novodobé dějiny české astronomie (petra hyklová)
DESCRIPTION
Jak se v minulosti vyvíjel astronomický výzkum v českých zemích (zejména v 19. a 20. století)TRANSCRIPT
měření poloh hvězd a planet na obloze navigace sférická astronomie (souřadnice)
Nebeská mechanika Pohyb vesmírných těles Určování jejich drah Mladší doba kamenná - megalitické stavby Egypt – předpovědi nilských záplav Babylón – teorie osmi sfér, hvězdné katalogy,
tabulky efemerid Řecko – Hipparchos, Aristarchos, Ptolemaios
asi 320 – 250 př. n. l. první heliocentrický model,
zemská rotace Slunce je mnohem větší než
Země O velikosti a vzdálenosti
Slunce a Měsíce - pokusy o zjištění poměru velikostí Slunce, Měsíce a Země
Velká soustava (Syntaxis megale, Almagest)
geocentrický systém 48 souhvězdí podle
Hipparchova katalogu nebeská tělesa obíhají
kolem Země po kružnicích s epicykly
1514 – Koperník píše De revolutionibus orbium coelestium
1609 – Galileo Galilei vynalezl dalekohled a objevil 4 měsíce Jupitera
1609 – vydána Keplerova Astronomia nova 1687 – vydán Newtonův spis Philosophiae
Naturalis Principia Mathematica
vl. jm. Tyge Ottesen Brahe 1572 – supernova SN 1572 v Kassiopee 1576-1597 – pracoval ve vlastní observatoři na
Hvenu 1599 – pozván do Prahy Rok na observatoř v Benátkách nad Jizerou Císařský astrolog Považován za nejpřesnějšího pozorovatele oblohy
1600-1612 – žil v Praze Propočty dráhy Marsu
na základě Brahových pozorování
1609 - Astronomia nova (1. a 2. Keplerův zákon)
1619 - Harmonices Mundi (3. KZ)
1348 – založena 1622 – předána jezuitům 1740 – podřízena státu 1773 – jezuité vykázáni 1781 – toleranční patent; němčina jako
vyučovací jazyk 19. století – univerzita získala část autonomie;
čeština povolena jako druhý vyučovací jazyk
1848 - studentské bouře ve Vídni, Praze Požadavky petice univerzity:
zastavení náboženské diskriminace učitelů, svoboda vyučování, rovnoprávnost němčiny s češtinou, právo navštěvovat zahraniční univerzity, zakládat
studentské spolky
Od roku 1848 - národnostní polarizace, střety mezi českými a německými studenty v Praze
1882 – univerzita rozdělena císařským výnosem na Českou a Německou univerzitu Karlo-Ferdinandovu
1721 – postavena klementinská věž 1751 – založena hvězdárna prof. Josefem
Steplingem (1716-1778) 1752 – zahájení meteorologických řad
(měření tlaku a teploty) 1773 – zrušen jezitský řád – vznik c.k. Státní
hvězdárny (ředitel = prof. Astronomie) Nezávislá na univerzitě, zvláštní privilegia
1804 – zahájena měření dešťových srážek
Problém s neochotou rakouské vlády financovat její provoz
1. pol. 19. stol. - omezena pozorování (zastaralé vybavení),
pouze meteorologická a geomagnetická měření, pozorování Slunce poledníkovým dalekohledem
Nevznikaly významnější publikace Nevyhovující prostory
Fr. Nušl: „Dotace byly spotřebovávány na tisk, knihovnu, inventář meteorologický, magnetický a nejmenší měrou na strojový inventář astronomický – vždyť i to, co svého času hvězdárna měla, leželo před 50 let neupotřebeno v bednách, a řiditelové pokládali koupi větších strojů za vyhazování peněz.“
1883 – ředitelem jmenován Ladislaus Weinek Hvězdárna „integrující součást německé
univerzity“ se zvláštními privilegii „in der königlichen Hauptstadt Prag existiert
bisher weder eine „deutsche“ noch eine „böhmische“ Sternwarte, sondern lediglich eine k. k.-Sternwarte“
20. 11. 1885 – první fotografie bolidu na světě pozorování příležitostných nebeských jevů 1889-1899 – mezinárodní projekt měření
výšky pólů Talcott-Horebowovou metodou Prokázán pohyb zemské rotační osy
Weinek navrhl a koordinoval spolupráci s hvězdárnami v Postdamu, Berlíně a Štrasburku při pozorování magnetických jevů
1894 – Weinek začal pracoval na atlasu Měsíce
Pocházel z Budapeště 1865-1869 – studoval na univerzitě ve Vídni 1871 – studium na univerzitě v Lipsku 1873-1875 – účast na expedici za pozorováním
přechodu Venuše přes sluneční disk (Kergueleny) 1875 - hlavní pozorovatel na hvězdárně v Lipsku
(zpracování pozorování přechodů Venuše, kresby Marsu, Jupitera a komet)
1882 – odešel z lipské hvězdárny do Drážďan 1883 – jmenován profesorem astronomie na
Německé universitě a ředitelem Státní hvězdárny
Fotografie z Lickovy hvězdárny v Kalifornii (36-palcový refraktor)
Zvětšovací aparatura – přesnost na 30 m Objev řady neznámých kráterů a rýh 1897-1900 – Weinek publikoval 10 sešitů
atlasu (200 stran)
1905 - „p. profesor Dr. L. Weinek, hvězdář světoznámý a ředitel oné hvězdárny, stýská si, že vinou umístění hvězdárny, která jest obklopena hlukem, prachem a elektrickými lampami, počet pozorování byl omezen. A má pravdu p. Weinek. Ale on nevystavil tam observatoř, město se zvětšilo“
1907-1914 – pozorování proměnných hvězd 1918 – německá univerzita přišla o Státní
hvězdárnu
1885 – profesorem české astronomie jmenovám August Seydler (1849-1891)
1887 – založen AU 1890 – provizorní observatoř v Ovenecké ulici
na Letné s přístroji z pozůstalosti saského astronoma-amatéra P. Brödela a dalekohled od V. Šafaříka
Výpočty drah planetek a komet 1891 – zemřel Seydler, profesorem jmenován
Gustav Gruss 90. léta – pozorování proměnných hvězd, emisních
čar ve spektrech jasných hvězd, podíl na pozorování pohybu pólů
1900 – stěhování do domu ve Švédské ulici Kvůli nevyhovujících podmínkám postupné
omezení vědecké činnosti
1867-1871 – studium matematiky a fyziky na Univerzitě Karlo-Ferdinandově
1871-1881 – asistent Státní hvězdárny
• Zpracovávání pozorování, revize a doplňování starších pozorování
1885 – profesor teoretické fyziky a astronomie
✗1875-1877 – asistent na Státní hvězdárně✗1881-1891 – adjunkt na Státní hvězdárně
✗ Pozorování variace šířek✗1892 - mimořádní profesor astronomie a ředitel AU✗1896 – Z říše hvězd✗1897, 1899 – Základové theoretické astronomie✗1914 – odešel do penze
1920 – zákon o poměru pražských univerzit• Universita Karlova• Deutsche Universität zu Prag• Státní hvězdárna od roku 1918 ve státní správě
„in der königlichen Hauptstadt Prag existiert bisher weder eine „deutsche“ noch eine „böhmische“ Sternwarte, sondern lediglich eine k. k.-Sternwarte“
Doc. Fr. Nušl převzal hvězdárnu včetně veškerého inventáře
německý AU se postupně odstěhoval
1919 – převzal smíchovský ústav prof. V. V. Heinrich (1884-1965)
20. léta – narůstající problémy kvůli stavu budovy, nedostatku financí na vědu a výzkum
Rekonstrukce 30 let starých přístrojů, nákup nových
Pozorování slunečních skvrn a polárních září, triangulave a nivelace 1. řádu pro Geodetický ústav
Vyostření organizačních problémů a sporů v profesorském sboru
1934 – Heinrich odvolán, ústav převzal profesor teoretické fyziky V. Trkal (1888-1956)
1903-1907 – studium matematiky a fyziky na FF UK
Nebeská mechanika, restringovaný problém tří těles
1913 – docent na české UKF 1919 – ředitel AU a profesor astronomie Zač. 30 let – sekulární řešení pro pohyby
hvězdných systémů 1934 – odvolám z místa ředitele, profesorem do
roku 1957
1920-1923 – studium na UK 1924-1925 – studium na Sorbonně 1927 – asistent na Al Bouzareah v Alžíru 1928-1933 – asistent fyzikálního ústavu na
Komenského univerzitě v Bratislavě 1931 - Sur le courant d'etoiles Ursa Major
(hvězdokupa Collinder 285) 1934 – soukromý docent astronomie
Vědecká práce: • Stelární astronomie - rozptylové rychlosti hvězd v
okolí Slunce, • Stanovení vzdálenosti Slunce od střdu Galaxie• Pohyb horkých hvězd
1945 – nebyl jmenován profesorem kvůli docházce dcery do německé školy
1946 – profesorem na MU v Brně, dobudoval místní AU, 1953-1975 – vedl katedru astronomie a meteorologie na
MFF UK
Vedena Fr. Nušlem 1928 – J. J. Frič nabídl svou ondřejovskou
hvězdárnu českému státu k účelům UK - Nušl ředitelem, samostatná správa hvězdárny
Státní hvězdárnu spravoval Otto Seydl (1884-1959)
• Historie klementinské hvězdárny
1888-1893 – studium na české KFU Učitel a popularizátor astronomie 1908 – profesor matematiky na
Vysoké škole technické 1926 – profesor astronomie zaměřen na astronomické
přístroje, geometrickou optiku Nušlův-Fričův cirkumzenitál (konec
30. let)
1918-1930 – veden A. Preyem (1873-1949)• Sférická astronomie, nebeská mechanika
Přestěhován do budoby FU DU ve Viničné 1929 – Spolek přátel hvězdárny německé
univerzity – koupě pozemku, výstavba kamenné hvězdárny
1937 – profesorem E. F. Freundlich• Plány spolupráce s českým AU a společné
observatoře v Libuši
1938 – Freundlich a G. Alter emigrovali, ústav zůstal prázdný
1905-1910 – studium na univerzitě v Lipsku
1911 – počátek spolupráce s A. Einsteinem (pozorování stáčení perihelu Merkura, měření odchylek světelných paprsků v blízkosti Slunce při zatmění Slunce)
1920-1921 – stavba Einsteinturm v Postupimi
20. léta – stelární statistika
1933 – rezignoval na pozici ředitele Einsteinova ústavu a emigroval do Turecka
1933-1936 – vybudoval moderní observatoř na univerzitě v Istanbulu
1936-1938 – profesor na DU v Praze 1938 – docentem astronomie na University of St.
Andrews ve Skotsku, budování observatoře 1945 – začal se zabývat dynamikou kulových hvězdokup 1951-1959 – Napier Professor astronomie
Státní hvězdárna přejmenována na Prager Sternwarte in Prag 1940 – vykázána z Klementina, přestěhována do
Budečské ulice; vědecká právě probíhala v Ondřejově
1942 – ondřejovská hvězdárna zabrána Němci – čeští zaměstanci zůstali
AU UK – fungoval po celou dobu (omyl?)
Profesorem jmenovám W. Schaub (1901-1959) Hvězdárna v Telnici rekontruována, zakoupeny
nové přístroje Schaub se přestěhoval do Ondřejova Deustche Universität zu Prag zanikla s nacistickou
říší 5. 5. 1945 a její vybavení převzal český AU UK Hvězdárna v Telnici byla po válce zbourána
V Ondřejově začala vznikat vědecká oddělení: • Astrometrie• Astrofyzika a stelární statistika• Fyzika Slunce• Výzkum vysoké atmosféry
• Příruční laboratoř
1948 – reorganizace Státní hvězdárny „byl položen hlavní důraz na nové a moderní zaměření astronomické práce
tak, aby se organicky začlenila do pětiletého plánu se zřetelem k hospodářským potřebám našeho státu. Protože těžisko činnosti každé hvězdárny leží nutně mimo město, byl položen hlavní důraz na vývoj observatoře v Ondřejově.“
1952 – ustavena komise, která vyhodnotila stav čsl. vědy a vědeckch pracovišt, vybrat kandidáty pro členství v budoucí nové akademii věd a připravít zákon o jejím založení
29. 10. 1952 – založena ČSAV 1954 – vznikl AsU CSAV sloučením Státní
hvězdárny a hvězdárny v Ondřejově
Děkuji za pozornost :-) .