Mezinárodní vztahy Bc. Lukáš Vacík

2. přednáška 18.10.2012

Úvod do teorií mezinárodních vztahů

Teorie v MV

teoretická reflexe oboru MV, funkce teorie v MV a teoretická proudy, velké debaty

Funkce teorie

3 funkční skupiny: poznávací (kognitivní)normativnípolitická

Poznávací funkce teorie

pozitivní poznání reality v MV odpověď na otázku….

„JAK SE VĚCI MAJÍ ???“

utřídění dat při pozorování společenské reality

Normativní funkce teorie

odpověď na otázku…. „JAK BY MĚLY VĚCI BÝT ???“

srovnání stávajících poměrů a žádoucích poměrůodlišení dobrého od zlého

Politická funkce teorie

teorie jako politický nástroj k přetvoření reality MV – 2 způsoby: odhalení zákonitostí MV

jako v přírodních vědách – fyzikální pokus

spoluvytváření reality teoriemi – změna teorie = změna reality

Vývoj reflexe MV

hlavní historické směry vývoje teoretické reflexe MV přemýšlení o vztazích mezi politickými útvary-

vzájemně závislé a autonomní – válka, diplomacie periodizace dle základních historických systémů (viz

přednáška 1.) terminologie současných MV (realismus, pozitivizmus,

kritické teorie atd.) až ve 20. st.- předchozí události – předchůdci diskutované

tradice odlišnost pojmů MV od jiných společenských věd

Antika

Athéňan Thukydides (5.st.př.n.l.)Dějiny peloponéské válkyzakladatel realistické tradice v MV

válka-mocenská, racionální logika mocenské rovnováhy na Peloponézu mocenské aspekty (válka) převažují nad ideologií

(náboženství) pesimistický pohled na lidskou přirozenost

Antika

stoická filozofie v Řecku (Zenon z Kithia) Řím

Cicero, Seneca, M. Aurelius univerzalistický pohled – pax Romana přirozené právo „natural law“ spravedlivá válka „just war“

předchůdci současného liberalistického myšlení

Středověk

silně ovlivněna římskou církví sv. Augustin (3-4 st.) sv. Tomáš Akvinský (12.st.)

skloubení starověké vzdělanosti a teologie res publika christiana koncepce přirozeného práva spravedlivá válka

období předcházející liberální tradici

Spravedlivá válka

„Jus ad bellum“ vs. „Jus in bello“ legitimní panovník spravedlivá příčina spravedlivý cíl rozumná naděje na úspěch vyčerpání všech mírových prostředků ochrana civilistů použití síly dle situace

Niccolo Machiavelli

Vladař realistické pojetí res publica christiana

sekularizovaný systém řeckých polis doporučení vládci jak vládnout základní smysl politiky-bezpečnostní

zajištění státu

Vestfálský systém

nahrazení res publiky christiana-systém sekularizovaných suverénních států vznik mezinárodního práva Hugo Grotius (16-17.st.)

Tři knihy o právu válečném a mírovém přirozeněprávní tradice-její sekularizace

poté rozpor mezi zastánci přirozeného práva (MP u lidského rozumu) X pozitivního práva (MP základ mezin.praxe)

Vestfálský systém

Thomas Hobbes (16-17.st.) Hobbesovo pojetí přirozeného práva stát „Leviathan“

stát připraví jedince o svobodu X zaručí mu zákon a bezpečnost

Immanuel Kant (18.st.) K věčnému míru

návaznost na stoiky světoobčanství volná federace států univerzalita lidského rozumu republikánské zřízení

Vestfálský systém v 19.st.

snaha o první formování vědeckého, empirického pojetí MV-dle metod přírodních vědnaturalismus – 2 pol. 19.st.Adam Smith-ekonomická dimenze

průmyslová revoluce předchůdce liberalismu neviditelná ruka trhu

Vestfálský systém v 19.st.

Marxisté ekonomika jako základní společenská síla (stejně

jako liberálové) ekonomika určuje politiku Karel Marx

ekonomika je historický fenomén, zatížená vnitřními rozpory a má konec a začátek

třídní rozpor v ekonomice-vykořisťovatel X pracující konflikt mezi třídami (ne státy)

teorie imperialismu souvislost mezi konflikty jak na úrovni tříd, tak států

vestfálský systém v 19.st.

prolínání naturalismu a geopolitiky (realistická tradice) německá geopolitika-Friedrich Ratzel

stát jako živý organismus-darwinismus životní prostor států (Lebensraum)

Rudolf Kjellen oficiálně zavádí pojem geopolitika

anglosaská geopolitika Alfred T.Mahan (USA)-konflikt námořní a pozemní síly v MV Halford Mackinder (VB)-podobnost s Mahanem + power

projection

Globální vestfálský systém

výzkum teorií MV ve 20.st. prostřednictvím 4 velkých debat v rámci disciplíny MV

2 základní typy debat

debaty o základních tématechotázky týkající se faktů

debaty spojené s metodologiídebaty o metodě zkoumání

4 Velké debaty teorií MV (1920-nyní)

1. Velká debata (30. - 40. léta) idealismus vs. realismus

2. Velká debata (50. – 60. léta) tradicionalismus vs. behavioralismus

3. Velká debata (70. léta) neorealismus vs. neoliberalismus vs. neomarxismus

4. Velká debata (80. léta až nyní) racionalismus vs. reflektivismus

1. Velká debata v MV: Spor o základní témata a otázky MV

Idealismus 1910-1930

Důraz kladen na: Mezinárodní právo IGOs Interdependenci Spolupráci Mír

Realistická kritika 1930-1950

Důraz kladen na: Boj o moc Národní bezpečnost Útočnou válku Konflikt Válku

Realismus

Vznik v meziválečném obdobíAvšak již od počátku lidstva

Více proudů v rámci realismu:Strukturální realismus I. (Thukydides,

Morgenthau)Historický realismus (Machiavelli, Carr)Strukturální realismus II. (Rousseau, Waltz) Liberální realismus (Hobbes)

Realismus

Několik základní veličin společných pro všechny: Ústřední role státu

Suverénní stát a hrozba/použití síly Jednotlivec odevzdá svobody státu Zero sum game Low (ekonomika, sociální) a hight politics (vojenství, politika)

Přežití Primární zájem státu Žádné univerzální hodnoty-etika podléhá zájmu státu

Svépomoc Anarchický MS Bezpečnostní dilema

Edward H. Carr

The Twenty Years´Crises 1919-1938: An Inroduction to the Study of International Relations Kritika Versailleského systémuKritika liberalismu – utopický idealismusOpouští historické metody – zaměřuje se na

kritickou politickou analýzu

Hans J. Morgenthau

Politics Among Nations: The Struggle for Power and Peace (1948)6 principů realismuAntropologický rys zkoumáníNejznámější realista

Neorealismus

Kenneth Waltz – Theory of International Politics (1979)

Přebírá od Morgenthaua myšlenky: 1. neměnné a násilné povahy MV, 2. nadřazenosti bezpečnostní dimenze MV, 3. koncept mocenské rovnováhy

Klíčový důraz struktura MPS = nabízí strukturální teorii MV

nezabývá se ZP jednotlivých států

Neorealismus

Působení struktury dáno 3 znaky:1. MPS je anarchický-svépomoc2. MPS složen z podobných jednotek - státy3. Státy se od sebe liší pouze svojí relativní mocí –

struktura MPS je dána počtem rozhodujících velmocí 4. Pouze třetí složka je dle Waltze proměnlivá

vývoj distribuce moci určuje jediné skutečné změny v mezinárodních vztazích (nikdy však nemění vlastní strukturu MPS!)

Neorealismus

Anarchie v mezinárodní politice přetrvává protože:1. Všechny státy chtějí maximalizovat svoji relativní moc2. Všechny státy si chtějí uchovat autonomii

Anarchická struktura MPS do značné míry determinuje chování států na mezinárodním poli (elity pouze dělají co musí – analogie s chováním firem v tržním prostředí)

Waltz a neorealisté jsou proto značně skeptičtí ohledně možností mezinárodní spolupráce – bez centrální vlády je třeba předpokládat nejhorší úmysly ostatních aktérů MPS

Strategie reakcí na hrozby: deterence vs. appeasementV anarchickém MPS jsou všichni aktéři odkázáni sami

na sebe-princip self-help:1. Deterence (zastrašení)• snažím se zabránit nepříteli v akci tím, že mu dám

najevo že mu přijde pěkně draho si něco proti mě zkusit

1. Appeasement (ústupek)• opak deterence – raději nepříteli částečně či úplně

ustoupím a doufám, že tak jeho cíle budou uspokojeny

Kritika neorealismu

Přílišná idealizace výhod bipolárního MPS Výrazně racionalistický Determinismus

obhajoba stávajícího MPS bez možnosti jeho zásadní proměny Opomíjí celou řadu faktorů ovlivňujících fungování MPS:

ekonomická provázanost vliv technologií (jaderné zbraně) Vliv ideologií soustředí se pouze na rozložení moci

Přednosti neorealismu

Přehlednost Stručnost Logická koherence = opouští předpoklad

zkažené lidské přirozenosti (Morgenthau) Využití modelů mikroekonomie

Liberalismus

Též označován jako pluralismus Není rozdíl mezi high politics a low politics Hlavní proces v politice-vyjednávání Hlavní linie (již od 18. a 19.st.):

Ekonomický liberalismus Demokratický liberalismus Liberální institucionalismus Později návaznost: neoliberálního internacionalismu a

neoliberálního institucionalismu

Liberálně-idealistická tradice v MV

Mnohem širší => mnohem méně koherentní proud než realismus

„Idealismus“ je spíše nálepka od kritiků Liberalismus a idealismus

Společné: Přesvědčení o možnosti trvalého míru a spolupráce v MV Rozhodující význam institucí pro rozvoj této spolupráce

Rozdílné: Liberalismus: základem je hospodářská spolupráce Idealismus: trvalý mír lze dosáhnout pouze změnou norem v

MV

Ekonomický liberalismus-idealismus Hospodářské propojení aktérů-snížení rizika vypuknutí

konfliktů 1.sv.v.-mír a prosperita-není přirozená objektivní

skutečnost-musí být vytvářeny MS musí mít podobu státního systému-vnitřní

uspořádání Člověk jedná racionálně Světoví mír na základě překonání konkurence států Non-zero sum game

Demokratický liberalismus

Immanuel Kant – O věčném míruSouvislost mezi mírem a demokratickým

uspořádánímFederativní uspořádání-podporuje mírové

uspořádání Vychází z premisy souvislosti

vnitrostátního uspořádání a MV

Demokratický mír

Antiteze realismu (Vyspělé) demokracie mezi sebou nikdy ještě

nevedly ozbrojený konflikt, resp. válku Mírové uspořádání se přenáší z vnitrostátní

roviny na mezinárodní Kritika:

Neexistuje kauzální vztah mezi demokracií a mírem

Francis Fukuyama-The End of History

Francis Fukuyama-The End of History

Návaznost v pojetí dějin na Hegela (filozofie dějin)

Teorie demokratického míru Zvýšení počtu liberálních států v MS =

rozšíření mírových vztahů Tzv. „export liberalismu“ a amerických

hodnot v pojetí světa

2. Velká debata v MV: Spor o metodu (1950-1960)

Tradiční přístupy

Důraz kladen na:

POCHOPENÍ Norem a hodnot Soudů Historické zkušenosti

Teoretici uvnitř subjektu

Behavioralistická kritika

Důraz kladen na:

VYSVĚTLENÍ Hypotéza Sběr dat Vědecké poznání

Teoretici vně subjektu

2. Velká debata v MV

Vztah k metodologii Tradiční přístupy (realismus, idealismus) vs.

Behavioralismus Rozdíl ve vzdělání interpretů teoretických škol

(diplomaté, právníci, historikové, filozofové vs. vědci) Nové směry zkoumání-analýza tvorby ZP, rozhodovací

procesy v tvorbě ZP Nová teoretická škola / přístup – BEHAVIORALISMUS Profesionalizace MV jako akademické disciplíny

Behavioralismus

Kombinace metod politické vědy s ekonomií (teorie her), matematikou, přírodními vědami

Důraz na jedince v politice, měřitelnost dat, ověření dat

Zkoumaní prostředí, kde se politicky rozhoduje a formují se skupiny

V 60. letech sbližování s hl. proudem v MV-idealismem a realismem

Systémová analýza-Morton Kaplan (1966) Použití behavioralistické metodologie v praxi Rozlišení různých druhů MS MS založen na státech a odlišnost systémů je

dána druhem jednání a chování států Neodpovídá-li jednání státu očekávání, je potřeba jev

vysvětlit Není-li to výjimka, je potřeba revidovat empirickou

teorii

3. Velká debata v MV: Spor o chápání MV (1970-1990)Neorealismus

vs.

Neoliberalismus

Neo-neo syntéza

Důraz kladen na: Anarchii v MPS Metodologie mikroekonomie Roli institucí

Neomarxismus

Důraz kladen na: Třídy a boj mezi nimi Kapitalistický imperialismus Závislost (dependence)

3. Velká debata v MV

Polemika mezi paradigmaty – neorealismus, neoliberalismus, neomarxismus

R.Keohan J.Nye-transnacionalismus a interdependence

Události 70.let-ropné šoky-nové přístupy v MV (např. neomarxismus)

3. Velká debata v MV

Polemika mezi neorealisty a představiteli komplexní interdependence

Střet: Regionální integraci, Hierarchie témat ZP, Existence pluralitního

MS, Podstata státu Podobnost v některých tématech X rozdílnost → vznik

neo-neo syntézy-racionalistický přístup (syntéza neorealismu a neoliberalismu) Předpoklad anarchie v MS, metodologie mikroekonomie,

kooperace a MO) Zároveň rozvoj paradigmatu neomarxismu

Alternativa k hlavnímu proudu (lib, rel.)

3. Velká debata v MV-2 sporné body mezi paradigmaty Aktér MV

Realisté-státLiberálové-individua a skupinyMarxisté-třídy a ekonomické struktury

Vztah mezi aktéry MVRealisté-politické vztahy mezi státy-konfliktní Liberálové-není hierarchie hodnotMarxisté-třídy a ekonomické struktury

Neomarxismus

Předmětem analýzy v MV jsou třídy a kapitalismus Zkoumá dění uvnitř státu, vztahy mezi

společnostmi a MV Národní stát-světová jednotka strukturovaná

hierarchicky světovým trhem (jádro, semiperiferie, periferie)

Stát není primárním aktérem MV-je to ekonomické uspořádání systému a třídy

Teorie světového systému Immanuela Wallersteina

Immanuel Wallerstein-Teorie

světového systému Světový systém je území propojené

ekonomickými vazbami s danou strukturou a funkcemi

Nejprve jeden systém-poté alternativní systémy Kapitalistický světový systém vzniká v Evropě po

roce 1450, kdy především díky dálkovému obchodu dosáhl stupeň hospodářské integrace takového stupně, že se vytvořil ekonomický celek nové kvality. K tomu přispěla také krize feudální ekonomiky

Racionalistické teorie

Neo-neo syntéza – vyústění polemiky mezi oběma hlavními přístupy

Neo-neo syntéza vzniká až po té, co se oba proudy přeměnily na neo XXXNeorealismus-anarchie ovlivňuje chování

státůNeoliberalismus-MN kooperace překonává

anarchii

Neo-neo syntéza

Ani jedna strana se nezaměřuje na zkoumání použití síly v MV (realisté) a morálky (liberalisté)

Oba přístupy uznávají maximalizaci zisků aktérů (nejen státy)

Oba přístupy uznávají konflikt a kooperaci jako předmět zkoumání

Racionalistická teorie založena na pozitivistických předpokladech sociální vědy-stejná metodologie jako přírodní vědy(měřitelnost hodnot, fakt a prokázání kauzality)

4. Velká debata v MV: Spor o metodu i témata MV (1990-nyní)

Etablované tradice studia MV

Racionalismus

Neorealismus

Neoliberalismus

Neomarxismus

Nové přístupy studia MV

Reflektivismus

Postmodernismus

Feministická teorie

Kritická teorie

Normativní teorie

Historická sociologie

Snaha o syntézu: Sociální konstruktivismus

4. Velká debata v MV

Jak o metodě, tak o základních tématech Debata mezi racionalismem vs. Reflektivismem Reflektivistické teorie

Nepozivistické-postpozitivistické

Konstruktivismus Syntéza racionalistických a reflektivistických teorií

Reflektivistické teorie MV

Velmi málo společných rysů, každá víceméně rozdílná

Normativní teorie Feministická teorie Kritická teorie Historická sociologie Postmodernismus

Normativní teorie

Morální dimenze v MP Především od 90. let (dříve v pozadí) 3 hlavní oblasti:

Autonomie státuEtiku použití sílyMezinárodní spravedlnost

Feministická teorie

Skupina feministických přístupů Kritika mužského utváření vědy Několik směrů:

Liberální feminismusRadikální feminismusFeministický postmodernismu

Kritická teorie

Návaznost na Frankfurtskou školuJürgen Habermas

Max HorkheimerRozdíl mezi tradiční a kritickou teoriíSociální vědy nejsou jako přírodní-

společenské síly jako faktory změn Robert Cox

Historická sociologie

Zkoumání způsobů a cest vývoje společnosti

Zkoumání struktur

Postmodernismus

Revize základních pojmů (realita, identita struktura)

Dekonstrukce reality-textuální strategie Svět je jako text, který je nutné

interpretovat Reflexe konceptu a struktury jazyka

Michael Foucault

Sociální konstruktivismus

Syntéza mezi racionalismem a reflektivismem Alexandr Wendt, Fridrich Kratochwil, Nicolas

Onuf A.Wendt konstruuje teorii MV na základě

důsledků sociálního jednání, procesů a sociálních struktur

Vychází z reflektivistických pozic k podrobení kritice neorealistického přístupu

Částečně překonal propast mezi reflektivistickým a racionalistickým přístupem