1

ONDÿEJ SUCH› A »ERVEN› KÿÕé

Cena 10,– Kč

Č E R V E N É H O K Ř Í Ž EČíslo 1 – 2003Ročník 10 (30)

»ESK› »ERVEN› KÿÕé DÃKOVALZA POMOC PÿI POVODNÕCH 2002 V SEN¡TU

T˝den p¯ed ätÏdr˝m dnem v loÚskÈm roce vypadala Praha velmi maleb-nÏ. SnÏhov˝ popraöek nabÌlil st¯echy malostransk˝ch pal·c˘ a budov. His-torick˝ Ryt̯sk˝ s·l ValdötejnskÈho pal·ce v Praze na MalÈ StranÏ - dnessÌdlo Sen·tu Parlamentu »R -zaplnili do poslednÌho mÌsteËka dne 17. 12.2002 ˙ËastnÌci slavnostnÌho setk·nÌ spojenÈho s podÏkov·nÌm »eskÈho

ËervenÈho k¯Ìûe zapomoc p¯i loÚsk˝chniËiv˝ch povodnÌch.Z·ötitu nad tÌmto se-tk·nÌm p¯evzal p¯ed-seda Sen·tu »R PetrPithart, kterÈmu vöakonemocnÏnÌ znemoû-nilo osobnÌ Ëast.

Vedle sebe usedlo 90Ëlen˘ a dobrovolnÌk˘»»K spolu se z·stupci40 nejv˝znamnÏjöÌch

sponzor˘. Mezi ËestnÈ hosty pat¯ili 3 velvyslanci - USA, Kanady a NizozemÌ, ad·le p¯edstavitelÈ partnersk˝ch n·rodnÌch spoleËnostÌ »ervenÈho k¯Ìûe ze Slo-venska, NÏmecka a äv˝carska.

V Ëele s·lu zasedli spolu se sekËnÌm editelem Sen·tu »R Janem Vodr·û-kou p¯edstavitelÈ »eskÈho ËervenÈho k¯Ìûe: prezident »»K MUDr. Zden-ko Vlk, CSc., oba vÌceprezidenti »»K RNDr. Marek Jukl, PhD. a Bc.Jana Chaloupeck· a ¯editel ⁄¯adu »»K JUDr. Ji¯Ì Proch·zka.

SlavnostnÌ setk·nÌ zah·jila a moderovala vedoucÌ seku vnit¯nÌch vzta-h˘ ⁄¯adu »»K Helena J˘zlov·. HlavnÌ projev, v nÏmû zhodnotil podÌl»»K na pomoci postiûen˝m povodnÏmi v roce 2002, p¯ednesl ¯editel

⁄¯adu »»K JUDr. Ji¯ÌProch·zka, kter˝ spoleË-nÏ s prezidentem »»KMUDr. Zdenko Vlkem,CSc. takÈ vöem p¯Ìtomn˝mp¯edal grafick˝ list "PodÏ-kov·nÌ »»K".

O hodnotn˝ kulturnÌprogram se jiû tradiËnÏ vSen·tu »R postaral dÏtsk˝pÏveck˝ soubor "KlÌËek" z Chrudimi.

Mgr. Josef ävejnoha

VIKTORIE äPIDLOV¡»ESTNOU PREZIDENTKOU »»K

S potÏöenÌm m˘ûeme ozn·mit i vöem Ëten·¯˘m Novin »ervenÈho k¯Ìûe,ûe manûelka p¯edsedy vl·dy »R Viktorie äpidlov· p¯ijala nabÌdku »»K,aby se stala Ëestnou prezi-dentkou »eskÈho ËervenÈhok¯Ìûe. Tato funkce tak byla povÌce neû 50 letech od dob HanyBeneöovÈ opÏt poprvÈ obsaze-na. Stalo se tak samoz¯ejmÏ ipoprvÈ od vzniku »R a za exis-tence samostatnÈho »eskÈhoËervenÈho k¯Ìûe. Rozhovor sViktoriÌ äpidlovou p¯in·öÌmev tomto ËÌsle Novin »K v pra-videlnÈ rubrice ÑN·ö hostì nastr. 5.

Publicistu a v˝tvarnÌka Ond¯eje SuchÈho potk·te teÔ spÌöe na Koko-¯ÌnÏ neûli v Praze. PoslednÌ lÈta ûije se svou ûenou Johanou v äem·no-vicÌch u MÏlnÌka a tak se nenÌ Ëemu ani divit. "Na Prahu jsem alergick˝a zajÌûdÌm tam opravdu jen sporadicky," p¯i-znal Ond¯ej v vodu naöeho povÌd·nÌ v Nos-talgickÈ myöi. Ve vedlejöÌm s·le öem·novic-kÈho spoleËenskÈho minicentra, jak bylo totoneobvyklÈ kulturnÌ za¯ÌzenÌ pojmenov·no, sepr·vÏ p¯ipravovalo dalöÌ nat·ËenÌ oblÌbenÈ-ho po¯adu »eskÈho rozhlasu "NostalgickÈmuzeum z·bavy", kter˝ pro nÏj pan Such˝uû Ëty¯i roky p¯ipravuje a moderuje.

Redakce Novin »K: "Co se V·m vyba-vÌ, kdyû slyöÌte o »ervenÈm k¯Ìûi?"

Ond¯ej Such˝: "S »erven˝m k¯Ìûemp¯ich·zÌm pomÏrnÏ Ëasto do kontaktu.P¯ed Ëasem jsem se z˙Ëastnil benefiËnÌho pro-gramu a jednÈ draûby v˝tvarn˝ch dÏl ve prospÏch postiûen˝ch z·plava-mi, kterÈ po¯·dal. Na mnoha mÌstech republiky p¯i povodnÌch »er-

ven˝ k¯Ìû pom·hal. Jeho znak je vidÏt tam, kde je ho pot¯eba! LidÈse na nÏj mohou spolehnout, a to je fajn. Podpo¯il jsem nÏkolikdobroËinn˝ch akcÌ a setkal se tam s mnoha sv˝mi kolegy... CharitÏ se

uËÌme. JeötÏ p¯ed nÏkolika m·lo lety to byla un·s vÏc dosti abstraktnÌ. Dnes je naötÏstÌ uûmezi n·mi hodnÏ tÏch, pro kterÈ pomoc a cha-rita, nejsou jen pr·zdn· slova a gesta.

»erven˝ k¯Ìû, to je pro mÏ bezp¯ÌspÏv-kovÈ d·rcovstvÌ krve, v jehoû organizo-v·nÌ m· nezastupitelnÈ mÌsto. Hlubocese skl·nÌm p¯ed pravideln˝mi d·rci, kte¯Ì toberou jako souË·st svÈho ûivota. MusejÌ pro-stÏ pom·hat! DÏje se tak i u n·s v »eskÈmrozhlase, nÏkolikr·t za rok, a j· pokaûdÈûasnu, kolik lidÌ darovat krev p¯ich·zÌ. Klo-bouk dol˘ p¯ed vöemi! J· s·m jsem, bohu-ûel, nemohl nikdy krev darovat a byl jsem

spÌö jejÌ konzument... SnaûÌm se proto pom·hat jinak a jinde." Text a foto Otto Lokaj

2

ZAHRANI»NÕ AKTIVITY »»K

⁄VODNÕK

Pacient u lÈka¯e: "Pane doktore, trpÌmstraön˝m komplexem mÈnÏcennosti." -

"UklidnÏte se, ve vaöem p¯ÌpadÏ torozhodnÏ nenÌ komplex".

V tomto roce, v roce 2003, vzpomeneme jiû des·tÈho v˝roËÌ vzniku»eskÈho ËervenÈho k¯Ìûe. Po p¯evratn˝ch zmÏn·ch roku 1989, po z·niku»eskoslovenska v roce 1992, je v roce 1993 ustavena nov· n·rodnÌ spo-leËnost »esk˝ Ëerven˝ k¯Ìû. Je to n·sledek a logickÈ vy˙stÏnÌ zmÏn vpolitickÈm i ekonomickÈm ûivotÏ spoleËnosti.

P¯ed deseti lety jsme zah·jili nezbytn˝ proces demokratizace, de-centralizace uvnit¯ naöÌ organizace, snaûili jsme se a snaûÌme se nalÈztco nejefektivnÏjöÌ zp˘sob jejÌho fungov·nÌ. P¯edpokl·d· to nalÈzt aktivi-ty a programy pot¯ebnÈ pro naöe obËany a zajistit jejich kvalitnÌ a efek-tivnÌ realizaci. CÌlem je vytvo¯it modernÌ, akceschopnou a nez·vis-lou n·rodnÌ spoleËnost »eskÈho ËervenÈho k¯Ìûe, kter· je schopn·poskytnout pomoc pot¯ebn˝m. N·rodnÌ spoleËnost, kter· sv˝mi v˝-sledky zÌsk·v· uzn·nÌ a podporu obËan˘, podnikatel˘, st·tnÌ spr·vy izahraniËnÌch partner˘.

Jak se n·m to da¯ilo v uplynul˝ch deseti letech? Da¯ilo, ale pomalu.P¯esto musÌme zaznamenat rozö̯enÌ aktivit »»K, upevnÏnÌ postavenÌ»»K u ve¯ejnosti, v jedn·nÌ se st·tnÌ spr·vou. Naöe ˙st¯ednÌ org·ny ap¯edstavitelÈ »»K jsou vnÌm·ni pozitivnÏ a p¯ijÌm·ni nejvyööÌmi p¯edstavi-teli st·tu jako partne¯i pro spolupr·ci. ObdobnÈ vztahy spolupr·ce bylynav·z·ny v nÏkter˝ch okresech. äkoda, ûe v souËasnÈ dobÏ zmÏn zemnÌhouspo¯·d·nÌ, budou muset p¯edstavitelÈ naöich OS »»K vytv·¯et pracnÏnovÈ vztahy. Snad to jiû p˘jde lÈpe, protoûe za sebou m·me dobrÈ v˝sledkypr·ce.

Samoz¯ejmÏ, ûe ne vöe se n·m poda¯ilo. MusÌme zv˝öit naöe p¯Ìjmya ˙ËelnÏ snÌûit n·klady. MusÌme se zamϯit na zÌsk·v·nÌ schopn˝chlidÌ - funkcion·¯˘, pracovnÌk˘, dobrovolnÌk˘. A musÌme se takÈ nau-Ëit ctÌt i uvnit¯ »»K pravidla demokracie, ale takÈ dan· pravidla organizacea nÏkdy i sluönosti.

éijeme ve sloûitÈ dobÏ. V dobÏ vytv·¯enÌ novÈ spoleËnosti, nov˝ch vztah˘,pravidel. éijeme v dobÏ vytv·¯enÌ novÈ rovnov·hy v lidskÈ spoleËnosti. »»K,vöichni jeho ËlenovÈ, funkcion·¯i, pracovnÌci by sv˝mi postoji a p¯edevöÌmËiny a pracÌ mÏli b˝t p¯Ìkladem ostatnÌm. Silnou, akceschopnou a uzn·va-nou n·rodnÌ spoleËnost »eskÈho ËervenÈho k¯Ìûe vytvo¯Ìme jen trpÏli-vou a kvalitnÌ pracÌ vöichni spoleËnÏ, to znamen· jednotni. Uplynul˝chdeset let poloûilo velmi dobr˝ z·klad. PokraËujme prosÌm.

V z·vÏru minulÈho roku jsme jednali s panÌ ViktoriÌ äpidlovou,manûelkou premiera »eskÈ republiky PaeDr. VladimÌra äpidly. PanÌäpidlov· se velmi zajÌmala o souËasnÈ cÌle a v˝sledky »»K a vyslovilasouhlas se jmenov·nÌm Ëestnou prezidentkou »»K. Je p¯ipravena pod-porovat a pom·hat »»K v r·mci sv˝ch moûnostÌ. I tato skuteËnost jev˝znamn˝m pozitivnÌm meznÌkem pro »»K p¯i jeho vykroËenÌ dodalöÌho desetiletÌ.

DÏkuji V·m vöem, kte¯Ì jste p¯ispÏli svojÌ pracÌ k ˙spÏch˘m uplynu-l˝ch deseti let a vöem p¯eji mnoho zdravÌ a sil do let dalöÌch.

JUDr. Ji¯Ì Proch·zka ¯editel ⁄¯adu »»K

N¡VäTÃVA Z NÃMECK…HO »K

Dne 25. 11. 2002 navötÌvil ⁄¯ad »»K vedoucÌ humanit·rnÌch ope-racÌ NÏmeckÈho »K pro Evropu a JiûnÌ Ameriku Achim M¸ller. Jed-

nal s ¯editelem ⁄¯adu »»KJUDr. Ji¯Ìm Proch·zkou an·slednÏ i s dalöÌmi vedoucÌmi˙sek˘ ⁄¯adu »»K o pomociN»K postiûen˝m letoönÌmi po-vodnÏmi v »R, ale takÈ o reali-zaci spoleËn˝ch projekt˘ N»Ka »»K "P¯Ìprava na katastro-fy" a "PrvnÌ pomoc" v roce2003.

V›ZNAMN… ZASED¡NÕ V PRAZE

Dne 30. 11. 2002 zasedal v Praze mezin·rodnÌ V˝bor pro p¯Ìpra-vu Evropsk˝ch soutÏûÌ v prvnÌ pomoci /FACE/. Praha byla pro jehozased·nÌ vybr·na proto, ûe se pr·vÏ zde v roce 2003 uskuteËnÌ p¯ÌötÌroËnÌk tÈto prestiûnÌ soutÏûe. Z·stupci »»K na tomto zased·nÌ - druh·vÌceprezidentka »»K Bc. Jana Chaloupeck·, z·stupce »»K v Evrop-skÈ komisi pro prvnÌ pomoc ing. Pavel ätajer a tajemnÌk ËeskÈho ÿÌdÌ-cÌho v˝boru pro FACE 2003 ing. Petr Pa¯Ìk - informovali o stavup¯Ìprav FACE 2003 v Praze.

»»K NA SEMIN¡ÿIV BUDAPEäTI

Region·lnÌ delegace Mezin·rodnÌ federace »K a »P uspo¯·dala dne23. 11. 2002 v Budapeöti 1-dennÌ semin·¯ na tÈma "ProblÈm psycholo-gickÈ podpory p¯i katastrof·ch". Za »»K se tohoto semin·¯e z˙ËastnilpracovnÌk seku odborn˝ch ËinnostÌ ⁄¯adu »»K ing. Petr Pa¯Ìk. Semi-n·¯ p¯inesl prospÏönou v˝mÏnu zkuöenostÌ k tÈto, i u n·s zatÌm ponÏkudopomÌjenÈ, problematice.

OCENÃNÕ PRO »»KZ IT¡LIE

V Novin·ch »K Ë.3/2002 jsme struËnÏ informovali o tom, ûe »»Kobeslal sv˝mi expon·ty mezin·rodnÌ v˝stavu vyznamen·nÌ a propagaË-nÌch materi·l˘ z oblasti bezp¯ÌspÏvkovÈho d·rcovstvÌ krve po¯·danou vitalskÈ Bologni. V˝stava byla spÏön· a »»K obdrûel i pÌsemnÈ ocenÏnÌ -diplom - za Ëast na tÈto v˝stavÏ.

DESET LET OD VZNIKU »ESK…HO »ERVEN…HO KÿÕéE

V PRAZE JEDNAL YVES PETERMANN

P¯i svÈm pobytu v »R jednal dne 10. 12. 2002 s editelem ⁄¯adu »»KJUDr. Ji¯Ìm Proch·zkouz·stupce Region·lnÌ delega-ce Mezin·rodnÌho v˝boru»ervenÈho k¯Ìûe v Budapeö-ti Yves Petermann /rozho-vor s nÌm jsme p¯inesli v No-vin·ch »K Ë. 1/2002/. Naprogramu jedn·nÌ byla ze-jmÈna aktivnÌ role p¯i ö̯enÌmezin·rodnÌho humanit·rnÌ-ho pr·va v »R.

3

ZPR¡VY Z ⁄ÿADU »ESK…HO »ERVEN…HO KÿÕéE

Sejdou se dva lÈka¯i, kte¯Ì spolu kdysistudovali. Ten, kter˝ p¯ijel mercedesem,

¯Ìk·: "J· jsem se specializoval na gynekolo-gii". LÈka¯ z mopedu smutnÏ konstatuje:

"To vÌö, kdo si d· dneska vyökr·bnout oko !"

V›KONN¡ RADA »»K7. 12. 2002

V˝konn· rada »»K na tomto svÈm zased·nÌprojednala a schv·lila dalöÌ pr˘bÏûnou zpr·vuo Ëerp·nÌ povodÚovÈho ˙Ëtu Fondu huma-nity »»K a o realizaci pomoci, d·le Ëasov˝pl·n zased·nÌ VR »»K, Komor »»K a Shro-m·ûdÏnÌ deleg·t˘ »»K na rok 2003 a r·mcov˝n·vrh pl·nu Ëinnosti »»K na rok 2003.

D·le schv·lila nov˝ systÈm v˝uky prvnÌ po-moci v »»K a dvÏ novÈ normy znalostÌ prvnÌpomoci - "äkolitel »»K" a "ZdravotnÌk »»K- Junior". Schv·lila rovnÏû postup p¯i organizo-v·nÌ soutÏûÌ »»K v prvnÌ pomoci v roce 2003,zmÏny n·zv˘ v systÈmu StudijnÌch st¯edisek »»Kv souvislosti se zruöenÌm okres˘. TakÈ schv·lilan·vrh na udÏlenÌ medaile Florence NightingalovÈ,n·vrh na mimo¯·dnÈ udÏlenÌ zlatÈ medaile prof.JanskÈho a zahraniËnÌ cestu p¯edstavitel˘ Ml·deûe»»K.

V˝konn· rada »»K jednomyslnÏ schv·lilamanûelku p¯edsedy vl·dy Viktorii äpidlovouza Ëestnou prezidentku »»K.

V r·mci informaËnÌch zpr·v vzala VR »»K navÏdomÌ informace o ökolenÌch prvnÌ pomoci v roce2002, o p¯ed·v·nÌ Zlat˝ch k¯Ìû˘ mnohon·sobn˝mBDK v roce 2002 a o realizovan˝ch ökolenÌchvelitel˘ HJ »»K a ¯editel˘ ⁄OS »»K v r·mcispoleËnÈho projektu NÏmeckÈho »K a »»K. D·levzala na vÏdomÌ zpr·vu o Ëinnosti ⁄¯adu »»K zauplynulÈ obdobÌ, p¯ehled aktivit ⁄¯adu »»K a OS»»K se sdÏlovacÌmi prost¯edky, podkladov˝ ma-teri·l »»K k problematice soci·lnÌho zaËleÚov·nÌ,informace p¯edsedkynÏ DozorËÌ rady »»K a in-formace o plnÏnÌ dohody mezi Ministerstvem fi-nancÌ - Gener·lnÌm ¯editelstvÌm cel a »»K a op¯ÌpravÏ rozpoËtu »»K na rok 2003.

SEMIN¡ÿ KRIZOV…HOMANAGEMENTU »»K

Dne 28. 11. 2002 se v Praze uskuteËnil semi-n·¯ krizovÈho managementu »»K. Zah·jil jej e-ditel ⁄¯adu »»K JUDr. Ji¯Ì Proch·zka, hlavnÌmlektorem byl deleg·t NÏmeckÈho »K v »R Ro-land Albert. Semin·¯e se z˙Ëastnili ËlenovÈ ⁄st ed-nÌho krizovÈho öt·bu »»K a p¯edsedovÈ Kraj-sk˝ch koordinaËnÌch rad »»K, kte¯Ì mÏli moûnostsezn·menÌ se zkuöenostmi z pr·ce krizov˝ch öt·-b˘ NÏmeckÈho »K i v porovn·nÌ se zkuöenostmiz letoönÌch povodnÌ.

JEDN¡NÕ O PROSPÃäN…SPOLUPR¡CI

Spolupr·ce »ervenÈho k¯Ìûe a hasiˢ pat¯Ì kdobr˝m tradicÌm v tÈto zemi. Jiû za prvnÌ republi-ky ve 20. a 30. letech minulÈho stoletÌ tvo¯il »S»KspoleËnÏ s hasiËi tzv. samaritskÈ str·ûe a zejmÈnana menöÌch obcÌch obÏ organizace mnohdy zajiö-ùujÌ dodnes hlavnÌ spoleËensk˝ ûivot.

I s p¯ihlÈdnutÌm k tÈto tradici pozval n·mÏstekministra vnitra a gener·lnÌ ¯editel HasiËskÈho z·-chrannÈho sboru »R gen. ing. Miroslav ätÏp·nz·stupce »»K na svou poradu s vedenÌm Gÿ HZS»R a p¯edsednictvem SdruûenÌ hasiË »ech, Mora-vy a Slezska. VedoucÌ ˙seku odborn˝ch ËinnostÌ

⁄¯adu »»K Mgr. Josef ävejnoha tak mÏl dne 3.12. 2002 moûnost p¯edstavit »»K a jeho souËas-nÈ ˙koly a nabÌdnout profesion·lnÌm i dobrovol-n˝m hasiˢm spolupr·ci jak v oblasti p¯Ìpravy nakatastrofy, tak zejmÈna p¯i v˝uce prvnÌ pomoci.

DOHODA »»KS CIZINECKOU POLICIÕV Praze byla dne 8.11. 2002 podeps·na Doho-

da o poskytov·nÌ humanit·rnÌ pomoci cizin-c˘m, kte¯Ì uËinili prohl·öenÌ o myslu poû·dato azyl v »R. Dohodu podepsali editel ⁄¯adu »»KJUDr. Ji¯Ì Proch·zka a z·stupce editele Cizinec-kÈ a pohraniËnÌ policie »R Ing. Tom·ö Hytych.

KOMORY »»K ZASEDALYDne 16.11. 2002 zasedala v Praze za ¯ÌzenÌ

svÈ p¯edsedkynÏ a druhÈ vÌceprezidentky »»KBc. Jany ChaloupeckÈ »esk· komora »»K.Zab˝vala se p¯edevöÌm hodnocenÌm pomoci »»Kp¯i letoönÌch povodnÌch, informacemi z jedn·nÌV˝konnÈ rady »»K a z Ëinnosti ⁄¯adu »»K.

O t˝den pozdÏji - 23.11. 2002 - se v P¯erovÏuskuteËnilo zased·nÌ MoravskoslezskÈ komory»»K s obdobn˝m programem. Zased·nÌ ko-mory ¯Ìdil jejÌ p¯edseda a prvnÌ vÌceprezident»»K RNDr. Marek Jukl, Ph.D.

OCENÃNÕ »»KOD MINISTERSTVA OBRANY

Na slavnostnÌm shrom·ûdÏnÌ v Plzni dne 2.12. 2002 se po n·vratu z p˘lroËnÌ mise v Afga-nist·nu seöli p¯ÌsluönÌci 6. PolnÌ nemocnice Ar-m·dy »R. Z rukou jejÌho n·ËelnÌka plk. MUDr.Jind¯icha Sitty p¯evzal JUDr. Ji¯Ì Proch·zka,¯editel ⁄¯adu »»K, PodÏkov·nÌ za ˙spÏönouspolupr·ci. K tomuto ocenÏnÌ p¯edstaviteli »»Kblahop¯·li jak p¯edseda Sen·tu »R Petr Pithart,tak ministr obrany Jaroslav TvrdÌk.

VYSOK¡ VYZNAMEN¡NÕ»»K UDÃLENA

Jako kaûd˝m rokem v p¯edv·noËnÌ dobÏ sedne 10.12. 2002 zasedacÌ sÌÚ ⁄¯adu »»K v PrazepromÏnila v mÌsto, kde se p¯ed·vajÌ nejvyööÌvyznamen·nÌ »»K "Za obÏtavou a z·sluû-nou pr·ci I. stupnÏ" a ocenÏnÌ "Za z·chranuûivota". SlavnostnÌ akci ¯Ìdila vedoucÌ ˙sekuvnit¯nÌch vztah˘ ⁄¯adu »»K Helena J˘zlov·.V ˙vodnÌm projevu k pozvan˝m ˙ËastnÌk˘mjejich dlouholetou obÏtavou pr·ci a stateËnÈ osob-nÌ Ëiny vedoucÌ k z·chranÏ ûivota vysoce ocenil¯editel ⁄¯adu »»K JUDr. Ji¯Ì Proch·zka.

Z jeho rukou a z rukou prezidenta »»KMUDr. Zdenko Vlka, CSc. p¯evzalo nejvyööÌvyznamen·nÌ »»K 16 dlouholet˝ch a obÏtav˝chfunkcion·¯˘ »»K a ocenÏnÌ "Za z·chranu ûivo-ta" pak 20 zachr·nc˘ lidsk˝ch ûivot˘. Cel· akcese tÏöila znaËnÈmu z·jmu sdÏlovacÌch prost¯ed-k˘. P¯ed·v·nÌ vysok˝ch vyznamen·nÌ »»K za-konËil mal˝ kulturnÌ program.

JEDN¡NÕ S N¡MÃSTKEMMINISTRA VNITRA

Dne 18.12. 2002 nabvötÌvili ¯editel ⁄¯adu»»K JUDr. Ji¯Ì Proch·zka a vedoucÌ ˙sekuodborn˝ch ËinnostÌ ⁄¯adu »»K Mgr. Josefävejnoha n·mÏstka ministra vnitra a gener·lnÌ-ho ¯editele HasiËskÈho z·chrannÈho sboru »Rgen. ing. Miroslava ätÏp·na. Bylo o Ëem jed-nat - zkuöenosti z niËiv˝ch povodnÌ 2002, jakzlepöit p¯Ìpravu na katastrofy, co udÏlat lÈpe vevz·jemnÈ spolupr·ci, co m˘ûe nabÌdnout »»Ka naopak co z ËinnostÌ »»K m˘ûe podpo¯it Mi-nisterstvo vnitra.

13-let˝ Ond¯ej Dzian

4

ZPR¡VY Z REGIONŸ

Pan Proch·zka odch·zÌ z ordinace a Ìk· sis·m pro sebe: "Tak nevÌm, jak to ten doktor

myslel, kdyû Ìkal, abych dÏlal malÈproch·zky ?"

V LIBERCI »»K äKOLÕVOJ¡KY

Na z·kladÏ z·jmu voj·k˘ 11. praporu che-mickÈ ochrany Arm·dy »R zorganizovalo äko-lÌcÌ st¯edisko OS »»K Liberec speci·lnÌ ökole-nÌ pro t˝m 15-ti z·jemc˘, p¯ev·ûnÏ voj·k˘ zpovol·nÌ, kte¯Ì se p¯ipravujÌ na Ëast v zahraniË-nÌch misÌch. ⁄ËastnÌci absolvovali ökolenÌ dob-rovolnÏ na z·kladÏ svÈho z·jmu, tedy mimov˝cvikov˝ program, ve svÈm volnÈm Ëase a pon·roËn˝ch dvan·ctihodinov˝ch sluûb·ch - vÏcjinde nevÌdan· a neobvykl·.

äkolenÌ vyvrcholilo z·vÏreËn˝m praktick˝mcviËenÌm, kdy mÏli ËastnÌci za kol eöit Ëty¯isituace z bojovÈho prost¯edÌ /civilista zasaûen˝ost¯elovaËem, v˝buch protipÏchotnÌ miny, v˝-buch v budovÏ a ˙tok na ¯idiËe vozidla/ a t¯isituace z bÏûnÈho ûivota /infarkt, cyklista po p·dua pop·lenÈ dÌtÏ/. CviËenÌ se konalo v are·lu dol-nÌch kas·ren za velkÈho z·jmu sdÏlovacÌch pro-st¯edk˘.

Pro lektory äkolÌcÌho st¯ediska a praktikan-ty Ml·deûe »»K bylo toto ökolenÌ tvrd˝m o¯Ìö-kem: spojit standardnÌ Z·kladnÌ normu zdra-votnick˝ch znalostÌ, kter· se bÏûnÏ vyuËuje, spoûadavky voj·k˘, nebylo lehkÈ. Ale soudÏpodle reakcÌ ËastnÌk˘ bylo toto ökolenÌ spÏö-nÈ - natolik, ûe pravdÏpodobnÏ bude n·sledo-vat dalöÌ.

Martin FryË, zdravotnick˝ instruktor »»K, Liberec

⁄SPÃäN¡ AKADEMIETÿETÕHO VÃKU V ⁄PICI

AktivnÌ MS »»K ⁄pice v okrese Trutnovse zapojuje do vöech akcÌ »eskÈho ËervenÈhok¯Ìûe a spÏönÏ spolupracuje i s dalöÌmi obËan-sk˝mi sdruûenÌmi.

Dnes se chceme blÌûe zmÌnit o Akademii t¯etÌ-ho vÏku, kterou v ⁄pici pro seniory po¯·d· vespolupr·ci s Domem kultury Trutnov. Letos pro-bÌh· jejÌ jiû neuvϯiteln˝ 10. roËnÌk. Nic nenÌ za-darmo a tak ËastnÌci Akademie platÌ z·pisnÈ 50,-KË. Za to se jim dost·v· kaûd˝ch 14 dnÌ moûnostvyslechnutÌ p¯edn·öky a n·sledujÌcÌ besedy se öpiË-kov˝mi odbornÌky na zajÌmav· tÈmata.

NahlÈdli jsme do podzimnÌho programu, v nÏmûse to mezi lektory jen hemûilo profesory a docentyna tÈmata jak˝mi jsou: »esk· kultura v meziv·leË-nÈm obdobÌ, Karel »apek novin·¯, Osobnosti Ëes-kÈho divadla, IndickÈ rostliny v lÈka¯stvÌ, Krize ap¯edpoklady n·stupu faöismu v NÏmecku k moci,aj.. T den p¯ed v·noËnÌmi sv·tky je za¯azeno od-lehËujÌcÌ p¯edv·noËnÌ odpoledne.

O Akademii t¯etÌho vÏku je v ⁄pici neobvyk-l˝ z·jem. PravidelnÏ se jÌ z˙ËastÚuje p¯es 50 lidÌ a¯ada z nich nÏkdy dosti sloûitÏ dojÌûdÌ z okolnÌchobcÌ. PodÏkov·nÌ pat¯Ì MS »»K v Ëele s obÏta-vou nest·rnoucÌ b˝valou p¯edsedkynÌ VÏrou H·j-kovou.

V KLADNÃ OCE“OVALIMNOHON¡SOBN… BDK

Celkem 49 bezp¯ÌspÏvkov˝ch d·rc˘ krve zkladenskÈho okresu p¯evzalo v z·vÏru loÚskÈ-

ho roku zlatÈ medaile prof. Jana JanskÈho za 40uskuteËnÏn˝ch bezplatn˝ch odbÏr˘ krve.

SlavnostnÌ p¯ed·v·nÌ se uskuteËnilo ve dvoudnech, neboù do kladenskÈ ob¯adnÌ sÌnÏ se na-jednou takov˝ poËet lidÌ prostÏ nevejde. VysokÈocenÏnÌ spolu s kvÏtinami a drobn˝mi vÏcn˝mid·rky p¯ebÌrali ocenÏnÌ BDK z rukou p¯edstavi-telek OS »»K Kladno - p¯edsedkynÏ Stanisla-vy KlicmanovÈ-Ma¯ÌkovÈ a ¯editelky ⁄¯aduOS »»K Kladno Milady KolskÈ. SlavnostnÌocenÏnÌ bylo zakonËeno spoleËnou veËe¯Ì v kla-denskÈ restauraci Na n·mÏstÌ.

JANSK…HO MEDAILEPRO BDK V JINO»ANECH

JinoËany jsou mal· obec na okrese Praha-z·pad, leûÌcÌ tÏsnÏ za hranicemi Prahy. MajÌ 816obyvatel, kte¯Ì zde p¯ev·ûnÏ jen bydlÌ, ale zapracÌ dojûdÏjÌ do hlavnÌho mÏsta. PovÌdali jsmesi o tom s ned·vno opÏt zvolen˝m starostouobce Jind¯ichem Galertem.

NeuvϯitelnÈ je, ûe z tÏchto 816 obyvatel jepln˝ch 140 bezp¯ÌspÏvkov˝mi d·rci krve. Na-jdete zde i tzv. rodinnÈ d·rcovstvÌ krve, kdy krevpravidelnÏ d·vajÌ otec a syn Ëi manûelÈ. »ty¯i-kr·t roËnÏ se v obci kon· hromadn˝ odbÏr krve,na kter˝ se pokaûdÈ dostavÌ 60-70 d·rc˘. TytohromadnÈ odbÏry prov·dÏjÌ v JinoËanech jiû 10let a zajÌûdÌ sem na nÏ z transfuznÌ stanice zeVöeobecnÈ fakultnÌ nemocnice z Prahy.

JubilejnÌ 40. hromadn˝ odbÏr se konal dne6.12. 2002 a pozval n·s na nÏj zdejöÌ praktick˝lÈka¯ MUDr. Karel Linhart, kter˝ je souËasnÏmÌstostarostou JinoËan. Pan doktor dÌky svÈp¯irozenÈ autoritÏ mezi sv˝mi pacienty je nejenlÈËÌ, ale je v JinoËanech a p¯ilehl˝ch obcÌch or-ganiz·torem a propag·torem bezp¯ÌspÏvkovÈhod·rcovstvÌ krve. On to byl, kdo zÌskal onÏch140 BDK, v jeho soukromÈ ordinaci se konajÌhromadnÈ odbÏrovÈ dny, on ze sv˝ch prost¯ed-k˘ doplÚuje pro d·rce obËerstvenÌ a dokupujedrobnÈ d·rky. Je p¯Ìkladem pro ostatnÌ lÈka¯e aproto jsme r·di p¯ijali jeho pozv·nÌ.

Vyuûili jsme svÈ p¯Ìtomnosti v JinoËam-nech i k tomu, abychom po hromadnÈm odbÏ-ru p¯ed slavnostnÌm obÏdem v mÌstnÌ restaura-ci Ml˝nsk˝ domov p¯edali 36 bronzov˝ch, st¯Ì-brn˝ch a zlat˝ch MedailÌ dr. JanskÈho. Medai-le p¯ed·vali prvnÌ vÌceprezident »»K RNDr.Marek Jukl, Ph.D., editel ⁄¯adu »»K JUDr.Ji¯Ì Proch·zka a samoz¯ejmÏ starosta obce Jin-d¯ich Galert.

éENASE ZLAT›M KÿÕéEM

PanÌ Pavla Tom·ökov· ze severomo-ravskÈ Polanky nad Odrou pat¯Ì k lidem,pro kterÈ se pravidelnÈ n·vötÏvy transfuz-nÌ stanice staly samoz¯ejmou souË·stÌ ûi-vota. V roce 2000 zÌskala od »»K Zlat˝k¯Ìû 3. t¯Ìdy za 80 bezplatn˝ch odbÏr˘krevnÌ plazmy a ned·vno si na svÈ kontomnohon·sobnÈho d·rce krve p¯ipsala jiû100. odbÏr.

"Nikdy jsem zvl·öù nep¯em˝ölela o tom, proËto dÏl·m. NejvÌc snad pro p¯Ìjemn˝ a h¯ejiv˝pocit, ûe m˘ûu nÏkomu pomoci. Jsem za-plaùp·nb˘h zdrav· a dokud to p˘jde, budu po-kraËovat. NevidÌm na tom nic mimo¯·dnÈho,"¯Ìk· skromnÏ Pavla Tom·ökov·, kter· loni v pro-sinci oslavila Ëty¯icÌtku.

PoprvÈ se do KrevnÌho centra v OstravÏ-PorubÏ vydala v roce 1992 s manûelem, dlou-holet˝m d·rcem krve. OdbÏry plnÈ krve jÌ alenedÏlaly dob¯e. ToËila se jÌ hlava a cÌtila se vy-ËerpanÏ. "M·m v krvi m·lo ûeleza, proto cho-dÌm darovat plazmu. TÏlo se s tÌm lÈpe vypo¯·-d·," vysvÏtluje. Protoûe odbÏry plazmy probÌ-hajÌ 5x bÏhem 3 mÏsÌc˘, d· se jich za rok ab-solvovat i 15. Jak p¯izn·v·, nejednou si od lidÌvyslechla, ûe je bl·zen. Nad podobn˝mi n·zo-ry vöak jen m·v· rukou. V altruismu jÌ posilujei jejÌ pr·ce ve FakultnÌ nemocnici s poliklini-kou v OstravÏ, kde coby idiËka vysokozdviû-nÈho vozÌku a tahaËe rozv·ûÌ po oddÏlenÌchjÌdlo a zdravotnick˝ materi·l. ZblÌzka se taksetk·v· s utrpenÌm pacient˘. Zvl·ötÏ nemocnÈmalÈ dÏti jÌ berou u srdce a utvrzujÌ jÌ v tom, ûed·rcovstvÌ plazmy je to nejmenöÌ, co m˘ûe pronemocnÈ udÏlat.

Ñ Nikdo z n·s nevÌ, kdy bude on s·mnebo nÏkdo z jeho blÌzk˝ch krev pot¯ebo-vat,ì mÌnÌ panÌ Pavla. "A taky ten den volnanenÌ k zahozenÌ," smÏje se öibalsky matka t¯ÌdÏtÌ. JejÌ krevnÌ skupinou jsou pr˝ lidÈ, kte¯Ìjsou up¯ÌmnÌ, vst¯ÌcnÌ a se smyslem pro hu-mor. V kondici se panÌ Pavla udrûuje hlavnÏjÌzdou na kole. DennÏ ölape do ped·l˘ p¯i ces-tÏ do pr·ce a zpÏt a ujede tak na 30 km. Milujep¯Ìrodu a turistiku. Jak ston·sobn· d·rkynÏplazmy s smÏvem dod·v·, Zlat˝ k¯Ìû m· sicedoma v öuplÌku, ale n·vötÏv·m jej uk·zat ne-zapomene.

Anna Prokopov·, Ëlenka OVR »»K Ostrava

5

N¡ä HOST

Na nemocniËnÌ chodbÏ visel tento plak·t:"ProsÌm v·s, buÔte vlÌdnÌ na n·ö person·l.

Sh·nÌ se mnohem h˘¯ neû pacienti !"

VIKTORIE äPIDLOV¡

⁄SPÃäN¡ V›STAVA O MUDR. IVANU H¡LKOVI

Pozv·nÌ k malÈmu rozhovoru tentokr·t p¯ijalanov· Ëestn· prezidentka »eskÈho ËervenÈhok¯Ìûe, manûelka p¯edsedy vl·dy »R, Viktorieäpidlov·. OchotnÏ odpovÏdÏla na naöe ot·zky.Ot·zka: "Dlouh· lÈta bydlÌte s manûelem v Jin-d¯ichovÏ Hradci. Jak byste hodnotila p˘sobenÌzdejöÌho ObblastnÌho spolku »»K?"OdpovÏÔ: "Jako Ëlenka mÏstskÈho zastupitel-stva v Jind¯ichovÏ Hradci vÌm, ûe zdejöÌ »erve-n˝ k¯Ìû velmi aktivnÏ pom·hal nap . p¯i loÚsk˝chpovodnÌch. Setkala jsem se i s tÌm, ûe se zdekonajÌ krajskÈ i republikovÈ soutÏûe dÏtÌ i do-spÏl˝ch v prvnÌ pomoci. Protoûe nejsem a neby-la jsem Ëlenkou »»K, podle mÈho pohledu zven-ËÌ myslÌm, ûe pracuje docela dob¯e."Ot·zka: "Se kterou z ady aktivit »»K jste jiû vminulosti Vy osobnÏ p¯iöla do kontaktu? Absol-vovala jste nap . nÏjakÈ ökolenÌ prvnÌ pomoci amusela jste nabytÈ znalosti jiû nÏkdy v praxipouûÌt?"OdpovÏÔ: "P¯edloni na podzim jsme mÏli vjind¯ichohradeckÈ knihovnÏ ökolenÌ prvnÌ po-moci, kdy jsme se uËili na "Andule" /resuscitaË-nÌ loutka - pozn.red./ z·klady prvnÌ pomoci aumÏlÈ d˝ch·nÌ. äkolil n·s Ëlen »»K pan OtakarStavinoha a m·m z tohoto kurzu osvÏdËenÌ. Jeö-tÏ jsem nemÏla p¯Ìleûitost tyto znalosti vyuûÌt vpraxi a douf·m, ûe se mi hned tak nenaskytne.

Nejsem si totiû v˘bec jist·, zda bych si ve stresua v krizi vzpomnÏla na to, co jsem se nauËila a

umÏla to spr·vnÏ pouûÌt. V dÏtstvÌ jsem bylaËlenkou zdravotnÌ hlÌdky a pokud si dob¯e vzpo-mÌn·m, vyhr·li jsme tenkr·t soutÏû. To mi byloasi 12 let."Ot·zka: "Ke kterÈ Ëinnosti »»K m·te sv˝mzaloûenÌm a ûivotnÌ filozofiÌ nejblÌûe?"OdpovÏÔ: "Protoûe m·m pomÏrnÏ silnÏ vyvi-nutÈ soci·lnÌ cÌtÏnÌ, tak ze öirokÈho spektra Ëin-nostÌ »»K m·m urËitÏ nejblÌûe k jeho soci·lnÌËinnosti."Ot·zka: "VaöÌ p¯edch˘dkynÌ ve funkci ËestnÈprezidentky »S»K byla Hana Beneöov·. Jakoum·te o tÈto funkci p¯edstavu? V Ëem byste moh-la a chtÏla »»K pomoci?"OdpovÏÔ: "Nikdy jsem nebyla Ëestnou pre-zidentkou Ëehokoli, takûe spÌöe neû bych pre-zentovala vlastnÌ p¯edstavu, oËek·v·m od»»K, kter˝ mÏ o prezidentstvÌ poû·dal, p¯ed-stavu jejich.

Vzhledem k tomu, ûe »»K uzn·v·m jakoorganizaci velmi prospÏönou tÏm nejpot¯ebnÏj-öÌm, kter· za lÈta svÈ existence vykonala velk˝kus z·sluûnÈ pr·ce, rozhodla jsem se tuto Ëest-nou funkci p¯ijmout a budu n·pomocna, kdebude pot¯eba a dovolÌ mi to mÈ ËasovÈ moûnos-ti. MyslÌm si, ûe bych mohla b˝t ku prospÏchut¯eba v navazov·nÌ nÏkter˝ch kontakt˘."

Ot·zky kladl Mgr. Josef ävejnoha

V podveËer dne 7. 11. 2002 zaplnilo vÌce neû100 z·jemc˘ do poslednÌho mÌsta p¯edn·ökov˝ s·lPedagogickÈho muzea J. A. KomenskÈho v Pra-ze. Vöichni p¯iöli na vernis·û v˝stavy "Ivan H·leka jeho cesta ûivotem", kter· se konala jako vyvr-cholenÌ akcÌ k letoönÌmu 130. v˝roËÌ narozenÌ velkÈosobnosti spoleËn˝ch dÏjin »ech˘ a Slov·k˘, synav˝znamnÈho ËeskÈho b·snÌka VÌtÏzslava H·lka atakÈ p¯edsedy »S»K na Slovensku.

V˝stavu spoleËnÏ p¯ipravily spolu s po¯·dajÌ-cÌm muzeem SpoleËnost MUDr. Ivana H·lka vespolupr·ci se Slovensko-Ëesk˝m klubem. Vernis·ûzah·jil editel PedagogickÈho muzea J. A. Komen-skÈho Ing. LudevÌt Emanuel, moder·torskÈ rolese ujala p¯edsedkynÏ Slovensko-ËeskÈho klubuNaÔa Vokuöov·. V˝znam v˝stavy podtrhl svouosobnÌ ˙ËastÌ, vystoupenÌm a p¯evzatou z·ötitouvelvyslanec SlovenskÈ republiky v »R LadislavBallek. Projev o ûivotÏ a dÌle MUDr. Ivana H·lkap¯ednesl vedoucÌ seku odborn˝ch ËinnostÌ ⁄¯adu»»K Mgr. Josef ävejnoha, uk·zky z jeho dÌla pakslovensk˝ herec Mgr. Richard Trsùan. Hlubok˝kulturnÌ z·ûitek ËastnÌk˘ vernis·ûe umocnilo vy-stoupenÌ sÛlistky opery N·rodnÌho divadla v PrazeNadi äormovÈ. Mezi p¯Ìtomn˝mi hosty zasedla ivnuËka MUDr. Ivana H·lka, v˝znamn· Ëesk· he-reËka, Jana ätÏp·nkov·.

éivot a dÌlo MUDr. Ivana H·lka byly na v˝-stavÏ prezentov·ny na vÌce neû 20 panelech adalöÌch cenn˝ch expon·tech. O ˙spÏönou v˝-stavu se nejvÌce zaslouûil obÏtav˝ p¯edseda Spo-leËnosti MUDr. Ivana H·lka - MUDr. JurajSz·ntÛ, jemuû pat¯Ì velkÈ podÏkov·nÌ.

TONÕK Z KLATOV SE LOU»IL

Po 16 letech poctivÈ a obÏtavÈ pr·ce se koncem loÚskÈho roku louËil dlouholet˝ editel ⁄¯aduOS »»K Klatovy AntonÌn Stankovsk˝.

Na jeötÏ »eskoslovensk˝ Ëerven˝ k¯Ìû nastoupil v roce 1986, jeötÏ ve zcela jin˝ch podmÌnk·ch.⁄spÏönÏ p¯eûil transformaci »»K a Klatovy se staly jednÌm ze 3 okres˘ v »R, kde dnes ˙spÏönÏfunguje nap . dopravnÌ zdravotnÌ sluûba »»K. Dok·zal prosadit na z·kladÏ smlouvy s transfuznÌstanicÌ takovou spolupr·ci p¯i organizaci odbÏr˘ krve, ûe p¯in·öÌ »»K kromÏ mnoûstvÌ pr·ce inezanedbatelnÈ finanËnÌ prost¯edky. Po celÈ republice jsou zn·m· souËinnostnÌ cviËenÌ s partnery zNÏmeckÈho »K ze sousednÌho Regenu. DÌky jeho aktivitÏ je »»K v okrese uzn·vanoui souË·stÌIntegrovanÈho z·chrannÈho systÈmu, coû potvrdily i loÚskÈ povodnÏ. O jeho obÏtavosti svÏdËÌskuteËnost, ûe zatÌmco organizoval pomoc zatopen˝m obcÌm na Klatovsku, doöla voda i na ⁄¯ad OS»»K i do jeho bydliötÏ, kde z˘stalo pod vodou i jeho vlastnÌ auto.

TonÌk Stankovsk˝ pat¯il mezi editele ⁄¯ad˘ OS »»K - rebelanty a oponenty. O svÈ pr·ci i pr·cidruh˝ch p¯em˝ölel a neb·l se nikdy ve¯ejnÏ Ìci sv˘j n·zor, i kdyû nemusel vûdy znÌt vöem p¯ÌjemnÏ.I za to jsme si ho v·ûili.

Dne 9. 12. 2002 mu p¯ijel za jeho dlouholetou pr·ci pro »»K podÏkovat do Klatov editel ⁄¯adu»»K JUDr. Ji¯Ì Proch·zka. Mgr. Josef ävejnoha

6

PÿEDSTAVUJEME N¡RODNÕ SPOLE»NOSTI »K A »P

V›RO»Õ »ÕSLA ñ »EäTÕ L…KAÿI

ZN¡ME PRAVIDLA SPOLE»ENSK…HO CHOV¡NÕ?

UéITE»N… VYN¡LEZY

VLADIMÕR VONDR¡»EK(23. 2. 1895 - 10. 5. 1978)

M›DLO

JAK NAL…VAT VÕNO

NORSK› »ERVEN› KÿÕé

Na koûnÌm oddÏlenÌ Ìk· pacient: "JsemprvnÌm milovnÌkem ve zdejöÌm divadle,

pane doktore." - "Mohu v·s ubezpeËit, ûe vtomto p¯ÌpadÏ jste prvnÌm milovnÌkem

nebyl !"

Norsk˝ Ëerven˝ k¯Ìû je jednou z nejstaröÌchn·rodnÌch spoleËnostÌ »K na svÏtÏ. Zaloûil ji jiûv roce 1865 tehdejöÌ norsk˝ p¯edseda vl·dy Fre-deric Stang. NorskÈ kr·lovskÈ ministerstvoobrany uznalo Norsk˝ »K v roce 1907.

Dnes Norsk˝ »K sdruûuje 225.000 Ëlen˘. Or-ganizaËnÏ je ËlenÏn na 20 region·lnÌch /krajsk˝ch/spolk˘, kterÈ se d·le ËlenÌ na oblastnÌ spolky »K.NejvyööÌm org·nem je ValnÈ shrom·ûdÏnÌ, kte-rÈ se kon· kaûÈ 3 roky. V mezidobÌ mezi jehozased·nÌmi ÌdÌ Ëinnost tzv. N·rodnÌ v˝bor Nor-skÈho »K, kter˝ nahradil d¯ÌvÏjöÌ V˝konnou radua ⁄st¯ednÌ radu. »leny N·rodnÌho v˝boru jsouprezident, vÌceprezidenti, editel pro pomoc dÏ-tem, editel Ml·deûe a dalöÌ ËlenovÈ.

VeökerÈ aktivity NorskÈho »K doma i vzahraniËÌ jsou stanovenÈ StrategiÌ a ⁄stavouNorskÈho »K. Pat¯Ì mezi nÏ zejmÈna operacepomoci staröÌm a nemocn˝m obËan˘m, po-moc dÏtem, vÏzÚ˘m, HIV pozitivnÌm osob·m,uprchlÌk˘m a imigrant˘m. SouË·stÌ NorskÈ-ho »K je takÈ Horsk· sluûba. Norsk˝ »K jerovnÏû majitelem 4 rekreaËnÌch st¯edisek.KaûdÈ z nich m· kapacitu 395 mÌst, kter·mohou plnÏ vyuûÌvat jak zdravÈ, tak hendike-povanÈ osoby. Organizuje rovnÏû rehabilitaË-nÌ a dÏtskÈ t·bory, po¯·d· kurzy, konference asemin·¯e.

Jiû od roku 1933 provozuje Norsk˝ »KkrevnÌ transfuznÌ sluûbu. Norsko je jednou z

prvnÌch zemÌ na svÏtÏ, kter· zah·jila n·bor d·r-c˘ krve, a krevnÌ sluûby jsou jednou z nejd˘leûi-tÏjöÌch aktivit NorskÈho »K.

Norsk˝ »K m· velmi rozvinutÈ i zahraniËnÌaktivity a sv˝mi projekty poskytuje pomoc n·-rodnÌm spoleËnostem »K a »P, kterÈ se ocitly vnouzi. JednÌm z hlavnÌch program˘ p¯i poskyto-v·nÌ tÈto pomoci je i p¯ipravenost na katastrofy.

V ¯Ìjnu 2002 p¯i osobnÌ n·vötÏvÏ pracov-nÌka ˙st¯edÌ NorskÈho »K v Praze byla do-mluvena spolupr·ce NorskÈho »K p¯i celo-svÏtovÈ prezentaci historie a souËasn˝ch Ëin-nostÌ »»K i s vyuûitÌm v »eskoslovensku vy-dan˝ch poötovnÌch zn·mek s Ëervenok¯ÌûskoutÈmatikou.

PozdÏjöÌ v˝znamn˝ Ëesk˝ psychi-atr se narodil v Praze. Na ËeskÈ lÈka¯-skÈ fakultÏ promoval v roce 1919. Poz-dÏji se kromÏ psychi-atrie vÏnoval takÈneurologii, farmako-logii a internÌmu lÈ-ka¯stvÌ a p˘sobil na¯adÏ odborn˝ch sta-v˘ a klinik lÈka¯skÈfakulty v Praze.

Hodnost docenta zoboru farmakologiezÌskal v roce 1933. Vlednu 1938 byl jme-nov·n mimo¯·d-n˝m profesoremfarmakologie a o rokpozdÏji mu byla profesura rozö̯ena olÈka¯skou psychologii. Za druhÈ svÏ-tovÈ v·lky pracoval na internÌm oddÏ-lenÌ vinohradskÈ nemocnice a na psy-

chiatrickÈm oddÏlenÌ zemskÈho stavupro choromyslnÈ.

Po v·lce p˘sobil na psychiatrickÈ klini-ce prof. Z. MysliveË-ka. Po jeho smrti aû doroku 1970 pracoval vefunkci p¯ednostypsychiatrickÈ klini-ky. Sv˝mi pracemi p i-spÏl zejmÈna k rozvojiËeskÈ psychiatrie afarmakologie, ale pu-blikoval rovnÏû pr·cepsychologickÈ, z obo-ru vnit¯nÌho lÈka¯stvÌ,sexuologie, endokri-nologie, dÌla filosofic-k· a z dÏjin lÈka¯stvÌ /

mj. t¯i svazky "LÈka¯ vzpomÌn·"/. Byl vy-nikajÌcÌ jako diagnostik a psychoterapeut.Letos si p¯ipomÌn·me, ûe uplynulo 25 letod jeho mrtÌ.

LidÈ se nejd Ìve myli jenom Ëistou vo-dou, p¯ÌpadnÏ öù·vou z r˘zn˝ch druh˘rostlin. V˝roba m˝dla byla v˝znamn˝mz·sahem do hygieny ËlovÏka. ZaË·tek prouûÌv·nÌ m˝dla byl pravdÏpodobnÏ v˝-sledkem mytÌ mastnÈho n·dobÌ horkou vodou spoleËnÏ s d¯evÏn˝mpopelem z kuchyÚskÈho ohnÏ. PouûÌval se jak ûivoËiön , tak rostlinn˝tuk a alkalick˝ roztok se vyr·bÏl z popela d¯evÏnÈho uhlÌ.

ZaËala se vyr·bÏt obyËejn· m˝dla pro chudöÌ vrstvy obyvatel avonn· m˝dla pro bohatöÌ vrstvy. Od 17.stoletÌ se jiû v˝roba bylinn˝cha vonn˝ch m˝del rozö̯ila po celÈ EvropÏ. Kulat· m˝dla byla vÏtöinouparfÈmov·na exotick˝mi oleji a bylinn˝mi pudry. BÏhem 17. a 18.st. sestala nejzn·mÏjöÌ m˝dla vyr·bÏn· v It·lii ve mÏstÏ Bologna. Neobsa-hovala pouze r˘znÈ druhy drah˝ch olej˘, bylin a prysky¯ice, ale Ëasto ibrandy, mandle nebo jinÈ exotickÈ plody. PotÈ co ruËnÏ vyr·bÏn· m˝-dla uschla a ztvrdla, byla leötÏna, zlacena a d·le zdobena.

KvalitnÌ m˝dla, naz˝van· "savonnettes", byla vyr·bÏna takÈve Francii. Byla navonÏna nap . r˘ûov˝m olejem, pomeranËovouvodou nebo dov·ûen˝mi balz·my.

M˝dla mÏla obvykle lehce zrnitou strukturu, kter· byla vytv·¯enaz·mÏrnÏ ke zlepöenÌ mycÌho Ëinku. Speci·lnÌ m˝dla dokonce obsaho-vala jemnÏ mlet pÌsek a pemzu a byla prod·v·na jako m˝dla na pranÌ.DalöÌm speci·lnÌm druhem m˝dla byla m˝dla na holenÌ, charakteristic-k· vysokou pÏnivostÌ a obsahem bylin zmÏkËujÌcÌch pokoûku.

»ÌönÌci v restauracÌch a vin·rn·ch by tato pravi-dla mÏli zn·t a dodrûovat, ale zn·te je takÈ Vy ?

P¯esvÏdËete se:

* P¯i nalÈv·nÌ drûÌ hostitel l·hev vûdy tak, abynezakr˝val vinÏtu. Jinak by mohl vzbuditpochybnosti o kvalitÏ pod·vanÈho vÌna

* Hostitel nalÈv· prvnÌ s·m sobÏ. Jednak abyochutnal, zda je vÌno v po¯·dku, jednak abyp¯ÌpadnÈ lomky korkovÈ z·tky skonËily vjeho sklence a nikoli ve sklenk·ch host˘

* Poh·ry se vÌnem plnÌ jen asi do dvou t¯etin

* P¯i prvnÌm douöku si s hosty p¯iùukneme.

P¯itom drûÌme sklenku vûdy za stopku, abyzazvonila

* BÌlÈ vÌno pod·v·me chlazenÈ a sklenky s

nÌm drûÌme za stopku i p¯i pitÌ, aby se n·pojneoh¯Ìval teplem dlanÌ

* »ervenÈ vÌno m· mÌt pokojovou teplotu apoh·ry s nÌm proto m˘ûeme drûet i za kalich

* Kdyû host pomalu dopÌjÌ, m˘ûeme mu sklen-ku dolÌt, a to i bÌl˝m vÌnem, coû bylo jeötÏned·vno podle pravidel spoleËenskÈhochov·nÌ nep¯ÌpustnÈ.

7

V›RO»Õ »ÕSLA ñ SVÃTOVÕ L…KAÿI

OSOBNOSTI »ERVEN…HO KÿÕéE NAäE DESATERO

OK…NKO SPR¡VN… V›éIVY

EDWARD JENNER (17. 5. 1749 - 26. 1. 1823)

PTALI JSTE SE ...

UéITÕ TUKŸ PÿI PÿÕPRAVÃ JÕDEL

ANTONÕN SUM (20. 11. 1877 - 23. 12. 1947) ZdravÌ pro vöechny v 21. stoletÌ

LÈka¯ kroutÌ hlavou nad uboh˝m stavempacienta a pt· se: "ée vy jste ûenat˝ ?"

"Nejsem," vyhrkne pacient, "to j· jen takvypad·m !"

Narodil se v MÏstci Kr·lovÈ, studoval nagymn·ziu v Litomyöli. Jiû za studiÌ p˘sobil jakomÌstop¯edseda spolku"Vöehrd". Jako mlad˝pr·vnÌk doch·zel do ro-diny Vojty N·prstka. Zdev nÏm byl probuzen z·-jem o soci·lnÌ ot·zky arovnÏû z·jem o Anglii aAmeriku. V roce 1905 sestal tajemnÌkem praûskÈ-ho prim·tora a jiû o rokpozdÏji zorganizoval Ëes-kou v˝stavu v Lond˝nÏ.

Po prvnÌ svÏtovÈ v·l-ce pracoval ve st·tnÌm cizineckÈm ¯adu. Poz-dÏji byl vedoucÌm ËeskÈho odboru Hoovero-vy stravovacÌ akce pro podvyûivenÈ dÏti /v»eskoslovensku tehdy pracovalo 200 komi-tÈt˘ tÈto akce, kter· zahrnovala p¯es 503.000dÏtÌ a trvala 1,5 roku/. V USA zorganizovalpodporu tÈto akce mezi krajany. V obdobÌ prvnÌrepubliky pracoval jako p¯ednosta a pozdÏji

ministersk˝ rada na Ministerstvu zahraniËÌ ajako gener·lnÌ konzul ve VÌdni.

Doktor AntonÌn Sumbyl zakladatelem a p¯ed-sedou Rotary klubu a or-ganizace YMCA v Praze/byl i Ëlenem svÏtovÈhov˝boru YMCA/, zakl·dalu n·s anglickÈ kluby, aletakÈ Studentsk˝ domov,byl mÌstop¯edsedouAmerickÈho institutu atakÈ po ¯adu let mÌsto-p¯edsedou »eskoslo-venskÈho ËervenÈho

k¯Ìûe, kde byl blÌzk˝m spolupracovnÌkemdr.Alice MasarykovÈ. P¯ipomÌn·me si, ûe uply-nulo 125 let od jeho narozenÌ a 55 let od jeho˙mrtÌ. Zem¯el v Praze a pochov·n je na h¯bitovÏ vDolnÌch Chabrech /Praha 8/.

VzpomÌnku na svÈho otce n·m zaslal JUDr.AntonÌn Sum, CSc., mj. b˝val˝ tajemnÌk Ëes-kÈho ministra zahraniËÌ Jana Masaryka.

Anglick˝ lÈka¯ se zapsal mezivelik·ny svÏtovÈ medicÌny obje-vem vakciny proti prav˝m ne-ötovicÌcm.

Narodil se ve vik·¯skÈ rodinÏv hrabstvÌ Gloucestershire. Jiû ve13 letech pom·hal vesnickÈmuranhojiËi, pozdÏji v nemocnicisv.Ji¯Ì v Lond˝nÏ slavnÈmu chi-rurgovi J. Hunterovi. Po dokon-ËenÌ niûöÌch lÈka¯sk˝ch studiÌ sevr·til na venkov.

P¯i n·vötÏv·ch venkovsk˝ch usedlostÌ sivöiml skuteËnosti, ûe dÏveËky, kterÈ prodÏlalytzv. kravskÈ neötovice, nikdy neonemocnÏlyprav˝mi neötovicemi. V kvÏtnu 1796 si na os-

miletÈm chlapci ovϯil p¯edpo-klad, ûe p¯enesenÌm hnisu z krav-sk˝ch neötovic zÌsk· ËlovÏk tr-valou odolnost proti prav˝m ne-ötovicÌm. V tÈ dobÏ mÏl jiû lÈ-ka¯sk˝ titul ze skotskÈ univerzi-ty v St.Andrews.

Nov· metoda zÌskala oznaËe-nÌ vakcinace /z lat. vacca - kr·-va/. Jennerovi se postupnÏ do-stalo velkÈho ocenÏnÌ doma i vzahraniËÌ. Stal se Ëlenem Kr·lov-

skÈ lÈka¯skÈ spoleËnosti, zÌskal Ëestn˝ dokto-r·t na univerzitÏ v Oxfordu a byl zvolen Ëest-n˝m obËanem Lond˝na. Letos si p¯ipomÌn·-me, ûe uplynulo 180 let od jeho mrtÌ.

Program, kter˝ p¯ijala dne 30.10.2002 vl·-da »R, mj. obsahuje:

1. ZavÈst komplexnÌ prohlÌdky na rakovi-nu prsu, dÏloûnÌho ËÌpku, tlustÈho st¯e-va a plic /od roku 2004/.

2. ZavÈst vyöet¯ov·nÌ tÏhotn˝ch ûen navrozenÈ vady uû v prvnÌ t¯etinÏ tÏho-tenstvÌ /2003-2005/.

3. Vybavit ökoly zdravÏjöÌm n·bytkem,nap . ûidlemi /2003-2005/.

4. Kontrolovat povolenou hladinu hlukua pouûÌv·nÌ laser˘ na diskotÈk·ch /do3 let/.

5. Zv·ûit obnovenÌ pravideln˝ch ökolnÌchzubnÌch prohlÌdek /2004-2010/.

6. Centr·lnÏ sledovat zneËiötÏnÌ tok˘a koupaliöù /2003/.

7. Zp¯Ìsnit z·kony, kterÈ na¯izujÌ pouûÌvatcyklistickÈ helmy jen na silnicÌch 1.t¯Ìdy/2004-2006/.

8. Rozö̯it poËet sportovnÌch h¯iöùa cyklistick˝ch stezek /2003-2005/.

9. Zak·zat reklamu na tab·k /2003/.

10. Zak·zat sponzorov·nÌ sportovnÌch akulturnÌch akcÌ firmami, kterÈ vyr·bÏjÌtab·kovÈ v˝robky a alkohol /2003-2005/.

Ot·zka: OpakovanÏ mÏ tr·pÌ jeËnÈ zrno v oku.R·d bych vÏdÏl, co jej zp˘sobuje a jak· je p¯ednÌm obrana? Ji¯Ì N., N·chod

OdpovÏÔ: JeËnÈzrno je stafyloko-kov˝ absces /du-tina vznikl· z·nÏ-tem a vyplnÏn·hnisem/ drobn˝chmazov˝ch ûl·zekp¯i as·ch na okra-ji oËnÌho vÌËka. M˘ûe postihnout r˘znÈ oblastioka. VÌËko se zdu¯Ì a je bolestivÈ jak p¯i pohybuoka, tak i p¯i doteku.

Mezi hlavnÌ p¯ÌËiny, proË se stafylokoci mno-ûÌ, je za¯azov·na öpatn· hygiena /staËÌ dotknoutse oka öpinavou rukou/, d·le nedostatek vitamÌn˘a snÌûen· imunita. Takûe prevence jeho v˝skytuspoËÌv· zejmÈna ve spr·vnÈ v˝ûivÏ, obsahujÌcÌdostatek vitamÌn˘ a v ËastÏjöÌm mytÌ rukou.

JeËnÈ zrno nepat¯Ì sice k z·vaûn˝m problÈ-m˘m, ale je nep¯ÌjemnÈ. Pokud nepraskne, budev·s tr·pit asi 10 dn˘. Sami se nepokouöejte znÏho vymaËk·vat hnis, ten pouze set¯ete, aû jeË-nÈ zrno praskne. Dbejte na to, aby vaöe ruËnÌkya ûÌnky nepouûÌval nikdo z vaöeho okolÌ, proto-ûe jeËnÈ zrno je nakaûlivÈ.

Pokud jeËnÈ zrno samo neodeznÌ, z·nÏt a otokse rozöi¯uje na celÈ oko a jeËn· zrna se opakujÌ,urËitÏ se vyplatÌ navötÌvit oËnÌho lÈka¯e. V nÏ-kter˝ch v·ûnÏjöÌch p¯Ìpadech je eöeno i chirur-gick˝m z·krokem.

JÌdlo Vhodn˝ tuk

maz·nÌ na chleba a peËivo m·slo, margarinypomaz·nky m·slo, margarinyp¯Ìprava sal·t˘ a majonÈz rostlinnÈ olejemaötÏnÌ hotov˝ch pokrm˘ m·slo, rostlinnÈ oleje, ölehanÈ tuky, margarinyp¯Ìprava jÌöky pokrmovÈ tuky, m·slo, margariny, rostlinnÈ oleje, s·dloduöenÌ, peËenÌ pokrmovÈ tuky, ölehanÈ tukyfritov·nÌ ölehanÈ tuky, pokrmovÈ tuky, fritovacÌ olejejemnÈ peËivo, cukrovÌ margariny, m·slo, ölehanÈ tuky, s·dlopiökotovÈ hmoty rostlinnÈ olejekrÈmy a n·plnÏ margariny, m·slopolevy pokrmovÈ tuky

/Tuky jsou se¯azeny podle vhodnosti pouûitÌ/.

»»K bude svou zdravotnÌ v˝chovou ten-topreventivnÌ zdravotnick˝ program pod-porovat.

8

POJMY Z HISTORIE »»K NOV… »INNOSTI V »»K

DEN PRO POMOCN… TLAPKYV ROKYCANECH

Pr·vÏ tak se jmenovala akce, kterou na sklonku z·¯Ì 2002 uspo¯·dalOS »»K Rokycany ve spolupr·ci s kynology z Rokycan. Podle n·zvuasi spr·vnÏ p¯edpokl·d·te, ûe hlavnÌ roli p¯i nÌ hr·la zv̯·tka. M·te pravdu- byli to tzv. asistenËnÌ psi.

ÿeditelka ⁄¯adu OS »»K Rokycany LuÔka V·clavÌkov· k jejÌmu progra-mu uvedla: "Po¯ad je zamϯen na pod-poru v˝cviku asistenËnÌch ps , coû jsoupomocnÌci lidÌ upoutan˝ch na invalid-nÌ vozÌk. V˝chova takovÈho psa je ne-smÌrnÏ n·roËn·, trv· 6-8 mÏsÌc a jehocena se proto pohybuje kolem dvouset tisÌc korun. ZatÌmco na v˝cvik sle-peck˝ch ps st·t p¯ispÌv·, na v˝cvikasistenËnÌch ps nikoliv. Proto jsmese rozhodli tuto akci uspo¯·dat".

N·vötÏvnÌci, kte¯Ì platili dobro-volnÈ vstupnÈ, mÏli moûnost shlÈd-nout uk·zky v˝cviku asistenËnÌch ps˘-retrÌvr˘ v pod·nÌ Olgy a Ji¯ÌhoTom·ö˘ z Oseku u Rokycan. éasli nad tÌm, co Apolenka, B·rny, Taira adalöÌ psi dovedou. D·le se p¯esvÏdËili, jak cviËÌ sluûebnÌ psi nebo klubAgility z PlznÏ. SoutÏû "DÌtÏ a pes" byla urËena menöÌm n·vötÏvnÌk˘m asouË·stÌ programu byla takÈ prodejnÌ v˝stavka dÏtsk˝ch kreseb na psÌtÈma. MajitelÈ zv̯at zde mÏli moûnost poradit se s veterin·¯em. O hudebnÌdoprovod se postaralo duo Skoby, coû je Ë·st bluegrassovÈ skupiny Bodl·k.

V˝tÏûek celÈ zda¯ilÈ akce byl vÏnov·n na podporu v˝cviku asistenË-nÌch ps˘. Nechcete podobnou akci zkusit takÈ u V·s ?

DÃTSK… PR¡ZDNINOV…KOLONIE »S»K

PrvnÌch 5 dÏtsk˝ch pr·zdninov˝ch koloniÌ /osad/ bylo z¯Ìzeno divize-mi »S»K jiû v roce 1920. Jejich spÏch byl takov , ûe od roku 1921 je jiûzaËaly po¯·dat mÌstnÌ spolky »S»K. NÏkdy se spojilo k po¯·d·nÌ kolonienÏkolik mÌstnÌch spolk˘ »S»K z urËitÈho kraje, jindy p¯i jejich po¯·d·nÌspolupracoval »S»K s p¯Ìbuzn˝mi organizacemi - Masarykovou ligouproti tuberkulÛze nebo OkresnÌ pÈËÌ. Za prvnÌch 10 let svÈ Ëinnosti z¯Ìdil»S»K 284 pr·zdninov˝ch koloniÌ pro celkem 14.957 dÏtÌ ohroûen˝chtuberkulÛzou.

DÏti do pr·zdninov˝ch koloniÌ vybÌraly mÌstnÌ spolky »S»K z dispen-z·¯˘ pro tuberkuloznÌ. Dozor nad koloniemi vykon·val obvykle mÌstnÌlÈka¯, kter˝ dÏti vyöet¯il p¯i zah·jenÌ a ukonËenÌ pobytu a doch·zel kaûdo-dennÏ do kolonie. V kaûdÈ kolonii byla i zkuöen· oöet¯ovatelka a v˘dce

kolonie, pro kterÈ»S»K po¯·dalzvl·ötnÌ kurzy.

DÏti byly vpr·zdninov˝ch kolo-niÌch »S»K vedenyke spr·vnÈ ûivoto-spr·vÏ, k pobytu naËerstvÈm vzduchu ak pravidelnÈmu od-poËinku. Byly ˙Ëel-nÏ zamÏstn·ny p¯i-

mϯenou pracÌ a tÏlocvikem, proch·zkami i koup·nÌm. Musely db·t opravidelnou osobnÌ hygienu a byly povinny Ëastnit se spoleËn˝ch cviËe-nÌ. DÏti, kterÈ po odchodu z kolonie pot¯ebovaly dalöÌ lÈËenÌ, byly umisùo-v·ny ve speci·lnÌch stavech.

V pr·zdninovÈ kolonii byla ml·deû vedena takÈ k z·sad·m Dorostu»S»K. DÏti se zde samy musely starat o po¯·dek ve sv˝ch mÌstnostech apom·hat sv˝m menöÌm druh˘m.

NOV¡ CHR¡NÃN¡ DÕLNA »»K V MLAD…BOLESLAVI

Obdrûeli jsme pozv·nÌ OS »»K Mlad· Boleslav, abychom navötÌviliChr·nÏnou dÌlnu JIVA, a.s., jejÌmû z¯izovatelem je pr·vÏ OS »»KMlad· Boleslav. Chr·nÏn· dÌlna »»K funguje jiû 10 let /od roku 1992/.Byli jsme zde jiû p¯ed dvÏ-ma lety, ale tentokr·t bylovöechno jinÈ.

P¯iöli jsme do zcela no-vÈho objektu, jehoû stavbabyla zah·jena v listopadu2001 nikoli sice p¯Ìmo "nazelenÈ louce", jak se obvyk-le ¯Ìk·, ale na zakoupenÈmpozemku uprost¯ed mÏstskÈz·stavby. Za 10 mÏsÌc˘ /vsrpnu 2002/ jiû se do no-v˝ch prostor stÏhovala ne-jen Chr·nÏn· dÌlna »»K, ale takÈ ⁄¯ad OS »»K Mlad· Boleslav.Je zde zasedacÌ mÌstnost, uËebna pro v˝uku prvnÌ pomoci i skladovÈprostory. V Ìjnu 2002 pak byl cel˝ nov˝ objekt slavnostnÏ otev¯en.

Dne 14. 11. 2002 si jej prohlÈdl ¯editel ⁄¯adu »»K JUDr. Ji¯ÌProch·zka v doprovodu p¯edsedy OVR »»K Mlad· Boleslav MUDr.Old¯icha älÈgra a editelky ⁄¯adu OS »»K Mlad· Boleslav StanislavyämachovÈ. Chr·nÏn· dÌlna »»K dnes zamÏstn·v· 12 zdravotnÏ postiûe-n˝ch obËan˘, ale kapacitu m· na 15 pracovnÌk˘. JejÌm obÏtav˝m vedou-cÌm je Ilja PantlÌk, kter˝ nejen sh·nÌ zak·zky, ale takÈ musÌ zabezpeËovatkaûdodennÌ p¯iv·ûenÌ a odv·ûenÌ sv˝ch zdravotnÏ postiûen˝ch zamÏst-nanc˘ do pr·ce.

Sklonili jsme se s ˙ctou p¯ed odvahou a v˝sledky pr·ce OS »»KMlad· Boleslav v tÈto oblasti.

Mgr. Josef ävejnoha

JAK VZNIKLY N¡ZVY SVÃTADÕLŸ

Jejich p˘vod je zajÌmav˝ a snad kromÏ Evropy a Ameriky o nich ani zlet povinnÈ ökolnÌ doch·zky obvykle mnoho nevÌme.EVROPA m· p˘vod ve staro¯eckÈ mytologii, podle nÌû stejnojmennoukr·lovskou dceru unesl zamilovan˝ nejvyööÌ eck˝ b˘h Zeus. N·zev p¯e-jali ÿekovÈ od Semit˘, kde "ereb" znamen· "veËernÌ soumrak", tj. "zemÏ,kde slunce zapad·".ASIE se jmenuje podle semitskÈho "asu", coû znamen· "v˝chod, roz-b¯esk".AMERIKA je nazv·na podle italskÈho mo¯eplavce a zemÏpisce AmerigaVespucciho, kter˝ v letech 1501-1502 obeplul Ë·st pob¯eûÌ JiûnÌ AmerikyAUSTR¡LIE poch·zÌ z latinskÈho "australis", coû znamen· "jiûnÌ".AFRIKA m· nÏkolik v˝klad˘. M˘ûe to b˝t buÔ "ËlovÏk z druhÈ strany"jako oznaËenÌ fÈnick˝ch kolonist˘ nebo z latinskÈho spojenÌ "a frigo" /bezchladu/ Ëi z berberskÈho "afri" /jeskynÏ/.

»TEME STEJNÃ I POZP¡TKUOdbornÏ se tomu Ìk· "palindromy" /tj. slova nebo vÏty, kterÈ se dajÌ

ËÌst stejnÏ zleva i zprava a d·vajÌ smysl/. UrËitÏ jste jiû nÏkterÈ slyöeli:* Kajak - Radar - Anna* Jelenovi pivo nelej* Kobyla m· mal˝ bok* Na mezi leûel i Zeman* M·te med ? Jakeö m·. D·m öek a jdeme tam.* Ital platÌ* Elo, dej kahan na h·k. Je dole.* Na Maöka leje lak öaman* M· soli kilo s·m* Osoba nudila LÌdu na boso* Nem· Kasal kina, ani klas a k·men* Koruny s·m m·m, m· syn ˙rok ?

/Ze ökolnÌho Ëasopisu "Tyl·Ëek", Zä J. K. Tyla v PÌsku/

Vtipy

Pt· se lÈka¯ pacienta: Tak co, pane Nov·k,pamÏù uû se v·m lepöÌ ?" Pacient odpovÌd·:

"LepöÌ, lepöÌ... ale kdo jste, ûe se o to takzajÌm·te ?"

9

N¡ä SERI¡L ñ 140 LET MEZIN¡RODNÕHO HNUTÕ »ERVEN…HO KÿÕéE - 1. »¡ST

PRVNÕ POMOC

RADA PRO V¡S...

VÕTE, éE ... (DECH A HLAS)

KVÕZ ZNALOSTÕ O LIDSK…M TÃLE

* d˝chacÌ ˙strojÌ zaËÌn· nosem. »ernoöipr˝ d˝chajÌ spÌöe sty, Eskym·ci nosem.NosnÌ pr˘duchy vdechovan˝ vzduchoh¯ÌvajÌ a Ë·steËnÏ i ËistÌ

* nos p¯ech·zÌ v nosohltan, kde se nach·-zÌ i mandle, kterÈ zneökodÚujÌ mnohÈp˘vodce nakaûliv˝ch onemocnÏnÌ

* nosohltan p¯ech·zÌ v hrtan, coû je tru-biËka sloûen· z chrupavËit˝ch prst˝nk˘.P¯i polyk·nÌ se vstup do hrtanu zakr˝v·hrtanovou z·klopkou

* uprost¯ed hrtanu jsou uloûeny hlasivky,tvo¯enÈ dvÏma tenouËk˝mi vazy vedlesebe. Hlasivky se rozechvÌvajÌ proudemvzduchu a vznik· hlas

* hlasivky se dok·ûÌ natahovat, smröùovat,zuûovat, p¯ibliûovat i oddalovat. Kolemhlasivek proudÌ vzduch rychlostÌ 20 m/s,p¯i hluböÌm vdechu 36 m/s. Kdyû ËlovÏkkaöle, jde o rychlost 120 m/s, coû je rych-lost cyklonu

* hrtan p¯ech·zÌ v pr˘duönici, pr˘duöni-ce se vÏtvÌ na levou a pravou pr˘duö-ku. Pr˘duöky p¯ech·zejÌ v pr˘duöin-ky a pr˘duöinky v plicnÌ sklÌpky, je-jichû poËet se ud·v· na 5-8 milion˘.

* plicnÌ sklÌpky nasedajÌ na pr˘duöinky ajedn· se o tenkÈ blanky potaûenÈ hustousÌtÌ krevnÌch vl·seËnic.

JAK VYBÕRAT BR›LE

Letos si p¯ipomÌn·me, ûe uplynulo 140 let odvzniku mezin·rodnÌho hnutÌ »ervenÈho k¯Ì-ûe. Tomuto v˝roËÌ vÏnujeme n·ö celoroËnÌ seri·l.

Myölenka na vytvo¯enÌ celosvÏtovÈ pomoc-nÈ organizace se zrodila v hlavÏ öv˝carskÈhoobchodnÌka Henri Dunanta v roce 1859 nabojiöti bitvy u italskÈho Solferina. V pÌsemnÈpodobÏ potom v jeho knize "VzpomÌnka naSolferino", kter· vyöla v éenevÏ 8. 11. 1862.

Druh˝m v˝znamn˝m datem je 17. 2. 1863,kdy byl v éenevÏ zaloûen St·l˝ mezin·rodnÌv˝bor pro pomoc ranÏn˝m, jinak tÈû naz˝va-n˝ "v˝borem pÏti". Tvo¯ili jej: gener·lGuillaume Henri Dufour, dr. Louis Appia,dr.Theodore Maunoir, Gustave Moynier a

Henri Dunant /vöechny jsme V·m jiû v Novi-n·ch »K postupnÏ p¯edstavili/.

UstavujÌcÌ mezin·rodnÌ konferenci svolal ten-to v˝bor do éenevy na 26.-29.¯Ìjna 1863 /pr·-vÏ p¯ed 140 lety/. Z˙Ëastnilo se jÌ 36 deleg·t˘ ze16 evropsk˝ch zemÌ. Na tÈto konferenci byl za-loûen Mezin·rodnÌ v˝bor »ervenÈho k¯Ìûe aschv·len znak ËervenÈho k¯Ìûe /obr·cen· öv˝-carsk· vlajka/.

O rok pozdÏji se v éenevÏ seöla dalöÌ mezi-n·rodnÌ konference a na nÌ byla dne 22.8.1864podeps·na prvnÌ "éenevsk· mluva o zlepöe-nÌ osudu ranÏn˝ch v polnÌch arm·d·ch".Podepsali ji tehdy p¯ÌtomnÌ z·stupci 16 st·t˘ /zmimoevropsk˝ch jen USA/.

»lenovÈ prvÈho Mezin·rodnÌho komitÈtuv éenevÏ v r. 1863 (v˝boru pÏti)

KRV¡CENÕ Z UCHA

Ke krv·cenÌ z ucha /zevnÌho zvukovodu/obvykle doch·zÌ p¯i perforaci uönÌho bubÌnkunebo u zlomenin lebky. BubÌnek m˘ûe protrh-nout cizÌ p¯edmÏt zatlaËen˝ do ucha, jeho prask-nutÌ m˘ûe zp˘sobit p·d na vodnÌch lyûÌch, pot·-pÏnÌ, tlakov· vlna po v˝buchu, aj.

P¯Ìznaky:

a/ U prasklÈho uönÌho bubÌnku* moûn· bolest uvnit¯ ucha* hluchota* mÌrn˝ v˝tok krve z ucha

b/ U zlomenin lebky:* bolest hlavy* malÈ mnoûstvÌ krve smÌöenÈ s Ëir˝m mozko-

mÌönÌm mokem vytÈkajÌcÌ z ucha* moûnÈ bezvÏdomÌ

PrvnÌ pomoc:

* postiûenÈhop¯i vÏdomÌuloûte do po-lohy v polo-sedÏ s hlavounaklonÏnouna poranÏ-nou stranu,aby mohla krev nebo mok volnÏ odtÈkat zucha. StejnÏ postupujeme i p¯i uloûenÌ dostabilizovanÈ polohy, kdy jeötÏ podkl·d·-me Ëelo

* na ucho p¯iloûÌme sterilnÌ ods·vacÌ obvaz.Nikdy zvukovod neucp·v·me, nesnaûÌme sezastavit odtok krve nebo moku

* je-li postiûen˝ v bezvÏdomÌ, zajistÌme pr˘-chodnost d˝chacÌch cest, p¯ÌpadnÏ zah·jÌmekardiopulmon·lnÌ resuscitaci

* i p¯i drobn˝ch krv·cenÌch z ucha vûdy zajistÌ-me zdravotnickou pomoc a odbornÈ vyöet¯enÌ.

/P¯ÌruËka prvnÌ pomocia Standardy prvnÌ pomoci/

LÈka¯sk˝ Ëasopis vypsal soutÏû o nejlepöÌodpovÏÔ na ot·zku: "Kdo je to spÏön˝ lÈka¯ ?"ZvÌtÏzila odpovÏÔ: "⁄spÏön˝ lÈka¯ je ten, kdodok·ûe udrûet pacienta p¯i ûivotÏ tak dlouho,

neû ho p¯Ìroda vylÈËÌ".

Br˝le jiû d·vno povaûujeme nejen za bÏûnou vÏc dennÌ pot¯eby, ale takÈ za mÛdnÌ doplnÏk. P¯ede-vöÌm ûeny chtÏjÌ nejen dob¯e vidÏt, ale takÈ s br˝lemi dob¯e vypadat. P¯i v˝bÏru obrouËek byste mÏlip¯ihlÌûet ke tvaru obliËeje, barvÏ oËÌ, vlas˘ i odstÌnu pleti. PokusÌme se V·m p¯i v˝bÏru poradit:

Vlasy OËi Pleù Barva obrouËky

SvÏtlÈ modrÈ svÏtl· tmav·, ûelvovina, zlat·, perleùKaötanovÈ hnÏdÈ st¯ednÏ ûelvovina, eben, mahagon

tmav· /nikdy pastelovÈ barvy/HnÏdÈ zelenÈ nev˝razn· ûelvovina, k¯iöù·l, zelen·RezavÈ hnÏdÈ svÏtl· svÏtl·, ûelvovina, zlat·äedÈ kaötanovÈ svÏtl· k¯iöù·l, zlat·, r˘ûovÈ. lila

Ke kulatÈmu obliËeji se hodÌ jemn· obrouËka, jejÌû tvar se smÏrem nahoru rozöi¯uje, aby senaruöil dojem "koule".

Ke ËtverhrannÈmu obliËeji se hodÌ obrouËka, kter· prodluûuje linii oboËÌ, je vöude stejnÏ siln·a lehce se zaobluje jen v rozÌch.

Ov·lnÈmu obliËeji vyhovujÌ tÈmϯ vöechny tvary obrouËek. M˘ûete si dovolit mÛdnÌ, t¯eba iexkluzivnÌ br˝le.

K troj˙helnÌkovÈmu obliËeji se hodÌ uûöÌ obrouËky, kterÈ nejsou tvarovanÈ v ostr˝ch ˙hlech.ZmÌrÚujÌ masÌvnost lÌcnÌch kostÌ.

1. VÌte kolik % hmotnosti tÏla tvo¯Ì lidsk˝ mozek ?2. ZkusÌte si tipnout, kolik litr˘ mate¯skÈho mlÈ-

ka za rok "vyrobÌ" kojÌcÌ ûena ?3. Dok·ûete odhadnout, kolik vlas˘ n·m kaûd˝

den vypadne ?4. VÌte z kolika kostÌ se skl·d· chodidlo vaöÌ nohy ?5. Kolik sval˘ se zapojÌ do pr·ce p¯i kaûdÈm

vaöem kroku ?

Spr·vnÈ odpovÏdi:1. Mozek tvo¯Ì jen 2 % hmotnosti tÏla /1.400g/. 2. KojÌcÌ ûena roËnÏ "vyrobÌ" 200 litr˘mate¯skÈho mlÈka. 3. DennÏ n·m vypadne200 vlas˘. 4. Chodidlo tvo¯Ì 26 kostÌ. 5.Kaûd˝ n·ö krok zajiöùuje 200 sval˘.

10

Rozja¯en˝ pacient Ìk· lÈka¯i: "Ty pr·ökyna potenci, kterÈ jste mi dal p¯ed 14 dnyjsou b·jeËnÈ". - "To mÏ tÏöÌ. A co tomu¯Ìkala manûelka ?" - "To nevÌm, j· jeötÏ

nebyl doma !"

»ESK› »ERVEN› KÿÕé POM¡H¡ POSTIéEN›M POVODNÃMI

CHRUDIMSK… DÃTIPOMOHLY MATEÿINCE

Se zpÏvem p¯ivezli dospÏlÌ a dÏti z ChrudimipoË·tkem ¯Ìjna loÚskÈho roku penÌze a hraËkydo Mate¯skÈ ökoly v ZeyerovÏ ulici v »esk˝chBudÏjovicÌch, kter· byla tÏûce postiûena povod-nÏmi 2002.

ÿeditelka tÈto mate¯skÈ ökoly Vlasta Sedl·-kov· neskr˝vala dojetÌ, kdyû p¯ebÌrala z rukou¯editelky ⁄¯adu OS »»K Chrudim Anny Alt-richterovÈ Ë·stku 10.925 korun z v˝tÏûku chru-dimskÈho benefiËnÌho koncertu uspo¯·danÈhoMate¯skou ökolou Sv.»echa: "V·m je do zpÏvu,u n·s je to obr·cenÏ. Je n·m spÌöe do pl·Ëe. äko-da na budovÏ byla odhadnuta na 5,5 milionu ko-run a dalöÌch 2,7 milionu korun na vybavenÌ. AleteÔ se naöÌ dvakr·t zatopenÈ mate¯ince jiû d˝ch·lÈpe. Jiû jsme se odrazili ode dna. Naöich 65 öko-l·Ëk˘, kte¯Ì spolu s uËitelkami navötÏvujÌ okolnÌmate¯skÈ ökoly, jiû se netrpÏlivÏ tÏöÌ na n·vrat dosvÈ ökoliËky. Vöem V·m moc dÏkujeme."

»·stku 10.000 korun p¯idali i chrudimötÌ dob-rovolnÌ hasiËi. Ti zde pomohli jiû jednou, kdyû vHavlÌËkovÏ kolonii pracovali jako z·chran·¯i vloÚsk˝ch srpnov˝ch popovodÚov˝ch dnech.

AtmosfÈru chrudimskÈho benefiËnÌho koncertu/o nÏmû jsme psali jiû v minulÈm ËÌsle Novin »K/p¯iblÌûila za dÏtsk soubor KlÌËenky Lucka Pr˘öo-v·: "Nebylo to naöe obyËejnÈ vystoupenÌ. UrËitÏjsme se vöichni snaûili o trochu vÌc neû jindy".

Dodejme, ûe obdobn˝m zp˘sobem p¯ivezlichrudimötÌ se zpÏvem stejnou Ë·stku do obdobnÏpostiûenÈ mate¯skÈ ökoly ve st¯edoËesk˝ch ätÏ-chovicÌch. Pat¯Ì jim i naöe velkÈ podÏkov·nÌ.

FR›DEK-MÕSTEKPOM¡HAL PRACHATICÕM

OS »»K Fr˝dek-MÌstek p¯edal v listopa-du 2002 DÏtskÈmu domovu a speci·lnÌm öko-l·m v éichovci, okres Prachatice, v r·mci hu-manit·rnÌ pomoci 177.000,- KË. Jedn· se o fi-nanËnÌ prost¯edky, kterÈ poskytli obËanÈ okresuFr˝dek-MÌstek pro postiûenÈ povodnÏmi 2002.O umÌstÏnÌ finanËnÌho daru rozhodla OblastnÌv˝konn· rada »»K ve Fr˝dku-MÌstku na z·-kladÏ Ëty¯ p¯edloûen˝ch n·vrh˘. Prost¯edkybudou vyuûity na zabezpeËenÌ soci·lnÌch pot¯ebzdevastovanÈho Domova.

KromÏ tÈto pomoci bylo p¯ed·no vÌce jak 30tun materi·lnÌ humanit·rnÌ pomoci obcÌm v okre-sech »eskÈ BudÏjovice, Litomϯice, DÏËÌn, ⁄stÌnad Labem a T¯ebÌË.

»eskÈmu ËervenÈmu k¯Ìûi ve Fr˝dku-MÌstkupom·halo p¯i pomoci postiûen˝m povodnÏmi p¯es300 dobrovolnÌk˘. Ve 35 z¯Ìzen˝ch sbÏrn˝ch st¯e-discÌch »»K bylo zapojeno 20 Ëlen˘ Humanit·r-nÌch jednotek »»K. Velmi pomohla Ml·deû »»K.

»esk˝ Ëerven˝ k¯Ìû ve Fr˝dku-MÌstku dÏ-kuje vöem, kte¯Ì pomohli postiûen˝m katastro-fick˝mi povodnÏmi. Ivan Mitana, p¯edseda

BENEFI»NÕ KONCERT"DÃTI DÃTEM"

V ⁄STÕ NAD ORLICÕ

BenefiËnÌ koncert "DÏti dÏtem" se usku-teËnil v RoökotovÏ divadle v ⁄stÌ nad OrlicÌ dne23. 10. 2002 a uspo¯·dal jej OS »»K ⁄stÌ nadOrlicÌ. Program zajiöùovaly mate¯skÈ ökoly DÏl-nick·, Heranova, Pod Lesem, Na V˝slunÌ a Z·-kladnÌ umÏleck· ökola Jaroslava Koci·na z ⁄stÌnad OrlicÌ, obor taneËnÌ a pÏveck˝ sbor. Akcipodpo¯il i V·clav Faltus. Na benefiËnÌ koncertp¯ijeli z·stupci z mate¯sk˝ch ökol a mÏstsk˝ch˙¯ad˘ z celÈho okresu.

V˝tÏûek z benefiËnÌho koncertu "DÏti dÏtem",kter˝ Ëinil 16.200,- KË, byl vÏnov·n mate¯skÈökole v BohuöovicÌch nad Oh¯Ì a mate¯skÈ öko-le v obci Ob¯ÌstvÌ. D·le byla p¯ed·na mate¯sk˝mökol·m Ë·stka 20.000,- KË, kterou vÏnovala fir-

ma Fiko »esk· T¯ebov·. FinanËnÌ prost¯edkybyly mate¯sk˝m ökol·m p¯ed·ny 8. 11. 2002.Materi·lnÌ pomoc, kterou OS »»K ⁄stÌ nadOrlicÌ pro obÏ mate¯skÈ ökoly zajiöùoval, bylap¯ed·na dne 12. 11. 2002. Odvoz humanit·rnÌpomoci uskuteËnila Arm·da »R.

Ji¯Ì PreclÌk, editel ⁄¯aduOS »»K ⁄stÌ nad OrlicÌ

DAR HOTELU MARRIOTTV˝znamn˝ p¯ÌspÏvek na povodÚov˝ ˙Ëet

Fondu humanity »»K urËen˝ pro pomoc posti-

ûen˝m povodnÏmi 2002 poskytl hotel Marri-ott v Praze, kter˝ je souË·stÌ ¯etÏzce Renais-sance Hotels. Dne 1. 11. 2002 p¯edal jeho ge-ner·lnÌ manaûer Rupprecht Queitsch ¯editeli⁄¯adu »»K JUDr. Ji¯Ìmu Proch·zkovi sym-bolick˝ öek na Ë·stku 834.200,- KË.

BRITISH SCHOOL PÿISPÃLA NA POVODNÃ

Dne 18. 11. 2002 p¯evzali vedoucÌ ˙sek˘⁄¯adu »»K Mgr. Josef ävejnoha a HelenaJ˘zlov· v British School v Praze 6 symbolick˝öek na Ë·stku 5.000,- KË. Pr·vÏ tolik Ëinil v˝tÏ-ûek dobroËinnÈho bazaru, kter˝ ve prospÏch po-stiûen˝m povodnÏmi uspo¯·daly dÏti tÈto ökoly.

»»K POM¡H¡ STAVÃTPOVOD“OV… DOMKY

V KLECH

Na samÈm konci listopadu 2002 se v obciKly na MÏlnicku, kter· pat¯ila k nejpostiûenÏj-öÌm loÚsk˝mi niËiv˝mi povodnÏmi, konala mal·slavnost. I kdyû se zde jiû od z·¯Ì 2002 pilnÏstavÌ novÈ domky pro rodiny, kterÈ p¯i povod-nÌch o svÈ obydlÌ p¯iöly, d¯Ìve nebyl Ëas, aby sezde seöli p¯edstavitelÈ tÏch institucÌ a organizacÌ,kterÈ v obci Kly pom·hajÌ.

PostiûenÌ obyvatelÈ zatÌm bydlÌ v provizornÌchobytn˝ch buÚk·ch, ale p¯Ìmo naproti nim jim jiûtak¯ka p¯ed oËima vyr˘stajÌ novÈ domky. Pr·vÏmezi nimi dne 29. 11. 2002 poklepal p¯edsedaSen·tu »R Petr Pithart kladÌvkem na symbolic-k˝ z·kladnÌ k·men stavby souboru tÏchto povod-Úov˝ch domk˘. P¯Ìtomen byl i editel ⁄¯adu »»KJUDr. Ji¯Ì Proch·zka jako p¯edstavitel humani-t·rnÌ organizace, kter· z povodÚovÈho Ëtu Fonduhumanity »»K p¯ispÌv· nejpostiûenÏjöÌm rodin·mna kaûd˝ ze 40 domk˘ Ë·stkou 300.000,- KË.

STAV POVOD“OV…HO ⁄»TUFONDU HUMANITY »»K

Ke 31. 12. 2002 se na povodÚovÈm ˙ËtuFondu humanity »»K seölo celkem98.693.376,ñ KË. Ke stejnÈmu datu bylo na po-moc postiûen˝m povodnÏmi z tÈto Ë·stky pou-ûito celkem 35.140.011,92 KË. K dalöÌmu pou-ûitÌ na zpracovanÈ projekty pomoci tak jeötÏ zb˝v·celkem 63.533.364,12 KË.

11

LÈka¯ se pt· pacienta: "Kou¯Ìte ?" - "Jenjednou jsem to zkusil a bylo to odpornÈ". -"Pijete ?" - "No, jednou jsem se opil a byloto hnusnÈ". - "M·te dÏti ?" - "Jen jedno...".

Vyp˘jËili jsme si n·zev rom·nu francouzskÈho spisovatele RomainaRollanda pro p¯ipomenutÌ z·sluh britskÈho obËana Nicholase Wintona.»lovÏka, kter˝ v roce 1939 zachr·nil ûivoty vÌce neû700 dÏtÌ z tehdy okupovanÈho »eskoslovenska.

Od 14. 3. do 2. 8.1939 odjelo z Wilsonova n·dra-ûÌ v Praze osm vlakov˝ch transport˘ a dovezlo doVelkÈ Brit·nie 669 ohroûen˝ch dÏtÌ, kterÈ naöly do-mov v n·hradnÌch rodin·ch. PrvnÌch 22 dÏtÌ odletÏlodo VelkÈ Brit·nie letadlem jiû 12. 1. 1939, dalöÌm 29dÏtem pomohl vycestovat pod patronacÌ ävÈdskÈ-ho ËervenÈho k¯Ìûe do ävÈdska.

Nicholas Winton se narodil v Lond˝nÏ 19. 5. 1909.Po absolvov·nÌ vyööÌ st¯ednÌ ökoly zaËal pracovat jakobankovnÌ ˙¯ednÌk. V prosinci 1938 odjel s p¯ÌtelemMartinem Blackem do Prahy. Ten mÏl z povϯenÌ Brit-skÈho v˝boru pro uprchlÌky z »eskoslovenska pom·-hat dostat z ohroûenÈ zemÏ dospÏlÈ uprchlÌky. Nicho-las Winton si tehdy uvÏdomil, ûe stejnÏ ohroûeny jsoutakÈ dÏti a v n·sledujÌcÌch 8 mÏsÌcÌch se na nÏ zamϯil.Odeslal stovky dopis˘ st·tnÌm institucÌm i charitativnÌm organizacÌm v adÏzemÌ. Zdaleka ne vöude uspÏl. Ale nevzdal se. A kdyby nevypukla 1.z·¯Ì1939 druh· svÏtov· v·lka, bylo by zachr·nÏn˝ch dÏtÌ daleko vÌce. PoslednÌtransport s 250 dÏtmi, kter˝ mÏl odjet pr·vÏ 1. 9. 1939, uû z Prahy neodjel.

PÿIPOMÕN¡ME SI V »ERVEN…M KÿÕéI

Winton se vr·til do VelkÈ Brit·nie a nastoupil do pr·ce v misi Mezin·rod-nÌho ËervenÈho k¯Ìûe. P˘sobil s nÌm i na ˙zemÌ tehdy jeötÏ neobsazenÈ

Francie, jeötÏ v uniformÏ »ervenÈho k¯Ìûe pom·hal vroce 1941 v Coventry po zniËujÌcÌm n·letu. PotÈ praco-val v anglickÈm kr·lovskÈm letectvu. Po v·lce se zapojildo pr·ce v Mezin·rodnÌ organizaci pro uprchlÌky.

Nicholas Winton o svÈm Ëinu ne¯ekl ani vlastnÌmanûelce GretÏ. A pr·vÏ ta po 50 letech p¯i ˙klidup˘dy naöla star˝ zaûloutl˝ seöit zachycujÌcÌ osudy sto-vek dÏtÌ. Pak teprve p¯iöla ocenÏnÌ. ÿ·d britskÈhoimpÈria /1983/, Ëesk˝ ·d T. G. Masaryka /1998/, titul"Spravedliv˝ mezi n·rody" /2002/ i pov˝öenÌ do ry-t̯skÈho stavu /2002/. Slovensk˝ reûisÈr Matej Mi-n·Ë o nÏm natoËil film "Nicholas Winton - sÌla lid-skosti". Tento film zÌskal v roce 2002 soöku Emmy,obdobu filmov˝ch Oscar˘ v kategorii dokument·r-nÌch film˘. OpakovanÏ jej v roce 2002 odvysÌlala i»esk· televize.

SkromnÈho 94-letÈho Nicholase Wintona dodnesmilujÌ tisÌce Ëlen˘ rodin tehdy zachr·nÏn˝ch dÏtÌ. S ˙ctou se p¯ed nÌmskl·nÌ vöichni sluönÌ lidÈ svÏta. P¯ipojujeme se k nim s hrdostÌ na to, ûeË·st jeho z·sluûnÈ ûivotnÌ cesty byla aktivnÏ spojena pr·vÏ s »erven˝mk¯Ìûem. Mgr. Josef ävejnoha

V›RO»Õ ROKU 2003 V »ERVEN…M KÿÕéI

LetoönÌ rok p¯in·öÌ nÏkolik v˝znamn˝ch "kulat˝ch" v˝roËÌ v mezin·-rodnÌm i ËeskÈm hnutÌ »ervenÈho k¯Ìûe Ëi s nÌm zce spojen˝ch. V jednot-liv˝ch ËÌslech Novin »K si je postupnÏ p¯ipomeneme.

Jedn· se o:

* 140 let od zaloûenÌ Mezin·rodnÌho v˝boru »K /1863/

* 135 let p˘sobenÌ »ervenÈho k¯Ìûe na naöem zemÌ /1868/

* 55 let od vzniku SvÏtovÈho dne »ervenÈho k¯Ìûe /1948/

* 55 let od vzniku N·rodnÌ transfuznÌ sluûby /1948/

* 40 let od udÏlenÌ Nobelovy ceny za mÌr Mezin·rodnÌmu v˝boru»K a Lize spoleËnostÌ »K a »P /1963/

* 10 let Ëinnosti »eskÈho ËervenÈho k¯Ìûe /1993/

135 let p˘sobenÌ »ervenÈho k¯Ìûe na naöem ˙zemÌ

Je to uû neuvϯiteln˝ch 135 let a musÌme se vr·tit dokonce do p¯edmi-nulÈho stoletÌ. Psal se rok 1868 a na naöem dneönÌm zemÌ bylo Kr·lov-stvÌ ËeskÈ jako souË·st Rakousko-uherskÈho cÌsa¯stvÌ. P˘sobila zde Ra-kousk· spoleËnost »ervenÈho k¯Ìûe. JednÌm z jejÌch nejd˘leûitÏjöÌch zem-sk˝ch spolk˘ byl od svÈho zaloûenÌ "Vlasteneck˝ pomocn˝ spolek proKr·lovstvÌ ËeskÈ". Jeho stanovy schv·lilo c.k.mÌstodrûitelstvÌ pr·vÏ p¯ed135 lety dne 5. z·¯Ì 1868 pod Ëj. 47258. Origin·l stanov tohoto spolku jeuloûen v archivu ministerstva vnitra. K prvotnÌm zajÌmavostem pat¯Ì, ûe"Vlasteneck˝ pomocn˝ spolek pro Kr·lovstvÌ ËeskÈ" byl p¯ijat za Ëlena¯ÌöskÈho svazu aû o 11 let pozdÏji - 2.listopadu 1879.

Kdybychom se pokusili sestavit ûeb¯ÌËek podle ËasovÈ posloupnostivzniku a toho, jak jednotlivÈ vl·dy schvalovaly stanovy n·rodnÌch spoleË-nostÌ »K, figurovalo by d¯ÌvÏjöÌ »eskoslovensko, a dneönÌ »esk· repub-lika, na velmi ËestnÈm 13. mÌstÏ. Tento pomysln˝ ûeb¯ÌËek by vedly Bel-gie, äpanÏlsko, Francie a It·lie, kde vl·dy schv·lily stanovy n·rodnÌchspoleËnostÌ »K jeötÏ v prvnÌ polovinÏ roku 1864. KolÈbka hnutÌ »erve-nÈho k¯Ìûe - äv˝carsko - zaujÌm· aû 8.mÌsto, s datem o plnÈ dva rokystaröÌm. Rakousk· spoleËnost »K za datum svÈho vzniku uv·dÌ 17.5.1867.

Z dalöÌch pro zajÌmavost uveÔme 3.5.1867, kdy vznikla Rusk· spoleËnost»K, v roce 1870 pak n·rodnÌ spoleËnosti na zemÌ st·t˘ b˝valÈ Jugosl·-vie, d·le D·nska a Rumunska, o rok pozdÏji v Japonsku, v roce 1879 na˙zemÌ MaÔarska a teprve v roce 1881 v USA.

Na VIII.celost·tnÌm sjezdu »S»K v BrnÏ dne 16.Ëervna 1979 ozn·mildeleg·t MV »K, ûe Mezin·rodnÌ v˝bor »K na z·kladÏ dokument˘ p¯ed-loûen˝ch FV »S»K uznal za rok zaloûenÌ organizace »ervenÈho k¯Ìûe na˙zemÌ »eskoslovenska rok 1868. Blahop¯·l tehdy »S»K k tomu, ûe seza¯adila mezi nejstaröÌ organizace »K v EvropÏ a na svÏtÏ v˘bec.

CO V¡M PÿINESLY NOVINY »KV ROCE 2002?

* vyölo 6 ËÌsel v celkovÈm rozsahu 80 stran

* p¯inesly celkem 350 Ël·nk˘

* zve¯ejnily 110 zpr·v z region˘

* za¯adily 236 fotografiÌ a kreseb

* a takÈ p¯inesly 60 vtip˘ a anekdot z lÈka¯skÈho prost¯edÌ, 5 p¯Ìloh/»K a Evropsk· unie, reklama na v˝robky Hartmann Rico, PovodnÏ2002, Mezin·rodnÌ humanit·rnÌ pr·vo, Anketa Ëten·¯˘ Novin »K/.

MUZEUM JAKO NADPL¡N MS »»KUHÿÕNÃVES

»erven˝ k¯Ìû je ta st·le pod·van· ruka pot¯ebn˝m, podpora vöeho, co jedobrÈ. Siln· organizace »»K v mÏstÏ Uh¯ÌnÏves. Praha 22, se vÏnuje i tomu,co zp¯ÌjemÚuje lidem ûivot. PravidelnÏ zde po¯·dajÌ koncerty, vûdyù ve vedenÌOS »»K Praha 10, kam Uh¯ÌnÏves pat¯Ì, je pÏvkynÏ NaÔa äormov·.

Po letech snaûenÌ se dalöÌ uh¯ÌnÏvskÈ aktivistce Libuöi VotavovÈ po-da¯ilo zÌskat radnici a nadöence z ad »»K i mimo nÏj, aby se opÏt otev¯elomÏstskÈ muzeum. To fungovalo pouze v letech 1925 - 1939. Po v·lceinvent·¯ odstÏhovali do archivu a muzea v ÿÌËanech.

Radnice zÌsk·vala finance, p¯ispÏli obËanÈ penÏzi i nov˝mi expon·ty,takûe v baroknÌ budovÏ b˝valÈho cukrovaru, v prostor·ch tehdejöÌch chlÈ-v˘, teÔ n·dhernÏ renovovan˝ch, se otev¯elo muzeum a koncertnÌ s·l.

P¯i prosincovÈ vernis·ûi, neû starosta Milan Coller p¯est¯ihl uzavÌracÌp·sku v˝stavnÌch prostor, p¯iznal, ûe nemohl odolat silÌ jeho b˝valÈ panÌuËitelky VotavovÈ a plnÏ se p¯ipojil k jejÌ snaze, co nejrychleji obnovitmÏstskÈ muzeum. Vele˙Ëast p¯i jeho otev¯enÌ uk·zala, ûe Uh¯ÌnÏvötÌ jsouna svÈ muzeum hrdÌ - a »erven˝ k¯Ìû k tomu v˝raznÏ pomohl. -stka-

DOBR› »LOVÃK JEäTÃ éIJE

12

NOVINY »ERVEN…HO KÿÕéE vyd·v· ⁄¯ad »eskÈho ËervenÈho k¯Ìûe, redakËnÌ zpracov·nÌ Mgr. Josef ävejnoha ve spolupr·ci s ⁄sekem vnit¯nÌchvztah˘ ⁄¯adu »»K. Redakce, administrace a inzerce Thunovsk· 18, Praha 1, Mal· Strana, PS» 118 04, telefon 251 104 111.

RegistraËnÌ ËÌslo MK 7302 Cena dvoumÏsÌËnÌku 10,ñ KË

MÕSTA SPOJEN¡ S »ERVEN›M KÿÕéEM

MÃSTA MEZIN¡RODNÕCH KONFERENCÕ »ERVEN…HO KÿÕéE

KARLSRUHE

I TAK SE D¡ PROPAGOVAT »ERVEN› KÿÕé

MUZEUM SLOVENSK…HO »K V MARTINÃ/

Pomozte n·mpom·hat

Fond humanity »»KËÌslo konta

10030-7334-011/0100KomerËnÌ banka Praha 1

V nÏmeckÈm mÏstÏ Karlsruhe se konala p¯ed115 lety - v roce 1887 - v po¯adÌ teprve 4. Mezi-n·rodnÌ konference »K.

NÏkdejöÌ sÌdelnÌ mÏsto b·denskÈho velko-vÈvodstvÌ bylo zaloûeno v roce 1715. V˝stavbana p¯elomu 18. a 19.st. mu vtiskla baroknÌ azejmÈna klasicistick˝ r·z.

MÏsto se rozkl·d· v rovinÏ pod v˝bÏûkemSchwarzwaldu 55 km od Stuttgartu p¯i pravÈmb¯ehu R˝na, se kter˝m je spojeno pr˘plavem.M· zajÌmav˝ p˘dorys - kolem z·meckÈho are·-lu vede okruûnÌ komunikace, ze kterÈ se paprs-kovitÏ rozbÌh· 25 ulic a lesnÌch alejÌ.

Dominantou mÏsta je trojk¯Ìdl˝ baroknÌ rezi-

dalöÌch staveb je pozoruhodn· baroknÌ radnice aötÏp·nsk˝ kostel. V Karlsruhe sÌdlÌ Spolkov˝soudnÌ dv˘r a Spolkov˝ ˙stavnÌ soud a jezde takÈ nejstaröÌ vysok· ökola technick· v NÏ-mecku /zaloûen· v roce 1825/. Z dalöÌch pozo-ruhodn˝ch muzeÌ p¯ipomeÚme DopravnÌ muze-um a Muzeum hornor˝nsk˝ch b·snÌk˘. MÏstoje velk˝m dopravnÌm a pr˘myslov˝m st¯edis-kem - mj do zdejöÌ rafinÈrie ropy stÌ ropovodyz francouzsk˝ch a italsk˝ch p¯Ìstav˘.

MÏstem Karlsruhe konËÌme seri·l, v nÏmûjsme V·m bÏhem vÌce neû 3 let p¯edstavili cel-kem 19 svÏtov˝ch mÏst, v nichû se konalo dosa-vadnÌch 27 Mezin·rodnÌch konferencÌ »K.

denËnÌ z·mek, k nÏmuû p¯ilÈh· z·meck˝ park. Vz·mku dnes sÌdlÌ B·denskÈ zemskÈ muzeum. Z

P¯i v˝letu na Slovensko jej najdete v Mar-tinÏ na MoyzesovÏ ulici v domÏ Ë.1 - budovÏb˝valÈho Dispenz·ria. Spolu s Muzeem Slo-venskÈho »K zde sÌdlÌ isekretari·t ⁄zemnÌhospolku SlovenskÈho »Kregionu Turiec.

MÏsto Martin m· bo-hatou tradici »ervenÈhok¯Ìûe. V letech 1926-1938bylo pr·vÏ zde sÌdlo Slo-venskÈ divize »S»K.Byla to z·sluha dr.AliceMasarykovÈ, prvnÌ p¯ed-sedkynÏ »S»K, kter· sesv˝mi rodiËi a sourozenci Ëasto na pr·zdninyzajÌûdÏla do nedalekÈ BystriËky.

Muzeum SlovenskÈho »K v MartinÏ byloslavnostnÏ otev¯eno 24. 2. 2000. Jeho editelkouje PhDr. Zora Mint·lov·. Pro n·vötÏvnÌky jemuzeum otev¯enÈ od poË·tku kvÏtna do konce¯Ìjna, vûdy od ter˝ do soboty od 10,00 do 17,00hod.

A co v nÏm m˘ûete nalÈzt? Samoz¯ejmÏ do-klady o dÏjin·ch a v˝voji »ervenÈho k¯Ìûe naSlovensku. Je to p¯edevöÌm v˝stava "»erven˝

k¯Ìû v dobÏ mÌru a v·lek",kter· je realizovan· ve t¯echv˝stavnÌch prostor·ch na pa-nelech, ve vitrin·ch i ve vol-nÈm prostoru. Najdete zdevÌce neû 250 fotografiÌ, pÌ-semnÈ dokumenty i trojroz-mÏrnÈ expon·ty. DÌky da-r˘m zejmÈna staröÌch Ëlen˘»ervenÈho k¯Ìûe se zde mo-hou prezentovat takovÈvz·cnosti, jak˝mi je nap .

pr˘kaz dobrovolnÈ oöet¯ovatelky ze Slovenska zroku 1915. Muzeum se zab˝v· i systematickoudokumentaËnÌ a v˝zkumnou ËinnostÌ.

Za necelÈ 3 roky existence jiû Muzeum Slo-venskÈho »K v MartinÏ navötÌvila nejen ¯adazahraniËnÌch delegacÌ, ale p¯edevöÌm mnohoskupin dÏtÌ a ml·deûe ze ökol a takÈ z ⁄zemnÌchspolk˘ SlovenskÈho »K.

Ve dnech 9. - 15. 12. 2002 uskuteËnila firmaRelay ve spolupr·ci s »esk˝m Ëerven˝m k¯Ì-ûem ve sv˝ch 31 prodejn·ch ve 21 mÏstech »R

D¡RCI KRVENA PRAéSK…M HRADÃ

Jiû tradiËnÏ se v p¯edv·noËnÌm Ëase konalop¯ijetÌ delegace mnohon·sobn˝ch bezp¯ÌspÏv-kov˝ch d·rc˘ krve na PraûskÈm hradÏ. V loÚ-skÈm roce to bylo 5. 12. 2002 a d·rce krve vdoprovodu delegace p¯edstavitel˘ »»K tento-kr·t p¯ijala manûelka prezidenta republiky Dag-mar Havlov·. Ta takÈ v vodnÌm p¯ivÌt·nÌ, ale iv n·sledujÌcÌ srdeËnÈ besedÏ, vysoce ocenila obÏ-tavost bezp¯ÌspÏvkov˝ch d·rc˘ krve, kte¯Ì zcelasamoz¯ejmÏ darujÌ kus sebe ve prospÏch z·chra-ny ûivot˘ a zdravÌ sv˝ch spoluobËan˘.

Manûelce prezidenta republiky podÏkovalprvnÌ vÌceprezident »»K RNDr. Marek Jukl,Ph.D., kter˝ m· za sebou jiû 220 odbÏr˘ krve aje nositelem ZlatÈho k¯Ìûe I. t¯Ìdy. Spolu s nÌmd·rce krve na Praûsk˝ hrad doprov·zel i Adolfäùastn˝, Ëlen V˝konnÈ rady »»K a jeden zedvou prvnÌch nositel˘ zlatÈ Plakety prof. Jan-skÈho za 40 bezp¯ÌspÏvkov˝ch odbÏr˘ krve zroku 1971.

Besedovat se symbolickou sklenkou Ëerve-nÈho vÌna v ruce bylo o Ëem, neboù z·ûitk˘ zvlastnÌch odbÏr˘ krve m· kaûd˝ z d·rc˘ krvemnoho, ale Ëas byl ne˙prosn . PrvnÌ d·mu re-publiky volaly jejÌ dalöÌ povinnosti. Pro d·rcekrve, z nichû kaûd˝ zastupoval vÌce neû 30.000BDK z naöÌ republiky, Ëekala prohlÌdka repre-zentaËnÌch prostor PraûskÈho hradu.

Mgr. Josef ävejnoha

propagaËnÏ motivaËnÌ kampaÚ zamϯenou na v˝-uku a poskytov·nÌ prvnÌ pomoci. Mottem kam-panÏ se symbolem medvÌdka bylo "Poskytnu-tÌ prvnÌ pomoci je snadnÈ a zvl·dne to kaû-d˝". KampaÚ souËas-nÏ probÌhala v 11 ev-ropsk˝ch zemÌch.

Kaûd˝ z vÌce neû50.000 n·vötÏvnÌk˘prodejen Relay v »Rv tomto t˝dnu obdrûelpropagaËnÌ let·k k prv-nÌ pomoci s nabÌdkou,kde se m˘ûe z·kladyprvnÌ pomoci nauËit.