vítám Vás na 17. ročníku mezinárodního knižníhoveletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha,jenž byl letos připraven za účasti a programové spo-lupráce rekordních 47 zemí a regionů. Jsem přesvěd-čena o tom, že v letošním roce budou návštěvníciohromeni nebývalým rozsahem a architektonickýmpojetím prezentace čestného hosta veletrhu – Krá-lovství Saúdské Arábie. Programová náplň saúd-skoarabských pořadů naznačuje aktivní zájem tétozemě o navázání mezinárodního kulturního dialo-gu, a proto věřím tomu, že Svět knihy naplní tuto vý-zvu. Účast jedné z největších arabsky mluvících zemínás inspirovala k tvorbě ústředního programu věno-vaného rezonanci arabské literatury ve světě. Náv-štěvníkům veletrhu se naskýtá vzácná příležitost se-

známit se s literaturou arabských zemí formou debat, setkání s autory, s překlada-teli, s orientalisty a arabisty, prostřednictvím knižních a obrazových výstav a fil-mových projekcí. V Praze přivítáme spisovatele ze zemí, v nichž aktuálně probíha-jí revoluční změny, a požádáme je o sdělení svých názorů či vyjádření emocí v sou-vislosti se současným dramatickým děním v oblasti Blízkého východu.

Tematicky zaměřený pavilon je letos orientován na e-knihy. Kromě prezentacečtecích zařízení a portálů s nabídkou elektronických knih zde proběhne řada dí-len a diskuzí o tomto novém a dynamickém fenoménu vydavatelského průmyslu.

Mezinárodní literární festival přivítá letos význačné spisovatele a literárníosobnosti z celého světa, mnoho pořadů však náleží jistě oblíbeným protagonis-tům české literární scény včetně autorů knížek pro děti a mládež.

Svět knihy Praha 2011 přináší letos opět atraktivní a rozmanitou programovounabídku a já bych chtěla poděkovat všem, kdo se na její přípravě podíleli. Účastní-kům veletrhu a doprovodného festivalu přeji mnoho štěstí a úspěchů a čtenářůma návštěvníkům nezapomenutelné zážitky ze setkání ve světě knih a jejich tvůrců.

Dana Kalinová, ředitelka veletrhu

Literární festival v číslech2011 2010

účinkujících 482 (432)[56 zahraničích]

pořadů celkem 406 (387)výstav 22 (21)filmových představení 38 (53)divadelních představení 7 (41)

Veletrh v číslech2011 2010

vystavovatelů 322 (416)stánků 211 (194)plocha 3 016 m2 (2 930 m2)registrovanýchodborných návštěvníků: 665 (642)

Cena Jiřího Ortena (Svaz českýchknihkupců a nakladatelů), Český bes-tseller za rok 2010 (Rodinné knihku-pectví), Knihkupecký žebříček (Svazčeských knihkupců a nakladatelů),Premia Bohemica (Obec spisovate-lů), Mapa roku (Kartografická společ-nost ČR), Tourmap (festival Tourfilma Avant Promotion), Cena AkademieSF, fantasy a hororu, Skřipec a skři-peček (Obec překladatelů), Ceny Mi-roslava Ivanova a města Jaroměř--Josefov (Klub autorů literatury faktu),Slovník roku (Jednota tlumočníkůa překladatelů), Škola základ života(Obec spisovatelů), Náš svět (Národníinstitut dětí a mládeže MŠMT), Cenaza rozvoj české Wikipedie (Wikime-dia), řada dalších cen je udělována jed-notlivými nakladateli.

Příběh tisíce a druhé noci anebLiteratura arabského světa – vyhlá-šení výsledků a předávání cen stejno-jmenné literární soutěže a Soubojčtenářů – soutěž ve znalosti obsa-hu knih – finální kolo soutěže, kteroupro šesté třídy základních škol vyhlašu-je Svět knihy, s.r.o. On-line předkolase zúčastnilo 17 tříd z celé republiky,z nichž 5 nejlepších se ve finálovémsouboji utká před zraky diváků. (Světknihy, s.r.o. v rámci kampaně na pod-poru četby knih – Rosteme s knihou).

Slavnostní udílení ceny JiříhoTheinera – Cenu Jiřího Theinera udě-

luje letos poprvé společnost Svět kni-hy, s.r.o. žijící osobnosti či instituci, ježse svou prací významně podílí na šířenía propagaci české literatury v zahrani-čí. Stálým čestným členem komise jesyn Jiřího (George) Theinera a donátorfinanční prémie Pavel Theiner. Cere-moniálu se účastní rovněž zástupcičasopisu Index on Censorship (UK),v němž Jiří (George) Theiner dlouho-době působil. V roce 2011 cenu obdržípan Andrzej Slawomir Jagodzinskiz Polska, v pátek 13. 5. ve 14.00 v Au-torském sále.

Další vyhlášení speciální ceny pro-běhne rovněž v pátek v 16.00 v Literár-ní kavárně.

Velvyslanectví USA v Praze udělíprestižní Woodrow Wilson Free-dom Award for Promoting U.S. –Czech Relations and Mutual Un-derstanding (Cenu svobody na po-čest Woodrowa Wilsona za podporuamericko-českých vztahů a vzájemné-ho porozumění) PhDr. Evě Slámové,dlouholeté šéfredaktorce nakladatel-ství Argo, In Memoriam jako projevocenění významného přínosu paní EvySlámové k česko-americkým vztahům,její oddanosti myšlence vytváření lepšía tolerantnější společnosti silou psané-ho slova a její neúnavné péče o předá-vání lásky k americké literatuře českýmčtenářům. Cenu předá kulturní atašéVelvyslanectví USA David Gainer.

Čestným hostem letošního Světaknihy je Království Saúdské Ará-bie, a proto úvodní rozhovor Vele-tržním listům poskytl velvyslanectéto země v Praze, jeho excelen-ce pan Abdullah Abdulaziz A. Al-sheinkh.

S čím Království Saúdské Arábiena veletrh přichází?

Jsme vůbec prvním arabským čest-ným hostem a velmi si toho vážíme.Nepředstavíme pouze naše knihy, aletaké osobnosti našeho kulturníhoživota a akademiky, kteří budou mítspolečně se svými českými protějškyřadu přednášek. Představíme i umělec-ká díla a také stan, který reprezentuječást našeho národního dědictví a kul-tury. Jeho interiér bude typicky arab-ský, naleznete zde kávu, datle i vonnákadidla a vše, co odráží dávný způsobživota v království.

Jaké povědomí mají, podle vašehonázoru, Češi o Saúdské Arábii?

Království je v povědomí české veřej-nosti jako kulturní ekonomicky rozvi-nutá země, kde se stále buduje, a takéjako zdroj ropy, jako země, která hrajesvou úlohu jak na mezinárodní, tak

i arabské a islámské scéně. Na veletrhubychom ji chtěli představit i z jiné strán-ky, z hlediska kulturního, vědeckéhoa civilizačního a ve zkratce představitnaše knihy, literaturu a naše básníky.

Na co konkrétního se můžou náv-štěvníci Světa knihy těšit?

Představíme českému čtenáři mo-derní saúdské povídky, romány, po-hádky pro děti, knihy o historii, litera-tuře a geografii, o roli saúdských uni-verzit v dialogu mezi civilizacemi, slov-

níky, knihy o životě žen a arabskémodkazu, fotografické sborníky, napří-klad o historii obou posvátných svaty-ní, divadelní hry apod.

Prozraďte, co vy sám nejraději čte-te?

Mám rád poezii, nyní ale čtu knihu zesvého oboru, která pojednává o vývojiv našem světě a odráží různé názory,nemám určitého oblíbeného autora, comne přitahuje, je téma, globalizace,zpracování a analýza událostí. JaM

Letošní ročník veletrhu nabízí návštěvníkům příležitost blíže se se-známit s elektronickou knihou a vším, co s ní souvisí. Poprvé je tétotématice věnován speciální prostor – pavilon Svět e-knih.

V pavilonu budou pravidelně probíhat tematické prezentace, kterépřiblíží návštěvníkům detaily a možnosti elektronické knihy. Před-staví se zde také přední portály poskytující elektronický obsah v ČR,společnost vytvářející interaktivní informace pro multifunkční zaří-zení či poskytovatel periodik do tabletů a dalších nosičů.

Tradiční součástí veletržní expozice Světa knihy je i letos bibliobus Měst-ské knihovny v Praze, zaparkovaný před budovou Průmyslového paláce.Letos poprvé ovšem přiváží i aktuální novinku v podobě e-knih, o kterýchnám více prozradila v následujícím rozhovoru Lenka Hanzlíková z odděle-ní komunikace Městské knihovny v Praze.

Městská knihovna představí na le-tošním Světě knihy novinku v po-době „E-Bibusu“ můžete nám k ně-mu prozradit více?

Samotný bibliobus novinkou není,návštěvníky Světa knihy vítá před Prů-myslovým palácem již několik let. No-vinkou je obsah, který letos přiveze.Kromě regálů plných tištěných knihv něm návštěvníci najdou i knihy elek-tronické, které nejsou na první pohledv knihovně vidět. Kolemjdoucí si je bu-dou moci „prolistovat“ na počítačinebo jedné z čteček – velké Pocket-Book PRO-902 a dotykové SONY-650.

Jaké jsou vaše první zkušenostis půjčováním e-knih, jaký je o nězájem?

Slovo půjčování bych v souvislostis e-knihami v Městské knihovně v Pra-ze dala do závorek. E-knihy, které nanašem webu www.mlp.cz zpřístupňu-jeme, jsou většinou díla volná podlezákona nebo taková, na která mámes držiteli autorských práv uzavřenésmlouvy. Takže si je čtenáři vlastně ne-půjčují, ale zdarma stahují.

Kolika tituly v současné doběMěstská knihovna disponuje a v ja-ké formě je půjčujete?

Jsou různé cesty, jak se k e-knihámv Městské knihovně v Praze dostat.Jedna vede přes adresu www.e-kni-

hovna.cz, kde zájemci najdou tématic-ké projekty věnované Praze, K. H. Má-chovi, K. Čapkovi, B. Němcové, pohád-kám a Sherlocku Holmesovi. Další jepřes on-line katalog knihovny, kde sedají e-knihy v levé nabídce vyfiltrovat.Nebo e-knihy půjčujeme i se čtečkou.Čtečky e-knih se dají zdarma domů půj-čit na 14 dnů ve dvou pobočkách – Důmčtení (Praha 10) a Smíchov (Praha 5).

E-knihy vydáváme v sedmi různýchformátech vhodných pro čtení na počí-tači, chytrém mobilu i čtečkách. V sou-časné době ke stažení nabízíme 195 ti-tulů a rádi bychom každý týden přidalipár nových. Čtenáři u nás najdou třebaBásně F. Villona, Knihu džunglí, Ro-mea a Julii, Zpěvy páteční, Romaneta,Strakonického dudáka, Těžkou hodi-nu, Dalimilovu kroniku, ale i Utrpeníknížete Sternenhocha. Speciálně proletošní Svět knihy jsme pak zpracovalijako e-knihu Pohádky tisíce a jednénoci.

Co považujete za největší před-nost e-knih a co za nedostatek?

Výhodou e-knih je určitě jejich sklad-nost. Nezabírají žádné místo, a tak od-padají všechny práce s rovnáním na re-gály podle příjmení autora. Vážnýmnedostatkem je chybějící legislativa,která s tímto typem dokumentu nepo-čítá, a proto teď knihovny, nakladate-lé a knihkupci tak trochu improvizují.

Myslíte, že e-knihy rozšíří početvašich čtenářů?

Těžko říci. Vzhledem k tomu, žev současné době si v knihovně nabíze-né e-knihy může stáhnout kdokoliv,tak se nám spíše zvyšuje počet virtu-álních návštěv. Jak bude fungovatopravdové půjčování e-knih, jestlik němu někdy dojde, zatím není úplnětechnicky jasné. Spíše si myslím, že ne.

Myslíte, že by v budoucnu e-knihymohly vytlačit knihy tištěné?

Pokud hovoříme o budoucnostidvou až pěti let, tak si myslím, že zatíme-knihy ty tištěné nevytlačí a na trhubudou dostupné oba druhy. Postupněse do čteček ale asi více přesune odde-chové čtení, které vezmete do rukyjednou a už se k němu nevracíte. Ten-to trend se dá vysledovat i na čtenáříchv pražské MHD. Na dva čtenáře knihtištěných (většinou já + někdo další)připadá jeden, který drží v ruce tabul-ku. Celé to skončí asi tak, že z tištěnéknihy se stane artefakt, který budemedávat jako dárek – takový soubor mocradosti nenadělá – nebo si kupovatpro radost kvůli úpravě, kvalitě tiskuapod. Tisknout se určitě dál budoutaké knihy pro děti, od kterých se oče-kává i něco jiného než jen stránky po-tištěné písmeny.

IK

Velvyslanec Království Saúdské Arábie Abdullah Abdulaziz A. Alsheinkh na tiskové konferen-ci informoval přítomné novináře o prezentaci své země jako čestného hosta veletrhu.

Mezinárodní účast vystavovatelů a zahraničních hostů je z těchto zemía regionů (47): Ázerbájdžán, Baskicko, Belgie, Brazílie, Bulharsko, Českárepublika, Čína, Egypt, Estonsko, Finsko, Francie, Indie, Irák, Irsko, Island, Izrael,Jižní Korea, Katalánsko, Libanon, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Maroko,Mongolsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko,Rusko, Řecko, Saúdská Arábie, Slovensko, Slovinsko, Spojené státy americké,Sýrie, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tchaj-wan, Tunisko, Turecko, Valon-sko – Brusel, Velká Británie, Wales

Samuel Beckett, Milan Kundera, Emil Cioran, Eugene Ionesco, AhmadouKourouma, Alain Mabanckou, Kossi Efoui, Edouard Glissant, PatrickChamoiseau, Ismail Kadaré, Jorge Semprún, Julien Green, Nancy Huston,Tahar Ben Jelloun – jací že to jsou spisovatelé? Píší francouzsky? Vždyťale Francouzi nejsou!

Před pěti lety se ve Francii někteříspisovatelé postavili proti podivnépraxi dělit literaturu na francouzskoua frankofonní: obě kategorie zahrnujíautory a jejich díla napsaná francouz-sky, avšak jen ta první je vyhrazena„pravým“ Francouzům.

Označení frankofonní jaksi automa-ticky podsouvá, že jde o texty autorů,pro něž francouzština není mateřšti-nou, nebo kteří sice francouzsky mlu-ví, ale používají některou z jejích va-riant: kanadskou, švýcarskou, belgic-kou, lucemburskou, arabskou či afric-kou nebo třeba asijskou. Přitom je tře-ba upřesnit, že francouzština je v pod-statě jen jedna, tedy ta vycházející zej-ména z kořenů lidové latiny. A jež sehlavně v koloniální éře rozšířila až doAfriky a Asie. S geografickými přesunypo zeměkouli se liší většinou jen v ma-ličkostech – ve výslovnosti, v podstatěmarginálních odchylkách ve význa-mech slov. A také tím, že do jisté míryvstřebává vlivy okolních jazyků proje-vující se právě foneticky, případně pře-jímáním specifických výrazů. Přestoje pojem francouzská literatura vyhra-zen jen vyvoleným.

Tradiční francouzská literatura s ob-divuhodnou historií a propracovaný-mi, stoletími prověřenými vzorci réto-rického, filozofického vyjadřování semůže cítit ohrožena náplavou stále sí-lící vrstvy autorů „odjinud“. Ti větši-nou mají za sebou francouzské školy;klasickou francouzskou literaturu tedyznají a mohou na ni navazovat. Nadruhé straně přicházejí z prostředí kul-turně odlišného, často vzdáleného.A zde vzniká ta zásadní otázka: co zna-menají „frankofonní“ autoři pro fran-couzskou literaturu? Přestanou-li býtvnímáni jako hrozba, zbývá už jediněvyzdvihnout jejich přínos. Uvažovat,

co nového mohou staré krásné litera-tuře přinést. Ať už jde o jiný princippojetí slovesného umění, který je na-příklad v krajích na jih od evropskéFrancie zakotven v přednesu a vyprá-vění čistě orálního charakteru, ať jdeo zcela jiné zdroje imaginace vycháze-jící z života v rozdílném prostředí či ji-ného založení dalších mluvčích stáletéhož jazyka, to vše by mělo být bránojako obohacení, okořenění literatury.Samozřejmě, že nejenom jiným pohle-dem na věc, jiným přístupem, ale i ji-ným hlasem. Samozřejmě, že tihle spi-sovatelé francouzský jazyk zkoušejí,natahují na skřipec, znásilňují. Avšakv touze dostat z něho co nejvíc. Přizpů-sobit si ho svým představám a potře-bám. Tím mu však nemusejí ubližovat,naopak.

V roce 2007 vyšel v deníku Le Mondemanifest početné skupiny francouz-ských a frankofonních autorů, v němžpoprvé otevřeně vystoupili proti to-muto podivnému dělení literatury psa-né v jednom jazyce, vydávané v jednézemi, ale vnímané jako dvojí. Vystou-pení s manifestem Pour une littéra-ture-monde (volně přeloženo Za jed-nu literaturu, zastupující a představu-jící jeden svět) vyvolala poměrně nená-padná událost – v daném roce získalivětšinu literárních cen právě autoři„frankofonní“. Získaná ocenění bylapro signatáře manifestu důkazem, žetvorba těchto autorů nejen že se vy-rovná tradičně pojímané „francouz-ské“ literatuře, ale že ji v poslednídobě dokonce i předčí, že zachraňujejejí renomé.

Ve stejnojmenné sbírce esejů, publi-kaci vydané roku 2007 krátce po zve-řejnění manifestu, se asi třicet spisova-telů (obou táborů, francouzskéhoi frankofonního) zpovídalo ze svého

vztahu k francouzštině jako prostřed-ku, který si zvolili pro literární tvorbu.Tahar Ben Jelloun svůj text nazvalpříznačně poeticky a zároveň vystihlpodstatu problému: Francouzská slovajsou sklepem mé paměti a střechoumého domu. Cituje v něm José Sara-maga, který tvrdí, že jazyky si vybírajísvé spisovatele, protože každý jazyknám dává trochu jinou možnost jakpojmenovat a zachytit realitu. Ben Jel-loun tu představu rozvádí a podotýká,že vlastností jazyka je postihnout i to,co je nepojmenovatelné, neuchopitel-né, neviditelné, co ale přesto vnímá-me. Vyznání úcty k francouzštině berejako příležitost obhájit se před výčitka-mi, že ačkoli je Maročan, nepíše arab-sky a jeho krajanům tedy zůstává veš-keré jeho dílo nedostupné. Vysvětleníje prosté: spisovatel se necítí ovládatklasickou arabštinu natolik dobře, abyji mohl použít k psaní knih. Vychodilfrancouzské školy, literaturu začalpoznávat prostřednictvím francouz-ských autorů, a tím se pro něho fran-couzština stala i jediným způsobemvlastní tvorby. Ve „sklepě“ jeho pamětivšak spolu oba jazyky žijí v přátelskémsousedství, komunikují, ovlivňují se.

Jovanka Šotolová

Tahar Ben Jelloun bude hostem veletrhu:14. 5. | 13.00 • Literární sál14. 5. | 17.30 • Velký sál15. 5. | 18.30 • Francouzský institut

Nakladatelství Dar Ibn Rushd se stará o to, aby se čeští čtenáři mohli seznámit se saúdsko-arabskými autory a naopak, aby v Saúdské Arábii znali české autory.

„Zapomeňte na politiku, literatura překračujehranice i politické názory,“ říká zástupce nakla-datelství Charif Bahbouh. „Pokud někdo píše,a s takovými názory jsem se opravdu několikrátsetkal, že Arabové nemají kulturu, hluboce semýlí a sám je nekulturní,“ dodává. Už jen pro-dukce jeho nakladatelství dokládá, že Arabovékulturu rozhodně mají. Dar Ibn Rushd představi-lo českým čtenářům už více než 150 arabských ti-tulů. „Arabští autoři mají v Česku úspěch a stej-ně tak jsme na veletrhu v Tunisku zažili frontyna české knihy.“ V arabštině vyšel například pře-klad všech knih Milana Kundery, ale i ČapkovaBílá nemoc, Matka a další tituly. I Češi prý majío arabskou literaturu zájem. Znají samozřejměPohádky tisíce a jedné noci, ale oblíbení jsoui další autoři. „Řekl bych sice, že Arabové vědío české literatuře víc, než naopak, ale i tak sežádná z námi vydaných knih na pultu dlouho ne-ohřeje. Po roce od vydání rozhodně žádný titul

ve skladu nezůstáváa některé se dočkajíi pátého a šestéhovydání. Vydali jsme dí-la z minulých století,ale i moderní povídkya romány a právě teďjsem překládal do češ-tiny první saúdsko-arabskou hru,“ vypočí-tává Charif Bahbouhúspěchy nakladatelství,které na veletrhu Světknihy mimo jiné před-

staví antgologii saúdskoarabských povídek. „Užjsme vydali povídky marocké, tuniské a dalšía věříme, že i tato antologie bude mít úspěch.“S prací nakladatelství Dar Ibn Rushd i CharifemBahbouhem se můžete setkat v rámci hned ně-kolika programů Světa knihy.

10. února ve čtvrtek večer jsem vyběhla z domu, abych sepřidala k oslavám očekávané Mubarakovy rezignace. Na ná-městí Tahrír jsem strávila celý den. Okolo páté večer jsem sevrátila domů, ale když se ve zprávách opakovaly spekulace,že Mubarak v projevu, který měl zanedlouho pronést, ohlásísvé odstoupení, rozhodla jsem se jít zpět na Tahrír, abychslavila společně s ostatními lidmi. Tahrír se totiž stal ikonoua symbolem revoluce, přestože ta dávno překonala jehohranice a rozšířila se do celého Egypta.

Cestou na Tahrír jsem si všimla, že Egypt už není jako dřív.Vzduch se zdál jiný, nebyly cítit jinak všudypřítomné výfuko-vé plyny a zmizelo i chmurné zoufalství, které celá léta pa-novalo v ulicích Káhiry. Vypadalo to, jakoby starý svět uvol-nil prostor jinému, novému světu. Všichni v tu omamnou ra-dostnou chvíli očekávali Mubarakův projev a věřili, že revo-luce konečně zvítězí.

V taxíku se z kazety linula slova národní hymny z obdobíkrále Fuáda (1923–36) „Buď pozdraven, Egypte“, která při-pomínala liberální Egypt před tím, než vládu převzala armá-da. A z dálky od Tahríru ke mně doléhaly melodie skandová-ní a nadšených popěvků. Náměstí samotné ovládla ještěslavnostnější atmosféra než ráno. Bylo jasně patrné uvolně-ní vyplývající z přesvědčení, že úsilí předchozích dvou týdnůbude zanedlouho korunováno úspěchem. V tu chvíli se zdá-lo, že se revoluce proměnila ve slavnost: světla, která tomumístu dodala zvláštní krásu, oslavné nadšené písně a doha-dy, jaký to bude mít konec. Asi po dvou hodinách jsme se za-čali scházet, rozzáření pocitem, že Mubarak a jeho režimjsou už uzavřenou kapitolou. Báli jsme se, že v té vřavě ne-uslyšíme projev dobře, a vydali jsme se hledat nejbližší ka-várnu, z níž bychom se hned po skončení projevu vrátili sla-vit s ostatním lidmi. Nezbylo nám než si sednout okolo taxí-ku, u kterého taxikář otevřel všechny dveře, abychom si vy-slechli projev, který vyvolal zklamání a jejž jeden z kolem-jdoucích ironicky označil „vzpomínky na minulost“. Bývalýprezident nám v něm začal vyprávět, co všechno od svého

mládí obětoval pro svou vlast. Téměř dvacet lidí, z nichž vět-šina se navzájem neznala, v ten večer vytvořili kruh a napjatíočekávali jednu určitou větu vyjadřující splnění všech jejichpožadavků. Místo toho slyšeli pouze nic neříkající zavádějícítlachání. Nedaleko ode mne stál mladík kolem dvaceti let,na sobě měl koženou bundu podle posledních módníchtrendů, džíny a palestinský šátek, který mu propůjčoval „re-voluční vzhled“, aniž by to nutně znamenalo, že se hlásík přežitému nacionalistickému revolučnímu myšlení. Vypa-dal rozčileně, netrpělivě sledoval Mubarakovy plané řeči, je-jichž význam nám všem unikal. Mladík shrnoval obsah Mu-barakova sdělení a každou chvíli něco provokativně zdůraz-ňoval, dříve než uvedl skutečný význam Mubarakových slov,jakoby překládal zkomolený tajný jazyk do jazyka srozumi-telného, hodnověrného, který nazývá věci jejich pravýmijmény, do jazyka patřícího jemu a jeho vrstevníkům.

Těsně před koncem projevu hlasitě vykřikl a v očích se muzračilo odhodlání všech přítomných: „Buď zemřeme na Tah-ríru, nebo se ihned vydáme k Mubarakovu Arabskému palá-ci v Heliopolisu.“ Tu větu pronesl s takovým důrazem, jako-by sám měl na svých bedrech pokračování revoluce. HlasyMubaraka i onoho mladíka dozněly ve stejnou chvíli a Tah-rír za námi propukl v hysterický řev v reakci na pohrdání re-volucionáři, jež nechtěný prezident prokázal ignorovánímjejich požadavků. Reakce byla spontánní a okamžitá. Lidé sev mžiku rozdělili na tři tábory. Jeden zůstává na Tahríru,druhý zamíří k Mubarakovu paláci, nazvanému podle arab-ské jednoty, a třetí bude obléhat budovu rádia a televize.Odhodlání tohoto mladíka, jeho víra a reakce jeho i ostat-ních demonstrantů, to vše způsobilo, že jsem si uvědomila,že konec Mubaraka a jeho režimu byl na dosah ruky, blížnež jsme si vůbec uměli představit, a že z lůna revoluce seprávě zrodil nový jazyk.

přeložila Alena ŠindelářováCelý text je uveřejněn na:http://www.bookworld.cz/cz/menu/veletrzni-listy/veletrzni-listy-c.-1/

Hlídač pouště, 1981. Výstava fotografií Michala Tůmy SAHARA je na veletrhu instalovánave Velkém sále střední haly.

Nadějná autorka (Egypt, *1976) patří k dynamicky se rozvíjející nové generaciegyptských spisovatelů. Dostala se do užšího výběru na cenu Arabic BookerPrize 2010, a to za svůj druhý román Wará´ al-firdaus (Za rájem). Vystudovalažurnalistiku na Káhirské univerzitě, pracovala v egyptské televizi, dnes píšerecenze pro renomovaný literární časopis Achbár al-Adab (Literární novinky).V jednadvaceti letech začala publikovat v arabském tisku. V roce 2001 vydalasbírku povídek s názvem Dau´ muhtazz (Mihotavé světlo). V roce 2004 zaujalasvým románovým debutem Matáhat Marjam (Mariino bludiště), strhující ale-gorií o mladé ženě, která hledá svou cestu v chaosu světa. V roce 2010 bylaMansúra ´Izz ad-Dín vybrána do projektu Bejrút 39 mezi 39 nejlepších arab-ských autorů mladších 40 let, vítězů soutěže pořádané časopisem Banipala Festivalem literatury a umění v Hay on Wye.12. 5. | 12.00 Literární sál • 13. 5. | 20.00 Divadlo Kampa14. 5. | 10.30 Velký sál • 14. 5. | 15.00 Literární sál

Setkání s příběhy a městem tak, jak ho neznáme. Dějištěm letošníhoročníku byla v předvečer zahájení veletrhu „hrabalovská“ Libeň.Herec Jiří Langmajer četl v kapli Libeňského zámku, spisovatel a per-former Jaroslav Rudiš v prostorách libeňského gymnázia.

The guest of honour at this year’sBook World is the Kingdom ofSaudi Arabia. For this reason theopening interview in Fair Newsis with the Ambassador to Prague,His Excellency Mr. AbdullahAbdulaziz A. Alsheinkh

What does the Kingdom of SaudiArabia bring to the fair?

We are the first guest of honourfrom the Arab world, and we appreci-ate this greatly. It is not only our booksthat we are introducing but also lead-ing figures from our cultural life andacademics, who along with theirCzech counterparts will give a greatmany lectures. We are also presentingour visual art, plus a tent that repre-sents part of our national heritage andculture and whose interior will be typi-cally Arab – here you’ll find coffee,dates, incense, everything to reflectthe kingdom’s way of life in bygonedays.

In your opinion, what do Czechsknow about Saudi Arabia?

The kingdom is seen by Czechs as adeveloped country in cultural and eco-nomic terms, and as a place wherethere is a lot of building. It is alsoknown as a source of oil and a country

that plays its part on the internationalstage as well as the Arab and Islamicstages. At the fair we wish to showit from a different perspective – thatof culture, science and civilization –through the medium of our books, ourliterature, our poets.

What in particular can visitors toBook World look forward to?

We will introduce the Czech readerto modern Saudi short stories, novels,children’s stories, books on history, lit-erature, geography and the role ofSaudi universities in the dialogue be-tween civilizations, dictionaries, books

about the life of women and Arabianheritage, and collections of photogra-phy, for instance on the history ofboth holy shrines and on the stageplay.

Can you reveal to us what youyourself like to read?

I like poetry, but at the moment I’mreading a book from my own field. It’sabout the development of our worldand it presents a variety of opinions. Idon’t have a favourite author – I’m at-tracted most by topics such as global-ization and the processing and analy-sis of news. JaM

Welcome to the Book World Prague internationalbook fair and literary festival, which in its 17th year isbrought to you by a record 47 participating andco-operating countries and regions. I am convincedthat visitors will be astounded by the unprecedentedrange and architectural design of the exposition ofthis year’s guest of honour, the Kingdom of SaudiArabia. The content of Saudi Arabia’s programmesmakes plain the active interest the country takes inthe establishing of an international cultural dialo-gue, and I am confident that Book World will rise tothis particular challenge. The presence of one of thelargest Arabic-speaking countries has inspired us todedicate one of our main programmes to the reso-

nance of Arabic literature across the world. Visitors to the fair have a rare oppor-tunity to familiarize themselves with the literature of the Arab lands in the formof debates and meetings with authors, translators, Orientalists and Arabists, andthrough exhibitions of books and pictures and screenings of films. We welcometo Prague writers from countries that are currently undergoing revolutionarychange, and we ask them to express their opinions and the emotions evoked bythe present dramatic events in the Near East region.

This year we have a pavilion dedicated to the e-book, where reading devicesand portals offering electronic books are on display. You will also find here arange of presentations, workshops and discussion programmes on this dynamicnew phenomenon in the publishing industry.

This year’s international literary festival welcomes outstanding writers andpersonalities of literature from all over the world, although there are also manyevents devoted to leading figures of the Czech literary scene, including authorsof books for children and young people.

Book World Prague has an attractive and varied programme to offer you onceagain. I would like to thank everyone who has been involved in the preparationof the 2011 event. I wish participants at the fair and the accompanying festival ev-ery success and readers and visitors an unforgettable experience as they becomebetter acquainted with books and their creators.

Dana Kalinová, Book World Director

Ambassador of the Kingdom of Saudi Arabia Abdullah Abdulaziz A. Alsheinkh telling journa-lists at the press conference about the exposition of his country, the fair’s guest of honour.

Literary Festival in statistics2011 2010

participants 482 (432)[56 from abroad]

total programmes 406 (387)exhibitions 22 (21)film screenings 38 (53)theatre performances 7 (41)

Fair in statistics2011 2010

exhibitors 322 (416)stands 211 (194)surface area 3,016 m2 (2,930 m2)professional visitorsregistered 665 (642)

Participating exhibitors and guests are from these countries and regions(47): Austria, Azerbaijan, Basque Country, Belgium, Brazil, Bulgaria, Catalonia,China, Czech Republic, Egypt, Estonia, Finland, France, Germany, Greece, Hungary,Iceland, India, Iraq, Ireland, Israel, Lebanon, Latvia, Lithuania, Malta, Mongolia,Morocco, Netherlands, Poland, Portugal, Romania, Russia, Saudi Arabia, Slovakia,Slovenia, South Korea, Spain, Syria, Sweden, Switzerland, Taiwan, Tunisia, Turkey,United Kingdom, United States of America, Wallonia – Brussels, Wales

Jiří Orten Prize (Association ofCzech Booksellers and Publishers);Czech Bestsellers in 2010 (Rodinnéknihkupectví); Booksellers’ Charts(Association of Czech Booksellers andPublishers); Premia Bohemica (Writers’Guild); Map of the Year (CartographicSociety of the Czech Republic); Tour-map (Tourfilm Festival and Avant Pro-motion); Prize of the Academy of SF,Fantasy and Horror, Pince-nez andLittle Pince-nez (Czech LiteraryTranslators’ Guild); Miroslav IvanovPrize and Prize of the Town ofJaroměř-Josefov (Club of Non-fictionAuthors); Dictionary of the Year (As-sociation of Translators and Interpre-ters); School is the Foundation ofLife (Writers’ Guild); Our World 2010(National Institute for Children andYoung People of the Ministry of Educa-tion, Youth and Sports); Prizes for theDevelopment of Czech Wikipedia(Wikimedia); plus many other prizesawarded by individual publishing houses;The Tale of the One Thousand andSecond Night or the Literature ofthe Arab World – announcement ofresults and conferring of prizes for theliterary competition of the same name;Readers’ Challenge – final round of acompetition testing knowledge ofthe content of books, held by BookWorld Ltd. for sixth-year classes of pri-mary schools, whose preliminary roundswere entered online by 17 classes fromacross the Czech Republic and in whichthe best 5 will compete in the final befo-re an audience (Book World Ltd. as partof its Growing with the Book campaignfor the promotion of book-reading).

Ceremonial conferral of the JiriTheiner Award – This year for thefirst time Book World Ltd. will awardthe Jiri Theiner Award to a living per-son or institution who by their or itswork has made an important contribu-tion to the dissemination and promo-tion of Czech literature abroad. PavelTheiner, son of Jiri (George) Theinerand donor of the financial award, is apermanent, honorary member of thecommittee. Also participating at theceremony will be representatives ofthe British magazine Index on Censor-ship, for which Jiří (George) Theinerworked for many years. The 2011award will be conferred on Mr Andr-zej Slawomir Jagodzinski from Po-land on Friday 13 May at 2.00 pm inthe Authors’ Room.

The announcement of another spe-cial prize will also take place on Friday,at 4.00 pm in the Literary Café. TheEmbassy of the USA will confer in me-moriam the prestigious WoodrowWilson Freedom Award for Promo-ting US – Czech Relations and Mu-tual Understanding on Dr Eva Slá-mová, who for many years waseditor-in-chief of Argo publishers, inrecognition of the outstanding contri-bution she made to Czech – US relat-ions, her commitment to the idea offorming a better and more tolerantsociety by the power of the writtenword, and her tireless efforts in theconveying of her love of Americanliterature to Czech readers. The awardwill be made by Mr David Gainer, Cul-tural Attaché at the US Embassy.

This year’s fair offers visitors the opportunity to familiarize them-selves with electronic books and everything connected with them.For the first time this theme has been given its own space – thee-bookworld pavilion.

In the pavilion there will be regular theme-based presentationswhich will acquaint visitors with details concerning e-books as well asdemonstrating their capabilities. There will also be presentations byleading portals providing electronic content in the Czech Republic, acompany that generates interactive information for multi-function de-vices, and a provider of periodicals for use in tablets and other carriers.

A traditional sight at Book World, parked in front of the Palace of Indus-try, is the Municipal Library of Prague’s bibliobus. In this regard thisyear’s event is no exception, but what is different is that the bus willhave on board something new and up-to-date: the e-book. Lenka Hanzlí-ková of the Municipal Library’s Communications Department tells usmore about it.

At this year’s Book World theMunicipal Library is introducingthe “E-Bibus”. Can you tell usmore about it?

There’s nothing new about thebibliobus itself: it has stood in front ofthe Palace of Industry welcoming visi-tors to Book World for several yearsnow. What is new this year, is what itwill have on board. In addition to theshelves filled with books in printedform, visitors will find books in elec-tronic form, which in a library are notusually immediately visible. Thosewho pass the bus will be able to ‘leafthrough’ these on a computer or oneof the readers – the larger PocketBookPRO-902 and the touch-screenSony-650.

How would you describe yourfirst experiences of e-book loans?Is there much interest in them?

Concerning the e-books available atthe Municipal Library in Prague,I would put the word ‘loans’ in in-verted commas. The e-books availableon our website (www.mlp.cz) are forthe most part works to which access isfree by law or for which we have acontractual agreement with the copy-right holder. So in actual fact we don’tloan them to the reader, we downloadthem for free.

How many titles does the Munici-pal Library currently have at its dis-posal, and how does it lend them?

There are various ways of accessingthe e-books at the Municipal Libraryin Prague. One of these goes throughthe address www.e-knihovna.cz,where those interested can find worksarranged by the following themes:Prague, Karel Hynek Mácha, KarelČapek, Božena Němcová, fairy tales,Sherlock Holmes. Another way isthrough the library’s online catalogue,where e-books can be searched for inthe left-hand menu. We also lende-books with a reader. Two of ourbranches – Dům čtení (Prague 10) andSmíchov (Prague 5) – loan out e-bookreaders for up to 14 days.

We issue e-books in seven differentformats suitable for readers who usecomputers, smartphones and readers.At present we offer for download195 titles, and we would like to adda few more to the total each week.Among our offerings are the Poemsof François Villon, The Jungle Book,Romeo and Juliet, Friday Songs,Romaneta, The Piper of Strakonice, TheGrave Hour, The Chronicle of Dalimil,even The Sufferings of Prince Sternen-hoch. We have prepared an e-book ofOne Thousand and One Nights especiallyfor this year’s Book World.

What do you consider the great-est advantage of the e-book andwhat its greatest shortcoming?

A definite advantage of the e-bookis its ease of storage. As it takes up no

space, it does away with all the workconnected with the ordering of bookson shelves by author’s surname. A seri-ous deficiency is that legislation takesno account of this kind of document,so that libraries, publishers and book-sellers are tending to improvize.

Do you think that e-books willbring you more readers?

It’s difficult to say. Bearing in mindthat at present anyone can downloadthe library’s e-books, it is more likelythat the number of virtual visits will in-crease. How the genuine loaning ofe-books – if it ever comes to that – willwork in technical terms, is still not al-together clear. But I would say thatthey won’t.

Do you think that in future thee-book might supplant the printedbook?

If we’re talking about a future of2–5 years, then I don’t think e-bookswill supplant printed books; bothtypes will be available on the market.Electronic readers will come to focusmore on light reading, the kind ofbook you pick up once and then don’treturn to. A look at the readers in useon Prague city transport illustrates thistrend. Of every two readers of printedmatter (usually me + someone else),one is holding a spreadsheet in his/herhands. It will probably end up with theprinted book becoming an artefact,something we give as a present(a computer file is not especially pleas-ing) or is bought for the pleasure itgives by its form, the quality of itsprinting, etc. What will continue to beprinted for sure are books for children,which differ from printed texts by theexpectations we have of them. IK

Vydal: Svět knihy, s.r.o. v Nakladatelství Jalna | redakce: Jana Chalupová, Ilja Kučera, Jana Marxtová, Radek Šofr | technická re-dakce: Jiří Sládeček | překlad: Andrew Oakland | grafický návrh a sazba: Jiří Sládeček ml. | Foto: Jiří Sládeček, Martin Šust | tisk:MHTisk, s.r.o. | uzávěrka 11. 5. 2011. • Published by Book World, Ltd. in Jalna publishers | Editorial staff: Jana Chalupová, Ilja Ku-čera, Jana Marxtová, Radek Šofr | technical editing: Jiří Sládeček | Translation: Andrew Oakland | Graphic design a typesetting:Jiří Sládeček ml. | Photo: Jiří Sládeček, Martin Šust | Print: MHTisk, s.r.o. | Deadline 11. 5. 2011 | Neprodejné – Not for sale

Samuel Beckett, Milan Kundera, Emil Cioran, Eugene Ionesco, AhmadouKourouma, Alain Mabanckou, Kossi Efoui, Edouard Glissant, PatrickChamoiseau, Ismail Kadaré, Jorge Semprún, Julien Green, Nancy Huston,Tahar Ben Jelloun – where do we classify these writers? They write inFrench? But they are not French!

Five years ago a number of writersmade a stand against the strange prac-tice of dividing literature into Frenchand Francophone: both categoriescontain authors whose works are writ-ten in French, although only the first isreserved for the “true” French.

The Francophone label somehowautomatically supports the idea thatthese writings are by authors whosemother tongue is not French, or whospeak French of a non-standard vari-ety, such as Canadian, Swiss, Belgian,Luxembourgeois, Arabian, African, orAsian. But we should be clear aboutthis: au fond there is only one French,the one that is derived for the mostpart from Vulgar Latin, the one thatspread as far as Africa and Asia, pri-marily in the colonial era. Most of thedifferences its globetrotting havewrought are trivial ones – differencesof pronunciation, marginal diver-gence in the meanings of words –often brought about by the absorbingof influences from surrounding lan-guages; these are reflected in phonet-ics and the borrowing of particularphrases. Yet the term “French litera-ture” is reserved only for the chosen.

Traditional French literature, withits admirable history and sophisti-cated, time-honoured patterns of rhe-torical and philosophical expression,may feel threatened by the burgeon-ing influx of authors “from else-where”. Most of these authors havestudied at French schools, so theydraw on knowledge of classic Frenchliterature. On the other hand, theycome from environments whose cul-tures differ, are perhaps even distantfrom the culture of France. And thisraises a question of fundamental im-portance: what does the presence of“Francophone” authors mean forFrench literature? Should they ceaseto be perceived as a threat, it remainsto highlight their contribution, to con-sider what they have to offer thebelles-lettres of old. This should beperceived as an enriching and a spic-

ing-up of literature, whether or not itentails a new interpretation of the artof the word, which in the case ofregions to the south of EuropeanFrance is anchored in performanceand narration of a purely oral charac-ter; whether or not it entails alto-gether different sources of imagina-tion, derived from different environ-ments or differences in the disposi-tions of speakers of a single language.Not only does it take a different viewof a matter and approach it from a dif-ferent angle, it speaks of it in a differ-ent voice. It is natural that these writ-ers should test the French language,put it on the rack, treat it with vio-lence. But they do so with a desire toextract from it all they can, to adapt itso that it reflects their own ideas andneeds. And this causes it no injury –quite the opposite, in fact.

In 2007 the daily Le Monde pub-lished a manifesto drawn up by a largegroup of French and Francophoneauthors, the first open expression oftheir disagreement with the strangedivision performed on literature writ-ten in a single language, published ina single country, so that it is perceivedas two. The publishing of the mani-festo Pour une littérature-monde(freely translated as In favour of oneliterature to represent and presentone world) was provoked by a fairlyinconspicuous event – in that year themajority of literary prizes went to“Francophone” authors. For the signa-tories of the manifesto this was aproof that the work of these authorswas not only the equal of “French” lit-erature in the traditional sense, butthat in recent years the former hadoutperformed the latter and thus sal-vaged its reputation.

In a collection of essays of the samename published in 2007, shortly afterthe publication of the manifesto,about thirty writers (from both camps– French and Francophone) describetheir relationship with French, the me-dium they have chosen to write in.

By giving his piece a peculiarly po-etic title – French words are the cellarof my memory and the roof of myhouse – Tahar Ben Jelloun capturesthe essence of the problem. He quotesthe claim of José Saramago that lan-guages choose their writers, as everylanguage offers slightly different pos-sibilities for the naming and capturingof reality. Ben Jelloun develops thisidea, stating that a feature of lan-guage is the expression of what isunnameable, ungraspable and invisi-ble – although we know that it isthere. By this declaration of his regardfor French, he takes the opportunityto defend himself against the re-proach that although he is an Alge-rian, he does not write in Arabic andthus renders all his work inaccessibleto his countrymen. His explanation is asimple one: he does not consider hisgrasp of classical Arabic sufficient forthe writing of his books. He attendedFrench schools and came to know liter-ature through French authors, withthe result that French became the onlylanguage he could work in. In the “cel-lar” of his memory, however, the twolanguages are good neighbours thatcommunicate with and influence eachother. Jovanka Šotolová

Tahar Ben Jelloun will be a guestat the fair:14. 5. | 13.00 • Literární sál14. 5. | 17.30 • Velký sál15. 5. | 18.30 • Francouzský institut

Watcher in the desert, 1981. SAHARA, an exhibition of photographs by Michal Tůma, is inthe Large Theatre of the Central Hall.

An encounter between the story and the city – as we don’t know it.This year’s setting for the event – which takes place on the eve of thefair – was “Hrabal’s” Libeň. Readings were by actor Jiří Langmajer inthe chapel of the Libeň chateau and writer/performer Jaroslav Rudiš atLibeň’s grammar school.

The Dar Ibn Rushd publishing house works to acquaint Czech readers with Saudi Arabianauthors and also to promote Czech authors in Saudi Arabia.

“Forget about politics – literature crosses borders and transcends political opinion,” says CharifBahbouh of Dar Ibn Rushd. “Whoever writes – and this is an opinion I’ve encountered several times –that Arabs have no culture, is very wrong and himself without culture.” If proof of the existence ofArab culture were needed, a look at what his publishing house has to offer would surely suffice; DarIbn Rushd has introduced Czech readers to more than 150 Arabic titles. “Arabic authors are successfulin the Czech Republic. And at the fair in Tunisia people queued up for Czech books,” says Mr Bahbouh.All Milan Kundera’s books have been translated into Arabic, as have Čapek’s The White Plague andThe Mother, among other titles. From Arabic literature Czechs of course know One Thousand and OneNights, but they also like books by other authors. “I’d say that Arabs know more about Czech litera-ture than the other way round, but even so none of the books we publish spend much time on book-sellers’ shelves. A year after publication there are no copies left in stock, that’s for sure, and some ofthem have gone through five or six editions. We have published works from past centuries as well asmodern stories and novels. I’ve just finished translating into Czech a first Saudi Arabian play.”Mr Bahbouh thus enumerates the successes of a publisher whose offerings at Book World will includean anthology of Saudi Arabian short stories before going on to say, “We’ve already published shortstories from Morocco, Tunisia and elsewhere, and we are confident of the success of this anthology.”You can familiarize yourself with the work of Dar Ibn Rushd publishers and Charif Bahbouh at a num-ber of Book World events.

On Thursday 10 February I rushed out of my house to jointhe demonstrations anticipating the resignation ofMubarak. I spent the whole day in Tahrir Square. I returnedhome at around five in the evening, but on the news theywere repeating speculation that Mubarak was about tomake a speech in which he would announce his resignation,so I decided to go back to Tahrir to celebrate with theothers. Tahrir had become an icon and a symbol of the revo-lution, although this revolution had long since spreadbeyond its boundaries and across the whole of Egypt.

On my way to Tahrir I noticed that Egypt wasn’t as it usedto be. The air seemed different: the ubiquitous exhaustfumes had disappeared along with the gloomy desperationthat had reigned in the streets of Cairo for years. It seemedas though the old world had made way for a different, newworld. This was a moment of intoxicating joy as peoplewaited for Mubarak’s speech in the belief that victory wastheirs, the revolution won.

From the cassette player in the taxi there flowed thewords of the national anthem – “Greetings, Egypt!” – whichdates from the time of King Fuad (1923–36), a reminder of aliberal Egypt before the government was taken over by themilitary. From where I was on Tahrir I could hear in the dis-tance melodic chanting and ardent singing. The squareitself was gripped by an atmosphere more festive still thanthat of the morning. A sense of release arising from the con-viction that the efforts of the past two weeks were about tobe crowned by success, was palpable. At this moment itseemed that the revolution was transformed into a celebra-tion – the lights giving the place a special beauty, the enthu-siastic singing, the arguments about how the end wouldcome. After about two hours we reached agreement; wewere radiant in the belief that Mubarak and his regimewere by now a closed chapter. Concerned that in the pand-emonium we would not be able to hear the speech properly,we looked for the nearest café, from which we would re-turn to celebrate with the others as soon as the speech wasover. But there was nothing for it but to sit around the taxi.The driver opened all its doors so we could hear the speech,which was a great disappointment to us; “a remembranceof things past”, a passer-by called it with irony.

The former president set about telling us of all the sacri-fices he had made since his youth for the sake of his home-land. That evening almost twenty people, most of whomwere strangers to each other, formed a circle, rapt in antici-pation of a single utterance that would tell them that alltheir demands had been met. Instead, they heard ramblingsthat told them nothing. Not far from me there stood a manof about twenty. He was wearing a leather jacket in thelatest fashion, jeans and a Palestinian scarf that gave hima ‘revolutionary air’ without necessarily aligning him withthe remnants of nationalist revolutionary thought. As hefollowed Mubarak’s idle words – whose meaning escapedus all – he looked impatient and resentful. The young mangave a running summary of Mubarak’s message, speakingsome words with a provocative emphasis, before the truesense of Mubarak’s utterances had emerged, as if translat-ing a secret, corrupt language into a language that wascomprehensible and trustworthy, that called things by theirtrue names, a language that belonged to himself and hispeers.

Shortly before the end of the speech, the young man’svoice became a shout and his eyes reflected the determina-tion of all those present. “Either we die on Tahrir,” he de-claimed, “or we start out immediately for Mubarak’s Ara-bian Palace in Heliopolis.” This he spoke with an emphasisthat suggested he carried the future of the revolution on hisshoulders. The voices of Mubarak and the young man diedaway together; then behind us Tahrir produced a hystericalroar – a reaction to the contempt shown by an unwantedpresident ignoring all the demands the revolutionarieswere making. This reaction was immediate and spontane-ous. In no time the people divided into three camps. Onestayed on Tahrir, the second headed for Mubarak’s palace,which was named for Arabian unity, and the third would laysiege to the radio and television building. The determina-tion and faith of the young man, his reaction and that of theother demonstrators, brought all this about. I realized thatthe end of Mubarak and his regime was within reach, closerthan we’d ever imagined, and that the womb of revolutionhad just given birth to a new language.

translated by Andrew Oakland

She (Egypt, *1976) is an Egyptian novelist and journalist. She studied journalism at the

Faculty of Mass Communication, Cairo University, and has since published short stories in

various newspapers and magazines: she published her first collection of short stories,

Shaken Light, in 2001. This was followed by two novels, Maryam's Maze in 2004 and

Beyond Paradise in 2009. Her work has been translated into a number of languages, includ-

ing an English translation of Maryam's Maze by the American University in Cairo (AUC)

Press, which came out in 2007. In 2009, she was selected for Beirut 39, as one of the 39 best

Arab authors below the age of 40. Her second novel, Beyond Paradise, was shortlisted for

the prestigious Arabic Booker prize 2010, and is being translated into Italian, German, and

Dutch. Ez Eldin has worked as literary editor for Akhbar al-Adab literary magazine since

1998, and has been the book review editor of the magazine since 2003. She writes from

time to time for leading Arabic newspapers.

12. 5. | 12.00 Literární sál • 13. 5. | 20.00 divadlo Kampa

14. 5. | 10.30 Velký sál • 14. 5. | 15.00 o Literární sál

The complete text is available at http://www.bookworld.cz/cz/menu/veletrzni-listy/veletrzni-listy-c.-1/