimiì se lze k vyty�enùm c�lóm a kompetenc�m dobrat a jejich nov� hled�-n� a objevov�n� ve spolupr�ci s kolegy je sice �asov� n�ro�n�, ale pro ì�ky pÞ�nosn�.

Hudebn� a Vùtvarn� vùchova jsou pÞedm�ty, pÞes väechny rozd�ly, pom�rn� bl�zk�, patÞ� do vzd�l�vac� oblasti Um�n� a kultura a jejich propojen� je tedy logick�. Je-li jed-n�m z c�ló sou�asn� kurikul�rn� reformy zamezit poznatkov� roztÞ�ät�nosti a integrovat jednotliv� pÞedm�ty do smysluplnùch celkó, lze to v tomto pÞ�pad� pom�rn� dobÞe. Dal-ä� spolupr�ce Estetick� vùchovy se nej�ast�ji obrac� k �esk�mu jazyku, jin� mezipÞed-m�tov� vztahy a inspiraci lze hledat ve vùchov� dramatick�.

Dalä� zdroje informac� k pÞ�kladu dobr� praxeBLçHA, J.: Estetick� vùchova pro stÞedn� äkoly, d�l 2. Praha, 2001.BLçHA, J.: Struktura vùtvarn�ho a hudebn�ho d�la. Rukopis diserta�n� pr�ce na PedF UK. 2006.FULKOVç, M. a kol.: U�ebnice vùtvarn� vùchovy pro 8. a 9. ro�. Zá a v�celet� gymn�zia. Praha: Fortuna, 1997.FULKOVç, M.: Heterofonie diskursó sou�asn� vùtvarn� vùchovy. In Slav�k, (ed.) Multidis-ciplin�rn� komunikace Ð probl�m a princip väeobecn�ho vzd�l�v�n�. Universita Karlova v Praze, Pedagogick� fakulta, 2005.ZUSKA, V.: Estetika. òvod do sou�asnosti tradi�n� discipl�ny. Praha: Triton, 2001. ISBN: 80Ð7254-194Ð3.Krom� uveden� literatury byly pro pojet� Estetick� vùchovy kl��ov� n�vät�vy pÞen�äek na PedF UK, zejm�na pak Didaktika Vùtvarn� vùchovy s Dr. Mari� Fulkovou a Hudba, Literatura, Vùtvarn� um�n� s Dr. Jaroslavem Bl�hou.

Kontaktn� osobaZuzana Proksov� e-mail: [email protected]

T�LESNç VøCHOVA V MATURITNêM RO�NêKUákola: Gymn�zium F. X. áaldy, Liberec Realiz�tor: Leoä PelcKonzultant VòP: Vladim�r Lacina

AnotaceProjekt je zam�Þen na rozä�Þen� v�domost� a dovednost� z�skanùch b�hem pÞedchoz�ho studia TV a jejich vyuìit� v novùch vybranùch aktivit�ch i sportech. Moìnost� vùb�ru pohybovùch �innost� chce projekt zvùäit z�jem ì�kó o vybranou aktivitu a pÞisp�t k aktivn�jä� ��asti v hodin�ch TV. Projekt d�le umoìn� ì�kóm poznat prostÞed� jinùch m�stskùch sportoviäé a vzbud� v nich dlouhodob�jä� z�jem o vybranù sport. T�m, ìe se ze väech maturitn�ch ro�n�kó vytv�Þej� nov� skupiny, doch�z� k zaj�mavùm modelóm spolupr�ce a pozn�v�n� mezi ì�ky róznùch tÞ�d, ale tak� ke spolupr�ci, ohleduplnosti a toleranci mezi chlapci a d�v�aty v jedn� z�jmov� skupin�.

KontextLibereck� gymn�zium patÞ� mezi velk� äkoly sv�ho druhu se 4 tÞ�dami v kaìd�m ro�n�ku Ð s osmi tÞ�dami osmilet�ho a �tyÞlet�ho studia a se äesti tÞ�dami äestilet�ho studia, kter� je zam�Þeno na n�meckù jazyk. N�ro�n� studium sp�äe humanitn�ho sm�ru zpósobuje, ìe do t�to äkoly nepÞich�z� mnoho ì�kó, kteÞ� by aktivn� provozovali n�jakù sport. Budova äkoly leì� na okraji Liberce, coì je ��ste�n� limituj�c� pÞi n�vät�v�ch jinùch sportoviäé. Ke sportóm byly vyuìity ob� t�locvi�ny, kterùmi äkola disponuje, v jarn�ch m�s�c�ch tak� venkovn� are�l. C�lovou skupinou pÞ�kladu dobr� praxe je posledn� ro�n�k studia, protoìe teprve zde jsou ì�ci schopni vyuì�t z�skan� dovednosti, v�domosti a n�vyky z pÞedchoz�ho studia.

VùchodiskaJiì dlouhou dobu se u�itel� libereck�ho gymn�zia zamùäleli nad t�m, jak zkvalitnit vùuku t�lesn� vùchovy, zvl�ät� s ohledem na skute�nost, ìe v z�v�re�nùch ro�n�c�ch ochaboval z�jem o pohyb, zejm�na u d�vek, a velmi se diferencovala obliba jednotli-vùch sportó uvnitÞ maturitn�ch tÞ�d. álo tedy o to nal�zt takovù zpósob vùuky t�lesn� vùchovy, kterù by byl atraktivn� a motivuj�c� pro väechny, tedy i pro ì�ky, kteÞ� jsou z hlediska tohoto vyu�ovac�ho pÞedm�tu probl�mov�. Uskute�n�n� projektu nahr�la i skute�nost, ìe v posledn�ch ro�n�c�ch jsou ì�ci pÞi hodin�ch schopni i ochotni spo-lupracovat s vyu�uj�c�m, pod�let se na tvorb� programu jednotlivùch lekc�, rozhodovat i organizovat utk�n�, samostatn� si pÞipravit a v�st n�kter� hodiny.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Ve tÞet�m ro�n�ku prob�hla anketa, kter� zjiäéovala, o jak� sporty maj� ì�ci z�jem. Na z�-klad� toho byl stanoven kone�nù seznam sportó. Kaìdù ì�k si z tohoto seznamu vybral tÞi sporty, kter� ho nejv�ce zaj�maly nebo ve kterùch se cht�l d�le zdokonalit. Takto organizovanù vùb�r je z hlediska dalä�ho zajiät�n� sportoviäé i z�jmu ì�kó optim�ln�. Pro realizaci projektu je velmi dóleìit� spolupr�ce s veden�m äkoly, kter� mus� pÞipravit podm�nky Ð zejm�na rozvrhov�. Kaìdù u�itel t�lesn� vùchovy si pro ãsvójÒ sport musel zajistit podm�nky k jeho realizaci, zvl�ät� u t�ch, kter� jsou moìn� jen mimo äkolu.

Projekt se v prób�hu pÞ�pravy i realizace setk�val s n�kterùmi omezen�mi, kter� se musela Þeäit aktu�ln�. Byla to napÞ. odst�vka baz�nu, zastaven� provozu horolezeck� st�ny, nemoc cvi�itelky nebo zdraìen� sluìeb na squashi a spinningu. Celù projekt je organiza�n� pÞipravov�n jiì posledn� dva m�s�ce pÞedchoz�ho roku, aby ì�k v�d�l, jak� tÞi aktivity ho �ekaj�, a m�l �as na rozhodnut�.

C�le


Hlavn�m c�lem, kterù vedl ke zm�n� organizace a obsahu vyu�ovac�ho pÞedm�tu TV, bylo zvùäit atraktivitu, pestrost a individu�ln� pÞ�stup k ì�kóm. D�le bylo snahou zm�nit sou�asnou vùkonnostn� orientovanou TV a pÞibl�ìit ji v�ce ke kondi�n�mu, rekrea�n�mu a ãproìitkov�muÒ pojet�, v�ce respektovat z�jmy ì�kó a odliän� potÞeby d�v�at a chlapcó. Z�m�rem bylo pÞibl�ìit ì�kóm n�kter� dynamick�, nov� se rozv�jej�c� sporty, na kter� na äkole nebyl �as ani podm�nky (squash, spining, horolezeck� st�na, stoln� tenis, power joga, trampol�ny apod.) a t�m dos�hnout toho, aby ì�ci po absolvov�n� äkoly z�skali celo-ìivotn� vztah k pohybovùm aktivit�m nebo alespoË k jednomu vybran�mu sportu.

b) na �rovni vùchovnùch a vzd�l�vac�ch strategi� v áVP

Pozn.: U�itel� si stanovili c�le tak� pro svou pr�ci, op�rali se v tomto pÞ�pad� o vùchovn� a vzd�l�vac� strategie pÞedm�tu v áVP.

C�le v oblasti kompetence k u�en�:

¥ u�itel� vedou ì�ky k z�sk�v�n� poznatkó o t�lesn� fyziologii na z�klad� ov�Þov�n� ��innùch kondi�n�ch programó pro rozvoj zdravotn� orientovan� zdatnosti (ì�ci se aktivn� zapojuj� do organizace jednotlivùch sportó, spolurozhoduj� osvojen� hry).

C�le v oblasti kompetence k Þeäen� probl�mó:

¥ u�itel� zaÞazuj� co nej�ast�ji pohybov�, organiza�n� i jin� �innosti v tùmech, kdy se ì�ci vz�jemn� pozn�vaj� v róznùch situac�ch, Þeä� spole�n� probl�my, pom�haj� si, posuzuj� se a hodnot�,

¥ u�itel� navozuj� situace a vymezuj� takov� �koly, pÞi nichì jde o zapojen� ì�kó ne-próbojnùch, m�lo iniciativn�ch, zdravotn� oslabenùch a pohybov� znevùhodn�nùch do �innost� co nejpÞirozen�ji, aby i tito ì�ci zaì�vali pocit �sp�chu.

C�le v oblasti kompetence komunikativn�:

¥ u�itel� pÞi äkoln�ch i mimoäkoln�ch akc�ch vyìaduj� dodrìov�n� pravidel stanovenùch ve äkoln�m Þ�du, umoìËuj� väak ì�kóm pod�let se na stanoven� t�chto norem.

C�le v oblasti kompetence soci�ln� a person�ln�:

¥ u�itel� navozuj� pÞ�znivou a motivuj�c� atmosf�ru v kolektivu tÞ�dy, kter� vede k vz�jemn� toleranci a �ct�, k ocen�n� sportovn�ch vùkonó ostatn�mi ì�ky, k radosti ze svùch dosaìenùch sportovn�ch vùkonó,

¥ u�itel� organizuj� �innosti a vymezuj� takov� �koly, kterùmi podporuj� vz�jemnou pomoc ì�kó, vytv�Þej� situace, kdy se ì�ci vz�jemn� potÞebuj�.

Realizace Ð postup a metodyPÞ�pravn� f�ze prob�hala jiì ve tÞet�m ro�n�ku formou diskuse a pÞedb�ìnùch dotaz-n�kó, na jejichì z�klad� vznikla nab�dka vùb�rovùch sportó, aby ì�k v�d�l, jak� tÞi aktivity ho �ekaj�, a m�l �as na rozhodnut�. Nab�dka vych�z� z moìnost� äkoly, ale tak� m�stskùch sportoviäé, kter� mohou ì�ci vyuì�vat. Na vùb�r byly sporty, kter� se mohou vyu�ovat paraleln� v obou t�locvi�n�ch äkoly. ë�ci m�li na vùb�r napÞ. s�lovou kopanou, odb�jenou, koä�kovou, florbal, aerobik, kondi�n� posilov�n�, �polov� sporty, z�klady mas�ìe, automas�ìe a j�gu. Nab�dka se rozä�Þila podle vùb�ru ì�kó a moì-nost� äkoly Ð napÞ. plav�n�, z�klady lezen� na um�l� st�n�, stoln� tenis, trampol�ny, squash a spinning. ë�ci jsou tak� pÞedem informov�ni o podm�nk�ch jednotlivùch aktivit (�as, pen�ze, organizace, hodnocen�).

Kontakt s ì�ky prob�hal ve tÞech f�z�ch:

¥ pÞedb�ìnù prózkum z�jmu ve tÞet�ch ro�n�c�ch,

¥ informace o moìn�m vùb�ru sportó,

¥ kone�nù vùb�r sportó pro jednotliv� trimestry (pro pÞ�ät� l�ta se chyst� zm�na organizace a celù proces bude prob�hat prostÞednictv�m äkoln�ch webovùch str�nek).

V roce sledov�n� pÞ�kladu dobr� praxe se podaÞilo zajistit a person�ln� obsadit tyto sporty:

¥ odb�jen�,

¥ florbal,

¥ koä�kov�,

¥ kopan�,

¥ aerobic,

¥ mas�ì a automas�ì,

¥ kondi�n� posilov�n� a horolezeck� st�na,

¥ stoln� tenis.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Po ukon�en� posledn�ho trimestru vyplnili väichni ì�ci dotazn�k, ve kter�m m�li moì-nost pÞipom�nek, n�vrhó a dopln�n� organizace hodin TV. Z t�chto dotazn�kó potom lze �erpat inspiraci pro organizaci hodin TV v dalä�m äkoln�m roce.

Protoìe je cel� pÞ�prava organiza�n� n�ro�n� a kontakt se ì�ky v prób�hu roku je vzhle-dem k ��asti v róznùch aktivit�ch obt�ìnù, je tÞeba usnadnit si pr�ci vyuìit�m jednodu-ch�ho po��ta�ov�ho programu, kterù umoìn� um�stit veäker� informace na webovùch str�nk�ch äkoly. Zde si ì�ci mohou vybrat svoji aktivitu, pÞihl�sit se na ni a sledovat dalä� informace.

T�lesn� vùchova Ð metodickù film

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit�PÞi sportovn�ch aktivit�ch v objektu äkoly ì�ci vyuì�vaj� sportovn� are�l, pomócky, n��in� a n�Þad� äkoly. PÞedem jsou informov�ni o finan�n� n�ro�nosti aktivit prob�haj�-c�ch na sportoviät�ch, kter� se nach�zej� mimo äkolu. PÞedem mus� souhlasit s uhraze-n�m pÞ�sluän� finan�n� ��stky.

Reflexe sledovan�ho pÞ�kladu dobr� praxeZ hodnocen� u�iteló, kteÞ� ve �tvrtùch ro�n�c�ch vyu�ovali, a z dotazn�kó pro ì�ky vyplynuly tyto vùsledky:

¥ zvùäenù z�jem ì�kó o TV,

¥ vysok� ��ast na hodin�ch,

¥ vz�jemn� pozn�v�n� a spolupr�ce mezi ì�ky róznùch tÞ�d,

¥ kooperace, ohleduplnost a tolerance mezi chlapci a d�v�aty v jedn� z�jmov� skupin�,

¥ ì�ci ��ste�n� nebo �pln� uvoln�n� z TV se ��astn� vùuky dle vlastn�ho vùb�ru a individu�ln�ch moìnost�,

¥ ì�ci se aktivn� zapojuj� do organizace jednotlivùch sportó, spolurozhoduj� osvojen� hry,

¥ dokonal� procvi�en� osvojenùch hern�ch �innost� jednotlivce i hern�ch kombinac� (v kolektivn�ch hr�ch),

¥ vùraznù z�jem o sebezdokonalov�n� ve vybran�m sportu.

Z dotazn�kó pro ì�ky vyplynulo, ìe se jim zpósob organizace l�b�. K problematickùm str�nk�m cel�ho projektu patÞ� snad jen:

¥ n�ro�n� organizace cel�ho projektu,

¥ finan�n� spolu��ast ì�kó,

¥ vyuì�v�n� sportoviäé m�sta, kter� jsou mimo äkolu = �asov� n�ro�n� doch�zen� (vùuka od 7.00 hodin).

Z praxe vyplynulo, ìe ì�kóm nevad� koedukovan� vùuka, pÞi n�kterùch sportech ji pÞ�mo vyìaduj� (odb�jen�, plav�n�, mas�ìe apod.).

Dotazn�k Ð zad�n� dotazn�ku a vùsledky

Shrnut� a zhodnocen� pÞ�kladu dobr� praxePrvn� rok zkuäenost� s t�mto projektem uk�zal, ìe sledovan� c�le a z�m�ry byly spln�ny. Jist� je moìn� organizovat vùuku i jinou formou (napÞ. v pololetn�ch intervalech Ð coì by bylo organiza�n� m�n� n�ro�n�), ale zkuäenosti sv�d�� o pÞednosti stÞ�d�n� jednotli-vùch sportó po tÞech m�s�c�ch. ë�ci maj� moìnost vystÞ�dat a poznat v�ce sportó, je to optim�ln� doba pro z�sk�n� z�kladn�ch informac� a dovednost� a z hlediska n�ro�nosti organizace je tento model jeät� �nosnù.

Veden� äkoly celù projekt podporovalo a vytv�Þelo podm�nky pro jeho realizaci. Tato podpora je dóleìit�, protoìe nen� jednoduch� skloubit �asov� potÞeby äkoly (TV v odpo-ledn�ch hodin�ch), organizaci vùuky (provoz v rann�ch hodin�ch) a z�jem ì�kó o rann� �i odpoledn� vùuku.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeI pÞes n�kter� nedostatky, spojen� zejm�na s n�ro�nou organizac� a finan�n� spolu�-�ast� ì�kó, se uk�zalo, ìe celù projekt je zaj�mavù, pÞitaìlivù pro ì�ky a z hlediska pojet� kurikul�rn� reformy perspektivn�. Klade velk� n�roky na pÞ�pravu u�iteló, kteÞ� mus� zvl�dnout nov� sportovn� aktivity na vyää� neì informativn� �rovni. Proto je dóleìit� systematick� dalä� vzd�l�v�n� u�iteló TV.

Kontaktn� osobyLeoä Pelce-mail: [email protected]

Irena PÞ�dn�e-mail: [email protected]


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

ANATOMIE V MATEMATICEákola: Gymn�zium, tÞ. Kapit�na Jaroäe, BrnoRealiz�tor: Peter KrupkaKonzultant VòP: Eva Zelendov�

AnotaceTento pÞ�klad dobr� praxe ukazuje moìnosti vyuìit� vùpo�etn� techniky v hodin�ch Matematiky s pÞesahem do vzd�l�vac� oblasti �lov�k a pÞ�roda. Anatomick� m�Þen� a jejich statistick� a matematick� zpracov�n� je koncipov�no jako p�tihodinovù projekt. Do hodin Matematiky je projekt zaÞazen po procvi�en� u�ebn� l�tky o t�lesech jako motivace pro u�ivo o �m�rnostech.

KontextC�lovou skupinou tohoto pÞ�kladu dobr� praxe byli ì�ci tercie osmilet�ho gymn�zia s matematickou profilac�. Projekt byl realizov�n ve vyu�ovac�ch hodin�ch, kdy byla tÞ�da rozd�lena na poloviny. ë�ci pracovali ve skupink�ch po tÞech aì p�ti. Rozd�len� do skupin neovlivnily ì�dn� jin� okolnosti (sloìen� �i klima ve tÞ�d�, sociokulturn� prostÞed� apod.). Z�kladn�m pÞedpokladem byla vhodn� �asov� n�vaznost vzd�l�vac�ho obsahu Matematiky a Biologie v dan�m ro�n�ku. Rozs�hl� znalosti ICT ke zpracov�n� dan� problematiky nebyly po ì�c�ch poìadov�ny, väe potÞebn� bylo v prvn� hodin� projektu vyu�uj�c�m zopakov�no.

VùchodiskaHlavn�m vùchodiskem pro realizaci projektu bylo hled�n� efektivn�ch zpósobó propojen� oboró, snaha vymyslet a vyzkouäet zpósoby vùuky, kter� pÞirozenùm zpósobem propo-juj� väeobecn� vzd�l�vac� pÞedm�ty mezi sebou. V tomto pÞ�pad� se jedn� o Matemati-ku, Biologii a ICT.

Snadn� realizace tohoto projektu pÞ�mo ve tÞ�d� byla moìn� d�ky tomu, ìe äkola je vybavena pÞenosnùmi po��ta�i. Hmotnost jednoho PC nepÞesahuje 2 kg a nap�jen� po��ta�e bateri� vydrì� aì 4 hodiny. Kaìdù po��ta� obsahuje videokameru a lze jej bez probl�mó bezdr�tov� pÞipojit k internetu. Tento projekt lze väak uskute�nit v kaìd� äkole, kter� m� po��ta�ovou u�ebnu s pÞ�sluänùm softwarovùm vybaven�m a pÞ�stu-pem na internet.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

C�le


O�ek�van� vùstupy, vzd�l�vac� obor Matematika a jej� aplikace, RVP ZV. ë�k:

¥ ur�uje a charakterizuje z�kladn� prostorov� �tvary (t�lesa), analyzuje jejich vlastnosti,

¥ odhaduje a vypo��t� objem a povrch t�lesa,

¥ analyzuje a Þeä� aplika�n� geometrick� �lohy s vyuìit�m osvojen�ho matematick�ho apar�tu,

¥ vyhled�v�, vyhodnocuje a zpracov�v� data,

¥ porovn�v� soubory dat,

¥ ur�uje vztah pÞ�m� anebo nepÞ�m� �m�rnosti,

¥ Þeä� �lohy na prostorovou pÞedstavivost, aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti z róznùch tematickùch a vzd�l�vac�ch oblast�.





¥ posoud�, zda lze probl�m Þeäit s vyuìit�m zadanùch informac�; rozhodne, kter� informace nutn� k Þeäen� probl�mu nejsou k dispozici.


¥ rozd�l� si ve skupin� �kol na ��sti a pÞijme svou ��st, v�etn� zodpov�dnosti za jej� pln�n�,

¥ pÞi pot�ì�ch se svou ��st� pr�ce se snaì� naj�t pÞ��iny; pÞi z�vaìnùch pot�ì�ch cel� skupiny zastavuje pr�ci a hled�, kde v dosavadn�m postupu doälo k chyb�.



¥ uv�domit si hodnotu spolupr�ce a pomoci,

¥ akceptovat rózn� typy lid�, n�zory, pÞ�stupy k Þeäen� probl�mó.


¥ rozv�jet z�kladn� dovednosti pro spolupr�ci,

¥ utv�Þet dobr� mezilidsk� vztahy ve tÞ�d� i mimo ni.

Realizace Ð postup a metodyRealizace projektu byla napl�nov�na na p�t vyu�ovac�ch hodin. V prvn� z nich byli ì�ci informov�ni o prób�hu projektu, jak bude pr�ce organizov�na a jak� pomócky si maj� pÞin�st. Sou�asn� byli rozd�leni do pracovn�ch skupinek a obdrìeli pracovn� list se zad�n�m projektu.

Projekt Anatomie v matematice

Zad�n� �kolóòkolem vaä� skupiny je prov�st zadan� anatomick� m�Þen� a ur�itùm zpósobem je matematicky a statisticky zpracovat.

Po��ta� s pÞipojen�m na internet, model lidsk� kostry a n�st�nn� obrazy s anatomickù-mi vyobrazen�mi lidsk�ho t�la jsou pomócky, kter� budou pro vaäi skupinu k dispozici ve tÞ�d� b�hem cel�ho projektu. U�ebnice matematiky a biologie, stejn� jako krej�ovskù metr, si vaäe skupina mus� zajistit samostatn�. Móìete pouì�vat i jak�koliv jin� pomóc-ky. Jak a kam budete zapisovat zjiät�n� data, z�leì� jen na rozhodnut� vaä� skupiny.

Vùstupem vaä� skupiny bude prezentace vùsledkó pÞed ostatn�mi ì�ky tÞ�dy. O form� t�to prezentace op�t rozhodujete vy sami.

Velmi pe�liv� si pÞe�t�te n�sleduj�c� �koly vaä� skupiny:

Zm�Þte:

¥ vùäku postavy,

¥ d�lku horn� kon�etiny (od ramenn�ho kloubu po kost z�p�stn�),

¥ d�lku p�teÞe (od atlasu po kost kÞ�ìovou),

¥ rozp�t� paì�.

¥ dalä� hodnoty, kter� budete pro n�sleduj�c� vùpo�ty a z�vislosti potÞebovat

Pomoc� dalä�ch vhodnùch m�Þen� odhadn�te:

¥ objem mozkov� ��sti lebky,

¥ celkovù objem stehenn�ch svaló,

¥ objem hrudn�ho koäe a hmotnost stehenn� kosti. Nalezn�te a graficky zn�zorn�te z�vislost:

¥ vùäky postavy na d�lce p�teÞe,

¥ ä�Þky ramen na ä�Þce p�nve,

¥ objem bicepsu na objemu stehenn�ch svaló.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Domluvte se ve skupin�:

¥ jak� m�Þen� budete prov�d�t a kdo je bude realizovat,

¥ jak budete z�skan� data zapisovat Ð grafy, tabulky apod.,

¥ kdo bude pracovat s po��ta�em,

¥ kdo sezn�m� s vùsledky vaä� skupiny ostatn� ì�ky v z�v�re�n� hodin�.

Zkontrolujte, zda kaìdù �len skupiny m� svój d�l pr�ce na zadan�m �kolu a za�n�te pracovat! Jestliìe si pÞi pr�ci na �kolech nebudete v�d�t rady, móìete poì�dat o pomoc u�itele.

ë�ci m�li moìnost se po pÞe�ten� pracovn�ho listu poradit, jakùm zpósobem budou pÞi Þeäen� �kolu postupovat, jak si ve skupin� rozd�l� pr�ci. Pot� vyu�uj�c� sezn�mil ì�ky s mobiln� po��ta�ovou u�ebnou a pÞipomenul n�kter� z�sady pÞi zpracov�n� dat pomoc� po��ta�e.

B�hem druh� vyu�ovac� hodiny m�li ì�ci za �kol z�skat data k dalä�mu zpracov�n�, tj. prov�st pÞibliìn� m�Þen� podle pracovn�ho listu. Ve tÞet� a �tvrt� hodin� ì�ci prov�d�li na z�klad� svùch m�Þen� vùpo�ty objemu lebky, stehenn�ch svaló, hrudn�ho koäe a hmotnosti stehenn� kosti. Odhadovali z�vislosti vùäky postavy na d�lce p�teÞe, rozp�t� paì� na vùäce postavy, a väe podle sv�ho uv�ìen� pÞehlednùm zpósobem zpra-cov�vali (tabulky, grafy, prezentace). U�itel byl po celou dobu odbornùm konzultantem a pozorovatelem skupinov� pr�ce.

P�t� vyu�ovac� hodina patÞila shrnut� vùsledkó, kter� ì�ci z�skali m�Þen�m. Kaìd� skupina prezentovala vùsledky, ke kterùm doäla, a zpósoby, jak k nim dosp�la, mohla doplnit i probl�my, se kterùmi se potùkala. Väichni pak spole�n� diskutovali nad odhadnutùmi z�vislostmi a vypo��tanùmi hodnotami. Domluvili se, ìe se o sv� vùsledky pod�l� s vyu�uj�c�m v hodin� Biologie.

Prób�h m�Þen� a zpracov�n� dat Ð fotografick� dokumentace pr�ce ì�kó

v hodin�

Vyuìit� zdroje, pomócky a zpósob jejich vyuìit�Projekt Anatomie v matematice móìe bùt realizov�n v b�ìn� po��ta�ov� u�ebn�. Velkou vùhodou sledovan�ho pÞ�kladu dobr� praxe byla mobiln� u�ebna vybaven� deseti notebooky, kter� jsou nez�visl� na m�st� pÞipojen�. PÞi v�tä�m pohybu ì�kó v u�ebn�, coì je nutn� sou��st takto veden� vùuky, je tak minimalizov�na moìnost �razu ì�kó a poäkozen� vùpo�etn� techniky. Väe by bylo moìn� realizovat i bez pouìit� po��ta�ó, ale zpracov�n� z�znamó, vùpo�ty próm�ró a kreslen� grafó je mnohem pohodln�jä� pomoc� tabulkov�ho editoru (MS Excel) a ì�ci maj� moìnost vyuì�t vùpo�etn� techniku v praxi. PÞi realizaci projektu ì�ci d�le vyuì�vali u�ebnice biologie a matematiky, model lidsk� kostry, krej�ovskù metr a n�st�nn� obrazy s anatomickùmi vyobrazen�mi lidsk�ho t�la. ë�dn� zvl�ätn� finan�n� prostÞedky pro realizaci projektu nebyly potÞeba.

Reflexe sledovan�ho pÞ�kladu dobr� praxeNapln�n� c�ló na oborov� �rovni pozn� u�itel z toho, ìe ì�ci z�skaj� takov� vùsledky m�Þen�, pomoc� kterùch mohou odhadnout poìadovan� hodnoty a sestav� poìadova-n� z�vislosti. V diskusi na konci projektu ì�ci um� postup, jak pÞedkl�dan� vùsledky z�skali, popsat vlastn�mi slovy.

K posouzen� napln�n� kompeten�n�ch c�ló a c�ló v r�mci próÞezov�ho t�matu Osobnost-n� a soci�ln� vùchova poslouì� jednak vlastn� pozorov�n� u�itele b�hem hodin projektu, jednak evalua�n� dotazn�k zadanù ì�kóm po ukon�en� projektu.

Dotazn�k pro ì�kyHodnocen� projektu Anatomie v matematice:

Pe�liv� si �ti n�sleduj�c� ot�zky. U pÞedepsanùch odpov�d� Ano Ne zakrouìkuj jednu z nich. Tam, kde jsi vyzv�n ke slovn� odpov�di, zapiä svój n�zor.

Provedli jste väechna m�Þen� uveden� v pracovn�m listu? Ano Ne

Prov�d�la vaäe skupina n�kter� dalä� m�Þen�? Jestliìe ano, vypiä kter�.Ano Ne

Bylo snadn� rozd�lit si pr�ci ve skupin�?Ano Ne

Potùkali jste se pÞi rozd�lov�n� pr�ce s n�jakùmi probl�my? Jestliìe ano, vypiä se kterùmi.Ano Ne

Napiä, v �em spo��vala tvoje pr�ce ve skupin�.

Vyhovovala ti role, kterou jsi ve skupin� zast�val?Ano Ne


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Necht�l jsi pracovat na n��em jin�m? Vypiä, kterù d�l �kolu bys zpracov�val rad�ji.

Pracovali väichni ve vaä� skupin� podle pl�nu? Pokud ne, pro�? Co tomu br�nilo?Ano Ne

V�d�l sis vìdycky rady? Jestliìe ne, jak jsi to Þeäil? Co se ti osv�d�ilo?Ano Ne

Vyuìila tvoje skupina pomoci u�itele? Jestliìe ano, jakù probl�m v�m pomohl vyÞeäit?Ano Ne

Odpov�daly vùsledky z�skan� tvou skupinou tomu, co zn�ä z vlastn� zkuäenosti?Ano Ne

Jestliìe t� n�jakù vùsledek pÞekvapil, zapiä kterù a pro�.

PÞesv�d�ila vaäe skupina pÞi z�v�re�n� prezentaci spoluì�ky o tom, ìe vaäe z�v�ry byly spr�vn�?

Ano Ne

Co ovlivnilo to, jak na spoluì�ky pósobila vaäe prezentace?

Kter� prezentace se ti l�bila nejv�c a pro�?

Na z�klad� tohoto dotazn�ku si u�itel ud�lal pÞesn�jä� pÞedstavu o rozd�len� jednot-livùch d�l��ch �koló ve skupin�, o tom, jak bylo zapojen� jedince do skupiny ch�p�no ostatn�mi �leny skupiny, zda vùsledky, kter� byly m�Þen�m z�skan�, odpov�daly pÞedsta-v�m ì�kó. Po pÞe�ten� evalua�n�ch dotazn�kó a vlastn�m vyhodnocen� vùsledkó provedl u�itel Þ�zenù rozhovor s jednotlivùmi skupinami. Podrobn� spolu probrali zjiät�n� pozitivn� i negativn� skute�nosti. Spole�n� se snaìili naj�t cestu k odstran�n� probl�mó skupiny i jedince, kter� by vedla ke zlepäen� dalä� spolupr�ce. Rozhovor u�itele s jed-notlivùmi skupinami prob�hl v n�sledn� hodin�, pÞi kter� si ostatn� ì�ci samostatn� opakovali a procvi�ovali probran� u�ivo podle �vodn�ch pokynó u�itele.

Shrnut� a zhodnocen� kvality pÞ�kladu dobr� praxeProjekt Anatomie v matematice byl ì�ky pÞijat velmi kladn�. Potvrdilo se, ìe ì�ci maj� r�di tvór�� a nestereotypn� pr�ci, r�di pÞij�maj� podobn� �koly a Þeä� je. N�kdy se stane, ìe m�ra zapojen� jednotlivùch �lenó pracovn� skupinky je rózn�, m�n� vùkonn� ì�ci se mohou schov�vat za ty dobr�. Aktivn� ì�ci zase n�kdy neradi pÞenech�vaj� ��st pr�ce jinùm Ð to jsou väak b�ìn� okolnosti prov�zej�c� skupinovou pr�ci.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeU�itel� gymn�zia velmi �asto pouì�vaj� pÞi sv� vùuce mobiln� po��ta�ovou u�ebnu. Ukazuje se, ìe je dobr� ì�kóm pÞedkl�dat takto strukturovan� �koly napÞ�� pÞedm�ty, kter� spolu zd�nliv� nesouvis�.

Dalä� zdroje informac� k pÞ�kladu dobr� praxeUk�zky prac� ì�kó z tohoto projektu i projektó podobnùch naleznete na str�nk�chwww.jaroska.cz/mac

Kontaktn� osobaPeter Krupka e-mail: [email protected]


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

TVORBA KOMIKSU O HOUBçCH V HODINçCH BIOLOGIEákola: Gymn�zium, tÞ. Kapit�na Jaroäe, BrnoRealiz�tor: Zuzana Ku�erov� Konzultant VòP: Eva Zelendov�

AnotaceProjekt Tvorba komiksu o houb�ch integruje ICT do hodin Biologie. ë�ci se v jeho prób�hu nau�� pouì�vat digit�ln� pÞ�stroj pÞi fotografov�n� jedovatùch i jedlùch hub a zpracov�vat sn�mky na po��ta�i. Pomoc� programó PhotoBooth a Comic Life vytvoÞ� vtipnù a sou�asn� pou�nù pÞ�b�h (komiks) o moìnùch ��inc�ch hub.

KontextC�lovou skupinou sledovan�ho PDP byli ì�ci primy osmilet�ho gymn�zia s matema-tickou profilac�. Projekt byl realizov�n ve vyu�ovac�ch hodin�ch Biologie. Z�kladn�m pÞedpokladem projektu bylo vhodn� �asov� zaÞazen� v dob�, kdy v les�ch okolo Brna rostly houby. Rozs�hl� znalosti ICT ke zpracov�n� dan� problematiky nebyly po ì�c�ch poìadov�ny, väe potÞebn� vyu�uj�c� zopakoval v �vodu projektu.

Snadn� realizace projektu pÞ�mo ve tÞ�d� byla moìn� d�ky tomu, ìe äkola je vybavena pÞenosnùmi po��ta�i. Hmotnost jednoho PC nepÞesahuje 2 kg a jeho nap�jen� bateri� vydrì� aì 4 hodiny. Kaìdù po��ta� obsahuje videokameru, a je moìn� ho bezdr�tov� pÞi-pojit k internetu. Tento projekt lze väak uskute�nit na kaìd� äkole, kter� m� po��ta�o-vou u�ebnu s pÞ�sluänùm softwarovùm vybaven�m a pÞ�stupem na internet.

VùchodiskaVeden� äkoly iniciovalo aktivitu u�iteló poìadavkem, aby nov� vùpo�etn� technika byla pouì�v�na pÞi vùuce pokud moìno ve väech vyu�ovac�ch pÞedm�tech. Z�roveË byl vysloven poìadavek podpory mezipÞedm�tovùch vztahó. Na z�klad� t�to vùzvy se Þada pedagogó pokusila u�it ãtrochu jinakÒ. Protoìe se s novou po��ta�ovou technikou ì�ci teprve seznamovali, �mysln� bylo voleno jednoduch� zpracov�n� �kolu a moìnost zapojen� fantazie a vtipu ì�kó. Sledovanù projekt tedy nen� odborn� n�ro�nù, ale sp�äe hravù a �sm�vnù, coì tak� odpov�d� v�ku ì�kó primy.

C�le


O�ek�van� vùstupy, vzd�l�vac� obor PÞ�rodopis, RVP ZV. ë�k:

¥ rozpozn� nejzn�m�jä� jedl� a jedovat� houby s plodnicemi a porovn� je podle charakteristickùch znakó.




¥ vyuì�v� v�dom� pÞi sv�m u�en� rózn� metody a postupy, zvaìuje jejich vyuìit� vzhledem k c�li u�en�.




¥ vä�m� si vztahó v nov� skupin�, do kter� pÞich�z�, a zvaìuje vhodn� a nevhodn� zpósoby jedn�n� v r�mci t�to skupiny.



¥ k odpov�dnosti ve vztahu k biosf�Þe, k ochran� pÞ�rody a pÞ�rodn�ch zdrojó,

¥ podn�covat aktivitu, tvoÞivost, toleranci, vstÞ�cnost a ohleduplnost ve vztahu k prostÞed�.


¥ rozv�jet znalosti, dovednosti a p�stovat n�vyky nezbytn� pro kaìdodenn� ì�douc� jedn�n� ob�ana vó�i prostÞed�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform



Jazy

k a

jazy

kov�

kom

unik

ace

Mat

emat

ika

a je

j� ap

likac

e�l

ov�k

a pÞ

�roda

�lov

�ka

spol

e�no

stU

m�n

�a

kultu

ra�l

ov�k

a zd

rav�

Info

rmat

ika

a IC

T

Realizace Ð postup a metodyVlastn� tvoÞiv� pr�ci ì�kó pÞedch�zela hodina, pÞi kter� byli ì�ci sezn�meni s c�lem vytvoÞit komiks s pomoc� vlastn�ch fotografi� nalezenùch hub. ë�ci si prohl�dli vzorovù komiks vypracovanù u�itelem a navät�vili fotogalerii Houby v róznùch prostÞed�ch. Dru-h� hodina byla v�nov�na sezn�men� s po��ta�i a s programy PhotoBooth a Comic Life.

Vlastn� pÞ�b�h ì�ci zpracov�vali jednak individu�ln� o v�kendu, kdy fotografovali houby a sb�rali je pro vùstavku ve tÞ�d�. Tam pr�ce prob�hala ve tÞiceti�lenn�m kolektivu, kde vìdy zhruba polovina ì�kó samostatn� pracovala s po��ta�i a druh� ��st tÞ�dy se v�no-vala pozn�v�n� hub na ìiv� vùstavce a pracovala s atlasy hub.

Podpora projektov� vùuky Ð metodickù film

Vyuìit� zdroje, pomócky a zpósob jejich vyuìit�Finan�n� str�nka v�ci byla zcela z�visl� na moìnosti äkoly zakoupit dostate�nù po�et po��ta�ó s programy PhotoBooth a Comic Life. ProstÞedky na n�kup 10 po��ta�ó Apple byly �erp�ny z projektu SIPVZ. Digit�ln� fotoapar�t v sou�asnosti m� k dispozici t�m�Þ kaìd� rodina, proto ì�ci o v�kendu nem�li probl�my s fotografov�n�m hub v jejich pÞ�-rodn�m prostÞed�. K pr�ci byla vyuìita vytvoÞen� vùstavka ìivùch hub, kde si ì�ci mohli tak� b�hem vùuky doplnit fotografie, a to bu� äkoln�m digit�ln�m fotoapar�tem, nebo pÞ�mo pomoc� programu PhotoBooth.

Reflexe sledovan�ho pÞ�kladu dobr� praxeHlavn� c�le projektu Tvorba komiksu o houb�ch se podaÞilo naplnit. ë�ci se sezn�mili se z�kladn�mi druhy hub, nau�ili se rozezn�vat jedovat� od jedlùch, pou�ili se o pÞenosu, uchov�v�n� i jejich pÞ�prav�. Nau�ili se vn�mat kr�su hub v jejich prostÞed�, pochopili jejich vùznam jako reducentó �i zdroje potravy. Nau�ili se pracovat se z�kladn� technikou, tedy s digit�ln�m fotoapar�tem a po��ta�em.

Ve tÞ�d� se upevnily vztahy mezi spolupracuj�c�mi ì�ky, kteÞ� si vz�jemn� radili a pom�hali. ë�ci mohli pÞedv�st sv� jiì dÞ�ve z�skan� znalosti a rozvinout je. Z filmo-vùch z�b�ró ì�kó, kter� byly poÞ�zeny pÞ�mo pÞi jejich pr�ci v hodin�, je patrn�, ìe se ì�ci nejen u�ili, ale i velmi dobÞe bavili.

Kaìdù ì�k si vùsledek sv� pr�ce mohl barevn� vytisknout a vlepit do seäitu, kde komiks pósob� velmi profesion�ln�m dojmem. Komiksy byly um�st�ny i na internetu, kde byly hojn� navät�vov�ny, a to zejm�na rodi�i.

Ve druh� polovin� äkoln�ho roku je dobr� zopakovat podobnù projekt sm�Þuj�c� k ur�o-v�n� jarn�ch kv�tin. Vyu�uj�c� m� tak moìnost zjistit, zda dovednosti a n�vyky z�skan� b�hem projektu jsou trval�ho charakteru.

Shrnut� kvality pÞ�kladu dobr� praxeV neform�ln�ch rozhovorech s ì�ky i pÞi tÞ�dn�ch schózk�ch s rodi�i bylo zjiät�no, ìe tento projekt byl velice kladn� pÞijat. ë�ci, kteÞ� m�li v�tä� zkuäenosti s po��ta�em, po-m�hali m�n� zkuäenùm spoluì�kóm, coì jim zvedlo prestiì ve tÞ�d� a u�iteli pomohlo zvl�dnout organizaci v hodin�. Nedoch�zelo k ì�dnùm negativn�m dopadóm na ì�ky, kteÞ� po��ta� nebo digit�ln� fotoapar�t doma nemaj�.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeOpakovan� realizace tohoto pÞ�kladu dobr� praxe je provediteln� bez jakùchkoli dalä�ch finan�n�ch n�kladó, neboé jedinù v�tä� vùdaj pÞedstavuje tisk vùsledkó pr�ce na barev-n� tisk�rn�. Tento zpósob vùuky lze vyuì�t nejen pÞi pozn�v�n� hub, ale i rostlin a zv�Þat.

Dalä� zdroje informac� k pÞ�kladu dobr� praxeDalä� podrobnosti lze nal�zt na str�nk�ch www.jaroska.cz/mac.

Kontaktn� osobaZuzana Ku�erov� e-mail: [email protected]

PÞ�klady dobr� praxe pro gymn�zia



unikaceM

atematika



a spole�nostU

m�n�

a kultura�lov�k

a zdrav�Inform

atikaa ICT

PÞ�k

lady

dob

r� p

raxe

pro

gym

n�zi

a


�TYÛSTUPÅOVç áKçLA PRO HODNO-CENê KLê�OVøCH KOMPETENCê ëçKñákola: Gymn�zium, tÞ. Kapit�na Jaroäe, BrnoRealiz�tor: Peter KrupkaKonzultant VòP: Jaroslav Faltùn

AnotacePÞ�klad dobr� praxe pÞedstavuje zasazen� postupu hodnocen� do autoevalua�n�ho sys-t�mu äkoly. Hodnot�c� n�stroj umoìËuje z�sk�vat informace o u�itel�ch, a to pÞedevä�m ze srovn�n� rozd�ló v sebehodnocen� ì�kó s hodnocen�m ì�kó u�iteli. U�itel� hodnot� u�ebn� styl a vùkonnost jednotlivùch ì�kó v osmi oblastech, kter� vych�zej� z kl��ovùch kompetenc� popsanùch v RVP G. ë�ci n�strojem hodnot� tak� sami sebe, obdobou posuzovac� äk�ly, kterou hodnot� u�itel�. Cel� hodnocen� je zaloìeno na �tyÞstupËov� äk�le. ë�ci se hodnot� ve stejnùch poloìk�ch a podle stejnùch stupËó, jako je hodnot� u�itel�. Tvorba n�stroje byla inspirov�na metodou hodnocen� pouì�vanou v USA.

Kontext Brn�nsk� gymn�zium na tÞ�d� Kapit�na Jaroäe (ãJaroäkaÒ) navät�vuje 740 ì�kó ve 24 tÞ�d�ch (2007). Uvedenù postup hodnocen� je zav�d�n do praxe sou�asn� s vlastn�m áVP. ákola tak postupn� z�sk�v� zkuäenosti s hodnocen�m kl��ovùch kompetenc�.

Postup hodnocen� je sou��st� cel�ho autoevalua�n�ho syst�mu äkoly. UmoìËuje z�sk�-vat informace o u�itel�ch, pÞedevä�m ze srovn�n� rozd�ló v sebehodnocen� ì�kó na jed-n� stran� a hodnocen� ì�kó u�iteli na stran� druh�. Srovn�v�n� mj. vyvol�v� velice uìite�n� diskuse. U�itel� by tento n�stroj nem�li povaìovat za ohroìuj�c� jejich pozici. Jde pÞedevä�m o hodnocen� ì�kó, i kdyì tento syst�m nab�z� dalä� moìnosti vyuìit�.

N�stroj vznikl tak, ìe z�stupce Þeditele asi rok promùälel novù syst�m, jak nejl�pe hod-notit ì�ky. Inspirac� bylo tak� pouì�v�n� obdobn�ho n�stroje v brn�nsk�m gymn�ziu na Slovansk�m n�m�st�, kter� �erpalo zkuäenosti v USA. N�sledn� zkuäenosti z�skan� ve Spojenùch st�tech nab�dlo gymn�zium Þeditelóm dalä�ch äkol v r�mci jednoho z pra-videlnùch setk�n� Þediteló gymn�zi� Jihomoravsk�ho kraje. Na gymn�ziu ãJaroäkaÒ byl n�stroj kompletn� pÞepracov�n (pro srovn�n� viz PDP z Gymn�zia Slovansk� n�m�st�, Brno) s dórazem na to, aby kaìdù stupeË hodnot�c�ch äk�l byl dobÞe a detailn� pops�n.

C�le

¥ vytvoÞit a pouì�vat n�stroj, kterù by ukazoval, jak se daÞ� pedagogick� pr�ce z hlediska celkov�ho rozvoje osobnosti ì�ka,

¥ sledovat vùvoj vùsledkó ì�kó v �ase,

¥ rozpozn�vat kvalifikovan� pÞ��iny pÞ�padnùch ne�sp�chó ì�kó, a ��inn� jim pÞedch�zet


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



¥ z�sk�vat data pro ��inn�jä� pomoc a poradenstv� ì�kóm,

¥ poskytovat kvalitn� hodnot�c� informaci rodi�óm ì�kó,

¥ disponovat spolehlivou moìnost� ì�ky l�pe poznat (uk�zalo se, ìe n�kter� aspekty rozvoje ì�ka nelze ohodnotit).

Realizace Ð postup a metodyOd äkoln�ho roku 2006/07 prob�h� vìdy na konci äkoln�ho roku hodnocen� ì�kó, jehoì sou��st� je i hodnocen� kl��ovùch kompetenc�. V roce 2007 se tùkalo ì�kó prvn�ch ro�n�kó a prim. Kaìdù ì�k je hodnocen na konci kaìd�ho ro�n�ku. UmoìËuje to sledovat vùvoj vùsledkó ì�kó a l�pe rozpozn�vat pÞ��iny jejich pÞ�padnùch ne�sp�chó. Na z�kla-d� t�chto dat lze ì�kóm ��inn�ji poradit a pomoci. Kaìdù u�itel hodnot� väechny ì�ky, kter� u��, v osmi poloìk�ch. Hodnocen� je zaloìeno na �tyÞstupËov� äk�le.

Hodnocen� ì�kóV informa�n�m syst�mu gymn�zia jsou pro u�itele pÞipraveny dokumenty:

1) hodnocen� ì�kó Ð pokyny pro u�itele,

2) posuzovac� äk�la kompetenc� ì�kó (pro u�itele) Ð v tomto dokumentu jsou po-ps�ny jednotliv� poloìky hodnocen� a pÞesn� nadefinov�ny stupn� hodnocen� ze �tyÞstupËov� äk�ly,

3) excelov� soubory pÞipraven� pro z�znam hodnocen� ì�kó u�iteli v jednotlivùch pÞedm�tech,

4) posuzovac� äk�la kompetence ì�kó (pro ì�ky) Ð dotazn�k, kterù je pÞipraven pro ì�ky; ì�ci hodnot� sami sebe ve stejnùch poloìk�ch, v jakùch je budou hodnotit u�itel�, nav�c jeät� pÞipoj� odpov�di na �tyÞi ot�zky,

5) soubory pro z�znam vlastn�ho hodnocen� ì�kó.

Pokyny pro u�itele

1) Kaìdù u�itel, kterù u�� prvn� ro�n�k nebo primu, st�hne pÞ�sluänou tabulku (.xls) z informa�n�ho syst�mu a uloì� si ji na svój po��ta�.

V tabulce je pÞipraven seznam tÞ�dy (podle stavu na za��tku roku), osm sloupcó pro z�znam hodnocen� v jednotlivùch hodnot�c�ch poloìk�ch a sloupec pro pozn�m-ku. Po vypln�n� hodnocen� u�itel soubor uloì� a poäle jej e-mailem zpracovateli.

Pokud u�itel u�� v jedn� tÞ�d� v�ce pÞedm�tó, vypln� tabulku za kaìdù pÞedm�t Ð v hodnocen�ch ì�kó jist� mohou bùt mezi jednotlivùmi pÞedm�ty odliänosti. U��-li ve tÞ�d� pouze jednu skupinu, ostatn� Þ�dky ponech� pr�zdn�. Do posledn�-ho sloupce zap�äe pozn�mku pouze tehdy, kdyì nebude ì�ka v n�kter� z poloìek hodnotit, a vysv�tl� pro�. Je doporu�eno vyplËovat tabulku po sloupc�ch.

2) TÞ�dn� u�itel� prim a prvn�ch ro�n�kó zabezpe��, aby väichni ì�ci tÞ�dy vyplnili dotazn�k vlastn�ho hodnocen� (dokument lze st�hnout z informa�n�ho syst�mu). Rozdaj� dotazn�ky ì�kóm domó, aby m�li klid na jejich vypln�n�, nebo vyuìij� n�kter� vyu�ovac� hodiny ve sv� tÞ�d�. Je dóleìit�, aby dotazn�k vyplnili i ti ì�ci, kteÞ� odj�ìd�j� na pr�zdniny dÞ�ve.

Posuzovac� äk�la kompetenc� ì�kó

V tomto odd�lu jsou pops�ny jednotliv� poloìky hodnocen� ì�kó u�iteli a pÞesn� nadefi-nov�ny stupn� hodnocen� ze �tyÞstupËov� äk�ly.

V�ìen� kolegov�,

Ohodnoéte, pros�m, u�ebn� styl a vùkonnost jednotlivùch ì�kó v n�sleduj�c�ch osmi oblastech, kter� vych�zej� z kl��ovùch kompetenc�.

Hodnocen� je zaloìeno na �tyÞstupËov� äk�le:

1 Ð vynikaj�c�,

2 Ð dobr�,

3 Ð dosta�uj�c�,

4 Ð nevyhovuj�c�.

(formulace se z�m�rn� odliäuj� od obvyklùch slovn�ch ekvivalentó äkoln�ch zn�mek).

Moìn� bude i ohodnocen� desetinnùm ��slem, napÞ. 1,5 bude znamenat, ìe ì�k nemóìe bùt ohodnocen jako vynikaj�c�, ale hodnocen� dobr� je pÞ�liä pÞ�sn�. Jednotliv� stupn� v kaìd� oblasti jsou stru�n� charakterizov�ny. K ohodnocen� pÞ�sluänou zn�m-kou nen� nezbytn�, aby ì�k vyhovoval väem podm�nk�m v dan� charakteristice, jde sp�äe o vod�tko. Je moìn�, ìe ì�dnou z charakteristik nebude moìn� pro konkr�tn�ho ì�ka pouì�t. Pak do pÞ�sluän�ho ok�nka v tabulce zapiäte ãxÒ a vysv�tlete to v posled-n�m sloupci tabulky (takovùch ãnehodnocen�Ò by m�lo bùt minimum, nejl�pe ì�dn�). Nebu�te pÞekvapeni, ìe se celù text nezobraz�, v buËce bude zaps�n celù.

I pro jednotliv� ì�ky bude pÞipravena obdoba t�to posuzovac� äk�ly. Budou se hodnotit ve stejnùch poloìk�ch podle stejnùch stupËó, jen pÞeformulovanùch do 1. osoby jednot-n�ho ��sla. Pouze v poloìce H) rozliä� obl�ben� a neobl�ben� pÞedm�ty. Vaäe hodnocen� a hodnocen� ì�kó pak porovn�me a budou se s nimi moci sezn�mit i rodi�e ì�kó.

A) PÞ�prava a schopnost se u�it

1) ë�k se um� na vùuku pÞipravit, zvl�d� kaìdodenn� pr�ci, nem� probl�my ani s v�tä�mi celky, napÞ. pÞi souhrnn�m opakov�n�. Je patrn�, ìe se um� u�it (dovede pracovat s textem).

2) ë�kova pravideln� dom�c� pÞ�prava na vùuku m� nedostatky, je ale schopen zvl�dnout v�tä� celek.

3) ë�kova dom�c� pÞ�prava m� nedostatky, neum� se pÞipravovat na vùuku prób�ìn�, v�tä� celky dok�ìe zvl�dnout jen ��ste�n�, pÞ�padn� s pomoc�.

4) ë�k se neum� pÞipravovat prób�ìn� a nen� schopen ani n�razov� pÞ�pravy.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



B) òstn� projev

1) ë�k je schopen samostatn�ho �stn�ho projevu, jeho projev je uspoÞ�danù a srozumitelnù. Um� citliv� pouì�vat i r�torickùch gest a hlasov� modulace. Na n�pov�du obratn� reaguje. Neznalostem je schopen se vyhnout.

2) ë�kóv �stn� projev m� n�kdy nedostatky, n�kdy se projev� nedostatky v jeho logice �i srozumitelnosti. N�kdy m� ì�k pot�ìe s vyuìit�m svùch znalost�, na n�pov�du v�täinou zareaguje. Neznalostem se neum� vyhnout, ale jeho projev jimi neutrp�.

3) ë�kóv �stn� projev je neuspoÞ�danù nebo t�ìkop�dnù. ë�k m� probl�my s vyuìi-t�m svùch znalost�, n�pov�du v�täinou nen� schopen vyuì�t. PÞ�padn� neznalost jeho �stn� projev negativn� ovlivn�.

4) ë�kóv �stn� projev je velmi slabù, ì�k nedok�ìe sv� znalosti a myälenky formulo-vat, n�pov�da mu nepomóìe. Neznalost mu t�m�Þ znemoìn� komunikaci.

C) P�semnù projev

1) ë�kóv p�semnù projev je uspoÞ�danù, pÞehlednù a �itelnù, m� identifikovatelnou a logickou osnovu. ë�k je schopen odd�lit podstatn� od m�n� dóleìit�ho, um� ps�t koment�Þe, vyzna�it vùsledek �i doj�t k point�.

2) ë�kóv p�semnù projev je uspoÞ�danù, pÞehlednù a �itelnù tak, aby byl k uìitku jemu sam�mu. Nebùv� odd�leno podstatn� od podruìn�ho. N�kdy nevyzna�� vùsledek nebo nedok�ìe doj�t k z�v�ru, n�kdy mu �in� pot�ìe ps�t koment�Þe a p�semn� formulovat sv� myälenky.

3) ë�kóv p�semnù projev je neuspoÞ�danù a t�ìko �itelnù, mnohdy ne�plnù. Pro svou potÞebu mus� p�semn� z�znamy doplËovat z jinùch zdrojó. T�ìko p�semn� formu-luje sv� myälenky a koment�Þe, vùsledek �i z�v�r �asto chyb� nebo se t�ìko hled�.

4) ë�kóv p�semnù projev je chaotickù nebo ne�itelnù, nen� k uìitku ani jemu sam�-mu. Sv� myälenky neum� p�semn� formulovat, koment�Þe neum� ps�t. V�täinou chyb� z�v�r, pointa �i vùsledek, nebo se t�ìko hled�.

D) Pr�ce ve skupin�

1) ë�k je vùznamnùm pÞ�nosem pro skupinu, ve kter� pracuje. I kdyì se v n�kter� z rol� c�t� l�pe neì v jin� (Þ�d�c�, vedlejä�) je schopen ��eln� pÞisp�t ke spln�n� spole�n�ho �kolu, pÞ�padn� pracovat i v jin� roli, neì je mu bl�zk�.

2) ë�k je uìite�nù pro skupinu, ve kter� pracuje, pokud je mu sv�Þena role, ve kter� se c�t� dobÞe. V tom pÞ�pad� ��eln� pÞisp�je ke spln�n� spole�n�ho �kolu, v opa�n�m pÞ�pad� je jeho pÞ�nos malù, nebo je potÞeba, aby byl veden.

3) ë�k je uìite�nù pro skupinu, ale mus� bùt k pr�ci nucen nebo prób�ìn� kontrolo-v�n, pÞ�padn� mus� bùt veden. Jinak se spol�h� na ostatn� �leny skupiny, ìe pr�ci odvedou, a na pr�ci se pod�l� m�lo.

4) ë�k se na pr�ci ve skupin� nepod�l�, neum� si naj�t sv� m�sto. Mus� bùt veden, a i v tom pÞ�pad� je jeho pÞ�nos ke spln�n� spole�n�ho �kolu malù.

E) Nezdar, zm�na n�zoru, hodnocen� druhùch

1) ë�k dok�ìe pÞijmout ne�sp�ch a um� se z n�j pou�it. Svój n�zor pÞim�Þen� obhajuje, dok�ìe jej zm�nit. Ostatn� (spoluì�ky, u�itele) um� ohodnotit, jejich �sp�chy i ne�sp�chy, pÞ�padn� klady i z�pory, bere v �vahu v rozumn� m�Þe. Respektuje individu�ln� rozd�ly a neprotestuje, kdyì je spoluì�k za stejnù vùkon ohodnocen pon�kud jinak.

2) ë�k dok�ìe pÞijmout ne�sp�ch, n�kdy väak neochotn�. V�täinou se z ne�sp�chu pou��. Svój n�zor dok�ìe zm�nit, �asto je väak potÞeba pouì�t siln� argumenty. Ostatn� (spoluì�ky, u�itele) um� dobÞe ohodnotit, ob�as väak hodnocen� nen� zcela objektivn�.

3) ë�k svój ne�sp�ch pÞij�m� neochotn� nebo se z n�j nepou��. Svój n�zor m�n� t�ìko. Ostatn� (spoluì�ky, u�itele) hodnot� pÞev�ìn� na z�klad� svùch pocitó, prvn�ho dojmu nebo bez hlubä� znalosti, jejich klady �i z�pory v�täinou ne�-m�rn� nadhodnocuje.

4) ë�k nepÞij�m� ne�sp�ch, nen� pro n�j zdrojem pou�en�. Svój n�zor t�m�Þ nem�n�. Ostatn� (spoluì�ky, u�itele) hodnot� povrchn� a neobjektivn�.

F) Ûeäen� probl�mó, odstraËov�n� chyb

1) ë�k je schopen naj�t vhodn� postupy k Þeäen� jednoduchùch i sloìit�jä�ch a nety-pickùch probl�mó, dok�ìe v Þeäen� vytrvat. Um� vùsledky interpretovat a dok�ìe vhodnùmi postupy naj�t a odstranit pÞ�padn� chyby.

2) ë�k um� naj�t vhodn� postupy k Þeäen� jednoduchùch probl�mó, u sloìit�jä�ch nebo netypickùch probl�mó m�v� n�kdy pot�ìe. V�täinou vytrv� pÞi jejich Þeäen�. Vùsledky vhodn� interpretuje, n�kdy oväem nepozn�, ìe jsou chybn�. PÞi hled�n� a odstraËov�n� chyb zpravidla pouì�v� vhodn� postupy.

3) ë�k je v�täinou schopen naj�t postup pro Þeäen� jednoduchùch probl�mó, se sloìit�jä�mi a netypickùmi si väak nev� rady. �asto nevyÞeä� probl�m celù, pÞ�padn� nepozn�, ìe dosp�l k chybn�mu vùsledku. Zpravidla se mu nepodaÞ� naj�t svou chybu.

4) ë�k m� probl�my s Þeäen�m i jednoduchùch probl�mó, sloìit�jä� a netypick� nevyÞeä� vóbec. I jednoduch� a typick� probl�my �asto nevyÞeä� cel�. Neum� ��eln� naj�t a odstranit chyby.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



G) Dodrìov�n� pravidel, ochota pomoci

1) ë�k ch�pe, ìe stanoven� nebo dohodnut� pravidla je tÞeba dodrìovat, ur�en� term�ny a dohody dodrìuje, je na n�j spolehnut�. Sv� (zÞ�dkav�) omyly, prohÞeäky �i pÞestupky Þ�dn� omluv� a vysv�tl�. Je ochoten dobrovoln� pr�ce pro ostatn�, je moìn� obr�tit se na n�j pro pomoc. Ochotn� pom�h� slabä�m spoluì�kóm.

2) ë�k dodrìuje stanoven� a dohodnut� pravidla a term�ny, n�kdy väak m�n� ochotn�. Sv� omyly a pÞestupky omluv� a vysv�tl�, n�kdy väak ne dostate�n� �i v�as. Pr�ci pro ostatn� pÞijme po vyzv�n�, je moìn� se spolehnout, ìe ji vykon�. Je moìn� obr�tit se na n�j pro pomoc.

3) ë�k je nespolehlivù v dodrìov�n� pravidel �i term�nó, je tÞeba jej kontrolovat. Sv� omyly a pÞestupky omlouv�, v�täinou väak aì na vyzv�n�. Pr�ci pro ostatn� pÞij�m� neochotn�, sv�Þen� �koly neodv�d� v potÞebn� kvalit�. Pomoc u n�j v�täinou nehled�me.

4) ë�k opakovan� poruäuje stanoven� pravidla �i term�ny, kontrola ani upom�n�n� nepom�haj�. Sv� pÞestupky �asto vóbec neomlouv�, je tÞeba jej st�le upom�nat. Pr�ci pro ostatn� se vyhùb�, sv�Þen� �koly nepln� nebo jen velmi nekvalitn�. Pomoc nen� ochoten poskytnout.

H) Aktivita

1) ë�k je aktivn�, snaì� se z�sk�vat v�domosti v oboru. Jeho dotazy jsou v�cn�, na pokyny u�itele reaguje, na Þeäen� probl�mó a zadanùch �koló (i dom�c�ch) je soustÞed�nù. R�d Þeä� �koly nav�c.

2) ë�k je aktivn�, obor väak nepatÞ� k jeho hlavn�m z�jmóm. Jeho dotazy jsou v�cn�, na pokyny u�itele reaguje n�kdy aì po jejich zopakov�n�. Na Þeäen� probl�mó a zadanùch �koló (i dom�c�ch) je n�kdy nesoustÞed�nù.

3) ë�k je v�täinou pasivn�, obor pÞij�m� jako povinnost. Dotazy v�täinou nepokl�d�, na pokyny reaguje �asto aì po jejich zopakov�n�. Probl�my a �koly Þeä� v�täinou nesoustÞed�n� a povrchn�, dom�c� �koly v�täinou jen form�ln�.

4) ë�k je pasivn�, obor jej nezaj�m�. Dotazy nepokl�d� a mnohdy ani po zopakov�n� pokynu vhodn� nereaguje. Probl�my a �koly Þeä� jen form�ln�, dom�c� pr�ci jen n�razov� a vùjime�n�.

Hodnocen� ì�kóUk�zka pÞedstavuje excelov� soubory pÞipraven� pro z�znam hodnocen� v jednotlivùch pÞedm�tech.

Hod

noce

n� ì

�kó

Ð äk

oln�

rok

2006

/200

7

TÞ�d

a:

PÞed

m�t

:

U�i

tel:

Jm

�no

ì�ka

A)

PÞ�p

rava

a

scho

pnos

t se

u�i

t

B)

òstn

� pr

ojev

C)

P�se

mnù

pr

ojev

D)

Pr�c

e ve

sk

upin

�

E)

Nez

dar,

zm�n

a n�

zoru

, ho

dnoc

en�

druh

ùch

F)

Ûeäe

n�

prob

l�m

ó,

chyb

a

G)

Dod

rìov

�n�

prav

idel

, oc

hota

po

moc

i

H)

Aktiv

itaPo

zn�m

ka

(v p

Þ�pad

�,

ìe ì

�ka

neho

dnot

�-te

, nap

i äte

pr

o�)

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Posuzovac� äk�la kompetenc� ì�kóV tomto odd�lu je uveden dotazn�k, kterù je pÞipraven pro ì�ky. ë�ci se sami ohodnot� ve stejnùch poloìk�ch, v jakùch je budou hodnotit u�itel�, nav�c jeät� pÞipoj� odpov�di na �tyÞi ot�zky.

Mil� studenti,v n�sleduj�c�m dotazn�ku se V�s pt�me, jak si mysl�te, ìe si stoj�te v n�kolika z�kladn�ch oblastech, kter� maj� bezprostÞedn� souvislost se vzd�l�v�n�m.

Hodnocen� v prvn� ��sti dotazn�ku je zaloìeno na �tyÞstupËov� äk�le:

1 Ð vynikaj�c�, 2 Ð dobr�, 3 Ð dosta�uj�c�,4 Ð nevyhovuj�c�

Jednotliv� stupn� v kaìd� oblasti jsou stru�n� charakterizov�ny. K ohodnocen� pÞ�sluä-nou zn�mkou nen� nezbytn�, aby V�m pÞesn� vyhovovaly väechny podm�nky v dan� charakteristice, sta��, kdyì budete m�t pocit, ìe je toto hodnocen� ze väech nejpÞesn�jä�. Nebojte se ud�lit si p�knou zn�mku, kdyì se na ni c�t�te! Hodnocen� v ot�zk�ch A) Ð G) nez�vis� na äkoln�ch pÞedm�tech. V ot�zce H) pÞedm�ty odliäte. Ve druh� ��sti dotazn�-ku V�s pros�me, abyste napsali odpov�di na �tyÞi ot�zky.

Toto hodnocen� porovn�me s t�m, jak V�s hodnot� Vaäi u�itel�. Pak se s n�m budou moci Vaäi u�itel� i rodi�e sezn�mit.

Jm�no: ................................................................., tÞ�da: .....................................

V prvn� ��sti dotazn�ku odpov�zte tak, ìe vyzna��te sv� hodnocen� kÞ�ìkem do pÞ�sluä-n�ho pol��ka.

A) PÞ�prava a schopnost se u�it 1 2 3 4

1) Um�m se na vùuku pÞipravit, zvl�d�m kaìdodenn� pr�ci, nem�m probl�my ani s v�tä�mi celky napÞ. pÞi souhrnn�m opakov�n�. Mysl�m si, ìe se um�m u�it (dovedu pracovat s textem).

2) M� pravideln� dom�c� pÞ�prava na vùuku m� nedostatky, jsem ale schopen zvl�dnout v�tä� celek.

3) M� dom�c� pÞ�prava m� nedostatky, neum�m se pÞipravovat na vùuku prób�ìn�, v�tä� celky dok�ìu zvl�dnout jen ��ste�n�, pÞ�padn� s pomoc�.

4) Neum�m se pÞipravovat prób�ìn� a nejsem schopen ani n�razov� pÞ�pravy.

B) òstn� projev 1 2 3 4

1) Jsem schopen samostatn�ho �stn�ho projevu, mój projev je uspoÞ�danù a srozu-mitelnù. Um�m citliv� pouì�vat i r�torickùch gest a hlasov� modulace. N�pov�da mi pomóìe. Neznalostem jsem schopen se vyhnout.

2) Mój �stn� projev m� n�kdy nedostatky, n�kdy se projev� nedostatky v jeho logice �i srozumitelnosti. N�kdy m�m pot�ìe s vyuìit�m svùch znalost�, n�pov�da mi väak v�täinou pomóìe. Neznalostem se neum�m vyhnout, ale mój projev jimi neutrp�.

3) Mój �stn� projev je neuspoÞ�danù nebo t�ìkop�dnù. M�m probl�my s vyuìit�m svùch znalost�, n�pov�du v�täinou nejsem schopen vyuì�t. PÞ�padn� neznalost mój �stn� projev negativn� ovlivn�.

4) Mój �stn� projev je velmi slabù, nedok�ìu sv� znalosti a myälenky formulovat, n�pov�da mi nepomóìe. Neznalost mi t�m�Þ znemoìn� komunikaci.

C) P�semnù projev 1 2 3 4

1) Mój p�semnù projev je uspoÞ�danù, pÞehlednù a �itelnù, m� identifikovatelnou a logickou osnovu. Jsem schopen odd�lit podstatn� od m�n� dóleìit�ho, um�m ps�t koment�Þe, vyzna�it vùsledek �i doj�t k point�.

2) Mój p�semnù projev je uspoÞ�danù, pÞehlednù a �itelnù tak, aby byl k uìitku mn� sam�mu. Nebùv� odd�leno podstatn� od podruìn�ho. N�kdy nevyzna��m vùsle-dek nebo nedok�ìu doj�t k z�v�ru, n�kdy mi �in� pot�ìe ps�t koment�Þe a p�semn� formulovat sv� myälenky.

3) Mój p�semnù projev je neuspoÞ�danù a t�ìko �itelnù, mnohdy ne�plnù. Pro svou potÞebu mus�m sv� p�semn� z�znamy doplËovat z jinùch zdrojó. T�ìko p�semn� formuluji sv� myälenky a koment�Þe, vùsledek �i z�v�r �asto chyb� nebo se t�ìko hled�.

4) Mój p�semnù projev je chaotickù nebo ne�itelnù, nen� k uìitku ani mn� sam�mu. Sv� myälenky neum�m p�semn� formulovat, koment�Þe neum�m ps�t. V�täinou chyb� z�v�r, pointa �i vùsledek, nebo se t�ìko hled�.

D) Pr�ce ve skupin� 1 2 3 4

1) Jsem vùznamnùm pÞ�nosem pro skupinu, ve kter� pracuji. I kdyì se v n�kter� z ro-l� c�t�m l�pe neì v jin� (Þ�d�c�, vedlejä�) jsem schopen ��eln� pÞisp�t ke spln�n� spole�n�ho �kolu, pÞ�padn� pracovat i v jin� roli, neì je mi bl�zk�.

2) Jsem uìite�nù pro skupinu, ve kter� pracuji, pokud je mi sv�Þena role, ve kter� se c�t�m dobÞe. V tom pÞ�pad� ��eln� pÞisp�ji ke spln�n� spole�n�ho �kolu, v opa�-n�m pÞ�pad� je mój pÞ�nos malù, nebo je potÞeba, abych byl veden.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



3) Jsem uìite�nù pro skupinu, ale mus�m bùt k pr�ci nucen nebo prób�ìn� kontrolo-v�n, pÞ�padn� mus�m bùt veden. Jinak se spol�h�m na ostatn� �leny skupiny, ìe pr�ci odvedou a na pr�ci se pod�l�m m�lo.

4) Na pr�ci se ve skupin� nepod�l�m, neum�m si naj�t sv� m�sto. Mus�m bùt veden, a i v tom pÞ�pad� je mój pÞ�nos ke spln�n� spole�n�ho �kolu malù.

E) Nezdar, zm�na n�zoru, hodnocen� druhùch 1 2 3 4

1) Dok�ìu pÞijmout ne�sp�ch a um�m se z n�j pou�it. Svój n�zor pÞim�Þen� obhaju-ji, dok�ìi jej zm�nit. Ostatn� (spoluì�ky, u�itele) um�m ohodnotit, jejich �sp�chy i ne�sp�chy, pÞ�padn� klady i z�pory, beru v �vahu v rozumn� m�Þe. Respektuji individu�ln� rozd�ly a neprotestuji, kdyì je spoluì�k za stejnù vùkon ohodnocen pon�kud jinak.

2) Dok�ìu pÞijmout ne�sp�ch, n�kdy väak neochotn�. V�täinou se z ne�sp�chu pou��m. Svój n�zor dok�ìu zm�nit, �asto je väak potÞeba pouì�t siln� argumenty. Ostatn� (spoluì�ky, u�itele) um�m dobÞe ohodnotit, ob�as väak hodnocen� nen� zcela objektivn�.

3) Svój ne�sp�ch pÞij�m�m neochotn� nebo se z n�j nepou��m. Svój n�zor m�n�m t�ìko. Ostatn� (spoluì�ky, u�itele) hodnot�m pÞev�ìn� na z�klad� svùch pocitó, prvn�ho dojmu nebo bez hlubä� znalosti, jejich klady �i z�pory v�täinou ne�m�r-n� nadhodnocuji.

4) NepÞij�m�m ne�sp�ch, nen� pro m� zdrojem pou�en�. Svój n�zor t�m�Þ nem�n�m. Ostatn� (spoluì�ky, u�itele) hodnot�m povrchn� a neobjektivn�.

F) Ûeäen� probl�mó, odstraËov�n� chyb 1 2 3 4

1) Jsem schopen naj�t vhodn� postupy k Þeäen� jednoduchùch i sloìit�jä�ch a netypickùch probl�mó, dok�ìu v Þeäen� vytrvat. Um�m vùsledky interpretovat a dok�ìu vhodnùmi postupy naj�t a odstranit pÞ�padn� chyby.

2) Um�m naj�t vhodn� postupy k Þeäen� jednoduchùch probl�mó, u sloìit�jä�ch nebo netypickùch probl�mó m�v�m n�kdy pot�ìe. V�täinou vytrv�m pÞi jejich Þeäen�. Vùsledky vhodn� interpretuji, n�kdy oväem nepozn�m, ìe jsou chybn�. PÞi hled�-n� a odstraËov�n� chyb zpravidla pouì�v�m vhodn� postupy.

3) V�täinou jsem schopen naj�t postup pro Þeäen� jednoduchùch probl�mó, se sloìit�jä�mi a netypickùmi si väak nev�m rady. �asto nevyÞeä�m probl�m celù, pÞ�padn� nepozn�m, ìe jsem dosp�l k chybn�mu vùsledku. Zpravidla se mi nepodaÞ� naj�t chybu.

4) M�m pot�ìe s Þeäen�m i jednoduchùch probl�mó, sloìit�jä� a netypick� nevyÞeä�m vóbec. I jednoduch� a typick� probl�my �asto nevyÞeä�m cel�. Neum�m ��eln� naj�t a odstranit chyby.

G) Dodrìov�n� pravidel, ochota pomoci 1 2 3 4

1) Ch�pu, ìe stanoven� nebo dohodnut� pravidla je tÞeba dodrìovat, stanoven� ter-m�ny a dohody dodrìuji, je na m� spolehnut�. Sv� (zÞ�dkav�) omyly, prohÞeäky �i pÞestupky Þ�dn� omluv�m a vysv�tl�m. Jsem ochoten dobrovoln� pr�ce pro ostatn�, je moìn� obr�tit se na m� pro pomoc. Ochotn� pom�h�m slabä�m spoluì�kóm.

2) Dodrìuji stanoven� a dohodnut� pravidla a term�ny, n�kdy väak m�n� ochotn�. Sv� omyly a pÞestupky omluv�m a vysv�tl�m, n�kdy väak ne dostate�n� �i v�as. Pr�ci pro ostatn� pÞijmu po vyzv�n�, je moìn� se spolehnout, ìe ji vykon�m. Je moìn� obr�tit se na m� pro pomoc.

3) Jsem nespolehlivù v dodrìov�n� pravidel �i term�nó, je tÞeba m� kontrolovat. Sv� omyly a pÞestupky omlouv�m, v�täinou väak aì na vyzv�n�. Pr�ci pro ostatn� pÞij�m�m neochotn�, sv�Þen� �koly neodv�d�m v potÞebn� kvalit�. Pomoc u m� v�täinou nikdo nehled�.

4) Opakovan� poruäuji stanoven� pravidla �i term�ny, kontrola ani upom�n�n� ne-pom�haj�. Sv� pÞestupky �asto vóbec neomlouv�m, je tÞeba m� st�le upom�nat. Pr�ci pro ostatn� se vyhùb�m, sv�Þen� �koly nepln�m nebo jen velmi nekvalitn�. Pomoc nejsem ochoten poskytnout.

H) Aktivita v mùch obl�benùch pÞedm�tech 1 2 3 4 Kter� to jsou? ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ...............................

Aktivita v nejm�n� obl�benùch pÞedm�tech 1 2 3 4

Kter� to jsou? ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ...............................

1) Ve vyu�ov�n� jsem aktivn�. M� dotazy jsou v�cn�, kdyì n�co nev�m, nev�h�m se zeptat. Na pokyny u�itele reaguji, na Þeäen� probl�mó a zadanùch �koló (i dom�c�ch) jsem soustÞed�nù. R�d Þeä�m �koly nav�c.

2) Ve vyu�ov�n� jsem v�täinou aktivn�. M� dotazy jsou v�cn�, ale s dotazem n�kdy v�h�m. Na pokyny u�itele reaguji n�kdy aì po jejich zopakov�n�. Na Þeäen� probl�-mó a zadanùch �koló (i dom�c�ch) jsem n�kdy nesoustÞed�nù.

3) Aktivn� jsem pouze n�kdy. Dotazy v�täinou nepokl�d�m, na pokyny reaguji �asto aì po jejich zopakov�n�. Probl�my a �koly Þeä�m v�täinou nesoustÞed�n� a povrchn�, dom�c� �koly v�täinou jen form�ln�.

4) Jsem pasivn�. Dotazy nepokl�d�m a mnohdy ani po zopakov�n� pokynu vhodn� nereaguji. Probl�my a �koly Þeä�m jen form�ln�, dom�c� pr�ci jen n�razov� a vùjime�n�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Ve druh� ��sti dotazn�ku pros�m odpov�zte na n�kolik ot�zek. Kaìdou odpov�� zformulujte tak, aby se veäla na tÞi Þ�dky.

I) Napiäte, co se V�m letos nejv�ce povedlo, �i s jakùm svùm vùsledkem jste nejv�ce spokojeni. Je-li to moìn�, napiäte pro�.ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ.................

ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ.................


J) Napiäte, v �em jste se letos nejv�ce zlepäili. Je-li to moìn�, napiäte pro�.ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ.................



K) Napiäte, co se V�m letos nepovedlo, nebo jakù V�ä vù-sledek V�s nejv�ce zklamal. Je-li to moìn�, napiäte pro�.ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ.................



L) Napiäte, co V�s letos ve äkole nejv�c bavilo. Je-li to moìn�, napiäte pro�.ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ.................



Hodnocen� ì�kó Uk�zka pÞedstavuje souhrnnù soubor vlastn�ho hodnocen� ì�kó.

TÞ�d

a:

TÞ�d

n�

u�ite

l:

Jm

�no

ì�ka

A)

PÞ�p

rava

a

scho

p-no

st s

e u�

it

B)

òstn

� pr

ojev

C)

P�se

mnù

pr

ojev

D)

Pr�c

e ve

sk

upin

�

E)

Nez

dar,

zm�n

a n�

zoru

, ho

d-no

cen�

dr

uhùc

h

F)

Ûeäe

n�

pro-

bl�m

ó,

chyb

a

G)

Dod

r-ìo

v�n�

pr

avid

el,

ocho

ta

pom

oci

H) A

ktiv

ita

(zn�

mka

ob

l �ben

�)(s

ezna

m

obl�b

en�)

(zn�

mka

ne

obl �b

e-n�

)

(sez

nam

ne

obl�b

e-n�

)

1.1,

02,

01,

02,

02,

01,

02,

01,

0A,

Fr

4,0

Tv

2.2,

01,

02,

02,

02,

01,

02,

02,

0A,

Sv,

Vv

3,0

F

3.2,

01,

01,

01,

02,

02,

02,

01,

0A,

Bi,

Sv, �

2,0

F

4.2,

02,

02,

02,

01,

02,

02,

02,

0Z,

Sv

3,0

Bi

5.3,

02,

02,

01,

02,

02,

02,

02,

0A,

Sv

3,0

M, F

6.1,

02,

02,

02,

02,

02,

02,

02,

0Bi

, Z, S

v3,

0Fr

7.2,

03,

02,

02,

02,

02,

02,

03,

0M

, Inf

4,0

Bi, �

, Sv

8.2,

02,

01,

01,

01,

02,

02,

01,

0Sv

, A3,

0Ch

, F

9.1,

02,

01,

01,

02,

02,

01,

01,

0M

, Ch,

A2,

0D


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Vyuìit� zdroje, pomócky a zpósob jejich vyuìit�Nezbytnù je informa�n� syst�m äkoly, väechna data mus� bùt soustÞed�na na jednom m�st�, v jedn� datab�zi. PÞ�stup k aplikaci bude po internetu, aby mohli u�itel� s hod-nocen�m pracovat i z domova, pÞ�padn� z dalä�ch m�st. Na äkole by aplikace m�la na-hradit dosavadn� excelov� tabulky, kter� si zat�m u�itel� pos�laj� e-mailem, a data jsou soustÞed�na v po��ta�i z�stupce Þeditele. V budoucnu chce äkola data zaznamen�vat pÞ�mo do datab�zov�ho syst�mu. Finan�n� äkola projekt zajiséuje z vlastn�ch zdrojó. PotÞeba je po��tat tak� s finan�n�mi prostÞedky na odm�ny u�itelóm, kteÞ� se zapojili aktivn� do pÞ�pravy, do diskus� a zah�jen� vyuì�v�n� syst�mu.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeZa��tek t�to aktivity byl spojen se vstupn� informac� pro jednotliv� u�itele, po kter� n�sledovala diskuse väech pedagogó. Dotazn�ky se äk�lami a popis postupu dostali väichni u�itel� poprv� na konci äkoln�ho roku 2006/07 s t�m, ìe budou ì�ky hodnotit novùm zpósobem. Prvotn�m idealistickùm z�m�rem bylo, aby u�itel� ohodnotili ì�ky jednor�zov� na konci äkoln�ho roku. Tak m�lo z�skat veden� äkoly poìadovan� data. Veden� se ale setkalo s (o�ek�vanou) nevol� u�iteló, kter� byla zpósobena taktickou chybou v na�asov�n� cel� akce a tak� t�m, ìe popsanù syst�m hodnocen� byl a st�le je novinkou. To samozÞejm� souvis� se skute�nost�, ìe se m�n� i pohled na vùuku a ì�ka. U�itel� se st�le u�� d�vat se na rozvoj ì�ka skrz kl��ov� kompetence.

Hlavn� chyba spo��vala v tom, ìe veden� äkoly pÞedloìilo u�itelóm n�stroj ve druh� polovin� kv�tna. V�cn� n�mitky k n�stroji hodnocen� se zam�Þily na to, ìe n�kter� v�ci u�itel� nebyli schopni ohodnotit, protoìe ì�ky dosud pohledem kl��ovùch kompetenc� nesledovali. To na jednu stranu odhalilo nedostatky v pr�ci na sestaven� samotnùch hodnot�c�ch dotazn�kó: byly v nich pouìity jednotliv� poloìky s pÞedstavou, ìe u�itel� by m�li bùt schopni sd�lit konkr�tn� vùroky o ì�c�ch. Na druh� stran� muselo veden� äkoly s u�iteli souhlasit v tom, ìe tato pÞedstava byla opravdu idealistick�. Zejm�na proto, ìe älo o nov� ì�ky, kteÞ� jsou na äkole teprve jeden rok, a u�itel� je tolik neznaj� (m�li s nimi napÞ�klad jen dv� hodiny tùdn� a m�li celkem tÞeba tÞi takov� tÞ�dy), a tak nemohli ì�ky t�mto pohledem ohodnotit. Veden� äkoly provedlo proto n�sleduj�c� zm�nu: na prvn� porad� s u�iteli bylo na z�klad� n�mitek u�iteló rozhodnuto, ìe toto hodnocen� bude v prvn�ch ro�n�c�ch nepovinn�, aby nem�lo form�ln� charakter.

Druh� ��st Ð sebehodnocen� ì�kó Ð byla provedena v póvodn� pl�novan�m term�nu v pln�m rozsahu. Bohuìel data pro porovn�n� s hodnocen�m ze strany u�iteló byla ne�pln�, a nebylo tud�ì moìn� srovn�vat. U�itel� ale mohli porovnat sebehodnocen� ì�kó s vlastn�m n�zorem na jednotliv� ì�ky, kter� bylo v krajn�ch hodnot�ch (vynika-j�c�/nevyhovuj�c�) a poloìit si pÞ�padn� ot�zku ãJak to, ìe se danù ì�k hodnot� krajn� hodnotou, kdyì j� ho tak nevn�m�m?Ò V t�to f�zi zapsal z�stupce Þeditele n�sledn� väechna z�skan� data do tabulek. Na porad� s u�iteli bylo dohodnuto, ìe se o podob� hodnocen� bude jeät� d�le diskutovat.

V listopadu äkoln�ho roku 2007/08 prob�hla diskuse, na kter� äkola hodnotila i pr�ci veden� äkoly. Na z�klad� poìadavkó u�iteló byly n�sledn� zavedeny dobrovoln� pracovn� porady, kter� maj� vìdy jasn� vymezen� t�ma. Vznikly tak tzv. diskusn� �terky, na kter� pÞijde vìdy asi 15 u�iteló. PodaÞilo se tak mj. nastavit obousm�rnou komu-nikaci, d�ky kter� u�itel� vzn�äej� v diskusi poìadavky na veden�. Jedn�m z t�mat bylo tak� pr�v� popsan� hodnocen� ì�kó. U�itel� m�li �as zhruba 4 m�s�ce na promyälen� n�stroje a 14 dn� pÞed jedn�n�m jim bylo ozn�meno, ìe se bude hodnocen� na porad� projedn�vat, aby se na diskusi m�li moìnost pÞipravit. V�cn� kritick� diskuse vedla k tomu, ìe a�koli byla v kv�tnu reakce u�iteló na navrìenù postup hodnocen� �ist� odm�tav�, pÞi diskusi v listopadu jiì ne.

Pravdou je, ìe u�itel� potÞebuj� m�t dostate�n� dlouhù �as na to, aby mohli prov�st hodnocen� zodpov�dn�. U�itel� na ãJaroäceÒ napÞ�klad cht�li m�t tabulku k dispozici s pÞedstihem alespoË tÞ� m�s�có a postupn� do n� zan�äet z�znamy o ì�c�ch. Necht�li vyplnit väe najednou. Od �nora do dubna 2008 tabulky vyplËovali, na konci dubna se väe uzavÞelo a byl proveden statistickù souhrn. Pro tyto a dalä� ��ely mus� existovat uìivatelsky pÞ�jemnù elektronickù n�stroj. U�itel� budou m�t moìnost syst�m kdykoli otevÞ�t a hodnocen� postupn� doplËovat. Budou m�t k dispozici tabulku a budou v�d�t, z jakùch hledisek maj� ì�ky hodnotit (body äk�l). K poloìk�m dotazn�ku ani k hodnot�c� äk�le nebyly b�hem diskuse pÞipom�nky, s jednou vùjimkou: prvn� ot�zka v sebehodno-cen� ì�kó byla po diskusi rozd�lena na dv� ��sti, totiì na hodnocen� v obl�benùch a v neobl�benùch pÞedm�tech. Veden� äkoly povaìuje tuto �pravu za kosmetickou zm�-nu. Dotazn�k ani hodnot�c� äk�la nakonec vóbec nebyly u�iteli pÞipom�nkov�ny.

Veden� äkoly nad�le nepoìaduje po u�itel�ch, aby vyplnili väechny poloìky dotazn�ku. VyplËuj� jen ty, u nichì maj� pocit, ìe mohou poskytnout kvalitn� informaci. Mohou se napÞ�klad zamyslet nad t�m, jestli by n�hodou nebyli schopni n�jakùm zpósobem dos�hnout toho, aby mohli ì�ky hodnotit i v t�ch kategori�ch, kde zat�m hodnotit nemo-hou. To vede k obohacov�n� jejich pr�ce o dalä� �innosti.

Dotazn�k pro ì�ky zóstal po diskus�ch zachov�n s drobnou zm�nou, ì�ci jej budou vyplËovat op�t na konci äkoln�ho roku. Je moìn�, ìe dojde ke zm�n�m ve formulaci otevÞenùch ot�zek na konci dotazn�ku, protoìe äkola zjistila, ìe ì�ci odpov�dali na n�co jin�ho, neì co bylo poìadovanou informac�. NapÞ�klad na ot�zku ãV �em jste se zlepäi-li?Ò odpov�dali Ð ãVe fyzice, m�m na vysv�d�en� jedni�ku nam�sto dvojky.Ò

ákola bude d�l domùälet, jak� statistick� informace vlastn� chce z t�chto dotazn�kó z�sk�vat (napÞ�klad rózn� typy próm�ró apod.). PotÞeba bude tak� vytvoÞit odpov�daj�c� software. D�le se na Jaroäce zam�Þ� i na rozv�jen� pÞedstavy o tom, jak co nej��eln�ji vùstupn� informace vyuì�t. Veden� äkoly pÞedpokl�d�, ìe ��elnost vyuìit� informac� bude mj. motivovat u�itele k pr�ci s n�strojem a se samotnùm hodnocen�m kl��ovùch kompetenc�, aì uvid�, ìe jsou informace relevantn�, a ìe je nelze jinùm zpósobem z�skat. U�itel� si b�hem dalä�ho statistick�ho rozpracov�v�n� n�stroje budou moci sami Þ�ci, jakù typ informace budou cht�t z�sk�vat. ákola by cht�la v budoucnu ur�it� z�sk�vat pÞedevä�m souhrnnou informaci o ì�kovi, sledovat souhrnnù próm�r, rózn� typy odchylek (ì�k je v n�kterùch pÞedm�tech v n�kterùch poloìk�ch hodnocen vùrazn� jinak neì ve zbùvaj�c�ch pÞedm�tech, ì�k je celkov� hodnocen vùrazn� jinak neì ostatn� ì�ci apod.) a hledat pÞ��iny takov�ho odliän�ho hodnocen�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Z�roveË se bude pracovat na vytvoÞen� takov�ho prostÞed�, kter� by celou pr�ci zautomatizovalo, protoìe z�skanùch dat bude mnoho. Vùstupy by pak m�l dost�vat tÞ�dn� u�itel a m�l by je pouì�t pro vlastn� potÞebu, pÞed�vat je ì�kóm i jejich rodi�óm. Obecn� se chce äkola zam�Þit na siln� str�nky ì�kó Ð napÞ�klad kdyì se zjist�, ìe je ì�k ve srovn�n� s jinùmi svùmi dovednostmi äpatnù v p�semn�m projevu, bude m�t moìnost uplatnit se v tom, v �em jsou jeho siln� str�nky, a nebude ho nutn� zkouäet p�semn�. ákola pÞedpokl�d� schózky s u�iteli a diskuse o podob� vùstupn�ch dat k tomu, aby pak data mohli co nejl�pe vyuì�t ve sv� pr�ci.

Hodnot�c� vùroky sestavil z�stupce Þeditele äkoly a n�sledn� je konzultoval s psycholo-gem Prof. PhDr. Vladim�rem Sm�kalem, CSc. Konzultace nevedly k z�sadn�m �prav�m, jen k drobnùm �prav�m formulac� n�kterùch vùrokó.

Vùsledky uskute�n�n�ho pÞ�kladu dobr� praxeákola dos�hla objektivn� lepä�, kvalitn�jä� komunikace s rodi�i. Ta se d�ky pouì�v�n� pÞedstaven� metody hodnocen� stala jednozna�n� obsaìn�jä�. Hodnocen� ì�ka jiì nen� pouze skryt� za �tyÞkou, lze l�pe identifikovat a popsat dóvody ì�kova ne�sp�chu. Rodi�e dost�vaj� aì vùsledky hodnocen�, samotn� komunikace s rodi�i prob�h� jinùm zpósobem.

Pouì�v�n� n�stroje bude jist� pÞin�äet komplexn�jä� informace o ì�c�ch. ákola je pÞesv�d�ena o tom, ìe na z�klad� t�chto informac� bude schopna hledat dóvody pÞ�padnùch ne�sp�chó ì�kó a tak� ��inn� formy pomoci pro odstraËov�n� nedostatkó. D�le snad tento zpósob hodnocen� podn�t� u�itele k drobnùm zm�n�m v jejich pr�ci i k rozä�Þen� jejich pozornosti na n�kdy opom�jen� dóleìit� aspekty vzd�l�v�n� (napÞ. schopnosti Ð u�it se, sebereflexe, diskuse, zvl�dat pÞedm�ty, kter� ì�ka m�lo zaj�maj�). Dóleìitùm vùsledkem pro äkolu je tak� to, ìe si u�itel� za�ali pokl�dat ot�zky jako ãJak dos�hnout toho, ìe budeme moci hodnotit ty a ty dovednosti?Ò Od pÞemùälen� o hodnocen� kl��ovùch kompetenc� se u�itel� za�ali posouvat mj. sm�rem ke komplex-n�jä�m �vah�m o tom, jak kl��ov� kompetence ì�kó co moìn� nejl�pe rozv�jet.

Kontaktn� osoba Peter Krupkae- mail: [email protected]

SOUBOR INDIKçTORñ PRO HODNOCENê KLê�OVøCH KOMPETENCêákola: Gymn�zium, Slovansk� n�m�st�, BrnoRealiz�tor: Josef FilouäKonzultant VòP: Jaroslav Faltùn

AnotacePÞ�klad dobr� praxe obsahuje soubor 18 indik�toró vytvoÞenùch k hodnocen� rozvoje kl��ovùch kompetenc� ì�kó. Na kaìdou z nich podle RVP pÞipadaj� 3 indik�tory. Kaìdù ì�k je v jednotlivùch indik�torech hodnocen v rozsahu �tyÞ stupËó od ++ do --. Hodno-cen� zaloìen� na indik�torech je myäleno jako sou��st portfolia ì�ka.

KontextBrn�nsk� gymn�zium na Slovansk�m n�m�st� m� kapacitu 620 ì�kó. ë�ci zde studuj� ve �tyÞlet�m a äestilet�m cyklu.

ákola ov�Þuje druhùm rokem vlastn� indik�tory hodnocen� kl��ovùch kompetenc� v äes-tilet�m studiu. Po�et ì�kó ve äkole nen� pro pouìit� souboru indik�toró rozhoduj�c�. Je pravda, ìe ve v�tä� äkole móìe m�t u�itel �vazek rozloìenù do v�ce tÞ�d a m� pr�ci s n�-strojem obt�ìn�jä�. To je pravd�podobn� jedin� komplikace. Ale po�et ì�kó, s jejichì hodnocen�m jeden u�itel pracuje, je nakonec srovnatelnù. Zodpov�dn� pr�ce s indik�-tory je �asov� n�ro�n�jä�, a proto se jev� jako optim�ln� nepouì�vat n�stroj kaìdù rok. Pouì�vat n�stroj k hodnocen� kaìdù rok by bylo ide�ln�, ale na to je n�stroj pÞ�liä pracnù. ákole se osv�d�ila dvoulet� perioda.

Indik�tory hodnocen� byly vyvinuty s t�m z�m�rem, aby se staly sou��st� portfolia ì�ka, kter� by si m�li tÞ�dn� u�itel� od za��tku studia ke kaìd�mu ì�kovi vytv�Þet. Vùvoj kaì-d�ho ì�ka v oblasti kl��ovùch kompetenc� je vid�t zvl�ät� u v�celet�ho gymn�zia, kde hodnocen� prob�hne za dobu studia celkem tÞikr�t.

VùchodiskaPóvodn�m z�m�rem bylo pÞipravit n�stroj pro vùstupn� hodnocen� ì�kó niìä�ho stupn� v�celet�ho gymn�zia. Hodnocen� ì�kó dev�tùch ro�n�kó, se kterùm se pÞij�mac� komise gymn�zi� setk�vaj� pÞi pÞij�mac�ch Þ�zen�ch, jsou �asto nepouìiteln�, velmi t�ìko se pÞe-v�d�j� na objektivn� hodnocen�. I tyto zkuäenosti vedly k rozv�jen� hodnocen� kl��ovùch kompetenc� (KK) Ð schopnost� ì�kó formou indik�toró. Hodnocen� by m�lo sm�Þovat ke skute�nùm schopnostem ì�ka Ð kl��ovùm kompetenc�m. Toto hodnocen� se ve äkole jiì pÞed zaveden�m RVP G bl�ìilo sou�asn�mu hodnocen� KK. Ve äkoln�m roce 2007/08 byl tento model pouìit podruh�, pro ì�ky druh�ho ro�n�ku äestilet�ho studia. Na konci äkoln�ho roku je v pl�nu pouìit� indik�toró pro hodnocen� ì�kó druh�ho ro�n�ku �tyÞle-t�ho studia. Letos bude metoda hodnocen� pouìita pÞibliìn� na 120 ì�c�ch.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Metoda hodnocen� souvis� se zaveden�m áVP: u�itel� jsou sezn�meni s t�m, ìe pÞibude pr�ce, ale tak� ch�pou, ìe nebude samo��eln�. Tento zpósob hodnocen� by m�l pÞiro-zen� m�nit pÞ�stup u�iteló k ì�kóm, posouvat myälen� u�iteló o ì�c�ch. V r�mci äkoln�-ho klasifika�n�ho Þ�du existuje dostate�n� volnost pro u�itele k tomu, aby si mohli volit svoje hodnot�c� a klasifika�n� metody. Na druh� stran� maj� povinnost jednozna�n� sezn�mit ì�ky s pravidly hry.

PÞi pohledu na indik�tory vznik� myälenka vytvoÞit podobn� (kompatibiln�) indik�tory i pro ì�ky, aby mohli hodnotit sami sebe tak, aby hodnocen� ì�kó u�iteli a sebehodno-cen� ì�kó v oblasti KK bylo prov�zan�. Cel� hodnocen� by pak bylo formativn�jä�. NapÞ. by bylo moìn� pÞeformulovat indik�tor KU1 (viz tabulka n�ìe) tak, aby se jeho prostÞed-nictv�m dok�zal ì�k s�m posoudit. Hodnocen� KK bude d�le prov�z�no s autoevaluac� äkoly. To bude vyìadovat pÞ�pravu indik�toró pro väechny vzd�l�vac� oblasti. Formulace indik�toró mus� bùt odliän� pro u�itele, ì�ky, pÞ�padn� rodi�e, ale jednotliv� indik�tory spolu mus� bùt kompatibiln�. PÞ�klad formulace indik�toru pro autoevaluaci ì�ka: ãMysl�m si, ìe um�m poznat probl�m a pozn�m konkr�tn� metody, jak probl�m Þeäit.Ò

Sou��st� komplexn�ho hodnocen� ì�ka by m�lo bùt pravideln� hodnocen� m�ry rozvinut� ì�kovùch kl��ovùch kompetenc�. V pÞ�pad�, ìe se podaÞ� vytvoÞit hodnotnù syst�m kriteri� (ten je pochopiteln� prób�ìn� revidov�n), je moìn� KK hodnotit v kaìd�m pÞed-m�tu. Soubor t�chto informac� z v�ce pÞedm�tó o jednom ì�kovi móìe o dan�m ì�kovi pÞin�äet velice cenn� informace. Samotn� pÞ�prava hodnocen� donut� tvórce Ð hodnoti-tele k podrobn�mu rozboru kl��ovùch kompetenc�. Jedn� se o systematick� a podrobn� uvaìov�n� o pr�ci s kl��ovùmi kompetencemi pÞi vùuce i pÞi hodnocen�. Z�m�rem je, aby u�itel kaìd� tÞ�dy dostal tabulku s indik�tory KK. Navrìenù zpósob hodnocen� umoìËu-je porovn�vat pÞ�stup jednoho ì�ka k róznùm pÞedm�tóm. Pravideln� hodnocen� podle stejnùch krit�ri� móìe postihnout rozvoj osobnosti kaìd�ho ì�ka.

Inspirac� byly äkole postupy hodnocen� a autoevaluace zahrani�n�ch äkol, jejichì pr�ci m�la moìnost poznat Ð zejm�na v Holandsku, D�nsku, Finsku, v USA, konkr�tn� n�stroj oväem äkola vyvinula sama.

Jedn�m z nejv�tä�ch probl�mó byla interpretace kl��ovùch kompetenc� u u�iteló. Je obvykl�, ìe kl��ov� kompetence jsou vn�m�ny jako cosi nav�c vzhledem k tradi�n�mu znalostn�mu obsahu pÞedm�tó. Bùvaj� ch�p�ny jako n�co abstraktn�ho a um�l�ho. Pro äkolu je dosaìen� kl��ovùch kompetenc� oväem hlavn� vzd�l�vac� c�l.

C�lePravideln� zaveden� hodnocen� �rovn� dosahov�n� KK ì�kó by m�lo postupn� vytvoÞit:

¥ jednu z dóleìitùch sloìek portfolia ì�ka,

¥ zm�nu pohledu u�iteló na hodnocen� ì�ka, a t�m i nutnou zm�nu jejich metod (hodnocen� i vùuky),

¥ moìnost pro ì�ky zapojit se do vlastn�ho hodnocen�,

¥ dalä� n�stroj pro vlastn� hodnocen� u�iteló a äkoly.

Realizace Ð postup a metodyPr�ce nav�zala na pr�ci tùmu, kterù koordinoval tvorbu áVP Ð zkuäen� kantoÞi liä�c� se pÞedm�tovùm zam�Þen�m, veden� äkoly Ð p�ti�lennù tùm. Tento tùm za�al tvoÞit indi-k�tory. Pouìil zkuäenosti s vùstupn�m hodnocen�m z loËska. Na z�klad� zp�tn� vazby od väech u�iteló k jednotlivùm indik�toróm prob�hla nejprve reformulace jednotlivùch indik�toró. PÞi revizi indik�toró se podaÞilo vt�hnout do hry v�ce u�iteló, kteÞ� za�ali pracovat na sjednocov�n� hodnot�c�ch metod, revize n�stroje pomohla posouv�n� myälen� u�iteló o hodnocen� a jeho komplexnosti.

Tabulka Ð soubor indik�toró pro hodnocen� kl��ovùch kompetenc� ì�kó (pro u�itele)

KLê�OV� KOMPETENCE KRIT�RIA HODNOCENê HODNOCENê

++, +, -, --

K u�en� (KU):

KU1 Ð Þ�zen� vlastn�ho u�en�, motivace pro dalä� u�en�

ë�k um� organizovat vlastn� u�en� v�etn� samostatn�ho vùb�ru metod a je dostate�n� motivov�n k vlastn� pÞ�prav�

KU2 Ð z�sk�v�n� poznat-kó a informac�

ë�k je schopen samostatn� z�sk�vat informa-ce a poznatky z róznùch zdrojó, zpracov�vat je a vhodn� interpretovat

KU3 Ð vlastn� hodnocen� ë�k dok�ìe s dostate�nou m�rou objektiv-nosti, bez podceËov�n� nebo pÞeceËov�n� hodnotit svoje schopnosti k u�en�

K Þeäen� probl�mó (KP):

KP1 Ð rozpozn�n� pro-bl�mu a n�vrhy Þeäen�

ë�k je schopen samostatn� nebo s malou po-moc� rozpoznat probl�m a navrhnout n�kter� varianty Þeäen�

KP2 Ð uplatn�n� myälen-kovùch operac�

PÞi Þeäen� probl�mu je ì�k schopen uplatËo-vat pÞ�sluän� myälenkov� operace (srovn�v�, tÞ�d�, analyzuje apod.)

KP3 Ð formulace z�v�ró a otevÞenost k novùm variant�m

ë�k dok�ìe formulovat n�vrh Þeäen� probl�-mu, prezentovat ho a je otevÞenù k dalä�m variantn�m Þeäen�m

Komunikativn� (KK):

KK1 Ð aktivn� vyuì�v�n� dostupnùch prostÞedkó komunikace

ë�k aktivn� vyuì�v� dostupnùch prostÞedkó komunikace a tyto prostÞedky dostate�n� ovl�d�


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



KK2 Ð schopnost poro-zum�n� a interpretace

ë�k je schopen pÞij�mat rózn� druhy sd�len�, rozum� jim a um� sd�len� spr�vn� interpre-tovat

KK3 Ð schopnost vyjad-Þov�n� a vystupov�n� na veÞejnosti

ë�k se um� dobÞe vyjadÞovat, je schopen aktivn� vystupovat na veÞejnosti

Soci�ln� a person�ln� (KS):

KS1 Ð posouzen� vlastn�ch moìnost� a stanoven� priorit

ë�k je schopen objektivn� posoudit svoje schopnosti a moìnosti, m� stanoveny svoje osobn� priority

KS2 Ð uplatn�n� vlast-n�ch schopnost�

ë�k dok�ìe pravideln� uplatËovat svoje schopnosti

KS3 Ð vztah k vlastn�mu zdrav�

ë�k m� dobrù vztah ke sv�mu zdrav� a ìivoto-spr�v� a tomu podÞizuje svoje chov�n� a jedn�n�

Ob�ansk� (KO):

KO1 Ð stanoven� vlast-n�ch c�ló vych�zej�c�ch z potÞeb spole�nosti a pln�n� povinnost�

ë�k si je v�dom vlastn�ch c�ló ve vztahu ke spole�nosti a dok�ìe uv�dom�le plnit svoje povinnosti

KO2 Ð postoje k jinùm lidem a k hodnot�m

Postoje ì�ka k jinùm lidem a obecnùm hod-not�m odpov�daj� principóm humanity a demokracie

KO3 Ð zodpov�dn� cho-v�n� a aktivn� zapojen� do ob�ansk�ho ìivota

ë�k se chov� tak, ìe neohroìuje sebe, jin�, ìivotn� prostÞed�, vytvoÞen� hodnoty. Dok�ìe se zapojovat do ob�ansk�ho ìivota (tÞ�dy, äkoly, spole�nosti).

K podnikavosti (KPo)

KPo 1 Ð rozhodov�n� o sv�m budouc�m pro-fesn�m zam�Þen�, rozpo-zn�v�n� pÞ�leìitost�

ë�k je schopen posoudit svoje potÞeby a moìnosti ve vztahu k budouc�mu profesn�-mu zam�Þen�

KPo2 Ð uplatËov�n� vlastn� iniciativy, z�sk�-v�n� a vyhodnocov�n� informac� o vzd�l�-vac�ch a pracovn�ch pÞ�leìitostech

ë�k z�sk�v� a vyhodnocuje informace o vzd�-l�vac�ch a pracovn�ch pÞ�leìitostech

KPo3 Ð posuzov�n� a hodnocen� rizik, pochopen� podstaty a principó podnik�n�

ë�k ch�pe podstatu, principy, rizika a realitu trìn�ho prostÞed� a podnik�n�

Tabulka obsahuje sadu 18 indik�toró, ke kaìd� kl��ov� kompetenci podle RVP G 3 indik�tory. Kaìdù ì�k je v jednotlivùch indik�torech hodnocen v rozsahu �tyÞ stupËó, a sice od ++ do --. Vùznam jednotlivùch stupËó je formulov�n:++ ur�it� ano + sp�äe ano - sp�äe ne -- ur�it� ne

Na z�klad� prvn�ch zkuäenost� äkola zjistila, ìe u�itel� pÞev�d�j� tyto �tyÞi stupn� do ��-seln� stupnice 1 aì 4 zejm�na z dóvodu próm�rov�n�, kter� mus� pouì�t tÞ�dn� u�itel pÞi zpracov�n� vùstupó od väech vyu�uj�c�ch. Próm�rn� hodnota dan�ho indik�toru pak móìe bùt vyj�dÞena desetinnùm ��slem, napÞ�klad 1,68, a komentov�na v pÞ�pad�, ìe vùstupy z jednotlivùch pÞedm�tó se u stejn�ho indik�toru vùznamn� liä�.

PÞi vytv�Þen� indik�toró je nutn� vìdy rozliäit u kaìd� kl��ov� kompetence pÞibliìn� tÞi z�sadn� oblasti Ð krit�ria. NapÞ�klad u KK k u�en� jsou rozpoznateln� oblasti:

¥ vlastn� hodnocen� a Þ�zen� vlastn�ho u�en�,

¥ z�sk�v�n� poznatkó a informac�,

¥ motivace pro dalä� u�en�.

Oblasti äkola vytvoÞila proto, aby formulace kl��ovùch kompetenc� z RVP G byla transpa-rentn�jä� a aby se dala dobÞe vytvoÞit krit�ria Ð indik�tory. Ke kaìd�mu ze tÞ� kriteri� je formulov�n indik�tor. Formulace vych�z� z ide�ln�ho stavu dosaìen� krit�ria. Pro hod-nocen� navrhuje äkola �tyÞstupËovou stupnici.

Pouìit� hodnot�c� tabulky Ð souboru indik�toróVäichni vyu�uj�c� jedn� tÞ�dy ohodnot� väechny ì�ky tÞ�dy podle väech pÞiloìenùch krit�-ri� (viz tabulka). Toto hodnocen� prob�h� pravideln� na konci äkoln�ho roku sud�ho roku studia. V pÞ�pad� druh�ho ro�n�ku äestilet�ho studia se hodnocen� provede v prvn�m pololet� jako sou��st pÞ�padnùch vùstupn�ch hodnocen�. TÞ�dn� u�itel n�sledn� shrne vùsledky t�chto hodnocen�, pÞ�padn� je okomentuje. Postup shrnut� vùsledkó ze strany tÞ�dn�ch u�iteló se vyv�j�, u�itel� maj� k dispozici tabulky v elektronick� podob� a pÞi-pravuje se �pln� elektronick� vyhodnocov�n�.

TÞ�dn� u�itel pÞiprav� pro kaìd�ho ì�ka vùstup z tohoto hodnocen� formou stejn� tabul-ky s pÞ�padnùmi pozn�mkami. Tento vùstup bude v sou�asn� dob� slouìit jako vùstupn� hodnocen� ì�kó II. ro�n�ku äestilet�ho studia. Ve druh�m ro�n�ku �tyÞlet�ho gymn�zia se vùznam n�stroje zv�tä� t�m, ìe se propoj� se sebehodnocen�m ì�ka. Pomoc v polo-vin� studia je pro ì�ky t�m nejdóleìit�jä�m. Pak by to mohla bùt äance pro vytv�Þen� rozumnùch vztahó s rodi�i Ð kde jsou schopni pomoci s vhodnùm profesn�m zam�Þen�m studia, vùb�ru kurzó atd. Hodnot�c� tabulku vyplËuj� väichni u�itel� u kaìd�ho ì�ka. N�sledn� se väemi hodnocen�mi jednoho ì�ka pracuje tÞ�dn� u�itel (viz tabulka).


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Popsanù zpósob hodnocen� za�ala äkola pouì�vat póvodn� kvóli vùstupn�mu hodnocen� ì�kó äestilet�ho studia. Prvn� pl�n je takovù, ìe by toto hodnocen� prob�halo pro ì�ky druhùch ro�n�kó äestilet�ho a �tyÞlet�ho studia a pochopiteln� tak� pro maturanty. T�m by bylo moìn� vid�t ãpÞidanou hodnotuÒ, protoìe ve stupni rozvinut� jednotli-vùch KK by se m�l kaìdù ì�k vyv�jet. U�itel� to mus� v�d�t pÞedem, aby ì�ka dok�zali hodnotit prób�ìn�. Nen� moìn�, aby u�itel u kaìd�ho ì�ka vyplnil 18 indik�toró pouze na konci roku. U�itel si po celou dobu studia d�l� k ì�kóm pozn�mky v duchu indik�-toró KK. Pak nastoup� tÞ�dn� u�itel, kterù by m�l od jednotlivùch u�iteló z�skat väechny vùsledky, móìe m�t napÞ. pÞipravenou excelovou tabulku, kam se budou vùsledky na��tat, a provede zpróm�rov�n� indik�toró.

TÞ�dn� u�itel vùsledky jednou za 2 roky posuzuje Ð v hodnocen� se napÞ�klad móìe uk�zat zam�Þen� ì�ka. Neuv�d� zde jen próm�rn� ��seln� hodnocen� jednotliv�ho ì�ka, ale v koment�Þi uv�d� specifika a pÞednosti ì�ka. NapÞ. ãKompetence k u�en� vykazuje vùrazn� lepä� v humanitn�ch pÞedm�tech. ë�k se bude liäit v hodnocen� u�iteló pÞ�rodov�dnùch a humanitn�ch pÞedm�tó. To bude ukazovat na zam�Þen� ì�ka, na vùvoj jeho osobnosti ur�itùm sm�rem. Na druh� stran� se móìe uk�zat, ìe hodnocen� v jedn� KK budou vùrazn� lepä� v humanitn�ch pÞedm�tech, v jin� bude lepä� v pÞ�rodov�dnùch pÞedm�tech. A to móìe poukazovat na metody a jejich efektivitu. To bude ale vyìado-vat v�ce zkuäenost� a v�ce dat.Ò Hodnocen� nemus� sm�Þovat jen k osobnosti ì�ka, ale poukazuje i na efektivitu metod a postupó v jednotlivùch pÞedm�tech.

Z�m�rem cel�ho hodnocen� je komplexn�jä� posouzen� rozvoje osobnosti ì�ka. Proto hodnocen� KK prostÞednictv�m indik�toró prov�d� u�itel v kaìd�m pÞedm�tu. Kaìdù u�itel si prób�ìn�, po dobu dvou let vytv�Þ� o väech ì�c�ch pozn�mky. Podle indi-k�toró pro väechny kl��ov� kompetence pak na z�klad� svùch pozn�mek jednou za dva roky vytvoÞ� hodnocen� kaìd�ho ì�ka. Form�ln� se jedn� o komentovanou tabulku.

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit�Hlavn�m zdrojem byl popis kl��ovùch kompetenc� v RVP G a jejich dókladnù rozbor, vùklad a tzv. ãrozkl��ov�n�Ò. Z�kladn� pomóckou je vytvoÞenù syst�m indik�toró, kterù mus� bùt velmi flexibiln�, coì je pÞedpokladem jeho vùvoje.

Vùsledky uskute�n�n�ho pÞ�kladu dobr� praxeHodnocen� sou�asnùch dosaìenùch vùsledkó je zat�m velmi pÞed�asn�. V minul�m a v tomto äkoln�m roce byl syst�m pouìit na vùstupn� hodnocen� ì�kó druhùch ro�n�kó äestilet�ho studia. VytvoÞilo to pÞedpoklady pro diskusi s u�iteli, pÞedm�tovùmi komi-semi a tak� s rodi�i, kteÞ� se zat�m vyjadÞovali sp�äe kladn�.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeN�stroj by m�l bùt v budoucnu za�len�n do komplexn�ho syst�mu autoevaluace äkoly. Hodnocen� vùsledkó ì�kó je jednou z oblast� autoevaluace, a v tom je jako jeden ze �tyÞ okruhó zahrnut indik�tor rozv�jen� kl��ovùch kompetenc� (vedle v�domostn� oblasti, maturitn�ch zkouäek a �sp�änosti absolventó; n�stroj uì vlastn� nastavuje indik�tory vyuìiteln� pro autoevaluaci äkoly). Autoevaluace zahrnuje jako samostat-nou oblast hodnocen� vùchovnùch a vzd�l�vac�ch strategi� v sedmi okruz�ch (variabilita studia a nab�dka pÞedm�tó, klima äkoly, multikulturn� vzd�l�v�n�, hodnocen� projektó, hodnocen� kurzó, pr�ce studentsk�ho sen�tu a vztahy s rodi�i). I pro tyto oblasti pÞi-pravuje äkola indik�tory. Ty budou vytv�Þeny tak, aby je mohly pouì�t skupiny u�iteló i ì�kó. Tam, kde bude potÞeba vytvoÞit zvl�äé indik�tor pro u�itele a zvl�äé pro ì�ka, mus� bùt tyto indik�tory kompatibiln�. ákola se snaì� m�sto izolovanùch pokusó hod-notit vytv�Þet komplexn� syst�m hodnocen�, v�etn� hodnocen� äkoly. Hodnocen� äkoly nevn�m� äkola jako aktivitu ur�enou inspekci, ale autoevalua�n� zpr�va m� strategickù vùznam pro samotnou äkolu.

Dalä� zdroje informac� k pÞ�kladu dobr� praxehttp://www.gymnaslo.cz/

Kontaktn� osobaJosef Filouäe-mail: [email protected]


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



NçSTROJE HODNOCENê KLê�OVøCH KOMPETENCê VYUëêVANøCH V MATE-MATICE, GEOGRAFII A V �ESK�M JAZYCE A LITERATUÛE ákola: Gymn�zium, RumburkRealiz�toÞi: Jaroslav Kokeä, Lenka Laubrov�, Luk�ä Melichar, Tom�ä Pavlas, Hynek Vojt�chKonzultant VòP: Jaroslav Faltùn

AnotacePÞ�klad pÞedstavuje n�kter� n�stroje, kter� vyuì�vaj� u�itel� k hodnocen� pokroku jed-notlivùch ì�kó v rozvoji kl��ovùch kompetenc� (KK). PÞedstavuje konkr�tn� pÞ�klady n�-strojó hodnocen� KK rozv�jenùch v Matematice, Geografii a v �esk�m jazyce a literatuÞe. Text seznamuje tak� s ur�itùmi �skal�mi zav�d�n� t�chto n�strojó. Z�roveË nazna�uje n�kter� cesty hodnocen� kl��ovùch kompetenc� a �prav t�chto n�strojó do budoucna.

KontextGymn�zium Rumburk bylo zaloìeno v roce 1906. V osmi tÞ�d�ch osmilet�ho a sedmi tÞ�d�ch �tyÞlet�ho gymn�zia zde studuje kaìdoro�n� v�ce neì 400 ì�kó. Po�et ì�kó ve tÞ�d�ch se pohybuje mezi 26 a 30. Gymn�zium je sp�dovou äkolou pro ì�ky z cel�ho áluknovsk�ho vùb�ìku, ale tak� z Novoborska a �esk� L�py. Pouze necelùch 40 % tvoÞ� ì�ci z Rumburku.

Ve äkoln�m roce 2006/07 za�alo gymn�zium vyu�ovat podle vlastn�ho áVP, a to v r�mci jeho pilotn�ho ov�Þov�n� v prvn�m ro�n�ku �tyÞlet�ho studia a v prim� a v kvint� osmi-let�ho studia. PÞi pr�ci na vlastn�m áVP se äkole velice osv�d�ily pÞedm�tov� komise. V nich pracovali u�itel� na pÞ�prav� áVP i na tvorb� n�strojó hodnocen�. Inova�n� impulsy vych�zely zpravidla od veden� äkoly, ale byly tak� zaloìeny na iniciativ�ch jednotlivùch pedagogó, kteÞ� se mohli inspirovat v jinùch äkol�ch, na semin�Þ�ch apod. PÞedm�tov� komise o n�m�tech n�sledn� diskutovaly.

VùchodiskaRVP G povaìuje rozvoj kl��ovùch kompetenc� za z�klad pedagogick� pr�ce. �lenov� pedagogick�ho sboru gymn�zia tuto myälenku postupn� pÞij�maj�. Proto se äkola po obdob� vytv�Þen� áVP rozhodla za��t s kl��ovùmi kompetencemi pracovat vùrazn�ji. ãRozv�j�me-li n�jakùm zpósobem KK pomoc� strategi�, kter� jsme napsali do áVP, m�li bychom si tak� Þ�ci, jak� je u jednotlivùch ì�kó jejich vùchoz� hladina. Jak jinak poznat, zda dosahujeme n�jak� zm�ny, zda vytv�Þ�me vóbec n�jakou pÞidanou hodnotu k roz-voji kaìd�ho jednotliv�ho d�t�te. Od tohoto uv�dom�n� je podle naäeho n�zoru jiì jen kr�tk� cesta k pÞesv�d�en�, ìe bychom m�li kl��ov� kompetence hodnotit.Ò

Dóleìitù byl tak� koncept soustÞed�n� pÞedm�tovùch komis� na jednu kl��ovou kom-petenci. Myälenkou bylo ãza�n�me n��mÒ, ãn�co si vybermeÒ. Ide�ln� t�m, co je n�m bl�zk�. Moìnosti byly dv�:

¥ Vybrat si z kl��ovùch kompetenc� pro zah�jen� pr�ce ty jejich oblasti, kde se objevuj� probl�my. Tzn. vybrat si to, v �em maj� ì�ci probl�my, a zkusit to zlepäit. Prim�rn� zde nejde o hodnocen�, ale o nalezen� vhodnùch vùchovnùch a vzd�l�-vac�ch strategi�.

¥ Druh� moìn� cesta vych�zela z pÞesv�d�en�, ìe u�itel� um� rozv�jet ur�itou kompetenci dobÞe. Pak si ji mohli vybrat a u ì�kó ji hodnotit a zjiäéovat, jestli se v t�to oblasti posouvaj� nebo neposouvaj�.

Snahou bylo pomoci u�itelóm na cest� od vùrazn� naukov�ho pojet� vyu�ov�n� k rozvoji kompetenc� u ì�kó. V�täina gymnazi�ln�ch u�iteló m� dobÞe propracovanou znalostn� rovinu vùuky. Oväem dalä� momenty rozvoje osobnosti ì�ka leckde unikaj�. A na ty bylo potÞeba se zam�Þit a posunout vùuku k dórazu na n�. Od za��tku u�itel� na äkole v�d�li, ìe tento dóraz nem� nahradit znalostn� str�nku vùuky, ale ìe vedle b�ìn�ho vzd�l�vac�ho obsahu mus� vyu�ovat i n�co, co se d� vyuì�t mimo r�mec pÞedm�tu. I n�co, co by vyuìili jejich dalä� kolegov� u�itel�. ákola m�la takovou pÞedstavu, ìe v r�mci pÞedm�tovùch komis� by m�li u�itel� pr�v� tyto strategie sd�let, sd�lovat si, ìe ur�itùch zm�n u ì�kó dos�hli ur�itùmi strategiemi. Prim�rn�m c�lem nen� hodnotit ì�ky za kl��ov� kompetence, ale nal�zt t�mto zpósobem optim�ln� strategie rozv�jen� kl��ovùch kompetenc�. Strategi�, pomoc� nichì ì�ci dosahuj� n�jakùch skute�nùch zm�n.

V sou�asn� dob� chce äkola strategie zhodnotit, vybrat z pouì�vanùch ty pÞ�nosn�. A z�roveË uì je jasn�, ìe by u�itel� m�li vyb�rat strategie dobÞe hodnotiteln�. Ide�lem je, aby u�itel� revidovali strategie po kaìd�m äkoln�m roce.

Kaìdù u�itel se m�l z�roveË pro za��tek pokusit zformulovat, ��m jeho pÞedm�t pÞisp�-v� k rozvoji osobnosti ì�ka, ��m pÞedm�t pÞisp�v� v oblasti kl��ovùch kompetenc� a jak je schopen kompetence ì�kó hodnotit. Sledov�n� rozvoje väech kl��ovùch kompetenc� se ale zd�lo pro pr�ci jednoho u�itele v b�ìnùch hodin�ch n�ro�n�. Proto se äkola rozhodla, ìe si kaìdù pÞedm�t ur�� n�kterou z kompetenc� za svou prioritu. NapÞ�klad matematika Ð kompetenci komunikativn�, zem�pis Ð kompetenci k Þeäen� probl�mó. Uveden� pÞedm�ty samozÞejm� rozv�jej� i ostatn� kompetence. Oväem ve f�zi, kdy se s hodnocen�m kl��ovùch kompetenc� ve äkole za��n�, nen� moìn� soustÞedit se na väe najednou, ke kvalitn�mu hodnocen� kl��ovùch kompetenc� se tedy sm�Þuje postupn�.

C�le

¥ hodnotit kl��ov� kompetence tak, aby äkola mj. zjiäéovala, kter� vùchovn� vzd�l�vac� strategie funguj�,

¥ t�mto zpósobem ov�Þen� strategie mezipÞedm�tov� sd�let a rozäiÞovat do praxe cel� äkoly,

¥ u�it ì�ky vn�mat sebehodnocen� äirä�m zpósobem, neì ho vn�maj� moment�ln�, kdy ho vztahuj� ke znalostem,


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



¥ v�st ì�ky k uv�domov�n� si toho, ìe jsou hodnoceni v äirä�m kontextu (napÞ. jak u tabule pÞi matematice mluv�),

¥ uv�domit si, ìe n�kter� d�ti vlastn� vóbec nezn�me; jsme jim sice schopni d�t zn�mku, ale nejsme schopni o nich Þ�ci nic v�c,

¥ vyuì�t formativn� funkce hodnocen� nejen pro ì�ky, ale i pro jejich u�itele,

¥ vz�jemn� si vym�Ëovat postupy hodnocen� mezi u�iteli,

¥ vytvoÞit syst�m hodnocen� kl��ovùch kompetenc�, kterù povede ke zkvalitn�n� vùchovnùch a vzd�l�vac�ch strategi�.

Realizace Ð postupy a metodyN�vod, jak si konkr�tn� kl��ovou kompetenci vybrat, z�skali u�itel� na spole�n�m setk�-n�. Mohli si vybrat tu oblast schopnost� a dovednost� ì�kó, kter� je z jejich pohledu nej-v�ce problematick�. Tzn. ìe v n� jsou jejich ì�ci nejslabä�. Nebo naopak si vybrat takovou oblast, kterou danù pÞedm�t rozv�j� nejvùrazn�ji. PÞ�padn� zcela origin�ln� a specificky.

N�sledn� se m�li u�itel� v r�mci jednotlivùch pÞedm�tovùch komis� dohodnout, jak budou danou kl��ovou kompetenci sledovat u ì�kó Ð tedy jakou techniku z�znamu si zvol�. V�täinou si zvolili z�znamov� archy pÞedstaven� n�ìe v pÞ�kladech z Matematiky, Zem�pisu a �esk�ho jazyka a literatury. M�li si tak� dohodnout zpósob hodnocen�. Ve v�täin� pÞedm�tovùch komis� tyto diskuse prob�hly a v n�kterùch byly vytvoÞeny relativn� podrobn� postupy, jak sledovat a hodnotit kl��ov� kompetence u ì�kó. V n�-kterùch naopak dlouho nedoch�zelo ke shod�.

V dalä�m obdob� se u�itel� snaìili se zvolenùmi n�stroji pracovat. Obvykle se jednalo o rózn� z�znamov� archy. N�kdy s velmi precizn�m syst�mem hodnocen�. Jejich vyuìit� ale v�zlo �asto na schopnostech a �asovùch moìnostech u�iteló. V kaìd�m pÞedm�tu väak vìdy alespoË jeden �i dva u�itel� d�l zkouäeli sledovat KK a hodnotit je.

A) Hodnocen� rozvoje kl��ovùch kompetenc� komunikativ-n�ch v MatematiceVùznamnù pokrok byl dosaìen jen v pÞedm�tov� komisi matematiky, kde si u�itel� vyty�ili za �kol rozv�jet komunika�n� schopnosti svùch ì�kó. VytvoÞili pro sledov�n� pokrokó jednotlivùch ì�kó relativn� jednoduchù z�znamovù arch a do n�j zaznamen�-vali �roveË schopnost�.

Sledov�n� KK komunikativn� v Matematice

TÞ�da Reakce na chybu spoluì�ka u tabule U�itel chyboval

Jm�no Nic VykÞikujeHl�s� se a konkr�tn� ji uvede

Hl�s� se a navede na chybu

Nic VykÞikuje Hl�s� se

TÞ�da Vlastn� vùkon u tabule ë�k nerozum� l�tce

Jm�no Jen po��t�, ale ml��

S donuce-n�m pÞe�te, co napsal

S�m �te, co p�äe

Komentuje svój postup Ml�� PÞihl�s� se

a zept�

Tabulka je pÞipravena k z�znamu jmen ì�kó v lev�m sloupci. Jednotliv� pole tabulky jsou pÞipravena pro zaäkrtnut�. PÞedm�tov� komise rozhodla, ìe tabulka bude cel� vypl-Ëov�na pro jednu tÞ�du jednou za �tvrtlet�. PÞi�emì je ponech�no na u�iteli, zda tabulku vyplËuje v prób�hu hodin nebo mimo hodiny. Pokud zjist�, ìe u n�kter�ho ì�ka nen� schopen ur�itou kategorii posoudit a hodnocen� zaznamenat, móìe se na ì�ka v r�mci poìadovan� kategorie n�sledn� zam�Þit.

B) Hodnocen� rozvoje kl��ovùch kompetenc� v GeografiiPodobn� i u�itel� Geografie sledovali rozvoj specifickùch schopnost� z oblasti Þeäen� probl�mó pomoc� geografick�ho prostÞed�.

F�ze rozvoje ì�kovùch kompetenc� k Þeäen� probl�mó

1. ë�k sb�r� informace Ð dok�ìe vyhledat vhodn� (mapov�) podklady pro Þeäen� za-danùch �loh. Mapy vyhled�v� v listinn� i elektronick� podob�. Ve vyää�ch ro�n�c�ch dok�ìe vytvoÞit vlastn� mapovù podklad z dat z�skanùm jejich sb�rem.

2. ë�k analyzuje mapov� podklady: ãCo tam leì�Ò É Tato f�ze pÞedpokl�d� dobrou znalost orientace. ë�k dok�ìe ��st a porozum�t �dajóm v map�ch (tj. mapovùm zna�k�m), a to jak v map�ch väeobecn� zem�pisnùch, tak zejm�na tematickùch. Jedn� se o f�zi, zjednoduäen� Þe�eno, ãkde se co t�ì�Ò.

3. ë�k propojuje pÞi Þeäen� �koló znalosti zem�pisn� se znalostmi z jinùch vzd�l�-vac�ch oboró Ð napÞ. Biologie, Chemie, D�jepis.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



4. ë�k podle lokalizace vyvozuje stav re�li� v dan�m m�st� Ð porozum�n� Ð ãJak to tam vypad�ÒÉ Na z�klad� mapovùch podkladó a informac� z�skanùch z jinùch zdrojó (souhrn poznatkó ze väech vzd�l�vac�ch oboró, encyklopedie, internetÉ) dok�ìe ì�k podat svou pÞedstavu o lokalizovan�m jevu nebo pojmu. Tato pÞedstava by m�la odpov�dat stupni jeho pozn�n�.

5. ë�k na z�klad� informac� sv� tvrzen� zdóvodËuje.

6. ë�k prov�d� synt�zu a z�v�r Ð zapojuje informace o historick�m vùvoji dan� loka-lity Ð pochopen� Ð ãPro� to tak jeÒÉ Jedn� se o z�v�re�nou f�zi pr�ce s mapovùmi podklady. Na z�klad� svùch znalost� si ì�k uv�domuje prov�zanost krajiny s his-torickùm vùvojem spole�nosti. ë�k je schopen Þeäit i komplexn�ji zadan� �lohy. Vùslednù obraz krajiny zasazuje do historick�ho r�mce a sv� tvrzen� zdóvodËuje.

Tyto f�ze by m�ly pÞisp�t k celkov�mu rozvoji ì�ka, k jeho systematick�mu vzd�l�v�n�. Rozvoj t�chto kompetenc� se sleduje ve form�ch zkouäen�, slepùch mapek, sout�ì� i refer�tó.

Stupn� pozn�n� ì�ka dle tÞ�dy:

¥ PRIMA, SEKUNDA Ð f�ze 1 a 2 (V prim� a v sekund� by ì�k m�l dos�hnout rozvo-je svùch kompetenc� k Þeäen� probl�mó na �rovni vùäe popsanùch f�z� 1 a 2.),

¥ TERCIE, KVARTA Ð f�ze 1 aì 3,

¥ KVINTA Ð f�ze 1 aì 4,

¥ SEXTA Ð f�ze 1 aì 6.

Bodov� hodnocen� rozvoje ì�ka:

¥ 1 Ð jeät� neovl�d�,

¥ 2 Ð s vùraznùmi nedostatky,

¥ 3 Ð s drobnùmi nedostatky,

¥ 4 Ð v podstat� spr�vn�,

¥ 5 Ð spr�vn�.

Vùslednù obraz pozn�n� studenta

F�ze 1 F�ze 2 F�ze 3 F�ze 4 F�ze 5 F�ze 6

jm�n

o Nalezen� podkladó

Co tam leì� Propojov�n� znalost�

PÞedstava o krajin�

Spr�vn� zdóvodn�n�

Historick� spojen�

1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5

Tabulka je pÞipravena k z�znamu jmen ì�kó v lev�m sloupci. Do jednotlivùch pol��ek se vyzna�� rkou stupeË zvl�dnut� kaìd� z f�z�. Takto u�itel vypln� tabulku jednou za polo-let� a sleduje moìnù posun ì�kó. PÞitom je ponech�no na u�iteli, zda tabulku vyplËuje v prób�hu hodin nebo mimo n�. Pokud zjist�, ìe u n�kter�ho ì�ka nen� schopen ur�itou kategorii posoudit a hodnocen� zaznamenat, móìe se na ì�ka v r�mci poìadovan� kategorie n�sledn� zam�Þit.

C) Pololetn� hodnocen� rozv�jen� kl��ovùch kompetenc� v �esk�m jazyce a literatuÞeV prób�hu sledov�n� byl vyuìit a upraven tak� n�stroj hodnocen� kl��ovùch kompetenc� pouì�vanù äkolou Open Gate v Babic�ch. N�stroj byl upraven pro pouìit� v hodin�ch �esk�ho jazyka.

Pololetn� hodnocen� v �esk�m jazyce a literatuÞe

ë�k:

PÞedm�t: U�itel:

Rok: Obdob�:

Obsah pÞedm�tu:

Podklady k hodnocen�:

Krit�ria hodnocen�: Vùbo

rnù

Chva

liteb

nù

Dob

rù

Dos

tate

�nù

Ned

osta

te�n

ù

Kritick� �ten�

Kritick� myälen�, Þeäen� probl�mó

Komunikace/prezentace

Spolupr�ce ve skupin�

Zapojen� b�hem hodin

PÞ�prava na hodiny

Faktografick� znalosti


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Koment�Þ u�itele:

Podpis: ________________

Koment�Þ ì�ka:

Podpis: ________________

Tabulka je pÞipravena k z�znamu �dajó jednoho ì�ka. U�itel zaznamen�v� hodnocen� jed-notlivùch ì�kovùch prac�. Ty mohou bùt hodnoceny zn�mkou za znalost a i za �roveË kom-peten�n�. Na konci pololet� je ì�k sezn�men s hodnocen�m a m�l by se k n�mu vyj�dÞit.

D) Hodnocen� rozvoje kl��ovùch kompetenc� v zem�pisnùch refer�techDalä�m n�strojem je tak� hodnocen� refer�tó, kter� jsou �asto na stÞedn�ch äkol�ch vyuì�-v�ny. ë�ci si spole�n� s vyu�uj�c�m vytvoÞili jednoduch� kriteria hodnocen� t�chto refer�tó. Je pravdou, ìe v uplynulùch letech jiì byly refer�ty v t�chto tÞ�d�ch zad�v�ny a hodnoceny. Krit�ria jsou vytv�Þena tak, aby maximum z nich mohli hodnotit ì�ci sami. C�lem je do-s�hnout toho, aby svój pokrok mohl ì�k sledovat s�m a byl s�m schopen sebehodnocen�. V tomto pÞ�pad� je hodnocen� ��sti kl��ov� kompetence pÞ�mo sou��st� vùsledn� zn�mky.

Hodnocen� refer�tó v Zem�pise

ë�kVerb�ln� projev je na odpov�daj�c� �rovni

Obsahov� �roveË je na vhodn� �rovni

Zaujme poslucha�e

(jm�no)

(jm�no)

D�lka refer�tu odpov�d� po�tu referuj�c�ch

Dok�ìe spr�vn� reagovat na dotazy

Grafick� podoba je dostate�n� a vhodn� zvolen�

Ov�Þen� pochopen� dan�ho t�matu

Tabulka je pÞipravena k z�znamu jmen v lev�m sloupci. Do jednotlivùch pol��ek se vyzna�� stupn�m zn�mky dosaìen� �rovn� d�l�� charakteristiky refer�tu. Takto tabulku u�itel vypln� po zpracov�n� refer�tu. Tabulku móìe u�itel ihned konfrontovat se sebe-hodnocen�m ì�ka.

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit�V�täina n�strojó byla vytv�Þena sv�pomoc�. Jeden byl vytvoÞen podle vzoru n�stroje pouì�van�ho äkolou Open Gate v Babic�ch.

Vùsledky uskute�n�n�ho pÞ�kladu dobr� praxeZa sledovan� obdob� se podaÞilo ��sti u�itelsk�ho sboru sledovat dosaìenou �roveË rozvoje KK. U ��sti z nich nav�c sledov�n� souviselo s hodnocen�m Ð jako napÞ�klad pomocn� zn�mka.

N�stroje ke sledov�n� v Matematice a Geografii slouì� v�ce jen k z�znamu �rovn� rozvoje u ì�kó. Zaj�mavùm z�v�rem bylo, ìe pr�v� tento n�stroj umoìnil soustÞedit se i na ì�ky, kteÞ� v�täinou unikaj� pozornosti u�itele. Z�znam si totiì u�itel psal vìdy po ur�it�m �ase a pr�v� pÞi tomto z�pisu si uv�domoval, ìe nem� dostatek podkladó k tomu, aby mohl hodnotit n�kter� ì�ky. Na ty se n�sledn� zam�Þil. To povaìuje äkola za dóleìitù pÞ�nos.

Ve f�zi vùb�ru ��sti kl��ov� kompetence se nepodaÞilo väem pÞedm�tovùm komis�m dos�hnout toho, aby rozvoj kompetence byl vùrazn�ji nad r�mec vlastn�ho pÞedm�tu. Jejich pojet� kl��ovùch kompetenc� u ì�ka bylo �zce pÞedm�tov�, a nav�c znalostn�.

N�kteÞ� u�itel� sv� sledov�n� sd�luj� ì�kóm. Optim�ln�m se jev� n�stroj z Open Gate, kterù vyuì�v� u�itel v �esk�m jazyce. Podrobn� ì�ky informoval o nov�m syst�mu hodnocen�. T�m tak� sezn�mil ì�ky s podrobnùmi kriterii vlastn�ho hodnocen�. To ì�ci obdrì� pÞed pololetn�m vysv�d�en�m. V prób�hu roku ì�k dost�v� za svou pr�ci dv� a v�ce zn�mek. Kaìd� z nich slouì� k hodnocen� sledovan� KK Ð napÞ�klad: pr�ce s tex-tem, Þeäen� probl�mó apod.

ë�ci si t�mto hodnocen�m uv�domuj� vùznam dalä�ch �innost� pro jejich rozvoj. PÞest�-vaj� äkolu vn�mat jen jako prostÞedn�ka v pÞenosu informac�, pÞ�padn� ãdr�baÒ, kterù je donut� k danùm vùkonóm. Hodnocen� se st�v� komplexn�jä�m. Vyplùv� z toho ale poìadavek, aby vyu�uj�c� znal tak� v�ce ì�ka. Zjistil, jak pracuje, jak se pÞipravuje apod. Velkùm rizikem tohoto sledov�n� je �asov� n�ro�nost.

Shrnut� a zhodnocen� kvality pÞ�kladu dobr� praxeákola si uv�domuje, ìe je v oblasti hodnocen� kl��ovùch kompetenc� u ì�kó st�le na za-��tku, ale je pÞesv�d�ena, ìe se j� podaÞ� v prób�hu let do sv� pr�ce v�lenit toto hodno-cen� co nejv�ce tak, aby naäi ì�ci odch�zeli l�pe pÞipraveni na dalä� vzd�l�v�n� a hlavn� zapojen� do spole�nosti. ákola je pÞesv�d�ena o tom, ìe pÞi zav�d�n� novùch postupó je lepä� cesta ur�it� dobrovolnosti neì tlak, kterù nemus� pÞin�st ì�dn� vùsledky.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeV obdob� sledov�n� vznikly n�kter� n�stroje, kter� äkola bude i nad�le vyuì�vat a d�le hledat moìnost, jak je vyuì�t co nejvùhodn�ji. Velk� rezervy vn�maj� u�itel� v zapojen� hodnocen� KK do b�ìn� klasifikace. Na t�to oblasti budou v dalä�m obdob� pracovat.

Na za��tku kaìd� �vahy o zm�n� je vùb�r oblasti, kterou chce u�itel sledovat a hod-notit. N�sledn� se o toto hodnocen� snaì�. Pak si ale u�itel móìe uv�domovat nutnost posunu jednotlivùch ì�kó a z toho plyne hled�n� vhodnùch strategii, kter� m� k dis-pozici pro rozvoj zvolen� kl��ov� kompetence. To m�n� i myälen� ì�kó, kteÞ� si mohou uv�domit, co jim pobyt ve äkole pÞin�ä�. Na z�klad� vhodn� volenùch strategi� a vhodn� hodnocenùch kl��ovùch kompetenc� si to ì�ci tak� uv�domit mohou. Tento myälenkovù kruh bude trvat na äkole minim�ln� asi 4 aì 5 let.

Z�m�rem äkoly je, aby bylo moìn� hodnocen� kl��ovùch kompetenc� v�lenit do hod-nocen� zn�mkou na konci pololet�. V sou�asn� dob� äkola hled� optim�ln� cestu, jak hodnocen� kl��ovùch kompetenc� a pÞedm�tovùch znalost� propojit a zn�mkovat ì�ky jednou zn�mkou za pÞedm�t na z�klad� oboj�ho.

Kontaktn� osobaTom�ä Pavlase-mail: [email protected]

SYST�M HODNOCENê KLê�OVøCH KOMPETENCê ZALOëENø NA HODNO-CENê TESTñ A AKTIVIT ëçKñákola: Gymn�zium, R�jec-JestÞeb�Realiz�tor: JiÞ� KoumarKonzultant VòP: Jaroslav Faltùn

AnotaceSyst�m hodnocen� kl��ovùch kompetenc� pouì�vanù na Gymn�ziu v R�jci-JestÞeb� umoì-Ëuje hodnotit konkr�tn� �innosti ì�kó ve väech vyu�ovanùch pÞedm�tech a tak� za�lenit hodnocen� kl��ovùch kompetenc� do syst�mu celkov�ho hodnocen�. Tento syst�m je odliänù od b�ìn�ho zn�mkov�n�. Z�kladem syst�mu je bodov� a procentu�ln� hodno-cen� väech �innost� ì�kó, v�etn� testó. Ned�lnou sou��st� obou je hodnocen� kl��ovùch kompetenc�. Netradi�n� syst�m hodnocen� chce bùt v maxim�ln� moìn� m�Þe objektivn� a sm�Þuje tak� k redukci stresu ì�kó. S t�mto syst�mem pracuje cel� äkola, väichni vyu�uj�c�. Obecn� je c�lem äkoly nepÞed�vat jen znalosti, ale rozv�jet ì�ky v oblasti dovednost� a postojó a nov� kl��ovùch kompetenc�.

KontextGymn�zium R�jec-JestÞeb� se nach�z� v mal�m m�st� se zhruba �tyÞmi tis�ci obyvateli, velk� ��st ì�kó doj�ìd� z okoln�ch obc� i v�tä�ch m�st (Blansko, Boskovice). ákola se od sv�ho vzniku snaìila bùt alternativn�m gymn�ziem, a to nejen svùm zpósobem hodno-cen�, ale napÞ�klad tak� niìä�mi po�ty ì�kó ve tÞ�d�ch, menä�mi skupinami pÞi vùuce jazykó, zaÞazov�n�m volitelnùch semin�Þó a samozÞejm� metodami pr�ce.

ákola od doby sv�ho vzniku v roce 1993 rozpracov�v� syst�m hodnocen� ì�kó zaloìenù na bodov�m a procentn�m hodnocen�. Zn�mky äkola pouì�v� jen pro ��ely vyd�v�n� st�tn�ch vysv�d�en� na konci pololet�. Jindy v prób�hu äkoln�ho roku ì�ci zn�mkov�ni nejsou, hodnocen� je vyjadÞov�no prostÞednictv�m bodó, procent a tak� slovn�. ë�ci jsou v prób�hu äkoln�ho roku hodnoceni ve dvou z�kladn�ch oblastech, a sice za testy a za aktivity. Ty jsou ve väech vyu�ovac�ch pÞedm�tech mj. prostorem pro rozv�jen� kl��ovùch kompetenc�. Filozofi� äkoly byla vìdy dobr� atmosf�ra a respekt mezi ì�ky a u�iteli, coì tento syst�m hodnocen� tak� podporuje, a to zejm�na objektivitou a od-stran�n�m stresu ze zkouäen� pouhùch memorovanùch znalost�.

V gymn�ziu studuje 190 (2007) ì�kó v äesti tÞ�d�ch äestilet�ho a tÞech tÞ�d�ch �tyÞlet�-ho studia, pÞi�emì maxim�ln� stanovenù po�et ì�kó ve tÞ�d� je 23. Relativn� n�zk� po�ty ì�kó ve tÞ�d�ch umoìËuj� u�itelóm volit rozd�ln� formy a metody vùuky a tak� formy hodnocen� kl��ovùch kompetenc� (p�semn�, �stn�, rozhovorem, pracovn�mi listy, pr�ce s textem). Kaìdù ì�k by m�l proj�t väemi formami hodnocen� napl�novanùmi na pololet�. Syst�m hodnocen� je otevÞenù, äkola na n�m pracuje a neust�le ho zlepäuje jiì patn�ctù rok. PÞitom byl jiì dvakr�t vùborn� hodnocen �áI (naposledy 7. Ð 8. 12. 2006, inspek�n� zpr�vu lze nal�zt na adrese www.gymnaziumrajec.cz v sekci Inspek�n� zpr�vy).


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



VùchodiskaOd vzniku äkoly bylo z�m�rem zakladateló vytvoÞit hodnot�c� syst�m, kterù by ne-hodnotil jen znalosti, v�domosti ì�kó. Z�m�rem bylo vùuku i hodnocen� posunout od tradi�n�ho pÞevaìuj�c�ho dórazu na znalostn� str�nku k dórazu na str�nku dovednostn�, na praktick� vyuìit� znalost�. ákola t�mto zpósobem hodnot� jiì od doby sv�ho vzniku. Zaveden� kl��ovùch kompetenc� do RVP äkola uv�tala, protoìe j� to umoìnilo poloìit dóraz na aktivity a ì�ky za n� hodnotit. ë�ci jsou v prób�hu äkoln�ho roku hodnoceni ve dvou z�kladn�ch oblastech, a sice za testy a za aktivity. Aktivity jsou ve väech vyu�o-vac�ch pÞedm�tech prostorem pro rozv�jen� kl��ovùch kompetenc�, testy krom� znalost� mohou testovat tak� kl��ov� kompetence.

Pojet� aktivit a testóAktivity jsou �innosti, na kter� vyu�uj�c� v jednotlivùch pÞedm�tech kladou dóraz, a kter� jsou hlavn�m prostorem pro rozv�jen� kl��ovùch kompetenc� ì�kó. V popÞed� z�jmu je zde dovednostn� str�nka. Kaìdù vyu�uj�c� si pl�nuje s�m, jak� aktivity budou jeho ì�ci uskute�Ëovat a jak budou za vùkon v r�mci t�chto aktivit hodnoceni.

PÞ�klady aktivit: Anglickù jazyk (slovn� z�soba a frazeologie, mluvenù projev, �ten�, vùslovnost, gramatika, poslech, esej, individu�ln� �koly), Matematika (p�semn� pr�ce, ov�Þov�n� znalost� teorie, Þeäen� �loh u tabule, dobrovoln� aktivity), Zem�pis (orientace na map�, p�semn� zkouäen�, �stn� zkouäen�, pr�ce s textem, komplexn� geografick� �ko-ly, argumenta�n� esej, dobrovoln� aktivity). Tyto konkr�tn� aktivity jsou hodnoceny body.

Testy mus� bùt aplikov�ny ve väech povinnùch pÞedm�tech s vùjimkou vùchov, a to 2x za pololet�. Aritmetickù próm�r hodnocen� testó tvoÞ� polovinu celkov�ho hodnocen�. Testy jsou hodnoceny procenty a na z�klad� procentn� �sp�änosti je pro kaìdù test sta-noveno poÞad� ve studijn� skupin�. Pokud se ì�k nedostav� k testu v Þ�dn�m term�nu, móìe vykonat test v n�hradn�m term�nu, bez omluvy z�sk�v� 0 %. ë�ci jsou sezn�meni s term�ny testó na za��tku kaìd�ho pololet� a jsou povinni testy absolvovat. ë�ci mo-hou ps�t v jednom tùdnu maxim�ln� dva testy Þ�dn�ho term�nu. ë�k m� n�rok na jeden opravnù test za pololet� z kaìd�ho pÞedm�tu, pokud je hodnocen� jeho aktivit k pÞedem zn�m�mu datu alespoË o 20 % vyää� neì vùsledek Þ�dn�ho testu. Do hodnocen� se zapo��t�v� aritmetickù próm�r Þ�dn�ho a opravn�ho testu. Testy neov�Þuj� jen znalosti, ale i dovednosti (pr�ce s atlasem v zem�pisn�m testu, pr�ce s textem v �esk�m jazyce Ð hodnocen� �ten�Þsk� gramotnosti prostÞednictv�m ot�zek k uk�zce textu, poìadavkó na vyvozov�n� z�v�ró apod.).

Syst�m hodnocen� je pouì�v�n a d�le rozpracov�v�n od po��tku existence gymn�zia, kter� cht�lo bùt alternativou ke st�tn�m gymn�zi�m v regionu. Proto tak� pÞi vzniku gymn�zia zakladatelka äkoly Mgr. Jitka Taussikov� a sou�asnù Þeditel Ing. Stanislav Laätóvka pÞiäli s myälenkou alternativn�ho zpósobu hodnocen�. PÞed zaloìen�m äkoly se inspirovali b�hem n�vät�v n�meckùch äkol. Na z�klad� t�chto impulsó byl vytvoÞen vlastn� syst�m hodnocen�. Ten äkola neust�le zpÞesËuje a snaì� se odstraËovat jeho nedostatky zjiäéovan� v prób�hu �asu.

Velmi dlouho äkola napÞ�klad zpÞesËovala hodnocen� testó, podm�nky n�roku ì�ka na opravn� testy Ð kdy ano, kdy ne. To proto, ìe u opravnùch testó nebylo u ì�kó zÞejm� signifikantn� zlepäen�. Bylo napÞ�klad zjiäéov�no próm�rn� zlepäen� v opravnùch testech a doälo se k z�v�ru, ìe próm�rn� zlepäen� jsou pouh� 2 %. ákola si kladla ot�zku ãCo je to ne�sp�änù test?Ò Nakonec vzt�hla ne�sp�ch u testu k hodnocen� ì�ka v oblasti aktivit a u�itel� sledovali rozd�l mezi hodnocen�m testu a aktivit. NapÞ�klad: m�-li ì�k aktivity hodnoceny na 50 %, nen� jeho 50% test ne�sp�änù. Pokud m� ale aktivity hodnoceny na 80 % a test na 50 %, povaìuje äkola rozd�l za natolik vùznamnù, ìe umoìn� ì�kovi ps�t opravnù test. Po dlouhodobùch zkuäenostech byl n�rok na opravnù test stanoven hodnotou 20% rozd�lu (pokud je test hodnocen o 20 % hóÞe neì ì�kovy aktivity).

U�itel� äkoly si vz�jemn� pÞed�vaj� zkuäenosti s pouìitùmi metodami hodnocen� aktivit, aé uì na neform�ln�ch setk�n�ch nebo na porad�ch. T�m kaìdù u�itel obohacuje svój po-hled na kaìd�ho ì�ka. A väichni u�itel� tak tak� z�sk�vaj� podn�ty ke zkvalitn�n� sv�ho hodnocen� ì�kó. Kl��ov� kompetence ì�kó hodnot� väichni u�itel�. Pro hodnocen� jsou nejdóleìit�jä� posuzov�n� testó a aktivit, kter� jsou na äkoln�m vysv�d�en� dopln�ny slovn�m hodnocen�m a poÞad�m ì�ka ve tÞ�d� nebo skupin�. Hodnot�c� syst�m je nasta-ven tak, aby byla zajiäéov�na maxim�ln� moìn� objektivita a pozitivn� motivace ì�kó.

Ve äkole je uzn�v�no pr�vo ì�ka na ne�sp�ch. ë�k prost� ãnemus� m�t svój denÒ. Na pololet� je pÞedem stanoveno, a kaìdù ì�k to v�, kolikr�t za kterou aktivitu bude v prób�hu pololet� kaìdù ì�k hodnocen (napÞ�klad 5x za Þeäen� �loh). Nejhorä� vùsledek lze ì�kovi äkrtnout. ë�k oväem mus� dodrìet minim�ln� stanovenù po�et hodnocen� (na-pÞ�klad 5 za Þeäen� �loh). Tj. za äkrtnutù nejhorä� nezdar mus� dos�hnout ãn�hradn�hoÒ vùsledku tak, aby byl hodnocen celkem p�tkr�t.

Slovn� hodnocen� jako pÞ�loha st�tn�ho vysv�d�en� m� vyzdvihnout �sp�chy ì�ka pÞi vùuce, pouk�zat na ��sti nezvl�dnut�ho nebo hóÞe zvl�dnut�ho u�iva a doporu�it kroky ke zlepäe-n�. ë�k je hodnocen slovn�m vyj�dÞen�m vyu�uj�c�ho ve väech pÞedm�tech za pololet�.

C�leVe form�ch hodnocen� aktivit a v typech aktivit äkola nerozv�j� a nehodnot� jen znalosti. Obecnùm c�lem je pÞej�t zcela od hodnocen� pouhùch znalost� ke komplexn�mu posuzo-v�n� postojó, dovednost�, schopnost�, tedy k hodnocen� kl��ovùch kompetenc�.

C�le syst�mu hodnocen� jako celku:

¥ hodnotit ì�ky systematicky,

¥ hodnotit ì�ky s maxim�ln� moìnou objektivitou,

¥ hodnotit ì�ky s pozitivn� motivuj�c�m dopadem samotn�ho hodnocen�,

¥ pÞedch�zet stresov�n� ì�kó v dósledku skute�nosti, ìe jsou hodnoceni,

¥ uplatËovat v hodnocen� individu�ln� pÞ�stup k ì�kóm,

¥ umoìnit ì�kóm (dlouhodob� i kr�tkodob�) pl�novat vlastn� pr�ci,

¥ podporovat vz�jemnou komunikaci mezi äkolou a rodi�i.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



C�le procentn�ho hodnocen� ì�kó:

¥ odstranit stres ì�kó ze zn�mkov�n�,

¥ vytvoÞit ì�kóm v�ce pÞ�leìitost� pro zlepäen� (vylepäen� o 10 % je vùrazn�, ì�ka motivuje, ale v pÞepo�tu na zn�mku by se nemuselo projevit zlepäen�m zn�mky),

¥ zvyäovat hodnocen�m motivaci ì�kó ke zlepäov�n� vùsledkó,

¥ zjiäéovat zlepäen�/zhoräen� detailn�,

¥ zjiäéovat hodnot�c� informace pohotov� (napÞ�klad zhoräov�n�/zlepäov�n�, drobn� zhoräen�/zlepäen�) a m�t moìnost okamìit� reakce,

¥ zvyäovat objektivitu hodnocen�.

C�le vyuìit� aplikace Webnotes (viz d�le):

¥ zajistit efektivn� komunikaci äkoly s rodi�i,

¥ zajistit efektivn� komunikaci äkoly se ì�ky (maj� vlastn� pÞ�stup), zejm�na v oblasti hodnocen�,

¥ systematizovat komunikaci äkola Ð ì�k Ð rodi� (a rozv�jet tak u ì�kó kl��ov� kompetence komunikativn�),

¥ zjednoduäit pr�ci s bodovùm syst�mem.

C�le sezn�men� ì�kó s hodnocen�m a jeho podm�nkami pÞedem:

¥ pÞedch�zet stresu ì�kó z hodnocen�,

¥ u�it ì�ky pl�novat vlastn� pr�ci,

¥ u�it ì�ky pÞij�mat odpov�dnost (ì�ci od za��tku äkoln�ho roku v�d�, co z�leì� na nich samotnùch),

¥ rozv�jet u ì�kó prakticky kl��ov� kompetence komunikativn� (term�ny prac� je potÞeba domlouvat v interakci u�itel Ð ì�ci),

¥ pÞipravovat ì�ky prakticky pro ìivot (nejde o zkouäen� z memorovanùch informac�, ì�ci se sp�äe u�� pracovat v Þ�du term�novanùch �koló),

¥ formovat sebek�zeË ì�kó (ì�ci v�d�, co väechno mus� absolvovat, a v�d�, ìe pokud nechaj� väechno na posledn� chv�li, na jeden dva dny, nedopadne to dobÞe),

¥ jasnùm, v�asnùm a väem ì�kóm srozumitelnùm formulov�n�m pravidel hodnoce-n� vytv�Þet ve äkole otevÞenou a partnerskou atmosf�ru.

Realizace Ð postup a metodySyst�m hodnocen� ì�kó je v tomto gymn�ziu odliänù od b�ìn� klasifikace a celù syst�m je zaloìen na hodnocen� testó a aktivit. Kl��ov� kompetence jsou hodnoceny jako sou��st aktivit i testó.

Testy se p�ä� vìdy dva b�hem pololet� ze väech povinnùch pÞedm�tó s vùjimkou vùchov. Vùsledky tvoÞ� 50 % celkov�ho hodnocen� ì�ka, kterù je mus� absolvovat. V pÞ�pad� ne�sp�chu m� n�rok jednou za pololet� z kaìd�ho pÞedm�tu test opravit, pak se mu zapo��t�v� aritmetickù próm�r póvodn�ho a opravn�ho testu. Opravnù test se samozÞej-m� nep�äe automaticky. V prób�hu vùvoje a zpÞesËov�n� hodnocen� cht�la äkola sta-novit, co je to ne�sp�änù test. Nakonec se rozhodla, ìe ne�sp�ch u testu bude vztaìen k hodnocen� aktivit. Takìe ì�k móìe opravovat test, pokud je jeho vùsledek k dan�mu datu o 20 % niìä� neì celkov� hodnocen� aktivit.

Aktivity jsou �innosti, kter� maj� rozv�jet kl��ov� kompetence ì�kó. Tyto �innosti jsou bodov�ny a tvoÞ� zbùvaj�c�ch 50 % celkov�ho hodnocen� ì�ka. ë�ci v�d� pÞedem (na za��tku kaìd�ho pololet�), kter� aktivity tvoÞ� n�plË jednotlivùch pÞedm�tó, kolikr�t za pololet� a jak budou bodov�ny). Nav�c vùsledky jsou zapisov�ny na Webnotes (viz www.webnotes.cz), takìe si ì�ci i jejich rodi�e mohou snadno ud�lat obr�zek o tom, jak si ì�ci v jednotlivùch pÞedm�tech vedou. �innosti jsou voleny tak, aby skute�n� rozv�jely kl��ov� kompetence v cel� äk�le, tedy aby to nebylo pouh� hodnocen� v�domost�.

U�itel� si mus� uv�domit n�kter� z�sady pro pl�nov�n� a hodnocen� aktivit:

¥ mus� bùt voleny tak, aby se v prób�hu pololet� daly stihnout, tzn. ìe by celù syst�m pr�ce nem�l bùt svazov�n pouze hodnocen�m a pln�n�m aktivit,

¥ mus� bùt voleny tak, aby u�itel veäkerou pr�ci nestr�vil pouze u opravov�n� a hodnocen�, ale aby m�l prostor na pÞ�pravu �innost� a jejich organizaci,

¥ m�ly by bùt voleny tak, aby byly pokud moìno ãpestr�Ò, aby pokrùvaly äirokou äk�lu kl��ovùch kompetenc� a jako celek pÞisp�valy k rozvoji cel� osobnosti ì�ka, tedy m�ly by vìdy v�st ì�ky napÞ�klad k samostatn� pr�ci, efektivn� pr�ci s textem, kvalitn� obhajob� n�zoru, um�n� diskuse, efektivn�mu Þeäen� probl�movùch situac� a �loh, dodrìov�n� term�nó, pÞeb�r�n� odpov�dnosti za vùsledky sv� pr�ce, vyv�ìe-n� posouzen� vlastn�ho vùkonu apod.,

¥ hodnocen� aktivit by m�lo bùt co nejv�ce objektivn�, ì�ci by m�li v�d�t, co se bude hodnotit, jakùm zpósobem a kolik bodó mohou z�skat; otevÞenou ot�zkou samozÞejm� bude vìdy ãJak se dosahuje objektivity?Ò,

¥ aktivity maj� ì�ky motivovat; ì�ci by m�li m�t moìnost si naj�t �innosti, kter� je v procesu vùuky bav�, a pÞedm�t se tak pro n� st�v� zaj�mav�jä�m (pestr� äk�la �innost� motivuje ì�ky k tomu, aby si naäli to, co je nejv�c motivuje); takovùmi aktivitami jsou pro v�täinu ì�kó napÞ. prezentace v PowerPointu, eseje, pracovn� listy, ve kterùch se mohou tvoÞiv� projevit a podobn�,

¥ aktivity jsou hodnoceny prób�ìn�, u�itel by je tedy m�l pl�novat tak, aby se rovnom�rn� rozloìily v prób�hu cel�ho hodnot�c�ho obdob�,


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



¥ v hodnocen� se móìe projevit rózn� v�ha, kterou u�itel� pÞid�luj� odliänùm �innostem, jestliìe n�kter� �innosti povaìuje u�itel v dan� ��sti za nejdóleìit�j-ä�, móìe (m�l by) jim pÞid�lit v�ce bodó, naopak m�n� dóleìitùm pom�rn� m�lo bodó, t�m se zvyäuje objektivita hodnocen�; pokud n�kterou ��st aktivit povaìuje u�itel za nejdóleìit�jä�, móìe pÞid�lovat za danou aktivitu vzhledem k ostatn�m aktivit�m nejv�c bodó, pod�l t�chto akcentovanùch aktivit na hodnocen� je pak nejv�tä� a naopak; pokud je n�kter� aktivit� pÞid�lena u�itelem niìä� v�ha, je ì�k samozÞejm� pÞedem upozorn�n,

¥ ì�ci by m�li m�t moìnost plnit i tzv. dobrovoln� aktivity, ve kterùch mohou z�sk�-vat pouze plnù po�et bodó, a tak si bodov� stavy vylepäovat, t�m tak� sniìovat v�hu pÞ�padn�ho ne�sp�chu v povinnùch aktivit�ch; jsou vùrazn� motiva�n� a vedou k rozvoji z�jmu o danou oblast,

¥ aktivity vedou k opakov�n� u�iva, k jeho upevËov�n�, ale i rozäiÞov�n� pÞi vlastn�ch refer�tech, pozorov�n�ch a dalä�ch �innostech, t�m jsou ì�ci vedeni k soustavn� pr�ci a osvojov�n� studijn�ch n�vykó,

¥ aktivity jsou zaÞazov�ny podle aktu�ln�ch studijn�ch materi�ló, ale tak� by m�ly bùt zad�v�ny tak, aby nebyly snadno ãopisovateln�Ò (nebezpe�� bezmyälenkovi-t�ho stahov�n� z internetu),

¥ hodnocen� aktivit by m�lo bùt smyslupln�, aby nesklouzlo pouze k form�ln�mu hodnocen� a z�sk�v�n� bodó.

Z tabulky konkr�tn�ch pÞ�kladó bodov�ho hodnocen� aktivit za ur�it� pÞedm�ty je vìdy zÞejm�, kter� kl��ov� kompetence jsou hodnoceny, jak �asto a kolika body. V�ha aktivi-ty nen� d�na poÞad�m v pÞehledu, ale celkovùm po�tem moìnùch bodó. ë�ci z nich vìdy na za��tku pololet� znaj� prvn� dva sloupe�ky pÞ�kladó, tedy to, kter� aktivity budou plnit a jak budou hodnoceny. N�sleduj� tÞi pÞ�klady jednotlivùch d�l��ch aktivit ze tÞ� róznùch pÞedm�tó. Jedn� se o uk�zky tÞ� �innost�, n�vrhó jejich bodov�n� a zdóvodn�n�, pro� byly zaÞazeny do hodnocen�.

PÞ�klad bodov�ho hodnocen� aktivit v Matematick�m semin�Þi

PÞedm�t: MATEMATIKA Ð SEMINçÛ

Aktivita Po�et za pololet� a po�et bodó

Kl��ov� kompetence Pozn�mka

P�semn� pr�ce

6 Ð 8 x 10 Ð 15 bodó K u�en�, k Þeäen� pro-bl�mó, komunikativn�

Maxim�ln� 10 aì 15 bodó za jednotliv� �lohy ì�k z�sk�v� podle obt�ìnosti Þeäenùch �loh.

Ov�Þen� zna-lost� teorie

1 Ð 3 x 5 bodó K u�en�, komunikativn�

Ûeäen� �loh 1 Ð 3 x 5 bodó K u�en�, k Þeäen� pro-bl�mó, komunikativn�

Samostatn� aktivity

Jedn� se jen o moìnost z�skat body, aktivita je dobrovoln�. T�m lze sn�ìit v�hu pÞ�padn�-ho ne�sp�chu.

Väechny Móìe se jednat napÞ�klad o netradi�n� zpósob Þeäen�, jinù neì obvykle poìado-vanù zpósob Þeäen� �lohy. Ûeäen� �loh nad r�mec stanove-nùch t�mat. Porozu-m�n� l�tce, bezchybn� vysv�tlen� l�tky ostat-n�m vlastn�mi slovy. Obhajoba vlastn�ho n�vrhu Þeäen� �lohy. Obhajoba semin�rn� pr�ce.

Semin�rn� pr�ce

3 x 15 bodó K u�en�, k Þeäen� pro-bl�mó, komunikativn�, k podnikavosti

Kompetence komu-nikativn� mohou bùt hodnoceny pÞi obhajob�, ale nemus�, pokud ob-hajoba Ð dobrovoln� samostatn� aktivita Ð neprob�hne.

Aktivity jsou hodnocen� �innosti. Po�et za pololet� a po�et bodó zn�zorËuje, kolikr�t jsou aktivity hodnoceny a kolika body. Sloupec Kl��ov� kompetence ud�v�, kter� kom-petence dan� aktivita rozv�j� a kter� jsou uvedenùm bodov�n�m hodnoceny. V semin�Þi je v jedn� skupin� 8, ve druh� 14 ì�kó (2007).

Konkr�tn� prob�h� v hodin� matematick�ho semin�Þe hodnocen� d�l��ch kl��ovùch kompetenc� takto:

NapÞ�klad u Þeäen� probl�mov� �lohy, i kdyì je za vyÞeäen� moìnost pÞid�lit 5 bodó, coì v tomto pÞ�pad� vlastn� kop�ruje strukturu klasick�ho zn�mkov�n�, m� u�itel obodovan� jednotliv� d�l�� kroky Þeäen�. Pokud ì�k d�l�� kroky Þeä� spr�vn� a nedojde k �pln�mu z�v�re�n�mu Þeäen�, z�sk� jenom ��st bodó. Hodnot� se oväem to, co ud�lal ì�k dobÞe. Pokud ì�k najde Þeäen� a dostane se k n�mu jinou metodou, body z�sk�.

Semin�rn� pr�ce PRñB�H FUNKCETuto semin�rn� pr�ci vypracov�vaj� ì�ci pÞedposledn�ho a posledn�ho ro�n�ku gymn�zia ve voliteln�m pÞedm�tu Matematika Ð semin�Þ. Podstatou je sestavit sb�rku Þeäenùch �loh na prób�h funkc� pro svou vlastn� potÞebu, kter� by ì�kóm m�la slouìit k pÞ�prav� na maturitu, na pÞij�mac� zkouäky na vysokou äkolu i ke studiu na Vá. V zad�n� je, ìe tato sb�rka by m�la pokrùt v r�mci jednotlivùch typó funkc� varianty jejich prób�hó. ë�ci tedy mus� pÞemùälet nad n�kolika moìnùmi Þeäen�mi, kter� lze vyuì�t.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Prób�h aktivityë�ci jsou na za��tku pololet� sezn�meni s celkovùm hodnocen�m aktivit v semin�Þi. V�d�, ìe budou mimo jin� hodnoceni i za vlastn� semin�rn� pr�ci. Ta je zad�na velmi jednoduäe. Pro jednotliv� typy funkc� (line�rn�, s absolutn� hodnotou, kvadratick�, line-�rn� lomen�, mocninn�, exponenci�ln� a logaritmick�) maj� vybrat �lohy, v kterùch se objev� moìn� varianty zad�n� a Þeäen� prób�hu. PÞitom maj� stanoveny tÞi term�ny pro odevzd�n� prac�. Prvn� term�n je pro funkce line�rn�, s absolutn� hodnotou a kvadratic-k�, druhù term�n pro line�rn� lomen� funkce a mocninn�, tÞet� term�n pro exponenci�ln� a logaritmick� funkce. ë�ci si mus� svou pr�ci napl�novat a dodrìet term�ny. D�le jsou ì�ci sezn�meni s hodnocen�m t�chto prac�. V�d�, ìe pÞi hodnocen� je kladen dóraz na pokryt� typovùch �loh a na spr�vnost Þeäen�. Nav�c mohou z�skat bonifikaci za rózn� varianty Þeäen� stejn� �lohy. Mohou tedy z�skat 3 x 15 bodó do hodnocen� aktivit. PÞi �sp�än� obhajob� sv�ho Þeäen� nav�c mohou z�skat bonifikaci do tzv. samostatn� aktivity. PÞitom mohou Þeäen� i opsat. Mus� si ale uv�domovat a um�t zdóvodnit, jestli se jim podaÞilo vybrat skute�n� moìn� typy �loh. Tedy ty �lohy, kdy napÞ�klad existuj�, �i neexistuj� próse��ky grafu funkce s osami soustavy souÞadnic, varianty, kdy je funkce rostouc� nebo klesaj�c�, varianty asymptot, extr�mó atd. To je samozÞejm� probl�m, kterù si mus� pe�liv� promyslet. V dalä�m roce na to navazuje kompletace semin�rn�ch prac� do podoby sb�rky Þeäenùch pÞ�kladó zam�Þenùch na prób�h funkc�. Ta uì mus� m�t spln�ny väechny n�leìitosti publikace v�etn� obsahu, seznamu literatury apod. a tak� je rozä�Þena o Þeäen� stejnùch �loh pomoc� diferenci�ln�ho po�tu.

Kter� kl��ov� kompetence aktivity rozv�jej� a jak� proporce bodó jsou d�l��m aktivit�m pÞid�leny:

¥ Kompetence k Þeäen� probl�mu Ð tuto kl��ovou kompetenci rozv�j� asi nejv�ce, protoìe semin�rn� pr�ce je zaloìena na Þeäen� probl�mó. Probl�mem je mj. naj�t co nejv�ce variant Þeäen� prób�hó u kaìd�ho z typó funkc�. Proto tak� v bodov�n� je nejv�tä� dóraz kladen pr�v� na pokryt� moìnùch variant. Tedy v bodov�n� jsou 2/3 bodó stanoveny za �plnost variant Þeäen�.

¥ Kompetence k u�en� Ð pokud se m� sestavit sb�rka Þeäenùch �loh, je samozÞej-m�, ìe by tyto �lohy m�ly bùt spr�vn� vyÞeäeny. Nav�c si ì�ci samozÞejm� mus� napl�novat �as na vypracov�n� a vyhledat zdroje informac�. Proto je moìno z�skat 1/3 bodó za spr�vn� Þeäen�.

¥ Kompetence komunikativn� Ð ì�ci jsou tak� pÞi hodnocen� pr�ce upozorn�ni na pÞ�padn� nedostatky, ale mohou obhajovat sv� postupy Þeäen�. D�le samo-zÞejm� vyuì�vaj� matematickou symboliku a informa�n� technologie.

¥ Kompetence soci�ln� Ð ì�ci v�d�, ìe mohou diskutovat o variant�ch Þeäen�, ale tak� pÞij�maj� pÞ�padn� pÞipom�nky.

Rozv�jen� t�chto kompetenc� je oceËov�no do tzv. samostatn� aktivity. ë�ci tedy maj� moìnost z�sk�vat body, ale nemohou pÞi obhajob�ch body ztr�cet. Hodnocen� je tak pozitivn� a m� vùznamnou motiva�n� funkci.

PÞ�nosy a moìn� probl�my aktivityProbl�mem je to, ìe velk� ��st ì�kó Þeäen� �loh odn�kud opisuje. PÞ�nosó je väak daleko v�ce:

¥ form�ln� sestaven� pr�ce,

¥ vùb�r z róznùch zdrojó,

¥ diskuse nad róznùmi Þeäen�mi stejnùch �loh, obhajoba sv�ho Þeäen�, ale i pÞijet� jin�ho Þeäen� �lohy,

¥ dodrìen� term�nu, organizace �asu,

¥ komplexnost Þeäen� �loh,

¥ pÞemùälen� nad moìnùmi variantami Þeäen� �loh.

PÞ�klad bodov�ho hodnocen� aktivit ve Fyzice

PÞedm�t: FYZIKA



Laboratorn� pr�ce

3 x 5 bodó K u�en�, k Þeäen� pro-bl�mó, komunikativn�, soci�ln�, pracovn�

Vùsledkem je protokol, kterù mus� v dan�m term�nu ì�ci odevzdat

òstn� projev 2 x 5 bodó K u�en�, k Þeäen� pro-bl�mó, komunikativn�

Pomócka 1 x 10 bodó komunikativn�, k Þeäe-n� probl�mó, k u�en�, pracovn�

Vùsledkem je pomócka sestaven� z pouìitùch materi�ló, ì�k mus� vysv�tlit fyzik�ln� princip

Refer�t 2 x 5 bodó K u�en�, komunika-tivn�

Samostatn� aktivity

Jedn� se jen o moìnost z�skat body, aktivita je dobrovoln�. T�m lze sn�ìit v�hu pÞ�padn�-ho ne�sp�chu.

K Þeäen� probl�mó, u�en�

Jsou rozäiÞuj�c�, hodnot� se okamìit� n�pady, jin� Þeäen� �loh apod.

Ve tÞ�d� je 22 ì�kó (2007).


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Pomócka nebo Pokus s fyzik�ln� podstatouTuto aktivitu uskute�Ëuj� ì�ci v hodin�ch Fyziky. Podstatou je sestavit jednoduchou pomócku z pouìitùch materi�ló a vysv�tlit jej� fyzik�ln� princip. Je hodnocena 1 x za pololet� a tvoÞ� asi 20 % celkov�ho hodnocen� aktivit. ë�ci jsou na za��tku pololet� sezn�meni se zad�n�m �kolu. V�d�, ìe vyroben� pomócka m� bùt z b�ìn� dostupnùch, pouìitùch materi�ló, napÞ. plastov� l�hve, kart�nov� krabice apod. M� m�t fyzik�ln� podstatu a mus� princip fungov�n� obh�jit. V prób�hu pololet� se vyu�uj�c� snaì� ì�ky motivovat upozorËov�n�m na n�kter� fyzik�ln� jevy a jejich praktick� dopady. ë�ci dostanou �as na vypracov�n� a mus� dodrìet term�n. V dob� hodnocen� pomócky mus� väichni pÞed tÞ�dou vysv�tlit fungov�n� a tak� fyzik�ln� podstatu cel� pomócky. V hod-nocen� se projevuje pÞedevä�m n�pad (pÞ�padn� vyhled�n� informac� v informa�n�ch zdroj�ch), celkov� zpracov�n� (dóraz je kladen na funk�nost, ne na estetick� zpracov�-n�), vysv�tlen� a prezentace podstaty. Ze väech �sp�änùch a funguj�c�ch pomócek je na z�v�r pololet� ud�l�na vùstava pro celou äkolu.


¥ Kompetence k Þeäen� probl�mó Ð ì�k mus� objasnit podstatu probl�mu, ov�Þit funk�nost Þeäen�, argumentuje pÞi prezentaci pro� a jak co funguje.

¥ Kompetence k u�en� Ð ì�k si organizuje �asov� zpracov�n�, vyhled�v� informace a nav�c je tvoÞiv� zpracov�v�.

¥ Kompetence komunikativn� Ð pouì�v� odbornù jazyk, informa�n� technologie, obhajuje princip fungov�n�, prezentuje svoji pr�ci.

Kaìd� z t�chto kompetenc� se pod�l� stejnùm zpósobem na hodnocen�, tzn. ìe kaìd� z nich je pÞid�lena pÞibliìn� jedna tÞetina moìnùch bodó.

PÞ�klad bodov�ho hodnocen� aktivit v Anglick�m jazyce

PÞedm�t: ANGLICKø JAZYK



òstn� projev 4 x 10 bodó K u�en�, komunikativn� napÞ. rozhovor

P�semnù projev 2 x 10 bodó K u�en�, komunikativn�

Poslech s porozum�-n�m

3 x 10 bodó K u�en�, komunikativn�, k Þeäen� probl�mó

Slovn� z�soba 4 x 10 bodó K u�en�, komunikativn�

Gramatika 4 x 10 bodó K u�en�, komunikativn�, k Þeäen� probl�mó

�ten� s porozum�n�m 3 x 10 bodó K u�en�, komunikativn�, k Þeäen� probl�mó

Ve tÞ�d� je v jedn� skupin� 11 ì�kó (2007).

�ten� s porozum�n�mTuto aktivitu realizuj� väichni u�itel� ciz�ch jazykó v naä� äkole. Aktivita je asi pom�rn� rozä�Þen� a srozumiteln�. ë�ci ze zadan�ho textu mus� vypracovat �lohy zpracovan� v�täinou na pracovn�ch listech. òlohy jsou rózn�ho typu podle pokro�ilosti ì�kó. Typy �loh:

¥ kter� z t�chto tvrzen� se objevuje v textu (jsou d�ny varianty tvrzen� a, b, c, d popisuj�c�ch ��st textu),

¥ vùb�r ze dvou odpov�d�: je toto tvrzen� pravdiv�, odpov�� ano, nebo ne,

¥ skl�d�n� posloupnosti textu: je d�n prvn� a posledn� odstavec a podle logiky n�vaznosti mus� ì�ci sestavit celù rozstÞ�hanù text,

¥ vyb�r�n� moìnosti charakteristiky pro odstavec: kaìd�mu odstavci je pÞid�len n�zev, kterù by m�l vùstiìn� shrnout, co je pro n�j charakteristick�.

Cel� aktivita je hodnocena tÞikr�t za pololet� a tvoÞ� 15 % celkov�ho hodnocen� aktivit. Je tedy na ni kladen velkù dóraz, protoìe je to äiroce pouì�van� a praktick� dovednost pro orientaci v cizojazy�n�m prostÞed�.

ë�ci jsou samozÞejm� na tyto �innosti tr�nov�ni. Dost�vaj� nakop�rovan� texty, vyu-ì�vaj� se i texty z testó Britsk� rady, pÞ�padn� texty v u�ebnici. Na �vod se nehodnot�, ale u�� se strategii, jak vyhled�vat informace, tr�nuj� �asov� rozvrìen�, zvykaj� si na typ �koló. Teprve po tr�ninku je dopÞedu ozn�mena hodina, kdy se bude hodnotit �ten� s porozum�n�m. Aktivit� je v�täinou v�nov�na cel� hodina. V hodnocen� nejde o spr�v-nost �ten�, ale o porozum�n� textu, o hled�n� informac� v n�m.


¥ Kompetence komunikativn� Ð pouì�v� s porozum�n�m ciz� jazyk, mus� se vyj�dÞit v psan�m projevu, tvoÞ� 40 % hodnocen� aktivity.

¥ Kompetence k u�en� Ð pl�nuje a organizuje si �as, z�sk�v� nov� informace, tvoÞ� 20 % hodnocen� aktivity.

¥ Kompetence k Þeäen� probl�mó Ð vyuì�v� analytick� myälen�, objev� podstatu probl�mu, roz�len� na ��sti, tvoÞ� zbùvaj�c�ch 40 % hodnocen�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Webnotesë�ci a rodi�e mohou sledovat pln�n� aktivit a �sp�änost testó prostÞednictv�m inter-netov� aplikace Webnotes. Mohou si tedy zjistit, kter� aktivita a kolika body byla uì spln�na a naopak. V panelu tÞ�dn�ho u�itele a Þeditele äkoly je tak� uvedena n�vät�v-nost aplikace Webnotes jednotlivùmi ì�ky a jejich rodi�i. To d�v� zp�tnou vazbu o tom, jestli rodi�e byli sezn�meni s vùsledky pr�ce ì�kó. Tato aplikace b�ìela prvn� rok ve zkuäebn�m provozu, a proto se s n� mohli rodi�e bez probl�mó sezn�mit. Protoìe se na z�v�r tohoto roku vyj�dÞili v dotazn�kov�m äetÞen�, ìe by takovou komunikaci mezi äkolou a rodi�i pÞiv�tali, rozhodla se äkola vyuì�vat aplikaci i nad�le. Ve spolupr�ci s poskytovatelem si ji upravila vzhledem ke svùm potÞeb�m.

Z aplikace je tedy zÞejm�, co, kdy a kolika body bylo hodnoceno, nav�c jsou vùsledky hned pÞepo��t�v�ny na procenta. Pomoc� t�to aplikace tak� prob�h� vz�jemn� okamìit� komunikace mezi äkolou a rodi�i. V celkov�m hodnocen� jsou väechny povinn� pÞedm�-ty, krom� vùchov, hodnoceny procentn� �sp�änost� (aritmetickù próm�r testó a aktivit) a z toho odvozenùm poÞad�m ve studijn� skupin�. ë�k neprosp�je z dan�ho pÞedm�tu, pokud jeho procentn� �sp�änost v pÞedm�tu klesne pod 30 %.

Vùpo�et celkov�ho hodnocen� prov�d�me podle vzorce ((Test �. 1 + Test �. 2) : 2 + Aktivity) : 2.

Test �. 1 Test �. 2 Aktivita

80% 63% 95%

Próm�r

71,50%

Próm�r

Celkov� hodnocen�É.83,25 %

Jako pÞ�lohu ke st�tn�mu vysv�d�en� z�sk�v� kaìdù ì�k pololetn� tak� slovn� hodnoce-n� za kaìdù pÞedm�t. Hodnocen� se vytv�Þ� pro kaìd�ho ì�ka, äkola nepouì�v� ì�dn� pÞedpÞipraven� sady vùrokó. Slovn� hodnocen� vznik� tak, ìe se vyu�uj�c� pÞedm�tu zamùäl� nad kaìdùm konkr�tn�m ì�kem a pololetn� hodnocen� formuluje vlastn�mi slovy. Jednotliv� u�itel� si mohou tvoÞit vlastn� äablony. Ty se mohou st�t sou��st� aplikace Webnotes. Na st�tn� vysv�d�en� se vùsledky dosaìen� v procentech pÞepo��-t�vaj� na zn�mky.

Vùsledky pÞ�kladu dobr� praxeSyst�m hodnocen� je pouì�v�n a d�le rozv�jen jiì od zaloìen� äkoly v roce 1993. ákole se podaÞilo vytvoÞit syst�movù r�mec hodnocen�, kterù je pozitivn� pÞij�m�n samotnù-mi ì�ky, rodi�i, odbornou i laickou veÞejnost�. Syst�m hodnocen� je formativn�, pÞisp�v� k tomu, ìe ì�ci se u�� dodrìovat term�ny, formu i obsah pr�ce, rozv�j� schopnosti komunikace i vlastn� odpov�dnost za vùsledky pr�ce. Rodi�e v�taj� vysokou objektivitu hodnocen� a pozitivn� motivaci ì�kó. Pro rodi�e byla vytvoÞena moìnost okamìit� komunikace se äkolou pomoc� aplikace Webnotes. Zlepäov�n� a zhoräov�n� byé pÞi stej-nùch zn�mk�ch je velice zÞeteln�. U�itel� oceËuj� jednozna�nost hodnocen�, objektivitu a rozv�jen� tvoÞiv� �innosti ì�kó a jejich osobn�ho potenci�lu.

Syst�m hodnocen� äkoly byl �sp�än� prezentov�n napÞ�klad na region�ln�m setk�n� PAU ve Velkùch N�m�ic�ch nebo na Pedagogick� fakult� Masarykovy univerzity v Brn�. Pedagogick� fakulta n�sledn� poì�dala äkolu o dlouhodobou spolupr�ci Ð 1x za se-mestr prezentovat syst�m hodnocen� äkoly studentóm PedF.

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit�Finan�n� prostÞedky na realizaci PDP äkola z�sk�v� ze sv�ho rozpo�tu. Kaìdù kabinet mus� bùt zas�éovanù, s pÞ�stupem na internet, protoìe s Webnotes pracuj� u�itel� pravideln�. Nejvyää� n�klady vyìaduje aplikace Webnotes (äkola si ji zaplatila z grantu). Autorem Webnotes je softwarov� firma. NejdÞ�ve byly informa�n� technologie financo-v�ny z rozvojov�ho programu MáMT, od roku 2007 financuje ICT vybaven� äkola.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeV pÞ�pad� zn�mkov�n� se ned� vùvoj sledovat tak dobÞe, nedaj� se zachytit jemn�jä� posuny ve vùkonu ì�kó. Zn�mky by napÞ�klad ukazovaly, ìe ì�k je st�le hodnocen trojkou, ale v procentech jiì móìe bùt patrn� nastartovan� zlepäen�. Rozd�l 10 % je vùraznù, i kdyì na zn�mce se tÞeba neprojev�. Procentn� hodnocen� tak na ì�ky pósob� velice motiva�n�: nedost�vaj� st�le stejn� zn�mky, ale v procentech se projevuj� i mal� rozd�ly a ì�ci i rodi�e na n� reaguj�. Zvùäen� motivace ì�kó lze pÞedpokl�dat, podaÞ�-li se do syst�mu v�lenit i sebehodnocen� ì�kó. PÞi hodnocen� kl��ovùch kompetenc� se hodnot� napÞ�klad zm�na postoje. To se zvl�äé ve zn�mk�ch neprojev� hned, sp�äe se zna�nùm zpoìd�n�m, ale v hodnocen� procenty je patrn� ihned. Hodnocen� procenty je tak vn�jä�m podn�tem vnitÞn� motivace ì�ka pracovat na sob�, zlepäovat svój vùkon.

Rodi�e si jiì zvykli pouì�vat aplikaci Webnotes a velice pohotov� na webu sleduj� vùvoj Ð zhoräov�n�/zlepäov�n� d�t�te, komunikuj� se äkolou, s konkr�tn�mi u�iteli. Syst�m hodnocen� je velmi dobÞe hodnocen ze strany rodi�ó, absolventó, ì�kó i odborn� veÞej-nosti. PÞitom je ve äkole pouì�v�n jiì tradi�n�, v obm�Ëovan� podob� jiì 15 let.

V sou�asn� dob� pÞechodu na novù áVP se otev�raj� nov� moìnosti, jak syst�m hod-nocen� d�le rozv�jet. Jeho rozvoj lze spatÞovat zejm�na v oblasti sebehodnocen� ì�kó, o kterou by se syst�m mohl d�le obohatit. Sebehodnocen� je sice jiì umoìn�no sou�as-nùm stavem syst�mu, zat�m väak chyb� syst�movù r�mec. Rozv�jen� kl��ovùch kompe-tenc� by se m�lo st�t sou��st� aplikace Webnotes. V sou�asnosti na tomto syst�mov�m portfoliu äkola pracuje. Vych�z� mj. z Evropsk�ho jazykov�ho portfolia.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Slovn� hodnocen�, kter� je v pololet� doplËkem st�tn�ho vysv�d�en�, ì�ci berou velice v�ìn�. Uv�domuj� si na jeho z�klad� sv� siln� str�nky, ale i slabiny. Precizn� hodnot�c� informace pósob� formativn�, ì�ci s n� pracuj�.

Kontaktn� osoby JiÞ� Koumar Petra Resov�Jana Krh�nkov� e-mail: [email protected]

Dalä� pÞ�lohy (obrazovky po��ta�e s aplikac� Webnotes, .bmp)

Pl�n aktivit Bodov�n� aktivit

Str�nka bodov�n� aktivit je jen pro u�itele. Kaìdù ì�k by m�l absolvovat napl�novan� aktivity, aby hodnocen� bylo objektivn� (protoìe je zaloìeno mj. i na vz�jemn� srovna-telnosti ì�kó). Doln� hranice (napÞ. 4x) je minimem, kter� by m�l absolvovat kaìdù ì�k. Hranice pro pÞevod na zn�mku zn�zorËuje pÞevod procentu�ln�ho hodnocen� na zn�mky. Zn�mky äkola pouì�v� jen pro ��ely st�tn�ho vysv�d�en� v pololet� a na konci äkoln�ho roku, jinak se nezn�mkuje a ì�ci jsou hodnoceni body. Webnotes pÞev�d� body (napÞ�klad 6 z 10) automaticky na procenta. Kaìdù u�itel si móìe stanovit v kaìd� tÞ�d� hranice pro pÞevod procent na zn�mky jinak. Rozd�ln� napÞ�klad podle n�ro�nosti matematickùch �loh ve voliteln�m semin�Þi, kde se Þeä� n�ro�n�jä� �lohy, hodnocen� by zde oväem nem�lo bùt kontraproduktivn� ì�kovi nepÞ�jemn�. Hranice pro pÞevod lze upravovat vzhledem k n�-ro�nosti prob�ranùch t�mat. Stanovov�n� hranic je individu�ln�. Existuje pravidlo striktn� stanovenùch 30 % mezi dostate�nou a nedostate�nou. Pro ostatn� stupn� jsou hranice stanoveny orienta�n� (napÞ�klad mezi jedni�kou a dvojkou je hranice 90 %; objevuj� se n�zory, ìe je to m�lo, i ìe je to moc). Pr�v� mezi t�mito p�ly móìe u�itel hranici pro hod-nocen� pÞizpósobit napÞ�klad n�ro�nosti t�matu. N�kdy u�itel zad� n�ro�nù test. A uk�ìe se, ìe ì�ci dopadaj� äpatn� v testu ve srovn�n� s hodnocen�m aktivit. Pokud takto dopadne v�täina ì�kó, je zÞejm�, ìe nen� n�co v poÞ�dku s testem. Pak je moìn� hranice pro pÞevod procent na zn�mky pÞizpósobit Ð nikoli ì�kovi, ale situaci. U�itel� mohou, ale nemus� stanovovat hranice pro pÞevod procent na zn�mky na za��tku äkoln�ho roku. Pokud je hra-nice sd�lena, jednak se t�m u�itel zbavuje moìnosti pÞizpósobovat hranice podle situace, a z�roveË i zveÞejn� zn�mky jednotlivùch ì�kó. A to äkola nepovaìuje za vhodn�.

Uk�zka str�nky u�itele

Str�nka Webnotes s nab�dkou väech funkc�, kter� m� u�itel k dispozici. NapÞ�klad ãSd�len� od rodi�ó ì�kóÒ pro pÞ�pad, ìe by cht�l rodi� komunikovat s u�itelem individu�ln�. ãIndi-vidu�ln� sd�len� rodi�óm ì�kaÒ pro jednotlivou komunikaci. ãNotesÒ obsahuje väechny zapsan� vùsledky kaìd�ho ì�ka i s pÞevodem bodó na procenta. Zn�mky se nezviditelËuj� rodi�óm, ale v ��sti aplikace pro u�itele je moìn� zn�mky zobrazit. C�lem t�to funkce je d�t zn�mku jen na st�tn� vysv�d�en�. ákola nechce zn�mkovat, protoìe zn�mkov�n� je zjedno-duäen� kategorizace. Snaì� se o objektivitu a o odstran�n� strachu a stresu z hodnocen�. Nechce zn�mkovat proto, ìe zn�mky neukazuj� okamìit� zlepäen� ani n�hl� zhoräen�. To umoìËuje formou Webnotes pohotov� komunikovat s rodi�i, upozornit je na tyto skute�-nosti, a pohotov� v pr�ci se ì�kem ve äkole na jeho vùvoj reagovat a pracovat s n�m.

Uk�zka Ð angli�tina

Str�nka, kterou vid� jen u�itel. Ten vid� pouze svój pÞedm�t. Uk�zka pÞedstavuje vùsledky testó a väech dalä�ch bodovanùch aktivit. Väechny bodovan� aktivity jsou pÞevedeny na jejich próm�r vyj�dÞenù v procentech. V celkov�m hodnocen� je vyj�dÞen próm�rnù po�et procent. Jedn� se o próm�r väech aktivit a testó jednoho ì�ka. V bodov�n� aktivit je datum uskute�n�n� a zapsan� aktivity Ð po�et z�skanùch/po�et moìnùch bodó, datum hodnocen�, po�et z�skanùch bodó u jednotlivùch tipó aktivit a nav�c v z�vorce uveden celkovù pl�novanù po�et na pololet� (napÞ�klad 6x). Jm�na ì�kó jsou za�ern�na.

Uk�zka Ð fyzika

Uk�zka Ð matematika, semin�Þ

Uk�zka Ð co vid� rodi�


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



KOMPLEXNê VøSTUPNê HODNOCENê ëçKñákola: Gymn�zium, NymburkRealiz�tor: JiÞ� KuhnKonzultant VòP: Jaroslav Faltùn

AnotaceV Gymn�ziu Nymburk bylo v r�mci systematick�ho Þeäen� autoevaluace äkoly vytvoÞeno tak� komplexn� vùstupn� hodnocen� ì�kó. Zam�Þuje se na dovednosti a postoje ì�kó, hodnot� m�ru rozvoje jejich kl��ovùch kompetenc�. Administrov�no je prostÞednictv�m origin�ln� webov� aplikace Monitor, kter� vznikla d�ky prostÞedkóm ESF. Vùstupn� hodnocen� je strukturov�no hodnot�c� äablonou s p�ti hlavn�mi oblastmi, kter� odpo-v�daj� äkolsk�mu z�konu. Pro jednotliv� oblasti vytvoÞil äkoln� tùm hodnot�c� vùroky odstupËovan� do p�ti stupËó. Vùstupn� hodnocen� kaìd�ho ì�ka je souborem vùrokó vybranùch tak, aby popisovaly stupeË rozvoje jeho kl��ovùch kompetenc�.

KontextGymn�zium Nymburk m� 600 ì�kó ve dvaceti tÞ�d�ch. Vùstupn� hodnocen� se tvoÞ� pro dv� kvarty a je moìn� ho pouì�vat d�ky jiì funguj�c�mu syst�mu elektronick� komunika-ce ve äkole. Pro atmosf�ru äkoly je charakteristickù z�jem o kvalitu vùstupu a od toho se odv�j� snaha o form�ln� i obsahov� co nejlepä� vùstupn� hodnocen�. ákola z�skala finan�n� prostÞedky z ESF na projekt Monitor, kterù se zabùv� ot�zkami autoevaluace. V r�mci projektu a d�ky t�mto prostÞedkóm byl vytvoÞen tak� n�stroj pro tvorbu vùstupn�ho hodnocen� ì�kó. ProstÞedky äkola z�skala d�ky vlastn�mu z�jmu a aktivit�m, kter� souvisely s pÞ�pravou áVP, konkr�tn� s probl�my, kter� souvisely s hodnocen�m rozvoje kl��ovùch kompetenc�.

Vùchodiska Krom� vùpisu z klasifikace, kterùm je ve äkole od roku 2007 nahrazov�no v prvn�m po-lolet� äkoln�ho roku standardn� vysv�d�en�, dostali ì�ci tak� vùstupn� hodnocen� spolu s doprovodnùm dopisem Þeditele, v n�mì je rodi�óm vysv�tlen jeho smysl. Vùstupn� hodnocen� dost�vaj� väichni ì�ci, kteÞ� v dan�m roce spln� povinnou äkoln� doch�zku. Zat�mco klasifikac� na vysv�d�en� hodnot� äkola zejm�na vùsledky ì�kó v jednotlivùch pÞedm�tech s dórazem na v�domostn� str�nku, ve vùstupn�m hodnocen� popisuje, nakolik ì�ci dos�hli c�ló v dalä�ch z�konem stanovenùch oblastech. Korektn� zhodnotit a popsat, do jak� m�ry se to ì�kóm podaÞilo, je velmi zodpov�dnù a zavazuj�c� �kol. Veden� äkoly, vùchovn� poradkyn� i tÞ�dn� u�itelky, na nichì leìela hlavn� t�ha, se spo-le�n� snaìily o to, aby vùstupn� hodnocen� co nejv�rn�ji odr�ìelo dlouhodobù pohled na ì�ka, aby nebylo form�ln�m dokumentem, kterù by evokoval vzpom�nky na v minu-losti vyd�van� komplexn� hodnocen�. Vùstupn� hodnocen� krom� jin�ho umoìËuje rodi-�óm porovnat jejich pohled na vlastn� d�t� s pohledem äkoly a zamyslet se v ãpolo�aseÒ studia gymn�zia nad jeho vùvojem.

Na za��tku pr�ce nad áVP äkola zjistila, ìe nedok�ìe rozpoznat, zda dos�hla poìado-

vanùch c�ló. V dan� chv�li chyb�ly n�stroje pro ov�Þen�, ìe ì�ci ã��inn� komunikuj�, ìe jsou motivov�ni pro celoìivotn� u�en�, ìe si osvojili potÞebn� strategie u�en�ÉÒ. Jinak Þe�eno, chyb�ly n�stroje pro vyhodnocov�n� postupn�ho rozvoje kl��ovùch kompe-tenc�. Z�roveË äkola konstatovala, ìe j� na dosaìen� c�ló z�leì� a ìe podobn� n�stroje pro svou pr�ci potÞebuje. PÞi pracovn�ch schózk�ch vedouc�ho tùmu se tak� velmi rychle uk�zalo, ìe i jeho �lenov� maj� sami probl�m s hodnocen�m vlastn� pr�ce i pr�ce ostatn�ch, ìe vyslovit kritiku tak, aby neubl�ìila, a vyslovit chv�lu tak, aby pot�äila, nen� pracovn�kóm vlastn�. Velmi dobÞe väak väichni c�tili, ìe by bylo dobr� to nau�it alespoË ì�ky. PÞi pÞ�prav� áVP proto äkola jednu z celoäkolskùch strategi�, kter� se prol�n� celùm áVP, formulovala jako ãVùchova k sebehodnocen� a kritick�mu hodnocen�Ò.

Vùchova k sebehodnocen� a kritick�mu hodnocen� Ð celoäkoln� strategie áVP Gymn�zia Nymburk)

Veden� äkoly se tak� shodlo na tom, ìe je v jejich sil�ch pojmenovat �innosti u�iteló, jejichì za�len�n� do hodin povede k rozvoji kl��ovùch kompetenc� ì�kó. Spole�n� tedy ve äkole za�ali vyv�jet n�stroj, kterù by pomohl pÞi monitorov�n� postupu äkoly k c�lóm, kter� jsou formulov�ny v áVP. Soub�ìn� se tak ve äkole odehr�valy dv� podstatn� zm�-ny Ð v syst�mu hospitac� a v pÞ�stupu k hodnocen� ì�kó. V prób�hu hospitac� z�sk�v� äkola informace o tom, jak vyu�uj�c� napom�haj� rozvoji kl��ovùch kompetenc� ì�kó, vùstupn�m hodnocen�m pak shrnuje vùsledky sv�ho spole�n�ho snaìen�. Hospitacemi monitoruje proces, vùstupn�m hodnocen�m hodnot� vùstup, kterù je pom�Þov�n s profi-lem absolventa, tak jak je formulov�n v áVP.

Profil absolventa Gymn�zia Nymburk Ð ��st áVP gymn�zia

C�le samotn�ho vùstupn�ho hodnocen�

¥ vyzdvihnout v hodnocen� pozitivn� str�nky ì�ka,

¥ formulovat hodnocen� jen pozitivn� zpósobem ã��m lepä�, t�m pozitivn�jä�, ��m horä�, t�m m�n� pozitivn�, ale st�le pozitivn� (nikoliv negativn�)Ò,

¥ hodnotit ì�ky i dalä�m typem informac� neì pouhou klasifikac� pÞedm�tó, vytv�Þet komplexn� hodnot�c� informace,

¥ umoìnit kaìd�mu ì�kovi poznat jeho vlastn� siln� str�nky a zaì�t pozitivn� ocen�n� osobn�ch schopnost�,

¥ pÞed�vat ì�kóm i rodi�óm souhrnn�, komplexn� informace o tom, jak äkola ì�ky vid�,

¥ umoìnit rodi�óm porovnat hodnocen� äkoly a jejich vlastn� hodnocen� d�t�te,

¥ navyknout ì�ky na skute�nost, ìe n�kdo hodnot� jejich pr�ci, aby pro n� v budoucnu nebylo sloìit� hodnocen� pÞij�mat,

¥ u�it ì�ky vyslovovat pochvaln� a kritick� stanoviska tak, aby byla vn�m�na jako pÞirozen� sou��st komunikace,


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



¥ c�len� u�it ì�ky pÞij�mat kritiku i chv�lu,

¥ u�it ì�ky vn�mat sebe sama objektivn�,

¥ dosahovat maxim�ln� moìn� objektivity souhrnem v�ce subjektivn�ch hodnocen� (hodnocen� je vìdy subjektivn�),

¥ stimulovat vùstupn�m hodnocen�m diskusi mezi kantory o ì�c�ch.

Realizace Ð postup a metodyJe tÞeba zdóraznit, ìe hospita�n� �innost i pÞ�prava vùstupn�ho hodnocen� jsou jen dv� z mnoha sou��st� autoevalua�n�ch mechanismó äkoly. PÞesto je äkola pokl�d� za velmi dóleìit�. V syst�mu vlastn�ho hodnocen� hraj� velmi dóleìitou �lohu. Syst�m vlastn�ho hodnocen� äkoly je pops�n v áVP.

Syst�m vlastn�ho hodnocen� Gymn�zia Nymburk Ð ��st áVP gymn�zia

Pokud se budeme v�novat jen t�m oblastem, kter� souvisej� se snahou äkoly prób�ìn� monitorovat postupn� rozv�jen� kl��ovùch kompetenc�, je moìn� snadno dovodit n�sle-duj�c� souvislosti a vztahy:

O�ek�van� vùstupy oboru (OVO) formulovan� v RVP ZVOVO jsou v RVP ZV stanoveny jako z�vazn� vùstupy, kter� mus� äkola naplnit, a to v dob� ukon�en� povinn� äkoln� doch�zky.

Konkretizace OVO v áVP Gymn�zia Nymburk Konkretizace o�ek�vanùch vùstupó velmi �zce souvis� s profilem absolventa äkoly a s u�ebn�m pl�nem äkoly.

Profil absolventa niìä�ho stupn� Gymn�zia Nymburk Slouì� jako etalon, ke kter�mu äkola i ì�ci od primy po kvartu sm�Þuj�.

Osnovy povinnùch a volitelnùch pÞedm�tó V pojet� osnov se äkola krom� obvykle uv�d�nùch �dajó soustÞe�uje na popis pÞ�sp�v-ku pÞedm�tu k rozvoji kl��ovùch kompetenc�, na popis pouì�vanùch strategi� a na pod�l pÞedm�tu pÞi naplËov�n� celoäkoln�ch strategi�.

Krit�ria pro hodnocen� v r�mci pÞedm�tó Krit�ria jsou sou��st� textov� ��sti osnov. Kaìdù pÞedm�t zde formuluje postupy, kterùmi bude hodnotit postup pÞi rozvoji kl��ovùch kompetenc� a postup pÞi rozvoji znalost� ì�kó.

U�ebn� osnovy TUëka Ð uk�zka u�ebn�ch osnov vyu�ovac�ho pÞedm�tu Trvale udrìitelnù ìivot (TUëka)

N�stroje pro hodnocen� V autoevalua�n�m syst�mu jsou uvedeny väechny n�stroje, kter� jsou na nejrózn�jä�ch �rovn�ch vyuì�v�ny k prób�ìn�mu hodnocen�.

Aplikace MONITOR Ð n�stroj pro administraci vùsledkó vlastn�ho hodnocen� äkoly v oblasti pedagogickùch procesóPostupn� snahy o zdokonalen� syst�mu vlastn�ho hodnocen� dovedly äkolu aì k tvorb� vlastn�ho hodnot�c�ho n�stroje. Zjistila totiì velmi brzo, ìe um� dobÞe hodnotit rozvoj znalost� naäich ì�kó, ale jiì m�n� si v�Þ� pÞi hodnocen� postupn�ho rozv�jen� KK. ákola dosp�la tak� k tomu, ìe k dispozici nen� ì�dnù n�stroj, kterù by j� vyhovoval. Protoìe podobn� probl�my Þeäily i dalä� äkoly, spojilo se gymn�zium s dalä�mi �tyÞmi stÞedo-�eskùmi gymn�zii. Diskuse s Þediteli t�chto äkol byly velmi cenn�, pÞesto hlavn� d�l pr�ce odvedli vyu�uj�c� Gymn�zia Nymburk.

Vùsledkem t�m�Þ dvoulet� pr�ce je Aplikace MONITOR, kter� je velmi ��innùm n�stro-jem pro hodnocen� postupn�ho rozv�jen� kl��ovùch kompetenc� ì�kó. Tento softwarovù n�stroj obsahuje 3 z�kladn� a 2 nadstavbov� moduly:

1. modul pro administraci hospita�n� �innosti,

2. modul pro tvorbu a administraci vùstupn�ho hodnocen�,

3. modul pro tvorbu a administraci hodnocen� u�iteló ì�ky,

4. modul pro tvorbu a vyhodnocov�n� anket a dotazn�kovùch äetÞen� Ð nadstavba,

5. modul pro tvorbu slovn�ho hodnocen� ì�kó Ð nadstavba.

MONITOR pracuje jako internetov� aplikace a jej� tÞi z�kladn� moduly jsou voln� pÞ�stupn� väem äkol�m na adrese https://monitor.ceskeskolstvi.cz. Podm�nkou pro vyuì�v�n� je bezplatn� registrace a souhlas s licen�n�mi podm�nkami.

Mezi hlavn� pÞednosti Aplikace MONITOR bezesporu patÞ� to, ìe je do n� moìno snadno importovat väechna potÞebn� data z Bakal�Þó. Z tohoto syst�mu aplikace pÞej�m� data o ì�c�ch, u�itel�ch, �vazc�ch, u�ebn�ch, skupin�ch. NepÞen�äej� se väak ì�dn� data, kter� spadaj� do oblasti z�kona o ochran� osobn�ch dat.

Dalä� pÞednost� je cel� koncepce stavby Aplikace MONITOR. ákol�m dovoluje na jedn� stran� bez �prav pouì�t n�stroje, kter� byly vyvinuty v prób�hu pr�ce na projektu, na druh� stran� umoìËuje pouì�t tuto aplikaci jen jako kostru a naplnit ji vlastn�mi texty, formulacemi, hodnot�c�mi vùroky apod.

Modul pro tvorbu vùstupn�ho hodnocen�Vzhledem k t�matu PDP se dalä� koment�Þe a �vahy budou v�novat pÞedevä�m modulu pro tvorbu vùstupn�ch hodnocen�.

PÞ�pravn� pr�ce tùmu:

V tùmu pro tvorbu áVP vznikly principy pro hodnocen� kl��ovùch kompetenc�, z nichì se posl�ze stalo j�dro z�sad, kterùmi se äkola Þ�d� pÞi tvorb� vùstupn�ch hodnocen�:

¥ vyzdvihnout v hodnocen� zejm�na pozitivn� str�nky ì�ka a v t�ch pÞ�padech, kdy to nebylo moìn�, formulovat hodnocen� s citem,

¥ hodnotit ì�ky i dalä�m typem informac� neì pouhou klasifikac� pÞedm�tó, vytv�Þet komplexn� hodnot�c� informace,


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



¥ umoìnit kaìd�mu ì�kovi poznat jeho vlastn� siln� str�nky a zaì�t pozitivn� ocen�n� osobn�ch schopnost�,

¥ pÞed�vat ì�kóm i rodi�óm souhrnn�, komplexn� informace o tom, jak äkola ì�ky vid�,

¥ umoìnit rodi�óm porovnat hodnocen� äkoly a jejich vlastn� hodnocen� d�t�te,

¥ navyknout ì�ky na skute�nost, ìe n�kdo hodnot� jejich pr�ci,

¥ u�it ì�ky pÞij�mat pochvaln� a kritick� stanoviska tak, aby byla vn�m�na jako pÞirozen� sou��st komunikace,

¥ u�it ì�ky vn�mat sebe sama objektivn�, nepodceËovat se, ani nepÞeceËovat sv� s�ly,

¥ po form�ln� str�nce pÞizpósobit vùstupn� hodnocen� ¤44 z�kona 561/2004 Sb. a c�lóm formulovanùm v RVP a ve äkoln�m áVP,

¥ vùstupn� hodnocen� vytvoÞit jako slovn� hodnocen� v prav�m slova smyslu, tedy jako souvislù text.

Na z�klad� t�chto �vah veden� äkoly pÞipravilo ve spolupr�ci s vùchovnou poradkyn� osnovu vùstupn�ho hodnocen� tak, aby se ì�kóm dostalo ohodnocen� vzhledem k c�lóm danùm z�konem a v dalä�ch oblastech, kter� jsme pokl�dali za dóleìit�. Vùznamnou po-móckou bylo pro äkolu prostudov�n� nejrózn�jä�ch vùstupn�ch hodnocen�, kter� äkola dostala spolu s pÞihl�äkami uchaze�ó o studium ve �tyÞlet�m gymn�ziu, a samozÞejm� prostudov�n� publikac�, kter� v t� dob� byly k dispozici.

S principy pro tvorbu vùstupn�ho hodnocen� panovala shoda, v praxi se väak uk�zalo, ìe jejich napln�n� nebude jednoduch�. Z�sadn�m probl�mem byla obava vyu�uj�c�ch z tvorby textó. Vzhledem k aproba�n�mu sloìen� tÞ�dn�ch u�iteló v dob�, kdy äkola poprv� vùstupn� hodnocen� pÞipravovala, byly obavy na m�st�. Vyu�uj�c� sebekriticky pÞizn�vali, ìe pÞestoìe jim ne�inilo probl�m ì�ka ohodnotit, byli nejist� ve stylizaci, ob�vali se, ìe v jejich hodnocen� nebudou vhodn� volen� formulace.

Gymn�zium proto u�inilo prvn� z�sadn� strategick� rozhodnut�, kter� se uk�zalo bùt z dneän�ho pohledu v�ce neì dobr�. Vùchovn� poradkyn� za pomoci pÞedsedkyn� pÞed-m�tov� komise �esk�ho jazyka pÞipravila pro kaìdou z hodnocenùch oblast� tÞi �rovn� hodnocen�. Vìdy se jednalo o souvislù text, kterù hodnotil �roveË rozvinut� d�l��ch kl��ovùch kompetenc� u ì�ka. TÞ�dn� u�itel� pak vùstupn� hodnocen� tvoÞili skl�d�n�m z takto pÞedpÞipravenùch blokó. Formulace mohli samozÞejm� editovat Ð hodnocen� rozäiÞovat, kr�tit, doplËovat. Byli si väak jist�jä� a na vùsledku hodnocen� to bylo zn�t. PÞi pÞ�prav� odstupËovanùch hodnot�c�ch textó op�t napomohla vùstupn� hodnocen� z n�kterùch äkol a konzultace s partnerskùmi gymn�zii.

P�tistupËov� äk�la pro sebehodnocen� ve vybranùch oblastech Ð uk�zka z datab�ze hodnot�c�ch vùrokó Aplikace MONITOR

Krom� ��sti, kter� byla takto sestavena z pÞedpÞipravenùch formulac�, obsahuje vùsled-n� vùstupn� hodnocen� i dalä� ��sti, kde jiì tÞ�dn� u�itel� slovn� hodnot� zcela specifick� ud�losti v prób�hu studia. Komentuj� ��ast ì�ka v sout�ì�ch a pÞehl�dk�ch, vyjadÞuj� se k jeho nad�n�, vä�maj� si mimoäkoln� �innosti a vyslovuj� se k jeho chov�n� v prób�hu äkoln� doch�zky. V t�to ��sti jsou tak� zaznamen�ny dalä� vùznamn� skute�nosti, jako napÞ. ��ast ì�ka na akc�ch äkoly, v mezin�rodn�ch projektech, projektovùch dnech, vù-b�r volitelnùch pÞedm�tó, ��ast na kurzech atd. Väechny tyto aktivity d�l��m zpósobem nadstandardn� rozv�jej� kl��ov� kompetence ì�kó, a proto jejich uveden� ve vùstupn�m hodnocen� pokl�d�me za dóleìit�.

V prvn�m roce, kdy z�kon äkol�m uloìil vydat ì�kóm s pololetn�m vysv�d�en�m i vùstup-n� hodnocen�, dostali kvart�ni v prav�m slova smyslu komplexn� hodnocen�, na kter� mohli bùt pyän� oni i äkola. Velkùm povzbuzen�m pro äkolu byla i reakce okol�. Zejm�na pozitivn� zp�tn� vazba od rodi�ó äkolu d�le motivovala k tomu, aby syst�m d�le zkva-litËovala. Kladn� ohlasy rodi�ó byly tak� ze strany u�iteló vn�m�ny jako ocen�n� jejich pr�ce pÞi vzd�l�v�n� a vùchov� d�t�. Tento moment byl dóleìitù pro dalä� postup. U�itel� poc�tili, ìe pokud ke sv� pr�ci pÞistupuj� zodpov�dn�, rodi�ovsk� veÞejnost to velmi kladn� hodnot�. Nav�c pochvala pÞiäla okamìit� po rozd�n� vùstupn�ch hodnocen�, coì vùslednù efekt d�le umocnilo.

V tomto obdob� u�inilo veden� äkoly druh� z�sadn� strategick� rozhodnut� a zpracovalo projekt, kterùm se äkola uch�zela o prostÞedky z ESF. C�lem bylo vytvoÞit metodiku autoevaluace pedagogickùch procesó a vytvoÞit n�stroj pro administraci vùsledkó auto-evalua�n�ch procesó. Vùslednù produkt je kvalitn� a pro zm�n�n� ��ely vysoce efektivn�. Z pÞ�loh je patrnù vùsledek Ð kompletn� vùstupn� hodnocen� pro ì�ka kvarty. V pÞ�loze jsou tak� dv� hodnocen� Ð vùborn� ì�kyn� a ì�ka, kter�mu byl doporu�en pÞechod po kvart� na jinou stÞedn� äkolu.

Vùstupn� hodnocen� ì�kyn� Vùstupn� hodnocen� ì�ka

Struktura vùstupn�ho hodnocen� je zcela v souladu se z�konem. V prvn� ��sti se v bo-dech 1Ð9 hodnot�, jak se ì�k pÞibl�ìil k c�li vzd�l�v�n� stanoven�mu v ¤ 44 äkolsk�ho z�kona. P�t stupËó hodnot�c�ch stanovisek ur�uje m�ru, jak se ì�k dle m�n�n� äkoly pÞibl�ìil t�mto c�lóm, op�t s vazbou na profil absolventa äkoly a s pÞihl�dnut�m k o�ek�-vanùm vùstupóm oboró v áVP.

V dalä� ��sti vùstupn�ho hodnocen� se äkola vyjadÞuje k oblastem, kter� pokl�d� pro �plnost vùstupn�ho hodnocen� za podstatn�. ákola se prostÞednictv�m tÞ�dn�ho u�itele vyjadÞuje k nad�n� d�t�te, hodnot� jeho pÞedpoklady pro dalä� studium, vä�m� si chov�n� ì�ka a uv�d� dalä� skute�nosti, kter� ovlivnily v prób�hu äkoln� doch�zky rozvoj kl��o-vùch kompetenc�. Uv�d� tak� �innosti, kterùmi ì�k pomohl äkole, hodnot� jeho zapojen� do ìivota tÞ�dy a äkoly, shrnuje jeho �sp�chy v sout�ì�ch a pro �plnost doplËuje jeho mimoäkoln� aktivity, kter� m�ly na jeho formov�n� vliv.

Z principu hodnocen� vyplùv�, ìe samotnù ì�k nepozn�, jak je hodnocen vzhledem k ostatn�m ì�kóm. ë�ci neznaj� äk�ly ani hodnot�c� vùroky, znaj� jen sv� vùstupn� hodnocen� po jeho vyd�n�. To je odstupËov�no v p�tistupËovùch äk�l�ch, ale z pohledu


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



ì�ka nekop�ruje strukturu zn�mkov�n� 1 aì 5. Znamen� to tedy, ìe i ì�k, kterù je hod-nocen na klasick�m vysv�d�en� próm�rn�, móìe bùt ve vùstupn�m hodnocen� ohodno-cen vùborn�. Naopak ì�k, kterù m� na vysv�d�en� sam� jedni�ky, móìe bùt hodnocen napÞ. v oblasti rozvoje osobnostn�ch a soci�ln�ch kompetenc� próm�rn�.

Vùstupn� hodnocen� se snaì� pÞedch�zet nebezpe�� formalismu. Velkù dóraz je kladen na pÞ�pravu hodnot�c�ch stanovisek, vytvoÞenùch za pomoci pedagogicko-psycholo-gick� poradny, vùchovn�ho poradce, tÞ�dn�ch u�iteló, �eätin�Þó. ákola se snaìila, aby hodnot�c� stanoviska nebyla pÞ�liä obecn� ani pÞ�liä konkr�tn�. Dóleìit� samozÞejm� bylo je dobÞe odstupËovat. Texty hodnot�c�ch stanovisek jsou komplexn�jä� odstavce textu, kter� proäly dvou aì tÞ�letùm upravov�n�m a ov�Þov�n�m, neì byly usazeny do ko-ne�n� podoby. To oväem nevylu�uje budouc� revize, äkola bude ur�it� s hodnot�c�mi stanovisky d�le pracovat podle naäich potÞeb a podle potÞeb ì�kó.

Do vùstupn�ho hodnocen� se zahrnuje i informace z dotazn�ku, kam ì�k napÞ. zazna-men�v�, �emu se v�nuje ve voln�m �ase, jak hodnot� s�m sv� vùsledky. K vùstupn�mu hodnocen� jednoho ì�ka by se m�la vyjadÞovat v�tä� skupina kantoró. Ide�ln� by bylo v tùmu diskutovat o jednotlivùch ì�c�ch. V sou�asnosti tvoÞ� dokument tÞ�dn� u�itel, v pÞ�pad� probl�movùch ì�kó konzultuje sv� z�v�ry s vùchovnou poradkyn� nebo se z�stupcem Þeditele.

V prób�hu dalä�ch let poslouì� tÞ�dn�mu u�iteli pro tvorbu vùstupn�ho hodnocen� ì�kovsk� portfolio, s n�mì äkola za��n� od prim pracovat. Produkty pr�ce ì�ka shrom�ìd�n� v prób�-hu �asu jeät� v�ce zobjektivn� hodnocen� kompetenc� formulovan� ve vùstupn�m hodnocen�.

Technick� str�nka tvorby vùstupn�ho hodnocen� za pomoci Aplikace MONITORPro spr�vn� pochopen� tvorby vùstupn�ho hodnocen� v Aplikaci MONITOR doporu�uje-me doplnit prostudov�n� n�sleduj�c�ho textu s pÞ�mùm vyzkouäen�m �innost� v Aplikaci MONITOR po pÞihl�äen� na adrese https://monitor.ceskeskolstvi.cz.

Uìivatelsk� pr�va pÞi tvorb� vùstupn�ho hodnocen� Apli-kace MONITORK vùstupn�mu hodnocen� maj� uìivatel� pÞ�stup na dvou uìivatelskùch �rovn�ch:

1. Administr�tor spolu s veden�m äkoly a vùchovnùm poradcem pÞiprav� äablonu vùstupn�ho hodnocen�, pÞ�padn� dopln� hodnot�c� vùroky, vytvoÞ� z�hlav� vùstup-n�ho hodnocen� a ov�Þ� parametry tisku.

2. TÞ�dn� u�itel vyuì�v� hotovou äablonu k tvorb� vùstupn�ho hodnocen�, doplËuje individu�ln� hodnocen� do ��st� II., IV. a V. äablony a po schv�len� vùstupn�ho hodnocen� tiskne hodnocen�.

Popis äablony vùstupn�ho hodnocen�áablona vùstupn�ho hodnocen� obsahuje hlavi�ku se jm�nem äkoly, dalä�mi povinnù-mi �daji, logem äkoly, jm�nem ì�ka, tÞ�dou, ��slem v tÞ�dn�m vùkaze, datem narozen� apod. Väechny tyto �daje jsou do z�hlav� na�teny z dat importovanùch z Bakal�Þó. D�le je äablona rozd�lena do p�ti hlavn�ch oblast�, kter� odpov�daj� äkolsk�mu z�konu. Bod I. je d�le d�len na oblasti, kter� op�t vych�zej� z platn� legislativy:

I. Dosaìen� vùstupn� �roveË vzd�l�v�n�a. Osvojen� si strategie u�en�, motivace k celoìivotn�mu u�en�b. TvoÞiv� myälen�, logick� uvaìov�n�, Þeäen� probl�móc. Schopnost komunikovatd. Schopnost spolupracovate. Respekt k pr�vóm a povinnostem, ohleduplnost a tolerance k lidemf. Vztah k hodnot�mg. Rozvoj a ochrana fyzick�ho a duäevn�ho zdrav�h. Vztah k ìivotn�mu prostÞed� i. Rozvoj schopnost� ì�ka v souladu s jeho re�lnùmi moìnostmi

II. Vyj�dÞen� o moìnostech ì�ka a jeho nad�n�

III. Vyj�dÞen� o pÞedpokladech pro dalä� vzd�l�v�n� nebo uplatn�n� ì�ka

IV. Chov�n� ì�ka v prób�hu povinn� äkoln� doch�zky

V. Vyj�dÞen� o dalä�ch vùznamnùch skute�nostech ve vzd�l�v�n� ì�ka

Modul pro tvorbu vùstupn�ho hodnocen� obsahuje pÞipraven� formulace, z nichì tÞ�d-n� u�itel vol� nejvhodn�jä� variantu, kter� odpov�d� konkr�tn�mu ì�kovi. Pro kaìdou z oblast� I.aÐI.i, a tak� pro ��st III. je v nab�dce äk�la pro hodnocen� od nejlepä�ho po nejhorä� v p�ti róznùch �rovn�ch. ��sti II., IV. a V. doplËuje tÞ�dn� u�itel s�m tak, aby hodnocen� co nejl�pe postihlo osobnost hodnocen�ho ì�ka.

PÞ�prava äablony pro tvorbu vùstupn�ho hodnocen� a tvorba hodnot�c�ch vùrokóVe väech modulech MONITORU, tedy i v modulu tvorby vùstupn�ho hodnocen�, existuj� pro äkoly dva stupn� volnosti:

1. Pro tvorbu vùstupn�ho hodnocen� äkola vyuìije syst�movou äablonu s hodnot�c�mi vùroky, kter� vznikly v prób�hu projektu a byly prov�Þeny v projektovùch äkol�ch.

2. ákola do äablony dopln� vlastn� hodnot�c� vùroky, kter� vytvoÞ� pro pouìit� ve väech tÞ�d�ch napÞ. vùchovnù poradce nebo äkoln� psycholog.

PÞ�prava äablony pro tvorbu vùstupn�ho hodnocen� spo��v� z n�kolika krokó, kter� mus� u�init administr�tor äkoly spolu s veden�m äkoly a s vùchovnùm poradcem. Postup se odv�j� od toho, pro kterou z vùäe uvedenùch variant se äkola rozhodne.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Krok 1Prostudovat syst�movou äablonu pro vùstupn� hodnocen� a vùroky, kter� jsou v modulu k dispozici pro tvorbu vùstupn�ho hodnocen�. Posoudit, zda jsou pro tvorbu vùstupn�ho hodnocen� pro konkr�tn� äkolu vhodn�. Pokud äkola zjist�, ìe jsou pouìiteln�, móìe d�le pouì�vat syst�movou äablonu a dalä� popsan� kroky jiì neprov�d�.

Krok 2Pokud se äkola rozhodne vytvoÞit si vlastn� hodnot�c� vùroky pro hodnocen� jednotli-vùch oblast�, je nutn� tyto vùroky pÞipravit nejl�pe mimo aplikaci MONITOR a potom vloìit do syst�mu jako novù vùrok. Tvorbu novùch vùrokó je moìn� prov�st napÞ. v Excelu tak, jak je patrn� z n�hledu syst�movùch vùrokó. Vkl�d�n� nov�ho vùroku je snadn� a ovl�d�n� intuitivn�. U kaìd�ho nov�ho vùroku si uìivatel vyb�r� oblast, ke kter� se hodnot�c� vùrok vztahuje, vkl�d� hodnocen� zvl�äé v muìsk�m a ìensk�m rod� a pÞed uloìen�m nov�ho vùroku vyb�r� z nab�dky AÐE tzv. �roveË hodnocen�. òroveË se vol� tak, ìe A je hodnocen� nejlepä�, E hodnocen� nejhorä�.

Krok 3Po vytvoÞen� kompletn� datab�ze hodnot�c�ch vùrokó ve äk�le AÐE je nutn� tyto vùroky vlo-ìit do äablony. Jej� tvorba se prov�d� pomoc� volby ãvytvoÞit novou äablonuÒ v nab�dce Vù-stupn� hodnocen� Ð äablony. Tvorba äablony nen� obt�ìn�, vyìaduje väak ur�itou trp�livost.

Vlastn� tvorba vùstupn�ho hodnocen�Vùstupn� hodnocen� vytv�Þ� tÞ�dn� u�itel. V nab�dce se mu po pÞihl�äen� do aplikace MONITOR a po vstupu do modulu pro tvorbu vùstupn�ho hodnocen� nab�z� seznam ì�kó jeho tÞ�dy. U kaìd�ho ze ì�kó se vytv�Þ� vùstupn� hodnocen� samostatn�, a to vùb�rem vhodn�ho vùroku z nab�zen� äk�ly u kaìd� hodnocen� oblasti. PÞi vùb�ru ze äk�ly AÐE se pÞ�sluänù vùrok v poli pro z�pis hodnocen� automaticky zobrazuje, tÞ�dn� u�itel tak m� velmi dobrou moìnost kontroly.

V t�ch pol�ch, do nichì vkl�d� tÞ�dn� u�itel zcela individu�ln� hodnocen� pro kaìd�ho ì�ka, je moìn� text pÞ�mo dopisovat pÞi editaci, nebo je moìn� si texty op�t pÞipravit mimo Aplikaci MONITOR, napÞ. ve Wordu �i Excelu, a pÞi tvorb� vùstupn�ho hodnocen� je do pÞ�sluänùch pol� vkl�dat kop�rov�n�m.

òdaje pro tu ��st vùstupn�ho hodnocen�, kterou tÞ�dn� u�itel tvoÞ� zcela samostatn�, z�sk� tÞ�dn� u�itel ��ste�n� ze svùch dlouhodobùch z�znamó o ì�kovi, ��ste�n� z ì�kov-sk�ho dotazn�ku, kterù pÞed tvorbou vùstupn�ho hodnocen� ì�kóm zad� a vyhodnot�.

Ov�Þen� spr�vnosti a �plnosti vùstupn�ho hodnocen�Odsouhlasen� vùstupn�ho hodnocen� prov�d� pÞed fin�ln�m uloìen�m vùchovnù poradce �i jinù pov�Þenù pracovn�k s potÞebnùmi uìivatelskùmi pr�vy. Po ov�Þen� se vùstupn� hodnocen� uzav�r� a jeho zm�na jiì nen� moìn�. UzavÞen� vùstupn� hodnocen� jsou pÞipravena k tisku.

Tisk vùstupn�ho hodnocen�Tisk vùstupn�ho hodnocen� móìe prov�st jak tÞ�dn� u�itel, tak administr�tor äkoly. Vùstupn� hodnocen� se tisknou souhrnn� �i jednotliv� podle pÞedvolby tisku. Doporu-�uje se, pokud je to moìn�, nastavit oboustrannù tisk, protoìe vùstupn� hodnocen� m� rozsah dvou stran A4.

Archivace vùstupn�ch hodnocen�V aplikaci MONITOR je moìn� kompletn� vùstupn� hodnocen� vytvoÞen� v dan�m kalend�Þn�m roce archivovat na lok�ln�m disku äkoly. Cestu k �loìiäti vyb�r� adminis-tr�tor. Hotov� vùstupn� hodnocen� je tak moìn� snadno uloìit v elektronick� podob� do dokumentace äkoly.

Vyuìit� zdroje a pomóckyVzhledem k tomu, ìe je aplikace koncipovan� jako internetov� aplikace, kdy väechna data jsou ukl�d�na na centr�ln�m serveru, nen� äkola pÞi pouìit� MONITORu nijak zvl�ät� omezov�na. PÞesto existence vnitÞn� äkoln� s�t� a existence po��ta�ov� u�ebny ve äkole vyuìit� väech moìnost� MONITORu zcela jist� zpÞ�jemn�. Z�sadn�m momentem, kterù �in� z Aplikace MONITOR mimoÞ�dn� pÞ�telskù n�stroj, je jeho propojen� s Bakal�-Þi. Odpad� zdlouhav� zad�v�n� dat a jejich kontrola.

Vyuìit� Aplikace MONITOR pro tvorbu vùstupn�ho hodnocen� a vyuìit� dalä�ch moduló tohoto siln�ho n�stroje m� i dalä� efekty. Rozv�j� se schopnost u�iteló vyuì�vat ICT tech-niku, veden� äkol postupn� z�sk�v� konkr�tn� m�Þiteln� vùstupy pro hodnocen� pr�ce u�iteló, móìe dokladovat kontroln�m org�nóm, jak naplËuje c�le vzd�l�v�n�, kter� äkole ukl�d� z�kon. D�ky modulu ankety a dotazn�ky lze snadno a rychle z�sk�vat informace od respondentó v�etn� rodi�ó.

Budouc� perspektiva pÞ�klad dobr� praxeV sou�asnosti tvoÞ� dokument vùstupn�ho hodnocen� tÞ�dn� u�itel, v pÞ�pad� probl�- movùch ì�kó konzultuje s vùchovnou poradkyn� nebo se z�stupcem Þeditele. K vùstup-n�mu hodnocen� by se väak m�la vyjadÞovat v�tä� skupina u�iteló, ide�ln� je se sej�t a diskutovat o ì�c�ch. ákola pÞedpokl�d�, ìe u�itel� budou �asem c�tit potÞebu kategorie hodnocen� napÞ�klad revidovat, vytv�Þet vlastn� apod., to lze povaìovat za ide�ln� c�lovù stav. Objektivita vùstupn�ho hodnocen� bude pravd�podobn� róst s postupem �asu,


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



aì budou m�t za sebou v�ce zkuäenost� s vùstupn�m hodnocen�m a pozorov�n�m rozvo-je kl��ovùch kompetenc� kaìd�ho ì�ka. Zvùäen� kvality pÞinese zcela jist� i postupn� zav�d�n� ì�kovskùch portfoli�.

Neì u�itel� pochop� vùhody hodnocen�, n�jakou chv�li to potrv�. Veden� äkoly mus� vn�mat vùstupn� hodnocen� jako vùznamnou sou��st hodnocen� ì�ka, pak to stejnùm zpósobem mohou vn�mat i kantoÞi. Tak� v pÞ�pad� u�iteló se neust�lùm vysv�tlov�n�m postupu hodnocen� rozv�j� u�itelsk� kompetence hodnotit, tvorba vùstupn�ch hodnoce-n� u�itelskou kompetenci hodnotit permanentn� kultivuje.

Z�m�rem äkoly je d�le rozv�jet a zlepäovat internetovou Aplikaci MONITOR. V centru pozornosti je dotvoÞen� bloku pro slovn� hodnocen� ì�kó, kterù by umoìËoval vytv�Þet pro ì�ky na konci kaìd�ho ro�n�ku slovn� hodnocen�, jeì by se po form�ln� str�nce podobala vùstupn�mu hodnocen�. Na rozd�l od n�j by se zde väak slovn� hodnotily specifick� oborov� kompetence.

Vùhledov� äkola po��t� s t�m, ìe by v Aplikaci MONITOR vznikala jak�si u�itelsk� port-folia, kter� by mapovala profesn� dr�hu u�itele. Na individu�ln�ch ��tech u�iteló budou soustÞe�ov�ny hospita�n� protokoly, ì�kovsk� hodnocen�, informace o kurzech a jinùch vzd�l�vac�ch akc�ch, �daje o projektech, na kterùch se u�itel pod�lel, z�v�ry z hodnoce-n� pr�ce veden�m äkoly apod.

Kontaktn� osobaJiÞ� [email protected]

Dalä� pÞ�lohy

Dopis veden� äkoly rodi�óm Ð doprovodnù koment�Þ Þeditele vysv�tluj�c� rodi�óm smysl vùstupn�ho hodnocen� áablona pro tvorbu vùstupn�ho hodnocen� Ð uk�zka jedn� z äablon Aplikace MONITOR Dotazn�k pro ì�ka Ð uk�zka dotazn�ku pro tvorbu ��sti vùstupn�ho hodnocen�

�TVRTLETNê HODNOCENê KLê�OVøCH KOMPETENCê V D�JEPISUákola: Gymn�zium Open Gate, Babice Realiz�tor: Peter SokolKonzultant VòP: Jaroslav Faltùn

AnotacePÞ�klad dobr� praxe pÞedstavuje metodu �tvrtletn�ho hodnocen� kl��ovùch kompetenc� v r�mci pÞedm�tu D�jepis. Hodnoceny jsou vybran� d�l�� kl��ov� kompetence, kter� mohl u�itel dobÞe rozv�jet a smyslupln� hodnotit. Metoda k hodnocen� vyuì�v� �tyÞ-bodovou äk�lu. Hlavn�m z�m�rem t�to metody hodnocen� je poskytovat ì�kovi velmi konkr�tn� informace o jeho silnùch a slabùch str�nk�ch. Metoda �tvrtletn�ho hodnocen� zahrnuje i slovn� hodnocen� a poskytuje ì�kovi prostor, aby se k z�skan�mu hodnocen� p�semn� vyj�dÞil.

KontextOsmilet� intern�tn� gymn�zium Open Gate Babice zah�jilo vùuku ve äkoln�m roce 2005/2006. Jeho hlavn�m c�lem je poskytnout kvalitn� vzd�l�n� d�tem, kter� maj� stu-dijn� pÞedpoklady a poch�zej� ze soci�ln� znevùhodn�n�ho prostÞed� (d�tsk� domovy, p�stounsk� p��e, soci�ln� slab� rodiny apod.). V sou�asn� dob� äkolu navät�vuje 128 ì�kó, coì je maxim�ln� po�et, kterù äkola móìe pojmout. Ve tÞ�d�ch studuje próm�rn� 16 ì�kó. ákola podl�h� �esk� äkolsk� legislativ�, Þ�d� se stejnùmi kurikul�rn�mi doku-menty jako ostatn� v�celet� gymn�zia. Na vyää�m stupni je ��st pÞedm�tó vyu�ov�na v anglick�m jazyce. Ve äkole vyu�uje 30 u�iteló, tÞetinu z nich tvoÞ� cizinci poch�zej�c� z anglicky mluv�c�ch zem�. (Informace byla pÞejata z webov� prezentace äkoly.)

VùchodiskaVe äkoln�m roce 2006/2007 psali u�itel� v Open Gate slovn� hodnocen�. To dost�vali ì�ci 4x ro�n�. Ve �tvrtlet� a tÞi�tvrt�let� byla hodnocen� stru�n�jä�, väechny pÞedm�ty byly v jednom formul�Þi. V pololet� a na konci roku m�l kaìdù u�itel k dispozici jednu stranu hodnot�c�ho formul�Þe pro slovn� hodnocen� a k samotn�mu slovn�mu hodno-cen� pÞibyla jeät� informace o procentu�ln� �sp�änosti ì�ka. Slovn� hodnocen� nem�lo po obsahov� str�nce ì�dnou pevnou strukturu, a proto se hodnocen� jednotlivùch u�iteló od sebe zna�n� liäila a hledal se zpósob, jak je sjednotit.

Jako vùchodisko k nov� podob� hodnocen� poslouìil n�vrh hodnocen� vùsledkó v oblasti ciz�ch jazykó, kterù pÞinesli zahrani�n� u�itel� z anglosaskùch zem�. Mluven�, p�semn� vyj�dÞen�, slovn� z�soba, zvl�d�n� gramatickùch pravidel, �ten� s porozum�-n�m a jednotliv� kompetence navrhli hodnotit zvl�äé na stejn� �tyÞbodov� äk�le.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Vùhodu tohoto pÞ�stupu spatÞovali zejm�na v tom, ìe poskytuje ì�kovi velmi konkr�tn� informaci o jeho silnùch a slabùch str�nk�ch. NapÞ�klad jeho dovednost porozum�t mluven�mu slovu a b�ìn� komunikace jsou vynikaj�c�, p�semn� vyj�dÞen� pouze vyho-vuj�c�. U�itel� si byli v�domi toho, ìe v ciz�ch jazyc�ch je pom�rn� jednoduch� definovat d�l�� kompetence, ale u ostatn�ch pÞedm�tó to bude obt�ìn�jä�. Rozhodli se väak, ìe se o to pokus� a hodnocen� ve väech pÞedm�tech pojednaj� t�mto zpósobem.

Autor PDP u�il d�jepis v sekund� a v kvart� (do roku 2006/2007) a spolu se svùm zahrani�n�m kolegou v kvint�. PÞi koncipov�n� hodnocen� vych�zel z RVP ZV, ale inspi-roval se i dalä�mi zdroji. PÞedt�m, neì za�al u�it v Open Gate, koordinoval v �R projekt Tv�Þ� v tv�Þ historii, inspiroval se i z jeho c�ló i z c�ló dalä�ch d�jepisnùch projektó. Nakonec hodnotil 6 krit�ri�: �ten� s porozum�n�m, Þeäen� probl�mó, komunikaci, spo-lupr�ci, faktografick� znalosti, dom�c� pÞ�pravu.

C�le

- poskytnout ì�kóm kvalitn� a pravidelnou zp�tnou vazbu,

- v d�l��ch aspektech ì�kóm sd�lit, v �em konkr�tn� je jejich siln� str�nka a v �em konkr�tn� se maj� zlepäit,

- poskytnout informaci rodi�óm, co konkr�tn� bude u ì�kó rozv�jet a do jak� m�ry se to jednotliv� ì�ci skute�n� ve äkole nau�ili,

- nehodnotit v r�mci pÞedm�tu jen kompetence v�zan� na pÞedm�t,

- vytv�Þet konkr�tn� doporu�en� pro rozvoj konkr�tn�ch kompetenc� ì�ka,

- br�nit próm�ru v hodnocen� (�tyÞbodov� äk�la) a z�roveË nepÞep�nat klasick� zn�mkov�n�.

Nejedn� se o dokonalù n�stroj, ale je ur�it� dokonalejä� neì klasick� zn�mkov�n�. Pokud nechce u�itel pouì�vat �tyÞbodovou äk�lu a z�roveË nechce hodnotit jednou zn�mkou, móìe napÞ�klad d�t zn�mek n�kolik (po rozloìen� pÞedm�tu na oblasti). U�itel mus� pojmenovat to, co chce v pÞedm�tu u�it. Jako angli�tin�Þ neu�� angli�tinu, ale u�� mluvit, poslouchat, ��st a ps�t, tak d�jepis�Þ neu�� d�jepis, ale porozum�n� sou-vislostem, vyhled�v�n� informac�, vyjadÞov�n� vlastn�ho n�zoru (z�leì� na d�jepis�Þi). U�itel si mus� um�t svój pÞedm�t takto rozloìit do d�l��ch kompetenc�, oblast�.

Realizace Ð postup a metodyKaìdù u�itel m� za �kol vymezit n�kolik z�kladn�ch krit�ri�, na kter� se v hodnocen� ì�kó zam�Þ�. Kaìd� krit�rium je hodnoceno na �tyÞbodov� äk�le (vynikaj�c� aì nevyho-vuj�c�). Na hodnot�c�m formul�Þi (viz n�ìe) je rovn�ì prostor pro vyj�dÞen� ì�ka. ák�la je pro väechny stejn�, krit�ria se väak liä� i u u�iteló jednotlivùch pÞedm�tó. N�kde jsou v�ce zam�Þena na kompetence, jinde v�ce kop�ruj� tradi�n� pojet� vzd�l�vac�ch c�ló. Tato hodnocen� dost�vaj� ì�ci �tyÞikr�t ro�n�. V pololet� a na konci roku je hodnocen� dopln�no jeät� hodnocen�m procentn�m.

�tvrtletn� hodnocen� Mid-term Evaluation

PÞedm�t:Subject:

D�jepis U�itel:Teacher:

Peter Sokol

Student:Student:

STUDENTKA SEKUNDY

Rok:Year:

2006/2007 Obdob�:Term:

1. �tvrtlet�

Obsah pÞedm�tu:Content of the subject:

Tematick� celky:Û�m Ð c�saÞstv�; Û�m Ð krize, rozpad, z�nik; starov�k a Evropa Ð d�dictv�, co je stÞedov�k; zrod st�tó Ð geografick� obsazen� Evropy

O�ek�van� vùstupy:Studenti

¥ porozum� situaci v Û�m� po n�stupu c�saÞstv�,

¥ vysv�tl� z�kladn� pÞ��iny a n�sledky krize v Û�msk� Þ�äi,

¥ poznaj� konkr�tn� pÞ�klady d�dictv� antiky pro (nejen) stÞedov�kou Evropu,

¥ prozkoumaj�, jak vznikaly prvn� evropsk� st�ty.

Krit�ria hodnocen�:Subject criteria:

Vyni

kaj�c

�Ex

celle

nt

Velm

i dob

rùVe

ry g

ood

Vyho

vuj�c

�Ac

hiev

ed

Nev

yhov

uj�c

�U

nsat

isfa

ctor

y

�ten� s porozum�n�m/zpracov�n� informac�Student/ka dok�ìe shrnout text, vyhled�vat a tÞ�dit informace.

X

Ûeäen� probl�mó/kritick� myälen�Student/ka vyuì�v� z�skan� v�domosti a dovednosti k Þeäen� zadanùch probl�mó (pÞ��inaÐn�sledek, n�zorÐfakt apod.).

X

Komunikace/prezentaceStudent/ka vhodn� argumentuje, dok�ìe vùstiìn� vyj�dÞit sv� myälenky a n�zory v logick�m sledu.

X


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Spolupr�ce ve skupin�/zapojen� b�hem hodinStudent/ka efektivn� pracuje ve skupin� a zapojuje se do zadanùch aktivit.

X

PÞ�prava na hodiny (dom�c� �koly, veden� seäitu)Student/ka pln� samostatn� pr�ce a veden� seäitu/sloìky na z�klad� domluvenùch instrukc�.

X

Faktografick� znalostiStudent/ka prok�ìe z�kladn� orientaci ve faktografii prob�ran�ho obdob� (jm�na, data, m�sta, pojmy), spr�vn� pouì�v� odborn� term�ny.

X

Koment�Þ u�itele/TeacherÕs comment:

Hodnocen� na z�klad�:Dom�c� pr�ce: pÞ��iny kolapsu Û�msk� Þ�äe, kontrola seäitó (31. 10. 2006), samostat-n� vùpisky z textu o z�niku Z�padoÞ�msk� Þ�äe, test �. 1, skupinov� pr�ce zam�Þen� na zpracov�n� ot�zek a odpov�d� na t�ma vznik prvn�ch evropskùch st�tó.

Podpis/Signature_________________________

Koment�Þ studenta/StudentÕs comment:


Hodnot�c� formul�Þ je zaloìen na äesti vybranùch krit�ri�ch �tvrtletn�ho hodnocen� ì�ka. Hodnocen� lze u jednotlivùch krit�ri� odstupËovat na �tyÞbodov� äk�le. Ve formul�Þi je prostor tak� pro slovn� hodnocen� ì�ka u�itelem i pro vyj�dÞen� ì�ka k hodnocen�.

�tvrtletn� hodnocen� Mid-term Evaluation

PÞedm�t:Subject:

D�jepis U�itel:Teacher:

Peter Sokol

Student:Student:

STUDENTKA KVARTY

Rok:Year:

2006/2007 Obdob�:Term:

1. �tvrtlet�

Obsah pÞedm�tu:Content of the subject:

Tematick� celky:Vnitropolitickù vùvoj imperi�ln�ch mocnost� (2. pol. 19. stolet�); Cesta k prvn� sv�tov� v�lce; Prób�h prvn� sv�tov� v�lky; Rusk� revoluce; Pov�le�n� uspoÞ�d�n� sv�ta Ð Versaillesk� m�rov� smlouva.

O�ek�van� vùstupy:Studenti:

¥ porozum� nerovnom�rnosti vùvoje jednotlivùch ��st� Evropy na konci 19. stolet� v�etn� dósledkó, ke kterùm tato nerovnom�rnost vedla,

¥ se sezn�m� s pÞ��inami prvn� sv�tov� v�lky a z�kladn�mi fakty o jej�m prób�hu,

¥ porozum� z�kladn�m rozhodnut�m m�rovùch smluv a jejich vlivu na pov�le�nou situaci.

Krit�ria hodnocen�:Subject criteria:

Vyni

kaj�c

�Ex

celle

nt

Velm

i dob

r ùVe

ry g

ood

Vyho

vuj �c

�Ac

hiev

ed

Nev

yhov

uj�c

�U

nsat

isfa

ctor

y

�ten� s porozum�n�m/zpracov�n� informac�Student/ka dok�ìe shrnout text, vyhled�vat a tÞ�dit informace.

X

Ûeäen� probl�mó/kritick� myälen�Student/ka vyuì�v� z�skan� v�domosti a dovednosti k Þeäen� zadanùch probl�mó (pÞ��inaÐn�sledek, n�zorÐfakt apod.).

X

Komunikace/prezentaceStudent/ka vhodn� argumentuje, dok�ìe vùstiìn� vyj�dÞit sv� myälenky a n�zory v logick�m sledu.

X

Spolupr�ce ve skupin�/zapojen� b�hem hodinStudent/ka efektivn� pracuje ve skupin� a zapojuje se do zadanùch aktivit.

X

PÞ�prava na hodiny (dom�c� �koly, veden� seäitu)Student/ka pln� samostatn� pr�ce a veden� seäitu/sloìky na z�klad� domluvenùch instrukc�.

X

Faktografick� znalostiStudent/ka prok�ìe z�kladn� orientaci ve faktografii prob�ran�ho obdob� (jm�na, data, m�sta, pojmy), spr�vn� pouì�v� odborn� term�ny.

X


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Koment�Þ u�itele/TeacherÕs comment:

Hodnocen� na z�klad�:

Testu �. 1, kontroly seäitó, dom�c�ho �kolu Ð PÞ��iny 1. sv�tov� v�lky, eseje na t�ma Rusk� revoluce, skupinov� pr�ce Ð tvorba hesla o prób�hu 1. sv�tov� v�lky a indivi-du�ln� p�semn� pr�ce na t�ma ãM�r t�hotnù v�lkouÒ.


Koment�Þ studenta/StudentÕs comment:


Hodnot�c� formul�Þ je zaloìen na äesti vybranùch krit�ri�ch �tvrtletn�ho hodnocen� ì�ka. Hodnocen� lze u jednotlivùch krit�ri� odstupËovat na �tyÞbodov� äk�le. Ve formul�Þi je prostor tak� pro slovn� hodnocen� ì�ka u�itelem i pro vyj�dÞen� ì�ka k hodnocen�.

U kaìd�ho z krit�ri� je d�le uvedeno, co se pod n�m skrùv� a pro� se u�itel rozhodl je do hodnocen� zaÞadit.

1. �ten� s porozum�n�m�ten� s porozum�n�m je z�sadn� pro dalä� vzd�l�v�n� i b�ìnù ìivot a na jeho rozvoji by se m�l pod�let kaìdù akademickù pÞedm�t. V d�jepise se specificky rozv�j� �ten� s po-rozum�n�m na �etb� textó, kter� se v�nuj� historickùm t�matóm (odborn� literatura, v menä� m�Þe prim�rn� prameny). Obecn� by v tomto krit�riu m�li bùt studenti schopni dok�zat, ìe um� pÞe�tenù text shrnout a na jeho z�klad� odpov�dat na ot�zky.

2. Ûeäen� probl�mó Ûeäen� probl�mó se v d�jepise projevuje zejm�na jako aplikace znalost�, propojov�n� znalost� v nov�m kontextu. Tuto kompetenci ì�ci prokazuj� napÞ�klad na �kolech, kdy maj� navrhnout sc�n�Þ k dokument�rn�mu filmu o dan�m historick�m �dob� (tedy musej� vybrat jenom omezen� mnoìstv� nejdóleìit�jä�ch informac�, musej� je um�t zaÞadit pod spole�nou hlavi�ku, d�t k nim vysv�tluj�c� koment�Þ a podobn�), pracuj� s myälenkovùmi mapami nebo jinùmi strukturami, ve kterùch ur�uj� pÞ��iny a n�sledky historickùch ud�lost�.

3. KomunikaceSem patÞ� zejm�na srozumitelnost projevu a schopnost zapojit se do diskuse, logicky a uv�ìen� argumentovat (napÞ. ì�ci maj� za �kol na z�klad� svùch historickùch znalost� oponovat nacionalistick�mu heslu ãNic neì n�rod, vlast je naäeÒ).

4. Spolupr�ce a zapojen� Vzd�l�v�n� by m�lo sledovat n�jak� spole�n� c�le. U�itel kaìd�ho pÞedm�tu by si m�l poloìit ot�zku, jak k naplËov�n� t�chto spole�nùch c�ló móìe pÞisp�t pr�v� jeho pÞedm�t. Nau�it ì�ky spolupr�ci je dóleìit� a äkola by m�la vyuì�vat toho, ìe jsou v n� d�ti pospolu. Jinak by nem�lo ì�dnù smysl, aby d�ti do äkoly chodily, neboé by mohly studovat individu�ln� z knih a jinùch informa�n�ch zdrojó. Hodnotit (a tedy u�it) skupi-nov� pr�ci v Open Gate je o to dóleìit�jä�, ìe ji navät�vuje mnoho individualistó, kteÞ� spolupracovat necht�j� a neum�j�.

5. Faktografick� informaceToto krit�rium by u�itel vùhledov� r�d zahrnul pod Ûeäen� probl�mó. V tuto chv�li je ponech�v� proto, aby vyhov�l ì�kóm, kteÞ� cht�j� pÞedv�st svoji znalost historick� faktografie. Do kaìd� p�semn� pr�ce proto vedle �loh, kde maj� ì�ci za �kol znalosti aplikovat, zaÞazuje i jednu, kter� zjiäéuje pouhou znalost historickùch dat.

6. PÞ�prava na hodiny Do tohoto krit�ria spad� zpósob veden� seäitu, v�asnost a kvalita pln�n� dom�c�ch �koló.

Hodnocen� bylo poprv� aplikov�no v prvn�m �tvrtlet� äkoln�ho roku 2006/2007 a bylo pÞijato drtivou v�täinou ì�kó a jejich rodi�ó pozitivn�. Objevily se väak i vùhrady a ne-pochopen�. N�kteÞ� ì�ci nelib� nesli ãredukciÒ procentn� äk�ly na pouh� �tyÞi stupn�. Uk�zalo se rovn�ì, ìe bude tÞeba sjednotit pohled u�iteló róznùch pÞedm�tó na krit�-ria, kter� se objevuj� ve v�ce pÞedm�tech. Nebylo napÞ�klad jasn�, zda skute�nost, ìe ì�k obdrì� v róznùch pÞedm�tech velmi odliän� hodnocen� v krit�riu �ten� s porozum�-n�m, je zpósobena t�m, ìe se opravdu projevuje v t�chto pÞedm�tech rózn�, nebo t�m, ìe u�itel� maj� na dovednost �ten� s porozum�n�m odliänù pohled.

Krom� pohledu na stejn� krit�ria se budou u�itel� snaìit sjednocovat i krit�ria samotn�, a to zejm�na v r�mci pÞedm�tó i v r�mci skupin pÞedm�tó (napÞ. humanitn� v�dy). Doälo k rozhodnut� pokusit se sjednotit hodnocen� pÞinejmenä�m v jednotlivùch pÞedm�tech v r�mci niìä�ho a vyää�ho gymn�zia.

V�tä� pozornost bude v budoucnu tÞeba v�novat i vysv�tlov�n� obsahu jednotlivùch krit�ri� ì�kóm tak, aby pÞesn� v�d�li, co se od nich v jejich r�mci o�ek�v�. Autor PDP se chce setkat se väemi ì�ky, kteÞ� ve sv�m koment�Þi projevili nesouhlas s jeho hod-nocen�m (bylo jich asi 20 %), a dobrat se toho, v �em neshoda spo��vala. Jeden z do-savadn�ch rozhovoró napÞ�klad uk�zal, ìe ì�kyn� nesouhlasila s hodnocen�m v r�mci krit�ria komunikace, neboé se v hodin� hojn� projevovala, tedy ãkomunikovalaÒ. U�itel ale nebyl s jej�mi vystoupen�mi spokojen, neboé byla m�lo v�cn� a srozumiteln�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



U�itel d�le poìaduje po svùch ì�c�ch, aby v r�mci hodnocen� reflektovali vùvoj ve vy-mezenùch kl��ovùch kompetenc�ch, posoudili, kde doälo k pozitivn�mu posunu, kde se situace nezm�nila a podobn�. I t�mto zpósobem se snaì� pÞedch�zet nedorozum�n�m a doc�lit toho, aby doälo k jednotn�mu ch�p�n� dobr�ho vùkonu mezi n�m a jeho ì�ky.

V prób�hu �tvrtlet�:

1. U�itel pÞedstav� ì�kóm, co je chce nau�it: Nau��te se vyjadÞovat, ��st s porozum�n�m, odhalovat souvislosti. Z�roveË u�itel ì�kóm sd�l�, ìe pr�v� v t�chto oblastech je bude hodnotit. A d�jepis k tomu bude sp�ä prostÞedkem neì ��elem samotnùm.

2. U�itel pÞiprav� t�mata, na kterùch bude vybran� d�l�� kompetence rozv�jet. NapÞ�klad: Husitstv� neu��me proto, aby ì�ci znali data väech husitskùch bitev, ale proto, aby srovn�vali informace z róznùch zdrojó (postava Jana ëiìky Ð hrdina nebo fanatik, kterù se nezastavil pÞed ni��m?).

3. V prób�hu hodin se u�itel zam�Þuje na sledov�n� pokroku jednotlivùch ì�kó ve vybranùch oblastech d�l��ch kompetenc�. K tomu slouì� pozorov�n� v hodin�ch, samostatn� p�semn� pr�ce, vùstupy skupinovùch prac�. NapÞ�klad: Kdyì se psal test, m�li ì�ci jeden �kol zam�Þenù na �ten� s porozum�n�m nebo �kol, aby na z�klad� svùch znalost� pÞipravili n�vrh sc�n�Þe filmu o husitstv�. Kdyì ì�ci napsali takovù test, nedostali zn�mku, ale v kaìd� d�l�� kompetenci byli hodnoceni na �tyÞbodov� äk�le. U�itel mohl m�t v�ce vypln�nùch tabulek za �tvrtlet�, �tvrtletn� hodnocen� potom mohlo bùt zaloìeno na t�chto n�kolika tabulk�ch.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeDruh� f�ze tvorby strategie hodnocen� byla postavena na tom, ìe si kaìdù u�itel samo-statn�, nez�visle na ostatn�ch ur�oval, co chce ve sv�m pÞedm�tu rozv�jet a v t�chto oblastech potom hodnotil ì�ky. Ve tÞet� f�zi se m�ly tyto oblasti sjednotit v jednotlivùch pÞedm�tech. Hledaly se z�kladn� kompetence pro kaìdù pÞedm�t (napÞ. v jazyce �ten�, poslech, promluva). Ve tÞet� f�zi by se m�li sej�t väichni u�itel� dan�ho pÞedm�tu a m�-lo by doj�t k dohod�, kter� kompetence se budou rozv�jet a hodnotit u väech u�iteló pÞedm�tu nebo ve skupin� pÞedm�tó (napÞ. v humanitn�ch pÞedm�tech).

Kontaktn� osoba Peter Sokole-mail: [email protected]

(SEBE)HODNOCENê D�JEPISN�HO REFERçTU A SEMINçRNê PRçCEákola: Zá SlatiËanyRealiz�tor: Roman AnùìKonzultant VòP: Jaroslav Faltùn

AnotacePÞ�klad popisuje pomócku, podle kter� se ì�ci u�� ps�t kvalitn� samostatn� pr�ce, jakùmi jsou napÞ. refer�ty, semin�rn� pr�ce, zamyälen� nebo �vahy. ë�ci se d�le u�� hodnotit svou pr�ci podle pÞedem danùch krit�ri� (dodrìen� zad�n�, rozv�jen� kl��ov� myälenky, volba vhodn� formy podle zad�n� atd.).

Kontext a vùchodiskaZá SlatiËany je �plnou z�kladn� äkolou, ve väech ro�n�c�ch m� po dvou tÞ�d�ch. ákolu navät�vuje celkem 419 ì�kó (kapacita je 500), pedagogickù sbor m� 27 �lenó. Próm�rn� napln�nost tÞ�d �in� 23,3 ì�ka.

Od 1. 9. 2005 za�ala äkola v 1. a v 6. tÞ�d�ch vyu�ovat podle áVP ákola bl�zk� pÞ�rod� a lidem. Tomuto kroku pÞedch�zela tÞ�let� pÞ�prava pÞedevä�m v oblasti vzd�l�v�n� pedagogó a pouì�v�n� efektivn�ch metod. áVP byl b�hem prvn�ho roku vùuky zpÞesn�n podle novùch informac�, äkolen� koordin�toró i prvn�ch z�skanùch zkuäenost�. Zá ve SlatiËanech je jedinou äkolou ve m�st� a svoj� prac� mus� uspokojit potÞeby a z�jmy väech ì�kó. Z tohoto dóvodu se specificky neprofiluje, m� tedy tzv. väeobecn� zam�Þen�. Spole�nùm t�matem, kter� se väak prol�n� celou prac� äkoly v nejrózn�jä�ch podob�ch, je �sil� o rozvoj pozitivn�ch a odpov�dnùch vztahó k sob�, ostatn�m lidem, spole�nosti a pÞ�rod�. Z tohoto dóvodu áVP nese n�zev ákola bl�zk� pÞ�rod� a lidem.

Ve vùuce d�jepisu prob�h� v posledn�ch letech pravideln� projekt Holocaust a lidsk� chov�n�. B�hem projektu proäli ì�ci dev�t�ho ro�n�ku jakùmsi pomyslnùm kruhem zkoum�n� lidsk�ho chov�n� (metoda programu Tv�Þ� v tv�Þ historii) b�hem ud�lost� holocaustu. Ûeäili ot�zky vlastn� i skupinov� identity, zkoumali situace, ve kterùch se lid� pod t�hou okolnost� museli rozhodovat, motivy, kter� je vedly k tomu kter�mu rozhodnut�, apod. ProstÞednictv�m textovùch a filmovùch dokumentó zkoumali pÞ�b�hy lid�, kteÞ� ìili v dob�, kdy doch�zelo ke genocid� ìidovsk�ho obyvatelstva, aé jiì to byli pachatel�, ob�ti, pÞihl�ìej�c� nebo zachr�nci. Sou��st� projektu bylo i setk�n� a beseda s pam�tn�kem holocaustu ing. Pavlem Wernerem. ë�ci celkem absolvovali 20 vyu�ovac�ch hodin projektu. Program Tv�Þ� v tv�Þ historii (�esk� varianta mezin�rod-n�ho programu Facing History and Ourselves) prob�h� v t�to äkole soustavn� �tvrtùm rokem a ì�ci tuto ��st vùuky d�jepisu opakovan� hodnot� velmi pozitivn�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



C�le

¥ kultivovat p�semnù projev ì�kó,

¥ nau�it ì�ky vn�mat samostatnou (studijn�) pr�ci jako hodnotnou metodu u�en�,

¥ vytvoÞit prostor pro to, aby ì�ci mohli organizovat a pl�novat vlastn� u�en�,

¥ u�it ì�ky plnit zad�n�, orientovat se podle krit�ri� a n�rokó kladenùch na pr�ci,

¥ cvi�it ì�ky v sebehodnocen� a utv�Þen� realistick�ho obrazu sebe sama,

¥ v�st ì�ky k sebereflexi a n�sledn�mu hled�n� cest ke zlepäen� vlastn�ho vùkonu,

¥ umoìnit ì�kóm strukturovan� a vùstiìn� formulovat myälenky o vlastn�m vùkonu a u�en�.

Realizace Ð postup a metodyAutor PDP pouì�v� popsanù n�stroj hodnocen� v hodin�ch d�jepisu a d�jepisn�ho semi-n�Þe v 8. a 9. ro�n�ku. Metodu lze oväem s jednoduchùmi �pravami pouì�t pro väechny vzd�l�vac� oblasti. S ohledem na stupeË rozvoje jazykovùch a hodnot�c�ch dovednost� ì�kó (napÞ. pochopen� pojmu ãvùstiìnùÒ a schopnost posoudit vùstiìnost) je doporu�enù v�k 13+.N�vrh na vlastn� hodnocen� samostatn� pr�ce obsahuje sadu krit�ri� formulovanùch do ot�zek a �tyÞstupËovou hodnot�c� äk�lu. Z�m�rem je mj. to, aby äk�la neobsahovala prostÞedn�, ãpróm�rovouÒ kategorii (k tomu doch�z� napÞ. pÞi p�tibodov� äk�le). ë�ci, kteÞ� nemaj� mnoho zkuäenost� s hodnocen�m, tak nejsou prostÞedn� kategori� sv�d�ni k tomu, aby v sebehodnocen� sklouz�vali k próm�ru. Krit�ria a äk�la jsou strukturov�-ny jednoduchou (sebe)hodnot�c� tabulkou. ë�ci ji mohou m�t po ruce b�hem psan� svùch prac� a d�ky promùälen� krit�ri� hodnocen� a stupËó hodnocen� mohou jiì pÞi samotn� pr�ci uvaìovat o tom, jak dosp�t k co moìn� nejlepä�mu vùsledku. Tabulka móìe slouìit tak� jako pomócka pro hodnotitele (u�itele/spoluì�ky) n�sledn� prezentovan� pr�ce.

(Sebe)hodnot�c� tabulka:

Ano Sp�äe ano

Sp�äe ne Ne

1. Splnil/a jsem zad�n� (t�ma, rozsah).

2. Dodrìel/a jsem druh pr�ce a z�sady, kter� s t�m souvis�.

3. PodaÞilo se mi zvolit a sledovat hlavn�, jednot�c� myälenku.

4. Uvedl/a jsem väechny zdroje, ze kterùch jsem �erpal/a.

Co nov�ho jsem se pÞi sv� pr�ci nau�il/a? Jakou dovednost jsem tr�noval/a?(nov� informace, pochopen�, zkuäenosti, dovednosti, nezodpov�zen� ot�zky)

Nejzaj�mav�jä� na m�m t�matu byloÉZjistil/a jsem, ìeÉKone�n� jsem pochopil/aÉPÞekvapilo m�É PÞ�ät� bych se m�l/a soustÞedit naÉPÞ�ät� bych vynechal/aÉCht�lo to doplnitÉDalä� vlastn� pozn�mkyÉ

V horn� ��sti tabulky jsou v lev�m sloupci uvedena �tyÞi krit�ria hodnocen�. V horn�m Þ�dku tabulky jsou uvedeny �tyÞi stupn� hodnot�c� äk�ly. Ve spodn� polovin� tabulky je prostor pro sebehodnocen� ì�ka formulovan� vlastn�mi slovy. Pro logickou strukturaci hodnocen� jsou ì�kovi nab�dnuty �vody formulac� jeho vlastn�ho slovn�ho hodnocen�. Tabulku vyplËuje ì�k, v horn� ��sti zaäkrt�v�, v doln� vypisuje.

V pÞ�pad� hodnocen� semin�rn� pr�ce ji ì�k odevzd� v�etn� vypln�n� hodnot�c� tabulky. U�itel pr�ci prostuduje a sv� hodnocen� porovn� se sebehodnocen�m ì�ka. Zkuäenost je takov�, ìe jen zÞ�dka se st�v�, ìe ì�ci svoji pr�ci nadhodnocuj�, sp�äe naopak, �ast�ji je nutn� povzbudit jejich sebev�dom� a pÞesv�d�it je, ìe pr�ce je dobÞe odveden�. Po-kud se hodnocen� u�itele liä� od sebehodnocen� ì�ka, u�itel by m�l sv� dóvody ì�kovi vysv�tlit. Nen� nutn� ve v�täin� pÞ�padó vstupovat s ì�ky do konfliktu (napÞ. nikdy je nenutit sebehodnot�c� tabulku pÞed�lat apod.), pouze je upozornit, ìe pÞ�padn� svój vùkon nehodnot� adekv�tn� a bude tÞeba tuto dovednost cvi�it.

N�vaznost na ì�kovsk� portfolioë�kovsk� pr�ce (refer�ty, semin�rn� pr�ce, pracovn� listy, tvór�� pr�ce) a rózn� formy sebehodnocen� se v prób�hu cel�ho roku st�vaj� sou��st� ì�kovsk�ho portfolia. Jednou za �tvrtlet� nebo za pololet� ì�ci dostanou samolepic� ät�tky, kterùmi pot� polepuj� sv� pr�ce, a na ät�tky napÞ. p�ä�: ãna tuto pr�ci jsem pyänù/�, protoìeÉÒ, ãtohle jsem odfl�knul/aÒ, ãkdybych toto d�lal/a dnesÉÒ apod. S takto ãpolepenùmÒ portfoliem lze d�le pracovat (napÞ. sd�let je v malùch skupin�ch, sumarizovat, pl�novat a konkretizo-vat dalä� pr�ci zam�Þenou na zlepäen� atd.)

PÞed zah�jen�m pr�ce na samotn�m refer�tu dostanou väichni ì�ci souhrn ot�zek, nad kterùmi by se m�li b�hem pÞ�pravy refer�tu nebo semin�rn� pr�ce zamùälet

Na co je tÞeba d�t pozor pÞi pÞ�prav� refer�tu, zamyälen�, semin�rn� pr�ce? Prostudujte tento jednoduchù n�vod dÞ�ve, neì se do pr�ce pust�te, nahl�ìejte do n�j v prób�hu sv� pr�ce a zhodnoéte svoji odvedenou pr�ci.

1. Splnili jste zad�n� pr�ce? Dodrìeli jste t�ma, pÞ�padn� konzultovali jste zm�ny t�matu s u�itelem? Dodrìeli jste rozsah pr�ce?

2. Zvolili jste si pÞedem (nebo dodrìeli) druh pr�ce? Jde o semin�rn� pr�ci �i zamyälen� ur�en� k �etb� nebo publikaci, nebo o refer�t, kterù budete pÞedn�äet?

a. Jde-li o pr�ci ur�enou k �etb� nebo publikaci (ve äkoln�m �aso-pise nebo na äkoln�m webu), m�la by obsahovat väe, co �ten�Þ


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



potÞebuje k pochopen� vaäich sd�len� (bez vaä� pÞ�tomnosti). Tedy m�la by bùt v souvislùch v�t�ch. M�la by splËovat z�kladn� stylistick� (slohov�) pravidla (minim�ln� �vod-staé-z�v�r). Vaäe sd�len� by m�la bùt jasn� vysv�tlena, podpoÞena fotografiemi, obr�zky �i n�kresy, pokud je to vhodn�.

b. Jde-li o refer�t, kterù budete pÞedn�äet, m�l by bùt pÞehlednù pÞedevä�m pro v�s. Chcete-li svój refer�t z velk� ��sti ��st, m�li byste text dobÞe zn�t. Je dobr� n�kolikr�t si jej pÞedem pÞe��st, aby v�ä projev byl co nejsouvislejä�. D�v�te-li pÞednost pÞedn�ä-ce vlastn�mi slovy, text móìe bùt v�tä�m p�smem, nemus� bùt ve v�t�ch, mohou to bùt odr�ìky nebo myälenkov� mapa. M�li byste z pap�ru lehce poznat, ve kter� ��sti sv� prezentace se pr�v� nach�z�te, co chcete zdóraznit, na co nechcete zapomenout apod. DoplËky (fotografie, sch�mata, obr�zky) je lepä� m�t pÞipraven� voln� ke kolov�n� nebo v elektronick� podob�, kterou prom�tnete.

3. Obsahuje vaäe pr�ce hlavn� (kl��ovou) myälenku? Kter� to je? Drì�te se j�? Neut�p� se vaäe pr�ce v detailech, nebo naopak nechyb� n�kter� detaily dóleìit� pro pochopen� hlavn� myälenky? Nen� vaäe pr�ce ãslepen�Ò z mnoha informac� �i myälenek bez spojitosti? M� vaäe pr�ce vhodnù a vùstiìnù n�zev? Vystihuje n�zev to podstatn�, o �em p�äete nebo pÞedn�ä�te?

4. Je z vaä� pr�ce patrn�, z jakùch zdrojó jste �erpali? Nevyd�v�te myälenky a pr�ci jinùch za svou vlastn�? Uvedli jste ve sv� pr�ci alespoË autora a n�zev jeho d�la? V pÞ�pad� �erp�n� z webovùch str�nek, ov�Þili jste si informace z jin�ho zdroje nebo konzultac� s u�itelem? Neuvedli jste jako zdroj internetovù vyhled�va�? (to je totiì, jako byste napsali, ìe jste �erpali z knihovnyÉ)

ë�k by m�l m�t tento materi�l pÞed sebou, kdyì pr�ci p�äe, aby se j�m mohl Þ�dit, nebo alespoË po dokon�en� pr�ce prov�st sebehodnocen�.

Budouc� perspektiva vyuìit� pÞ�kladu dobr� praxeC�lem pouì�v�n� tohoto postupu hodnocen� je budovat schopnost dobÞe hodnotit svoji vlastn� pr�ci. A to i v tom sm�ru, aby ì�ci dok�zali pÞijmout hodnocen�, kter� nen� pÞ�z-niv�. Tato metoda hodnocen� potÞeb�m ì�kó i u�itele vyhovuje, autor si mysl�, ìe jej�m prostÞednictv�m doch�z� k naplËov�n� vyty�enùch c�ló.

Podobn� metody hodnocen� äkola zav�d�la postupn�, v souvislosti se zav�d�n�m áVP. Velmi z�hy bylo moìno vn�mat rozd�l mezi sebehodnot�c�mi schopnostmi ì�kó vzd�l�vanùch podle áVP a podle starùch osnov programu Z�kladn� äkola. U prvn� jme-novanùch hr�la vùznamnou roli v jejich �sp�chu skute�nost, ìe tito ì�ci znali krit�ria hodnocen� pÞedem, mohli se pÞipravit na pr�ci v souladu s poìadavky. Odpadly mj. tak� zpravidla nekonstruktivn� dohady o tom, kter� pr�ce je (resp. nen�) dobr� a pro�. Pr�ce i hodnocen� je nyn� efektivn�jä� a pro ì�ky i u�itele jasn�jä�.

Kontaktn� osobaRoman Anùìe-mail: [email protected]

HODNOCENê KLê�OVøCH KOMPETENCê PROSTÛEDNICTVêM OPAKOVACê PRçCE Z D�JEPISUákola: Zá SlatiËanyRealiz�tor: Roman AnùìKonzultant VòP: Jaroslav Faltùn

AnotacePÞ�klad popisuje hodnocen� kl��ovùch kompetenc� prostÞednictv�m opakovac� pr�ce z d�jepisu na za��tku äkoln�ho roku. ë�ci maj� za �kol vytvoÞit p�semnou pr�ci, vrac� se ke svùm pozn�mk�m a portfoli�m z minul�ho äkoln�ho roku a pokouä� se pokl�dat ot�zky. Prob�h� opakov�n� prob�ran� l�tky z minul�ho roku, aväak nikoli formou psan� opakovac�ho testu, ale naopak kladen�m ot�zek.

KontextZá SlatiËany je �plnou z�kladn� äkolou, ve väech ro�n�c�ch m� po dvou tÞ�d�ch. ákolu navät�vuje celkem 419 ì�kó (kapacita je 500), pedagogickù sbor m� 27 �lenó. Próm�rn� napln�nost tÞ�d �in� 23,3 ì�ka.

Od 1. 9. 2005 za�ala äkola v 1. a v 6. tÞ�d�ch vyu�ovat podle áVP ákola bl�zk� pÞ�rod� a lidem. Tomuto kroku pÞedch�zela tÞ�let� pÞ�prava pÞedevä�m v oblasti vzd�l�v�n� pedagogó a pouì�v�n� efektivn�ch metod. áVP byl b�hem prvn�ho roku vùuky zpÞesn�n podle novùch informac�, äkolen� koordin�toró i prvn�ch z�skanùch zkuäenost�. Zá ve SlatiËanech je jedinou äkolou ve m�st� a svoj� prac� mus� uspokojit potÞeby a z�jmy väech ì�kó. Z tohoto dóvodu se specificky neprofiluje, m� tedy tzv. väeobecn� zam�Þen�. Spole�nùm t�matem, kter� se väak prol�n� celou prac� äkoly v nejrózn�jä�ch podob�ch, je �sil� o rozvoj pozitivn�ch a odpov�dnùch vztahó k sob�, ostatn�m lidem, spole�nosti a pÞ�rod�. Z tohoto dóvodu áVP nese n�zev ákola bl�zk� pÞ�rod� a lidem.

VùchodiskaZ mezin�rodn�ch vùzkumó (napÞ. vùzkum PISA) dlouhodob� vych�z� ì�kóm v �R vyni-kaj�c� vùsledek v oblasti sumy znalost�, a äpatnù vùsledek ve schopnosti tyto nau�en� znalosti uplatnit. Proto se äkola snaì� zav�d�t a pouì�vat metody aktivn�ho u�en�, kter� vedou ì�ky k tomu, aby iniciativn� pracovali na róznùch �kolech, u�itel� pouì�vaj� metody kritick�ho myälen�, kter� umoìËuj� ì�kóm hledat a formulovat vlastn� n�zor �i stanovisko k róznùm ot�zk�m, pracuj� �asto metodami kooperativn� vùuky, kter� u�� tù-mov� spolupr�ci, prov�d� projekty, kter� maj� propojovat teorii s prax�, nebo organizuj� v�cedenn� kurzy zam�Þen� na osobnostn� a soci�ln� vùchovu (v kaìd�m ro�n�ku jinak tematicky lad�n�). ákola realizuje rózn� exkurze a zpracov�v� z nich vùstupy, snaì� se zohledËovat individualitu ì�ka a budovat pozitivn� atmosf�ru vz�jemn� �cty.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



C�le

¥ zopakovat l�tku minul�ho äkoln�ho roku,

¥ cvi�it ì�ky v dovednosti kl�st ot�zky,

¥ u�it ì�ky plnit zad�n�, orientovat se podle krit�ri� a n�rokó kladenùch na pr�ci,

¥ cvi�it ì�ky v sebehodnocen� a utv�Þen� realistick�ho obrazu sebe sama,

¥ v�st ì�ky k sebereflexi a n�sledn�mu hled�n� cest ke zlepäen� vlastn�ho vùkonu,

¥ umoìnit ì�kóm strukturovan� a vùstiìn� formulovat myälenky o vlastn�m vùkonu a u�en�.

Realizace Ð postup a metodyV�k: 8.Ð9. ro�n�k

Zad�n� pr�ce: VytvoÞte opakovac� p�semn� zkouäen� z cel�ho minul�ho roku. Vraéte se ke svùm pozn�mk�m, pouìijte sv� portfolia, d�jepisn� atlasy, u�ebnice. Hodnoceni budete podle n�sleduj�c� tabulky.

PÞehled krit�ri� hodnocen�

Hodnocen�/kri-t�rium

Spln�n� zad�n� PÞim�Þen� obt�ìnost ot�-zek/�koló

Spr�vn� pouìit� pojmó

Kladen� ot�zek (jazykov� �roveË)

Vùborn� pr�ce(1)

Väechny body zad�n� jsou spln�ny

Väechny ot�zky jsou pÞim�Þen� (nejsou ani pÞ�liä jednodu-ch�, ani pÞ�liä sloìit�)

Ve v�täin� ot�zek/�koló b�ìn� pouì�-v�te historick� pojmy, pouì�-v�te je spr�vn� a s pochope-n�m

Väechny ot�z-ky/�koly jsou poloìeny jasn�, spr�vn� �esky a bez gramatic-kùch chyb

Velmi dobr� pr�ce(2)

V�täina bodó zad�n� je spln�na

V�täina ot�zek je pÞim�Þenùch (n�kter� jsou sporn�)

V n�kolika ot�zk�ch/�ko-lech pouì�v�te historick� poj-my, pouì�v�te je spr�vn� a s pochopen�m

V�täina ot�-zek/�koló je poloìena jasn�, spr�vn� �esky a v�täinou bez gramatickùch chyb

Dobr� pr�ce(3)

Dva body zad�n� jsou ne-spln�ny nebo jsou spln�ny s obt�ìemi

Objevuj� se pÞim�Þen�, ale i nepÞim�Þen� ot�zky

Snaì�te se pou-ì�vat historick� pojmy, ob�as se v�m to daÞ�, ob�as m�n�

Objevuj� se ne-jasn� poloìen� ot�zky/�koly, objevuj� se slohov� a gra-matick� chyby

NepÞ�liä poda-Þen� pr�ce(4)

TÞi body zad�n� jsou nespln�ny nebo jsou spl-n�ny s obt�ìemi

V�täina ot�zek je nepÞim�Þen� jednoduchùch nebo naopak sloìitùch

PodaÞilo se v�m pouì�t alespoË jeden historickù pojem v jeho spr�vn�m smyslu

V�täina ot�zek je poloìena nejasn�, nelogicky nebo obsahuj� nem�-lo gramatickùch chyb

Nespln�no/ne-odevzd�no(5)

Zad�n� nen� spln�no

Ot�zky jsou nepÞim�Þen�

Nepouì�v�te historick� pojmy

Ot�zky jsou ne-jasn�, ì�ci by pravd�podob-n� nev�d�li, jak odpov�d�t, velk� mnoìstv� gramatickùch chyb

Tabulka obsahuje v horn�m Þ�dku pÞehled krit�ri� hodnocen� opakovac� p�semn� pr�ce, ve sloupci zcela vlevo jsou uvedeny stupn� hodnocen�.

Konkr�tn� zad�n�:

1. VytvoÞte alespoË 12 ot�zek/�koló z t�mat, kterùmi jsme se v minul�m roce v d�je-pise zabùvali.

2. Maxim�ln� polovina mohou bùt ot�zky testov� (a, b, c), zbyl� polovina ot�zek se bude pt�t na souvislosti (popiä, vysv�tli, charakterizuj, porovnej apod.).

3. òkoly budou minim�ln� z 6 t�mat, kterùmi jsme se v minul�m roce v d�jepise zabùvali.

Pr�ce bude hodnocena jako tvór�� innost. Móìete tedy konzultovat se spoluì�ky, �i s u�itelem, za dodrìen� pravidel, kter� jsme si ur�ili (neznamen� to opisovat, konzultan-ta nebudete zahlcovat dotazy, udrì� se rozumn� �roveË pracovn�ho ruchu).

Uk�zka vypln�n� hodnot�c� tabulky Uk�zka opakovac� pr�ce vytvoÞen� ì�kyn� osm�ho ro�n�ku I. Uk�zka opakovac� pr�ce vytvoÞen� ì�kyn� osm�ho ro�n�ku II. Ð druh� strana


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Zhodnocen� celkov� kvality, vùsledky uskute�n�n� dobr� praxe a jej� budouc� perspektivaPr�ce podle zkuäenost� äkoly velmi dobÞe pln� oba vyty�en� c�le: Opakov�n� t�mat mi-nul�ho obdob� a cvi�en� v kladen� ot�zek. ë�ci skute�n� studuj� sv� pozn�mky, vrac� se ke svùm portfoli�m, rozhoduj� se, z jakùch t�mat budou vych�zet pÞi formulaci ot�zek. Ot�zky promùälej�, tvoÞ�, konzultuj�, opravuj�, doplËuj�, znovu formuluj�. B�hem cel�, zpravidla 90 minut trvaj�c�, pr�ce se intenzivn� zabùvaj� l�tkou minul�ho roku.

Kontaktn� osobaRoman Anùìe-mail: [email protected]

HODNOCENê DOVEDNOSTI PSANê PRO-STÛEDNICTVêM HODNOTêCêCH RUBRIK ákola: International School of Prague, PrahaRealiz�toÞi: Cindy Plantecoste, Troy TitteringtonKonzultant VòP: Jaroslav Faltùn

AnotacePÞ�klad dobr� praxe popisuje metodu hodnocen� ì�kó na pÞ�kladu hodnocen� p�sem-n�ho �kolu Ð eseje na t�ma osobn� vzpom�nky. Popsanù postup hodnocen� je zaloìen na sou�asn�m pouìit� hodnot�c�ch rubrik, metod formativn�ho hodnocen� (porovn�n� sebehodnocen� s hodnocen�m u�itele, evalua�n� diskuse) a pÞedstaven� uk�zek mode-lovùch esejó. Po zaveden� tohoto hodnot�c�ho postupu zjistili u�itel� Mezin�rodn� äkoly v Praze, ìe vùsledky ì�kó v psan� esejó se vùrazn� zlepäily. Hodnot�c� n�stroje ve äkole vyv�jej� sami u�itel� a vùsledky z�skan� prostÞednictv�m t�chto n�strojó maj� vliv na vù-b�r vùchovnùch a vzd�l�vac�ch strategi� a na revize äkoln�ho kurikula.

KontextV Praìsk� mezin�rodn� äkole (International School of Prague, d�le jen ISP) je hodnocen� rozhoduj�c� sloìkou procesu vyu�ov�n� a u�en�. K hodnocen� u�itel� vyuì�vaj� äirok� äk�ly n�strojó a strategi�. To m� slouìit k tomu, aby o ì�c�ch nashrom�ìdili informace, kter� si pak vz�jemn� sd�luj� a doplËuj� o zp�tnou vazbu tùkaj�c� se pokroku kaìd�ho jednotliv�ho ì�ka. Tak� jim to umoìËuje iniciovat zm�ny na �rovni äkoln�ho kurikula i na �rovni jednotlivùch/d�l��ch prvkó vùuky. B�hem posledn�ch n�kolika let uv�d� ISP jako sou��st strategick�ho procesu vùvoje äkoln�ho kurikula, kterù se zakl�d� na sou-�asn�m vùzkumu, do praxe systematickù zpósob hodnocen� kl��ovùch kompetenc� (KK). Podstatou syst�mu hodnocen� KK na ISP je pouì�v�n� hodnotIc�ch n�strojó Ð tzv. rubrik.

Pouì�v�n� rubrik jako n�stroje na podporu formativn� hodnocen� (tj. prób�ìn�ho, nefor-m�ln�ho, s c�lem poskytov�n� zp�tn� vazby ì�kovi) je nejen efektivn�, ale v praxi móìe zlepäit i u�en�. Väe z�leì� na zpósobu, jakùm je rubrika naps�na, formulov�na. Rubrika je vlastn� próvodcem, modelem, kterù poskytuje �plnou deskripci Ð popis vùsledkó a vùkonu ì�ka Ð kterou u�itel� hledaj�. ë�ci v�d�, za co pÞesn� budou hodnoceni, jeät� pÞedt�m, neì za�nou pracovat. Jestliìe p�ä� napÞ�klad esej, dostanou ji zp�t ohodno-cenou s vypln�nou rubrikou, v n�ì jsou ozna�eny hodnot�c� vùroky, kter� se na jejich esej vztahuj�. PÞesn� tedy vid�, co ud�lali dobÞe, a v �em je naopak probl�m. ë�ci tak� z�roveË v�, co maj� ud�lat proto, aby se dostali na poìadovanou �roveË.

ákola m� p�tiletù cyklus reviz� äkoln�ho kurikula. ��st tùmu analyzuje data z hodnocen� kl��ovùch kompetenc� a na z�klad� toho pÞipravuje revize kurikula. Ve äkole pracuje tùm, kterù se v�nuje kl��ovùm kompetenc�m. Tento tùm pracuje pÞ�mo s vypln�nùmi hodnotic�mi rubrikami. M� online syst�m, kde lze zkontrolovat, jak �asto a kdo a co z KK hodnot�, i zda tato data pouì�vaj�. Mohou si tak väimnout, ìe n�jak� ��st KK nen� dostate�n� �asto hodnocena, a tedy ani rozv�jena. Reviduj� hlavn� u�ebn� c�le, pl�nova-n� aktivity, u�ebn� zdroje. ákolu navät�vuje pÞibliìn� 800 ì�kó.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



VùchodiskaZ�kladn�mi vùchodisky pr�ce äkoly jsou:

¥ kaìdù ì�k se mus� zapojit,

¥ kaìdù ì�k si mus� uv�domovat vùzvy,

¥ kaìdù ì�k mus� bùt �sp�änù.

U�itelsk� praxe na ISP se Þ�d� n�sleduj�c�mi tvrzen�mi o vùvoji n�strojó a hodnotic�ch strategi�:

¥ hodnocen� by m�lo bùt formativn� a �ast� (Mariano),

¥ aby byla efektivn� a podporovala ì�ky ke zlepäov�n�, mus� bùt zp�tn� vazba spe-cifick� a vztahovat se k c�lóm u�en�; v ISP se tyto u�ebn� c�le nazùvaj� standardy,

¥ sebehodnocen� a hodnocen� ostatn�ch spoluì�kó by m�lo slouìit/v�st k tomu, aby se ì�ci aktivn� zapojili do procesu u�en� a aby si uv�domili spojitost mezi hodnocen�m a u�en�m (Hawkins),

¥ vùsledkóm hodnocen� by se m�la pÞizpósobit dalä� vùuka (Hawkins).

Celoäkoln� hodnot�c� rubriky jsou jedn�m z nejlepä�ch n�strojó, jeì lze k podporov�n� strategie formativn�ho hodnocen� pouì�t. Rubriky napom�haj� ì�kóm k porozum�-n� tomu, co se od nich o�ek�v�, a nav�c pln� roli srozumitelnùch standardó, ãkter� v ide�ln�m pÞ�pad� na ì�c�ch vyìaduj�, aby pochopen� novùch poznatkó a dovednost� vykazovali.Ò (Mariano, 2003)

K t�to pr�ci bylo nutn� pozvat extern�ho konzultanta, aby u�itele pro v�c z�skal. Exter-n�m konzultantem byla vùchovn� poradkyn� Bambi Betts. PÞiäla do ISP v z�Þ� roku 2006 a pom�hala zde na workshopu o vùvoji a pouìit� rubrik. Poskytla n�sleduj�c� definici a princip praktick�ho pouìit� rubrik ve äkolsk�m syst�mu: ãRubrika je soubor sm�rnic (krit�ri�) pro hodnocen� pr�ce (vùkonu nebo produktu) a pro poskytov�n� zp�tn� vazby, kterù odpov�d� na ot�zky: Podle jakùch krit�ri� bude dan� pr�ce posuzov�na? Jakù je rozd�l mezi dobrou prac� a slabä� prac�? Jak se mohou vykonavatel� a hodnotitel� zam�Þit ve sv� pÞ�prav� na veden� ì�kó k dokonalosti?Ò Extern� konzultantka uspoÞ�dala pro u�itele äkoly dvoudenn� d�lnu o tvorb� hodnotic�ch rubrik. Je konzultantkou väech mezin�rodn�ch äkol. Pracovala s veden�m tùmu äkoln�ho kurikula dva dny. D�lna se uskute�nila pÞed tÞemi roky, z��astn�nù tùm potom vytv�Þel rubriky. Krom� toho u�itele motivovalo i to, ìe m�li �as na pÞ�pravu rubrik. Nakonec je k pouì�v�n� hodnot�c�ch rub-rik pÞesv�d�ila i moìnost rubriky si otestovat. Testov�n� hodnot�c�ch rubrik a ov�Þenost n�stroje pÞisp�ly k tomu, ìe v n�stroj z�skali dóv�ru. Dostatek �asu byl velice dóleìitù, u�itel� nec�tili tlak, väe jim bylo vysv�tleno, a to byl dalä� silnù motiva�n� faktor.

Vedouc� tùmu pro tvorbu äkoln�ho kurikula nechal vytvoÞen� rubriky nejprve testo-vat na vzorku n�kolika ì�kó. Testovan� rubriky byly u�itelóm k dispozici na intern�m kurikul�rn�m webu. Proces od zah�jen� tvorby rubrik pÞes ov�Þov�n� aì po schv�len� a pouìit� rubrik k hodnocen� ì�kó trval dva roky. Sb�rala se data od väech oborovùch vy-u�uj�c�ch a informace o jejich z�m�rech s hodnot�c�mi rubrikami. NapÞ�klad tùm u�iteló äest�ho ro�n�ku vyvinul mnoho hodnotic�ch rubrik. Vznik kaìd� rubriky zahrnoval pro-

ces od nastavov�n� c�ló, kterùch cht�j� u�itel� se svùmi ì�ky dos�hnout, pÞes pl�nov�n� vùchovnùch a vzd�l�vac�ch strategi� aì po definici dovednost�, kter� se budou hodnotit. U�itel� pracovali s deskriptory rubrik v ro�n�kovùch tùmech. Kurikulum äkoly je vertik�ln� i horizont�ln� Ð je naplËov�no po ro�n�c�ch, ale i v prób�hu cel�ho vzd�l�v�n� ve äkole.

Od t� doby pouì�vaj� u�itel� ISP rubriky jako sou��st strategie formativn�ho hodnocen�, aby ãu�ili ì�ky, jak zlepäovat kvalitu sv� pr�ce, jak po jednotlivùch dimenz�ch monito-rovat svój vlastn� pokrok, coì ì�kóm pom�h� zkr�tit vzd�lenost mezi t�m, kde jsou nyn�, a kde chceme, aby byli.Ò (Stiggens, str. 238).

Nejlepä� zpósob, jakùm lze ilustrovat, jak jsou rubriky pouì�van� v r�mci strategie formativn�ho hodnocen� zam�Þen�ho na zlepäov�n� ì�kova u�en� a formov�n� zm�n kurikula, je konkr�tn� pÞ�klad rubriky pouì�van� v ISP. Uvedenou rubriku pouì�v� Troy Titterington, koordin�tor äkoln�ho programu TESOL (Teaching English to Speakers of Other Languages; Vùuka angli�tiny pro mluv�� jinùch jazykó).

C�le

¥ nastavovat jednotliv� u�ebn� c�le systematicky, ve vz�jemn� prov�zanosti,

¥ nastavovat transparentn� a srozumiteln� u�ebn� c�le na �rovni kaìd�ho ro�n�ku a v r�mci kaìd�ho pÞedm�tu,

¥ u�init u�ebn� c�le srozumitelnùmi a transparentn�mi pro väechny ì�ky,

¥ hodnotit v maxim�ln� moìn� m�Þe formativn�,

¥ zam�Þit hodnocen� na tÞi dóleìit� komponenty u�en� z�roveË Ð znalosti, dovednosti a porozum�n�,

¥ zapojit kaìd�ho ì�ka do u�ebn�ho procesu,

¥ rozv�jet ì�kovy schopnosti pl�novat efektivn� sv� u�en�,

¥ rozv�jet ì�kovy schopnosti nastavovat sv� osobn� u�ebn� c�le.

Realizace Ð postup a metodyPÞ�klad hodnocen� poch�z� z kurzu Angli�tina pro akademick� ��ely (äkoln� zkratka pro pÞedm�t je Pre-EAP). PÞedm�t vyu�uje Troy Titterington. Je to intenzivn� vùuka pro ì�ky vyää�ch tÞ�d z�kladn� äkoly v äest�, sedm� nebo osm� tÞ�d�, pro kter� je angli�tina novùm jazykem (nejsou rodilùmi mluv��mi). C�lem kurzu je podporovat ãsoci�ln� ang-li�tinuÒ (pom�hat ì�kovi komunikovat s kamar�dy ve spole�ensk�m prostÞed�). ë�k se tak� sezn�m� s akademickou angli�tinou. Ta mu posl�ze usnadn� pÞechod do tradi�n�ho kurzu kombinuj�c�ho jazyk a spole�ensk� v�dy (äkoln� zkratka pro pÞedm�t je LA/SS, tzn. Language Arts/Social Science), nebo ho posune na dalä� �roveË Intenzivn� angli�-tiny pro akademick� ��ely. Do tohoto kurzu jsou ì�ci um�séov�ni na z�klad� vùsledkó standardizovan�ho testu, kterù ukazuje, kde se v anglick�m jazyce nach�zej�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Metoda hodnocen� ì�kó je sou��st� vùukov� jednotky nazvan� ãPsan� zpr�vÒ. Pouì�v� rub-riky, jejichì c�lem jsou standardy psan� a zkuäebn� testy, kter� vych�zej� z programó TESOL a LASS na ISP. Hlavn� strategi� je za�lenit rubriky do procesu formativn�ho hodnocen�.

Krok 1U�itel ì�kóm ukazuje modelovù pÞ�klad p�semn�ho �kolu Ð eseje, na kter�m budou pracovat. Tento pÞ�klad, vymyälenù u�itelem, ì�kóm jasn� ukazuje, co se od nich v dan� p�semn� �loze a v psan� samotn�m o�ek�v�.

Krok 2U�itel d�v� instrukce k �loze.

Krok 3 ë�ci se pÞipravuj� na psan� a shromaì�uj� myälenky (osobn� brainstorming).

Krok 4U�itel pÞedstavuje tÞ�d� dv� hodnot�c� rubriky (viz rubrika 1 a 2), pod�v� kr�tkù vùklad o väech poloìk�ch v obou rubrik�ch. T�mto zpósobem se u�itel ujiäéuje, ìe ì�ci skute�-n� ch�pou povahu toho, co rubrika popisuje, a ìe dok�ì� pouì�t rubriku jako n�stroj, kterù bude Þ�dit proces jejich psan�. V tomto konkr�tn�m pÞ�pad� u�itel pouì�v� rubriku tak� k tomu, aby vedla a zam�Þovala jeho vùuku ur�itùm sm�rem. T�m je myäleno, ìe v rubrice zaznamen� kvalitu eseje a vr�t� vypln�nou rubriku i s esejem ì�kovi.

RUBRIKA 1Angli�tina v p�semn�m projevu: Obsahov� rubrika

Jm�no: ________________________ Datum: __________________ë�nr: ãOsobn� vzpom�nkyÓ Kurz: Intenzivn�

ë�nr a sloìky textu Na cest� ke spln�n� standardu SplËuje standard

ë�nr vzpom�nky Napsal/a jsem ��s-te�n� n�co osob-n�ho, zaj�mav�ho a z minulosti.

Napsal/a jsem n�co pÞev�ìn� osobn�ho, zaj�mav�ho a z minulosti.

Napsal/a jsem n�co osobn�ho, zaj�ma-v�ho a z minulosti.

Nadpis Pouìil/a jsem doce-la dobrù nadpis, zn� docela dobÞe a nen� moc n�paditù.

Pouìil/a jsem za-j�mavù nadpis, zn� dobÞe a podn�cuje pÞedstavivost.

Pouìil/a jsem opravdu zaj�mavù nadpis, kterù zn� skv�le a skute�n� podn�cuje pÞedsta-vivost.

Perex/òvodn� odstavec

M�m perex/�vodn� odstavec, ale nen� zaj�mavù.

V �vodu/perexu jsem pouìil/a popis akce, dialog nebo zamyälen�.

V �vodu/perexu jsem pouìil/a popis strhuj�c� akce, zaj�-mavù dialog nebo zamyälen�.

Vjemov� slova Pouìil/a jsem 1 vjemov� slovo.

Pouìil/a jsem 2 vjemov� slova.

Pouìil/a jsem 3 vjemov� slova.

Jadrn� slovn� z�soba

Pouìil/a jsem 1 jadrnù vùraz.

Pouìil/a jsem 2 jadrn� vùrazy.

Pouìil/a jsem 3 jadrn� vùrazy.

Podrobn� v�ty V m�m textu je 1 velmi podrobn� v�ta.

V m�m textu jsou 2 velmi podrobn� v�ty.

V m�m textu jsou 3 velmi podrobn� v�ty.

PÞirovn�n� Pouìil/a jsem ��st pÞirovn�n�.

Pouìil/a jsem 1 pÞirovn�n�.

Pouìil/a jsem 2 pÞirovn�n�.

Z�v�r Napsal/a jsem z�-v�r, kterù nech�v� n�kter� ot�zky nezodpov�zen�, a/nebo do jist� m�ry nab�z� t�ma k zamyälen� a/nebo do jist� m�ry nazna-�uje dalä� osudy protagonistó.

Napsal/a jsem z�v�r, kterù nene-ch�v� ì�dn� ot�zky nezodpov�zeny, a/nebo nab�z� t�ma k zamyälen� a/nebo nazna�uje dalä� osudy protagonistó.

Napsal/a jsem z�-v�r, kterù nenech�-v� jedinou ot�zku nezodpov�zenou, a/nebo nab�z� t�ma k zamyälen� a/nebo nazna�uje dalä� osudy protagonistó.

Form�tov�n� AlespoË ��ste�n� jsem pouìil/a:

¥ Jm�no, pÞedm�t, datum

¥ Nadpis

¥ Velikost p�sma 12

¥ Typ p�sma Times New Roman

¥ Dvojit� Þ�dkov�n�

V�täinou jsem pouìil/a:


¥ Nadpis




Pouìil/a jsem:


¥ Nadpis





�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Z�znamov� tabulka uv�d� na lev� stran� oblasti, ve kterùch je kaìdù ì�k hodnocen. Stupn� hodnocen� jsou uvedeny v horn�m Þ�dku tabulky. Ke kaìd� poloìce vlevo je pops�na pÞ�sluän� �roveË odpov�daj�c� posouzen� ì�kova eseje, hodnotitel zaäkrtne pÞ�sluän� pol��ko, kter� nejl�pe odpov�d� hodnocen� pr�ci. Stupn� hodnocen� jsou z�-m�rn� odstupËov�ny m�rn�, aby bylo moìn� zaznamenat i drobnù pokrok ì�ka a t�m ho motivovat k dalä� pr�ci. áipka ve spodn� ��sti tabulky nazna�uje ì�douc� sm�r vùvoje ì�kovùch dovednost� psan� eseje a tak� moìnost dosahov�n� dalä�ch �rovn�, kter� v t�-to tabulce nejsou dosud uvedeny. Podle toho, ve kter�m sloupci je nejv�ce zaäkrtnutùch jednotlivùch oblast� hodnocen�, ur�uje hodnotitel celkovù stupeË hodnocen�.

Tuto tabulku pouì�v� jako rubriku Troy Titterington. Pouì�v� ji v kombinaci s dalä�mi rubrikami, zam�Þenùmi na hodnocen� dalä�ch dovednost� rozv�jenùch v r�mci pÞedm�tu Angli�tina pro akademick� ��ely, jako sou��st strategie formativn�ho hodnocen� k po-suzov�n� kl��ov� kompetence psan�.

RUBRIKA 2Angli�tina v psan�m projevu: profil ì�ka / ì�kyn�

Jm�no: ________________________ Datum: __________________ë�nr: __________________________ Kurz: Intenzivn�

Hodnocen� oblasti Vyskytuje se spr�v-n� pouì�v�n�

Rozv�j� se spr�vn�pouì�v�n�

Za��n� spr�vn� pouì�vat

Celkov� �roveË projevu

N�zk� StÞedn� pokro�il� Pokro�il�

Slovesnù �as

Slovesn� shoda

Pravopis

�len�n� do od-stavcó

Velk� p�smena

�leny

Te�ky

��rky

PÞedloìky

Koherence/Spojo-vac� vùrazy

Pro pouìit� tabulky plat� stejn� pravidla jako u pÞedch�zej�c� rubriky.

Krok 5 ë�ci pracuj� na samotn�m �kolu Ð p�ä� koncept.

Krok 6 Po dops�n� pr�ce pouì�vaj� ì�ci rubriky samostatn� k hodnocen� vlastn� hotov� eseje, tj. prov�d�j� sebehodnocen�. ë�ci pouì�vaj� stejnou rubriku jako pozd�ji u�itel, aby ohodnotili svoji pr�ci (krok 11). Kdyì se ì�ci ohodnot�, u�itel je rozd�l� do dvojic.

Krok 7 ë�ci pouì�vaj� rubriky k tomu, aby ohodnotili p�semn� projevy svùch spoluì�kó (Peer Review), coì je neform�ln� kontrola, pÞi n�ì se z�roveË ì�ci u��, a kter� jim poskytuje specifickou zp�tnou vazbu a ãd�v� jim pÞ�leìitost revidovat a zlepäovat kvalitu sv�ho myälen� a u�en�.Ò (Hawkins)

Krok 8 ë�ci reviduj� samostatn� svou vlastn� pr�ci na z�klad� z�skan� zp�tn� vazby. Porovn�-vaj� sv� vlastn� posouzen�/hodnocen� a posouzen� z�skan� od svùch spoluì�kó (oboj� podporuje pouìit� rubrik).

Krok 9ë�ci n�sledn� pouì�vaj� rubriky k hodnocen� sv�ho vlastn�ho psan� zpr�vy. C�lem tohoto kroku nen� d�vat zn�mku, ale sp�äe pÞiv�st ì�ka k tomu, aby s�m dok�zal identifikovat to, kde se potÞebuje zlepäit, a aby si um�l stanovit c�le u�en�.

Krok 10 Pot�, co ì�ci proäli pe�livùm procesem Þ�zen�ho u�en� podpoÞen�ho prac� s hodnotic�-mi rubrikami a formativn�m hodnocen�m, u�itel ì�ky poì�d�, aby dok�zali, ìe pochopili tento zpósob u�en�, t�m, ìe budou aplikovat a pÞen�äet toto u�en� na jin� situa�n� prostÞed�. ë�ci budou ps�t samostatn� esej o nov�m t�matu. U�itel pÞedloì� novù dokument, podle kter�ho se tato pr�ce bude Þ�dit a hodnotit (viz RUBRIKA 3: Koncept, Redakce textu, Odevzd�n� kone�n� verze a Zp�tn� vazba a diskuse). Tento dokument pom�h� ì�kóm soustÞedit se na kl��ov� sou��sti rubrik, kter� pouì�vali b�hem forma-tivn� ��sti t�to hodiny. PÞi sezn�men� s t�mto dokumentem a se znalost� modelov�ho eseje si ì�ci s u�itelem vyjasn� pravidla, jak budou pÞi psan� textu postupovat a co väechno bude text obsahovat. Tato pravidla jsou v�c� dohody, mohou m�t napÞ�klad podobu uvedenou v n�sleduj�c� rubrice.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



RUBRIKA 3

KonceptRoztÞi� myälenky z brainstormingu a sestav prvn� verzi neboli koncept. NezapomeË na n�sleduj�c� prvky:

Prve

k

Vzpo

m�n

ka

Nad

pis

Pere

x/ò

vod-

n� o

dsta

vec

Vjem

ov�

slov

a (3

)

Jadr

n� v

ùra-

zy (3

)

Podr

obn�

v�

ty (3

)

PÞiro

vn�n

�(2

)

Z�v�

r

Form

�tov

�n�*

ANO

NE

*Jm�no, pÞedm�t, datum; Nadpis; Velikost p�sma 12; Typ p�sma Times New Roman; Dvojit� Þ�dkov�n�

Redakce textu

Zkontroluj, zda jsi ve vypracovan�m textu nezapomn�l na n�sleduj�c� prvky p�semn�ho projevu:

Prvek Slovesnù �as

Slovesn� shoda

Pravopis Roz�le-n�n� do odstavcó

Velk� p�smena

Te�ky ��rky

ANO

NE

Odevzd�n� kone�n� verzeOdevzdej u�iteli/u�itelce kone�nou verzi sv�ho textu.

Zp�tn� vazba a diskuseSejdi se s u�itelem/u�itelkou a proberte text, kterù jsi odevzdal/a. PohovoÞte o tom, co se ti povedlo a v jakùch oblastech se potÞebujeä zlepäit.

TÞet� rubrika je ur�ena ì�kóm, jedn� se o popis, kterù maj� ì�ci k dispozici, aby v�d�li, na �em konkr�tn� maj� v prób�hu psan� pracovat, co väechno pÞi psan� dodrìet. Rubrika obsahuje n�vrh postupu (nejprve Koncept, pot� Redakce textu a dalä� kroky). U jednotli-vùch krokó jsou tak� pops�ny konkr�tn� oblasti, kter� mus� ì�ci jako pÞedem dohodnut� krit�ria dodrìet. Mohou si tak napÞ�klad sami snadno zkontrolovat, zda jejich pr�ce obsahuje perex (ANO/NE).

Krok 11 U�itel hodnot� eseje ì�kó pomoc� stejn� rubriky, do kter� ì�ci zaznamenali sv� sebe-hodnocen�. U�itel sb�r�, porovn�v�, zaznamen�v� a zpracov�v� kl��ov� data z�skan� z hodnocen� pomoc� rubrik. Data pak vedou ke zm�n�m ve vùuce i v kurikulu. U�itel shromaì�uje kopie väech rubrik se z�znamy hodnocen� ì�kó. Aby si udrìoval pÞehled, jak na tom jednotliv� ì�ci jsou, zaznamen�v� si tak�, na �em mus� jednotliv� ì�ci zapra-covat, kter� d�l�� kompetence by m�li rozv�jet v�ce s ohledem na dosaìen� (a rubrikou hodnocen�) vùsledky. NapÞ�klad Troy Titterington pouì�v� rubriku pro hodnocen� jedno-ho ì�ka v jednom pÞedm�tu alespoË �tyÞikr�t do roka, v hodin� m� maxim�ln� 16 ì�kó.

Krok 12 U�itel uspoÞ�d� diskusi s kaìdùm jednotlivùm ì�kem nebo ì�kyn�, aby si s nimi pohovoÞil o jejich silnùch str�nk�ch a o oblastech, kter� je tÞeba v jeho nebo v jej�m psan� zlepäit.

Rubrika jako sou��st strategie formativn�ho hodnocen� Rick Stiggens ve sv�m �l�nku Od formativn�ho hodnocen� k hodnocen� PRO u�en�: Cesta k �sp�chu ve äkol�ch orientovanùch na standard uv�d� velmi p�dnù argument pro pouì�v�n� rubrik a vyzdvihuje, nejl�pe prov�Þenù, osv�d�enù postup: ãHodnot�c� rubriky pom�haj� ì�kóm vid�t a pochopit z�kladn� konstrukci, po kter� budou stoupat, dokud nedos�hnou standardó. (Pod�v�me-li se na prvn� rubriku, uvid�me jasn� tÞi �rovn� vùkonu pro kaìd� ze specifikovanùch krit�ri� pro tuto �lohu.) D�ky podrobnùm popiskóm ì�ci znaj� pÞesn� o�ek�v�n� vyìadovan� k dosaìen� standardu u kaìd�ho z krit�ri�.Ò

Dalä�m dóvodem k pouì�v�n� rubrik jako sou��sti strategie formativn�ho hodnocen� je umoìnit u�iteli poskytovat specifickou, podrobnou zp�tnou vazbu k tomu, co ì�ci ud�-lali dobÞe, a co dobÞe neud�lali, aby tak vedli ì�ky k c�lóm u�en�. ProstÞednictv�m rub-riky u�itel d�v� ì�kovi zp�tnou vazbu ãk d�l��m kvalit�m jeho nebo jej� pr�ceÒ a rad�, co móìe ì�k ud�lat proto, aby se zlepäil, ale vyhne se pÞi tom srovn�v�n� s ostatn�mi ì�ky (Black a William). Toto je pro ì�ky vysoce motivuj�c� faktor. ãë�ci jsou za�len�ni do pro-cesu hodnocen�, sleduj� svój vlastn� róst, c�t�, ìe maj� kontrolu nad svùm �sp�chem a v�Þ�, ìe dalä� �sp�chy jsou na dosah, jestliìe se budou i nad�le snaìit.Ò (Stiggens, str. 327. Op�t, uvaìujeme-li o strategii, kterou pouìil T. Titterington, vid�me, ìe byl schopen nab�dnout ì�kóm osobn�, podrobnou zp�tnou vazbu, a to pÞi nes�etnùch pÞ�leìitostech a v róznùch podob�ch Ð pÞ�m� zp�tn� vazba u�itele, zp�tn� vazba ze strany spoluì�kó, sebehodnocen�, srovn�v�n� s pÞ�kladem. Tato ãformativn� zp�tn� vazbaÒ dala ì�kóm n�kolik pÞ�leìitost� posoudit a zlepäit svou pr�ci. Nakonec T. Titterington �lohu uzavÞel individu�ln�mi setk�n�mi ì�ka s u�itelem, pÞi kter�m pomohl ì�kóm identifikovat dalä� kroky jejich u�en�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Efektivitu hodnot�c� rubriky móìeme jeät� zvùäit t�m, ìe ji kombinujeme s pÞ�kladem ì�-kovsk� pr�ce, jak to ud�lal T. Titterington na po��tku sv�ho hodnocen�. ãToto pom�h� naladit ì�ka i u�itele na stejnou strunu co se tù�e kvality nebo hloubky pochopen� toho, co se u��.Ò (Kevin Hawkins)

B�hem hodiny, kde se ì�ci u�ili ps�t eseje, je u�itel poì�dal, aby se soustÞedili na se-behodnocen� a hodnocen� svùch spoluì�kó, aby tak mohli ãprób�ìn� monitorovat svou aktu�ln� �roveË znalost� ve vztahu k pÞedem dohodnutùm o�ek�v�n�m, aby si vyty�ili c�le, co se u�it d�le, a tak se mohli aktivn� zapojit do uskute�Ëov�n� sv�ho vlastn�ho po-kroku. Rubriky ihned a aktivn� zapojuj� ì�ky do tohoto procesu u�en�.Ò (Mariano, 2003)

A�koli móìe bùt formativn� hodnocen� silnùm n�strojem k Þ�zen� u�en� ì�kó a posky-tovat relevantn� zp�tnou vazbu, m�lo by tak� slouìit k poskytov�n� dat u�iteli, kterù by tomu pak mohl pÞizpósobit sv� u�ebn� strategie. K tomu je dóleìit�, aby u�itel um�l dobÞe zaznamen�vat data. ãKl�� k �sp�chu spo��v� nikoli v nashrom�ìd�nùch poznatc�ch, ale v tom, jak s t�mi daty zach�zet. òsp�chu napom�h� shrom�ìd�n�, shrnut�, analyzov�n� a zaznamen�n� vùsledkó hodnocen�. ��m v�ce rozhodnut� o podob� vùuky ãstoj� na datechÒ, t�m efektivn�jä� bude vùuka.Ò (Stiggens, str. 327). To potvrzuj� odborn�ci i vùzkumy.

ãAbychom mohli rozhodovat o pl�nech na dalä� kroky sm�Þuj�c� ke specifikaci vùuky a k reakci na mezery ve znalostech ì�kó, v jejich dovednostech a porozum�n�, mus�me tedy zaznamen�vat a analyzovat data o hodnocen�. �ast� hodnocen� a v�asn� zazname-n�n� móìe u�itelóm poskytnout dókaz vypov�daj�c� o nespr�vn� funguj�c� vùuce, ti pak budou moct vytvoÞit programov� zm�ny ve sv�m pÞ�stupu.Ò (Stiggens, str. 326). Op�t odkazujeme na pÞ�klad T. Titteringtona. Pouìil svùch n�kolika róznùch rubrik k tomu, aby nashrom�ìdil data napÞ�� celùm procesem, a mohl tak zhodnotit u�en� a pokrùt potÞeby väech svùch ì�kó.

Shrnut� a zhodnocen� kvality pÞ�kladu dobr� praxePopsanù postup hodnocen� ukazuje, jak pouì�vat rubriky jako n�stroje formativn�ho hodnocen�. ISP pÞitom usiluje o nejlepä� moìnù postup. Ve äkole se d�ky pouì�v�n� rubrik daÞ� naplËovat poìadavky popsan� ve vùchodisc�ch.

V jednom �kolu hodnotil za pomoci rubrik u�itel ì�ky pÞi �etnùch pÞ�leìitostech róznùmi zpósoby s c�lem zlepäit jejich znalosti a dovednosti. Dal ì�kóm n�kolik pÞ�leìitost� ke specifick� zp�tn� vazb� tùkaj�c� se standardó psan�ho projevu. Jeho postup ì�kóm pomohl zhodnotit jejich vlastn� pr�ci, jasn� pochopit, jak vypad� dokonalost, a to jak prostÞednictv�m pÞ�kladu, tak jasnùmi popisy, kter� byly sou��st� rubriky. Jeho ì�ci byli velkou m�rou zapojeni do procesu u�en�, a to jak skrze hodnocen� spoluì�kó, tak sebe-hodnocen�. Pe�liv� zaznamen�val, analyzoval a pouì�val data formativn�ho hodnocen� k hodnocen� u�en�.

ISP se samozÞejm� snaì� udrìet dobrou praxi a nejlepä� postup ve väem, co d�l�. Toto je jen jeden pÞ�klad toho, jak u�itel� ISP zav�d�j� ��inn� strategie hodnocen� kl��o-vùch kompetenc� a oprav äkoln�ho kurikula. ��m v�ce jsou u�itel� zapojeni do veden� a Þ�zen� äkoly, t�m v�ce äanc� maj� na uplatn�n� vlastn�ho potenci�lu, a t�m vyää� je äance na �sp�änou implementaci róznùch iniciativ. Proto je v ISP zapojeno do kurikul�rn�ho

tùmu, tzn. do tvorby kurikula, asi 1/3 väech zam�stnancó äkoly. Jednoduäe: do tvorby kurikula a vùchovn� vzd�l�vac�ch strategi� mus� bùt zapojeno co nejv�ce �lenó peda-gogick�ho sboru, aby zm�ny nevn�mali jako rozhodnut� shora a zapojili se opravdu aktivn� do praktick�ho uplatn�n� novinek. Tento pÞ�klad nejen odr�ì� sou�asnù vùzkum, ale, a to je dóleìit�jä�, zlepäuje u�en� ì�kó. ë�ci u�itele, kterù pouì�v� popsanù n�stroj hodnocen�, jsou z hlediska dosahov�n� osobn�ho maxima velice �sp�än�.

V ISP m�lo pouìit� trojkombinace rubrik spolu s formativn�mi hodnotic�mi diskusemi se ì�ky a s uk�zkami konkr�tn�ch modelovùch esejó vùznamnù dopad na �sp�änost studentó v ESL. V minulosti vyu�ovali kurz, jak ps�t eseje (na t�ma osobn� vzpom�nky), jin� u�itel�. Pouì�vali zpravidla jen n�kter� komponenty hodnocen�: bu� jen samotnou rubriku, nebo uk�zky pÞ�kladó esejó. Neprob�haly hodnotic� diskuse u�iteló se ì�ky ani porovn�v�n� sebehodnocen� ì�kó s hodnocen�m z�skanùm od spoluì�ka nebo od u�itele. Vùsledky byly uspokojiv� a ì�ci prosp�vali. Ale kdyì za�ali stejn� u�itel� hodnotit väemi tÞemi komponentami z�roveË (rubrika, formativn� hodnocen�, uk�zky modelovùch esejó), byly vùsledky velice pozitivn�, slovy jednoho z u�iteló byly vùsledky dokonce ãneuv�Þiteln�Ò. U�itel� spatÞuj� velikou vùhodu v tom, ìe za sou�asn�ho pou-ìit� väech tÞ� hodnotic�ch technik je hodnocen� v maxim�ln� moìn� m�Þe transparentn�, jasn�, ��inn�, efektivn� a jednoduch�. PodpoÞilo vùznamn� tak� u�en� ì�kó. Metoda umoìËuje u�itelóm poskytovat c�lenou, konkr�tn� zp�tnou vazbu.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeLze Þ�ci, ìe fungov�n� tùmu, kterù reviduje äkoln� kurikulum, navazuje velice dobÞe na hodnocen� kl��ovùch kompetenc� jednotlivùmi u�iteli. C�lem äkoly, a nejedn� se jen o c�l veden�, je zaloìit v budoucnu celù äkoln� syst�m hodnocen� na hodnocen� pomoc� rubrik. Jde o to ur�ovat kvalitn� pozici d�t�te, ne ì�ka zn�mkovat.

Na toto t�ma prob�h� ve äkole dlouhodob� diskuse. Zat�m se pozice ì�ka ur�en� rubri-kou konvertuje na konci äkoln�ho roku do stupn� zn�mky. C�lem, ke kter�mu postupnù-mi kroky äkola sm�Þuje, je zruäit zn�mkov�n� ve väech ro�n�c�ch krom� posledn�ch dvou.

Postup revize rubrikC�l revize rubrik je precizovat metodu samotnou a z�roveË nav�zat na pÞedchoz� pr�ci garantó jednotlivùch pÞedm�tó, pÞ�padn� na jin� vùzkumy.

Krok 1 Garanti jednotlivùch pÞedm�tó vytvoÞ� rubriku se shodnùm po�tem kategori� a deskrip-toró/ukazateló jako rubriky vytvoÞen� ostatn�mi garanty.

Krok 2 Skupina garantó jednotlivùch pÞedm�tó pilotn� otestuje vytvoÞen� rubriky. V tuto chv�li budou rubriky pouì�v�ny pouze pro pilotov�n�, nikoli v b�ìn� vùuce.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Krok 3 Skupina garantó jednotlivùch pÞedm�tó se sejde a prodiskutuje oblasti, kter� potÞebuj� bl�ìe vyjasnit, rozvinout nebo zm�nit konkr�tn� kategorie (a to na z�klad� proveden�ho vùzkumu).

T�mto zpósobem nebude ztracena pr�ce a �as, kterù uì u�itel� t�to �innosti v�novali, naopak se kriticky zhodnot�, co uì se ud�lalo. Z�roveË si u�itel� l�pe uv�dom�, co znamen� pouì�v�n� celoäkoln�ch rubrik a pro� jsou dóleìit� (to je bude motivovat ke kritick�mu pohledu na to, co vytv�Þ�). Mezit�m bude prostor podrobn�ji analyzovat oblasti, kter� by mohly doplnit jiì zapo�atou pr�ci.

Krok 4 Revidovat rubriky (na äkoln�m intranetu).

Krok 5 Pilotn� ov�Þit.

Krok 6 Zhodnotit, a pÞ�padn� znovu zrevidovat rubriky.

Vyuìit� zdroje, pomócky a zpósob jejich vyuìit�Pro vytv�Þen� metody hodnocen� byly nejdóleìit�jä� znalosti a dovednosti u�iteló a pÞedevä�m workshopy:

BETTS, Bambi Ð Building Better Rubrics (workshop). International School of Prague, Prague, Czech Republic, September 2006.

HAWKINS, Kevin. Spotlight On Assessment Ð Feedback For Learning (workshop). Inter-national School of Prague Ð Mezin�rodn� äkola v Praze, Praha, Þ�jen 2007.

MARZANO, R. J. Ð Classroom Assessment and Grading that Work, Virginia, USA: ASCD, 2006,

MARZANO, R. J. Ð What Works in Schools Ð Translating Research into ActionÓ (workshop).

Literatura:BLACK, Paul and William, Dylan: Inside the Black Box: Raising Standards through Classroom Assessment. Kappan Educational Journal, 1998.

STIGGENS, Rick: From Formative Assessment to Assessment FOR Learning: A Path to Success in Standards-Based Schools. Phi Delta Kappan, Vol. 87, No. 04, December 2005, pp. 324-328.

Kontaktn� osobyTroy Titterington Cynthia Plantecostee-mail: [email protected] e-mail: [email protected]

KRIT�RIA PRO HODNOCENê MLUVNêHO CVI�ENê ákola: Zá U Kr�sk�ho lesa, PrahaRealiz�tor: Lucie Proch�zkov�Konzultant VòP: Jaroslav Faltùn

AnotaceUv�d�me pÞ�klad, jak se z povinn�ho mluvn�ho cvi�en� stalo pro ì�ky obl�ben� a pres-tiìn� vystoupen� v hodin�ch slohu. òsp�ch t�to aktivity je pravd�podobn� d�n vùraznou srozumitelnost� zad�n� a transparentnost� hodnocen� t�to aktivity, kdy se ì�ci pod�leli na formulov�n� krit�ri� pro hodnocen�. Samotnù akt mluvn�ho cvi�en� vede k rozvoji kl�-�ov� kompetence komunikativn�, oväem nelze opomenout ani f�zi pÞ�pravnou, kdy ì�k z�sk�v� informace a podklady pro sv� vystoupen� Ð t�m rozv�j� sv� kompetence k u�en�.Aktivita byla realizov�na v 7. ro�n�ku Zá, ale lze ji �sp�än� pouì�vat i na gymn�zi�ch.

KontextV t�to äkole se ve äkoln�m roce 2007/08 u�ilo podle áVP jen v 1. a 6. ro�n�c�ch. V ostat-n�ch tÞ�d�ch pak podle dokumentu Z�kladn� äkola. Uì v loËsk�m 6. ro�n�ku se tady u�i-tel� pokouäeli o vyuìit� ��sti kaìd� hodiny slohu pro mluvn� cvi�en�. Mluvn� cvi�en� je �stn� aktivita, pÞi kter� m�l ì�k v n�kolika v�t�ch hovoÞit spisovn� o jak�mkoli t�matu, kter� by bylo pro ostatn� zaj�mav�. Bohuìel vùsledek t�to aktivity pouze v ojedin�lùch pÞ�padech splnil o�ek�v�n� co do vùb�ru t�matu i spisovnosti projevu. Neust�l� opa-kov�n� pravidel ãjak to m� bùtÒ nepom�halo a dokola se opakovala t�mata jako popis sportovn�ho z�pasu ãnev�m s kùmÒ a pobyt u moÞe ãnev�m kdeÒ, ì�ci nem�li pÞipraveny informace a celù projev tak, aby byl plynulù, strukturovanù a zaj�mavù.

V 7. ro�n�ku doälo Ð po pÞedeälùch zkuäenostech Ð ke zm�n�. S mluvn�m cvi�en�m za�ali pracovat jinak ì�ci dostali dv� uk�zky mluvn�ho cvi�en� a na z�klad� formulov�n� rozd�lu mezi nimi spole�n� stanovili krit�ria pro hodnocen� mluvn�ho cvi�en�, kter� by bylo moìn� ozna�it jako kvalitn�.

C�leStanoven� pravidel mluvn�ho cvi�en� a krit�ri� pro jeho hodnocen� m�lo tyto c�le:

¥ motivovat ì�ky pro tuto pravidelnou aktivitu jako pro pÞ�leìitost pov�dat si spole�n� o n��em, co maj� r�di, co dobÞe znaj� a co je jim bl�zk�,

¥ pomoci jim pochopit, v �em tkv� kvalitn� mluvn� cvi�en�,

¥ d�t ì�kóm prostor pod�let se na formulaci krit�ri� pro hodnocen� jejich vlastn�ho vùkonu: uk�zat jim, ìe zn�mka nen� trest a zlovóle u�itele, kdyì hodnot� jinak neì jedni�kou, ale ìe pro to m� u�itel n�jak� dóvody a ur�it� krit�ria, kter� jsou z�vazn� a maj� stejnou v�hu pro väechny.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Samotn� aktivita mluvn�ho cvi�en� m� tyto c�le:

¥ umoìnit ì�kóm vyzkouäet si mluvit pÞed ostatn�mi zpam�ti o ud�losti �i z�ìitku, kterù sami dobÞe znaj� a o n�mì si mysl�, ìe bude zaj�mavù i pro ostatn�,

¥ poskytnout prostor pro kr�tkù, ale souvislù a spisovnù projev,

¥ nechat ì�ky pÞij�t na to, ìe i kdyì je autorovi sd�lovan� informace dóv�rn� zn�ma, pokud by byl projev nepÞipravenù a neuspoÞ�danù, poslucha� by se brzy pÞestal soustÞedit a pÞestala by ho promluva bavit,

¥ vytvoÞit pro ì�ky pÞ�leìitost poc�tit �sp�ch, pokud si mluvn� cvi�en� dobÞe pÞiprav� (pokud je t�ma zaj�mav�, ostatn� ì�ci maj� spoustu doplËuj�c�ch ot�zek, protoìe se cht�j� dozv�d�t v�ce a v�ce detailó),

¥ umoìnit ì�kóm z�skat demokratickou jasnou reflexi vlastn�ho projevu,

¥ rozv�jet kompetence komunikativn�, a to jak mluv��ho, tak poslucha�e,

¥ rozv�jet kompetence k u�en� prostÞednictv�m pÞ�pravy podkladó pro pÞedn�äen� t�ma.

Realizace Ð postup a metodyNa jednu z prvn�ch hodin �esk�ho jazyka v z�Þ� pÞipravila u�itelka dv� uk�zky pÞepisó promluvy. Byly vytiät�ny na listech A4 tak, aby pod kaìdou uk�zkou bylo dost m�sta pro dops�n� pozn�mek. Prvn� uk�zka vych�zela z toho, jak po str�nce fonetick�, morfolo-gick�, lexikologick� i syntaktick� vypadalo obvykl� mluvn� cvi�en� v 6. ro�n�ku. T�ma mluvn�ho cvi�en� bylo vìdy voln�, cvi�en� muselo splËovat tyto podm�nky: m�lo n��m obohatilo poslucha�e a n��m zaujmout, m�lo trvat aspoË jednu minutu a bùt pÞedne-seno ve spisovn�m jazyce. Bohuìel se v mnoha pÞ�padech t�ma z�ìilo na ban�ln� popis dovolen� u moÞe s mnohùmi prohÞeäky proti spisovnosti a kultivovanosti projevu.

Uk�zka �. 1:

N�, takìe j� bych cht�la pov�dat o tom, jak jsme byli v Ûecku. Takì�, let�li jsme tam n�kdy v �ervenci, j�, m�ma, t�ta a s�graÉ. Bydleli jsme v jednom hotelu na pl�ìi a bylo to dobrù, chodili jsme se poÞ�d koupat a byla tam obl�zkov� pl�ì, nooo. A pak tam prod�vali zmrzlinu, chodil tam takovej chl�pek na pl�ìi a poÞ�d n�co pokÞikoval a nab�zel zmrzlinu, a ta zmrzlina byla fakt dobr�. Nooo, co jeät�É A taky tam byl u hotelu takovej baz�n, ale tam jsme moc nechodili, protoìe v moÞi to bylo lepä�. A n�kdy jsem se pot�p�la, to bylo zaj�mavù, protoìe tam byla spousta malejch rybi�ek, a to bylo fakt dobrù se na to d�vatÉ

PÞi poslechu t�to uk�zky, kterou jsem ì�kóm pÞe�etla s napodoben�m jejich projevu, byli ì�ci nejprve zaraìeni, jak je pÞesn�, pot� se za�ali sm�t. Uv�domili si, jak je tento projev opravdu primitivn�, jejich dojem jeät� umocnila psan� verze projevu.

Uk�zka �. 2:

Cht�la bych vypr�v�t o naäem z�jezdu na Korfu. Tento Þeckù ostrov leì� v J�nsk�m moÞi a je druhù nejv�tä�. Jeho rozloha je 593 km2, v nejäirä�m m�st� m�Þ� jen 62 km. Hlavn�m m�stem je Kerkyra, kam se d� dostat jak letecky, tak lod�. Na Korfu pluj� pravideln� trajekty z It�lie, kter� je sice od ostrova vzd�lena jen 70 km, ale z nejbliìä�ho pÞ�stavu trajektem trv� cesta celou noc. My jsme naät�st� na Korfu let�li, takìe n�m cesta trvala jen tÞi hodiny. Bydleli jsme v hotelu Oce�nis v m�ste�ku Paleokastritsa pÞ�mo u moÞe. Na vrcholku sk�ly na kraji m�sta stoj� skoro 800 let starù byzantskù kl�äter, kam je moì-n� se j�t pod�vat na prohl�dku, ale ìeny nesm� m�t kr�tk� kalhoty nebo sukn� nad kolena Ð proto v�m u vchodu nab�dnou dlouhou sukni. Krom� pam�tek ve m�st� je moìn� na Korfu naj�t i zaj�mavou pÞ�rodu Ð tÞeba jezero Korission, kde ìij� vz�cn� ìivo�ichov�, okolo je unik�tn� cedrovù les s ojedin�lùmi druhy orchidej� a lili�É

N�sledovaly ot�zky k ì�kóm:

V �em je rozd�l mezi jednotlivùmi uk�zkami?Kter� je lepä�? L�pe se poslouch�? Je zaj�mav�jä�? A pro�?

ë�ci se shodli na tom, ìe prvn� uk�zka nen� dobr�. N�sledoval �kol, aby zkusili prvn� uk�zce d�t zn�mku a vysv�tlit, pro� se pro ni rozhodli. Svój koment�Þ si ì�ci m�li zapsat na pap�r s uk�zkami, aby si pÞi psan� uv�domili, jak cht�j� sv� odóvodn�n� formulovat.

Väechna hodnocen� jsme spo��tali na tabuli:

Jedni�ku dali 2 ì�ci (s nezbytnùm provokativn�m �sm�vem),

Dvojku dali 3 ì�ci,

Trojku 8 ì�kó,

�tyÞku 9 ì�kó,

P�tku 2 ì�ci.

ë�ci tak na vlastn� o�i vid�li, ìe kdyì kaìdù hodnot� podle sebe, je hodnocen� rózn�. U�itelka ì�kóm pÞipomn�la, ìe kdyì hodnot� u�itel, móìe to ì�kóm pÞipadat jako nespravedliv�, pokud nev�d� pÞesn�, pro� byli tak ohodnoceni. Sami vid�, ìe co �lov�k, to n�zor, a väichni se zcela shodnou jen vùjime�n�.

N�sledovala ot�zka, podle �eho tedy ì�ci sv� zn�mky d�vali. D�ky kontrastu ãäpatn�Ò uk�zky a ãdobr�Ò uk�zky ì�ci v�täinou formulovali sv� odóvodn�n� jako nedostatek oproti t� spr�vn� prezentovan� uk�zce mluvn�ho cvi�en�, napÞ. ãbylo to nespisovn�Ò, ãnic extra, nic jsme se nedozv�d�liÒ, ãsamù kr�tkù v�tyÒ, ãnen� tam nic nav�cÒ, ãbyla to nudaÒ.

Väechny tyto postÞehy a odóvodn�n� zvolen� zn�mky psala u�itelka na tabuli. Spole�n� pak s ì�ky formulovala z�sady, jak m� spr�vn� mluvn� cvi�en� vypadat. SoustÞedili se pÞitom na pÞeformulov�n� v�t typu ãtak to nem� bùtÒ na ãjak to m� bùtÒ.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Na tabuli vzniklo äest oblast�:

¥ spisovnost Ð vùb�r slov, spisovn� tvary slov,

¥ �roveË slohu Ð opakov�n� slov, d�lka v�t nebo souv�t�, ãvycp�vkov� slovaÒ (takìe, jako, prost�É),

¥ obsah, zaj�mavost Ð t�ma mus� poslucha�e v n��em obohatit,

¥ d�lka Ð projev nesm� d�lkou nudit, ale nesm� bùt zbyte�n� kr�tkù,

¥ logick� struktura Ð chronologie vypr�v�n� nebo popis ãod hlavy k pat�Ò,

¥ kontext Ð zasazen� t�matu do äirä�ch souvislost�.

Tyto oblasti u�itelka nazvala ãkrit�riiÒ aì na z�v�r cel� pr�ce, aby ì�ky neodradilo ciz� slovo hned na za��tku jejich �vah. Pro n�kter� to bylo slovo zcela nov�, se�t�lù ì�k definoval krit�rium jako ãn�co, podle �eho se n�co ur�ujeÒ. T�m u�inil toto slovo pro ostatn� zcela srozumiteln�.

Pro posuzov�n� m�ry napln�n� kaìd�ho krit�ria u�itelka nab�dla ì�kóm tÞ�stupËovou bodovou äk�lu 2 Ð 1 Ð 0 bodó pro kaìd� krit�rium.

Bodov�n�:

2 body = pÞev�ìn� spr�vn�

1 bod = s n�kterùmi nedostatky

0 bodó = pÞev�ìn� nespr�vn�

Spole�n� pak jeät� vytvoÞili stupnici pro stanoven� zn�mky.

12 Ð 10 bodó ÉÉÉ 1

9 Ð 7 bodó ÉÉÉÉ. 2



Spole�n� pak zkusili podle krit�ri� znovu ohodnotit ãäpatnouÒ uk�zku. ë�ci vyhodnotili väechny oblasti takto: 0 + 0 + 0 + 2 + 1 + 0 = 3 body. ë�ci uznali, ìe v�täina se jich intu-itivn� trefila do zn�mky 4. Dok�zali si pÞedstavit vùbornù projev bez ztr�ty bodó, ale pro pÞedstavu jim u�itelka �stn� okomentovala pÞ�klad, jak� kvality móìe m�t tÞeba mluvn� cvi�en� ohodnocen� dvojkou, napÞ. 7 bodó Ð aby jim byla pr�ce s krit�rii a äk�lou bliìä�.

2 body 1 bod 0 bodó

Spisovnost ë�k mluv� pÞev�ìn� spisovn�, ale n�kolikr�t pouìije nespisovn� slovo a neust�le pouì�v� koncovky -ej m�sto- ù (velkej).

òroveË slohu ë�k opakuje n�kte-r� slova, protoìe nem� mluvn� cvi�e-n� �pln� pÞipraven� a t�ìko slova hled�. P�rkr�t pÞi pauze pouìije ãvycp�vkuÒ.

Obsah T�ma poslucha�e docela zaujalo, n�kteÞ� se ale po chv�li nudili.

D�lka D�lka projevu je pÞim�Þen�, sd�luje väe podstatn� a z�roveË to nen� jen p�t stru�nùch v�t.

Logick� struktura ë�k Þad� jednotliv� kroky popisu nebo vypr�v�n� logicky za sebe, nesk��e z jedn� v�ci na druhou.

Kontext Projev postr�d� äir-ä� souvislosti, infor-mace nav�c, kter� by n�m pomohly si o dan� v�ci ud�lat pÞesn�jä� obr�zek.

Krit�ria, bodov�n� a stupnici si ì�ci opsali do seäitu, z�roveË jim u�itelka tyto podklady pro hodnocen� mluvn�ho cvi�en� pÞ�ät� hodinu vytiät�n� rozdala a jeden vùtisk pov�sila na n�st�nku, aby je m�li vìdy na o��ch, aì se budou mluvn�mu cvi�en� v�novat. Nejen proto, aby v�d�li, podle �eho hodnotit, ale tak� na co si m� mluv�� d�t pÞi projevu pozor.

V hodin�ch prob�h� mluvn� cvi�en� tak, ìe ì�k pÞednese svój projev, ostatn� pozorn� poslouchaj� a je na nich vid�t, ìe uì pÞemùälej� o ot�zk�ch, co by je zaj�malo d�l a na co se budou cht�t pak zeptat. Po zodpov�zen� väech ot�zek, kdy je zÞejm�, ìe t�ma bylo vy�erp�no a ì�ci se dozv�d�li väe, co je zaj�m� a autor um�l odpov�d�t, si u�itelka


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



vezme tabulku se seznamem krit�ri� a se stupnic� pro hodnocen�. Se ì�ky pak probere jednotliv� krit�ria a na tabuli s��t� dosaìen� body. Pokud chce tÞ�da hodnotit m�n� body neì dv�ma, vìdy okomentuje, pro� navrhuje menä� po�et bodó, v �em mohl bùt projev lepä� a jak to tedy m�lo vypadat, aby byl projev hodnocen maxim�ln�m po�tem bodó. Body se se�tou a podle stupnice je ãautorÒ ohodnocen vùslednou zn�mkou. ë�ci tak ch�pou, pro� za projev pÞipravenù evidentn� o pÞest�vce o n��em, co z nich v�täina zn�, je trojka, a sami ji navrhuj�. B�hem prvn�ho pololet� bylo mluvn� cvi�en� ohodnoceno trojkou pr�v� z t�chto dóvodó pouze jednou, v ostatn�ch pÞ�padech je to v�täinou jedni�-ka. ë�ci berou mluvn� cvi�en� opravdu v�ìn� a pÞipravuj� se pe�liv�. Krit�ria nelze pÞ�liä obej�t n�jakùmi pocity a ãpÞimhouÞen�m okaÒ a ì�ci jsou v�täinou se zn�mkou spokojeni bez pocitu kÞivdy ãa pro� m�m dvojku, kdyì tomu a tomu jste minule dala jedni�kuÒ.

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit�K t�to hodin� potÞebujeme jen natiät�n� uk�zky mluvn�ho cvi�en� a tabuli. Je vùhodn�, pokud se d� nav�zat na pÞedchoz� zkuäenost s mluvn�m cvi�en�m Ð bez takov� zkuäenos-ti ì�kó by jim prvn� uk�zka mohla pÞipadat zbyte�n� hloup� a nepravdiv� äpatn�. Pokud by nebylo moìno odk�zat k pÞedchoz�m mluvn�m cvi�en�m, lze jako pomócku vyuì�t audio nebo videonahr�vky, kter� by bylo moìno porovnat na z�klad� pozorov�n� a poslechu.

Vùsledky uskute�n�n�ho pÞ�kladu dobr� praxeMluvn� cvi�en� se po loËskùch rozpa�itùch vystoupen�ch stalo doslova ãhitemÒ. ë�ci si na sv� mluvn� cvi�en� nos� i vlastn� fotografie, knihy, pÞ�padn� jin� materi�ly na uk�zku, ostatn� se vìdy t�ä�, aì doty�nù skon��, aby mu mohli kl�st doplËuj�c� ot�zky, protoìe jich maj� vìdy mnoho a t�ä� se, ìe se o t�matu dozv�d� jeät� n�co v�c. Pokud si ì�k sv� mluvn� cvi�en� dókladn� doma pÞipravil, je vid�t, ìe se mu mluv� lehko a ìe v�, co chce sd�lit. SamozÞejm� kl��ov� �daje, jm�na nebo ��sla si mohou ì�ci napsat na pomocnù l�ste�ek, protoìe c�lem nen� to, aby se informaci u�ili zpam�ti.

ë�ci maj� na pÞ�pravu vìdy tùden a v�täina z nich se t�ä�, ìe si vybere zaj�mav� t�ma a ìe se ãpÞedvedeÒ. Ze za��tku se dokonce pÞedh�n�li, kdo bude m�t mluvn� cvi�en� dÞ�v, aby si ãjejich t�maÒ nevybral n�kdo jinù. Tak� se vùrazn� zlepäilo spektrum t�mat. Neust�le se opakuj�c� popisy koup�n� v Tunisku a vypr�v�n� o z�pasu Sparty s jinùm tùmem byly vystÞ�d�ny ìivotopisem zp�v�ka Snoop Doga, pravidly a histori� golfu, ryb�Þskùch z�vodó, taek-won-da, airsoftu, parkouru (ne koËskù, ale ìivotn� styl Ð pÞeko-n�v�n� pÞek�ìek), osobn�m z�ìitkem ze z�vodu off-roadó, histori� Disneylandu, �esk�ho Krumlova spolu s informac� o organizaci UNESCO, vypr�v�n�m shl�dnut� divadeln� hry, filmu apod. ë�ci si doplËuj�c� informace a zaj�mav� detaily (kontext) vyhled�vaj� v�täinou na internetu, n�kdy dopÞedu konzultuj� m�ru dóleìitosti dan� informace nebo detailu. N�kteÞ� ì�ci byli pÞekvapeni, co se dozv�d�li o svùch spoluì�c�ch, �emu väemu rozum� a co by do nich nikdy neÞekli.

Zde se nach�z� prostor pro spont�nn� rozvoj kompetence k u�en�, aniì by byli ì�ci nuceni zabùvat se n�jakùm pÞedepsanùm u�ivem a vytv�Þet ãvùpisky pro vùpiskyÒ nebo um�lou osnovu. Pokud se jedn� o v�c, kter� je jim dobÞe zn�ma, dok�ìou dobÞe odhad-nout m�ru detailnosti nebo mnoìstv� informac�, kter� cht�j� sd�lit, orientuj� se v pÞ�sluä-nùch informa�n�ch zdroj�ch a vyhledaj� podstatn� doplËuj�c� informace pro kontext.

Z mluvn�ho cvi�en� stres ì�ci nemaj�, sed� ve sv� lavici a k ostatn�m se jen oto�� (bo-huìel ve tÞ�d�ch jsou lavice Þazeny klasickùm sm�rem k tabuli), kdo chce, móìe st�t i vepÞedu nebo sed�t na lavici �elem k ostatn�m Ð to nech�v� u�itelka na ì�c�ch. Jen jedna velmi �zkostn� d�vka poì�dala, aby mohla mluvn� cvi�en� pÞedn�st jen u�itelce v kabinet� a ne pÞed ostatn�mi. V tom j� u�itelka nevyhov�la, ale spole�n� dopÞedu pro-braly väechny moìnosti, jak j� pÞednes co nejv�ce usnadnit a zpÞ�jemnit. Dohodly se, ìe bude sed�t u tabule na ìidli, bude se d�vat na u�itelku, ale bude mluvit tak nahlas, aby to slyäeli i ostatn�. Uk�zalo se väak, ìe kdyì si ì�ci zvykli bùt t�matem zaujati a mluvn� cvi�en� berou jako pÞ�leìitost se n�co kr�tk�ho a zaj�mav�ho dozv�d�t a z�roveË se po-d�let na hodnocen� jejich spoluì�ka, bylo ve tÞ�d� pÞi jej�m nevùrazn�m projevu takov� ticho, ìe ji to paradoxn� stresovalo jeät� v�c, neì kdyby mluvila v lavici v pÞirozen�m äumu ve tÞ�d�. Vzhledem k tomu pak mluvila t�m�Þ neslyän�, ìe ji m�li äanci vn�mat jen ì�ci v prvn�ch lavic�ch. Z toho dóvodu u�itelka jej� projev ohodnotila zn�mkou 2, a�koli jinak podle krit�ri� by byl bezchybnù. Ve tÞ�d� pak rozebrala, ìe i s�la hlasu je dóleìit� v projevu, aby byl spr�vnù, a ì�kóm vysv�tlila, pro� ì�kyni tak hodnot�. D�vka byla spokojen�, ìe tr�mu n�jak pÞest�la a ìe usp�la s dvojkou, protoìe póvodn� se cht�la mluvn�ho cvi�en� vzd�t se slovy ãradäi mi dejte p�tku, ale j� pÞed tÞ�dou nic Þ�kat nebu-duÒ. Hlasitost a dalä� form�ln� krit�ria projevu (o�n� kontakt, vùraz) nebyla do celkovùch ãpÞedepsanùchÒ krit�ri� pro hodnocen� zaÞazena. ë�ci s form�ln� str�nkou projevu nemaj� vùrazn�jä� probl�m, a kdyby se m�li soustÞedit na v�c neì äest krit�ri� tùkaj�c�ch se obsahu, bylo by to pro n� pravd�podobn� pÞ�liä n�ro�n�.

Celkov� zlepäen� �rovn� mluvn�ch cvi�en� i jeho obliba je d�na patrn� tak� zpÞesn�n�m zad�n� a lepä�m pochopen�m, co se vlastn� po ì�c�ch chce. D�ky krit�ri�m, uk�zk�m i pod�lu na hodnocen� vùkonu svùch spoluì�kó se jim vyjasnil smysl cel� aktivity i jej� o�ek�van� podoba.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeVzhledem k tomu, ìe se s mluvn�m cvi�en�m, pÞ�padn� alespoË s vlastn�m refer�tem ì�ci setkaj� v�täinou jiì na 1. stupni, je moìn� s prac� s krit�rii za��t jiì v 6. ro�n�ku a do konce 9. ro�n�ku �roveË projevu st�le zvyäovat.

V 6. a 7. ro�n�ku je obsahov� str�nku mluvn�ho projevu dóleìit� pro spolehliv�mu osvojen� t�to dovednosti od pÞ�pravy podkladó, strukturace informac� aì po proveden�. Aì ì�ci zvl�dnou pÞipravit mluvn� cvi�en� po obsahov� str�nce tak, ìe je to nebude st�t takov� �sil� jako na za��tku, bude moìn� se ve vyää�ch ro�n�c�ch zabùvat i formou Ð napÞ. spolu s rozborem videonahr�vky.

Kontaktn� osobaLucie Proch�zkov�e-mail: [email protected]


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



HODNOCENê KLê�OVøCH KOMPE-TENCê V RçMCI PROJEKTU ZLEPáUJI SE V PRAVOPISUákola: Gymn�zium Jiìn� M�sto, PrahaRealiz�tor: KateÞina áafr�nkov�Konzultant VòP: Jaroslav Faltùn

AnotacePÞ�klad pÞedstavuje postup hodnocen� kl��ovùch kompetenc� v r�mci projektu Zlepäuji se v pravopisu. Projekt je sou��st� vyu�ovac�ho pÞedm�tu �eskù jazyk a literatura, a to v 1.Ð3. ro�n�ku äestilet�ho gymn�zia. Metoda je zaloìena na procentu�ln�m hodnocen� testó a na slovn�m hodnocen� testó a celkov� pr�ce ì�ka na zlepäov�n� vlastn�ho pra-vopisu. Sou��st� jsou tak� hodnot�c� konzultace u�itele s jednotlivùmi ì�ky. V prób�hu projektu si ì�ci vytv�Þej� vlastn� u�ebn� pomócku Ð portfolio pravopisnùch pravidel a jevó, kter� jsou pro n� osobn� problematick�. Na konci projektu ì�ci dost�vaj� p�semn� slovn� hodnocen� a projektov� vysv�d�en�.

KontextPopsanù projekt byl realizov�n v soukrom�m äestilet�m Gymn�ziu Jiìn� M�sto v Praze 4 a tak� v soukrom�m �tyÞlet�m Gymn�ziu S�zavsk� v Praze 2. PÞ�klad dobr� praxe se v�nuje popisu projektu v podm�nk�ch prvn� zm�n�n� äkoly.

Hlavn� myälenkou äkoly je u�it ì�ky, nikoli u�ivo. V�ce informac� je moìn� naj�t v profilu absolventa äkoly, kterù je orientovanù na schopnosti: http://www.gjm.cz/gjm/index.php?option=content&task=view&id=12&Itemid=33.

Ve äkole jsou k hodnocen� pouì�v�na procenta. U�ebn� pl�n je oproti st�tn�mu gym-n�ziu navùäen o n�kolik hodin, jsou zaÞazeny n�kter� dalä� pÞedm�ty (D�jiny um�n�, D�jiny hudby, Filozofie, Interpretace liter�rn�ch d�l). V dob� realizace projektu navät�-vovalo äkolu 366 ì�kó.

ákolu charakterizuje multikulturn� prostÞed� jako prevence xenofobie a rasismu, stu-duje zde hodn� cizincó z mnoha zem� sv�ta. Komunikace s rodi�i je velice operativn�, väichni vyu�uj�c� maj� sluìebn� e-mailov� adresy a mobily, kontakty na n� jsou zveÞej-n�ny na webovùch str�nk�ch. Vedle toho äkola vyd�v� n�kolikr�t do roka elektronickù zpravodaj pro rodi�e.

Veäker� doch�zka a studijn� vùsledky jsou online pÞen�äeny z elektronickùch tÞ�dn�ch knih do äkoln�ho intranetu a odtud jsou pod heslem pÞ�stupn� ì�kóm i jejich rodi�óm. ákola db� z�sad duäevn� hygieny, c�lem je ì�ky ãnau�itÒ, nikoliv ãvykoupatÒ a klasifiko-vat äpatnou zn�mkou. ë�k m� vìdy moìnost opravit si nepovedenù vùkon.

Ve äkole funguje mj. syst�m individu�ln� podpory talentó, spolupr�ce s mnoìstv�m �stavó Akademie v�d a vysokùch äkol; ì�ci tato pracoviät� navät�vuj�, popÞ�pad� lektoÞi prezentuj� sv� pÞedn�äky pÞ�mo ve äkole. V p�t�m ro�n�ku ì�ci absolvuj� �trn�ctidenn� st�ìe, pÞi nichì si mohou ov�Þit �i ujasnit dalä� profesn� orientaci pÞed volbou maturitn�ch pÞedm�tó a vùb�rem vysok� äkoly. �inorod� ì�ci najdou ve äkole prostor k seberealizaci (äkoln� �asopis, äkoln� r�dio, fotokomora, videostÞiìna, hudebn� zkuäebna, DTP studio, vùtvarnù ateli�r a keramick� d�lna s pec�, studentsk� rada, äkoln� sbor a orchestr, organizace äkoln�ch akc� a ì�kovskùch projektó dle vlastn� iniciativy, stÞedoäkolsk� odborn� sout�ìÉ).

ákola je certifikov�na u International Education Society v Londùn�, a to s vynikaj�c�m hodnocen�m. M� pr�vo vyd�vat svùm absolventóm mezin�rodn� platn� certifik�ty o �rovni a kvalit� dosaìen�ho vzd�l�n�. V sou�asn� dob� to je ocen�n� stupn�m A, coì je nejvyää� hodnocen� stÞedn� äkoly v �R.

Vùchodiska Leckterù maturant nezn� z�kladn� pravidla �esk�ho pravopisu a v pÞ�pad� potÞeby nen� schopen se poradit s Pravidly �esk�ho pravopisu. Zvl�dnut� pravopisu je do zna�n� m�ry z�leìitost pam�ti a procvi�ov�n�. Osv�d�uje se zaÞazovat do vùuky rózn� z�bavn� �innosti, d�ky nimì se pochopen� pravopisnùch pravidel prohlubuje, ale je jasn�, ìe to nesta��. Existuje mnoho vùjimek, kter� znemoìËuj� pouìit� jednozna�n� pou�ky a ì�ci jsou pak nejist�. Pravopis je pro n�kter� ì�ky tak sloìitù, ìe uì d�vno rezignovali na jeho osvojen�.

Vzhledem k tomu, ìe realizuj�c� u�itelka byla dobÞe sezn�mena se z�kladn�mi principy programu RWCT (Reading and Writing for Critical Thinking), snaìila se naplËovat t�mto projektem nejen znalostn�, ale i dovednostn� c�le, a t�m dos�hnout u ì�kó osvojen� n�kterùch vybranùch kl��ovùch kompetenc�, kter� jsou definov�ny v RVP G. U�itelka vyzkouäela v n�kolika tÞ�d�ch v äestilet�m gymn�ziu projekt Zlepäuji se v pravopisu, kterù byl �asov� i materi�ln� velmi n�ro�nù (trval zhruba jedno pololet� Ð zhruba 15 minut tùdn�), ale vùsledek byl povzbudivù. Tento projekt bylo moìn� realizovat mimo jin� i proto, ìe gymn�zium m� dotaci 2 hodiny �esk�ho jazyka tùdn� po celùch 6 let (+ 2 hodiny Literatury, oba pÞedm�ty jsou odd�len�).

C�le C�lem projektu Zlepäuji se v pravopisu bylo osvojen� si z�kladn�ch pravidel pravopisu, z�sk�n� ur�it� m�ry jistoty pÞi psan� textó a rozv�jen� vybranùch kl��ovùch kompetenc�. ë�ci si v projektu sami vol� postup i tempo pr�ce, sami si ur�uj�, zda jsou jiì dostate�n� pÞipraveni na testov�n�. U�� se ps�t si smyslupln� pozn�mky, vyb�rat si informace, kte-r� jim mohou v budoucnu pomoci pÞi pouì�v�n� pravopisu, vedou si vlastn� mluvnick� portfolio. Tak� maj� moìnost svój vùkon sami hodnotit a na z�klad� tohoto hodnocen� vylepäovat, ��mì se vùrazn� zvyäuje jejich motivace k pr�ci.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



a) Na oborov� �rovni m� PDP umoìnit kaìd�mu ì�kovi:

¥ uplatËovat ve sv�m projevu vlastn� znalosti z�sad �esk�ho pravopisu a z�roveË je hodnotit,

¥ vyuì�vat pro rozäiÞov�n� svùch znalost� samostatn� a efektivn� róznùch informa�-n�ch zdrojó (napÞ. Pravidla �esk�ho pravopisu),

¥ ch�pat z�kladn� principy �esk�ho pravopisu a nej�ast�jä� odchylky od nich.

b) Na kompeten�n� �rovni m� PDP umoìnit kaìd�mu ì�kovi hodnocen� kompetence k u�en�, tzn.:

¥ pl�novat a organizovat samostatn� sv� u�en� a pracovn� �innosti podle vùsledkó sebehodnocen�,

¥ osvojovat si v dan�m obdob� vybranou l�tku a napsat �sp�än� (v souladu s moìnùm osobn�m maximem) test,

¥ zhodnotit svou pÞ�pravu na test v sebehodnot�c�m dotazn�ku,

¥ hodnotit kriticky a samostatn� (ale pod veden�m u�itele) pokrok pÞi dosahov�n� c�ló vlastn�ho u�en� a pr�ce,

¥ projevit ochotu napsat test znovu, pokud se mu napoprv� nepovedl, a dos�hnout v n�m lepä�ho vùsledku,

¥ zhodnotit vlastn� dosaìenù pokrok v u�en� v sebehodnot�c�m dotazn�ku,

¥ zpracov�vat informace a vyuì�vat je pÞi studiu a praxi,

¥ vytv�Þet si vlastn� pÞ�ru�ku Moje pravidla pravopisu jako smysluplnou pomócku pokroku v u�en�,

¥ formulovat pravopisn� pravidla v pÞ�ru�ce vlastn�mi slovy,

¥ vyuì�vat vlastn� pÞ�ru�ku i mimo projekt, pÞi psan� dalä�ch, zejm�na souvislùch textó (napÞ. slohovùch) v hodin�ch �esk�ho jazyka a literatury,

¥ zhodnotit vyuì�v�n� vlastn� pÞ�ru�ky v sebehodnot�c�m dotazn�ku.

Ot�zky sebehodnot�c�ho dotazn�ku ì�ka:

¥ Stihnul jsem se nau�it l�tku v dan�m term�nu? Pro� ano? Pro� ne?

¥ Jak si mohu d�le pr�ci l�pe zorganizovat?

¥ Co konkr�tn� móìu ud�lat pro to, abych pÞ�ät� usp�l v testu l�pe?

¥ Jsem spokojen s t�m, jak jsem si pravopisnù jev osvojil? Pro� ano? Pro� ne?

¥ Co mi st�le �in� pot�ìe?

¥ Zlepäil jsem se v pravopisu (obecn�)? Pro� ano? Pro� ne?

¥ Pom�h� mi vytv�Þen� pÞ�ru�ky pÞi zvl�d�n� pravopisn�ho jevu? Pro� ano? Pro� ne?

¥ Co móìu ud�lat pro to, aby byla moje pÞ�ru�ka prakti�t�jä�?

¥ Pouì�v�m pÞ�ru�ku jako zdroj informac� pÞi psan� textó? Pro� ano? Pro� ne?

Sebehodnot�c� dotazn�k vyplËuje ì�k v prób�hu projektu n�kolikr�t. C�lem je tak� zohlednit v samotn�m hodnocen� kaìd�ho ì�ka:

¥ ochotu dos�hnout lepä�ho vùsledku Ð nespokojit se s ozna�en�m za��te�n�k, u�edn�k,

¥ ochotu doplËovat si do pÞ�ru�ky nov� problematick� jevy podle potÞeby,

¥ ochotu pomoci spoluì�kóm a vysv�tlit jim obt�ìnù jev.

Sebehodnot�c� dotazn�ky jsou vyuì�v�ny pÞi osobn�ch konzultac�ch u�itele se ì�ky a zohledn�ny jsou tak� ve slovn�m hodnocen�, kter� u�itel v r�mci projektu kaìd�mu ì�kovi vystavuje.

Realizace Ð postup a metodyU�itelka ì�ky sezn�mila s projektem a ur�ila jeden konkr�tn� den v tùdnu, kdy se budou pravopisu pravideln� v�novat. ë�ci si na tento den m�li nosit Stybl�kovu cvi�ebnici (viz Vyuìit� pomócky a zpósob jejich vyuìit�). Pokud zapomn�li pÞin�st vlastn�, mohli si od spoluì�ka okop�rovat jednu �i dv� strany a pak si je vypln�n� vloìit do sv� knihy. Kaìdù ì�k dostal na za��tku projektu nevypln�n� projektov� ãvysv�d�en�Ò a vybral si, kterù pravopisnù jev chce procvi�ovat jako prvn�. Ve vymezen�m �ase (v�täinou 10Ð15 minut) vyplËovali ì�ci cvi�en� v cvi�ebnici a kontrolovali si samostatn� spr�vnost podle kl��e (pÞi jak�koliv nejasnosti se mohli pt�t u�itele). Kaìdù ì�k se m�l sezn�mit s vybra-nùm pravopisnùm jevem v pravidlech a vypsat si do sv� pÞ�ru�ky väe, co by mu mohlo v budoucnu d�lat probl�my Ð pravopisn� obt�ìn� slova, fr�ze, pou�ky apod.

S projektem ì�ci za�ali b�hem z�Þ� a v lednu byl ve v�täin� tÞ�d jiì t�m�Þ hotov. U�itelka pÞedpokl�dala, ìe v projektu bude pokra�ovat libovoln� dlouho v z�vislosti na tom, jak� pot�ìe s pravopisem se budou u ì�kó nad�le vyskytovat. Kaìdù tùden se projektu v�no-vali asi 15 minut. Bylo ur�eno pevn� datum, kdy by m�li m�t väichni ì�ci procvi�enù a te-oreticky zvl�dnutù jeden vybranù pravopisnù jev (pokud byl n�kdo rychlejä�, procvi�oval si dalä� jev; pomalejä� ì�ci pracovali i doma). V den D poskytla u�itelka kaìd�mu ì�kovi jedno pravopisn� cvi�en� A (podle ì�kova vùb�ru). Cvi�en� u�itelka ozn�mkovala (ve äko-le se pouì�vaj� k hodnocen� procenta). Na projektov� ãvysv�d�en�Ò dala u�itelka ì�kóm dalä� hodinu raz�tka se symbolem (podle procentu�ln�ho vùsledku: 80Ð100 % = mistr; 60Ð80 % = u�edn�k; m�n� neì 60 % = za��te�n�k). Pokud se ì�kovi cvi�en� nepovedlo, m�l moìnost ho dvakr�t opravit Ð cvi�en� B a C. Kaìdù ì�k väak musel dodrìet stanove-nou �asovou prodlevu, aby dalä� testov�n� nebylo jenom pokusem, n�hodnùm tipov�n�m a pÞed dalä�m testov�n�m na vlastn�m pravopisu d�le pracoval. Formu raz�tkov�n� zvolila u�itelka z�m�rn� a velmi se j� osv�d�ila. ë�ci (i ti starä�) byli nadäeni, ìe se takto mohou vr�tit do d�tskùch let, a raz�tka na vysv�d�en� vyìadovali.

Konzultace ì�ka s u�itelem prob�hala v pÞ�pad�, ìe ì�k v testech dlouhodob� nedosa-hoval dobrùch vùsledkó. U�itelka hledala spole�n� se ì�kem moìnosti, jak se zlepäit, a odhalovala jeho pÞ�padn� obt�ìe. U�itelka vyuì�vala pÞi konzultaci jako zdroj informa-c� o ì�kovi i ì�kóv vypln�nù sebehodnot�c� dotazn�k.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Slovn� hodnocen� nap�äe na z�v�r projektu u�itel väem ì�kóm. Vyj�dÞ� se v n�m k jejich rozv�jen� kompetence k u�en� a k tomu, jak zvl�dli u�ivo. U�itel toto hodnocen� op�r� o:

¥ vùsledky testó, z�znamy o opakov�n� testó,

¥ vlastn� z�znamovù pozorovac� list,

¥ ì�kovy sebehodnot�c� dotazn�ky,

¥ pÞ�padn� z�znamy o konzultaci s ì�kem.

Uk�zky slovn�ho hodnocen� ì�kóMilù PetÞe,ve sledovan�m obdob� dosahujeä v pravopisnùch testech vynikaj�c�ch vùsledkó, t�m�Þ väechny pravopisn� jevy jsi zvl�dnul hned napoprv� mistrovsky. OceËuji, ìe pÞi procvi-�ov�n� jevó ve äkole vysv�tlujeä spoluì�kóm obt�ìn�jä� pravopisn� pravidla. I souvisl� texty jsi schopen ps�t pravopisn� spr�vn�. �asto nahl�ì�ä do sv� pÞ�ru�ky (Moje pravidla pravopisu) a hled�ä v n� problematick� slova. Pravopisn� jevy v n� m�ä pops�ny svùmi slovy, nikoli ops�ny z Pravidel. St�le si pÞ�ru�ku doplËujeä o nov� jevy, pÞesto je pÞe-hledn�. Nenaäla jsem v n� väak pou�en� o psan� ��rek, pÞestoìe sis tento jev uì �sp�än� otestoval. PÞ�ru�ka by Ti m�la slouìit i do budoucna a móìe se st�t, ìe �asem n�kter� pravidla psan� ��rek pozapomeneä. Mohl by sis je do pÞ�ru�ky doplnit?

Mil� Ad�lo,oceËuji, jak pe�liv� si vedeä svou pÞ�ru�ku (Moje pravidla pravopisu). Väe je v n� pÞehledn� zaznamen�no, väechny jevy jsou zevrubn� pops�ny i s pÞ�klady proble-matickùch slov. PÞepisujeä si pÞ�ru�ku doma na po��ta�i. PÞemùälela jsi o tom, ìe si za popisem kaìd�ho pravopisn�ho jevu nech�ä voln� m�sto na pÞ�padn� doplËov�n� dalä�ch takovùch slov �i spojen�? V�täinu pravidel pravopisu jsi doslova opsala z ofici-�ln�ch Pravidel, rozum�ä jim? Moìn� by bylo dobr� zkusit n�kdy pravidlo pÞeformulovat svùmi slovy. Pom�h� to l�pe mu porozum�t. Pokud budeä m�t pot�ìe se zvl�dnut�m n�kter�ho dalä�ho pravopisn�ho jevu, obraé se kdykoli na m� �i na n�kter�ho z mistró Ð spoluì�kó. Ur�it� Ti r�di porad�. Ve sledovan�m obdob� jsi vìdy danù pravopisnù jev zvl�dla jako u�edn�k, u v�täiny z nich ses rozhodla se d�le u�it a nakonec jsi dos�hla mistrovsk� �rovn� ve v�täin� z nich. V Tvùch souvislùch textech se jeät� ob�as objev� n�jak� chyba, kterou bys v pravopisn�m cvi�en� neud�lala. PÞi psan� t�chto textó zkus vyuì�vat co nejv�c svou pÞ�ru�ku.

Uk�zky ilustruj�, co je u jednotlivùch ì�kó hodnoceno:

¥ pokrok ve znalostech,

¥ ochotu dos�hnout lepä�ho vùsledku Ð nespokojit se s ozna�en�m za��te�n�k, u�edn�k,

¥ zvl�dnut� pravopisn�ho jevu nejen v cvi�en�ch, ale i v souvislùch textech,

¥ spr�vnost, pÞehlednost a �plnost pÞ�ru�ky,

¥ ochotu doplËovat si do pÞ�ru�ky nov� problematick� jevy podle potÞeby,

¥ vyuì�v�n� pÞ�ru�ky pÞi psan� souvislùch textó,

¥ z�pis pravidel do pÞ�ru�ky vlastn�mi slovy,

¥ ochotu pomoci spoluì�kóm a vysv�tlit jim obt�ìnù jev.

ë�ci byli pÞekvapeni skute�nost�, ìe si mohou sami vybrat, kter�mu pravopisn�mu jevu se budou v�novat dÞ�ve a kter�mu pozd�ji. V�täinou si napÞ�klad nech�vali aì na konec velk� p�smena, ale p�r odv�ìlivcó se naälo a ti pak ostatn� pÞesv�d�ovali, ìe je to ãbrnka�kaÒ. ë�kóm vyhovovalo, ìe je po�et jevó omezenù a pÞ�klady v testovùch cvi�en�ch jsou vìdy vybr�ny pouze ze Stybl�kovy cvi�ebnice (u�itelka t�m omezila po�et róznùch vùjimek). PÞ�ru�ku, kterou si ì�ci vytv�Þeli, mohli vyuì�t neomezen� pÞi psan� jakùchkoli textó ve äkole i doma, v�etn� t�ch zn�mkovanùch. ë�ci se m�lokdy spokojili s �rovn� za��te�n�k nebo u�edn�k, aì na �pln� vùjimky se jim pÞi opakovan�m pokusu podaÞilo dos�hnout mistrovsk� �rovn�. St�vali se z nich pak poradci pro spoluì�ky; konzultace s u�itelkou se postupn� minimalizovaly. Pokud m�l n�kterù ì�k probl�my se zvl�dnut�m ur�it�ho jevu, zcela spont�nn� mu mistÞi pom�hali (vysv�tlovali vlastn�mi slovy vùznam pravidel, upozorËovali na vùjimky apod.).

Vyuìit� zdroje, pomócky a zpósob jejich vyuìit�

¥ tiät�n� Pravidla pravopisu (alespoË 5 kusó ve tÞ�d�),

¥ na po��ta�i vytvoÞen� a pro kaìd�ho okop�rovan� projektov� ãvysv�d�en�Ò,

¥ sada pravopisnùch cvi�en� Ð ke kaìd�mu pravopisn�mu jevu 3 odliän� zad�n� (verze A, B, C),

¥ STYBLêK, V. a kolektiv: Cvi�en� z pravopisu pro v�tä� äkol�ky, SPN Ð pedagogick� nakladatelstv�, a. s. (kaìdù ì�k by m�l m�t svoji knihu),

¥ sada d�tskùch raz�tek,

¥ b�l� a barevn� pap�ry (je moìn� vytvoÞit na po��ta�i titul pÞ�ru�ky ãMoje pravidla pravopisuÒ + pr�zdn� ��ra na jm�no a nakop�rovat jej na barevn� pap�ry; ì�ci si mohou v�st i zvl�ätn� seäit nebo desky, to z�leì� na nich).

Vhodnou cvi�ebnici pro popsanù projekt vyb�rala u�itelka velmi dlouho. Tuäila, ìe nejlepä� by bylo napsat si vlastn� cvi�ebn� materi�l, kterù by splËoval jej� pÞedstavy. Nakonec zvolila pr�v� Stybl�kóv text, protoìe je dostupnù a obsahuje opravdu väech-ny pravopisn� jevy v dostate�n� m�Þe (jin� cvi�ebnice jsou bu� specializovan�, nebo nejen pravopisn�).

Vùsledky uskute�n�n�ho pÞ�kladu dobr� praxeHlavn�ho c�le projektu, tedy osvojen� si z�kladn�ch pravidel pravopisu, bylo dosaìeno. Jak vyplùvalo ze sebehodnocen� ì�kó, v�täina se v pravopise zlepäila a c�tila se mno-hem jist�jä� pÞi psan� textó. ë�ci tak� pÞijali Pravidla jako dóleìitou pÞ�ru�ku, ze kter� mohou �erpat pou�en�, n�kteÞ� se v n� teprve b�hem projektu zorientovali. Za nejv�tä�


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



�sp�ch lze povaìovat to, ìe i ì�ci, u kterùch dosud pÞevl�dal laxn� pÞ�stup k pÞedm�tu, se do projektu zapojili, a objevila se u nich velk� touha po vlastn�m sebezdokonalen�. Naopak nejv�tä�m probl�mem je sn�ìen� schopnost n�kterùch ì�kó se sebehodnotit a pozorovat svój pokrok. Sebehodnocen� je nutn� procvi�ovat se ì�ky co nej�ast�ji, neomezovat je jen na ojedin�l� projekty.

Do budoucna u�itelka uvaìuje o tom, ìe by se jiì nespol�hala na Stybl�kovu cvi�ebnici, ale vytvoÞila si bu� sama, nebo ve spolupr�ci s ostatn�mi u�iteli �esk�ho jazyka a s ì�ky vlastn� sb�rku pravopisnùch cvi�en�. Mohla by tak l�pe reagovat na situaci, kdy si ì�k cvi�ebnici zapomene doma, nav�c by se snaìila uv�d�t ve cvi�en�ch jevy, se kterùmi se ì�ci mohou b�ìn� setkat (minimalizovala by vùjimky), a to ve v�t�ch, kter� nejsou vytrìen� z kontextu.

Dalä� zdroje informac� k pÞ�kladu dobr� praxe:kurzy �ten�m a psan�m ke kritick�mu myälen�http://www.kritickemysleni.cz/aktuality.php

Kontaktn� osobaKateÞina áafr�nkov�e-mail: [email protected]

PROJEKTOV� VYSV�D�ENêZlepäuji se v pravopisuJm�no: ___________________TÞ�da: ____________________

Za��te�n�k U�edn�k Mistr

PÞedpony s-, z-, vz-; pÞedloìky s, z

Skupiny p�smen b�/bje, v�/vje, p�, m� + -nn-

Psan� i/y v koÞenech slov

Psan� i/y ve shod� podm�tu s pÞ�sudkem

Psan� i/y v koncovk�ch podstatnùch jmen

Psan� i/y v koncovk�chpÞ�davnùch jmen

Psan� slov pÞejatùch

Velk� p�smena

��rka ve v�t� jednoduch�

Podpis u�itele: _______________

PORTFOLIO ëçKA VE FYZICE ákola: Cyrilometod�jsk� gymn�zium, Prost�jovRealiz�tor: Jaroslav FidrmucKonzultant VòP: Jaroslav Faltùn

AnotacePÞ�klad popisuje zpósob vlastn�ho Þ�zen� a hodnocen� pr�ce ì�ka vyää�ho gymn�zia ve studiu pÞedm�tu Fyzika formou veden� diagnostick�ho a sb�rn�ho portfolia. Jedn� se o ��innou motivac� ì�kó k c�lev�dom�mu, smyslupln�mu, neform�ln�mu studiu fyziky. V Cyrilometod�jsk�m gymn�ziu v Prost�jov� je ve vyu�ov�n� fyziky tato metoda vlastn�ho hodnocen� pouì�v�na ve vybranùch ro�n�c�ch od äkoln�ho roku 2005/06.

Kontext a vùchodiskaEfektivn� studovat je schopen ì�k, kterù je ke studiu motivovanù. Bùt motivov�n pro studium ur�it�ho pÞedm�tu znamen� objevit osobn� smysl studia oboru, stanovit si dlouhodobù i kr�tkodobù c�l, strategii dosahov�n� c�ló v�etn� Þ�zen� �asu. Ned�lnou sou-��st� efektivn�ho postoje k c�lev�dom�mu studiu je pravideln� reflexe, objevov�n� pÞ�-�in �sp�chó i ne�sp�chó, pÞeformulov�n� vlastn�ch c�ló. Pro motivaci ì�kó, vz�jemnou komunikaci a spolupr�ci je dóleìit� i vytv�Þen� obdobn�ho osobn�ho portfolia u�itele, Þ�zenù rozhovor a diskuse v ì�kovsk�m kolektivu.

V �esk� äkole ì�k gymn�zia sou�asn� studuje v�ce jak deset róznùch pÞedm�tó. Je ob-t�ìn�, aby v tomto mnoìstv� róznùch oboró väechny oblasti studoval se z�jmem Ð mno-h� pÞedm�ty pouze absolvuje, spln� si nejnutn�jä� penzum, kter� mu sta�� na dosaìen� o�ek�van�ho hodnocen�. òkoly pln� form�ln�, aniì se zamùäl� nad smyslem sv� pr�ce. Vùuka nejen neposkytne ì�kovi maximum, kter� by mu poskytnout mohla, ale nav�c ho u�� form�ln� a povrchn� pr�ci, trpn� absolvovat �koly, kter� nemaj� ì�dnù osobn� smysl. T�m do jist� m�ry u�� ì�ka pasivit� jako ìivotn� strategii.

Dóleìitou oblast� pr�ce äkoly pro stanoven� dalä�ch c�ló vzd�l�v�n� je vlastn� hodnocen� na �rovni ì�k, tÞ�da, u�itel, pÞedm�t, skupina pÞedm�tó ze stejn� vzd�l�vac� oblasti a äkola. Forma ì�kovsk�ho a u�itelsk�ho portfolia je velmi efektivn�m a neform�ln�m zpósobem evaluace na �rovni ì�k, u�itel a pÞisp�v� i k evaluaci vùuky pÞedm�tu, vzd�-l�vac� oblasti a pr�ci äkoly.

T�m, ìe portfolio ì�ka ve fyzice je z�roveË sb�rn�, tj. ì�k do n�ho zakl�d� vlastn� p�semn� pr�ce, protokoly fyzik�ln�ch m�Þen�, zpracovan� projekty, refer�ty a semin�rn� pr�ce, je pÞehledem pr�ce ì�ka v pÞedm�tu Fyzika v prób�hu studia na gymn�ziu. ë�k pÞedkl�d� vlastn� portfolio pÞi äkoln� ��sti maturitn� zkouäky z Fyziky, slouì� k prezenta-ci vùsledkó ì�ka, ale i postupn�ho rozvoje jeho osobnosti v oblasti fyzik�ln�ho myälen�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



C�le C�lem veden� ì�kovsk�ho portfolia ve fyzice je rozv�jet zejm�na tyto kompetence ì�ka:

¥ sv� u�en� a �innost s�m pl�nuje a organizuje, vyuì�v� je jako prostÞedku pro seberealizaci a osobnostn� rozvoj,

¥ hled� a rozv�j� ��inn� postupy ve sv�m u�en�, reflektuje proces vlastn�ho u�en� a myälen�,

¥ kriticky hodnot� pokrok pÞi dosahov�n� c�ló vlastn�ho u�en� a pr�ce, pÞij�m� ocen�n�, radu i kritiku ze strany druhùch, z vlastn�ch �sp�chó i chyb �erp� pou�en� pro dalä� pr�ci,

¥ rozpozn� probl�m, objasn� jeho podstatu, roz�len� na ��sti,

¥ vytv�Þ� hypot�zy, navrhuje postupn� kroky, zvaìuje vyuìit� róznùch postupó pÞi Þeäen� probl�mó,

¥ uplatËuje pÞi Þeäen� probl�mó rózn� metody, krom� analytick�ho a kritick�ho myälen� vyuì�v� i myälen� tvoÞiv� s vyuìit�m pÞedstavivosti a intuice,

¥ kriticky interpretuje z�skan� poznatky a zjiät�n� a ov�Þuje je, pro sv� tvrzen� nach�z� argumenty a dókazy, formuluje a obhajuje podloìen� z�v�ry,

¥ je otevÞenù k vyuìit� róznùch postupó pÞi Þeäen� probl�mó, nahl�ì� probl�m z róznùch stran,

¥ zvaìuje moìn� klady a z�pory jednotlivùch variant Þeäen�, v�etn� posouzen� jejich rizik a dósledkó,

¥ s ohledem na situaci a ��astn�ky komunikace efektivn� vyuì�v� dostupn� pro-stÞedky komunikace, verb�ln� i neverb�ln�, v�etn� grafickùch vyj�dÞen� informace rózn�ho typu,

¥ pouì�v� s porozum�n�m odbornù jazyk,

¥ vyjadÞuje se v mluvenùch i psanùch projevech jasn�,

¥ prezentuje vhodnùm zpósobem svou pr�ci pÞed zn�mùm i nezn�mùm publikem (portfolio a myälenky v n�m obsaìen� ì�k diskutuje ve tÞ�d�, je pÞedkl�d�no pÞi äkoln� ��sti maturitn� zkouäky),

¥ rozum� sd�len�m rózn�ho typu v róznùch komunika�n�ch situac�ch, spr�vn� interpretuje pÞij�man� sd�len� a v�cn� argumentuje,

¥ v nejasnùch nebo spornùch komunika�n�ch situac�ch pom�h� dos�hnout porozum�n�,

¥ posuzuje re�ln� sv� fyzick� a duäevn� moìnosti, je schopen sebereflexe,

¥ stanovuje si sv� c�le a priority s ohledem na sv� osobn� schopnosti, z�jmovou orientaci i ìivotn� podm�nky,

¥ odhaduje dósledky vlastn�ho chov�n� a jedn�n�, sv� jedn�n� a chov�n� podle toho koriguje,

¥ pÞizpósobuje se m�n�c�m se ìivotn�m pracovn�m podm�nk�m a podle svùch moìnost� je aktivn� koriguje a ovlivËuje,

¥ pÞisp�v� k vytv�Þen� udrìov�n� kvalitn�ch mezilidskùch vztahó zaloìenùch na vz�jemn� �ct�, toleranci a empatii,

¥ rozhoduje se na z�klad� vlastn�ho �sudku, odol�v� spole�enskùm tlakóm,

¥ promùäl� souvislosti mezi svùmi pr�vy, povinnostmi a zodpov�dnost�,

¥ k pln�n� svùch povinnost� pÞistupuje zodpov�dn� a tvoÞiv�,

¥ c�lev�dom�, zodpov�dn� a s ohledem na sv� potÞeby, osobn� potÞeby a moìnosti se rozhoduje o dalä�m vzd�l�v�n� a budouc�m profesn�m zam�Þen�,

¥ rozpozn�v� a vyuì�v� pÞ�leìitosti pro svój rozvoj v osobn�m i profesn�m ìivot�,

¥ uplatËuje proaktivn� pÞ�stup, vlastn� iniciativu a tvoÞivost,

¥ kriticky vyhodnocuje informace o vzd�l�vac�ch pÞ�leìitostech, vyuì�v� dostupn� zdroje pro pl�nov�n� aktivit,

¥ usiluje o dosaìen� stanovenùch c�ló, prób�ìn� reviduje a kriticky hodnot� dosaìen� vùsledky, koriguje dalä� �innosti s ohledem na stanovenù c�l, dokon�uje zah�jen� aktivity, motivuje se k dosahov�n� �sp�chu,

¥ posuzuje a kriticky hodnot� rizika souvisej�c� s rozhodov�n�m v re�lnùch ìivotn�ch situac�ch.

Dalä�m c�lem vytv�Þen� ì�kovsk�ho portfolia ve fyzice je pÞisp�vat k evaluaci pr�ce äkoly a t�m k jej�mu Þ�zen� a ke stanoven� dalä�ho sm�ru rozvoje.

Realizace Ð postup a metody

A. PÞ�pravn� f�zeU�itel zpracuje tematickù pl�n u�iva na dan� pololet�, formuluje c�le, kter� chce vùukou v dan�m pololet� dos�hnout, promysl� postupy a metody, co pro dosaìen� c�ló bude tÞeba ud�lat ze strany u�itele, jak� poìadavky bude kl�st na ì�ky, reviduje pravidla hodnocen� v dan�m pÞedm�tu.

Specifikace pravidel hodnocen� ve fyzice

U�itel si pÞiprav� materi�ly pro ì�kovsk� portfolio:

¥ p�kovù poÞada� form�tu A4,

¥ eurosloìky,


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



¥ tituln� list ì�kovsk�ho portfolia,

¥ ì�kovskù dotazn�k o�ek�v�n� a c�ló ve fyzice,

¥ list pozn�mek a reflex�.

Tituln� list ì�kovsk�ho portfolia ë�kovskù dotazn�k o�ek�v�n� a c�ló ve fyzice List pozn�mek a reflexe z hodiny Ð z�znamovù arch pro ì�ky

PÞi zav�d�n� pr�ce s portfoliem je vhodn� materi�ly ì�kóm d�t centr�ln�. Hradit je lze z rozpo�tu äkoly �i vybrat prostÞedky od ì�kó. PÞi zav�d�n� portfolia pro dalä� äkoln� rok je moìn� vyìadovat zakoupen� veäkerùch materi�ló ì�ky (pokud se podaÞ� ì�ky pro zpracov�v�n� portfoli� z�skat).

U�itel si pÞiprav� prezentaci �vodn� hodiny v PowerPointu �i jin�m programu, kterù je ur�en pro vytv�Þen� prezentac�.

PPT prezentace na �vod hodiny fyziky

B. Vlastn� zaveden� portfolia mezi ì�ky, veden� portfolia v prób�hu klasifika�n�ho obdob�òvodn� hodina na za��tku klasifika�n�ho obdob� (�asov� n�ro�nost 45 minut):

¥ u�itel pomoc� PPT prezentace sezn�m� ì�ky s programem kurzu fyziky v dan�m klasifika�n�m obdob�, s c�li vùuky, s pÞedepsanùmi u�ebnicemi, seäity a s pravi-dly hodnocen�,

¥ u�itel sezn�m� ì�ky pomoc� PPT prezentace s ì�kovskùm portfoliem ve fyzice, s jeho c�li, zpósoby zpracov�n�, nech� kolovat kopii vypracovan�ho ì�kovsk�ho portfolia z minulùch let,

¥ u�itel rozd� ì�kóm materi�ly pro vytv�Þen� ì�kovsk�ho portfolia ve fyzice (p�kovù poÞada� s eurosloìkami, �vodn� list, ì�kovskù dotazn�k, list pozn�mek a reflex�),

¥ ì�ci vypln� materi�ly portfolia, ��sti, kter� nesta�� vyplnit b�hem hodiny, dopln� za dom�c� �kol.

Vyu�ovac� hodina v prób�hu klasifika�n�ho obdob� (�asov� n�ro�nost 20 minut):

¥ u�itel vyzve z�jemce z Þad ì�kó k prezentaci vypln�n� jednotlivùch ��st� dotazn�-ku ì�kovsk�ho portfolia; je vhodn�, aby prob�hla kr�tk� diskuse,

¥ u�itel sezn�m� ì�ky i se svùmi z�m�ry a c�li pro vùuku fyziky, prezentuje, co s�m chce ud�lat pro spln�n� �koló, kter� si spole�n� vyty�ili (ì�ci jsou zpravidla pÞekvapeni �asem a �sil�m, kter� u�itel v�nuje pÞ�prav� na hodinu, nachyst�n� pomócek, opravov�n� ì�kovskùch prac� apod. Ð v�täina z nich se nikdy nezamùä-lela nad skute�nost�, kolik �asu u�itele vyìaduje pÞ�prava na vyu�ovac� hodinu �i opravov�n� prac�),

¥ na z�v�r hodiny u�itel ì�kovsk� portfolia vybere a ohodnot� jejich zpracov�n�; nehodnot� spr�vnost stanovenùch c�ló, ale seri�znost zpracov�n� portfolia.

Z�v�re�n� vyu�ovac� hodina (�asov� n�ro�nost 5 minut):

¥ u�itel kr�tce zhodnot� �roveË zpracov�n� portfoli�; pokud n�kterù ì�k vyplËov�n� portfolia zjevn� odbyl, je vhodnù individu�ln� neform�ln� rozhovor a vysv�tlen� z�m�ru u�itele.

Pr�ce s ì�kovskùm portfoliem v prób�hu klasifika�n�ho obdob�V prób�hu klasifika�n�ho obdob� si do sloìky portfolia ì�k zakl�d� sv� dóleìit� pr�ce (jde o sb�rn� portfolio) Ð p�semn� pr�ce, protokoly o laboratorn�ch m�Þen�ch, refer�ty, pro-jekty a dalä�. Do listu pozn�mky a reflexe si ì�k zapisuje postÞehy z hodin, z pÞ�pravy na vyu�ov�n� apod. jako podklad pro hodnocen� spln�n� c�ló na konci klasifika�n�ho obdob�.

C. Z�v�r klasifika�n�ho obdob� Ð vyhodnocen� naplËov�n� stanovenùch c�ló PÞedposledn� vyu�ovac� hodina v klasifika�n�m obdob� pÞed uzavÞen�m klasifikace z Fyziky (�asov� n�ro�nost 2 minuty):

¥ U�itel uloì� za dom�c� �kol vyplnit posledn� d�l ì�kovsk�ho dotazn�ku Ð reflexe napln�n� o�ek�v�n� a c�ló.

Posledn� vyu�ovac� hodina pÞed uzavÞen�m klasifikace z Fyziky (�asov� n�ro�nost 2 minuty):

¥ Vybr�n� portfoli� od ì�kó a hodnocen� seri�znosti jejich zpracov�n�.

Vyu�ovac� hodina po uzavÞen� klasifikace z Fyziky (�asov� n�ro�nost 20Ð45 minut):

¥ u�itel zhodnot� m�ru napln�n� j�m stanovenùch o�ek�v�n� a c�ló sv� vlastn� pr�ce v pÞ�prav� a vùuce fyziky,

¥ u�itel rozd� ohodnocen� ì�kovsk� portfolia,

¥ u�itel vyzve ì�ky k prezentaci z�v�ró napln�n� o�ek�v�n� a c�ló vlastn� pr�ce, formou Þ�zen� diskuse vede ì�ky k nach�zen� pÞ��in a k formulaci novùch c�ló.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



D. Pr�ce s ì�kovskùm portfoliem v dalä�m klasifika�n�m obdob�S ì�kovskùm portfoliem je vhodn� pracovat stejnùm zpósobem i dalä� klasifika�n� ob-dob� s t�m, ìe pro jeden ro�n�k móìe zóstat stejnù p�kovù poÞada�. Stanovov�n� novùch o�ek�v�n� a c�ló je re�ln�jä� a prob�h� podstatn� rychleji. ë�ci si postupn� na pr�ci zvykaj� a berou ho jako samozÞejmou sou��st vùuky pÞedm�tu.

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit�Jako inspirace byly pouìity:

¥ osobn� portfolio ì�ka (www.esf-kvalita1.cz),

¥ Europass, soubor dokumentó pro lepä� srozumitelnost kvalifikac� a kompetenc� (www.europass.cz).

Vùsledky uskute�n�n�ho pÞ�kladu dobr� praxe

¥ ì�ci pÞistupuj� k vùuce fyziky c�lev�dom�ji, zodpov�dn�ji,

¥ ì�ci si v�ce v�ì� sv�ho �asu a �sil�, kter� jednotlivùm aktivit�m v�nuj�, hledaj� smysluplnost äkoln�ch i mimoäkoln�ch aktivit,

¥ ì�ci se st�vaj� zodpov�dn�jä� ve studiu,

¥ znalosti ì�kó ve fyzice se zlepäily,

¥ u�itel m� zodpov�dn�jä� pÞ�stup k pÞ�prav� na vyu�ov�n�,

¥ u�itel z�sk�v� bezkonfliktn� zp�tnou vazbu od ì�kó, doch�z� ke sbl�ìen� u�itele a ì�kó, ke vz�jemn�mu pochopen�.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeë�kovsk� portfolio ve fyzice se za v�ce jak dva roky sv�ho uì�v�n� osv�d�ilo a ve vùuce fyziky ve vyää�m gymn�ziu je äkola bude nad�le pouì�vat. C�lem je motivovat dalä� pedagogy äkoly k zaveden� ì�kovsk�ho portfolia i v dalä�m pÞedm�tu.

Kontaktn� osobaJaroslav Fidrmuce-mail: [email protected]

HODNOCENê KURZU SOCIçLNêCH KOMPETENCêákola: Cyrilometod�jsk� gymn�zium, Prost�jovRealiz�toÞi: Jaroslav Fidrmuc, Pavel PolcrKonzultant VòP: Jaroslav Faltùn

AnotacePÞ�klad popisuje zpósob rozvoje a hodnocen� soci�ln�ch kompetenc� ì�kó septimy osmilet�ho gymn�zia (tÞet� ro�n�k �tyÞlet�ho cyklu) formou souvisl� desetidenn� praxe v �stavech soci�ln� p��e. òkolem ì�kó je doprov�zet klienta soci�ln�ho �stavu, poznat jeho vnitÞn� sv�t, porozum�t jeho probl�móm, objevit v handicapovan�m klientovi plno-hodnotn�ho �lov�ka, nau�it se s n�m komunikovat a efektivn� mu pomoci. Cyrilometo-d�jsk� gymn�zium v Prost�jov� realizuje tento kurz od roku 2000 na z�klad� zkuäenos-t� gymn�zia Sv. Uräuly v n�meck�m Freiburgu ve st�t� B�densko-W�rtenbersko. Prax� v �stavech soci�ln� p��e se vùrazn� m�n� hodnoty a postoje ì�kó i jejich profesion�ln� orientace. Kurz je zakon�en ì�kovskou konferenc� s prezentacemi z�skanùch zkuäe-nost�. Vùsledky, kterùch ì�k v kurzu dos�hl, jsou hodnoceny v r�mci pÞedm�tu Z�klady spole�enskùch v�d.

KontextV roce 2000 se z�stupce Cyrilometod�jsk�ho gymn�zia z Prost�jova z��astnil mezin�-rodn� konference Compassion poÞ�dan� n�meckou organizac� Renovabis v Kol�n� nad Rùnem. Na konferenci byl pÞedstaven program soci�ln�ho u�en�, kterù v roce 1996 poprv� realizovalo gymn�zium ve Freiburgu a postupn� ho pÞevzala v�ce neì polovina n�meckùch gymn�zi�. C�lem soci�ln�ho u�en� formou desetidenn�ho kurzu je pomoci ì�kóm gymn�zi� z�ìitkovou formou objevit sv�t handicapovanùch lid� a porozum�t mu. Sv�dectv�m n�-meckùch ì�kó i pedagogó byl z�stupce CMG v Prost�jov� natolik osloven, ìe jeät� v t�mìe äkoln�m roce ì�ci tohoto moravsk�ho gymn�zia po domluv� s rodi�i a soci�ln�mi �stavy uvedenù kurz absolvovali. Protoìe byl kurz soci�ln�ch kompetenc� velmi kladn� hodnocen ì�ky i jejich rodi�i, stal se postupn� ned�lnou sou��st� áVP äkoly.

Cyrilometod�jsk� gymn�zium v Prost�jov� s 240 ì�ky pouì�v� vlastn� syst�m hodnoce-n�. Plat� zde mimo jin� tato pravidla (jsou uvedena v jejich specifikaci pro pÞedm�t ZSV, ve kter�m jsou ì�ci hodnoceni za kurz soci�ln�ch kompetenc�, pravidla jsou formulov�-na z pozice Þeditele äkoly):

Z�klady spole�enskùch v�d (VII, VIII)

Na z�klad� ¤ 69 z�kona 561/2004 Sb., ¤ 3, ¤ 4 vyhl�äky MáMT 13/2005 (o stÞedn�m vzd�l�v�n�), ¤ 14, ¤ 15 a ¤ 16 vyhl�äky MáMT 48/2005 (o z�kladn�m vzd�l�v�n�) a na z�klad� paragrafu IX odstavce 5 vnitÞn�ho Þ�du äkoly a pÞ�lohy äkoln�ho Þ�du ãPravidla hodnocen� na Cyrilometod�jsk�m gymn�ziuÒ stanovuji zpósoby a formy hodnocen� ì�ka v oborech Vùchova k ob�anstv�, Ob�ansk� vùchova a Z�klady spole�enskùch v�d:


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



1) Forma prób�ìn�ho hodnocen�

Väechny aktivity studentó jsou v prób�hu cel�ho klasifika�n�ho obdob� hodnoceny body. 2) Hodnocen� aktivity a jejich �etnost v hodnocen�m obdob� (pololet�)

Hodnoceny jsou tyto aktivity studentó:

Hodnocen� aktivita ãMaxim�ln� po�et ud�le-nùch bodóÒ

ãMinim. po�et hodnocen� za klasif. obdob�Ò

Projektov� pr�ce 50 0Ð1

Hodnocen� kurzu soci�l-n�ch kompetenc� (VII)

50 1

P�semn� pr�ce stÞedn�ho rozsahu

50 2Ð4

P�semn� �vaha (VIIIÐ1. pol.)

20 1

Kr�tk� p�semn� pr�ce 20 6Ð12

òstn� zkouäka 20 0Ð2

Refer�t 10 0Ð2

Hodnocenù dom�c� �kol 10 2Ð7

Orienta�n� p�semn� pr�ce 10 5Ð10

Dobrovolnù �kol 5 Z�leì� na aktivit� studenta

Aktivita v hodin�ch 1Ð15 Z�leì� na aktivit� studenta

3) Forma hodnocen� na vysv�d�en�

Na vysv�d�en� je hodnocen� provedeno:

a) klasifikac�, tj. zn�mkou na z�klad� prov�d�n�ho bodov�ho hodnocen�,

b) sou�tem z�skanùch bodó z osobn�ho maxima,

c) procentem dosaìenùch bodó z osobn�ho maxima.

Sou�et dosaìenùch bodó za cel� klasifika�n� obdob� je pÞev�d�n na zn�mku podle kl��e uv�d�n�ho v obecnùch pravidlech hodnocen� na CMG:

ãPo�et % bodó dosaìenùch z osobn�ho maximaÒ Odpov�daj�c� zn�mka

(100Ð90) % 1

(89Ð75) % 2

(74Ð55) % 3

(54Ð40) % 4

(39Ð0) % 5

4) Pravidla pro opravy hodnocen�

a) Aktivity, jejichì hodnocen� si móìe ì�k opravit: ë�k si po domluv� s vyu�uj�c�m, v term�nu stanoven�m vyu�uj�c�m, móìe opravit hodnocen� t�chto aktivit Ð kr�tk� p�semn� pr�ce.

b) �etnost oprav Ð 1x.

c) Zapo��t�n� póvodn�ho hodnocen� a opraven�ho hodnocen� v souhrnn�m hodno-cen� za hodnot�c� obdob�: Do souhrnn�ho hodnocen� se zapo��t�v� póvodn� hodnocen� i opraven� hodnocen�

5) Podm�nky uzavÞen� souhrnn�ho hodnocen�:

Podm�nkou uzavÞen� souhrnn�ho hodnocen� je:

a) ì�k napsal väechny p�semn� pr�ce stÞedn�ho rozsahu,

b) ì�k napsal väechny kr�tk� p�semn� pr�ce,

c) ì�k odevzdal väechny zadan� semin�rn� nebo projektov� pr�ce,

d) ì�k septimy absolvoval kurz soci�ln�ch kompetenc� a odevzdal väechny pÞede-psan� vùstupy,

e) ì�k okt�vy v 1. pololet� odevzdal Pravidla pro opravy hodnocen�.

ë�k, kterù nespln� uveden� podm�nky, bude m�t souhrnn� hodnocen� uzavÞen� aì po jejich spln�n�.

Chov�n� je na vysv�d�en� hodnoceno slovn�, protoìe tradi�n� zn�mka nen� schopna vystihnout skute�n� klady i probl�my osobnosti, nezohledn� pokrok ì�ka v jeho osob-nostn�m rozvoji.

Syst�m bodov�ho hodnocen� nen� origin�ln� myälenkou äkoly. ákola se inspirovala od indick� äkoly, ve kter� finan�n� podporuje formou Adopce na d�lku chud� indick� äkol�ky. Dost�vala informace o studijn�ch vùsledc�ch podporovanùch ì�kó na z�v�r klasifika�n�ho obdob�. Toto hodnocen� bylo bodov�. Protoìe to veden� äkoly zaujalo, upravilo je pro vyuìit� ve sv� äkole. S bodovùm hodnocen�m za��nalo nejprve n�kolik inovativn�ch u�iteló, b�hem tÞ� let na formu bodov�ho hodnocen� pÞeäli prakticky väichni u�itel�. Bodov� hodnocen� je objektivn�jä�, umoìËuje pÞi hodnocen� d�vat róznùm vùkonóm ì�ka róznou v�hu, zahrnout i hodnocen� naplËov�n� krit�ri� kl��ovùch kompetenc�. Nav�c vùrazn� motivuje ì�ka k aktivn�mu pÞ�stupu k u�en�.

òsp�änost absolventó gymn�zia v pÞij�mac�m Þ�zen� na vysok� äkoly se pohybuje okolo 97 %. V�tä� vùpov�dn� hodnotu by oväem m�lo sledov�n� �sp�änosti absolventó gymn�zia po prvn�m roce studia na Vå. Toto krit�rium by daleko objektivn�ji uk�zalo, do jak� m�ry gymn�zium opravdu ì�ky pÞipravilo pro studium na Vá a nikoli pouze na pÞij�mac� Þ�zen�, a tak� skute�nost, nakolik se äkole podaÞilo ì�kóm napomoci odhalit oblast jejich ìivotn�ho z�jmu a posl�n�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



VùchodiskaSou�asn� mlad� generace a zvl�ät� ì�ci gymn�zia ìij� v nere�ln�m sv�t�. Jejich dosavad-n� ìivotn� zkuäenost jim zpravidla pÞedstavuje ìivot v ml�d�, zdrav�, v relativn�m bohatstv�, plnù z�bavy a s minim�ln� zodpov�dnost�. Zkuäenosti jako dlouhodob� nemoc, nemo-houcnost, t�lesn� �i ment�ln� postiìen�, st�Þ�, trval� bolest, chudoba apod. jim zpravidla zóst�vaj� skryty. Pokud jsou s touto realitou ìivota seznamov�ni, berou ji jako informace z jin�ho sv�ta, kterù se jich netùk� a do kter�ho oni ani zasahovat nijak nemohou.

Jestliìe se mladù �lov�k, kterù nem� zkuäenosti se sv�tem handicapovanùch lid�, s po-stiìenùm �lov�kem setk�, zpravidla nev�, jak se k n�mu chovat. Podle druhu handica-pu a podle vn�mavosti mlad�ho �lov�ka se projevuj� nej�ast�ji postoje bu� pÞ�liän� p��e, �i snaha se takov�mu �lov�ku rad�ji vyhnout. Objevuj� se väak i pohrdlivost, pÞez�r�n�, ät�t�n� se a pocit odporu. Je vùjime�n�, kdyì mladù �lov�k um� handicapova-n�mu �lov�ku ��inn� a samozÞejm� pomoci.Je nezbytn� tÞeba, aby se sou�asn� mlad� generace nau�ila d�vat na dneän� sv�t a ìivot �lov�ka v n�m re�lnùma o�ima Ð vid�la bolest ìivota, b�du sv�ta a nau�ila se nespol�hat pouze na soci�ln� pomoc st�tu a vl�d, ale ��inn� pom�hat tak, jak kaìdù z n�s pomoci móìe.

Pedagogov� �asto vn�maj� dóleìitost vùuky sv�ho pÞedm�tu jako prioritn� a ztr�ta vyu�ovac�ch hodin, kter� kurz pÞinese, je pro mnoh� z nich t�ìko pÞijateln� (napÞ. pÞi tùdenn� dvouhodinov� dotaci pÞedm�tu kurz zpósob� ztr�tu 4 vyu�ovac�ch hodin). Jestli-ìe se väak pedagogov� stanou garanty praxe v ur�it�m �stavu, sezn�m� se s prostÞed�m a poznaj� vùznam praxe pro ìivot ì�kó, velmi brzy se pro kurz soci�ln�ch kompetenc� formou praxe v soci�ln�ch �stavech nadchnou.

Sou�asn� doba je charakteristick� mnoìstv�m informac�, kvantem slov. Mlad� gene-race pÞitom slovóm pÞ�liä nedóv�Þuje. Proto klasick� vyu�ovac� hodina, ve kter� jsou prob�r�ny soci�ln� ot�zky, se ì�kó pÞ�liä nedotkne a jejich hodnoty a postoje nezm�n� (i dokument�rn� filmy ì�ci t�ìko rozliäuj� od hranùch Ð dokumentovanù sv�t zóst�v� pro n� sv�tem, kterù nen� ãdoopravdyÒ, ale pouze ãjakoÒ). Teprve osobn� setk�n� s handicapovanùm �lov�kem a jeho ìivotn�m pÞ�b�hem, doprov�zen� handicapova-n�ho po dobu nejm�n� dvou tùdnó (minim�ln� doba pro nav�z�n� osobn�ho vztahu) dok�ì� hodnoty a postoje mlad�ho �lov�ka zm�nit.

C�le C�lem kurzu soci�ln�ho u�en� je, aby ì�k na z�klad� vlastn� zkuäenosti se sv�tem handicapovanùch lid� objevil, ìe kaìdù bez ohledu na svój handicap je jedine�nùm �lov�kem, kterù m� svój vnitÞn� sv�t, kterù je jen jinù, neì je ten n�ä. Objevit, ìe handi-capovanù �lov�k ke sv�mu ìivotu, stejn� jako my, potÞebuje druh� lidi, vztahy a l�sku. Nau�it mlad� lidi naslouchat lidem kolem sebe a v�ìit si jich bez ohledu na jejich soci�ln� postaven�, kognitivn� inteligenci, majetek apod. Nau�it se v druh�m �lov�ku objevovat hodnotu, v�ìit si ho, respektovat ho a vytv�Þet mu prostor pro uplatn�n� sebe sama ve spole�nosti, prostor pro to, aby mohl bùt äéastnù a obohatit spole�nost o svou jedine�nost. C�lem tak� je, aby ì�k objevil, ìe druh�mu �lov�ku móìe on s�m velmi ��inn� pomoci, a nau�it ho nach�zet efektivn� zpósoby pomoci druhùm lidem.

C�le hodnocen� kurzuë�k:

¥ u�� se reflektovat proces vlastn�ho u�en� a myälen�, kriticky hodnotit pokrok ve sv� pr�ci a vytv�Þet ��inn� opatÞen� ke zlepäen�,

¥ pÞi prób�ìn�m hodnocen� dosahovanùch vùsledkó se u�� diskutovat o pouìitùch metod�ch pr�ce,

¥ pÞi pÞ�prav� na z�v�re�n� hodnocen� se u�� generalizovat existenci�ln� probl�my �lov�ka a pÞemùälet o ìivotn�ch hodnot�ch,

¥ prób�ìnùm hodnocen�m je motivov�n k dalä�mu studiu odborn� literatury, k praktick�mu vyuìit� teoretickùch poznatkó,

¥ u�� se kultivovanou formou obhajovat sv� n�zory, argumentovat,

¥ u�� se pÞij�mat a kriticky posuzovat rady a doporu�en� druhùch, nadÞ�zenùch, dosp�lùch,

¥ u�� se z vlastn�ch �sp�chó a chyb a podle toho organizuje dalä� vlastn� pr�ci,

¥ v z�v�re�n�m hodnocen� sd�luje a interpretuje probl�my, se kterùmi se setkal, a to pomoc� terminologie, kterou z�skal v Z�kladech spole�enskùch v�d a v Biologii,

¥ u�� se vn�mat hodnocen� jako formativn� prvek pro dalä� rozhodov�n� o vlastn� vzd�l�vac� a profesn� dr�ze,

¥ hodnocen�m prezentace druh�ho se u�� konstruktivn� kritikou pom�hat druhùm zdokonalovat svoji pr�ci, prohlubovat pohled na ìivot,

¥ prób�ìnùm pozitivn�m hodnocen�m ze strany vedouc�ho praxe, klienta �stavu aj. z�sk�v� v�tä� sebedóv�ru ve vlastn� schopnosti,

¥ vlastn�m sebehodnocen�m se u�� v�ce si v�ìit sebe sama, sv� schopnosti pom�hat druhùm, objevuje vlastn� hodnotu,

¥ u�� se kultivovan� vystoupit na veÞejn�m f�ru, kde jsou z�stupci m�di�, pÞedstavitel� m�sta a dalä�ch organizac�,

¥ hodnocen�m cel� soci�ln� praxe se u�� pÞemùälet o smyslu lidsk�ho ìivota a vlastn�ch ìivotn�ch c�ló.

Realizace Ð postup a metodyV r�mci pÞ�pravn� f�ze je tÞeba ud�lat tyto kroky:

¥ sezn�mit pedagogickù sbor se z�m�rem prov�st kurz soci�ln�ho u�en� a pro tuto myälenku sbor nadchnout (kaìdù u�itel vid� ztr�tu vlastn�ch hodin),

¥ na tÞ�dn�ch schózk�ch sezn�mit rodi�e se z�m�rem realizovat praxi a dobÞe vy-sv�tlit dóvody zav�d�n� praxe; rodi�óm poslat informa�n� let�k o c�lech i zpósobu realizace kurzu soci�ln�ho u�en�,


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



¥ ì�ky pÞedb�ìn� sezn�mit s c�li a zpósobem realizace praxe,

¥ ì�kóm pÞedat seznam soci�ln�ch �stavó, ve kterùch mohou praxi vykon�vat,

¥ ì�ci si svobodn� zvol� �stav a nav�ì� kontakt s jeho veden�m (v seznamu soci�l-n�ch �stavó je dobr� m�t �stavy rózn� n�ro�nosti, jako napÞ.: domov dóchodcó, d�tskù domov, l��ebna dlouhodob� nemocnùch, äkola pro t�lesn� i ment�ln� postiìen� d�ti, �stav ment�ln� postiìenùch lid�, mateÞskou äkolku, pr�ce s bez-domovci apod.; pÞitom je vìdy samozÞejm�, ìe ì�k nemóìe bùt vystaven riziku pr�ce s agresivn�m �i jinak nebezpe�nùm klientem soci�ln�ho �stavu; mateÞsk� äkolka se osv�d�ila jako varianta pro ì�ky, kter� se pro nasazen� v soci�ln� praxi nepodaÞilo dostate�n� motivovat),

¥ jednat s Þediteli soci�ln�ch �stavó o moìnosti bezplatn� praxe na z�klad� Þ�dn� smlouvy mezi äkolou a soci�ln�m �stavem; Þeditelóm soci�ln�ch �stavó je tÞeba zdóraznit, ìe �kolem ì�ka je doprov�zet jednoho klienta po celou dobu praxe tak, aby doälo k nav�z�n� osobn�ch vztahó; zvl�äé je tÞeba zdóraznit, ìe �kolem praxe nen�, aby ì�k poznal celù �stav a ud�lal ãkole�koÒ po väech odd�len�ch, ìe ì�ka ned�v�te do �stavu ani jako pomocnou s�lu, kter� ãzasko��Ò, kde je tÞeba, a d�l� pr�ce, kter� person�l d�lat nechce; je nepÞ�pustn�, aby napÞ�klad ì�k klienta koupal a podobn�,

¥ ì�ka by m�l m�t v �stavu na starosti jeden pracovn�k �stavu Ð vedouc� praxe, kterù ho v prób�hu praxe vede a vypisuje list doch�zky,

¥ ì�k móìe pÞij�t v �stavu do styku s citlivùmi �daji o klientovi; je proto tÞeba podepsat se ì�kem smlouvu o ml�enlivosti o osobn�ch v�cech klienta, se kterùm bude pracovat,

¥ jmenovat jednoho pedagoga jako vedouc�ho (Þ�d� celù kurz soci�ln�ho u�en�, nejl�pe vyu�uj�c� ZSV), pov�Þit dalä� pedagogy, kteÞ� v prób�hu praxe vykon�vaj� roli tzv. supervizora, kterù dohl�ì� na praxi sv�Þen� skupiny ì�kó na vybran�m soci�ln�m �stavu.

Dohoda o zajiät�n� soci�ln� praxe ì�ka List doch�zky ì�ka na soci�ln� praxi Slib ml�enlivosti ì�ka

Dvoutùdenn� kurz je minim�ln� doba k tomu, aby vznikl osobn� vztah mezi ì�kem a klientem. PÞi jeho zkr�cen� by praxe nesplnila svój c�l (ke stejn�mu z�v�ru doäla n�meck� gymn�zia).

Kurz soci�ln�ho u�en� m� tÞi realiza�n� f�ze:

¥ pÞ�pravnù semin�Þ pro ì�ky,

¥ vlastn� praxe ì�kó,

¥ hodnot�c� semin�Þ ì�kó.

A. PÞ�pravnù semin�Þ pro ì�kyPÞ�pravnù semin�Þ je vhodn� ud�lat den pÞed vlastn� prax� (pokud praxe za��n� v pond�l�, je dobr� ho ud�lat pÞedch�zej�c� p�tek) v rozsahu 3Ð4 hodiny. Osv�d�ilo se pÞ�pravnù semin�Þ poÞ�dat mimo budovu äkoly.

Obsah vstupn�ho semin�Þe:

¥ sezn�men� ì�kó se soci�ln�mi probl�my sv�ta, �R, m�sta, kde äkola pósob�,

¥ sezn�men� ì�kó se zpósoby Þeäen� soci�ln�ch probl�mó, s dóleìitost� angaìov�n� kaìd�ho �lov�ka pÞi Þeäen� probl�mó sou�asn�ho sv�ta,

¥ sezn�men� ì�kó s prób�hem a c�li praxe,

¥ sv�dectv� ì�kó, kteÞ� jiì praxi absolvovali, videonahr�vka z kurzu soci�ln�ho u�en� z minul�ho roku,

¥ probl�my, se kterùmi se ì�ci mohou setkat.

Zad�n� dalä�ch �koló pro praxi:

¥ prób�ìn� zapisovat den�k praxe (odevzd�v� se v den z�v�re�n� konference),

¥ vypracovat o svùch zkuäenostech z kurzu esej (odevzd�v� se v den konference),

¥ pÞipravit PPT prezentaci na z�v�re�nou konferenci, na kter� skupina ì�kó pÞedstav� soci�ln� �stav, ve kter�m kurz prob�hal, specifick� probl�my �stavu a klientó, osobn� pÞ�nos praxe,

¥ sezn�mit se s krit�rii hodnocen� vùstupó,

¥ absolvovat ãkulatù stólÒ Ð diskuse, na n�ì jsou pÞ�tomni i ì�ci, kteÞ� jiì praxi absolvovali.

B. Vlastn� praxe ì�kóVlastn� praxe prob�h� takto:

¥ ì�k denn� pracuje 6 hodin podle potÞeb �stavu,

¥ ì�k sv�Þen�ho klienta doprov�z�, podle charakteru �stavu pln� uloìen� �koly,

¥ ì�ka v prób�hu praxe vede jeden pracovn�k soci�ln�ho �stavu, kterù na za��tku praxe provede z�kladn� pou�en� ì�ka a sezn�men� se specifiky �stavu, se z�sadami bezpe�nosti apod. (ten tak� zpracov�v� list doch�zky ì�ka na praxi a jednoduch� hodnocen� o jej�m prób�hu),

¥ kaìdù ì�k m� sv�ho supervizora z Þad pedagogó, kterù ho navät�v� nejm�n� jednou tùdn� v prób�hu praxe a zjist� pÞ�padn� probl�my; supervizor konzultuje s vedouc�m praxe jej� prób�h a pÞ�padn� s vedouc�m �stavu zjedn�v� n�pravu,

¥ ì�k v prób�hu praxe p�äe den�k praxe, kterù odevzd�v� vedouc�mu kurzu soci�l-n�ch kompetenc� v den kon�n� z�v�re�n� konference,


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



¥ o prób�hu sv� praxe, o svùch proìitc�ch ì�k zpracuje esej, kterou na z�v�re�n� konferenci odevzd�v� vedouc�mu praxe a kter� je hodnocena v pÞedm�tu ZSV,

¥ skupina ì�kó, kter� pracuje v t�mìe soci�ln�m �stavu spole�n� jako tùm, pÞiprav� PPT prezentaci, ve kter� pÞedstav� specifikum soci�ln� pr�ce v konkr�tn�m �stavu.

Uk�zky z esejó ì�kó

Postup prób�ìn�ho hodnocen�B�hem vlastn� praxe nast�v� prvn� hodnocen� praxe. Prov�d� ho pracovn�k soci�ln�ho �stavu Ð vedouc� praxe, a d�le u�itel, kterù za konkr�tn� pracoviät� zodpov�d� Ð super-vizor praxe.

Prób�ìn� hodnocen� pracovn�ka soci�ln�ho �stavu je formativn�, �stn�. Zde si pracovn�k vä�m� pÞedevä�m pÞ�stupu ì�ka ke klientovi �stavu, jeho nasazen�, zodpov�dnosti, schopnosti efektivn� klientovi pomoci. Z�v�r �stn�ho hodnocen� vedouc� praxe zapisuje do listu doch�zky.

Prób�ìn� hodnocen� supervizorem Ð u�itelem, kterù za konkr�tn� pracoviät�, na kter�m praxe prob�h�, zodpov�d�, je slovn�, prob�h� �stn�. U�itel Ð vedouc� praxe, navät�v� pra-coviät� a vede Þ�zenù rozhovor s praktikuj�c�m ì�kem a pracovn�kem soci�ln�ho �stavu, kterù vede praxi ì�ka.

Obsah Þ�zen�ho rozhovory pedagoga se ì�kem:

¥ n�plË praxe a jej� souhlas se zad�n�m,

¥ �roveË spolupr�ce s �stavem,

¥ m�ra pln�n� c�ló praxe,

¥ n�zory a postÞehy ì�ka, jeho dosavadn� zkuäenosti, pÞedb�ìn� hodnocen� praxe ì�kem.

Obsah Þ�zen�ho rozhovor pedagoga s pracovn�kem soci�ln�ho �stavu Ð vedouc�m praxe ì�ka:

¥ n�plË praxe, upÞesn�n� c�ló praxe,

¥ pou�en� o bezpe�nosti a dodrìov�n� pravidel bezpe�nosti pr�ce,

¥ pracovn� nasazen� ì�ka,

¥ pÞ�stup ì�ka ke klientóm,

¥ spolupr�ce ì�ka s vedouc�m praxe Ð pracovn�kem soci�ln�ho �stavu,

¥ probl�my a t�ìkosti, pÞ�padn� korekce zpósobu realizace praxe.

D�le pov�Þenù pedagog äkoly (supervizor praxe) hospituje na praxi, a pokud je to moìn�, vede Þ�zenù rozhovor s klientem soci�ln�ho �stavu, o kter�ho ì�k pe�uje.

Obsah Þ�zen�ho rozhovoru s klientem soci�ln�ho �stavu:

¥ �vodn� pÞedstaven� se, nalad�n�, vysv�tlen� c�ló praxe ì�kó,

¥ zjiät�n� spokojenosti klienta s p�� ì�ka,

¥ zjiät�n� probl�mó praxe.

PÞi prób�ìn�m hodnocen� se sleduje zejm�na:

¥ zda ì�k pln� uloìen� �koly Ð zda doch�z� v�as a pracuje podle pokynó vedouc�ho praxe,

¥ osobn� nasazen� ì�ka pro soci�ln� pr�ci a pro konkr�tn�ho �lov�ka,

¥ zda soci�ln� �stav naplËuje hlavn� c�l praxe Ð p��e o jednoho, maxim�ln� dva klienty tak, aby mohlo doj�t k nav�z�n� osobn�ho vztahu,

¥ zda nen� ì�k vyuì�v�n k pln�n� pomocnùch �koló.

Supervizor navät�v� soci�ln� �stav b�hem dvoutùdenn� praxe minim�ln� dvakr�t, tedy jednou tùdn�.

Zpósob, jakùm jsou supervizoÞi praxe Ð pedagogov� k vykon�v�n� pr�ce pÞipraveni:

¥ semin�Þ pedagogó Ð supervizoró pÞed vlastn� prax� (semin�Þ vede vedouc� kurzu soci�ln�ch kompetenc�, vyu�uj�c� ZSV na äkole),

¥ prób�ìn� setk�n� supervizoró s vedouc�m kurzu soci�ln�ho u�en� v prób�hu kurzu.

C. Hodnot�c� semin�Þ Ð konference na z�v�r praxeHodnot�c� semin�Þ prob�h� zpravidla prvn� pracovn� den po ukon�en� kurzu soci�ln�ch kompetenc� v �stavech soci�ln� p��e v konferen�n� m�stnosti, nejl�pe mimo äkolu. Je vhodn� m�t k dispozici dataprojektor s PC, prom�tac� pl�tno, ob�erstven� a samozÞejm� i dostatek m�st pro ��astn�ky kurzu, pro �estn� hosty, hodnot�c� komisi. ò�astn�ky konference jsou ��astn�ci kurzu (vìdy pouze jedna tÞ�da), pedagogov� Ð vedouc� praxe v jednotlivùch �stavech, hodnot�c� komise (vedouc� kurzu, tÞ�dn� u�itel, dalä� u�itel ZSV), �estn� host� (z�stupci soci�ln�ch �stavó, pÞedstavitel� m�sta, kraje apod.), z�stupci m�di�. PÞi prezentaci ��astn�kó konference ì�ci odevzdaj� den�k praxe, list doch�zky s hodnocen�m pracovn�ka soci�ln�ho �stavu Ð vedouc�ho praxe, esej. Konfe-rence na äkole trvala od 8 do 13:45 hodin.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



�asovù prób�h konference:

¥ zah�jen� konference (vedouc� praxe, pÞ�padn� Þeditel äkoly),

¥ prezentace skupin ì�kó podle �asov�ho rozpisu (skupina ì�kó, kteÞ� pracovali v t�mìe soci�ln�m �stavu, pÞiprav� spole�n� PPT prezentaci o �stavu, kaìdù ì�k pak pÞedstav� svoji vlastn� pr�ci, osobn� pÞ�nos kurzu,

¥ dotazy ostatn�ch �lenó konference, na kter� prezentuj�c� ì�ci reaguj� (�asov� dotace: 5Ð10 minut prezentace soci�ln�ho �stavu, 5Ð10 minut prezentace jednot-livùch ì�kó Ð pÞedstaven� konkr�tn� pr�ce, jej� problematiky, osobn�ho pÞ�nosu),

¥ hodnocen� prezentace skupiny ì�kó z t�hoì soci�ln�ho �stavu i vystoupen� jednotlivùch ì�kó,

¥ v prób�hu pÞest�vky neform�ln� setk�n� ì�kó s hosty konference pÞi ob�erstven�,

¥ z�v�r konference Ð vedouc� kurzu zhodnot� napln�n� c�ló kurzu soci�ln�ho u�en�.

Hodnocen� ì�ka v kurzu soci�ln�ch kompetenc�ë�k je hodnocen:

¥ v prób�hu kurzu Ð vedouc�m praxe, pracovn�kem soci�ln�ho �stavu (slovn� Ð �stn�, slovn� Ð p�semn� do listu doch�zky),

¥ v prób�hu kurzu vedouc�m u�itelem Ð supervizorem Ð slovn�, �stn�,

¥ na z�v�re�n� konferenci za provedenou prezentaci a n�slednou diskusi Ð slovn� a body,

¥ po ukon�en� kurzu Ð je hodnocen den�k soci�ln� praxe ì�ka,

¥ po ukon�en� kurzu Ð je hodnocen zpracovanù esej podle pÞedem zadanùch krit�ri�.

Krit�ria hodnocen� ì�ka v kurzu soci�ln�ch kompetenc� Ð krit�ria pro hodnocen� den�kó, esejó a prezentace kurzu Den�k praxe soci�ln�ch kompetenc� Ð den�k ì�ka doch�zej�c�ho na praxi

Dóleìit� je ì�ka hodnocen�m povzbudit, naslouchat jeho proìitkóm, kter� jsou na cel� praxi nejdóleìit�jä�. Hodnocen� pÞi z�v�re�n� konferenci prob�h� takto:

¥ po vystoupen� skupiny ì�kó hovoÞ� vedouc� praxe, poskytne prostor pro dotazy ì�kó a Þ�d� diskusi k dan� problematice,

¥ vedouc� praxe Þ�d� i hodnocen�, kter� neprov�d� jen u�itel, ale i ostatn� ì�ci; diskutuj� o tom, co se jim v prezentaci l�bilo, co by m�lo bùt pÞ�padn� dopln�no, �i v�ce rozpracov�no,

¥ hodnocen� shrne vedouc� praxe a z�v�rem uvede po�et bodó,

¥ pokud v dan�m �stavu byl pouze jeden ì�k, hodnot� se samostatn�.

Ob�as se v ì�kovskùch prezentac�ch objevuje kritika k �rovni p��e �stavu o klienty. Dóleìit� pak je vysv�tlit ì�kóm n�ro�nost dlouhodob� pr�ce v soci�ln�m �stavu, proble-matiku financov�n� soci�ln�ch �stavó, vùznam sponzoringu apod. Dóleìit� je i probouzet dlouhodobou osobn� angaìovanost ì�ka. Hodnocen� ì�ka v r�mci kurzu soci�ln�ch kompetenc� je zapo�teno do hodnocen� pÞedm�tu Z�klady spole�enskùch v�d.

D. Term�ny kurzu soci�ln�ho u�en�V Cyrilometod�jsk�m gymn�ziu v Prost�jov� realizuj� kurz soci�ln�ho u�en� posled-n�ch 14 dn� v m�s�ci �ervnu. Pedagogov� s term�nem po��taj� a z�v�re�n� hodnocen� uzavÞou s pÞedstihem. V Gymn�ziu Sv. Uräuly ve V�dni, kde podobnù kurz tak� realizuj�, zvolili pro uskute�n�n� kurzu m�s�c �nor.


¥ �stavy soci�ln� p��e a zkuäenosti jejich pracovn�kó,

¥ ìivotn� zkuäenosti lid� s handicapem, kter� neform�ln�m zpósobem pÞed�vaj� ì�kóm,

¥ zkuäenosti zahrani�n�ch äkol (N�mecko, Rakousko) s kurzem soci�ln�ch kompetenc�.


¥ ì�ci objevuj� problematiku lidsk� existence, odvr�cenou stranu ìivota,

¥ ì�ci jsou schopni pÞij�mat �lov�ka s handicapem jako rovnocenn�ho jedince se specifickùm vnitÞn�m sv�tem,

¥ ì�ci jsou schopni naslouchat druhùm lidem,

¥ ì�ci um� efektivn� pomoci �lov�ku s handicapem a jsou pÞipraveni sami aktivn� pom�hat potÞebnùm lidem,

¥ ì�ci si v�ì� kaìd� lidsk� bytosti a maj� k n� �ctu,

¥ ì�ci si ve v�tä� m�Þe pro dalä� pomaturitn� studium vol� obory pom�haj�c�ch profes�,

¥ ì�ci um� v�ce pÞemùälet o hodnot�ch lidsk�ho ìivota a prohlubuj� svoje vlastn� ìivotn� hodnoty,

¥ posouv� se a m�n� hodnotovù syst�m ì�kó.


PÞ�ru�ka vznikla v r�mci syst�mov�ho projektu Pilot G/GPa byla financov�na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. m�sta Prahy.280

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeCyrilometod�jsk� gymn�zium m� ve sv�m vzd�l�vac�m programu Kurz soci�ln�ch kom-petenc� zaÞazen jiì od äkoln�ho roku 2000/2001. Kurz se osv�d�il a ì�ky i rodi�ovskou veÞejnost� je kladn� pÞij�m�n a m� pozitivn� pÞ�nos pro rozvoj soci�ln�ch kompetenc�.

Dalä� zdroje informac�St. Ursula Gymnasium Freiburg, Eisenbahnstrasse 45, 790 98 Freiburg, Deutschland, Frau Melitta Menz Thoma

St. Ursula Gymnasium Wien, Franz Asenbauergasse 49, 1230 Wien, �sterreich, Frau Karin Domany

Webov� str�nky CMG Ð www.cmg.prostejov.cz

Kontaktn� osobyJaroslav Fidrmuce-mail: [email protected]

Pavel Polcre-mail: [email protected]

Dalä� pÞ�lohy

DoplËuj�c� hodnocen� k vysv�d�en� ì�kó

PÞ�k

lady

dob

r� p

raxe

pro

gym

n�zi

a


SYST�M DOTAZNêKñ A JEJICH VYHODNOCOVçNê V RçMCI AUTOEVALUACE áKOLYákola: Gymn�zium F. X. áaldy, LiberecRealiz�tor: Irena PÞ�dn�Konzultant VòP: Tom�ä Pavlas

AnotacePÞ�klad dobr� praxe ukazuje, jak lze pouì�t jeden z b�ìnùch n�strojó evaluace Ð dotaz-n�k pro hodnocen� u�iteló ì�ky. Vzhledem k tomu, ìe se jedn� o velmi citlivou oblast, popisuje i vùvoj n�zoró jak ì�kó, tak u�iteló na tuto problematiku. Zachycuje stru�n� jednotliv� etapy vùvoje dotazn�ku, zpósoby vyhodnocov�n� a pr�ci s vùsledky.

KontextGymn�zium F. X. áaldy bylo zaloìeno v roce 1919 jako prvn� �esk� stÞedn� äkola v Liberci. Povolen� kapacita äkoly je 720 ì�kó; nyn� m� 22 tÞ�d se 650 ì�ky. V kaìd�m ro�n�ku osmilet�ho studia se otev�r� jedna tÞ�da a v kaìd�m ro�n�ku �tyÞlet�ho studia dv� tÞ�dy; d�le je v budov� um�st�no jeät� 6 tÞ�d äestilet�ho studia s vùukou vybranùch pÞedm�tó v ciz�m jazyce.

Budova äkoly (postaven� v 80. letech 20. stolet�) se skl�d� z p�ti propojenùch blokó. Postupnou modernizac� se stala bezbari�rovou. Pro vùuku jsou k dispozici celkem 32 u�ebny, z toho 14 odbornùch; mezi nimi jsou i tÞi po��ta�ov�. ákola je vùborn� vybave-na vùpo�etn� technikou. Po��ta�e jsou zapojeny v po��ta�ov� s�ti a napojeny na vysoko-rychlostn� internet. ë�ci maj� po��ta�e ve äkole k dispozici i mimo vùuku.

Tento pÞ�klad dobr� praxe byl realizov�n v n�kterùch etap�ch ve väech tÞ�d�ch gymn�zia.

VùchodiskaKontroln� �innost patÞ� k z�kladn� n�plni pr�ce Þeditele äkoly a jeho z�stupcó. Jiì na konci 90. let minul�ho stolet� se äkola pustila do vlastn�ho hodnocen� naä� äkoly. Protoìe se nespokojila s posuzov�n�m kvality vùuky jen na z�klad� hospitac� a vùsledkó vzd�l�v�n�, kter� byly ov�Þov�ny róznùmi testy, zaj�maly äkolu tak� n�zory ì�kó na jednotliv� vyu�uj�c�. U�itel� hodnot� ì�ky ve äkole nejenom jedenkr�t za pololet�, ale prób�ìn�, a pouì�vaj� k tomu rózn� metody a n�stroje. Naopak ì�ci mezi sebou hodnot� u�itele, to ale prob�h� neveÞejn�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



ákola si byla v�doma róznùch �skal�, a tak po Þad� konzultac� dala pÞ�leìitost väem ì�kóm vyää�ho stupn� gymn�zia, aby ohodnotili väechny svoje u�itele. I kdyì se n�kteÞ� vyu�uj�c� pÞedem vyjadÞovali o tomto hodnocen� skepticky, uk�zalo se, ìe si ì�ci dó-v�ry velmi v�ìili a snaìili se o co nejv�tä� objektivitu. Anonymn� dotazn�k ì�ci vyplnili relativn� snadno.

Dotazn�k pro ì�ky I.

N�sledovalo velmi pracn� pÞeps�n� do po��ta�e a jeho vyhodnocen�. Tuto obt�ì mohla äkola pÞekonat d�ky pracovn�kovi, kterù zde vykon�val n�hradn� vojenskou sluìbu.

Jednalo se o prvn� dotazn�k tohoto druhu, kaìdù u�itel se dozv�d�li jen souhrnn� vùsledky, ve kterùch byl s�m hodnocen. Tyto vùsledky byly Þeditelkou äkoly pÞed�ny jednotlivùm vyu�uj�c�m, a pokud se vyskytly vùrazn� odchylky od próm�rn�ho hodnoce-n� u jednotlivùch poloìek, spole�n� o nich diskutovali. V�täinou oväem vùsledky odpo-v�daly i jinùm hodnocen�m (napÞ. z hospitac�). N�kteÞ� vyu�uj�c� si pÞich�zeli s obavami pro vùsledky, v�täinou väak pÞiznali, ìe je nepÞekvapily. Naopak ti, co jsou ke sv� pr�ci velmi kriti�t�, byli i pÞ�jemn� pÞekvapeni.

C�leC�lem aktivity bylo postihnout nejenom metody pr�ce ve vùuce, klima, ale i objektivnost hodnocen�, vyuì�v�n� �asu ve vyu�ovac� hodin� apod. Je velmi dóleìit�, ìe samotnù do-tazn�k m� i formativn� charakter. Móìe ovlivnit dalä� pr�ci pedagoga, vztah mezi u�itelem a ì�kem a mezi u�iteli navz�jem. PÞipomene, co je pokl�d�no ve vyu�ov�n� za dóleìit�.

Realizace Ð postup a metodyákola se znovu vr�tila k hodnocen� u�iteló ì�ky, kter� provedla na jaÞe 2006. Vyuìila dotazn�k, kterù publikovala Jana Strakov� v Modern�m vyu�ov�n� �. 6/2004. Ten byl pouìit pro ì�ky a na jeho z�klad� byl vytvoÞen dotazn�k pro u�itele. Tentokr�t bylo vyhodnocen� dotazn�ku ponech�no na samotnùch vyu�uj�c�ch. Diskusi pak vedli sami se svùmi ì�ky.

Dotazn�k pro ì�ky II. Ð autorka Jana Strakov� Dotazn�k pro u�itele

Kaìdù vyu�uj�c� si vybral jen dv� tÞ�dy, kde nechal dotazn�k ì�ky vyplnit. Tyto vybran� tÞ�dy zapsal do spole�n�ho rozpisu tak, aby ì�ci v kaìd� tÞ�d� vyplËovali dotazn�k maxim�ln� pro tÞi vyu�uj�c�. V jedn� vyu�ovac� hodin� ì�ci vyplnili dotazn�k do tabulky, aby vyhodnocen� bylo co nejjednoduää�.

Dotazn�k pro ì�ky III.

V t�ìe vyu�ovac� hodin� vyu�uj�c� na z�klad� dotazn�ku pro u�itele hodnotil pr�ci nikoli jednotlivcó Ð to d�l� b�ìn�, ale cel� tÞ�dy. V t� dob� tedy neznal hodnocen� ze strany ì�kó. Po odevzd�n� tabulek vyu�uj�c� ì�kóm sd�lil sv� hodnocen�, neboé to je tak� zaj�malo.

Cel� akce byla rozloìena na m�s�c duben. V n�kterùch tÞ�d�ch ì�ci ocenili, ìe si je vyu�uj�c� vybrali pro hodnocen�, kdyì sami pÞizn�vali, ìe jsou sp�äe probl�movou tÞ�dou. T�m se op�t potvrdilo, ìe nejde jen o vùsledky z dotazn�ku, ale ìe cel� aktivita pÞisp�v� k pos�len� vztahu mezi u�iteli a ì�ky. ë�ci tak� kladn� hodnotili, ìe se vyu�u-j�c� o jejich n�zory na vùuku zaj�maj�. Toto jsou n�zory dvou vyu�uj�c�ch:

Lok�ln� tÞ�dn� vùzkum, kterù se tùkal m�ho pÞedm�tu (d�jepis Ð pozn. aut.) jsem realizoval ve äkoln�m roce 2006/2007. Vùsledky sondy byly pro mne jako pro u�itele pÞekvapiv� pozitivn�. Nekorespondovaly s mùm subjektivn�m pocitem ze spole�n� str�venùch hodin. V principu je to dobr� v�c, protoìe zp�tn� vazba nemóìe nikdy bùt na äkodu. Osobn� mne vùsledky dotazn�ku nikterak nepÞekvapily, neboé v podstat� odpov�daly m� vlastn� reflexi. (V. Ulvr)

Co se tù�e ãvyhodnocov�n�Ò dotazn�ku, pak se domn�v�m, ìe v sou�asn� chv�li bude lepä� ponechat celou v�c pouze na jednotlivùch vyu�uj�c�ch a postupn� pracovat na metodice vyhodnocov�n� v r�mci komis�, popÞ. s veden�m, aby byla jasn� stanovena pravidla. Za neäéastn� bych povaìoval Þeäen�, kdy dotazn�ky vyhodnocuje vyu�uj�c� a pouze v pÞ�pad� potÞeby pÞedloì� vùsledky n�komu dalä�mu. Takov� nejednozna�-nost vyvol�v� nedóv�ru a pocit nejistoty. (T. Minster)

V z�v�re�n�m hodnocen� t�to aktivity byly formulov�ny pÞipom�nky k n�kterùm formulac�m. Skupina �tyÞ vyu�uj�c�ch se snaìila navrhnout �pravy, ale nakonec lepä� formulace nebyly pÞedloìeny.

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit�K vytvoÞen� äkoln�ch dotazn�kó byl vyuìit dotazn�k uvedenù v �asopise Modern� vyu-�ov�n� �. 6/2004. Dalä� speci�ln� pomócky nebyly potÞebn�. V budoucnu se uvaìuje o op�tovn�m vyuìit� vùpo�etn� techniky.

Vùsledky uskute�n�n�ho pÞ�kladu dobr� praxeVhodn� formulovan� ot�zky v dotazn�ku maj� informativn� charakter. U�itel� si pÞipomenou, ìe ve vyu�ov�n� nejde jen o odbornou str�nku vùuky, ale i o klima pÞi hodin�ch, objektivitu hodnocen�, efektivn� vyuì�v�n� pomócek, u�ebnic, ICT apod. ë�ci velmi kladn� hodnotili z�jem ze strany vyu�uj�c�ch o jejich n�zory, coì pÞisp�lo k pozitivn�mu klimatu ve äkole.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Shrnut� a zhodnocen� kvality pÞ�kladu dobr� praxeDotazn�k je �astùm n�strojem autoevaluace. Ve äkole byl v uplynulùch letech vyuìit v�cekr�t, proto móìe bùt zkuäenost z t�to äkoly pÞ�nosem pro ty, kteÞ� s dotazn�ky za-��naj�. NejpÞ�nosn�jä�m momentem je formativn� charakter dotazn�ku na u�itele a jeho styl vùuky, na klima ve tÞ�d� i ve äkole.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeV budoucnu chce äkola zredukovat po�et poloìek dotazn�ku a zjednoduäit vyhodnoco-v�n�. Jednou cestou je dnes b�ìn� vypln�n� dotazn�ku pÞ�mo v po��ta�i, ale pro ��ely pr�ce s celou tÞ�dou chce äkola zvolit jinou cestou. Z�pis ì�ci provedou do pÞesn� äablony, kter� se naskenuje a vyhodnot� pomoc� speci�ln�ho programu, napÞ. Remark Office OMR¨ 6.0, PC OMR V8.0, EzData 7.1.6, Omni Page Professional 16, ABBYY FormReader 6.5 Enterprise Edition nebo TestChecker.

Na z�klad� zkuäenost� by äkola cht�la pravideln� d�vat pÞ�leìitost hodnotit vyu�uj�c� ì�ky v 1. pololet� maturitn�ho ro�n�ku a sledovat dlouhodob� jednotliv� vyu�uj�c�. V�täi-na ì�kó maturitn�ho ro�n�ku je schopna velmi objektivn� posoudit vyu�ovac� proces.

Dalä� zdroje informac�Modern� vyu�ov�n� �. 6/2004

Kontaktn� osoba Irena PÞ�dn�e-mail: [email protected]

TVORBA A VYUëITê DOTAZNêKñ PÛI AUTOEVALUACI áKOLYákola: Gymn�zium, PÞ�bram Realiz�tor: Petr HrubùKonzultant VòP: Pavla Polechov�

AnotacePÞ�klad dobr� praxe popisuje moìnosti vyuìit� dotazn�kó pro ì�ky, rodi�e a u�itele. Na n�kolika pÞ�kladech je uk�z�na tvorba vlastn�ch dotazn�kó ãna m�ruÒ, jejich zpraco-v�n� a za�len�n� do celkov� evaluace äkoly.

Vyhodnocen�m vùsledkó tùkaj�c�ch se jednotlivùch ì�kó, aé jiì z dotazn�kovùch äetÞen� �i z jinùch zdrojó, jako jsou napÞ. srovn�vac� testy, äkola z�sk�v� dóleìit� informace, kter� j� slouì� jako zp�tn� vazba pro vzd�l�vac� pósoben� na ì�ky. Zaj�mavùm vùstupem dotazn�kov�ho äetÞen� je i zjiät�n� ot�zek s ãnejslabä�Ò a ãnejsiln�jä�Ò agregovanou hodnotou1 odpov�di nebo sledov�n� rozd�ló mezi skupinami ì�kó2. Porovn�n�m vùsledkó z�skanùch v prób�hu let je moìn� zachycovat trendy ve vùvoji äkoly a reakce respondentó na prob�haj�c� zm�ny. To je n�sledn� moìn� vyuì�t i pÞi autoevaluaci äkoly a pl�nov�n� jej�ho rozvoje. Na z�klad� zkuäenost� jsou v tomto pÞ�kladu dobr� praxe uvedena doporu�en�, kter� napomohou äkol�m pÞi tvorb� vlastn�ch dotazn�kó.

KontextGymn�zium PÞ�bram je äkolou s dlouholetou tradic�, zaloìeno bylo jiì roku 1871. V sou-�asnosti na n� studuje pÞibliìn� 560 ì�kó v devaten�cti tÞ�d�ch, svou velikost� tedy patÞ� mezi v�tä� stÞedn� äkoly v okrese.

ákola poskytuje gymnazi�ln� vzd�l�v�n� v osmilet�m a �tyÞlet�m studijn�m oboru pÞede-vä�m ì�kóm z PÞ�brami a okol�. PÞibliìn� tÞetina ì�kó denn� do äkoly doj�ìd�. Vzhledem k tomu, ìe ve m�st� jsou jeät� dv� gymn�zia (st�tn� a waldorfsk�) a v okrese PÞ�bram dalä� dv�, je pÞi klesaj�c�m po�tu ì�kó vych�zej�c�ch ze z�kladn�ch äkol st�le obt�ìn�jä� udrìet z�jem o studium, zajistit odpov�daj�c� po�et uchaze�ó a n�sledn� i vùb�r vhod-nùch ì�kó s dostate�nùmi studijn�mi pÞedpoklady3. Ohledn� studijn�ch n�rokó patÞ� äkola k n�ro�n�jä�m stÞedn�m äkol�m v regionu. S t�mto v�dom�m na ni pÞich�zej� i ì�ci ze z�kladn�ch äkol. Po�et pÞihl�äek na osmilet� studium bùv� 2Ð3kr�t v�tä� neì po�et nab�zenùch m�st, po�et pÞihl�äek na �tyÞlet�m studiu zpravidla pÞekra�uje po�et pÞij�ma-nùch o n�kolik uchaze�ó. Vesm�s se jedn� o ì�ky s vùbornùmi studijn�mi vùsledky.

1 Agregovan� hodnoty = hodnoty vztahuj�c� se na celù soubor (tedy ne jednotliv� hodnoty, ale jejich próm�r, sou�et, medi�n apod.).2 NapÞ. d�vky x chlapci nebo skupiny, kterùmi jsou jednotliv� tÞ�dy. 3 Alternativou by byla otevÞen�jä� äkola, kter� odpov�d� na tyto vùzvy udrìen�m o�ek�v�n� vysok� kvality vùsledkó väech ì�kó a zvùäenou efektivitou Ð vyää� individualizac� a napÞ. vyää� m�rou hori-zont�ln� komunikace ì�kó v hodin� (pozn�mka konzultantky).


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Absolventi äkoly pokra�uj� aì na vùjimky ve studiu na vysokùch äkol�ch (v roce 2006 Ð 94 %, v roce 2007 Ð 97 %), pÞi�emì nemal� ��st usp�je v pÞij�mac�m Þ�zen� i na äko-l�ch s vysokou popt�vkou ze strany uchaze�ó. V roce 2004 äkola zah�jila tvorbu vlast-n�ho äkoln�ho vzd�l�vac�ho programu. V po��te�n� f�zi bylo uìä�m realiza�n�m tùmem provedeno zmapov�n� vùchoz�ho stavu, jehoì sou��st� byla SWOT analùza a vùstupy z dotazn�kó rozdanùch ì�kóm äkoly, rodi�óm a u�itelóm.

VùchodiskaAby bylo moìno rozpracovat autoevaluaci äkoly v souladu s vyhl�äkou �. 15/2005 Sb. do jednotlivùch oblast�, bylo vyuìito n�sleduj�c�ch dotazn�kó k osloven� ì�kó, u�iteló, rodi�ó a absolventó:

ë�kovskù dotazn�k Ð ëD

Identifika�n� �daje

chlapec d�vka

ë�k: 1.Ð2. ro�n�ku (kvinty Ð sexty) 3. ro�n�ku (septimy) 4. ro�n�ku (okt�vy) Legenda: S uvedenùm vùrokem 1 Ð rozhodn� nesouhlas�m 2 Ð sp�äe nesouhlas�m 3 Ð sp�äe souhlas�m 4 Ð rozhodn� souhlas�m 0 Ð nedok�ìu posoudit (zakÞ�ìkujte)

Dotazn�k pro ì�ky vyää�ho gymn�zia 1 2 3 4 0

1 ákola na mne klade pÞ�liä vysok� n�roky.

2 Jsem nucen(a) v�novat dom�c� pÞ�prav� pÞ�liä mnoho �asu.

3 Se sou�asnùm zpósobem hodnocen� pomoc� zn�-mek jsem spokojen(a).

4 K chov�n� n�kterùch u�iteló k ì�kóm m�m vùhrady (jejich chov�n� se mi nel�b�).


5 Mezi ì�ky äkoly jsou dobr� vztahy.

6 Ve äkole jsem se setkal(a) s pÞ�padem äikany (opakovan� poniìov�n� nebo fyzick� n�sil�) mezi spoluì�ky.

7 Stal(a) jsem se ter�em äikany ze strany spoluì�kó.

8 ákola se dostate�n� v�nuje protidrogov� prevenci.

9 Jsem zvl�ät� spokojen(a) s vùukou pÞedm�tu/ó (uve� konkr�tn� a popÞ�pad� tak� uve� pro�) :

10 Jsem zvl�ät� nespokojen(a) s vùukou pÞedm�tu/ó (uve� konkr�tn� a popÞ�pad� tak� uve� pro�) :

11 Jsem r�d(a), ìe chod�m do t�to äkoly.

12 Jsem spokojen(a) s nab�dkou mimoäkoln�ch aktivit (krouìky, nepovinn� pÞedm�ty, ...).

13 U�itel� cht�j�, abychom u�ivu rozum�li a neu�ili se jen nazpam�é.

14 Boj�m se zeptat u�itele, kdyì n��emu nerozum�m.

15 U��m se spolupracovat s ostatn�mi.

16 Ve äkole se c�t�m bezpe�n�.

17 PÞi vùuce dostate�n� vyuì�v�me modern� techniku (po��ta�e, videa, zp�tn� projektory, dataprojektory atd.).

18 Studentskù parlament d�v� n�m ì�kóm dobrou moìnost pod�let se na ìivot� äkoly.

19 Ve äkole se u��m, jak se spr�vn� a samostatn� u�it.

20 ákola m� vychov�v� k zodpov�dnosti, k toleranci, k demokracii.

21 Rozvrh hodin mi vyhovuje.

22 U�itel� se snaì� o to, aby n�s studium bavilo a bylo pro n�s zaj�mav�.

23 M�m ve äkole dost moìnost�, jak smyslupln� tr�vit volnù �as (poledn� pÞest�vku, dobu pÞed vyu�ov�n�m a po n�m...).


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia




24 Dost�v�m dostatek pÞ�leìitost� napravit svou chybu (mylnou odpov��, äpatnù vùsledek zkouäen�, testu apod.)

25 ákola rozv�j� moji schopnost samostatn� myslet, rozhodovat se a obhajovat sv� rozhodnut�.

26 L�b� se mi vzhled a vùzdoba tÞ�d.

27 L�b� se mi vzhled a zaÞ�zen� chodeb.

28 V�m, na kter�(ho) u�itele se obr�tit v pÞ�pad� probl�mó.

29 Ve äkole nebo na äkoln� akci uì jsem se setkal s drogou.

30 Studium mi (mimo jin�) d�v� äirokù väeobecnù pÞehled (znalost z róznùch oboró a pÞedm�tó).

31 Souhlas�m s pos�len�m hodinov� dotace na voliteln� pÞedm�ty ve 2., 3. a 4. ro�n�ku (vùuka dle nov�ho äkoln�ho vzd�l�vac�ho programu).

32 ákola u mne rozv�j� praktick� schopnosti a doved-nosti, kter� by mi m�ly pomoci z�skat dobrou pr�ci.

33 Mysl�m, ìe gymn�zium by m�lo pÞedevä�m (vyber maxim�ln� 5 priorit a seÞa� je od nejdóleìit�jä� k m�n� dóleìit�):

a) usilovat o to, abychom se v n�m c�tili dobÞe a bezpe�n�,

b) u�it n�s tak, aby n�s studium bavilo a bylo pro n�s zaj�mav�,

c) usilovat o to, abychom z�skali co nejäirä� väeobecnù pÞehled (znalosti z róznùch oboró a pÞedm�tó),

d) rozv�jet naäi schopnost samostatn� myslet a rozhodovat se a schopnost obhajovat sv� rozhodnut�,

e) nau�it n�s efektivn� (�sp�än�) se u�it (a t�m n�m d�t pÞedpoklady a motivaci pro celoìivotn� vzd�l�n�),

f) pÞipravovat k pÞijet� na konkr�tn� vysokou äkolu, kterou si zvol�me (tedy pÞipravit n�s k pÞij�ma�k�m),

g) d�vat mi a rozv�jet praktick� schopnosti a dovednosti, kter� mi mohou pomoci z�skat dobrou pr�ci,

h) vychov�vat n�s k zodpov�dnosti, k toleranci, k demokracii,

i) uve�te svou vlastn� prioritu : ÉÉÉÉ

1. poÞad�: 2. poÞad�: 3. poÞad�: 4. poÞad�: 5. poÞad�:


34 Na naä� äkole by se podle m� m�lo zm�nit, popÞ. na naä� äkole mi chyb�:

35 ë�kem pr�v� t�to äkoly jsem proto, ìe:

Chcete-li se podrobn�ji vyj�dÞit ke kter�koliv z ot�zek, zde m�te prostor:

Dotazn�k pro u�itele Ð UD

Identifika�n� �daje:Aproba�n� zam�Þen�: pÞ�rodov�dn� humanitn� jazykov� D�lka praxe: do 15 let nad 15 let

Legenda:S uvedenùm vùrokem 1 Ð rozhodn� nesouhlas�m 2 Ð sp�äe nesouhlas�m 3 Ð sp�äe souhlas�m 4 Ð rozhodn� souhlas�m

DOTAZNêK PRO U�ITELE 1 2 3 4

1 Naäe äkola potÞebuje zm�nu.


3 V naä� äkole uì jsem se setkal(a) s pÞ�padem äikany mezi ì�ky.

4 Naäi absolventi jsou schopni samostatn� myslet, rozho-dovat se a obhajovat sv� rozhodnut�.

5 Naäi absolventi se um� efektivn� a samostatn� u�it.

6 Vztahy mezi u�iteli jsou dobr�.

7 Spolupr�ce u�iteló v r�mci mezipÞedm�tovùch vztahó je dosta�uj�c�.

8 Uv�tal bych moìnost tr�vit se svùmi kolegy �as mimo vlast-n� vyu�ov�n� (spole�n� vzd�l�v�n�, pobyty, z�jezdy, ...).


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



9 Vùuka podle áVP mi umoìn� v�ce se realizovat v mùch pÞedm�tech.

10 Souhlas�m s hlavn� koncepc� áVP Ð zvùäen� nab�dky volitelnùch pÞedm�tó ve vyää�ch ro�n�c�ch (doplËte pÞ�padn� vlastn� argumentaci).

11 Vùuka podle nov�ho áVP je pro ì�ky äkoly zm�nou k lepä�mu.

12 Povaìuji za ì�douc� pouì�vat i jin� metody vùuky neì front�ln�.

13 Jsem ochoten (ochotna) st�le na sob� pracovat a vzd�l�-vat se, povaìuji celoìivotn� vzd�l�v�n� za samozÞejmou sou��st sv� pr�ce.

14 Veden� äkoly je vstÞ�cn� k m�mu kari�rn�mu róstu a umoìËuje mi (v r�mci finan�n�ch moìnost� äkoly) ��astnit se akc� DVPP.

15 R�d(a) bych se sezn�mil(a) i s dalä�mi metodami peda-gogick� pr�ce (vedle t�ch, kter� zn�m).

16 Na vyu�ov�n� se mimo vlastn� pracovn� dobu pÞipravuji kaìdù tùden v rozsahu asi:a) 0Ð5 hodin b) 5Ð10 hodin c) v�ce neì 10 hodin

17 PÞi svùch hodin�ch b�ìn� zaÞazuji krom� front�ln� vùuky i dalä� metody (je moìn� zatrhnout i v�ce odpov�d�).a) probl�mov� vyu�ov�n� b) skupinovou pr�ci c) projektov� vyu�ov�n� d) jin� metody (uve�te jak� ): ..ÉÉÉÉ...e) ì�dn�

18 Povaìuji za probl�m, ìe mi pÞ�liä �asto odpadaj�, resp. jsou v�ìn� naruäeny hodiny kvóli jinùm akc�m (z�jezdy, sportovn� utk�n�, besedy,É).

19 Jsem spokojen(a) se sou�asnùm zpósobem organizov�n� rodi�ovskùch schózek.


21 Zpósob hodnocen� pomoc� zn�mek povaìuji za dostate�nù.

22 Povaìuji za probl�m, ìe prohÞeäky ì�kó proti äkoln�-mu Þ�du nejsou väemi vyu�uj�c�mi hodnoceny podle stejnùch m�Þ�tek.

23 Rozvrh hodin je sestavov�n tak� s ohledem na individu�ln� potÞeby vyu�uj�c�ch.

24 Krit�ria pro ud�lov�n� osobn�ch pÞ�platkó a odm�n jsou mi jasn�.

25 Krit�ria pro ud�lov�n� osobn�ch pÞ�platkó a odm�n povaìuji za spr�vn�.

26 V nen�rokovùch sloìk�ch mzdy jsem (v r�mci finan�n�ch moìnost� äkoly) hodnocen(a) adekv�tn� sv� pr�ci a pÞ�prav� na ni.

27 M�m z�sadn� vùhrady k sou�asn�mu zpósobu organiza-ce a prób�hu porad u�iteló. (PÞ�padn� uve�te jak�) ÉÉÉ

28 Nab�dka volitelnùch pÞedm�tó pro ì�ky je dostate�n� pestr�.

29 PÞ�padnùm z�jemcóm (s odpov�daj�c�mi pÞedpoklady) naäe gymn�zium doporu�uji, resp. doporu�il(a) bych.

30 Mysl�m, ìe ì�ci jsou pÞet�ìov�ni (je moìn� zatrhnout i v�ce odpov�d�):a) v m�m pÞedm�tu d) nejsou pÞet�ìov�ni b) v jin�m pÞedm�tu (pÞedm�tech) e) nedok�ìu posoudit c) v souhrnu n�rokó jednotl. pÞedm�tó

31 Naäi äkolu povaìuji za prestiìn� vzhledem k (je moìn� zatrhnout i v�ce odpo-v�d�) :a) vùb�ru ì�kó c) n�ro�nosti studia b) kvalit� pedagogó d) nepovaìuji za prestiìn�

Zde si nejprve pÞe�t�te väechny odpov�di a) aì j), pÞ�padn� doplËte k), a zaÞa�te je podle n�vodu:

Gymn�zium by m�lo pÞedevä�m usilovat o to, aby

a) se ì�ci c�tili ve äkole dobÞe a bezpe�n�,

b) byla vùuka pro ì�ky zaj�mav� a bavila je,

c) ì�ci z�skali schopnosti a dovednosti potÞebn� ke studiu na vysokùch äkol�ch,

d) ì�ci z�skali co nejäirä� väeobecnù pÞehled (znalosti z róznùch oboró),

e) ì�ci byli pÞipraveni k pÞijet� na konkr�tn� vysok� äkoly, kter� si zvolili,

f) rozv�jelo u ì�kó schopnost samostatn� myslet, rozhodovat se, obhajovat rozhodnut�,

g) nau�ilo ì�ky efektivn� se u�it (pÞedpoklad a motivace pro celoìivotn� vzd�l�v�n�),

h) rozv�jelo praktick� schopnosti a dovednosti, kter� ì�kóm pomohou z�skat dobrou pr�ci,

i) vychov�valo ì�ky k zodpov�dnosti, toleranci, demokracii,

j) aby byl kaìdù ì�k pÞipraven v ìivot� co nejl�pe uplatnit sv� schopnosti,

k) ZDE pÞ�padn� uve�te svou vlastn� prioritu a pÞiÞa�te j� hodnotu mezi 1 aì 5 Ð viz tabulka n�ìe .ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ..ÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



vypl

Ëujte

od

kraj

n�ch

Þ�

dkó

ke s

tÞed

u

jako PRIORITU zde sm�te zapsat JEDNO z p�smen a aì j 1.

jako velmi dóleìit� c�le zapiäte dv� z p�smen a aì j 2.

tento stÞedn� Þ�dek vyplËte nakonec 3.

jako m�n� dóleìit� zapiäte dv� z p�smen a aì j 4.

jako nejm�n� dóleìit� zde ozna�te JEDNO p�smeno a aì j 5.

32 Nejslabä� str�nky naä� äkoly podle mne jsou:

33 Nejsiln�jä� str�nky naä� äkoly podle mne jsou:

35 Na naä� äkole by se m�lo zm�nit:

36 Jsem u�itelem pr�v� na t�to äkole, protoìe:

D�kujeme V�m za vypln�n� dotazn�ku.

Dotazn�k pro rodi�e Ð RD

V�ìen� rodi�e,

pÞipravili jsme pro V�s n�sleduj�c� dotazn�k, jenì bude spolu s dalä�m vyhodnocen�m sou��st� autoevaluace, kterou je äkola povinna vykonat dle vyhl�äky �. 15/2004 Sb. Vaäe odpov�di pro n�s budou cennùm zdrojem informac� a zp�tnou vazbou na naäe vùchovn� a vzd�l�vac� pósoben�.

Dotazn�k je dobrovolnù a anonymn�, pÞesto V�s ì�d�me o jeho zodpov�dn� vypln�n� a v�as-n� doru�en� do 27. 9. 2007. Vypln�n� dotazn�ky bu� vho�te (Vy nebo Vaäe d�t�) do schr�n-ky, kter� je k tomuto ��elu um�st�na ve vestibulu äkoly, nebo jej zaälete do äkoly poätou.

PÞedem V�m d�kujeme za Vaäe n�zory a za V�ä �as. Za kolektiv u�iteló V PÞ�brami dne 17. z�Þ� 2007Mgr. Iva KadeÞ�bkov�Þeditelka äkoly

Legenda: s uvedenùm vùrokem: 1 Ð rozhodn� nesouhlas�m 2 Ð sp�äe nesouhlas�m 3 Ð sp�äe souhlas�m 4 Ð rozhodn� souhlas�m 0 Ð nedok�ìu jej posoudit (zakÞ�ìkujte)

DOTAZNêK PRO RODI�E 1 2 3 4 0

1 ákola klade na d�t� pÞ�liä vysok� n�roky.

2 D�t� v�nuje dom�c� pÞ�prav� do äkoly pÞ�liä mnoho �asu.


4 K chov�n� u�iteló k ì�kóm m�m vùhrady.


6 Naäe d�t� se ve äkole setkalo s pÞ�padem äikany (opa-kovan� poniìov�n� �i fyzick� n�sil�) mezi spoluì�ky.

7 Naäe d�t� se stalo ter�em äikany ze strany spoluì�kó.


9 Jsem spokojen(a) s nab�dkou mimoäkoln�ch aktivit (krouìky, nepovinn� pÞedm�ty apod.).

10 Jsem zvl�äé spokojen(a) s vùukou pÞedm�tu/ó: (uve�te konkr�tn�)

11 Jsem nespokojen(a) s vùukou pÞedm�tu/ó: (uve�te konkr�tn�)

12 PÞ�padnùm z�jemcóm o studium na Gymn�ziu PÞ�-bram bych tuto äkolu doporu�il(a).

13 Jsem spokojen(a) s vùchovnùm pósoben�m äkoly.

14 Jsem dostate�n� informov�n(a) o �innosti äkoly.

15 Sou�asnù zpósob organizov�n� rodi�ovskùch schózek mi vyhovuje.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



16 PÞi rozhodnut�, ìe naäe d�t� pójde studovat na gymn�zium, hr�lo roli pÞedevä�m to, ìe (vyberte maxim�ln� 3 dóvody a seÞa�te je podle dóleìitosti):

a) absolvov�n� gymn�zia je nejlepä� pÞ�pravou ke studiu na vysok� äkole,

b) absolventi gymn�zia se dobÞe uplatn� na trhu pr�ce,

c) absolvent gymn�zia z�sk� äirokù väeobecnù pÞehled,

d) gymn�zium nab�z� kvalitn� vùuku jazykó,

e) studium je n�ro�n� a pln� vyt�ì� naäe d�t�,

f) naäe d�t� nebylo pÞijato na jinou äkolu,

g) jinù dóvod (uve�te jakù): ..............................................................................

1. poÞad�: 2. poÞad�: 3. poÞad�:

17 PÞi rozhodnut�, ìe naäe d�t� pójde studovat na tuto äkolu (Gymn�zium PÞ�bram), hr�lo roli pÞedevä�m: (vyberte maxim�ln� 3 dóvody a seÞa�te je podle dóleìitosti)

a) rodinn� tradice (n�kdo z rodi�ó nebo sourozencó tak� absolvoval tuto äkolu),

b) dostupnost äkoly (vzhledem k m�stu bydliät�, dopravn�mu spojen�),

c) kvalitn� pedagogickù sbor,

d) kvalitn� studijn� program (nab�dka pÞedm�tó, po�ty hodin apod.),

e) doporu�en� od n�koho, kdo m�l se äkolou vlastn� zkuäenost (ì�k, rodi�e),

f) prezentace äkoly na dni otevÞenùch dveÞ� nebo na póvodn� z�kladn� äkole naäeho d�t�te,

g) velikost äkoly (po�et ì�kó),

h) zaÞ�zen� a vybavenost äkoly,

i) jinù dóvod (uve�te jakù):

1. poÞad�: 2. poÞad�: 3. poÞad�:

18 Gymn�zium by pÞedevä�m m�lo usilovat o to, aby (vyberte maxim�ln� 5 priorit a seÞa�te je podle dóleìitosti):

a) ì�ci byli pÞipraveni k pÞijet� na konkr�tn� vysok� äkoly, kter� si zvolili,

b) se ì�ci c�tili ve äkole dobÞe a bezpe�n�,

c) ì�ci z�skali schopnosti a dovednosti potÞebn� ke studiu na vysokùch äkol�ch obecn�,

d) ì�ci z�skali co nejäirä� väeobecnù pÞehled (znalosti z róznùch oboró a pÞedm�tó),

e) bylo studium pro ì�ky zaj�mav� a bavilo je,

f) rozv�jelo u ì�kó schopnost samostatn� myslet, rozhodovat se a obhajovat sv� rozhodnut�,

g) nau�ilo ì�ky efektivn� (�sp�än�) se u�it (pÞedpoklad a motivace pro celoìivotn� vzd�l�v�n�),

h) rozv�jelo praktick� schopnosti a dovednosti, kter� ì�kóm pomohou z�skat dobrou pr�ci,

i) vychov�valo ì�ky k zodpov�dnosti, k toleranci, k demokracii,

j) uve�te svou vlastn� prioritu:

1. poÞad�: 2. poÞad�: 3. poÞad�: 4. poÞad�: 5. poÞad�:

19 Na Gymn�ziu PÞ�bram by se m�lo zm�nit: (uve�te konkr�tn�)

Chcete-li se podrobn�ji vyj�dÞit ke kter�koliv z ot�zek, zde m�te prostor:


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Dotazn�k pro maturanty Ð AD

DOTAZNêK PRO ABSOLVENTY GYMNçZIAI. PÞid�lte jednotlivùm poloìk�m dotazn�ku zn�mku 1Ð5 (podobn� jako pÞi klasifikaci) veps�n�m kÞ�ìku do pÞ�sluän�ho pol��ka.

VYBAVENê áKOLY 1 2 3 4 5

1 Vybaven� odbornùch u�eben (chemie, biologie, zem�pis, U13)

2 Vybaven� u�eben IVT

3a ákoln� hÞiät�

3b T�locvi�na

3c Posilovna

4a òroveË äkoln� j�delny Ð vybaven�

4b òroveË äkoln� j�delny Ð kvalita a chué j�del

4c òroveË äkoln� j�delny Ð mnoìstv� a pestrost pÞi vùb�ru j�del

5a Vzhled tÞ�d

5b Vzhled chodeb

6a Ostatn� z�zem� Ð ob�erstven� (bufet, automaty na n�poje, ...)

6b Ostatn� administrativn� z�zem� (kop�rky, ...)

ATMOSF�RA áKOLY 1 2 3 4 5

7 Vztahy mezi spoluì�ky ve tÞ�d�

8 Vztahy mezi ì�ky äkoly

9 Vztah u�iteló k ì�kóm

10 Odborn� znalosti u�iteló

11 Pedagogick� dovednosti u�iteló (zpósob, jakùm u��)

12 Nab�dka mimoäkoln�ch aktivit

13a Moje spokojenost s nab�dkou volitelnùch pÞedm�tó (pÞedm�ty, ze kterùch vol�m)

13b Moìnost studovat ty voliteln� pÞedm�ty, kter� jsem si zvolil

13c Moje spokojenost s kvalitou vùuky volitelnùch pÞedm�tó

14 Kvalita kurzó (lyìaÞskù, letn� sportovn�, zem�pisnù, ...)

INFORMA�Nê SYST�M áKOLY (nehodnoéte kvalitu, hodnoéte kvantitu)Mnoìstv� uìite�nùch informac� z�skanùch: 1 2 3 4 5

15 ze äkoln�ho internetov�ho informa�n�ho syst�mu (webov� str�nky, z�pis zn�mek)

16 ze äkoln�ho televizn�ho vys�l�n�

17 od z�stupcó ve äkoln�m parlamentu

18 z n�st�nek

19 ze äkoln�ho rozhlasu

20 od tÞ�dn�ch u�iteló

II. Zapiäte u kaìd� ot�zky kÞ�ìek tak, aby odpov�� vystihla co nejv�ce v�ä n�zor.

Rozh

odn�

souh

las�

m

Souh

las�

m

Nem

ohu

poso

udit

Nes

ouhl

as�m

Rozh

odn �

ne

souh

las�

m

21 Domn�v�m se, ìe mne äkola dobÞe pÞipravila k maturitn� zkouäce.

22 Jsem r�d(a), ìe jsem studoval(a) na t�to äkole.

23 Pokud bych se znovu rozhodoval(a), zvolil(a) bych op�t studium na gymn�ziu (jde o typ äkoly).

24 U�iteló t�to äkoly si v�ì�m.

III. DoplËte, pokud chcete (móìete pokra�ovat na dalä� stran�).

25 Zvl�ät� jsem byl(a) spokojen(a) s vùukou pÞedm�tu/ó (uve�te konkr�tn� a popÞ�pad� tak� uve�te pro�) :

26 Zvl�ät� jsem byl(a) nespokojen(a) s vùukou pÞedm�tu/ó (uve�te konkr�tn� a popÞ�pad� tak� uve� pro�) :

27 Ve äkole bych zm�nil(a):

D�kujeme V�m za vypln�n� dotazn�ku.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Pro ��ely tohoto pÞ�kladu dobr� praxe jsou do autoevaluace kurz�vou vloìeny odkazy na tyto dotazn�ky. Je tak moìn� sledovat, kterùmi vùroky je zjiäéov�no pln�n� konkr�t-n�ch c�ló ve stanoven� oblasti.

Oblasti autoevaluacea) Podm�nky ke vzd�l�v�n�

C�l Ukazatel N�stroje, metody, prostÞedky ov�Þen�

�asov� rozvrìen�

materi�ln� podm�n-ky äkoly

po�et u�eben a jejich vybaven�, sportovn� vybaven� äkoly

prohl�dka prostor äkoly, inventariza-ce, vùstupy z dotaz-n�kov�ho äetÞen�(ëD Ð vùrok 26, 27AD Ð vùrok 1, 3a, 3b, 3c, 4a, 5a, 5b, 6a, 6b)

1x za 2 roky

technick� vybaven� äkoly

vybaven� äkoly pre-zenta�n� a vùpo�et-n� technikou (po�et PC, prezenta�n� technika, software)

inventarizace, vùstupy z dotazn�-kov�ho äetÞen�(ëD Ð vùrok 17AD Ð vùrok 2)

1x za 2 roky

kulturn� a studijn� podm�nky

�innost knihovny a studovny, po�et kulturn�ch akc� organizovanùch äkolou, moìnost pÞ�stupu k internetu a jeho vyuìit� pÞi vùuce

�daje o po�tu vùpój�ek ze äkoln� knihovny, dokumen-tace veden� äkoly, ICT pl�n, hospita�n� �innost veden� äkoly, pÞedsedó pÞedm�to-vùch komis�, u�iteló navz�jem

1x za 2 roky

Þ�jen Ð �ervenvyhodnocen� na konci I. a II. pololet�

b) Prób�h vzd�l�v�n�



pln�n� u�ebn�ch osnov áVP

soulad vùuky s u�ebn�mi osnova-mi dle áVP

hospita�n� �innost Ð veden� äkoly, pÞedsedov� pÞed-m�tovùch komis�, u�itel� navz�jem

Þ�jen Ð �ervenvyhodnocen� na konci I. a II. pololet�

hodnocen� pr�ce pÞedm�tovùch komis�

pln�n� �koló zada-nùch pÞedm�tovùm komis�m

�tvrtletn� zpr�vy pÞedsedó pÞedm�-tovùch komis� o �innosti pÞedm�to-v� komise

z�Þ� Ð �ervenvyhodnocen� na konci I. a II. pololet�

hodnocen� metodic-k� pr�ce u�iteló

stav pouì�vanùch metod a forem pr�ce ve vùuce

hospita�n� �innost Ð veden� äkoly

Þ�jen Ð �ervenvyhodnocen� na kon-ci I. a II. pololet�

vyhodnocen� prób�-hu vzd�l�v�n� ì�ky, rodi�i, u�iteli

vùstupy z dotazn�kó dotazn�ky pro ì�ky, rodi�e, u�itele(ëD Ð vùrok 3, 4, 9, 10, 13, 15, 19, 20, 21, 22, 24, 25, 30, 32UD Ð vùrok 4, 5, 9, 11, 12, 17, 18, 21, 23, 28RD Ð vùrok 3, 4, 10, 11AD Ð vùrok 10, 11, 12, 13a, 13b, 13c, 14)

1x za 2 roky

c) Podpora äkoly ì�kóm, spolupr�ce s rodi�i



vyhodnocen� konzul-ta�n� �innosti u�iteló a veden� äkoly

nab�dka konzulta�-n� �innosti pedago-gick�ho sboru a jej� vyuìit�

dokumentace u�ite-ló a veden� äkoly

z�Þ� Ð �ervenvyhodnocen� Ð �erven

syst�mov� podpora individu�ln� profilace

nab�dka volitelnùch pÞedm�tó

dokumentace äkoly 1x ro�n� Ð �erven

vnitÞn� klima äkoly, prevence soci�ln� patologickùch jevó

aktivity vùchovn�ho poradce, po�et akc� zam�Þenùch na prevenci soci�ln� patologick� jevy,vùstupy z dotazn�kó

dokumentace vù-chovn�ho poradce, dokumentace äkoly, vùstupy z dotazn�-kov�ho äetÞen�(ëD Ð vùrok 1, 2, 5, 6, 7, 8, 12, 14, 16, 18, 23, 28, 31UD Ð vùrok 2, 3, 10, 19, 20, 22, 30RD Ð vùrok 1, 2, 5, 6, 7, 8, 9, 13AD Ð vùrok 7, 8, 9)

1x za dva roky

podpora volno�aso-vùch aktivit

nab�dka z�jmovùch �tvaró z kvantita-tivn�ho hlediska, ��ast ì�kó

tÞ�dn� knihy z�jmo-vùch �tvaró

1x ro�n� Ð �erven

komunikace s rodi�i ��ast rodi�ó na rodi�ovskùch schózk�ch, kvalita komunikace s rodi�i

prezen�n� listiny, vùstupy z dotazn�-kov�ho äetÞen�(RD Ð vùrok 14, 15)

listopad, dubenvyhodnocen� Ð po-loletn�


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



d) Vùsledky vzd�l�v�n� ì�kó



�sp�änost ì�kó pÞi pÞij�mac�m Þ�zen� na Vá

po�et pÞijatùch ì�kó Vá

dokumentace Ð pÞehled o po�tu pÞijatùch ì�kó na Vá

1x za rok Ð Þ�jen

�sp�änost ì�kó v testov�n� (komer�-n� testy, srovn�vac� testy, É)

pozice ì�kó mezi ostatn�mi, pozice äkoly mezi ostatn�-mi äkolami

srovn�vac� testy 1x za rok

vùsledky maturitn� zkouäky

vùsledek ve spole�-n� ��sti maturitn� zkouäky (od r. 2009/10)

maturitn� zkouäky Ð spole�n� ��st

1 x za rok

vùsledky ì�kó v odbornùch a spor-tovn�ch sout�ì�, olympi�d�ch, SO�

��ast ì�kó a jejich um�st�n�

zpr�vy o ��asti na sout�ì�ch od vedouc�ch u�iteló a vùsledkov� listiny

1x za rok

e) Û�zen� äkoly, kvalita person�ln� pr�ce, kvalita dalä�ho vzd�l�v�n� pedagogickùch pracovn�kó



kvalifikovanost u�iteló äkoly

pod�l kvalifikova-nùch u�iteló v peda-gogick�m sboru

dokumentace äkoly (osobn� spisy)

1x za dva roky

stabilita pedagogic-k�ho sboru

zm�ny ve sloìen� pedagogick�ho sboru

dokumentace äkoly 1x za dva roky

vyv�ìenù pod�l muìó a ìen v pe-dagogick�m sboru, v�kov� sloìen� sboru

pod�l muìó a ìen v pedagogick�m sboru äkoly, v�kov� vyv�ìenost, d�lka praxe

dokumentace äkoly 1x za dva roky

kvalita dalä�ho vzd�l�v�n� pedago-gickùch pracovn�kó

kvalifikace, od-bornost, znalost modern�ch metodic-kùch postupó, vyu-ìit� nov� nabytùch poznatkó ve vùuce

pÞehled o dalä�m vzd�l�v�n� jednot-livùch pedagogó, osobn� spisy, vy-staven� certifik�ty a doklady o studiu, hospitace

1x za rok

vyv�ìenost politiky v mzdov� oblasti ve vztahu k muìóm a ìen�m

porovn�n� próm�r-n�ho platu muìó a ìen v pedagogic-k�m sboru

platov� vùm�ry, osobn� spisy

1x za dva roky

kvalita Þ�zen� äkoly z pohledu pedago-gick�ho sboru a veden� äkoly

vùstupy z dotazn�kó dotazn�ky pro u�i-tele a veden� äkoly (nejsou sou��st� PDP)

1x za dva roky

f) òroveË vùsledkó pr�ce äkoly, zejm�na vzhledem k podm�nk�m vzd�l�v�n� a ekono-mickùm zdrojóm



kvalita äkoly hodno-cen� rodi�i, u�iteli, ì�ky a �leny äkoln�-ho parlamentu

spokojenost rodi�ó, u�iteló, ì�kó a �lenó äkoln�ho parlamentu s prac� äkoly

dotazn�k pro rodi�e, u�itele, ì�ky a �leny äkoln�ho parla-mentu(ëD Ð vùrok 11UD Ð vùrok 29, 31RD Ð vùrok 12AD Ð vùrok 21Ð27)

1x za dva roky

vùäe n�kladó pÞipa-daj�c� na jednoho ì�ka äkoly

provozn� vùdaje a mzdov� n�klady pÞipadaj�c� na jednoho ì�ka

zpr�va o hospoda-Þen� äkoly

1x za rok

pÞidan� hodnota pr�ce äkoly

podpora rozvoje väech ì�kó äkolou

prób�ìn� sledov�n� vùsledkó ì�kó äkoly

1x za rok

p��e o rozvoj talentu a nad�n�

mimoÞ�dn� vùsled-ky pr�ce ì�kó ve sportovn�, um�-leck� a odborn� �innosti

prób�ìn� sledov�n� 1x za rok

rozvoj mezin�rodn� i tuzemsk� spolu-pr�ce, ��ast v projektech

po�et a kvalita projektó, zapojen� u�iteló a ì�kó

hodnot�c� zpr�vy vedouc�ch projektó (z�v�re�n�, pró-b�ìn�)

1x za rok

Jak z pÞehledu vyplùv�, je sou��st� autoevaluace äkoly i n�kolik vùstupó z dotazn�ko-vùch äetÞen�. Ta jsou zad�v�na v kaìd�m roce nebo jednou za dva roky. Konkr�tn� se jedn� o vyhodnocen� n�sleduj�c�ch vùstupó:


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



a) Podm�nky ke vzd�l�v�n�ë�kovskù dotazn�k Ð dotazn�k pro ì�ky tÞet�ch ro�n�kó (jedenkr�t za dva roky);dotazn�k pro absolventy gymn�zia (kaìdù rok).

b) Prób�h vzd�l�v�n�Vyhodnocen� prób�hu vzd�l�v�n� ì�ky, rodi�i, u�iteli Ð dotazn�k pro ì�ky tÞet�ch ro�n�kó, u�itele, rodi�e Ð jedenkr�t za dva roky (rodi�e vùb�rem, napÞ�klad vùb�r väech rodi�ó jednoho ro�n�ku); dotazn�k pro absolventy gymn�zia (kaìdù rok)

c) Podpora äkoly ì�kóm, spolupr�ce s rodi�iDotazn�k pro absolventy gymn�zia (kaìdù rok); vyhodnocen� podpory äkoly ì�kóm a spolupr�ce s rodi�i Ð dotazn�k pro ì�ky tÞet�ch ro�n�kó, u�itele, rodi�e (jedenkr�t za dva roky, rodi�e vùb�rem).

d) Û�zen� äkoly, kvalita person�ln� pr�ce, kvalita dalä�ho vzd�l�v�n� pedagogickùch pracovn�kóKvalita Þ�zen� äkoly posouzen� pedagogickùm sborem a veden�m äkoly Ð dotazn�k pro u�itele a veden� äkoly Ð jedenkr�t za dva roky

e) òroveË vùsledkó pr�ce äkoly, zejm�na vzhledem k pod-m�nk�m vzd�l�v�n� a ekonomickùm zdrojómDotazn�k pro absolventy gymn�zia (kaìdù rok) vyhodnocen� �rovn� vùsledkó pr�ce äkoly Ð dotazn�k pro ì�ky tÞet�ch ro�n�kó, u�itele, rodi�e (jedenkr�t za dva roky, rodi�e vùb�rem).

PÞ�klad dobr� praxe byl realizov�n na z�klad� zkuäenost�, kter� äkola z�skala pÞi tvorb�, zpracov�n� a vyhodnocen� vlastn�ch dotazn�kó. Jsou v n�m uvedena doporu�en� pro ty äkoly, kter� si cht�j� vytvoÞit vlastn� testovac� n�stroj zam�Þenù na specifika äkoly a jej�ho áVP. Sou��st� jsou i pÞ�klady dotazn�kó a jejich vyhodnocen�.

C�le

¥ VytvoÞit syst�m dotazn�kovùch äetÞen� jako sou��st autoevaluace äkoly.

¥ Navrhnout dotazn�ky pro vybran� c�lov� skupiny v�etn� zpósobu vyhodnocen�.

¥ Zadat a vyhodnotit dotazn�ky, dle moìnost� zaznamenat zm�ny v jejich vùstupech ve sledovan�m obdob�.

¥ Porovn�n�m vùsledkó optimalizovat �etnost zad�v�n� dotazn�kovùch äetÞen�.

¥ Analyzovat chyby a nedostatky, kter� se mohou vyskytnout pÞi tvorb�, vyhodnocen� a interpretaci dotazn�kovùch äetÞen� ve äkole.

Realizace Ð postup a metody

Realizace tohoto pÞ�kladu dobr� praxe se uskute�nila ve dvou etap�ch v prób�hu tÞ� let. V prvn� etap� byly dotazn�ky vytvoÞeny a n�sledn� vyhodnoceny za ��elem stanoven� vùchodisek äkoly pÞed tvorbou áVP, druh� etapa byla spojena s vlastn�m hodnocen�m äkoly v roce 2007. Stejn� vyuìit� by m�ly m�t dotazn�ky i v dalä�ch letech.

Tvorba dotazn�kóPÞi prvotn� tvorb� dotazn�kó byly na z�klad� rozhodnut� uìä�ho tùmu pro tvorbu áVP vytvoÞeny celkem �tyÞi typy dotazn�kó Ð pro niìä� gymn�zium, vyää� a �tyÞlet� gymn�-zium (d�le vyää� gymn�zium), rodi�e a u�itele. Z�m�rem bylo zjistit n�zory oslovenùch respondentó pÞed tvorbou áVP.

Na tvorb� dotazn�kó se v prvn� f�zi pod�lelo asi 20 u�iteló. Ti byli rozd�leni do �tyÞ tùmó podle c�lov� skupiny (niìä� gymn�zium, vyää� gymn�zium, rodi�e, u�itel�). Po vypraco-v�n� prvn�ch variant byly vùstupy jednotlivùch tùmó porovn�ny a upraveny tak, aby bylo moìn� porovn�vat odpov�di jednotlivùch skupin. N�kter� ot�zky jsou tak pro väechny respondenty stejn�, n�kter� jsou specifick�. V posledn� f�zi bylo ov�Þeno, zda jsou dotazn�ky srozumiteln� ì�kóm a u�itelóm.

Vypracovan� dotazn�ky jsou anonymn� s n�kolika identifika�n�mi uzavÞenùmi ot�zkami. U ì�kó je zvolena identifikace podle pohlav� a podle v�ku (niìä� gymn�zium, 1. a 2. ro�n�k vyää�ho gymn�zia, 3. ro�n�k vyää�ho gymn�zia a 4. ro�n�k vyää�ho gymn�zia). U u�iteló je umoìn�na agregace podle d�lky praxe (do 15 let a nad 15 let) a podle aprobace (pÞ�rodov�dn�, humanitn�, jazykov�). Dalä� identifika�n� ot�zky by vzhledem k nepÞ�liä velk�mu po�tu vyu�uj�c�ch mohly v�st k pocitu ztr�ty anonymity, coì by mohlo ovlivnit odpov�di. Dotazn�ky jsou sestaveny pÞev�ìn� z uzavÞenùch ot�zek, kde re-spondenti vol� z nab�dky p�ti moìnùch odpov�d� (pro ì�ky a rodi�e) nebo �tyÞ odpov�d� (pro u�itele). N�kolik ot�zek v kaìd�m dotazn�ku je otevÞenùch, tj. umoìËuj�c�ch volnou vùpov��, pÞi�emì vùstupy z nich jsou pÞi vyhodnocen� kategorizov�ny.

Ve druh� etap�, kter� n�sledovala pÞibliìn� za dva roky, byly n�kter� ot�zky v jiì vytvoÞenùch dotazn�c�ch upraveny a aktualizov�ny a sou�asn� byly vytvoÞeny dalä� dva dotazn�ky Ð pro rodi�e ì�kó nastupuj�c�ch do prvn�ch ro�n�kó a primy a pro absolven-ty. Zat�mco prvn� je zam�Þen pÞedevä�m na zjiät�n� toho, co rodi�e od äkoly v pÞ�ät�ch letech o�ek�vaj� a co vedlo jejich d�ti a je samotn� k volb� gymnazi�ln�ho studia, dotazn�k pro maturanty je v porovn�n� s ostatn�mi specifickù Ð obsahuje ot�zky charak-teristick� pro respondenty, kteÞ� maj� od hodnocen�ho subjektu ur�itù odstup.

V obou etap�ch tvorby dotazn�kó bylo hlavn�m c�lem vytvoÞit n�stroje, pomoc� kterùch je moìn� z�sk�vat z�kladn� informace o n�zorech, postoj�ch, vztaz�ch a �innostech vybranùch skupin respondentó, a upozornit äkolu a veden� äkoly na moìn� probl�my.

Vzhledem k tomu, ìe vùstupy druh� etapy dotazn�kov�ho äetÞen� byly vyuìity jako jeden z n�strojó pÞi vlastn�m hodnocen� äkoly, byly n�kter� vùroky m�rn� modifikov�ny, rozä�-Þeny a pÞiÞazeny jednotlivùm oblastem autoevaluace. Jedn� se o tyto vùroky a oblasti:


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



a) Podm�nky ke vzd�l�v�n�ì�kovskù dotazn�k

��slovùroku vùrok

17 PÞi vùuce dostate�n� vyuì�v�me modern� techniku (po��ta�e, videa, zp�tn� projektory, dataprojektory atd.)

26 L�b� se mi vzhled a vùzdoba tÞ�d.

27 L�b� se mi vzhled a zaÞ�zen� chodeb.

dotazn�k pro absolventy gymn�zia


1 Vybaven� odbornùch u�eben (chemie, biologie, zem�pis, U13)

2 Vybaven� u�eben IVT

3a ákoln� hÞiät�

3b T�locvi�na

3c Posilovna

4a òroveË äkoln� j�delny Ð vybaven�

4b òroveË äkoln� j�delny Ð kvalita a chué j�del

4c òroveË äkoln� j�delny Ð mnoìstv� a pestrost pÞi vùb�ru j�del

5a Vzhled tÞ�d

5b Vzhled chodeb

6a Ostatn� z�zem� Ð ob�erstven� (bufet, automaty na n�poje, ...)

6b Ostatn� administrativn� z�zem� (kop�rky, ...)

b) Prób�h vzd�l�v�n�ì�kovskù dotazn�k


3 Se sou�asnùm zpósobem hodnocen� pomoc� zn�mek jsem spokojen(a).

4 K chov�n� n�kterùch u�iteló k ì�kóm m�m vùhrady (jejich chov�n� se mi nel�b�).

9 Jsem zvl�ät� spokojen(a) s vùukou pÞedm�tu/ó (uve� konkr�tn� a popÞ�pad� tak� uve� pro�):

10 Jsem zvl�ät� nespokojen(a) s vùukou pÞedm�tu/ó (uve� konkr�tn� a popÞ�pad� tak� uve� pro�):

13 U�itel� cht�j�, abychom u�ivu rozum�li a neu�ili se jen nazpam�é.

15 U��m se spolupracovat s ostatn�mi.

19 Ve äkole se u��m, jak se spr�vn� a samostatn� u�it.

20 ákola m� vychov�v� k zodpov�dnosti, k toleranci, k demokracii.

21 Rozvrh hodin mi vyhovuje.

22 U�itel� se snaì� o to, aby n�s studium bavilo a bylo pro n�s zaj�mav�.

24 Dost�v�m dostatek pÞ�leìitost� napravit svou chybu (mylnou odpov��, äpatnù vùsledek zkouäen�, testu apod.)

25 ákola rozv�j� moji schopnost samostatn� myslet, rozhodovat se a obhajovat sv� rozhodnut�.

30 Studium mi (mimo jin�) d�v� äirokù väeobecnù pÞehled (znalost z róznùch oboró a pÞedm�tó).

32 ákola u mne rozv�j� praktick� schopnosti a dovednosti, kter� by mi m�ly pomoci z�skat dobrou pr�ci.

u�itelskù dotazn�k


4 Naäi absolventi jsou schopni samostatn� myslet, rozhodovat se a obhajo-vat sv� rozhodnut�.

5 Naäi absolventi se um� efektivn� a samostatn� u�it.

9 Vùuka podle áVP mi umoìn� v�ce se realizovat v mùch pÞedm�tech.

11 Vùuka podle nov�ho áVP je pro ì�ky äkoly zm�nou k lepä�mu.

12 Povaìuji za ì�douc� pouì�vat i jin� metody vùuky neì front�ln�.

17 PÞi svùch hodin�ch b�ìn� zaÞazuji krom� front�ln� vùuky i dalä� metody (je moìn� zatrhnout i v�ce odpov�d�).

18 Povaìuji za probl�m, ìe mi pÞ�liä �asto odpadaj�, resp. jsou v�ìn� naruäeny hodiny kvóli jinùm akc�m (z�jezdy, sportovn� utk�n�, besedy, É).


23 Rozvrh hodin je sestavov�n tak� s ohledem na individu�ln� potÞeby vyu�u-j�c�ch.

28 Nab�dka volitelnùch pÞedm�tó pro studenty je dostate�n� pestr�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



rodi�ovskù dotazn�k



4 K chov�n� u�iteló k ì�kóm m�m vùhrady.

10 Jsem zvl�äé spokojen(a) s vùukou pÞedm�tu/ó: (uve�te konkr�tn�)

11 Jsem nespokojen(a) s vùukou pÞedm�tu/ó: (uve�te konkr�tn�)



10 Odborn� znalosti u�iteló.

11 Pedagogick� dovednosti u�iteló (zpósob, jakùm u��).

12 Nab�dka mimoäkoln�ch aktivit.

13a Moje spokojenost s nab�dkou volitelnùch pÞedm�tó (pÞedm�ty, ze kterùch vol�m).

13b Moìnost studovat ty voliteln� pÞedm�ty, kter� jsem si zvolil.

13c Moje spokojenost s kvalitou vùuky volitelnùch pÞedm�tó

14 Kvalita kurzó (lyìaÞskù, letn� sportovn�, zem�pisnù, ...)

c) Podpora äkoly ì�kóm, spolupr�ce s rodi�iì�kovskù dotazn�k


1 ákola na mne klade pÞ�liä vysok� n�roky.

2 Jsem nucen(a) v�novat dom�c� pÞ�prav� pÞ�liä mnoho �asu.


6 Ve äkole jsem se setkal(a) s pÞ�padem äikany (opakovan� poniìov�n� nebo fyzick� n�sil�) mezi spoluì�ky.

7 Stal(a) jsem se ter�em äikany ze strany spoluì�kó.


12 Jsem spokojen(a) s nab�dkou mimoäkoln�ch aktivit (krouìky, nepovinn� pÞedm�ty, ...).

14 Boj�m se zeptat u�itele, kdyì n��emu nerozum�m.

16 Ve äkole se c�t�m bezpe�n�.

18 Studentskù parlament d�v� n�m studentóm dobrou moìnost pod�let se na ìivot� äkoly.

23 M�m ve äkole dost moìnost�, jak smyslupln� tr�vit volnù �as (poledn� pÞest�vku, dobu pÞed vyu�ov�n�m a po n�m, ...).

28 V�m, na kter�(ho) u�itele se obr�tit v pÞ�pad� probl�mó.

31 Souhlas�m s pos�len�m hodinov� dotace na voliteln� pÞedm�ty ve 2., 3. a 4. ro�n�ku (vùuka dle nov�ho äkoln�ho vzd�l�vac�ho programu).




3 V naä� äkole uì jsem se setkal(a) s pÞ�padem äikany mezi ì�ky.

10 Souhlas�m s hlavn� koncepc� áVP Ð zvùäen� nab�dky volitelnùch pÞedm�tó ve vyää�ch ro�n�c�ch (doplËte pÞ�padn� svou vlastn� argumentaci).

19 Jsem spokojen(a) se sou�asnùm zpósobem organizov�n� rodi�ovskùch schózek.


22 Povaìuji za probl�m, ìe prohÞeäky ì�kó proti äkoln�mu Þ�du nejsou väemi vyu�uj�c�mi hodnoceny podle stejnùch m�Þ�tek.

30 Mysl�m, ìe ì�ci jsou pÞet�ìov�ni.



1 ákola klade na d�t� pÞ�liä vysok� n�roky.

2 D�t� v�nuje dom�c� pÞ�prav� do äkoly pÞ�liä mnoho �asu.


6 Naäe d�t� se ve äkole setkalo s pÞ�padem äikany (opakovan� poniìov�n� �i fyzick� n�sil�) mezi spoluì�ky.

7 Naäe d�t� se stalo ter�em äikany ze strany spoluì�kó.


9 Jsem spokojen(a) s nab�dkou mimoäkoln�ch aktivit (krouìky, nepovinn� pÞedm�ty apod.).

13 Jsem spokojen s vùchovnùm pósoben�m äkoly.

14 Jsem dostate�n� informov�n o �innosti äkoly.

15 Sou�asnù zpósob organizov�n� rodi�ovskùch schózek mi vyhovuje.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia





7 Vztahy mezi spoluì�ky ve tÞ�d�.

8 Vztahy mezi ì�ky äkoly.

9 Vztah u�iteló k ì�kóm.

f) òroveË vùsledkó pr�ce äkoly, zejm�na vzhledem k pod-m�nk�m vzd�l�v�n� a ekonomickùm zdrojómì�kovskù dotazn�k


11 Jsem r�d(a), ìe chod�m do t�to äkoly.



29 PÞ�padnùm z�jemcóm (s odpov�daj�c�mi pÞedpoklady) naäe gymn�zium doporu�uji, resp. doporu�il(a) bych.

31 Naäi äkolu povaìuji za prestiìn� vzhledem k (je moìn� zatrhnout i v�ce odpov�d�):



12 PÞ�padnùm z�jemcóm o studium na Gymn�ziu PÞ�bram bych tuto äkolu doporu�il.



21 Domn�v�m se, ìe mne äkola dobÞe pÞipravila k maturitn� zkouäce.

22 Jsem r�d, ìe jsem studoval na t�to äkole.

23Pokud bych se znovu rozhodoval, zvolil bych op�t studium na gymn�ziu (jde o typ äkoly).

24 U�iteló t�to äkoly si v�ì�m.

25Zvl�ät� jsem byl(a) spokojen(a) s vùukou pÞedm�tu/ó (uve� te konkr�tn� a popÞ�pad� tak� uve�te pro�) :

26Zvl�ät� jsem byl(a) nespokojen(a) s vùukou pÞedm�tu/ó (uve�te konkr�tn� a popÞ�pad� tak� uve�te pro�) :

27 Ve äkole bych zm�nil(a):

Zad�v�n� a sb�r dotazn�kóV prvn� etap� byly dotazn�ky zad�ny väem u�itelóm, ì�kóm äkoly a jejich rodi�óm. ë�ci vyplËovali dotazn�ky ve äkole v r�mci tÞ�dnickùch hodin, anonymn�, s minim�ln� ��ast� u�iteló. Rodi�óm byly dotazn�ky rozd�ny v prób�hu rodi�ovskùch schózek nebo v pÞ�pa-d� nepÞ�tomnosti doru�eny prostÞednictv�m d�t�, u�itelóm byly rozd�ny v prób�hu pro-vozn� porady. Sb�r od väech tÞ� skupin prob�hal anonymn� do pÞipravenùch schr�nek. Rodi�e m�li moìnost zas�lat vypln�n� dotazn�ky poätou.

N�vratnost dotazn�kó: niìä� gymn�zium 112 dotazn�kó, tj. 93 % vyää� gymn�zium 400 dotazn�kó, tj. 88 % u�itel� 41 dotazn�kó, tj. 91 % rodi�e 318 dotazn�kó, tj. cca 60 %

Ve druh� etap� prob�halo zad�v�n� i sb�r dotazn�kó obdobn� s t�m rozd�lem, ìe byly vzhledem k n�ro�nosti zpracov�n� vùsledkó skupiny respondentó zmenäeny. Dotazn�k vyplËovali pouze ì�ci tÞet�ch ro�n�kó a septimy (112 respondentó) a rodi�e ì�kó n�hod-n� vybranùch tÞ�d �tyÞlet�ho studia (90 respondentó).

Absolventi äkoly vyplËovali dotazn�ky v prób�hu posledn�ho tùdne äkoln� doch�zky pÞed odchodem na pÞ�pravnù tùden (111 respondentó). Rodi�e ì�kó budouc�ch prvn�ch ro�n�kó a primy byli poì�d�ni o spolupr�ci v prób�hu informativn� schózky s veden�m äkoly v �ervnu roku 2007.

N�vratnost dotazn�kó: ì�ci 112 dotazn�kó, tj. 100 % u�itel� 38 dotazn�kó, tj. 83 % rodi�e 54 dotazn�kó, tj. 60 % absolventi 111 dotazn�kó, tj. 100% rodi�e nastupuj�c�ch ì�kó 98 dotazn�kó, tj. 82%

Zpracov�n� dotazn�kóZpracov�n� se liäilo v prvn� a druh� etap�. Zat�mco pÞi prvn�m äetÞen� byly dotazn�ky vyhodnoceny pÞedevä�m dle �etnosti odpov�d� na jednotliv� vùroky, ve druh�m äetÞen� jsou u dotazn�kó pro ì�ky a rodi�e zaznamen�ny jednotliv� odpov�di kaìd�ho respon-denta, ��mì je moìn� s vyuìit�m vùpo�etn� techniky a tabulkov�ho procesoru vyhodno-tit pÞ�padn� vztahy mezi odpov��mi na jednotliv� ot�zky. Nav�c jsou krom� aritmetick�-ho próm�ru a próm�rn� odchylky pouìity i statistick� funkce modus4 a medi�n. T�m je umoìn�no z�skat podstatn� v�ce informac� a jejich vz�jemn� souvislosti.

4 modus Ð hodnota nej�ast�ji se vyskytuj�c�


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Vzhledem k tomu, ìe dotazn�ky byly zad�v�ny v tiät�n� form�, bylo pro vyhodnocen� nezbytn� pÞen�st data do elektronick� podoby do po��ta�e. PÞi tak velk�m mnoì-stv� �dajó byli o spolupr�ci poì�d�ni ostatn� u�itel�, kteÞ� nejprve do pÞipravenùch formul�Þó pÞepisovali odpov�di z dotazn�kó a n�sledn� je s��tali a zaznamen�vali �etnosti do formul�Þó na po��ta�i. Tato pr�ce byla pom�rn� zdlouhav� a zpracov�n� �asov� n�ro�n�. Podstatn� v�ce se osv�d�ila metoda, kdy byly v tabulkov�m procesoru pÞipraveny formul�Þe, do kterùch u�itel� odpov�di z archó ì�kó, rodi�ó a u�iteló pÞ�mo zaznamen�vali. Zpracov�n� jedn� tÞ�dy tak trvalo pÞibliìn� dv� hodiny. Do budoucna bude jist� nezbytn� Þeäit vyplËov�n� t�chto dotazn�kó pÞ�mo do formul�Þó dostupnùch prostÞednictv�m internetu nebo äkoln� po��ta�ov� s�t�.

Vyhodnocen� vùstupó a jejich vyuìit�Dotazn�kov� äetÞen� jsou vùznamnùm zdrojem informac� pÞedevä�m pro veden� äkoly. Pom�haj� mu pÞi dalä� koncep�n� pr�ci, pÞi odhalov�n� slabùch a silnùch str�nek äkoly a poskytuj� dóleìitou zp�tnou vazbu pro Þ�d�c� �innost. PÞi jejich tvorb� a zpracov�n� o�ek�v�me poskytnut� z�kladn�ch informac� o n�zorech, postoj�ch, vztaz�ch a �innostech respondentó. Vùsledky kaìd�ho dotazn�ku jsou zpracov�ny formou zpr�vy. Ta je dostup-n� v tiät�n� podob� nebo na intranetu äkoly a jsou s n� sezn�meni �lenov� pedagogic-k�ho sboru v r�mci provozn� porady. Sou�asn� jsou v pÞ�pad� potÞeby hled�na Þeäen� a pÞij�m�na opatÞen�. Jak je jiì uvedeno v pÞedch�zej�c�m textu, vùsledky dotazn�kovùch äetÞen� jsou zapracov�ny i do autoevaluace äkoly, kde tvoÞ� jej� ned�lnou sou��st.

N�kter� vùsledky dotazn�kov�ho äetÞen�, koment�Þ

Dotazn�k pro ì�ky

1. V cel�m dotazn�ku se pouze ve tÞech pÞ�padech liä� próm�r zaokrouhlenù na cel� ��slo od medi�nu (vùrok 2, 4, 29). Vypov�d� to o tom, ìe rozloìen� vùsledkó se bl�ì� norm�ln�mu rozd�len�.

2. Ve vùsledc�ch je moìn� snadno naj�t vùroky s vysokou hodnotou agregovan� odpov�di (3, 5, 11, 16, 28, 30).

3. V septim� se objevuje pon�kud vyää� m�ra pÞipuät�n� existence äikany. Ob�t� äikany se zÞeteln� c�t� bùt jeden chlapec z konkr�tn� tÞ�dy, v�ce ì�kó je sv�dky. Takto z�skan� informace je d�le podn�tem bliìä�ho zkoum�n� pro vùchovn�ho poradce na äkole.

4. Porovn�n�m odpov�d� z roku 2004 a 2007 je moìn� u n�kterùch vùrokó sledovat jednozna�nù posun v hodnocen� ì�kó. Jedn� se o hodnocen� vùrokó:

vùrok 8 Ð vylepäilo se hodnocen� protidrogov� prevence (i z pohledu u�iteló),

vùrok 12 Ð zvùäila se spokojenost s nab�dkou mimoäkoln�ch aktivit (dÞ�ve sp�ä nespokojenost),

vùrok 17 Ð z pohledu ì�kó se zlepäilo vyuì�v�n� modern� techniky,

vùrok 18 Ð oproti roku 2004 se zm�nilo hodnocen� �lohy studentsk�ho parlamentu (dÞ�ve pÞevl�dala negativn� odpov��),

vùrok 23 Ð obdobn� jako u vùroku �. 18 se hodnocen� pÞ�leìitost� k tr�ven� voln�ho �asu zm�nilo z pÞedch�zej�c�ho negativn�ho na st�vaj�c� pozitivn�.

U ostatn�ch vùrokó nedoälo k vùrazn�mu posunu oproti minul�mu dotazn�ku, od-pov�di vych�zej� stejn�, bez vùrazn�ho pozitivn�ho nebo negativn�ho hodnocen�.

5. Porovn�n� priorit dle vùroku 33: V letech 2004 i 2007 bylo ì�ky stanoveno toto poÞad� priorit:

1. poÞad� Ð D (äkola m� rozv�jet naäi schopnost samostatn� myslet a rozhodovat se a schopnost obhajovat sv� rozhodnut�),

2. poÞad� Ð F (äkola m� pÞipravovat k pÞijet� na konkr�tn� vysok� äkoly, kterou si zvol�me, tedy pÞipravit n�s k pÞij�ma�k�m),

3. poÞad� Ð B (äkola n�s m� u�it tak, aby n�s studium bavilo a bylo pro n�s zaj�mav�).

V prób�hu tÞ� let se tedy nezm�nil pohled ì�kó na priority v �innosti äkoly. Ot�zkou je, do jak� m�ry jsou vzhledem k obdobn�mu vùsledku priority ì�kó ovlivn�ny prioritami rodi�ó a u�iteló.

6. Na n�kter� sporn� nebo chybn� poloìen� ot�zky ì�ci neodpov�dali. Reagovali tak na dotazy, kter� nepovaìovali ze sv�ho pohledu za objektivn� posouditeln�. Jednalo se o vùroky:

vùrok 8 Ð nehodnotilo 23 ze 112vùrok 18 Ð nehodnotilo 18 ze 112vùrok 20 Ð nehodnotilo 13 ze 112

7. Celkov� hodnocen� äkoly je velmi dobr�, neobjevila se ì�dn� vùrazn� negativa nebo nedostatky.

Dotazn�k pro rodi�e

1. Ve vùsledc�ch je moìn� naj�t ot�zky s vysokou hodnotou agregovan� odpov�di. Jedn� se o ot�zku 3 (pouze 3 jednozna�n� negativn� odpov�di), 5, 12, 13, 15: Je zde tak� moìno naj�t negativn� odpov�di, a to u ot�zek 6, 7.

2. Porovn�n�m odpov�d� z roku 2004 a 2007 je moìn� u n�kterùch ot�zek sledovat posun v hodnocen�. Jedn� se o odpov�di na ot�zky:

vùrok 2 Ð zvùäil se pod�l t�ch rodi�ó, kteÞ� soud�, ìe jejich d�ti v�nuj� dom�c� pÞ�prav� pÞ�liä mnoho �asu,

vùrok 9 Ð zv�täila se spokojenost s nab�dkou mimoäkoln�ch aktivit.

3. U odpov�d� na ot�zky �. 5, 6, 7, 9 je hodnocen� podobn� jako u ì�kó, coì je nej-sp�ä zpósobeno t�m, ìe se jedn� o zprostÞedkovanou odpov��. Rodi�e hodnot� podle referenc�, kter� z�skaj� od svùch d�t�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



4. Porovn�n� priorit: V roce 2004 a 2007 bylo rodi�i ur�eno toto poÞad� priorit dle ot�zky 18:

2004 2007

1. poÞad� F A

2. poÞad� C F

3. poÞad� A C

Podle rodi�ó m� tedy gymn�zium usilovat pÞedevä�m o to, aby:

A) ì�ci byli pÞipraveni k pÞijet� na konkr�tn� vysok� äkoly, kter� si zvolili,

F) rozv�jela se u ì�kó schopnost samostatn� myslet, rozhodovat se a obhajovat sv� rozhodnut�,

C) ì�ci z�skali schopnosti a dovednosti potÞebn� ke studiu na vysokùch äkol�ch obecn�.

Podobn� jako u ì�kó ani u rodi�ó nedoälo v prób�hu tÞ� let k znateln�jä�mu posunu, pÞi�emì rodi�e kladou v�tä� dóraz na pÞ�pravu na vysok� äkoly. Tomu odpov�d� i vùsledek u ot�zky �. 16.

Fakt, ìe v roce 2007 je na prvn�m poÞad� odpov�� A (pÞijet� na konkr�tn� vysok� äkoly), móìe bùt zpósoben t�m, ìe se jedn� o rodi�e ì�kó tÞet�ho ro�n�ku, pro kter� je ot�zka dalä�ho studia jejich d�t� na Vá aktu�ln�jä� (v minul�m dotazn�ku byly vyhodnocov�ny väechny ro�n�ky).

U ostatn�ch ot�zek nedoälo k vùrazn�mu posunu oproti minul�mu dotazn�ku, odpov�di vych�zej� podobn�, bez vùrazn� pozitivn� nebo negativn� zm�ny.

5. N�kteÞ� rodi�e byli kriti�t�jä� (m�n� spokojen�). Rodi�, jehoì d�t� se setkalo se äikanou a bylo ob�t� äikany, je sou�asn� nespokojen se zpósobem hodnocen� pomoc� zn�mek, s nab�dkou mimoäkoln�ch aktivit a tak� mu nevyhovuje zpósob organizov�n� rodi�ovskùch schózek.

6. Velk� ��st rodi�ó (23 z 54 = 43 %) se v podstat� spr�vn� nevyjadÞovala k tomu, zda se äkola v�nuje protidrogov� prevenci (ot�zka �. 8) a tak� k chov�n� u�iteló k ì�kóm (12 z 54 = 22 %). Podobn� jako v bod� 3 se jedn� o informace, kter� se k rodi�óm dost�vaj� pouze zprostÞedkovan�. Stoj� za �vahu, zda by v dalä�m äetÞen� nem�ly bùt tyto ot�zky formulov�ny jinak.

7. Celkov� vych�z� vùsledek dotazn�ku pro äkolu velice pÞ�zniv�.

Dotazn�k pro u�itele

1. Podobn� jako v dotazn�c�ch pro ì�ky a rodi�e nejdeme i v tomto dotazn�ku n�kolik poloìek s vysokou hodnotou agregovan� odpov�di. Jedn� se o vùroky �. 4, 10, 12, 13, 14, 15, 21, 24, 28, 29. Pot�äuj�c� je, ìe mezi vysoce souhlasn� odpov�di patÞ� i ty, kter� se tùkaj� dalä�ho vzd�l�v�n� u�iteló a pouì�v�n� novùch metod a forem pr�ce.

2. Porovn�n�m odpov�d� z roku 2004 a 2007 je moìn� u n�kterùch poloìek sledo-vat posun v hodnocen� u�iteló. Jedn� se o hodnocen� vùrokó:

vùrok 1 Ð m�n� vyu�uj�c�ch c�t� potÞebu zm�ny; móìe to souviset s t�m, ìe pÞed tvorbou áVP byla potÞeba zm�ny pociéov�na v�ce neì te�, kdy doch�z� ke zm�n�m vyu�ov�n� podle novùch u�ebn�ch dokumentó,

vùrok 3 Ð v�ce vyu�uj�c�ch vypov�d�, ìe se setkali s pÞ�padem äikany; nen� jasn�, zda äikany pÞibylo, nebo zda se na tento probl�m pozornost u�iteló v�ce zam�Þila; uì pouze Þeäen� jednoho pÞ�padu ve äkole podm�n� v�ce kladnùch odpov�d�,

vùrok 4 Ð procento kladnùch odpov�d� se zvùäilo ze 73 % na 97 % (Naäi absolventi jsou schopni samostatn� myslet, rozhodovat se a obhajovat sv� rozhodnut�.),

vùrok 5 Ð procento kladnùch odpov�d� se zvùäilo z 42 % na 76 % (Naäi absolventi se um� efektivn� a samostatn� u�it.),

vùrok 20 Ð obdobn� jako u ì�kó se zlepäilo hodnocen� protidrogov� prevence (procento kladnùch odpov�d� se zvùäilo z 58 % na 92 %)

vùrok 23 Ð procento kladnùch odpov�d� se zvùäilo z 69 % na 86 % (Rozvrh hodin je sestavov�n tak� s ohledem na individu�ln� potÞeby vyu�uj�c�ch.),

vùrok 24 a 25 Ð u�itel� v�ce oceËuj� stanoven� jasn�jä�ch pravidel pro ud�lov�n� nadtarifn�ch sloìek platu.

3. Porovn�n� priorit: V roce 2004 a 2007 bylo u�iteli ur�eno toto poÞad� priorit dle poloìky 31:

2004 2007

1. poÞad� F C

2. poÞad� C F

3. poÞad� G G

Priorita G se u pÞedch�zej�c�ch respondentó neobjevila: gymn�zium m� nau�it ì�ky efektivn� se u�it (pÞedpoklad a motivace pro celoìivotn� vzd�l�v�n�). Ani u u�iteló, podobn� jako u ì�kó a rodi�ó, se v prób�hu 3 let priority prakticky nezm�nily.

Dotazn�k pro absolventy gymn�zia

1. Z vùsledkó je vid�t, ìe mezi tÞ�dami jsou v hodnocen� pouze nepatrn� rozd�ly. Ve-lice mal� jsou i zm�ny v porovn�n� s vùsledkem z pÞedch�zej�c�ho äkoln�ho roku.

2. Rozd�len�m n�kterùch ot�zek z roku 2005/2006 do podot�zek v roce 2006/2007 bylo moìn� odhalit n�kter� slabä� m�sta v hodnocen�. NapÞ�klad u sportovn�ho z�zem� äkoly pÞevl�dla v roce 2005/2006 celkov� spokojenost s modern�m venkovn�m hÞiät�m, ��mì byla ãopomenutaÒ nespokojenost se stavem posilovny. Obdobn� u äkoln� j�delny �roveË vybaven� a kvality j�del ãpÞekrylyÒ spokojenost s pestrost� vùb�ru.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



3. Zaj�mav� je porovn�n� vztahó mezi spoluì�ky ve tÞ�d� u jednotlivùch tÞ�d (vùrok 7). Väem je zn�mo, ìe tÞ�dn� kolektivy se v prób�hu studia utv�Þej� a mohou se liäit. Z vùsledku je zÞejm�, ìe podstatn� l�pe vn�mali tÞ�dn� kolektiv ì�ci osmilet�-ho studia. Toto rozliäen� bylo moìn� aì po zaveden� vyhodnocov�n� po jednotli-vùch tÞ�d�ch v roce 2006/2007 a jist� móìe bùt pÞedm�tem dalä�ho zkoum�n�.

4. Zat�mco v hodnocen� vùrokó tùkaj�c�ch se atmosf�ry äkoly a vybaven� äkoly ne-jsou mezi tÞ�dami podstatn� rozd�ly, v hodnocen� z�sk�v�n� informac� od tÞ�dn�ch u�iteló se vùsledky liä� (vùrok 19). To móìe bùt odrazem rozd�ln�ho pÞ�stupu t�chto vyu�uj�c�ch.

5. Velice pot�äuj�c� jsou vùsledky poloìek 21Ð23, kter� potvrzuj� vysokù kredit äkoly a vyu�uj�c�ch u absolventó äkoly.

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit�Dotazn�ky jsou zad�v�ny v tiät�n� podob� v rozsahu jedn� nebo dvou stran form�tu A4. Hlavn� n�klady jsou vynaloìeny na kop�rov�n� formul�Þó na äkoln� kop�rce. Ke zpracov�-n� jsou vyuì�v�ny äkoln� po��ta�e a program Microsoft Excel.


1. ákola vytvoÞila syst�m dotazn�kovùch äetÞen�, jejichì vùsledky pouìila v prób�hu tvorby áVP a n�sledn� i jako jeden z n�strojó pro autoevaluaci äkoly. Dotazn�ky jsou sestaveny tak, aby pokrùvaly rozd�ln� z�kladn� soubory respondentó Ð u�i-tele, ì�ky, maturanty, rodi�e, rodi�e budouc�ch ì�kó.

2. ákola vypracovala metodiku vyhodnocen� dotazn�kó a za�len�n� n�kterùch sledo-vanùch vùstupó do jednotlivùch oblast� vlastn�ho hodnocen� äkoly.

3. Vyhodnocen�m vùstupó v intervalu tÞ� let mohla äkola zjistit trendy v hodnocen� vzd�l�vac�ho procesu, vybaven� äkoly a mezilidskùch vztahó. Volbou podob-nùch vùrokó pro rozli�n� z�kladn� soubory mohla porovnat priority ve vzd�l�-v�n� a faktory ovlivËuj�c� volbu gymnazi�ln�ho studia a konkr�tn� pak sv�ho studijn�ho programu.

4. Do tvorby a vyhodnocen� dotazn�kó byl zapojen kolektiv vyu�uj�c�ch, s vùsledky byl sezn�men celù pedagogickù sbor a prostÞednictv�m vlastn�ho hodnocen� äkoly i äkolsk� rada a zÞizovatel. ��st vùsledkó byla ve zkr�cen� podob� zveÞej-n�na i na webovùch str�nk�ch äkoly.

5. Zaveden�m pravidelnùch dotazn�kovùch äetÞen� je ì�kóm äkoly d�na moìnost svobodn� se vyjadÞovat k vùchovn�mu a vzd�l�vac�mu pósoben� äkoly a k pod-m�nk�m ke vzd�l�v�n�. T�m je u nich rozv�jen pocit zodpov�dnosti a kompetence ob�ansk� a z�roveË je podporov�na soun�leìitost se äkolou.

VyplËov�n� dotazn�kó a jejich vyhodnocov�n�

1. PÞi vyplËov�n� dotazn�kó se äkola setkala se zodpov�dnùm pÞ�stupem ze strany ì�kó, u�iteló i rodi�ó. I kdyì jsou dotazn�ky anonymn�, nesetk�vaj� se na äkole s ur�ìkami, hanlivùmi vùroky nebo jejich znevaìov�n�m.

2. Vyhodnocen� bylo provedeno róznùmi zpósoby. Zat�mco v roce 2004 byly zazna-men�ny �etnosti odpov�d� a provedeno grafick� vyhodnocen�, pÞi autoevaluaci äkoly v roce 2007 byly zaznamen�ny jednotliv� odpov�di väech respondentó. Po pÞenesen� do tabulky byly �daje vyhodnoceny a s vyuìit�m funkce podm�n�n�ho form�tov�n� v programu Microsoft Excel barevn� zvùrazn�ny ur�it� vybran� (v�t-äinou extr�mn�) hodnoty, coì äkole pomóìe pÞi prvn� orientaci ve vztaz�ch mezi jednotlivùmi vùsledky, a tak� shodn� barevn� k�dov�n� odpov�d� (zde pozitiva zelen�, negativa �erven�) bez ohledu na to, zda se ot�zka pt� na slabou, �i silnou str�nku podm�nek, prób�hu �i vùsledkó pr�ce äkoly. Podm�n�n� form�tov�n� je pouìito i v horn�ch Þ�dc�ch v oblasti sumarizace vùsledkó. K�dov�n� �ten�Þ zjist� vybr�n�m zbarven� buËky �i skupiny bun�k a zvolen�m nab�dky Podm�n�n� form�-tov�n� v menu Form�t.

Zpracov�n� vùsledkó vybranùch dotazn�kó rodi�ó Zpracov�n� vùsledkó vybranùch dotazn�kó ì�kó

3. I kdyì si je äkola v�doma toho, ìe by bylo moìn� pouì�t jin� technick� Þeäen� vyplËov�n� a zpracov�n� dotazn�kó (skenov�n�, vyplËov�n� pÞes internet, z�znam do pÞipravenùch formul�Þó na po��ta��ch a n�sledn� na��t�n� t�chto �dajó do spole�n� datab�ze), osv�d�ilo se j� i zad�v�n� v tiät�n� podob� a n�sledn� pÞepi-sov�n� vùsledkó do pÞipravenùch tabulek v programu Excel. V podstat� se jedn� o odobnou pr�ci, na jakou jsou u�itel� zvykl� pÞi pr�ci s programem Bakal�Þ.

Interpretace a prezentace vùsledkó

1. Krom� pÞ�pravy a vyhodnocen� dotazn�kó je nezbytn� v�novat dostatek �asu inter-pretaci vùsledkó Ð prezentace na provozn� porad�, rozbor ze strany veden�.

2. Pro kr�tk�m sezn�men� s n�kterùmi vùsledky je praktick� vyuì�t grafick�ho zn�-zorn�n� vyhodnocen� dle �etnosti odpov�d�. Pro podrobn�jä� studium a zkoum�n� vz�jemnùch vztahó a souvislost� je vhodn� pracovat se souborem jednotlivùch odpov�d� väech respondentó.

3. Porovn�n�m vùsledkó v prób�hu n�kolika let je zÞejm�, ìe vzhledem k velice podobnùm vùstupóm nen� tÞeba prov�d�t dotazn�kov� äetÞen� �ast�ji neì 1x za dva roky. Tak si äkola móìe uäetÞit pr�ci s dalä� administrativou.

4. V pÞ�pad� chybn� formulovanùch vùrokó (zprostÞedkovan� odpov��, nejedno-zna�n� odpov��, zav�d�j�c� ot�zka) je tÞeba hledat jejich modifikaci pro dotazn�-ky zad�van� v dalä�ch letech.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Zkuäenosti z�skan� pÞi tvorb� a vyhodnocen� dotazn�kó

Tvorba dotazn�kó

1. F�ze pÞ�pravy dotazn�kó je pom�rn� zdlouhav�, je tÞeba v�novat j� dostatek �asu.

2. Je nutn� si ujasnit, co äkola chce prostÞednictv�m dotazn�kó zjistit. Je dobr�, pokud jiì m� vytvoÞenou osnovu pro vlastn� hodnocen� äkoly a ot�zky/vùroky vol� tak, aby vyhodnocen� dotazn�ku slouìilo jako jeden z n�strojó pÞi hodnocen�. V tomto pÞ�pad� pouìila äkola z dóvodu moìnosti srovn�n� v prób�hu n�kolika let jako z�klad dotazn�ky zadan� na po��tku tvorby áVP a n�kter� ot�zky vyuìila i pro n�sledn� vlastn� hodnocen� äkoly.

3. Je dobr� m�t k dispozici n�kolik vzoró jiì vytvoÞenùch dotazn�kó a z�skat z�kladn� teoretick� poznatky.

4. PÞi tvorb� dotazn�kó je uìite�n� zapojit co nejv�tä� kolektiv pedagogó. V z�v�re�n� f�zi je väak lepä�, kdyì kone�nou formulaci sestavuje pouze menä� skupina ãtvórcóÒ. Jinak hroz� vlekl� diskuse o formulaci, vùznamu, pochopen� a potÞebnosti jednotlivùch ot�zek/vùrokó.

5. Formulace ot�zek/vùrokó mus� bùt voleny tak, aby na n� bylo moìn� jednozna�-n� odpov�d�t. Tak� je nutn� posoudit, zda osloven� skupina respondentó móìe na poloìenou ot�zku relevantn�m zpósobem odpov�d�t.

PÞ�klady:

a) Dotazn�k pro ì�ky, rok 2004. Ot�zka: ãJsou poìadavky äkoly pÞim�Þen�?Ò V pÞ�pad� negativn� odpov�di nev�me, zda maj� bùt v�tä� nebo menä�.

b) Dotazn�k pro u�itele. Vùrok: ãNaäe äkola potÞebuje zm�nu.Ò V pÞ�pad�, ìe jiì byl nastolen trend zm�ny (vùuka podle áVP), nen� jasn�, zda negativn� odpo- v�� je m�n�na jako souhlas, nebo nesouhlas s jej�m pokra�ov�n�m.

c) Dotazn�k pro ì�ky. Vùrok: ãVe äkole nebo na äkoln� akci jsem se setkal s drogouÒ. V t�to ot�zce nen� jasn�, co je za drogu povaìov�no. Zda se jedn� i o alkohol a o jeho konzumaci, napÞ. na maturitn�m plese.

d) Dotazn�k pro rodi�e. Vùroky: ãMezi ì�ky äkoly jsou dobr� vztahy.Ò ãákola se dostate�n� v�nuje protidrogov� prevenci.Ò ãNaäe d�t� se ve äkole setkalo s pÞ�padem äikany (opakovan� poniìov�n� �i fyzick� n�sil�) mezi spoluì�ky.Ò ãNaäe d�t� se stalo ter�em äikany ze strany spoluì�kó.Ò Na tyto ot�zky mohou odpov�dat rodi�e pouze zprostÞedkovan� pÞes informace, kter� jim poskytnou jejich d�ti.

6. Je tÞeba zv�ìit, kolik identifika�n�ch �dajó je äkola schopna pÞi zpracov�n� dotazn�kó vyhodnotit, resp. je-li schopna zpracovat dotazn�ky s ohledem na mnoìstv� skupin, kter� touto identifikac� vzniknou (napÞ. d�vky Ð 3. ro�., hoäi Ð 4. ro�., ...). U malùch skupin móìe v�st tato identifikace k pocitu ztr�ty anonymity.

7. Negativn� odpov�� (o neexistenci rozd�lu mezi skupinami) m� svój dobrù smysl. Porovn�n�m odpov�d� u chlapcó a d�vek napÞ�klad v PÞ�brami nezjistili ì�dn� podstatn� odchylky, coì je informace o rovn�m zach�zen� s d�vkami a chlapci.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxePo vyhodnocen� zkuäenost� z minulùch let po��t� äkola s t�m, ìe v zad�v�n� dotazn�kó bude pokra�ovat. I nad�le pro ni budou jejich vùstupy jedn�m z evalua�n�ch n�strojó, kter� umoìn� sledovat trendy ve vùvoji äkoly. Nemalou roli jist� hraje i to, ìe pÞ�prava dotazn�kó nen� finan�n� pÞ�liä n�ro�n� a oproti komer�n� nab�zenùm dotazn�kóm si móìe äkola sama zvolit, co je pÞedm�tem jej�ho z�jmu.

PÞ�klad dobr� praxe je moìn� vyuì�t pro vlastn� hodnocen� äkol, pokud äkoly vyuì�vaj� pro tuto �innost vlastn� dotazn�kov� äetÞen�.

Dalä� zdroje informac� k pÞ�kladu dobr� praxePELIKçN, J.: Z�klady empirick�ho vùzkumu pedagogickùch jevó. Praha, Karolinum 2007.

Kontaktn� osobaPetr Hrubùe-mail: [email protected]


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



�AS PRO U�EBNê PROCESákola: Zá Dvorsk�ho, Ostrava-B�lskù LesRealiz�tor: Vlasta Tobol�kov�Konzultant VòP: Lucie Proch�zkov�

AnotaceZ�kladn� äkola Ostrava-B�lskù Les je jednou ze tÞ� z�kladn�ch äkol v �esk� republice, kter� se ��astnily v letech 2004Ð2005 v r�mci evropsk�ho programu Sokrates projektu autoevaluace äkol v Evrop� Ð Bridges Across Boundaries. ákole se tak naskytla moì-nost v konzultaci s �eskùmi i zahrani�n�mi odborn�ky vytv�Þet autoevalua�n� n�stroje k mapov�n� vzd�l�vac�ho procesu a pokusit se stanovit priority sv�ho dalä�ho rozvoje s ohledem ke specifickùm sociokulturn�m podm�nk�m oblasti. V tomto pÞ�kladu dobr� praxe jsou k dispozici autoevalua�n� n�stroje, kter� byly vytvoÞeny pro zkoum�n� oblasti ã�as pro u�ebn� procesÒ a umoìËuj� sezn�men� s vyhodnocen�m d�l��ch t�mat zkouman� oblasti i s jejich reflex�.

KontextZ�kladn� äkola Ostrava-B�lskù Les patÞ� kapacitn� k nejv�tä�m v Ostrav� nejen po�tem ì�kó, ale tak� svoj� zastav�nou plochou a celkovùmi vnitÞn�mi prostorami. Väechny ro�n�ky maj� tÞi aì �tyÞi paraleln� tÞ�dy.

S n�stupem nov�ho veden� äkoly v �ele s PaedDr. V�rou Helebrantovou ve äkoln�m roce 2002/2003 doälo k z�sadn�mu pÞehodnocen� koncepce dalä�ho rozvoje. Vzhle-dem k demografick�mu propadu posledn�ch let bylo tÞeba redefinovat vzd�l�vac� c�le a nab�dnout atraktivn� vzd�l�vac� program rodi�óm i d�tem t�to m�stsk� �tvrti. Sou��st� profilace se stala orientace na rozä�Þen� vùuky t�lesn� vùchovy.

Faktory, kter� spolu s demografickùm vùvojem negativn� ovlivËovaly podm�nky vzd�l�v�n�, jsou n�sleduj�c�:

¥ vysok� nezam�stnanost v regionu, kter� m� vliv na soci�ln� z�zem�, z n�hoì pÞich�zej� naäi ì�ci,

¥ nedostate�n� materi�ln� a technick� vybaven� budovy äkoly, do jej�ì vùstavby nepÞ�zniv� zas�hl ekonomickù �spornù program vl�dy �R z poloviny 90. let 20. stolet�, v jehoì dósledku byla äkola zprovozn�na nejen bez dobudovan�ho äkoln�ho sportoviät�, ale tak� bez n�leìit�ho vnitÞn�ho vybaven�, kter� by odpo-v�dalo potÞeb�m 21. stolet�.

V roce 2004, kdy byla äkole nab�dnuta ��ast v mezin�rodn�m projektu autoevaluace, doch�zelo k intenzivn�m vnitÞn�m zm�n�m, kter� se tùkaly jednak tvorby pl�nu rozvoje (tÞ�dy s RVTV, Centrum sportu, nab�dka volno�asovùch aktivit), a tak� �prav vnitÞn�ho reìimu sm�rem ke zm�n� klimatu äkoly, k delegov�n� v�tä� zodpov�dnosti za vzd�l�v�-n� na ì�ky a k pokusu o tvorbu autoregula�n�ch mechanismó v ì�kovskùch kolektivech.

Vùchodiska Od 1. ledna 2005 vstoupil v platnost novù äkolskù z�kon, kterù stanovuje autoevalua-ci �eskùm äkol�m jako povinnou. Veden� äkoly se tehdy rozhodlo zapojit se do pro-jektu a v jeho r�mci se pokusit o prvn� hodnocen� �innosti od roku 2002 do roku 2005 v�etn�. ��st projektu na I. stupni Zá byla orientov�na sm�rem k rodi�ovsk� veÞejnosti, projekt na II. stupni Zá byl zam�Þen sm�rem dovnitÞ, k sebereflexi pedago-gó a na komunikaci s ì�ky. Do projektu byli tedy zapojeni �lenov� pedagogick�ho sboru i ì�ci II. stupn� Zá.

Autoevaluace v tuto dobu byla v �esk�m äkolstv� novinkou, proto si realiza�n� tùm zvolil takovou oblast zkoum�n�, jej�ì analùzou by se nec�tili ohroìeni ani zam�stnan-ci äkoly, ani ì�ci, kter� väak z�roveË umoìËovala zmapovat oblasti, jeì prim�rn� i sekund�rn� ovlivËovaly klima äkoly. Z nab�zenùch oblast� sebehodnocen� si ve äkole vybrali t�ma �as pro u�ebn� proces, kter� bylo rozä�Þeno o podt�ma �as na odpo�inek a z�bavu. Dóvodem volby tohoto podt�matu byla �vaha, ìe bude pro ì�ky pÞitaìliv�jä�, a v�ce se tak zapoj� do projektu.

C�leC�lem aktivity bylo nau�it se kl�st probl�mov� ot�zky, kter� se tùkaj� vzd�l�vac�ho procesu, a pokusit se vytvoÞit autoevalua�n� n�stroje slouì�c� k mapov�n� zkouman� oblasti. V rovin� konkr�tn� byly stanoveny d�l�� c�le, kter� byly analyzov�ny prostÞednic-tv�m jmenovanùch n�strojó.

N�stroj: Den�k tÞ�dn�ho u�itele

¥ zjistit, kolik �asu v jednom tùdnu v�nuje tÞ�dn� u�itel pr�ci spojen� s tÞ�dnictv�m,

¥ podchytit d�l�� aktivity tÞ�dn�ho u�itele souvisej�c� z vùchovnùm procesem,

¥ podchytit, kter� �innosti souvisej�c� s vùchovnùm procesem opakovan� zat�ìuj� tÞ�dn�ho u�itele,

¥ posoudit, zda by bylo moìno n�kter� z t�chto �innost� delegovat na ì�ky.

N�stroj: U�itelskù den�k

¥ podchytit faktory ovlivËuj�c� v d�l��ch kolektivech vzd�l�vac� proces a na z�klad� jejich analùzy jej korigovat,

¥ stanovit m�ru vlivu po�tu ì�kó s poruchami u�en� a ì�kó s problematickùm chov�n�m na prób�h vyu�ovac� jednotky.

N�stroj: Den�k ì�ka

¥ zjistit próm�rnù po�et dom�c�ch �koló zadanùch ì�kóm v jednom vyu�ovac�m tùdnu,

¥ zjistit próm�rnù �as str�venù vypracov�n�m jednoho dom�c�ho �kolu,

¥ zjistit �etnost vùskytu dom�c�ch �koló v d�l��ch pÞedm�tech,


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



¥ zjistit �etnost zad�v�n� dom�c�ch �koló ze dne na den,

¥ zjistit �etnost vyhled�v�n� pomoci pÞi zpracov�v�n� �kolu,

¥ zjistit subjektivn� m�ru porozum�n� �kolu,

¥ zjistit postoj ì�ka k potÞebnosti �kolu pro pochopen� u�iva,

¥ zjistit subjektivn� pocit ì�ka pÞi zpracov�v�n� �kolu (bavilo Ð nebavilo).

N�stroj: Dotazn�k pro ì�ky

a) odd�l ã�as na odpo�inek a z�bavuÒ

¥ zjistit m�ru ��asti ì�kó na volno�asovùch aktivit�ch zprostÞedkov�vanùch róznùmi organizacemi,

¥ zmapovat �innosti, jimiì ì�ci naplËuj� svój volnù �as.

b) odd�l ã�as pro u�ebn� procesÒ

¥ zjistit m�ru zat�ìen� d�t� v d�l��ch pÞedm�tech,

¥ zmapovat faktory ovlivËuj�c� pÞ�pravu do äkoly,

¥ zmapovat �etnost zad�v�n� dom�c�ch �koló v d�l��ch pÞedm�tech,

¥ zjistit m�ru porozum�n� ì�kó zad�n�m dom�c�ch �koló,

¥ zjistit postoj ì�kó k hodnocen� vùznamu dom�c�ch �koló pro pochopen� prob�ran� l�tky,

¥ zjistit, kde ì�ci hledaj� pomoc pÞi probl�mech s pochopen�m zad�n� dom�c�ch �koló,

¥ zjistit �etnost vyhled�v�n� pomoci u�iteló pÞi nepochopen� dom�c�ho �kolu ì�ky,

¥ zjistit pÞ�stup ì�kó k Þeäen� dom�c�ch �koló, jimì neporozum�li,

¥ podchytit subjektivn� faktory ovlivËuj�c� proces u�en�.

N�stroj: Portfolio ì�kovskùch prac� s tematikou �asu

¥ aktivn� ì�ky zapojit do procesu autoevaluace,

¥ vytvoÞit ment�ln� klima, kter� stimuluje pocit zodpov�dnosti ì�kó za �sp�ch projektu a motivuje je k pr�ci nad projektem,

¥ propojit projekt autoevaluace s d�l��mi vyu�ovac�mi jednotkami,

¥ umoìnit ì�kóm voln� a tvór�� vyj�dÞen� jejich pÞedstav, n�zoró a postojó k problematice voln�ho �asu a vztahu �asu k u�ebn�mu procesu formou anket, volnùch slohovùch �tvaró, kreseb a fotografi�.

Realizace Ð postup a metodyPr�ce nad projektem za�ala v listopadu 2004. V prvn� f�zi byl vytvoÞen tùm z vyu�uj�-c�ch, kteÞ� jednak zvolili c�lovou oblast evaluace, jednak na z�klad� stanoven� c�ló, jichì cht�li sebehodnocen�m dos�hnout, vytvoÞili a verifikovali autoevalua�n� n�stroje pro danou oblast. Vyu�uj�c� d�l��ch pÞedm�tó se angaìovali prostÞednictv�m jasn� stanove-nùch �koló, kter� m�li realizovat. ë�ci byli do projektu zapojeni jednak jako responden-ti dotazn�ku, jednak jako autoÞi a realiz�toÞi tematickùch oblast� portfolia ì�kovskùch prac� s tematikou �asu. N�sledovalo prób�ìn� vyhodnocov�n� projektu, jeho zpraco-v�v�n� do podoby grafó, konzultace s vùäe uvedenùmi garanty projektu a prezentace vùstupó na webovùch str�nk�ch http://www.phil.muni.cz/ped/selfeval a v profesn�ch �asopisech. Projekt Bridges Across Boundaries byl ofici�ln� ukon�en prezentac� jeho vùsledkó na z�v�re�n� evalua�n� konferenci v Budapeäti (14.Ð15.11.2005) za ��asti z�stupcó äkol z �esk� republiky, Slovensk� republiky, Polska, Ma�arska, ávùcarska a garantó projektu.

Realizace projektu byla podporov�na veden�m äkoly, kter� zajistilo technickou podporu projektu (ICT, fotoapar�ty, pap�ry, kop�rov�n� materi�ló). Projekt kladl zvùäen� n�roky na vyu�uj�c�, kteÞ� jej realizovali, coì veden� äkoly v r�mci moìnost� ohodnotilo formou jednor�zov� finan�n� odm�ny.

Pro projekt evaluace byly vytvoÞeny na z�klad� konzultac� s vedouc�mi projektu n�sle-duj�c� n�stroje, jejichì prostÞednictv�m byly zkoum�ny d�l�� oblasti vyty�en�ho t�matu:

1. Den�k tÞ�dn�ho u�itele: �as str�venù prac� spojenou s tÞ�dnictv�mDen�k tÞ�dn�ho u�itele byl sestaven tak, aby si do n�j tÞ�dn� u�itel mohl b�hem jednoho pracovn�ho tùdne zaznamen�vat väechny aktivity, kter� se v�zaly k pr�ci s kolektivem ì�kó, ke komunikaci s jejich z�konnùmi z�stupci i dalä�mi subjekty a d�le k administra-tivn� �innosti spojen� s tÞ�dnictv�m. Danù pracovn� tùden byl vybr�n tak, aby nevybo-�oval z ãpróm�ruÒ, tj. aby pl�n pr�ce neobsahoval jednor�zov� netradi�n� äkoln� akce. TÞ�dn�m u�itelóm bylo na kr�tk�m setk�n� vysv�tleno, co je c�lem veden� den�ku, tzn. zjiät�n�, do jak� m�ry je pr�ce spojen� s tÞ�dnictv�m pro u�itele �asov� n�ro�n� a jak� aktivity b�hem próm�rn�ho pracovn�ho tùdne odv�d�. Pro vyplËov�n� den�ku byli na-konec vybr�ni tÞ�dn� u�itel�, kteÞ� projevili z�jem o veden� z�znamu, neboé je samotn� zaj�mala sumarizace toho, kolik �asu str�v� tÞ�dnickou prac� a co väechno v tÞ�dn�ch kolektivech aktu�ln� b�hem dne Þeä�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Datum: �asovù �daj Co jsem Þeäil/a Jakou formou jsem Þeäil/a

Pond�l�

òterù

StÞeda

�tvrtek

P�tek

Dalä� dóleìit� �daje pro reflexi:___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________

2. U�itelskù den�k: Faktory ovlivËuj�c� prób�h vyu�ovac� jednotkyU�itelskù den�k byl sestaven tak, aby se stal n�strojem umoìËuj�c�m u�iteli reflexi vyu�o-vac� hodiny a faktoró ovlivËuj�c�ch jeho subjektivn� pocity z vùuky v dan� tÞ�d�. Byl rozd�n k vypln�n� vyu�uj�c�m vybranùch pÞedm�tó tak, aby pokryl paraleln� tÞ�dy v ro�n�c�ch s róznùmi vyu�uj�c�mi v tomt�ì pÞedm�tu a tak� pr�ci vybran� tÞ�dy ve v�ce vy-u�ovac�ch pÞedm�tech. Vyu�uj�c� si �daje, kter� znali pÞed vstupem do tÞ�dy, vyplËovali pÞedem. B�hem hodiny si prób�ìn� d�lali pozn�mky o �asov� n�ro�nosti d�l��ch aktivit a atmosf�Þe ve tÞ�d�. Jejich z�v�re�n� reflexe byla provedena n�kolika pozn�mkami bezprostÞedn� po skon�en� vyu�ovac� jednotky a rozvedena, bylo-li to tÞeba, v nejbliìä� voln� hodin� n�sleduj�c� po odu�en� vyu�ovac� jednotce. Vzhledem k �asov� n�ro�nosti t�to aktivity byla doba na vypracov�n� u�itelsk�ho den�ku stanovena na dva tùdny.

U�ITELSKø DENêK

Vyu�uj�c� a aprobace

Datum

Vyu�ovac� pÞedm�t

Vyu�ovac� hodina

TÞ�da

Po�et ì�kó / z toho d�vek

Chyb� (m� vliv na vùuku?)

Po�et ì�kó se specifickùmi poruchami u�en�

Po�et ì�kó s velmi slabùm prosp�chem

D�lka pÞ�pravy v�etn� oprav ì�k. prac�

N�plË hodiny: Evokace Ð uv�dom�n� Ð reflexe Nov� u�ivo Ð procvi�ov�n� Ð opakov�n� Ð kombinovan�

C�l hodiny

T�ma hodiny

Jin� dóleìit� �daje

�as str�venù z�pisem do tÞ�dn� knihy

�as str�venù z�pisem zn�-mek do ëK

�as str�venù k�zeËskùmi z�sahy b�hem hodiny, v�etn� �klidu (o co älo?)

Charakteristika atmosf�ry ve tÞ�d�:

Stru�nù prób�h hodiny:


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Co si ì�ci osvojili/neosvojili (pro�?):

Mój pocit z hodiny (pro�?):

Jin�:

3. Den�k ì�ka: �as str�venù zpracov�v�n�m dom�c�ch �kolóë�kóm byla rozd�na tabulka, do n�ì m�li v prób�hu jednoho tùdne zaznamen�vat �daje tùkaj�c� se zpracov�v�n� dom�c�ch �koló. Jednotliv� kolonky den�ku vysv�tlili u�itel� ì�kóm na praktick�m pÞ�kladu, bylo jim tak� doporu�eno, aby si z�znamy do den�ku zan�äeli prób�ìn� tak, jak �koly dost�vali a zpracov�vali. PÞi vyhodnocov�n� se nepro-k�zalo, ìe by byl n�kterù den�k znehodnocen chybnùm veden�m z�znamu. Den�k ì�ka si vedlo 54 chlapcó a d�vek, kteÞ� byli vybr�ni na z�klad� dobrovolnosti tak, aby jejich zastoupen� ze väech tÞ�d a ro�n�kó II. stupn� bylo rovnom�rn�.

4. Dotazn�k: �as na u�en� Ð �as na odpo�inek a z�bavu Dalä� dotazn�k byl vypracov�n realiza�n�m tùmem projektu tak, aby mapoval p�t oblast� aktivit ì�kó, a sice:

¥ volno�asov� aktivity,

¥ �asovou n�ro�nost pÞ�pravy ì�kó do d�l��ch vyu�ovac�ch pÞedm�tó,

¥ faktory ovlivËuj�c� rozsah pÞ�pravy na vyu�ov�n�,

¥ zat�ìenost dom�c�mi �koly a postoj ì�kó k jejich vypracov�v�n�,

¥ zpósob u�en� ì�kó.

Ot�zky 1Ð2 umoìËovaly rozd�lit vùsledky dotazn�ku (tj. agregovat vùsledky) podle krit�ria pohlav� a ro�n�ku, ot�zky 15Ð16 byly zaÞazeny s v�dom�m, ìe prosp�ch a zdravotn� omezen� ì�ka se móìe prom�tnout do jeho odpov�d�.

PÞi koncipov�n� dotazn�ku byla vzhledem k n�ro�nosti vyhodnocov�n� upÞednostn�na metoda, pÞi n�ì respondenti krouìkuj� moìnosti, kter� se jich tùkaj� (ot�zky 3Ð6; 8Ð10; 13). �asov� �daje, jeì respondenti doplËovali, nebyly ur�eny k vyhodnocov�n�. Jejich zaÞazen� k danùm ot�zk�m m�lo motivovat ì�ky k uv�dom�n� si �asov� n�ro�nosti jejich d�l��ch aktivit a skryt� je v�st k tomu, aby nejen dotazn�ku, ale i sv�mu nakl�d�n� s �asem v�novali n�leìitou pozornost. Ot�zky 7, 11Ð12 byly vzhledem k typu zjiäéova-

nùch skute�nost� otevÞen�. Ot�zka 14 byla koncipov�na jako tzv. silov� pole, kdy proti sob� pósob� s�ly, z nichì jedna vede k dosaìen� c�le a druh� dosaìen� c�le blokuje.

Funk�nost dotazn�ku byla verifikov�na tak, ìe byl pÞed jeho ploänùm rozd�n�m d�n skupin� deseti ì�kó napÞ�� ro�n�ky, kteÞ� dotazn�k cvi�n� vyplnili a vyj�dÞili se jednak k srozumitelnosti zad�n�, jednak na z�klad� reflexe ot�zek doporu�ili zadavatelóm do-plnit dotazn�k o n�kter� podt�mata, kter� vn�mali narozd�l od zadavateló jako aktu�ln�.

Pot� byl dotazn�k rozd�n väem ì�kóm II. stupn� z�kladn� äkoly k dom�c�mu vypraco-v�n�. �asovù limit na vypln�n� dotazn�ku respondenty byl stanoven na jeden tùden. O tom, ìe k vypln�n� dotazn�ku pÞistupovali ì�ci zodpov�dn�, sv�d�� skute�nost, ìe k vyhodnocen� bylo odevzd�no 308 vypln�nùch dotazn�kó.

�as na u�en� Ð �as na odpo�inek a z�bavu Ð dotazn�k pro ì�ka

5. Portfolio ì�kovskùch prac� na t�ma �asForma portfolia ì�kovskùch prac� s tematikou �asu byla zvolena proto, aby se ì�ci aktivn� zapojili v souladu se svùm v�kem, z�jmy a nad�n�m do autoevaluace äkoly. Pr�ce nad portfoliem byla realizov�na v �asov�m �seku pól roku prostÞednictv�m projektu implementovan�ho do hodin �esk�ho jazyka a literatury, ob�ansk� vùchovy, rodinn� vùchovy, ìurnalistiky, vùtvarn� vùchovy, t�lesn� vùchovy, vùpo�etn� techniky. Projekt prob�hal pod veden�m u�iteló i v r�mci pÞest�vek a pÞekvapiv� u n�kterùch ì�kó i formou dom�c�ch prac�.

Vùsledky uskute�n�n�ho pÞ�kladu dobr� praxeNen� naä�m c�lem komplexn� informovat o vùsledc�ch uskute�n�n� dobr� praxe. Z vùsledkó pÞedkl�d�me pouze ty ��sti, kter� by mohly zaujmout a maj� obecn�jä� vùpov�dn� hodnotu.

¥ Den�k u�itele byl vyhodnocen na pÞedm�tovùch komis�ch. Podle vyj�dÞen� vyu�uj�-c�ch, kteÞ� se äetÞen� z��astnili, se osv�d�il. Verbalizov�n�m svùch pocitó si u�itel� uv�domili faktory, kter� nejv�ce v jednotlivùch tÞ�d�ch naruäuj� vzd�l�vac� proces a se svùmi dojmy a zjiät�n�mi pak mohli v�dom� pracovat. V charakteristik�ch jednotlivùch tÞ�d se u�itel� v podstat� shodovali. Prób�h vùuky je podle analùzy ovlivËov�n �rovn� k�zn� ve tÞ�d� a intelektu�ln� skladbou ì�kó, kter� vyu�uj�c� pÞi-zpósobuj� obt�ìnost �koló. Vysokù po�et ì�kó s poruchami u�en� vùuku ve vyää�ch ro�n�c�ch neovlivËuje, pokud nejde o syndrom ADHD. PÞedm�tov� komise dopo-ru�uj� veden� den�ku jako n�stroj v situaci, kdy se ve vùuce vyskytnou vùchovn� vzd�l�vac� probl�my, jeì u�itel potÞebuje objektivn� postihnout a pochopit.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



¥ Z analùzy den�ku tÞ�dn�ho u�itele vyplynulo, ìe mimo �innost spojenou s vede-n�m pedagogick� dokumentace u�itel� tak� aktivn� Þeä� Þadu d�l��ch probl�mó v kolektivu ì�kó a v pÞ�pad� potÞeby komunikuj� s rodi�i ì�kó formou telefon�tó �i pohovoró. Nemalou z�t�ì� je vypracov�v�n� odbornùch posudkó pro pedago-gicko-psychologickou poradnu, soudy, policii a odbor soci�ln�-pr�vn� ochrany d�t� a ml�deìe. �innosti, jeì pohlcuj� zbyte�n� jejich �as, souvisej� s nerespek-tov�n�m vnitÞn�ho Þ�du äkoly ze strany ì�kó a s nutnost� vyb�rat osobn� finan�n� ��stky na kulturn� akce, coì nelze delegovat na ì�ky vzhledem k vùskytu kr�deì� v tÞ�dn�ch kolektivech.

¥ Z analùzy den�ku ì�ka kombinovan� s analùzou dotazn�ku vyplynulo, ìe nejv�ce �koló ì�ci zpracov�vaj� v matematice, �esk�m jazyce a anglick�m jazyce. Zad�n�m dom�c�ch �koló ì�ci obvykle rozum�j�, �koly jim pom�haj�, popÞ. ob�as pom�haj� k pochopen� u�iva. Dom�c� �koly vypracov�vaj� bez pomoci rodi�ó. PÞi neporozu-m�n� zad�n� �koló ì�ci vyhled�vaj� pomoc u�itele. Tato tendence vùrazn� kles� v dev�t�m ro�n�ku. Polovinu �koló ì�ci ozna�uj� za nez�ìivnou. Naskytne-li se moìnost �kol opsat, ì�ci v dev�t�m ro�n�ku ji preferuj� pÞed moìnost� �kol nevy-pracovat, v osm�m ro�n�ku je tomu naopak. Vzhledem ke zjiät�nùm skute�nostem jsme doporu�ili u�itelóm �koly kontrolovat front�ln� a neklasifikovat.

¥ Z analùzy dotazn�ku vyplynulo, ìe v�täina ì�kó naä� äkoly vyuì�v� volno�asov� aktivity zprostÞedkovan� d�tem jak naä� äkolou, tak dalä�mi subjekty. Vùrazn� pÞevaìovaly sportovn� aktivity (atraktivn�jä� pro chlapce), n�sledovaly rózn� typy krouìkó (preferov�ny v�ce d�vkami). Jazykov� a hudebn� äkoly byly zastoupeny margin�ln�. V dev�t�m ro�n�ku byl zaznamen�n vùraznù n�róst ì�kó vyuì�va-j�c�ch äkoln� pÞ�pravu na pÞij�mac� zkouäky (preferov�no d�vkami). Vzhledem ke zjiät�nùm skute�nostem bylo veden� äkoly doporu�eno, aby nad�le vùäe uve-den� volno�asov� aktivity na äkole podporovalo, neboé se t�m naäe äkola st�v� pro ì�ky atraktivn�jä�.

V neorganizovan�m voln�m �ase u ì�kó (chlapcó i d�vek) zcela dominovalo sledov�n� televize, kter� bylo z�roveË uv�d�no jako nejsiln�jä� faktor odv�d�j�c� je od u�en�. Na druh�m m�st� n�sledovalo setk�v�n� s kamar�dy mimo äkolu. Chlapci v daleko v�tä� m�Þe neì d�vky uv�d�li kaìdodenn� hran� her na po��ta�i, zat�mco pr�ce s internetem a mailov�n� bylo zastoupeno mezi chlapci a d�vkami rovnom�rn�. V�ce d�vek neì chlapcó preferovalo �etbu knih a �asopisó.

Z ��sti dotazn�ku mapuj�c� pÞ�pravu do d�l��ch pÞedm�tó vyplynulo, ìe ì�ci nej-v�ce �asu v�nuj� naukovùm pÞedm�tóm kladouc�m n�roky na pam�tn� zvl�dnut� u�iva, pÞi�emì v 6.Ð8. ro�n�ku zcela dominoval pÞ�rodopis. Z tohoto dóvodu bylo vyu�uj�c�m doporu�eno, aby pÞehodnotili pod�l faktografickùch �dajó v nauko-vùch pÞedm�tech. V n�sleduj�c�m obdob� (2006Ð2007) bylo jako priorita vyty�e-no proäkolen� cel�ho pedagogick�ho sboru II. stupn� v novùch metod�ch vùuky v r�mci projektu Edunet.

Vùb�r n�kolika grafó sestavenùch na z�klad� analùzy dotazn�ku Vùb�r �ryvkó z portfolia ì�kovskùch prac�

Dny

: uv

e� d

atum

PÞed

m�t

Kdy

byl �

kol

zad�

nKd

y m

� bù

t �ko

l od

evzd

�n

Str�

venù

�as

Rozu

m�l

/a

jsem

�ko

lu?

Kdo

mi

pom

�hal

?Ba

vilo

m�

to?

Pova

ìuji

�kol

za

pot

Þebn

ù pr

o po

chop

en�

u�iv

a?

Pond

�l�

òte

rù

StÞe

da

�tvr

tek

P�te

k

Sobo

ta

Ned

�le


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Shrnut� a zhodnocen� kvality pÞ�kladu dobr� praxeFunk�nost väech autoevalua�n�ch n�strojó, kter� jsou pÞedstaveny v tomto pÞ�kla-du dobr� praxe, byla ov�Þena. Na procesu autoevaluace äkola oceËuje pÞedevä�m skute�nost, ìe se j� podaÞilo na z�klad� z�skanùch empirickùch dat potvrdit, pÞ�padn� vyvr�tit dojmy a domn�nky �lenó pedagogick�ho sboru ze vzd�l�vac�ho procesu. ákola si je v�doma toho, ìe pÞ�klad dobr� praxe nepÞedstavuje standardizovan� n�stroje, ale takov�, kter� byly vytvoÞeny v konzultaci s odborn�ky pro potÞeby optimalizace dalä�ho rozvoje jedn� specifick� äkoly. Proto na z�klad� svùch zkuäenost� äkola doporu�uje ostatn�m, aby preferovali sestaven� autoevalua�n�ch n�strojó dle svùch specifickùch potÞeb. Odborn� podpora zven�� je oväem uìite�n�.

ákola pozitivn� hodnotila fakt, ìe se ì�ci aktivn� pod�leli na tvorb� portfolia, o �emì sv�d�il rozsah textó, fotografick� dokumentace mapuj�c� pÞest�vky i mnoìstv� obr�zkó s tematikou voln�ho �asu (51 stran). Pestr� paleta slohovùch prac�, kter� ì�ci vytvoÞili, dokumentuje nejen jejich praktick� zvl�dnut� d�l��ch slohovùch �tvaró a stylistickùch postupó, ale pÞedevä�m jejich myälenkov� a emo�n� vyzr�v�n� v prób�hu z�kladn� äkoln� doch�zky.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeTento pÞ�klad dobr� praxe je v takov�m rozsahu, v jak�m byl realizov�n, velmi �asov� n�ro�nù. Proto äkola doporu�uje v pÞ�pad� jeho realizace roz�lenit aktivity do v�ce krokó tak, aby nebyli pedagogov� vyhodnocuj�c� aktivitu pÞet�ìeni.

Dalä� zdroje informac� k pÞ�kladu dobr� praxeÛeditelsk� listy ��slo 1, 9/2005 (pÞ�loha U�itelskùch listó ro�n�k 13, ��slo 1, 9/2005), s. 1Ð7. V uveden� pÞ�loze je k dispozici tak� shrnut� zkuäenost� äkoly pod n�zvem: C�le evaluace na naä� äkole (s. 3Ð4).

MACBEATH, J.; SCHRATZ, M.; MEURET, D. ; JAKOBSEN, L. B., a kol.: Serena aneb Autoev-aluace äkol v Evrop�. Fakta, ë��r nad S�zavou 2006. ISBN 80-902614-8-5.

Kontaktn� osoby:V�ra Helebrantov�Vlasta Tobol�kov�e-mail: [email protected]

EVALUACE PODLE SKOTSKøCH INDIKçTORñ KVALITYákola: Cyrilometod�jsk� gymn�zium, Prost�jovRealiz�tor: Jaroslav FidrmucKonzultant VòP: Lucie Proch�zkov�

AnotacePÞ�klad dobr� praxe popisuje prov�d�n� a zpracov�n� vlastn�ho hodnocen� äkoly s vyu-ìit�m indik�toró kvality äkoly realizovan� v Cyrilometod�jsk�m gymn�ziu v Prost�jov�. Byly vypracov�ny na z�klad� indik�toró kvality pouì�vanùmi skotskou äkoln� inspekc� s pÞihl�dnut�m ke specifik�m �esk�ho äkolstv� a poìadavkóm c�rkevn�ho äkolstv�, neboé zÞizovatelem Cyrilometod�jsk�ho gymn�zia v Prost�jov� je Arcibiskupstv� olo-mouck�. Uv�d�nù pÞ�klad vlastn�ho hodnocen� äkoly je vyuìitelnù ve väech z�kladn�ch i stÞedn�ch äkol�ch, k uv�d�nùm indik�toróm je moìn� dalä� doplËovat, �i jin� vypouä-t�t podle zam�Þen� a priorit äkoly. PÞ�klad dobr� praxe obsahuje dotazn�k pedagogóm äkoly vypracovanù na z�klad� indik�toró kvality, anketu a dalä� materi�ly. �asov� n�ro�nost zpracov�n� autoevalua�n� zpr�vy äkoly pÞi zaveden� navrhovan�ho syst�mu vlastn�ho hodnocen� äkoly pÞedstavuje dva pracovn� dny.

KontextCyrilometod�jsk� gymn�zium v Prost�jov� je jednotÞ�dn� osmilet� gymn�zium, jehoì zÞizovatelem je Arcibiskupstv� olomouck�. V regionu, kde pÞed rokem 1989 pósobi-lo jedin� gymn�zium, jich je v sou�asn� dob� p�t. Pokud chce äkola usp�t se svou vzd�l�vac� nab�dkou, mus� odpov�dat vzd�l�vac�m poìadavkóm sou�asn� spole�nosti. K napln�n� tohoto c�le je nutnou podm�nkou mimo jin� i sebereflexe. Cyrilometod�jsk� gymn�zium v Prost�jov� prov�d� vlastn� hodnocen� jiì osmùm rokem, pÞi�emì zpósob zpracov�n� vlastn�ho hodnocen� se postupn� vyv�j� v z�vislosti na vlastn�ch i pÞejatùch zkuäenostech a platn� legislativ�. Vlastn� hodnocen� se stalo samozÞejmou sou��st� pr�ce äkoly pro ì�ky, rodi�e ì�kó i pedagogy. Z analùzy vlastn�ho hodnocen� äkoly vych�zej� aktu�ln� �koly dalä�ho äkoln�ho roku. Jde tedy o jeden z velmi silnùch n�strojó pro dynamickù rozvoj a postupnou prom�nu äkoly.

Vùchodiska

1. Povinnost prov�d�t vlastn� hodnocen� stanov� ¤ 2 z�kona �. 561/2004 (äkolskù z�kon) a upÞesËuje ¤ 8, 9 vyhl�äky MáMT �. 15/2005 (kter� uv�d� n�leìitosti dlouhodobùch z�m�ró, vùro�n�ch zpr�v a vlastn�ho hodnocen� äkoly).

2. Stanoven� zpósobu prov�d�n� vlastn�ho hodnocen� äkoly je povinnou sou��st� äkoln�ch vzd�l�vac�ch programó.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



3. Z�kladn� podm�nkou pro prov�d�n� pravideln�ho hodnocen� äkoly je nasazen� se pro äkolu a rozvoj jej�m veden�m. UpÞ�mn� snaha veden� o zdokonalen� pr�ce äkoly i �innosti kaìd�ho vedouc�ho pracovn�ka je nutnou podm�nkou k z�sk�n� pedagogick�ho sboru pro myälenku vlastn�ho hodnocen� a soustavn�ho a syste-matick�ho zkvalitËov�n� pr�ce.

4. Vlastn� hodnocen� äkoly je zam�Þen� na budoucnost. Hodnot�me to, co bylo, abychom stanovili to, co bude.

5. Vlastn� hodnocen� äkoly nem� smysl prov�d�t form�ln�. Pravdiv� pojmenov�n� nedostatkó äkoly, pr�ce veden� äkoly i dalä�ch pracovn�kó je nutnou podm�nkou skute�n� zm�ny. Vyìaduje �asto odvahu �elit nepochopen� kolegó i skute�nos-ti, ìe otevÞen� a pravdiv� vlastn� hodnocen� äkoly informuje zÞizovatele äkoly a kontroln� org�ny o nedostatc�ch organizace. Kvalifikovanù zÞizovatel i kontroln� org�n väak jist� ocen� otevÞenost vlastn�ho hodnocen� äkoly jako cestu k pÞe-kon�n� nedostatkó a k rozvoji äkoly. Pokud zÞizovatel �i kontroln� org�n nen� schopen tohoto postoje, je tÞeba podniknout dalä� kroky ze strany veden� äkoly.

6. Proces vlastn�ho hodnocen� äkoly nesm� �asov� d�le zat�ìit jiì tak pÞet�ìenù pedagogickù sbor. Pro prov�d�n� evaluace dotazn�kovùm äetÞen�m se osv�d�il dotazn�k, ve kter�m pedagog zaäkrt�v� odpov�di, ale m� tak� moìnost doplnit ozna�enou odpov�� vlastn�m vyj�dÞen�m.

7. Proces vlastn�ho hodnocen� äkoly nesm� nadm�rn� zat�ìit ani veden�, pro kter� je informace o situaci äkoly pouze jedn�m z pramenó informac� pÞi rozhodov�n� o optim�ln�ch opatÞen�ch a dalä�m sm�Þov�n� rozvoje äkoly. Proto je vhodn� ke zpracov�n� dotazn�kó vyuì�t v maxim�ln� m�Þe IT.

8. Jedn�m z poìadavkó na vlastn� hodnocen� äkoly je jeho objektivita. Zvl�ät� pÞi po-uk�z�n� na ur�it� nedostatky v pr�ci äkoly jsou nutn� kvalitn� objektivn� podklady pro omezen� vz�jemn�ho nepochopen� mezi pracovn�ky a pÞedch�zen� konfliktóm. Pro zajiät�n� co nejv�tä� m�ry objektivity je vhodn� posuzovanou skute�nost zkoumat n�kolika róznùmi evalua�n�mi n�stroji.

9. Metodu prov�d�n� vlastn�ho hodnocen� äkoly je tÞeba st�le rozv�jet tak, aby vlastn� hodnocen� äkoly bylo co nejefektivn�jä�, tj. s minim�ln�m vynaloìen�m �asu poskytlo co nejobjektivn�jä� a nejpÞesn�jä� informace o situaci, v jak� se organizace nach�z�.

10. Aby se sebereflexe vlastn� pr�ce stala samozÞejmou sou��st� pracovn�ch n�vykó, je tÞeba ji prov�d�t nejen na �rovni äkoly, ale tak� jako:

¥ vlastn� hodnocen� ì�ka,

¥ vlastn� hodnocen� pracovn�ka äkoly.

Podm�nkou efektivn�ho zaveden� vlastn�ho hodnocen� na obou t�chto �rovn�ch je navozen� atmosf�ry neust�l�ho osobnostn�ho rozvoje väech �lenó äkoln�ho spole�enstv�.

11. Hodnotit je tÞeba nejen naplËov�n� c�ló äkoly, ale tak� spr�vnost a aktu�lnost vlastn�ch c�ló.

C�leC�lem vlastn�ho hodnocen� äkoly pÞi hodnocen� dlouhodobùch c�ló äkoly jsou jedno-zna�n� odpov�di na ot�zky:

¥ ãJak� jsou naäe c�le?Ò (zjiät�n� skute�nosti Ð pÞipomenut� c�ló)

¥ ãOdpov�daj� naäe c�le trendóm doby (potÞeba tÞ�dit kvantum informac� a vytv�Þet z nich pozn�n�, orientaci ve sv�t� a znovunalezen� smyslu byt�, uplatnit se v globalizovan�m pracovn�m trhu, potÞeba st�l�ho vzd�l�v�n� a flexibility, nutnost �elit ohroìen� existence tradi�n� rodiny a osam�n� ve sv�t�, kterù hroz� odcizen�m, nutnost zajistit trvalù rozvoj spole�nosti a efektivn� chr�nit ìivotn� prostÞed�, nutnost vysok�ho vùkonu a spolupr�ce a dalä�), poìadavkóm m�sta, zad�n� zÞizovatele?Ò (hodnocen� zjiät�n� skute�nosti)

¥ ãJak to v�me?Ò (metody evaluace)

¥ ãCo budeme d�lat?Ò (opatÞen� Ð revize c�ló)

C�lem vlastn�ho hodnocen� äkoly pÞi hodnocen� naplËov�n� c�ló äkoly jsou jednozna�n� odpov�di na ot�zky:

¥ ãJak si vedeme?Ò (zjiät�n� skute�nosti)

¥ ãJak to v�me?Ò (metody evaluace)

¥ ãNaplËuje zjiät�n� skute�nost naäe c�le?Ò (porovn�n� zjiät�n� skute�nosti s c�li, kter� jsme formulovali v áVP)

¥ ãCo budeme d�lat?Ò (opatÞen�)

Vùstupem z vlastn�ho hodnocen� äkoly pak jsou revidovan� dlouhodob� a stÞedn�dob� c�le äkoly a konkr�tn� �koly pro pÞ�ät� äkoln� rok se stanoven�m term�nó a zodpov�dnos-ti za jejich spln�n�.

Realizace Ð postup a metodyKdyì äkola v roce 1998 za��nala s vlastn�m hodnocen�m äkoly, vn�mala potÞebu prov�st pÞedevä�m celkovou evaluaci, ze kter� by vyplynulo, na kter� oblasti je tÞeba se zam�Þit detailn�ji. V roce 2005 se veden� äkoly sezn�milo v r�mci semin�Þó pro koordin�tory áVP se skotskùmi indik�tory kvality, kter� se pro äkolu staly v�tanùm pomocn�kem pro sestaven� struktury evalua�n� zpr�vy äkoly. Dóvody pro vyuìit� skotskùch indik�toró kvality byly mj.:

¥ komplexnost, strukturovanost, pÞehlednost,

¥ moìnost snadn� �pravy na prostÞed� naä� äkoly.

Nevùhody spo��valy v t�chto oblastech:

¥ absence upÞesn�n� pojmó, kter� jsou i v odborn� literatuÞe pouì�v�ny v róznùch nuanc�ch (napÞ. kurikulum),


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



¥ pÞ�liä stru�n� vyj�dÞen� konkr�tn�ch ukazateló a z toho vyplùvaj�c� neur�itost hodnocen�ho pÞedm�tu (ãHodnocen� ì�kó jako sou��st vyu�ov�n� Ð �sudky v prób�hu vyu�ov�n�Ò),

¥ absence detailn� znalosti prostÞed� skotskùch äkol a z toho vyplùvaj�c� nejis-tota pÞesn�ho pochopen� konkr�tn�ho indik�toru (ãEfektivita sboru a jeho zaÞazen� Ð propojov�n� s person�lem pro podporu ì�kóÒ),

¥ skotsk� indik�tory obsahuj� ukazatele kvality, kter� v �esk�m äkolstv� dosud nemaj� tradici a nejsou zavedeny, tÞebaìe jsou podn�tn� (ãSledov�n� pokroku a vùsledku ì�kó Ð profily pokroku a rozvoje ì�kóÒ),

¥ absence indik�toró kvality, kter� povaìujeme za dóleìit� (ãZam�Þen� kurikula Ð shoda kurikula s posl�n�m a viz� äkolyÒ).

PÞedkl�dan� struktura evalua�n� zpr�vy vypracovan� na z�klad� skotskùch indik�toró kvality nebyla ot�zkou jednor�zov� �pravy. Strukturu prvn� verze evaluace a na jej�m z�klad� vypracovan� evalua�n� zpr�vy zpracovalo veden� äkoly. Na z�klad� pÞipom�nek pedagogó a vyhodnocen� kladó i z�poró proveden� evaluace bylo tÞeba vlastn� evaluaci a evalua�n� zpr�vu d�le upravovat. PÞedkl�danou evaluaci a dotazn�ky nelze povaìovat za kone�nou verzi, sp�äe za materi�l, kterù je pÞipraven k dalä�m �prav�m podle aktu-�ln�ch potÞeb äkoly. Ze strany pedagogó byly struktura evaluace a pouìit� evalua�n� n�stroje pÞijaty pÞev�ìn� kladn�, a to z t�chto dóvodó:

¥ pouìit� n�stroje evaluace d�vaj� kaìd�mu pedagogovi pÞ�leìitost vyj�dÞit se k mnoha z�kladn�m probl�móm äkoly v�etn� veden� äkoly,

¥ uvedenù zpósob evaluace neklade pÞ�liä velk� n�roky na �as a pr�ci pedagogó, kteÞ� jsou jiì tak pÞet�ìeni,

¥ z�v�ry evaluace jsou pouìity k formulov�n� kr�tkodobùch a stÞedn�dobùch c�ló pr�ce äkoly a bezprostÞedn� se prom�taj� do pr�ce äkoly.

PÞedm�t evaluace je do jist� m�ry stanoven ¤ 8 odst. 2 vyhl�äky MáMT �. 15/2005, kterù stanovuje hlavn� oblasti vlastn�ho hodnocen� äkoly. Pro naplËov�n� uvedenùch c�ló vlastn�ho hodnocen� äkoly s vyuìit�m materi�ló skotsk� äkoln� inspekce upravila äkola pÞedm�t hodnocen� do t�chto odd�ló:

¥ kurikulum äkoly (celkovù program äkoly tvoÞenù väemi aktivitami äkoly),

¥ vùsledky äkoly,

¥ procesy u�en� a vyu�ov�n� pouì�van� ve äkole,

¥ podpora ì�kóm,

¥ klima a kultura äkoly (�tos),

¥ zdroje, podm�nky äkoly pro vzd�l�v�n�,

¥ Þ�zen�, veden� a zabezpe�ov�n� kvality.

Pro kaìdù odd�l hodnocen� äkoly byly stanoveny tyto indik�tory kvality:

1. Kurikulum äkoly (komplexn� program äkoly tvoÞenù väemi aktivitami äkoly)

Pozn�mka:Do kurikula äkoly jsou zahrnuty veäker� aktivity äkoly, kter� tvoÞ� pÞedevä�m:

a) Vùuka povinnùch, volitelnùch i nepovinnùch pÞedm�tó,

b) ákoln� klub a stÞedisko voln�ho �asu ml�deìe, kter� pÞi äkole pracuj�,

c) �innost Informa�n�ho centra ml�deìe, kter� pÞi äkole pósob�,

d) Program osobnostn�ho rozvoje ãDoopravdyÒ formou kurzó s pÞevahou z�ìitkov� pedagogiky,

e) Program Exkurze, zahrani�n� vùm�nn� pobyty a studijn� z�jezdy,

f) Spolupr�ce s rodi�i,

g) Spolupr�ce s dalä�mi partnery äkoly. 1.1 Zam�Þen� kurikula

1.1.1 Shoda kurikula s posl�n�m a viz� äkoly,

1.1.2 Shoda kurikula äkoly se sou�asnou vzd�l�vac� potÞebou spole�nosti.

1.2 Struktura aktivit ur�en� väem ì�kóm äkoly bez ohledu na navät�vovanù ro�n�k

1.2.1 á�Þe a vyv�ìenost aktivit,

1.2.2 Smysluplnost aktivit a m�ra, do jak� naplËuj� posl�n� äkoly,

1.2.3 Propojenost a prostupnost aktivit navz�jem,

1.2.4 �asov� rozvrìen� aktivit a moìnost volby ì�kem.

1.3 Struktura aktivit ur�en� ì�kóm ur�it�ho ro�n�ku

1.3.1 á�Þe a vyv�ìenost aktivit,

1.3.2 Propojenost a n�vaznost aktivit,

1.3.3 Smysluplnost aktivit a jejich propojen� s posl�n�m äkoly,

1.3.4 Podpora a poradenstv� pedagogóm, kteÞ� aktivity realizuj�.

2. Vùsledky äkoly2.1 Vùsledky vzd�l�v�n�

2.1.1 òroveË chov�n� ì�kó äkoly,

2.1.2 Pokrok v chov�n� ì�kó äkoly.

Pozn�mka:Narozd�l od skotsk�ho syst�mu v oblasti vùsledkó rozliäuje äkola jednak situaci Ð �roveË chov�n� ì�kó �i v dalä�m �roveË dosahov�n� ur�it� kompetence, a pak trend, tj. zda äkola v t�to oblasti dosahuje pozitivn�ch zm�n.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



2.2 Vùsledky v oblasti rozvoje kl��ovùch kompetenc� ì�kó

2.2.1 Vùsledky a pokrok ì�kó v oblasti rozvoje kompetence existenci�ln�,

2.2.2 Vùsledky a pokrok ì�kó v oblasti rozvoje kompetence osobnostn�,

2.2.3 Vùsledky a pokrok ì�kó v oblasti rozvoje kompetence soci�ln�,

2.2.4 Vùsledky a pokrok ì�kó v oblasti rozvoje kompetence ob�ansk�,

2.2.5 Vùsledky a pokrok ì�kó v oblasti rozvoje kompetence k u�en� a kritick�mu myälen�,

2.2.6 Vùsledky a pokrok ì�kó v oblasti rozvoje kompetence k Þeäen� probl�mó,

2.2.7 Vùsledky a pokrok ì�kó v oblasti rozvoje kompetence komunika�n�,

2.2.8 Vùsledky a pokrok ì�kó v oblasti rozvoje kompetence pracovn�,

2.2.9 Vùsledky a pokrok ì�kó v oblasti rozvoje kompetence k podnikavosti,

2.2.10 Vùsledky a pokrok ì�kó v oblasti environment�ln� vùchovy,

2.2.11 Vùsledky a pokrok ì�kó v oblasti medi�ln� vùchovy,

2.2.12 Vùsledky a pokrok ì�kó v oblasti n�boìensk� vùchovy.

Pozn�mka:V t�to oblasti se äkola zam�Þuje na vn�m�n� �rovn� a pokroku dosahov�n� stanovenùch kompetenc� a próÞezovùch t�mat áVP. Na rozd�l od RVP pro z�kladn� vzd�l�v�n� a pro gymn�zia byly vzhledem k vizi äkoly v áVP formulov�ny kompetence ì�kó takto:

a) Dopln�na byla kompetence existenci�ln�: Kompetence existenci�ln� Ð absolvent si je v�dom problemati�nosti lidsk� existence a um� objevovat smysl sv�ho ìivota i kaìd� sv� �innosti. ëivot pÞij�m� jako vùzvu osobnostn�, soci�ln�, lok�ln� i historickou, kterou svùm ìivotem naplËuje. Na z�klad� pozn�n� svùch re�lnùch moìnost�, osvojenùch v�domost� a dovednost�, pÞijatùch hodnot, vytvoÞenùch postojó a n�vykó vol� svoji dalä� ìivotn� dr�hu a profesn� uplatn�n� ve spole�nosti tak, ìe ìije vlastn� jedine�nù ìivot, kterùm naplËuje sv� posl�n�.

b) Kompetence soci�ln� a person�ln� byla rozd�lena� na dv� samostatn� kompetence.

c) Kompetence k u�en� byla rozä�Þena na kompetenci k u�en� a kritick�mu myälen�.

Vzhledem k tomu, ìe se jedn� o c�rkevn� äkolu, bylo dopln�no i próÞezov� t�ma ãn�bo-ìensk� vùchovaÒ, ve kter� jde pÞedevä�m o rozv�jen� spiritu�ln� inteligence uplatn�n� z�kladó kÞeséansk� kultury ve väech oblastech vzd�l�v�n�.

3. Procesy u�en� a vyu�ov�n� pouì�van� ve äkole3.1 Pl�nov�n� vùuky

3.1.1 U�ebn� pl�n (�plnost pokryt� vzd�l�vac�ch potÞeb, vz�jemn� propojenost vzd�l�vac�ch oblast�),

3.1.2 Osnovy (�roveË a prov�zanost),

3.1.3 Tematick� pl�ny (kvalita, konkr�tnost, dodrìov�n� pÞijat�ho tematick�ho pl�nu).

Pozn�mka:Oproti skotskùm indik�toróm kvality byly dopln�ny z�kladn� prvky pl�nov�n� vyu�ovac�-ho procesu charakteristick� pro �eskou äkolu.

3.2 Vyu�ovac� proces

3.2.1 Vùchovn� vzd�l�vac� strategie, formy a metody vùuky,

3.2.2 Interakce mezi u�itelem a ì�kem,

3.2.3 Vùuka n�boìenstv�, etiky,

3.2.4 Webov� str�nky vaäich pÞedm�tó (vyuìitelnost pro dom�c� studium a samostatnou pr�ci ì�kó).

Pozn�mka:

a) Na gymn�ziu se vyu�uje povinn� n�boìenstv� a etika.

b) Standardem se st�vaj� webov� str�nky jednotlivùch pÞedm�tó.

c) Oproti skotskùm indik�toróm kvality byl vynech�n ukazatel ãzÞetelnost a smyslu-plnost kladenùch ot�zekÒ, kterù äkola povaìuje za indik�tor vhodnù pro z�znam vedouc�ho pracovn�ka pÞi hospita�n� �innosti.

3.3 Proìitky a zkuäenosti ì�kó pÞi u�en�

3.3.1 Motivace ì�kó, smysl vùuky pro ì�ky,

3.3.2 Tempo u�en�,

3.3.3 Objem u�iva,

3.3.4 Osobn� zodpov�dnost ì�kó za u�en�, c�lev�domost ì�kó, aktivn� zapojen� v procesu u�en�,

3.3.5 Tùmov� pr�ce, spolupr�ce ì�kó pÞi vùuce, podpora ì�kó navz�jem.

Pozn�mka:Mezi indik�tory kvality byl zaÞazen nav�c oproti skotsk� analogii ãobjem u�ivaÒ. Nad-m�rnù objem u�iva, kterù br�n� hlubä�mu pochopen� prob�ran� l�tky, je �astù probl�m, na kterù upozorËuj� naäi pedagogov�. ákola proto zah�jila program odbour�v�n� nadbyte�nùch informac� v z�kladn�ch kurzech a jejich vypuät�n� �i pÞesun do semin�Þó pÞipravuj�c�ch ì�ky ke studiu na zvolen�m typu Vá.

3.4 Uspokojov�n� potÞeb ì�kó

3.4.1 Vhodnost vùb�ru �koló, aktivit a zdrojó,

3.4.2 Identifikace róznùch vzd�l�vac�ch potÞeb ì�kó,

3.4.3 Zabezpe�en� vzd�l�v�n� mimoÞ�dn� nadanùch ì�kó (formou individu�ln� pr�ce, samostatnùch �koló, krouìkó, ��asti na sout�ì�ch atd.),

3.4.4 Zabezpe�en� vzd�l�v�n� zdravotn� a soci�ln� handicapovanùch ì�kó.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Pozn�mka:Gymn�zium je ur�eno pro nadan� ì�ky. V bod� 3.4.3 je vyhodnocov�na m�ra p��e v�no-van� mimoÞ�dn� nadanùm ì�kóm. P��e o mimoÞ�dn� nadan� ì�ky je �asto deklarov�-na, evaluac� byla zjiät�na jej� nedostate�nost.

3.5 Hodnocen� ì�kó

3.5.1 Hodnocen� chov�n� (�plnost informace, efektivita),

3.5.2 Metody hodnocen� ì�kó v pÞedm�tech (�plnost informace, efektivita),

3.5.3 Sebehodnocen� ì�ka (realizace, efektivita),

3.5.4 Z�znam hodnocen� ì�kó v pÞedm�tech,

3.5.5 Slovn� hodnocen� ì�ka v prób�hu vyu�ov�n�,

3.5.6 Vyuì�v�n� informac� o hodnocen�.

Pozn�mka:

a) Nau�it ì�ky sebehodnocen� jako efektivn� zp�tn� vazb�, kter� podporuje motivaci ì�kó k osobnostn�mu róstu, povaìuje äkola za vùznamnù c�l vzd�l�v�n�.

b) Ve äkole jsou hodnoceny pouze body, kter� jsou na konci klasifika�n�ho obdob� pÞev�d�ny na zn�mku podle kl��e, jenì je spole�nù väem pÞedm�tóm. K vysv�d�en� na pÞedepsan�m formul�Þi pÞid�v� äkola vlastn� vysv�d�en�, kde uv�d�, kolik procent bodó ì�k za klasifika�n� obdob� z�skal z maxima bodó, kter� mohl dos�hnout.

c) Chov�n� i na vysv�d�en� hodnot� äkola väem ì�kóm pouze slovn�.

3.6 Pod�v�n� informac� o pokroku ì�ka

3.6.1 Syst�m a �plnost pod�v�n� informac� o vùsledc�ch a pokroku ì�ka samotn�mu ì�kovi,

3.6.2 Syst�m a �plnost pod�v�n� informac� o vùsledc�ch a pokroku ì�ka rodi�óm,

3.6.3 Vn�mavost äkoly k n�zoróm rodi�ó a dotazóm na pokrok jejich d�t�.

Pozn�mka:Dóleìitùm motiva�n�m prvkem k c�lev�dom�mu �sil� o vlastn� rozvoj je pod�v�n� infor-mac� samotn�mu ì�kovi o jeho vùsledc�ch a dosaìen�m pokroku.

3.7 Aktivity doplËuj�c� vùuku

3.7.1 Kurzy osobnostn�ho rozvoje (efektivita, frekvence),

3.7.2 Duchovn� obnovy (efektivita, frekvence),

3.7.3 N�vät�va kulturn�ch vystoupen� (efektivita, frekvence),

3.7.4 Exkurze a studijn� z�jezdy (efektivita, frekvence),

3.7.5 Zahrani�n� vùm�nn� pobyty (efektivita, frekvence),

3.7.6 ákoln� klub a SV� O�za, Sportovn� klub (efektivita),

3.7.7 ICM, äkoln� knihovna a studovna (efektivita).

Pozn�mka:Jednou z charakteristik CMG je rozä�Þen� b�ìn�ho kurikula äkoly o dalä� aktivity. C�lem evaluace je vyhodnotit jejich pÞ�nos v naplËov�n� c�ló äkoly.

4. Podpora ì�kóm4.1 P��e o z�kladn� potÞeby ì�kó

4.1.1 Zabezpe�en� z�kladn�ch fyzickùch potÞeb (pitnù reìim, stravov�n�, ochrana pÞed �razy),

4.1.2 Podpora pocitu bezpe�� a pÞijet� ì�ka ze strany u�iteló i spoluì�kó Ð ochra-na ì�kó pÞed äikanou a poniìov�n�m,

4.1.3 Podpora v�dom�, ìe pro kaìd�ho u�itele je dóleìitù kaìdù ì�k, ìe je pro kaìd�ho u�itele dóleìit�, co ì�k proì�v�, c�t� a co si mysl�,

4.1.4 Podpora sebe�cty a sebedóv�ry ì�kó ve vlastn� schopnosti a moìnosti,

4.1.5 Podpora samostatnosti a zodpov�dnosti ì�ka,

4.1.6 Studentsk� rada (efektivita).

4.2 Poradenstv� ve vùb�ru zam�Þen� studia v r�mci äkoly a k vùb�ru pomaturitn�ho studia

4.2.1 Poradenstv� pro vùb�r volitelnùch pÞedm�tó, nepovinnùch pÞedm�tó, z�jmo-vùch �tvaró vzhledem k profesn� orientaci,

4.2.2 Poradenstv� pro vùb�r pomaturitn�ho studia (efektivita, �plnost),

4.2.3 PÞesnost a relevance poskytnutùch informac� a rad,

4.2.4 Poradna pro osobnostn� rozvoj ì�ka, schr�nka dóv�ry (efektivita).

Pozn�mka:

a) Na CMG je zavedena webov� poradna pro osobnostn� rozvoj.

b) Oproti skotskùm indik�toróm kvality byl vynech�n ukazatel ãrozsah, v jak�m je poradenstv� zaloìeno na n�leìit� konzultaciÒ. Pojem ãn�leìit� konzultaceÒ se äkole jevil jako pÞ�liä neur�itù.

4.3 Sledov�n� pokroku a vùsledkó ì�kó

4.3.1 Syst�m pro pÞed�v�n� informac� o pokroku ì�ka v r�mci äkoly,

4.3.2 Vyuì�v�n� informac� o pokroku ì�ka k dalä� individu�ln� pr�ci se ì�kem,

4.3.3 Zaveden� a �roveË dokumentace pokroku a rozvoje ì�ka (portfolia ì�ka a dalä�).

4.4 Podpora v u�en�

4.4.1 Programy äkoly na podporu u�en� ì�kó (existence, efektivita),

4.4.2 Podpora rozvoje talentu ì�ka v r�mci vùuky (existence, efektivita).


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



4.5 Mechanismy za�leËov�n� ì�kó se speci�ln�mi vzd�l�vac�mi potÞebami

4.5.1 Mechanismy äkoly pro za�leËov�n� ì�kó mimoÞ�dn� nadanùch do vùuky,

4.5.2 Mechanismy äkoly pro za�leËov�n� ì�kó soci�ln� a zdravotn� znevùhodn�nùch do vùuky,

4.5.3 Mechanismy äkoly pro za�leËov�n� ì�kó se speci�ln�mi vzd�l�vac�mi potÞebami do spole�enstv� tÞ�dy (existence, efektivita).

4.6 Kontakty s dalä�mi organizacemi pro podporu ì�kó

4.6.1 Kontakty s odbornùmi pracoviäti (PPP, psycholog apod.),

4.6.2 Kontakty s jinùmi äkolami,

4.6.3 Kontakty s c�rkevn�mi organizacemi,

4.6.4 Kontakty s Vá,

4.6.5 Kontakty s v�deckùmi �stavy,

4.6.6 Dalä� kontakty.

Pozn�mka:

a) Oproti skotskùm indik�toróm kvality byly dopln�ny indik�tory charakteristick� pro CMG.

b) Oproti skotskùm indik�toróm kvality byly vynech�ny indik�tory, kter� jsou v sou-�asn� dob� pro CMG irelevantn� (kontakt s dobrovolnickùmi organizacemi). Kon-takt se zam�stnavateli byl nahrazen ãkontakt s VáÒ Ð Vá jsou hlavn�mi odb�rateli absolventó gymn�zia.

5. Klima a kultura äkoly (�tos)5.1 Klima a vztahy

5.1.1 Pocit soun�leìitosti a hrdosti na äkolu u zam�stnancó,

5.1.2 Ochota a skute�n� nasazen� zam�stnancó pro sluìbu ve äkole ,

5.1.3 òroveË vztahó mezi zam�stnanci (vz�jemn� pÞijet�, otevÞenost, pravdivost, podpora, dóv�ra zaloìen� na schopnostech, z�jmu a charakteru),

5.1.4 Pocit soun�leìitosti a hrdosti na äkolu u ì�kó, jejich ochota k nasazen� se pro äkolu nad r�mec povinnost�,

5.1.5 òroveË vztahó mezi ì�ky (vz�jemn� partnerstv�, otevÞenost, pravdivost, podpora),

5.1.6 òroveË vztahó mezi ì�ky a zam�stnanci (vztah kolegiality a partnerstv�, vz�jemn� pÞijet�, otevÞenost, pravdivost, podpora, laskavost),

5.1.7 òroveË chov�n� a v�dom� k�zn� ì�kó.

5.2 O�ek�v�n� pozitivn�ch vùsledkó a podpora vùkonu

5.2.1 O�ek�v�n� pozitivn�ch vùsledkó a podpora vùkonu ì�kó ze strany u�iteló, podpora nasazen� ì�kó u�iteli,

5.2.2 O�ek�v�n� pozitivn�ch vùsledkó a podpora vùkonu ì�kó ze strany ostatn�ch ì�kó (u�it se je norm�ln�, usilovat o n�co je norm�ln�, cht�t bùt dobrù a lepä� je norm�ln�).

5.3 Prostor pro n�boìenskou v�ru na äkole

5.3.1 Podpora osobn� v�ry mezi zam�stnanci,

5.3.2 Podpora osobn� v�ry ì�kó ze strany zam�stnancó,

5.3.3 Podpora osobn� v�ry mezi ì�ky.

Pozn�mka:Jako c�rkevn� äkola podporuje CGM rozvoj spiritu�ln� inteligence jako ned�ln� sou��sti osobnosti �lov�ka. Je dóleìit�, aby kaìdù zam�stnanec i ì�k äkoly c�til svobodu a podpo-ru rozvoje vlastn� osobnosti i v t�to oblasti. Je nepÞijateln� v oblasti v�ry vytv�Þet jakùkoli tlak, ale je tak� nepÞijateln�, aby kterùkoli �len äkoln�ho spole�enstv� se c�til pro svoji v�ru diskriminov�n. V�ra je ot�zkou osobn� volby kaìd�ho �lov�ka.

5.4 Spravedlnost a poctivost

5.4.1 Smysl pro spravedlnost a poctivost na äkole (hodnocen� ì�kó, Þeäen� probl�mó se ì�ky),

5.4.2 Zajiäéov�n� rovnùch pÞ�leìitost� väem ì�kóm.

5.5 Partnerstv� s rodi�i, zÞizovatelem äkoly, radou äkoly, äkolskùmi org�ny a m�stn� komunitou

5.5.1 Vybudovan� procedury komunikace s rodi�i a jejich �roveË,

5.5.2 Kvalita a �plnost informac� rodi�óm ze strany äkoly,

5.5.3 Vn�m�n� äkoly rodi�i a jejich podpora äkole,

5.5.4 Podpora rodi�ó v tom, aby se angaìovali v u�en� d�t�te (vzd�l�v�n� rodi�ó v oblasti vùchovy a vzd�l�v�n� d�t�te ze strany äkoly aj.),

5.5.5 Spolupr�ce äkoly se zÞizovatelem a radou áPO (kvalita, efektivita),

5.5.6 Spolupr�ce äkoly se äkolskou radou (kvalita, efektivita),

5.5.7 Spolupr�ce äkoly se äkolskou spr�vou (kvalita, efektivita),

5.5.8 Spolupr�ce äkoly s m�stem (kvalita, efektivita),

5.5.9 Role äkoly v m�stn� komunit�.

Pozn�mka:Ad 5.5.3: Vn�m�n� äkoly rodi�i a jejich podpora äkole. V tomto indik�toru äkola hodnot�, do jak� m�ry se j� podaÞilo sjednotit s rodi�i c�le vzd�l�v�n�. Teprve tehdy, jestliìe äkola a rodina maj� bl�zk� c�le vzd�l�v�n� a vystupuj� vzhledem k ì�kóm ve vz�jemn� podpoÞe, móìe bùt pósoben� rodiny i äkoly efektivn�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



6. Zdroje, podm�nky äkoly pro vzd�l�v�n�6.1 Prostory äkoly a vybavenost

6.1.1 Prostory äkoly a jejich vyuìit�,

6.1.2 Vybavenost äkoly IT,

6.1.3 Vybavenost äkoly dalä�mi pomóckami,

6.1.4 OpatÞen� pro bezpe�nost a ochranu zdrav� ve äkoln�ch prostor�ch.

6.2 Zajiäéov�n�, organizace a vyuì�v�n� zdrojó

6.2.1 Dostatek finan�n�ch prostÞedkó pro zajiät�n� chodu a rozvoje äkoly,

6.2.2 Dodrìen� rozpo�tu äkoly,

6.2.3 Efektivita rozd�len� finan�n�ch prostÞedkó (mzdy, provoz, vzd�l�v�n� zam�st-nancó, podpora ì�kóm (odm�ny, kurzy, zahrani�n� vùm�ny apod.), n�kup u�ebn�ch pomócek, modernizace äkoly, marketing),

6.2.4 Efektivita finan�n�ch prostÞedkó vyuì�vanùch na osobn� pÞ�platky a odm�ny zam�stnancó,

6.2.5 Efektivita finan�n�ch prostÞedkó vyuì�vanùch na rozvoj zam�stnancó (vzd�l�v�n�),

6.2.6 Efektivita finan�n�ch prostÞedkó vyuì�vanùch na �hradu provozu äkoly,

6.2.7 Efektivita finan�n�ch prostÞedkó vyuì�vanùch na podporu ì�kó,

6.2.8 Efektivita finan�n�ch prostÞedkó vyuì�vanùch na n�kup u�ebn�ch pomócek,

6.2.9 Efektivita finan�n�ch prostÞedkó vyuì�vanùch na modernizaci äkoly,

6.2.10 Efektivita finan�n�ch prostÞedkó vyuì�vanùch na marketing,

6.2.11 DoplËkov� �innost äkoly a jej� efektivita,

6.2.12 PÞ�nos zapojen� äkoly do projektó, rozvojovùch programó a grantó (ESF, rozvojov� programy MáMT, kraje aj.),

6.2.13 Zdroje know-how a jejich vyuì�v�n� k pokroku äkoly,

6.2.14 Person�ln� zdroje Ð ì�ci (�roveË pÞij�manùch ì�kó),

6.2.15 Person�ln� zdroje Ð zam�stnanci (�roveË pÞij�manùch pracovn�kó, forma vùb�rov�ho Þ�zen�),

Pozn�mka:V t�to oblasti se jedn� o vyhodnocen� efektivity vynakl�d�n� finan�n�ch prostÞedkó, tj. nakolik vynaloìen� finan�n� prostÞedky pÞin�äej� zlepäen� kvality pr�ce äkoly. K hod-nocen� jsou pouì�v�ny jak ekonomick� ukazatele, tak subjektivn� hodnocen� zam�st-nanci formou dotazn�ku. Znalost subjektivn�ho hodnocen� pedagogy je pro veden� äkoly dóleìit� i vzhledem k dalä� vz�jemn� komunikaci. Móìe bùt z�kladem pro äirä� diskusi ohledn� financov�n� aktivit äkoly.

6.3 Person�ln� podm�nky

6.3.1 Person�ln� zajiät�n� äkoly (person�ln� zajiät�nost väech pl�novanùch aktivit),

6.3.2 Praxe, kvalifikovanost, odbornost pracovn�kó äkoly.

6.4 Efektivita pedagogick�ho sboru a jeho vyt�ìen�

6.4.1 Efektivita u�iteló,

6.4.2 TvoÞen� sekc� pedagogickùch pracovn�kó a efektivita sekc�,

6.4.3 Efektivita a vyuìit� servisn�ch pracovn�kó.

6.5 Sledov�n� kvality pr�ce person�lu äkoly a jeho rozvoj

6.5.1 Procedury sledov�n� kvality pr�ce person�lu,

6.5.2 Dalä� vzd�l�v�n� pracovn�kó äkoly, rozvoj pracovn�kó,

6.5.3 N�stroje na podporu kvality pr�ce pracovn�kó (�roveË, efektivita).

7. Û�zen�, veden� a zabezpe�ov�n� kvality7.1 Z�m�ry äkoly a vytv�Þen� postupó k jejich naplËov�n�, pl�nov�n� rozvoje

7.1.1 Vize a posl�n� äkoly,

7.1.2 Hodnoty, na kterùch je äkola vybudov�na,

7.1.3 Vize a profil absolventa,

7.1.4 Kl��ov� kompetence absolventa,

7.1.5 Jasnost a pÞim�Þenost dlouhodobùch c�ló,

7.1.6 Jasnost a pÞim�Þenost stÞedn�dobùch c�ló,

7.1.7 Jasnost a pÞim�Þenost ak�n�ho pl�nov�n� (tùdenn�, m�s��n� pl�n),

7.1.8 Efektivita procesó pro formulov�n� postupó k napln�n� c�ló äkoly.

Pozn�mka:

a) V t�to ��sti vyhodnocuje äkola aktu�lnost z�kladn� orientace äkoly. N�strojem evaluace je dotazn�k pracovn�kó äkoly, ale tak� srovn�n� se z�kladn�mi doku-menty �R, EU, zÞizovatele (N�rodn� program rozvoje vzd�l�v�n� v �R, Strategie rozvoje lidskùch zdrojó pro �R, Nov� vùzvy Lisabonsk�ho procesu ve vzd�l�v�n� a odborn� pÞ�prav� a dalä�), konzultace s odborn�ky apod.

b) V bod� 7.1.4. vyhodnocuje äkola spr�vnost definov�n� kl��ovùch kompetenc� ab-solventa vzhledem k vizi äkoly. PÞestoìe RVP stanov� kl��ov� kompetence, kterùmi m� bùt absolvent äkoly vybaven, áVP umoìËuje formulovat dalä� kompetence absolventó, a t�m profilovat äkolu.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



7.2 Autoevaluace

7.2.1 Procesy autoevaluace pr�ce kaìd�ho pracovn�ka,

7.2.2 Procesy autoevaluace äkoly,

7.2.3 Monitorov�n� a evaluace kolegy ve vyää� funkci (existence zp�tn� vazby, efektivita),

7.2.4 Pod�v�n� informac� o standardu a kvalit� vedouc�m pracovn�kem.

7.3 Pl�nov�ni rozvoje äkoly

7.3.1 Pl�n rozvoje äkoly,

7.3.2 Ak�n� pl�nov�n�,

7.3.3 Dopad pl�nu rozvoje.

7.4 Veden� äkoly (Þeditel, z�stupci, äkoln� kaplan)

7.4.1 Kvalita vedouc� osobnosti,

7.4.2 Profesion�ln� kompetence a angaìovanost veden� äkoly,

7.4.3 Vztahy veden� s lidmi a rozvoj tùmov� pr�ce.

7.5 Efektivita a vyt�ìov�n� pracovn�kó s dalä�m pov�Þen�m (vedouc� sekc�, VP, ekonom apod.)

7.5.1 Jasnost, spr�vnost, pracovn� zaÞazen� jednotlivùch pracovn�kó a jejich kompetence,

7.5.2 Individu�ln� efektivita pracovn�kó s dalä�m pov�Þen�m,

7.5.3 Spole�n� efektivita äirä�ho veden� äkoly.

7.6 Marketing äkoly, propagace vùsledkó äkoly na veÞejnosti, sponzoÞi a strategi�t� partneÞi äkoly

7.6.1 òroveË marketingov� strategie äkoly,

7.6.2 òroveË prezentace äkoly na veÞejnosti,

7.6.2.1 Webov� str�nky äkoly,7.6.2.2 Informovanost veÞejnosti prostÞednictv�m m�di�,7.6.2.3 Vzhled budovy äkoly a jej�ch vnitÞn�ch prostor

z pohledu n�vät�vn�ka,7.6.2.4 Dalä� zpósoby prezentace äkoly na veÞejnosti,

7.6.3 SponzoÞi a strategi�t� partneÞi äkoly Ð pÞ�sp�vek ke zkvalitn�n� pr�ce äkoly.

Pozn�mka:ákoly jsou vrìeny do trìn�ho prostÞed�. O po�tu ì�kó, kter� äkola m�, nerozhoduje pouze skute�n� kvalita äkoly, ale tak� to, do jak� m�ry äkola dok�ìe o svùch c�lech a vùsled-c�ch informovat veÞejnost. Uveden� indik�tory charakterizuj�c� marketingovou strategii äkoly maj� za c�l hodnotit, do jak� m�ry äkola dok�ìe veÞejnost informovat o sv� nab�dce a kvalit� poskytovan�ho vzd�l�v�n�.

8. Dalä� ukazatele, kter� povaìujete za dóleìit�Pozn�mka:Zde pedagogov� maj� prostor pro naps�n� dalä�ch postÞehó, kter� nebylo moìn� zahr-nout do ì�dn�ho pÞedeäl�ho bodu dotazn�ku.

Prób�h vlastn�ho hodnocen� äkoly pomoc� indik�toró kvality

1. Podkladov� materi�ly pro vlastn� hodnocen� äkolyAutoevalua�n� zpr�vu v Cyrilometod�jsk�m gymn�ziu v Prost�jov� vytv�Þ� veden� äkoly (Þeditel, z�stupci) v m�s�ci srpnu na z�klad�:

¥ vùro�n� zpr�vy o �innosti, ve kter� jsou zahrnuty i vùsledky celost�tn�ch srovn�vac�ch testó a vùsledkó sout�ì� (stav k 30. 6.),

¥ vùro�n� zpr�vy o hospodaÞen� äkoly (stav k 31. 12.),

¥ vùsledkó vlastn�ho dotazn�kov�ho äetÞen� u pedagogó, vedouc�ch pÞedm�tovùch sekc�, ì�kó, rodi�ó,

¥ studia materi�ló äkoly (dlouhodob� koncepce rozvoje äkoly, äkoln� vzd�l�vac� program, vnitÞn� sm�rnice äkoly, z�znamy o hospitac�ch apod.),

¥ studia materi�ló MáMT a dalä�ch koncep�n�ch materi�ló �R, EU, odborn� literatury, rozhovoró, diskus� apod.

2. UplatËovan� metody evaluacePÞi prov�d�n� vlastn�ho hodnocen� äkoly pouì�v� äkola pÞev�ìn� tyto metody:

¥ dotazn�k, anketa (pedagogóm, vedouc�m pÞedm�tovùch sekc�, ì�kóm, rodi�óm),

¥ pozorov�n�, rozhovor, diskuse, konzultace s odborn�kem,

¥ analùza materi�ló äkoly a jejich srovn�n� s odbornou literaturou, materi�ly MáMT, EU, materi�ly zÞizovatele apod.,

¥ analùza dosahovanùch vùsledkó äkoly, eduka�n�ch postupó, vùsledkó ì�kó

¥ hospitace,

¥ analùza pr�ce pedagoga a jeho nasazen� pro äkolu (rozbor zapojen� pedagoga do aktivit äkoly a vùsledky ve sledovanùch aktivit�ch),

Pozn�mka: Do t�to analùzy jsou zahrnov�ny aktivity se ì�ky (sout�ìe, veden� ì�kovskùch port-foli�, pÞ�prava na jazykov� certifik�ty aj.), aktivity v r�mci vùuky pÞedm�tu (webov� str�nky pÞedm�tu, pÞ�prava materi�ló pro pÞedm�t, maturitn�ch ot�zek aj.), aktivity v r�mci äkoly (veden� sekc�, kabinetu, äkoln�ho �asopisu, pÞijat� dalä� funkce), mimoäkoln� aktivity, kter� rozv�jej� dobr� jm�no äkoly (publika�n� �innost, zapojen� do porot region�ln�ch komis� aj.)


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



¥ test (testy jednotlivùch tÞ�d, celost�tn� srovn�vac� testy),

¥ d�lna (pÞi semin�Þ�ch s pedagogy, pÞi setk�n� se studentskou radou nebo skupinou ì�kó),

¥ brainstorming,

¥ SWOT analùza.

3. Term�ny prov�d�n� jednotlivùch prvkó vlastn�ho hodno-cen� äkolyVlastn� hodnocen� pr�ce äkoly stejn� jako vlastn� hodnocen� pr�ce vedouc�ho pracov-n�ka prov�d� äkola prób�ìn�. Shrnut� prób�ìn�ho vlastn�ho hodnocen� a z�v�re�n� hodnocen� pr�ce äkoly je moìn� prov�d�t aì po uzavÞen� klasifikace a zpracov�n� vùro�n� zpr�vy o �innosti äkoly za uplynulù äkoln� rok, kter� shrnuje z�kladn� statis-tick� data o pr�ci äkoly za uplynulù äkoln� rok. PÞestoìe po 30. 6. nen� jeät� äkoln� rok uzavÞen a äkolu �ekaj� opravn� zkouäky, v Cyrilometod�jsk�m gymn�ziu v Prost�jov� se vypracov�v� vùro�n� i evalua�n� zpr�va v m�s�ci �ervenci (vùro�n� zpr�va) a m�s�ci srpnu (autoevalua�n� zpr�va). Po prob�hnut� komision�ln�ch zkouäek koncem m�s�ce srpna �i v prób�hu z�Þ� vùro�n� a evalua�n� zpr�vu äkola pouze dopln� o aktu�ln� data. Vùsledek komision�ln�ch zkouäek dosud nikdy nem�l z�sadn� vliv na vlastn� hodnocen� äkoly.

4. Obsah (struktura) autoevalua�n� zpr�vyObsah zpr�vy o vlastn�m hodnocen� äkoly m� tyto n�sleduj�c� kapitoly.

1. òvod

2. Hodnocen� kurikula äkoly

3. Vùsledky äkoly

4. Procesy u�en� a vyu�ov�n� pouì�van� ve äkole

5. Podpora ì�kóm

6. Klima a kultura äkoly (�tos)

7. Zdroje, podm�nky äkoly pro vzd�l�v�n�

8. Û�zen�, veden� a zabezpe�ov�n� kvality

9. Hodnocen� naplËov�n� z�v�ró pÞedchoz�ho vlastn�ho hodnocen� äkoly

10. Z�v�r Ð stanoven� �koló pro pr�ci äkoly

V�täina hlavn�ch kapitol hodnot�c� zpr�vy m� sv� podkapitoly.

Kompletn� obsah autoevalua�n� zpr�vy

5. Struktura z�pisu kaìd�ho bodu autoevalua�n� zpr�vy Pro snadnou orientaci v textu autoevalua�n� zpr�vy m� kaìdù bod hodnocen� shodnou strukturu z�pisu:

PÞedm�t evaluace

¥ Stanovenù c�l:

¥ Zjiät�n� skute�nosti Evalua�n� zdroj: Zjiät�n� skute�nost:

¥ Hodnocen� skute�nosti vzhledem k c�li:

¥ OpatÞen�:

PÞ�klad z�pisu v autoevalua�n� zpr�v�:

2.2.2. Vùsledky a pokrok v oblasti rozvoje kompetence osobnostn�

Stanovenù c�l:

ë�k v prób�hu pósoben� ve äkole objevuje sv� siln� i slab� str�nky, rozv�j� dóv�ru ve vlastn� schopnosti, komplexn� rozv�j� vlastn� osobnost. D�v� sv�mu ìivotu Þ�d, Þ�d� svój �as a objevuje vlastn� ìivotn� styl a ìivotn� filozofii zaloìenou na kÞeséanskùch hodnot�ch.

Zjiät�n� skute�nosti: Evalua�n� zdroj: Zjiät�n� skute�nost: Dotazn�k pedagogó 3,45

Pozn�mka k uveden� hodnot� 3,45:Tato hodnota je aritmetickùm próm�rem hodnocen� dan� oblasti v dotazn�ku pedagogy äkoly pomoc� bodov�ho syst�mu: 4 (nejvyää� pozitivn� hodnocen�), 3, 2, 1. (próm�rn� hodnota) ukazuje subjektivn� vn�m�n� naplËov�n� indik�toru kvality pedagogy a je d�l��m n�strojem hodnocen� oblasti.

Studium materi�ló, pozorov�n�

Kompetence osobnostn� je v r�mci pósoben� äkoly rozv�jena ve vùuce, v kurzech a vol-no�asovùch aktivit�ch organizovanùch äkolou. Ve vùuce je vlastn� eduka�n� �innost� rozv�jena osobnostn� kompetence ì�ka ne systematicky, ale sp�äe nahodile v souvislosti s prov�d�nou �innost�. Ve v�ku studia na gymn�ziu mlad� lid� hledaj� vlastn� ìivotn� orientaci a c�l, u mnohùch se projevuje absence motivace ke studiu a osobnostn�mu rozvoji. S v�kem souvis� i hled�n� identity sebe sama, nedostatek sebedóv�ry, kterù se projevuje potÞebou skrùt se ve skupin� �i naopak na sebe mimoÞ�dn� upozorËovat.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Celost�tn� srovn�vac� testy

Sekunda Kl��ov� kompetence Ð uv�d�n percentil

Komuni-kativn�, soci�ln�, person�ln�

Ob�ansk� a pracovn�

K Þeäen� probl�mó a u�en�

Po�et mi-moÞ�dn� vùbornùch vùsledkó

Celkov� charakteristika Ð postoje a dovednosti

06/07 43 46 46 6

Vùborn� schopnost tole-rance a respektov�n� ostatn�ch, menä� sebedó-v�ra, mal� sebejistota

Tercie Kl��ov� kompetence Ð uv�d�n percentil

Komuni-kativn�, soci�ln�, person�ln�

Ob�ansk� a pracovn�

K Þeäen� probl�mó a u�en�

Po�et mi-moÞ�dn� vùbornùch vùsledkó

Celkov� charakteristika Ð postoje a dovednosti

06/07 59 46 48 11

Vùborn� schopnost tole-rance a respektov�n� ostatn�ch, velmi mal� sebedóv�ra a sebejistota

Hodnocen� skute�nosti vzhledem k c�li:

ákola nevytv�Þ� u ì�kó dostate�nou sebe�ctu, sebedóv�ru, coì je velmi z�vaìnù nedostatek. Dóv�ra ve vlastn� schopnosti je pÞedpokladem �sp�chu.

OpatÞen�:

¥ ve vùuce kl�st dóraz na eduka�n� metody, ve kterùch ì�k bude v�ce pÞin�äet vùsledky sv� pr�ce, neì memorovat zvl�dnut� u�ivo,

¥ povzbuzovat ì�ka, pÞi vlastn�m hodnocen� ho v�st k oceËov�n� vlastn�ch dobrùch vùsledkó,

¥ v�ce vyuì�vat vz�jemn�ho kladn�ho hodnocen� vùsledkó pr�ce ì�ka pracovn�m tùmem ì�kó �i celou tÞ�dou,

¥ pÞedkl�dat ì�kóm probl�my jako pÞ�leìitosti k osobnostn�mu rozvoji,

¥ pÞed�vat osobn�m pÞ�kladem pozitivn� pohled na realitu. Pozn�mka k uveden�mu pÞ�kladu z�pisu:ákole se osv�d�ilo vìdy pÞi hodnocen� naplËov�n� ur�it�ho c�le sledovanù c�l nejprve alespoË ve stru�nosti uv�st. Uv�d�nù zpósob z�pisu je n�ro�nù na �as, ale to pouze v prvn�m roce pÞi tvorb� struktury hodnot�c� zpr�vy.

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit�Poìadavky kladen� na dotazn�k pedagogóm:

¥ �asov� nen�ro�nost, tj. jednozna�n� formulov�n� ot�zek s moìnost� zaäkrtnut� odpov�di,

¥ moìnost dopsat doplËuj�c� odpov��, pokud u�itel chce, c�t� potÞebu,

¥ snadn� vyhodnocen�.

Term�n zad�n� dotazn�ku Ð druh� polovina �ervna nejl�pe pomoc� PC na äkoln�m intra-netu, coì umoìËuje snadn� vyhodnocen�.

Pozn�mka: Nesm�me zapomenout, ìe je tÞeba pedagogy nejpozd�ji na vstupn� pedagogick� rad� sezn�mit s vùsledkem zad�van�ho dotazn�ku.

Kompletn� dotazn�k, kterù CMG pouì�v�, je zpracov�n podle indik�toró kvality äkoly, kter� vypracovala skotsk� äkoln� inspekce.

Autoevalua�n� dotazn�k pr�ce äkoly Ð ur�enù zam�stnancóm äkoly

Dalä� dotazn�k je ur�en vedouc�m pÞedm�tovùch sekc�.

Poìadavky na ì�kovskou anketu:

¥ pÞim�Þen� d�lka,

¥ ot�zky, kter� jsou pro ì�ky aktu�ln� (anketa obsahuje prostor pro dops�n� vlast-n�ch postÞehó ke kvalit� pr�ce äkoly, ot�zky aktualizovat na z�klad� �etnost� odpov�d� na ot�zky pÞedchoz� ankety, vych�zet z dotazó ve schr�nce dóv�ry i dotazó na webov� poradn� �i dotazó na studentsk� rad�),

¥ vytv�Þet prostor, aby se ì�k mohl bezpe�n� vyj�dÞit k probl�móm, kter� ho tr�p�,

¥ ì�kovsk� anketa by nem�la bùt pomlouv�n�m pedagogó, ale na druh� stran� by m�la vytv�Þet pÞ�leìitost upozornit na nedostatky v pr�ci pedagogó,

¥ jednoduch� vyhodnocen�.

Term�n zad�n� Ð kv�ten, �erven nejl�pe v PC u�ebn� (vyhodnocen� dotazn�ku pomoc� IT)

Anketa ì�kó Cyrilometod�jsk�ho gymn�zia


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Pozn�mka: Nesm�me zapomenout, ìe je tÞeba ì�ky sezn�mit s vùsledkem dotazn�ku za jejich tÞ�du i s t�m, jak veden� äkoly na pÞipom�nky ì�kó reagovalo a jak probl�my, na kter� ì�ci upozornili, byly Þeäeny. Souhrnn� vùsledky za tÞ�du i za äkolu jsou k dispozici väem pedagogóm äkoly ve sborovn�.

K vùznamnùm informa�n�m zdrojóm d�le patÞ� dotazn�k rodi�óm ì�kó a samozÞejm� i vùro�n� zpr�va o �innosti äkoly za uplynulù äkoln� rok. Jedn�m z kl��ovùch aspektó kvality pr�ce äkoly je nasazen� pedagogó pro pr�ci ve äkole a nasazen� ì�kó pÞi studiu. Jde o to, aby ve äkole mezi pedagogy vl�dla atmosf�ra: ãje norm�ln� a samozÞejm� kvalitn� u�it a zodpov�dn� se na vùuku pÞipravovatÒ. Tento pÞ�stup ze strany person�lu äkoly podmiËuje ì�kovskou atmosf�ru ãje norm�ln� se u�itÒ, kter� je nejvùäe ì�douc�. Jedn�m ze z�kladn�ch n�strojó veden� äkoly k vytv�Þen� atmosf�ry mezi zam�stnanci ãje norm�ln� poctiv� pracovatÒ je diferenciace mezd. Pro vytv�Þen� objektivn�ch podkladó pro diferenciaci mezd vytv�Þ� CMG pÞehled o nasazen� pedagogó a servisn�ho person�-lu pro äkolu a o vùsledc�ch, jakùch dosahuj�.

Efektivita pr�ce zam�stnancó Ð z�znamov� tabulka

Vùsledky, kterùch äkola dos�hla realizac� vlastn�ho hodnocen�Vlastn� hodnocen� äkoly je pouze jeden z n�strojó pro efektivn� Þ�zen� rozvoje orga-nizace a veden� pracovn�ho tùmu. Nem�n� dóleìitùm n�strojem je studium kvalitn� literatury, soustavnù rozvoj vedouc�ho pracovn�ka, �as v�novanù veden� vlastn� osobnosti vedouc�ho pracovn�ka. Kvalitn� prov�d�n� vlastn� hodnocen� äkoly m�lo zejm�na tyto ��inky:

¥ pomohlo pojmenovat nedostatky ve äkole, a t�m vyvinout �sil� k hled�n� cest k soustavn�mu a systematick�mu rozvoji äkoly,

¥ pomohlo zapojit celù tùm pracovn�kó do hodnocen� äkoly a podpoÞit v�tä� nasazen� ze strany pracovn�kó pro äkolu,

¥ vedlo k zaveden� bodov�ho hodnocen� v prób�hu pololet�, kter� se aì na vysv�d�en� pÞev�d� na zn�mku,

¥ vedlo k tomu, ìe äkola vedle ofici�ln�ho vysv�d�en� vyd�v� vlastn� doplËuj�c� vysv�d�en�, kde uv�d� procenta dosaìenùch bodó z osobn�ho maxima,

¥ vedlo k zaveden� slovn�ho hodnocen� chov�n� na vysv�d�en�,

¥ vedlo ke zlepäen� vztahu u�itel Ð ì�k,

¥ vedlo i k odchodu t�ch pedagogó ze äkoly, kteÞ� se necht�li angaìovat pro äkolu,

¥ vedlo k zaveden� speci�ln�ho programu Ð kurzó rozvoje kl��ovùch kompetenc� ì�kó formou z�ìitkov� pedagogiky (kurz nazùv�me Doopravdy),

¥ vedlo k vypracov�n� vlastn�ho äkoln�ho vzd�l�vac�ho programu jiì pÞed term�nem stanovenùm MáMT,

¥ vedlo k tomu, ìe mnoz� pedagogov� za�ali vyuì�vat anketu ì�kó jako formu evaluace vlastn� pr�ce,

¥ vedlo k zamùälen� pracovn�kó nad smyslem pedagogick� pr�ce a �sil� o rozvoj vlastn� osobnosti,

¥ vedlo k tomu, ìe ì�ci veden� pÞ�kladem pedagogó se snaì� o sebereflexi vlastn�ho studia, dosahovanùch vùsledkó.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeMetoda vlastn�ho hodnocen� äkoly nen� nikdy uzavÞena a st�le se rozv�j�. PÞesto nejt�ì-ä� je pÞi vlastn�m hodnocen� äkoly za��tek tohoto procesu Ð nastavit krit�ria, vytvoÞit n�vyk a strukturu vlastn�ho procesu i hodnot�c� zpr�vy. �asov� n�ro�nost na prov�d�n� vlastn�ho hodnocen� äkoly je zna�n� pÞi jeho zav�d�n�, s prax� se st�le v�ce zkracuje. Po n�kolikaletùch zkuäenostech si äkola dovede jen st�ì� pÞedstavit kvalifikovan� vede-n� pracovn�ho tùmu i Þ�zen� cel� organizace bez dobr�ho vlastn�ho hodnocen� äkoly. To se stalo samozÞejmou sou��st� pr�ce äkoly kaìdù rok.

Kontaktn� osobaJaroslav Fidrmuc e-mail: [email protected]


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



VLASTNê HODNOCENê V BEESLACK COMMUNITY HIGH SCHOOL VE SKOTSKUákola: Beeslack Community High School, SkotskoKonzultant VòP: Pavla Polechov�

Anotace Vlastn� hodnocen� v Beeslack Community High School je pÞedstaveno z n�kolika perspektiv Ð od cel�ho syst�mu aì po zcela konkr�tn� n�hled do hodnocen� a pl�nu rozvoje jednoho z odd�len� äkoly, odd�len� historie. Zaj�mav� je tak� role stÞedn�ho �l�nku Ð odboró äkolstv� m�stn�ch samospr�v. PÞ�klad obsahuje tak� n�vrh aktu�ln�ch zm�n na �rovni syst�mu a i Þadu autentickùch materi�ló, kter� äkola pro sv� vlastn� hodnocen� vyv�j� a pouì�v�.

KontextKontextem je v tomto pÞ�kladu dobr� praxe nejen kontext konkr�tn� äkoly, ale cel�ho syst�mu.

Skotskù vzd�l�vac� syst�m a jeho kvalitaPovinn� äkoln� doch�zka je ve Skotsku jeden�ctilet�, trv� od 5 ( 1/2 roku) do 16 ( 1/2 roku) let. Prim�rn� vzd�l�v�n� trv� 7 let (ozna�uje se jako P1 aì P7), na konci sedm� tÞ�dy (P7) je ì�kovi 12 let ( 1/2 roku). áestiletù program sekund�rn�ho vzd�l�v�n� S1ÐS6 za��n� prvn� sekund�rn� tÞ�dou S1 ve v�ku 12 let, pÞi�emì tÞ�dou S4 kon�� zhruba v 16 letech povinn� vzd�l�v�n�. Ozna�en� P1ÐP7 a S1ÐS6 jsou v tomto textu zachov�na.

Vzd�l�vac� syst�m Skotska (odd�lenù od vzd�l�vac�ch syst�mó ostatn�ch zem� Spojen�ho kr�lovstv�) se vyzna�uje vysokou kvalitou Ð m�Þeno jak samotnùmi vùsledky vzd�l�v�n�, tak malùmi rozd�ly próm�rnùch hodnot vùsledkó pro jednotliv� äkoly (viz PISA5). K silnùm str�nk�m skotsk�ho äkolstv� patÞ� pÞedäkoln� a prim�rn� vzd�l�v�n� a zabezpe�en� inklu-ze na t�to �rovni. PÞedäkoln�ho vzd�l�v�n� se ��astn� 99 % d�t� ìij�c�ch ve Skotsku od �tyÞ let, 95 % jiì od tÞ� let, coì je v�k, od kter�ho maj� väechny d�ti pr�v� ìij�c� ve Skotsku garantov�no bezplatn� m�sto v pÞedäkoln�m vzd�l�v�n� (od 2 1/2 hodin dopoledne nebo odpoledne).6 Takto vysok� ��ast v pÞedäkoln�m vzd�l�v�n� je nepochybn� jedn�m z dó-vodó vysok� �sp�änosti skotskùch d�t�, neboé investice do vzd�l�v�n� v tomto obdob� ìivota maj� nejvyää� n�vratnost a pro äkoln�, a tedy i ìivotn� �sp�ch nejzraniteln�jä� ��sti populace Ð tj. pro d�ti poch�zej�c� ze soci�ln� znevùhodn�n�ho prostÞed� a d�ti ohroìen� soci�ln� exkluz� Ð jsou zcela z�sadn�. Zhruba v p�t�m ro�n�ku prim�rn� äkoly se ale objevuje a postupn� st�le v�ce rozev�r� mezera mezi vùsledky ì�kó se slabùm socioekonomickùm z�zem�m a ostatn�mi ì�ky. V roce 2006 Skotsko poì�dalo OECD v r�mci standardn�ch Zpr�v o n�rodn� politice ve vzd�l�v�n� (Reviews of National Policies for Education)7 o analùzu kvality a rovnosti

pÞ�leìitost� skotsk�ho vzd�l�vac�ho syst�mu. Vùstupn� zpr�va Kvalita a spravedlivost vzd�l�v�n� ve Skotsku (Quality and Equity of Schooling in Scotland) na stran� jedn� kladn� hodnot� vysokou kvalitu vzd�l�v�n� a mal� rozd�ly mezi próm�rnùmi vùsledky jed-notlivùch äkol, na stran� druh� upozorËuje na velk� rozd�ly uvnitÞ äkol a na to, ìe inkluze se s postupuj�c� v�kem d�t�te st�v� st�le form�ln�jä�. Nepochybn� k tomu pÞisp�v� cel� organizace sekund�rn�ho vzd�l�v�n�: od 14 let, kdy si ì�ci vyberou pÞedm�ty ke zkouä-k�m, je vzd�l�v�n� velmi �asto interpretov�no jako pÞ�prava na testy, kter� podstupuj� väichni ì�ci v S4, a pokud ve äkole po ukon�en� povinn� äkoln� doch�zky v S4 zóstanou, tak� v S5, pÞ�padn� v S6.

V S3 a S4 lze navät�vovat dva typy kurzó: kurzy vedouc� bu� k takzvan� standardn� zkouäce s vùsledkem �rovn� z�kladó (Foundation), stÞedn� �rovn� (General) �i �rovn� kreditu (Credit), nebo kurzy syst�mu n�rodn�ch kvalifikac� (NQ kurzy), na nichì jsou zaloìeny väeobecn� vzd�l�vac� i odborn� pÞedm�ty v ro�n�c�ch S5 a S6. V dalä�ch letech lze postupovat vùäe po stupnici n�rodn�ch kvalifikac�, napÞ�klad do kurzu ke zkouäce �rovn� Higher se typicky pÞihlaäuj� ì�ci jak po standardn� zkouäce s vùsledkem kreditu, tak ì�ci �sp�än� absolvuj�c� kurz Intermediate II. Teoreticky je moìn�, aby se do kurzu Higher pÞihl�sili i ì�ci se slabä�m vùsledkem ve standardn� zkouäce, ale poìadavky tohoto kurzu by byly pro takov� ì�ky pÞ�liä vysok�. Vztah jednotlivùch �rovn� obou sys-t�mó zn�zorËuje Tabulka 1., äipky ukazuj� moìnù postup. U konkr�tn�ch ��st� pÞ�kladu dobr� praxe se term�ny uveden� v tabulce �asto vyskytuj�.

Vztah �rovn� dvou typó kurzó pro ì�ky od S3 do S6, tj. 14Ð17 let

Kurzy ke standardn�m zkouäk�m

Zkouäka je moìn� v ro�n�ku

Kurzy n�rodn�ch kvalifikac�

Zkouäka je moìn� v ro�n�ku

Advanced Higher (velmi pokro�il�)

S6

Higher (pokro�il�)

S5, S6

òroveË kreditu (credit)

S4 Intermediate II (stÞedn� pokro�il� II)

S5, S6

StÞedn� �roveË (general)

S4 Intermediate I (stÞedn� pokro�il� I)

S5

òroveË z�kladó (foundation)

S4 Access 3 (za��te�n�ci 3)

Access 2 (za��te�n�ci 2)

Access 1 (za��te�n�ci 1)

5 Programme for International Student Assessment Ð program pravideln�ho testov�n� patn�ctiletùch ì�kó v zem�ch OECD i mimo n�, realizovanù v tÞ�letùch intervalech (poprv� v roce 2000). 6 V lednu 2007 bylo registrov�no pro pÞedäkoln� vzd�l�v�n� 95,3 % tÞ�letùch a 99,2 % �tyÞletùch d�t� (Skotsk� vl�dn� statistika pÞedäkoln� p��e a pÞedäkoln�ho vzd�l�v�n� 2007).

7 �esk� republika se ��astnila podobn�ho procesu v roce 1996 (Zpr�vy o n�rodn� politice ve vzd�-l�v�n�. �esk� republika. Praha, òstav pro informace ve vzd�l�v�n�, 1996). Povaha t�chto zpr�v se oväem na pÞelomu tis�cilet� vùznamn� zm�nila Ð vzd�l�vac� politice je nyn� pÞikl�d�n mnohem v�tä� celospole�enskù vùznam, z�roveË existuje o vzd�l�vac�ch syst�mech v�ce a kvalitn�jä�ch informac�.

~~

~~

~~


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Zm�ny ve vzd�l�v�n� patn�cti- aì osmn�ctiletùch ì�kóPÞipravovan� zm�ny reaguj� na doporu�en� expertó OECD ve vùäe zm�n�n� studii Kvali-ta a spravedlivost vzd�l�v�n� ve Skotsku. N�vrh, kterù je specifikov�n prostÞednictv�m nov�ho zjednoduäen�ho a uvoln�n�ho syst�mu n�rodn�ch zkouäek a kvalifikac�, tedy prostÞednictv�m vùstupó, bude pÞedm�tem nadch�zej�c� diskuze se äkolami, m�stn� samospr�vou, institucemi vzd�l�vaj�c�mi mlad� lidi po ukon�en� povinn�ho vzd�l�v�n� v 16 letech8, zam�stnavateli, rodi�i a mladùmi lidmi samotnùmi. Pro n�s je zaj�mavù odsun jak specializace, tak rozd�lov�n� ì�kó do studijn�ho a nestudijn�ho sm�ru po de-setilet�m spole�n�m vzd�l�v�n� (po sedmi letech prim�rn�ho a tÞech letech spole�n�ho sekund�rn�ho vzd�l�v�n�) do vstupu do posledn�ho roku povinn� äkoln� doch�zky, tedy do S4 Ð zhruba do patn�ct�ho roku v�ku. V nov� koncepci lze identifikovat prvky stability, prvky inovace a propojuj�c� prvky.

Prvky stabilityJako prvky zajiäéuj�c� dlouhodobou stabilitu syst�mu zóst�vaj� v nov�m syst�mu zkouäky Higher a Advanced Higher, dóleìit� pro pÞij�m�n� na vysokou äkolu, k nimì se po 16., resp. 17. roce v�ku pÞipravovali typicky studenti, kteÞ� se po statut�rn�m ukon-�en� povinn� äkoln� doch�zky vr�tili zp�t do sv� sekund�rn� äkoly, pÞi�emì standardn� zkouäky v 16 letech zvl�dli na zn�mku 1 nebo 2 (v sedmistupËov� klasifika�n� äk�le), pÞ�padn� o rok pozd�ji proäli �sp�än� kurzem Intermediate II.

Propojen� mezi stabilitou a inovac�Zkouäky Advanced Higher (druh� a posledn� s�rie zkouäek pro nej�sp�än�jä� studen-ty, kteÞ� zóstali na äkole po ukon�en� povinn� äkoln� doch�zky v 16 letech) budou m�t vùznam pro maturitu z pÞ�rodn�ch v�d a z jazykó. Souvislost mezi Advanced Higher a maturitou bude upÞesn�na pozd�ji b�hem roku 2008. Obsah vztahuj�c� se ke väem zkouäk�m nov�ho syst�mu bude revidov�n a aktualizov�n, aby byl v souladu s kuriku-l�rn� reformou, nazvanou Kurikulum pro Excelenci.

InovaceNov� budou v S4 zavedeny n�rodn� kvalifika�n� zkouäky pro �ten�Þskou a po�etn� gramotnost (literacy a numeracy).

Ud�len� n�rodn� kvalifikace bude zaloìeno na cel� pÞedchoz� pr�ci ì�ka v dan� oblasti a na extern� zkouäce. ë�ci, kteÞ� budou aspirovat na zkouäky �rovn� Higher, se budou na n� moci pÞipravovat jiì od S4, tj. od 15 let; nebudou muset skl�dat zkouäky niìä� �rovn�.

D�lku studia pro �roveË Higher si budou ì�ci moci zvolit na rok, rok a pól nebo dva roky.

Skotsk� n�rodn� priority ve vzd�l�v�n�N�rodn� priority ve vzd�l�v�n�, kter� pÞedstavuj� r�mec pro pl�n zlepäov�n� äkol i odboró äkolstv� m�stn�ch samospr�v, byly v roce 2000 stanoveny takto:

¥ òroveË a vùsledky: zlepäov�n� �rovn� väech ì�kó zejm�na ve �ten�Þsk� a po�etn� gramotnosti a dosahov�n� lepä�ch hodnot vùsledkó v n�rodn�ch testech a zkouäk�ch.

¥ R�mec pro u�en�: podpora a rozvoj dovednost� u�iteló, sebek�zn� ì�kó, obohacen� äkoln�ho prostÞed�, aby motivovalo k vyu�ov�n� a u�en�.

¥ Inkluze a rovnù pÞ�stup: podpora rovn�ho pÞ�stupu, pomoc kaìd�mu ì�kovi, aby z�sk�val vzd�l�v�n�m, se speci�ln� pozornost� v�novanou jednak ì�kóm s posti-ìen�m a se speci�ln�mi vzd�l�vac�mi potÞebami, a tak� ì�kóm s gaelätinou jako rodnùm jazykem a jinùmi m�n� uì�vanùmi jazyky.

¥ Hodnoty a ob�anstv�: pr�ce s rodi�i, aby podporovali sebe�ctu svùch d�t� a u�ili je vz�jemn�mu respektu, stejn� jako jejich propojen� s jinùmi �leny bezprostÞed-n� i äirä� spole�nosti; aby je u�ili povinnostem a zodpov�dnosti ob�ana v demo-kratick� spole�nosti.

¥ U�en� pro ìivot: vybaven� ì�kó z�kladn�mi dovednostmi, postoji a o�ek�v�n�mi, kterùch je tÞeba k �sp�än�mu ìivotu v m�n�c� se spole�nosti, podpora tvoÞivosti a ctiì�dostivosti.

Skotsk� äkoln� inspekce Posl�n�m skotsk� äkoln� inspekce je pom�hat äkol�m, aby si zlepäovaly schopnost kva-litn� vyhodnocovat a zlepäovat svoji pr�ci. Skotsk� äkoln� inspekce (HMIE, Her Majesty Inspectorate of Education) poskytuje zp�tnou vazbu o kvalit� pr�ce äkol a kvalit� jejich sebehodnocen� nejen äkol�m, ale i odboróm äkolstv� tÞiceti tÞ� m�stn�ch samospr�v, kter� tak� podl�haj� jej�mu sledov�n�.

Odbory äkolstv� m�stn�ch samospr�v Odbory äkolstv� m�stn�ch samospr�v lze povaìovat za mezi�l�nek mezi �stÞed�m skotsk� äkoln� inspekce a äkolami. Jejich z�kladn�m �kolem je podporovat a posilovat zlepäov�n� äkol na m�stn� �rovni. M�stn� samospr�vy by m�ly m�t robustn� syst�m zabezpe�ov�n� kvality a podporovat solidn� a spolehliv� vlastn� hodnocen� äkol. Kvalita vyhodnocovac�ch syst�mó m�stn�ch samospr�v je oväem velice rózn�. Asi polovina od-boró äkolstv� m�stn�ch samospr�v prov�d� sofistikovan� analùzy v�etn� vyhodnocov�n� pÞidan� hodnoty a sledov�n� pokroku jednotlivùch ì�kó9. Velkù po�et odboró äkolstv� m�stn�ch samospr�v zam�stn�v� statistick� konzultanty pro analùzu dat sekund�rn�ch äkol. Prim�rn� äkoly nepodl�haj� n�rodn�mu testov�n�, zde se väak pedagogov� pÞi sv�m hodnocen� mohou opÞ�t o banku testovùch �loh pro rózn� v�kov� �rovn�.Pro kaìdou n�rodn� prioritu byla identifikov�na skupina indik�toró sleduj�c�ch jej�

8 Tzv. further education colleges Ð vedle nepovinnùch posledn�ch dvou let sekund�rn� äkoly plnohodnotn� varianta vzd�l�v�n� po ukon�en� povinn� äkoln� doch�zky, umoìËuj�c� i vstup na univerzitu Ð a vysok� äkoly.

9 Nejde o jmenovit� zaznamen�v�n� vùsledkó jednotlivcó, ale o to, ìe skute�nou jednotkou je opravdu ì�k. Pokud sledujeme vùsledky jen na hrubä� �rovni, napÞ�klad je-li jednotkou tÞ�da �i äko-la, ztr�c� se pÞehled o zm�n�ch uvnitÞ t�to jednotky, takìe se móìe st�t, ìe na za��tku a na konci obdob� pracujeme s hodn� obm�n�nùm souborem dat, aniì bychom o tom v�d�li. ákoly si tak mohou zlepäit sk�re prost� tak, ìe se ãzbav�Ò nejslabä�ch ì�kó.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



naplËov�n�. Odbory äkolstv� m�stn�ch samospr�v sjedn�vaj� se svùmi äkolami konkr�tn� c�le, kterùch maj� äkoly dos�hnout pÞi naplËov�n� priorit, resp. jejich indik�toró. Ur�itù probl�m pÞitom pÞedstavuje fakt, ìe je v praxi snazä� m�Þit indik�tory prvn� n�rodn� priority Ð vùsledky Ð neì indik�tory ostatn�ch priorit, a nav�c existuj� dobÞe a dlouho-dob� nastaven� mechanismy pro sledov�n� a vyhodnocov�n� tohoto typu dat. Jedn�m z dósledkó je to, ìe prvn� priorita z�sk�v� mnohem v�tä� publicitu neì ostatn� priority, coì vytv�Þ� dojem, ìe tyto ostatn� priority maj� menä� vùznam.

Beeslack Community High SchoolBeeslack Community High School je nekonfesijn� sekund�rn� sp�dov� äkola pro obce pobl�ì Edinburghu v�etn� venkova. Zna�n� procento ì�kó t�to äkoly tvoÞ� ì�ci bydl�c� mimo sp�dovou oblast äkoly, um�st�n� sem na ì�dost rodi�ó. Ve äkole se vzd�l�v� asi 1000 ì�kó.

Podle inspek�n� zpr�vy z roku 2003 vl�dne ve äkole silnù �tos �sp�chu väech ì�kó, pe-dagogov� i ostatn� zam�stnanci äkoly o�ek�vaj� od väech ì�kó vysokou �roveË vùsledkó, postojó a chov�n�. D�vaj� ì�kóm pravideln� zp�tnou vazbu o jejich vùkonu v hodin�ch, pÞi�emì vyzdvihuj� kladn� aspekty. ë�ci reaguj� velmi dobÞe na äkoln� syst�m stanovov�-n� svùch individu�ln�ch nejbliìä�ch vùukovùch c�ló. Tento syst�m je pouì�v�n v cel� äkole a ì�ci v�d�, ìe je od nich o�ek�v�no osobn� maximum.

Podle t�hoì zdroje jsou c�le a postupy äkoly zaloìeny na siln� podpoÞe maxim�ln�ho za�len�n� väech ì�kó (inkluze), coì je v c�lech äkoly explicitn� vyj�dÞeno. Mezi c�le äkoly patÞ�: ãpodporovat porozum�n�, ìe jsme pln� inkluzivn� instituc� pro prvn� aì äestù ro�n�k sekund�rn� äkoly, ìe m�me mnoho co nab�dnout a ìe n�s zaj�m� rovnost pÞ�leìitost� väech ì�kó bez ohledu na soci�ln� z�zem�, znevùhodn�n� �i postiìen�, gender, rasu �i n�boìenstv�.

ákola tak� efektivn� a na partnersk� b�zi komunikuje s rodi�i a m�stn�m obyvatel-stvem. Toto partnerstv� bylo pos�leno nabyt�m statusu komunitn� äkoly. ákola m� boha-tù program vzd�l�vac�ch a rekrea�n�ch aktivit pro c�lov� skupiny od mladùch dosp�lùch po seniory. S asociac� rodi�ó ì�kó vzd�l�vanùch v Beeslacku äkola pravideln� konzultu-je a setk�v� se s n� na informa�n�ch ve�erech. Väichni rodi�e jsou pravideln� oslovov�ni nejen na rodi�ovskùch schózk�ch, ale tak� prostÞednictv�m �asopisu pro rodi�e, kterù podrobn� informuje o minul�m i budouc�m d�n� ve äkole i mimo äkolu, o �sp�ä�ch ì�kó äkoly, o programu pÞechodu ì�kó ze �tyÞ prim�rn�ch äkol do t�to sekund�rn� äkoly.

Inspek�n� zpr�va rovn�ì velice kladn� hodnot� syst�m podpory ì�kó. Tento syst�m je obecn� ve Skotsku bohatä� neì v �esk� republice a klade se na n�j v�tä� dóraz: äkola s cca 400 ì�ky m� n�rok na jednoho cel�ho pracovn�ka staraj�c�ho se o väestrannou podporu10 ì�kó. Po�et pracovn�kó, resp. velikost �vazku jsou zhruba �m�rn� po�tu ì�kó äkoly. Dóraz na väestrannou podporu ì�kó a jej� person�ln� zabezpe�en� lze ch�pat jako jednu z podm�nek inkluzivity äkol i cel�ho syst�mu.

Popis pr�ce jednoho odd�len� vzd�l�vac�ho oboru n�m umoìn� demonstrovat princip hodnocen� kurikula, vùsledkó, vyu�ov�n� a u�en� a atmosf�ry. Pro pÞ�klad je uveden popis kurzu ke standardn� zkouäce z historie.

Odd�len� historie11 Beeslack Community High SchoolKurz vedouc� ke standardn� zkouäce na �rovni z�kladó (foundation), na stÞedn� �rovni (general) a na �rovni kreditu (credit) je koncipov�n tak, aby stimuloval z�jem o pÞedm�t studiem ned�vn� minulosti.

Kurz je rozd�len do tÞ� moduló, kter� pokrùvaj� rózn� aspekty historie 19. a 20. stolet�. Tyto tÞi moduly dohromady tvoÞ� velmi zaj�mavù obraz sv�ta v posledn�ch 150 letech. ë�ci dosta-nou pÞ�leìitost ke sv� vlastn� investigativn� pr�ci, k pr�ci ve skupin�ch a k Þeäen� probl�mó.

Modul 1. M�n�c� se spole�nost ve Skotsku a Velk� Brit�nii v letech 1830Ð1930Tento modul se zabùv� vùznamnùmi zm�nami ìivota britsk� spole�nosti zpósobenùmi prómyslovou revoluc�. V letech 1830Ð1930 doälo tak� k vùznamnùm posunóm v politic-kùch postoj�ch obyvatelstva. Modul mapuje rozvoj britsk� demokracie, pÞi�emì v�nuje zvl�ätn� pozornost kampani za volebn� pr�vo ìen.

Modul 2. Mezin�rodn� spolupr�ce a konflikt 1890-1920T�matem tohoto modulu jsou po��tky, povaha a dósledky 1. sv�tov� v�lky. V modulu ì�ci studuj�, jak se Evropa dostala do v�lky, jak� to bylo ��astnit se bojó a jak byla ve Versailles podeps�na m�rov� smlouva, kter� zpósobila v�ce probl�mó neì v�lka samotn�.

Modul 3. Lid� a moc

a) Rusko 1914Ð1941

Tento modul studuje star� Rusko za vl�dy Cara a kolaps zÞ�zen� do chaosu za revoluce v r. 1917. D�le se zabùv� uchopen�m moci Leninem a boläeviky a t�m, co jejich politika znamenala pro ruskù lid. Posledn�m t�matem tohoto modulu je tyranie Stalina ve tÞic�-tùch letech minul�ho stolet�.

11 Odd�len� historie funguje zhruba jako pÞedm�tov� komise v �esk� prostÞed�.

10 Pedagogov�, kteÞ� zodpov�daj� za podporu ì�kó ve skotskùch äkol�ch, maj� na starosti osobn� poradenstv�, poradenstv� v kurikulu (prosp�ch), poradenstv� pro volbu povol�n� a vzd�l�v�n� pro osobnostn� a soci�ln� rozvoj. Staraj� se tak� o kontakty s rodi�i, navazuj�c�mi äkolami (coì jsou pro sekund�rn� äkoly further education colleges a vysok� äkoly) a se soci�ln�mi partnery. Osobn� pora-denstv� m� reaktivn� i preventivn� sloìku. ë�ci pÞ�sluän� pracovn�ky tak� sami navät�vuj�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



nebo

b) USA 1850Ð1880

Tento modul zahrnuje studium americkùch indi�nó na z�pad� dneän�ch USA, budov�n� ìeleznice, otroctv�, americkou ob�anskou v�lku a zach�zen� s Afroameri�any po v�lce, v�etn� Ku Klux Klanu.

Hodnocen� pr�ce ì�ka m� tÞi sloìky:

1. intern� prób�ìn� hodnocen�, umoìËuj�c� zjistit, k jak� �rovni standardn� zkouäky dostane ì�k testov� �lohy,

2. hodnocen� na konci kaìd�ho modulu, pokrùvaj�c� znalosti, porozum�n� a dovednosti vùzkumu,

3. extern� z�v�re�n� zkouäka, pokrùvaj�c� znalosti, porozum�n� a dovednosti vùzkumu.

VùchodiskaBeeslack Community High School mus� pÞi sv�m vlastn�m hodnocen� respektovat strategick� dokumenty na �rovni sv� zem�, kter� m� svój vlastn� vzd�l�vac� syst�m, a strategick� dokumenty na �rovni m�stn� samospr�vy.

Dokumentem z�sadn�ho vùznamu pro ob� tyto �rovn� je publikace Jak dobr� je naäe äkola (How good is our school), vytvoÞen� poprv� skotskou äkoln� inspekc� v roce 1999. Samotnù n�zev napov�d�, ìe a�koli tato publikace popisuje syst�m pouì�vanù extern�m hodnotitelem Ð skotskou äkoln� inspekc�, pouì�v� tento syst�m pohled zevnitÞ: jak dobr� je NAáE äkola. Jiì tato prvn� verze vznikala v dialogu se skupinou äkol, aby byl vùslednù produkt srozumitelnù a uìite�nù pÞedevä�m äkol�m samotnùm. Nyn� platn� verze, publikovan� v bÞeznu 2007 (viz literatura), je tÞet� ��st� s�rie Cesta k maxim�ln� kvalit� (The Journey to excellence).

Indik�tory uveden� v t�to publikaci se zam�Þuj� pÞedevä�m na to, jak pósoben� äkol a dalä�ch instituc� ovlivËuje zlepäov�n� zkuäenost� ì�kó se vzd�l�v�n�m a kvalitu jejich ìivota. Tento dóraz na vùsledky a dopady je v souladu s vùznamem vlastn�ho hodnoce-n�, kter� nesm� bùt samo��eln� Ð m� smysl pouze pokud vede ke zlepäov�n� ìivota d�t� a ml�deìe ve äkole �i jin� instituci i mimo ni a ke zlepäov�n� jejich vùsledkó, pÞ�padn� k udrìov�n� maxim�ln�ho standardu kvality, pokud by ho bylo dosaìeno.

ákoly a pÞedäkoln� centra jsou nyn� sou��st� äirok�ho partnerstv� profesion�ló, kteÞ� poskytuj� d�tem sluìby souvisej�c� s jejich vzd�l�v�n�m. St�vaj�c� vyd�n� publikace Jak dobr� je naäe äkola poskytuje spole�nù r�mec vlastn�ho hodnocen� kvality pr�ce jak�koli instituce slouì�c� d�tem a veÞejnosti. Stav� na dobr� praxi ve äkol�ch a tÞ�d�ch ve Skotsku i v zahrani��. Jej�m smyslem je pomoci zam�stnancóm äkol a dalä�ch institu-c� vyhodnocovat jejich sou�asnou pr�ci a identifikovat priority pro rozvoj.

Z�kladn� ot�zky, kter� by si äkola a jak�koli instituce vzd�l�vaj�c� d�ti a ml�deì m�la poloìit (a kter� z�roveË kladou äkol�m odbory äkolstv� m�stn�ch samospr�v �i inspekce) zn�j� takto:

¥ Jakùch vùsledkó jsme dos�hli?

¥ Jak naplËujeme potÞeby naäeho äkoln�ho spole�enstv�?

¥ Jak dobr� vzd�l�v�n� poskytujeme?

¥ Jak dobr� je naäe Þ�zen�?

¥ Jak dobr� je naäe veden�?

¥ Do jak� m�ry se dok�ìeme d�le zlepäovat?

Celù r�mec vyhodnocov�n� kvality vypad� takto:

Vùsledky a �sp�chy Pr�ce a ìivot ve äkole Vize a veden�

Jakùch vùsledkó jsme dos�hli?

Jak naplËujeme potÞeby naäeho äkoln�ho spole-�enstv�?

Jak dobr� vzd�l�-v�n� poskytujeme?

Jak dobr� je naäe Þ�zen�?

Jak dobr� je naäe veden�?

1. Kl��ov� vùsledky

2. Dopad na ì�ky, rodi�e, rodiny

5. Poskytov�n� vzd�l�v�n�

6. Rozvoj strategi� a postupó, pl�nov�n�

9. Veden�

1.1 Zlepäov�n� vùsledkó

2.1 Zkuäenosti ì�kó

5.1 Kurikulum 6.1 Kontrola a rozvoj strategi� a postupó

9.1 Vize, hod-noty a c�le

1.2 Pln�n� statut�rn�ch povinnost�

2.2 òsp�ch äkoly v za-pojov�n� rodi�ó a rodin

5.2 Vyu�ov�n� pro efektiv-n� u�en�

6.2 ò�ast na strategi�ch, postupech a pl�nov�n�

9.2 Veden� a sm�rov�n�

3. Dopad na pracovn�ky äkoly

5.3 NaplËov�n� vzd�l�va-c�ch potÞeb

6.3 Pl�nov�n� rozvoje

9.3 Rozv�jen� lid� a part-nerstv�

3.1 Zapojen� pracovn�kó äkoly do ìi-vota a pr�ce äkoly

5.4 Vyhodno-cov�n� pro zlepäov�n� u�en�

7. Û�zen� a podpora zam�st-nancó

9.4 Veden� zlepäov�n� a zm�ny

4. Dopad na m�stn� spole�en-stv�

5.5 O�ek�v�n� a podpora �sp�chu

7.1 Dostatek za-m�stnancó, z�sk�v�n� a udrìen�

4.1 òsp�ch äko-ly v pr�ci s m�stn�m spole-�enstv�m a v jeho zapojen�

5.6 Rovnost pÞ�leìitost� a spravedli-vost

7.2 òkolov�n� zam�stnan-có, tùmov� pr�ce


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



4.2 òsp�ch äkoly v pr�-ci s äirä� spole�nost� a v jej�m zapojen�

5.7 Partnerstv� s ì�ky a rodi�i

7.3 Kontrola a rozvoj za-m�stnancó

5.8 P��e, poho-da a rozvoj

8. Partnerstv� a zdroje

5.9 Zlepäov�n� prostÞed-nictv�m sebehodno-cen�

8.1 Partnerstv� s komuni-tou, vzd�-l�vac�mi institucemi, zam�stna-vateli

8.2 Spr�va financov�n� vzd�l�v�n�

8.3 Spr�va a vyuì�v�n� zdrojó a u�ebn�ho prostoru

8.4 Zpracov�v�-n� informac�

Do jak� m�ry se dok�ìeme d�le zlepäovat?

Kaìdù indik�tor je jeät� specifikov�n jedn�m nebo v�ce t�maty, napÞ.:

2.1 Zkuäenosti ì�kó ¥ Do jak� m�ry jsou ì�ci motivov�ni a aktivn� zapojov�ni do sv�ho vlastn�ho u�en� a rozvoje

2.2 òsp�ch äkoly v zapo-jov�n� rodi�ó a rodin

¥ Do jak� m�ry se rodi�e, opatrovn�ci a rodiny zaj�maj� o ìivot äkoly a do jak� m�ry jsou do n�j aktivn� zapojeni

5.1 Kurikulum ¥ Vùchodiska a design kurikula

¥ Rozvoj (a obohacov�n�) kurikula

¥ Programy a kurzy

¥ MezipÞedm�tov� vztahy

5.5 O�ek�v�n� a podpora �sp�chu

¥ O�ek�v�n� zam�stnancó, vyuì�v�n� pozitivn� zp�tn� vazby

¥ O�ek�v�n� ì�kó, zaì�v�n� �sp�chu

¥ Podporov�n� a udrìov�n� atmosf�ry �sp�chu

¥ Vztahy mezi zam�stnanci a ì�ky

C�leO svùch c�lech se äkola vyjadÞuje takto: K efektivn�mu u�en� doch�z� spolehliv�ji tam, kde jsou zdrav� vztahy. Tento princip je z�kladem c�ló äkoly:

1. prosazovat vzd�l�v�n� nejvyää� moìn� kvality ve spole�enstv�, v n�mì je lidem dobÞe, v n�mì je zÞejmù smysl vzd�l�v�n� a kter� poskytuje pÞ�leìitost,

2. podporovat porozum�n�, ìe jsme pln� inkluz�vn� instituc� pro prvn� aì äestù ro�n�k sekund�rn� äkoly, ìe m�me mnoho co nab�dnout a ìe je pro n�s dóleìit� rovnost pÞ�leìitost� väech ì�kó bez ohledu na soci�ln� z�zem�, znevùhodn�n� �i postiìen�, gender, rasu �i n�boìenstv�,

3. poskytovat plnù rozsah kurzó s dobrou moìnost� volby, s rozmanitùmi druhy u�ebn�ch zkuäenost�, v pestr� palet� vyu�ovac�ch metod, kter� umoìn� kaìd�mu rozvinout sv� schopnosti,

4. vyjadÞovat jasn� o�ek�v�n� od väech ì�kó, podporovat �sp�ch na väech �rovn�ch a v tolika situac�ch, jak je jen moìn�,

5. povzbuzovat aktivn� ��ast ì�kó v ìivot� äkoly, v�etn� jejich pÞevzet� ��sti zodpov�dnosti,

6. podporovat aktivn� partnerstv� mezi n�mi, rodi�i naäich ì�kó a äirä� komunitou,

7. podporovat vzd�l�v�n� jako celoìivotn� proces a poskytovat pÞ�stup k n�mu äirä� komunit� v prostÞed�, kde je lidem dobÞe a v n�mì je zÞejmù smysl vzd�l�v�n�,

8. v r�mci dostupnùch zdrojó sm�Þovat k ide�lu äkoly podporuj�c� zdrav�, coì pozi-tivn� ovlivËuje veäkerù person�l u��c� i neu��c� a väechny uìivatele äkoly,

9. pÞipravit mlad� lidi na dalä� stupeË vzd�l�v�n� v pln� äk�le dovednost� a kompetenc� Ð osobnostn�ch, soci�ln�ch a ekonomickùch.

Realizace Ð postup a metodyBeeslack Community High School m� syst�m pracovn�ch setk�n� jednak na �rovni pÞedm�tovùch komis�, a tak� na celoäkoln� �rovni. Vyhodnocov�n� pr�ce cel� äkoly a pl�nov�n� jej�ho rozvoje se uskute�Ëuje prostÞednictv�m hodnocen� a pl�nó jednotli-vùch pÞedm�tovùch komis�, i napÞ�� kurikulem. Na celoäkoln� �rovni se setk�vaj� nejen vedouc� pÞedm�tovùch komis�, ale formou workshopó i celù sbor.

Zlepäov�n� jednoho aspektu pr�ce äkoly ve väech pÞedm�techVyhodnocov�n� a pl�nov�n� zlepäov�n� vùsledkó, coì je prvn� n�rodn� priorita i indik�tor syst�mu skotsk� äkoln� inspekce, napl�novala a realizovala äkola takto:


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



1) Prosinec 2007: Spole�n� znaky nejefektivn�jä�ch hodin formulovan� äirä�m vede-n�m äkoly Ð poznatky z hospitac�. Pr�ce uvnitÞ jednotlivùch pÞedm�tovùch komis�, kter� sepsaly sv� pouì�van� strategie vedouc� ke zlepäov�n� vùsledkó; konkr�tn� postupy. Ot�zky pro skupiny:

¥ Co móìeme ud�lat pro to, aby byli ì�ci aktivn�jä� a pÞeb�rali v�tä� zodpov�dnost za sv� vlastn� u�en�?

¥ Jak zlepäit pestrost naäich hodin z hlediska metod a pÞ�stupó, abychom zvùäili aktivitu ì�kó (a jejich vùsledky)?

¥ Jak odpov�d�me na vzd�l�vac� potÞeby róznùch skupin ì�kó, v�etn� ì�kó s nejlepä�mi vùsledky?

2) ònor 2008: Kolektivn� vùm�na informac�, pr�ce ve sm�äenùch skupin�ch s dórazem na formativn� hodnocen�.

3) Duben 2008: Pr�ce zp�t v domovskùch skupin�ch (pÞedm�tovùch komis�ch) Ð pl�nov�n�.

Zlepäov�n� v�ce aspektó pr�ce v jednom pÞedm�tuJako pÞ�klad pr�ce jednoho odd�len� uv�d�me tabulky vlastn�ho hodnocen� odd�len� historie: hodnocen� kurikula, vùsledkó, vyu�ov�n� a u�en� a atmosf�ry.

KURIKULUM12

Jak si vedeme? Jak to v�me? (sledov�n� a vyhodnocov�n�)

Co je potÞeba (u)d�lat

Kurikulum pro posledn� dva ro�n�ky (S5ÐS6) je pes-tÞejä�, nab�z� ì�kóm äirä� moìnosti vùb�ru

¥ Kurz nejvyää� �rovn� (Advanced Higher) Sou-�asn� Japonsko je spuä-t�n, poskytuje pÞ�leìitost pro mimoäkoln� studium.

Kurz Advanced Higher se zam�Þuje na sv�bytnou japonskou kulturu pro ni samou, toto zam�Þen� nen� (pouhou) odpov�d� na kon-takt s kulturou Z�padu. Studentóm ro�n�ku S6 je pro jejich z�v�re�n� pr�ce umoìËov�n vùzkum na Uni-verzit� Edinburgh, v �emì jim asistuje veden� äkoly.

Pokra�ovat ve vùvoji skript a audiovizu�ln�ch pomócek (dósledky pro rozpo�et).

KURIKULUM12



¥ PÞipravuje se kurz Inter-mediate 2 (pro ì�ky S3 a S4 (14Ð16 let), tÞi hodiny tùdn�, vede ke zkouäce �rovn� kreditu13.

¥ Sou�asnù kurz Intermedi-ate 2 se ve sloìen� ì�kó, kteÞ� ho navät�vuj�, vyvi-nul na dvou�rovËovù kurz s velkùm po�tem ì�kó, kteÞ� budou aspirovat na zkouäku odpov�daj�c� kurzu Intermediate 1, nikoli Intermediate 2.

Pravideln� vyhodnocov�n� vùsledkó ì�kó navät�vuj�-c�ch kurz ur�enù póvodn� pro pÞ�pravu na zkouäku �rovn� kreditu uk�zalo, ìe velk� ��sti ì�kó vyhovuje sp�äe kurikulum vedouc� ke väeobecn� zkouäce, nikoli ke kreditu.

Vzróst� potÞeba zabezpe-�ov�n� vzd�l�vac�ch potÞeb ì�kó na slabä�m konci spektra starä�ch ì�kó (ì�kó navät�vuj�c�ch S5 a S6), coì vyìaduje dalä� vùvoj dvou�rovËovùch materi�ló a vùukovùch pÞ�stupó.

PÞedm�tov� komise se vyj�dÞily pozitivn� pro t�sn�jä� mezipÞedm�tov� propojen�. Probl�mem zóst�v� naj�t �as ke koordi-naci programó.

Spole�nù vùukovù celek Historie-zem�pis-ob�anstv� dosud nebyl pÞipraven.

V�novat �asovù prostor doby pÞ�pravy starä�ch ì�kó na zkouäky konzultac�m s vyu�uj�c�mi geografie. Nov� publikace Kurikula pro excelenci pro soci�ln� v�dy pÞedstavuj� ob�an-stv� jako t�ma vlastn� jak historii, tak geografii. Dalä� diskuze s veden�m äkoly o potÞeb� vùvoje samostat-n�ho celku budou v�t�ny.

Seznamy doporu�en� �etby obsahuj� Þadu liter�rn�ch d�l relevantn�ch pro kurz historie navazuj�c� po dosaìen� kreditu.

Pokra�ovat ve zviditelËov�-n� dobrùch rozhodnut� pro vùb�r �etby, podporovat studenty, aby sami hledali mezipÞedm�tov� spojitosti.

12 Term�n ákoln� kurikulum vysv�tluje Beeslack community High school v pÞ�ru�ce pro rodi�e takto: ãákoln� kurikulum popisuje, co d�ti a ml�deì ve äkole d�laj�. V sekund�rn�ch äkol�ch zahrnuje kuri-kulum oblasti vzd�l�v�n� a pÞedm�ty, z nichì mnoho vede k z�v�re�n�mu hodnocen� a kvalifikaci.Ò13 V syst�mu standardn�ch zkouäek, konanùch v 16 letech, se vìdy skl�daj� zkouäky na väeobecn� �rovni. K testovùm �loh�m jsou ì�kovi nav�c pÞid�leny bu� testy na z�kladn� �rovni (o �roveË n�ìe), nebo testy na �rovni kreditu (o �roveË vùäe neì je väeobecn� �roveË). Tento syst�m zkouäek v S4 bude nahrazen novùm syst�mem ve äkoln�m roce 2012/13, coì pÞesn� koresponduje se zaveden�m Kurikula pro excelenci v sekund�rn�ch äkol�ch ve äkoln�m roce 2009/10. Zm�ny se tedy budou tùkat ì�kó, kteÞ� jsou nyn� v P6, tedy dnes deseti- aì jeden�ctiletùch ì�kó.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Vùsledky



òroveË motivace, ambic a vùsledkó mezi starä�mi studenty (S5ÐS6) je velmi rózn�.

Hodiny pro podporu studia historie jsou dobÞe navät�vov�ny studenty, kteÞ� studuj� na tzv. Higher zkouäky14, ale velmi slab� studenty, kteÞ� se pÞipravu-j� na zkouäku niìä� �rovn�.

Pokra�ovat v povzbuzov�n� t�ch ì�kó, kteÞ� potÞebuj� zvl�ätn� podporu nejv�ce (poslat dopisy rodi�ó s n�vratkou Ð potvrzen�m o pÞevzet�), upozornit pedagogy zabùvaj�c� se podporou studentó.

Techniky sebehodnocen� jsou pouì�v�ny ve väech tÞ�d�ch starä�ch studentó; m�ly by ì�ky podpoÞit, aby brali svou pr�ci a sv� vùsledky za vlastn� a zapo-jovali se do stanovov�n� dalä�ch krokó.

Tato praxe by m�la bùt ve tÞ�d�ch sjednocena. Pr�ce ve dvojici umoìËuje n�kterùm ì�kóm vz�jemn� u�en� se dovednostem. PÞedm�tov� komise his-torie by cht�la tuto praxi v�ce zformalizovat pro pr�ci se ì�ky tÞ�dy, kteÞ� se pÞipravuj� na zkouäku pro stÞedn� pokro�il� a pro kter� je obt�ìn� nebo kteÞ� se zdr�haj� analyzovat svój vlastn� vùkon.

Odd�len� historie jiì zjistilo potÞebu pr�ce na �rovni kurzu Intermediate I, ale tento äkoln� rok se objevila tak� v�tä� skupina ì�kó na stÞedn� �rovni, kteÞ� dos�hli pÞi standardn�ch zkouäk�ch kreditu, ale maj� probl�my s poìadavky navazuj�c� zkouäky Higher. Je potÞeba s veden�m äkoly prodiskutovat moìnost dvoulet� pÞ�pravy na Higher, coì by pÞi pomalejä�m tempu ì�kóm umoìnilo z�skat potÞeb-nou z�kladnu dovednost� a sebedóv�ru.

Vyu�ov�n� a u�en�



Prohlubov�n� vzd�l�vac�ch zkuäenost� ì�kó:

¥ integrace semin�rn�ch hodin do vùuky se do-st�v� na �roveË pÞ�pravy na standardn� zkouäku

Semin�Þe jsou st�le cen-nou metodou v kurzech pro Higher a Advanced Higher Ð pÞin�äej� vùbornou pÞ�leìitost pro form�ln� hodnocen� znalost� a po-rozum�n�. Semin�Þe byly nyn� zavedeny do tÞ�d ì�kó nejl�pe se u��c�ch historii pro standardn� zkouäku.15

Pokra�ovat ve vyuì�v�n� semin�Þó jako vùukov� a vyhodnocovac� metody.

¥ skupinov� pr�ce/�stn� prezentace se pouì�vaj� v kurzech S1 a S2

Väichni ì�ci S1 a S2 jsou povinni ��astnit se sku-pinov� pr�ce na n�jak�m projektu a �stn� pÞed tÞ�dou prezentovat z�v�ry pr�ce. Ob� dovednosti in-formuj� u�itele o vùsledc�ch vzd�l�v�n�.

V pouì�v�n� t�chto technik potÞebuje z�skat jistotu tak� podpórnù person�l, kterù s nimi nem� dost zkuäenost�. Pokra�ovat v holistick�m pÞ�stupu k vyhodnocov�n� vùsledkó pr�ce ì�kó.

Ve väech tÞ�d�ch S1 a S2 bylo zavedeno zad�v�n� dom�c�ch �koló rozli-äenùch podle �rovn� obt�ìnosti.

Odd�len� historie móìe nyn� kvalita vypracov�n� dom�c�ch �koló pom�hat v ur�ov�n� �rovn� jednotli-vùch ì�kó.

15 HovoÞ� se o top setu; setting je nez�visl� seskupov�n� do tÞ�d v jednotlivùch pÞedm�tech, zat�mco streaming by bylo tvoÞen� tÞ�d podle schopnost� pro väechny pÞedm�ty stejn�.

14 Typicky studenti, kteÞ� ud�lali standardn� zkouäku v 16 letech na 1Ð2 v sedmistupËov� klasifika�n� äk�le


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



ATMOSF�RA



ákoln� vùlet odd�len� historie

¥ Vùlet Prvn� z�kopy byl velmi �sp�änù!

Zp�tn� vazba od ì�kó i rodi�ó vyzn�la velice pochvaln�. Zkuäenosti z�skan� na vùlet� velmi obohatily znalosti ì�kó o ud�lostech I. sv�tov� v�lky i n�sledn� diskuze ve tÞ�d�.

Vùlet se uskute�n� op�t v pÞ�ät�m roce.

Moìnosti vùletu S2 do Yor-ku mus� bùt jeät� prozkou-m�ny. Veden� äkoly z�m�r v z�sad� podporuje.

Zjistit n�klady, zkontrolo-vat data proti datóm zem�-pisn� exkurze do Benmore.


K seps�n� tohoto pÞ�kladu dobr� praxe byla pouìita Þada autentickùch pracovn�ch mate-ri�ló dodanùch Beeslack Community High School. Krom� toho byly pouìity pÞedevä�m publikace:

How good is our school? The journey to excellence - part 3: How good can we be, HMIE, Edinburgh, 2007.

Reviews of National Policies for Education: Quality and Equity of Schooling in Scotland, OECD 2007.

Dalä� literatura k t�matu:

How good is our school? The journey to excellence - part 1: Aiming for Excellence, part 2: Exploring Excellence, HMIE, Edinburgh, 2006.

Happy, safe and achieving their potential. A standard of support for children and young people in Scottish schools. The report of The National Review of Guidance 2004. Scottish Executive, Edinburgh 2005.


Spole�n� znaky nejefektivn�jä�ch hodin formulovan� äir-ä�m veden�m äkoly na z�klad� hospitac�

¥ PÞiv�t�n� se s tÞ�dou kolektivn� �i individu�ln�, pÞipomenut� pÞedchoz� pr�ce, pos�len� porozum�n�, kladen� ot�zek k ov�Þen� porozum�n�. Sd�len� c�ló hodiny s krit�rii �sp�chu.

¥ Vyuì�v�n� technik aktivn�ho u�en� Ð hry, kvizy, vyuì�v�n� interaktivn� tabule pedagogy i ì�ky

¥ Pravideln� a efektivn� pouì�v�n� formativn�ho hodnocen� v�etn� vz�jemn�ho hodnocen� ì�kó.

¥ Nalezen� zpósobó, jak zapojit celou tÞ�du na z�klad� detailn� znalosti tÞ�dy jako skupiny a silnùch a slabùch str�nek jednotlivcó.

¥ Vyuì�v�n� neverb�ln�ch sign�ló pÞi udrìov�n� k�zn�, spravedlivost a konzistentnost.

¥ Hlavn� kl�� k �sp�chu Ð vztahy s celou tÞ�dou a s jednotlivci. Ûe� t�la, pÞ�telstv�, pÞ�stupnost, �sm�v Ð a komunikace vlastn�ho zaujet� a nadäen� pro pr�ci.

ãNaäi ì�ci n�m Þ�kaj� Ð a sotva je to pÞekvapuj�c� Ð ìe se r�di u�� v atmosf�Þe, kde c�t�, ìe je m� u�itel/ka r�d/a, kde jim vyu�uj�c� d�v� najevo, ìe je respektuje jako u��c� se bytosti a tak� jako cel� osobnosti. Takìe pokud m�me bùt äkolou, kter� m� smysl a kde je väem dobÞe, mus� to platit i o tÞ�d�ch, kter� by m�ly bùt u�ebn�mi prostÞed�mi, kde je srdce, k�zeË a smysl. K�zeË se nejl�pe udrìuje prostÞednictv�m trvalùch a zdravùch vztahó mezi ì�ky a väemi zam�stnanci äkoly.Ò

(Strategie efektivn�ho vyu�ov�n� a u�en�, Beeslack Community High School)

Reflexe �esk� konzultantkySkotskù pÞ�stup k vlastn�mu hodnocen� äkoly se liä� jednak rol� äkoln� inspekce, kter� prostÞednictv�m zp�tn� vazby ke kvalit� vlastn�ho hodnocen� podporuje äkoly v jejich vlastn� schopnosti se zlepäovat. Druhùm rozd�lem je ch�p�n� m�ry za�len�n� (inkluze) jako sou��st� konceptu kvality. Pro skotskou sekund�rn� (a samozÞejm� i prim�rn�) äkolu je zcela nepÞijateln�, aby si vyb�rala ì�ky na z�klad� jejich prosp�chu. I kdyì je vùsledkóm pÞikl�d�n pom�rn� velkù vùznam, zohledËuje se pÞi hodnocen� pr�ce äkoly sloìen� ì�kó a skotsk� inspekce porovn�v� pouze äkoly, kter� jsou z tohoto hlediska porovnateln�. Vùznamnùm faktorem �sp�än� realizovatelnosti spole�n� sekund�rn� äkoly je propracovanù syst�m podpory ì�kó (tzv. guidance).


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Z�roveË jsou ale inkluzivn� pÞ�stupy skotskùch äkol konfrontov�ny se syst�mem stan-dardn�ch zkouäek v äestn�cti letech, vedouc�ch k dosaìen� tÞ� moìnùch �rovn� Ð z�kladn�, väeobecn� a kreditn�. Vùsledkem je ne zcela konzistentn� pÞ�stup Ð ve �tvrt�m ro�n�ku se jiì neuvaìuje o kontinuu ì�kó, ale o zjevn� odd�lenùch skupin�ch s odliänùmi �koly a zdroji, i kdyì toto rozd�len� je vnitÞn� a realizuje se ve spole�nùch hodin�ch. Dilema kategorizace versus inkluze je jasn� vid�t na auditu odd�len� historie: ãVzróst� potÞeba zabezpe�ov�n� vzd�l�vac�ch potÞeb ì�kó na doln�m konci spektra starä�ch ì�kó (S3 a S4), coì vyìaduje dalä� vùvoj dvou�rovËovùch materi�ló a vùukovùch pÞ�stupóÉ Odd�len� historie jiì zjistilo potÞebu pr�ce na �rovni kurzu Intermediate I, ale tento äkoln� rok se objevila tak� v�tä� skupina ì�kó na stÞedn� �rovni, kteÞ� dos�hli pÞi standardn�ch zkouäk�ch kreditu, pÞi�emì maj� probl�my s poìadavky navazuj�c� zkouäky HigherÉÒ

Tento rozpor se snaì� Þeäit n�vrh zm�n (viz Zm�ny ve vzd�l�v�n� patn�cti aì osmn�c-tiletùch ì�kó) odsouvaj�c� specializaci i rozd�lov�n� ì�kó do studijn�ho a nestudijn�ho sm�ru po patn�ct�m roku v�ku.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeCelù skotskù syst�m intern�ho a extern�ho hodnocen� je postaven tak, aby byly äkoly st�le v�ce schopn� kvalitn� se hodnotit a samostatn� se zlepäovat. K tomu pÞisp�v� tak� praxe proporcion�ln� inspekce (frekvence inspekc� je �m�rn� riziku). Z toho dóvodu a tak� d�ky sou�asn� kvalit� pÞ�stupó a metod vlastn�ho hodnocen� Beeslack Community High School je st�l� zlepäov�n� t�to sekund�rn� äkoly udrìiteln� i do budoucnosti.

Kontaktn� osobaPavla Polechov�e-mail: [email protected]

KOLçë JAKO NETRADI�Nê EVALUA�Nê METODAákola: StÞedn� prómyslov� äkola, Uherskù BrodRealiz�tor: Alena Bur�Ëov�Konzultant VòP: Lucie Proch�zkov�

AnotaceStÞedn� prómyslov� äkola Uherskù Brod si vedle b�ìnùch evalua�n�ch metod (napÞ. dotazn�ky, prózkumy, rozhovory apod.) vybrala i jednu netradi�n�, a to metodu evalu-ace pomoc� obrazu, konkr�tn� kol�ìe, kter� vyìaduje zapojen� jinùch ��st� mozku neì mluven� slovo. C�lem je vyj�dÞit prostÞednictv�m obrazu svój pohled na äkolu, u�itele a vz�jemn� vztahy. Kol�ìe m�ly zachytit, co se ì�kóm ve äkole l�b� nebo nel�b�, jak vid� sv� u�itele, co povaìuj� za klady a z�pory äkoly.

KontextStÞedn� prómyslov� äkola Uherskù Brod se nach�z� ve Zl�nsk�m kraji. Je äkolou nov�ho typu s äirokou nab�dkou vzd�l�vac�ch programó. Moìnost vzd�l�n� zde najdou ì�ci z�kladn�ch äkol, absolventi u�ebn�ch oboró i väichni ostatn�, kteÞ� si cht�j� rozä�Þit a doplnit sv� póvodn� vzd�l�n�.

Ve äkoln�m roce 2006/2007 m�la äkola 650 studentó, z toho 110 d�vek. Vyu�uj� se tu jak studijn�, tak u�ebn� obory. V letoän�m äkoln�m roce navät�vovalo 450 studentó obory maturitn� a 200 studentó obory u�ebn�.

Ve äkole pracuje jako poradn� org�n Þeditele äkoly studentsk� rada, kterou tvoÞ� z�stupci väech tÞ�d. Na svùch pravidelnùch schózk�ch tak maj� ì�ci moìnost vyjadÞovat se k d�n� ve äkole, ovlivËovat jej� �innost a pod�let se na jej� spr�v�.

Ve spolupr�ci s Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity v Brn� se SPá Uherskù Brod zapojila do dvoulet�ho projektu ãBridges Across BoundariesÒ v r�mci evropsk�ho programu Sokrates, kterù byl zam�Þen na oblast evaluace kvality äkoly a vyu�ov�n�. Mezi ��astn�ky ze sedmi zem� byly tak� äkoly z �esk� republiky. C�lem projektu bylo podpoÞit autoevalua�n� praxi ve äkol�ch z��astn�nùch zem�, a to pÞedevä�m jej� pilotn� realizaci. Do projektu se zapojilo 6 �eskùch äkol, kaìd� pÞiäla s vlastn� verz� autoevalu-a�n� metody. PÞ�sp�vkem SPá Uherskù Brod byla pr�v� metoda pomoc� obrazu (kol�ìe).

VùchodiskaPodle vyhl�äky MáMT �R �. 15/2005 Sb. je kaìd� äkola povinna vypracov�vat vlastn� hodnocen�. ákoly maj� moìnost zvolit n�stroje, kter� poskytuj� rózn� �hly pohledu na to, co se ve äkole d�je.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Autoevaluace byla v SPá Uherskù Brod v róznùch form�ch realizov�na jiì pÞed t�m, neì veäel v platnost z�kon, kterù to ukl�d� väem äkol�m. Evaluac� pomoc� obrazu äkola cht�-la z�bavnou formou zjistit n�zory ì�kó na klima a prostÞed� äkoly, kterou navät�vuj�. PÞed rokem na t�ma klima äkoly provedla dotazn�kov� äetÞen�, kter�ho se z��astnili ì�ci, zam�stnanci i rodi�e. Vùsledky byly natolik zaj�mav�, ìe se äkola rozhodla toto t�ma rozvinout jinou formou. C�lem bylo dos�hnout toho, aby se ì�ci nad probl�mem zamysleli a nezóstalo jen u pouh�ho zaäkrt�v�n� odpov�d� v dotazn�ku.

K tomuto ��elu byly vybr�ny tÞ�dy róznùch ro�n�kó, protoìe jinak móìe äkolu vid�t novù student a jinak ten, kterù v n� jiì str�vil delä� dobu. C�l cel� akce ì�ci znali, asi tùden dopÞedu se pÞipravovali a promùäleli, jak väe vyj�dÞ�. Motivac� pro n� bylo i to, ìe mohli v prób�hu vyu�ov�n� poÞizovat fotografie, vyuì�vali äkoln� fotoapar�t i tisk�rnu. Väichni vyu�uj�c� o jejich pÞ�prav� v�d�li a do ni�eho nezasahovali.

C�leHlavn�m c�lem bylo zjistit prostÞednictv�m kol�ìe pohled ì�kó na äkolu:

¥ klady a z�pory äkoly,

¥ co se jim ve äkole l�b� a nel�b�,

¥ jak vid� osobnosti u�iteló,

¥ jak c�t� celkov� klima äkoly.

Realizace Ð postup a metodyEvaluace pomoc� obrazu se z��astnily 4 äesti�lenn� skupiny ì�kó 1., 2. a 3. ro�n�ku, kter� pracovaly nez�visle na sob�. M�ly za �kol pomoc� obrazu nebo plak�tu vyj�dÞit klady a z�pory äkoly. Dostaly k dispozici fotoapar�t a mohly pouì�t jakùkoli materi�l a formu zpracov�n�. Jeät� pÞed vlastn� realizac� m�li ì�ci moìnost pÞ�pravy, vyuìili pÞe-devä�m fotoapar�t a moìnost dokumentace äkoln�ho prostÞed�. Zakoupili si a pÞipravili dalä� pomócky, napÞ. fixy, pastelky, pap�ry apod.

PÞi samotn� realizaci m�la kaìd� skupina k dispozici b�lù pap�r form�tu A0. Na tuto �innost se pÞedem pÞipravovali, kaìdù se jiì individu�ln� zamyslel nad vlastn�m pro-veden�m. Kaìdù �len skupiny m�l moìnost se konkr�tn� vyj�dÞit, zapojit se do diskuse a pÞedn�st svój n�vrh Þeäen�. N�kter� skupiny vytvoÞily jen jednu kol�ì, n�kter� se zam�Þily na ob� oblasti, zhodnotily jak klady, tak i z�pory äkoly.

Z�kladem kaìd�ho obrazu se staly fotografie, ty totiì pÞin�äej� jin� sv�dectv�, neì jak� móìe poskytnout slovo, vùpov�� nebo dotazn�k. Sv� obrazy ì�ci mohli dotvoÞit kresbou, psanùm slovem, pestrùmi vùstÞiìky z novin a �asopisó i jinùmi n�pady. M�li k dispozici cel� dopoledne pro realizaci svùch n�padó, nikdo z vyu�uj�c�ch jim do jejich pr�ce nezasahoval.

Vzniklo 6 velkùch kol�ì�, kter� odr�ìely pohledy ì�kó na celkov� klima äkoly. V�täinou ì�ci zobrazovali dva hlavn� motivy Ð klady äkoly a z�pory äkoly. Jedna skupina vytvoÞila pomysln� ãnebe a pekloÒ, jin� se snaìila väe vyj�dÞit pouìitùmi barvami (tmav� a sv�t-l�). Zaj�mavùm n�padem bylo zachycen� äkoln�ho ìivota formou skl�d�n� puzzle.

Jako pozitivum velmi �asto ì�ci hodnotili vzhled äkoly, vybudov�n� novùch prostor, pÞ�-stavbu respiria a modern� sportovn� halu. Jedna kol�ì dokumentovala väechny stavebn� �pravy v posledn�m desetilet�, coì sv�d�� o tom, ìe ì�kóm z�leì� na esteticky uprave-n�m prostÞed�. Vysoce hodnocena byla tak� vybavenost odbornùch u�eben, mnoh� z nich byly zachyceny na fotografi�ch.

ákolu netvoÞ� jen prostory, ale i u�itel�. Fotografie n�kterùch vyu�uj�c�ch s podtitulem ãNaäi äampi�niÒ jist� sv�d�� o vztahu ì�kó k nim. Na kol�ì�ch se objevily tak� fotogra-fie ze äkoln�ch vùletó, z pozn�vac�ho z�jezdu do Anglie, z lyìaÞsk�ho vùcviku. Dokazuj�, ìe sou�asn� mlad� generace opravdu r�da cestuje. S titulkem ãRozje� to na plnù plynÒ se nezapomn�lo ani na autoäkolu, kter� ve äkole pósob�.

Jako negativa ì�ci �asto vn�mali neupraven� z�kout� v bl�zkosti äkoly, zastaralù syst�m objedn�v�n� stravy, st�sn�n� prostory äaten, nemodern� vybaven� d�len. Sami dok�zali posoudit, ìe sch�z� venkovn� hÞiät� a chemick� laboratoÞ. Bylo pÞekvapiv�, jak ì�ci svùmi kol�ìemi dok�zali pÞesn� vystihnout svój pod�l na estetice äkoln�ch prostor a negativn�ch str�nk�ch äkoly (rozbit� okno, poäkozen� dveÞe, kouÞen� ì�kó). Bylo by velmi dobÞe, kdyby n�hled spoluì�kó dok�zal ovlivnit i ostatn�. Moìn� si uv�domili, ìe prostÞed�, ve kter�m ìijeme, si z��sti tvoÞ�me sami.

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit�PÞed zah�jen�m pr�ce si ì�ci pÞipravili:

¥ �ist� b�l� pap�ry form�tu A0,

¥ fotoapar�t, pÞ�padn� jiì vytiät�n� fotografie,

¥ lepidlo,

¥ pastelky, fixy, barvy a b�ìn� psac� potÞeby,

¥ dalä� pÞedm�ty vyuìiteln� pro kol�ìe dle n�vrhu samotnùch tvórcó (napÞ. obr�zky z �asopisó, drobn� pÞedm�ty apod.).

Vùsledky uskute�n�n�ho pÞ�kladu dobr� praxeHotov� kol�ìe byly vystaveny v aule äkoly, kde si je mohli prohl�dnout väichni ì�ci i u�itel�. V den rodi�ovskùch schózek byly prezentov�ny rodi�óm i dalä� veÞejnosti, ZveÞejn�n� kol�ìe vyvol�valy diskuse jak mezi ì�ky, tak mezi u�iteli. Klady pot�äily, mnoh� z�pory pak pÞesn� vystihly slab� m�sta a m�ly vùpov�dn� hodnotu hlavn� pro veden� äkoly.

Vystaven� kol�ìe v aule äkoly Ð fotografie instalace


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



B�hem doby, kter� od tvorby kol�ì� uplynula, uì móìeme zaznamenat spoustu zm�n, a to napÞ�klad ve zm�n� stravovac�ho syst�mu, modernizaci d�len, vybudov�n� chemic-k� laboratoÞe. Pouìit� metoda, i kdyì troäku netradi�n�, podala äkole dostatek infor-mac� o tom, jak ji ì�ci vn�maj�. Aì pÞekvapiv� pÞesn� dok�zali obrazem vystihnout jej� slabiny i pÞednosti. ë�ky tvorba kol�ì� zaujala, byli schopni pracovat zcela samostatn�, i kdyì to mnohdy nebylo jednoduch�, n�kteÞ� si poprv� vyzkouäeli tùmovou pr�ci a z�-roveË jim z�leìelo na tom, aby je vùsledek dostate�n� prezentoval. Analùza jejich pr�ce se pro äkolu stala dóleìitou hodnotou v celkov�m procesu evaluace.

N�zory tvórcó kol�ì�Jak jsme tvoÞili evalua�n� projekt äkolyÉ(o�ima ì�kó)

1. Zah�jen� projektu

¥ ãV naäem äkolstv� se zrodil ne�ekan� kvalitn� n�pad.Ò (Patrik F.)

¥ ãáesti ì�kóm naä� tÞ�dy se naskytla moìnost pracovat na evalua�n�m projektu. Zprvu n�s tr�pila nejistota, zda to vóbec zvl�dneme, ale postupem �asu n�s tento projekt ohromil.Ò (Zuzana S.)

¥ ãZe za��tku se n�m zd�l projekt celkem jednoduchù, ale kdyì pÞiälo na spolupr�-ci, zjistilo se, ìe m� kaìdù �pln� odliän� pÞedstavy.Ò (Monika G.)

2. Tvorba kol�ì�

¥ ãByli jsme sezn�meni se väemi pravidly a moìnostmi vùb�ru pomócek. Obdrìeli jsme digit�ln� fotoapar�t a hned v �vodu n�s velmi pÞekvapilo, ìe n�m äkola do rukou sv�Þila vlastn� majetek. Chodili jsme sem a tam, tam a sem a väude jsme fotili. Fotili jsme väechno a velmi r�di.Ò (Zuzana S.)

¥ ãNejdÞ�ve jsme sepsali n�pady, zprvu jich moc nebylo, ale potom uì jsme je skoro nesta�ili ps�t.Ò (Lenka M.)

¥ ãNaäe fantazie se m�ly spojit pomoc� pap�ru a äikovnùch ru�i�ek.Ò (Monika G.)

¥ ãZa�alo se pracovat, jenìe n�pady nen� tak jednoduch� zrealizovat.Ò (Monika G.)

¥ ãKdyì n�kdo n�co navrhl, nel�bilo se to ostatn�m, a tak to älo poÞ�d dokola. Vznikla h�dka. TÞ�dou se ä�Þilo dusno. Sch�zelo m�lo k tomu, aby vzduchem l�taly tuìky.Ò (Zuzana S.)

¥ ãDomluva byla takov�, ìe kr�sy naä� äkoly budou jako nebe a slun��ko, z�pory naopak zachyt�me jako peklo, �erno, tmu.Ò (Monika G.)

¥ ãB�l� plocha se postupn� za�ala zaplËovat fotografiemi a vùstÞiìky z �asopisó. StÞed kol�ìe jsme v�novali tomu, jak se naäe äkola zm�nila. Z póvodn� äed� budovy se stala o patro vyää� budova s modrou fas�dou.Ò (Lenka M.)

¥ ãJako dalä� klad jsme uvedli naäe nejlepä� u�itele, stoj� za zm�nku nejen proto, ìe n�s n�co nau��, ale i proto, ìe jsou v hodin�ch vtipn� a r�di n�m se vä�m pomohou.Ò (Zuzana S.)

¥ ãPÞed n�kolika lety se postavila kr�sn� t�locvi�na, ale cvi�en� venku n�m moc rado-sti nepÞin�ä�, zvl�ät� kdyì m�me sprintovat po neupraven�m ter�nu.Ò (Lenka M.)

¥ ãPo��ta�ov� i odborn� u�ebny jsou vybaveny kvalitn�, ale chyb� zde chemick� laboratoÞ a d�jepisn� a zem�pisn� mapy.Ò (Lenka M.)

¥ ãKluci s radost� lepili róìov� pap�rov� stravenky na �ernou plochu kol�ìe.Ò (Monika G.)

¥ ãNakonec jsme se snaìili odevzdat dobÞe odvedenou pr�ci.Ò (Monika G.)

¥ ãNaäe kol�ìe nejsou nejhorä�ÉÒ (Zuzana S.)

¥ ãI kdyì v mnoha pÞ�padech se naäe n�zory neshodovaly, o to byla pr�ce zaj�mav�jä�.Ò (Mirek I.)

¥ ãNa tomto projektu znamenal kompromis pro mnoh� m� spoluì�ky äpan�lskou vesnici!!!Ò (Patrik F.)

3. ZveÞejn�n� vùsledkó ve äkole

¥ ãPovaìuji tuto pr�ci, kter� byla vystavena v aule naä� äkoly, za inteligentn�. Kaìdù, kdo ji uvid�, hned pozn� klady a z�poryÉÒ (Monika G.)

4. PÞ�nos projektu

¥ ãOt�zkou je, jestli m�l projekt smysl, zda se d�ky n�mu n�co zm�n�, zlepä�. Mysl�m, ìe n�zor ì�ka je velmi dóleìitù, a proto by m�l bùt vyslyäen v co nejv�tä� m�Þe. Nechci tvrdit, ìe maj� ì�ci vìdy pravdu v tom, co je nejlepä�, protoìe mnoha v�cem jeät� nemohou rozum�t, ale ke studijn�mu prostÞed�, vyu�ovac�m metod�m a vybaven� äkoly snad maj� co Þ�ct.Ò (Mirek I.)

¥ ãSnad i s pomoc� tohoto projektu se za��naj� odstraËovat n�kter� nedostatky, napÞ. Þeäen� stravn�ho.Ò (Monika G.)

¥ ãProjektó podobn�ho typu, kter� nezahrnuj� pr�ci jednotlivce, ale skupiny, by mohlo bùt v �esk�m äkolstv� v�ce.Ò (Patrik F.)

¥ ãSnad tento projekt k n��emu prosp�l. Pr�ce to byla velmi róznorod�, dala n�m mnoh� ponau�en�. Kaìdù si vyzkouäel, co znamen� pracovat v tùmu.Ò (Mirek I.)

¥ ãDouf�m, ìe naäe spole�nost se bude v�ce zaj�mat o prostÞed�, ve kter�m ìij� ì�ci a u�itel�.Ò (Monika G.)

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeUvedenù pÞ�klad dobr� praxe popisuje vyuìit� netradi�n�ho pÞ�stupu k evaluaci äkoly. PÞedstavuje pro ì�ky jednoduchou moìnost vyj�dÞit se k ìivotu ve äkole, k prostÞed�, kter� je obklopuje, a k dalä�m aspektóm, kter� ovlivËuj� studentskù ìivot. V r�mci autoevalua�n�ho procesu jej hodl�me na naä� äkole d�l vyuì�vat. Protoìe se jedn� o z�bavnou formu sebehodnocen�, chceme d�t ì�kóm prostor vyj�dÞit se i k jinùm v�cem souvisej�c�m se vzd�l�vac�m procesem.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



Dalä�mi t�maty by mohlo bùt:

¥ hodnocen� vz�jemnùch vztahó ve tÞ�d�,

¥ vybaven� äkoly (sportovn�, odborn�),

¥ jak si pÞedstavuji äkolu budoucnosti,

¥ ekologie Ð jak se ve äkole chov�me k ìivotn�mu prostÞed�,

¥ kdybychom mohli ve äkole zm�nit jednu v�cÉ

V budoucnu se l�pe zam�Þ�me na vùb�r tÞ�d, kter� se procesu z��astn� Ð studijn�ch i u�ebn�ch oboró, pouze chlapeck�, sm�äen� a na n�sledn� srovn�n� vùsledkó.PÞekvapilo n�s, jak zodpov�dn� k �kolu ì�ci pÞistupovali, snaìili se vystihnout nejen z�pory äkoly (jak by se dalo o�ek�vat), ale i co dobr�ho jim äkola poskytuje a d�v�. Ve velk� m�Þe si vyzkouäeli tùmovou spolupr�ci, se kterou se budou setk�vat pÞi dalä�m studiu a ve sv� profesi.

Dalä� zdroje informac� k PDPhttp://www.phil.muni.cz/ped/selfeval Ð web projektu Bridges Across Boundaries

MACBEATH, J.; SCHRATZ, M.; MEURET, D.; JAKOBSEN, L. B., a kol.: Serena aneb Autoeva-luace äkol v Evrop�. Fakta, ë��r nad S�zavou 2006. ISBN 80-902614-8-5

Kontaktn� osobaAlena Bur�Ëov�e-mail: [email protected]

VYUëITê áACHñ K HODNOCENê áKOLNêHO KLIMATU V RçMCI AUTOEVALUACE áKOLYákola: Gymn�zium dr. A. Hrdli�ky, HumpolecRealiz�tor: Vlastimil Fiala Konzultant VòP: Tom�ä Pavlas

AnotacePÞ�klad dobr� praxe ukazuje, jak lze vyuì�t zaj�mav�ho n�stroje Ð äachovnice a roz-m�st�n� äachovùch figur pro zjiäéov�n� postaven� tÞ�dy vzhledem k ostatn�m tÞ�d�m, tÞ�dn�mu u�iteli a ostatn�m vyu�uj�c�m.

KontextGymn�zium dr. A. Hrdli�ky v Humpolci je väeobecn� vzd�l�vac� vnitÞn� diferencovan� äkola, kter� pÞipravuje ì�ky pro studium na vysokùch a vyää�ch odbornùch äkol�ch. Z celkov�ho po�tu 12 tÞ�d je v 8 tÞ�d�ch realizov�n osmiletù vzd�l�vac� program a ve 4 tÞ�d�ch �tyÞletù vzd�l�vac� program.

ákola se nach�z� v centru m�sta, sp�dov� oblast zasahuje na Havl��kobrodsko, PelhÞimovsko a Jihlavsko.

Komplex äkoly tvoÞ� tzv. star� a nov� budova. ákola je situov�na v klidn� ��sti m�sta s n�zkùm dopravn�m hlukem. Väechny vnitÞn� prostory jsou modern� zaÞ�zeny, chodby i interi�ry jsou ozdobeny pracemi ì�kó a velkùm mnoìstv�m zelen�. Na kv�tinovou vùzdobu, �istotu a celkov� pÞ�jemn� prostÞed� je äkola velmi pyän�.

Vybaven� äkoly u�ebn�mi pomóckami je na velmi dobr� �rovni a jeho zlepäov�n� je jednou z priorit. ákola se snaì� drìet krok pÞedevä�m s rychlùm vùvojem vùpo�etn� tech-niky. Protoìe k vybaven� äkoly nepatÞ� jen u�ebn� pomócky, je tÞeba zm�nit i vybaven� odpo�inkovùch prostor. D�ky �sp�än� ��asti v grantov�m programu mohli ì�ci sami vybavit svój odpo�inkovù prostor n�bytkem a celkov� ho pÞizpósobit svùm potÞeb�m. Vzniklo tak zaj�mav� m�sto pro relaxaci s pÞ�hodnùm n�zvem Lenosh-room.

VùchodiskaV letech 2004Ð2005 se äkola z��astnila mezin�rodn�ho projektu zam�Þen�ho na auto-evaluaci äkol pod n�zvem Bridge Across Boundaries.

Uì v t�to dob� m�la äkola s vyuìit�m autoevalua�n�ch n�strojó ur�itou zkuäenost. Vyu-ì�vala napÞ�klad dotazn�ky, z nichì n�kter� pÞevzala ze zahrani�n�ch äkol. Ne väechny evalua�n� n�stroje, kter� se pouì�vaj� v zahrani��, bylo ale moìn� pÞevz�t. N�kter� byly pÞ�liä komplikovan�, jin� zase neodpov�daly specifik�m äkoly.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia



ákola se cht�la zam�Þit pÞedevä�m na zjiät�n� klimatu ve tÞ�d�ch. Ur�it� informace byly k dispozici jiì od ì�kó, byly väak zat�ìeny zna�nou subjektivitou. Proto äkola hledala n�jakù n�stroj, kterù by mohl tuto oblast postihnout relativn� objektivn�. Zjiäéovat �roveË klimatu tÞ�dy pomoc� äachovnice byl vlastn� n�pad Þeditele äkoly. On se tak� stal hlavn�m organiz�torem pr�ce v jednotlivùch tÞ�d�ch. V z�v�re�n�m vyhodnocen� jej z dóvodó zajiät�n� nestrannosti vystÞ�dala kolegyn�. PÞi vyhodnocov�n� jednotlivùch äachovùch rozestaven� äkole pom�hal psychiatr. Vùsledky äkola vyuìila ve vlastn�m hodnocen� äkoly.

C�leVyuìit�m äachovùch figur a hern�ho pl�nu cht�la äkola zjistit postaven� tÞ�dy vzhle-dem k ostatn�m tÞ�d�m, tÞ�dn�mu u�iteli a ostatn�m vyu�uj�c�m a postihnout je co nejv�rn�ji bez pÞ�liän�ho äkatulkov�n�. Dalä�m c�lem aktivity bylo zachytit tak� vztahy v tÞ�dn�m kolektivu.

Realizace Ð postupy a metodySledov�n� klimatu tÞ�dy pomoc� äachovnice se äkola rozhodla uskute�nit v obdob� pololet�, kdy byl ve äkole relativn� klid. Nejprve byli ì�ci vybranùch tÞ�d vyzv�ni ke spolupr�ci na projektu, kterù by pomohl u�itelóm i veden� äkoly l�pe postihnout klima ve tÞ�d�ch. Vzhledem ke kladn� odezv� ze strany ì�kó byl vytvoÞen harmono-gram, kdy a ve kter� tÞ�d� dojde ke spole�n� aktivit�. Aktivitu ve tÞ�d�ch organizoval Þeditel äkoly. Väechny ì�ky nejprve sezn�mil s jednotnùm vùznamem figur.

áachovnice byl prostor äkoly, b�l� p�äci byli ì�ci dan� tÞ�dy, �ern� p�äci ostatn� tÞ�dy, b�lù kr�l tÞ�dn� u�itel, �ernù kr�l a kr�lovna veden� äkoly a ostatn� velk� �ern� figury ostatn� vyu�uj�c�.

Toto pÞiÞazen� tak� Þeditel zapsal na tabuli tak, aby v prób�hu cel� aktivity bylo ì�kóm na o��ch.

Vùznam figur na äachovnici Ð fotografie ze spole�n� aktivity

ë�ci se n�sledn� rozd�lili do tÞ� skupin podle po�tu äachovnic a sad figurek. Kaìd� skupina spolupracovala na charakteristice vlastn�ch pocitó o vztaz�ch ve äkole. Museli se dohodnout, jak um�stit tÞ�dn�ho u�itele, kam veden� äkoly a v jak�m vztahu jsou oni sami uvnitÞ tÞ�dy Ð zda jsou semknutùm kolektivem, nebo naopak prol�naj� mezi ostatn� tÞ�dy v ro�n�ku. A v neposledn� Þad� se museli rozhodnout, jak� je postaven� ostatn�ch tÞ�d.

�len skupiny, kterù nesouhlasil s pohledem v�täiny, m�l pr�vo pÞech�zet do jinùch skupin utvoÞenùch ve tÞ�d�. C�lem bylo postihnout co nejäirä� spektrum pohledó na danou problematiku. V prób�hu pr�ce byla �innost skupin fotograficky dokumen-tov�na a zdokumentov�no bylo tak� z�v�re�n� rozm�st�n� figur. Takt�ì byl zazname-n�n po�et ì�kó, kter� dan� rozm�st�n� reprezentuje.

Domluva ì�kó nad äachovnic� Ð fotografie ze spole�n� aktivity Vùsledek pr�ce jedn� skupiny Ð fotografie ze spole�n� aktivity

Cel� aktivita trvala 40 minut. N�sledovalo systematick� vyhodnocen� fotografi�, kter� provedl psychiatr. Hodnotil kaìdou skupinu zvl�äé a n�sledn� i väechny skupiny ve tÞ�-d�. Toto hodnocen� se do zna�n� m�ry shodovalo s laickùm hodnocen�m n�kterùmi pracovn�ky äkoly, kter� jsme provedli pÞed t�mto systematickùm vyhodnocen�m.

PÞ�klad vyhodnocen� jedn� skupiny Ð vyhodnocen� situace na äachovnici PÞ�klad ��sti hodnocen� cel� tÞ�dy Ð vyhodnocen� situace na äachovnici

U�itel� byli sezn�meni s vùsledky vyhodnocen�. ákola zvolila formu pohovoru a v�täi-nou nedoälo k pÞekvapivùm rozd�lóm v hodnocen� u�iteló a ì�kó. V z�v�re�n� ��sti byla cel� aktivita vyhodnocena za pÞ�tomnosti z��astn�nùch ì�kó. Zde byly pÞedstaveny jednotliv� zpósoby rozm�st�n� a konfrontov�n vùklad ì�kó a systematick� vyhodnocen�. T�to ��sti se osobn� Þeditel äkoly nez��astnil z dóvodó moìn� pÞedpojatosti z pohledu ì�kó. Celkov� tato aktivita prob�hla pouze v prvn�m a tÞet�m ro�n�ku �tyÞlet�ho studia a v kvint� a septim� osmilet�ho studia.

Vyuìit� zdroje a pomócky a zpósob jejich vyuìit�Vzhledem k tomu, ìe äkola m�la k dispozici n�kolik sad äachó, nevyplùvaly z realizace ì�dn� dalä� ekonomick� n�roky. V prób�hu aktivity byl pouì�v�n tak� digit�ln� fotoapa-r�t jako dokumenta�n� prostÞedek.

Vùsledky uskute�n�n�ho pÞ�klad dobr� praxeC�l aktivity byl zam�Þen na zjiät�n� vztahu tÞ�dy v r�mci äkoly. To se pomoc� tohoto n�stroje podaÞilo dobÞe zjistit. Celkov� charakteristika vztahó byla pozitivn�. Oproti pÞedstav�m veden� äkoly se liäil vztah ì�kó a tÞ�dn�ch u�iteló ve �tyÞlet�m a osmilet�m studiu. Ve �tyÞlet�m studiu byli tÞ�dn� u�itel� bliìä� kolektivu tÞ�dy neì na osmilet�m. ë�ci osmilet�ho studia vn�mali veden� äkoly v�ce kriticky. V n�sleduj�c�m obdob� se äkola snaìila ve spolupr�ci s tÞ�dn�mi u�iteli tuto komunikaci zlepäit.

Shrnut� kvality pÞ�kladu dobr� praxeNevùhodou tohoto n�stroje je obt�ìn� m�Þitelnost vùsledku. Oproti ãjednoduchùmÒ n�strojóm, kter� jsou dobÞe kvantifikovateln�, zÞejm� vhodn�ji umoìËuje od ì�kó z�skat informace o tak citliv�m t�matu, jako je postaven� tÞ�dy ve äkole. V prób�hu vy-hodnocov�n� se uk�zalo jako ne pÞ�liä äéastn� zapojen� psychiatra aì v hodnot�c� f�zi. PÞ�ät� by bylo äikovn�jä� vyuì�t ãnez�visl�hoÒ pozorovatele (napÞ. psychologa) jiì pÞi pr�ci ve tÞ�d�, aby m�l moìnost sledovat pÞesuny ì�kó mezi skupinami a vùvoj n�zoró ve skupin�. To by bylo pÞi z�v�re�n�m posuzov�n� velmi pÞ�nosn�.


�kla

dy d

obr�

pra

xe p

ro g

ymn�

zia


a byla financov�na z prostÞedkó ESF, MáMT a hl. m�sta Prahy.

Takt�ì se uk�zalo jako nepÞ�liä äéastn�, aby posledn� ��st Ð spole�n� sezn�men� s vù-sledky, vedl �len sboru, kterù se nez��astnil pÞedch�zej�c�ch ��st�. Je ot�zkou, kdo by m�l celou aktivitu v�st. Jedn� se o ãcitliv�Ò �daje a z tohoto pohledu by m�l bùt v �zk�m vztahu k veden� äkoly. Ur�itou nevùhodou bylo zaÞazen� aktivity do norm�ln�ho vyu�ov�n�. ákola pÞedpokl�dala, ìe by odpoledn� setk�n� ztratilo dynamiku oproti �asu norm�ln� hodiny.

Budouc� perspektiva pÞ�kladu dobr� praxeVyuìit� äachovnice pro charakterizov�n� vztahó je origin�ln� a äkola se rozhodla tento n�stroj vyuì�t i v budoucnu. R�da by se zam�Þila na väechny ì�ky a v�novala zvùäenou pozornost d�n� ve tÞ�d� pÞi vytv�Þen� skupin a rozm�séov�n� figur po äachovnici.

Dalä� zdroje informac�http://www.phil.muni.cz/ped/selfeval Ð web projektu Bridges Across Boundaries

MACBEATH, J.; SCHRATZ, M.; MEURET, D.; JAKOBSEN, L. B., a kol.: Serena aneb Autoeva-luace äkol v Evrop�. Fakta, ë��r nad S�zavou 2006. ISBN 80-902614-8-5.

Kontaktn� osobaVlastimil Fialae-mail: [email protected]



Editace: Lucie Slejäkov�, Eva Zelendov�N�vrh ob�lky a grafick� �prava: Tereza Kr�lov�© Vùzkumnù �stav pedagogickù v Praze, 2008

ISBN 978-80-87000-21-2

příklady dobré praxe - rvpstary.rvp.cz/soubor/pdpg.pdf · 2008. 9. 11. · matematika a jej...

Documents