Napoleonovo

ruské ta eníž

Napoleonovo ruské tažení Trvání: 24. června-2. prosinec 1812 Místo:Rusko Rusko vyhrálo

Bojující strany Francie Rusko

Síla 610 000 vojáků1370 děl

650 000 vojáků1600 dělZtráty asi 550 000 vojáků

1200 dělasi 210 000 vojáků

Panovníci Napoleon Bonaparte Alexandr I. Pavlovič

Vztahy Francie a Ruska - dohodnuta aliance na Erfuhrtském kongresu (1808)

Panovníci byli zpočátku přátelé Později se vztahy zhoršovaly (jiné cíle, vliv ruské šlechty) Rádce Alexandra 1. nebylo těžké přesvědčit, že Napoleon chystá útok

Alexandr 1. začal mobilizovat armádu a soustřeďovat jednotky u hranic

Napoleon dospěl k názoru, že se jej Rusko chystá napadnout

válečné tažení, které před tím zřejmě Napoleon nezamýšlel, začal připravovat čímž potvrdil veškerá carova podezření

To vedlo k dalšímu zhoršení vztahů a sérii nepřátelských kroků a válečné řešení pak bylo již jen logickým vyústěním dané situace

24. června se Napoleon se svou armádou začal přepravovat přes Němen, čímž začalo jeho Ruské tažení

Velká armáda měla celkově asi 600 000 mužů

Na sever od Polesí postupovalo 412 000 Francouzů proti 166 000 Rusům

ve směru na Vilno stálo 300 000 Francouzů proti 127 000 Rusům

Ruské armády v strategicky nevýhodném postavení

Začátek tažení

Proto obě začaly ustupovat, přičemž se snažily spojit, v tom se jim Francouzi pokusili zabránit ( velitelé Barclay de Tolly, Generál Bagration )

3. srpna se obě armády konečně spojily Po spojení u Smolenska měli Rusové asi 120 000 mužů

16. srpna se u Smolenska objevil i Napoleon

Po dvoudenní bitvě nakonec Rusové ustoupili, ale Francii se nepovedlo ruskou armádu zničit

Získal důležitou základnu pro další operace

Rusové se již nechtěli vyhýbat generální bitvě a hledali místo, kde ji svést.

Bitva u Smolenska

Zprvu chtěli bojovat u Vjazmy, ale pak se rozhodli pro výhodnější postavení u Carëva-Zajmišča

29. srpna Rusové opustili Vjazmu a ustupovali k Carëvu-Zajmišči

Hlavní francouzské síly se za dva a půl měsíce následkem bojů a dlouhých denních pochodů o polovinu zmenšily Navíc ruští partyzáni ztěžovali Francouzům zásobování

Obyvatelé měst a vesnic se chovali k Francouzům nepřátelsky

Ani situace ruské armády nebyla jednoduchá

Nerozhodnost vrchního velitele a nespokojenost s ní, způsobivší zkomplikování vztahů, rozpory a nejednotné velení zhoršovaly situaci

Špatné vztahy velitelů vedly k tomu, že armády nedostávaly včas posily, zálohy se pomalu budovaly a bylo jich málo, nebylo děláno nic, co by ztížilo postup francouzské armády

Bitva u Borodina a obsazení Moskvy Rusové měli v plánu zastavit Napoleonův postup na Moskvu a velký důraz kladl na zálohy

30. srpna ale Rusové ustoupili i od Carëva-Zajmišča

Ruská armáda dostala zálohy jen o 15 000 mužích, což bylo málo

Nakonec se Kutuzov zastavil u Borodina Byly zde vybudovány valy na obranu. 7. září proběhla bitva u Borodina.

Bitva u Borodina Šlo o nejkrvavější bitvu z celého tažení Na konci dne Francouzi ustoupili na svou původní pozici

Rusové ale druhý den nakonec opustili i toto postavení - utrpěli masivní ztráty a znovu jim bylo odmítnuto dát posily

Nakonec obě strany prohlásily bitvu za své vítězství.

Ruské velení nyní řešilo , zda má ponechat Moskvu nepříteli nebo ji bránit

Tuto otázku vyřešil Kutuzov (r. velitel), když dal rozkaz k ústupu a ponechal Napoleonovi Moskvu

14. září ji Napoleon obsadil Dodnes jsou dohady o tom, zda Moskvu zapálili Rusové či Francouzi

Pravdou ale je, že požár Moskvy byl na škodu Napoleonovi, který čekal že car uzavře mír

Kutuzov mezitím Napoleona nechal vyčkávat

3. října se utábořil v Tarutinu Nakonec Napoleon nevěděl, kde ruská armáda je, ale stále věřil, že car uzavře mír

Nakonec byla situace Francouzů každý den horší a horší

Rusové se vzpamatovávali ze ztrát

Napoleon v Moskvě

V Tarutinském táboře si Rusové odpočinuli a připravovali nyní nové síly

V Tarutinském táboře byla kázeň a byl prováděn výcvik

Rusové svou pozici opevnili V Tarutinu se doplnila ruská armáda. V této době byla vedena blokáda Moskvy domobranou a zesílila se aktivita partyzánských oddílů

Brzy byl Kutuzov připraven k boji, situaci ale v té době ztěžoval car svými rozkazy odporujícími Kutuzovovým záměrům, které dával generálu Wittgensteinovi a admirálu Čičagovovi.

5. října se v Tarutinu objevil dopis pro Kutuzova, v němž Napoleon žádal o příměří. Současně s tímto dopisem Napoleon poslal také dopis carovi, v němž rovněž žádal o mír.

Nakonec ani jedno nebylo uzavřeno.

Napoleon vyslal proti Rusům generála Murata, který 18. října utrpěl v bitvě u Tarutina porážku

Když se o této bitvě Napoleon dozvěděl, vyklidil Moskvu a vytáhl ke Kaluze

Napoleon se chtěl dostat do Kalugy a odtud ustoupit ke Smolensku, čímž by zachránil armádu

Tento záměr zmařila Bitva u Malojaroslavce, jež se odehrála 24.10.

Od této chvíle Napoleon ustupoval stejnou cestou, jakou přišel.

Útěk z Ruska Po bitvě u Malojaroslavce začal Napoleon z Ruska ustupovat, tento ústup se však spíše podobal útěku

Zatímco ustupoval, začali Rusové jeho vojska pronásledovat

27. října se Francouzi dostali na Smolenskou silnici, tam se spojili s Poniatowským

29. října ráno projel Napoleon Borodinem, kde byly stále viditelné stopy po bitvě.

31. října utrpěli Francouzi porážku v bitvě u Kolockého kláštera a poté 3. listopadu u Vjazmy, kterážto byla vážná a rozšířila mezi francouzskými vojsky nekázeň a paniku

2. listopadu Napoleon dorazil do Smolenska a zůstal tam čtyři dny, poté se vydal na další cestu

Bitva u Krasného, jež se odehrála 15. - 18. listopadu, skončila Napoleonovou porážkou.

Napoleon se blížil k Berezině, u níž ho chtěl Kutuzov obklíčit a zajmout

Nakonec byl Napoleon opravdu obklíčen, během bitvy na Berezině se ale za cenu vysokých ztrát probil z obklíčen

Z Napoleonovy Velké armády pouhé trosky

Na dalším ústupu byla již armáda zničena prakticky celá a 14. prosince nakonec žalostný zbytek z více než půlmilionové armády opustil ruské území

I když ruské tažení skončilo, tak válka ne Ruský postup se zastavil až v Paříži Kutuzov se dobytí Paříže nedožil, když 28. dubna 1813 zemřel při pronásledování

Následky Napoleonovo ruské tažení skončilo katastrofou, která ho stála nejlepší jednotky a rozhodla o celé válce

Napoleon nedokázal zastavit postup Spojenců a v bitvě u Lipska byl poražen, později donucen k abdikaci a poslán na ostrov Elba

Na jeho konečné porážce nezměnil nic ani jeho návrat, protože byl 18. června 1815 poražen u Waterloo a poslán na ostrov Svatá Helena.