Postup pro vytvoření seznamu strategických objektů a určení jejich priorit a pro definici scénářů narušení

dodávek elektrické energie velkého rozsahu

Praha - září 2019

Obsah

1 Východiska.................................................................................................................................. 1

2 Legislativní požadavky v oblasti řešení krizových situací a stavů nouze......................................1

2.1 Stavy nouze v energetice.....................................................................................................1

2.2 Ochrana kritické infrastruktury............................................................................................3

3 Nelegislativní materiály v oblasti řešení krizových situací a stavů nouze....................................5

3.1 Typové plány řešení krizových situací..................................................................................5

3.2 Havarijní plány.....................................................................................................................5

3.3 Postup omezení spotřeby a obnovy dodávek elektřiny v rámci distribuční soustavy..........6

4 Postup přípravy pro zajištění energetické odolnosti...................................................................6

4.1 Identifikace strategických objektů důležitých pro chod státu, kraje, případně obce...........7

4.2 Určení priorit zásobování strategických objektů elektřinou..............................................11

4.3 Rozsah informací o strategických objektech a postup jejich získání a nakládání s nimi.....12

4.4 Definice scénářů výpadku a obnovy dodávek elektrické energie.......................................14

5 Nástroje pro zajištění energetické odolnosti.............................................................................14

6 Návazné kroky...........................................................................................................................15

Seznam použitých zkratek................................................................................................................16

Seznam tabulek................................................................................................................................ 16

Příloha.............................................................................................................................................. 17

1 Východiska

Jedním z nástrojů Státní energetické koncepce ČR schválené dne 18. května 2015 v oblasti výkonu státní správy je zpracovat Národní program energetické odolnosti, který by obsahoval analýzu dopadů, specifikace nástrojů a časového harmonogramu. Materiál by měl být dle vymezeného úkolu zaměřen zejména na energetickou odolnost a schopnost ostrovních provozů velkých aglomerací, ochranu kritické infrastruktury a obranu před kybernetickými útoky na klíčové systémy energetiky.

Vzhledem ke složitosti celé problematiky a specifickému významu sektoru elektroenergetiky bylo nejprve přistoupeno k řešení mimořádných událostí a krizových situací a souvisejících dopadů právě v oblasti zásobování elektrickou energií zaměřením na zajištění dodávek elektřiny strategickým objektům, jejichž chod je klíčový především z pohledu ochrany života a zdraví obyvatel, udržení bezpečnosti, provozu prvků kritické infrastruktury nebo ochrany životního prostředí.

2 Legislativní požadavky v oblasti řešení krizových situací a stavů nouze

Problematika řešení krizových situací je zejména předmětem zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, a při jejich řešení a při ochraně kritické infrastruktury a odpovědnost za porušení těchto povinností. Na evropské úrovni tuto problematiku řeší také Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941 o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky.

Problematika stavů nouze je naproti tomu předmětem zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, který zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. Pro sektor elektroenergetiky je třeba v tomto směru uvést Nařízení Komise (EU) 2017/2196, kterým se stanoví kodex sítě pro obranu a obnovu elektrizační soustavy (dále jen „NCER“).

2.1 Stavy nouze v energetice

Stavem nouze se podle energetického zákona rozumí stav, který vznikl v elektrizační soustavě, plynárenské soustavě nebo soustavě zásobování tepelnou energií v důsledku živelních událostí, opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, havárií nebo kumulace poruch na zařízeních pro výrobu, přenos a distribuci elektřiny, havárií na zařízeních pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu, havárie na zařízení soustavy zásobování tepelnou energií, smogové situace podle zvláštních předpisů, teroristického činu, nevyrovnané

-1-

bilance elektrizační soustavy nebo její části, nevyrovnané bilance plynárenské soustavy nebo její části, nevyrovnané bilance v soustavě zásobování tepelnou energií, přenosu poruchy ze zahraniční elektrizační soustavy, ohrožení fyzické bezpečnosti nebo ochrany osob a který způsobuje významný a náhlý nedostatek elektřiny, plynu nebo tepelné energie nebo ohrožení celistvosti elektrizační soustavy, plynárenské soustavy nebo soustavy zásobování tepelnou energií, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu, v případě elektrizační soustavy nebo plynárenské soustavy na celém území státu, vymezeném území nebo jeho části.

Zákon dále definuje termín předcházení stavu nouze jako soubor opatření a činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze. V případě plynárenské soustavy se potom skládá ze dvou fází, a to z včasného varování, kdy existují takové informace, že může nastat stav nouze, a z výstrahy, kdy skutečně ke zhoršení zásobování zákazníků dochází, avšak není ještě nutné přistoupit k plošnému omezení spotřeby.

Přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze pro celé území státu vyhlašuje provozovatel přenosové nebo provozovatel přepravní soustavy v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále také „MPO“), Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra (dále také „MV“), operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy. Podobně, předcházení stavu nouze oznamuje provozovatel přenosové nebo provozovatel přepravní soustavy do 1 hodiny po zahájení příslušných činností a neprodleně MPO, Energetickému regulačnímu úřadu, MV, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy. Pro vymezené území nebo jeho část jsou tyto povinnosti uloženy provozovatelům distribučních soustav. V oblasti teplárenství vyhlašuje stav nouze a jeho ukončení pro celé území státu MPO, pro jeho část krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo jiným vhodným způsobem. Orgán, který stav nouze vyhlásil, je povinen neprodleně informovat MV a příslušné hasičské záchranné sbory krajů o předpokládaném trvání omezení dodávek tepelné energie.

Dle zmocňovacích ustanovení energetického zákona stanoví Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhláškou opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu nouze, při stavu nouze a při odstraňování následků stavu nouze, způsob vyhlašování stavu nouze a oznamování předcházení stavu nouze a postupy při omezování výroby elektřiny, spotřeby elektřiny, plynu a tepla včetně regulačního, vypínacího a frekvenčního plánu, bezpečnostní standard požadované dodávky plynu a obsahové náležitosti havarijních plánů, způsob zajištění bezpečnostních standardů plynu, obsahové náležitosti podkladů pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a termíny pro jejich zaslání MPO. V oblasti zásobování elektrickou energií tomuto zmocnění odpovídá vyhláška č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu, v oblasti plynárenství se jedná o vyhlášku č. 344/2012 Sb. ve znění vyhlášky č. 215/2015 a v oblasti teplárenství se jedná o vyhlášku č. 225/2001 Sb., kterou se stanoví postup při vzniku a odstraňování stavu nouze v teplárenství.

V sektoru elektroenergetiky potom na základě ustanovení NCER provozovatel přenosové soustavy spolu s provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě zpracovává plán obrany

-2-

soustavy, jehož cílem je zabránit přechodu soustavy do nouzového stavu či stavu blackoutu. Provozovatel přenosové soustavy také zpracovává plán obnovy, jehož cílem je návrat soustavy do normálního stavu. Součástí plánu obrany soustavy a plánu obnovy je i seznam významných uživatelů sítě s vysokou prioritou, pro které platí zvláštní podmínky pro vypnutí a obnovení napájení.

2.2 Ochrana kritické infrastruktury

Kritickou infrastrukturou se podle krizového zákona rozumí prvek nebo systém prvků kritické infrastruktury, u něhož by narušení funkce mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu. Prvkem kritické infrastruktury je potom zejména stavba, zařízení, prostředek nebo veřejná infrastruktura, určené podle průřezových a odvětvových kritérií, která jsou stanovena nařízením vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury. Při určování těchto prvků se posuzuje jejich kritičnost, tzn. míra dopadu výpadku funkce daného prvku a jeho nenahraditelnost, respektive možnost alternativního zajištění jeho funkce.

Ochranou kritické infrastruktury je podle zákona opatření zaměřené na snížení rizika narušení funkce prvku kritické infrastruktury. Subjektem kritické infrastruktury se rozumí provozovatel prvku kritické infrastruktury, a jde-li o provozovatele prvku evropské kritické infrastruktury, považuje se za subjekt evropské kritické infrastruktury.

Odvětvová kritéria jsou potom stanovena pro jednotlivé sektory kritické infrastruktury. V případě energetiky se jedná o elektřinu, zemní plyn, ropu a centrální zásobování teplem.

Elektřina:

Výrobny elektřiny (výrobny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nejméně 500 MW, výrobny poskytující podpůrné služby s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nejméně 100 MW, vedení pro vyvedení výkonu a zabezpečení vlastní spotřeby výrobny elektřiny, dispečink výrobce elektřiny).

Přenosová soustava (vedení přenosové soustavy o napětí nejméně 110 kV, elektrické stanice přenosové soustavy o napětí nejméně 110 kV, technický dispečink provozovatele přenosové soustavy).

Distribuční soustava (elektrické stanice distribuční soustavy a vedení o napětí 110 kV a k nim patřící vedení, která se posuzují podle jejich strategického významu v distribuční soustavě, technický dispečink provozovatele distribuční soustavy.

Zemní plyn:

Přepravní soustava (vysokotlaký tranzitní plynovod se jmenovitým průměrem nejméně 700 mm, vysokotlaký vnitrostátní plynovod se jmenovitým průměrem rovným nebo menším než 700 mm, kompresorová stanice, předávací stanice technický dispečink).

Distribuční soustava (vysokotlaký a středotlaký plynovod, předávací a regulační stanice, technický dispečink).

-3-

Skladování plynu (podzemní zásobník plynu se skladovací kapacitou nejméně 50 mil. m3 plynu, technický dispečink).

Centrální zásobování teplem:

1. Výrobna tepla (výrobna s celkovým instalovaným výkonem nejméně 200 MW, vyvedení tepelného výkonu ze zdroje výroby tepla, dispečink výrobce tepla).

2. Distribuce tepla (soustava zásobování tepelnou energií s výkonem nejméně 500 MW, technický dispečink provozovatele distribuční soustavy).

MPO ve spolupráci s provozovateli (subjekty kritické infrastruktury) řeší ochranu prvků z hlediska fyzické bezpečnosti. Ochrana kritické infrastruktury v sektoru ropy a ropných produktů je v gesci Správy státních hmotných rezerv. Ochrana informačních a komunikačních systémů těchto prvků z hlediska kybernetické bezpečnosti je potom od roku 2017 v působnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost

Ministerstva a jiné správní úřady k ochraně kritické infrastruktury náležející do jejich působnosti:

navrhují odvětvová kritéria a předkládají je Ministerstvu vnitra, vyžadují od právnické nebo podnikající fyzické osoby, jako provozovatele stavby, zařízení,

prostředku nebo veřejné infrastruktury, o kterých lze oprávněně předpokládat, že splňují kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury nebo evropské kritické infrastruktury, informace nezbytné k určení těchto prvků,

určí opatřením obecné povahy prvky kritické infrastruktury a prvky evropské kritické infrastruktury,

kontrolují plány krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury a ochranu prvků kritické infrastruktury a ukládají opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole.

Průřezovým kritériem pro určení prvku kritické infrastruktury je hledisko:

oběti s mezní hodnotou více než 250 mrtvých nebo více než 2 500 osob s následnou hospitalizací po dobu delší než 24 hodin,

ekonomického dopadu s mezní hodnotou hospodářské ztráty státu vyšší než 0,5 % hrubého domácího produktu nebo

dopadu na veřejnost s mezní hodnotou rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života postihujícího více než 125 000 osob.

Velikost dopadu je hodnocena vždy jen v přímé závislosti na ztrátě funkce prvku, nikoliv z hlediska ztrát např. na životech nebo životním prostředí v důsledku výbuchu nebo úniku nebezpečných látek.

Subjekt kritické infrastruktury odpovídá za ochranu prvků kritické infrastruktury. Je povinen vypracovat plán krizové připravenosti do jednoho roku od rozhodnutí vlády nebo ode dne nabytí právní moci opatření obecné povahy, kterým byl prvek určen. Je povinen umožnit příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu vykonání kontroly plánu krizové

-4-

připravenosti a ochrany prvků kritické infrastruktury, včetně umožnění vstupů a vjezdů na pozemky a do prostorů, ve kterých se tyto prvky nacházejí.

Subjekt kritické infrastruktury určuje styčného bezpečnostního zaměstnance a jeho určení oznamuje příslušnému ministerstvu či jinému ústřednímu správnímu úřadu. Styčný bezpečnostní zaměstnanec poskytuje součinnost při plnění úkolů vyplývajících z krizového zákona.

Na základě usnesení vlády č. 934 ze dne 14. prosince 2011 jsou určeny prvky kritické infrastruktury, jejich provozovatelem je organizační složka státu. Seznamy těchto prvků jsou pravidelně jednou ročně aktualizovány. Provozovatelé těchto prvků jsou rovněž povinni zpracovat plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury.

Koncepcí ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 schválené usnesením vlády č. 805/2013 ze dne 23. října 2013 byl uložen úkol precizovat systém ochrany kritické infrastruktury (např. revidovat nebo doplnit stanovená odvětví kritické infrastruktury) a vymezit prováděcími právními předpisy nebo technickými normami konkrétní požadavky na realizaci jednotlivých typů ochrany (fyzické, personální, informační, kybernetické apod.) kritické infrastruktury. Vytvořit platformu pro vzájemnou výměnu dat, informací a zkušeností se subjekty kritické infrastruktury a zapojit je do procesu tvorby legislativních a metodických dokumentů.

3 Nelegislativní materiály v oblasti řešení krizových situací a stavů nouze

3.1 Typové plány řešení krizových situací

Typové plány, které ve své působnosti zpracovávají ústřední orgány státní správy a Česká národní banka, stanoví pro konkrétní druh krizové situace doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve své působnosti zpracovalo:

Typový plán pro řešení krizové situace narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu Typový plán pro řešení krizové situace narušení dodávek plynu velkého rozsahu

Typové plány byly zpracovány útvary MPO zabývajícími se problematikami bezpečnosti a krizového řízení, elektroenergetiky a teplárenství, plynárenství a kapalných paliv a strategie v energetice v úzké spolupráci se společnostmi provozujícími příslušnou energetickou infrastrukturu, tedy ČEPS, a.s., ČEZ, a.s., ČEZ Distribuce, a.s., PREdistribuce, a.s., a NET4GAS, s.r.o.

3.2 Havarijní plány

Havarijní připravenost je předpokladem úspěšného řízení mimořádných událostí (od kalamitních stavů, povodní, systémových poruch až po vyhlášení stavu nouze, a to dle zákona č. 458/2000 Sb.). Podstatou havarijní připravenosti je schopnost včas a správně reagovat při vzniku mimořádné události či krizové situace a na nejvyšší možnou míru eliminovat riziko ohrožení životů, zdraví, majetku nebo životního prostředí.

-5-

V souladu s energetickým zákonem jsou zpracovávány havarijní plány, které představují soubor plánovaných opatření k předcházení a odvrácení stavů nouze a k účinné a rychlé likvidaci těchto stavů způsobených například živelními událostmi, požáry, teroristickým útokem, systémovými poruchami v elektrizační soustavě. V sektoru elektroenergetiky jsou zpracovávány havarijní plány výrobců elektřiny, provozovatele přenosové soustavy a provozovatelů distribučních soustav.

3.3 Postup omezení spotřeby a obnovy dodávek elektřiny v rámci distribuční soustavy

Postup omezení spotřeby elektřiny a obnovy dodávek elektrické energie v rámci distribuční soustavy je stanoven především vyhláškou č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu. Pro omezení výkonu odebíraného nebo dodávaného do elektrizační soustavy jsou dále zpracovávány regulační plány, vypínací plány a frekvenční plány, jejichž použití a obsahové náležitosti jsou, stejně jako je tomu v případě havarijních plánů, stanoveny příslušnými přílohami této vyhlášky a ustanoveními NCER.

Omezení spotřeby elektřiny na území, kde hrozí vznik stavu nouze nebo pro které byl stav nouze vyhlášen, je dle § 1 této vyhlášky dáno uplatněním příslušného stupně regulačního plánu, vypínacího plánu, operativním vypnutím částí zařízení nebo automatickým působením frekvenčních relé v souladu s frekvenčním plánem, v rozsahu nezbytném pro vyrovnání výkonové bilance dotčené části elektrizační soustavy.

Na základě § 3 odstavce 2 provozovatelé regionálních distribučních soustav předávají každoročně do 30. září provozovateli přenosové soustavy aktualizované hodnoty výkonu pro jednotlivé regulační stupně a stupně vypínacího plánu a frekvenčního plánu.

Zpracování scénářů výpadku elektrické energie a kategorizace a prioritizace strategických objektů na daném území, která je popsána níže, by měla vést k získání informací použitelných pro aktualizaci vypínacího plánu a zároveň pro zpřesnění postupu obnovy dodávek elektrické energie na úrovni distribučních společností. Plán obnovy dodávek elektrické energie není výše uvedenou vyhláškou vyžadován a v tomto ohledu nejsou stanoveny obsahové náležitosti tohoto plánu.

4 Postup přípravy pro zajištění energetické odolnosti

Pro zajištění energetické odolnosti musí být nejprve ve všech síťových segmentech energetiky (elektroenergetika, plynárenství a teplárenství) provedeny dva základní kroky. Na straně spotřeby energie je třeba identifikovat strategické objekty nezbytné pro zajištění chodu státu, kraje nebo obce a určit jejich priority a návazně také jejich energetické nároky pro každou prioritu zvlášť. Na straně zásobování energií je nutné definovat typové situace ve formě scénářů výpadku dodávek energie různého rozsahu v závislosti na různých druzích příčin, jako je porucha, živelní událost, teroristický útok, včetně vícenásobného, zavlečení poruchy ze zahraničí, nebo mezinárodní krize a pro tyto situace určit možný postup a odhadovanou dobu obnovy dodávek.

Protože mezi energetickými odvětvími má specifický význam především oblast elektroenergetiky, která zcela zásadním způsobem zasahuje do všech oblastí života a významně ovlivňuje také chod ostatních energetických odvětví, je třeba se prioritně zaměřit právě na zajištění dodávek elektrické energie a učinit výše uvedené základní kroky v rámci tohoto sektoru.

-6-

V tomto směru je pak také třeba na straně strategických objektů analyzovat připravenost jednotlivých objektů na zajištění dodávek elektrické energie z náhradních zdrojů jak z hlediska možnosti jejich napájení, tak z pohledu disponování vlastním náhradním zdrojem, včetně určení doby, po kterou je náhradní zásobování zajištěno vzhledem k zásobám paliva, případně maziva, a smluvnímu zabezpečení jeho dodávek. Povinnost vybavení záložními zdroji energie je stanovena pro provozovatele přenosové soustavy, provozovatele distribučních soustav a významné uživatele sítě, a to prostřednictvím NCER. Na straně energetické infrastruktury je nutné analyzovat robustnost soustav, respektive jejich citlivost na výpadky některých prvků a schopnost zcela, nebo částečně plnit svou funkci, a dále připravenost soustav na výpadky těchto prvků a možnosti udržení soustav v chodu technickými opatřeními bez omezení dodávek elektrické energie, nebo pouze s částečnými omezeními. Pro prvky kritické infrastruktury je současně třeba analyzovat i zajištění jejich fyzické a kybernetické bezpečnosti.

Hlavními výstupy uvedeného postupu v oblasti zásobování elektrickou energií jsou:

Kategorizovaný seznam strategických objektů klíčových z pohledu zajištění jejich zásobování elektrickou energií včetně stanovení jejich důležitosti, respektive priorit, s ohledem na zajištění chodu státu, kraje nebo obce, který je závazný pro postup při obnovení dodávek elektrické energie.

Identifikace strategických objektů v daných kategoriích a prioritách disponujících nezávislým zdrojem elektrické energie a minimální doby, po kterou jsou pro tyto objekty nezávislé dodávky zajištěny.

Stanovení potřeb pro dodávky elektrického výkonu nezbytné pro zajištění nebo obnovu provozu strategických objektů v rámci daných priorit.

Definice typových situací ve formě scénářů výpadku dodávek elektrické energie různého rozsahu v závislosti na různých druzích příčin.

Výše uvedený postup, který je dále rozveden v textu níže tedy není možné označit za ucelený přístup k zajištění energetické odolnosti, a to mimo jiné s ohledem na to, že důraz je kladen zejména na oblast elektroenergetiky. V tomto ohledu byl však zvolen postupný proces, kdy v návaznosti na provedení kategorizace a prioritizace strategických objektů a definici typových scénářů výpadku dodávek elektrické energie bude možné určit další návazné kroky.

4.1 Identifikace strategických objektů důležitých pro chod státu, kraje, případně obce

Příslušný hasičský záchranný sbor kraje provede ve spolupráci se zástupci příslušného krajského úřadu a ostatními subjekty identifikaci strategických objektů, jimiž jsou objekty klíčové pro chod státu, kraje nebo obce z hlediska zajištění základních životních potřeb obyvatelstva a bezpečnosti. Kategorizaci strategických objektů včetně zařazení do příslušné oblasti uvádí Tabulka č. 1. Objekty by tedy měly být rozděleny minimálně do kategorií uvedených v tabulce.

Kategorizaci strategických objektů je nutné vnímat do značné míry pouze jako návodnou. Pokud na území kraje existují objekty důležité pro chod státu, kraje nebo obce, které nelze zařadit do žádné z uvedených kategorií, měly by být uvedeny nad rámec identifikovaných objektů a případně také kategorií, a naopak pokud určité objekty nejsou pro území kraje relevantní, není nutné tyto

-7-

objekty zohledňovat. Tato kategorizace by však měla být v maximální možné míře zohledněna pro zajištění jednotného přístupu a pro zaručení celistvosti a porovnatelnosti získaných informací.

Tabulka č. 1: Kategorizace strategických objektů

Kategorie Odborná oblast Strategické objekty

Energetika

Elektroenergetika Dispečinky, výrobny elektřiny, elektrické stanice

Teplárenství Dispečinky, zdroje tepelné energie, předávací stanice, rozvodné tepelné zařízení

Plynárenství Dispečinky, kompresorové, předávací a regulační stanice, zásobníky plynu, uzávěry

Sektor ropy a ropných produktů

Dispečinky, rafinérie, objekty společností MERO a ČEPRO, čerpací stanice pohonných hmot včetně čerpacích stanic dopravců

Kolektorové sítě Kolektorové sítě Dispečinky

Vodní hospodářství

Úprava vody a zásobování pitnou vodou

Vodojemy, úpravny vody

Distribuce vody Dispečinky a další objekty provozovatelů vodohospodářské infrastruktury

Distribučně kritické manipulační uzly

Čerpací a přečerpávací stanice, manipulační uzly

Nakládání s odpadními vodami

Čistírny odpadních vod, čerpací stanice na přečerpávání odpadních vod

Zdravotní a sociální péče

Zdravotnická zařízení

Objekty poskytovatelů lůžkové péče (v nichž je poskytována akutní, následná nebo dlouhodobá péče), polikliniky, hemodialyzační centra (pokud nejsou součástí nemocnice), rehabilitační ústavy pro imobilní pacienty, transplantační kliniky (pokud nejsou součástí nemocnice), dětské domovy pro děti do 3 let věku, hospice, objekty Státního zdravotního ústavu

Zařízení sociální péče

Domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, týdenní stacionáře, azylové domy, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domy na půl cesty, chráněné bydlení

Ostatní Státní ústav pro kontrolu léčiv, lékárny

Nouzové služby Hasičský záchranný sbor Krajská operační a informační střediska, územní odbory, stanice

-8-

Policie ČR Operační střediska, krajská ředitelství, územní odbory, obvodní oddělení

Vězeňská služba Věznice

Zdravotnická záchranná služba

Zdravotnická operační střediska (včetně záložních pracovišť), výjezdové základny

Integrovaný záchranný systém

Prvky analogové a digitální komunikace

Městská policie Operační střediska městské a obecní policie

Ostatní subjekty zahrnuté do krizového nebo havarijního plánu kraje

Objekty právnických a podnikajících fyzických osob plnících opatření z krizového plánu a objekty, s nimiž je smlouva o spolupráci při zajištění opatření ochrany obyvatelstva (např. nouzové ubytování a stravování)

Ostatní jednotky požární ochrany

Požární zbrojnice jednotek sborů dobrovolných hasičů a požární stanice podnikových jednotek zařazených do plošného pokrytí kraje

Krematoria a kafilerie Krematoria, kafilerie

Doprava

Železniční doprava

Významné železniční stanice, dispečinky významných dopravců (např. České dráhy), dispečinky a trakční napájecí stanice Správy železniční dopravní cesty, signalizační zařízení, tunely

Silniční doprava

Významná autobusová nádraží, dispečinky významných dopravců (např. ČSAD, ICOM), dispečinky správy a údržby silniční infrastruktury (např. Ředitelství silnic a dálnic, Technická správa komunikací), Národní dopravní informační centrum, významné prvky inteligentních dopravních systémů a kooperativních inteligentních dopravních systémů, tunely

Letecká doprava Letiště, letecká pozemní zařízení

Městská hromadná doprava v elektrické trakci

Dispečinky, linky metra, tramvají a trolejbusů, měnírny dopravních podniků

Průmysl Průmyslové provozy Objekty, v jejichž okolí je stanovena zóna havarijního plánování

-9-

Veřejná správa

Státní správa

Objekty ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy a organizačních složek státu, skladů státních hmotných rezerv, skladů civilní ochrany a úložišť radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva, sídla krajských hygienických stanic, sídla laboratoří Státní veterinární správy ČR, Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského a Státní zemědělské a potravinářské inspekce, objekty finančních a celních úřadů

Samospráva

Krajské úřady a magistrát Hlavního města Prahy (včetně krizových štábů a záložních pracovišť), obecní úřady obcí s rozšířenou působností (včetně krizových štábů), obecní úřady, úřady městských částí a obvodů

Odpadové hospodářství Odpadové hospodářství Objekty s technologií pro nakládání s odpady

Školství Školská zařízení zařazená v krizových plánech

Školská zařízení určená vyhláškou č. 281/2001 Sb., dětské domovy, domy dětí a mládeže, gymnázia, střední odborné školy, učiliště, základní školy, mateřské školy

Zemědělství a potravinářství

Chov zvířat Velkochovy

Výroba potravin Významné mlékárny, pekárny, mlýny, masokombináty, mrazírny

Distribuce potravin Velkokapacitní sila, velkosklady potravin, objekty zařazené v krizových plánech

Komunikační a informační systémy

Technologické prvky pevné sítě elektronických komunikací

Centra řízení a podpory sítě, řídící, mezinárodní a tranzitní ústředny, datová centra

Technologické prvky mobilní sítě elektronických komunikací

Centra řízení a podpory sítě, ústředny, základnové řídící jednotky sítě pokrývající strategické lokality, základnové stanice sítě pokrývající strategické lokality, datová centra

Technologické prvky sítí pro rozhlasové a televizní vysílání

Vysílací zařízení pro šíření televizního nebo rozhlasového signálu určených pro informaci obyvatelstva za krizových situací, řídicí pracoviště provozu, datová centra

Technologické prvky pro satelitní komunikaci

Hlavní pozemní satelitní přijímací a vysílací stanice, infrastruktura pro evropský globální navigační družicový systém, pozemní řídící a komunikační střediska

Technologické prvky pro poštovní služby

Centrální a regionální výpočetní střediska, střediska centrálního snímání a úložiště dat, sběrné přepravní uzly, řídicí a mezinárodní pošty, poštovní dopravní infrastruktura

Finanční služby Finanční služby Významné objekty peněžních ústavů

-10-

Jedním z hlavních účelů kategorizace strategických objektů a následného vytvoření seznamu těchto objektů na území kraje je jejich identifikace a získání informací, na základě kterých je možné tyto objekty přednostně napájet. V tomto směru hasičský záchranný sbor kraje v součinnosti s krajským úřadem vytvoří kategorizovaný seznam strategických objektů za dané území včetně určení jejich priorit, který je projednán bezpečnostní radou kraje a předán provozovateli příslušné distribuční soustavy, jímž je následně zohledněn při aktualizaci plánovací dokumentace a respektován při řešení krizové situace související s výpadkem elektrické energie, potažmo při obnově dodávek elektřiny.

Dalším z účelů je identifikace výkonové potřeby pro objekty v dané prioritě, na základě které je možné určit minimální počet výrobních zdrojů pro zajištění dané priority, respektive minimální dodávku ze zdrojů mimo území daného kraje, případně i mimo území ČR, kterou je nutné disponovat pro zachování (obnovení) zásobování dané priority. Důležité je v neposlední řadě také získat informace o objektech disponujících nezávislými zdroji energie, respektive identifikovat tyto objekty v rámci jednotlivých kategorií, a zjistit parametry těchto zdrojů a informace ohledně zajištění jejich provozu, včetně časového intervalu, po který jsou schopny poskytovat náhradní dodávku elektrické energie, což by následně umožnilo určit, jaká část těchto objektů a do jaké míry je takto dobrovolně, nebo povinně na výpadek elektřiny již připravena a vybavena. Na základě toho by pak bylo možné stanovit standard, který by měl případně být legislativně, nebo nelegislativně ukotven.

Součástí kategorizace strategických objektů na území kraje budou i prvky kritické infrastruktury, které se na tomto území nacházejí. Pro získání relevantních informací je v tomto případě nutná součinnost na ústřední úrovni, kdy hasičský sbor kraje ve spolupráci s krajským úřadem zpracuje návrh seznamu prvků kritické infrastruktury pro zařazení mezi strategické objekty, který postoupí prostřednictvím Ministerstva vnitra, respektive Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, ke konzultaci jednotlivým odvětvovým ministerstvům, která následně získání příslušných informací k prvkům kritické infrastruktury zajistí.

4.2 Určení priorit zásobování strategických objektů elektřinou

Příslušný hasičský záchranný sbor kraje přiřadí ve spolupráci se zástupci příslušného krajského úřadu k jednotlivým objektům prioritní stupně, s ohledem na závažnost dopadů případného přerušení dodávek elektrické energie a potřebnou rychlost obnovení dodávky elektrické energie. Kategorizace strategických objektů uvádí i řadu objektů, které jsou potenciálně důležité, ale jejichž funkce není bezprostředně ohrožena krátkodobým výpadkem (v řádu hodin, maximálně jednotek dnů). Toto by také mělo být zohledněno v postupu určení priorit. Cílem je, aby stupně nejvyšší priority zahrnovaly, co nejmenší počet strategických objektů, což relevantním způsobem indikuje jejich důležitost s ohledem na pořadí při obnově dodávek elektřiny, případně jejich zapojení do ostrovního provozu.

Prioritizace strategických objektů by měla vycházet především z definic jednotlivých prioritních stupňů, které uvádí Tabulka č. 2. Při určování priorit by tak měla rozhodovat zejména závažnost dopadů výpadku dodávky elektrické energie strategickému objektu. Prvky kritické infrastruktury by tedy neměly být automaticky zařazovány do první priority.

-11-

Tabulka č. 2: Priority z pohledu zásobování elektrickou energií

Priorita Popisy

1. stupeň

Objekty, u nichž přerušení dodávek elektrické energie vyvolá bezprostřední ohrožení lidských životů či zdraví, bezprostřední hrozbu hromadného úhynu zvířat ve velkochovech (např. drůbežárnách), narušení dodávek pitné vody, narušení produkce základních potravin, významné narušení bezpečnosti nebo nevratné škody na životním prostředí.

2. stupeň

Objekty, u nichž přerušení dodávek elektrické energie vyvolá s delším časovým odstupem ohrožení lidských životů či zdraví, hrozbu hromadného úhynu zvířat ve velkochovech, narušení čištění nebo přečerpávání odpadních vod, narušení bezpečnosti, vysoké škody na majetku nebo závažné škody na životním prostředí.

3. stupeňObjekty, u nichž přerušení dodávek elektrické energie vyvolá značné škody na majetku nebo má zásadní omezující vliv na chod společnosti.

4. stupeňObjekty, u nichž přerušení dodávek elektrické energie má omezující vliv na chod společnosti nebo je účelné je vést v seznamu z jiných relevantních důvodů.

U jednotlivých priorit je nutné identifikovat všechny příslušné objekty a určit jejich nároky na dodávku elektrické energie, a to jak se zahrnutím případné další zátěže, kterou by bylo nutné spolu s těmito objekty napájet, tak i bez této zátěže. Za každou prioritu (respektive za nejvýznamnější priority) je dále nutné souhrnně určit výkonové nároky umožňující stanovit velikost dodávaného výkonu nezbytnou pro obnovení dodávky elektrické energie těmto objektům. V rámci jednotlivých priorit je také třeba identifikovat objekty disponující nezávislými zdroji elektřiny a jejich podíl v rámci těchto priorit, především potřeby návazného určení standardů a jejich případných dopadů.

V návaznosti na prověření reálných možností zajištění prioritních dodávek elektřiny strategickým objektům je dále možné v odůvodněných případech výše uvedené prioritní stupně dále rozdělit na pod-stupně (např. stupeň 1 může být rozdělen na pod-stupeň 1.1 a 1.2 apod.).

4.3 Rozsah informací o strategických objektech a postup jejich získání a nakládání s nimi

V návaznosti na identifikaci strategických objektů, které jsou nezbytné pro zajištění základních funkcí na území kraje v případě rozsáhlého výpadku elektrické energie, je nezbytné získat základní informace o strategických objektech, které jsou nutné pro jejich provoz.

V tomto ohledu budou prostřednictvím MV GŘ HZS osloveny příslušné ústřední orgány státní správy s žádostí o poskytnutí informací o prvcích kritické infrastruktury, které spadají do gesce daného ústředního správního úřadu a které byly zařazeny mezi strategické objekty identifikované na základě postupu uvedeného v kapitole 4.1. Získání informací je důležité zejména s ohledem na zjištění vzájemné provázanosti prvků kritické infrastruktury, případně jejich prioritizaci v rámci jednoho subjektu kritické infrastruktury a zajištění energetické odolnosti (existence náhradního zdroje elektrické energie, jeho výkon apod.). Tabulka č. 3 uvádí možnou strukturu dotazníku, který obsahuje základní informace o daném prvku kritické infrastruktury.

-12-

Příslušný hasičský záchranný sbor kraje si současně vyžádá a shromáždí stejné údaje pro ostatní určené strategické objekty, které nepatří mezi prvky kritické infrastruktury, a to na základě zmocnění stanoveného v § 15 a § 15a č. 240/2000 Sb.

Přehled strategických objektů může obsahovat celou řadu „citlivých“ údajů, a proto je minimálně nezbytné brát zvláštní zřetel na uvážené zacházení, a to zejména při jeho zpracování, aktualizaci, manipulaci či distribuci. V tomto směru by měl příslušný hasičský záchranný sbor kraje v součinnosti s příslušným krajským úřadem zvážit, zda je vhodné a účelné označit tento přehled, nebo jeho část jako zvláštní skutečnost podle krizového zákona, či postupovat v souladu s platným zněním zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

Tabulka č. 3: Dotazník k zajištění energetické odolnosti strategických objektů

OrganizaceObjekt/prvek KIUmístění/název objektu nebo prvku KIAdresa objektu/prvku KIKontaktní osoba: jména, tel. spojení Osoba zodpovědná za fungování objektu nebo prvku KI,

např. správce budovy apod.Souřadnice objektu/prvku KI GPS souřadniceMinimální výkon potřebný pro chod klíčových činností objektu/prvku KINáhradní zdroj objektu/prvku KI ANO/NE; „pokud ano, jaký typ apod.“Výkon náhradního zdroje objektu/prvku KIDélka provozu (na základě vlastní zásoby PHM)Spotřeba náhradního zdroje objektu/prvku KISmlouva o zajištění dodávek PHM ANO/NE; „pokud ano, s kým apod.“Kapacita zásobníku PHM (v litrech)Druh PHM „BA, NM s obsahem Bio, NM tř. 2“Umístění nádrže „suterén, patro, volně v terénu apod.“Příjezd pro autocisternu „definovat omezení v kontextu zavážky“Velikost autocisterny „definovat omezení v kontextu zavážky“Velikost vpustí do nádrže „klasická pistole - malovýdej, vnitřní průměr hrdla

v mm, případně rychlospojka“Požadovaná délka hadice „od autocisterny k nádrži“Existence přípojného bodu objektu nebo prvku KI pro připojení náhradního zdroje

ANO/NE, uvést bližší specifikaci

Indikace prioritního stupněPoznámka

S výše uvedeným je také spojena problematika zpracování krizových plánů krajů, pro jejichž efektivní zpracování je potřebná znalost lokalizace prvků kritické infrastruktury, které se na území kraje nacházejí a dodatečné informace o těchto prvcích.

Výstupem kategorizace strategických objektů a určení priorit zásobování elektřinou by měl být seznam strategických objektů na území kraje obsahující minimálně tyto informace (viz Tabulka č. 5 v příloze):

název objektu; adresa objektu; priorita (1. - 4. stupeň); kategorie a odborná oblast (viz Tabulka č. 1);

-13-

indikace, zda se jedná o prvek kritické infrastruktury (ano/ne); výkonové bezpečnostní minimum/rezervovaný příkon v kW (pokud se liší, uvést obě hodnoty) kontaktní osoba a kontaktní údaje (jméno, tel. spojení); souřadnice objektu; disponibilita náhradního zdroje objektu (ano/ne); délka provozu v hodinách (na základě vlastní zásoby náhradního zdroje objektu); přípojný bod (umístění).

4.4 Definice scénářů výpadku a obnovy dodávek elektrické energie

Provozovatel přenosové soustavy by měl ve spolupráci s příslušným provozovatelem distribuční soustavy připravit typové scénáře výpadku a obnovy dodávek elektřiny, v souladu s havarijními plány, pro dané území včetně předpokladů těchto scénářů. V případě potřeby mohou být scénáře rozděleny na dílčí varianty. Hlavní typové situace by měly být navrženy ze strany provozovatele přenosové soustavy v závislosti na řešeném území a s respektováním panevropských, potažmo regionálních, scénářů elektroenergetických krizí definovaných sdružením evropských provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav ENTSO-E ve spolupráci s těmito provozovateli.

Pro jednotlivé typové scénáře/situace by měl být odhadnut čas potřebný pro obnovení dodávky elektrické energie do distribuční soustavy a zároveň celkový čas obnovy napájení postiženého území. Tabulka č. 4 uvádí očekávaný výstup analýzy scénářů obnovy napájení.

Tabulka č. 4: Výstup analýzy scénářů výpadku a obnovy napájení

Scénář Varianta Podání napětí z PS Obnovení dodávky z DS Celkový čas obnovy

5 Nástroje pro zajištění energetické odolnosti

Nástroj Analýza strategických objektů

Podrobnosti V jednotlivých kategoriích (energetika, kolektorové sítě, vodní hospodářství, zdravotní a sociální péče, nouzové služby, doprava, průmysl, veřejná správa, odpadové hospodářství, zemědělství a potravinářství, komunikační a informační systémy, školství a finanční služby) identifikovat strategické objekty jako prvky klíčové pro chod státu, krajů a obcí a určit priority pro zásobování těchto objektů elektrickou energií.

Analyzovat elektroenergetické nároky a připravenost jednotlivých strategických objektů na zajištění náhradních dodávek elektrické energie z hledisek možnosti jejich napájení a také disponování vlastním náhradním zdrojem, včetně určení doby, po kterou je náhradní zásobování zajištěno vzhledem k zásobám paliva, případně maziva, a smluvnímu zabezpečení jeho dodávek.

Sdílet všechny získané informace s relevantními subjekty veřejné správy1 pro

1 Všechny získané informace by měly vzájemně sdílet primárně Ministerstvo vnitra - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru a Ministerstvo průmyslu a obchodu a vždy příslušný Krajský úřad a příslušný Hasičský záchranný sbor kraje, tedy subjekty veřejné správy zodpovědné za řešení oblastí krizového řízení a energetiky.

-14-

potřeby dalších prací při zajišťování energetické odolnosti.

Gesce MV GŘ HZS ČR, HZS krajů

Spolupráce Ústřední orgány státní správy, krajské úřady

Termín 30. 6. 2021

Nástroj Scénáře výpadku dodávek elektrické energie

Podrobnosti

V odvětví elektroenergetiky definovat, v úzké spolupráci s držiteli licencí na provoz přenosové soustavy a distribučních soustav, pro území jednotlivých krajů typové situace, a to ve formě typových scénářů výpadku dodávek elektrické energie různého rozsahu v závislosti na různých druzích příčin, jako je porucha, živelní událost, teroristický útok včetně vícenásobného, zavlečení poruchy ze zahraničí, či mezinárodní krize, a pro tyto situace určit postup a odhadnout dobu obnovy dodávek elektřiny se zohledněním regionálních specifik.

Sdílet všechny získané informace s relevantními subjekty veřejné správy pro potřeby dalších prací při zajišťování energetické odolnosti.

Gesce MPO

Spolupráce Držitelé licencí na provoz přenosové soustavy a provoz distribučních soustav

Termín 30. 6. 2021

6 Návazné kroky

Po získání všech relevantních informací na základě analýzy strategických objektů a definici scénářů výpadku dodávek elektrické energie, tedy v období po roce 2020, bude možné pro zvýšení energetické odolnosti provést zejména následující návazné kroky:

MPO provede společně s relevantními subjekty vyhodnocení souhrnných informací a určení výkonové potřeby v dané prioritě v jednotlivých krajích. Toto vyhodnocení by následně mělo s přihlédnutím k definovaným scénářům výpadku dodávky elektrické energie umožnit stanovení případného standardu pro zajištění náhradního napájení a potřeby využití ostrovních provozů.

MPO provede společně s relevantními subjekty vyhodnocení souhrnných informací o zajištění strategických objektů náhradním zdrojem elektřiny, což by mělo umožnit doporučení, případně legislativní stanovení povinnosti zabezpečení náhradního zdroje v dané prioritě se stanovenou zásobou paliva nebo připravenosti k připojení dodaného náhradního zdroje.

MPO použije tyto informace k případnému určení hodnoty bezpečnostního standardu v oblasti přiměřenosti výrobních kapacit a případnému splnění požadavků, které vyplývají z evropské legislativy, přičemž se jedná zejména o nařízení Evropského parlamentu a Rady o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky.

Držitelé licencí na provoz distribučních soustav zohlední získané informace při aktualizaci plánovací dokumentace (regulační plán, vypínací plán, frekvenční plán, plán obnovy).

-15-

-16-

Seznam použitých zkratek

DS distribuční soustavaGŘ HZS Generální ředitelství Hasičského záchranného sboruHZS Hasičský záchranný sborKI kritická infrastrukturaMPO Ministerstvo průmyslu a obchoduMV Ministerstvo vnitraNCER Nařízení Komise (EU) 2017/2196PHM pohonné hmotyPS přenosová soustava

Seznam tabulek

Tabulka č. 1: Kategorizace strategických objektů..............................................................................8Tabulka č. 2: Priority z pohledu zásobování elektrickou energií......................................................11Tabulka č. 3: Dotazník k zajištění energetické odolnosti strategických objektů...............................13Tabulka č. 4: Výstup analýzy scénářů výpadku a obnovy napájení..................................................14Tabulka č. 5: Seznam strategických objektů....................................................................................17

-17-

Příloha

Tabulka č. 5: Seznam strategických objektů

Název objektu

Adresa objektu Priorita

Kategorie a odborná

oblastPrvek KI

Bezpečnostní minimum /

rezervovaný příkon [kW]

Kontaktní osoba a

kontaktní údaje

Souřadnice objektu

Náhradní zdroj

objektu

Délka provozu [h] Přípojný bod

-18-