Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta

Ústav pedagogických věd

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAMY NA ODBORNÉM UČILIŠTI, UČILIŠTI A PRAKTICKÉ ŠKOLE, MIKULOV

Vypracoval: Mgr.Rostislav Souchop Vedoucí práce: MUDr.Lubomír Kukla, CSc.

Brno, 2003

1

Za cenné rady, odborné připomínky i konzultace při vypracování závěrečné práce děkuji MUDr. Lubomíru Kuklovi, CSc. Rovněž děkuji svým kolegům a žákům na Odborném učilišti, Učilišti a Praktické škole, Mikulov, kteří přispěli svými názory a odpověďmi k vypracování této práce.

2

Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury. V Mikulově, 18.2.2003

3

OBSAH Úvod………………………………………………………………6

1. CHARAKTERISTIKA ODBORNÉHO UČILIŠTĚ, UČILIŠTĚ A PRAKTICKÉ ŠKOLY, MIKULOV……….8

1.1 Učební obory Odborného učiliště…………………….….9 1.2. Učební obory Učiliště.…………………………………...9 1.3. Praktická škola…………………………………………..9

2. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ…………………..10 2.1. Sociálně patologické jevy………………………………10

2.2. Kriminalita……………………………………………...10 2.3. Drogová závislost………………………………………11 2.4. Alkoholismus…………………………………………...11 2.5. Virtuální drogy………………………………………….12 2.6. Gamblerství……………………………………………..12 2.7. Záškoláctví……………………………………………...13 2.8. Šikana…………………………………………………...14 2.9. Rasismus………………………………………………...14 3. MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAMY…………….15 4. CÍL ZÁVĚREČNÉ PRÁCE………………………………..16 5. SPOLEČENSKÉ JEVY V OSNOVÁCH………………….17 6. POROVNÁNÍ SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ….19 7. TEST ZNALOSTÍ SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ ……………………………………………………………...22 8. VYHODNOCENÍ TESTU…..……………………………..25 9. CELKOVÉ VYHODNOCENÍ TESTU……………………46 9.1. Část první – znalosti o škole…………………………….46

4

9.2. Část druhá – závislost…………………………………..48 9.3. Část třetí – právní……………………………………….49 9.4. Část čtvrtá – školní jevy………………………………...50 9.5. Část pátá – sex…………………………………………..51

10. ABSOLUTNÍ VYHODNOCENÍ TESTU………………...52 ZÁVĚR…………………………………..………………………55 SEZNAM LITERATURY………………………………………..57

5

Úvod

Ve školách a školských zařízeních přicházíme stále častěji do styku s nejrůznějšími projevy sociálně patologického chování žáků. Klademe si otázku, jakými prostředky můžeme eliminovat nárůst agresivity, šikanování, gamblerství, xenofobie, rasismu, zneužívání návykových látek, AIDS, kriminality apod. Podíl školy na řešení tohoto problému nelze rozhodně zjednodušovat na organizování přednáškových cyklů a zvýšené aktivizaci mimoškolní výchovy. Ukazuje se, že v době prudkých dynamických proměn společnosti nejsme dostatečně připraveni čelit těmto negativním jevům a provádět jejich účinnou prevenci. Problém je značně složitý, jednoduchá a rychlá řešení neexistují. Není řídkým jevem, kdy je „řada výchovných problémů proměněna v odosobněné užití návodů, které se míjejí s podstatou člověka, protože se pohybují v rovině zvěcnělé asertivní manipulace“(Jedlička, Koťa, 1998 ).

6

Toto téma jsem se rozhodl zpracovat, protože Odborné učiliště, Učiliště a Praktická škola Mikulov (OU, U a PrŠ Mikulov) se na základě Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy na období 2001 – 2004, Metodického pokynu ministra MŠMT k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže(č.j.:20648/02-51), Volného času a prevence u dětí a mládeže, Evaluace a diagnostiky preventivních programů a Národní vzdělávací osnovy pro oblast prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT (č.j.:21286/02-51) rozhodlo opět zařadit do minimálních preventivních programů. V roce 2002 tato škola pořádá již čtvrtý ročník těchto projektů. Projekty ve třech předcházejících letech byly postupně věnovány těmto tématům: Právní školení - rok 2001, Zdravý životní styl - rok 2000, Já a svět kolem mě - 1999. Protože tři roky tvoří jeden výukový cyklus na naší škole a žáci, kteří byli u vzniku těchto projektů budou ze školy odcházet, myslím si, že by bylo dobré zamyslet se nad přínosem těchto projektů a nad tím, jak ovlivnily chování a vystupování žáků.

7

1. Charakteristika Odborného učiliště, Učiliště a Praktické školy, Mikulov, Svobody 6

Odborné učiliště , Učiliště a Praktická škola, Mikulov, Svobody 6, 692 01 Mikulov je speciální střední škola. Odborné učiliště poskytuje absolventům zvláštních škol a žákům základních škol, kteří ukončili povinnou školní docházku dříve než v devátém ročníku, odbornou přípravu v učebních oborech s upravenými učebními plány. Připravuje je pro výkon povolání odpovídajících příslušnému učebnímu oboru. Příprava trvá tři roky a ukončuje se úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky. Učiliště poskytuje odbornou přípravu pro výkon povolání žákům, kteří ukončili povinnou školní docházku v základní škole dříve, než v devátém ročníku, nebo devátý ročník neukončili úspěšně. Příprava v učilišti trvá dva roky a ukončuje se úspěšným složením závěrečné zkoušky. Praktická škola připravuje žáky pro výkon jednoduchých činností. Příprava trvá dva až tři roky. Do praktické školy s tříletou přípravou se přijímají přednostně žáci, kteří úspěšně ukončili zvláštní školu a dále žáci, kteří ukončili povinnou školní docházku v nižším, než devátém ročníku. Do praktické školy s dvouletou přípravou se přijímají žáci, kteří splnili povinnou školní docházku na zvláštní nebo pomocné škole. Tříletá příprava v praktické škole se ukončuje úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, v dvouleté přípravě vydáním závěrečného vysvědčení. Odborné učiliště, Učiliště a Praktická škola Mikulov poskytuje svým žákům rovněž ubytování na internátě a celodenní stravování ve školní jídelně. Skladba žáků na Odborném učilišti, je tvořena ze dvou třetin absolventy zvláštních škol z okresu Břeclav, Hodonín, Znojmo a výjimečně i z dalších, učiliště navštěvují žáci ze stejných okresů jako odborné učiliště, ale většinu tvoří žáci základních škol. Co se týká okresů je složení praktické školy obdobné jako v odborném učilišti a učilišti. Převážná většina žáků této školy pochází z neutěšených sociálních poměrů tzn. neúplné rodiny, střídající se partneři rodičů, nepodnětné prostředí, které nepřikládá vzdělání žádný význam,

8

nedostatek finančních prostředků na vzdělání z důvodů nezaměstnanosti, špatné využívání sociální podpory. Ze 163 žáků je 83 chlapců a 80 děvčat, asi 15% žáků je z rómského etnika. 1.1. Učební obory odborného učiliště učební obory zemědělské: 41-51-E/006 Farmářské práce 41-52-E/006 Ovocnářské a vinohradnické práce 41-55-E/002 Opravářské práce učební obory obchod, služby: 23-51-E/004 Zámečnické práce a údržba 65-52-E/001 Kuchařské práce 69-55-E/003 Provozní práce 69-55-E/005 Pečovatelské práce 1.2. Učební obory učiliště: 65-51-H/001 Provoz společného stravování 1.3. Praktická škola: 78-62-C/002 s dvouletou přípravou 78-61-D/001 s tříletou přípravou

Všechny učební obory i obě praktické školy jsou určeny pro hochy i dívky.

9

2.Vymezení základních pojmů

2.1. Sociálně patologické jevy Ve většině společností byly, jsou a snad i budou chápány jako negativní, škodlivé a nebezpečné jak pro jedince, tak i pro celou společnost. Výskyt těchto jevů naznačuje mimo jiné i spoustu negativních sociálních důsledků. Lidé chápou tyto jevy jako ohrožující a snaží se je prostřednictvím prevence minimalizovat , protože odstranění těchto jevů ze společnosti se zdá být v současnosti neřešitelný problém. Názory na to, co je ještě normální a co už ne, jsou kulturně a historicky podmíněny. Co jedna společnost chápe jako patologické, ve druhé to tak nemusí vůbec vnímat. Mezi sociálně patologické jevy se řadí zejména: násilí v rodině, kriminalita, drogová závislost, alkoholismus, virtuální drogy, gamblerství, záškoláctví, šikana, xenofobie, rasismus. Následující test se zabývá těmito vybranými jevy. 2.2. Kriminalita Výskyt trestného chování, vyjádřený souhrnem trestných činů spáchaných ve společnosti. Pojem je vymezen platným trestním právem, které stanoví, jaké chování se považuje, vzhledem ke své nebezpečnosti, za trestné činy, případně za další delikty stíhané soudními orgány. Nejvíce alarmující je skutečnost, že věková hranice osob páchajících trestnou činnost, se progresivně posouvá ke stále nižším věkovým kategoriím (Skopalová, 1999). Delikvence

Označení pro činy , které porušují právní a sociální normy a způsobují společnosti nebo jedinci újmu. Tento pojem označuje protispolečenské jednání v širším slova smyslu než kriminalita. (Vocilka, 1994)

(Otázka číslo 7, 8, 9)

10

2.3. Drogová závislost

stav tělesné nebo psychické závislosti na periodickém užívání nějaké látky s psychotropním, povzbuzujícím účinkem. Dříve se užívaly i pojmy, toxikomanie, narkomanie jde spíše o nadužívání nebo zneužívání (tabakismus, kofeinismus). Návyk bývá provázen zvyšováním dávek (tzv.tolerance ), odvykání vede k abstinenčním příznakům. K bezprostřednímu zdravotnímu ohrožení vedou zejména drogy, čichání prchavých látek.(Encyklopedie Diderot, 2002) Drogová závislost může být odborníky definována i takto „ Užívání drogy nebo nějaká činnost jsou v podstatě závislostí tehdy, jestliže působí člověku problémy v životě, a přesto v tom pokračuje.“ (Skopalová,1999)

Drogy a závislost na nich představují dnes celosvětově nejožehavější sociální problém. Na následky drog umírají na světě desetitisíce lidí, další tisíce jsou zdravotně postiženy a sociálně diskriminovány. Obchod s drogami představuje jednu z nejlukrativnějších položek organizovaného zločinu. Nyní je otázkou zda střední a východní Evropa, díky své dřívější izolovanosti, má drogový boom za sebou, nebo zda spotřeba drog a s tím spojené patologické jevy dál porostou.

Droga

Lidé ji od pradávna používali, aby změnili stav svého vědomí. Drogy jsou známé a používané už od dob prvních civilizací. Vždy se objevovalo jejich nadměrné užívání až závislost na nich. Droga je látka, která dává zdánlivě něco za nic, ale nakonec vezme všechno. ( Běták aj., 1997 )

(Viz otázka 3, 4)

2.4. Alkoholismus

Alkohol je jednoduchá chemická látka snadno pronikající k různým lidským orgánům včetně mozku. Jde o drogu s tisíciletou tradicí, drogu přehlíženou, podceňovanou a

11

tolerovanou. Člověk odmítající alkohol je považován za „patologického“. Propojení alkoholu a rituálů má svou nebezpečnost pro mládež a děti. Ťukání na zdraví symbolizuje dospělost a účast v dospělém životě. Alkohol je pouze průchozí drogou, část dětí od něj přechází k drogám nebezpečnějším. (Mečíř, 1989)

(Otázka číslo 4)

2.5. Virtuální drogy

Vyvolávají chorobnou závislost na sdělovacích prostředcích, jako je počítač, televize, video. Primární nebezpečí hrozí dětem, které se nadměrně věnují videohrám a počítačovým hrám. Hrozí nebezpečí, že u nich převáží komunikace s počítačem nad komunikací mezi lidmi. Elektronická masmédia mají vedle nepochybně pozitivních dopadů i dopady negativní. Vulgarizují kulturu, manipulují s lidským vědomím i podvědomím. Novým médiem vyvolávajícím závislost, jak již bylo dokázáno, je internet. Toto médium dokáže připoutat člověka na dlouhé hodiny a potlačit v něm odpovědnost za úkoly, které má splnit. (Pipeková, 1998)

(Otázka číslo 6)

2.6. Gamblerství

Patologické hráčství hazardních her, především na výherních automatech v hernách. I když byl gambling uznán za nemoc, nejedná se o duševní nemoc, ale spíš o poruchu chování. Závislost na hraní není stejná jako závislost na látce. Ohroženi jsou všichni. Nezáleží na věku, inteligenci, ani na pohlaví, i když podle výzkumů chorobnému hráčství podléhají více muži. Scénář proměny osobnosti je vždy stejný. K volnému hracímu automatu přichází dítě (i když zákon zakazuje hrát osobám mladším 18 let) nebo dospělý a vhazuje minci. Má štěstí a

12

vyhraje, jako většina začínajících. Může si něco koupit. Nejvíce připoutá hra člověka pokud se výhra opakuje. Veškeré rozumné námitky o pouhém štěstí, že je potřeba vzít peníze a využít je jinak nemají šanci. Dále přichází etapa proher a hráč chce získat zpět to, co do hry vložil. Hraje tedy dál až zjistí, že přestat nemůže, i kdyby chtěl. Stal se závislým. Na děti a mládež mají negativní dopad nejen výherní automaty, ale taky hry založené na tzv. virtuální realitě. Odborníci tvrdí, že časem se virtuální svět stane pro hráče mnohem přitažlivější, než jejich skutečné okolí. Virtuální svět ovlivňuje lidské myšlení, jednání a smyslové vnímání. (Nešpor, Pernicová, Csémy, 1999)

(Viz otázka číslo 5)

2.7. Záškoláctví

Jev,kdy se žák úmyslně, bez omluvitelného důvodu a bez vědomí, popř. souhlasu zákonného zástupce nezúčastňuje vyučování a zdržuje se mimo domov. Tento fenomén zaměstnává stále více odborníků z řad pedagogů, psychologů, sociologů a samozřejmě i z řad rodičů. Děti si na omluvu záškoláctví často vymýšlejí různé omluvenky, které často falšují. Oblíbená omluvenka poslední doby je, že někde byla ohlášena bomba a dotyčný se přes policejní opatření nemohl dostat do školy. Velkým problémem v potírání záškoláctví může být rodič, který kryje záškoláctví svého dítěte. MŠMT vydalo metodický pokyn (Metodický pokyn MŠMT k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvaní žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví č.j. 10 194/2002-14), jak a kdo může žáka z vyučování omluvit, zcela správně je na prvním místě uveden zákonný zástupce (většinou rodič). Bohužel celá řada zákonných zástupců si toto vyložila po svém.

( Viz otázka číslo 11)

13

2.8. Šikana Forma agresivního jednání a systematické psychotraumatizace ve skupině. Pohled na šikanu jako na patologické chování se zaměřuje na nejviditelnější projevy, které porušují školní, nebo dokonce trestně právní normy. Tento pohled je nejčastější a často bohužel jediný. Jeden nebo více spolužáků úmyslně a opakovaně týrá a zotročuje spolužáka či spolužáky za použití agrese a manipulace. Druhý pohled na šikanu objevuje vazbu mezi šikanovaným a agresorem. Tato vazba je projevem nesymetrického a nesvobodného vztahu, založeného na strategii skrýt svůj strach a využít strachu druhého. (Institut, 1998) (Viz otázka číslo 10) 2.9. Rasismus Soubor nevědeckých představ a koncepcí založených na předpokladu fyzické a duševní nerovnosti a nerovnoprávnosti různých ras, tj. na základě biologické (tzv. rasové) klasifikace. Směs sociálně psychologických stereotypů a předsudků. (Čermák, 1999) ( Viz otázka číslo 9)

14

3. Minimální preventivní programy Minimální preventivní program pro školy a školská zařízení tvoří nedílnou součást Koncepce prevence zneužívání návykových látek a dalších sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti MŚMT. Tento program určuje metodický rámec pro zpracování konkrétních školních programů prevence. Minimální preventivní program je závazným opatřením pro uplatnění protidrogové politiky ve školách a školských zařízeních. Usnadňuje základní orientaci pedagogických pracovníků podílejících se na realizaci školského programu. Preventivní protidrogové aktivity jsou uplatňovány za významného přispění peer programů. Peer programy rovněž zaujímají prioritní postavení při hodnocení významu a vhodnosti uplatňovaných preventivních protidrogových aktivit. Hlavní cíle preventivní činnosti jsou:

- vytvoření žádoucího zdravého životního stylu u dětí a mládeže

- formování odmítavých postojů dětí a mládeže k drogám - formování osobnosti dětí a mladistvých (potřeba

sebepoznání, sebeúcty, zvyšování schopnosti komunikace, kvalitní hodnotovou orientaci)

Školy by měly svůj minimální preventivní program vypracovávat se zaměřením na prevenci všech negativních sociálních jevů, které se na škole vyskytují. Cílem minimálního preventivního programu je zvýšení odolnosti dětí a mládeže vůči sociálně patologickým jevům (MŠMT 1997).

15

4. Cíl závěrečné práce Cílem mé práce je zjistit:

1) jaká je informovanost žáků o sociálně patologických jevech 2) jak existence školního programu minimální prevence

ovlivňuje žáky OU, U a PrŠ Mikulov 3) jaký přínos má existence Vrstevnického klubu 4) pokusit se vytvořit skutečný obraz o vědomostech žáků o

sociálně patologických jevech Na základě cílů jsem si stanovil tyto hypotézy:

1) Minimální preventivní programy mají kladný dopad na znalosti žáků ve spojitosti se sociálně patologickými jevy

2) Členové Vrstevnického klubu přenášejí informace o sociálně patologických jevech ze svých setkání do své třídy a tím ovlivňují znalosti svých spolužáků

3) Žáci vyšších ročníků, kteří jsou ve škole delší dobu, mají lepší znalosti o sociálně patologických jevech

4) Ve výsledcích testu budou rozdíly v závislosti na rozumových předpokladech žáků jednotlivých typů škol

16

5. Společenské jevy v osnovách V rámci vyučování občanské výchovy se žáci Odborného učiliště mohli seznámit s následujícími jevy vyskytujícími se v lidské společnosti: 1.ročník: - rizika neuvážených známostí

- rizika nevázaných pohlavních vztahů - krize rodiny – rozvod - toxikománie

2.ročník: - přestupky, trestné činy, druhy trestů

- trestní odpovědnost mladistvých - civilizační nemoci - rodinné konflikty, jejich prevence a řešení - rozvrat manželství

3.ročník: - rasismus, násilí, xenofobie

- sociální problémy mládeže V učilišti se mohou žáci seznámit s těmito sociálně patologickými jevy: 1.ročník: - sociálně patologické jevy

- nejčastější formy závislosti - náboženské sekty - náboženský extremismus a terorismus - destrukce osobnosti

2.ročník: - kdo jsou političtí extremisté a teroristé

- specifikace trestné činnosti - trestání mladistvých

17

Praktická škola poskytuje v občanské výchově vědomosti o těchto sociálně patologických jevech: Praktická škola s tříletou přípravou: 1.ročník: - trestná činnost mládeže

- alkoholismus - toxikomanie - kouření

2.ročník: - konflikty v rodině, jejich předcházení

- rozvodovost, důsledky pro výchovu dětí 3.ročník: - sociální problémy současné mládeže Praktická škola s dvouletou přípravou: 1.ročník: - národnostní problémy, rasismus 2.ročník: - promiskuita, prostituce

- příčiny rozpadu rodiny - nebezpečí alkoholismu, omamných látek, škodlivost kouření

18

6. Porovnání sociálně patologických jevů 6.1. Výskyt sociálně patologických jevů na Odborném učilišti, Učilišti a Praktické škole, Mikulov ve školních letech 2000 až 1.čtvrtletí 2002/2003. Sociálně patologický jev 2000/2001 2001/2002 2002/2003 Záškoláctví 17 38 18 Zneužití léků - - 2 Užití marihuany 9 5 5 Užití alkoholu 10 9 5 Užití blíže neurčené drogy 2 1 6 Čichání toluenu 3 2 2 Agresivní chování(napadení) 5 8 5 Krádež 3 6 3 Pokus o šikanu 2 - 1 Dealerství - - 1 Kouření 67 69 62 Z uvedeného výčtu sociálně patologických jevů je vidět vyrovnanost jednotlivých údajů, která vyplývá z opakování těchto jevů stejnými žáky v různých letech jejich studia. Zarážející je ale počet sociálně patologických jevů ve školním roce 2002/2003, protože se jedná pouze o první pololetí. Čísla by naznačovala enormní nárůst těchto jevů, zejména pokud by i druhé pololetí tohoto školního roku vykazovalo stejný trend. Dle mého názoru tento růst není dán nárůstem sociálně patologických jevů v letošním školním roce, ale zlepšenou prací pedagogů a hlavně lepší registrací těchto jevů a snadnějším přístupem k záznamům letošního roku než k záznamům z let minulých.

19

6.2. Evidence sociálně patologických jevů na okrese Břeclav Předem musím předeslat, že následující čísla nejsou úplná, protože ne všechny školy vrátily pedagogicko- psychologické poradně vyplněné formuláře „ Hodnocení Minimálního preventivního programu“. Další zkreslující hledisko je, že na Pedagogicko-psychologickou poradnu se dostanou jen ty nejzávažnější případy sociálně patologických jevů. Toto srovnání poslouží tedy pouze ke zjištění četnosti jednotlivých sociálně patologických jevů na OU, U a PrŠ Mikulov a na okrese Břeclav. Formuláře za školní rok 2001/2002 odevzdalo celkem 44 škol okresu Břeclav.

Výskyt na školeNázev sociálně patologického jevuano ne

Škol celkem

Alkohol,drogy 20 24 44 Kouření 44 0 44 Záškoláctví 24 20 44 Šikana 23 21 44 Gamblerství 1 43 44 Kriminalita 8 36 44 Rasismus 2 42 44 6.3. Srovnání pořadí sociálně patologických jevů Aby se dostaly porovnatelné položky spojili se u OU, U a PrŠ Mikulov položky: alkohol,marihuana, toluen, drogy a agresivita, krádeže OU, U a PrŠ Mikulov Okres Břeclav 1. Kouření 1. Kouření 2. Záškoláctví 2. Záškoláctví 3. Alkohol, drogy 3. Šikana 4. Kriminalita 4. Alkohol, drogy 5. Kriminalita 6. Rasismus 7. Gamblerství

20

Ze srovnání vyplývá, že ve školním roce 2001/2002 OU, U a PrŠ, Mikulov kopírovalo pořadí okresu, pokud si odmyslíme šikanu, která na OU, U a PrŠ, Mikulov nebyla v tomto roce zaznamenána. Stejně tak se pořadí rozchází ještě ve dvou dalších jevech, které rovněž nebyly na OU, U a PrŠ zaznamenány.

21

7. Test znalosti sociálně patologických jevů Otázky pro test byly převzaty ze závěrečných hodnocení jednotlivých ročníků Minimálních preventivních programů, které proběhly na OU,U a PrŠ, Mikulov. Žádná otázka se nedotýkala jevu, který by nebyl v rámci těchto programů zmiňován, nebo na který by nebyly programy zaměřeny. Cílem bylo položit otázky jasně a přehledně, bez záludností tak, aby jejich pochopení nečinilo potíže ani více mentálně postiženým studentům praktické školy.Tomuto snažení se poněkud vymykala otázka číslo 5), která měla dvě správné odpovědi. Tato otázka byla ovšem položena v přesném znění, jako při závěrečném testu Minimálního preventivního programu s názvem Právní školení, který proběhl v roce 2001. Další dvě otázky poněkud odlišné od ostatních byly číslo 13) a 15). Na rozdíl od ostatních nebyly u nich nabídnuty možnosti odpovědí, respektive nebyla možnost správnou odpověď označit. U zbylých otázek byly vždy nabídnuty tři možnosti odpovědí a jedna z nich byla správná. Test znalostí sociálně patologických jevů 1) Žák ročníku:

a) prvního b) druhého c) třetího

a) jsem členem Vrstevnického klubu b) nejsem členem Vrstevnického klubu

2) Droga je:

a) látka trvale povzbuzující organismus, nevyvolává závislost

b) látka ovlivňující psychiku, schopná vyvolat závislost c) látka zpomalující činnost mozku a míchy, vyvolaná

závislost je pouze stav mysli

22

3) Když těhotná žena pije nebo užívá drogy: a) postihuje to nenarozené dítě b) postihuje to nenarozené dítě až v devátém měsíci

těhotenství c) nepostihuje to nenarozené dítě

4) Gamblerství je:

a) chorobné hráčství na výherních automatech b) chorobné hráčství míčových her c) chorobná touha po hračce

5) Kterému zdroji informací dáváš přednost:

a) televizi b) počítači c) dennímu tisku d) rozhlasu e) žádnému

6) Které právo najdete v Úmluvě o právech dítěte:

a) právo na jméno b) právo na vzdělání c) právo vzít si to, co potřebuji

7) Dítětem se v ČR rozumí podle Úmluvy o právech dítěte dítě:

a) do 18 let b) do 15 let c) do 12 let

9) Rasista je:

a) učitel vyžadující plnění úkolů od romských žáků

b) člověk, který upírá práva lidem pro jejich odlišnost c) policista postihující nedodržování zákona

23

10) Šikana je: a) na školách v ČR tolerována, pomáhá udržovat kázeň

zejména prvních ročníků b) zakázána a postihována, její projevy je nutno ohlásit a

zabránit tak jejímu šíření c) povolena, pokud neohrožuje zdraví šikanovaného

11) Záškoláctví se dopouští: a) žák, který často chybí b) učitel, který nepřijde včas do výuky c) žák, který se vědomě vyhýbá výuce

12) Většina antikoncepce slouží: a) k prodloužení pohlavního styku

b) k zabránění nechtěného početí c) k zabránění přenosu pohlavních chorob

13) Homosexuál je:

a) člověk, který je sexuálně přitahován lidmi opačného pohlaví

b) člověk dodržující sexuální abstinenci c) člověk, který je přitahován lidmi svého pohlaví 14) Metodikem sociálně patologických jevů

na naší škole je: a) Ing.Moravčík

b) paní Šrámková c) paní Mikulíková

15) Napiš jméno zástupce tvojí třídy ve Vrstevnickém klubu

a) správné jméno b) chybné jméno c) žádné jméno

24

8. Vyhodnocení testu Celkový počet zúčastněných byl 162, z toho bylo 29 studentů praktické školy a 103 žáků odborného učiliště,12 žáků učiliště a 18 členů Vrstevnického klubu. Otázky číslo jedna a dvě měly zařadit respondenta do určité skupiny. Otázka číslo jedna ho zařadila podle ročníku, který na škole studuje, nebo v němž se učí. Výsledkem bylo rozdělení žáků do tří skupin ( 1.ročník - 43 respondentů, 2.ročník - 42, 3.ročník - 30 respondentů). Otázka číslo dvě rozdělila žáky na ty co jsou členy Vrstevnického klubu a mají vcelku pravidelné kontakty s teorií sociálně patologických jevů - 18 respondentů a na ty co nejsou členy Vrstevnického klubu a mají přebírat zkušenosti a vědomosti od členů Vrstevnického klubu - 144 respondentů. Poslední dělení, podle kterého budu žáky a jejich odpovědi hodnotit, vyplynulo ze struktury školy. Podle této struktury byli respondenti rozděleni na žáky odborného učiliště, učiliště a na studenty praktické školy.

25

Otázka číslo 3 - Droga je:

a) látka trvale povzbuzující organismus, nevyvolává závislost b) látka ovlivňující psychiku, schopná vyvolat závislost c) látka zpomalující činnost mozku a míchy, vyvolaná závislost

je pouze stav mysli Správná odpověď je b). Nakolik si respondenti poradili s touto otázkou prozrazuje následující tabulka a graf. (tabulka č.1) Varianty odpovědí a) b) c) d) Celkem % % % % 1.ročník 2 4,6 36 83,8 5 11,6 0 0 43 2.ročník 6 14,2 25 59,6 11 26,2 0 0 42 3.ročník 2 6,5 22 73,5 6 20,0 0 0 30 Typy škol OU 8 7,7 74 71,9 21 20,4 0 0 103U 2 16,6 9 75,1 1 8,3 0 0 12 PrŠ 6 20,6 15 51,8 7 24,1 1 3,5 29 Vrstevníci 2 11,1 15 83,3 1 5,6 0 0 18

0

20

40

60

80

100

(graf č.1) Mezi ročníky dosáhl nejlepšího výslskončil 3.ročník. Poslední místo obsadil otázky tedy nesplnily předpoklady.

26

1.ročník Vrstevníci Učiliště 3.ročník Odborné uč. 2.ročník PrŠ

edku 1.ročník. Za ním 2.ročník. Výsledky u této

Mezi částmi školy nejlépe odpovídali žáci U, dále OU a nakonec PrŠ. Toto pořadí odpovídá předpokladům.

Otázka číslo 4 - Když těhotná žena pije nebo užívá drogy:

a) postihuje to nenarozené dítě b) postihuje to nenarozené dítě až v devátém měsíci těhotenství

c) nepostihuje to nenarozené dítě Správná odpověď je a). (tabulka č.2) Varianty odpovědí a) b) c) d) Celk

em % % % % 1.ročník 38 88,4 5 11,6 0 0 0 0 43 2.ročník 34 81,0 4 9,5 4 9,5 0 0 42 3.ročník 26 86,7 1 3,3 3 10,0 0 0 30 Typy škol OU 86 83,5 10 9,7 7 6,8 0 0 103 U 12 100 0 0 0 0 0 0 12 PrŠ 22 75,9 6 20,6 1 3,5 0 0 29 Vrstevníci 17 94,5 1 5,5 0 0 0 0 18

0102030405060708090100

(graf č.2)

27

Učiliště Vrstevníci 1.ročník 3.ročník Odborné uč.2.ročník PrŠ

Mezi ročníky nejlepší znalosti opět prokázal 1.ročník. 3.ročník obsadil znovu druhé místo a 2.ročník skončil opět poslední. Otázka 4 opět nepotvrdila předpoklady. Pořadí typů škol Učiliště, druhé skončilo Odborné učiliště a třetí se umístila Praktická škola. Předpoklady se tedy potvrdily. Předpoklad nesplnili členové Vrstevnického klubu, protože Učiliště odpovídalo lépe.

28

Otázka číslo 5 - Gamblerství je:

a) chorobné hráčství na výherních automatech c) chorobné hráčství míčových her f) chorobná touha po hračce Správná odpověď je a).

Varianty odpovědí a) b) c) d) Celkem % % % % 1.ročník 35 81,4 4 9,3 4 9,3 0 0 43 2.ročník 36 85,8 1 2,3 3 7,1 2 4,8 42 3.ročník 26 86,8 0 0 2 6,6 2 6,6 30 Typy škol OU 87 84,6 4 3,8 8 7,8 4 3,8 103 U 10 83,4 1 8,3 1 8,3 0 0 12 PrŠ 24 82,8 1 3,4 3 10,4 1 3,4 29 Vrstevníci 18 100 0 0 0 0 0 0 18

(tabulka č.3)

0

20

40

60

80

100

(graf č.3)

Pořadí tříd u otázky číslo 5 je : 3.ročník, 2pořadí odpovídá přesně předpokladům. Pořadí typů škol: Odborné učiliště, UčilišPředpoklad se nepotvrdil.

29

Vrstevníci 3.ročník 2.ročník Odborné uč. Učiliště PrŠ 1.ročník

.ročník, 1.ročník. Toto

tě a Praktická škola.

V této otázce dosáhli členové Vrstevnického klubu nejlepšího výsledku a potvrdili konečně předpoklad nejlepších znalostí. Otázka číslo 6 - Kterému zdroji dáváš přednost

a) televizi b) počítači c) dennímu tisku d) rozhlasu e) žádnému

U této otázky nejde samozřejmě určit správnou odpověď. Má sloužit k přehledu jakému zdroji informací dávají respondenti přednost. Z obliby daného zdroje by šlo částečně usuzovat také na možnou závislost na zdroji informací.

Varianty odpovědí a) b) c) d) e) Cel. % % % % % 1.ročník 26 60,5 3 6,9 7 16,3 3 6,9 4 9,4 43 2.ročník 29 69,1 8 19,0 2 4,7 2 4,7 1 2,5 42 3.ročník 20 66,7 4 13,3 3 10,0 2 6,7 1 3,3 30 OU 67 65,0 14 13,6 11 10,6 6 5,9 5 4,9 103 U 8 66,8 1 8,3 1 8,3 1 8,3 1 8,3 12 PrŠ 18 62,0 5 17,3 2 6,9 2 6,9 2 6,9 29 Vrstevníci 12 66,7 3 16,6 1 5,6 0 0 2 11,1 18 Medium celkem

180 64,9 38 13,8 27 9,7 16 5,8 16 5,8 277

(tabulka č.4)

30

0

10

20

30

40

50

60

70

Televize Počítač Denní tisk Rozhlas Žádné medium

(graf č.4) Pořadí u této otázky: nejoblíbenější informační zdroj je televize, zřejmě by se dalo s úspěchem pochybovat zda sledované pořady mají jako hlavní cíl předávání informací. Na druhém místě skončil počítač. Toto umístění je trochu překvapením, ale je potěšitelné,že na škole, kde není možnost pro žáky pracovat na počítači, se tento umístil jako druhý nejoblíbenější zdroj informací. Třetí se umístil denní tisk a čtvrtý rozhlas, který musel vyklidit pozice televizi a počítači.

31

Otázka číslo 7 - Které právo najdete v Úmluvě o právech dítěte

a) právo na jméno b) právo na vzdělání a. právo vzít si co potřebuji

Tato otázka byla odlišná, protože jako jediná z celého testu měla dvě správné odpovědi a to a) a b). Žáci a studenti na tento fakt nebyli záměrně upozorněni. Respondenti měli projevit svou pozornost a všímavost. Učitelé, kteří test zadávali byli instruováni, aby na případné dotazy ohledně počtu správných odpovědí odpovídali neutrálně, to znamená, aby více správných odpovědí nepotvrzovali, ale ani nevyvraceli a nechali na rozhodnutí respondentů, kolik odpovědí zvolit. Výsledkem bylo, že jen čtyři žáci označili správně dvě odpovědi. Ostatní se spokojili pouze s jednou. Převážně, jak potvrdí následující graf, zvolili možnost b), právo na vzdělání. Takže z tohoto důvodu není otázka vyhodnocena tak jako ostatní, ale pouze celkově.

(tabulka č.5) Odpověď

a) Odpověď b)

Odpověď c)

Obě odpovědi d)

Odpovědí celkem

Počet odpovědí

29 107 22 4 162

0

20

40

60

80

100

120

(graf č.5)

32

Odpověď b) Odpověď a) Odpověď c) Odpověď d)

Otázka číslo 8 - Dítětem se v ČR rozumí podle Úmluvy o právech dítěte dítě ve věku:

a) do 18 let b) do 15 let c) do 12 let V tomto případě měli respondenti označit, jako správnou, možnost a).

Varianty odpovědí a) b) c) d) Celkem % % % % 1.ročník 30 69,8 13 30,2 0 0 0 0 43 2.ročník 25 59,6 12 28,5 5 11,9 0 0 42 3.ročník 15 50,0 11 46,7 4 13,3 0 0 30 Typy škol OU 63 61,2 33 32,0 7 6,8 0 0 103 U 7 58,4 3 25,0 2 16,6 0 0 12 PrŠ 22 75,8 6 20,6 1 3,6 0 0 29 Vrstevníci 17 94,5 1 5,5 0 0 0 0 18

(tabulka č.6)

0

20

40

60

80

100

(graf č.6)

Výsledky otázky číslo 8 nepotvrdily pPrvní se umístil opět 1.ročník, druhý skzůstal dokonce až třetí.

33

Vrstevníci PrŠ 1.ročník Odborné uč. 2.ročník Učiliště 3.ročník

ředpoklady u pořadí tříd. ončil 2.ročník a 3.ročník

Rovněž pořadí typů škol neodpovídá předpokladům. První Praktická škola, druhé Odborné učiliště a poslední Učiliště. Pořadí se tedy oproti předpokladům úplně otočilo. Jedině členové Vrstevnického klubu potvrdili předpoklady a jejich odpovědi měly nejvyšší procento úspěšnosti.

34

Otázka číslo 9 - Rasista je:

a) učitel vyžadující plnění úkolů od romských žáků b) člověk, který upírá práva lidem pro jejich odlišnost c) policista postihující nedodržování zákona

Respondenti měli označit možnost b). Varianty odpovědí a) b) c) d) Celkem % % % % 1.ročník 5 11,6 32 74,5 5 11,6 1 2,3 43 2.ročník 5 11,9 31 73,9 4 9,5 2 4,7 42 3.ročník 2 6,6 26 86,8 0 0 2 6,6 30 Typy škol OU 12 11,6 77 74,8 9 8,7 5 4,9 103 U 0 0 12 100 0 0 0 0 12 PrŠ 4 13,8 20 68,9 3 10,4 2 6,9 29 Vrstevníci 0 0 18 100 0 0 0 0 18 (tabulka č.7)

0

20

40

60

80

100

(graf č.7) Nejlepší odpovědi měl 3.ročník. Druhýzůstal 2.ročník, což podle předpokladů n Mezi typy škol se pořadí nemění, nejlzískalo 100% úspěšnosti, stejně jako člen

35

Vrstevníci Učiliště 3.ročník Odborné uč.1.ročník 2.ročník PrŠ

skončil 1.ročník a třetí ení. epší zůstalo učiliště, ové Vrstevnického klubu,

druhé bylo Odborné učiliště a poslední Praktická škola. Vše podle předpokladů. Otázka číslo 10 - Šikana je:

a) na školách v ČR tolerována, pomáhá udržovat kázeň,

zejména prvních ročníků b) zakázána a postihována, její projevy je nutno ohlásit a

zabránit tak jejímu šíření c) povolena, pokud neohrožuje zdraví šikanovaného Správná odpověď na otázku číslo 10 je možnost b). Jak odpovídali respondenti ukáže následující tabulka a graf.

Varianty odpovědí a) b) c) d) Celkem % % % % 1.ročník 2 4,6 40 93,1 1 2,3 0 0 43 2.ročník 5 11,9 36 85,8 1 2,3 0 0 42 3.ročník 1 3,3 27 90,1 2 6,6 0 0 30 Typy škol OU 8 7,7 91 88,4 4 3,9 0 0 103 U 0 0 12 100 0 0 0 0 12 PrŠ 4 13,8 23 79,3 2 6,9 0 0 29 Vrstevníci 0 0 18 100 0 0 0 0 18

(tabulka č.8)

0

20

40

60

80

100

(graf č.8)

36

Vrstevníci Učiliště 1.ročník 3.ročník Odborné uč. 2.ročník PrŠ

Nejlepší 1.ročník, za ním se umístil 3.ročník a opět nejhůř dopadl 2.ročník. Mezi typy škol se pořadí opět nezměnilo a zůstává zcela podle předpokladů.

Otázka číslo 11 - Záškoláctví se dopouští:

a) žák, který často chybí b) učitel, který nepřijde včas do výuky c) žák, který se vědomě vyhýbá výuce

Správná odpověď je c). Varianty odpovědí a) b) c) d) Celkem % % % % 1.ročník 8 18,6 1 2,3 34 79,1 0 0 43 2.ročník 4 9,5 2 4,8 36 85,7 0 0 42 3.ročník 5 16,7 1 3,3 24 80,0 0 0 30 Typy škol OU 16 15,5 4 3,9 83 80,6 0 0 103 U 1 8,3 0 11 91,7 0 0 12 PrŠ 6 20,7 1 3,4 22 75,9 0 0 29 Vrstevníci 2 11,1 0 0 16 88,9 0 0 18 (tabulka č.9)

0

20

40

60

80

100

(graf č.9) Vyhodnocení: 2.ročník, za ním 3.ročntoto pořadí však neodpovídá předpokladů

37

Učiliště Vrstevníci 2.ročník Odborné uč.3.ročník 1.ročník PrŠ

ík a nakonec 1.ročník. Ani m.

U typů škol nenastala v pořadí změna a pořadí stále odpovídá předpokladům. Zajímavé u hodnocení této otázky ale je, že Učiliště dosáhlo lepšího výsledku než členové Vrstevnického klubu.

38

Otázka číslo 12 - Většina antikoncepce slouží: a) k prodloužení pohlavního styku b) k zabránění nechtěného početí c) k zabránění přenosu pohlavních chorob

V otázce měli žáci označit písmeno b). Varianty odpovědí a) b) c) d) Celkem % % % % 1.ročník 7 16,3 33 76,7 3 7,0 0 0 43 2.ročník 5 11,9 36 85,7 1 2,4 0 0 42 3.ročník 3 10,0 24 80,0 3 10,0 0 0 30 Typy škol OU 15 14,6 81 78,6 7 6,8 0 0 103 U 0 0 12 100 0 0 0 0 12 PrŠ 4 13,8 23 79,3 2 6,9 0 0 29 Vrstevníci 0 0 17 94,5 1 5,5 0 0 18 (tabulka č.10)

Učiliště Vrstevníci 2.ročník 3.ročník PrŠ Odborné uč.1.ročník 0

20

40

60

80

100

(graf č.10) Nejlepší znalosti měl 2.ročník. Druhé místo 3.ročník a poslední 1.ročník. Znovu toto pořadí neodpovídá předpokladům. Mezi typy škol došlo poprvé ke změně. Na druhém místě se umístila Praktická škola a tím na třetím místo odsunula Odborné

39

učiliště. První skončilo opět Učiliště a opět získalo lepší procento správných odpovědí než členové Vrstevnického klubu. Otázka číslo 13 - Homosexuál je:

a) člověk, který je sexuálně přitahován lidmi opačného pohlaví b) člověk, dodržující sexuální abstinenci c) člověk, který je přitahován lidmi svého pohlaví

Správná odpověď je c). Varianty odpovědí a) b) c) d) Celkem % % % % 1.ročník 14 32,5 1 2,3 28 65,2 0 0 43 2.ročník 12 28,6 4 9,5 26 61,9 0 0 42 3.ročník 5 16,7 1 3,3 21 70,0 0 0 30 Typy škol OU 27 26,2 6 5,8 67 65,0 3 3,0 103 U 4 33,3 0 0 8 66,7 0 0 12 PrŠ 10 34,5 3 10,3 15 51,7 1 3,5 29 Vrstevníci 4 22,2 0 0 14 77,8 0 0 18 (tabulka č.11)

01020304050607080

(graf č.11) První skončil 3.ročník, potom 1.ročníto neodpovídá předpokladům.

40

Vrstevníci 3.ročník Učiliště 1.ročník Odborné uč.2.ročník PrŠ

k a poslední 2.ročník. Opět

Pořadí typů škol opět odpovídá předpokladům: Učiliště, Odborné učiliště a Praktická škola. Členové Vrstevnického klubu se vrátili do čela celého pořadí.

41

Otázka číslo 14 - Metodikem sociálně patologických jevů na naší škole je:

a) Ing.Moravčík b) paní Šrámková c) paní Mikulíková

Správná odpověď je c). Varianty odpovědí a) b) c) d) Celkem % % % % 1.ročník 17 39,5 2 4,7 15 34,9 2 4,7 43 2.ročník 27 64,3 2 4,7 9 21,4 4 9,6 42 3.ročník 18 60,0 1 3,3 9 30,0 2 6,7 30 Typy škol OU 53 51,5 11 10,6 32 31,1 7 6,8 103 U 9 75,1 1 8,3 1 8,3 1 8,3 12 PrŠ 7 24,1 2 6,9 20 69,0 0 0 29 Vrstevníci 4 0 0 0 18 100 0 0 18 (tabulka č.12)

0

20

40

60

80

100

(graf č.12) Mezi ročníky obstál nejlépe 1.ročník. ddopadl 2.ročník. U typů škol nejlépe odpovídali studentižáci Odborného učiliště a opravdu špatně d

42

VrstevníciPrŠ 1.ročník OU 3.ročník 2.ročník Učiliště

ále 3.ročník a nejhůř

Praktické školy, potom opadlo učiliště.

Špatné výsledky se dají vysvětlit tím, že žáci si zmýlili funkci výchovného poradce a preventisty sociálně patologických jevů, nebo jim výchovný poradce více utkvěl v hlavě po řešení nějakého výchovného problému.

43

Otázka číslo 15 - Napiš jméno zástupce tvojí třídy ve Vrstevnickém klubu U otázky číslo 15 nebyly pochopitelně uvedeny žádné možnosti jmen, šlo o to, zda třída zná svého zástupce ve Vrstevnickém klubu, zda ví, na koho se obrátit o pomoc, radu či kontakt při řešení sociálně patologických jevů.

a) správné jméno b) chybné jméno c) žádné jméno

a) b) c) Celkem % % % 1.ročník 31 72,1 10 23,3 2 4,6 43 2.ročník 25 59,5 10 23,8 7 16,7 42 3.ročník 29 96,7 0 0 1 3,3 30 OU 81 78,7 20 19,4 2 1,9 103 U 4 33,3 0 0 8 66,7 12 PrŠ 19 65,5 6 20,7 4 69,0 29 Vrstevníci 18 100 0 0 0 0 18 (tabulka č.13)

0

20

40

60

80

100

(graf č.13) Mezi ročníky nejlépe uspěl 3.ročník, poslední 2.ročník, to podle předpokladů

44

Vrstevníci 3.ročník Odborné uč. 1.ročník PrŠ 2.ročník Učiliště

další skončil 1.ročník a nebylo.

Mezi typy škol nejlépe odpovídali žáci Odborného učiliště, druzí nejlepší byli studenti Praktické školy a nejhorší ze všech skupin byli žáci Učiliště.

45

9. Celkové vyhodnocení testu

Test se může rozdělit, podle otázek, které spolu souvisejí na pět částí. Toto dělení bude odpovídat jednotlivým jevům na které byl test zaměřen. 9.1. Část první – znalosti o škole Do první části patří otázky:

1) určení z kterého ročníku respondent je 2) příslušnost k Vrstevnickému klubu

14) Metodikem sociálně patologických jevů na naší škole je

15)Napiš jméno zástupce tvojí třídy ve Vrstevnickém klubu

První otázky nebyly hodnoceny, měly jen zařadit respondenty do příslušných skupin.

Druhé dvě otázky určili toto pořadí:

1.ročník 2.ročník 3.ročník OU U PrŠ Vrstevníci% 53,5 % 40,5 % 63,4% 54,9 % 20,8 % 67,3 % 100,00%

(tabulka č.14)

0

20

40

60

80

100

(graf č.14) Nejlepší znalosti v této části testu pržáci 3. ročníku. Na druhém místě1.ročník. 2.ročník svými znalostmi zaosta

46

Vrstevníci PrŠ 3.ročník Odborné uč. 1.ročník 2.ročník Učiliště

okázali dle očekávání , překvapivě, skončil l za prvním.

Mezi typy škol uspěli nejlépe studenti Praktické školy, kteří prokázali nejlepší znalost prostředí školy, je to zajímavé, protože tito studenti měli být díky svému postižení na konci pořadí. Za nimi se umístnili žáci Odborného učiliště a nejslabší výsledek měli žáci Učiliště. Odpověď, proč nejlépe z jednotlivých typů škol dopadla Praktická škola, je zřejmě v tom, že většina studentů PrŠ je ubytována na Domově mládeže Mikulov, kde paní Mikulíková pracuje jako vedoucí vychovatelka, takže mezi ní a studenty dochází k častějšímu styku a ti ji dali přednost, jako osobě, kterou lépe znají. Výsledky této části neodpovídají předpokladům.

47

9.2. Část druhá – závislost Do této části testu patří:

3) Droga je 4) Když těhotná žena pije nebo užívá drogy 5) Gamblerství je 6) Kterému zdroji informací dáváš přednost (tabulka č.15) 1.ročník 2.ročník 3.ročník OU U PrŠ Vrstevníci% 84,5 % 75,5 % 82,3 % 80,0 % 86,2 % 70,2 % 92,6 %

0

20

40

60

80

100

(graf č.15) Problematiku závislostí nejlépe, z jedn1.ročník. Za ním 3.ročník a znovu posledneodpovídá předpokladům a zejménanemilým překvapením. Školy se vypořádaly z tématikou záviUčiliště, druhé Odborné učiliště a třetpořadí zcela odpovídá předpokladům. Členové Vrstevnického klubu udrodpovídající skupiny.

48

Vrstevníci Učiliště 1.ročník 3.ročník Odborné uč. 2.ročník PrŠ

otlivých ročníků, zvládl ní 2.ročník. Pořadí opět výkon 2.ročníku je

slostí následovně. První í Praktická škola. Toto

želi postavení nejlépe

9.3. Část třetí – právní Rovněž tuto část testu tvoří tři otázky:

7) Které právo najdete v Úmluvě o právech dítěte 8) Dítětem se v ČR rozumí podle Úmluvy o právech dítěte dítě

ve věku 9) Rasista je

Při vyhodnocení této části testu nebyla brána v potaz otázka číslo 7, protože byla vyhodnocena zvlášť, v rámci celé školy. Do tabulky byly zahrnuty pouze výsledky otázek číslo 8 a 9.

1.ročník 2.ročník 3.ročník OU U PrŠ Vrstevníci% 72,2 % 66,8 % 68,4 % 68,0 % 79,2 % 72,4 % 97,3 % (tabulka č.16)

0

20

40

60

80

100

(graf č.16) Tato část testu dopadla opravdu překmezi ročníky předvedl 1.ročník, dále 3.roPořadí opět neodpovídá předpokladům. Překvapení vzniklo i u vyhodnocení jedprvním Učilištěm se umístila PraktickáOdborné učiliště na poslední třetí místo.předpokladům. Členové Vrstevnického klubu si stále správných odpovědí.

49

Vrstevníci Učiliště PrŠ 1.ročník 3.ročník Odborné uč. 2.ročník

vapivě. Nejlepší znalosti čník a poslední 2.ročník.

notlivých typů školy. Za škola a odsunula tak

Pořadí tudíž neodpovídá

udržují nejlepší procento

9.4. Část čtvrtá – školní jevy Ve čtvrté části odpovídali respondenti na dvě otázky:

10) Šikana je 11) Záškoláctví se dopouští

1.ročník 2.ročník 3.ročník OU U PrŠ Vrstevníci% 86,1 % 85,8 % 85,1 % 84,5 % 98,9 % 77,6 % 94,5 %

(tabulka č.17)

0

20

40

60

80

100

(graf č.17) V pořadí čtvrté části testu se umístilyprvním místě 1.ročník, druhý 2.ročník apořadí je právě opačné než se předpoklád Typy škol se naopak poskládaly přeUčiliště, Odborné učiliště a Praktická ško Členové Vrstevnického klubu v této ot

50

Učiliště Vrstevníci 1.ročník 2.ročník 3.ročník Odborné uč. PrŠ

ročníky následovně: na poslední 3.ročník. Toto alo sně podle předpokladu: la. ázce podlehli Učilišti.

9.5. Část pátá – sex Část, která vyvolala největší zájem žáků, ale odpovědi nebyly vždy na 100 %. Obzvlášť vybrat definici homosexuála byla nad síly mnoha žáků. Otázky páté části:

12) Většina antikoncepce slouží 13) Homosexuál je

1.ročník 2.ročník 3.ročník OU U PrŠ Vrstevníci% 71,0 % 73,8 % 75,0 % 71,8 % 83,4 % 65,5 % 86,1 %

(tabulka č.18)

0102030405060708090

(graf č.18) Teprve poslední část testu dopadla přesNa prvním místě 3.ročník, za ním 2.ročník Typy škol se při odpovědích na tuto otápodle předpokladů. Rovněž členové Vrstevnického klubu suhájili primát a tak poslední část testu předpokladů. Není bez zajímavosti, že v této části teúspěšných odpovědí u členů Vrstevnickéh

51

Vrstevníci Učiliště 3.ročník 2.ročník Odborné uč. 1.ročník PrŠ

ně podle předpokladů. , dále 1.ročník. zku rovněž poskládaly

i v poslední části testu dopadla přesně podle

stu pokleslo procento o klubu pod 90%.

10. Závěrečné vyhodnocení testu Při tomto hodnocení byly sečteny procentuální výsledky všech částí testu u jednotlivých skupin a tím byla určena absolutně nejlepší skupina s nejlepším procentem správných odpovědí. 1.ročník 2.ročník 3.ročník OU U PrŠ Vrstevníci% 73,5 % 68,5 % 74,8 % 71,8 % 73,7 % 70,6 % 94,1 %

Vrstevníci 3.ročník Učiliště 1.ročník Odborné učiliště 2.ročník PrŠ 0

20

40

60

80

100

Nejvyšší procento správných odpovědí a celkovým vítězem testu se stává podle očekávání 3.ročník. Tato skupina prošla testem s nejmenším počtem výkyvů, což ji nakonec vyneslo do čela celkového žebříčku. Výsledek odpovídá tomu, že je nejdelší dobu pod vlivem členů Vrstevnického klubu a působení Minimálních preventivních programů. Na druhém místě se překvapivě umístila skupina Učiliště. Třetí místo obsadil 1.ročník, svým výkonem popřel předpoklady o působení členů Vrstevnického klubu, protože za krátkou dobu, co jsou žáci na škole, nemohli Vrstevníci projít problematiku všech sociálně patologických jevů a tím méně měli šance ovlivnit spolužáky. Další možnost vysvětlení je, že žáci prvního ročníku přišli dobře připraveni ze základních škol, nebo testu

52

věnovali větší pozornost a při vyplňování byli více odpovědní. Tímto výsledkem popřeli poněkud přínos Minimálních preventivních programů, ale nezapomeňme, že tyto programy fungují i na základních školách. Bude proto zajímavé zopakovat tento test po roce či dvou a tehdy by se měl ukázat vliv na tyto žáky. Čtvrté místo obsadili žáci Odborného učiliště. Toto místo obsadili díky dobrému procentu správných odpovědí 3.ročníku a překvapivě pěknému výkonu 1.ročníku. Pátý skončil 2.ročník. Dle předpokladů se měl umístit hned za 3.ročníkem, protože jeho žáci pracují ve Vrstevnickém klubu už druhý rok. Ukazovalo by to tedy na nefunkčnost peer prvků v Minimálních preventivních programech. Tato možnost vyvolala otázku nad docházkou žáků 2.ročníku na setkání Vrstevnického klubu. Po shlédnutí docházky jsme zjistili, že žádný z členů této skupiny nenavštěvoval v roce 2001 a 2002 setkání pravidelně, často se měnili zástupci jednotlivých tříd a tím informace neměl kdo správně přenášet. Zůstává však otázka proč 2.ročník dopadl takhle špatně, i když součástí osnov, které byly v této skupině probrány v loňském i letošním školním roce, jsou sociálně patologické jevy zahrnuté do tohoto testu. Tento výsledek by se dal vysvětlit takto. Žáci nevěnovali testu patřičnou pozornost a vážnost, nebo se sešla skupina mimořádně intelektově slabších žáků, a to i na podmínky odborného učiliště. Na posledním místě skončili zcela podle předpokladů studenti praktické školy. Jejich výkon však nelze hodnotit negativně, protože se zde zákonitě musí projevit menší mentální kvalita žáků. Přes tento handicap dosáhli 70 % celkové úspěšnosti. U této skupiny pracují velmi dobře zástupci ve Vrstevnickém klubu. Je zde tedy patrný přínos peer prvků ve školních preventivních programech. Skupina Vrstevnického klubu samozřejmě dosáhla dle očekávání nejlepšího výsledku, ale ani ona se nevystříhala zakolísání a při otázce číslo 13 kleslo procento správných odpovědí dokonce pod 80 %. Ještě jedno číslo by mohlo být zajímavé a to celkové průměrné procento správných odpovědí na žáka OU, U a PrŠ

53

Mikulov. Absolutním výsledkem tohoto testu je číslo 75,3 %. Znamená, že průměrný žák, poskládaný ze všech respondentů, vyplnil test téměř z 80 % správně.

54

Závěr Cílem mé závěrečné práce bylo zjistit, jaká je informovanost žáků o sociálně patologických jevech a jak existence Minimálních preventivních programů ovlivňuje vědomosti o těchto jevech, jaký má přínos Vrstevnický klub. Dále jsem se pokusil sestavit skutečný obraz o vědomostech žáků Odborného učiliště, Učiliště a Praktické školy, Mikulov o sociálně patologických jevech. Závěry výzkumu – výsledky testu mohou být využity při další práci při zvyšování odolnosti žáků proti patologickým jevům ve společnosti. Docházím ke zjištěním:

Hypotéza 1: Minimální preventivní programy mají kladný dopad na znalosti žáků ve spojitosti se sociálně patologickými jevy DÍKY VÝSLEDKŮM 1.ROČNÍKU SE ZCELA NEPOTVRDILA, ALE CELKOVÉ VÍTĚZSTVÍ ČLENŮ VRSTEVNICKÉHO KLUBU DOKAZUJÍ, ŽE SOUSTAVNOU PRACÍ SE VĚDOMOSTI ŽÁKŮ VELMI ZLEPŠILY. Hypotéza 2: Členové Vrstevnického klubu přenášejí informace o sociálně patologických jevech ze svých setkání do své třídy a tím ovlivňují znalosti svých spolužáků POTVRDILA SE Hypotéza 3: Žáci vyšších ročníků, kteří jsou ve škole delší dobu, mají lepší znalosti o sociálně patologických jevech NEPOTVRDILA SE Hypotéza 4: Výsledky jednotlivých typů škol se budou od sebe lišit v souvislosti s rozumovými předpoklady POTVRDILA SE

Praktickým výzkumem a jeho vyhodnocením jsem se přesvědčil, že téma sociálně patologických jevů je v současné době pro žáky

55

OU, U a PrŠ Mikulov přitažlivé a živě se o něj zajímají, i když jejich odpovědi a názory nejsou vždy správné. Při rozhovorech na toto téma jsem zřetelně postřehl změnu názorů při kolektivním rozhovoru a při rozhovoru osobním. Tato změna je dána samozřejmě věkem žáků, kdy se před sebou dělají silnější a tím chrání svůj vnitřní pocit a svoje já. Nechtějí ztratit svou pozici ve skupině tím, že by tyto jevy radikálně odsoudili. Proto i test byl volen jako anonymní, což na jednu stranu přineslo řadu upřímných odpovědí, na stranu druhou to umožnilo několika žákům nebrat test s plnou vážností. Pro mou osobu přinesla práce přehled úspěšnosti práce s Minimálními preventivními programy a přesvědčení, že i když test nedopadl 100 % budu doporučovat a podporovat tyto programy i v dalších letech.

56

Seznam literatury BĚTÁK,L.,FERBAROVÁ,R.,PLOCEK,K.,

SKÁCELOVÁ,L. Prevence sociálně patologických jevů ve škole. Brno: MU 1997. 100 s. ČERMÁK, I. Lidská agrese a její souvislosti. Havlíčkův Brod : Fakta 1999. 204 s. ISBN 80-902614-1-8 HOLSFEIN,M.E.,COHEN W.E.,STEINBRONER P.J. Rozhodni se…příručka pro život bez drog. Praha: SZÚ 1996. 168 s. ISBN 80-7071-037-3 INSTITUT PEDAGOGICKO- PSYCHOLOGICKÉHO PORADENSTVÍ ČR: Prevence šikanování ve školách. Praha 1998 JEDLIČKA.R.,KOŤA,J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: Karolinum 1998 KOLÁŘ, M. Skrytý svět šikanování ve školách. Praha: Portál 1997. 127 s. ISBN 80-7178-123-1 MEČÍŘ, J. Zneužívání alkoholu a nealkoholových drog u mládeže. Praha: Avicenum 1989 MŠMT ČR. Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT na období 2001-2004. Praha:MŠMT 2000 Multimediální encyklopedie Diderot 2002. verze 2.04.2 patch 0 NEŠPOR,K.,FISCHEROVÁ,D.,CSÉMY,L., PERNICOVÁ,H.Fit in 2001 plus.Praha:Tiskárna MV 1996 NEŠPOR,K.,PERNICOVÁ,H.,CSÉMY,L. Jak zůstat fit a předejít závislostem.Praha: Portál 1999. 129 s. ISBN 80-7178-299-8 NEŠPOR, K.,PROVAZNÍKOVÁ, H. Slovník prevence problémů působených návykovými látkami.Praha 1997. 58 s. ISBN 80-7071-050-0 PIPEKOVÁ, J. a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido 1998. 234 s. ISBN 80-85931-65-6 SKOPALOVÁ,J. Vybrané kapitoly ze sociálních deviací. Olomouc 1999. 35 s.

57

58

SOVÁK,M. a kol.Defektologický slovník. Praha:SPN 1983. 475 s. SPOUSTA, V. Speciálně pedagogická diagnostika etopedická. Brno: MU 1995. 110 s. ISBN 80-210-1261-7

VOCÍLKA,M.a kol.Vybrané statě z etopedie.Most: Reprografie VÚHU 1994. 91 s.

ZAPLETAL,J. a kol.Aktuální otázky boje s kriminalitou mládeže.Praha:VÚK 1989