Od zprávy k Mladé Frontě DNES

Úvod do žurnalistiky

Michal Majnuš

(učo: 397650)

Zadal: Mgr. Lenka Waschková Císařová, Ph.D.

2011

OBSAH

Úvod............................................................................................................................................3

1 Zpráva – základ žurnalistické práce....................................................................................4

1.1 Atributy dobré zprávy..................................................................................................4

1.2 Kategorie......................................................................................................................5

1.3 Stavba zprávy...............................................................................................................6

1.4 Shrnutí..........................................................................................................................7

2 Mladá fronta DNES.............................................................................................................8

2.1 Redakce a produkt........................................................................................................8

2.2 Historie a současnost – vlastnictví...............................................................................9

2.3 Postavení na trhu........................................................................................................10

2.4 Shrnutí........................................................................................................................11

3 Tvůrčí část.........................................................................................................................12

3.1 Rešerše tématu............................................................................................................12

3.2 Vlastní článek.............................................................................................................13

3.3 Shrnutí........................................................................................................................13

4 Závěr..................................................................................................................................15

Zdroje informací.......................................................................................................................16

ÚVOD

Novinařina je přinejmenším velmi rozmanitá profese. Funguje jako zprostředkovatel

společenského, kulturního i politického života. Tato úloha na ni klade velké nároky ať už

z hlediska informačního či osvětového. Každý jeden žurnalista musí být neustále ve střehu,

neustále musí pátrat po nových a nových zprávách, událostech, trendech a ty nabízet čtenářům

v podobě svých článků. Musí ale nabídnout i vysvětlení příčin, důsledků a možných

východisek, případně připojit vlastní názor na věc. V dnešní uspěchané době lidé nemají čas

si sami své názory vytvářet, a proto by měli žurnalisté nabízet své pohledy, aby si čtenáři

mohli vybrat to, co jim sedí nejvíce. I to je podle mě důležitá součást novinářovy práce.

Nyní jsme se však dostali na pole publicistiky. V této práci bych se chtěl věnovat

zpravodajství, konkrétně pak zprávě jako takové v tištěném médiu. Rád bych vymezil její

charakteristiky s využitím příslušných odborných textů. V další části se zaměřím na zvolené

cílové médium, tedy Mladou frontu DNES, kterou popíši na základě níže uvedených hledisek.

Nakonec připojím vlastní rešerši mnou vybraného tématu a samotný článek, který by byl

publikovatelný právě ve zmiňovaném médiu.

1 Zpráva – základ žurnalistické práce

Zpráva je základní žurnalistický útvar, je to informace o události, jevu, který se stal

nebo stane (Osvaldová, Halada a kol. 2010: 239). Každá zpráva musí odpovídat na šest

stěžejních otázek zpravodajství: Kdo? Kdy? Kde? Co? Jak? Proč? Musí však obsahovat i další

atributy, které nelze v žádném případě opomenou. Tyto atributy se liší mimo jiné typem

média, pro které je zpráva určena. Jak už jsem zmínil v úvodu, budu se věnovat zprávě

v tištěném médiu.

1.1 Atributy dobré zprávy

Podle Jaroslava Bartoška je nutné, aby byla zpráva objektivní a maximálně možná

(pravdivá). Tedy uvažuje relativitu zprávy (Bartošek 1997: 51). Je nutné si uvědomit, že

aktéři a svědci události se mohou ve svých výpovědích zásadně lišit. Ať už z nepozornosti či

proto, že na ní mají zájem a sledují vlastní cíl. Nezbývá než vybírat co možná nejobjektivnější

zdroje a být co nejkritičtější. K tomu žurnalistovi může pomoci základní znalost psychologie

lidí a v každém případě ověřování si informací u většího počtu zdrojů. Zkusme si představit

situaci, kdy dojde ke srážce dvou aut. Oba řidiči tvrdí, že nehodu způsobil ten druhý

a vzájemně na sebe shazují vinu. V takovém případě novinář uvede názory řidičů, ale

i výpovědi svědků a samozřejmě policie, jakožto kvalifikovaného nezaujatého zdroje. Jedině

tak je možné dosáhnout maximálně objektivní a pravdivé zprávy.

Dalším důležitým atributem je bezesporu aktuálnost, ať už časová nebo společenská.

Známé rčení praví: není nic staršího než včerejší noviny. V tomto úsloví je nekonečná pravda,

neboť informace ve zprávě musí být čerstvé a nové, jinak celý text postrádá smysl. V této

činnosti tištěná média pokulhávají za tzv. online deníky. Ty svůj obsah aktualizují prakticky

každou minutu a mohou tak přinášet stále nové a nové informace. Podoba online zpráv je

však pouze informační a často velmi povrchní. V dnešní době se online deníky staly dokonce

konkurencí pro tiskové agentury, jelikož mnohé informace získávají ještě rychleji.

Hlavním úkolem tištěných deníků se díky moderním interaktivním technologiím stalo

prohlubování informací a komplexnější zpravodajství a publicistika v podobě komentářů,

poznámek a rozhovorů. Proto platí, že ne všechny informace v tištěném médiu jsou nové.

Právě naopak redaktor často předpokládá, že čtenář už má jakési povědomí o té či oné

události například právě z internetu, a pisatel se může soustředit na rozšíření a zakotvení

„tvrdých“ informací v souvislostech.

Společensky aktuální zprávou se myslí taková zpráva, která dodává nové informace

k už publikovanému článku. Například pokud deník napsal před měsícem o vraždě, může

dnes o ní informovat znovu s tím, že byl pachatel odsouzen, a tak nám celý příběh

zkompletuje.

Existuje spousta dalších hledisek, která by měla kvalitní zpráva splňovat. Ta se většinou

autor od autora liší. Mezi nejčastěji uváděná a dle mého názoru nejdůležitější patří

jednoznačně objevnost informací a účinnost. Další jsou například zajímavost a kontroverze.

Jestli zpráva splňuje tyto body, nám často prozradí už samotný titulek či přiložená fotografie.

Tato hlediska zajisté stojí za stálou popularitou bulvárního tisku, neboť lidé rádi utečou od

vlastních problémů k cizím.

Zpráva ovšem musí kromě obsahových splňovat také formální náležitosti. V každém

případě by měla být stručná a hlavně dobře srozumitelná co nejširšímu okruhu čtenářů.

Neměla by obsahovat žádná zbytečná slova navíc, žádné fráze. Naopak za adekvátní se

považuje suché konstatování, pouhá racionální argumentace bez jakýchkoliv emocionálních

projevů. Novinář musí používat kratší věty, dynamická slovesa, která oživí strohý text a dají

mu spád a určité napětí. Žurnalista by se měl každopádně vyvarovat cizích slov, neboť ta

velkou měrou přispívají k nesrozumitelnosti.

1.2 Kategorie

Tištěnou zprávu můžeme rozdělit hned do několika kategorií nejen podle délky, ale také

podle obsahu a formy textu.

Do kategorie krátká zpráva můžeme zařadit jakýkoliv text, který přináší nový, neznámý

fakt, zprostředkovává novou událost či jev a nepřesahuje víc než pár řádků. Může také

fungovat jako jakási „upoutávka“ na další články, které se chystají a budou publikovány

v některém z příštích čísel (typicky: „další informace přineseme zítra“). Základní formou

krátké zprávy je noticka, tedy většinou jednovětá zpráva, která odpovídá alespoň na tři

základní zpravodajské otázky. Další formou je tzv. fleš, která je typická pro zpravodajské

agentury. Fleš je rychlá zpráva o velké události s tím, že agentura později, až je zpracuje,

poskytne více informací.

Rozšířená zpráva je oproti tomu ucelenější, podává hlubší informace a hlavně odpovídá

na všechny zpravodajské otázky (kdo, kde, kdy, co, jak, proč). Může přinášet nové

podrobnosti k tématu a spájí už známé informace s novými (Tušer 1999: 96). V rozšířené

zprávě se může objevit i drobný komentář události, který je však v pozadí samotné zprávy.

Další kategorii nazval Andrej Tušer jako úřední zprávu. Je to zpráva poskytnutá určitou

institucí či úřadem a má charakter čisté informace bez autorského přídavku. Úřední zprávu

ještě můžeme rozdělit na oznámení a komuniké. Oznámení pojednává o tom, co se bude dít ve

veřejném životě (volby, nový zákon). Komuniké jsou velmi důležité informace z oficiálních

míst (dohoda mezi státy, výsledek rokování vlády). U něj nesmí dojít k žádným zásahům ze

strany redakcí, pouze ke grafické úpravě.

Pokud novinář referuje přímo z místa události, jedná se o referující zprávu (referát).

Často se tento druh zprávy používá například při filmových a divadelních premiérách,

důležitých sportovních kláních či volbách. Autor může seřadit fakta chronologicky anebo tzv.

volně, tedy jak sám uzná za vhodné.

Dialogizovaná zpráva (interview, rozhovor) je klasika žurnalistické práce. Ve

zpravodajském rozhovoru je novinář pouze tazatel a zprostředkovatel odpovědí

interviewované osoby na určité téma, přičemž požaduje kvalifikované odpovědi, ne vlastní

názory (oproti publicistickému rozhovoru). V samotném textu je důležité uvedení do

rozhovoru, tedy kdo je dotazovaný a jakou má funkci a vztah k danému tématu. V tisku se

také objevuje tzv. mikrointerview, což zahrnuje pouze jednu až dvě otázky.

I ve zpravodajství se může občas objevit beletristický jazyk, a to v tzv. beletrizované

zprávě (reportu). Report bývá delší text, který popisuje události, fakta, ale s využitím

„krásného“ jazyka (přirovnání, hovorový styl) i autorovy účasti spočívající ve

zprostředkování vlastního pohledu na věc, osobního zážitku. Výhodou reportu je to, že

poskytuje čtenáři hlubší souvislosti a vyvolává plastický obraz celé události. Ovšem hranice

mezi reportem a publicistikou je velmi tenká, proto tento druh zprávy vyžaduje velmi

kvalitního a zkušeného žurnalistu s nadhledem a vynikajícími stylistickými schopnostmi.

1.3 Stavba zprávy

Kompozice zprávy se v průběhu let ustálila na jedné základní podobě, která je

s menšími úpravami ve většině redakcí dodržována. Tento model nese název obrácená

pyramida a žurnalista podle něj seřazuje události a fakta od nejdůležitějších k těm méně

závažným. Tento princip je velmi praktický, neboť v případě zkracování článku začíná editor

od konce, a díky obrácené pyramidě tak nedojde k vynechání podstatných informací.

Kompozičních principů psaní zprávy existuje více, například chronologický, kdy řadíme

události z hlediska času od první k poslední, nebo akcentující, podle kterého zdůrazňujeme

jeden podstatný aspekt celého jevu.

Vraťme se ale k té nejběžnější stavbě, tedy k obrácené pyramidě. První odstavec článku,

perex, sumarizuje to nejpodstatnější z celé události. Také odpovídá alespoň na tři základní

žurnalistické otázky. Novinář však nesmí perex přehltit, něco si vždy nechá do dalších

odstavců.

Ve druhém odstavci se čtenář většinou setkává s výpovědí osoby, která má k situaci

blízký vztah, a přidává tak další podstatné informace. Prostřednictvím této výpovědi čtenář

zjišťuje stanovisko jedné strany. Protistrana se k tématu vyjadřuje ve třetím odstavci, kde se

setkáváme s výpovědí jejího „mluvčího“. Další odstavce se zabývají názory jiných

zainteresovaných lidí, případně třetí stranou, která většinou představuje odborný,

kvalifikovaný pohled na věc. Velmi důležitou součástí textu je tzv. background, který

zasazuje celou událost do kontextu, vytváří jakési pozadí celému článku. Tento odstavec se

dává většinou až na samotný konec pro jeho dokreslení.

U zprávy se nachází tzv. domicil, který označuje místo události a vyskytuje se buď na

začátku, nebo na konci textu tučně vyznačený. U krátkých zpráv pak čtenář může narazit na

„témacil“, který shrnuje téma celého článku. Neopomenutelnou součástí je podpis, někdy jen

iniciály autora. V případě, že je autorem zprávy tisková agentura, uvádí se pouze zkratka

agentury, nikoliv jméno fyzického pisatele.

Titulek zprávy zkráceně vyjadřuje informaci z prvního odstavce (Bartošek 1997: 53).

V dnešní době nabývá na ještě větší váze, neboť lidé nemají čas přečíst si všechny články

a čtou především takové, které je zaujmou svým titulkem. Právě ten by měl odrážet celý text

a navnadit čtenáře. Jestliže je titulek nesrozumitelný vůči informacím obsaženým ve zprávě,

nebo je z jejich hlediska nedostačující, novinář sáhne po podtitulku, který téma dovysvětlí.

1.4 Shrnutí

Zpráva má nejpevnější a nejstriktnější stavbu ze všech žurnalistických žánrů. Novinář ji

může lehce pozměnit, využít jiných kompozičních principů, ale status quo je vždy zachován.

Z výše uvedeného je jasné, že každá zpráva má čistě informační charakter. Nenajdeme v ní

názory ani hodnocení (když tak jen v minimální míře a pouze u některých druhů zpráv).

Zpráva se musí vztahovat k aktuálnímu tématu a být v každém ohledu objektivní. Musí

přinášet nové, dosud nepoznané informace, které jsou podány srozumitelně, jasně a věcně.

V další kapitole mé práce se zaměřím na jedno médium, konkrétně Mladou frontu

DNES (dále jen MFD), která patří mezi nejčtenější periodika v České republice. Pokusím se ji

charakterizovat nejen skrze její historii, ale také současnost.

Popíšu její vlastnické struktury – druh vlastnictví, vlastník a vydavatel. Existují tři

druhy vlastnictví médií: veřejné služby, státní a soukromé. Vlastnictví veřejné služby

znamená, že na financování takového média se podílejí samotní občané daného státu

koncesionářskými poplatky, a tím pádem mají také právo na kontrolu hospodaření

prostřednictvím rad (Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Rada tiskové kanceláře, Rada

České televize a Rada Českého rozhlasu). V České republice patří do této skupiny Česká

televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář. V případě, že vlastníkem média je stát,

jedná se o státní vlastnictví. To se České republiky netýká, běžné je však například

v komunistických zemích (Korejská lidově demokratická republika, Čína). Nejběžnějším

typem je soukromé vlastnictví, kdy je vlastníkem soukromá osoba či společnost.

Dále se zaměřím na množství průměrného tištěného (celkový počet kusů vydání)

a prodaného nákladu (celkový počet prodaných kusů jednoho vydání) a na její průměrnou

čtenost (kolik lidí četlo jedno vydání). Nastíním postavení MFD na trhu a zkusím vymezit její

cílovou skupinu (lidé, pro které je médium primárně určeno). Začnu však u toho

nejdůležitějšího. Jaký typ média MFD představuje?

2 Mladá fronta DNES

MFD patří do skupiny celostátních tištěných deníků. Její působnost však zahrnuje

i regiony, jelikož kromě celostátní redakce sídlící v Praze (Karla Engliše 519/11,

150 00 Praha 5) má též regionální v každém krajském městě. Ty vytváří své sešity obsahující

rozšířené zpravodajství z těch kterých regionů, které následně vkládají do celonárodního

výtisku. Tím vytváří čtrnáct mutací jedněch novin.

2.1 Redakce a produkt

Šéfredaktorem MFD je Robert Čásenský. Ten má čtyři zástupce: Jiřího Kubíka, Michala

Musila, Karla Škrabala, Martinu Riebauerovou. Hlavními editory jsou Bohumil Špaček

a Tomáš Vocelka a manažerem redakce je Jaromír Šimek. Mezi nejznámější členy redakce

patří Martin Komárek coby hlavní komentátor nebo Janek Kroupa jako investigativní

reportér. (mfdnes.cz, Naši lidé).

Ačkoliv se MFD nehlásí k žádné politické orientaci, z článků publikovaných na

stránkách deníku lze vyčíst pravicové a konzervativní zaměření. Odmítá jakýkoliv

extrémismus v podobě komunismu či nacismu. Nemá jednostranné ideové zaměření a není

ovládána žádnou politickou stranou, i když se někdy spekuluje o vlivu ODS. (mfdnes.cz,

Otázky a odpovědi).

Jak už jsem zmínil výše, MFD je deník. Vychází šestkrát týdně kromě neděle.

V každém vydání se čtenář setkává se zpravodajstvím z České republiky i ze světa,

s rozšířeným zpravodajstvím z regionu, ekonomikou, sportem, kulturou a TV programem na

ten který den. MFD vydává také speciální přílohy a suplementy: v pondělí magazín ONA

DNES (pro ženy) a přílohy Sport (víkendový sport, sportovní publicistika) a Byznys speciál

(ekonomika), v úterý přílohy Peníze (investice, hospodaření) a Zaměstnání (volná místa, rady

pro zaměstnance i zaměstnavatele), ve středu magazín DOMA DNES (bydlení) a přílohy

Auto (testy aut, novinky z motorismu) a Test (testy zboží, rady pro reklamaci), ve čtvrtek

Magazín DNES s týdenním TV programem (zajímavosti, rozhovory) a přílohy Zaměstnání

a Vzdělání (studium, přípravné testy), v pátek přílohy Zdraví (prevence, možnosti léčby)

a Cestování (rady, průvodce) a ve víkendovém sobotním vydání magazín Víkend DNES

(rozhovory, zábava). (mafra.cz, Mladá fronta DNES).

2.2 Historie a současnost – vlastnictví

K založení Mladé fronty (MF) došlo na konci druhé světové války roku 1945, za jejím

zrodem stálo Hnutí mládeže za svobodu. Z počátku svého působení stála mimo jakoukoli

politickou kontrolu. Avšak po únoru 1948 docházelo postupně k perzekuci všech

nekomunistických médií včetně MF. Ta roku 1953 spadla pod kontrolu Ústředního výboru

Československého svazu mládeže (později Socialistického svazu mládeže), stala se tak

oficiálním komunistickým deníkem. Po převratu roku 1989 byl Socialistický svaz mládeže

zrušen a všechen jeho majetek – tedy včetně MF – přešel do rukou státu. V červenci roku

1990 byla zřízena společnost MAF a.s., jejímiž akcionáři se stali všichni aktivní členové

redakce (redaktoři). Tato společnost nahradila původní vydavatelství Mladá fronta. Právě od

něj získala MAF a.s. práva vydávat deník. Dne 1. 9. 1990 vyšlo první číslo nového deníku

Mladá fronta DNES, který byl nyní díky privatizaci v soukromých rukách.

Jenže už o rok později se MAF a.s. spojila s francouzskou mediální korporací Socpresse

a vzniklo nové vydavatelství MAFRA a.s. (MAF a.s. 51%, Socpresse 49%). V roce 1994

prodala Socpresse svůj v té době už většinový podíl německému mediálnímu gigantu

Rheinisch – Bergische Druckerei und Verlagsgesellschaft mbH (RBVG) registrovanému

v Düsseldorfu, který je majoritním vlastníkem dodnes (RBVG 74%, MAF a.s. 26%). Akciová

společnost MAFRA vlastní a vydává kromě MFD Lidové noviny, deník Metro, provozuje

také hudební televizi Óčko či největší tuzemský zpravodajský server iDNES.cz. (Vildová

2005; mafra.cz, Mladá fronta DNES).

2.3 Postavení na trhu

Nyní se zaměřím na ekonomické výsledky MFD, přičemž využiji webových stránek

Audit Bureau of Circulations (ABC) – www.abccr.cz, a tiskovou zprávu Unie

vydavatelů. V měsíci září činil podle serveru její průměrný tištěný náklad 277 226 výtisků

denně, z toho průměrně prodala 214 069 kusů. V těchto číslech jsou obsaženy všechny

způsoby prodeje, tedy předplatné, prodej na stáncích, prodej elektronické verze i ostatní

prodej (prodej za zvýhodněnou cenu například do letadel, restaurací). Tyto výsledky řadí

MFD v průměrných denních tištěných nákladech i prodeji na druhé místo hned za dlouhodobě

nejúspěšnější titul Blesk a hlavně před Deník. Ten je pro MFD největším konkurentem na poli

seriózních deníků, i když působí pouze na regionální úrovni. MFD si tuto pozici drží již

několik let.

Co je však z hlediska ekonomiky pro MFD podstatnější, je to, že oproti výsledkům ze

srpna poklesl v září jak průměrný denní tištěný náklad, tak i prodej. V srpnu totiž průměrně

vytiskla 284 268 a prodala 221 805 kusů denně. Září se stalo zatím nejméně úspěšným

měsícem pro MFD v letošním roce a vůbec nejhorším za poslední roky. Je nutno dodat, že

trend klesání prodeje se MFD drží již několik měsíců. K poslednímu velkému růstu

prodejnosti došlo v dubnu letošního roku, kdy vykázala průměrně 234 162 kusů prodaného

nákladu za den.

Předplatitelská základna MFD je druhá největší na trhu tištěných deníků. První je

dlouhodobě regionální Deník, který v měsíci září zaznamenal průměrně 130 556 předplatitelů

na vydání. MFD evidovala v září 109 887 předplatitelů, což je o 2 498 více než v srpnu.

Jelikož předplatné tvoří stabilní část příjmů pro každou redakci, je její navýšení pro MFD

velmi pozitivní zprávou. Ovšem v prodeji na stáncích drtivě vítězí bulvární Blesk

s průměrným zářijovým výkazem 331 699 prodaných kusů. Na druhém místě se umístila

MFD, která na stáncích prodala průměrně 96 215 výtisků denně.

Z hlediska prodejnosti jsou pro MFD důležité dny pondělí, čtvrtek a sobota, protože

v těchto dnech vydává zmíněné suplementy. Ty mají na ni velký vliv. Ze statistik na stránkách

ABC lze vypozorovat, že množství prodaného nákladu v těchto dnech stoupá o desítky tisíc.

Například ve čtvrtek, kdy vychází Magazín DNES s TV programem, stouplo v měsíci záři

průměrné množství prodaného nákladu na 343 202 oproti úterním 162 546 nebo pátečním

165 672. Pondělí a sobota pak znamenaly 205 117 respektive 228 873 prodaných kusů. Ve

středu vychází suplement DOMA DNES, ale ten nemá zásadní vliv na celkovou prodejnost.

Ta v tento den stoupá pouze v řádu tisíců (v září 179 002).

Podle výzkumů čtenosti Media projekt je MFD nejčtenějším celostátním seriózním

deníkem v České republice. Za druhé a třetí čtvrtletí roku 2011 zaznamenala průměrně

791 000 čtenářů na vydání. V celkovém hodnocení ji však přestihly dva deníky – bulvární

Blesk s výsledkem 1 404 000 čtenářů a regionální Deník s 830 000 čtenáři na vydání.

2.4 Shrnutí

Deník MFD patří k nejúspěšnějším tištěným médiím u nás. Na celostátní úrovni mezi

seriózními deníky prakticky nemá konkurenci. Na regionální úrovni ji však předběhl Deník.

Problémem do budoucna však můžeme představovat klesání její prodejnosti. Přitom cílová

skupina MFD patří mezi ekonomicky silnější vrstvy obyvatelstva. Spadají do ní hlavně lidé

v produktivním věku a studující. Platí také, že většina z nich má vyšší střední nebo

vysokoškolské vzdělání a vydělávají průměrně více než 15 000 Kč čistého měsíčně. (Vildová

2005).

Konečný produkt, který my čtenáři dostáváme do rukou, je ovlivněn několika faktory.

Tím nejdůležitějším je bezesporu cílová skupina, které jsou noviny primárně určeny.

Podstatnou roli hraje redakce a její vydavatelská politika. V každém případě musí dát redakce

přednost aktuální velmi významné události před dlouhodobě připravovaným materiálem, a to

i za cenu ekonomické ztráty. Svou úlohu na této škále má také atraktivita jednotlivých článků.

K té může přispět zohlednění toho, jaký mají zprávy vliv na čtenáře. Jednoznačně více zaujme

zpráva o zvýšení daní v České republice, než prezidentské volby ve Venezuele. Podle

aktuálnosti, zajímavosti, naléhavosti jednotlivých článků se pak šéfredaktor respektive editor

rozhoduje, který z nich umístí na titulní stranu, který dále do sešitu, případně, který vypustí

úplně. Své místo má i téma, které nezpracovává jiná konkurenční redakce. K atraktivnosti

celého vydání přispívá i vhodně zvolená fotografie na titulní straně, která může zaujmout

i čtenáře mimo cílovou skupinu.

Mezi další vlivy můžeme zařadit politickou situaci v zemi a vládní režim. Například

v komunistických zemích (Korejská lidově demokratická republika, Čína, v minulosti

Československo) patří většina médií státu. Ten je samozřejmě využívá pro svou propagandu.

Z toho vyplývá, že vliv na konečný produkt může mít i druh vlastnictví (státní, média veřejné

služby, soukromé). To se však netýká MFD, která patří soukromé firmě a je naprosto

oddělena od státní moci.

3 Tvůrčí část

3.1 Rešerše tématu

Jako téma mé tvůrčí části jsem zvolil opravu Staré radnice v Brně. O chystané

rekonstrukci jsem se dozvěděl z webových stránek města Brna a tento námět se mi zdál

dostatečně vhodný pro zpracování formou zprávy.

Předně je nutné uvést, že jsem si přečetl tiskovou zprávu, která byla umístěna na serveru

brno.cz. Jelikož ale obsahovala pouze malý výčet informací, rozhodl jsem se telefonicky

kontaktovat pisatele, tiskového mluvčího města Brna. Po několika přepojeních jsem se

konečně dostal k osobě mluvčího a začala slovní bitva, na jejímž konci nebyl nikdo vítězem.

Domnívám se, že vysvětlovat mediálně zdatnému jedinci, jak pracuje novinář, není nutné.

Opak byl však pravdou.

Jako další zdroj jsem zvolil firmu, která vyhrála výběrové řízení na opravu Staré

radnice, společnost Komfort a.s. Jelikož ale zatím nebyla podepsána smlouva, nechtěl se

mnou obchodní ředitel příliš mluvit s vysvětlením, že se jedná o docela citlivé téma. Poslední

záchranou pro mě tedy byl správce budovy Staré radnice, který mi ochotně poskytl odpovědi

na všechny otázky.

3.2 Vlastní článek

Oprava Staré radnice by měla začít v lednu

Ve středu 14. prosince Rada města Brna rozhodla, že opravu Staré radnice provede na

základě výběrového řízení společnost Komfort a.s. Rekonstrukce by měla trvat od ledna do

září roku 2012.

„Jedná se o statické zajištění věže se zásahem do přilehlých sálů,“ uvedl správce budovy

Martin Hrubý. Opravy by se měly dotknout pouze interiéru a podloží, v žádném případě by

neměly zasáhnout do vnější podoby historické památky.

Návštěvníci musí také počítat s omezeným přístupem do některých částí radnice.

„Přístupný nebude Křišťálový, Freskový ani Ernův sál, samozřejmě včetně věže,“ sdělil

Hrubý a dodal, že po dobu rekonstrukce nebude možné provádět turistické prohlídky.

Smlouva s brněnskou firmou Komfort a.s. však zatím podepsána nebyla. „Běží

čtrnáctidenní lhůta na odvolání. Je to docela citlivé téma i politicky, takže bych to nechtěl

komentovat, dokud to nebude oficiální,“ řekl obchodí ředitel Komfort a.s. Pavel Krejčí.

Konečné rozhodnutí padne začátkem ledna.

„Všechny potřebné informace najdete v tiskové zprávě na stránkách města Brna,“

odmítl dále komentovat opravy tiskový mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. Podle něj

je ale statika Staré radnice v dezolátním stavu a rekonstrukce byla nevyhnutelná. Na celou

stavbu bylo z rozpočtu vyhrazeno necelých 20 mil. korun.

Stará radnice je nejstarší světskou stavbou na území dnešního Brna. Byla postavena již

ve 13. století jako sídlo rychtáře. Poslední opravy Stará radnice prodělala v roce 1987

a jednalo se taktéž o úpravy interiéru.

3.3 Shrnutí

Nyní bych se pokusil reflektovat, jak jsem naplnil teoretická pravidla psaní zprávy.

Postavil jsem ji na principu obrácené pyramidy, tedy ty nejdůležitější informace pro čtenáře

jsem uvedl v prvním, druhém a třetím odstavci. Méně podstatné fakta jsem zařadil do dvou

předposledních odstavců a celý článek jsem zakončil backgroundem – historicko-obecnými

fakty. V teoretické rovině jsem tedy pravidla splnil.

Konkrétněji jsem nadpisem shrnul perex, ve kterém jsem odpověděl na čtyři základní

zpravodajské otázky – kdo, kdy, kde a co. Druhý odstavec pak představil názor člověka, jenž

je zřejmě tím nejpovolanějším, co se týče budovy Staré radnice. Třetí odstavec obsahuje

informace, jaký dopad bude mít rekonstrukce na obyvatele, a v dalších dvou odstavcích se

čtenář dočte názory dalších dvou stran – magistrátu a stavební firmy.

Z obecnějšího hlediska je tato zpráva čerstvá a pro obyvatele Brna určitě zajímavá. Není

sice nikterak kontroverzní, ale zato její informativní potenciál je dostačující na to, aby se

umístila na titulní straně regionálního deníku nebo, jako v našem případě, regionální přílohy

celostátního deníku. Nemůže však konkurovat zprávám s celostátní působností, neboť,

upřímně řečeno, má minimální dosah mimo území Jihomoravského kraje.

MFD nemá konkrétnější vlastní pravidla pro psaní zprávy. Cílová skupina je dodržena,

protože se článek zřejmě dotkne nejvíce dospělých v produktivním věku, případně seniorů

a lidí, kteří mají k městu Brnu vztah. Navíc částka 20 mil. Kč by mohla zajímat všechny

daňové poplatníky, hlavně ale opět ty z Brna, jelikož jsou to peníze z jejich rozpočtu.

4 Závěr

Nakonec se zamysleme nad výsledkem celé práce. Zpravodajství je základem všech

médií a informování je největším posláním, které každý žurnalista má. I když se zpráva

v průběhu věků vyvíjela, její podstata a úkol zůstává stejný. Charakterizoval jsem zprávu jako

základ zpravodajství. Zpráva je základem médií.

Mladá fronta DNES od svého vzniku prošla spoustou změn, ale stále zůstává na vrcholu

mezi českými tištěnými periodiky. Obecně zájem o tištěné deníky a jejich obliba klesají. Je to

zřejmě důsledek nových médií, díky kterým se lidé dostávají k informacím rychleji

a prakticky kdykoliv chtějí. Trend zřejmě zůstane stejný a v budoucnosti možná tištěná média

zmizí úplně. Žurnalistika se ve všech svých formách přesune pouze na internet a tisk zmizí

v prachu minulosti. Jen doufám, že to přijde až za hodně dlouhou dobu a já už na světě

nebudu.

ZDROJE INFORMACÍ

Odborná literatura:

1) Bartošek, J.: Žurnalistika.: Úvod do studia. Skripta. Olomouc: FF UP, 1997.

2) Osvaldová, B., Halada, J. a kol.: Encyklopedie praktické žurnalistiky. Praha: Libri, 1999.

ISBN 978-80-7277-266-7.

3) Mallette, Malcolm F.: Příručka pro novináře střední a východní Evropy. Praha: Lidové

noviny, 1994. ISBN 80-7106-045-3

4) Tušer, A.: Ako sa robia noviny. Bratislava: SOFA, 1999. ISBN 80-85752-66-2

5) Sovová, O.: Vývoj na trhu periodik po roce 1990. In: Sokol, T.: Tisk a právo. Praha: Orac,

2001. ISBN 978-80-86199-17-7

6) Vildová, M.: O privatizaci deníku Mladá fronta. [s.l.], 2005. Bakalářská práce. Univerzita

Karlova, Fakulta humanitních studií. Dostupné z WWW: <http://www.blisty.cz/art/

23779.html>.

7) Unie vydavatelů ČR [online]. 5. 11. 2011 [cit. 2011-11-11]. Tisková zpráva Unie

vydavatelů. Dostupné z WWW: <http://www.uvdt.cz/Upload/936.pdf>.

Internetové zdroje:

1) ABC ČR [online]. 2011 [cit. 2011-11-5]. Dostupné z WWW: <http://www.abccr.cz>.

2) Homepage - Předplatitelský portál MF DNES [online]. 1999 - 2011 [cit. 2011-11-10]. Naši

lidé. Dostupné z WWW: <http://epaper.mfdnes.cz/o-mf-dnes/kdo-jsme/nasi-lide>.

3) Homepage - Předplatitelský portál MF DNES [online]. 1999 - 2011 [cit. 2011-12-20].

Otázky a odpovědi. Dostupné z WWW: <http://epaper.mfdnes.cz/o-mf-dnes/otazky-a-

odpovedi>.

4) Mediální skupina MAFRA [online]. 2010 [cit. 2011-11-7]. Mladá fronta DNES. Dostupné z

WWW: <http://www.mafra.cz/cs/?y=mafra_all\cs_produkty-a-sluzby_mlada-fronta-

dnes.htm>.