OZVENA THEECHO

iWEST

OF ZflPADUWW- -

Rocnik - Volume II. Glarkson, Nebraska, ve gfredu, 29. cerv'ce (July) 1914 Cislo - Number 14

Entered as Second-Clas- s matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1S79.

Vykfik evropske valky!

Boufe na vsech stranach.Vsechny uarodove se pfipravuji. - Rusko, An-gl- ie

a Francie stoji pfi Srbsku.

Prvni rany jiz vypaleny.Yiden. Jak se sem oznamuje

2.0. Zemime, doslo jiz k prvni pfe-stfel- ce

mezi srbskymi a rakous-Jiym- i

vojaky. Nedaleko Seniendrieasi 24 mil na jihovychod od Bele-hrad- u,

palili srbsti vojaci z prave-h- o

dunajskeho bfelm na nekolikarmadnich transportnich pramic,se kterych bylo zive odpovidano.Pokud se dalo zjistiti, nebvly za c-

lue ztraty na uektere strane.Plati co prohlaseni valky.

Yiden. Yalka nebyla prohla-sen- a

a ma se za to, ze tez prohla-sen- a

nebude, ponevadz Srbsko ne-nale- zi

k signatarnim moenostemhagske konvence. Vydani pasu srbskemu vyslanci ve Yidni minister-stve- m

zahranicnich zalezitosti, po-vazu- je

se, ze rovna se vypovezenivalky. Y jeho nepfitomnosti buderusky velvyslanee zastupovatizajmy srbskych poddanych v

Stanne ravo.Yideii. Po cele fisi prohlaseno

"bylo stanne pravo a byl vydau roz-ta- z

k eastecne mobilisaci. Ucinkystanneho prava jsou, ze eivilnisprava Bosny a Hercegoviny pfe-cha- zi

na vrehniho velitele, iistavnipravo svobody shromazd'ovaei i

svbbody tiskove je omezeno, ob- -

cane ktefi se dopusti cinu proti- -

soudum a snemv zemske i fisskajada jsou odroceny. Y prohla-

seni stanneho prava vyslovuje senadeje, ze vsichni podani rise uz-na-ji

nalehavou nutnost, jez ukla- -

da vlade zodpovednost za vyji- -

mecna. opatfeni.

Obava pfed evropskou valkou.Londyn. Mir cele Evropy zcki

se byt ohrozen. Srbsko a Rakou-sko-Uhersk- o

na kvap cini pfipra-v- y

k valce, kdezto Rusko, Nemee-ko- ,

Francie, Anglie a Italie ceka-j- ijen na nepfatelsky skutek ne-ktere- ho

naroda, by podporovalysveho spojenee. Ye vsech evrop-skyc- h

hlavnich mestech se obava-no- ,

ze se dostavila ona vseobecnavelka krise, jez za balkanskych boJ'd zumyslne vyhybano.

Zdejsi listy uverejiiuji prehle-fd- y

branne moci ruznych moenostijak nasleduje:

Rakousko-Uhersk- o v dobe mini390,000 muzu, zaloh 1,6104)00 do-

hromady 2,000,000. Nemecko vdobe miru 870,000 muzu, zaloh

celkem 5,300,000. Italiev miru 250,000 muzu, zaloh 950,-OQ- 0,

dohromady 1,200,000. Ruskov miru 1,290,000, zalbh 3,300,000,celkem 4,590,000, Francie v miru720,000, reserv 3,280,000, dohroma-

dy '4,00,000, Srbsko 32,000, zaloh208,000, velkem 240,000 a YelkaBritannie 254,000, zaloh 467,500,dohromady 730,000. Tyto armadymohou byti jeste zvetseny ruzny-m- i

druhy domobrany.Francie stavi se po bok Rusku.Pafiz. Francouzska vlada,

pravi chies poloofficielni Tempsjest v souhlasu s vladou ruskou,jez zada na Rakousku, aby pro-dlouii- lo

lhututdanou Srbsku kzodpovedeni ultimata. Z minister-stv- a

zahranicnich zalezitosti bylovydano - sdeleni, ze situace jestTazna, ale nikoliv zoufala. Mezivladnimi ufedniky zdalo se ovla-da- ti

pfesvedceni, ze pferusenistyku mezi Rakou-8ke- m

a Srbskem nemiifflziiamena-t- inezbytne okamzite 'propliknuti

..11 TYI ''X,"T-- - r iP&'L.

siaeiiiriroincare a VivieCilifla

nezkrati svoji naysteJve Svfid--

sku. Mnoho srbskych dustojnikuodjelo dues z Pafize a jinych castiFrancie do Srbska pres Brindisi.Dostali telegraficky instrukce, a-b- y

se vratily okamzite ke svymplukum. Etienne Pichon, byvaly.ministr zahranicnich zalezitosti.pravil: '"Musime pohlizeti na si-tua- ci

klivlne a chladriokrevne, alemusime se pripraviti na nejhorsidusledky." Ysechen obchod ve

statnieh papirech na burse uvazluplne. Kursy ostatnich cennychpapiru klesaji rapidne.Eakousti reserviste maji pry sevratit z Ameriky do Rakouska.Manchester, Mass. Dr. Kon-stanti- n

Theodor Dumba, velvysla-

nee rakousky, naridil vsem rakou-sky- m

konsuhim Spoj. Statech, abyvyzvali vsechny rakousko-uhersk- e

zalozniky v teto zemi, aby se pfi-prav- ili

k navratu do Rakouska v

pripade valky se Srbskem. Yyzvata tyka se pry kazdeho rakouske-h- o

pfislusnika do stafi 42 roku.Yvhlaska rakouskveh konsuhi malbyt uverejnena v ruznojazyenychcasopiseeh rakouskveh narodnostiv Americe zijicich.

Cerna Hora vyhlasila vsepbecnoumobilisaci

Jak se sdeluje, naridila eerno-horsk- a

vlada mobilisovani sve ar-

mady. v

v';SrbTik6 plany vojenske. -Yalka bude vedena asi bezohled-ne- .

Srbsko postavilo ve valce bal-kans- ke

400,000 muzu a vojsko toje nejvys utocne.

Patrne Srbsko pokusi se zadrze-t- i

rakouske vojsko podel Dunajea reky Dryin pouze tyden, vetsicast vojska shromazdi se ve stfed-n- i

casti zeme u Nise neb Kraguje- -

budeNovem Pazaru patrne, aby sam za-ha- jil

utok na Bosnu.

Soustati bude pry neutraliii.Washington, D. C. Y souhlasu

z politikou absolutni neutrality, vpfipade, ze valka srbsko-rakou-sk- a

vypukla, vlada Spojenych Sta-

tu odmitne bezvyhradne jakykolipokus sucastnene velmoci, koupitiamericke valecne lodi, die minenivladnicli ufedniku. Tvrdi se, zeprodej valecnyeh lodi Idaho a Mis-

sissippi nemuze slouziti jako pre-

cedent pro dalsi prodej nektere z

evropskych vlad.

Rez obilna.Plodiuove bursy koncem minu

leho tydne vyhanely ceny pseniceopet do vyse na zpravu, ze rezobilna objevila se ve stfedni Min-

nesota a dosti velke oblasti JizniDakoty. Take v Sev. Dakote po-vetrn-

je pfizniva pro vyvojvrezi.

Zmrlina napajena lihovinami.Wheeling, W. Va. V ZapadniYirginii, ktera jest cela suchymuzemini, maji pozivatinuktera se stala za kratko naramnepopu'arni v celem state. kdozo ni neco vedi, pokftifi ji jmenem"whisky sundae". Ye vsech vet-sie- h

mestech state podnikavilekarniei nemohou postaciti obslu-hova- ti

ziznive ktere lzes vyznamnym mrknutim

oka. Podezfeni nejdf ive vzbuzenobylo tim, ze mnozi milovnici zitnea jalovcove navstevovali pfiliscasto lekarny a spotfebovali ne-obvyk- le

mnozstvi zmrzliny, .ktera '

jim byla vzdycky pfedladaha co4 ' sundae ' Vysetf ovanim se sez-rial- o,

misto syrupu, zmTzimay'smisena s dobrou'S&TOi'kd?If

Kou

Zavody Nar. Jednoty

Minulv tvden od 22. do 26.R

cervence odbyvaly se v Omaze zavodv Xarodni Jednoty Sokolske.fIjyli to dni svatecni nejen promalm a X. J. S., nybrz i pro celou.ceskou Nebrasku. Se vsech stransjelo se tarn mimo Sokolu a Soko-le- k

velmi znacny pocet krajanua krajanek.

.Ye stredu rano o 7 hod bvll rYv,. vSfSf Mnst 7avndnikfi v Omaze.rn n.0v .inctain C. ncfafn,'V S t V. V 1 11 Vt VO lt 111 OV. JJ Will

Sokol Jos. Mik uvital' vsechny za-vodni- ky

a hosty v Sokolovne pek- -

nou a uprimnou feci, jakoz i za- -

roven Mavor Omahy Jim Dalman.Ye stfedu odpoledne odbyvalisoudeove za pfednietvi sok. Fr.

IFilipa ze Cedar Rapids, la. sehiizi. r

Vecer pak odbyval se v Sokolov-

ne

1

zabavny program.Ye ctvrtek zapocaly zavody.

Yzdor znacnemu vedru a slunec-nim- u

unalu zavodili borci velmieile. jsiiichz vysli co vitezove Fr.,

7. Cliicaga prvni, Frank Jini--

ze Cedar Rapids, la. druhy a

J. Xoviik z Baltimore tfeti. Bor-c- u

byl pocet.C'etovy ceny pfipadli nasleduji-ei- m

: 1. Plzenskemu Sokolu z Clii-

caga, 2. Sokol Blesk z Baltimore,3. Trys. Cedar Rapids, la.

Zavody ukSnceny byll v patek.Sobotni pruvod sokolsky omaz- -

skvmi hlavnimi ulicemi obrov- -

?kv a samy anglicke casopisy pra-

vi, ze Omaha tak dlouheho pruvo-d- u

dosud nevidela. Pruvodu su-castn- ilq

na 3000 osob a asi 125 au-tomobi- lii.

Yecer pak odbj'valo sev Sokolovne divadlo

Yefejnemu cviceni v nedeli odpoledne odbyvaneho pfitomno"w byl6'na'7t5e"rTigtc"lidi; ktef i

I

nadsenim sledovali A'ykony Soko-

lu a Sokolic. Nadseni bylo velke.Celkem dopadli zavody dobfe.

Zasilani penez do cizich zemi budelacinejsi. k

Washington, D. C Podstatnesiiizeni ve vyloze se zasilanim pe- - na

ky oznameno bylo odborem po-stovni- m.

Hlavninv ucelem novesazby jez vejde v platnost 1. srpnajest uleheiti lidem, ktefi pravidel-n- e

svym pfatelum v cizich zemichposilaji male castky penez. Tak sestane. ze vyloha v mnohych pfipa-dee- h

nebude nyni ani polovicni.

Svetove feci.Cinsky mluvi 400 mil. lidi t.j.

asi ctvrtina vseho lidstva na sve-

te; anglicky 200 mil, nemecky130 mil,' rusky 100 mil., indickytez 100 mil., francouzsky skoro100 mil., arabsky 55 mil., spanel-sk- y

50 mil., japonsky 46 mil.,italsky 36 mil., malajsky,25 mil.,turecky 23 mil., a portugalsky22 mil. lidi.

Jeste severni tocna.Washington, D. C. Tajemnik

locFstva byl vyzvan podvyboremvyboru domu na namofiii zalezitos-

ti, aby zodpovedel otazku, jestlipodadmiral Peary skutecne sever-

ni tocnu objevil a jestli skutecnena tuto prvni vkrocil. Podvy'borma totiz rozhodnouti o resoluci z

kongresnika Smitha z New Yorku,jez pozaduje vysctfovani n a rokudr. Cooka.

cesti umelci do Spoj. Statu.Yirtuos Jaroslav Koeian odjede

v poloviei zafi z Prahy do Spoje-

nychne

Statu a uspofada zde radukoncertu., Dosud zajisteno ijestpfes 60 koncertu pod manageremp. Jar. Cimerou, byvaly'm tajem- -

nikem p. Krylovym.Ceske kvartetto, ktere melo pf eti

jiz na podzini do Ameriky, ne-

muze pfed lednem 1915 zrusiti svo-jjsmlou- vu

zde a'b.ude-tudi- z nii- -

eeno svuj pfije'zdodToziti az na ja- - ne

vace. Silny sbor operovati vjnez do ciziny na postovni poukaz- -

by

novou

Ti,

ve

napoje,dostati

ze

O

sek

bvl

ro roku 1915.Znama houslova umelk'ne, pani

Marie Heritesova-Kohnov- a, dceraceskeho spis'ovatele Fr. Ileritesa av'dova po cukrovarniekem inzeny-r- u

Kohnovi, ziskana byla k vyuco-van- i

hudbe na zuame Coe Collegev Cedar Rapidsich, la. Mista svehoujmouti se ma jiz po prazdninach.

Cestovne do Ameriky zvyseno.

ci L1Ll' -- ,c'iictn.u. ux: iiciiicu- -

c V"1""" spuxCL-nusti-, numuui- -

fekoamericka a bremsky Lloyd, us- -

esly se zdraziti cenu pfeplavu doiby nevznesla v dobe, kdypojenych Statu v mezipalubi o de

feet marek, to jest $2.30. takze bude obnaseti 150 marek ($37.50).

Kolik se rodi deti?Rocne narodi se na celem svete

e36 milionfi deti, coz' je 70 za jed- -

xm minutu, cili kazdou vtefinu na- -

'rodi se elovek. Kdyby se postavilkolebky techto novorozeiiatek ved- -

le sebe, byly by okolo eeleho rovni-ku- .

Kdvbychom nechali matkv"techto deti kolein nas defilovatitak, aby jich slo 20 za minutu. byly by deti poslednich, nez by nane dosla facia, ve veku 4 let.

Stfedni Evropa trpi povodnemi aboufemi.

Yideii. Se vsech stran pfislyzpravy o povocmich a uourich,ktere si vvzadalv vedle velkvch o- -

beti na majetku take mnoho lid- -

skych zivotu. Y jiziiim Svycarsku,Arychodni Francii, v Cechach a U-hra- ch

fekv wstoupily z bfehu agiroce se po krajich rozlily. Mno- -

hp osdb utonulo. Y Budapesti by-ly- --

zabity ctyfi osoby bleskem.vladnicli a jinych vyznac- -

I

Roosevelt zalovan.New York, N. Y. Proti Theo-dor- u

Rooseveltovi za china byla za-lo- ba

na $50,000 pro utrhani na cti.Podal ji William Barnes, znamyrepublikansky vudce new yorsky,

vuli nedavne Rooseveltove vefej-n- e

feci. Roosevelt v nf ostfe utocilBarnese a Murphyho, nacelni-k- y

iolitickych masin republikan-sk- e

a demokraticke, ktere nazvalzkazou a zhoubou politickeho zi-vo-

ta

new-yorskeh- o. Roosevelt do-st- al

jiz o zalobe oznameni a ohla-si- l,

ze se da zastupovati ravnickoufirmou newyorslcbu lowers &

Sands,1 ktera jej zastupovala pfedcasern, kdyz zaloval Roosevelt jed-noh- o

michiganskeho redaktora,ktery o nem napsal, ze rad pije.

Obyvatelstva zemekoule.Na zemi zije pfes puldruhe mil-liard- y

lidi, ktefi mluvi skoro tfe-m- itisici fecmi. Kazde minuty

se na 70. a zmira skoro toli-ke- z

lidi.

Mnoho skodliveho hmyzu.Washington, D. C. Jiz po mno-

ho roku. nebyla ve Spojenych Sta-

tech spusobena takova skoda napolich. jako letos natropil tak zva-l- ii

armadni cervi, hesseiske mou-

chy a tak zvani vousati moli, pos-kozuji- ci

nejen pole, ale i stromy.Armadni cervi radi hlavne na vv-chod- e,

ve statech New Yorku, Peu-sylvan- ii

a v okoli, kam se dostalijihu. Yladni entomologove v vu

orby pravi, ze pfistirok neni tfeba se jich obavati, ne-b- ot

se objevila jista moucha, kte-

ra ve velkyeh hejnech za nimitahne a je nici. Armadni cc'i'vi na-pad- li

skoro cely vycjiod, ackolistejne zhoubne. Cervi

lihnou se z vajicek, ktera naklad-l-y

okfidlene mury, podobne mo-lii-

ktere pfiletely patrne z jiho-zapad- u.

Nadelaly jiz mncho sko-

dy na lukach, nicich vsude travu.Ministerstvo orby radi farmarum,aby tarn, kde cervu jeste neni, alekde se ocekavaji, vyorali brazdypfed loukou nebo polem na te strar

oaKua mail prniti;

Cervi do bvazciy snadno spadnou,a kdyz jest plna, mozno" je zabititim, ze se po brazde tahne kladaku predu a zpatky anebo se usmrti

jeste

na-

rodi

vsude

kerosj'nem. Take je mozno usmrtiti je testem, slozenym z psenicnychotrub, pafizske zeleni a syrobu, jehoz se uziva na polich. Hessenskamoucha pusobi velike skodypseiiicnich polich na vychode.zvlaste ve Yirginii a zapadnichkrajieh Severni Karulv'v. Protite radi se farmarum, aby seli psenici pozdeji nezli obyeejne, tak a--

mouchy kladnou vajicka. Yousatymol napada hlavne stromy a zba--

vuje je listi. Ye meste AYashingtone znieil velmi mnoho topolu. Nejiepe jest postfikovati stromy ar- -

senatem olovnatym. Ye statu NewHampshire objevily se k tomu jeste kobylky, ktere jsou dvojiho druhu. Je tedy letos hmyzu vsudehojnosf.

Obyvatelstvo Spoj. Statu cita109,000.000

Washington, D. C. Die buleti- -

n u obsahujiciho odhady obyvatelstva pro roky nasledujici 13.

census z r. 1910, pfipraveny zadohledu C. S. Sloane-a.zemepis- ce

odboru obchodu a vcera uvefej-neneh- o

zilo ve Spoj. Stiitech na 1.

cervence 109,021,992 lidi. Y roee1910 citalo obyvatelstvo Spoj.Statu 101,748,269, takze v posled-

nich ctyrech letech pfibylo pfes7,000,000 lidi.

Populace 4S statu Unie a okrs-k- u

Columbie byla v roee 1914 98-781,3-

kdezto v roee 1910 byla91,972,266. Buletin take ukazujeodhady poctu obyvatelstva r. 1910

0914 vmmte

1910 vice nez 8000 obyvatel. Tezje v buletinu udan pocet bileho a

barevneho obyvatelstva v den 15.

dubna z;iroven s odhady bileho a

barevneho obvvatelstva na 1. cervence y kazdem z nasledovniehroku.

Vlada zakazala Havlickovouslavnost'.

Na den 29. cervence, ve vyrocniden umrti Karla Havlicka Borov-skeh- o

(zemfel v roee 1856), pfi-pravov- ala

se z Cech velika slavnostni vyjizd'ka do Brixenu, kdez bylHavlicek rakouskou vladou inter-nova- n

nekolik roku a uhnal si ne- -

moc, jejz jej v mladem veku do hrobu sklatila. Toho due ma tarn by-

ti odhalena Havlickova deska. Mi-stodrzi-tel

tirolsky vsak slavnost'zakazal z toho diivodu, ze by topoboufilo nemecke obyvatelstvobrixenske a mohlo vesti k podob-ny- m

vytrznostem jako nedavno naMorave. Slavnost' vak tim zkaze-n- a

nebude. Do Brixenu se pojedepfece, ale jednotlive, bez prapo-r- u

a spolkovych odznaku.

Rekord Emilie Destinnove.$7500 za vystoupeni ve vaudevillu.

Londyn. Emma Destinnovadostala zde nejvetsi honoraf za vy- -

stoueni ve vaudevillu a to $7500

za tyden, tedy vice nez SarahBernhardtova za sve vystupovaniColiseii. Destinnovii dostala, jakznamo $12,500 za zazpivani jedno-duch- e

arie z opery "Mignon", kte-

ra trva pouhych pet miuut. m

zpivala tehdy v kleci se lvypro kinematograf.

Census ptactva.Washington, D. C. Ye vychod

inch Spojenych Statech jest sto mi- -

lionii drozdii, jak lze souditi z cen-s- u

ptactva, ktery poprve v deji-nae- h

vlada nyni sbira. Zalesnenapiida ma mnohem mene ptactvanezli stejne velika rozloha pudyzemedelske. Yychodne od" Mississippi jest na kazde ctverecni mili

asi 50 paru drozdu. (robins).Nejvice ptactva naslo se v ChevyChase, Md., kde shledalo se asi a

sedm paru ptaku na akru. Jen ma-l- o

mist ma tak vysoky pocet pta-

ku, aby na akr pfipadly ctyi pa-r- y.

Celkem obyva ve vychoaexch.statech as 2,026,000,000 domoro- -dych ptaku, nepocitaje v to vrab-c- e.

584,000 akru bude otevfeno.Pfiblizne 584,000 akru pozemku

otevfeno bude k osazovani ve sta-

tech Kalifornia a Oregon, z roz-kaz- u

sekretafe vnitra Lanea, dierozsifeneho zakona o domovinach,jak bylo z Washingtonu ozname-no. Asi 3000,000 arku lezi v Ka--lifornii, 284,000 v Oregonu. Sekre-ta- f

Lane odporucil rovnez presi--dentu Wilsonovi, aby otevfeno by-

lo pro osadniky dalsich 129,600akru v Montane a 43,000 akru vzapadnim Wyomingu. Pozemky tyto byly puvodiie klasifikovany ja- -

o uhelue pozemky a vynaty zosazovani, ale geoiogicKym zkou-mani-m

se pry zjistilo, ze obsahujf)ouze nepatrna loziska uhelna. Na

odporuceni sekretafe Lanea, presi-

dent Wilson otevfel pro osadniky 290,000 akru ve 'yychodmm.Wyomingu, 50,000 v Utah a pfes250,0000 ve vychodni Montane, jezaz dosud nebyly otevfeny proosazovani jakozto uhelne pozem--

v.

Narod anglicky nabazsn

y monarcnie.Lnndvn. Kra.1 Jifi oeitl se

vlstnim" pficinenim na pokrajizanuDv. vmisii se zDtecne aosporu politickych stran, a kdezto jeste pfed nekolika tydny po--dezfivan bvl stranon toryu, zpatec- -niku, jest nyni vysazen ostrym

.u--

i (- k .jmumrepuHlikansk"evnde?ee. Jakzda, kral jest v beznadejnem bojiproti dychteni naroda, nabazene-h- o

moiiarchie, zbaviti se zastarale-h-o

svstemu vladv. snaziciho se na-ji- ti

prostfedky, jak dospeti k re-publi- ce.

Kral Edward YII. byl sidobfe vedom teto tendence, alesvoji diplomatickou obratnosti byls to klasti ji hnize. Hned pfi na-stoup- eni

vhidy kral Jifi nespoko-j- il

se navodem premiera, jako ei--

nil vzdycky jeho otec, ale ve svychvvroeich fidil se vlastni villi. Tovyvolalo boufi. Cely pokrokovytisk protestuje a varuje krale, zepfivolava na sebe zkazu. A kralma proti sobe nejen liberaly, ra-dika- ly

a laboristy. ale i sufrazet- -ky. "Onehdy jsme slyseli," prayispisovatelka Beatrice Harradeno-v- a,

"ze kral nema moci k zakroce- -ni a ze nesmi zapominati na usta- -

vu. Jak jest tomu nyni? Kral svo-l-a

konferenci a pozve na ni Crai-g- e,

podloudnika zbrani. Pro zenskerebely, zadna konfeijenee s krjilera,pouze krute tresty a opetovana za--tykani; pro muzske rebely, zadnapersekuee, zadne stilnmi, nybrzBuckinghamsky palac otevfeny dokohin a kral co pokorny hostiteir

Gen. Villa neumi pry psati.To je vlastne, co charakterisuje

velike vojevudee. Bedfich Yeliky,Napoleon, Wellington a jini bylipryvelmi spatnymi. pisafi. Nemee--

ky gen'eral Blucher, znamy prosvuj odvazny pfechod Ryna v dobenapoleonskych valek, zvany vse-obec- ne

take "General Pfeife", ponevadz malou svou dymku nevyn--

daval temef z list, byl snad tim nejspatnejsim pisarem. V dopise sveehoti z Boulogue SurMere, naeha-z- i

sp 30 pravopisnych chyb, nepo-citaje y to chyby slohove, jakyelinedopustil se zadny skolak ctvrte .

tfidy. Blucher ku pfikladu pise tuLondyn s maJym "I", take Pafizpise misty s malyni "p" a celydopis postrada vube'e gramiiticke- -ho slohu a jest cifte sfiiolack:. Za.to ale kde se jednsld o valcem, za--

siaii se nesmrxeimymi.