Péče o rašelinné louky Pod Trojanem

Vojtěch Kodet & Dana Ko řínková

říjen 2013

2

Pobočka České spole čnosti ornitologické na Vyso čině

Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988

www.cso.cz/vysocina.html

Péče o rašelinné louky Pod Trojanem

Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D. & Ing. Dana Kořínková

říjen 2013

Obsah

Úvod ........................................................................................................................................................ 3

Metodika................................................................................................................................................. 3

Výsledky .................................................................................................................................................. 6

Zhodnocení přínosu projektu ............................................................................................................... 6

Literatura................................................................................................................................................. 7

Fotodokumentace ................................................................................................................................ 8

Tento projekt (č. 141311) byl v roce 2013 částečně finančně podpořen programem Ochrana biodiverzity, což je národní program Českého svazu ochránců přírody financovaný Ministerstvem životního prostředí ČR a státním podnikem Lesy České republiky. Děkujeme.

3

Úvod Pozemkový spolek Gallinago při Pobočce ČSO na Vysočině pečuje již několik let o rašelinné a prameništní louky na lokalitě Pod Trojanem v Kraji Vysočina, které hostí řadu chráněných a ohrožených druhů. Jedná se např. o jedinou recentní lokalitu prstnatce Fuchsova v okrese Jihlava. Lokalita byla navržena k vyhlášení za maloplošné zvláště chráněné území v kategorii přírodní rezervace, ale dosud vyhlášena nebyla. Lokalita tedy není územně chráněná a bez odpovídající péče by postupně pokračovala degradace luk zarůstáním náletových dřevin, čímž by vzácné luční druhy ztratily vhodné podmínky pro svoji existenci. V roce 2009 jsme nechali pro tuto lokalitu, která má celkovou rozlohu 14,8 ha, zpracovat návrh plánu péče, jehož součástí byl průzkum mechorostů (zjištěno 6 druhů játrovek a 50 druhů mechů; BERKA 2009) a vybraných skupin hmyzu (zjištěno 10 druhů rovnokřídlých, 23 druhů denních motýlů a 83 druhů brouků; KŘIVAN 2009). Již v roce 2005 bylo zpracováno botanické zhodnocení lokality (LYSÁK 2005). Tyto průzkumy a návrh plánu péče pro zamýšlenou přírodní rezervaci tvoří podklady pro naši péči o tuto lokalitu. V péči o tyto louky jsme pokračovali také v roce 2013.

Metodika Zájmová lokalita o rozloze 14,8 ha se nachází v Kraji Vysočina v okrese Jihlava cca 10 km SZ od centra města Jihlavy a cca 3 km jižně od Větrného Jeníkova v katastrálních územích Šimanov na Moravě a Hlávkov. Lokalita tvoří luční enklávu v širokém údolí Jiřínského potoka na půli cesty mezi obcemi Hlávkov a Šimanov. Silnice území přetíná kolmo k severo-jižnímu směru údolí. Lokalita se rozkládá po obou stranách potoka v délce cca 0,9 km a při šířce obvykle mezi 100 a 250 m. Z geomorfologického pohledu leží v oblasti Českomoravské vrchoviny, celku Křemešnické vrchoviny, podcelku Humpolecké vrchoviny a okrsku Jeníkovské vrchoviny. Lokalita se nachází ve fytogeografickém okresu Českomoravské vrchoviny, obvodu Českomoravského mezofytika, v oblasti mezofytika a ve čtverci 6558 středoevropského síťového mapování (EHRENDORFER et HAMANN 1965). V rámci středoevropské květné oblasti spadá do hercynika. Nadmořská výška údolní polohy (583 až 602 m n.m.) spolu s okolními kopci (Trojan ležící 1 km V a 658 m n.m., Holubovsko 1 km Z a 675 m n.m.) určuje příslušnost k mírně teplé MT3 klimatické oblasti na hranici s chladnou CH7 oblastí (QUITT 1971). Geologickým podložím je zde cordierit-biotitický migmatit (nebo biotiticko-muskovitická žula), překrytá organozemními vrstvami a postglaciálními holocenními náplavami. Převládajícím typem půd v okolí je silně kyselá kambizem dystrická. Sama lokalita se však vyznačuje především sérií hydromorfních půd, jak je uvedeno v tab. 1. Potenciální přirozenou vegetaci širšího území tvoří bikové bučiny asociace Luzulo-Fagetum (NEUHÄUSLOVÁ 1998). Pravděpodobný je výskyt podmáčené smrčiny se sedmikvítkem evropským (LYSÁK 2005). Jedná se o zachovalé údolní rašeliniště, mokré a sušší smilkové louky v nivě potoka a těsném okolí. Část pozemků stále leží ladem. Lokalita chráněná okolními lesy je bez vlivů průmyslového zemědělství. Jsou zde výborně zachovalé vodní poměry (bez meliorací) a přirozeně meandrující potok. V území se nacházejí typická rostlinná společenstva zdejší krajiny. Diverzita stanovišť je zde relativně značná. Rozšíření rostlinných společenstev je na přírodních podmínkách stanovišť přímo závislé. K výčtu stanovišť v tab. 1 je třeba doplnit prameny, pramenné stružky a potok. K výčtu rostlinných společenstev pak vegetaci pramenišť – lučních (Cardamino-Montion) i lesních (Cardaminion amarae), spol. Fontinalis antipyretica v potoce, pobřežní vegetaci potoka s Veronica beccabunga, stromovou vegetaci doprovázející tok (s trochou nadsázky Chaerophyllo hirsuti – Salicetum fragilis) a vegetaci keřových vrb (as. Salicetum pentandro-cinereae).

4

Tab. 1: Stručný přehled hlavních typů stanovišť, půd a rostlinných společenstev lokality Pod Trojanem (lehce idealizovaný). V závorkách jsou zmíněné doprovodné jednotky (LYSÁK 2005).

Stanoviště Půda typ společenstva fytocenologická jednotka Aluviální polohy podél potoka

glej typický (pseudoglej) pcháčové louky, tužebníková lada, porosty expanzivní chrastice rákosovité, vysoké ostřice

Calthenion; Filipendulenion; porosty exp. Phalaris; Caricion rostratae, as. Caricetum rostratae, as. Calamagrostietetum lanceolatae méně i další (Violion caninae, Caricion fuscae)

Údolní rašeliniště glej organozemní (až organozem glejová?)

rašelinné ostřicové louky, vysoké ostřice

Sphagno recurvi-Caricion canescentis, as. Carici rostratae-Sphagnetum apiculati; Caricion fuscae, as. Caricetum goodenowii (Caricion rostratae,)

pseudoglej pcháčové louky tužebníková lada

Calthenion, as. Angelico-Cirsietum palustris; Filipendulenion, as. Lysimachio vulgaris-Filipenduletum

Louky na mírných svazích

kambizem pseudoglejová až kambizem dystrická

smilkové louky Violion caninae, as. Hyperico-Polygaletum, snad i Nardo-Festucetum capilatae

Rašelinící prameniště pseudoglej (až glej) organozemní

krátkostébelné ostřicové louky, prameniště

nevyvinuté Caricion demissae; Caricion fuscae as. Caricetum goodenowii

Orientační poloha a přesné vymezení je znázorněno na následujících snímcích.

Obr. 1: Orientační poloha zájmové lokality.

5

Obr. 2: Podrobné vymezení zájmové lokality.

6

Pro podporu biodiverzity rašelinných a podmáčených luk byla realizována mozaikovitá a fázově posunutá seč na části lokality, která zajistí existenci vhodných podmínek pro různé druhy. Při sečení byla na lokalitě zohledňována rostlinná společenstva a jejich zachovalost i další místně specifické přírodní fenomény (prameniště, rozptýlená zeleň). Snahou je postupně navrátit degradující louky do podoby vyhovující chráněným a ohroženým druhům vázaným na mokré louky. Proto byly silně degradované plochy (zejména zarůstající třtinou a chrasticí) sečeny 2x ročně. Vybrané zachovalejší plošky zůstaly ponechány neposečené. K sečení byly používány křovinořezy a ručně vedená lištová sekačka. Posečená biomasa byla odklizena.

Výsledky

Na lokalitě Pod Trojanem se v roce 2013 podařilo zorganizovat a provést mozaikovitou a fázově posunutou seč s vynechávkami pro přežívání bezobratlých živočichů na celkové ploše 3,1 ha. Péčí o rašelinné a podmáčené louky byla podpořena jejich biodiverzita, neboť byly zajištěny vhodné podmínky pro výskyt a rozmnožování chráněných a ohrožených druhů, které se na lokalitě vyskytují. Na lokalitě byla provedena také likvidace invazní netýkavky žláznaté.

Zhodnocení p řínosu projektu

Extenzivní obhospodařování území zůstává nezbytným předpokladem zachování podmínek pro výskyt chráněných, ohrožených a lokálně vzácných druhů na této lokalitě (křehutka obecná bledá, rokyt luční, rokýtek vlhkomilný, baňatka Mildeova, lesklec Rutheův, prstnatec Fuchsův, prstnatec májový, všivec ladní, rosnatka okrouhlolistá, vachta trojlistá, hadí mord nízký, kozlík dvoudomý, ostřice Hartmanova, ostřice dvoumužná, violka bahenní, zábělník bahenní, čertkus luční, starček potoční, kruštík širolistý, sedmikvítek evropský, rak říční, šídlo sítinové, šidélko kopovité, vážka tmavá, mravenec rašelinný, hnědásek rozrazilový, ohniváček modrolemý, perleťovec kopřivový, vodomil Crenitis punctatostriata, potápník Ilybius crassus, střevlíček Europhilus gracilis, mandelinka Cryptocephalus decemmaculatus, ještěrka živorodá). Likvidace invazní netýkavky žláznaté umožňuje ochranu našich přirozeně se vyskytujících druhů. Realizace tohoto projektu nám umožnila vedle spolufinancování prováděných prací také financování nezbytných režijních a organizačních nákladů spojených s péčí o tuto lokalitu.

7

Literatura BERKA T., 2009: Bryologický průzkumu navrhovaného zvláště chráněného území Pod Trojanem. –

Závěrečná zpráva projektu, Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, Jihlava: 1-8.

EHRENDORFER F. et HANANN U., 1965: Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. – Ber. Deutsch. Bot. Ges., 78: 35-50.

KŘIVAN V., 2009: Závěrečná zpráva k provedenému entomologickému inventarizačnímu průzkumu navrhované PR Pod Trojanem. – Závěrečná zpráva projektu, Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, Jihlava: 1-11.

LYSÁK F., 2005: Zpráva o průzkumu a hodnocení Rašeliniště Pod Trojanem. – Tiskopis, ČSOP Jihlava: 1-22.

NEUHÄUSLOVÁ Z. [ed.], 1998 : Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Academia, Praha.

QUITT E., 1971: Klimatické oblasti Československa. – Stud. Geogr., 16: 1-83.

8

Fotodokumentace

foto Dana Kořínková & Vojtěch Kodet

9

10

11