Noc na Karlštejně

Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický (krátce o autorovi) :Jaroslav Vrchlický (krátce o autorovi) :

• Narodil se v Lounech, vlastním jménem Emil Frída. Vyrůstal v kupecké rodině, brzy po narození se přestěhoval do Slaného. Po maturitě začal studovat teologii, přešel na filosofickou fakultu, kde se věnoval studiu románských jazyků. Po ukončení studií působil jako vychovatel v severní Itálii. Po návratu byl tajemníkem ČVUT. V této době na něj mělo vliv přátelství se spisovatelkou Sofií Podlipskou (sestra Karoliny Světlé). Oženil se s její dcerou Ludmilou. Hodně cestoval. Dostalo se mu poct jak v cizině, tak v Čechách. Získal čestný doktorát Karlovy univerzity. Období slávy končí v 90. letech – neshody v manželství, kritika tvorby ze strany mladých umělců… V roce 1908 ho postihla mozková mrtvice, zbytek života strávil v ústavu pro duševně choré v Domažlicích, kde také zemřel. Velmi významné jsou překlady z francouzštiny, překlady Goetha, Schillera, Ibsena, Andersena a další.

Dílo => Lyrika - Epika - DramaDílo => Lyrika - Epika - Drama• a. Intimní lyrika – je

zpovědí básníka, můžeme v ní sledovat celý jeho život

• Z hlubin – první sbírka, • Rok na jihu • Eklogy a písně – (Ekloga

je pastýřský zpěv)• Poutí k Eldorádu• Hořká jádra• Okna v bouři • Než zmlknu docela • Strom života • Meč Damoklův

• b. Reflexní lyrika – vyjadřuje jeho filosofické názory. Za své nejlepší považoval sbírku

• Má vlast • Zdokonalil formu sonetu

(znělky). Nejvýznačnější znělky shrnul do sbírek- Sonety samotáře- Nové sonety samotáře- Poslední sonety samotáře

• Epika• Zlomky epopeje – Po vzoru

„Legendy věků“ (Viktor Hugo)

• Duch a svět • Kytka balad• Nové zlomky epopeje• Brevíř moderního člověka • Skvrny na slunci • Mýty • Selské balady

• Dramata• Mají napínavý děj, jsou

psána většinou veršem.• Drahomíra• Bratři• Hippodámie – Trilogie

a. Námluvy Pelopovyb. Smír Tantalůvc. Smrt Hippodámie

• V sudě Diogenově• Midasovy uši • Noc na KarlštejněNoc na Karlštejně

Noc na KarlštejněNoc na Karlštejně• 1. jednání

Na Karlštejn přijíždí mnoho hostů, mezi nimiž je i bavorský vévoda Štěpán a král cyperský a jeruzalémský-Petr, kteří však přijeli z politických důvodů. Karlštejn je ale místem odpočinku císaře Karla IV. a purkrabí s Peškem si nejsou jisti, jestli vládce bude jejich přítomností potěšen. Když arcibiskup Arnošt Petra provádí po hradních památkách, Petr si je jist tím, že spatřil dívku, i když je přístup všem ženám na hrad, ba dokonce i královně, zakázán. Se vším se svěřuje svému příteli Štěpánovi, jenž se stává jeho spojencem.Skutečně se nemýlí. Na hrad se dostávají hned ženy dvě. Nejprve královna Alžběta, která touží po manželově přítomnosti a lásce. Nemá žádný plán, a proto všechna svá trápení s důvěrou prozradí Arnoštovi, který jí se vším pomáhá. Druhou odvážnou dívkou je Alena, neteř purkrabího a především nastávající žena Peška. Jejich svatbě brání pouze čekání na udělení rytířských ostruh Peškovi. Nedočkavá Alena využívá sázky svého otce, Jana z Wartenberka, a Ctibora z Fuchsberka. Když totiž vydrží přes noc na Karlštejně, budou se moci ihned vzít. Alena se dostává na hrad v převlečení za panoše. Pešek svou milou poznává až po přečtení smlouvy jejího otce a Ctibora. Ona naléhá, aby se s ní v noci sešel, jenže on má službu. Přemýšlí a dojde k závěru, že nejlepší bude předstírat nemoc. Právě to jde sdělit arcibiskupovi, jenž vymyslel plán, aby Alžběta v převlečení za mladíka sloužila králi v jeho komnatách. Taktéž i on si myslí, že nejlepší bude Peškovo onemocnění a sama královna tedy bude moci být u císaře. V závěru prvního jednání na své sídlo doráží král a císař Karel IV. se svou družinou.

Závěrečná scéna ze zfilmovaného muzikálu Jaroslava Vrchlického - Noc na Karlštejně

• 2. jednáníKrálovna Alžběta v převlečení za páže zastupuje Peška. Štěpánovi, který šel k císaři vyjednávat, se zdá páže zženštělé, a tudíž upozorňuje Petra. Ten, když ví o Karlově nepřítomnosti, se vplíží do komnat a od převlečené Alžběty si vynucuje polibek. V té chvíli do místnosti vstupuje vládce i s Arnoštem. Petr i Alžběta zpanikaří. Arcibiskup však vše zamluví. Karlovi se jejich chování zdá zvláštní. Přemýšlí. Má podezření, že páže je jeho manželka. Vyzraje na ní. Vedou spolu dlouhý rozhovor do té doby než se sama prozradí.Jsou oba šťastni, ale královna bude muset kvůli daným zákonům hrad opustit.

• 3. jednání Pešek se jde s přítomností Aleny svěřit purkrabímu z důvodu dosvědčení splnění sázky. Když se to purkrabí dozví, dostane strach. Právě v ten moment přichází Štěpán s novinkou, že na hradě je žena, ba dokonce před císařovými komnatami.Mezitím se sešli Alena s Peškem u lípy, avšak jsou pozorováni spiklenci, kteří chtějí za každou cenu onu vetřelkyni lapit. Karel s Arnoštem vymýšlí plán, jak přesvědčit Petra se Štěpánem, že na hradě žádná dívka není. Vyvrátí jejich podezření nečekaným zavítáním panovnice na hrad.Purkrabí panovníkovi padá k nohám. Přiznává, že Alena je na hradě. Netuší však ztotožnění obou žen. Karel Aleně i Peškovi odpouští. V tu chvíli na Karlštejn přijíždí císařovna,jíž potom Karel doprovází na Karlík.Od té doby je Karlštejn zpřístupněn i ženám.

Shrnutí díla + plus malá ukázka z díla Shrnutí díla + plus malá ukázka z díla Jaroslava VrchlickéhoJaroslava Vrchlického

Dílo obsahuje mnoho básnických obratů, ale to je zajisté zapříčiněno tím, že celé dílo je psané ve verších, i proto byla četba tohoto díla v místech poměrně složitá. Avšak po dějové stránce je toto dílo velmi poutavé a myslím, že bychom jej mohli zařadit mezi významná díla naší literatury. Stejně tak Jaroslav Vrchlický se svou tvorbou a přínosem české literatuře zařadil mezi nejvýznamnější autory české literatury.

Za trochu lásky…Za trochu lásky…

Za trochu lásky šel bych světa kraj,šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý,šel v ledu – ale v duši věčný máj,šel vichřicí – však slyšel zpívat kosy,šel pouští – a měl v srdci perly rosy.Za trochu lásky šel bych světa kraj,jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí.

(ze sbírky Okna v bouři, 1894)

Zařazení autora k době a tvorba Zařazení autora k době a tvorba současníkůsoučasníků• Jaroslav Vrchlický patřil do

skupiny „lumírovců“, skupiny která se sdružovala okolo časopisu Lumír. Byla to skupina spisovatelů 70. a 80. let 19. století. Jejich snahou bylo povznést českou literaturu na evropskou úroveň.

• Mezi Vrchlického současníky a kolegy z řad lumírovců řadíme : - Julia Zeyera - Josefa Thomayera - Františka Heritese či Josefa Václava Sládka

Děkuji mnohokrát za pozornost a doufám, že se vám moje prezentace líbila. Petr Hloucha