paralingvistika
DESCRIPTION
PARALINGVISTIKA. VY-32-INOVACE-PED-311. AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková. ANOTACE: Tento modul slouží jako doplňující výukový materiál pro žáky 3. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika. KLÍČOVÁ SLOVA: barva hlasu, výška hlasu, hlasitost, dynamika, rytmus, tempo, důraz, pauza, mlčení. - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
AUTOR: Mgr. Lenka BečvaříkováANOTACE: Tento modul slouží jako doplňující výukový materiál pro žáky 3. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika
KLÍČOVÁ SLOVA: barva hlasu, výška hlasu, hlasitost, dynamika, rytmus, tempo, důraz, pauza, mlčení
PARALINGVISTIKA
VY-32-INOVACE-PED-311
Úvodem
• jedná se neobsahovou složku, což znamená, že není důležité, co říkáme, ale jak to říkáme
• z hlasu je možné usoudit místo nebo oblast našeho původu, přibližný věk, ale i osobnostní rysy jako je sebevědomí nebo plachost
• hlas, stejně jako obličej, je tedy výrazem naší osobnosti a vyjadřuje naše rozpoložení
• svůj hlas běžně nevnímáme a tudíž ani nehodnotíme
• když ho pak např. slyšíme na nějaké nahrávce, připadá nám cizí a často i nepříjemný
Výsledky výzkumu
• lidský hlas je schopný síly až 60dB
• reálný hovor má asi 40-50dB, nad hranici 50dB je síla hlasu únavná
• šepot je asi 15dB
• tempo a rychlost řeči závisí na délce slov daného jazyka
• průměrná délka ruského, maďarského a slovenského slova je 2,3 slabiky, českého 2,2 slabiky, francouzského a německého slova 1,8 slabiky a anglického slova 1,4 slabiky
• ženy s vyšším hlasem dosahují větší rychlosti řeči než muži s hlubším hlasem
• ženy jsou schopné během dne vyslovit průměrně 26 000 slov, muži 10-20 000 slov
barva hlasu
• je dána geneticky a je tudíž nezměnitelná
• stejně tak vnímání hlasu druhého člověka se u každého posluchače mění
• stejný hlas tak může být pro někoho příjemný a pro někoho méně
výška hlasu
• hlasy mužů jsou obecně hlubší než hlasy žen
• všichni ale máme schopnost mluvit hlasem vyšším i nižším, než je naše přirozená výška
• člověk mluvící monotónním hlasem své posluchače dozajista nezaujme, jelikož jeho projev bude únavný a nudný
• pro projev je tedy velmi důležitá dynamika hlasu
• zatímco vysoký hlas budí dojem emocionality a nevyrovnanosti, hluboký hlas je výrazem sebekontroly a autority
hlasitost řeči
• neboli intenzita hlasu má na posluchače velký vliv
• příliš hlasitý projev je spojován s hněvem nebo rozrušením, a naopak příliš tichý projev budí dojem nízkého sebevědomí
• mimořádně tichý hlas může znít výhružně a je často projevem „mluvení sama pro sebe“
dynamika
• představuje zesílení nebo zeslabení hlasitosti řeči
• přispívá k upoutání pozornosti
• člověk může záměrným ztišením hlasu upoutat pozornost na to, co bude řečeno následně
• dynamika tak především vychází z vnitřního zaujetí pro daný obsah
rytmus řeči
• je založen na střídání přízvučných a nepřízvučných slabik
• je významnou složkou projevu
• záměrnou změnou rytmu řeči lze získat pozornost
tempo řeči
• neboli rychlost, jakou je obsah sdělován
• člověku, který mluví příliš rychle, nemusejí ostatní rozumět, zejména sděluje-li obsahově náročnou látku
• bude-li ale mluvit příliš pomalu, pak zřejmě dojde u posluchačů ke ztrátě pozornosti
důraz • by měl být promyšleně používaný a kladen
především na slova, která chceme, aby si posluchači zapamatovali
• pokud zdůrazníme špatné slovo, můžeme vytvořit zcela odlišný dojem, než který jsme zamýšleli
mlčení • má stejnou komunikační sílu jako slovní
vyjádření• zatímco u posluchače může vyjadřovat
lhostejnost nebo vzdorovitost, řečník může využít mlčení k posílení autority a sjednání pořádku
pauza
• je přerušení řeči, které obecně trvá do dvou vteřin
• delší přerušení je pak již mlčení
• pauza může být fyziologická (související s dechem), logická (vyznačující hranice vět a úseků) a psychologická (tlumočí určitý podtext). Ocitne-li se řečník v situaci, kdy tzv. „ztratí nit“ řeči, měl by se vyvarovat různých vokalizací typu: „ehm, hmm, ééé „ apod. Tyto vokalizace bývají projevem bezradnosti, nejistoty nebo nervozity, což může mít negativní vliv na jeho autoritu.
Zkouška na závěr
• „pohrajte“ si slovně s těmito větami
POPRAVIT NIKOLIV OMILOSTNIT
ZDE SE PRACUJE ZBYTEČNĚ NERUŠTE
POUŽITÉ ZDROJE:
www.glassschool.cz
NELEŠOVSKÁ, Alena. Pedagogická komunikace. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. 182 s. ISBN 80-244-0510-5
NELEŠOVSKÁ, Alena. Pedagogická komunikace v teorii a praxi. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 172 s. ISBN 80-247-0738-1
BEČVAŘÍKOVÁ, Lenka. Pedagogická neverbální komunikace. Diplomová práce. Hradec Králové. 2006