občanský zákoník

OBČANSKÝ ZÁKONÍK a jeho dopady


• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. ledna 2014 (NOZ) zásadním způsobem sjednocuje soukromé právo v ČR tak, aby bylo obsaženo v jednom kodexu a ne v několika samostatných zákonech jako doposud (NOZ zrušil či upravuje celkem 238 právních předpisů).

• Ideovým zdrojem je vládní návrh občanského zákoníku bývalého Československa z roku 1937, který nebyl jako zákon přijat kvůli událostem následujícím po mnichovské dohodě -> NOZ se tak svým konceptem vrací k prvorepublikovým právním tradicím a principům.

• Návrh NOZ však hledal inspiraci i v současných aplikovaných zahraničních úpravách, a to především v zákoníku německém, švýcarském, rakouském, italském a nizozemském.


• Obecně se NOZ použije na: • práva a povinnosti vzniklá od 1. ledna 2014

• Obecně se i po 1. lednu 2014 dosavadní právní úprava použije na: • právní poměry vzniklé do 31.12.2013 (např. smlouvy uzavřené do

31.12.2013) včetně práv a povinností z takových smluv a práv a povinností z porušení takových smluv

• -> pro některé vztahy jsou ale speciální ustanovení: např. po 1. lednu 2014 se dle NOZ řídí nájemní smlouvy a účet (např. účet v bance), bez ohledu na to, že smlouva byla uzavřena před účinností NOZ.

• Strany si mohou ale ujednat už nyní, že od 1. ledna 2014 se vše řídí ustanoveními NOZ.


• Individuální pojistné smlouvy, tj. retail: • Smlouvy sjednané do 31. prosince 2013 se řídí dosavadní právní

úpravou (tj. zákonem o pojistné smlouvě)• Smlouvy sjednané od 1. ledna 2014 se řídí NOZ

• Skupinové pojistné smlouvy + flotilové pojistné smlouvy:• V této oblasti nepanuje jasný právní názor, ale máme za to, že:

• Smlouvy sjednané do 31. prosince 2013 se řídí dosavadní právní úpravou (tj. zákon o pojistné smlouvě), a to včetně všech pojištění, která budou přihlašována do pojištění i po 1. lednu 2014

• Smlouvy sjednané od 1. ledna 2014 se řídí NOZ


• Jedna ze zásadních změn pro podnikatelské subjekty je zrušení obchodního zákoníku a sloučení úpravy smluv a závazkových vztahů do jednoho předpisu – NOZ.

• K 31.12.2013 tak končí účinnost zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku a „život“ obchodních společností nově upravuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (viz stručně dále).

• NOZ i nadále používá označení právnické osoby, které jsou v NOZ rozděleny na 3 základní typy: • Obchodní korporace (viz dále)• Fundace (kam patří např. nadace)• Ústavy


• NOZ zavádí nový institut kvitance (§1949):

• přijímá-li věřitel plnění a požádá-li o to dlužník, vydá věřitel dlužníkovi kvitanci jako potvrzení o splnění dluhu

• v kvitanci věřitel uvede jméno dlužníka i věřitele, předmět plnění a místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn

• pokud dlužník požádá o kvitanci, ale věřitel mu ji odmítne dát -> má dlužník právo plnění odmítnout

• typicky se kvitance může použít např. pokud dlužník splní AACZ pohledávku po splatnosti a o kvitanci požádá


• k 31.12.2013 se ruší účinnost zákona o pojistné smlouvě a nově je pojistná smlouva upravena v NOZ -> NOZ přejal z větší části ustanovení zákona o pojistné smlouvě

• dá se předpokládat, že obsahová část smluv zůstane i po 1. lednu 2014 bez větších změn

• nutné budou změny u právních ustanovení, jako jsou např. ustanovení o: • mlčenlivosti a ochraně obchodního tajemství• smluvní pokutě• doby trvání či výpovědi smlouvy apod.

• změny se dotknou pouze nových smluv uzavíraných po 1. lednu 2014, staré smlouvy mohou zůstat nezměněny, nebudou-li změnu požadovat klienti


• Obecně pro individuální pojistné smlouvy bude platit obdobný režim jako za účinnosti zákona o pojistné smlouvě -> velká část ustanovení o vzniku, zániku, změnách pojištění apod. doznala pouze kosmetické změny

• NOZ zformalizoval institut pojistného zájmu = oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události:

• NOZ definuje přesně, kdy je pojistný zájem dán a kdy ne• neměl-li zájemce pojistný zájem a pojistitel o tom při uzavření smlouvy

věděl nebo musel vědět, je smlouva neplatná.• zanikne-li pojistný zájem za trvání pojištění, zanikne i pojištění.


• Od 1. ledna 2014 rovněž platí ustanovení o speciálních doložkách ve smlouvě.• Pokud smlouva bude obsahovat:

• doložky, které lze přečíst jen se zvláštními obtížemi (např. jsou příliš malým písmem),

• doložky, které jsou pro osoby průměrného rozumu nesrozumitelné• doložky, které odkazují na podmínky mimo smlouvu (tj. VPP)• -> tyto doložky jsou platné pouze v případě, nezpůsobí-li slabší straně újmu nebo

prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen či že byla s obsahem a významem doložky seznámena

• Pokud bude smlouva obsahovat doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod -> je doložka neplatná.


• Oblast likvidace škod dozná od 1. ledna 2014 největších změn.

• Oblast náhrady škody a likvidace událostí je řešena samostatně, proto zde nastíníme jenom přehled hlavních změn.

• Nově zavedena povinnost nahradit škodu: • na jmění (tj. na majetku)• nemajetkovou újmu (např. poškození dobré pověsti, ublížení na zdraví)• zavedena např. i náhrada při poranění zvířete

• Pokud by smlouva obsahovala omezení nebo vyloučení náhrady nemajetkové újmy -> k tomuto ustanovení se nepřihlíží.


• Hradí se: • skutečná škoda (tj. to, co z poškozenému ušlo) a• ušlý zisk

• NOZ významným způsobem upravuje i způsob náhrady majetkové škody:

• upřednostňuje se uvedení do předešlého stavu• není-li uvedení do předešlého stavu dobře možné nebo žádá-li to poškozený,

hradí se škoda v penězích

• -> je tedy rozhodující, v jaké formě bude chtít náhradu poškozený, pojistitel musí rozhodnutí poškozeného respektovat.


• Při uřčení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení a nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

• Cena věci je hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích. Cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem.

• Mimořádná cena věci se stanoví, má-li se její hodnota nahradit, s přihlédnutím ke zvláštním poměrům nebo ke zvláštní oblibě vyvolané náhodnými vlastnostmi věci.

• V mnoha oblastech dochází k posílení postavení poškozeného, např.:• „Poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému

cenu zvláštní obliby.“


• Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy, např. způsobené dušení útrapy.

• Vznikla-li poškozenému překážka lepší budoucnosti, je nutno nahradit i ztížení společenského uplatnění.

• Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví se uhradí i: • duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké• poskytnutím peněžité náhrady

• Byly zrušeny tabulky s bodovým ohodnocením -> výše náhrady musí být určena dle zásad slušnosti, předpokládá se ale, že než se ustálí praxe, bude výši náhrady určovat soud.


• Zůstává i nadále speciální stanovení promlčecích lhůt u práva na pojistné plnění: • Obecná lhůta u práva na pojistné plnění: 3 roky s tím, že počne běžet za

jeden rok od PU, a to i v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok vůči pojistiteli -> tj. zůstává stávající režim 3 + 1

• U životního pojištění: 10 let s tím, že počne běžet za jeden rok od PU, a to i v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok vůči pojistiteli

• Právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. • Právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za 10 let

ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.• Byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčecí lhůta je 15 let

ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

www.financni-blog.czItalská 834/34, 120 00 Praha 2Telefon: 608 022 173Email: [email protected]

http://www.financni-blog.cz/

občanský zákoník

Business