Mme hlubok koene vy stedovko (mstsk nrody)U mnoha mst se nev kdy vznikla!

Pedinstitucionrn msta ve starovku (Mezopotmie, Egypt, m) Spe vod do problematikyStarovk mstsk civlizace vchodu Potky napklad Jericho (jet ped vzniku stt), Hadar, Tendence kvytvoen vceprostorovch domMezopotmieSumer zrod mstskho sttu Chrm hrl vznamnou lohu (Nositel centrlnch funkc, urbanizan funkce)1.Msto Habuba Kariba 3200 p.n.l. cihlov domy(ne plen) centrln dvr+ existovala ji kanalizace (mnoho mench dom)+vedle msta tak pedmstsk osdlenSumersk msta - nkolik Km tverench , teba Ur, hust zstavba, po obyvatel = vdu 10 tisc (a 30 000 Ur) Dleit opevnn Pravideln pdorys Odpad + psun vody ze studny Domy zhlny i vysuen cihly2000 p.nl. u i 2 patrov domy (soukrom drba domovnch parcel) Svobodn obyvatele rozdleni do korporac podle povoln Vele msta ednk Chrmov hospodstvUruk, Laga, Larsa (sumersk msta)

Po Sumeru nastupuje Akatsk e, i Babylonsk e = podstatn zmno oproti sumeru centrum NE chrm ale sdlo panovnka + typick vznik velkomst (Babylon 1,5 x 2,5 km) 400 hektar oblkopeno hradbamy, ulice kolmo na sebe (pravideln)-dal msto vak jen 100 let Makan apr plnovit zaloen mlo zase pravidelnou zstavbu =pevnost, chrm, obyvatele vtinou bohati vrstva- pozdji i hbitov

Egypt Chrmov msta , msta vzna na sdla vldc emeslnick tvrti = pravideln uspodnMeny zaloil MemfriduThby = hl. msto e(msto ivch a msto mrtvch na pravo a na levo nilu oddleno)-domy zneplench cihel a men vstavnost

Urbanismus sdlit emeslnk hlavn u Pyramid !! (pyramidy se stavli nkolik 10ti let) Msta vzn mrtvchHirakonpolys stedn e 200x300 metr nahutn domy + masivn hradba (9,5m irok!) + chrmAbydos,Nov e zmny El Amarna (Achetaton) = krlovsk rezidenn komplex, ednic. Msto, ceremoniln palce, pohebit a vesnice emeslnk (podobn jako Thby)Achnaton = otec TutanchmonaVykrdn Pyramid probhalo vtinou krtce po smrti faraona a koordinovan se strci hrobek!!

ecko klasick mstsk stt-Sparta (mstsk stt ) = 8400km tverench Athny 2650 km tvr, Syrakusy 4000km tver, Krta vce ne 50 nezvislch mst na 8000km tver,- poty obyvatel Atheny za Perikla 40 000 obyvatel, Sparta vdob perskch vlek 8000 obyv.- msta u se nelenily na vrstvy ale 3 sfry = Privtn (domy)- veejn (nmst..)- kultovn ( chrmy)

A do prskch vlek po 5. stol = klikat uliky nepravid. Pdorys Pravohl pdorysy se obvuj na zpadnm pobe dnenho Turecka Dobe zachovan msto pravidelnho rzu Olyntos (pol. Ostrov Chalkidik (kltery)

Helnistick obdob = achovnicov vstavba mst pevld (Alexandrie 900 hektar a 1,5 bilionu obyvatel) hl. ulice byly lemovny sloupyKlasick dm oteven dvr obklopen sloupovm (sem smovala okna), oddlen st pro eny

m - pdorys = 2 ulice protnajc se vpravm hlu vprseku nmst, edn budovy, chrmy , baziliky,Tipyck msto = m vdob max rozsahu = 2000 hektar , aurelinsk hradba 1 500 hektar a 1 mil obyvatel, -3.stolet = domy 1 a 2 patra zhruba 1000 m tveren , inzul (njemn dm 400 m tver, vcepatrov svce byty) -kanalizace jen pro veejn domy a pro domusy (domy)Dm vnitn atriumInzula 5 7 pater, spodn podla slouilo obchodm, vpatrech byty bez zchod a bez vytpn, okna pouze zvsy i okenice devn, zhruba 44 tisc tchto inovnch dom knjmu a jen pr tisc domus-Stavn opevnn spe nrazov ( m zaval dlouh obdob klidu a mru)

msk zzen = rznorod komunln zazen, samosprva vele skonzuly a sentem,Kolonie = sdlit vetern, nejvy stupe (nejlep)Municipia obani mt, pouvaly vysok autonomie a osvobozena od danNemsk msta byla rzn rozdlen ( vtinou pda patila sttu ale i zde jist mra samosprvy)Kastela na hranicch hlavn vojensk tbory vnikly vokol i tzv. Kanab emeslnci, obchodnci, prostitutky = zrodky mstaObyvatelstvo Civs (pasivn volebn prvo) a IncomeDekurioni vldnouc, vlastnili pozemky, znich mstsk sent (volen)Nkolik vznamnch mst (15 200 hektar) a 250 a 500 obyv na hektar) m Capua Miln Bologna Tarent Arabona Londinium (v Britnii kolonizovno)Msto vblzkosti es hranic = Vde, Kardont( na jantarov stezce)- a 50 tis obyv. amfitetr, bazilika, (v 1. fzy osdlen pouze devn domy a konstruknce) znm lokalita kde probhaj arch. Vzkumy ji od roku 1800

Promna mst vpozdn Antice = snaha sjednotit veker msta Zhruba od doby Biblicina doshly Dekurioni (mstt radn doivotnho statutu)Pozdji rostouc daov zt zruinovala stedn vrstvu (radn)Velc vlastnci se pesouvaly na venkov kvli mnohm povinnostem a mnoho znich se zeklo svobody.Plebejci = ostatn lid (300 nov funkce Defenzor ( volen pretoriny) ml velkou moc nad mstemod roku 400 nov jev = Biskupov pevzali moc Defenzora+ Kesanstv je celostattn nboenstv

konec 400s zaali hranice ma podlhat Germnm Hradby vydreli a do stedovku ale pot se zaali rozebrat na stavbu novch dom ( stedovk)9. stol nkter stedovk msta vyuila ji postaven msk hradby Vude lze dosvdit kesansk obce Regensburg (ezno) = Tbor r. 700 - nedobytn pevnost, Koln nad Rnem pol 1. stol 97 hektar 4.stol 120 hektar Po 4.stol biskup Maternus Pol5. stol vznamn sdlo Franskho krlovstv vroba skla a heben (zemnice..) Vyuit antick. Staveb jen tko dokazateln Dvorcovou zstavbu nahrazuj mstsk domy (7.stol)+latrny, sklsk pec z9. stol a stopy (40 hektar) Katedrla doloena etn kostely mimo hradeb (sv. Gereon, Urula) emesln tradice 10. stol opevnno (mstsk pkop a hradba)Revr (hradby z2. stol) Domy se sloupkovou konstrukc na podezdvkch 7st. Hrdby nevyuvny Zemnice, vpenky,Vrstva ernozem dl star atick msta od stedovkchstedovk = achovnicov zstavba + katedrla ve stedu Mnohokrt vznikaj na mstech bvalch antick. Mst

Itlie = znik mskch mst zejmna v6. a 8. st dochz kjistmu oiven (stavba kostel, klter, dom)Od 4. stol dochz kjistmu celkovmu upadku vznikaj spe inovn domy zanikaj lzn avak frum si dr svou poziciV6 -7st. Dochz knejhlubmu padku ma stedn stavby zmnny na kesansk svatyn!!