neubauer, zdenek - rozhovor s paulem ricoeurem o reci, zjeveni a ontologii (novy areopag)

8/7/2019 Neubauer, Zdenek - Rozhovor s Paulem Ricoeurem o reci, zjeveni a ontologii (Novy Areopag)

1/13

ROZHOVORS PAULEM R ICOEUREMO R E C I ,ZJEVEN I A ONTOLOG II

1 2 1


2/13

(NEUBAUER)Nejdi'ive bych reid polozil jednu otazku: Co presne minite pojmemdiscours, ktery se u vas Casto vyskytuje? Je to pro nas velmi dulefit6 k v U l ipi'ekladu -(RICOEUR)Nuze , jak vi te, rozlisenf mezi "parole" a "langue" je vzato ze SaussurovaKursu obecne lingvistiky. Slovem "langue" nazjva Saussure vsechno, co c o oj azyk systemem, tedy jeho soustavu fonologickou, gramatickou a lexikalnf .

"Parole" je pak to, co s jazykem cinf kaZdy jednotlivec, kdykoliv pronasinejakou vypoved' , Nu, a slovo "discours" je prave synonymum pro "parole",avsak s ponekud odlisnym durazem: je tu jista zvlastnf intence, ktera se uSaussura nevyskytovala. Pro Saussura vsechno, co je usporadane, patff k"langue", kdezto "parole" - to je vee I ibovi i le; je to s v ob o dn a a i nd iv id ua ln ftvorba vet. Slovo "discours" zavedl vlingvistice Emile Benveniste; nahrazujejim termin "parole", aby zdiiraznil, ze tu nejde 0 zadny chaos, 0 necoi racionalnfho, ze "fee" rna vlastnf fad, ktery se l is i od systematickeho fadujazyka . Tento fad "feCi" j e dvoj fho druhu. Na urovni very je to funkcepredikatu - sarna veta uz je cosi organizovaneho, neco, co zahrnuj e mluvidsubjekt, pfedmet feCia nejak)i protejsek, k nemuz seiec obraci. Kde je fec, tamnekdo fika nekornu neco 0necem,Pakje tu druhy smysl s lova "discours" , ktery sejes te vice vzdaluje od pouhesynonymie mezi "parole" a "discours"; tady vystupuje do popiedf druhypodstatny rys ieCi, tot iZze semnze organizovat do s irsfch celkii, nezjsou vety,j ako napffklad vypravenf , baseii , esej, a tak se diferencovat do ruznychli te-rarnfch zanru. To je, chcete-li, "discours" cislo dye, "ree" v druhem slovasmyslu. Je pravda, ze ve francouzstine ma slovo "discours" oboji smysl, reidbych vsak, ze "discours" v p rv nfm v yz namu byl zaveden spiS kviili lingvistum,zatfmco pro literarnf kritikyje rozhodujici vyznam druhy, A tak to slovouztvam ij a, napffklad ve sve soucasne praci 0 narativite. Vypraven l je pffmotypickou formou "feCi": rna zacatek, prostredek a konec, rna nizne postavy,okolnosti, zamery a vysledky - a to vsechno vytvaTfuspofadany ce1ek, kteremurozumime prave jako usporadanemu celku. Tak dejme tomu piibeh Harnleta- toje, rekneme, tragedie nerozhodnosti. Kdyz ten pffbeh vypravim, podavamurCit:9celek, ktery mohu charakterizovat jednfm slovem jako "discours",

(NEUBAUER)Da se ffci, ze "discours" zachyceny pisemne je totez co " text"?(RICOEUR)Ano, Zajiste. S tim odstinem, Ze slovo "text" se da uzit - ovsernzemetaforieky - take 0 necem j inem nez 0 psanem "discours". Napffklad, mlu-vi-Ii nejaky autor 0 filmu, mute ho brat jako "text", aby tak zduraznil

1 2 3


3/13

organizovany raz obrazu, "texturu" dfla, aby podtrhl skutecnost, ze to jespredeno, setkano - v tomto smyslu je text jakymsi pfedivem.(NEUBAUER)Text je tedy pojem daleko sirSi nez fixovany "discours", Pro vas je vsak

"discours" ndy n e c f m , co se odehrava v j azyce, ze?_.(RICOEUR)Ano.(NEUBAUER)Naprfklad urCita soustava znaku v ikonograficke symboliee - to nenf

"discours" .(RlCOEUR)Nikoliv. Da lo by se vsak ffe i, ze jde 0 text. Vlastne nevim - vite, to je praveto, cose ptihodilo his toricky se s lovem kniha. V renesanei se mluvilo 0"knize

pifrody' - velka kniha ptfrody, tikalo se - tiber. Takovy je, myslfm, puvodmetaforickeho uZivam slova text: uZiva se analogicky. Jiste, lze riei, ze pfirodaje jako k ni ha ; mo zna , ze ona je dokonce tou prvnf knihou.(NEUBAUER)KdyZ si vsak uvedomfme, ze j azyku na lez f podle vas subjekt ivni nutnost,

pak tato tradicnf metafora nenf zase tolik nepffpadna. V r amc i v a seh o my sl en tojazyce nema pfece mfsto pfedstava, ze byzde byla najedne s trane skutecnos ta na druhe j azyk; skuteenost plna, hluboka, smysluplna, konkretni - a jazykjako jejf pouze teoreticka, plosna abstrakce. Jazyku ll


4/13

(NEUBAUER) .. ,S tim VSlm vrele souhlasfm, miuvi mi to ze srdce, A jestl ize nym vznesuurCite namitky, tak jen proto,abychom proniklijeste dal.Kanto~vob~.at~m:myslet vic, nef bylo feceno. Tak, jak to bylo fecen?; , mne to tOtl~ z Jlsteh?dfivodu neuspokojuje. Uvedu pffkla~. Na svevceretSI pi'ednas:eJ~teJ):avtl- a s tim jsem vehementne nesouhlasil -, ze pro vedemo nem dulezlte to,co seskuteene his toricky odehralo, ale to, co pi' ibeh, 0nejz vefid opfra svouviru, vyjadfuje. A ted' i'ikate totez 0vOt~eIl.ovi, skor? stejnym z~ilsob~n:'Pi 'i tom je to pfibeh prokazatelne vymysleny ajako sf ikci se s mm take zachaz1,na rozdfl od biblickych piibehU, jak k nim pfistupuji vefici. Mluvite 0Othellovi i0 bibli s tejnym jazykem, to jes t na s tejne iirovni vykladu,. A prave tady mi neco nesouhlasf, To totiz vypada, j ako by to, co s~s~~te~eudalo, byla jedna vee, kdezto to p~sta~~e, ob~ah ~oh?, c .o se:vypra~, je ~ecdruha, Podstatnyneni pak skutecny prozitek C t projevzarlivosti, nebo jak doslofakticky k migraci Zidil do Pales tiny: jako by skutecnost sarna nebylapodstatna! V pfipade biblickych vyprave~ rna by! t im podst~t .nYm t~kv:~n~teologicky obsah, k te ry n am chteli s va to p is ci s kr ze s ve fikce sdeh.t. ~o je be~n~postoj upadle exegeze, stojfcfbezmocne pied vysledky archeologickeho badania historicke a textove kritiky Pfsma,Stale je tu ale pfi tomen ~fed~oklad, ze ~k~yZ j~,obs~,?~~tat~~~f!v!?' c~se opravdu sbehlo. je pfece jen VlC pra;~a~ ze je t? hutnejs] , ~~~t ,l cteJsI .~e.:onen "duch" pfibehu-textu, 0 ktere venci svou vrru opira. A vertci to pocit uJ~

bolestne, protoze take pro ne rna fakt icit a - to, co se vlastn~ udalo - zakladnis tatut skutecnosti. A veTfclby chtel opfrat svou viru 0 skutecnost - ne 0 fikeea jej ich - jakkoliv podstatny - smysl. v,( ,N am se vsak ukazuje, Ze se to se samotnou skutecnosti rna tak, ze vn t nelzerozlisit tvorbu a objevovani, f ikci a nalezenf - . .Doufam ze mi rozumite - pfedkladam to schvalne jen schematicky, jakoparadox. Ontologicka podvojnost mezi skutecnos ti podstatnou a ?kut~c~ost~vlastni - faktickou, historickou (to, "jak to vlastne bylo") - }e J?l. ClmSIpodezfelym, neudrzitelnym, protoze to spociva na predsudku objektivi ty.(RICOEUR) ,. ,To proto, ze obe interpretace, .kte~e. klade te do vzajemneho protikladu,

nalezejf k temuz predsudku objektivity -(NEUBAUER)Vid'te?!(RICOEUR) .",' .Jeden ma: toto jest, a druhy; me takoveho nem. -Ale prave v SOUVlS~OS~l

s pffkladem z Exodu mi vase pozn~mka. piipa~~ nesmfrne podnetmi; M~meted' tota k dispoz ici fadu dokladu, z nichz muze vyvstat neco takoveho [ako

1 2 6

"

d6j iny. Dnes j iz toho vfme dostatecne 0 pronikani do zeme Kanaan, a vi s e,zek nemu dochazelo mnohymi ces tami, zeseveru s tejne jako z j ihu, apodobne,To vsak neznamena, ze se nic neodehralo, Zaprve je zde narod, ktery tovypravta jehoz skutecnost se tfmto vypravenfm ustavuje, lid, ktery se stava svymvlastnfm pffbehem, A zadruhe, kdyt tento narod vypravi, Z e byl vysvobozen zeg yp ts ke z eme , s ta vi se t im p od imperativ s ta t s e narodem vysvobozenym: tojeten vztah mezi narodem a vypraven fm, k t ery jsem se snaz i l vcera vysvetl it . Jeto vypravent, ktere zavazuje: nejde 0 tadne "to se jen vypravt, ale veskutecnosti to bylo j inak" . Jd e 0to, Ze ten, kdo to vypravt, se pfipodobiiujetornu, co vypravf. Marne zde tedy prfbeh, ktery rna z akl ad aj fc f r az , Tatofundujic! platnost je tady podstatna,(NEUBAUER)Neco mi vadi na vas i tezi, zepodstatna je fundaee Ciposlanf - napffklad fakt ,

Ze z idovsky narod sam sebe pochopil ve smyslu sveho pffbehu, prestoze dnesvfme, :le ... - Co to ale je, to "pfestoze dues virne"? Rekonstrukce davneminulosti, kterou nam pfedklada archeologie (na zaklade one "fady dokladil,kterymi dnes disponujeme") - eopak to neni zase jiny vdiscours", tentokra tvedecky? Ito je nejaka fikce - vypravena v jinem tanru' a v ramci jinychpfedpokladii; k tern pfedpokladum naleZf i sarno kriterium toho, co jehistor ickym dokladem a co nikoliv,Marne ide tedy zase jisty druh pffbehu,ktery tentokrat vypraveji archeologove a hlstorikove na zaklade pochopenfsve vedy a na zaklade ~v9chvedeckych nazoru na to, co j e skutecnost a co ne.(RICOEUR)Vzdyt' vy sam se uzavtrate do tohoto ramce, kdyZ hied ate historickous ku te cn os t - skutecnost ve smysiu historickem - pro ona vypravenf, Vy samjako byste vMel, ze se to sbehlo pnive tak, jak nam to historikove

pfedkladajf, Zatimco ja se nepodrizuji archeologickemu kriteriu,(NEUBAUER)Ptave to jsem mel na mysJi -(RrCOEUR)Nu, jest lize se nepodfizujete archeologickemu kriteriu, pak se s tavite na mestanovisko, tot iz ze podstatne je to, zet i , kdo tovypravenf pf ij al i, byli j im sami

formovani, A toje dil lezi te; j e neskonale duleZitejs i by! vysvobozenym lidem,nef ze zde byla nejaka zaborena kola vaIecnych vozil, pronasledujfcf faraon, takjak seto v tom pfibehu - nyni sipfesne nevzpomfnam -vypravi, casto vodlisnychverzfch,

1 2 7


5/13

(NEUBAUER) .Budiz, laky je pak ale smysl vaseho obratu ."j e neskonale dii.~~ZlteJs~'?Je-l i tento rozdil v diI lefi tost i minen ryze axiologicky, pak protestujii Jestlizese vsak d a smys lu tohoto obratu rozum~t ?ntologic~, p~ jsem spok?jen. ;0j es t, ptam se, j e-Ii ieeeny vztah men zJlstenm:~lstoriku a presved~ll1mlidu izraelskeho ontologicky relevantni. V tom pffpade to vsak znarnena, zemarne vedle sebe dva pffbehy: [eden, ten historicky, je vypraven na pozadfvedeckeho chapanfbytijako Vorhandensein (vyskytu) a ten d~uhy)e vyprave~na pozadi chapanf bytf jako Vo~sehung 0 (prozfeteln?su1~ )ako ..B O Z IWirklichkeit (skutecnost) - Bozi Wirken (pusobenl), prOJeVUJ1CIse vdejinachiz raelskeho naroda, A k obema verzim, k obema piibehiun lze pfi stupovat sesnahou 0 vfklad a porozumeni; na oba lze aplikovat hermeneut icky p~stup,aniz bychom museli pocit'ovat tlak spatneho svedomi typu; ano, sIn:yslprlbehuje jiste dUleZitejs~pravdu vsak bohuzel map archeologove; ti vykopali skutecnosttakovou, ja ka je , b ez ohledu na nejakY hlubsf smysl-(RICOEUR) .Podle mne toto spatne svedomf exi stuj epouze u konzervati~ch ~eget~:Maji spatne svedomf, protoze chteji mit oporu v archeologu, a pntom Jl

vyCftaji objektivitu, technologii -(NEUBAUER)V domneni, ze archeologie sama je bez predpokladf i.(RICOEUR)Jiste, - Je tu vsak urcita intelektualni poctivost, kterou v lidskem poznanf

stale apl ikujeme, Praktikujeme tak jistou objekt ivitu, ani t bychom protopropadali piedsudku objektivity; tato objektivita je mir


6/13

Pied nekolika dny jste nam v diskusi, ktera se dotykala ontologickychzakladn vasich temat, polozil otazku: proc ontologie? proe yam na ni tolikzmen? Jeden z ueastniku k tomu tehdy polohlasne poznamenal: jinakbychom nebyli filosofy! S a m jsem tehdy nahlas odpovedel, ze asi matepravdu, ze to, na eern vposledku zmen, neni ontologie, ale spasa. Budiz, Jdevsak 0 spasu eloveka, C i lepe: Clovecenstvi. Tady musfme vzit vazne poselstviHeideggerovy antropologie, kdyZ tvrdt , ze clovek je bytosn, ktere jde 0byt f -v tom spoCiva bytos tne urcenf cloveka. Ja bych to sam vyjadri l radej i asi takto:elovek bytostne par ticipuje na onorn rozmeru byti, jfmz se bytf vztahuje samok sobe. Tento ontologicky rozmer naz:9va Heidegger Dasein. (Nenf vsak v tomohledu zcela dus ledny; Dasein je sice u neho ontologicky rozmer, prestovsak pri slusne texty casto navozuji dojem, ze j de proste 0 ucene oznacenfcloveka.) Clovek rna tedy p r inc ip i al ne ak ti vni podil na on to l og i ckych rozmerechskutecnosti . On mysl i byti, to j est vztahuje se k nemu zce la pfi rozene skrzeree - LOGOS; kazdy Ciovek , ne jen filoso f. Takze jde-Ii 0 spasu, spasucloveeenstvi, pak jde ipso facto oontologii. Spasa sarna je tak kategorifontologickou, a ne snad jen ontickou, byt 'nadpfirozenou atou nejduleZitejsi .Clovek mysli bytf.A byti j e pro kazdeho cloveka byti toho, co j est, ne snad

nejake byti 0 sobe, A woven ovsem bytf vseho, co jes t, kazdeho jsoucna.Zjeveni, slovo Bon, udalost spasy, veroucne Clanky, biblicke pffbehy - to. vs e ch n o j e pro verkiho Cloveka take neco, co j est . M lu vi li j sm e p re d c hv fl f 0tom, zebyti nalezt smyslu, obsahu. Take obsahu toho vseho, k eemu se vztahujevira. A pfesne 0 tohle j de vporozument Pfitom je to totez; 0co jde hermeneu-tice. Hermeneutika pronika k obsahu, k smyslu jako k necernu j soucfrnu ,poznava to vporozumem, Novovekemu Cloveku je vsak vychovou a vedeckymchapanfm sveta vstepovana takova ontologie, takove porozument skutecnosti,pro ktere to, coskutecne jest, j sou rozprost ranena jsoucna - res extensae , Taj sou plne urcena svym povrchem - plastem ohranicujfcfm prostor.rkrery tatoj soucna zaujimaji . To, cojest , j e tedy pouhy neprostupny povrch ryskytorychjsoucen, geometricky povrch, ktery veda more geometrico poznava, tedykonstatuje a ex-plikuje. Nazyvam to ontologif povrchu, "povrchni ontologif".Ve svete povrchU ovsem n eco t ak ov eho jako obsah, nitro, smysl a podobne,nema mfsto, A proto take smysl - a tedy byti - toho, k cemu se pfedevsfrn upinavira, byl veNd clovek nueen promftat nekam za , vposledku mimo to, co jes t.Proto v novoveku upadly v uevaznost hermeneuticke vedy; zabyvaly seinte rpretaci , t edy necfm Ciste subjekt ivnfm, inte rpretaci smyslu, kteremuobjektivne nie neodpovfda.Vy jste vsak ukazal, Z e k uznanf bytf smyslu neni tfeba postulovat jehonezavislost na subjektu, jemuz se v porozumeni zjevuje. Upozornil jste,ze psychoanalyza a st ruktura lismus j sou vlastne obnovenymi hermeneu-tickymi vedami . To vsak pfedpoklada j inou ontologii, nez je ta "povrchnf",Vy pojednavate 0 smyslu, ktery se nam dava v mytech, dogmatech 'a

130

symbolech, stejnym zpusobem, fekl bych temef jednfm dechem jako 0nejbeznejsich zkusenostech naseho bezprostfednfho prozfvanf - 0'vnfmanirozvazovant, chtenf, pozornosti a podobne , Vypracoval jste tak pojrnovprosti'edky schopne fenomenologicky traktovat jak obsahy pfirozenezkusenosti, tak i to, co je tradiene povazovano za nadpri rozene , v novoveku. p ak dokonce za nadskutecne - zasvetnf, Roztrfstil jste tak mytus "pouzemetafor ickeho", "pouze symbolickeho". Tim jste dovolil znovu, modernimiprosti'edky, myslet a n a/ og ia m e nd s; ale prosu, fiejii jako metafysicky pfedpoklad,kterym si scholastikove pomahali z nouze. Analogie entis, bytostnaana logicnost jsoucna,vystupuj e jako zakladnf fenomen treba j azyka-pfirozene reCi, kterou pofad uzivame.Take se domnfvam, ze jako cervena nit se celym vasfm dilem tahne

tajemstvf vtelenf, Christologicke motivyu vas probleskujf vsude - bez ohleduna ~o,mluvite-li pffmo 0vffe, nebo tfebas 0tom, jak seslovo, kaZde slovo lidskereCt, vydava a jak zanika tim, ze se zpruhlediiu je do neuchopitelna , kdykoIivse z reCi (parler) stava recene (dire). Zde vsude se rysuji christologickat ajemstvi . Ste jne tak poj em (concept), tolik pojmove blizky poceti(conception) , na sebe bere podobu slova a tfrn se vy.dava nahodnosti aposetilosti mluvy, pfijfma na sebe omezenf j azy ko v eh o sy st emu a vsechnapo.kusenf f.eCi.A ikdyZslovo vposIedku zjevuje pravdu skrze svlij obsah, kteryusjednocuje kontext, v nemz bylo slovo vysloveno, presto nenf tento smysloddelitelny od konkretna, tedy od telesnosti - totiz od konkretnf recoveudalost i, kde v pohybu prenosu vyznamu lze zahlednout smysl jako to, 0cojdea co Jest.Tolik pro ilustraci myslenek a vhledu do povahy byti, ktere ve mneroznecuj e studium vaseho dila a ktere mi pomaha te vyjadfi t.(RICOEUR)Uz kdyi jsem praeoval na S ym b ol ic e z la , by l jsem postaven pi'ed problempuvodnfho propojeni symbolu - sbytim, rekneme. Pfiznavam-li totiZ zlo skrze

sYl?boly jako poskvrna, pad, zbloudeni a podobne, befi zd e 0 pfiznanf neceho,co Jest. Doznanf , to je c os i n esmf rn e d ule zit eh o - byla to as i chyba, ze jsem tohotehdy nechal... S ymbo lic no n en f pouhou konstrukci, k te ra si vystac i s vnitfnfestet ikou, symbolika skutecne cos i zjevuje. Abych navazal na to, co j ste ffkalo zjeveni: velky diiraz bych kladl na slovo "zjevujfcf' ; Celkem vzato, symbolikaj e z jev en a v t e m f fe , v j ake je sama z jevuj fd; a p rave univerzali ta zj evujf cihodemonstruje centralni dnlezitost zjeveneho. Jakmile pochopfme tutosmysluplnost, a lze-li tak tid, vsudypiftomnost zjevujiciho, prave tehdyjsme zpnsobili prijmout zjevene ne jako cosi nadprirozeneho, nybrz jakosamu pfirozenost pfirozeneho, maximalne koncentrovanou, zhustenou - abychtak i 'ekl- do jakychs i hutnych uzlu. ..A dale - abyeh pokracoval vesmeru zjevujfcfho symbolu - pati'i sem take cely

1 3 1


7/13

rozbor metaforicke pravdy, kte ry jsem nedavno provedl: metafora take nenfnejakou j azykovou hfickou v ponekud negativnim smyslu toho slova, vfdyfto neni pouha hra, pouhy jazykovy rykon, zdafi ly slovni obrat , metafora takecosi z jevuje . V tom smyslu, ze "vide t neco j ako ... " znamena ukazat , Z e totoneco "jest j ak o . .. ". D av al j sem vcera za priklad podobenstvi, ktera pro mne jsoustale uzasnym, mimofadnym zdrojem meditace nad symboly. Cteme~li vpodobenstvich, ze bylo feceno: podobno jes t kralovstvt nebeske tomu a tomu- to vsechno jsou ontologicke yYroky. Chci ffci, ze kralovstvi nebeske opravdujest jako ...V:live metafoie , na konci sedme studie, tusfrn, se to dokoncepokousfrn vyjadfit graficky: mfsto abych psal sloveso "byt" oddelene od "jako",piSu tam "byt-j ako", aby si to by t jako uchovalo svou ontologickou hutnost .Chci tfm vyjadfi t, ze kralovstvi nebeske opravdu j e st , j ako se to rna sk ra lem,kte ry odjfzdf do va lky, jako se to rna s zenou, ktera ztrat ila drahocennouperlu,jako je tomu s clovekem, ktery nalezl poklad. Tady nemame co dela ts basnickym titvarem uzavfenym do sebe sama, nybd s basm, ktera jeotevrena wei tomu, co ukazuje,V tom smyslu nejsern tak piivodnf,jak tvrdite, jezde zi'ejmy heideggerovskyzaklad, jedinou piivodnosti, kterou bych si osoboval vzhledem k Hei-deggerovi ,j e to, ze j sem vice vyuzfval zdroj ii , k tere nabfzi j ednak lingvis tika,j ednak psychoanalyza - nebo obecne semiologicke vedy, Ale to j e nepa trnapi'ednost. ~Ponekud vice se asi od Heideggeraodklanfm tam, kde on vei'il , ze je tfebasestoupit az k pfedsokratikum, chceme-li spati'it ontologickou vazbu symbolu,nei se myslenf zvrat ilo v zapadnf metafysiku, zatfmco ja j sern presvedcen, zetato ontologicka vazba symbolu a modu "byti-j ako" je Ci telna v zidovskema kfest'anskem Pfsmu, To piedstavuj e j edinecne mfsto, kde lze spa tfit totospojeni, ktere se u presokratikii proste nevyskytuje. Tady myslfm, if: seHeidegger zfekl zasadne diileziteho pramene. Vzdyt' jistym zpnsobemveskere zapadnf mysleni pochazi z toho, Z e fecke pojmoslovf bylo na-roubovano, abych tak fekl, na ontologicke pfedporozumeni prorokii aevangelii. Jakmile vsak Heidegger zcela odrfzlfecky svet od sveta hebrejskeho,nenf potom j ii s to na lez t fecky svet jinde nez v predsokra ticke zarodecnostia nerozvinutosti; vidf pak toti z nikoliv organicke napoj eni na hebrejskoutradici, nybd jen to, co on sam chape jako prvni zvraceny preklad, pfekladdo la tiny. Takze j eho nepffte lem j e nakonec, pravem Cinepravem, lat inskascholas tika. Heidegger se tak minul jednim ze dvou velkych proudiizapadnikultury -(NEUBAUER)Vcetne tradice alexandrijske, jez data vznik teologii.

132

(RICOEUR)Ano, je da1eko zajimav~jsf obratit se k feckepatristice, nezlilpet napfedsokratovskych zlomcich. Tam doslo ke kulturnf .udalost i pfekvapuj icivelikosti -(NEUBAUER)-k te rou wbee nezname, pii cemz prave tam bychom asi nasli onen dii lez ity

spojujid elanek mezi udalosti setkani fecke a zidovske myslenky na jednestrane a dedicem tohoto setkanf, totiz kfest'anskou kulturou latinskeho" Zapadu, na s trane druhe.

(RICOEUR)Vezmeme napifklad vznik trojicnfho dogmatu.Tadyseukazuje, zek tomu,

aby byIo mozno vyslovit cosi , co j e vh ioubi Pfsma, bylo tfeba uplne prede latrecke pojmy. Musely se promenit, protoze mely vyslovit - neco j ineho,To praveHeidegger nepochopil. Mel za to, ze metafysika je jaksi uzavfenepojmoslovf, zatfmco ana museia s v y m zpusobem "vybuchnout", aby mohlavyslovit neco, co jf bylo zhola ciz i. Vidyt ' v platonskem, aristote lskem C istoickem odkazu nebylo nic, co by odpovfdalo t rojicnimu mysleni. A nahlevyvstane uvnitf ieckeho myslenf neco, cos i fada b9t vyfeeno, co s izada svou ieea co zaroveii vyvolava jakoby rozvra t v feckem j azyee, nebot' je tfeba spoj itsubstancni te rminologii (kolem HYPOSTASIS) s terminologif tyka jfcf seosoby (PROSOPON).(NEUBAUER)A toto "neco" pochazf odkud? -abychom neupadli do nej ake nepri jatelne

mytologie; osobne bych fekl, ic toto "neco" vzchazf ze samotneho napetfonech dvou zpiisohii mysleni. Vzdyt' trojicnf mysleni (Trojice jakoztomyslena) bylo cizi i tradici Zidovske, patii jaksi jen k te neref lektovane anevyslovene "hlubine Pfsma", jak j ste to vyjadi 'i l. Neexistuje piece zadna"zkusenost Trojice" 0 sobe, ktera by si teprve doda tecne hledala pojmove ,symbolicke a predstavove prostredky, svou metaforiku.(RICOEUR)Nikoliv, ale byla zde cela fada riiznyeh meziclanku mezi, dejme tomu,

kanonickymi spisy a dogmatickymi vYP0ved'mi. Pfedevsfrn zde marnedoxologie , Napfiklad ono "nebot' tve j est kra lovstvi i moe islava na veky",ktere se octlo vMatousove evangeliu za rnodlitbou Pane. Doxologie se zacalyvyskytovat take v zalmech; a navic tu marne formule, ktere j sou svehodruhuvyznanfm viry, ale nej sou jes te na pojmove tirovni vyznani Nicej skeho, A takje reeky jazyk temito vyznanfmi viry postupne uvaden do pohybu a zarove iij im sam poskytuje prostfedky pojmoveho vyjadi'enf . Toto pojmoslovf se vsak

133


8/13

hluboee promeiiu]e t im, zevs toupilo do gravitacnfho prostoru toho, co s izadabYt mysleno jakozto Trojiee.Tady ponekud navazuji na vasi myslenku ontologie zjeveni. Rekl byeh,ze j e tu j akesi "bytf k myslenf", ktere uvadi nasi fee do ehodu.(NEUBAUER)Pfesne!(RICOEUR)Moe se mi Ubi Gadameruv obrat "zur Spraehe bringen": neco je tfebapnves t k feei. Tady se zase setkavame svasfm pojenm zjeveni; zkusenost zjevenf,to je zkusenost , ze nase fee je k cemusi vyzvana.Je vyzvana, aby vyslovila neco,

co s i 90 naSIfeCi vymaha pfistup.(NEUBAUER)Rad bych se ted' zeptal na tohle: Na jedne strane by se to dalo "cist

nespojite", jak fikavate. Ie zde proste neco, jakesi "cosi", co uz zde existuj e(nejak.nekde, vhloubiPisma) aeo siprorazrcestudo nast feci. Budiz.Ale nenttomu zaroven itak, vperspektive "etem spoj iteho", ze bytfonoho "cosi" pfimoS P O C l V t l v tom, Ze je privadeno k feCi, takze nema smysl jeho bytf mysletoddelene od tohoto deni?(RICOEUR)U reite! Zajiste!(NEUBAUER)Je to tedy s truktura zcela analogicka svaSimpojetfm symbolu ajeho vztahuk tomu, co vyjadfuje?(RICOEUR)Mezi by t a by t tecen j e [akasi pnvodm, int imnl vzaj emnost . Protoze onu

vyzvu k vysloveni, s niZ sena nas neco obraci, nem ufeme zakusit j inak nez vusilfto vyslovit.(NEUBAUER)A tedy - toto neco nemliZe ani by t jinak. Vidfm zde jakousi analogii k

vzajemnosti aktu rozvazovani, rozhodovanl a konani v proeesu, ktery takznamenite predvadite ve sve knize Le volontaire et l'involontaire. Take tamby mohl schematicky pffstup tvrdit, Z e jde 0 t fi nizne, nas ledne faze, takZe byzamem nalefelo byti nezavisle na tom, zda je 0 nem uvazovano a zda jeuskutecnen. Jemnejsi rozbor, ktery se drfi fenomenologie vnitfniho proZlvaui,vsak odhalf, Z e se jedna 0 j ediny, nerozl iseny proees. Take zde byt f zameru

1 3 4

spoeiva v tom, ze vzchazf z rozvazovanf.Souhlasfte s t im, ze je mozno stej nymjazykem vyj adfit jak bytf toho, co seodehrava v ramci individualnf subj ektivity na pol i ego-eogito, t ak byt i toho,cose ?dehrava v porozumenf symbolnm, respektive toho, coje zde pochopeno,

a ste jne tak byt f urCite teo logicke pravdy vymaha jfcf si pfi stup do myslen! ajazyka?(RICOEUR)

. To jeono. Souhlasfm.- Abychomse navec podfvali zj ine stranky, da lbychJeste pffklad z estet iky. Mam na mysli mali i'e Cezanna, 0nemz tolik uvazovalMerleau- Ponty; Cezanne se neustale vrac f k hofe Ste Vic toire , maluj e j i zno -vu a znovu. Ptame se proc - vZdyt' kazdy obraz je svym zpusobem dokonaly;je to hotove duo; proc to zkousf znovu? Proto, ze pro ne j hora Ste Victoire j esttak, ze s i zada hYt malovana, A toto jej i "malbychtive" byti ho bude vyzyvatpofad - az do smrti, Zkratka, je tfeba splacet jakysi dluh wCi tomu, eo nastakto vyzyva. Sam jsem ueinil podobnou zkusenost se Zjevenfm. A proCezanna to byla ta hora; stala sejakoby krystalizacl veskere ontologicke vJvrj:prave tam, v t om miste a v t e intenzite jeho vide-of hory Ste Victoire pied nimvyvstaval ukol bYt malffem, Setkavame se s tim tak trochu v Exodu, kdyZ j ei'eeeno, ze to, co se udalo, je treba vypravet budoudm pokolenfm; takovevypravenf zavazuje a promeiiuje ty, kteff vypravejf, k obrazu toho, covypravuj f. Rekl bych, ze pro malfre je vyzvou fakt , ze se mu dostalo ji st ehoviden], a toto videnf si zada jiste konani, totiz "malovanf", a pfitom zadnyjednotlivy akt malovanf nikdy nevycerpa vyzvu j eho videnf. A prave proto nelzeffci "vzdyt ' to j e pouhy obraz!" Prave tohle "to je pouze . .. " -(NEUBAUER)Tady nekde rna svli j pocatek prvotni hi'fch-- -t(RICOEUR)Tak -je to prvotnf hffch jazyka. Je to skuteene neco des iveho, protoze tohle

"je pouze" umoziiuje tez: vymysl, kteryje pouhym vymyslem, literaturu, kterase s tava sarna sobe diem. Chapani seskutecnosti vnovoveke fikci - toje formahrfchu, hffchu jazykoveho, / Viz vynikajid pasaz z Capkova V zajelf slov, heslo XXXIV-Pouhost:Adam se v raji obrati! k Hospodinovi, prave: "Co jsi to stvofil? VZdyt've tvem ubohem raji jekamen pouhym kamenem, tygrpouhjm tygrem...A Eva!Pouha zena. A ty sam? Buh je pouhyduch." ... "Adame, Adame! Kamen nenf pouhy kamen; je tozbrafi, meznfk, stena domu, kamenurazu, budouci socha, we to, coz neho udelas. Tygr nenipouhy tygr; je to mlade, otec, lesni bdhnebo dobrodruzstvf v dzunglich. Adame, nikde a v nicem nestvofil j sem nejake pouhost i;vsechno je mnohostranne a slibne, plne mosnosti a klidek, Adame, vinaje v tvych oelch; z mehotygrajsi udelal pouhe zvife, zme hmoty pouhy materialism us, z meskutecnosti pouhj: realismus- ubohy Adame!" .

13 5


9/13

(NEUBAUER)Sem taky patff cely redukcionisticky proud n ov ov ek e v ed y, pod egidoulockovskeho "nothing but" - .(RICOEUR)J e to hffch re~i viibee.(NEUBAUER)Takze me dojmy z v as eh o d fl a yam pfipadajf opravnene?(RICOEUR)Naprosto.(NEUBAUER)Potreboval jsem si to ovefit, Nejsem rozhodne nezaujatym ~tenarem- na to me vase dflo prflis nadchlo, nalezl jsem ve vas vzor a prostfedekvlas tnf ho f ilosof ovanf Pfatele me proto podezira jf, ze do vas vkladam pri llsmnoho ze sveho,

. (RICOEUR)Ale vZdyf vkazde interpre taei jsou pfftomny dva hlasy, ktere hovoii - biastoho, kdo je interpretovan, a hlas interpretujfcfho. Existuje pasaz u Hei-deggera, mysHm, ze to je v uvodu jeho vykladu Kanta, kde mluvi pffmo 0

"nasili interpretaee".(NEUBAUER)Jist eze mam pravo se necha t inspirovat vasimi texty a rozvfjet j e vlastnfmzpusobem. Je tu ovsem take to, co jste pied chvflf nazval "intelektualni

poctivosti" - respekt k objektivi te , objektivi te ve smyslu spravedlnosti. Navick tomu nynf pfistupuje ita, ze se takovym zdrojem inspirace stane osobnisetkanf, Pak to pfestava bft vee volneho vfberu ce tby podle vlastniho sklonu astava se to udalostf; zivotnf udalostf, ktera vyzyva, ktera zustava stalou,zavazujfdvfzvou, jiZnejsme nikdy pravi , j akjs te to pfed chvflivyjadr il . Vasedflo se mi stalo nepostradatelnym, protoze mi v urCitem okamfiku poda lopomocnou ruku na oeste, po ktere jsem se sam jiz dIouho - snad odjakziva -ubfral, A nikdy uz nebudu moei oddel it osobni poznanf autora od jeho cetby,A ta r n a ees ta vede do "zaslfbene zeme ontologie", j akj ste sekdes i vyjadril.Me setkanf s vami proto take nejak souvisf s bytim, jak se mi zjevuje v mem

porozumenfvasim myslenkam, Nenitedy jensoukromou zalezitos tl , nybrz rnatake - zde a nyni - svou ontologiekou dimenzi.Exemplifikuje to me pfesvedcenf, ze bytf samo je osobni, niterne,subjektivni povahy. Pokusfrn se yam strucne prediozit tuto svou "ontologii

1 3 6

subjektivity". Posud'te, zdaje slucitelna s vasim mySlenim,nebo zdajde 0 neco,co je mimo, co pouze uziya vasich myslenkovych motivii a forem, ale sezamerem, ktery je yam cizf,"Ontologif subjektivity' minfm takove porozumenf skutecnosti, pro ktere

bytf jsoucna, k te re h oko li v j so u cn a , je subjektivnt povahy. To znamena, zejsoueno, co do sveho bytf, j e jaksi "soupodstatne" se subjektivitou, tak jak jiprozfvame "v sobe", Toto "v sobe" znamena jak "ve mne", to jest uvnitivlas~ni par tikularni psychiky jedinecneho konecneho jsoucna, j fmz jsem ja,tak 1 v das Selbst, SAUTON delfske vfzvy, k nemuz je nase subjektivitaotevrena. Toto "Sebe" veskereho bytfjest otevfenim nasi niternosti, j e to nasesubjekt ivita - nase podflenf se na vztahu jsoucna k sobe samemu. A to je byt i.Kazda vee - nejen lidske D ase in - je ek-sistenci, tj. vzchazenfm jsouena dozjevnosti ve vztahu, vnitinim vztahu k sobe samotnemu, Byti jsoucnanespocfva v ne ja k em kant ov sk em "an sich", ale vsebeprojevu, v sebezjevovani,To vsak znamena, ze fenomenologie subjektivi ty, kterou podavate ve svemdfle Le vo lo nt ai re e t P in v ol on ta ir e, je ve skuteenosti zkoumanfrn ontologickym.-Je tobii jecneCteni:j e tojakoby pruvodce po vlastnf subjektivite, u kazdeho

tvrzeni , lepe receno ukazovanf a upozori iovani, si muze ctenar ihned vsobeovefit, zda tomu tak vskutku je .(RICOEUR)Tua res agitur,(NEUBAUER)Jiste; podivuhodne j e ale to, ze mea res agitur i tam, kde sleduj i vase usi lfo interpretac i symbolu, metafor a zjeveni , kde tedy nejde 0 popis intimitya soukromi lidskeho nitra, V takovem zazitku nachazt potvrzeni ontologickaduvera, ze to, co jest, je obsah, a ten neni zasvetnl, nybrZ j e zjevny, vnitrnezjevny, Zkusenost subjektivity, jejf fenomenalita, neznamena skrytost, nybrZ

naopak zjevnost toho, cojest: noliforas ire,in interiorehominis habitat veritas.Teto vni trni zjevnosti se t radicne Tika LOGOS. Je to zjevuj ici ohyb, ktery vokamziku pfenosu vyznamu, to jes t skrze analogii, zjevuje v metaforickemnapetf to, co jest . Nebot' byti, j ak naznacujete svym poslednfm dflern, je samometaforicke; to, cojes t. je tak, ze vzchazi analogicky, z metaforickeho napetf,BYt - to znamena vZdyby t j a k o . .. ,jak jste take pred ChV11isam fikal . V tomtobyt-jako, v metaforickern pnunjest-a-nenlse zjevuje skutecnost, Skutecnost jebytostne zjevena, a to tak, ze je zjevuj icf; bYt znamena vzchazet ve zjevnost-telesne vni vzchazet skrze telesnost. A toje ontologicky smysl zjeveni a vtelent,Toto chapani skutecnosti pronika celym vasim dflem, Alespoii v tomtosmeru jsem jim byl os loven, protoze u vas to nikde takto pfimo, neomalenenestojt, Na to jste piflis opatrny, jemny a poctivy, To ja jsem asi prudky a

neopatmy a pii lis nadseny tim, cose rni zda prosvitat skrze radkyvasich uvah.

137


10/13

A stejne si myslim, Z e prave tato ontolog ie j e pfftomna "v hlubine Pisma";teprve na zaklade teto povahy bytf dava Zj eveni pfi rozene smysl . Pak SlovoBoZi ptestava by!: inform ad, konsta tac i, p ffkazem, poucenim, a le muze by!:pfi jfmano pnlve jako Zjevenf, j ako tvUrcl akt Bozf.Je to mozne takto vyj adfit , j e to z vaseho hlediska vubec smysluplne?(RlCOEUR)Nu, ano - pripojil bych se k tomu snad vponekud jine feCi. Rekl bych, ze

kdybyehom nemeli zadnou zkusenost zjevujfd feCi, nemohl i bychom vubecrozezna t, zeneco j e zjevenf, Vedome se tu odklanim od tradice , v nfzj sem bylvychovan, od tradice bar thovske, ktera trva na naproste vnejskovosti Z jeveni .Jak by se vsak Zjevenf dalo poznat, kdybyzde j iz nebylo pfedporozumeni proto, co to zjevenf je. Domnfvam se, ze tate zkusenost zjevenf se nam davakazdodenne, vpravde v kazdem zavaznem slove, v kazde pravdive reci, vsudetam, kde lze fiei: ano, je to skutecne tak! A vsude tam, kde toto "ana, je tomutak" muzeme prohlasit, t am je nam dana zkusenost zj evenL

(NEUBAUER)Ve.skere nase porozumeni byt i timto zpi isobem j err. - Je tomu tak?(RICOEUR)Es ist so. -Ano, je tomu tak.Ajednim ze zpusobu, jak vyjadfi t pojem zjeveni , nejen pedagogickyrn, ale

pffmo psychagogickym, by byIo: zde jsem vysloven. Vztah k feCi je tu tedyobraceny: ne, ze ja fikam, nybd ja sam jsem feeen. To jest, sam se stavamvYtvorem slova, ktere se ke mne obrad. To jsem sepred chvilfsnazil vysvetl it vsouvislosti slidem Izraelskym, ktery neni pouze lim, kdo vypravf pffbeh Exodu,ale je sam vysloven s lovem Exodu jakozto vysvobozeny narod.

(NEUBAUER)Proto jsou v Iz rael i "pozehnaoy vsechny narody"; kazdy clovek j e ne jakzahrnut do dej in Izraele,j est jako ten, kdo "bojuje sBohem as lidmi", Protozejest znaci s ta va t s e a s tavat se znamena v z cl ui ze t v e z je v no s t.A tak.jes tl i uz od pocatkurozumfm bytij akotomu,sCim se bezpros tfednesetkavam ve zkusenosti "jsem", pak skrze vlastni bytf rozumim byti jakotakovemu, Ostatne, tfmto jmenem - "jsem" - se Buh zjevil Izraeli, jakopuvodce veskerenstva. .Vztah k byti vsak nenaleff pouze lid skym subjektum, I hvezdy nebeske,hory a pahorky, veskera zvef divoka a krotka, ovocne stromy a cedrylibiinsk jsou poslusny Bozfho hlasu. Veskere jsoucnoje tak "eksistujfcf", tedyvyvstavajfci ve zjevnost - telesnou zjevnost.

138

Opakuji: by t rovna se zjevovat se, to se rovna povstavat, stavat se a tose rovna prekracovanf sebesama, transcendenci,Je to pi'ilis silne?(RICOEUR)Ne - - n ikoliv, to j e v pofadku,

139


11/13


12/13

nernluvi (LEGEI), ani neskryva (KRYPTEI), nyhd dava znameni(SEMAINEI = oznacuje; nem, pfekl.: be-deutet)."

4) Srv. Paul Ricoeur: Re ligion, a thei sme, foi, Pari s 1969.5) Srv. Jacques Monod: Le hazard et la necessite, Paris 1970.nebo Richard Dawkins : The Selfish Gene, Oxford 1976.PRIRODNI vEDY A NABOZENSTVI

1) Srv. Ilya Prigogine, Isabel la Stengers: La nouvel le al liance , Paris 1979.2) Proto je svetovy nazor oznacovan take jako ideologie. Platen mluvil 0skutecnem vedeni jako 0 "zfenf idejf", Toto zfenlje take bezperspektivui,

protozejde 0zfenivni tfnf, Neni totozne ani s oznacenfm (ONOMA), an ispfeds tavou (EIDOLON), ani s vYmerem, def inici, vykladem (LOGOS).Sam modern! termin ideo-logie prozrazuje naopak novoveke pres-vedcenf , ze toto zi' eni skutecnosti bezpros tfedni je svou povahou totoznes LOGOS. Predstavuje to odmftnut f hluboke on tologicke zkusenost i,z niz povstala f ilosof ie. Proto take v ramci ideologie neni f ilosof ie mozna.

3) Srv. Bernard d'Espagnat: Quantum theory and reality, Scientific Ame-r ican 241/5/, November 1979, s . 128-140.

142

OBSAH

NovY Areopag .Recky odkaz a kfest'anstvfRadikalnf skepsePffrodni vedy a nabozenstvfVira a zazrakyRozhovor Z.' Neubauera a Paula Ricoeurao feCi, zjeveni a ontologii .

511316797

12 1


13/13

ZDENi'!K NEUBAUER

NavyAreopagStudio R e e k y o d li :. & z kl'esfansl>'!RadikJ[ lnf s keps ePffrodn{vldy. ~f.onsl>'!Vir lhnll

neubauer, zdenek - rozhovor s paulem ricoeurem o reci, zjeveni a ontologii (novy areopag)

Documents