open source javascript mapping framework

Open Source mapove JavaScriptoveframeworky pro webovou kartografii

Jachym CepickyJarnı skola KGI 2014, Lednice

Tato prezentace je spolufinancovanaEvropskym socialnım fondem a statnımrozpoctem CR.

Open Source mapove JavaScriptoveframeworky pro webovou kartografii

Jachym CepickyJarnı skola KGI 2014, Lednice

Tato prezentace je spolufinancovanaEvropskym socialnım fondem a statnımrozpoctem CR.

2014

-04-

28Open Source mapove JavaScriptove frameworky pro webovoukartografii

Dobry den

Jachym Cepicky

CZ.1.07/2.4.00/31.0010 Tato prezentace je spolufinancovana Evropskym socialnım fondem a statnım rozpoctem CR.

Jachym Cepicky

2014

-04-


Jmenuji se Jachym CepickyOd roku 2002 se pohybujı ve svete vyvoje Open Source software proGIS

. . .


. . .2014

-04-


• Jsem byvalym clenem GRASS Development teamu

• puvodnı autor programu PyWPS

• prispevatel do nekolika dalsıch projektu, jako jsou naprıkladOpenLayers

• a uzivatel a propagator otevreneho software pro geooblast.

http://osgeo.org

http://osgeo.cz


http://osgeo.org

http://osgeo.cz

2014

-04-


Mezi neprogramatorske aktivity patrı zejmena clenstvı v predstavujepredstavenstvu Open Source Geospatial Foundation a jsempredseda ceskeho sdruzenı Otevrena geoinfrastruktura.

http://osgeo.org

http://osgeo.cz

http://osgeo.org

http://osgeo.cz


2014

-04-


Poslednıch 6 let se zabavam predevsım vyvojem webovychmapovych aplikacı pomocı ruznych frameworku a o svoje zkusenostibych se s vami dnes rad podelil.


2014

-04-


Nejdrıve si musıme vymezit pojmy a tım prvnım v zahlavı tetoprednasky je termın Open Source.

Omlouvam se, pokud mate pocit, ze toto tema pro vas nenı nicnoveho. Zkusenost poslednıch let ale i mesıcu me vsak nutı vymezittuto problematiku alespon okrajove.

Pod tımto - tedy open source, otevreny softwate - pojmem zahrnujiskupinu software, ktery je uvolnen pod urcitou licencı, ktera priznavauzivateli tohoto software urcita prava, nekdo by rekl, ze svobody nebopodmınky:

I Svoboda sdılet

I Svoboda menitI Svoboda sdılet zmeny


I Svoboda sdılet

I Svoboda menitI Svoboda sdılet zmeny

2014

-04-


• Svobodu sdılet - dale distribuovat program dalsım uzivatelum ↓

• Svobodu menit program ↓

• Svobodu sdılet tyto zmeny s dalsımi uzivateli

I Svoboda sdıletI Svoboda menit

I Svoboda sdılet zmeny


I Svoboda sdıletI Svoboda menit

I Svoboda sdılet zmeny

2014

-04-





I Svoboda sdıletI Svoboda menitI Svoboda sdılet zmeny



2014

-04-





×


×

2014

-04-


Dıky temto pravum a svobodam se nekdy hovorı o Svobodnemsoftware nebo Free Software (psano s velkym F), v anglictine jenekdy vyznam slova Free mylne chapan ve smyslu ceny - free as abeer - zadarmo jako pivo. Ale znamena to skutecne svobodny odslova svoboda (nebo free as freedom) a jsou tım myslena ona triprava ↓

sdılet, menit a sdılet zmeny.




2014

-04-


Dıky temto pravum a svobodam se nekdy hovorı o Svobodnemsoftware nebo Free Software (psano s velkym F), v anglictine jenekdy vyznam slova Free mylne chapan ve smyslu ceny - free as abeer - zadarmo jako pivo. Ale znamena to skutecne svobodny odslova svoboda (nebo free as freedom) a jsou tım myslena ona triprava ↓

sdılet, menit a sdılet zmeny.

Richard Matthew Stallman, 1983 – Operacnı system GNU


Richard Matthew Stallman, 1983 – Operacnı system GNU2014

-04-


Mozna mate pocit, ze Svobodny software je neco noveho. Z pohleduIT sveta byl ale tento koncept pojmenovan v 80. letech RichardemStallmanem, ktery zalozil nadaci Free Software Foundation a zacalspolu s ostanımi pracovat na svobodnem operacnım systemu. Vzalito opravdu z gruntu - nejdrıve naprogramovali textovy editor pro psanızdrojoveho kodu a pokracovali kompilatorem zdrojoveho kodu.

VedaI vyzkumI publikaceI overenı vysledku


VedaI vyzkumI publikaceI overenı vysledku

2014

-04-


Presto ale, koncept sdılenı je zaklad nası vedeckeho pokroku nasızapadnı cilivizace. Pokud obevıte neco noveho o cem se domnıvate,ze stojı za to zverejnit, tak publikujete vysledky sveho vyzkumu vcasopise. Ocekava se, ze vas popis problemu a vaseho resenı budetakovy, ze nekdo jiny jej muze zopakovat, aby vase zavery potvrdilnebo vyvratil. Muze eventualne vas pokus zmenit a publikovat opetsve vysledky s pozmenenym postupem.

Linus Torvalds, 1991 – Jadro systemu Linux


Linus Torvalds, 1991 – Jadro systemu Linux2014

-04-


Richard Stallman spolu se svymi kolegy naprogramovali kompletnıoperacnı system, jedine co jim do dnes chybı, je jadro systemu, coz jecast, ktera je odpovedna za komunikaci s hardwarem, tedy ”zelezem”.V roce 1991 ale jisty finsky student zacal pracovat na takovem jadru azverejnil je pod svobodnou licencı General Public License - GPL.

Only wimps use tape backup: real men just uploadtheir important stuff on ftp, and let the rest of the worldmirror it ;)

– Linus Torvalds, 1996


Only wimps use tape backup: real men just uploadtheir important stuff on ftp, and let the rest of the worldmirror it ;)

– Linus Torvalds, 1996

2014

-04-


Zcela v souladu se svym vyrokem ”jenom srabi zalohujı, opravdovımuzi nahrajı svou praci na FTP a nechajı ostatnı, aby si stahlikopii”toto jadro zprıstupnil ostatnım pod nazvem Linux.

zdroj: P. Ramsey, Open Source and the Spatial Web,http://vimeo.com/92522557


zdroj: P. Ramsey, Open Source and the Spatial Web,http://vimeo.com/92522557

2014

-04-


Linux byl pouzit pro operacnı system GNU a ten se stal takuspesnym, ze po sedmi letech se stal nejcasteji pouzıvanymoperacnım systemem na internetovych serverech. Trvalo 7 let odprototypu az po dobu, kdy GNU/Linux byl akceptovan podnikovousferou. Stalo se tak bez marketingoveho oddelenı, bez licecnı politiky,bez faktickeho vlastnictvı, prımych prodeju nebo jakekoliv kontroly.

http://vimeo.com/92522557

http://vimeo.com/92522557


2014

-04-


Cele to ale nenı prace jednoho nebo dvou lidı. Je to spolupraceobrovske komunity vyvojaru, kterı spolu navzajem sdılejı praci. Procby ale nekdo sdılel svou praci s ostatnımi? ↓

Protoze Linux je Open Source a tak jakakoliv prace nekoho jineho jeokamzite prıstupna vsem ostatnım.

Open Source vytvarıIntelektualnı spoluvlastnictvı


Open Source vytvarıIntelektualnı spoluvlastnictvı

2014

-04-


Open Source vytvarı intelektualnı spoluvlastnictvı, ktere nikdynemuze byt eliminovano. Lide se chtejı na tomto bohatstvı podıletzpusobem, jakym by se asi nikdy nepodılely na soukrem vlastnictvı.Lide celkem ochotne zvlaste ted’ na jare uklızejı odpadky v lesıch ana cestach, ale muj travnık mi nikdo neposeka.

Ale Open Source nenı izolovanym prıkladem tohoto spolecenskehohnutı. Dıky internetu vznikla cela rada dalsıch spolecnychintelektualnıch bohatstvı.


2014

-04-


Takovym prıkladem muze byt uspesna encyklopdie Wikipedia, kterazatlacila do pozadı encyklopedii Britanica. Britanica v podstateskoncila, protoze byla prevalcovana ne National Geographic nebojinym uspesnym medialnı domem. Ale komunitou soustredenou okolojednoho projektu, sdılejıcı spolecne vedomosti. Nenı to tak, ze by seto stalo ze dne na den. Britanica samozrejme tento proces sledovalapo nekolik let, ale nedokazala jej zastavit. Nemohli spustitwiki.britanica.com, protoze nikdo by jim neprispıval. Nikdo nechcepracovat zadarmo pro nekoho jineho. Lide radeji pracujı na wikipedii,ale proc?

Creative CommonsI sdıletI menitI sdılet zmenu


Creative CommonsI sdıletI menitI sdılet zmenu

2014

-04-


Protoze dıky licenci, kterou Wikipedia pouzıva - Creative Commons,coz je vlastne open source licence - muzete sdılet, menit a sdıletzmenenou informaci s ostanımi a ostatnı s vami. Tato prezentace jemimochodem dostupna pod licencı Creative Commons na githubu.


2014

-04-


Tım se dostavame od obecneho ke konkretnımu – k geoinformatice.Asi vıte ze vetsina geodat v Ceske republice je vytvarena aspravovana ceskym uradem zememericskym a katastralnım.Autorsky zakon obsahuje vyjimku, na zaklade ktere urednı dıla jsouautomaticky prıstupna vsem. Pouze s vyjimkou statnıho mapovehodıla, kde pro volne pouzıt je dostulna pouze katastralnı mapa a to jenproto, ze se zde nepripoustı zadna tvurcı autorska invence. Ostatnıcasti statnıho mapoveho dıla jsou sıreny za pomerne tvrdychlicencnıch podmınek.

Celkem: 3 726 925 Kchttp://geoportal.cuzk.cz/

(S(pi4gmefgc1dw3s55gomgoo45))/Default.aspx?mode=eShop&head_tab=sekce-01-gp&menu=13


Celkem: 3 726 925 Kchttp://geoportal.cuzk.cz/

(S(pi4gmefgc1dw3s55gomgoo45))/Default.aspx?mode=eShop&head_tab=sekce-01-gp&menu=13

2014

-04-


Pokud potrebujete naprıklad polohopisnou mapu Zakladnı bazegeografickych dat, tak si ji musıte koupit, protoze tyto data majıvyjimku z vyjimky autorskeho zakona. Autorsky zakon v Ceskerepublice explicitne rıka, ze veskera urednı dıla jım nejsou chranena.Co je ale zakladnı mapa jineho, nez urednı dılo? Vznika za statnıpenıze, spravuje ji statnı instituce ... proc ta data nemuzeme volnepouzıvat? Ta data si muzete koupit. Ceska republika jako celek vasvyjde na bratru 4 miliony korun, ale myslım, ze byste dostalimnozstevnı slevu 10%. Ortofoto by vas vyslo na Celkem:2 366 501 Kc

http://geoportal.cuzk.cz/(S(pi4gmefgc1dw3s55gomgoo45))/Default.aspx?mode=eShop&head_tab=sekce-01-gp&menu=13







2014

-04-


Samozrejme muzete pouzıvat mapy komercnıch firem, ty jsoulevnejsı (i kdyz data vam nikdo nenabıdne, maxilne obrazky v podobedlazdic) a dokonce muzete tato data pomocı nastroju pomahatvylepsit a funguje to, sam jsem si to zkusil. Nevım, jestli jste to nekdyudelali, ale nemate pocit, ze ten vztah je trochu nevyvazeny? Vyopravıte pokladova data a vasi praci, vase intelektualnı vlastnictvı,pouzije nejaka firma pro vylepsenı sve rocnı bilance?


2014

-04-


V roce 2007 ale zacal maly universitnı projekt jmenemOpenStreetMap, ktery mel za cıl vytvorit spolecne intelektualnıvlastnictvı geodat. Tento projekt je velice uspesny, protoze zaplnilpoptavku, hlad po dobrych geodatech nebo po geodatech, ktera jsou”dostatecne dobra”. Jejich licence umoznuje data sdılet, menit a opetsdılet.

Bing http://tools.geofabrik.de/mc


Bing http://tools.geofabrik.de/mc

2014

-04-


Na internetu muzete najıt celou radu konkretnıch srovnanı meziruznymi sluzbami, jako je Bing maps, ↓

Nokia mapy ↓ nebo Google a OpenStreetMap, kdy OpenStreetMap ↓

vyjde jako zdroj s nejlepsım pokrytım. V Ceske republice nekdyvychazı lepe OpenStreetMap, nekdy komercnı mapy. Co je alepodstatne: Existuje datovy zdroj, otevreny datovy zdroj, ktery nabızıdata pro vase pouzitı.

http://tools.geofabrik.de/mc


Here http://tools.geofabrik.de/mc


Here http://tools.geofabrik.de/mc

2014

-04-







Google http://tools.geofabrik.de/mc


Google http://tools.geofabrik.de/mc

2014

-04-







OSM http://tools.geofabrik.de/mc


OSM http://tools.geofabrik.de/mc

2014

-04-








2014

-04-


Ne jen predgenerovane dlazdice - obrazky, ale puvodnı data se vsım,co se do dlazdic neveslo. A ta data jsou pro radu aplikacı dostatecnekvalitnı. Projekt, ktery pri pohledu z vencı dela par blaznu s GPSkamije nebojım se to rıci veleuspesny a zdatne konkuruje komercnımprojektum, za kterymi stojı financı kapital nebo statnı penıze. Tenprojekt vzniknul z potreby, z nedostatku legalnıch dat. Kdybyexistovala dostupna otevrena geodata, pravdepodobne by nikdynebyl potreba. Pokud potrebujete data pres celou republiku, nerku-liEvropu, vıte kam sahnout. Nastavajı z meho pohledu absurdnısituace, kdy verejne instituce, nez aby resili licence a nakup aposkytovanı dat s poverenou osobou (jako prıklad muzeme vzıt pravecesky zememericsky urad), radeji pouzijı OpenStreetMap pro sveinternı potreby.


2014

-04-


Abych tuto cast nejak uzavrel: Open Source software je jenom jednacast tohoto zpusobu vytvarenı spolecne znalostnı baze. Ale stejnymzpusobem pracuje Wikipedia nebo OpenStreetMap. Komunityspojene internetem vytvarejı hodnoty, pro jejichz vytvorenı byly drıvepotreba velke instituce.


2014

-04-


Muze to znıt jako pohadka. Ale ve skutecnosti je to kombinacespolecnych potreb a zajmu, pravidel pro sdılenı, ktera nikoho nestavıdo podrızenecke role, a modernıch komunikacnıch technologiı, ktereumoznujı spolupraci lidı, kterı se nikdy nevideli.

Sdılenı a spoluprace nenı nic neobvykleho


Sdılenı a spoluprace nenı nic neobvykleho

2014

-04-


Open Source software a otevreny zpusob spoluprace nenı nejakenabozenstvı, nneı to abnormalita. ↓

Je to proste normalnı. Lide spolu sdıleli svoje znalosti v minulosti adelajı tak i v soucasnosti. Otevrenost je norma. Open Sourcesoftware je vsude kolem nas.

Sdılenı a spoluprace je normalnı


Sdılenı a spoluprace je normalnı

2014

-04-


Open Source software a otevreny zpusob spoluprace nenı nejakenabozenstvı, nneı to abnormalita. ↓

Je to proste normalnı. Lide spolu sdıleli svoje znalosti v minulosti adelajı tak i v soucasnosti. Otevrenost je norma. Open Sourcesoftware je vsude kolem nas.


2014

-04-


Google by nebyl cım je bez tisıcu linuxovych serveru, na kterych bezı.Facebook by neexistoval ze stejneho duvodu.

Android pouzıva linuxove jadro. Tyto uspesne firmy nejen ze pouzıvajıOpen Source (v prıpade Facebooku napr. MySQL, PHP, samozrejmetake Linux), ale sami jej aktivne vytvarı – Google mimo jine prohlızecChromium, javascriptovou knihovnu Closure, Facebook uspesnysablonovacı system React nebo nosql databazi Cassandra. Vetsinavasich routru doma pouzıva Open Source.

Open Source Geo-

I Pouzıvam, co znamI Zmena bolıI Kde zacıt?


Open Source Geo-

I Pouzıvam, co znamI Zmena bolıI Kde zacıt?

2014

-04-


Takze jak je to v nasem geosvete s open source? No, ocekaval bychasi vetsı podporu pro Open Source technologie v ceskegeo-komunite, nez jakou vidım. Ale proc to tak je?

Open Source Geo-I Pouzıvam, co znam

I Zmena bolıI Kde zacıt?


Open Source Geo-I Pouzıvam, co znam

I Zmena bolıI Kde zacıt?

2014

-04-


Predevsım - lide pouzıvajı co znajı, co je ”normalnı”. Normalnı je, coznate ze skoly, s cım jste vyrostli, co vas provazı vasım profesnımzivotem.

Open Source Geo-I Pouzıvam, co znamI Zmena bolı

I Kde zacıt?


Open Source Geo-I Pouzıvam, co znamI Zmena bolı

I Kde zacıt?

2014

-04-


Zadruhe je to mnozstvı znalostı, ktere potrebujete na zacatku, nezmuzete software zacıt pouzıvat. Zmena vzdycky bolı. Projekty sesnazı zplostit tak zvanou krivku ucenı, ale pro nekoho je proste staleprılis exponcialnı.

Open Source Geo-I Pouzıvam, co znamI Zmena bolıI Kde zacıt?


Open Source Geo-I Pouzıvam, co znamI Zmena bolıI Kde zacıt?

2014

-04-


A nakonec: Open Source nema marketingove oddelenı. Nenı tu nikdokdo by vam rekl, ze potrebujete tu a tu funkci. Lide majı tendencizkracovat a rıkat, ze potrebujı ten a ten konkretnı produkt, mısto abyse nejdrıve zamysleli nad celkovou architekturou a teprve podle temohou udelat dobre rozhodnutı o tom, jaky proudukt tyto potrebysplnuje.

I Databazovy serverI Mapovy serverI Dlazdicova cacheI


I Databazovy serverI Mapovy serverI Dlazdicova cacheI

2014

-04-


Abych to vzal od zacatku: kazda webova aplikace bez ohledu jestliopen source nebo postavena z proprietarnıch komponent ma tri neboctyri zakladnı komponenty:

I Databazovy server

I Mapovy serverI Dlazdicova cacheI


I Databazovy server

I Mapovy serverI Dlazdicova cacheI

2014

-04-


Nekde na serveru jsou surova data v nejake databazi.

I Databazovy serverI Mapovy server

I Dlazdicova cacheI


I Databazovy serverI Mapovy server

I Dlazdicova cacheI

2014

-04-


Z techto dat jsou generovany kartograficke a datove vystupy pomocınejakeho mapoveho serveru.

I Databazovy serverI Mapovy serverI Dlazdicova cache

I


I Databazovy serverI Mapovy serverI Dlazdicova cache

I

2014

-04-


Pokud chcete veci zrychlit, pouzite casto caschovacı mezivrstvu,ktera uklada predgenerovane dlazdice a muze tak rychleji s mensırezijı vybavit pozadavky klienta.

I Databazovy serverI Mapovy serverI Dlazdicova cacheI Webova aplikace


I Databazovy serverI Mapovy serverI Dlazdicova cacheI Webova aplikace

2014

-04-


A konecne na klinetske strane je nejaka webova stranka, kterazobrazuje tyto obrazky. Vsechny modernı open source nebokomercnı systemy pouzıvajı pro ucely zobrazenı program napsany vprogramovacım jazyk JavaScript. U starsıch systemu se muzetesetkat s Flashem nebo SilverLightem. Mapa mluvı bud’ prımo seserverem a dostava cerstve vyrenderovana nebo prımo surova data,nebo s dlazdicovou cashı a dostava predgenerovane statickedlazdice a usporada je do mapoveho pohledu.

I Databazovy server – PostGISI Mapovy serverI Dlazdicova cacheI Webova aplikace


I Databazovy server – PostGISI Mapovy serverI Dlazdicova cacheI Webova aplikace

2014

-04-


Asi mi verıte, ze bychom mohli jednotlive casti tohoto stacku hodinyrozebırat a zvazovat aspekty ruznych softwarovych balıku, at’ uz jsouopen source nebo proprietarnı. Asi vas neprekvapı, ze na serverubych ja asi zvolil databazi PostgreSQL s nadstavbou PostGIS, ↓

mapovy server bych nasadil MapServer nebo GeoServer ↓

na cache bych nasadil napr. MapCash.

I Databazovy server – PostGISI Mapovy server – MapServerI Dlazdicova cacheI Webova aplikace


I Databazovy server – PostGISI Mapovy server – MapServerI Dlazdicova cacheI Webova aplikace

2014

-04-





I Databazovy server – PostGISI Mapovy server – MapServerI Dlazdicova cache – MapCacheI Webova aplikace



2014

-04-








2014

-04-


Tato prednaska by se ale mela tykat predevsım te klientske webovecasti - frontendu, pres ktery komunikujı prımo uzivatele. Je dulezitezmınit, ze at’ uz pouzijete jakykoukoliv technologii na strane serveru vnektere z jeho castı, drzte se standardu OGC a zvazujte vzajemnoukompatibilitu a interoperabilitu. Tım si zajistıte, ze budete v budoucnuschopni nevyhovujıcı technologii nahradit jinou, at’ uz to bude ztechnologickych, licencnıch nebo vykonnostnıch duvodu.

Bez programovanı to nejde


Bez programovanı to nejde

2014

-04-


Chcete delat mapy na webu? Bez programovanı se neobejdete,pokud vam tedy nestacı jednoduche klikanı v nekterem z vyssıchframeworku a nastavenı kartografie na strane serveru. Potom se aleobavam, ze se nedostanete dale nez naklikanı pravidel na desktopua vypublikovanı dat formou rastrovanych vektoru.

Jdete a programujte. Vyberte si nejaky jazyk typu Python neboJavaScript a zacnete tvorit.


2014

-04-


Pokud se posuneme na stranu klienta a weboveho prohlızece, mamena vyber v podstate ze trı hlavnıch moznostı: OpenLayers, Leaflet aOpenLayers 3.

Urcitym zpusobem, z hlediska webove kartografie, do tohoto souboruurcite patrı i knihovna D3.js

I MetaCarta 2005I Google Maps APII SVG, VMLI 2.13I OGC OWS (WMS, WFS, WPS, . . . ), GML, GeoJSON,

GeoRSS, GPXI Google Maps, Bing, ESRI ArcIMS


I MetaCarta 2005I Google Maps APII SVG, VMLI 2.13I OGC OWS (WMS, WFS, WPS, . . . ), GML, GeoJSON,

GeoRSS, GPXI Google Maps, Bing, ESRI ArcIMS20

14-0

4-28

Open Source mapove JavaScriptove frameworky pro webovoukartografii

OpenLayers je nejstarsı a tudıs nejstabilnejsı projekt z techto trızmınenych. Zacala je vyvıjet firma MetaCarta v roce 2005. Prvnıpredstavenı Open Sourcove verejnosti probehlo na konferenciFOSS4G (Free and Open Source Software for Geoinformatics) v roce2006. OpenLayers tenkrat bylo mensı senzaci. Musıme si uvedomit,ze od roku 2005, kdy Google predstavil svoje mapove rozhranı a vpodstate redefinoval zpusob, jakym jsme se do te doby dıvali nawebove mapove aplikace, neexistovala pouzitelna Open Sourcealternativa ke Google Maps. Vsichni tedy cekali na neco nebonekoho, kdo se toho chopı a OpenLayers rychle zıskaly na popularite.Projekt rostl prakticky do minuleho roku. Snazil se vzdy podporovatvsechny prohlızece na trhu. Pouzıval tehdy modernı technologie provykreslovanı dat, jako je SVG - Scalable Vector Graphics pro weboveprohlızece, a Vector Markup Language Language pro InternetExplorer. Majı podporu pro dlazdicovane mapy. OpenLayers jsoumomentalne ve verzi 2.13 a obsahujı podporu pro celou radurastrovych a vektorovych formatu. Z rastrovych bych uvedl WMS,WMTS, prosty obrazek. Z vektorovych GML, GeoJSON, GeoRSS,GPX a dalsı. Obsahujı take podporu pro komerncı API jako je GoogleMaps, BING. Obsahujı take podporu prorietarnıch protkolu, jakoESRI ArcIMS. Lze je vyuzıt na praci s dalsımi komunikacnımiprotokoly, jako je parsrovanı GetCapabilities pro WMS a WFS,kompletnı podpora pro OGC Web Processing Service a dalsı a dalsı.

http://www.ohloh.net/p/openlayers/



2014

-04-


Z pohledu vyvojarskeho je to ciste JavaScriptova knihovna, ktera maneco okolo 4 MB zdrojoveho kodu. Je to napsano velice ciste astandardy pro prijmutı patche - (nebo) opravy zdrojoveho kodu bylynastaveny ve srovanı s jinymi projekty, se kterymi jsem mel do tedoby nejakou zkusenost, velice vysoko. Krome pevne daneho codingstarndardu je cely zdrojovy kod pokryt unit testy. Co to vsechnoznamena: OpenLayers je stabilnı, dlouhodobe udrzovany a udrzitelnyprojekt. Podıvate-li se na aktivitu OpenLayers napr. na serveru Ohlohzjistıte, ze OpenLayers majı celkem 114 prispevatelu do zdrojovehokodu. Nejvıce aktivnıch vyvojaru bylo v roce 2012 - celkem 21.








2014

-04-


Celkove naklady na vyvoj jsou odhadovany podle serveru Ohloh na$1.7Mil, pri 32 cloveko-letech prace a rocnıch nakladech na vyvojare$55000. Bavıme se o 126 000 radcıch zdrojoveho kodu. Tım chci rıct,ze vyvoj Open Source software nenı zadarmo. U takto velkehoprojektu je potreba zaplatit kvalifikovane vyvojare a u OpenLayers seto darı. Vetsina kodu byla de-facto zaplacena nekolika firmami,zejmena firmou MetaCarta a Boundless (drıve OpenGeo). To jsoufirmy, ktere dlouhodobe investujı do vyvoje Open Source mapovychsoftwaru a jsou skutecne leadry v oboru. Kde se pouzıvajı?





http://geoportal.gov.cz



2014

-04-


V Ceske republice je najdete napr. na narodnım Geoportalu INSPIREnebo na portalu CUZK. ↓

Ten delala firma Integraph, kterou si dovolım oznacit za vsechnomozne - jen ne Open Source - pozitivnı firmu. OpenLayers jim alenevadı.



http://geoportal.cuzk.cz



2014

-04-


V Ceske republice je najdete napr. na narodnım Geoportalu INSPIREnebo na portalu CUZK. ↓

Ten delala firma Integraph, kterou si dovolım oznacit za vsechnomozne - jen ne Open Source - pozitivnı firmu. OpenLayers jim alenevadı.






2014

-04-


Po nejake dobe OpenLayers jako projekt ponekud zbytnel. Zacalobsahovat funkce, ktere jste z 90% nevyuzili. Vı nekdo, co je to WPSa pouzitl to nekdo z vas na webu? Takze pro vetsinu z vas jeinformace, ze OpenLayers obsahujı podporu pro OGC WPS asi nicmoc rıkajıcı (jakkoliv muze byt dulezita pro me). Doba pokrocila,Microsoft prestal tvrdit, ze v oblasti prohlızecu je vrchol evoluce IE 6 azacal vydavat nove prohlızece s podporou modernıch technologiı,uzivatelske rozhranı se take menı, uzivatele zacınajı byt namlsanıfunkcemi a chtejı vıce a vıce a hlavne rychleji. OpenLayers je zvıre zminule geologicke ery, ktere stale ma co rıct, dıky dynamice, kterounastartovalo, ale objektivne mu behem dalsıch let ujede vlak. Ahlavne je to opravdu velike zvıre, ktere velke casti lidı prislo prostemoc komplikovane. A jak uz to byva, objevil se nekdo, kdo melproblem, lekl se OpenLayers a zacal neco vlastnıho.




2014

-04-


Ten clovek se jmenoval Vladimir Agafonkin, je z Ukrajiny, i kdyz dnesse pohybuje spıse ve Spojenych statech a vytvoril knihovu Leaflet.

http://www.ohloh.net/p/Leaflet/



2014

-04-


Leaflet je nepomerne mensı projekt. Obsahuje cca 6000 radku kodu






2014

-04-


naklady jsou odhadnuty na $78 000, tedy priblizne 20x mensı, nez uOpenLayers.



I 2010I Mene je nekdy vıceI Omezena prace s projekcemiI Generalizace na strane klientaI Canvas pro vykreslovanı



2014

-04-


Projekt zacal okolo roku 2010 a nabral uzasnou dynamiku - do tetochvıle mel 180 prispevatelu (coz je dokonce o 66 vıce, nezOpenLayers). Zıskal si ohromnou popularitu i presto - nebo praveproto - ze obsahuje oproti OpenLayers asi 1/10 funkcı. Napr. podporaprojekcı a sour. systemu je zalostna ve srovnanı s OpenLayers, kdemuzete na klientske strane transformovat vektorova data mezi sour.systemy, Leaflet umı v podstate jenom Googlı Mercator projekci, oS-JTSK si muzete nechat zdat. Vladimir je puvodem matematik abavı ho vymyslet ruzne zlepsovaky a algoritmy.




2014

-04-


Leaflet zavedl celou radu generalizujıcıch algoritmu vektorovych dat,ktere umoznujı zobrazovat velke objemy vektorovych dat prımo naklientovi. Zacıname se tady bavit o v postate GISovych technikach,jak jsou prostorove indexy, generalizace, topologicke operace apodobne. Stejne jako na desktopu, tak i u vektoru platı, zenejnarocnejsı operace je vykreslenı vektoru. Vyplatı se data 3xprohnat nejakym algoritmem, ktery snızı pocet vykreslovanychobjektu na minimum. To Vladimir pochopil a zavedl a slavı s tımuspech. OpenLayers 2 si tyto veci nemohli dovolit kvuli zpetnekompatibilite. Vladimir vesele s kazdou dalsı verzı Leafletu odstranujefunkce, mısto aby je pridaval a dela tak Leaflet jeste rychlejsım.OpenLayers stale funkce pridava. Leaflet je tedy mala knihovna,ktera dela jednu vec - zobrazovanı dat - a dela to fakt dobre.

http://data.blog.ihned.cz/c1-61086960-jak-se-zmenila-politicka-mapa-republiky-vysledky-snemovnich-voleb-v-kazde-obci-od-roku-1996-do-vcerejska


http://data.blog.ihned.cz/c1-61086960-jak-se-zmenila-politicka-mapa-republiky-vysledky-snemovnich-voleb-v-kazde-obci-od-roku-1996-do-vcerejska20

14-0

4-28


OpenLayers je na druhe strane vyspele prostredı GIS, ktere vamumoznı provadet na webovem prohlızeci plnohodnotne GIS operace.Leaflet si nasel cestu zejmena do mediı. Pouzıvajı ho Hospodarskenoviny (resp. server. IHned) ↓

a nedavno jste si mohli vsimnout aplikace Volby od firmy T-Mapy. ↓

Mozna jste slyseli, ze i server pro hosting zdrojovych kodu GitHubumı, pokud do nej uploadnete soubor ve formatu Geo- neboTopoJSON, jej prımo zobrazit





http://volby.tmapy.cz/


http://volby.tmapy.cz/2014

-04-







https://github.com/jachym/datamining/blob/master/data/metro.geojson



2014

-04-









I 2D a 3DI Canvas vs DOMI Generalizace a kartografie na strane klientaI Closure library n ×MB → n × KB



2014

-04-


Nicmene doba se nezastavila. V roce 2012 byly zapocaty prace nazcela nove knihovne OpenLayers 3. Vyvojovy team v cele s firmamiBoundless a Camp2Camp hodil za hlavu zpetnou kompatibilitu anavrhnul mapovou knihovnu pro toto desetiletı. OpenLayers 3 jsoumomentalne ve fazi BETA a snad behem letosnıho jara by mela bytuvolnena prvnı verze, ktera by mela podporovat zhruba to, co umıOpenLayers 2. Pri prechodu ze starych OpenLayers na nove matepocit, ze veci jsou vıce komplikovane, ale pri hlubsım seznamenızjistıte, ze to cele dava smysl.




2014

-04-


OpenLayers 3 zavadejı podporu pro 2D i 3D zobrazenı prımo v mape.Data jsou vykreslovana pomocı Canvasu a WebGL - to namumoznuje pracovat s datasety to deseti tisıch prvcıch. Drıve sepouzıvala technika DOM - document object model, ktera je absolutneneefektivnı. Pokud jste nekdy delali jednoduche webove stranky,muzete si predstavit, ze kazdy vektorovy objekt je samostatnyelement, ktery se musı na strance vykreslit. To je neuveritelneneefektivnı. Modernı prohlızece podporujı tzv. Canvas - jakesirastrove platno, do ktereho muzete objekty vykreslit a vse jezobrazeno najednou jako obrazek. To pouzıva castecne i Leaflet, aleOpenLayers 3 to pouzıvajı predevsım. Take OpenLayers 3 zavedligeneralizacnı algoritmy, takze se vykresluje jenom to, co vykreslovatsmysl ma.




2014

-04-


OpenLayers 3 jsou napsany za pomocı Google Closure library.Vysledkem je, ze vetsina neduhu jazyka JavaScript se do jiste mıryeliminuje. Nevım, jestli seledujete denı okolo jazyka JavaScript vposlednı dobe, ale opravdu prosel dynamickym vyvojem. Odpomocneho jazyka slouzıcıho k obarvenı nadpisu na cerveno, se znejstala plnohodnotna programovacı platforma s moznostı typovekontroly, unit testy, kompilacı kodu a tak dale. JavaScript davno nenıjazykem webovych prohlızecu, ale je spousten na serverech, vznikajıvazby do dalsıch knihoven. Osobne se domnıvam, ze JavaScript jebudoucı Geo- programovacı jazyk, podobne jako jım je dnes Python.




2014

-04-


Dıky Closure muzeme tzv. vybuildit - sestavit a zkomprimovat -mapovou aplikaci na mıru, obsahujıcı pouze potrebne komponenty.OpenLayers 3 uz jsou nasazovany v produkcnım prostredı, presto zejsou sotva ve fazi beta a podstatne casti knihovny se stale menı podrukama vyvojaru. Jak je to mozne?


2014

-04-


Je to Open Source software, kazdy muze sledovat vyvoj on-line,muzete se zucastnit tydennıch porad vyvojoveho teamu pres GoogleHangout. Na dotaz do mailing listu dostanete relevantnı odpoved’ dopul hodiny. Muzete tedy velice dobre ohodnotit, do jakeho rizika anestability jdete a nikdo vam neplanovane nepodtrhne nohy. Kazdazmena je transparentnı, dokumentovana (porad se bavıme odynamicky vyvıjenem, software), a je na vas, kdy ji zaclenıte dosveho projektu. Mate moznost ale vzdy vedet, na cem jste. Tım, ze jeto zatım opravdu Beta, se v ceske republice zatım moc dobrodruhunenaslo, kterı by OL3 nasadily.

http://map.geo.admin.ch


http://map.geo.admin.ch2014

-04-


OL3 uz jsou pouzity na mapovem portale Svycarska




2014

-04-


Ve firme Geosense pracujeme na nove prohlızecce geodat, ktera jekompletne postavena nad Closure a OL3. Jak ale pravı klasik:chozenı po vode a psanı software proti standardum je jednoduche,pokud je obojı zamrzle. OL3 jsou zatım pohyblivy cıl.


2014

-04-


Podıvame-li se na tyto tri knihovny vedle sebe, pak generacne vzatojsou OL2 nejnıze, Leaflet nekde mezi OL2 a OL3 a OpenLayer 3povazuji v tuto chvıli za nejvyssı vyvojovy stupen. Chcete-li zobrazitmapicku, pravdepodobne pouzijete Leaflet. Chcete-li vıc, asi sahnetepo nektere z OpenLayers. Pokud nepotrebujete zrovna nejmodernejsıtechniky, OL2 jsou stale dobra, stabilnı a proverena platforma.


2014

-04-


Dıky moznostem dnesıch prohlızecu se zcela zmenil problemvykeslovanı dat na prohlızeci. Uz jsem zmınil, ze vykreslit desetitisıce prvku nenı problem. Problemem je prenos techto dat ze stranyserveru na klienta. Rastrova data byvajı pouzıvana pouze jakopodkladove dlazdicovane mapy. Veskera vektorova data jsoutrasnportovana na klienta a tam se odehrava vlastnı kartografickestylovanı. To poskytuje obrovske moznosti analyzam a vizualizacımprımo ve webovem prohlızeci. Jak ale data prenest?


2014

-04-


Asi chapete, ze ESRI Shapefile nenı nejvhodnejsı format. I kdyzexistujı webove zobrazovacky Shapefilu, daleko jednodussı je pouzıtnejaky textovy format typu XML nebo JSON. Od XML se v poslednıdobe odklanıme pro jeho ukecanost a systemovou nenazranost -smım-li to tak rıct. Modernı formaty zalozene na JSON jsou dobrecitelne a pritom radove mensı. V oblasti GIS pouzıvame samozrejmerosırenı GeoJSON. Nejedna se o de-jure standard, ale otevreny auznavany de-facto standard. Prohlızece majı mensı problem s jejichparserovanım, nedojde tak snadno k zahlcenı prohlızece. Jak ale”protlacit”desıtky tisıc polygonu - coz odpovıda desıtkam megabajtudat - ze strany serveru na klienta, kdyz mate napr. mobilnı pripojenıtak, aby uzivatel nebyl nucen si jıt uvarit kafe, nez se ”to”nacte?

I GML→ GeoJSON

I GeoJSON 80MB→ GZIP→ 6.7MBI GeoJSON 80MB→ TopoJSON→ 3.3MB→ GZIP→

473KB


I GML→ GeoJSON

I GeoJSON 80MB→ GZIP→ 6.7MBI GeoJSON 80MB→ TopoJSON→ 3.3MB→ GZIP→

473KB

2014

-04-


Zakladem je komprese komunikace mezi serverem a klientem.Webovy server Apache napr. umı data transparentne zipovat. ↓

Webovy prohlızec je na druhe strane sam rozbalı a preda aplikaci.Tım muzete usetrit desıtky procet datoveho toku a je to pouze otazkajednoradkove konfigurace serveru.

Dalsı moznostı je data kompriovat jeste agresivneji, napr. prevodemna binarnı podobu. Trochu tım vıce zatızıte server a klienta, nadruhou stranu data tecou rychleji. To dokaze napr. formatMessagePage, ktery umoznı JSON formaty prevezt na binarnı a zpet.

I GML→ GeoJSONI GeoJSON 80MB→ GZIP→ 6.7MB

I GeoJSON 80MB→ TopoJSON→ 3.3MB→ GZIP→473KB


I GML→ GeoJSONI GeoJSON 80MB→ GZIP→ 6.7MB

I GeoJSON 80MB→ TopoJSON→ 3.3MB→ GZIP→473KB

2014

-04-


Zakladem je komprese komunikace mezi serverem a klientem.Webovy server Apache napr. umı data transparentne zipovat. ↓

Webovy prohlızec je na druhe strane sam rozbalı a preda aplikaci.Tım muzete usetrit desıtky procet datoveho toku a je to pouze otazkajednoradkove konfigurace serveru.

Dalsı moznostı je data kompriovat jeste agresivneji, napr. prevodemna binarnı podobu. Trochu tım vıce zatızıte server a klienta, nadruhou stranu data tecou rychleji. To dokaze napr. formatMessagePage, ktery umoznı JSON formaty prevezt na binarnı a zpet.

I GML→ GeoJSONI GeoJSON 80MB→ GZIP→ 6.7MBI GeoJSON 80MB→ TopoJSON→ 3.3MB→ GZIP→

473KB


I GML→ GeoJSONI GeoJSON 80MB→ GZIP→ 6.7MBI GeoJSON 80MB→ TopoJSON→ 3.3MB→ GZIP→

473KB

2014

-04-


Dalsı moznostı je orıznout data jako takova, napr. tım, ze na klientapujdou v topologicky ciste podobe. V prıpade polygonu opet muzeteusetrit desıtky procent z objemu dat jenom tım, ze ”rozpustıte”dvojitehranice mezi sousednımi polygony. Opet to klade urcitou narocnostna klienta pri zpracovanı, ale z pohledu uzivatele se ”neco deje”. Toumı napr. format TopoJSON. ↓

Pri dalsım zasipovanı uz to zacına byt zajımave

http://tilestache.org/


http://tilestache.org/2014

-04-


Poslednı me znamou technikou je data rozkouskovat a posılat je naklienta postupne - po dlazdicıch. Hovorıme o dlazdicovanychvektorech, jejichz asi nejvyssı evolucnı stupen je dlazdicovanyTopoJSON. Pred uzivatelem se tak mapa vykresluje postupne,muzeme vektory predcachovat na strane serveru a o to rychleji je pakvybavovat ke klientovi. Objem dat se tım nezmenı, ale jejich prenosse v cas rozlozı.



de-facto × de-jure


de-facto × de-jure

2014

-04-


Uz jsem zmınil, ze ani GeoJSON, ani TopoJSON nejsou formalnevzato standardnı formaty. O jejich vyvoj (naposledy v GeoJSONu jepridavana podpora pro casovou slozku) se stara komunita, kteremuze byt soucastı kazdy. ↓

Konsorcium OGC trochu zaspalo a sam jsem zvedavy, jak se situaceokolo GeoJSON a TopoJSON bude vyvıjet. ↓

Dulezite ale je, ze jsou to standardy otevrene, kazdy je muzestudovat, menit, dale distrubuovat a implemenvat do sveho software.↓


2014

-04-


Uz jsem zmınil, ze ani GeoJSON, ani TopoJSON nejsou formalnevzato standardnı formaty. O jejich vyvoj (naposledy v GeoJSONu jepridavana podpora pro casovou slozku) se stara komunita, kteremuze byt soucastı kazdy. ↓

Konsorcium OGC trochu zaspalo a sam jsem zvedavy, jak se situaceokolo GeoJSON a TopoJSON bude vyvıjet. ↓

Dulezite ale je, ze jsou to standardy otevrene, kazdy je muzestudovat, menit, dale distrubuovat a implemenvat do sveho software.↓


2014

-04-


Naposledy se takto sesly projekty MapServer, OpenLayers, QGIS,PostGIS a dalsı tento rok ve Vıdni a diskutovali spolu vyvoj pravedlazdicovaneho vektoroveho topologickeho formatu. Rad bych rekl,ze je vsechno ruzove krasne a spolupracujıcı, ale nenı. Svet OpenSource je do urcite mıry svetem chaosu a pravdou je, ze takovydlazdicovany, kompriovany, topologicky a nove i otevreny format uzexistuje. Jeho nevyhoda je, ze jej vytvorila jedna firma pro svoupotrebu, za zavrenymi dvermi a i kdyz jej ted’ nabızı komunite,zacatek nebyl st’astny. Google kdysi se svym formatem KML uspel(kde je dneska KML?), snad se to podarı i MapBoxu.

http://mapbox.com


http://mapbox.com2014

-04-


MapBox je americka firma, ktera se bez nadsazky snazı uspet protiGoogle Maps na globalnım trhu. Nabızı pokladove mapy a (zatım)druzicove snımky za rozumnych financıch podmınek. Rada jejichproduktu je Open Source, napr. nastroj pro spravu dalzdicovychcashı TileMill. ↓

Mezi jejich zamestnance patrı nove i Vladimir Agafonkin a i kdyzjejich API podporuje i dalsı knihovn a standardnı rozhranı, Leaflet jevzat jako jejich vychozı knihovna.

http://mapbox.com

http://mapbox.com

https://www.mapbox.com/blog/mapbox-js-with-leaflet/

I Straightforward APII StableI PluginsI Tested and Supported



I Straightforward APII StableI PluginsI Tested and Supported

2014

-04-


MapBox je americka firma, ktera se bez nadsazky snazı uspet protiGoogle Maps na globalnım trhu. Nabızı pokladove mapy a (zatım)druzicove snımky za rozumnych financıch podmınek. Rada jejichproduktu je Open Source, napr. nastroj pro spravu dalzdicovychcashı TileMill. ↓

Mezi jejich zamestnance patrı nove i Vladimir Agafonkin a i kdyzjejich API podporuje i dalsı knihovn a standardnı rozhranı, Leaflet jevzat jako jejich vychozı knihovna.






2014

-04-


Uz jsem rıkal, ze pokladove letecke snımky jsou vlastne snımkysatelitnımi. Topograficky poklad pouzıva kompletne projektOpenStreetMap. Vetsinu dat si ale muzete ostylovat na klientovi.MapBox k tomuto ucelu vyvinuly prave usporny format pro prenos datna klienta.


2014

-04-


To bychom meli zakladnı prehled OpenSource JavaScriptovychframeworku. Co dodat? ↓

Dodam D3.js

http://d3js.org


http://d3js.org2014

-04-


O D3.js toho moc nevım, protoze ve sve dennı praci pouzıvamknihovny, ktere mi umoznujı stavet cokoliv od aplikacı, pres mapoveportaly az po neco, cemu se vznesene rıka Web GIS. D3.js je jina.

http://d3js.org

http://d3js.org


2014

-04-


D3.js je knihovna v jazyce javascript, slouzıcı k manipulacidokumentu, zalozenych na datech. Pouzıva standardnı HTML, SVG aCSS techniky a nad nim stavı celkem slusne schopnou vizualizacnıplatformu.


2014

-04-


Obsahuje take podporu pro kartograficke vizualizace a ja se osobnedomnıvam, ze je na velice slusne urovni. Kde byste mohli mıtproblem, je mnozstvı objektu, ktere pujde rozumne zobrazit, coz jedano limity pouzitych technik, hlavne DOM.

http://datablog.ihned.cz


http://datablog.ihned.cz2014

-04-


Nicmene na ilustracnı zive mapy je to perfektnı technologie. U nas jipouzıvajı opet napr. na datablogu HN



http://osmbuildings.org


http://osmbuildings.org2014

-04-


Je toho samozrejme mnohem vıce. Okolo techto knihoven existujeekosystem nadstaveb, zasuvnych modulu a odvozenych projektu,napr. GeoExt nebo HSLayers nebo OSMBuildings abych jmenovalalespon nektere.




2014

-04-


Rad bych na zaver pridal par rad, jakym zpusobem nejlepe zvolit tospravne prostredı. Dobra sprava je, ze at’ nasadıte na serveru cokoliv,muzete vymenit front-end a obracene, vymena front-endove knihovnynezaklada duvod pro zmenu back-endu - pokud tedy pouzıvateoterevne, vzajeme interoperabilnı knihovny. ↓

Otazka nestojı, jestli zvolıte ten nebo ten softwarovy stack, ale ↓

Muzete si vybrat mezi vzajemne kompatibilnımi platformami –sejdou-li se na otevrenych standardech


2014

-04-


Uz jsem rıkal, ze Open Source nema marketingove oddelenı. Nikdovam neukaze svetelkujıcı prezentaci s uzasnymi funkcemi, zadnyobchodnık za vas to rozhodnutı neudela. Nemusıte podepisovatzadnou smlouvu, musıte se ”jenom”rozhodnout. Takze jak?

I HistorieI KomunitaI Zdrojovy kod


I HistorieI KomunitaI Zdrojovy kod

2014

-04-


Evaluacnımi kriterii pro vyber Open Source projekt je pro me historiezdrojoveho kodu. Pokud se projekt dlouho nevyvıjı, muze toznamenat, ze je vse hotovo. Casteji to ale znamena, ze je mrtvy.Dalsım kriteriem je velikost a stabilita komunity. Existuje mailing list?Je na nem provoz? Jak rychle dostatete odpoved’? Dulezita jedokumentace - lze ji pouzıt? Dava navod? Pokud to umım, podıvamse na zdrojovy kod a na to, jaky na me udela dojem. To jsem aleschopen udelat pouze u nekolika projektu a popravde - radeji tonedelam, pokud nemusım.

http://ohloh.org/p/openlayers



2014

-04-


Urcitym vodıkem vam muze byt aktivita, kterou jednoduse uvidıtenapr. na serveru Ohloh ↓

nebo Github.



http://github.com/openlayers/ol3



-04-


Urcitym vodıkem vam muze byt aktivita, kterou jednoduse uvidıtenapr. na serveru Ohloh ↓

nebo Github.



http://osgeo.org


http://osgeo.org

2014

-04-


Dale jsou zde ruzne organizace, zejmena Open Souce GeospatialFoundation - OSGeo.org. OSGeo certifikuje Open Source projekty,hodnotı velikost a aktivitu komunity, kvalitu zdrojoveho kodu,rozhodovacı procesy v komunite atd atd. Je-li nejaky projektOSGeo-projekt, znamena to, ze je stabilnı a kvalitnı. Na okraj:OpenLayers jsou OSGeo projekt, Leaflet nenı, coz nenı z duvodujeho nekvality, ale protoze Vladimir Agafonkin proste nechce. Z tohotopohledu je Leaflet one-man-show (i kdyz ma 180 prispevatelu), zatımco OSGeo-projekty rıdı project steering committee.

http://osgeo.org

http://osgeo.org

http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/freegeocz


http://mailman.fsv.cvut.cz/mailman/listinfo/freegeocz20

14-0

4-28


Porad nevıte? Zeptejte se na mailing listu. V Cesku existujefreegeocz mailing list, na kterem je vetsina nas uzivatelu i vyvojaruOSS a radi vam poradıme. Mate se kde zeptat, ale musıte s zeptat.






2014

-04-


Muze se stat, ze na vas ukol neexistuje Open Source odpoved’. Vtom prıpade mate dve moznosti: zvazte, jestli je ve vasich silachjakkoliv prispet do existujıcıho projektu nebo vytvorit novy - je to taksnadne. Nebo jdete do proprietarnıho software. Bud’te si ale vzdyvedomi, proc to delate a co tım ztracıte.


2014

-04-


Mate chut’ jıt do Open Source? Predevsım, zacnete na malemprojektu, zkuste jak to funguje. Dejte vyvojarum a sami sobe cas naucenı a experimentovanı. Na jednu stranu jste v tom sami - neexistujemarketingove oddelenı. ↓

Ale na druhou stranu stojı za vami komunita o kterou se muzete oprıt.A jsou zde i firmy ci jednotlivci, nabızejıcı profesionalnı konzultacnısluzby a podporu pro ruzne projekty, i v Ceske republice.

twitter: @jachymce-mail: [email protected]

http://github.com/jachym


twitter: @jachymce-mail: [email protected]


2014

-04-




open source javascript mapping framework

Technology